Pojetí učiva o hudebních nástrojích...instruments, technical literacy, lesson plan Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za vedení závěrečné práce,

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Pojetí učiva o hudebních nástrojích

na 1. stupni ZŠ

Mgr. Martina Hrnčířová

České Budějovice 2016 Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve

veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých

Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského

práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž

elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.

zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku

obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační

práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem

vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 3. 12. 2016

Abstrakt

HRNČÍŘOVÁ, M. Pojetí učiva o hudebních nástrojích na 1.stupni ZŠ. České Budějovice

2016. Závěrečná práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická

fakulta. Oddělení celoživotního vzdělávání. Vedoucí práce E.Roučová.

Závěrečná práce pojednává o možnostech inovace při výuce hudební výchovy

na 1. stupni základní školy propojením s technickou výchovou. Stěžejním tématem jsou

hudební nástroje a jejich výroba. Teoretická část je věnována Rámcovému

vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání a vzdělávacím oblastem Člověk a svět

práce a Umění a kultura. Součástí této části je také specifikace technické gramotnosti.

V praktické části jsou uvedeny čtyři přípravy na hodinu hudební výchovy zaměřené na

výrobu hudebních nástrojů a jejich využití při vokálních, pohybových a poslechových

činnostech. Součástí praktické části jsou fotografie vyrobených hudebních nástrojů,

pracovní list a textová předloha o hudebním nástroji.

Klíčová slova

Rámcový vzdělávací program, hudební výchova, technická výchova, hudební nástroje,

technická gramotnost, příprava

Abstract

Concept of Teaching about Musical Instruments at Primary School

The final thesis deals with the possibilities of innovation during lessons of music at the

primary school connected with technical education. It is mainly focused on musical

instruments and its production. The theoretical part deals with Framework

Educational Programme for Primary Education and educational parts Human and the

World of Work and Arts and Culture. Specification of technical literacy is included in

this part of the thesis. The practical part of the thesis contains four Music lesson plans

focused on production of musical instruments and using them during vocal, motion

and listening activities. It contains photos of original musical instruments, a worksheet

and a musical instrument text pattern.

Key words

Framework Education Programme, music lesson, technical education, musical

instruments, technical literacy, lesson plan

Poděkování

Ráda bych poděkovala PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za vedení závěrečné práce, za

okamžitou reflexi mé práce, za cenné rady a trpělivost.

6

Obsah

Úvod .............................................................................................................................................. 8

Cíle závěrečné práce ..................................................................................................................... 9

I Teoretická část .................................................................................................................... 10

1 Rámcové vzdělávací programy ............................................................................................ 10

1.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v systému kurikulárních

dokumentů .............................................................................................................................. 10

1.2 Člověk a svět práce...................................................................................................... 12

1.2.1 Cíle vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.......................................................... 13

1.2.2 Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce ................................ 13

1.3 Umění a kultura ........................................................................................................... 15

1.3.1 Cíle vzdělávací oblasti Umění a kultura ............................................................... 16

1.4 Hudební výchova ......................................................................................................... 16

1.4.1 Obsahová náplň činností hudební výchovy ......................................................... 17

1.4.2 Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Hudební výchova ................................ 18

2 Primární technická gramotnost ........................................................................................... 19

3 Hudební nástroje ................................................................................................................. 22

3.1 Klasifikace hudebních nástrojů ................................................................................... 23

3.1.1 Nástroje strunné – chordofony ........................................................................... 25

Smyčcové nástroje .............................................................................................................. 25

Drnkací nástroje .................................................................................................................. 27

Nástroje úderné .................................................................................................................. 28

3.1.2 Nástroje dechové - aerofony .............................................................................. 29

Dechové nástroje jednohlasé – dřevěné ............................................................................. 30

Nástroje žesťové.................................................................................................................. 30

3.1.3 Nástroje bicí ........................................................................................................ 31

7

Orffovské nástroje ............................................................................................................... 32

II Praktická část ...................................................................................................................... 34

Příprava I: Výroba hudebních nástrojů ................................................................................... 35

Příprava II: Výroba hudebních nástrojů .................................................................................. 39

Příprava III: Výroba houslí ...................................................................................................... 42

Příprava IV: Výroba klavíru ...................................................................................................... 44

Závěr ............................................................................................................................................ 46

Seznam použité literatury ........................................................................................................... 48

Zdroje obrazových příloh ............................................................................................................ 49

Seznam příloh .............................................................................................................................. 50

Seznam obrázků .......................................................................................................................... 50

Přílohy ......................................................................................................................................... 51

8

Úvod

Hlavním cílem této závěrečné práce je pojednat o možnostech inovace při

výuce hudební výchovy na 1. stupni základní školy propojením s technickou výchovou.

Stěžejním tématem jsou hudební nástroje a jejich výroba. Teoretická část je věnována

Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, jeho pojetí a klíčovým

kompetencím žáka na 1. stupni v kontextu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a

vzdělávací oblasti Umění a kultura. Součástí této části je také specifikace technické

gramotnosti.

Závěr teoretické části tvoří obecné pojednání o hudebních nástrojích, jejich

klasifikace a charakteristika několika hudebních nástrojů. V této části je zmíněn také

Orffův instrumentář, který využiji v praktické části práce.

Praktická část práce je tvořena čtyřmi přípravami na hodinu hudební výchovy

na 1. stupni základní školy. V těchto přípravách jsou propojeny vzdělávací oblasti

Člověk a svět práce a Umění a kultura. První dvě přípravy zahrnují výrobu rytmického

hudebního nástroje a jeho využití při hodině hudební výchovy. Další dvě přípravy se

výroby hudebních nástrojů dotýkají pouze teoreticky. Žáci se dozvídají o výrobě houslí

a klavíru a o materiálech, ze kterých jsou tyto nástroje zhotoveny. Součástí těchto

příprav je také rozvoj poslechových činností při hodinách hudební výchovy.

9

Cíle závěrečné práce

Hlavním cílem závěrečné práce je navrhnout soubor příprav na vyučovací hodinu

hudební výchovy zaměřených na výrobu vybraných hudebních nástrojů, které podpoří

primární hudební a technickou gramotnost dětí na 1. stupni základních škol. Splnění

tohoto hlavního cíle je podmiňováno následujícími dílčími cíly:

Teoretické:

Analýza významu, cílů a výstupních kompetencí technické výchovy na 1. stupni

základních škol podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní

vzdělávání v kontextu vzdělávací oblasti Člověka svět práce

Analýza významu, cílů a výstupních kompetencí hudební výchovy na 1. stupni

základních škol podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní

vzdělávání v kontextu vzdělávací oblasti Umění a kultura

Vymezení pojmu primární technická gramotnost

Vymezení pojmu hudební nástroje, klasifikace hudebních nástrojů,

charakteristika nástrojových skupin a vybraných hudebních nástrojů

Empirické:

Ověřit efektivitu konkrétního výrobku při vokálních, instrumentálních,

pohybových a poslechových činnostech v rámci hudební výchovy

Praktické:

Vypracovat čtyři přípravy na hodinu hudební výchovy zaměřené na výrobu

hudebních nástrojů, které mohou být uplatněny při výuce na 1. stupni

základních škol

10

I Teoretická část

1 Rámcové vzdělávací programy

Rámcové vzdělávací programy vycházejí z principů tzv. kurikulární politiky, které

byly zformulovány v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR v tzv. Bílé knize. „ Do

vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon

byl novelizován v roce 2015 pod č. 82/2015.“ 1

Kurikulární dokumenty v České republice jsou vytvářeny na státní a školní

úrovni. Státní úroveň vzdělávání určují již zmíněné dokumenty - Národní program

rozvoje vzdělávání v ČR a rámcové vzdělávací programy. Národní program rozvoje

vzdělávání vymezuje vzdělání jako celek. Rámcové vzdělávací programy byly vytvořeny

jako obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro předškolní,

základní a střední vzdělávání.

Školní vzdělávací programy představují školní úroveň. Podle těchto programů je

uskutečňováno vzdělávání na jednotlivých školách. 2

1.1 Rámcový vzdělávací program pro základní

vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů

Rámcové vzdělávací programy obecně vycházejí z nové strategie vzdělávání.

Tato strategie zdůrazňuje klíčové kompetence a jejich provázanost se vzdělávacím

obsahem, dále uplatnění získaných vědomostí a dovedností a jejich následné uplatnění

v praktickém životě. Rámcové vzdělávací programy také formulují očekávanou úroveň

1 Rámcové vzdělávací programy. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání

[online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp.

2 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav

pro vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf. Str. 5.

11

vzdělání stanovenou pro všechny absolventy v jednotlivých etapách vzdělávání.

Důležitá je také myšlenka společného vzdělávání a celoživotního učení, podpora

pedagogické autonomie škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) navazuje

na rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání a tvoří základ pro rámcový

vzdělávací program pro střední vzdělávání. Hlavním cílem základního vzdělávání je

„pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ

všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické

jednání.“ 3

Pojem klíčové kompetence je v rámci RVP stěžejní. „Klíčové kompetence

představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro

osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ 4 V etapě základního vzdělávání

se setkáváme s těmi to kompetencemi: kompetence k učení, kompetence k řešení

problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence

občanské a kompetence pracovní.

Dalším důležitým termínem, se kterým se v RVP setkáme, je Vzdělávací oblast.

V rámci RVP ZV je vzdělávací obsah rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí: Jazyk a

jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační

technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura,

Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Tyto vzdělávací oblasti jsou dále tvořeny jedním či

více vzdělávacími obory. 5









http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf. Str. 10-14.

12

Vzdělávací oblasti jsou doplněny tzv. Průřezovými tématy. „Průřezová témata

reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se

významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním

prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro

jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti

postojů a hodnot.“ 6 V rámci RVP ZV je zastoupeno šest průřezových témat: Osobnostní

a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a

globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální

výchova.

1.2 Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je v rámci RVP ZV charakterizována takto:

„Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií,

vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské

činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací

oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí

do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a

širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na

praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou

složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje

od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí

myšlenkové spoluúčasti žáků.“7







13

Na 1. stupni je vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce rozdělen

na čtyři tematické okruhy. Jedná se o Práci s drobným materiálem, Konstrukční

činnosti, Pěstitelské práce a Příprava pokrmů. Všechny tyto tematické okruhy jsou pro

školu povinné.

1.2.1 Cíle vzdělávací oblasti Člověk a svět práce

Hlavní cíle této vzdělávací oblasti vedou k rozvoji klíčových kompetencí žáků.

Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k práci a odpovědnosti za kvalitu práce, k

osvojení základních pracovních dovedností a návyků, k plánování práce a k použití

vhodných nástrojů, k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k

uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů, k autentickému poznávání okolního světa,

k chápaní práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci a k orientaci

v různých oborech lidské činnosti.8

1.2.2 Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět

práce

Výuka vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je uskutečňován na 1. i 2. stupni

základního vzdělávání. Na 1. stupni je rozdělen na dvě období a pracuje s již zmíněnými

čtyřmi tematickými okruhy. První období zahrnuje 1. – 3. třídu a do druhého období

patří 4. – 5. třída.




14

Práce s drobným materiálem:

1. období

Žák vytváří různé předměty z tradičních i netradičních materiálů. Žák pracuje podle

slovního návodu.

2. období

Žák vytváří výrobky z různého materiálu. Žák využívá při činnostech různé materiály

a volí si vhodné pracovní pomůcky. Žák udržuje pořádek a dodržuje zásady

bezpečnosti práce.

Konstrukční činnosti:

1. období

Žák zvládá základní dovednosti při práci se stavebnicemi.

2. období

Žák dokáže pracovat podle slovního návodu či náčrtu. Dodržuje pravidla

bezpečnosti práce. Při práci se stavebnicemi provede jednoduchou montáž i

demontáž.

Pěstitelské práce:

1. období

Žák se stará o nenáročné rostliny a zaznamenává a zhodnocuje výsledky, které

pořídil při pozorování přírody.

2. období

Žák pěstuje a ošetřuje pokojové i jiné rostliny. Pro svoji práci využívá správných

pomůcek a nástrojů. Žák provádí jednoduché pěstitelské činnosti a dodržuje zásady

bezpečnosti práce.

Příprava pokrmů:

1. období

Žák dokáže připravit tabuli pro jednoduché stolování. Při stolování se chová

vhodně.

15

2. období

Žák se orientuje v základním vybavení kuchyně a připraví jednoduchý pokrm. Chová

se slušně při stolování a dodržuje pravidla bezpečnosti práce.9

1.3 Umění a kultura

Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje dva vzdělávací obory: Hudební

výchovu a Výtvarnou výchovu. RVP charakterizuje tuto vzdělávací oblast takto:

„Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální

poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu;

kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti umožňující chápat kontinuitu proměn

historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské

existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování,

oblékání, cestování, práce); umění jako proces specifického poznání a dorozumívání, v

němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které

nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této

oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V

procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti,

vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k

okolnímu světu.

Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na

základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi

vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých

činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a

zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.“10



http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf. Str. 104 - 106.




16

1.3.1 Cíle vzdělávací oblasti Umění a kultura

Mezi hlavní cíle této vzdělávací oblasti patří pochopení umění jako specifického

způsobu poznání. Žáci by měli chápat umění a kulturu jako neoddělitelnou součást

lidské existence, která nás emocionálně rozvíjí a také se naučit tolerantnímu přístupu

k různorodým kulturním hodnotám. Dalším důležitým bodem je také uvědomit si sebe

jako svobodného jedince a přistupovat tvořivě ke světu.11

1.4 Hudební výchova

Obsah vzdělávacího oboru Hudební výchova je v RVP popsána takto: Hudební

výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a

poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a

zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního

vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe

obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se

propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka,

především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se

následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými,

pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a

poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální

hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální

instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své

pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je




17

mu dán a příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a

zaměření.“12

1.4.1 Obsahová náplň činností hudební výchovy

Vokální činnosti

Žáci si v rámci vokálních činností posilují správné pěvecké návyky, pracují s hlasem a

tím kultivují pěvecký i mluvní projev.

Instrumentální činnosti

Žáci se naučí hrát na jednoduché hudební nástroje a využijí je při hudební produkci.

Hudebně pohybové činnosti

Náplní hudebně pohybových činností je vyjádření hudby pomocí tance, gest a pohybu.

Poslechové činnosti

Žáci se díky poslechu učí poznávat hudbu ve všech jejích podobách. Aktivním

poslechem se ji učí analyzovat a interpretovat.13







18

1.4.2 Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Hudební výchova

1. období

Žák ovládá svůj hlas. Zpívá intonačně a rytmicky správně jednohlasé písně. Využívá

hudební nástroje a rozpozná některé hudební nástrojem sluchem. Dokáže vyjádřit

pohybem dynamiku, tempo, metrum a směr melodie. Žák také analyzuje

dynamické a tempové změny v hudbě.

2. období

Žák zpívá v durových a mollových tóninách intonačně čistě a rytmicky přesně.

Pracuje s notovým materiálem a využívá jednoduché i složitější hudební nástroje.

Žák dokáže rozpoznat metrorytmické, tempové a dynamické změny. Reaguje na

hudbu pohybem a využívá jednoduché taneční kroky.14




19

2 Primární technická gramotnost

V této části práce se seznámíme s pojmem primární technická gramotnost.

Objasnění tohoto pojmu je pro tuto práci podstatné z důvodu tematického zaměření

praktické části, ve které se budu v rámci hudební výchovy zabývat výrobou a

materiálovým složením vybraných hudebních nástrojů.

Podstatné je také zmínit propojenost technické gramotnosti s Rámcovým

vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Tento pojem se v Rámcovém

vzdělávacím programu pro základní vzdělávání samostatně neobjevuje.

Podle tematického zaměření, výukových cílů a dovedností je technická

gramotnost součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Spojitost můžeme vidět i u

průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Vzdělávací oblast Člověk a svět

práce se také dotýkají průřezového tématu Environmentální výchova. 15

Pojem technická gramotnost může být chápán jako technické vzdělanostní

minimum, které by si měl osvojit každý jedinec. Obsahem technické gramotnosti je:

základní orientace v různých odvětvích techniky; znalost dějin techniky; znalost

podstaty, funkce a konstrukce technického objektu; znalost použitých technologií a

materiálů; ekologické, ekonomické, estetické a bezpečnostní informace; znalost a

schopnost manipulace s informacemi uložených v elektronické podobě atd.

V dalším pojetí rozlišujeme u technické gramotnosti tři dimenze. První z nich je

Využití techniky, které zahrnuje získání znalostí a dovedností potřebných k vytváření

technických produktů. Další dimenzí je Hodnocení techniky, tedy posouzení dopadu a

důsledků techniky a poslední je Význam techniky, který spočívá v pochopení výsledku

technických inovací.

Technická gramotnost patří mezi nejmladší školní gramotnosti. Větší prostor je

věnován rozvoji dovedností uživatelství techniky. „Cílem tohoto směru technického 15 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav


http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf. Str. 103, 126, 134 - 135.

20

vzdělání je rozvíjení praktických schopností člověka volit vhodná technická řešení

problémů, s důrazem na úspornost, šetrnost k okolí, bezpečnost při činnosti a získání

schopnosti komunikace s odborníkem.“ 16

Technická gramotnost v primárním vzdělávání má tři složky: vědomostní,

psychomotorickou a postojovou.

Složka vědomostní

Tato složka zahrnuje poznatky o vlastnostech materiálů (materiály mají různé

vlastnosti, toho můžeme využít při tvoření), poznatky o nástrojích, nářadí a pomůckách

(na různé materiály používáme různé nástroje), poznatky vyplývající z technologie,

technickou terminologii (názvy technik, dílčích technologických operací, nářadí a jejich

druhů), poznatky vyplývající z bezpečnosti a hygieny, konkrétní podobu prevence při

práci s různými materiály, podobu 1. pomoci při práci s různými materiály, nástroji a

pomůckami, poznatky o širším světě techniky (různé druhy řemesel, zaměstnání a

povolání lidí; různé pracovní činnosti a pracovní předměty)

Složka psychomotorická

Do této složky můžeme zařadit praktickou manipulaci s různými materiály, pomůckami

a nástroji, osvojení si celého systému technologických kroků (techniky), rozvoj dílčích

psychomotorických činností, osvojení a rozvoj specifických psychomotorických oblastí

(jemná, hrubá motorika; plošná a prostorová představivost; čistota a pečlivost

provedení)

Složka postojová

Do této složky zahrnujeme ekonomické postoje (nakládání s časem; uspořádání

pracovního místa), ekologické postoje ( upřednostňování přírodních materiálů, třídění

a recyklace surovin), estetické postoje, sociální rozvoj (úcta k práci druhých, spolupráce

16 Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, 2015. [2016-21-11]. Dostupné na http://moodle.pf.jcu.cz/course/index.php?categoryid=54

21

ve skupině), osobnostní rozvoj (vztah k regionu a jeho historii, lidovým zvykům a

řemeslům, technickým a industriálním památkám, ocenění a význam pracovní

vytrvalosti, pečlivosti, originality a pružnosti)17

Z této kapitoly vyplývá, že technickou gramotnost, jejíž podstatou je rozvoj

praktických dovedností, by si měl osvojit každý jedinec. Rozvoj těchto schopností je

nutné podporovat již u dětí předškolního věku a dětí na 1. stupni základních škol.

V praktické části této práce se budu zabývat výrobou hudebních nástrojů. I zde

budou uplatňovány tři složky technické gramotnosti, na které se v přípravách na

hodinu zaměřím. Žáci se seznámí s různými druhy materiálů a jejich vlastnostmi v rámci

složky vědomostní. Psychomotorická složka bude rozvíjena výrobou jednotlivých

nástrojů. Složka postojová zahrnuje rozvoj estetického cítění a rozvoje osobnostního

z hlediska vztahu k lidskému výtvoru - hudebnímu nástroji.

Badatelský přístup k technickému vzdělávání na 1. stupni ZŠ

Badatelský přístup využívá dětské zvídavosti a aktivizuje dítě při hře a učebním

procesu. Největší přínos má právě v primárním technickém vzdělávání. Mezi

nejvhodnější badatelské postupy patří: problémové metody, metody pokusů a

pozorování, dále pak experimenty a exkurze. V technickém vzdělávání můžeme využít

aktivizující metody při objevování vlastností materiálů, při výběru vhodných materiálů

a nářadí nebo při zkoušce vhodných postupů. 18

17 Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, 2015.

[2016-21-11]. Dostupné na http://moodle.pf.jcu.cz/course/index.php?categoryid=54

18 Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, 2015.


22

3 Hudební nástroje

Hudební nástroje jsou předměty různé velikosti a rozličných tvarů, které

disponují zvukovými vlastnostmi. V širším pojetí můžeme pojem hudební nástroje

chápat jako jakýkoliv zvukový zdroj použitý k realizování hudby. 19

Věda, která se zabývá hudebními nástroji se nazývá organologie a jako

samostatná muzikologická disciplína se ustanovila ve druhé polovině 19. století.20

Existence hudebních nástrojů je patrná již v dávné minulosti a dovídáme se o

nich z jeskyních kreseb a archeologických vykopávek. Původně neměly hudební

nástroje žádný hudební význam. Nezhotovovaly se totiž k estetickým účelům, nýbrž se

jednalo o nástroje pracovní, o zbraně, o pomůcky k přípravě potravy či k zahánění

nepřátel a také byly využívány ke komunikaci s bohy. Postupem času získaly tyto

pracovní nástroje funkci rituální a signální.

Hudební nástroje jsou vyráběny z různých materiálů. Je to např.: dřevo, kov,

kost, sklo, zpracovaná zvířecí kůže, blány střev, hedvábí, nylon aj. Hmota či materiál, ze

kterého je nástroj vyrobený přispívá ke slyšitelnému výsledku, tedy tomu, že nástroj

hraje. Důležitým parametrem při tvorbě zvuku je také vodivé prostředí a síla, která

vzniká buď přímo – lidskou rukou či výdechovým proudem- nebo nepřímo – různými

mechanickými zařízeními. Většina hudebních nástrojů má kromě své zvukotvorné

podstaty také rezonátor, který zvuk zesiluje. Je to např. korpus, dřevěná deska nebo

vzduchová prostora ohraničená stěnami nástroje. Výsledným jevem je zvuková vlna,

která se dostává do našeho sluchového ústrojí a poté do mozku. Pokud je kmitání

19

Malá encyklopedie hudby. Praha: Editio Supraphon, 1983, s. 264.

20 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a

rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 11. ISBN 978-80-7435-619-3.

23

zvukové vlny pravidelné, vzniká hudební zvuk – tón. Je – li kmitání nepravidelné, jedná

se o hluk. U tónů rozlišujeme čtyři vlastnosti – barvu, výšku, délku a sílu.21

3.1 Klasifikace hudebních nástrojů

Nástroje třídíme do skupin podle určitých kritérií. Základním kritériem třídění

nástrojů je způsob tvoření tónu. Toto kriterium bylo východiskem i pro klasifikaci

hudebních nástrojů, kterou uvedla ve své knize Hudební nástroje v souvislostech

Helena Karnetová. Jedná se o původní systematiku Leoše Faltuse a Ladislava Fučíka

s drobnými úpravami.

NÁSTROJE STRUNNÉ – CHORDOFONY

A) Smyčcové (housle, viola, violoncello, kontrabas)

B) Drnkací

a) bez hmatníku (harfa)

b) s hmatníkem (kytara, loutna)

c) s klaviaturou (cembalo)

C) Úderné

a) s klaviaturou (klavír)

b) s paličkami (cimbál)

NÁSTROJE DECHOVÉ – AEROFONY

A) Jednohlasé

a) Dřevěné

21 Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha,

2010, 11 - 12. ISBN 80-86385-12-9.

24

- hranové (flétna)

- jednoplátkové (klarinet, saxofon)

- dvojplátkové (hoboj, anglický roh, fagot, kontrafagot)

b) Žesťové

- Přirozené (lovecký roh)

- Chromatické – s ventilovým mechanismem (lesní roh, trubka, tuba), se

snižcem (trombon)

B) Vícehlasé

a) S klaviaturou (varhany, harmonium, akordeon)

b) Bez klaviatury (foukací harmonika, dudy)

NÁSTROJE BICÍ BLANOZVUČNÉ – MEMBRANOFONY

A) Membranofony s vyladěným tónem (tympány)

B) Membranofony se zvukem neurčité výšky

a) Jednoblánové (bonga, konga)

b) Dvoublánové (velký a malý buben)

NÁSTROJE BICÍ SAMOZVUČNÉ – IDIOFONY

A) Idiofony s vyladěným tónem

a) Dřevěné (xylofon, marimba)

b) Kovové (gong, zvony,celesta, zvonkohra, vibrafon)

B) Idiofony se zvukem neurčité výšky

a) Dřevěné (claves,…)

b) Kovové (činely,triangl, tam – tam)

NÁSTROJE SMÍŠENÉ (tamburína)

25

ELEKTROFONY

A) Aplifikované akustické nástroje

B) Elektrofonické nástroje

C) Elektromechanické nástroje

D) Elektronické nástroje22

3.1.1 Nástroje strunné – chordofony

Počátky strunných nástrojů sahají až do pravěku. Za první strunný nástroj může

považovat hudební luk, který se vyvinul pravděpodobně z loveckého luku. Postupně

vznikaly další nástroje. Struny u těchto nástrojů byly vyrobeny ze střev. Tón vznikal

pomocí trsátek z různých materiálů a později s pomocí smyčce, úderem paliček nebo

kladívky.

Strunné nástroje rozdělujeme do třech základních skupin a to podle způsobu

rozezvučení strun. Jedná se o nástroje: smyčcové, drnkací a úderné.23

Smyčcové nástroje

Původ smyčcových nástrojů není stále jistý. Pravděpodobně vznikly v Asii a do

Evropy se dostaly prostřednictvím muslimů. V 10. – 11. století byly v Evropě známy dvě

skupiny smyčcových nástrojů. První z nich byla fidula (z latinského fides – struna).

Měla trojdílný trup složený z víka, dna a luby. Druhý zástupce středověkého strunného

nástroje byla rubeba. Tento nástroj se skládal z hruškovitého trupu a víka, které bylo

na trup připevněno přímo. Koncem 15. století se z fidul vyvinuly staré violy, a to viola

22

KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 14 - 15. ISBN 978-80-7435-619-3. 23

KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a


26

da braccio a viola da gamba. Z rubeby vývoj směřoval k liře da braccio a později

k houslím. Mezi středověké smyčcové nástroje patřila také irská chrotta a trumšajt. 24

Housle

Housle patří mezi strunné smyčcové nástroje společně s violou, violoncellem a

kontrabasem. Housle jsou polohově nejvyšším a velikostně nejmenším nástrojem

z této skupiny nástrojů. Vznikly v 16.století v Itálii z nástroje lira da braccio.

Tělo houslí je tvořeno ozvučnou skříní – korpusem. Skládá se z horní desky

s výřezy ve tvaru f, která je vyrobena z měkkého smrkového dřeva a z dolní desky

vyrobenou z dřeva javorového. Obě desky jsou spojeny luby. Na horní desce asi

uprostřed stojí kobylka, přes kterou vedou čtyři struny ukotvené ve struníku

z ebenového dřeva. K trupu je připevněn krk, který je ze dřeva javorového a je

ukončený hlavicí. Na hlavici najdeme čtyři kolíčky, kde jsou upevněny konce strun. Na

krku je také hmatník z ebenového dřeva. Celková délka houslí je cca 60 cm.

Ke hře na housle se používá smyčec. Základní částí je pružný prohnutý prut

z palisandrového dřeva, na jehož koncích jsou upevněny koňské žíně. Smyčec je

opatřený žabkou se šroubem, kterými se reguluje napětí žíní. Délka smyčce je 75 cm.25

Mezi slavné stavitele houslí patří italští mistři z Cremony: Andrea Amati, Nicolo

Amati, Gasparo Bertolotti da Saló, Antonio Stradivari, Andrea Guarneri a další.26 I

v Čechách najdeme slavné houslaře. Je to např. rod Edlingerů, Homolků, Strnadů,

Bučků, Skalských nebo královéhradecký rod Pilařů.27


2010, 20 - 22. ISBN 80-86385-12-9.


rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 17. - 18. ISBN 978-80-7435-619-3.

26 Encyklopedie hudebních nástrojů. Čestlice: Rebo, 2004, 163 - 164. ISBN 80-7234-289-4.


rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 21. - 22. ISBN 978-80-7435-619-3.

27

Drnkací nástroje

Drnkací nástroje se rozeznívají pomocí prstů či plektrem (trsátkem), které

drnkají o struny. Dělíme je na tři skupiny: nástroje s hmatníkem, bez hmatníku a

s klaviaturou. 28

Kytara

Kytara se do Evropy dostala v 8. století z Arabského poloostrova. Velké oblibě

se těšila ve Španělsku, kde je dodnes národním nástrojem. Později se rozšířila do

dalších evropských zemí, kde se stala také velmi oblíbenou. V 18. století byla opatřena

šesti jednoduchými strunami. Tím se její užívání ještě více rozšířilo především mezi

amatérskými hudebníky.

Tento drnkací nástroj je hlavním zástupcem drnkacích nástrojů s hmatníkem.

Má tvar arabské osmičky. Je asi 47 cm dlouhý. Rezonanční skříň je třídílná. Na vrchní

desce, která je ze smrkového nebo cedrového dřeva, je umístěn struník a ozvučný

otvor. Spodní deska bývá plochá a je zhotovena ze dřeva javorového nebo

palisandrového. Obě desky spojují luby, které jsou poměrně vysoké. Kytara má široký

krk s přibližně dvaceti kovovými pražci. Na hlavici jsou umístěny ladící kolíky se

strunami. V dřívějších dobách byly struny vyrobeny ze střev. V dnešní době se používají

struny kovové a nylonové.

Velký význam pro vývoj kytary měl Španěl Antonio de Torres Jurado , který

přispěl k utváření tvaru a zvuku moderní kytary. Dalším významnou osobností v tomto

ohledu byl kytarista Andrés Segovia, který přidělil kytaře zcela nové místo v hudbě. 29


rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.31. ISBN 978-80-7435-619-3.


2010, 134 - 136. ISBN 80-86385-12-9.

28

Nástroje úderné

Nejstarší nástroje tohoto typu pocházejí z přelomu 15. – 16. století. Jsou

rozeznívány úderem kladívek nebo paliček do napjatých strun.

Klavír

Klavír je nejrozšířenějším nástrojem a jeho počátky nacházíme u klavichordu.

„Klavichord vznikl pravděpodobně ve Francii na počátku 13. Století. Často byl

označován také názvem svého dávného prototypu – monochord.“30

V 18. století vyvinul německý nástrojař Gottfried Silbermann nástroj zvaný

fortepiano, později jen piano. V průběhu 19. století se jeho užívání v koncertním životě

velmi rozšířilo.

Klavír je hlavním zástupcem nástrojů úderných s klaviaturou. Je tvořen skříní,

která stojí na třech nohách. Víko klavíru je ve tvaru křídla. Dno tvoří kostra a

rezonanční deska ze smrkových prkének. Na ní jsou přišroubovány dvě kobylky. Nad

rezonanční deskou je natažena soustava strun, které jsou upevněny na kolíčcích. Druhý

konec strun vede do kolíčníku. Ten je zabudován v pancéřovém rámu. 31

Mechanika klavíru je složena z kláves, kladívek a dusítek. „Při stisku klávesy se

zvedne její zadní část a uvede tak do pohybu plstěné kladívko, které ze spodu udeří do

struny. Po úhozu kladívko od struny odskočí a struna může znít. Když prst uvolní

30

Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002, s. 633. ISBN 80-902912-1-X.


rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 46 - 49. ISBN 978-80-7435-619-3.

29

klávesu, ke struně přilehne plstěné dusítko.“ 32 U země najdeme dva až tři pedály

obsluhované nohama.

Výrobou klavírů se zabývají tyto světové firmy: Steinway&Sons, Bösendorf,

Bechstein a česká firma Petrof Hradec Králové.

3.1.2 Nástroje dechové - aerofony

Počátky této skupiny nástrojů datujeme do období pravěku a starověku.

V tomto období se dechové nástroje vyráběly z kostí, bambusových prutů, dřeva a

kovu.

Dechové nástroje rozdělujeme na skupinu jednohlasých, kde rozlišujeme

nástroje dřevěné a žesťové, a vícehlasých. „Tón vzniká kmitáním vzduchového sloupce

v nástroji, rozechvívaného usměrněným proudem dechu.“33

Výrobou dechový nástrojů dřevěný i žesťových se v České republice zabývá

firma Amati – Denak, s.r.o. v Kraslicích, která patří mezi tři největší výrobce dechových

nástrojů v Evropě.





30

Dechové nástroje jednohlasé – dřevěné

Flétna podélná – zobcová

Flétna patří mezi nástroje hranové. Tón je tvořen nárazem proudu vzduchu do

štěrbiny v zobci, kde je vložen dřevěný špalíček sloužící k usměrnění dechového

proudu. Na trubici je 7 dírek a jedna palcová dírka ve spodní části.

Zobcová flétna byla v Evropě známa již v období gotiky. Ve Francii byla

nástrojem trubadúrů. Velké oblibě se těšila v 16. a 17. století, kde byla součástí

barokního orchestru. V 19. století se zobcová flétna téměř přestala používat ve vážné

hudbě, avšak své místo si získala v hudbě lidové.

Zobcová flétna je vyráběna ze dřeva nebo z umělé hmoty. Dnes se vyskytuje ve

čtyřech podobách: sopránová, altová, tenorová a basová.

Tento nástroj je nejčastějším přípravným hudebním nástrojem pro děti.34

Nástroje žesťové

Ve starověku se tato skupina nástrojů zhotovovala ze zvířecích rohů, slonoviny,

dřeva, kůže a samozřejmě z kovu. Mezi nejstarší nástroje tohoto typu patří bronzové

lury staré asi tisíc let př. n. l.

V 19. Století se začaly žestě vyrábět z tence válcovaného mosazného nebo

pakfongového (mosaz s přídavkem niklu) plechu z tombaku (zlatá mosaz s vysokým

obsahem mědi). „Trubice novodobých nástrojů je oválně, elipsově nebo kruhovitě

stočená a ke konci se rozšiřuje. Na úzký konec trubice se nasazuje nátrubek.“35



35 35 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a

rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.75. ISBN 978-80-7435-619-3

31

Tón u žesťových nástrojů je tvořen nárazem výdechového vzduchu do nátrubku

přes sepnuté vibrující rty.

Do 19. století existovaly pouze přirozené žesťové nástroje (nedaly se na ně

zahrát všechny chromatické tóny). Na začátku 19. století byla vynalezena ventilová

soustava, která umožňovala hru chromatických tónů.

Trubka

Trubka je žesťový nástroj s ventilovým mechanismem. Vyskytovala se už ve

starověku a měla podobu nezatočené trubice. V pozdějších dobách se uplatňovala ve

vojenství a při různých slavnostních ceremoniálech a na rytířských turnajích. Ve

středověku patřili trubači k privilegované vrstvě a za svoji práci byli dobře placeni.

V baroku získala trubka nynější podobu.

Trubka je vyrobena z mosazi. Má úzkou trubici, která je jednou oválně vinutá a

na konci se rozšiřuje do korpusu. Další součástí jsou tři klapky, které ovládají tři ventily.

Tento žesťový nástroj má několik odvozených variant. Liší se velikostí, tvarem,

ale i tónovým rozsahem. Je to např.: fanfárová trubka, jazzová trubka, křídlovka,

basová křídlovka, kornety nebo aidovka.36

3.1.3 Nástroje bicí

Pro bicí nástroje je charakteristické, že tón nebo zvuk je tvořen úderem.

Rozdělujeme je na dvě hlavní skupiny: blanozvučné - membranofony, kde je

oscilátorem blána a samozvučné - idiofony, u kterých rozezvučujeme tělo nástroje.

Historie těchto nástrojů sahá až do pravěku, kde se vyskytovaly v primitivní

podobě. Využívaly se především k rituálům, kde doprovázely tanec a zpěv. Ve


rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 75 - 79. ISBN 978-80-7435-619-3

32

starověku a středověku zněly při slavnostech a ceremoniích. V orchestru mají

nezastupitelnou pozici. Podporují dynamické změny skladby a její gradaci.

Orffovské nástroje

Bicí nástroje obou hlavních skupin jsou součástí orffovského instrumentáře,

který je využíván především při výuce hudební výchovy na 1. stupni ZŠ. Jedná se o sadu

membranofonů a melodických idiofonů. Orffovské nástroje rozdělujeme na melodické

(různé druhy zvonkoher, xylofonů a metalofonů) a rytmické (claves, woodblock,

prstové činely, rumba – koule,minišejkry, triangly, bubínky, činely, kastaněty, rolničky

atd.). Do instrumentáře zařazujeme také zobcovou flétnu a dětské tympány.

Carl Orff (1895 – 1982) byl německý skladatel a pedagog. Působil jako vedoucí

hudebního oddělení na taneční škole, kde využíval melodických i rytmických bicích

nástrojů. Později začal vytvářet rozhlasové pořady pro děti. Děti v těchto pořadech

samy hrály na melodické a rytmické nástroje. Materiály z tohoto projektu poté použil

do svého pětisvazkového díla Schulwerk. Základem tohoto díla je rytmus využívaný při

hudbě a pohybu. K doprovodu se nejprve využívá hra na tělo, poté hra na lehko

ovladatelné hudební nástroje. „Orff klade v rámci hudebního procesu důraz na

elementární improvizaci, která podporuje jeho požadavek tvořivého přístupu dětí

k hudbě a jejich emotivního zaujetí. Zábavným, nápaditým způsobem jsou děti ve

výuce střídavě v roli interpretů, skladatelů a posluchačů. Snaha o komplexnost ve

smyslu reprodukce, produkce a percepce je podpořena úsilím o všestranný hudební

rozvoj dítěte.“37

Ilja Hurník a Petr Eben vytvořili českou adaptaci Schulwerku s názvem Česká

Orffova škola. Autoři vycházejí z lidové slovesnosti a české hudby.

37



33

V 1949 založil Klaus Becker dílnu na výrobu orffovských nástrojů, které tato

firma vyrábí dodnes. 38



34

II Praktická část

Následující kapitola je souborem čtyř příprav na hodinu hudební výchovy.

Součástí prvních dvou je výroba vlastních hudebních nástrojů a následně jejich využití

jako doprovodného nástroje při vokální nebo poslechové činnosti. Další dvě se zabývají

technologickými postupy výroby houslí a klavíru a používaných materiálů.

U každé přípravy je uvedeno téma, cíl hodiny, organizační formy výuky,

vzdělávací obsah, pomůcky a materiál, který budeme potřebovat při realizaci. Součástí

je také pracovní list, textová předloha o klavíru s názvem Klavír se představuje a

fotografie vyrobených hudebních nástrojů. V závěru příprav jsou uvedeny klíčové

kompetence, které budou v rámci hodin rozvíjeny.

35

Příprava I: Výroba hudebních nástrojů

Téma: Výroba hudebního nástroje – minišejkr

Třída: 1. a 2.

Časová dotace: 1 vyučovací hodina

Materiál: plastový obal z čokoládového vajíčka, rulička od toaletního papíru, barevný

papír, noviny, látka, stuha, provázek, lýko, rýže, čočka, opracované větvičky, kamínky

Pomůcky: nůžky, izolepa, Orffův instrumentář, tabule,fix, klavír, klíč, plastový kelímek,

dřevěné prkénko

Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů nástrojů, schopnost rozlišit materiály, ze

kterých jsou vyrobeny, schopnost vybrat vhodné materiály pro hudební nástroj,

odborná terminologie ( Orffův instrumentář, minišejkr,…)

Psychomotorické cíle hodiny: osvojit si technologie výroby hudebního nástroje –

minišejkru, rozvoj motorických schopností: dávkování přírodnin, lepení izolepou,

vytvoření ozdoby ze stuhy

Afektivní cíle hodiny: ekonomické nakládání s materiálem, uspořádanost pracovního

místa, ocenění práce druhých, rozvoj sebereflexe žáka

Organizační formy výuky: frontální, samostatná práce žáků

Obsah:

1. Seznámení s průběhem hodiny

Žáci jsou v úvodu seznámeni s průběhem hodiny. Na první lavici jsou připraveny

rytmické nástroje Orffova instrumentáře. Žáci s nástroji pracují při hodinách hudební

výchovy, tudíž znají jejich názvy i způsob držení.

2. Rytmické nástroje Orffova instrumentáře

Jak se jmenují jednotlivé nástroje?

Jak se na ně hraje?

36

Při jaké činnosti je v hudební výchově používáme?

Znáš ještě jiné hudební nástroje?

Materiál

Z čeho jsou tyto nástroje vyrobeny?

Žáci mají na zemi tři druhy materiálů: Kov (klíč), plast (plastový kelímek), dřevo

(prkénko). Žáci přiřazují nástroje k materiálům.

3. Výroba hudebních nástrojů

Můžeme si vyrobit podobné hudební nástroje?

Jaké materiály bychom mohli na výrobu použít? Jaký hudební

nástroj by jsi z toho vytvořil?

Žáci vybírají z materiálů připravených ve třídě (větvičky, kamínky, rýže,…) Žáci se

rozdělí na dvě skupiny. První skupina použije pro výrobu minišejkru plastový obal,

druhá skupina papírový.

Výroba minišejkru z plastového obalu

Pomůcky a materiál: plastový obal z čokoládového vajíčka, látka, stuha, čočka, rýže,

izolepa, nůžky

Postup práce:

Očistíme obal

Do plastového obalu vložíme rýži nebo čočku. Oba sypké

materiály můžeme smíchat.

Plastový obal přelepíme izolepou.

Vybereme si látku a stuhu. Stuhu přestřihneme na přibližně dva

stejné díly.

Plastový obal zabalíme do látky a oba konce přesahující látky

převážeme stuhou.

37

Výroba minišejkru z roličky od toaletního papíru

Pomůcky a materiál: rolička od toaletního papíru, barevný papír, rýže, čočka,

provázek, lýko, nůžky, izolepa, noviny

Postup práce:

Jednu stranu papírové roličky utěsníme kouskem novinového

papíru a přelepíme jej izolepou.

Do roličky vložíme rýži nebo čočku. Oba sypké materiály můžeme

smíchat.

Druhý konec roličky opět utěsníme novinovým papírem a

přelepíme jej izolepou.

Vybereme si barevný papír, provázek nebo lýko. Provázek

přestřihneme na dva stejné díly.

Roličku obalíme barevným papíre. Prostřední část přelepíme

izolepou. Přesahující konce papíru stáhneme provázkem.

4. Využití vyrobených hudebních nástrojů

Rozezpívání

Sestupná tercie na slabiku ku

Vzestupně a sestupně tři tóny na slabiku ja, jo, ja

Žáci sedí s narovnanými zády, aby mohli volně dýchat.

Nácvik písně Já jsem z Kutné Hory

Jakou má píseň náladu, je pomalá, rychlá? O čem píseň je?

Píseň předzpívám s doprovodem klavíru. Žáci odpovídají na zadané otázky.

Rytmická deklamace textu

Sluchová analýza instrumentálně hraných částí písně, opakování

částí zpěvem na text písně

38

Žáci při rytmické deklamaci textu zřetelně až přehnaně vyslovují. Žáci opakují hrané

části písně zpěvem.

Práce s písní

Zpěv celé písně s doprovodem klavíru

Pěvecká štafeta: chlapci – já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn,

dívky – já mám v Praze tři domy až je koupím budou mý, chlapci

– já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn; jednotlivci

Zpěv s doprovodem klavíru

Rytmické nástroje: kamínky – 1. doba v taktu, opracované

větvičky – 1. a 2. doba v taktu, minišejkr – rytmus písně

Zpěv písně s doprovodem klavíru a rytmických nástrojů

Žák zpívá píseň s doprovodem klavíru, poté zpívá dle pokynů píseň formou štafety.

Šest žáků hraje na vyrobené nástroje. Ostatní žáci píseň doprovází hrou na tělo.

Každá skupina si vyzkouší svůj rytmický part, poté píseň doprovází společně.

5. Zakončení hodiny

V závěru hodiny shrneme a ohodnotíme společnou práci.

V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní,

sociální a personální, pracovní.

39

Příprava II: Výroba hudebních nástrojů

Téma: Výroba hudebního nástroje – korálkový bubínek

Třída: 3.


Materiál: kulatá krabička od sýru, provázek, korálky, opracované větvičky, kamínky

Pomůcky: vodové nebo temperové barvy, kelímek na vodu, štětec, izolepa, nůžky,

Orffův instrumentář, tabule, fix, počítač, reprobedny

Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů nástrojů, zařazení nástroje do příslušné

skupiny, schopnost rozlišit 2/4 a 3/4 takt, schopnost rozlišit materiály, ze kterých jsou

vyrobeny, schopnost vybrat vhodné materiály pro hudební nástroj, odborná

terminologie ( Orffův instrumentář, …)

Psychomotorické cíle hodiny: osvojit si technologie výroby hudebního nástroje –

korálkového bubínku, rozvoj motorických schopností: vázání uzlů, lepení izolepou,

protahování provázku malým otvorem, navlékání korálků, osvojit si správné držení

nového nástroje

Afektivní cíle hodiny: ekonomické nakládání s materiálem, uspořádanost pracovního

místa, práce ve dvojici, ocenění práce druhých, rozvoj sebereflexe žáka

Organizační formy výuky: frontální, skupinová, samostatná práce žáků

Obsah:


Žáci jsou v úvodu seznámeni s průběhem hodiny. Na první lavici jsou připraveny

nástroje Orffova instrumentáře, především různé druhy bubínků.

2. Rytmické nástroje Orffova instrumentáře – bubínky

Jak se jmenují tyto nástroje?

Jak se na ně hraje?

Při jaké činnosti je při hudební výchově používáme?

Rozdělení hudebních nástrojů – strunné, dechové, bicí

Do jaké skupiny nástrojů bys zařadil uvedené hudební nástroje?

Žáci mají na tabuli napsány tři skupiny nástrojů. Vybírají správnou možnost.

40

Bicí nástroje

Které další hudební nástroje na obrazcích patří do skupiny bicích

nástrojů?

Patří bicí nástroje mezi nové hudební nástroje nebo už existují tisíce let?

Z jakých materiálů je vyroben malý bubínek?

Žáci vybírají bicí nástroje z vyobrazených hudebních nástrojů. Odpovídají na zadané

otázky.

3. Výroba bubínku

Jsme schopni si vyrobit bubínek sami?

Jaké materiály bychom mohli na výrobu použít?

Pomůcky a materiál: kulatá krabička od sýru, provázek, korálky, opracované větvičky,

izolepa, vodové nebo temperové barvy, kelímek na vodu, štětec, nůžky

Postup práce:

Z papírové krabičky odstraníme papír s popisem obsahu

Oddělíme víko krabičky a ve spodní části vytvoříme v hraně otvor pro

rukojeť

Rukojeť z opracované větvičky zasuneme asi z 1/3 do otvoru a

připevníme jej izolepou

V krabičce z obou bočních stran vytvoříme v hraně díru

Dírkami protáhneme provázek a na každém konci těsně u dírky

vytvoříme uzel

Krabičku uzavřeme víčkem a přelepíme.

Na kousky provázku, které koukají z krabičky, navlečeme korálky a

zajistíme je uzlem

Bubínek si podle své fantazie pomalujeme vodovými nebo temperovými

barvami.

Žáci pracují ve dvojicích. Používají předložený materiál.

4. Využití vyrobeného hudebního nástroje

Poslech instrumentální skladby: B. Smetana – Luisina polka

Jakou má skladba náladu? Veselá x smutná?

Jaký bicí nástroj zazněl hned v úvodu skladby?

Žáci znají znění otázek před poslechem.

Práce s instrumentální skladbou

Byla skladba ve 2/4 nebo ve 3/4 taktu?

41

Rytmické nástroje: kamínky – 1. doba v taktu, korálkový bubínek – 1.

a 2. doba v taktu, opracované větvičky – vyťukávání osminových

hodnot

Žáci při druhém poslechu tleskají a zdůrazňují první dobu. Na rytmické nástroje hraje

9 žáků. Ostatní doprovázejí skladbu hrou na tělo (podupy, pleskání o stehna,

tleskání), poté se prostřídají.



V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, pracovní, k řešení problémů,

komunikativní a sociální a personální.

42

Příprava III: Výroba houslí

Téma: Strunné smyčcové nástroje – housle

Třída: 4. a 5.


Pomůcky: interaktivní tabule, počítač, reprobedny, pastelky, nůžky, tabule, fix

Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů hudebních nástrojů,zařazení do příslušné

nástrojové skupiny, zopakování z jakých částí se nástroj skládá, znalost odborné

terminologie

Psychomotorické cíle hodiny: získání mentální představy o technologických postupech

výroby houslí a používaných materiálech

Afektivní cíle hodiny: ocenění práce druhých lidí, rozvoj sebereflexe žáka


Obsah:


2. Strunné smyčcové nástroje

Jaké hudební nástroje patři do skupiny strunných smyčcových,

Který nástroj je největší a který nejmenší?

Jak se říká pomůcce, kterou se na tyto nástroje hraje?

Jak se říká hudebníků, kteří na ně hrají?

Jak se říká řemeslníkovi, který vyrábí housle?

Žáci vybírají z předložených vyobrazených nástrojů. Řadí nástroje dle velikosti.

Odpovídají na zadané otázky

3. Housle

Výroba houslí : Jak se dělají housle: https://www.youtube.com/watch?v=p-

KCpzX8ZrY (0:00 – 2:45)

43

Žáci dostanou vytištěné na papíře jednotlivé části houslí. Jejich úkolem je vystřihnout

si jednotlivé části houslí a poté si je nalepit do sešitu. K jednotlivým částem nástroje

dopisují název a materiál, ze kterého je díl vyroben. Otázky jsou napsány na tabuli.

Z jakého materiálu je vyrobena spodní část?

Jak se říká bočním stranám?

Z jakého materiálu se vyrábí horní deska houslí?

Z jakého materiálu je vyroben krk houslí?

https://www.youtube.com/watch?v=p-KCpzX8ZrY (2:46 – 3:55)

Napiš názvy dalších částí nástroje, které vidíš na obrázku?

Jak se říká malému válečku z borového dřeva, který vede zvuk?

Žáci připisují názvy částí do obrázku.Odpovídají na zadané otázky.

https://www.youtube.com/watch?v=p-KCpzX8ZrY (3:56 – 4:53)

Z čeho je vyrobený smyčec?

Co je kalafuna?

Žáci si zapisují odpovědi do sešitu. Odpovědi si společně překontrolujeme.

4. Poslech instrumentální skladby: V. Trojan – Císařův slavík

V jakém byla skladba tempu? (rychlá x pomalá)

V jaké tónové výšce se skladba pohybovala? (vysoko x hluboko) Jaké

tóny dokáží zahrát housle?

Po poslechu části skladby žáci odpovídají na zadané otázky.

Druhý poslech skladby

Jaké zvíře vám tato skladba připomínala? Nakresli ho do sešitu.





44

Příprava IV: Výroba klavíru

Téma: Strunné úderné nástroje s klaviaturou – klavír, pianino

Třída: 4. a 5.


Pomůcky: Tabule, fix, pracovní list, ich forma, počítač, reprobedny, klavír

Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů hudebních nástrojů, zařazení do příslušné

nástrojové skupiny, zopakování z jakých částí se nástroj skládá, znalost odborné

terminologie

Psychomotorické cíle hodiny: získání mentální představy o technologických postupech

výroby klavíru a používaných materiálech

Afektivní cíle hodiny: ocenění práce druhých lidí, rozvoj sebereflexe žáka


Obsah:


2. Rozdělení hudebních nástrojů - strunné nástroje

Jaké nástroje patří mezi strunné?

Jak se říká hudebníkům, kteří na ně hrají?

V čem se liší kytara a housle?

Žáci vybírají z předložených vyobrazených hudebních nástrojů. Odpovídají na zadané

otázky.

3. Strunné nástroje úderné

Klavír

ich forma

Pracovní list

Učitel přečte žákům první odstavec ich formy. Žáci hádají, o jakém hudebním nástroji

budeme v hodině mluvit. Poté je žákům předložen pracovní list.

45

Pracovní list:

Doplnění chybějících údajů do textu podle textové předlohy o klavíru.

Co do řady nepatří?

Jak vznikne tón?

Jeden z žáků čte část předloženého textu v ich formě. Ostatní žáci doplňují chybějící

údaje do textu. Vybírají, co nepatří do řady pojmů. Dále popíší, jak vzniká tón při

klavírní hře.

Tvorba klávesnice

Žáci nakreslí část klávesnice podle obrazové předlohy nebo podle klavíru ve třídě.

Klavír a pianino

Žáci pojmenují nástroje na obrázku.

Poslech: Fryderyk Chopin- Smuteční pochod, Petr Iljič Čajkovskij –

Skřivánek pěje

Žáci porovnávají dvě skladby, u kterých neznají název. Po prvním poslechu popisují

tempo a náladu. Při druhém poslechu posuzují, zda většina tónů byla hrána ve vyšší

či nižší poloze. V závěru žáci odhadují název skladby.

Výroba klavírů

Žáci podle předloženého textu o klavíru Klavír se představuje odpovídají na zadanou

otázku.

Video ukázka: Kdo nehrál na klavír Petrof, tak mu v životě něco chybí.

https://www.youtube.com/watch?v=1ND7Y4hKWoE (3:07)





46

Závěr

Hlavním cílem závěrečné práce bylo navrhnout soubor příprav na vyučovací

hodinu hudební výchovy zaměřených na výrobu vybraných hudebních nástrojů, které

podpoří primární hudební a technickou gramotnost dětí na 1. stupni základních škol.

Dílčí cíle směřující k dosažení tohoto hlavního cíle byly vymezeny ve třech rovinách –

teoretické, empirické a praktické. Teoretická část byla věnována analýze významu, cílů

a výstupních kompetencí technické výchovy na 1. stupni základních škol podle

Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu vzdělávací

oblasti Člověk a svět práce a stejně tak byla provedena analýza hudební výchovy

v kontextu vzdělávací oblasti Umění a kultura v rámci Rámcového vzdělávacího

programu pro základní vzdělávání. V teoretické části jsem se také věnovala objasnění

pojmu primární technická gramotnost. Dalším bodem této části bylo vymezení pojmu

hudební nástroj, dále klasifikace hudebních nástrojů a charakteristika nástrojových

skupin a vybraných hudebních nástrojů.

Praktická část této závěrečné práce spočívá v konkrétních přípravách

realizovaných při hodinách hudební výchovy, které jsou zařazené do praktické části

této práce. Jedná se o přípravy týkající se výroby hudebních nástrojů. V první z nich žáci

vyrábí minišejkr – rytmický nástroj z Orffova instrumentáře. Mohou si vybrat ze dvou

možností použitého materiálu. V prvním případě využijí plastový obal z čokoládového

vajíčka. V případě druhém použijí papírovou ruličku od toaletního papíru. Výběr těchto

dvou materiálů byl zvolen z důvodu odlišného znění hotového nástroje. V další části

hodiny je tento nástroj využit společně s dalšími jednoduchými nástroji z přírodnin při

vokální činnosti. Žáci v této hodině rozvíjí své technické dovednosti. Dalším přínosem je

také rozvoj vokálních dovedností, rytmického a estetického cítění. Druhá příprava je

zaměřena na výrobu korálkového bubínku, který si opět žáci v hodině vyzkouší

tentokrát při poslechových činnostech. V tomto případě musí žáci propojit

poslechovou činnost s činností instrumentální. Další dvě přípravy se věnují výrobě

houslí a klavíru. Žáci se dozvídají o technických postupech při výrobě nebo o

materiálech, které byly při výrobě použity. Rozšiřují si povědomí o nástrojových

skupinách a jiných hudebních nástrojích. Důležitým aspektem je též analýza hudebních

47

ukázek a bližší seznámení s dalšími výrobním odvětvím. V příloze závěrečné práce

najdeme fotografie vyrobených hudebních nástrojů a nástrojů charakterizovaných

v teoretické části, dále pracovní list a textovou předlohu Klavír se představuje.

Touto prací byl poskytnut a také rozšířen repertoár návodů na výuku hudební

výchovy na 1. stupni základních škol, který byl obohacen tématy technické výchovy,

jejími cíly a výstupními kompetencemi. Pokud usilujeme o uvědomělý a tvořivý přístup

ve výuce, tedy k rozvíjení klíčových kompetencí, se tento návod jeví jako zcela

opodstatněný i z hlediska naplnění mezipředmětových vztahů.

48

Seznam použité literatury



Roučová, Eva. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, 2015.


Encyklopedie hudebních nástrojů. Čestlice: Rebo, 2004, 163 - 164. ISBN 80-7234-289-4.

Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002, s. 633. ISBN 80-902912-1-X.

Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter

Praha, 2010, 20 - 22. ISBN 80-86385-12-9.

Malá encyklopedie hudby. Praha: Editio Supraphon, 1983, s. 264.

Rámcové vzdělávací programy. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro

vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp.

RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní

ústav pro vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf.

SYNEK, Jaromír. Výroba dětských hudebních nástrojů [online]. [cit. 2016-11-30].

Dostupné z: http://chr.nipax.cz/fotos/hrajeme_si/jaromir_synek/Synek-text.pdf

49

Zdroje obrazových příloh

Amati [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.amati.cz/cz/zestove-

nastroje/trubky

Housle. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle#/media/File:Old_violin.jpg

Klasická kytara. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné

z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasick%C3%A1_kytara#/media/File:Classical_Guitar_two

_views.jpg

Petrof [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.petrof.cz/klavir-p-284-

mistral

Velký set Orffových nástrojů. Muzikantík, stránky pro malé muzikanty [online]. [cit.

2016-11-30]. Dostupné z: http://www.muzikantik.cz/Velky-set-Orffovych-nastroju-I-

d20.htm

Zobcová flétna. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné

z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zobcov%C3%A1_fl%C3%A9tna#/media/File:Zobcove_flet

ny.jpg

50

Seznam příloh

Příloha I: Vyrobené hudební nástroje

Příloha II: Hudební nástroje

Příloha III: Klavír – textová předloha

Příloha IV: Pracovní list

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Minišejkr z plastového obalu

Obrázek 2 - Minišejkr z papírového roličky

Obrázek 3 - Korálkový bubínek

Obrázek 4 - Ozvučná dřívka z větviček

Obrázek 5 - Kamínky

Obrázek 6 - Zobcová flétna

Obrázek 7 - Kytara

Obrázek 8 - Housle

Obrázek 9 -Trubka

Obrázek 10 - Klavír

Obrázek 11 - Orffův instrumentář

../../jarca/Desktop/PF_absolventska_prace_M.doc#_Toc468372886




51

Příloha I: Vyrobené hudební nástroje

Obrázek 1 - Minišejkr z plastového obalu

52

Obrázek 2 - Minišejkr z papírového roličky

Obrázek 3 - Korálkový bubínek

53

Obrázek 4 - Ozvučná dřívka z větviček

Obrázek 5 - Kamínky

54

Příloha II: Hudební nástroje

Obrázek 6 - Zobcová flétna

55

Obrázek 7 - Kytara

56

Obrázek 8 - Housle

57

Obrázek 9 -Trubka

58

Obrázek 10 - Klavír

59

Obrázek 11 - Orffův instrumentář

60

Příloha III: Klavír – textová předloha

Klavír se představuje

Patřím mezi neznámější, nejrozšířenější a nejuniverzálnější hudební nástroje.

Zrodil jsem se v 18. století. Mým předchůdcem byl klavichord, který vznikl již ve 13.

století ve Francii.

Moje tělo je tvořeno skříní na třech nohách. Skládá se ze dna, stěn a víka, které

má tvar křídla. Dno je tvořeno kostrou a rezonanční deskou ze smrkového dřeva. Na

rezonanční desce mám přišroubovány dvě kobylky a nad nimi se vine soustava strun.

Struny jsou na jedné straně upevněny kolíčky a na druhé straně zapuštěny do količníku,

který je ukotvený v pancéřovém rámu.

Moje mechanika se skládá z kláves, kladívek a dusítek. Klávesy mají bílou a

černou barvu a jsou obloženy plastem nebo ebenovým dřevem. Když stiskneš klávesu,

zvedne se její zadní část a uvede do pohybu plstěné kladívko, které udeří do struny.

Poté, co klávesu pustíš, přilehne ke struně plstěné dusítko.

Když se na mě naučíš hrát, budeš používat i pedály. Najdeš je dole u země.

Někdy bývají tři, někdy pouze dva. Další důležitá věc je, že na mě můžeš hrát velmi

hluboké i velmi vysoké tóny. Nejhlubší klávesou je A2 a nejvyšší c5.

Můj menší kolega se jmenuje pianino. Jsme si vlastně velmi podobní. Jenom

jsou jeho struny nataženy v kovovém rámu ze shora dolů a zvuková barva a nosnost

tónů je menší než u mě.

A víš, že mě vyrábějí i v České republice? Firma Petrof v Hradci Králové vyrábí

klavíry už od roku 1864 a patří mezi nejznámější světové firmy v tomto oboru.

61

Příloha IV: Pracovní list

1. Části klavíru

Klavír vznikl v ……..století. Řadíme ho mezi strunné …………….. nástroje. Jeho tělo je

tvořeno skříní, která se skládá ze …………….., stěn a ……………………….. Dno je tvořeno

kostrou a rezonanční deskou ze ………………………… dřeva. Soustava strun je upevněna v

……………….. rámu. U země najdeme…………………

2. Mechanika a způsob hry

Co do řady nepatří?

Dusítko klávesy kladívko třmínek

Popiš, jak vznikne tón při hře na klavír.

Nakresli část klávesnice.

K danému obrázku uveď jeho správný název.

62

3. Poslech

Porovnej dvě klavírní skladby

V jakém byly tempu?

1. 2.

Jakou měly náladu?

1. 2.

V jaké poloze zněla většina tónů skladby? Vysoko x hluboko

1. 2.

Jak by se skladba mohla jmenovat?

1. 2.

4. Výroba klavírů

Jak se jmenuje česká firma, která se zabývá výrobou klavírů?

Documents

Pojetí učiva o hudebních nástrojích...instruments, technical literacy, lesson plan Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za vedení závěrečné práce,