Sociologický výzkum „CHARAKTER MĚSTA BRNA...nevýznamné. Do kategorie „Ostatní“ patří: pejskaři, málo veřejných WC, všude se kouří, málo dobrých hudebních klubů,

Sociologický výzkum

„CHARAKTER MĚSTA BRNA

V POSTOJÍCH JEHO

OBYVATEL“

VYPRACOVAL: AUGUR Consulting s.r.o.

Vinařská 5/A1 603 00 Brno

VYPRACOVÁNO PRO: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Dominikánské nám. 1 601 67 Brno

2

OBSAH

I. ÚVOD .................................................................................................................... 3

II. CÍLE SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU ........................................................ 4

III. METODOLOGIE .............................................................................................. 5

III.1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU

RESPONDENTŮ ........................................................................................................ 6

III.2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU ............................................................. 6

III.3. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ ......................................... 6

IV. INDIKÁTOR Č. 2 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA

SLEDOVANÉ OBDOBÍ“ ...................................................................................... 8

IV.1. OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI ..................................................................... 8

IV.2. DŮVODY NESPOKOJENOSTI S ŽIVOTEM VE MĚSTĚ ................................. 10

IV.3. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE

VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT .................................................................................. 11

IV.4. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE DOPRAVY,

ÚDRŽBY MĚSTA A SE ZAJIŠTĚNÍM BEZPEČNOSTI OBYVATEL ........................ 19


VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................. 29


INFORMOVANOSTI A PARTICIPACE OBČANŮ NA DĚNÍ VE MĚSTĚ .................. 34


SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ ........................... 38

IV.8. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE BYDLENÍ 45

IV.9. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S POLOŽKAMI, TÝKAJÍCÍMI SE TRHU

PRÁCE A PODNIKÁNÍ ............................................................................................. 47

IV.10. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA

SLEDOVANÉ OBDOBÍ“ .......................................................................................... 50

V. INDIKÁTOR Č. 1 „IMAGE MĚSTA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“ ........ 51

3

V.1. SOUHLAS RESPONDENTŮ S VÝROKY ......................................................... 51

V.2. PŘEDNOSTI MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ ....................................... 58

V.3. NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉMY MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ ......... 59

V.4. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „IMAGE MĚSTA BRNA Z VNITŘNÍHO

POHLEDU“ .............................................................................................................. 60

VI. INDIKÁTOR Č. 3 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ

ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA“................................................ 61

VI.1. IDENTIFIKACE ZPŮSOBŮ KOMUNIKACE S PRACOVNÍKY MMB ............... 61

VI.2. SOUHLAS RESPONDENTŮ S VÝROKY ........................................................ 63

VI.3. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA

S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA“ ............................................. 64

VII. OSTATNÍ ........................................................................................................ 65

VII.1. ASOCIACE ..................................................................................................... 65

VII.2. HODNOCENÍ PÉČE O ZELEŇ A VEŘEJNÉ PLOCHY V BRNĚ ZA POSLEDNÍ

2 ROKY .................................................................................................................... 68

VII.3. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O DĚNÍ V BRNĚ ..................................... 70

VII.4. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O INFORMAČNÍM CENTRU MĚSTSKÝCH

ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ „URBAN CENTRU“ ................................................. 71

VII.5. POSTOJ RESPONDENTŮ K VOLBÁM .......................................................... 74

VII.6. POVĚDOMÍ – ZNALOST OSOBY PRIMÁTORA MĚSTA BRNA A NÁZOR

RESPONDENTŮ NA TUTO OSOBU ........................................................................ 75

VIII. HLAVNÍ ZÁVĚRY ....................................................................................... 83

IX. PŘÍLOHY ....................................................................................................... 112

IX.1. STRUKTURA VZORKU ................................................................................. 112

IX.2. MIGRAČNÍ TENDENCE OBYVATEL MĚSTA BRNA .................................... 116

IX.3. POTENCIÁL STÁLÝCH OBČANŮ – „OPORY“ ............................................. 117

IX.4. DOTAZNÍK ..................................................................................................... 118

I. ÚVOD

4

Společnost AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje předložit závěrečnou zprávu

výsledků sociologického výzkumu „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“

realizovaného mezi občany Brna metodou face to face interakcí. Výzkum se

uskutečnil v termínu od 6. 5. 2009 do 26. 5. 2009 a do statistického zpracování bylo

zahrnuto 1.009 respondentů.

V provedeném sociologickém výzkumu byly rozeznány postoje obyvatel města Brna

ke svému městu a to na vzorku, který odráží základní strukturaci populace

v sociálně-demografických dimenzích. Odtud lze čerpat i přesvědčení, že názory,

získané na vzorku obyvatel s velkou mírou přesnosti vyjadřují aktuální postoje celé

populace obyvatel města Brna.

Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především její určení.

Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě grafů, tabulek a komentářů tak, aby

jednotlivá zjištění mohl zadavatel flexibilně využívat pro svou práci a aktivity.

Součástí analýzy byly tři souhrnné indikátory, které jsme v rámci této závěrečné

zprávy pro její přehlednost a logickou návaznost seřadili v posloupnosti: spokojenost

obyvatel města za sledované období, image města z vnitřního pohledu, spokojenost

obyvatel města s prací úředníků Magistrátu města Brna a ostatní.

Společnost AUGUR Consulting s.r.o. se současně zavazuje v případě požadavků

zadavatele uskutečnit i další dílčí analýzy a výstupy.

Věříme, že výsledky výzkumu se stanou pro zadavatele zajímavou zpětnou vazbou.

Za AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel společnosti

II. CÍLE SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU

5

Cíl sociologického výzkumu byl stanoven v zadávací dokumentaci Magistrátu města

Brna.

Jednalo se především o vytvoření tří souhrnných indikátorů:

1. „Vývoj image města z vnitřního pohledu“. Indikátor vychází z analýzy obrazu

Brna očima obyvatel města (tj. zjištění toho, jak obyvatelé vnímají Brno, jaká je image

města – a to v různých dimenzích). S jeho pomocí se bude opakovaně měřit, jak

obyvatelé vnímají Brno.

2. „Spokojenost obyvatel města za sledované období“. Indikátor vychází

z analýzy spokojenosti obyvatel Brna týkající se kvality života v různých oblastech.

S jeho pomocí se bude opakovaně měřit, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými

faktory města (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti,

zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.).

3. „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“. Indikátor zjišťuje

spokojenost obyvatel s faktory jako je např. ochota úředníků při vyřizování

požadavku, rychlost vyřízení požadavku, kvalita poskytovaných informací nutných

pro vyřízení požadavku apod.

Pomocí výše uvedených měřitelných ukazatelů – indikátorů, bude možné sledovat,

jak se daří Magistrátu města Brna naplňovat strategické cíle a opatření, které si

město definovalo v tzv. Strategii pro Brno.

III. METODOLOGIE

6

III.1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU RESPONDENTŮ

Pro postihnutí dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku

(kvantitativní přístup) distribuovaného k respondentům prostřednictvím osobního

kontaktu školenými tazateli.

Výběr vzorku respondentů byl stanoven na základě metody kvótního výběru.

Kvótními znaky byly věkové kategorie, pohlaví a městské části – přirozené celky.

Dotazovány byly jednak osoby, které jsou přihlášeny v Brně k trvalému pobytu, ale

také osoby, které v Brně nejsou přihlášeny k trvalému pobytu, ale žijí v Brně.

III.2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU

Výběrový soubor byl stanoven v rozsahu 1.000 respondentů. Dotazováno bylo 1.050

respondentů, z čehož bylo z důvodů neúplnosti vyplnění nebo jiných důvodů

vyloučeno 41 dotazníků. Při analýze bylo tedy statisticky pracováno se souborem

1.009 respondentů.

Vzhledem k celkovému počtu obyvatel Brna, kteří jsou starší 18.ti let (základní

soubor), je početnost výběrového souboru dostatečně velká. Početnost vzorku

respondentů a způsob jejich výběru zaručují reprezentativitu výsledku a vysokou

míru jejich validity.

III.3. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ

7

Celkem se na sběru dat (dotazování) podílelo 46 terénních pracovníků (tazatelů) –

spolupracovníků společnosti AUGUR Consulting s.r.o. Současně bylo proškoleno

a do výzkumu zapojeno dalších 27 nových spolupracovníků – tazatelů. Všichni

tazatelé prošli vstupním instruktážním školením, které bylo realizováno podle principů

SIMAR. Nadstandardně vysoký počet odborně školených terénních pracovníků

(tazatelů) zaručuje nejen minimalizaci výběrové chyby, ale přináší také potenciál

možností následné spolupráce mezi společností AUGUR Consulting s.r.o. a Městem

Brno při realizaci průzkumů obdobného typu nebo analýz s ad hoc tematickým

zaměřením do budoucna.

Po ukončení dotazování měl respondent možnost vyplnit slosovatelný kupón o ceny.

Celkem slosovatelný kupón vyplnilo 775 respondentů, což je 76,8 % všech

dotázaných. Do slosovatelného kupónu uváděl respondent své jméno a kontaktní

spojení. Tato procedura byla zařazena do výzkumu nad rámec smlouvy o dílo

a sledovala mimo jiné eliminaci chyby způsobenou lidským selháním. Po ukončení

terénní fáze sběru dat proběhla kontrola práce tazatelů na skupině 10 % náhodně

vybraných respondentů prostřednictvím telefonického dotazování nebo formou

poštovní ankety.

8

IV. INDIKÁTOR Č. 2 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“

Prostřednictvím indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ byla

identifikována míra spokojenosti respondentů s jednotlivými oblastmi, které

bezprostředně souvisí s životem v Brně.

IV.1. OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI

Jak vyplývá z analýzy výsledků, devět z deseti respondentů (90,2 %) je velmi nebo

spíše spokojeno s Brnem jako s místem, kde žijí. Pouze necelá desetina

respondentů (9,8 %) je s Brnem jako s místem, kde žije spíše nebo velmi

nespokojena.

Na otázku odpovídalo 99,4 % dotázaných. Graf č. 1: Obecná míra spokojenosti

Jak jste spokojen(a) s Brnem jako

místem kde žijete?

Velmi

spokojen(a)

26,6%

Spíše

spokojen(a)

63,6%

Spíše

nespokojen(a)

8,6%

Velmi

nespokojen(a)

1,2%

Dílčí indikátor: 1,84

Velmi a spíše spokojen(a)

90,2 % Velmi a spíše nespokojen(a)

9,8 %

9

Jak můžeme vidět z následující tabulky z hlediska sociálně-demografických

charakteristik se neprojevily žádné výraznější souvislosti.

Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků

respondentů na následující uzavřenou otázku:

„Jak jste spokojen(a) s Brnem jako místem kde žijete?“

Tabulka č. 1: Obecná míra spokojenosti podle sociálně-demografických znaků


(v %)

Velmi a spíše nespokojen(a)

(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 90,3 9,7 100,0

Žena 90,2 9,8 100,0

Věk

18 – 30 let 91,9 8,1 100,0

31 – 45 let 86,9 13,1 100,0

46 – 60 let 91,4 8,6 100,0

61 – 75 let 89,4 10,6 100,0

76 let a více 95,3 4,7 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 93,6 6,4 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a) 91,1 8,9 100,0

Středoškolské s maturitou 90,1 9,9 100,0

Vysokoškolské 88,6 11,4 100,0

Přihlášení v Brně k trvalému pobytu

Ano 90,4 9,6 100,0

Ne, v Brně nemám trvalé bydliště, ale žiji zde

86,5 13,5 100,0

Politická orientace

Levice 89,8 10,2 100,0

Střed 91,7 8,3 100,0

Pravice 88,6 11,4 100,0

Městská část

Bohunice 88,6 11,4 100,0

Bystrc 91,3 8,7 100,0

Kohoutovice 86,1 13,9 100,0

Královo Pole 83,3 16,7 100,0

Líšeň 98,5 1,5 100,0

Nový Lískovec 100,0 0,0 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora 93,4 6,6 100,0

Brno – sever 94,3 5,7 100,0

Brno – střed 88,1 11,9 100,0

Vinohrady 85,0 15,0 100,0

Žabovřesky 85,7 14,3 100,0

Židenice 91,1 8,9 100,0

Ostatní 89,3 10,7 100,0

10

IV.2. DŮVODY NESPOKOJENOSTI S ŽIVOTEM VE MĚSTĚ

U skupiny respondentů, kteří projevili spíše nebo velmi nespokojenost s životem

v Brně (9,8 %) byl identifikován prostřednictvím volné otázky (otázky

bez nabízených variant odpovědí) důvod jejich nespokojenosti. V jednotlivostech

respondenti uvedli více důvodů nespokojenosti.

Jak vyplývá z následující tabulky, nejčastějším důvodem nespokojenosti

s životem ve městě je doprava, špatná dopravní obslužnost (13,4 %).

Volné odpovědi byly kategorizovány. Někteří respondenti uvedli více důvodů nespokojenosti. Tabulka č. 2: Důvody nespokojenosti s životem ve městě

Jaký je důvod Vaší nespokojenosti?

Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant)

odpovídalo pouze 9,3 % respondentů.

V absolutních číslech

V %

Doprava, špatná dopravní obslužnost 20 13,4

Nepořádek, špinavé město 15 10,1

Rozkopané silnice, špatná koordinace stavebních úprav

11 7,4

MHD (drahá, přeplněná) 10 6,7

Nabídka pracovních příležitostí, nezaměstnanost 8 5,4

Parkování 7 4,7

Hluk 7 4,7

Málo sportovišť, sportovního vyžití, cyklostezky 7 4,7

Malé město, maloměšťáctví 5 3,4

Bydlení (kvalita, vysoké náklady na bydlení) 5 3,4

Představitelé města, hádky, korupce 4 2,7

Žádná budoucnost, architektonická koncepce, plán rozvoje města

4 2,7

Málo zeleně 4 2,7

Životní prostředí, smog, prašnost 4 2,7

Nedostatek plováren, aquaparků 3 2,0

Bezohlednost občanů, mezilidské vztahy 3 2,0

Drogy 3 2,0

Bezpečnost, kamerový systém 3 2,0

Drahé služby (odpady, voda apod.) 3 2,0

Přelidněno - moc lidí 3 2,0

Ostatní 20 13,3

Celkem 149 100,0 Do kategorie „Ostatní“ jsou zařazeny odpovědi, jejichž zaznamenané četnosti jsou statisticky nevýznamné. Do kategorie „Ostatní“ patří: pejskaři, málo veřejných WC, všude se kouří, málo dobrých hudebních klubů, málo kulturních akcí, systém školství na VŠ nefunguje dle stanovených pravidel, holubi na nádraží a na Náměstí Svobody, pochody ultrapravicových extremistů, vila Tugendhat, sociální politika, úprava některých prostranství, rozbité domy apod.

11

IV.3. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT

U baterie otázek byl využit dílčí indikátor. Při výpočtu dílčího indikátoru byla

vyloučena varianta odpovědi „nevím“. Dílčí indikátor nabývá hodnoty v rozmezí 1 - 4,

přičemž čím nižší je hodnota dílčího indikátoru, tím více jsou respondenti s danou

položkou spokojeni.

V baterii, týkající se volnočasových aktivit byly zastoupeny dílčí oblasti:

➢ sport,

➢ kultura,

➢ rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren a

➢ nákupní možnosti.

SPORT

Na základě výsledků můžeme říci, že míra spokojenosti v oblasti sportu

je hodnocena mírně negativně. Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se volnočasových aktivit:

SPORT

Tabulka č. 3: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se volnočasových aktivit - sport

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)

Spíše nespokojen(a)

(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží.

2,13 12,2 36,3 15,2 2,8 33,5 100,0

Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně.

2,19 14,6 47,2 20,8 5,2 12,2 100,0

Spokojenost s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků.

2,37 9,6 43,5 27,0 7,7 12,2 100,0

12

Následující tabulky dokumentují odpovědi podle základních sociálně-demografických

znaků respondentů na otázky, týkající se sportu.

SPOKOJENOST S MNOŽSTVÍM – NABÍDKOU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO OBČANY

V BRNĚ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 4 s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany

v Brně jsou častěji spokojeny osoby v mladších věkových kategoriích. Častěji nespokojeni

jsou muži a osoby vysokoškolsky vzdělané. Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby

ve věku 61 a více let a osoby s nižším vzděláním.

Tabulka č. 4: Korelace otázky „Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 62,2 29,2 8,6 100,0

Žena 61,5 23,3 15,2 100,0

Věk

18 – 30 let 71,2 22,8 6,0 100,0

31 – 45 let 62,2 30,6 7,2 100,0

46 – 60 let 61,7 29,0 9,3 100,0

61 – 75 let 53,2 19,8 27,0 100,0

76 let a více 37,6 21,9 40,5 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 59,6 23,4 17,0 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a) 65,1 18,4 16,5 100,0

Středoškolské s maturitou 64,0 25,5 10,5 100,0

Vysokoškolské 56,9 32,5 10,6 100,0

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ VEŘEJNĚ (VOLNĚ) PŘÍSTUPNÝCH SPORTOVIŠŤ,

HŘIŠŤ A PLÁCKŮ

S dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků jsou častěji nespokojeny

osoby ve věku 18 – 45 let a osoby vysokoškolsky vzdělané. Variantu „nevím“ častěji volily

osoby ve věku 61 a více let. Bližší výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 53,7 36,2 10,1 100,0

Žena 52,8 33,5 13,7 100,0

Věk

18 – 30 let 55,4 36,9 7,7 100,0

31 – 45 let 50,5 42,0 7,5 100,0

46 – 60 let 58,3 31,9 9,8 100,0

61 – 75 let 53,2 23,4 23,4 100,0

76 let a více 36,0 28,2 35,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 46,1 42,4 11,5 100,0

13

SPOKOJENOST S PRACÍ SPORTOVNÍCH KLUBŮ S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

S prací sportovních klubů s dětmi a mládeží jsou častěji nespokojeni muži. Variantu „nevím“

častěji volily ženy a osoby a ve věku 61 a více let. Bližší výsledky jsou uvedeny v následující

tabulce.

Tabulka č. 6: Korelace otázky „Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 50,8 21,3 27,9 100,0

Žena 46,7 15,3 38,0 100,0

Věk

18 – 30 let 51,9 18,3 29,8 100,0

31 – 45 let 52,3 20,2 27,5 100,0

46 – 60 let 50,2 17,9 31,9 100,0

61 – 75 let 39,0 14,9 46,1 100,0

76 let a více 31,3 14,1 54,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 43,4 19,5 37,1 100,0

KULTURA

Zatímco u respondentů převážila míra spokojenosti v oblasti sportu do negativního

hodnocení, v oblasti kultury převažuje spokojenost. Respondenti projevili největší

spokojenost s nabídkou divadel (dílčí indikátor 1,55).


KULTURA

Tabulka č. 7: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se volnočasových aktivit - kultura

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s nabídkou divadel.

1,55 47,8 41,7 4,1 0,6 5,8 100,0

Spokojenost s dostupností a se službami knihoven.

1,63 37,8 39,3 6,5 0,3 16,1 100,0

Spokojenost s nabídkou kin.

1,67 39,3 45,1 6,8 1,2 7,6 100,0

Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní.

1,68 36,7 47,0 7,2 0,3 8,8 100,0

Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně.

1,82 26,7 59,6 8,6 0,7 4,4 100,0

14


znaků respondentů na otázky, týkající se kultury.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ V BRNĚ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 8 s nabídkou kulturních zařízení v Brně jsou častěji spokojeny

ženy. Častěji nespokojeni jsou muži a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

Tabulka č. 8: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 82,9 12,1 5,0 100,0

Žena 89,1 7,0 3,9 100,0

Věk

18 – 30 let 85,5 11,3 3,2 100,0

31 – 45 let 86,9 9,6 3,5 100,0

46 – 60 let 87,3 8,9 3,8 100,0

61 – 75 let 85,7 7,8 6,5 100,0

76 let a více 85,9 3,1 11,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 87,5 10,3 2,2 100,0

SPOKOJENOST S NABÍDKOU KIN

Se snižujícím se věkem a se zvyšujícím se vzděláním roste spokojenost s nabídkou kin.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 61 let a osoby s nižším vzděláním. Bližší výsledky

jsou uvedeny v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou kin“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 82,7 9,2 8,1 100,0

Žena 85,8 7,1 7,1 100,0

Věk

18 – 30 let 90,9 7,7 1,4 100,0

31 – 45 let 88,6 8,9 2,5 100,0

46 – 60 let 83,0 8,9 8,1 100,0

61 – 75 let 75,9 7,1 17,0 100,0

76 let a více 61,5 4,6 33,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 87,6 7,3 5,1 100,0

SPOKOJENOST S NABÍDKOU DIVADEL

S nabídkou divadel jsou častěji spokojeny osoby se středoškolským vzděláním s maturitou

a vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby

s nižším vzděláním. Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

15

Tabulka č. 10: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou divadel“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 86,9 5,7 7,4 100,0

Žena 91,5 3,9 4,6 100,0

Věk

18 – 30 let 89,8 4,6 5,6 100,0

31 – 45 let 91,8 4,7 3,5 100,0

46 – 60 let 89,8 5,5 4,7 100,0

61 – 75 let 89,4 5,0 5,6 100,0

76 let a více 76,2 1,6 22,2 100,0

Vzdělání





SPOKOJENOST S NABÍDKOU MUZEÍ A VÝSTAVNÍCH SÍNÍ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 11 s nabídkou muzeí a výstavních síní jsou častěji spokojeny

ženy a osoby se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolsky vzdělané. Variantu

„nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

Tabulka č. 11: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 80,5 9,9 9,6 100,0

Žena 86,3 5,7 8,0 100,0

Věk

18 – 30 let 82,1 8,8 9,1 100,0

31 – 45 let 84,4 7,8 7,8 100,0

46 – 60 let 85,1 8,1 6,8 100,0

61 – 75 let 86,5 5,7 7,8 100,0

76 let a více 77,0 3,1 19,9 100,0

Vzdělání





SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ A SE SLUŽBAMI KNIHOVEN

S dostupností a se službami knihoven jsou častěji spokojeny ženy. Variantu „nevím“ častěji

volili muži a osoby ve věkové kategorii 76 let a více. Bližší výsledky jsou uvedeny v tabulce

č. 12.

Tabulka č. 12: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností a se službami knihoven“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 72,2 7,4 20,4 100,0

Žena 80,9 6,3 12,8 100,0

Věk

18 – 30 let 76,9 7,0 16,1 100,0

31 – 45 let 75,1 8,9 16,0 100,0

46 – 60 let 80,0 5,1 14,9 100,0

61 – 75 let 79,4 7,1 13,5 100,0

76 let a více 70,3 1,6 28,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 82,4 5,5 12,1 100,0

16

REKEACE, DOSTUPNOST RESTAURACÍ, KAVÁREN, CUKRÁREN APOD.

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. převážila

do pozitivního hodnocení (dílčí indikátor 1,50). Dílčí indikátor u spokojenosti

s možností rekreace (2,45) převažuje do mírně negativního hodnocení.


REKREACE, DOSTUPNOST RESTAURACÍ, KAVÁREN, CUKRÁREN APOD.

Tabulka č. 13: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se volnočasových aktivit – rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod.

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod.

1,50 53,4 39,5 4,1 0,5 2,5 100,0

Spokojenost s možnostmi pro rekreaci.

2,45 10,4 35,9 31,8 8,6 13,3 100,0


znaků respondentů.

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI PRO REKREACI

Jak můžeme vidět z tabulky č. 14 s možnostmi pro rekreaci jsou častěji spokojeny osoby

ve věku 46 – 75 let. Častěji nespokojeny jsou osoby ve věku 31 – 45 let. Variantu „nevím“

častěji volily osoby ve věku 76 let a více.

Tabulka č. 14: Korelace otázky „Spokojenost s možnostmi pro rekreaci“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 47,3 40,5 12,2 100,0

Žena 45,5 40,2 14,3 100,0

Věk

18 – 30 let 44,9 41,4 13,7 100,0

31 – 45 let 38,9 47,2 13,9 100,0

46 – 60 let 52,8 39,1 8,1 100,0

61 – 75 let 52,2 33,6 14,2 100,0

76 let a více 47,7 26,2 26,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,5 42,3 13,2 100,0

17

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ RESTAURACÍ, KAVÁREN, CUKRÁREN APOD.

Jak můžeme vidět z tabulky č. 15 z hlediska sociálně-demografických znaků nebyly

zaznamenány žádné výrazné odlišnosti.

Tabulka č. 15: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod.“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 92,3 5,8 1,9 100,0

Žena 93,4 3,6 3,0 100,0

Věk

18 – 30 let 94,0 4,6 1,4 100,0

31 – 45 let 92,5 5,8 1,7 100,0

46 – 60 let 94,1 3,8 2,1 100,0

61 – 75 let 92,2 3,5 4,3 100,0

76 let a více 87,7 4,6 7,7 100,0

Vzdělání





NÁKUPNÍ MOŽNOSTI

U respondentů v oblasti nákupních možností převažuje míra spokojenosti do roviny

pozitivního hodnocení.


NÁKUPNÍ MOŽNOSTI

Tabulka č. 16: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se volnočasových aktivit – nákupní možnosti

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami.

1,54 54,1 37,8 6,5 1,1 0,5 100,0

Spokojenost s dostupností ostatních obchodů.

1,60 47,4 44,9 5,8 0,9 1,0 100,0

18


znaků respondentů na otázky, týkající se nákupních možností.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ OBCHODŮ S POTRAVINAMI

Jak můžeme vidět z tabulky č. 17 osoby ve věku 76 a více let jsou „výrazně“ častěji než jiné

věkové skupiny nespokojeny s dostupností obchodů s potravinami.

Tabulka č. 17: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 92,4 7,0 0,6 100,0

Žena 91,4 8,1 0,5 100,0

Věk

18 – 30 let 93,4 6,3 0,3 100,0

31 – 45 let 91,1 8,2 0,7 100,0

46 – 60 let 93,6 5,5 0,9 100,0

61 – 75 let 91,5 8,5 0,0 100,0

76 let a více 83,1 16,9 0,0 100,0

Vzdělání





SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ OSTATNÍCH OBCHODŮ

Osoby ve věku 76 a více let jsou „výrazně“ častěji než jiné věkové skupiny nespokojeny

s dostupností ostatních obchodů. Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 18: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností ostatních obchodů“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 91,5 7,2 1,3 100,0

Žena 93,1 6,2 0,7 100,0

Věk

18 – 30 let 90,9 8,1 1,0 100,0

31 – 45 let 94,0 5,3 0,7 100,0

46 – 60 let 92,4 6,8 0,8 100,0

61 – 75 let 96,5 3,5 0,0 100,0

76 let a více 83,0 12,3 4,7 100,0

Vzdělání





19

IV.4. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE DOPRAVY,

ÚDRŽBY MĚSTA A SE ZAJIŠTĚNÍM BEZPEČNOSTI OBYVATEL





V baterii byly zastoupeny dílčí oblasti:

➢ doprava, komunikace;

➢ údržba a čistota města;

➢ bezpečnost.

DOPRAVA, KOMUNIKACE

Na základě výsledků můžeme konstatovat, že míra spokojenosti respondentů

s oblastí dopravy a komunikacemi se přiklání k negativnímu hodnocení. Respondenti

projevují největší nespokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě (dílčí

indikátor 3,42) a s řešením dopravy ve městě (dílčí indikátor 3,11).

Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se dopravy, údržby města a se zajištěním bezpečnosti obyvatel:

DOPRAVA, KOMUNIKACE

Tabulka č. 19: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se dopravy, údržby města a se zajištěním bezpečnosti obyvatel

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy.

2,28 15,5 48,6 23,1 9,5 3,3 100,0

Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy

apod.).

2,35 9,4 46,1 29,1 6,3 9,1 100,0

Spokojenost se stavem chodníků.

2,62 4,2 41,5 40,4 12,5 1,4 100,0

Spokojenost s infrastrukturou pro

cyklisty (cyklostezky). 2,68 5,5 27,9 28,9 14,5 23,2 100,0

20

Spokojenost se stavem komunikací (silnic).

2,98 2,6 22,1 45,7 25,0 4,6 100,0

Spokojenost s řešením dopravy ve městě

(průjezdnost města apod.).

3,11 3,8 17,4 37,2 35,4 6,2 100,0

Spokojenost s dostatkem parkovacích

míst ve městě. 3,42 2,1 8,8 28,3 51,2 9,6 100,0


znaků respondentů na otázky, týkající se dopravy a komunikací.

SPOKOJENOST S KVALITOU VEŘEJNÉ DOPRAVY

Jak můžeme vidět z tabulky č. 20 variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 76 let a více.

Tabulka č. 20: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 65,2 32,0 2,8 100,0

Žena 63,1 33,1 3,8 100,0

Věk

18 – 30 let 66,7 32,7 0,6 100,0

31 – 45 let 62,8 31,9 5,3 100,0

46 – 60 let 63,8 34,5 1,7 100,0

61 – 75 let 65,0 32,8 2,2 100,0

76 let a více 56,9 29,2 13,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 66,9 30,6 2,5 100,0

SPOKOJENOST S INFRASTRUKTUROU PRO CYKLISTY (CYKLOSTEZKY)

Jak můžeme vidět z tabulky č. 21 s infrastrukturou pro cyklisty jsou častěji spokojeni muži.

Častěji nespokojeny jsou osoby ve věku 18 – 60 let (tedy v produktivním věku). Variantu

„nevím“ častěji volily ženy, osoby starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

Tabulka č. 21: Korelace otázky „Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky)


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 37,2 43,3 19,5 100,0

Žena 30,3 43,5 26,2 100,0

Věk

18 – 30 let 34,1 51,1 14,8 100,0

31 – 45 let 32,3 51,8 15,9 100,0

46 – 60 let 37,0 42,1 20,9 100,0

61 – 75 let 28,4 28,3 43,3 100,0

76 let a více 32,3 10,8 56,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 29,3 53,5 17,2 100,0

21

SPOKOJENOST S INFRASTRUKTUROU PRO PĚŠÍ (PĚŠÍ ZÓNY, PĚŠÍ TRASY APOD.)

Čím vyšší je vzdělání respondentů, tím více roste míra nespokojenosti.

Tabulka č. 22: Korelace otázky „Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.)“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 57,3 33,7 9,0 100,0

Žena 54,2 36,8 9,0 100,0

Věk

18 – 30 let 55,4 36,9 7,7 100,0

31 – 45 let 53,7 39,5 6,8 100,0

46 – 60 let 54,7 37,6 7,7 100,0

61 – 75 let 60,3 29,8 9,9 100,0

76 let a více 56,9 15,3 27,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 49,6 44,5 5,9 100,0

SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM DOPRAVY VE MĚSTĚ (PRŮJEZDNOST MĚSTA APOD.)

Muži a osoby ve věku 18 – 45 let a osoby vysokoškolsky vzdělané jsou častěji nespokojeni

s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.). Variantu „nevím“ častěji volily osoby

ve věku 61 let a více. Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 23: Korelace otázky „Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.)“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 20,4 75,3 4,3 100,0

Žena 21,7 70,4 7,9 100,0

Věk

18 – 30 let 22,1 74,3 3,6 100,0

31 – 45 let 15,3 81,1 3,6 100,0

46 – 60 let 26,4 69,8 3,8 100,0

61 – 75 let 22,6 65,2 12,2 100,0

76 let a více 20,0 53,9 26,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 13,2 82,0 4,8 100,0

SPOKOJENOST SE STAVEM CHODNÍKŮ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 24 osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo

vyučeny jsou častěji nespokojeny se stavem chodníků.

22

Tabulka č. 24: Korelace otázky „Spokojenost se stavem chodníků“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 45,9 51,8 2,3 100,0

Žena 45,5 53,8 0,7 100,0

Věk

18 – 30 let 48,8 49,1 2,1 100,0

31 – 45 let 43,8 55,1 1,1 100,0

46 – 60 let 45,1 53,6 1,3 100,0

61 – 75 let 46,4 53,6 0,0 100,0

76 let a více 41,6 55,4 3,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 50,8 47,4 1,8 100,0

SPOKOJENOST SE STAVEM KOMUNIKACÍ (SILNIC)

Osoby ve věku 31 – 45 let jsou častěji nespokojeny se stavem komunikací (silnic). Variantu

„nevím“ častěji volily ženy a osoby starší 76 let.

Tabulka č. 25: Korelace otázky „Spokojenost se stavem komunikací (silnic)“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 26,8 71,4 1,8 100,0

Žena 23,1 70,1 6,8 100,0

Věk

18 – 30 let 27,7 68,8 3,5 100,0

31 – 45 let 21,5 75,9 2,6 100,0

46 – 60 let 28,1 69,0 2,9 100,0

61 – 75 let 22,7 68,1 9,2 100,0

76 let a více 17,5 68,3 14,2 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 26,7 70,7 2,6 100,0

SPOKOJENOST S DOSTATKEM PARKOVACÍCH MÍST VE MĚSTĚ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 26 častěji jsou spokojeny s dostatkem parkovacích míst

ve městě osoby ve věku 46 – 60 let a osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo

vyučeny. Častěji nespokojeny jsou osoby ve věku 31- 45 let. Variantu „nevím“ častěji volily

respondenti starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

Tabulka č. 26: Korelace otázky „Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 12,8 80,9 6,3 100,0

Žena 9,5 78,4 12,1 100,0

Věk

18 – 30 let 9,2 82,1 8,7 100,0

31 – 45 let 9,2 87,5 3,3 100,0

46 – 60 let 17,4 77,1 5,5 100,0

61 – 75 let 9,9 72,3 17,8 100,0

76 let a více 4,6 57,0 38,4 100,0

Vzdělání





23

ÚRŽBA, ČISTOTA MĚSTA

Jak můžeme vidět z následující tabulky, míra spokojenosti s oblastí údržby a čistoty

města má negativní hodnocení.

Respondenti projevili nejvyšší míru nespokojenosti s údržbou a s úklidem ulic

a náměstí (dílčí indikátor 2,55) a s možnostmi třídění odpadů (dílčí indikátor 2,50).


ÚDRŽBA, ČISTOTA MĚSTA

Tabulka č. 27: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se údržby a čistoty města

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu.

2,11 16,6 55,7 18,8 4,3 4,6 100,0

Spokojenost s údržbou a s úklidem parků.

2,35 6,9 54,3 25,9 6,8 6,1 100,0

Spokojenost s možnostmi třídění

odpadů. 2,50 10,6 38,3 29,6 13,3 8,2 100,0

Spokojenost s údržbou a s úklidem ulic a

náměstí. 2,55 4,7 46,4 34,3 11,8 2,8 100,0


znaků respondentů na otázky, týkající se údržby a čistoty města.

24

SPOKOJENOST S ÚDRŽBOU A S ÚKLIDEM ULIC A NÁMĚSTÍ

Občané bez vzdělání nebo se základním vzděláním jsou méně často než ostatní

vzdělanostní kategorie spokojeni s údržbou a s úklidem ulic a náměstí.

Tabulka č. 28: Korelace otázky „Spokojenost s údržbou a s úklidem ulic a náměstí“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 50,0 47,1 2,9 100,0

Žena 51,9 45,4 2,7 100,0

Věk

18 – 30 let 52,3 43,5 4,2 100,0

31 – 45 let 50,6 48,0 1,4 100,0

46 – 60 let 50,4 46,6 3,0 100,0

61 – 75 let 51,1 48,3 0,6 100,0

76 let a více 50,8 43,1 6,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 54,7 43,4 1,9 100,0

SPOKOJENOST S ÚDRŽBOU A S ÚKLIDEM PARKŮ

Z hlediska sociálně-demografických znaků nebyly zaznamenány žádné výrazné odlišnosti.

Tabulka č. 29: Korelace otázky „Spokojenost s údržbou a s úklidem parků“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 60,7 32,5 6,8 100,0

Žena 61,6 32,7 5,7 100,0

Věk

18 – 30 let 60,3 35,5 4,2 100,0

31 – 45 let 63,9 31,5 4,6 100,0

46 – 60 let 56,2 34,9 8,9 100,0

61 – 75 let 63,6 30,0 6,4 100,0

76 let a více 66,2 23,1 10,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 65,7 28,8 5,5 100,0

25

SPOKOJENOST S ČETNOSTÍ, PRAVIDELNOSTÍ ODVOZU KOMUNÁLNÍHO ODPADU

S četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu jsou častěji spokojeny osoby se

středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Častěji nespokojeny jsou ženy.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věkové kategorii 76 let a více. Bližší zjištění

dokumentuje následující tabulka.

Tabulka č. 30: Korelace otázky „Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 74,1 20,0 5,9 100,0

Žena 70,8 25,5 3,7 100,0

Věk

18 – 30 let 63,8 28,7 7,5 100,0

31 – 45 let 76,1 22,5 1,4 100,0

46 – 60 let 72,7 23,0 4,3 100,0

61 – 75 let 78,8 19,1 2,1 100,0

76 let a více 76,9 10,8 12,3 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 71,1 26,3 2,6 100,0

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 31 muži jsou častěji spokojeni s možnostmi třídění odpadů.

Častěji nespokojeny jsou ženy, osoby ve věku 18 – 30 let a osoby vysokoškolsky vzdělané.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby bez vzdělání nebo se základním

vzděláním.

Tabulka č. 31: Korelace otázky „Spokojenost s možnostmi třídění odpadů“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 52,4 38,9 8,7 100,0

Žena 46,3 46,1 7,6 100,0

Věk

18 – 30 let 39,8 51,8 8,4 100,0

31 – 45 let 50,6 45,2 4,2 100,0

46 – 60 let 51,2 39,8 9,0 100,0

61 – 75 let 56,0 37,6 6,4 100,0

76 let a více 58,5 17,0 24,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 45,6 50,8 3,6 100,0

26

BEZPEČNOST

Z analýzy výsledků vyplývá, že míra souhlasu s oblastí, týkající se bezpečnosti

vykazuje spíše negativní hodnocení.

V této oblasti projevují respondenti nejčastěji nespokojenost s bezpečností z hlediska

silničního provozu (dílčí indikátor 2,57).


BEZPEČNOST

Tabulka č. 32: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se bezpečnosti

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s bezpečností v okolí

svého bydliště. 2,24 10,5 57,9 21,9 6,0 3,7 100,0

Spokojenost s prací Policie ČR v místě

bydliště. 2,32 8,3 43,0 19,0 6,9 22,8 100,0

Spokojenost s prací Městské policie v místě

bydliště. 2,43 7,4 41,7 22,5 10,1 18,3 100,0

Spokojenost s bezpečností z hlediska

silničního provozu. 2,57 3,4 42,7 35,4 10,0 8,5 100,0


znaků respondentů na otázky, týkající se bezpečnosti.

27

SPOKOJENOST S PRACÍ MĚSTSKÉ POLICIE V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

S prací městské policie v místě bydliště jsou častěji spokojeny osoby se středoškolským

vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Častěji nespokojeni jsou muži a osoby ve věku

18 – 45 let. Variantu „nevím“ častěji volily ženy.

Tabulka č. 33: Korelace otázky „Spokojenost s prací městské policie v místě bydliště“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 49,4 36,8 13,8 100,0

Žena 48,8 29,2 22,0 100,0

Věk

18 – 30 let 41,8 36,1 22,1 100,0

31 – 45 let 48,7 37,3 14,0 100,0

46 – 60 let 53,0 28,6 18,4 100,0

61 – 75 let 54,6 29,8 15,6 100,0

76 let a více 57,0 16,9 26,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 47,1 28,9 24,0 100,0

SPOKOJENOST S PRACÍ POLICIE ČR V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 34 muži jsou častěji nespokojeni s prací Policie ČR v místě

svého bydliště. Ženy častěji volily variantu „nevím“.

Tabulka č. 34: Korelace otázky „Spokojenost s prací policie ČR v místě bydliště“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 54,2 29,1 16,7 100,0

Žena 49,2 23,2 27,6 100,0

Věk

18 – 30 let 44,7 28,5 26,8 100,0

31 – 45 let 55,0 26,4 18,6 100,0

46 – 60 let 52,1 25,8 22,1 100,0

61 – 75 let 54,6 24,1 21,3 100,0

76 let a více 55,4 15,3 29,3 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 50,4 21,7 27,9 100,0

28

SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ Z HLEDISKA SILNIČNÍHO PROVOZU

Jak můžeme vidět z tabulky č. 35 variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby

s nižším vzděláním než středoškolským s maturitou.

Tabulka č. 35: Korelace otázky „Spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 47,6 46,7 5,7 100,0

Žena 44,8 44,4 10,8 100,0

Věk

18 – 30 let 48,4 44,2 7,4 100,0

31 – 45 let 46,2 47,3 6,5 100,0

46 – 60 let 46,7 44,9 8,4 100,0

61 – 75 let 44,0 45,4 10,6 100,0

76 let a více 36,9 44,6 18,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 49,3 43,0 7,7 100,0

SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ V OKOLÍ SVÉHO BYDLIŠTĚ


Tabulka č. 36: Korelace otázky „Spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 70,1 27,2 2,7 100,0

Žena 67,1 28,4 4,5 100,0

Věk

18 – 30 let 69,1 25,9 5,0 100,0

31 – 45 let 69,7 27,7 2,6 100,0

46 – 60 let 68,2 28,4 3,4 100,0

61 – 75 let 68,1 30,5 1,4 100,0

76 let a více 61,5 29,3 9,2 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 72,0 25,7 2,3 100,0

29

IV.5. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ





Z analýzy výsledků vyplývá, že míra spokojenosti s danou oblastí převažuje do mírně

negativního hodnocení. Indikátor za všechny položky vykazuje hodnotu 2,16. Bližší

výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí:

Tabulka č. 37: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí

Díl

čí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí

Brna.

1,90 24,5 57,0 11,3 2,1 5,1 100,0

Spokojenost s kvalitou pitné vody.

1,92 27,5 51,2 13,1 3,4 4,8 100,0

Spokojenost s dostupností parků.

2,05 16,7 62,1 17,8 1,7 1,7 100,0

Spokojenost s kvalitou péče o

památky. 2,18 9,9 56,3 21,3 2,2 10,3 100,0

Spokojenost s kvalitou a

dostupností ostatních veřejných ploch určených k

odpočinku.

2,23 12,1 52,6 26,6 3,5 5,2 100,0

Spokojenost s dostatkem veřejné

zeleně. 2,28 13,1 48,5 32,3 4,4 1,7 100,0

Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší

městské části (ovzduší apod.).

2,31 14,0 47,0 28,7 7,6 2,7 100,0

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně.

2,40 8,0 48,0 33,6 6,5 3,9 100,0

Indikátor 2,16

30


znaků respondentů na otázky, týkající se veřejných prostranství a životního prostředí.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ PARKŮ

Osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny jsou častěji spokojeny

s dostupností parků.

Tabulka č. 38: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností parků“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 80,8 17,0 2,2 100,0

Žena 77,3 21,3 1,4 100,0

Věk

18 – 30 let 75,1 24,6 0,3 100,0

31 – 45 let 75,5 21,3 3,2 100,0

46 – 60 let 80,5 17,8 1,7 100,0

61 – 75 let 85,8 12,7 1,5 100,0

76 let a více 87,5 9,4 3,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,1 22,5 1,4 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU A DOSTUPNOSTÍ OSTATNÍCH VEŘEJNÝCH PLOCH

URČENÝCH K ODPOČINKU

Jak můžeme vidět z tabulky č. 39 s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch

určených k odpočinku jsou častěji spokojeny osoby starší 61 let a osoby se středoškolským

vzděláním bez maturity, vyučeny nebo s maturitou. Osoby v mladších věkových kategoriích

(18 - 60 let), bez vzdělání, se základním vzděláním a vysokoškolsky vzdělané jsou častěji

s touto položkou nespokojeny.

Tabulka č. 39: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 65,8 29,0 5,2 100,0

Žena 63,8 30,9 5,3 100,0

Věk

18 – 30 let 62,0 35,5 2,5 100,0

31 – 45 let 59,4 33,5 7,1 100,0

46 – 60 let 64,0 30,5 5,5 100,0

61 – 75 let 79,4 17,0 3,6 100,0

76 let a více 70,3 18,8 10,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 56,1 39,5 4,4 100,0

31

SPOKOJENOST S DOSTATKEM VEŘEJNÉ ZELENĚ

S rostoucím věkem roste spokojenost občanů s dostatkem veřejné zeleně. Častěji spokojeny

jsou s touto položkou také osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny.


Tabulka č. 40: Korelace otázky „Spokojenost s dostatkem veřejné zeleně“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 63,5 34,0 2,5 100,0

Žena 60,1 38,8 1,1 100,0

Věk

18 – 30 let 53,8 45,1 1,1 100,0

31 – 45 let 56,1 41,5 2,4 100,0

46 – 60 let 63,8 34,1 2,1 100,0

61 – 75 let 71,6 27,0 1,4 100,0

76 let a více 90,6 9,4 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 57,2 40,6 2,2 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

(OVZDUŠÍ APOD.)

Jak můžeme vidět z tabulky č. 41 osoby ve věku 76 let a více jsou méně často než ostatní

věkové kategorie nespokojeny s kvalitou životního prostředí v jejich městské části.

Tabulka č. 41: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší městské části


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 62,9 34,6 2,5 100,0

Žena 59,4 37,7 2,9 100,0

Věk

18 – 30 let 56,8 40,7 2,5 100,0

31 – 45 let 62,4 36,1 1,5 100,0

46 – 60 let 59,6 36,6 3,8 100,0

61 – 75 let 66,0 32,6 1,4 100,0

76 let a více 67,2 25,0 7,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 58,8 39,4 1,8 100,0

32

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V BRNĚ

Častěji jsou spokojeni s kvalitou životního prostředí v Brně muži a osoby ve věku 61 a více

let. Častěji nespokojeny jsou ženy, osoby ve věku 18 – 30 let, osoby se středoškolským

vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním.

Tabulka č. 42: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 59,6 37,0 3,4 100,0

Žena 53,2 42,3 4,5 100,0

Věk

18 – 30 let 49,9 46,3 3,8 100,0

31 – 45 let 56,2 40,2 3,6 100,0

46 – 60 let 56,4 39,8 3,8 100,0

61 – 75 let 64,5 32,6 2,9 100,0

76 let a více 62,5 28,1 9,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 55,2 40,8 4,0 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OKOLÍ BRNA

Muži jsou častěji spokojeni s kvalitou životního prostředí v okolí Brna. Respondenti v nižším

věkových kategoriích jsou častěji nespokojeny s touto položkou. Osoby v nejstarší věkové

kategorii (76 let a více) častěji než ostatní věkové skupiny volily variantu odpovědi „nevím“.

Tabulka č. 43: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 84,5 12,4 3,1 100,0

Žena 79,3 14,1 6,6 100,0

Věk

18 – 30 let 79,6 16,3 4,1 100,0

31 – 45 let 81,5 13,9 4,6 100,0

46 – 60 let 82,2 14,1 3,7 100,0

61 – 75 let 85,7 8,6 5,7 100,0

76 let a více 79,7 6,3 14,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 84,5 11,4 4,1 100,0

33

SPOKOJENOST S KVALITOU PITNÉ VODY



Tabulka č. 44: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou pitné vody“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 77,5 17,9 4,6 100,0

Žena 79,7 15,4 4,9 100,0

Věk

18 – 30 let 74,3 20,4 5,3 100,0

31 – 45 let 80,2 14,9 4,9 100,0

46 – 60 let 83,0 13,2 3,8 100,0

61 – 75 let 79,4 17,0 3,6 100,0

76 let a více 75,0 17,2 7,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 82,7 12,1 5,2 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU PÉČE O PAMÁTKY

Jak můžeme vidět z tabulky č. 45 z hlediska sociálně-demografických znaků nebyly

zaznamenány žádné výrazné odlišnosti.

Tabulka č. 45: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou péče o památky“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 66,4 23,3 10,3 100,0

Žena 66,1 23,6 10,3 100,0

Věk

18 – 30 let 66,9 21,8 11,3 100,0

31 – 45 let 64,2 27,3 8,5 100,0

46 – 60 let 65,2 22,4 12,4 100,0

61 – 75 let 70,2 23,4 6,4 100,0

76 let a více 66,6 17,5 15,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 67,3 23,5 9,2 100,0

34

IV.6. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE INFORMOVANOSTI A PARTICIPACE OBČANŮ NA DĚNÍ VE MĚSTĚ





Z analýzy výsledků vyplývá, že míra spokojenosti s danou oblastí převažuje do mírně

negativního hodnocení. Indikátor za všechny položky vykazuje hodnotu 2,29.

Největší míru nespokojenosti projevili respondenti s možností podílet se na místním

plánování (dílčí indikátor 2,65). Bližší výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se informovanosti a participace občanů na dění ve městě:

Tabulka č. 46: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se informovanosti a participace občanů na dění ve městě

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s dostupností míst CZECHPOINTU.

2,08 6,8 27,7 6,5 1,8 57,2 100,0

Spokojenost se službami Turistických informačních center.

2,10 9,2 35,7 10,2 2,3 42,6 100,0

Spokojenost s informovaností

občanů o dění ve městě.

2,19 10,4 55,7 20,1 3,7 10,1 100,0

Spokojenost s možnostmi podávat

přímé žádosti a dotazy na Magistrát

města Brna.

2,35 5,9 28,9 14,2 5,4 45,6 100,0

Spokojenost s možnostmi účastnit se

veřejných setkání, besed občanů se

zástupci města apod.

2,36 5,2 30,3 15,4 5,1 44,0 100,0

Spokojenost s možností podílet se

na místním plánování (připomínkování územního plánu,

strategického plánu apod.).

2,65 4,1 23,5 23,0 10,3 39,1 100,0

Indikátor 2,29

35


znaků respondentů na otázky, týkající se informovanosti a participace občanů

na dění ve městě.

SPOKOJENOST S INFORMOVANOSTÍ OBČANŮ O DĚNÍ VE MĚSTĚ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 47 častěji jsou spokojeny s informovaností občanů o dění

ve městě osoby ve věku 61 – 75 let.

Tabulka č. 47: Korelace otázky „Spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 63,7 25,5 10,8 100,0

Žena 68,0 22,4 9,6 100,0

Věk

18 – 30 let 60,7 28,4 10,9 100,0

31 – 45 let 66,9 24,9 8,2 100,0

46 – 60 let 64,4 23,3 12,3 100,0

61 – 75 let 77,3 16,3 6,4 100,0

76 let a více 68,7 15,7 15,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 68,5 22,3 9,2 100,0

SPOKOJENOST S MOŽNOSTÍ PODÍLET SE NA MÍSTNÍM PLÁNOVÁNÍ (PŘIPOMÍNKOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, STRATEGICKÉHO PLÁNU APOD.)

S možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu, strategického

plánu apod.) jsou častěji nespokojeni muži. Variantu „nevím“ častěji volily ženy a osoby

ve věku 76 let a více.

Tabulka č. 48: Korelace otázky „Spokojenost s možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu, strategického plánu apod.)“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 26,7 38,4 34,9 100,0

Žena 28,3 29,4 42,3 100,0

Věk

18 – 30 let 22,9 39,6 37,5 100,0

31 – 45 let 27,1 35,7 37,2 100,0

46 – 60 let 33,2 33,2 33,6 100,0

61 – 75 let 32,0 24,1 43,9 100,0

76 let a více 20,3 15,7 64,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 24,0 38,4 37,6 100,0

36

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI PODÁVAT PŘÍMÉ ŽÁDOSTI A DOTAZY NA MAGISTRÁT MĚSTA BRNA

Jak můžeme vidět z tabulky č. 49 se zvyšujícím se vzděláním mírně klesá spokojenost

s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna. Osoby ve věkové

kategorii 76 let a více častěji než jiné věkové kategorie volily u této položky variantu

odpovědi „nevím“.

Tabulka č. 49: Korelace otázky „Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 35,9 20,5 43,6 100,0

Žena 33,8 18,9 47,3 100,0

Věk

18 – 30 let 35,8 20,3 43,9 100,0

31 – 45 let 38,2 19,6 42,2 100,0

46 – 60 let 32,0 20,9 47,1 100,0

61 – 75 let 35,4 17,7 46,9 100,0

76 let a více 23,4 15,7 60,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 30,6 21,0 48,4 100,0

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI ÚČASTNIT SE VEŘEJNÝCH SETKÁNÍ, BESED

OBČANŮ SE ZÁSTUPCI MĚSTA APOD.

Častěji jsou nespokojeni s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se

zástupci města muži. Variantu „nevím“ častěji volily ženy a osoby ve věku 76 let a více.

Tabulka č. 50: Korelace otázky „Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod.“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 33,4 26,1 40,5 100,0

Žena 37,1 16,0 46,9 100,0

Věk

18 – 30 let 34,8 19,0 46,2 100,0

31 – 45 let 33,5 23,8 42,7 100,0

46 – 60 let 36,9 19,9 43,2 100,0

61 – 75 let 40,4 19,1 40,5 100,0

76 let a více 31,2 17,2 51,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 34,5 20,6 44,9 100,0

37

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER

Jak můžeme vidět z tabulky č. 51 častěji jsou spokojeny se službami Turistických

informačních center osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Variantu „nevím“

častěji volily osoby ve věkové kategorii 76 let a více.

Tabulka č. 51: Korelace otázky „Spokojenost se službami Turistických informačních center“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 45,1 14,3 40,6 100,0

Žena 44,8 11,2 44,0 100,0

Věk

18 – 30 let 48,1 14,4 37,5 100,0

31 – 45 let 47,2 14,3 38,5 100,0

46 – 60 let 41,1 12,2 46,7 100,0

61 – 75 let 49,0 9,2 41,8 100,0

76 let a více 26,6 4,7 68,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 42,8 11,8 45,4 100,0

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ MÍST CZECHPOINTU

Osoby ve věku 61 a více let, se středoškolským vzděláním bez maturity, vyučeny častěji

volily variantu odpovědi „nevím“.

Tabulka č. 52: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností míst Czechpointu“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 33,8 9,5 56,7 100,0

Žena 35,0 7,2 57,8 100,0

Věk

18 – 30 let 36,2 8,8 55,0 100,0

31 – 45 let 37,7 10,0 52,3 100,0

46 – 60 let 36,4 7,2 56,4 100,0

61 – 75 let 30,0 7,1 62,9 100,0

76 let a více 15,6 4,6 79,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 35,3 8,5 56,2 100,0

38

IV.7. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ





V baterii byly zastoupeny dílčí oblasti:

➢ zdravotní služby,

➢ sociální služby a

➢ vzdělávání.

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY

Na základě výsledků můžeme říci, že zatímco míra spokojenosti s dostupností

zdravotních služeb převažuje do mírně pozitivního hodnocení, míra spokojenosti

s kvalitou zdravotní péče převažuje do mírně negativního hodnocení.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se sociálních služeb, zdravotních služeb a školství:

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY

Tabulka č. 53: Spokojenost respondentů se zdravotními službami

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s dostupností

zdravotních služeb. 1,92 22,2 62,3 11,4 1,5 2,6 100,0

Spokojenost s kvalitou zdravotní péče

2,04 18,6 58,9 15,8 3,1 3,6 100,0

39


znaků respondentů na otázky, týkající se zdravotních služeb.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

S dostupností zdravotních služeb jsou častěji spokojeny ženy. Častěji nespokojeny jsou

osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

Tabulka č. 54: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností zdravotních služeb“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 81,3 14,8 3,9 100,0

Žena 87,0 11,3 1,7 100,0

Věk

18 – 30 let 83,1 12,4 4,5 100,0

31 – 45 let 86,6 12,1 1,3 100,0

46 – 60 let 82,2 14,4 3,4 100,0

61 – 75 let 85,1 14,1 0,8 100,0

76 let a více 89,2 10,8 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 85,7 10,3 4,0 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU ZDRAVOTNÍ PÉČE

S kvalitou zdravotní péče jsou častěji spokojeny osoby ve věku 61 a více let. Bližší výsledky

jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 55: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou zdravotní péče“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 76,4 19,1 4,5 100,0

Žena 78,3 18,7 3,0 100,0

Věk

18 – 30 let 74,2 19,3 6,5 100,0

31 – 45 let 76,6 21,6 1,8 100,0

46 – 60 let 75,4 19,5 5,1 100,0

61 – 75 let 85,0 13,5 1,5 100,0

76 let a více 86,1 13,9 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,2 19,4 4,4 100,0

40

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Jak vyplývá z následující tabulky, respondenti hodnotí oblast sociálních služeb spíše

negativním hodnocením.


SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Tabulka č. 56: Spokojenost respondentů se sociálními službami

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s dostupností

sociálních služeb. 2,18 10,0 40,7 17,9 2,4 29,0 100,0

Spokojenost s kvalitou sociální

péče. 2,23 8,5 38,2 18,7 2,7 31,9 100,0


znaků respondentů na otázky, týkající se sociálních služeb.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Variantu odpovědi „nevím“ častěji volily osoby vysokoškolsky vzdělané.

Tabulka č. 57: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností sociálních služeb“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 50,4 21,7 27,9 100,0

Žena 50,9 19,2 29,9 100,0

Věk

18 – 30 let 48,9 19,4 31,7 100,0

31 – 45 let 48,2 21,0 30,8 100,0

46 – 60 let 52,6 21,6 25,8 100,0

61 – 75 let 57,2 20,0 22,8 100,0

76 let a více 47,7 16,9 35,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 43,2 14,3 42,5 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU SOCIÁLNÍ PÉČE

Jak můžeme vidět z tabulky č. 58 s kvalitou sociální péče jsou častěji nespokojeny osoby

ve věku 46 – 60 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby s vysokoškolským vzděláním.

41

Tabulka č. 58: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou sociální péče“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 46,5 21,8 31,7 100,0

Žena 46,7 21,1 32,2 100,0

Věk

18 – 30 let 44,3 20,7 35,0 100,0

31 – 45 let 47,8 19,8 32,4 100,0

46 – 60 let 47,0 25,6 27,4 100,0

61 – 75 let 48,5 20,7 30,8 100,0

76 let a více 46,9 17,2 35,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 40,1 16,5 43,4 100,0

VZDĚLÁVÁNÍ

Na základě výsledků můžeme říci, že převažuje u respondentů v oblasti, týkající se

vzdělávání spíše pozitivní hodnocení. Pouze u dvou položek míra spokojenosti

převážila do negativního hodnocení.


VZDĚLÁVÁNÍ

Tabulka č. 59: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se vzdělávání

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s nabídkou vysokých

škol. 1,64 35,1 43,0 4,3 0,5 17,1 100,0

Spokojenost s nabídkou možnosti

vzdělávání. 1,73 31,4 49,1 6,1 0,9 12,5 100,0

Spokojenost s nabídkou středních

škol a učilišť. 1,86 20,2 42,9 7,8 1,1 28,0 100,0

Spokojenost s nabídkou základních

škol. 1,96 15,0 42,5 9,1 1,6 31,8 100,0

Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího

vzdělávání dospělých.

2,13 13,0 36,3 15,5 3,2 32,0 100,0

Spokojenost s nabídkou mateřských

škol. 2,46 7,1 28,1 16,0 9,7 39,1 100,0

42


znaků respondentů na otázky, týkající se vzdělávání.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ

S nabídkou možnosti vzdělávání jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 60 let, osoby se

středoškolským vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“

častěji volily osoby starší 61 let, osoby

se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny.

Tabulka č. 60: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 80,7 6,2 13,1 100,0

Žena 80,4 7,5 12,1 100,0

Věk

18 – 30 let 89,5 6,7 3,8 100,0

31 – 45 let 84,3 8,6 7,1 100,0

46 – 60 let 84,7 6,9 8,4 100,0

61 – 75 let 62,2 6,4 31,4 100,0

76 let a více 49,3 3,0 47,7 100,0

Vzdělání





SPOKOJENOST S NABÍDKOU MATEŘSKÝCH ŠKOL

Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 61 let a více.

Tabulka č. 61: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou mateřských škol“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 36,0 24,3 39,7 100,0

Žena 34,5 26,7 38,8 100,0

Věk

18 – 30 let 36,0 24,4 39,6 100,0

31 – 45 let 41,0 30,4 28,6 100,0

46 – 60 let 38,3 28,5 33,2 100,0

61 – 75 let 24,3 17,9 57,8 100,0

76 let a více 18,4 16,9 64,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 30,3 26,2 43,5 100,0

43

SPOKOJENOST S NABÍDKOU ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Osoby ve věku 18 – 60 let jsou častěji spokojeny s nabídkou základních škol. Variantu

„nevím“ častěji volily osoby starší 61 let, osoby se středoškolským vzděláním bez maturity

nebo vyučeny a osoby s vysokoškolským vzděláním.

Tabulka č. 62: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou základních škol“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 57,6 9,8 32,6 100,0

Žena 57,3 11,4 31,3 100,0

Věk

18 – 30 let 62,2 9,9 27,9 100,0

31 – 45 let 66,0 12,5 21,5 100,0

46 – 60 let 62,0 11,6 26,4 100,0

61 – 75 let 37,2 5,0 57,8 100,0

76 let a více 26,6 15,7 57,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 54,1 10,0 35,9 100,0

SPOKOJENOST S NABÍDKOU STŘEDNÍCH ŠKOL A UČILIŠŤ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 63 častěji jsou spokojeny s nabídkou středních škol a učilišť

osoby ve věku 18 – 60 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 61 let, osoby se

středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny a osoby s vysokoškolským vzděláním.

.

Tabulka č. 63: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 61,7 11,1 27,2 100,0

Žena 64,2 7,2 28,6 100,0

Věk

18 – 30 let 70,4 8,5 21,1 100,0

31 – 45 let 67,1 9,6 23,3 100,0

46 – 60 let 70,8 9,4 19,8 100,0

61 – 75 let 41,3 8,0 50,7 100,0

76 let a více 32,4 7,7 59,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 60,3 7,8 31,9 100,0

44

SPOKOJENOST S NABÍDKOU VYSOKÝCH ŠKOL

S nabídkou vysokých škol jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 60 let, osoby se

středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji

volily osoby starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

.

Tabulka č. 64: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou vysokých škol“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 79,6 5,3 15,1 100,0

Žena 77,0 4,4 18,6 100,0

Věk

18 – 30 let 88,4 5,0 6,6 100,0

31 – 45 let 81,8 5,3 12,9 100,0

46 – 60 let 83,5 3,8 12,7 100,0

61 – 75 let 56,1 5,0 38,9 100,0

76 let a více 44,5 4,8 50,7 100,0

Vzdělání





SPOKOJENOST S DOSTATKEM INFORMACÍ O MOŽNOSTECH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

DOSPĚLÝCH

Častěji jsou spokojeny s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých

osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší

61 let a osoby s nižším vzděláním.

Tabulka č. 65: Korelace otázky „Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 47,6 19,1 33,3 100,0

Žena 50,6 18,4 31,0 100,0

Věk

18 – 30 let 55,6 17,3 27,1 100,0

31 – 45 let 45,7 23,7 30,6 100,0

46 – 60 let 55,1 20,7 24,2 100,0

61 – 75 let 46,7 10,3 43,0 100,0

76 let a více 21,6 13,8 64,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 46,7 20,7 32,6 100,0

45

IV.8. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE BYDLENÍ





Jak vyplývá z analýzy výsledků, míra spokojenosti s oblastí, týkající se bydlení

převážila do mírně negativního hodnocení Indikátor za položky vykazuje hodnotu

2,24.

Jak jste spokojen(a) v Brně s následujícími oblastmi, týkajícími se bydlení: Tabulka č. 66: Spokojenost respondentů s oblastmi, týkajícími se bydlení

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen

(a) (v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části.

2,01 22,0 56,2 13,8 4,5 3,5 100,0

Spokojenost s dostupností bydlení

ve Vaší městské části.

2,28 12,3 44,5 21,3 7,8 14,1 100,0

Spokojenost s dostupností bydlení

v Brně. 2,44 8,6 36,9 29,0 7,8 17,7 100,0

Indikátor 2,24


znaků respondentů na otázky, týkající se bydlení.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Jak můžeme vidět z tabulky č. 67 s dostupností bydlení v městské části jsou častěji

spokojeny osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním a osoby se středoškolským

vzděláním s maturitou. Častěji nespokojeny jsou osoby ve věku 31 – 45 let a osoby se

středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Variantu „nevím“ častěji volily osoby


46

Tabulka č. 67: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městské části“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 56,3 31,6 12,1 100,0

Žena 57,3 27,0 15,7 100,0

Věk

18 – 30 let 60,0 28,4 11,6 100,0

31 – 45 let 52,5 36,8 10,7 100,0

46 – 60 let 60,4 26,4 13,2 100,0

61 – 75 let 59,6 19,9 20,5 100,0

76 let a více 43,0 27,7 29,3 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 53,2 29,5 17,3 100,0

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V BRNĚ

S dostupností bydlení v Brně jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 30 let a osoby bez

vzdělání nebo se základním vzděláním. Častěji nespokojeny jsou osoby s vyšším vzděláním.

Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby ve věku 61 a více let.

Tabulka č. 68: Korelace otázky „Spokojenost s dostupností bydlení v Brně“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 48,2 37,4 14,4 100,0

Žena 43,5 36,3 20,2 100,0

Věk

18 – 30 let 52,0 36,5 11,5 100,0

31 – 45 let 41,5 42,9 15,6 100,0

46 – 60 let 46,8 39,2 14,0 100,0

61 – 75 let 43,2 26,3 30,5 100,0

76 let a více 35,4 26,2 38,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 41,3 36,9 21,8 100,0

SPOKOJENOST S KVALITOU BYDLENÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI


Tabulka č. 69: Korelace otázky „Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 77,9 18,5 3,6 100,0

Žena 78,3 18,1 3,6 100,0

Věk

18 – 30 let 79,0 17,5 3,5 100,0

31 – 45 let 76,4 20,0 3,6 100,0

46 – 60 let 76,2 21,3 2,5 100,0

61 – 75 let 83,0 12,8 4,2 100,0

76 let a více 78,4 15,4 6,2 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 78,6 18,9 2,5 100,0

47

IV.9. SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S POLOŽKAMI, TÝKAJÍCÍMI SE TRHU PRÁCE A PODNIKÁNÍ





Jak vyplývá z analýzy výsledků, respondenti projevili s oblastí, týkající se trhu práce

a podnikání spíše nespokojenost. Indikátor za položky vykazuje hodnotu 2,29.

Nakolik jste spokojen(a) s následujícími položkami, týkajícími se trhu práce

a podnikání: Tabulka č. 70: Spokojenost respondentů s položkami, týkajícími se trhu práce a podnikání

Dílčí

ind

ikáto

r

Velmi spokojen(a)

(v %)

Spíše spokojen(a)

(v %)


(v %)

Velmi nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Spokojenost se svým zaměstnáním.

1,90 22,5 48,4 9,9 2,2 17,0 100,0

Spokojenost s možností odborné

rekvalifikace (obecně).

2,16 9,6 33,4 14,9 2,0 40,1 100,0

Spokojenost s podporou nových podnikatelských

záměrů.

2,48 5,4 18,8 14,9 6,1 54,8 100,0

Spokojenost s nabídkou (pro Vás

zajímavých) pracovních míst.

2,63 6,3 23,4 29,1 10,3 30,9 100,0

Indikátor 2,29

48


znaků respondentů na otázky, týkající se trhu práce a podnikání.

SPOKOJENOST SE SVÝM ZAMĚSTNÁNÍM

Jak můžeme vidět z tabulky č. 71 častěji jsou spokojeny se svým zaměstnáním osoby

ve věku 31 – 60 let a osoby s vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji volily

osoby ve věku 18 – 30 let, 61 a více let a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

Tabulka č. 71: Korelace otázky „Spokojenost se svým zaměstnáním“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 69,5 13,5 17,0 100,0

Žena 72,1 11,2 16,7 100,0

Věk

18 – 30 let 61,3 15,1 23,6 100,0

31 – 45 let 84,3 13,9 1,8 100,0

46 – 60 let 82,5 12,8 4,7 100,0

61 – 75 let 56,9 6,2 36,9 100,0

76 let a více 38,8 1,6 59,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 81,9 10,5 7,6 100,0

SPOKOJENOST S MOŽNOSTÍ ODBORNÉ REKVALIFIKACE (OBECNĚ)

Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 61 a více let a osoby bez vzdělání nebo

se základním vzděláním.

Tabulka č. 72: Korelace otázky „Spokojenost s možností odborné rekvalifikace (obecně)“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 42,8 17,4 39,8 100,0

Žena 43,2 16,6 40,2 100,0

Věk

18 – 30 let 42,7 16,4 40,9 100,0

31 – 45 let 50,7 19,2 30,1 100,0

46 – 60 let 50,4 21,1 28,5 100,0

61 – 75 let 28,4 11,2 60,4 100,0

76 let a více 14,2 6,3 79,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,3 13,2 42,5 100,0

49

SPOKOJENOST S NABÍDKOU (PRO VÁS ZAJÍMAVÝCH) PRACOVNÍCH MÍST

Jak můžeme vidět z tabulky č. 73 častěji jsou nespokojeny s nabídkou (pro ně zajímavých)

pracovních míst osoby ve věku 18 – 60 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku

61 a více let, osoby s nižším vzděláním.

Tabulka č. 73: Korelace otázky „Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 31,7 38,9 29,4 100,0

Žena 28,0 39,8 32,2 100,0

Věk

18 – 30 let 32,4 45,2 22,4 100,0

31 – 45 let 32,9 45,8 21,3 100,0

46 – 60 let 33,6 43,9 22,5 100,0

61 – 75 let 19,5 19,6 60,9 100,0

76 let a více 9,5 11,1 79,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 32,9 40,8 26,3 100,0

SPOKOJENOST S PODPOROU NOVÝCH PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ

Jak můžeme vidět z tabulky č. 74 s podporou nových podnikatelských záměrů jsou častěji

spokojeny osoby ve věku 46 – 60 let. Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby straší 61 let,


Tabulka č. 74: Korelace otázky „Spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů“


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 26,3 23,1 50,6 100,0

Žena 22,6 19,3 58,1 100,0

Věk

18 – 30 let 23,7 21,8 54,5 100,0

31 – 45 let 24,4 24,7 50,9 100,0

46 – 60 let 31,1 26,0 42,9 100,0

61 – 75 let 20,7 8,2 71,1 100,0

76 let a více 7,9 9,5 82,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 24,1 19,6 56,3 100,0

50

IV.10. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“

V rámci vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“

byly do vyhodnocení zahrnuty všechny otázky, týkající se spokojenosti.

V rámci vyhodnocení byl u jednotlivých položek – oblastí statisticky vyhodnocen tzv.

dílčí indikátor – tj. prostý aritmetický průměr odpovědí na jednotlivé otázky, přičemž

byla u baterií otázek z hodnocení vyloučena varianta nevím (9).

Celkový indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ vykazuje

hodnotu 2,16.

Tabulka č. 75: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“

VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ PRO TVORBU SOUHRNNÉHO

INDIKÁTORUHodnota

Hodnota Komentář

OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI 1,84 Průměr, dílčí indikátor

vykazuje hodnotu v rozmezí 1-4.

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT

1,84

Průměr za všechny uvedené položky -

hodnotám přiřazena stejná váha; varianta nevím nezahrnuta do

vyhodnocení; dílčí indikátor vykazuje

hodnotu v rozmezí 1-4.

SPORT 2,23

KULTURA 1,67 SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI,

TÝKAJÍCÍMI SE DOPRAVY, ÚDRŽBY MĚSTA A SE ZAJIŠTĚNÍM BEZPEČNOSTI OBYVATEL

2,57

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2,16

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE INFORMOVANOSTI A PARTICIPACE

OBČANŮ NA DĚNÍ VE MĚSTĚ 2,29

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ

2,02

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE BYDLENÍ 2,24

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S POLOŽKAMI, TÝKAJÍCÍMI SE TRHU PRÁCE A PODNIKÁNÍ

2,29

SOUHRNNÝ INDIKÁTOR 2,16

51

V. INDIKÁTOR Č. 1 „IMAGE MĚSTA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“

Indikátor „Image města z vnitřního pohledu“ měl za úkol identifikovat, jak obyvatelé

vnímají Brno, identifikovat image města v očích obyvatel.

V.1. SOUHLAS RESPONDENTŮ S VÝROKY

Respondentům byl nabídnuto 38 výroků, u kterých měli označit, zda s výrokem

souhlasí nebo nesouhlasí.


vyloučena varianta odpovědi „nevím“. Dílčí indikátor nabývá tedy hodnoty v rozmezí

1 - 4, přičemž čím nižší je hodnota dílčího indikátoru, tím více respondenti s výrokem

souhlasí.

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že míra souhlasu respondentů

s výroky měla u osmi výroků (Brno je dobře dostupné vlakem, Brno je městem

univerzit, V Brně se dobře orientuji, V Brně je hodně kulturních památek, Brno je

dobře dostupné autem, Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití, Brno je

pohostinné a přátelské a Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol) spíše

pozitivní hodnocení.

U výroku „Brno je městem hokeje“ byl zaznamenán dílčí indikátor 2,0 (čistý průměr).

Blíže jsou výsledky uvedeny v následující tabulce.

Jak dalece souhlasíte s následujícími výroky? Tabulka č. 76: Souhlas respondentů s výroky – tabulka 1

Díl

čí

ind

ikáto

r

Rozhodně souhlasím

(v %)

Spíše souhlasím

(v %)

Spíše nesouhlasím

(v %)

Rozhodně nesouhlasím

(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Brno je dobře dostupné vlakem.

1,63 45,4 42,2 7,1 1,2 4,1 100,0

Brno je městem univerzit. 1,69 40,6 47,0 9,1 0,7 2,6 100,0 V Brně se dobře orientuji. 1,70 42,7 44,4 10,0 1,7 1,2 100,0

V Brně je hodně kulturních památek.

1,75 40,7 44,5 12,5 1,5 0,8 100,0

Brno je dobře dostupné autem.

1,79 37,6 43,7 11,5 3,1 4,1 100,0

52

Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití.

1,81 32,3 52,2 12,0 1,1 2,4 100,0

Brno je pohostinné a přátelské.

1,87 26,0 56,3 11,4 1,3 5,0 100,0

Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol.

1,93 23,4 42,5 11,9 3,1 19,1 100,0

Brno je městem hokeje. 2,00 28,9 37,7 17,7 5,5 10,2 100,0

Jak můžeme vidět z následující tabulky, která je pokračováním baterie výroků,

u zbylých 29.ti výroků převážila míra souhlasu do mírně negativního hodnocení.

Největší míra nesouhlasu byla u výroku „V Brně se dá dobře jezdit autem“. U výroku

byl zaznamenán dílčí indikátor 3,08.

Mezi další výroky, u nichž respondenti uvedli nejčastěji negativní hodnocení, patří

převážně výroky spojené s propagací města Brna, ať již se jedná o propagaci města

v nadnárodním měřítku (dílčí indikátor 2,89), propagaci v rámci ČR (dílčí indikátor

2,63), tak i propagaci města v médiích (dílčí indikátor 2,62).

Respondenti uvedli také velmi často negativní hodnocení u výroku „Brno má dobrou

nabídku bydlení - pro všechny skupiny obyvatel (dílčí indikátor 2,66).

V následující tabulce, která je pokračováním předchozí tabulky, jsou uvedeny výroky,

u nichž míra souhlasu převážila do negativního hodnocení. Výroky jsou seřazeny

vzestupně podle dílčího indikátoru.

Tabulka č. 77: Souhlas respondentů s výroky – tabulka 2

pokračování baterie

Dílč

í

ind

iká

tor


(v %)

Spíše souhlasím

(v %)


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Brno je dobře dostupné letecky.

2,04 22,1 44,6 16,8 4,4 12,1 100,0

Brno je městem kvalitní architektury.

2,04 20,0 47,9 18,0 2,6 11,5 100,0

V Brně je kvalitní zdravotní péče.

2,05 18,4 56,3 16,2 3,4 5,7 100,0

Brno má pěkné parky. 2,06 20,2 55,2 20,6 2,7 1,3 100,0

Brno má dobré životní prostředí.

2,35 11,0 48,9 29,4 7,5 3,2 100,0

Brno je městem vědy. 2,11 17,1 50,8 24,1 1,6 6,4 100,0

Brno má dobrou veřejnou dopravu.

2,13 23,4 45,9 19,9 8,1 2,7 100,0

53

Tabulka č. 78: Souhlas respondentů s výroky – tabulka 3

pokračování baterie

Dílčí

ind

ikáto

r


(v %)

Spíše souhlasím

(v %)


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem

(v %)

Brno je centrem konferencí a kongresů.

2,14 18,4 40,8 24,4 3,2 13,2 100,0

Brno je atraktivní pro podnikatele.

2,16 15,2 42,6 19,1 4,4 18,7 100,0

Brno je městem výzkumu, vývoje a podnikání ve vyspělých technologiích.

2,20 15,7 42,3 24,0 4,4 13,6 100,0

Brno je městem fotbalu. 2,21 18,1 39,4 26,1 5,4 11,0 100,0 Brno nabízí široké možnosti sportovního vyžití.

2,22 17,7 44,7 20,8 8,3 8,5 100,0

Brno je moderní a pokrokové město.

2,23 14,1 48,5 27,4 4,0 6,0 100,0

V Brně se dobře žije rodinám s dětmi.

2,24 9,9 49,6 21,9 4,3 14,3 100,0

Brno má pěkné náměstí. 2,25 17,3 47,8 25,6 8,0 1,3 100,0

V Brně je kvalitní sociální péče.

2,26 9,2 41,4 20,9 3,8 24,7 100,0

Brno je centrem cestovního ruchu.

2,33 15,1 39,2 31,8 7,2 6,7 100,0

V Brně je dostatek zeleně. 2,35 12,1 47,5 32,0 7,3 1,1 100,0

Brno usiluje o harmonický rozvoj v oblasti výstavby ve městě.

2,41 8,3 33,3 23,2 7,3 27,9 100,0

Brno je bezpečné město. 2,42 8,9 47,5 32,1 8,7 2,8 100,0

Brno je čisté město. 2,52 7,4 42,6 37,4 10,8 1,8 100,0

Brno má čistý vzduch. 2,54 7,3 40,5 36,8 11,2 4,2 100,0

V Brně se umí lidé mezi sebou dobře domluvit (v Brně táhnou všichni za jeden provaz – Brno není rozhádané město).

2,54 9,8 35,8 29,3 14,1 11,0 100,0

Brno má dobré podmínky pro rekreaci.

2,57 8,8 33,3 36,7 11,8 9,4 100,0

Brno se umí dobře propagovat v médiích.

2,62 7,4 30,9 36,1 12,4 13,2 100,0

Brno se umí dobře propagovat v rámci České republiky.

2,63 7,3 29,9 35,5 12,7 14,6 100,0

Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel).

2,66 5,9 34,4 31,9 16,1 11,7 100,0

Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku.

2,89 5,0 19,9 33,4 21,3 20,4 100,0

V Brně se dá dobře jezdit autem.

3,08 4,8 17,9 35,8 35,1 6,4 100,0

54

Pro přehlednost jsou v závěrečné zprávy uvedeny pouze korelace dvou výroků, se

kterými respondenti nejčastěji souhlasili a dvou výroků, se který respondenti naopak

nejčastěji nesouhlasili. Korelace ostatních výroků jsou uvedeny na CD-ROM.

Jak můžeme vidět z následující tabulky s výrokem „Brno je dobře dostupné vlakem“

častěji rozhodně nebo spíše souhlasily osoby přihlášené v Brně k trvalému pobytu.

Lidé starší 76 let a více s výrokem častěji než jiné věkové skupiny na výrok

nedokázali odpovědět.



„Jak dalece souhlasíte s následujícími výroky?

BRNO JE DOBŘE DOSTUPNÉ VLAKEM“

Tabulka č. 79: Korelace výroku „Brno je dobře dostupné vlakem“

Rozhodně a spíše

souhlasím (v %)

Rozhodně a spíše

nesouhlasím (v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 87,2 8,6 4,2 100,0

Žena 87,9 8,1 4,0 100,0

Věk

18 – 30 let 87,7 9,9 2,4 100,0

31 – 45 let 86,1 10,3 3,6 100,0

46 – 60 let 91,6 5,5 2,9 100,0

61 – 75 let 89,3 7,1 3,6 100,0

76 let a více 75,4 4,6 20,0 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání

83,8 8,6 7,6 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a)

84,1 9,5 6,4 100,0

Středoškolské s maturitou

89,5 7,7 2,8 100,0



Ano 88,0 7,7 4,3 100,0


76,3 21,0 2,7 100,0


Levice 86,2 9,6 4,2 100,0

Střed 89,6 7,1 3,3 100,0

Pravice 87,6 8,6 3,8 100,0

Městská část

Bohunice 88,1 9,5 2,4 100,0

Bystrc 91,4 6,9 1,7 100,0

Kohoutovice 94,5 0,0 5,5 100,0

Královo Pole 79,6 11,1 9,3 100,0

Líšeň 87,9 10,6 1,5 100,0

Nový Lískovec 89,5 10,5 0,0 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora 93,3 5,0 1,7 100,0

Brno – sever 77,1 7,6 15,3 100,0

Brno – střed 91,6 6,1 2,3 100,0

Vinohrady 82,9 12,2 4,9 100,0

Žabovřesky 87,8 10,2 2,0 100,0

Židenice 91,1 7,2 1,7 100,0

Ostatní 86,0 10,7 3,3 100,0

55

Jak můžeme vidět z následující tabulky s výrokem „Brno je městem univerzit“ častěji

rozhodně nebo spíše souhlasily osoby se středoškolským vzděláním s maturitou

a osoby s vysokoškolským vzděláním.




BRNO JE MĚSTEM UNIVERZIT“

Tabulka č. 80: Korelace výroku „Brno je městem univerzit“

Rozhodně a spíše

souhlasím (v %)

Rozhodně a spíše

nesouhlasím (v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 89,2 9,0 1,8 100,0

Žena 86,3 10,4 3,3 100,0

Věk

18 – 30 let 90,6 7,8 1,6 100,0

31 – 45 let 83,9 12,9 3,2 100,0

46 – 60 let 90,2 7,6 2,2 100,0

61 – 75 let 84,4 12,8 2,8 100,0

76 let a více 87,7 7,7 4,6 100,0

Vzdělání


83,0 9,6 7,4 100,0


80,6 13,4 6,0 100,0


89,0 9,3 1,7 100,0



Ano 87,5 9,8 2,7 100,0

Ne, v Brně nemám trvalé bydliště, ale žiji

zde 89,5 10,5 0,0 100,0


Levice 82,8 14,3 2,9 100,0

Střed 89,4 8,8 1,8 100,0

Pravice 88,6 9,2 2,2 100,0

Městská část

Bohunice 95,4 0,0 4,6 100,0

Bystrc 77,6 20,7 1,7 100,0

Kohoutovice 94,5 2,8 2,7 100,0

Královo Pole 96,2 1,9 1,9 100,0

Líšeň 93,9 6,1 0,0 100,0

Nový Lískovec 97,4 2,6 0,0 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora

85,0 11,7 3,3 100,0

Brno – sever 93,3 4,8 1,9 100,0

Brno – střed 86,0 13,1 0,9 100,0

Vinohrady 92,6 7,4 0,0 100,0

Žabovřesky 83,7 14,3 2,0 100,0

Židenice 78,6 16,1 5,3 100,0

Ostatní 82,7 11,3 6,0 100,0

Vyšší procentuální zastoupení odpovědí příslušné skupiny respondentů.

Nižší procentuální zastoupení odpovědí příslušné skupiny respondentů.

56

Jak můžeme vidět z následující tabulky s výrokem „V Brně se dá dobře jezdit autem“

méně často nesouhlasily osoby ve věku 76 let a více, osoby bez vzdělání nebo se

základním vzděláním, osoby, levicově orientované a osoby z městské části

Kohoutovice a Bohunice.




V BRNĚ SE DÁ DOBŘE JEZDIT AUTEM“

Tabulka č. 81: Korelace výroku „V Brně se dá dobře jezdit autem“

Rozhodně a spíše

souhlasím (v %)

Rozhodně a spíše

nesouhlasím (v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 23,0 72,9 4,1 100,0

Žena 22,5 69,2 8,3 100,0

Věk

18 – 30 let 23,5 71,9 4,6 100,0

31 – 45 let 20,4 77,4 2,2 100,0

46 – 60 let 25,9 70,3 3,8 100,0

61 – 75 let 21,6 66,2 12,2 100,0

76 let a více 20,3 50,0 29,7 100,0

Vzdělání


27,2 59,7 13,1 100,0


21,4 66,8 11,8 100,0


24,8 71,2 4,0 100,0

Vysokoškolské 18,2 77,4 4,4 100,0


Ano 22,6 71,0 6,4 100,0


zde 26,3 65,7 8,0 100,0


Levice 27,8 62,2 10,0 100,0

Střed 21,7 73,0 5,3 100,0

Pravice 20,1 75,5 4,4 100,0

Městská část

Bohunice 25,6 58,1 16,3 100,0

Bystrc 17,2 77,6 5,2 100,0

Kohoutovice 62,9 28,5 8,6 100,0

Královo Pole 20,4 74,1 5,5 100,0

Líšeň 33,9 61,5 4,6 100,0

Nový Lískovec 23,7 76,3 0,0 100,0


20,0 78,3 1,7 100,0

Brno – sever 21,0 66,6 12,4 100,0

Brno – střed 18,4 73,1 8,5 100,0

Vinohrady 19,5 78,1 2,4 100,0

Žabovřesky 27,1 68,8 4,1 100,0

Židenice 14,3 85,7 0,0 100,0

Ostatní 21,7 72,8 5,5 100,0



57

Jak můžeme vidět z následující tabulky s výrokem „Brno se umí dobře propagovat

v nadnárodním měřítku“ častěji rozhodně nebo spíše souhlasili muži, osoby ve věku

46 – 60 let a 76 let a více, osoby, které nejsou v Brně přihlášeny k trvalému pobytu,

osoby z městské části Kohoutovice a Nový Lískovec.




BRNO SE UMÍ DOBŘE PROPAGOVAT V NADNÁRODNÍM MĚŘÍTKU“

Tabulka č. 82: Korelace výroku „Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku“

Rozhodně a spíše

souhlasím (v %)

Rozhodně a spíše

nesouhlasím (v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 27,8 55,8 16,4 100,0

Žena 22,6 53,9 23,5 100,0

Věk

18 – 30 let 21,0 59,3 19,7 100,0

31 – 45 let 23,4 60,1 16,5 100,0

46 – 60 let 30,7 52,7 16,6 100,0

61 – 75 let 23,4 46,1 30,5 100,0

76 let a více 30,8 37,0 32,2 100,0

Vzdělání


25,5 44,7 29,8 100,0


27,0 45,5 27,5 100,0


27,6 54,4 18,0 100,0

Vysokoškolské 18,0 65,5 16,5 100,0


Ano 24,8 55,1 20,1 100,0


zde 29,0 44,8 26,2 100,0


Levice 28,5 44,7 26,8 100,0

Střed 24,6 58,0 17,4 100,0

Pravice 22,4 60,6 17,0 100,0

Městská část

Bohunice 40,9 54,5 4,6 100,0

Bystrc 20,7 53,4 25,9 100,0

Kohoutovice 72,2 25,0 2,8 100,0

Královo Pole 20,4 51,9 27,7 100,0

Líšeň 31,8 57,6 10,6 100,0

Nový Lískovec 52,6 44,7 2,7 100,0


22,0 56,0 22,0 100,0

Brno – sever 27,9 49,1 23,0 100,0

Brno – střed 16,8 53,7 29,5 100,0

Vinohrady 14,6 68,3 17,1 100,0

Žabovřesky 20,4 69,4 10,2 100,0

Židenice 14,3 71,5 14,2 100,0

Ostatní 21,6 54,6 23,8 100,0



58

V.2. PŘEDNOSTI MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ

Respondenti měli možnost prostřednictvím volné otázky uvést dvě, z jejich pohledu,

největší přednosti města Brna. Jak můžeme vidět z následující tabulky, nejčastěji

respondenti uvedli jako přednost Brna Hrad Špilberk (17,6 %). Kategorizovaná

podoba odpovědí je uvedena v následující tabulce. Odpovědi respondentů zařazené

do jednotlivých kategorií lze podrobně dohledat na CD-ROM.

Volné odpovědi byly kategorizovány. Tabulka kumuluje obě respondenty uvedené přednosti. Tabulka č. 83: Přednosti města z pohledu respondentů

Představte si, že máte představit město Brno člověku, který zde nikdy nebyl. Jakými přednostmi

města byste se pochlubil(a)?

Uveďte pouze dvě z Vašeho pohledu největší přednosti města Brna.

Jednu přednost uvedlo 97,9 % respondentů, dvě přednosti

81,6 % respondentů.


V %

Hrad Špilberk 318 17,6

Architektura, historické skvosty, historické jádro města, památky

187 10,3

Petrov 157 8,7

Přehrada a její okolí, hrad Veveří 115 6,4

Kulturní město, bohatá kultura, kulturní programy apod. 102 5,6

BVV, veletržní město 100 5,5

Okolí Brna 77 4,3

Historie města, historická hodnota 52 2,9

Krásné centrum, střed města 48 2,7

Masarykův okruh, Velká cena, Grand Prix 47 2,6

Poloha města, metropole Jižní Moravy, poloha města v Evropě apod.

38 2,1

Divadla 34 1,9

Město vysokých škol, studentské město, možnosti vzdělávání apod.

34 1,9

Nákupní centra, velké možnosti nakupování, dostupnost obchodů, Galerie Vaňkovka

32 1,8

Dobrá dostupnost MHD, systém hromadné dopravy, noční rozjezdy

30 1,7

Zeleň, lesnaté okolí, parky 29 1,6

Rozmanitost krajiny, příroda, pěkné okolí Brno - Sever 26 1,4

Stará Radnice, brněnské kolo a drak 22 1,2

ZOO 20 1,1

Vila Tugendhat 20 1,1

Město hokeje a fotbalu, extraligový hokejový tým, sportovní vyžití apod.

20 1,1

Ignis Brunensis, festival ohňostrojů 19 1,0

Nevím 17 0,9

Ostatní 267 14,6

Celkem 1.811 100,0

59

V.3. NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉMY MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ

Respondenti měli možnost prostřednictvím volné otázky uvést dva, z jejich pohledu,

nejzávažnější problémy města Brna. Tabulka kumuluje odpovědi respondentů

na prvním i druhém místě. Jak můžeme vidět z následující tabulky, která je shrnutím

všem odpovědí, nejčastěji byl uveden problém s dopravou, průjezdností

městem, provozem velkého městského okruhu, dobudováním komunikací

(27,2 %). Kategorizovaná podoba odpovědí je uvedena v následující tabulce.

Odpovědi respondentů lze podrobně dohledat na CD-ROM.

Volné odpovědi byly kategorizovány. Tabulka kumuluje oba respondenty uvedené problémy města. Tabulka č. 84: Nejzávažnější problémy města z pohledu respondentů

Zkuste se zamyslet a řekněte nám prosím, co považujete za nejzávažnější problém Brna? Co je

potřeba ve městě vyřešit v prvé řadě?

Uveďte pouze dva z Vašeho pohledu nejzávažnější problémy města.

Jeden problém uvedlo 97,5 % respondentů, dva problémy



V %

Doprava, průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací

424 27,2

Parkování, parkovací místa 144 9,3

Obyvatelé Rómské národnosti 107 6,9

Sportovní vyžití - cyklostezky, nedostatek sportovišť, zimní stadión, plavecké areály, dětská hřiště

101 6,5

Nepořádek v centru, v parcích, nedostatečný úklid 85 5,5

MHD (drahá, nekvalitní, přeplněná), tramvaje ve středu města apod.

73 4,7

Rozkopané město, opravy ve městě, dlouhotrvající stavební úpravy, opravy na ulici Husova, dopravní

uzavírky apod. 68 4,4

Sociálně nepřizpůsobiví občané (bezdomovci, narkomani, žebráci, opilci, extrémisté, anarchisté,

neonacisté, hooligans apod.) 51 3,3

Vlakové nádraží (přesun, nevyhovující stav) 47 3,0

Kriminalita, agresivita, práce MP a PČR 39 2,5

Přehrada (sinice, vyčištění, kvalita vody) 37 2,4

Stav komunikací (silnic a chodníků) 33 2,1

Nedostatek zeleně, parků, nedostatek zeleně na Náměstí Svobody

31 2,0

Bydlení (bydlení pro mladé rodiny, vysoké náklady na bydlení)

27 1,7

Životní prostředí (znečištění, smog, prašnost) 25 1,6

Nabídka pracovních příležitostí, nezaměstnanost 17 1,1

Vandalismus, sprejeři 17 1,1

Práce úředníků, politiků apod. 16 1,0

Hluk (z akcí, dopravy apod.) 16 1,0

Není vážný problém 2 0,1

Nevím 28 1,8

Ostatní 168 10,8

Celkem 1.556 100,0

60

V.4. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „IMAGE MĚSTA BRNA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“

V rámci vyhodnocení indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“ byla

do vyhodnocení zahrnuta pouze jedna baterie otázek - souhlas respondentů

s výroky.

V rámci vyhodnocení byl u jednotlivých položek statisticky vyhodnocen tzv. dílčí

indikátor – tj. prostý aritmetický průměr odpovědí na jednotlivé otázky, přičemž byla

z hodnocení vyloučena varianta nevím (9).

Jak můžeme vidět z následující tabulky souhrnný indikátor vykazuje hodnotu 2,22.

Tabulka č. 85: Vyhodnocení indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“


INDIKÁTORU Hodnota Komentář

SOUHLAS RESPONDENTŮ S VÝROKY

2,22

Průměr za všechny uvedené výroky - hodnotám přiřazena stejná váha; varianta nevím nezahrnuta do vyhodnocení;

dílčí indikátor vykazuje hodnotu v rozmezí 1-4.

SOUHRNNÝ INDIKÁTOR 2,22

61

VI. INDIKÁTOR Č. 3 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ

ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA“

Prostřednictvím indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků Magistrátu

města Brna“ byla identifikována míra spokojenosti respondentů s jednotlivými faktory

jako je např. rychlost vyřízení požadavku, kvalita poskytnutých informací apod.

VI.1. IDENTIFIKACE ZPŮSOBŮ KOMUNIKACE S PRACOVNÍKY MMB

Jak vyplývá z analýzy výsledků, respondenti přišli do styku s pracovníkem

(pracovníky) Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech nejčastěji

prostřednictvím osobní návštěvy (22,3 %), dále telefonicky (13,2 %) a nejméně často

formou e-mailové korespondence (5,7 %).

Na otázku odpovídalo 98,6 % dotázaných. Graf č. 2: Identifikace způsobů komunikace s pracovníky MMB

Přišel(la) jste do styku v posledních cca 2 letech

s pracovníkem (pracovníky) Magistrátu města Brna např.

při řešení nějakého požadavku apod.?

22,3%

13,2%

5,7% 94,3%

86,8%

77,7%

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 90,0% 100,0%

Osobně

Telefonicky

E-mailem

ANO NE

Gr af: AUGUR Consulting

62

Identifikace pracovišť (odborů) Magistrátu města Brna, se kterými respondenti

přišli do styku

U skupiny respondentů, kteří v posledních 2 letech přišli do styku

s pracovníkem(ky) Magistrátu města Brna např. při řešení nějakého požadavku apod.

byly identifikovány kontaktované pracoviště (odbory).

Jak vyplývá z následující tabulky, nejčastěji respondenti přišli do styku

s pracovníkem(ky) Odboru dopravy (14,1 %), Odboru sociální péče (11,3 %)

a Odboru správních činností (10,5 %).

Volné odpovědi byly kategorizovány. Někteří respondenti uvedli více pracovišť (odborů). Tabulka č. 86: Identifikace pracovišť (odborů) MMB, se kterými respondenti přišli do styku

S pracovníkem(ky) jakého pracoviště (odboru) Magistrátu města Brna jste

přišel(la) do styku?

Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo pouze



V %

Odbor dopravy 35 14,1

Odbor sociální péče 28 11,3

Odbor správních činností 26 10,5

Bytový odbor 22 8,9

Matrika (nezařazená) 20 8,1

Odbor životního prostředí 18 7,3

Odbor dopravněsprávních činností 17 6,9

Odbor územního a stavebního řízení 15 6,0

Živnostenský úřad města Brna 13 5,2

Majetkový odbor 7 2,8

Kancelář primátora města Brna, kancelář strategie města

4 1,6

Podatelna, informace 4 1,6

Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 3 1,2

Odbor vnitřních věcí 3 1,2

Odbor územního plánování a rozvoje 3 1,2

Organizační odbor 2 0,8

Odbor správy budov 2 0,8

Odbor zdraví 2 0,8

Odbor vodního, lesního hosp. a zemědělství 2 0,8

Odbor investiční 2 0,8

Personální oddělení 2 0,8

Několik odborů 4 1,6

Ostatní (Odbor kultury, Odbor památkové péče, Odbor

technických sítí, Úsek rozvoje města, Úsek hospodářský, tajemník, zastupitelé, ověření maturity,

Magistrát na Malinovském náměstí, Magistrát na Husové ulici apod.)

14 5,7

Celkem 248 100,0

63

VI.2. SOUHLAS RESPONDENTŮ S VÝROKY

Na otázky odpovídali pouze ti respondenti, kteří uvedli, že přišli v posledních

cca 2 letech do styku s pracovníkem(ky) Magistrátu města Brna. V průměru

na otázky odpovídalo 25,6 % respondentů. Jak můžeme vidět z následující tabulky,

seřazená podle dílčího indikátoru, respondenti byli s prací pracovníků Magistrátu

města Brna spíše spokojeni. Pouze u výroku „Jednání pracovníka(ků) a jeho(jejich)

řešení dané záležitosti bylo aktivní a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost“

se míra souhlasu mírně převážila do negativního hodnocení.

Jak dalece souhlasíte s následujícími výroky? Tabulka č. 87: Souhlas respondentů s výroky

Dílč

í

ind

iká

tor

Rozhodně ano

(v %)

Spíše ano (v %)

Spíše ne (v %)

Rozhodně ne

(v %)

Nevím, nemohu posoudit

(v %)

Celkem

(v %)

Dostal(a) jsem od pracovníka(ků)

informace a rady, které jsem potřeboval(a).

1,68 44,4 40,5 8,5 2,7 3,9 100,0

Informace či rady, které mi byly poskytnuty

pracovníkem(ky), byly sděleny jasně a srozumitelně.

1,74 44,0 37,1 12,7 3,1 3,1 100,0

Chování pracovníka(ků), s nímž(nimiž) jsem

jednal(a), bylo vlídné. 1,77 41,3 43,2 10,4 4,2 0,9 100,0

Pracovník(ci) projevoval(i) vstřícnost a

ochotu pomoci. 1,87 37,4 40,9 15,6 4,3 1,8 100,0

S vyřízením dané záležitosti ze strany

pracovníka(ků) MMB, s nímž(nimiž) jsem

jednal(a), jsem celkově spokojen(a).

1,91 34,5 43,8 14,7 5,4 1,6 100,0

Jednání pracovníka(ků) a jeho(jejich) řešení dané záležitosti bylo aktivní a pružné, se snahou o rychlost a

efektivnost.

2,07 31,0 36,8 19,8 8,9 3,5 100,0

Souhrnný indikátor 1,84

64

VI.3. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA“

V rámci vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků

Magistrátu města Brna“ byla do vyhodnocení zahrnuta baterie otázek, týkající se

souhlasu respondentů s výroky.

V rámci vyhodnocení byl u jednotlivých položek statisticky vyhodnocen tzv. dílčí

indikátor – tj. prostý aritmetický průměr odpovědí na jednotlivé otázky, přičemž byla

u baterie otázek z hodnocení vyloučena varianta nevím (9).

Celkový indikátor „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků Magistrátu města

Brna“ vykazuje hodnotu 1,84.

Tabulka č. 88: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“


INDIKÁTORU Hodnota Komentář


1,84

Průměr za všechny uvedené položky - hodnotám

přiřazena stejná váha; varianta nevím nezahrnuta

do vyhodnocení; dílčí indikátor vykazuje hodnotu v

rozmezí 1-4.

65

VII. OSTATNÍ

VII.1. ASOCIACE

Respondentům byl nabídnut výčet položek, u kterých měli označit, jak silně se jim

jednotlivé položky vybaví ve vztahu k Brnu. Jak můžeme vidět z následující tabulky

respondentům velmi silně asociují položky: Hrad Špilberk (86,7 %), Petrov (84,3 %)

a výstaviště, veletrhy (71,4 %). Oproti tomu respondenti méně často spojují město

Brno s asociacemi jako je: maloměsto (40,7 %), město přátelské k rodině (19,0 %)

a mezinárodní město (15,9 %). Výsledky jsou blíže zaznamenány v následující

tabulce, která je seřazena podle varianty „velmi silně se mi vybaví“.

Nyní se Vás zeptáme, jak silně se Vám vybaví následující položky, když se řekne Brno.

Tabulka č. 89: Asociace

Velmi silně se mi vybaví (v %)

Spíše se mi vybaví (v %)

Spíše se mi nevybaví

(v %)

Vůbec se mi nevybaví

(v %)

Celkem (v %)

Hrad Špilberk 86,7 11,8 1,2 0,3 100,0

Petrov 84,3 13,0 2,1 0,6 100,0

Výstaviště, veletrhy 71,4 23,3 4,7 0,6 100,0

„Brněnský drak“, „kolo“ 67,6 22,3 6,8 3,3 100,0

Brněnská přehrada 67,2 24,1 7,2 1,5 100,0

Pivo, Starobrno 64,0 24,8 8,8 2,4 100,0

„Brněnský hantec“ 57,1 29,1 9,6 4,2 100,0

Velká cena, závod motocyklů, automotodrom, Grand Prix

54,3 29,7 11,2 4,8 100,0

Ignis Brunensis (ohňostroje) 52,1 29,9 12,0 6,0 100,0

Kulturní město 42,1 43,0 11,8 3,1 100,0 Funkcionalismus, Vila

Tugendhat 41,8 33,3 16,4 8,5 100,0

Město studentů a vysokých škol

40,4 38,0 15,9 5,7 100,0

J.G. Mendel, L. Janáček 31,5 39,1 20,4 9,0 100,0

Přestavba nádraží (železničního uzlu)

30,2 30,8 25,8 13,2 100,0

Město soudnictví 25,1 35,0 27,0 12,9 100,0

Pohodové město 22,6 47,0 22,4 8,0 100,0

Město vědy, výzkumu a vývoje 17,6 39,0 30,5 12,9 100,0

Průmyslové město 16,8 32,4 39,0 11,8 100,0

Mezinárodní město 15,5 34,5 34,1 15,9 100,0

Město přátelské k rodině 8,5 38,6 33,9 19,0 100,0

Maloměsto 7,0 23,1 29,2 40,7 100,0 Respondenti měli možnost uvést také další asociace. Tuto možnost využilo 9,9 % respondentů. Jako další respondenti uvedli nejčastěji asociace spojené se sportem - HC Kometou, FC Brno, s obyvateli Rómské národnosti a Zelným trhem.

66

Pro přehlednost závěrečné zprávy je v následujících dvou tabulkách uvedena pouze

korelace položky, která se nejvíce vybaví respondentům (Hrad Špilberk) a položky,

která se nejméně vybaví respondentům (Maloměsto). Ostatní korelace položek jsou

uvedeny v korelaci se sociálně-demografickými znaky na CD-ROM.

Jak můžeme vidět z následující tabulky „Hrad Špilberk“ se častěji velmi silně vybaví

ženám a lidem přihlášeným v Brně k trvalému pobytu.



„Nyní se Vás zeptáme, jak silně se Vám vybaví následující položky, když se

řekne Brno.

HRAD ŠPILBERK“

Tabulka č. 90: Korelace asociace – Hrad Špilberk

Velmi silně

se mi vybaví (v %)



(v %)


(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 83,3 15,1 1,1 0,5 100,0

Žena 89,5 9,1 1,2 0,2 100,0

Věk

18 – 30 let 84,2 15,1 0,7 0,0 100,0

31 – 45 let 86,4 11,4 1,5 0,7 100,0

46 – 60 let 87,2 11,5 0,9 0,4 100,0

61 – 75 let 89,9 7,9 2,2 0,0 100,0

76 let a více 90,6 7,8 1,6 0,0 100,0

Vzdělání


84,8 15,2 0,0 0,0 100,0


87,6 10,0 1,9 0,5 100,0


85,8 13,5 0,2 0,5 100,0

Vysokoškolské 88,2 9,6 2,2 0,0 100,0 Přihlášení

v Brně k trvalému

pobytu

Ano 87,2 11,3 1,2 0,3 100,0


75,7 24,3 0,0 0,0 100,0


Levice 80,9 16,3 1,9 0,9 100,0

Střed 87,0 12,2 0,8 0,0 100,0

Pravice 89,5 9,5 0,7 0,3 100,0

Městská část

Bohunice 93,2 6,8 0,0 0,0 100,0

Bystrc 89,7 6,9 1,7 1,7 100,0

Kohoutovice 82,9 17,1 0,0 0,0 100,0

Královo Pole 88,9 9,3 1,8 0,0 100,0

Líšeň 87,9 10,6 1,5 0,0 100,0

Nový Lískovec 71,1 28,9 0,0 0,0 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora 83,1 15,3 1,6 0,0 100,0

Brno – sever 91,3 7,7 1,0 0,0 100,0

Brno – střed 90,6 9,4 0,0 0,0 100,0

Vinohrady 78,0 22,0 0,0 0,0 100,0

Žabovřesky 81,6 12,2 6,2 0,0 100,0

Židenice 81,8 18,2 0,0 0,0 100,0

Ostatní 86,1 10,7 2,1 1,1 100,0

67

Jak můžeme vidět z následující tabulky „Maloměsto“ se vůbec nevybaví častěji

ženám, lidem ve věku 18 až 60 let, lidem přihlášeným v Brně k trvalému pobytu a

lidem z městské části Kohoutovice.



„Nyní se Vás zeptáme, jak silně se Vám vybaví následující položky, když se

řekne Brno.

MALOMĚSTO“

Tabulka č. 91: Korelace asociace - Maloměsto

Velmi silně

se mi vybaví (v %)



(v %)


(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 7,3 24,7 30,8 37,2 100,0

Žena 6,7 21,9 27,9 43,5 100,0

Věk

18 – 30 let 8,2 19,6 27,7 44,5 100,0

31 – 45 let 5,8 24,9 27,4 41,9 100,0

46 – 60 let 8,2 22,8 26,8 42,2 100,0

61 – 75 let 5,8 26,6 35,9 31,7 100,0

76 let a více 4,9 24,6 37,7 32,8 100,0

Vzdělání


7,6 19,6 29,3 43,5 100,0


7,0 30,7 31,1 31,2 100,0


7,3 20,6 29,3 42,8 100,0

Vysokoškolské 5,6 22,5 27,3 44,6 100,0

Přihlášení v Brně

k trvalému pobytu

Ano 6,9 23,1 28,9 41,1 100,0


8,1 24,3 37,9 29,7 100,0


Levice 6,7 28,1 30,9 34,3 100,0

Střed 7,4 18,9 30,5 43,2 100,0

Pravice 6,8 23,1 26,3 43,8 100,0

Městská část

Bohunice 4,8 26,2 21,4 47,6 100,0

Bystrc 6,9 22,4 27,6 43,1 100,0

Kohoutovice 2,8 11,1 16,7 69,4 100,0

Královo Pole 9,4 11,3 34,0 45,3 100,0

Líšeň 1,5 33,8 35,5 29,2 100,0

Nový Lískovec 13,5 18,9 19,0 48,6 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora 1,8 24,6 29,7 43,9 100,0

Brno – sever 6,0 26,0 28,0 40,0 100,0

Brno – střed 7,1 25,9 35,4 31,6 100,0

Vinohrady 2,5 20,0 35,0 42,5 100,0

Žabovřesky 12,2 28,6 22,5 36,7 100,0

Židenice 16,4 16,4 21,7 45,5 100,0

Ostatní 7,0 21,5 28,5 43,0 100,0



68

VII.2. HODNOCENÍ PÉČE O ZELEŇ A VEŘEJNÉ PLOCHY V BRNĚ ZA POSLEDNÍ 2 ROKY

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než tři pětiny respondentů (64,8 %) se

domnívají, že se péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky spíše nebo

rozhodně zlepšuje. Pouze necelá pětina respondentů (18,3 %) uvedla, že se

domnívá, že se péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky spíše nebo

určitě nezlepšuje. Necelá pětina respondentů (16,9 %) na otázku nedokázala

odpovědět.

Na otázku odpovídalo 94,8 % dotázaných. Graf č. 3: Hodnocení péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky

Domníváte se, že se péče o zeleň

a veřejné plochy v Brně za

poslední 2 roky zlepšuje nebo

máte opačný názor?

Nevím,

nedokáži

posoudit

16,9%Určitě se

zlepšuje

16,7%

Spíše se

zlepšuje

48,1%

Spíše se

nezlepšuje

15,2%

Určitě se

nezlepšuje

3,1%

Určitě a spíše se zlepšuje

64,8 % Určitě a spíše se nezlepšuje

18,3 %

69

Častěji se ženy, lidé se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeni

a osoby trvale přihlášené v Brně k trvalému pobytu domnívají, že se péče o zeleň

a veřejné plochy za poslední 2 roky určitě nebo spíše zlepšuje.



„Domníváte se, že se péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky zlepšuje nebo máte opačný názor?“

Tabulka č. 92: Korelace otázky, týkající se hodnocení péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky

Určitě a spíše se zlepšuje

(v %)

Určitě a spíše se

nezlepšuje (v %)

Nevím, nedokáži posoudit

(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 61,6 18,7 19,7 100,0

Žena 67,3 18,0 14,7 100,0

Věk

18 – 30 let 55,8 21,0 23,2 100,0

31 – 45 let 67,6 16,3 16,1 100,0

46 – 60 let 67,7 17,2 15,1 100,0

61 – 75 let 71,9 20,0 8,1 100,0

76 let a více 66,7 15,0 18,3 100,0

Vzdělání


58,9 14,4 26,7 100,0


74,1 9,5 16,4 100,0


Vysokoškolské 63,8 20,7 15,5 100,0

Přihlášení v Brně k trvalému

pobytu

Ano 65,4 18,1 16,5 100,0


47,2 22,2 30,6 100,0

Městská část

Bohunice 54,7 21,4 23,9 100,0

Bystrc 71,9 12,3 15,8 100,0

Kohoutovice 80,5 5,6 13,9 100,0

Královo Pole 54,0 26,0 20,0 100,0

Líšeň 65,6 18,1 16,3 100,0

Nový Lískovec 76,3 13,2 10,5 100,0


Brno – sever 63,6 18,2 18,2 100,0

Brno – střed 62,2 23,9 13,9 100,0

Vinohrady 73,7 10,5 15,8 100,0

Žabovřesky 59,6 23,4 17,0 100,0

Židenice 67,2 10,9 21,9 100,0

Ostatní 64,2 17,6 18,2 100,0



70

VII.3. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O DĚNÍ V BRNĚ

Nejčastěji respondenti uvedli, že pravidelně získávají informace o dění v Brně

ze zpravodajů místních částí, z městských novin Brněnský Metropolitan,

zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od sousedů, známých,

spolupracovníků apod.). Výsledky jsou blíže zaznamenány v následující tabulce.

Jakým způsobem se k Vám dostávají zprávy o dění v Brně? Tabulka je seřazena sestupně podle varianty „pravidelně“. Tabulka č. 93: Způsob získávání informací o dění v Brně

Pravidelně

(v %) Často (v %)

Občas (v %)

Vůbec (v %)

Celkem (v %)

Ze zpravodajů místních částí

30,0 26,4 31,2 12,4 100,0

Z městských novin Brněnský Metropolitan

21,5 19,8 33,3 25,4 100,0

Zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od sousedů, známých, spolupracovníků apod.)

19,6 37,4 36,2 6,8 100,0

Z regionálního vysílání televize (např. Události v regionech)

19,3 27,5 36,9 16,3 100,0

Z regionálních rádií (Petrov, Český rozhlas apod.…)

18,7 23,4 35,1 22,8 100,0

Z regionálních novin v tištěné podobě

13,8 22,3 36,8 27,1 100,0

Z celostátního tisku 12,0 20,7 40,4 26,9 100,0

Z plakátovacích ploch 11,2 23,5 40,1 25,2 100,0

Z internetu (webové stránky města: www.brno.cz)

10,2 17,8 31,5 40,5 100,0

Z městského televizního pořadu „Brněnské oko“

8,7 10,3 27,1 53,9 100,0

Z regionálních novin v elektronické podobě

6,5 14,5 26,4 52,6 100,0

Z úředních desek Magistrátu města Brna

2,7 7,9 30,7 58,7 100,0

Respondenti měli možnost uvést také další – výše neuvedené zdroje, ze kterých získávají informace

o dění v Brně. Tuto možnost využilo 1,4 % respondentů. Respondenti uvedli jako další zdroje

informací: internet obecně, METRO, letáčky, časopis KAM, informace od kompetentních lidí, reklama

v MHD apod.

71

VII.4. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O INFORMAČNÍM CENTRU MĚSTSKÝCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ „URBAN CENTRU“

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než dvě třetiny respondentů (67,2 %) uvedly, že

o Informačním centrum městských rozvojových projektů „URBAN CENTRU“ slyší

poprvé. Více než čtvrtina dotázaných (27,4 %) uvedla, že o tomto centru slyšela

pouze z doslechu. Pouze dvacetina respondentů (5,4 %) o URBAN CENTRU slyšela

a toto centrum již navštívila.

Na otázku odpovídalo 100 % dotázaných. Graf č. 4: Povědomí respondentů o informačním centru městských rozvojových projektů „URBAN CENTRU“

Občané Brna se informace o připravovaných projektech mohou dovědět různými způsoby. Jedním z nich je i Informační centrum městských

rozvojových projektů „URBAN CENTRUM“ na Mečové ulici u Staré radnice.

Slyšel(a) jste již někdy o něm?

Ano, toto

centrum jsem

již navštívil(a)

5,4%

Ano, ale znám

ho pouze z

doslechu

27,4%Ne, tento

název slyším

poprvé

67,2%

72

Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických

znaků respondentů na následující uzavřenou otázku:

„Občané Brna se informace o připravovaných projektech mohou dovědět

různými způsoby. Jedním z nich je i Informační centrum městských

rozvojových projektů „URBAN CENTRUM“ na Mečové ulici u Staré radnice.

Slyšel(a) jste již někdy o něm?“

Tabulka č. 94: Povědomí respondentů o informačním centru městských rozvojových projektů „URBAN CENTRU“

Ano, ale znám ho pouze z

doslechu (v %)

Ano, toto centrum jsem již

navštívil(a) (v %)

Ne, tento název slyším poprvé (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 26,0 4,3 69,7 100,0

Žena 28,4 6,2 65,4 100,0

Věk

18 – 30 let 17,2 3,2 79,6 100,0

31 – 45 let 30,1 6,4 63,5 100,0

46 – 60 let 34,7 6,8 58,5 100,0

61 – 75 let 34,8 5,0 60,2 100,0

76 let a více 16,9 6,2 76,9 100,0

Vzdělání



29,2 4,5 66,3 100,0


Vysokoškolské 26,7 5,1 68,2 100,0

Přihlášení v Brně k trvalému

pobytu

Ano 27,7 5,5 66,8 100,0


18,4 2,6 79,0 100,0

Městská část

Bohunice 36,4 6,8 56,8 100,0

Bystrc 19,0 3,4 77,6 100,0

Kohoutovice 55,6 8,3 36,1 100,0

Královo Pole 14,8 3,7 81,5 100,0

Líšeň 30,3 1,5 68,2 100,0

Nový Lískovec 39,5 7,9 52,6 100,0


Brno – sever 37,1 5,7 57,2 100,0

Brno – střed 28,0 7,5 64,5 100,0

Vinohrady 22,0 4,9 73,1 100,0

Žabovřesky 18,4 2,0 79,6 100,0

Židenice 21,4 3,6 75,0 100,0

Ostatní 19,7 5,9 74,4 100,0

73

Spokojenost respondentů s činností URBAN CENTRA

Na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří uvedli, že v minulosti již navštívili

URBAN CENTRUM (5,4 %). Jak vyplývá z analýzy výsledků více než devět z deseti

respondentů (92,3 %), kteří měli možnost v minulosti URBAN CENTRUM navštívit,

bylo s činností tohoto centra spíše nebo velmi spokojeno. Pouze necelá desetina

respondentů (7,7 %) byla s činností tohoto centra spíše nespokojena.

Na otázku odpovídalo 52 respondentů 5,2 % dotázaných

Graf č. 5: Spokojenost respondentů s činností URBAN CENTRA

Jak jste byl(a) spokojen(a)

s činností tohoto centra?

Spíše

spokojen(a)

28 tj. 53,8%

Velmi

spokojen(a)

20 tj. 38,5%

Spíše

nespokojen(a)

4 tj. 7,7%


92,3 % Spíše

nespokojen(a) 7,7 %

74

VII.5. POSTOJ RESPONDENTŮ K VOLBÁM

Respondentům byly nabídnuty výroky, z nichž měli vybrat ten, který nejvíce odpovídá

jejich postoji k volbám. Jak můžeme vidět z následujícího grafu respondenti se

nejčastěji ztotožnili s výrokem „Snažím se chodit ke všem volbám“ (47,4 %). Necelá

pětina respondentů se ztotožnila s výrokem „K volbám většinou nechodím“ (19,4 %)

a „K volbám chodím nepravidelně, podle toho jak mám čas“ (18,8 %). Bližší výsledky

jsou uvedeny v následujícím grafu.

Na otázku odpovídalo 98,7 % dotázaných. Graf č. 6: Postoj respondentů k volbám

Který z následujících výroků

odpovídá nejvíce Vašemu postoji k

volbám?

47,4

18,8

7,7

3,1

3,6

19,4

0 10 20 30 40 50

Snažím se chodit ke všem volbám

K volbám většinou nechodím

K volbám chodím nepravidelně, podle

toho jak mám čas

Chodím pouze k parlamentním volbám,

ostatní mě příliš nezajímají

Chodím pouze ke komunálním volbám,

ostatní mě příliš nezajímají

Jiný názor

Jiný názor: Četnost

Prozatím jsem kvůli věku nemohl volit, dosud jsem neměl volební právo apod. 5

K volbám VŮBEC nechodím 4

K volbám chodím VŽDY 4

Kvůli stáří k volbám již nechodím apod. 3

Ostatní (k volbám jdu pokud mě někdo upoutá, zaujme obsahem; chodím nepravidelně, podle toho, jestli jsem schopna vybrat si z kandidátů; chodím dle mé důležitosti daných voleb; chodila jsem, teď už nechodím; politice nevěřím nic – máme až příliš „politiků“, kteří pro lidi a stát nic nedělají, těch pracujících je málo; nevolím, na volbách pracuji; chodím k volbám, ale často je pro mě problém se rozhodnout koho volit; chodím ke všem kromě senátních; vadí mi že není možnost vhodit prázdný hlas, jako projev nespokojenosti se stavem politiky; mám obavy, že v naší republice jsou volby k ničemu; chodím k volbám, pokud chci změnit to co je apod.).

20

75

VII.6. POVĚDOMÍ – ZNALOST OSOBY PRIMÁTORA MĚSTA BRNA A NÁZOR RESPONDENTŮ NA TUTO OSOBU

Identifikace jména současného primátora města Brna

Respondentům byla předložena k nahlédnutí karta 2 se jmény, u níž měli určit, zda je

mezi uvedenými jmény uvedeno jméno současného primátora města Brna. Jak

vyplývá z analýzy výsledků více než tři čtvrtiny respondentů (79,3 %) uvedly, že mezi

uvedenými jmény je uvedeno jméno současného primátora města Brna. Více než

desetina respondentů (15,7 %) nedokázala na otázku odpovědět. Podrobněji jsou

výsledky zaznamenány v následující tabulce.

Na otázku odpovídalo 98,6 % dotázaných. Graf č. 7: Identifikace jména současného primátora města Brna

Je mezi těmito jmény také jméno

současného primátora města

Brna?

Ne

5,0%

Ano

79,3%

Nevím,

nedokáži

posoudit

15,7%

76

Na následující otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří uvedli, že je mezi jmény

uvedeno jméno současného primátora města Brna.

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než devět z deseti respondentů (95,1 %)

označilo správně současného primátora Romana Onderku. Bližší informace jsou

uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 95: Identifikace jména současného primátora města Brna

Můžete říci, pod kterým číslem je uvedeno jméno primátora?

Na otázku odpovídalo 77,2 % respondentů


V %

1. Ladislav Macek 2 0,3

2. Oliver Pospíšil 7 0,9

3. Daniel Rychnovský 26 3,3

4. Roman Onderka 741 95,1

5. Martin Ander 3 0,4

Celkem 779 100,0

77

Z analýzy výsledků lze konstatovat, že žádné významné korelace z hlediska

sociálně-demografických znaků nebyly u identifikace jména primátora

(čísla 4 – Romana Onderky) zaznamenány.



„Můžete říci, pod kterým číslem je uvedeno jméno primátora?“

Tabulka č. 96: Korelace otázky, týkající se identifikace jména primátora města Brna

1 Ladislav Macek (v %)

2 Oliver

Pospíšil (v %)

3 Daniel

Rychnovský (v %)

4 Roman

Onderka (v %)

5 Martin Ander (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 0,0 0,9 2,7 96,4 0,0 100,0

Žena 0,5 0,9 3,9 94,1 0,6 100,0

Věk

18 – 30 let 0,0 1,0 2,9 95,1 1,0 100,0

31 – 45 let 0,0 1,3 5,4 93,3 0,0 100,0

46 – 60 let 0,5 1,0 2,6 95,9 0,0 100,0

61 – 75 let 0,9 0,0 2,8 96,3 0,0 100,0

76 let a více 0,0 0,0 0,0 98,0 2,0 100,0

Vzdělání


0,0 1,6 1,6 93,8 3,0 100,0


0,0 0,0 4,4 94,9 0,7 100,0


0,6 0,9 4,2 94,3 0,0 100,0

Vysokoškolské 0,0 0,8 1,7 97,5 0,0 100,0


k trvalému pobytu

Ano 0,3 0,9 3,3 95,2 0,3 100,0


zde 0,0 0,0 6,3 93,7 0,0 100,0


Levice 0,0 0,6 0,6 98,3 0,5 100,0

Střed 0,7 0,3 4,4 94,2 0,4 100,0

Pravice 0,0 1,5 3,8 94,7 0,0 100,0

Městská část

Bohunice 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 100,0

Bystrc 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 100,0

Kohoutovice 8,0 0,0 0,0 92,0 0,0 100,0

Královo Pole 0,0 0,0 4,8 95,2 0,0 100,0

Líšeň 0,0 0,0 2,0 98,0 0,0 100,0

Nový Lískovec 0,0 0,0 0,0 95,8 4,2 100,0


0,0 1,9 7,7 90,4 0,0 100,0

Brno – sever 0,0 2,4 2,4 95,2 0,0 100,0

Brno – střed 0,0 0,6 4,3 95,1 0,0 100,0

Vinohrady 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 100,0

Žabovřesky 0,0 0,0 5,1 94,9 0,0 100,0

Židenice 0,0 0,0 10,3 89,7 0,0 100,0

Ostatní 0,0 2,1 2,8 93,6 1,5 100,0

78

Identifikace fotografie současného primátora města Brna

Respondentům byla předložena k nahlédnutí karta 3 s fotografiemi, u níž měli

respondenti určit, zda je mezi uvedenými fotografiemi uvedena fotografie

současného primátora města Brna. Tři čtvrtiny respondentů (75,2 %) uvedly, že je

mezi uvedenými fotografiemi uvedena fotografie současného primátora.

Na otázku odpovídalo 98,5 % dotázaných Graf č. 8: Identifikace fotografie současného primátora města Brna

Je mezi těmito fotografiemi také

fotografie současného primátora?

Ne

4,8%

Ano

75,2%

Nevím,

nedokáži

posoudit

20,0%

79

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než devět z deseti respondentů (95,3 %)

označilo správně fotografii č. 3. Podrobněji jsou výsledky zaznamenány v následující

tabulce.

Tabulka č. 97: Identifikace fotografie současného primátora města Brna

Můžete říci, pod kterým číslem je uvedena fotografie současného

primátora města Brna?

Na otázku odpovídalo 73,1 % respondentů


V %

3 0,4

12 1,6

703 95,3

20 2,7

0,0 0,0

Celkem 738 100,0

1

2

3

4

5

80

Z analýzy výsledků lze konstatovat, že fotografii primátora Romana Onderky častěji

rozeznaly osoby, které jsou v Brně přihlášeny k trvalému pobytu.



„Můžete říci, pod kterým číslem je uvedena fotografie současného

primátora města Brna?“

Tabulka č. 98: Korelace otázky, týkající se identifikace fotografie primátora města Brna

1

(v %) 2

(v %) 3

(v %) 4

(v %) 5

(v %) Celkem

(v %)

Pohlaví Muž 0,3 1,9 95,6 2,2 0,0 100,0

Žena 0,5 1,4 95,0 3,1 0,0 100,0

Věk

18 – 30 let 1,0 2,1 93,7 3,2 0,0 100,0

31 – 45 let 0,0 1,0 95,2 3,8 0,0 100,0

46 – 60 let 0,0 2,2 95,7 2,1 0,0 100,0

61 – 75 let 0,9 0,0 97,2 1,9 0,0 100,0

76 let a více 0,0 4,3 95,7 0,0 0,0 100,0

Vzdělání


1,6 0,0 96,7 1,7 0,0 100,0


0,0 1,5 94,7 3,8 0,0 100,0

Středoškolské s maturitou 0,6 2,5 93,7 3,2 0,0 100,0

Vysokoškolské 0,0 0,9 97,8 1,3 0,0 100,0


k trvalému pobytu

Ano 0,4 1,4 95,4 2,8 0,0 100,0


0,0 12,5 87,5 0,0 0,0 100,0


Levice 0,6 2,3 96,5 0,6 0,0 100,0

Střed 0,7 1,5 94,2 3,6 0,0 100,0

Pravice 0,0 0,8 96,3 2,9 0,0 100,0

Městská část

Bohunice 0, 0,0 100,0 0,0 0,0 100,0

Bystrc 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 100,0

Kohoutovice 4,3 4,3 91,4 0,0 0,0 100,0

Královo Pole 0,0 7,7 87,2 5,1 0,0 100,0

Líšeň 0,0 2,1 93,8 4,1 0,0 100,0

Nový Lískovec 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 100,0

Řečkovice a Mokrá Hora 0,0 2,0 96,0 2,0 0,0 100,0

Brno – sever 0,0 1,3 98,7 0,0 0,0 100,0

Brno – střed 0,0 0,6 96,2 3,2 0,0 100,0

Vinohrady 0,0 0,0 97,1 2,9 0,0 100,0

Žabovřesky 0,0 2,6 89,7 7,7 0,0 100,0

Židenice 0,0 5,7 91,4 2,9 0,0 100,0

Ostatní 1,5 0,8 93,8 3,9 0,0 100,0



81

Názor respondentů na osobu primátora města Brna

U respondentů byl identifikován názor respondentů na osobu primátora města Brna.

Z odpovědí byly vyřazeny ty odpovědi, které se dotýkaly jiné osoby než osoby

primátora (respondent chybně uvedl jméno nebo fotografii primátora) nebo ty

odpovědi, kdy respondent označil variantu „nevím, nedokáži posoudit“.

Jak vyplývá z analýzy výsledků, téměř dvě pětiny respondentů (36,3 %) mají na

primátora města Brna Romana Onderku spíše nebo velmi pozitivní názor. Více než

polovina respondentů (51,5 %) zastává neutrální názor. Pouze necelá desetina

respondentů (9,8 %) má na primátora města Brna Romana Onderku spíše nebo

rozhodně negativní názor.

Na otázku odpovídalo 74,6 % dotázaných. Graf č. 9: Názor respondentů na osobu primátora města Brna

Jaký je Váš obecný názor na osobu

primátora města Brna?

Velmi pozitivní

7,7%

Rozhodně

negativní

1,7%Spíše negativní

8,1%

Jiná odpověď

2,4%

Spíše pozitivní

28,6%

Neutrální

51,5%

Jiná odpověď: Nevím, nemohu posoudit (7x), nemám na něj žádný názor (5x), nevím o primátorovi nic kromě jména – blíže ho neznám (2x), bez zájmu – nesleduji, moc se tomu nevěnuji (1) a nezajímám se o jeho osobu (1x).

Velmi a spíše pozitivní

36,3 % Spíše a

rozhodně negativní

9,8 %

82

Z analýzy výsledků vyplynulo, že primátora Brna Romana Onderku hodnotí velmi

nebo spíše pozitivně častěji osoby s vyšším věkem, osoby se středoškolským

vzděláním bez maturity nebo vyučeny a osoby levicověji orientované.



„Jaký je Váš obecný názor na osobu primátora města Brna“

Tabulka č. 99: Korelace otázky „Jaký je Váš obecný názor na osobu primátora města Brna“

Velmi a spíše

pozitivní (v %)

Neutrální (v %)

Rozhodně a spíše

negativní (v %)

Jiná odpověď

(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 37,8 48,5 11,0 2,7 100,0

Žena 35,0 54,0 8,9 2,1 100,0

Věk

18 – 30 let 22,2 62,6 10,1 5,1 100,0

31 – 45 let 28,6 57,7 13,1 0,6 100,0

46 – 60 let 43,7 45,9 8,2 2,2 100,0

61 – 75 let 50,4 42,2 5,5 1,9 100,0

76 let a více 66,0 22,0 10,0 2,0 100,0

Vzdělání


30,8 53,8 10,7 4,7 100,0


43,8 47,5 6,4 2,3 100,0


35,9 54,0 7,4 2,7 100,0

Vysokoškolské 32,5 50,9 14,9 1,7 100,0


k trvalému pobytu

Ano 36,5 51,5 9,6 2,4 100,0


zde 23,5 52,9 17,7 5,9 100,0


Levice 49,4 41,3 7,5 1,8 100,0

Střed 34,0 55,4 8,3 2,3 100,0

Pravice 28,7 54,7 13,5 3,1 100,0

Městská část

Bohunice 20,5 61,8 17,7 0,0 100,0

Bystrc 27,8 64,8 5,6 1,8 100,0

Kohoutovice 52,1 39,1 4,3 4,5 100,0

Královo Pole 17,5 72,5 7,5 2,5 100,0

Líšeň 35,2 48,1 13,0 3,7 100,0

Nový Lískovec 39,1 56,5 4,4 0,0 100,0


38,3 55,3 4,3 2,1 100,0

Brno – sever 46,3 43,9 7,4 2,4 100,0

Brno – střed 36,6 49,0 12,4 2,0 100,0

Vinohrady 42,9 31,4 20 5,7 100,0

Žabovřesky 40,5 40,5 13,5 5,5 100,0

Židenice 37,2 57,1 2,9 2,8 100,0

Ostatní 36,0 52,9 9,6 1,5 100,0



83

VIII. HLAVNÍ ZÁVĚRY

Jedná se o souhrnné výsledky, které vzešly ze sociologického výzkumu , který

byl realizován na základě požadavků a zadání ze strany Statutárního města

Brna. Věříme, že informace a zprostředkované výsledky budou ze strany

vedení Magistrátu města Brna hodnoceny jako inspirativní, podnětné

a napomohou k dalšímu systematickému, strategickému rozvíjení jednotlivých

oborových koncepcí.

Základním cílem sociologického výzkumu „Charakter města Brna v postojích jeho

obyvatel“ bylo především vytvoření a prvotní nastavení indikátorové soustavy

pro měření dopadů realizace městských politik, vyjádřených v Oborových koncepcích

a vycházejících z jednotlivých priorit Strategie pro Brno.

Vytvořená indikátorová soustava sestává ze tří souhrnných indikátorů a na ně

navazujících dílčích indikátorů, odrážejících konkrétní postoje dotazovaných občanů

v každém konkrétním rámci.

Souhrnné indikátory dosáhly v rámci prvního provedeného výzkumu těchto hodnot:

Tabulka č. 100: Výsledky tří souhrnných indikátorů

Výsledná hodnota*

(měřena na škále 1- 4; průměr 2)

Indikátor č. 1 „Image města z vnitřního pohledu“

(zahrnuta pouze jedna baterie otázek – souhlas respondentů s výroky) 2,22

Indikátor č. 2 „Spokojenost obyvatel města za sledované

období“

(zahrnuty všechny otázky, týkající se spokojenosti)

2,16

Indikátor č. 3 „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků

MMB“

(zahrnuta jedna baterie otázek – souhlas respondentů s výroky)

1,84

* Způsob výpočtu jednotlivých indikátorů spolu s uvedením položek zahrnutých do dané oblasti je uveden v hlavní části této závěrečné zprávy. Čím je hodnota nižší, tím pozitivnější je hodnocení.

Ze souhrnných výsledků je zřejmé, že poslední z indikátorů ukazuje na mírně

pozitivní hodnocení dané oblasti respondenty.

84

V následujícím textu jsou uvedeny výsledky jednotlivých položek, které byly součástí

dotazníku.

V rámci vyhodnocení jednotlivých indikátorů byl vypočten tvz. dílčí indikátor - prostý

aritmetický průměr odpovědí na jednotlivé otázky, přičemž u otázek, u kterých byla

možnost volby odpovědi nevím (9) byla tato varianta odpovědi z hodnocení

vyloučena.

INDIKÁTOR Č. 2 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“

OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI (dílčí indikátor 1,84)

Jak vyplynulo z analýzy výsledků, devět z deseti respondentů (90,2 %) je velmi

nebo spíše spokojeno s Brnem jako s místem, kde žijí. Pouze necelá desetina

respondentů (9,8 %) je s Brnem jako s místem, kde žije spíše nebo velmi

nespokojena.

U obecné míry spokojenosti nebyly zaznamenány z hlediska pohlaví, věku, přihlášení

k trvalému pobytu, politické orientace a městské části žádné výrazné odlišnosti.

DŮVODY NESPOKOJENOSTI S ŽIVOTEM VE MĚSTĚ

U skupiny respondentů, kteří projevili spíše nebo velmi nespokojenost s životem

v Brně (9,8 %) byl identifikován prostřednictvím volné otázky (otázky

bez nabízených variant odpovědí) důvod jejich nespokojenosti. V jednotlivostech

respondenti uvedli více důvodů nespokojenosti.

Nejčastějším důvodem nespokojenosti s životem ve městě je: doprava, špatná

dopravní obslužnost (13,4 %), nepořádek, špinavé město (10,1 %), rozkopané

silnice, špatná koordinace stavebních úprav (7,4 %), MHD – drahá a přeplněná

(6,7 %), dále pak nedostatečná nabídka pracovních příležitostí,

nezaměstnanost (5,4 %).

85

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VOLNO-

ČASOVÝCH AKTIVIT

V baterii, týkající se volnočasových aktivit byly zastoupeny dílčí oblasti: sport, kultura,

rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod. a nákupní možnosti.

SPORT

Respondenti v oblasti sportu hodnotili:

➢ spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží (dílčí indikátor 2,13).

➢ spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně

(dílčí indikátor 2,19),

➢ spokojenost s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť

a plácků (dílčí indikátor 2,37),

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že míra spokojenosti v oblasti

sportu je hodnocena u všech položek spíše negativně. Respondenti projevili

největší míru nespokojenosti s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť,

hřišť a plácků (dílčí indikátor 2,37).

SPOKOJENOST S MNOŽSTVÍM – NABÍDKOU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO OBČANY

V BRNĚ

Více než tři pětiny respondentů (61,8 %) uvedly, že jsou spíše nebo velmi spokojeny

s množstvím - nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně. Více než čtvrtina

respondentů (26,0 %) uvedla, že je s touto oblastí spíše nebo velmi nespokojena.

Více než desetina respondentů (12,2 %) zvolila variantu odpovědi „nevím“

S množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně jsou častěji

spokojeny osoby v mladších věkových kategoriích. Častěji nespokojeni jsou muži a

osoby vysokoškolsky vzdělané. Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby ve věku

61 a více let a osoby s nižším vzděláním.

86

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ VEŘEJNĚ (VOLNĚ) PŘÍSTUPNÝCH SPORTOVIŠŤ,

HŘIŠŤ A PLÁCKŮ

Více než polovina respondentů (53,1 %) je s dostupností veřejně (volně) přístupných

sportovišť, hřišť a plácků spíše nebo velmi spokojena. Více než třetina respondentů

(34,7 %) je s touto oblastí spíše nebo velmi nespokojen(a). Více než desetina

respondentů (12,2 %) zvolila variantu odpovědi „nevím“.

S dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků jsou častěji

nespokojeny osoby ve věku 18 – 45 let a osoby vysokoškolsky vzdělané. Variantu

„nevím“ častěji volily osoby ve věku 61 a více let.

SPOKOJENOST S PRACÍ SPORTOVNÍCH KLUBŮ S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

Necelá polovina respondentů (48,5 %) je s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží

spíše nebo velmi spokojena. Necelá pětina respondentů (18,0 %) je s touto oblastí

spíše nebo velmi nespokojen(a). Více než třetina respondentů (33,5 %) zvolila

variantu odpovědi „nevím“.

S prací sportovních klubů s dětmi a mládeží jsou častěji nespokojeni muži. Variantu

„nevím“ častěji volily ženy a osoby a ve věku 61 a více let.

KULTURA

Respondenti v oblasti kultury hodnotili:

➢ spokojenost s nabídkou divadel (dílčí indikátor 1,55),

➢ spokojenost s dostupností a se službami knihoven (dílčí indikátor 1,63),

➢ spokojenost s nabídkou kin (dílčí indikátor 1,67),

➢ spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní (dílčí indikátor 1,68) a

➢ spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně (dílčí indikátor 1,82).

Zatímco u respondentů převážila míra spokojenosti v oblasti sportu do negativního

hodnocení, v oblasti kultury převažuje spokojenost. Respondenti projevili největší

spokojenost s nabídkou divadel (dílčí indikátor 1,55).

87

SPOKOJENOST S NABÍDKOU KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ V BRNĚ

Více než osm z deseti respondentů (86,3 %) uvedlo, že je s nabídkou kulturních

zařízení v Brně spíše nebo velmi spokojeno. Pouze necelá desetina respondentů

(9,3 %) je s nabídkou kulturních zařízení v Brně spíše nebo velmi nespokojena.

Necelá dvacetina respondentů (4,4 %) zvolila variantu odpovědi „nevím“.

S nabídkou kulturních zařízení v Brně jsou častěji spokojeny ženy. Častěji nespokojeni jsou

muži a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU KIN

Více než čtyři pětiny respondentů (84,4 %) jsou s nabídkou kin spíše nebo velmi

spokojeny. Necelá desetina respondentů je s touto oblastí spíše nebo velmi

nespokojen(a) (8,0 %) nebo zvolila variantu odpovědi „nevím“ (7,6 %).

Se snižujícím se věkem a se zvyšujícím se vzděláním roste spokojenost s nabídkou kin.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU DIVADEL

Více než čtyři pětiny respondentů (89,5 %) uvedly, že jsou s nabídkou divadel velmi

nebo spíše spokojeny. Pouze necelá dvacetina respondentů (4,7 %) je s danou

položkou velmi nebo spíše nespokojena. Více než dvacetina respondentů (5,8 %)

zvolila variantu odpovědi „nevím“.

S nabídkou divadel jsou častěji spokojeny osoby se středoškolským vzděláním s maturitou

a vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby

s nižším vzděláním.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU MUZEÍ A VÝSTAVNÍCH SÍNÍ

Více než čtyři pětiny respondentů (83,7 %) uvedly, že jsou s nabídkou muzeí

a výstavních síní spíše nebo velmi spokojeny. Necelá desetina respondentů je

s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena (7,5 %) nebo zvolila variantu

odpovědi „nevím“ (8,8 %).

S nabídkou muzeí a výstavních síní jsou častěji spokojeny ženy a osoby se středoškolským

vzděláním s maturitou a vysokoškolsky vzdělané. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší

76 let a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

88

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ A SE SLUŽBAMI KNIHOVEN

Více než tři čtvrtiny respondentů (77,1 %) uvedly, že jsou s dostupností a se

službami knihoven spíše nebo velmi spokojeny. Pouze necelá desetina respondentů

(6,8 %) je s danou položkou velmi nebo spíše nespokojena. Necelá pětina


S dostupností a se službami knihoven jsou častěji spokojeny ženy. Variantu „nevím“ častěji

volili muži a osoby ve věkové kategorii 76 let a více.

REKREACE, DOSTUPNOST RESTAURACÍ, KAVÁREN, CUKRÁREN APOD.

Respondenti v této oblasti hodnotili:

➢ spokojenost s možnostmi pro rekreaci (dílčí indikátor 2,45),

➢ spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. (dílčí indikátor

1,50).

Míra spokojenosti s možností rekreace převažuje do mírně negativního

hodnocení.

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. převážila

do pozitivního hodnocení.

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI PRO REKREACI

Téměř polovina respondentů (46,3 %) uvedla, že je s možnostmi pro rekreaci spíše

nebo velmi spokojena. Dvě pětiny respondentů (40,4 %) jsou spíše nebo velmi

nespokojeny. Více než desetina respondentů (13,3 %) zvolila variantu odpovědi

„nevím“.

S možnostmi pro rekreaci jsou častěji spokojeny osoby ve věku 46 – 75 let. Častěji

nespokojeny jsou osoby ve věku 31 – 45 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 76

let a více.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ RESTAURACÍ, KAVÁREN, CUKRÁREN APOD.

Více než devět z deseti respondentů (92,9 %) uvedlo, že je s dostupností restaurací,

kaváren, cukráren apod. velmi nebo spíše spokojeno. Pouze necelá dvacetina

89

respondentů (4,6 %) je s danou položkou velmi nebo spíše nespokojena. Čtyřicetina



NÁKUPNÍ MOŽNOSTI


➢ spokojenost s dostupností obchodů s potravinami (dílčí indikátor 1,54),

➢ spokojenost s dostupností ostatních obchodů (dílčí indikátor 1,60).

U respondentů převažuje v oblasti nákupních možností míra spokojenosti do roviny

pozitivního hodnocení.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ OBCHODŮ S POTRAVINAMI

Více než devět z deseti respondentů (91,9 %) uvedlo, že je s dostupností obchodů

s potravinami velmi nebo spíše spokojeno. Pouze necelá desetina respondentů

(7,6 %) je s danou položkou velmi nebo spíše nespokojena. Variantu odpovědi

„nevím“ volilo minimum respondentů (0,5 %).


s dostupností obchodů s potravinami.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ OSTATNÍCH OBCHODŮ

Více než devět z deseti respondentů (92,3 %) uvedlo, že je s dostupností ostatních

obchodů velmi nebo spíše spokojeno. Pouze necelá desetina respondentů

(6,7 %) je s danou položkou velmi nebo spíše nespokojena. Variantu odpovědi

„nevím“ volilo jedno procento respondentů (1,0 %).


s dostupností ostatních obchodů.

90

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE DOPRAVY,

ÚDRŽBY MĚSTA A SE ZAJIŠTĚNÍM BEZPEČNOSTI OBYVATEL

V baterii byly zastoupeny dílčí oblasti: doprava, komunikace; údržba a čistota města;

bezpečnost.

DOPRAVA, KOMUNIKACE


➢ spokojenost s kvalitou veřejné dopravy (dílčí indikátor 2,28),

➢ spokojenost s infrastrukturou pro pěší – pěší zóny, pěší trasy apod. (dílčí

indikátor 2,35),

➢ spokojenost se stavem chodníků (dílčí indikátor 2,62),

➢ spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty - cyklostezky (dílčí indikátor 2,68),

➢ spokojenost se stavem komunikací – silnic (dílčí indikátor 2,98),

➢ spokojenost s řešením dopravy ve městě – průjezdnost města apod. (dílčí

indikátor (3,11) a

➢ spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě (dílčí indikátor 3,42).

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme konstatovat, že míra spokojenosti

respondentů s oblastí dopravy a komunikacemi se přiklání k negativnímu

hodnocení. Respondenti projevují největší nespokojenost s dostatkem parkovacích

míst ve městě (dílčí indikátor 3,42).

SPOKOJENOST S KVALITOU VEŘEJNÉ DOPRAVY

Více než tři pětiny respondentů (64,1 %) uvedly, že jsou s kvalitou veřejné dopravy

spíše nebo velmi spokojeny. Třetina respondentů (32,6 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Variantu odpovědi „nevím“ volily pouze tři procenta

dotázaných (3,3 %).


91

SPOKOJENOST S INFRASTRUKTUROU PRO CYKLISTY (CYKLOSTEZKY)

Třetina respondentů (33,4 %) uvedla, že je s infrastrukturou pro cyklisty spíše nebo

velmi spokojena. Více než dvě pětiny respondentů (43,4 %) jsou s danou položkou

spíše nebo velmi nespokojeny. Variantu odpovědi „nevím“ volila více než pětina

respondentů (23,2 %).

S infrastrukturou pro cyklisty jsou častěji spokojeni muži. Častěji nespokojeny jsou osoby

ve věku 18 – 60 let (tedy v produktivním věku). Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby

starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

SPOKOJENOST S INFRASTRUKTUROU PRO PĚŠÍ (PĚŠÍ ZÓNY, PĚŠÍ TRASY APOD.)

Více než polovina respondentů (55,5 %) uvedla, že je s infrastrukturou pro pěší spíše

nebo velmi spokojena. Více než třetina respondentů (35,4 %) je s danou položkou

spíše nebo velmi nespokojena. Necelá desetina respondentů (9,1 %) volila variantu


Čím vyšší je vzdělání respondentů, tím více roste míra spokojenosti.

SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM DOPRAVY VE MĚSTĚ (PRŮJEZDNOST MĚSTA APOD.)

Více než pětina respondentů (21,2 %) uvedla, že je s řešením dopravy ve městě

spíše nebo velmi spokojena. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,6 %) jsou s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Necelá desetina respondentů (6,2 %) volila


Muži a osoby ve věku 18 – 45 let a osoby vysokoškolsky vzdělané jsou častěji nespokojeni

s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.). Variantu „nevím“ častěji volily

osoby ve věku 61 let a více.

SPOKOJENOST SE STAVEM CHODNÍKŮ

Necelá polovina respondentů (45,7 %) uvedla, že je se stavem chodníků spíše nebo

velmi spokojena. Více než polovina respondentů (52,9 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Variantu odpovědi „nevím“ volilo pouze minimum

respondentů (1,4 %).

Osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny jsou častěji nespokojeny se

stavem chodníků.

92

SPOKOJENOST SE STAVEM KOMUNIKACÍ (SILNIC)

Čtvrtina respondentů (24,7 %) uvedla, že je se stavem komunikací – silnic spíše

nebo velmi spokojena. Více než dvě třetiny respondentů (70,7 %) jsou s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Variantu odpovědi „nevím“ volila pouze

dvacetina respondentů (4,6 %).

Osoby ve věku 31 – 45 let jsou častěji nespokojeny se stavem komunikací (silnic). Variantu

„nevím“ častěji volily ženy a osoby starší 76 let.

SPOKOJENOST S DOSTATKEM PARKOVACÍCH MÍST VE MĚSTĚ

Desetina respondentů (10,9 %) uvedla, že je s dostatkem parkovacích míst ve městě

spíše nebo velmi spokojena. Více než tři čtvrtiny respondentů (79,5 %) jsou s danou

položkou velmi nebo spíše nespokojeny. Desetina respondentů (9,6 %) volila


Častěji jsou spokojeny s dostatkem parkovacích míst ve městě osoby ve věku 46 – 60 let

a osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Častěji nespokojeny jsou

osoby ve věku 31- 45 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 61 let a osoby s nižším

vzděláním.

ÚDRŽBA, ČISTOTA MĚSTA


➢ spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu (dílčí

indikátor 2,11),

➢ spokojenost s údržbou a s úklidem parků (dílčí indikátor 2,35),

➢ spokojenost s možnostmi třídění odpadů (dílčí indikátor 2,50) a

➢ spokojenost s údržbou a s úklidem ulic a náměstí (dílčí indikátor 2,55).

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že míra spokojenosti s oblastí

údržby a čistoty města má spíše negativní hodnocení. Respondenti projevili

nejvyšší míru nespokojenosti s údržbou a s úklidem ulic a náměstí a s možnostmi

třídění odpadů.

93

SPOKOJENOST S ÚDRŽBOU A S ÚKLIDEM ULIC A NÁMĚSTÍ

Více než polovina respondentů (51,1 %) uvedla, že je s údržbou a s úklidem ulic

a náměstí spíše nebo velmi spokojena. Více než dvě pětiny respondentů (46,1 %)

jsou s danou položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze minimum respondentů

(2,8 %) volilo variantu odpovědi „nevím“.


SPOKOJENOST S ÚDRŽBOU A S ÚKLIDEM PARKŮ

Více než tři pětiny respondentů (61,2 %) uvedly, že jsou s údržbou a s úklidem parků

spíše nebo velmi spokojeny. Třetina respondentů (32,7 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Pouze necelá desetina respondentů (6,1%) volila variantu


Osoby starší 76 let, se středoškolským vzděláním bez maturity, vyučeny a vysokoškolsky

vzdělané jsou méně často nespokojeny s údržbou a s úklidem parků.

SPOKOJENOST S ČETNOSTÍ, PRAVIDELNOSTÍ ODVOZU KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,3 %) jsou s četností, pravidelností odvozu

komunálního odpadu spíše nebo velmi spokojeny. Více než pětina respondentů

(23,1 %) je s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Pouze dvacetina

respondentů (4,6 %) volila variantu odpovědi „nevím“.

S četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu jsou častěji spokojeny osoby se

středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Častěji nespokojeny jsou ženy.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věkové kategorii 76 let a více.

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ

Téměř polovina respondentů (48,9 %) je s možnostmi třídění odpadů spíše nebo

velmi spokojena. Více než dvě pětiny respondentů (42,9 %) jsou s danou položkou

spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze necelá desetina respondentů (8,2 %) volila


94

Muži jsou častěji spokojeni s možnostmi třídění odpadů. Častěji nespokojeny jsou ženy,

osoby ve věku 18 – 30 let a osoby vysokoškolsky vzdělané. Variantu „nevím“ častěji volily

osoby starší 76 let a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

BEZPEČNOST


➢ spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště (dílčí indikátor 2,24),

➢ spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště (dílčí indikátor 2,32),

➢ spokojenost s prací Městské policie v místě bydliště (dílčí indikátor 2,43) a

➢ spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu (dílčí indikátor 2,57).

Z analýzy výsledků dílčích indikátorů vyplývá, že míra souhlasu s oblastí, týkající se

bezpečnosti vykazuje spíše negativní hodnocení. V této oblasti projevují

respondenti nejčastěji nespokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu.

SPOKOJENOST S PRACÍ MĚSTSKÉ POLICIE V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

Téměř polovina respondentů (49,1 %) je s prací Městské policie v místě bydliště

spíše nebo velmi spokojena. Třetina respondentů (32,6 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Necelá pětina respondentů (18,3 %) volila variantu


S prací městské policie v místě bydliště jsou častěji spokojeny osoby se středoškolským

vzděláním bez maturity nebo vyučeny. Častěji nespokojeni jsou muži, osoby ve věku 18 – 45

let. Variantu „nevím“ častěji volily ženy.

SPOKOJENOST S PRACÍ POLICIE ČR V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

Více než polovina respondentů (51,3 %) je s prací Policie ČR v místě bydliště spíše

nebo velmi spokojena. Čtvrtina respondentů (25,9 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Více než pětina respondentů (22,8 %) volila variantu


Muži jsou častěji nespokojeni s prací Policie ČR v místě svého bydliště. Ženy častěji volily

variantu „nevím“.

95

SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ Z HLEDISKA SILNIČNÍHO PROVOZU

Téměř polovina respondentů (46,1 %) je s bezpečností z hlediska silničního provozu

spíše nebo velmi spokojena. Více než dvě pětiny respondentů (45,4 %) jsou s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze necelá desetina respondentů (8,5 %)

volila variantu odpovědi „nevím“.

Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší 76 let a osoby s nižším vzděláním než

středoškolským s maturitou.

SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ V OKOLÍ SVÉHO BYDLIŠTĚ

Více než dvě třetiny respondentů (68,4 %) jsou s bezpečností v okolí svého bydliště

spíše nebo velmi spokojeny. Více než čtvrtina respondentů (27,9 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Pouze necelá dvacetina respondentů

(3,7 %) volila variantu odpovědi „nevím“.


SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE VEŘEJNÝCH

PROSTRANSTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ


➢ spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna (dílčí indikátor 1,90),

➢ spokojenost s kvalitou pitné vody (dílčí indikátor 1,92),

➢ spokojenost s dostupností parků (dílčí indikátor 2,05),

➢ spokojenost s kvalitou péče o památky (dílčí indikátor 2,18),

➢ spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených

k odpočinku (dílčí indikátor 2,23),

➢ spokojenost s dostatkem veřejné zeleně (dílčí indikátor 2,28),

➢ spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně (dílčí indikátor 2,40) a

➢ spokojenost s kvalitou životního prostředí v městské části (dílčí indikátor 2,31).

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že míra spokojenosti s danou

oblastí převažuje do mírně negativního hodnocení. Indikátor za všechny položky

vykazuje hodnotu 2,16.

96

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ PARKŮ

Více než tři čtvrtiny respondentů (78,8 %) jsou s dostupností parků spíše nebo velmi

spokojeny. Pětina respondentů (19,5 %) je s danou položkou spíše nebo velmi

nespokojena. Pouze minimum respondentů (1,7 %) volilo variantu odpovědi „nevím“.

Osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny jsou častěji spokojeny

s dostupností parků.

SPOKOJENOST S KVALITOU A DOSTUPNOSTÍ OSTATNÍCH VEŘEJNÝCH PLOCH

URČENÝCH K ODPOČINKU

Více než tři pětiny respondentů (64,7 %) jsou s kvalitou a dostupností ostatních

veřejných ploch určených k odpočinku spíše nebo velmi spokojeny. Necelá třetina

respondentů (30,1 %) je s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Pouze

dvacetina respondentů (5,2 %) volila variantu odpovědi „nevím“.

S kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku jsou častěji

spokojeny osoby starší 61 let a osoby se středoškolským vzděláním bez maturity, vyučeny

nebo s maturitou. Osoby v mladších věkových kategoriích (18 - 60 let), bez vzdělání, se

základním vzděláním a vysokoškolsky vzdělané jsou častěji s touto položkou nespokojeny.

SPOKOJENOST S DOSTATKEM VEŘEJNÉ ZELENĚ

Více než tři pětiny respondentů (61,6 %) jsou s dostatkem veřejné zeleně spíše nebo

velmi spokojeny. Necelé dvě pětiny respondentů (36,7 %) jsou s danou položkou

spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze minimum respondentů (1,7 %) volilo variantu


S rostoucím věkem roste spokojenost občanů s dostatkem veřejné zeleně. Častěji spokojeny

jsou s touto položkou také osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeny.

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

(OVZDUŠÍ APOD.)

Více než tři pětiny respondentů (61,0 %) jsou s kvalitou životního prostředí v jejich

městské části spíše nebo velmi spokojeny. Necelé dvě pětiny respondentů (36,3 %)

jsou s danou položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze minimum respondentů

(2,7 %) volilo variantu odpovědi „nevím“.

97

Osoby ve věku 76 let a více jsou méně často než ostatní věkové kategorie nespokojeny

s kvalitou životního prostředí v jejich městské části.

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V BRNĚ

Téměř tři pětiny respondentů (56,0 %) jsou s kvalitou životního prostředí v Brně spíše

nebo velmi spokojeny. Dvě pětiny respondentů (40,1 %) jsou s danou položkou

spíše nebo velmi nespokojeny. Pouze minimum respondentů (3,9 %) volilo variantu


Častěji jsou spokojeni s kvalitou životního prostředí v Brně muži a osoby ve věku 61 a více

let. Častěji nespokojeny jsou ženy, osoby ve věku 18 – 30 let, osoby se středoškolským

vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním.

SPOKOJENOST S KVALITOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OKOLÍ BRNA

Čtyři pětiny respondentů (81,5 %) jsou s kvalitou životního prostředí v okolí Brna

spíše nebo velmi spokojeny. Více než desetina respondentů (13,4 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Pouze dvacetina respondentů (5,1 %) volila


Muži jsou častěji spokojeni s kvalitou životního prostředí v okolí Brna. Respondenti v nižším

věkových kategoriích jsou častěji nespokojeny s touto položkou. Osoby v nejstarší věkové

kategorii (76 let a více) častěji než ostatní věkové skupiny volily variantu odpovědi „nevím“.

SPOKOJENOST S KVALITOU PITNÉ VODY

Více než tři čtvrtiny respondentů (78,7 %) jsou s kvalitou pitné vody spíše nebo velmi

spokojeny. Necelá pětina respondentů (16,5 %) je s danou položkou spíše nebo

velmi nespokojena. Pouze dvacetina respondentů (4,8 %) volila variantu odpovědi

„nevím“.


98

SPOKOJENOST S KVALITOU PÉČE O PAMÁTKY

Dvě třetiny respondentů (66,2 %) jsou s kvalitou péče o památky spíše nebo velmi

spokojeny. Více než pětina respondentů (23,5 %) je s danou položkou spíše nebo

velmi nespokojena. Desetina respondentů (10,3 %) volila variantu odpovědi „nevím“.


SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE INFORMOVA-

NOSTI A PARTICIPACE OBČANŮ NA DĚNÍ VE MĚSTĚ


➢ spokojenost s dostupností míst CZECHPOINTU (dílčí indikátor 2,08),

➢ spokojenost se službami Turistických informačních center (dílčí indikátor

2,10),

➢ spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě (dílčí indikátor 2,19),

➢ spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města

Brna (dílčí indikátor 2,35),

➢ spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se

zástupci města apod. (dílčí indikátor 2,36) a

➢ spokojenost s možností podílet se na místním plánování - připomínkování

územního plánu, strategického plánu apod. - (dílčí indikátor 2,65).

Z analýzy výsledků dílčích indikátorů vyplývá, že míra spokojenosti s danou oblastí

převažuje do mírně negativního hodnocení. Indikátor za všechny položky vykazuje

hodnotu 2,29. Největší míru nespokojenosti projevili respondenti s možností podílet

se na místním plánování.

SPOKOJENOST S INFORMOVANOSTÍ OBČANŮ O DĚNÍ VE MĚSTĚ

Dvě třetiny respondentů (66,1 %) jsou s informovaností občanů o dění ve městě

spíše nebo velmi spokojeny. Více než pětina respondentů (23,8 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Desetina respondentů (10,1 %) volila


Častěji jsou spokojeny s informovaností občanů o dění ve městě osoby ve věku 61 – 75 let.

99

SPOKOJENOST S MOŽNOSTÍ PODÍLET SE NA MÍSTNÍM PLÁNOVÁNÍ

(PŘIPOMÍNKOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, STRATEGICKÉHO PLÁNU APOD.)

Více než čtvrtina respondentů (27,6 %) je s možností podílet se na místním

plánování spíše nebo velmi spokojena. Třetina respondentů (33,3 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Dvě pětiny respondentů (39,1 %) volily


Muži jsou častěji nespokojeni s možností podílet se na místním plánování (připomínkování

územního plánu, strategického plánu apod.). Variantu „nevím“ častěji volily ženy a osoby


SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI PODÁVAT PŘÍMÉ ŽÁDOSTI A DOTAZY NA

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA

Více než třetina respondentů (34,8 %) je s možnostmi podávat přímé žádosti

a dotazy na MMB spíše nebo velmi spokojena. Téměř pětina respondentů (19,6 %) je

s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Více než dvě pětiny respondentů

(45,6 %) volily variantu odpovědi „nevím“.

Se zvyšujícím se vzděláním mírně klesá spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a

dotazy na Magistrát města Brna. Osoby ve věkové kategorii 76 let a více častěji než jiné

věkové kategorie volily u této položky variantu odpovědi „nevím“.

SPOKOJENOST S MOŽNOSTMI ÚČASTNIT SE VEŘEJNÝCH SETKÁNÍ, BESED

OBČANŮ SE ZÁSTUPCI MĚSTA APOD.

Více než třetina respondentů (35,5 %) je s možnostmi účastnit se veřejných setkání,

besed občanů se zástupci města apod. spíše nebo velmi spokojena. Pětina

respondentů (20,5 %) je s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Více než

dvě pětiny respondentů (44,0 %) volily variantu odpovědi „nevím“.

Častěji jsou nespokojeni s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů

se zástupci města muži. Variantu „nevím“ častěji volily ženy a osoby ve věku 76 let a více.

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER

Více než dvě pětiny respondentů (44,9 %) jsou se službami Turistických

informačních center spíše nebo velmi spokojeny. Více než desetina respondentů

100

(12,5 %) je s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Dvě pětiny

respondentů (42,6 %) volily variantu odpovědi „nevím“.

Častěji jsou spokojeny se službami Turistických informačních center osoby se

středoškolským vzděláním s maturitou. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věkové

kategorii 76 let a více.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ MÍST CZECHPOINTU

Více než třetina respondentů (34,5 %) je s dostupností míst Czechpointu spíše nebo

velmi spokojena. Téměř desetina respondentů (8,3 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Téměř tři pětiny respondentů (57,2 %) volily variantu


Osoby ve věku 61 a více let, se středoškolským vzděláním bez maturity, vyučeny častěji

volily variantu odpovědi „nevím“.

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE SOCIÁLNÍCH

SLUŽEB, ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ

V baterii byly zastoupeny dílčí oblasti: zdravotní služby, sociální služby a vzdělávání.

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY


➢ spokojenost s dostupností zdravotních služeb (dílčí indikátor 1,92) a

➢ spokojenost s kvalitou zdravotní péče (dílčí indikátor 2,04).

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že zatímco míra spokojenosti

s dostupností zdravotních služeb převažuje do pozitivního hodnocení, míra

spokojenosti s kvalitou zdravotní péče převažuje do mírně negativního

hodnocení.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Více než čtyři pětiny respondentů (84,5 %) jsou s dostupností zdravotních služeb

spíše nebo velmi spokojeny. Více než desetina respondentů (12,9 %) je s danou

101

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Pouze minimum respondentů (2,6 %) volilo


S dostupností zdravotních služeb jsou častěji spokojeny ženy. Častěji nespokojeny jsou


SPOKOJENOST S KVALITOU ZDRAVOTNÍ PÉČE

Více než tři čtvrtiny respondentů (77,5 %) jsou s kvalitou zdravotní péče spíše nebo

velmi spokojeny. Téměř pětina respondentů (18,9 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Pouze minimum respondentů (3,6 %) volilo variantu


S kvalitou zdravotní péče jsou častěji spokojeny osoby ve věku 61 a více let.

SOCIÁLNÍ SLUŽBY


➢ spokojenost s dostupností sociálních služeb (dílčí indikátor 2,18) a

➢ spokojenost s kvalitou sociální péče (dílčí indikátor 2,23).

Respondenti hodnotí oblast sociálních služeb spíše negativním hodnocením.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Polovina respondentů (50,7 %) je s dostupností sociálních služeb spíše nebo velmi

spokojena. Pětina respondentů (20,3 %) je s danou položkou spíše nebo velmi

nespokojena. Více než čtvrtina respondentů (29,0 %) volila variantu odpovědi

„nevím“.

Variantu odpovědi „nevím“ častěji volily osoby vysokoškolsky vzdělané.

SPOKOJENOST S KVALITOU SOCIÁLNÍ PÉČE

Necelá polovina respondentů (46,7 %) je s kvalitou sociální péče spíše nebo velmi

spokojena. Pětina respondentů (21,4 %) je s danou položkou spíše nebo velmi

nespokojena. Téměř třetina respondentů (31,9 %) volila variantu odpovědi „nevím“.

102

S kvalitou sociální péče jsou častěji nespokojeny osoby ve věku 46 – 60 let. Variantu

„nevím“ častěji volily osoby s vysokoškolským vzděláním.

VZDĚLÁVÁNÍ


➢ spokojenost s nabídkou vysokých škol (dílčí indikátor 1,64),

➢ spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání (dílčí indikátor 1,73),

➢ spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť (dílčí indikátor 1,86),

➢ spokojenost s nabídkou základních škol (dílčí indikátor 1,96),

➢ spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání

dospělých (dílčí indikátor 2,13) a

➢ spokojenost s nabídkou mateřských škol (dílčí indikátor 2,46).

V oblasti, týkající se vzdělávání se respondenti přiklánějí spíše k pozitivnímu

hodnocení. Pouze u dvou položek míra spokojenosti převážila do negativního

hodnocení (spokojenost s nabídkou mateřských škol a spokojenost s dostatkem

informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých).

SPOKOJENOST S NABÍDKOU MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ

Čtyři pětiny respondentů (80,5 %) jsou s nabídkou možnosti vzdělávání spíše nebo

velmi spokojeny. Necelá desetina respondentů (7,0 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Více než desetina respondentů (12,5 %) volila variantu


S nabídkou možnosti vzdělávání jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 60 let, osoby se

středoškolským vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“

častěji volily osoby starší 61 let, osoby se středoškolským vzděláním bez maturity nebo

vyučeny.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU MATEŘSKÝCH ŠKOL

Více než třetina respondentů (35,2 %) je s nabídkou mateřských škol spíše nebo

velmi spokojena. Čtvrtina respondentů (25,7 %) je s danou položkou spíše nebo

velmi nespokojena. Téměř dvě pětiny respondentů (39,1 %) volily variantu odpovědi

„nevím“.

103


SPOKOJENOST S NABÍDKOU ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Téměř tři pětiny respondentů (57,5 %) jsou s nabídkou základních škol spíše nebo

velmi spokojeny. Desetina respondentů (10,7 %) je s danou položkou spíše nebo

velmi nespokojena. Téměř třetina respondentů (31,8 %) volila variantu odpovědi

„nevím“.

Osoby ve věku 18 – 60 let jsou častěji spokojeny s nabídkou základních škol. Variantu



SPOKOJENOST S NABÍDKOU STŘEDNÍCH ŠKOL A UČILIŠŤ

Více než tři pětiny respondentů (63,1 %) jsou s nabídkou středních škol a učilišť

spíše nebo velmi spokojeny. Necelá desetina respondentů (8,9 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Více než čtvrtina respondentů (28,0 %)


Častěji jsou spokojeny s nabídkou středních škol a učilišť osoby ve věku 18 – 60 let. Variantu



SPOKOJENOST S NABÍDKOU VYSOKÝCH ŠKOL

Více než tři čtvrtiny respondentů (78,1 %) jsou s nabídkou vysokých škol spíše nebo

velmi spokojeny. Dvacetina respondentů (4,8 %) je s danou položkou spíše nebo

velmi nespokojena. Necelá pětina respondentů (17,1 %) volila variantu odpovědi

„nevím“.

S nabídkou vysokých škol jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 60 let, osoby se

středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji

volily osoby starší 61 let a osoby s nižším vzděláním.

104

SPOKOJENOST S DOSTATKEM INFORMACÍ O MOŽNOSTECH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

DOSPĚLÝCH

Necelá polovina respondentů (49,3 %) je s dostatkem informací o možnostech

dalšího vzdělávání dospělých spíše nebo velmi spokojena. Téměř pětina

respondentů (18,7 %) je s danou položkou spíše nebo velmi nespokojena. Téměř

třetina respondentů (32,0 %) volila variantu odpovědi „nevím“.

Častěji jsou spokojeny s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých

osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Variantu „nevím“ častěji volily osoby starší

61 let a osoby s nižším vzděláním.

SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBLASTMI, TÝKAJÍCÍMI SE BYDLENÍ


➢ spokojenost s kvalitou bydlení v městské části (dílčí indikátor 2,01),

➢ spokojenost s dostupností bydlení v městské části (dílčí indikátor 2,28) a

➢ spokojenost s dostupností bydlení v Brně (dílčí indikátor 2,44).

Jak vyplývá z analýzy výsledků dílčích indikátorů, míra spokojenosti s oblastí, týkající

se bydlení převážila do mírně negativního hodnocení. Indikátor za všechny

položky vykazuje hodnotu 2,24.

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Téměř tři pětiny respondentů (56,8 %) jsou s dostupností bydlení v jejich městské

části spíše nebo velmi spokojeny. Více než čtvrtina respondentů (29,1 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Více než desetina respondentů (14,1 %)


S dostupností bydlení v městské části jsou častěji spokojeny osoby bez vzdělání nebo se

základním vzděláním a osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Častěji

nespokojeny jsou osoby ve věku 31 – 45 let a osoby se středoškolským vzděláním bez

maturity nebo vyučeny. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 76 let a více.

105

SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V BRNĚ

Téměř polovina respondentů (45,5 %) je s dostupností bydlení v Brně spíše nebo

velmi spokojena. Více než třetina respondentů (36,8 %) je s danou položkou spíše

nebo velmi nespokojena. Téměř pětina respondentů (17,7 %) volila variantu


S dostupností bydlení v Brně jsou častěji spokojeny osoby ve věku 18 – 30 let a osoby bez

vzdělání nebo se základním vzděláním. Častěji nespokojeny jsou osoby s vyšším vzděláním.

Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby ve věku 61 a více let.

SPOKOJENOST S KVALITOU BYDLENÍ VE VAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Více než tři čtvrtiny respondentů (78,2 %) jsou s kvalitou bydlení v jejich městské

části spíše nebo velmi spokojeny. Téměř pětina respondentů (18,3 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Necelá dvacetina respondentů (3,5 %)



SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S POLOŽKAMI, TÝKAJÍCÍMI SE TRHU PRÁCE

A PODNIKÁNÍ


➢ spokojenost se svým zaměstnáním (dílčí indikátor 1,90),

➢ spokojenost s možností odborné rekvalifikace - obecně (dílčí indikátor 2,16),

➢ spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů (dílčí indikátor 2,48)

a

➢ spokojenost s nabídkou pracovních míst (dílčí indikátor 2,63).

Jak vyplývá z analýzy výsledků dílčích indikátorů, respondenti projevili s oblastí,

týkající se trhu práce a podnikání spíše nespokojenost. Indikátor za všechny

položky vykazuje hodnotu 2,29.

SPOKOJENOST SE SVÝM ZAMĚSTNÁNÍM

Více než dvě třetiny respondentů (70,9 %) jsou se svým zaměstnáním spíše nebo

velmi spokojeny. Více než desetina respondentů (12,1 %) je s danou položkou spíše

106

nebo velmi nespokojena. Necelá pětina respondentů (17,0 %) volila variantu


Častěji jsou spokojeny se svým zaměstnáním osoby ve věku 31 – 60 let a osoby

s vysokoškolským vzděláním. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 18 – 30 let, 61

a více let a osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním.

SPOKOJENOST S MOŽNOSTÍ ODBORNÉ REKVALIFIKACE (OBECNĚ)

Více než dvě pětiny respondentů (43,0 %) jsou s možností odborné rekvalifikace

spíše nebo velmi spokojeny. Téměř pětina respondentů (16,9 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Dvě pětiny respondentů (40,1 %) volily


Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 61 a více let a osoby bez vzdělání nebo se

základním vzděláním.

SPOKOJENOST S NABÍDKOU (PRO VÁS ZAJÍMAVÝCH) PRACOVNÍCH MÍST

Více než čtvrtina respondentů (29,7 %) je s nabídkou pro ně zajímavých pracovních

míst spíše nebo velmi spokojena. Téměř dvě pětiny respondentů (39,4 %) jsou

s danou položkou spíše nebo velmi nespokojeny. Téměř třetina respondentů

(30,9 %) volila variantu odpovědi „nevím“.

Častěji jsou nespokojeny s nabídkou (pro ně zajímavých) pracovních míst osoby ve věku

18 – 60 let. Variantu „nevím“ častěji volily osoby ve věku 61 a více let, osoby s nižším

vzděláním.

SPOKOJENOST S PODPOROU NOVÝCH PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ

Téměř čtvrtina respondentů (24,2 %) je s podporou nových podnikatelských záměrů

spíše nebo velmi spokojena. Více než pětina respondentů (21,0 %) je s danou

položkou spíše nebo velmi nespokojena. Více než polovina respondentů (54,8%)


S podporou nových podnikatelských záměrů jsou častěji spokojeny osoby ve věku 46 – 60

let. Variantu „nevím“ častěji volily ženy, osoby straší 61 let, osoby bez vzdělání nebo se

základním vzděláním.

107

INDIKÁTOR Č. 1 „IMAGE MĚSTA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“

PŘEDNOSTI MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ

Respondenti měli možnost prostřednictvím volné otázky (otázky bez nabízených

variant odpovědí) uvést dvě, z jejich pohledu, největší přednosti města Brna.

Nejčastěji respondenti uvedli v souhrnu obou odpovědí jako přednost Brna

Hrad Špilberk (17,6 %), architekturu, historické skvosty, historické jádro města,

památky (10,3 %), Petrov (8,7 %), přehradu a její okolí, hrad Veveří (6,4 %).

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉMY MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ

Respondenti měli možnost prostřednictvím volné otázky (otázky bez nabízených

variant odpovědí) uvést dva, z jejich pohledu, nejzávažnější problémy města Brna.

Nejčastěji byl uveden v souhrnu obou odpovědí problém s dopravou,

průjezdností městem, provozem velkého městského okruhu, dobudováním

komunikací (27,2 %), parkováním, parkovacími místy (9,3 %) a obyvateli

Romské národnosti (6,9 %).


Respondentům bylo nabídnuto 38 výroků, u kterých měli označit, zda s výrokem

souhlasí nebo nesouhlasí.

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že míra souhlasu respondentů

s výroky měla u osmi výroků (Brno je dobře dostupné vlakem, Brno je městem

univerzit, V Brně se dobře orientuji, V Brně je hodně kulturních památek, Brno je

dobře dostupné autem, Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití, Brno je

pohostinné a přátelské a Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol) spíše

pozitivní hodnocení.

U výroku „Brno je městem hokeje“ byl zaznamenán dílčí indikátor 2,0 (čistý

průměr).

U zbylých 29.ti výroků převážila míra souhlasu do mírně negativního

hodnocení.

108

Největší míra nesouhlasu byla u výroku „V Brně se dá dobře jezdit autem“. U výroku

byl zaznamenán dílčí indikátor 3,08.

Mezi další výroky, u nichž respondenti uvedli nejčastěji negativní hodnocení, patří

převážně výroky spojené s propagací města Brna, ať již se jedná o propagaci města

v nadnárodním měřítku (dílčí indikátor 2,89), propagaci v rámci ČR (dílčí indikátor

2,63), tak i propagaci města v médiích (dílčí indikátor 2,62).

Respondenti uvedli také velmi často negativní hodnocení u výroku „Brno má dobrou

nabídku bydlení - pro všechny skupiny obyvatel (dílčí indikátor 2,66).

INDIKÁTOR Č. 3 „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA

IDENTIFIKACE ZPŮSOBŮ KOMUNIKACE S PRACOVNÍKY MMB

Jak vyplývá z analýzy výsledků, respondenti přišli do styku s pracovníkem

(pracovníky) Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech nejčastěji

prostřednictvím osobní návštěvy (22,3 %), dále telefonicky (13,2 %) a nejméně často

formou e-mailové korespondence (5,7 %).

IDENTIFIKACE PRACOVIŠŤ (ODBORŮ) MMB, SE KTERÝMI RESPONDENTI PŘIŠLI DO STYKU U skupiny respondentů, kteří v posledních 2 letech přišli do styku s pracovníkem(ky)

Magistrátu města Brna např. při řešení nějakého požadavku apod. byly identifikovány

kontaktované pracoviště (odbory).

Jak vyplynulo z analýzy výsledků, nejčastěji respondenti přišli do styku

s pracovníkem(ky) Odboru dopravy (14,1 %), Odboru sociální péče (11,3 %)

a Odboru správních činností (10,5 %).


Na otázky odpovídali pouze ti respondenti, kteří uvedli, že přišli v posledních

cca 2 letech do styku s pracovníkem(ky) Magistrátu města Brna. V průměru

na otázky odpovídalo pouze 25,6 % respondentů.

109

Respondentům bylo nabídnuto šest výroků, u kterých měli označit, zda s danými

výroky souhlasí.

Respondenti hodnotili výroky:

➢ Dostal(a) jsem od pracovníka(ků) informace a rady, které jsem potřeboval(a)

(dílčí indikátor 1,68).

➢ Informace či rady, které mi byly poskytnuty pracovníkem(ky), byly sděleny

jasně a srozumitelně (dílčí indikátor 1,74).

➢ Chování pracovníka(ků) s nímž(nimiž) jsem jednal(a) bylo vlídné (dílčí

indikátor 1,77).

➢ Pracovník(ci) projevoval(i) vstřícnost a ochotu pomoci (dílčí indikátor 1,87).

➢ S vyřízením dané záležitosti ze strany pracovníka(ků) MMB, s nímž(nimiž)

jsem jednal(a) jsem celkově spokojen(a) (dílčí indikátor 1,91).

➢ Jednání pracovníka(ků) a jeho(jejich) řešení dané záležitosti bylo aktivní

a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost (dílčí indikátor 2,07).

Na základě výsledků dílčích indikátorů můžeme říci, že pět výroků bylo hodnoceno

mírně pozitivně. Pouze u výroku „Jednání pracovníka(ků) a jeho(jejich) řešení dané

záležitosti bylo aktivní a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost“ se míra souhlasu

mírně převážila do negativního hodnocení.

OSTATNÍ

ASOCIACE

Respondentům byl nabídnut výčet položek, u kterých měli označit, jak silně se jim

jednotlivé položky vybaví ve vztahu k Brnu. Respondentům velmi silně asociují

položky jako např.: Hrad Špilberk (86,7 %), Petrov (84,3 %) a výstaviště, veletrhy

(71,4 %). Oproti tomu respondenti méně často spojují město Brno s asociacemi jako

je: maloměsto (40,7 %), město přátelské k rodině (19,0 %) a mezinárodní město

(15,9 %).

HODNOCENÍ PÉČE O ZELEŇ A VEŘEJNÉ PLOCHY V BRNĚ ZA POSLEDNÍ

2 ROKY

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než tři pětiny respondentů (64,8 %) se

domnívají, že se péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky spíše

110

nebo rozhodně zlepšuje. Pouze necelá pětina respondentů (18,3 %) uvedla, že se

domnívá, že se péče o zeleň a veřejné plochy v Brně za poslední 2 roky spíše nebo

určitě nezlepšuje. Necelá pětina respondentů (16,9 %) na otázku nedokázala

odpovědět.

ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O DĚNÍ V BRNĚ

Nejčastěji respondenti uvedli, že pravidelně získávají informace o dění v Brně

ze zpravodajů místních částí, z městských novin Brněnský Metropolitan a

zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od sousedů, známých,

spolupracovníků apod.).

POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O INFORMAČNÍM CENTRU MĚSTSKÝCH

ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ „URBAN CENTRU“

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než dvě třetiny respondentů (67,2 %) uvedly,

že o Informačním centrum městských rozvojových projektů „URBAN CENTRU“

slyší poprvé. Více než čtvrtina dotázaných (27,4 %) uvedla, že o tomto centru

slyšela pouze z doslechu. Pouze dvacetina respondentů (5,4 %) o URBAN CENTRU

slyšela a toto centrum již navštívila.

POVĚDOMÍ – ZNALOST OSOBY PRIMÁTORA MĚSTA BRNA A NÁZOR

RESPONDENTŮ NA TUTO OSOBU

IDENTIFIKACE JMÉNA SOUČASNÉHO PRIMÁTORA MĚSTA BRNA

Respondentům byla předložena k nahlédnutí karta se jmény, u níž měli určit, zda je

mezi uvedenými jmény uvedeno jméno současného primátora města Brna.

Jak vyplývá z analýzy výsledků více než tři čtvrtiny respondentů (79,3 %) uvedly, že

mezi uvedenými jmény je uvedeno jméno současného primátora města Brna. Více

než desetina respondentů (15,7 %) nedokázala na otázku odpovědět.

Více než devět z deseti respondentů (95,1 %) označilo správně současného

primátora Romana Onderku (ostatní proklamovali znalost).

Z analýzy výsledků lze konstatovat, že žádné významné korelace z hlediska sociálně-

demografických znaků nebyly u identifikace jména primátora zaznamenány.

111

IDENTIFIKACE FOTOGRAFIE SOUČASNÉHO PRIMÁTORA MĚSTA BRNA

Respondentům byla předložena k nahlédnutí karta s fotografiemi, u níž měli určit, zda

je mezi uvedenými fotografiemi uvedena fotografie současného primátora města

Brna. Tři čtvrtiny respondentů (75,2 %) uvedly, že je mezi uvedenými fotografiemi

uvedena fotografie současného primátora.

Více než devět z deseti respondentů (95,3 %) označilo správně fotografii

současného primátora Romana Onderky.

Z analýzy výsledků lze konstatovat, že fotografii primátora Romana Onderky častěji

rozeznaly osoby, které jsou v Brně přihlášeny k trvalému pobytu.

NÁZOR RESPONDENTŮ NA OSOBU PRIMÁTORA MĚSTA BRNA

U respondentů byl identifikován jejich názor na osobu primátora města Brna.

Z odpovědí byly vyřazeny ty odpovědi, které se dotýkaly jiné osoby než osoby

primátora (respondent chybně uvedl jméno nebo fotografii) nebo ty odpovědi, kdy

respondent označil variantu „nevím, nedokáži posoudit“.

Téměř dvě pětiny respondentů (36,3 %), kteří osobu primátora znají, mají

na primátora města Brna Romana Onderku spíše nebo velmi pozitivní názor.

Více než polovina respondentů (51,5 %) zastává neutrální názor. Pouze necelá

desetina respondentů (9,8 %) má na primátora města Brna Romana Onderku spíše

nebo rozhodně negativní názor.

Z analýzy výsledků dále vyplynulo, že primátora Brna Romana Onderku hodnotí velmi nebo

spíše pozitivně častěji osoby s vyšším věkem, osoby se středoškolským vzděláním bez

maturity nebo vyučeny a osoby levicověji orientované.

Tuto závěrečnou zprávu vnímejte jako souhrnné vyhodnocení obecných zjištění,

které vyplývají z rozsáhlého sociologického šetření. Společnost AUGUR Consulting

s.r.o. je připravena na základě komunikace se zadavatelem identifikovat další

konkrétní potřeby pro doplňkové analýzy a výstupy.

112

IX. PŘÍLOHY

IX.1. STRUKTURA VZORKU

V následujících tabulkách jsou uvedeny sociálně-demografické znaky respondentů. Tabulka č. 101: Struktura vzorku - pohlaví

POHLAVÍ V absolutních

číslech V %

Muž 446 44,2

Žena 563 55,8

CELKEM 1.009 100,0

Tabulka č. 102: Struktura vzorku – věkové kategorie

VĚK RESPONDENTA kategorizovaná podoba


V %

18 – 30 let 285 28,2

31 – 45 let 282 27,9

46 – 60 let 236 23,4

61 – 75 let 141 14,0

76 a více let 65 6,5

CELKEM 1.009 100,0

Tabulka č. 103: Struktura vzorku – vzdělanostní kategorie

NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ V absolutních

číslech V %

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 94 9,4

Středoškolské bez maturity, vyučen(a) 202 20,2

Středoškolské s maturitou 430 43,0

Vysokoškolské 273 27,4

Jiné 0 0,0

CELKEM 999 100,0

Tabulka č. 104: Struktura vzorku – rodák města

RODÁK MĚSTA BRNA V absolutních

číslech V %

Ano 681 68,7

Ne 310 31,3

CELKEM 991 100,0

113

Tabulka č. 105: Struktura vzorku - městské části

MĚSTSKÉ ČÁSTI V absolutních

číslech V %

Bohunice 44 4,4

Bosonohy 18 1,8

Bystrc 58 5,7

Černovice 20 2,0

Chrlice 7 0,7

Ivanovice 2 0,2

Jehnice 3 0,3

Brno – Jih 21 2,1

Jundrov 7 0,7

Kníničky 2 0,2

Kohoutovice 36 3,6

Komín 20 2,0

Královo Pole 54 5,4

Líšeň 66 6,5

Maloměřice a Obřany 8 0,8

Medlánky 15 1,5

Nový Lískovec 38 3,8

Ořešín 2 0,2

Řečkovice a Mokrá Hora 60 5,9

Brno – Sever 105 10,4

Slatina 22 2,2

Starý Lískovec 22 2,2

Brno – střed 214 21,2

Tuřany 3 0,3

Útěchov 1 0,1

Vinohrady 41 4,0

Žabovřesky 49 4,8

Žebětín 15 1,5

Židenice 56 5,5

CELKEM 1.009 100,0

Tabulka č. 106: Struktura vzorku - délka života v Brně

DÉLKA ŽIVOTA V BRNĚ V absolutních

číslech V %

Do pěti let 38 3,8

6 – 10 let 53 5,3

11 – 20 let 152 15,1

21 – 30 let 203 20,2

31 – 40 let 165 16,4

41 – 50 let 181 18,0

Více než 51 let 212 21,2

CELKEM 1.004 100,0

114

Tabulka č. 107: Struktura vzorku - typ domu

TYP DOMU V absolutních

číslech V %

Panelový dům 441 43,9

Bytový dům (nepanelový) 342 34,0

Rodinný dům – samostatně stojící 66 6,6

Rodinný dům – řadový 139 13,8

Jiný typ domu (koleje, nájemní dům, nájemní byt, polořadový dům,

služební byt, ubytovna, dvojdům, penzion, vlastní činžovní dům, domov důchodců)

17 1,7

CELKEM 1.005 100,0 Tabulka č. 108: Struktura vzorku - migrační tendence

STÁLOST OBYVATEL PLÁNUJETE V BUDOUCNU PŘÍPADNÉ

ODSTĚHOVÁNÍ


V %

Ano, do cca 5 let 55 5,5

Ano, někdy v budoucnu se plánuji z Brna odstěhovat

80 8,0

Ne 611 61,1

Nevím 254 25,4

CELKEM 1.000 100,0 Tabulka č. 109: Struktura vzorku - ztotožnění respondentů s výroky

VÝROK, KTERÝ NEJVÍCE ODPOVÍDÁ CÍTĚNÍ RESPONDENTA


V %

Brno je pro mě nejhezčí místo k životu, nikdy bych se z něj neodstěhoval(a).

95 9,9

Brno se mi velmi líbí a jen těžko si mohu představit, že bych žil(a) někde jinde.

385 40,1

Brno je docela příjemné město, ale jsou i jiná města v ČR, kde bych docela rád(a) žil(a).

378 39,4

Brno je zcela průměrné město, nic zvláštního mě k němu nepoutá, dovedu si představit život i jinde.

97 10,1

Brno se mi nelíbí a nejraději bych se co nejdříve odstěhoval(a).

5 0,5

CELKEM 960 100,0 Tabulka č. 110: Struktura vzorku - politická orientace

POLITICKÁ ORIENTACE kategorizovaná podoba


V %

Krajní levice 74 7,9

Levice 143 15,4

Střed 386 41,6

Pravice 202 21,8

Krajní pravice 124 13,3

CELKEM 929 100,0

115

Tabulka č. 111: Struktura vzorku - přihlášení v Brně k trvalému pobytu

PŘIHLÁŠENÍ V BRNĚ K TRVALÉMU POBYTU V absolutních

číslech V %

Ano 971 96,2

Ne, v Brně nemám trvalé bydliště, ale žiji zde 38 3,8

CELKEM 1.009 100,0

Tabulka č. 112: Struktura vzorku - zaměstnání (společenská aktivita)

ZAMĚSTNÁNÍ (SPOLEČENSKÁ AKTIVITA)


V %

Dělník (manuální pracovník) 76 7,6

Zaměstnanec (v komerční sféře) 236 23,7

Zaměstnanec (státní či příspěvkové organizace) 186 18,7

Podnikatel(ka) 49 4,9

Drobný živnostník, OSVČ 50 5,0

Nezaměstnaný(á) 19 1,9

Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních, ZTP 202 20,3

V domácnosti nebo na rodičovské dovolené 29 2,9

Student(ka), učeň (učnice) 149 15,0

Jinak ekonomicky aktivní 0 0,0

CELKEM 996 100,0

Tabulka č. 113: Struktura vzorku - složení domácnosti

SLOŽENÍ DOMÁCNOSTI V absolutních

číslech V %

Jednotlivec (žiji sám) 201 20,3

Oba rodiče s dítětem (dětmi) 358 36,1

Jeden rodič s dítětem (dětmi) 83 8,4

Manželé či partneři žijící v domácnosti bez dětí (příp. děti jsou starší a žijí jinde)

265 26,7

Vícegenerační domácnost 68 6,9

Jiný typ (se spolubydlícími – studentský privát, koleje, s přáteli,

matka a její přítel, se sourozencem, více dospělých osob, jedno dítě a dva prarodiče)

17 1,6

CELKEM 992 100,0

Tabulka č. 114: Struktura vzorku - životní úroveň domácnosti

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTI V absolutních

číslech V %

Velmi dobrá 161 16,1

Spíše dobrá 671 66,9

Spíše špatná 132 13,2

Velmi špatná 14 1,4

Nevím 25 2,4

CELKEM 1.003 100,0

116

IX.2. MIGRAČNÍ TENDENCE OBYVATEL MĚSTA BRNA

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že se vzrůstajícím věkem je menší tendence obyvatel

k odstěhování z Brna. Lidé v mladších věkových kategoriích jsou častěji o setrvání ve

městě nerozhodnuti. O případném odstěhování z Brna neuvažují častěji osoby se

středoškolským vzděláním bez maturity, osoby vyučeny. Další korelace jsou uvedeny

v následující tabulce.

„Plánujete v budoucnu případné odstěhování z Brna?“

Tabulka č. 115: Migrační tendence obyvatel města Brna

Ano, do cca 5 let

(v %)

Ano, někdy v budoucnu se plánuji

z Brna odstěhovat

(v %)

Ne

(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 5,9 9,0 60,0 25,1 100,0

Žena 5,2 7,2 61,9 25,7 100,0

Věk

18 – 30 let 8,9 12,4 40,1 38,6 100,0

31 – 45 let 7,1 10,0 56,1 26,8 100,0

46 – 60 let 2,1 6,4 71,8 19,7 100,0

61 – 75 let 2,2 1,4 84,2 12,2 100,0

76 let a více 3,1 0,0 86,2 10,7 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 1,1 12,8 58,5 27,6 100,0


4,0 5,5 73,6 16,9 100,0

Středoškolské s maturitou 4,9 8,5 61,6 25,0 100,0

Vysokoškolské 9,2 7,7 51,8 31,3 100,0

Délka života ve městě

Do pěti let 8,1 8,1 35,1 48,7 100,0

6 – 10 let 13,5 17,3 26,9 42,3 100,0

11 – 20 let 7,3 13,9 40,4 38,4 100,0

21 – 30 let 8,0 9,0 47,3 35,7 100,0

31 – 40 let 6,1 10,3 66,7 16,9 100,0

41 – 50 let 1,7 4,4 75,6 18,3 100,0

Více než 51 let 2,4 1,9 85,7 10,0 100,0

Hodnocení úrovně

domácnosti

Velmi a spíše dobrá 5,7 8,6 59,9 25,8 100,0

Velmi a spíše špatná 4,9 4,2 68,5 22,4 100,0

Nevím 4,0 12,0 56,0 28,0 100,0

Výrok, který nejvíce

odpovídá cítění

respondenta

Brno je pro mě nejhezčí místo k životu, nikdy bych se z něj neodstěhoval(a).

0,0 0,0 95,7 4,3 100,0

Brno se mi velmi líbí a jen těžko si mohu představit, že bych žil(a) někde jinde. 1,6 2,6 76,8 19,0 100,0

Brno je docela příjemné město, ale jsou i jiná města v ČR, kde bych docela rád žil(a). 8,5 12,2 46,6 32,7 100,0

Brno je zcela průměrné město, nic zvláštního mě k němu nepoutá, dovedu si představit

život i jinde. Brno se mi nelíbí a nejraději bych se co

nejdříve odstěhoval(a).

15,0 22,0 22,0 41,0 100,0



117

IX.3. POTENCIÁL STÁLÝCH OBČANŮ – „OPORY“ Z výsledků výzkumu vyplynulo, že osoby s vyšším věkem a nižším vzděláním častěji

hodnotily Brno jako nejhezčí místo k životu, ze kterého by se neodstěhovaly. Osoby

s vyšším vzděláním, kratší délkou života v Brně častěji hodnotily Brno jako docela

příjemné město, ale uvedly, že jsou i jiná města v ČR, kde by docela rády žily. Další

korelace jsou uvedeny v následující tabulce.

„Nyní Vám budu předčítat výroky a zkuste zvolit ten výrok, který nejvíce

odpovídá Vašemu cítění:“

Tabulka č. 116: Potenciál stálých občanů – „opory“

Brno je pro mě nejhezčí místo k životu, nikdy bych se z něj neodstěhoval

(a). (v %)

Brno se mi velmi líbí a jen těžko si

mohu představit,

že bych žil(a) někde jinde.

(v %)

Brno je docela

příjemné město, ale jsou i jiná

města v ČR, kde bych

docela rád(a) žil(a). (v %)

Brno je zcela průměrné město, nic

zvláštního mě k němu nepoutá,

dovedu si představit život

i jinde. Brno se mi

nelíbí a nejraději bych se co

nejdříve odstěhoval(a).

(v %)

Celkem (v %)

Pohlaví Muž 11,1 39,5 37,6 11,8 100,0

Žena 9,0 40,6 40,7 9,7 100,0

Věk

18 – 30 let 4,3 39,7 42,2 13,8 100,0

31 – 45 let 7,6 36,3 45,4 10,7 100,0

46 – 60 let 10,8 38,7 38,7 11,8 100,0

61 – 75 let 16,3 49,6 28,1 6,0 100,0

76 let a více 26,6 42,2 28,1 3,1 100,0

Vzdělání


14,1 50,0 25,0 10,9 100,0


13,6 42,4 36,6 7,4 100,0


8,5 40,7 37,3 13,5 100,0

Vysokoškolské 7,8 33,7 50,0 8,5 100,0

Délka života ve městě

Do pěti let 2,8 11,1 72,2 13,9 100,0

6 – 10 let 0,0 20,8 64,2 15,0 100,0

11 – 20 let 5,5 37,7 40,4 16,4 100,0

21 – 30 let 4,1 41,8 39,2 14,9 100,0

31 – 40 let 11,5 41,0 41,7 5,8 100,0

41 – 50 let 8,3 47,3 39,6 4,8 100,0

Více než 51 let 22,8 44,6 24,3 8,3 100,0

Hodnocení úrovně

domácnosti

Velmi a spíše dobrá 9,4 41,0 39,7 9,9 100,0

Velmi a spíše špatná 10,9 36,5 38,0 14,6 100,0

Nevím 16,7 33,3 37,5 12,5 100,0



118

IX.4. DOTAZNÍK

Documents

Sociologický výzkum „CHARAKTER MĚSTA BRNA...nevýznamné. Do kategorie „Ostatní“ patří: pejskaři, málo veřejných WC, všude se kouří, málo dobrých hudebních klubů,