Podmět a přísudek. Vedlejší věta podmětná a

přísudkováAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová

Základní škola Kolín III., Masarykova 412Dostupné na www.7zskolin.cz

Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Věta jednoduchá a souvětí

Po. Přís. Maminka balila dárky. → věta jednoduchá

Po. Přís. Po. Přís. Maminka balila dárky a tatínek žehlil prádlo.

→ souvětí

Věta jednoduchá má jednu základní skladební dvojici (1 podmět a 1 přísudek).

Souvětí je tvořeno dvěma a více větami jednoduchými.

Podmět

Žáci 6.A turnaj vyhráli. Zvítězit ale nebylo lehké. Sedm jich vzdalo před koncem. Podmětem může být jakýkoliv slovní druh!

Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti

ptáme se na něj: KDO, CO?musí být VŽDY V 1. PÁDĚ!!!

Podmět

Podmět může být:vyjádřený Jana si čte knihu.nevyjádřený Je napínavá. (podmět je zde

znám z předchozí věty – ona, ta kniha)

všeobecný Tak nám zabili Ferdinanda! (oni, nevíme přesně

kdo to udělal)

Podmět

Podmět může také být:holý – nevážou se na něj žádné další větné

členy Koně se pásli v ohradě.

rozvitý – vážou se na něj další větné členy Malý chlapec si hrál na pískovišti.

několikanásobný – několik členů ve větě má společný přísudek

Koťata a štěňata si společně hrála na zahradě.

Vedlejší věta podmětná

Kdo, co mě potěšilo? vedlejší věta podmětnáPotěšilo mě, že si na mě vzpomněl.

Přísudek PodmětPotěšila mě jeho vzpomínka na mě.vedlejší věta podmětná vyjadřuje/nahrazuje

podmět věty hlavní, řídícíPtáme se na ni KDO, CO? a větou hlavní (řídící)Věta hlavní v tomto případě nemá podmětNejčastěji je uvozena výrazy kdo, co, že, aby,

kdyby, kdy, kam, jak

Vedlejší věta podmětná

Příklady vedlejších vět podmětných:Nevím, kdy přijde.Už se ví, kdo to udělal.Bylo mi doporučeno, abych se víc učil.Víte, jak se to stalo?Že to není pravda, to opakuje pořád dokola.

POZOR!Věta vedlejší je vždy uvozena (=má na začátku)

SPOJOVACÍM VÝRAZEM

Přísudek

Přís. Přís.Jana se češe. Jana je učesaná.Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá,

přisuzuje podmětu činnost, stav nebo změnu stavu nebo jaký je

Ptáme se na něj: Co podmět dělá? Co se o něm říká? Co se s podmětem děje?

Bývá vyjádřen slovesem v určitém tvaru.

Přísudek

Druhy přísudku: přísudek slovesný

Maminka usmažila řízek. Honza se směje.

přísudek slovesně jmenný = jmenný se sponou (složený)Velryba je savec. Jeho výkon se stával nejistým. Bára je ve firmě

asistentkou. Tatínek se musel vrátit. Voda přestala téct. Začal se učit anglicky.

SPONY:sponová slovesa: být, bývat, stát, stávat sefázová slovesa: začnout, přestat,…modální slovesa: moci, muset, chtít,…kategoriální slovesa: dát (příkaz), vést (jednání), uzavřít (mír),…

Přísudek

přísudek jmenný bez spony (věta neobsahuje určité sloveso, ale dělí se na část podmětnou a přísudkovou)přísloví, rčení

• Sliby, chyby.oznámení, telegramy, nadpisy

• Vchod zezadu. Pes – přítel člověka. citoslovce místo přísudku

• Vrabec frrr ze střechy.

Vedlejší věta přísudkovájmenná část přísudku vedlejší věta přísudková

Obloha byla, jako když ji vymete.

Podmět spona jmenná část přísudkuObloha byla jako vymetená.

Nahrazuje jméno v přísudku jmenném se sponouVe větě řídící zůstává spona, vedlejší větou je pak

vyjádřeno přísudkové jméno (jmenná část)Můžeme na ni odkazovat zájmeny, které nejsou větnými

členyVyskytuje se zřídkaVěta hlavní často končí na sponové sloveso

Vedlejší věta přísudková

Příklady vedlejších vět přísudkových:Babička měla vlasy, jako když padne bílý

sníh.Náš tatínek nebyl z těch, kdo se bojí.Dominik zůstal stát, jako když ho opaří.Krajina byla, jako když ji pocukruje.Lidé vždy nejsou, jak vypadají.

Děkuji za pozornost.