Pojmovy Aparat Mirovych Operaci[1]

109

Vojensk rozhledy 4/2014

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 4, s. 109123, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line). lnek proel recenznm zenm.

Brigdn generl Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D.,pplk. Ing. Janka Kosecov

pojmov apart mrovch operac a jejich vymezen v doktrinlnch dokumentech armdy esk republiky

TEORiE BEzpENOSti

TEORiE BEzpENOSti

A podnik, co chce, vdy hle, kam dospje.Publilius Syrus

the terminology of peace Support Operations and their Definition in Doctrinal Documents of the czech armed Forces Abstrakt:

Pspvek definuje konceptuln pojmy apartu mrovch operac. V lnku je strun vysvtlen vvoj a historie mrovch operac, dle se zabv nociln formou zkladnch termn a rozlennm operac NATO na podporu mru do esti zkladnch typ. Samostatn st lnku popisuje vymezen mrovch operac v doktrinlnch dokumentech Armdy esk republiky.

Mrov operace jsou ve sv podstat dynamickou a nronou innost. Vedle rozio-vn politickch a vojenskch ambic se v souasnm turbulentnm svt zvyuje i jejich intenzita a komplexnost. To je i dvod, pro je zapoteb tuto problematiku neustle pi-bliovat i irok veejnosti z rznch pohled, co je hlavnm poslnm tohoto lnku.

Abstract:The aim of this article is to clarify the terminology of Peace Support Operations.

This article briefly explains the evolution and history of peacekeeping operations, as well as the basic concepts and operations division of NATO Peace Support Operations. An important part of this article is the definition of Peacekeeping Operations in the doctrinal documents of the Czech Armed Forces.

Peace Support Operations are dynamic and challenging activities. The intensity and complexity of Peace Support Operations has been increasing. That is why their political and military ambitions have been increasing too. There is a reason why authors explain this issue for readers, which is the main goal of this article.

Klov slova:Mrov operace, pedchzen konflikt, operace na udrovn mru, operace na pro-sazovn mru, vytven mru, budovn mru, humanitrn operace, doktrna.

Key words:Peace support operations, conflict prevention, peacekeeping, peace enforcement, peacemaking, peacebuilding, humanitarian operation, doctrine.

110


vodNkter mezinrodn organizace, mezi kter pat i NATO, jsou poveny Radou bez-

penosti OSN (RB OSN) k udrovn regionlnho mru a ke kontrole plnn jejho rozhod-nut. Mrov operace na regionln rovni jsou velmi uitenm nstrojem, kter je uzn-vn Chartou OSN. Pomoc nich me inn dohlet RB OSN na aktuln situaci.

V obdob poslednch dekd a zejmna od roku 1990 jsme svdky trvalho roziovn obsahu pojmu mrov operace, kter se postupn rozvinul do ady forem. Dnen mrov operace se vznamn odliuj od operac OSN na udrovn mru z obdob studen vlky. Zmnila se cel jejich koncepce a staly se komplexn a vojensky nronou innost.

Soudob mrov operace zahrnuj, vedle tradinch kol, i takov opaten, kter pod-poruj organizaci voleb, prosazovn lidskch prv, formovn novch stt a roziovn prostoru demokracie. V ad ppad lze dnes oznait mezinrodn a nevldn organizace a vojensk sly vyslan do mrovch operac za architekty novch spolenost.

Pouh zastaven otevench forem neptelstv a vytvoen prostoru pro politick dialog ji nedostauje aktulnm potebm mezinrodnho spoleenstv na zajitn dlouhodobho a udritelnho mru a stability v krizovch oblastech. Takov zmny v chpn bezpenosti jsou nejvce patrn v Evrop. Komplexn charakter dnench kriz a spektrum diplomatickch, ekonomickch, vojenskch a dalch nstroj, kter jsou pouvny k jejich een, vyaduje vce ne v minulosti rychlou aplikaci novch poznatk nejen ve vojensk oblasti, ale i v rovin politickho rozhodovn.

1. Vklad zkladnch pojm, historick vvoj a vymezen obsahu mrovch operac

Souasn trendy smruj k takovmu typu mrovch operac, kter ve sv podstat budou komplexn civiln operac s vojenskm podprnm prvkem. Tenhle typ operace ji aplikuje OSN v podob multidimenzionlnch [1] mrovch operac a integrovanch mis. Pouit sly je zameno pedevm k obran mise, jejho posln a prosazen mandtu.

Mrov operace mohou bt uskuteovny jako operace OSN (UN Peace keep ing Operations), aliann (NATO Non-Article 5 Crisis Response Operations, a v jejich rmci NATO Peace Support Operations), pod vedenm regionlnch organizac (nap. EU Petersberg tasks) [2] a koalin (US Stability Operations, a v jejich rmci Peace Operations).

V souvislosti s tm se plnovn, pprava a proveden mrovch operac uskuteuje v odlinm doktrinlnm a teoretickm rmci. Od rozpadu bipolrn rozdlenho svta se mrov operace vyvinuly v komplexn a inn nstroj pi zajiovn mru a bezpe-nosti ve svt s funkn vymezenm politickm, prvnm a vojenskm rmcem.

koly ozbrojench sil jsou stanoveny v zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R (OS R), a dal koly vyplvaj z lenstv v NATO a EU. OS R se primrn pipravuj na obranu zem R. Mimo plnn jinch kol OS R se mohou zapojit do mezinrodnch operac k ochran bezpenostnch zjm, zvldn kriz a mohou se podlet na prevenci konflikt a poskytnut pomoci jinm zemm pi budovn jejich schopnost. Tyto operace budou mt vdy charakter operac na prosazovn a udrovn mru, humanitrnch nebo zchrannch mis.

111


1.1 Obsah zkladnch pojm

Vvoj pojmovho apartu v oblasti mrovch operac prochz rychlm vvojem. Ten je zapinn pedevm mnostvm mezinrodnch aktr, kte do uveden oblasti vstupuj. Dle zmnami v bezpenostnm prosted, kter vyvolvaj potebu vypra-covn novch koncepc pro een kriz a ohroen novho typu. V neposledn ad konvergenc pstup mezinrodnch organizac k otzkm bezpenosti, vzjemnmu pejmn koncepnch pstup, a tm i pojmovho apartu. Podstata jednotlivch orga-nizac, politick motivy a z toho vyplvajc formulace cl pro een jednotlivch kriz, nrodn zjmy stt a dal okolnosti ale vedou k odlinostem v defininm vymezen jednotlivch pojm a funkc mrovch operac.

V souasn dob nen k dispozici jednotn, koordinovan a univerzln pijat terminologie a ani jednoznan definice tchto termn pro oblast mrovch operac. Existuje ada koncepnch a teoretickch pstup nrodnch, aliannch a mezin-rodnch a nevldnch organizac. Pes existujc rozdlnosti v koncepnch pstupech k mrovm operacm je vak veobecn shoda v chpn obsahu zkladnch pojm a typ mrovch operac.

1.1.1 termn mrov operace v prosted OSNTermn mrov operace nen pesn definovn a jeho definice nen ani v textu

Charty OSN. Lze se piklonit k definici termnu mrov operace tak, jak ji uvd J. Zna (2007): V souasn dob je pouvn jako termn slouc k obecnmu oznaen irokho spektra civilnch a vojenskch innost, kter se uskuteuj v rmci prevence vzniku a eliminace existujcch konflikt (kriz). S tmto obsahem je termn pouvn i v textech hlavnch bezpenostnch dokument a ve vojenskch doktrnch stt.

Kter z typ mrovch operac bude pouit a v jakm politickm rmci bude mrov operace eventuln vedena, vychz z politickho rozhodnut, charakteru krize a aktuln situace v bezpenostnm prosted. Termn mrov operace a postupn i jeho obsah byly ve skutenosti pevzaty z vojensk doktrny USA, kter vdy nahlela na operace na udrovn a prosazovn mru definovan v Chart OSN jako na soust irho konceptu politickch, diplomatickch, ekonomickch a vojenskch innost, kter oznaovala za mrov operace.

Mrov operace OSN zaznamenaly od svho vzniku v roce 1948 vznamn vvoj. Charta OSN rozliuje dva zkladn typy operac. Operace podle kapitoly VI Charty operace na udrovn mru (peacekeeping) a operace podle kapitoly VII Charty operace na prosazovn mru (peace enforcement).

Operace na udrovn mru se uskuteuj pod mandtem OSN nebo regionln organizace, se souhlasem stran zastnnch v konfliktu (krizi) a v souladu s principy innosti OSN. Operace na udrovn mru jsou obecnm oznaenm pro rzn typy innost, kter jsou zameny na: prevenci vzniku a een konflikt; prosazovn prva a podku v krizovch oblastech; humanitrn innosti; obnovu politickch instituc a funkc sttu, kter byly narueny v dsledku krizov situace; a obnovu zkladnch podmnek ivota obyvatelstva v krizovch oblastech.

OSN povauje operace na udrovn mru nejen za typ operace, ale i techniku (taktiku) proveden. Tyto operace jsou povaovny za soust procesu politickho een kriz. Politick a vojensk innosti a cle operace jsou transparentn, zaloen na politickm

112


konsenzu stran s procesem politickho urovnn konfliktu. Vojensk profil operac na udren mru je nzk, zamen pedevm na nsledujc koly: dohled nad dodr-ovnm smluv o pm; monitorovn zn separace; dohled nad budovnm opaten vzjemn dvry; realizaci procesu odzbrojovn a demobilizace dve zneptelench stran a dal innosti. Jde o operace dlouhodob a jejich spnost je zvisl na rovni spoluprce dve zneptelench stran.

Operace na prosazovn mru se uskuteuj na zklad mandtu OSN, kter je formulovn v souladu se znnm kapitoly VII Charty OSN. Jde o bojov operace zahrnujc pouit, nebo hrozbu pouit, ozbrojench sil. Vzhledem k jejich vojenskmu rozmru, organizan nronosti a poteb rozshl mobilizace vojenskch kapacit na jejich veden OSN preferuje jako postup delegaci plnovn, ppravy a proveden tchto operac na kompetentn regionln organizace, stl vojensk Aliance, nebo elov koalice kombinovan s rol vedouc zem. Pkladem takto veden operace na prosa-zovn mru byla napklad operace Desert Storm (1991), [3] ve kter byl pouit model mnohonrodn koalice s rol vedouc zem, dle mrov operace Implementation Force, oznaovan zkratkou IFOR (1996), kter byla vedena jako aliann operace s ast partnerskch zem, nebo vlka v Koreji (1950-1953), ve kter psobily sly OSN s USA v roli vedouc zem. [4]

1.1.2 termn mrov operace v prosted NatO a v esk terminologiiV souladu s AAP-06 (2013) je v NATO zaveden termn Peace Support Operation,

kter je do eskho jazyka v tomto standardizanm dokumentu peloen jako mrov operace, ovem do roku 2010 byl termn pekldn jako operace na podporu mru. Z eho vychz urit terminologick nejasnosti pi tvorb eskch zejmna doktri-nlnch dokument. esk peklad definice dle AAP-06 je Operace, pi kterch jsou nestrann pouvny diplomatick, civiln a vojensk prostedky, zpravidla podle zsad a princip Charty OSN, za elem obnoven nebo udren mru. Tyto operace mohou zahrnovat pedchzen konfliktm, vytven mru, prosazovn mru, udrovn mru, budovn mru a humanitrn operace.

V souasnosti je nyn zapoteb akceptovat tenhle pomrn nejasn peklad termnu Peace Support Operation v esk terminologii, i kdy ve stejnm terminologickm slov-nku slovensk verzi Slovci pod pouvaj peklad opercia na podporu mieru.

Ve pospan situace s termnem Peace Support Operation se stejn vyvj dl, protoe dle ratifikanho draftu STANAG [5] 2181 je termn mrov operace neboli operace na podporu mru (Peace Support Operation) nahrazen termnem Peace Support Effort. STANAG 2181 je pejmacm dokumentem pro Spojeneckou spolenou doktrnu vojenskho pispn k zabezpeen mru AJP-3.4.1(A) a na zklad Analzy standar-dizanho dokumentu j. 1-4/202014/DP-1970, kter byl vypracovn Centrem doktrn u VeV-VA, je navren esk peklad tohoto termnu podpora mru a mrov sil. Ovem je zcela pravdpodobn, e peklad se bude jet vyvjet ped jeho konenm schvlenm a ukotvenm ve Slovnku termn a definic NATO AAP-06.

V tomto lnku je tak pouit peklad termnu Peace Support Operations jako operace na podporu mru v NATO, pro lep srozumitelnost.

Operace na podporu mru v NATO (PSO - Peace Support Operations) jsou koncepc mrovch operac vedench v aliannch podmnkch NATO. Pojet operac NATO

113


je jin, ne je tomu v ppad operac OSN, kde zkladn lenn a obsah mrovch operac jsou definovny Chartou OSN.

Zkladn lenn operac NATO je na operace podle l. 5 Severoatlantick smlouvy Operace kolektivn obrany a operace mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy Operace na een kriz [MC 372/2 Non Article 5 Crisis Response Operations (CRO)]. Operace na podporu mru jsou ve struktue operac NATO zalenny ve struktue operac na een kriz (NATO CRO).

Operace NATO na een kriz nenabz seznam monch operac na een kriz. V NATO jsou chpny jako operace podporujc civiln mezinrodn a nevldn orga-nizace pi een kriz prostednictvm realizace operac, jejich mon kla zahrnuje od prosazovn sankc, embarga a hrozby silou, pes operace na podporu mru a k vojen-skm bojovm operacm. V rmci svch operac me NATO v CRO (Crisis Response Operations) plnit i adu jinch kol, jako je odstraovn nsledk ivelnch pohrom, humanitrn operace, evakuace a zchrana osob, prosazovn embarg a sankc, zchrann a vyhledvac operace.

Z uvedenho lze vyvodit zvr, e NATO smuje k prunmu chpn CRO, kde sku-tenost, e kol nen definovn, neznamen, e se neme stt CRO a nsledn operac na podporu mru. Operace na podporu mru v NATO terminologii jsou vak obvykle znm jako mrov operace dle Slovnku termnu a definic NATO AAP-06 (2013), esk verze. Ovem ve stejnm terminologickm slovnku, slovensk verzi, je pod pouvn peklad opercia na podporu mieru. Dle AAP-06 (2013) jsou mrov operace definovan jako operace, pi kterch jsou nestrann pouvny diplomatick, civiln a vojensk prostedky, zpravidla podle zsad a princip Charty OSN, za elem obnoven nebo udren mru. Dle ratifikanho draftu STANAG, [5] 2181, je pojem mrov operace (Peace Support Operation) nahrazen termnem podpora mru a mrov sil (Peace Support Effort).

Operace na podporu mru rozliuj est zkladnch typ mrovch operac (viz tab.), kter se d souborem princip definovanch Alianc.

Tab.: Operace na podporu mru

P.. Anglick nzev esk nzev

1. Conflict Prevention pedchzen konflikt

2. Peacekeeping udrovn mru

3. Peace Enforcement operace na prosazovn mru

4. Peacemaking vytven mru

5. Peacebuilding budovn mru

6. Humanitarian Operations humanitrn operace

Autor: Kosecov, 2014.

Operace na podporu mru jsou operace politick, realizovan s vyuitm integro-vanch vojenskch struktur a vojenskch schopnost Aliance a partner. Aliance m schopnost vst operace podle kapitoly VI a VII Charty OSN.

Operace na podporu mru pedstavuj kvalitativn zmnu a zcela nov pojet mro-vch operac, kter jsou znan odlin od operac OSN. Pedstavuj novou filozofii, jin zpsob vojenskho i politickho mylen, protoe odlin je i podstata organizace,

114


kter je realizuje. Rozdlnost mezi operacemi OSN a operacemi NATO na podporu mru je zeteln, zejmna pokud je nahlena prostednictvm princip, na kterch jsou tyto operace zaloeny.

Operace na podporu mru proly rychlm vvojem a jsou v souasn dob relativn ucelenm a iroce rozpracovanm teoretickm vchodiskem, kter koresponduje s aktu-lnm vvojem a vytv pedpoklady pro jednotn pstup lenskch zem Aliance a part-nerskch zem k plnovn, pprav a proveden mrovch operac. Operace na podporu mru jsou v souasnosti nejblim vyjdenm konsenzu, kterho bylo mezi lenskmi zemmi Aliance a partnery dosaeno o podstat a obsahu mrovch operac.

Nespornou vhodou a zkladem spnosti PSO (Peace Support Operations) je, e dsledn vychzej ze zkladnch dcch a plnovacch dokument NATO, jsou openy o existujc integrovan vojensk struktury a reln bojov monosti Aliance. Pipravenost a interoperabilita partnerskch zem se silami Aliance je zabezpeovna prostednictvm programu Partnerstv pro mr (PfP - Partnership for Peace).

Uveden skutenosti zajiuj funknost, efektivitu a kredit sil na podporu mru (PSF - Peace Support Force) vylennch k veden operace na podporu mru. Operace na podporu mru se od roku 1996 postupn staly vznamnou soust mrovch operac a svm charakterem dokzaly vyplnit existujc mezeru ve schopnostech OSN pi rea-lizaci vojensky nronch innost.

1.2 Historick vvoj mrovch operac

Obsah Charty OSN pvodn eil vojensk konflikty, kter byly vedeny mezi jed-notlivmi stty. Konec druh svtov vlky byl meznkem v charakteristice vojenskch konflikt. Po tomto obdob vznikly konflikty novho typu, takzvan asymetrick kon-flikty, jejich een si vydalo vypracovn novch pstup a teori jak na nrodn rovni, tak ze strany mezinrodnch a nevldnch organizac. Soubn se vznikem novho typu vnitnho konfliktu bylo pro vvoj v bezpenostnm prosted v uplynulch dvou desetiletch charakteristick roziovn prostor nestability, postihujc regiony nebo ir geografick oblasti, kter dnes mohou zahrnovat i nkolik sttnch tvar. Prostory dnench kriz tak mohou mt zcela nesouvisl charakter a operace na een kriz, jejich soust jsou i mrov operace, mohou spovat ve veden simultnnch, nezvislch a distribuovanch vojenskch i nevojenskch innost.

Vzhledem ke komplexnmu charakteru soudobch kriz, kter maj rozmr bezpe-nostn, humanitrn, kulturn, sociln, ekonomick a dal, nen podstata dnench kriz eiteln ani unilaterlnmi pstupy ani nekritickm peceovnm potencilu vojen-skch nstroj sly. Pestoe krize novho typu intenzitou vojenskch innost spadaj do kategorie konflikt nzk intenzity, jejich een vyaduje strategick pstupy a pohled na mrov uspodn a zajitn udritelnho rozvoje, kter nsleduje po ukonen krize. Ani nejbohat zem nejsou v soudobch podmnkch schopn samostatn soustedit sil a prostedky, kter by dokzaly zajistit vybudovn demokratickch a prosperujcch spolenost v zemch, kter nemaj tuto tradici a trp rozshlm deficitem vdomost.

een spov v koordinovanm pouit celho spektra diplomatickch, ekonomic-kch, vojenskch a informanch nstroj sly, ktermi stty disponuj, a bude se oprat o funkn mezinrodn bezpenostn systm.

115


Od potku 90. let OSN ve spoluprci s dalmi mezinrodnmi organizacemi ini-ciovalo bezprecedentn aktivity smujc k ukonen vlek a poslen stability a bez-penosti ve svt a pracovalo ve vtm rozmru, ne bylo pi zaloen tto organizace pedpokldno. ir aplikac kapitoly VIII Charty OSN, pojednvajc o regionlnch formch een kriz a konflikt, byl vytvoen pedpoklad pro pln zapojen regionlnch organizac a formlnch alianc do akc pi zajiovn mru a bezpenosti ve svt.

Mrov operace v obdob studen vlky byly vojenskmi operacemi. V uplynulch dvou desetiletch byl do obsahu mrovch operac zalenn komplex novch innost a kol. Civiln koly, kter dnes tvo hlavn obsah mrovch operac, zahrnuj irok spektrum dlouhodobch program politick, ekonomick a sociln obnovy zem, budovn sttnch instituc, obnovu zkonnosti a prosazovn lidskch prv a integraci novch spolenost do mezinrodnch instituc.

Ve vojensk oblasti byly pasivn dohled, vytven zn separace mezi zneptele-nmi stranami a dohled na realizaci mrovch smluv nahrazeny aktivnmi vojenskmi innostmi, kter jsou na taktickch stupnch velen mnohdy toton s bojovm pouitm jednotek. Jde o vytvoen bezpenho prosted v pravm smyslu tohoto pojmu.

1.3 reforma mrovch operac OSN.

V roce 2002 pijalo OSN rozhodnut reformovat mrov operace pod svm vedenm. Clem bylo doshnout vy innosti psoben mezinrodnho spoleenstv v krizovch oblastech a zajistit rovnomrnj sdlen odpovdnosti pi zajiovn mru a bezpenosti ve svt. Reforma mrovch operac OSN si kladla za cl zcela pebudovat schopnosti mezinrodnch organizac, kter jsou nutn k jejich veden.

Vchodiskem pro realizaci reformy byly strategick dokumenty, kter na potku 90. let poloily teoretick zklady pro mrov operace OSN po ukonen studen vlky. Pedevm lo o dokumenty An Agenda for Peace Preventive diplomacy, Peacemaking and Peacekeeping (1992) a Supplement to An Agenda for Peace: Position Paper of the Secretary-General on the Occassion of the Fiftieth Anniversary of the United Nations (1995).

Dle byly vyuity zkuenosti zskan OSN, EU, NATO a OBSE z veden mrovch operac a koncepce, kter uveden organizace vypracovaly. Vsledkem tvorby nov koncepce mrovch operac byla zprva The Brahimi Report: Report of the Panel on United Nations Peace Operations (2002), ve kter bylo definovno 73 doporuen, na jejich zklad byl zahjen proces pebudovn schopnost, kapacit a zpsobu veden mrovch operac pod vedenm OSN a dalch mezinrodnch organizac.

Reforma mrovch operac OSN byla spn a iniciovala adu konkrtnch opaten a dlouhodobch program, kter vedly ke zven globlnch kapacit pro veden mro-vch operac. Vzhledem k intenzit a rozsahu podpory, kter byla poskytovna ze strany nejvysplejch zem, provedlo OSN reformu svch schopnost rychleji, ne se pedpo-kldalo. OSN v souasn dob disponuje funknm pohotovostnm systmem, systmem generace sil, prunm systmem logistickho zabezpeen a udritelnosti sil v mrov operaci s globlnm dosahem, kter v nkterch ohledech pesahuj schopnosti regio-nlnch organizac a vojenskch alianc.

116


1.4 Vymezen obsahu a elu zkladnch typ operac na podporu mru /mrovch operac

Operace na podporu mru zpravidla probhaj se souhlasem zneptelench stran. Nzornou pedstavu, kdy tyto typy operac probhaj pi a po konfliktu, poskytuje obr.

Zdroj: Upraveno z DAR, 2013.

Obr.: Zkladn pojmov rmec operac na podporu mru.

Operace na podporu mru nazvanch i mrov operace se len na: Pedchzen konfliktm (Conflict Prevention) soubor innost uskuteova-

nch v souladu s kapitolou VI Charty OSN, zahrnujcch innosti od diplomatickch iniciativ a po preventivn rozmstn sil s clem zabrnit eskalaci krize na rove ozbrojenho konfliktu.

V nkterch ppadech me situace v krizov oblasti vyadovat preventivn rozms-tn sil s mandtem a schopnostmi podle kapitoly VII Charty OSN k zabezpeen jejich odstraujc funkce. Vojensk innosti v prevenci konflikt mohou zahrnovat: diploma-tick aktivity; aktivaci systmu vasnho varovan o nastvajc krizi; pozorovn; moni-torovn; vcvik pslunk mstnch ozbrojench a bezpenostnch sloek; konzultace; programy smujc k reform bezpenostnho sektoru dan zem; inspekce; sankce; embarga; mise ke zjitn fakt a zhodnocen situace; preventivn rozmstn sil.

Preventivn rozmstn sil je jednm z nejsilnjch signl o rozhodnosti angaovat se pi een vznikajc krize. Preventivn rozmstn sil me zahrnovat cvien, pelety nad krizovmi oblastmi, pesuny nmonch sil do pedsunutch prostor, rozmstn pozemnch sil a letectva v prostorech pilehlch ke krizov oblasti. Sankce a embarga jsou innosti uskuteovan na zklad rozhodnut RB OSN. Dle AAP-06 (2013) je pojem pedchzen konfliktm definovn nsledovn: Mrov operace vyuvajc

117


vzjemn se doplujcch diplomatickch, civilnch a v ppad nutnosti tak vojenskch prostedk pro sledovn a odhalovn pin konfliktu a pro pijet vasnch opaten k pedejit vzniku, stupovn nebo obnoven neptelstv.

Udrovn mru (Peacekeeping) operace uskuteovan v souladu s kapitolou VI Charty OSN za elem monitorovn, dohledu a asistence pi realizaci mrovch dohod k urovnn konflikt (kriz) mezi stty nebo uvnit sttu. Operace na udrovn mru se uskuteuj pod mandtem OSN nebo jin mezinrodn organizace (EU, OBSE atd.), a se souhlasem vech hlavnch stran zastnnch v konfliktu.

Operace se skldaj z civilnch a vojenskch komponent. Z vojenskho hlediska mrov sly zce spolupracuj s mezinrodnmi nevldnmi a vldnmi organizacemi pi podpoe politickho procesu smujcho k udrovn nebo dosaen trvalho mru. Mrov sly v tchto operacch zpravidla pln nsledujc koly: separace zneptele-nch stran; vytven zn separace a demilitarizovanch zn; monitorovn a dohled nad dodrovnm mrov smlouvy; dohled nad odzbrojenm a demobilizac znep-telench stran; asistuj pi vmn teritori; zajiuj bezpen prosted pro innost mezinrodnch a nevldnch organizac; vyetuj ppady poruen pm, mrovch smluv a dohod o zastaven palby; pouvaj techniky vyjednvn a nevojenskho een spor.

innost mrovch sil je nestrann a transparentn. Pouit vojensk sly k prosazen mandtu je v operacch na udrovn mru pevn omezeno na vlastn obranu p-slunk mrovch sil. ir pouit vojensk sly se v tchto operacch uskuteuje na zklad sankc RB OSN zpravidla za elem stabilizace situace nebo prosazen dlch ustanoven mandtu (napklad doprovod a ochrana konvoj s humanitrn pomoc).

Dle AAP-06 (2013) je pojem udrovn mru definovn nsledovn: Mrov ope-race, kter nsleduje po uzaven dohody nebo po zastaven palby, m bylo nasto-leno pzniv prosted s vysokou mrou shody a porozumn a s nzkou mrou hrozby naruen tohoto stavu. Pouit sly pslunky mrovch jednotek se zpravidla omezuje na vlastn obranu.

Operace na prosazovn mru (Peace Enforcement) jsou operace s mand-tem podle kapitoly VII Charty OSN. Zahrnuj hrozbu nebo pm pouit vojenskch sil s clem donutit zastnn strany ukonit ozbrojen akce a zahjit proces mrovho een konfliktu. Cle a politick proces een krize, kter jsou obsaeny v mandtu OSN, odliuj operace na prosazovn mru od vlky.

Operace na prosazovn mru mohou zahrnovat bojov akce (operace) s clem sepa-rovat a odzbrojit vlc strany. Bojov operace mohou bt vedeny proti vem stranm konfliktu, nebo jedn z nich, pokud se odmtnou poddit poadavku na zastaven palby. Operace na prosazovn mru se uskuteuj v ppadech, kdy diplomatick a politick prostedky pro urovnn konfliktu selhaly. Clem vojenskch innost je nastolit stav, kdy bude mon obnovit proces politickho een konfliktu. Operace na prosazovn mru mohou bt rovn provedeny za elem prosazen mrovho ujednn (mrov smlouvy), kterho ji bylo na politick rovni dosaeno, a jedna nebo vce stran konfliktu nepln, nebo se oekv, e nebude plnit ustanoven mrovch dohod.

Operace na prosazovn mru jsou nutn i v ppadech, kdy je zejm, e mrov ope-race na udrovn mru s mandtem podle kapitoly VI Charty OSN nebude postaovat k zastaven otevench projev neptelstv, poruovn lidskch prv, nebo k dosaen poadovanho stavu trvalho mru.

118


Operace na prosazovn mru jsou plnovny, pipravovny a vedeny za podmnek existence pmho ohroen sil na podporu mru a relnho pouit vojenskch prostedk v souladu s mandtem pro operaci. Ve svch dsledcch me tento typ operace nabt charakteru bojov operace a innost sil je nsledn zena v souladu s ustanovenm polnch d a pedpis pro bojov a operan pouit vojsk.

Zkladnm znakem, kter odliuje operace na prosazovn mru od operac na udr-ovn mru, je skutenost, e mohou bt provedeny bez souhlasu stran konfliktu s uskutennm operace nebo jejm mandtem.

Mohou nastat i ppady, kdy je souhlas s uskutennm operace na prosazovn mru vyjden na politick rovni, ale na teritoriu konfliktu nemus bt ozbrojenmi frak-cemi respektovn. Napklad zkuenosti NATO stle vce potvrzuj, e kad soudob operace na podporu mru m i jist znaky operac na prosazovn mru, nebo je jako operace na prosazovn mru vedena. V jejich prbhu mus bt zajitno velmi tsn provzn vojenskch innost a politickch cl operace. Sly na podporu mru proto mus bt vybaveny a organizovny nejen ke splnn krtkodobch vojenskch kol, ale i k podpoe proces na budovn mru majcch dlouhodob charakter.

Dle AAP-06 (2013) jsou operace na prosazovn mru definovny nsledovn: Mrov operace veden s clem dodren zastaven palby nebo mrov dohody v tch ppadech, kdy mra souladu a porozumn (zastnnch stran) je nejist a hrozba nedodren je znan. Mrov sly mus bt schopny pout pimenou donucovac slu a mus nestrann aplikovat ustanoven o zastaven palby nebo mrov dohody.

Vytven mru (Peacemaking) zahrnuje diplomatick, politick, vojensk a jin aktivity, kter jsou zamen na ukonen otevench projev neptelstv a nalezen politickch prostedk pro rychl mrov een existujcho konfliktu. Opaten vytven mru se realizuj se souhlasem zastnnch stran s procesem mrovho uspodn.

Souhlasu stran konfliktu me bt dosaeno diplomatickm silm nebo tlakem mezi-nrodnch organizac a jednotlivch stt. Operace na vytven mru jsou iniciovny po dosaen dohod o zastaven palby a ukonen otevench projev neptelstv a jsou zavrovny podpisem dohod o pm mezi dve zneptelenmi stranami.

Vytven mru je realizovno pedevm diplomatickmi prostedky, vyjednvnm, eenm spor, sankcemi a dalmi innostmi. Vojensk innosti v operacch na vytven mru smuj pedevm k plnn podprnch funkc, ktermi mohou bt: separace stran; monitorovn zastaven palby; plnovn; hodnocen situace; pprava vojenskch st mrovch smluv; pijmn preventivnch opaten; eliminace hrozeb obnoven konfliktu; zajitn kontakt mezi stranami konfliktu a realizace opaten na posilovn vzjemn dvry; prosazovn podku a zkonnosti; formulace doporuen v oblasti bezpenosti a vstavby ozbrojench sil; kontroln a inspekn innosti; pm vyuit vojenskch prostedk ke specifickm kolm.

Dle AAP-06 (2013) je pojem vytven mru definovn nsledovn: Mrov operace veden po vzniku konfliktu s clem doshnout pm nebo mrovho urovnn, k emu je vyuvno pedevm diplomatickch aktivit, kter mohou bt v ppad nutnosti podpoeny pmm nebo nepmm pouitm vojenskch prostedk.

Budovn mru (Peacebuilding) zahrnuje soubor innost smujcch do poli-tick, sociln a vojensk oblasti k poslen politickch pstup pi een pin kon-fliktu. Operace (procesy) budovn mru jsou zahajovny po ukonen ozbrojenho konfliktu. Jejich elem je zabrnit obnoven konfliktu v jakkoliv podob. To zahrnuje

119


mechanismy k identifikaci a podpoe struktur usilujcch o konsolidaci situace, zajitn mru a sociln a ekonomickou obnovu zem. Pedevm ale jde o obnovu vzjemn dvry mezi stranami konfliktu.

Jednm z hlavnch kol je zajistit bezpenostn garance obyvatelstvu, vyeit situaci uprchlk, bezdomovc a st obyvatelstva, kter nejvce utrply vojenskm konfliktem. Budovn mru vyaduje irok zapojen mezinrodnch nevldnch a humanitrnch organizac do procesu obnovy a generaci zdroj, kter jsou nezbytn k podpoe dlouho-dobch politickch, socilnch a ekonomickch proces. Hlavn sil v tomto procesu je zameno na ekonomickou obnovu a rekonstrukci infrastruktury, obnovu sttnch a obanskch instituc a struktur, prosazovn zkonnosti a podku, obnovu zdravotnictv a vzdlvacho systmu.

Vojensk koly pi budovn mru smuj k dosaen hlavnho cle, kterm je demo-bilizace vojenskch sil stran konfliktu a v souinnosti s mezinrodnmi organizacemi zptn integrace jejich pslunk do spolenosti. Specifick vojensk koly mrovch sil mohou zahrnovat: udrovn vojensky bezpenho prosted; vcvik a podporu reformy mstnch ozbrojench sil; studium pslunk mstnch ozbrojench sil v kur-zech a na vojenskch kolch v zahrani; podporu projekt obnovy a rekonstrukce zem; podporu ppravy voleb; podporu mezinrodnch a nevldnch organizac pi provdn humanitrnch innost. Vojensk innosti jsou transparentn a iroce prezentovan, zdrazujc pozitivn dopad ptomnosti mrovch sil na bezpenost obyvatelstva a obnovu mrovho ivota.

Dle AAP-06 (2013) je pojem budovn mru definovn nsledovn: Mrov operace pro een zkladnch pin konfliktu a pro dlouhodob zabezpeen poteb obyvatel-stva, kter vyuv vzjemn se doplujc diplomatick, civiln a v ppad nutnosti vojensk prostedky. Tato mrov operace vyaduje zvazn a dlouhodob vynakldn sil a me probhat soubn s jinmi typy mrovch operac.

Humanitrn operace (Humanitarian Operations) v terminologii mezin-rodnch nevldnch a humanitrnch organizac se uvd pro tuto innost pojem huma-nitrn akce. Jak ji bylo uvedeno, mrov operace probhaj zpravidla v kombinaci jejich zkladnch typ. Humanitrn operace jsou tm vdy soust jakkoliv mrov operace, bez ohledu na formu a rozsah poskytovan humanitrn pomoci.

Humanitrn pomoc je poskytovna v souladu s principy humanitrn pomoci a je nezvisl na innosti mrovch sil nebo ozbrojench sloek dve zneptelench stran. Humanitrn akce zpravidla zahrnuj: poskytovn potravin, lkask pomoci, zdravotnickho personlu a dalho nutnho materilu a pomoci k ochran ivota a zdrav postien populace; vstavbu zdravotnickch zazen, uprchlickch tbor, distribu-nch center, kol a instituc; evakuaci obyvatelstva, pedevm en a dt, z rizikovch oblast; obnovu zkladn infrastruktury a budovn systm na podporu ivota, jako jsou vodovody, kanalizan systm, sklady potravin, stediska pro vakcinaci obyvatelstva, zazen pro vrobu elektrick energie, organizace pohebn sluby a dal.

Hlavnm kolem mrovch sil v humanitrnch operacch je ochrana humanitrnch pracovnk, humanitrn pomoci a zazen humanitrnch organizac. Dle AAP-06 (2013) jsou humanitrn operace definovny nsledovn: Operace speciln zamen na zmrnn lidskho utrpen v oblasti, kde civiln pedstavitel zpravidla odpovdn za tuto innost nejsou schopni nebo nechtj odpovdajcm zpsobem zabezpeit zkladn ivotn poteby obyvatelstva.

120


2. Vymezen mrovch operac v doktrinlnch dokumentech armdy esk republiky

Jednou zaset doktrna zapout koeny hluboko a respekt k minulosti ns vechny svazuje.

Harwey

lenn mrovch operac do jednotlivch typ zohleduje pedevm politick hlediska. Struktura a obsah doktrinlnch dokument v AR naproti tomu vychz z aktuln poteby eit koly souvisejc se zajitnm interoperability v rmci NATO, podporovat transformaci na profesionln ozbrojen sly a psoben jednotek AR v zahraninch operacch. Proces transformace AR je dle komplikovn rychlm postupem vnitn transformace NATO, kter je dnes zcela jinou vojenskou alianc, ne jakou bylo pi naem vstupu. V ppad NATO, je budouc smovn aliance, vstavba schopnost a rozvoj vojensk teorie ve vleku praxe soudobch operac. Pro AR, jej doktrinln systm je pevn zaloen na hierarchii a obsahu doktrinlnho systmu v NATO, to vyvolv potebu trvalch korekc.

V roce 2012 byla vydan Obrann strategie R, kter pedstavuje zmr vldy R k zajitn obrany sttu a kter je postavena na tech hlavnch pilch zodpovdnm pstupu sttu, modernch a akceschopnch ozbrojench silch a uvdomlch oba-nech. Dokument shrnuje hlavn koly eskch ozbrojench sil a aktualizuje politicko-vojensk ambice R.

Ambice nasazovat esk vojky do zahraninch operac, mimo lnek 5 Severo-atlantick smlouvy, byla zmnna a v souasnosti odr reln schopnosti nai armdy. Zatmco dosud R deklarovala schopnost vyslat kamkoliv do zahrani brigdn kolov uskupen o sle nkolika tisc osob, nyn jsme pipraveni takovou jednotku poskytnout pouze v ppad kolektivn obrany v rmci NATO. Na tento dokument a dal zkladn strategick dokumenty R jako je Bezpenostn strategie R (2011), Bl kniha o obran (2011) a Dlouhodob vize rezortu MO (2008) pak navazuje Doktrna AR.

Doktrna AR (2013) v kapitole 5 Vojensk operace a jejich veden, vymezuje tyto operace jako operace ve shod s mezinrodnm zmocnnm, kter spojuj diplomatick, ekonomick a vojensk prostedky, aby nestrann podpoily strategii obnovy a udren mru. Uritm nedostatkem je ne zcela adekvtn translace nkterch pojm z ang-lickho jazyka do etiny v podkapitole 5.15 Operace na podporu mru. V tto sti by se mla dodrovat terminologie, kter je uvdn ve standardizovanm dokumentu NATO-AAP-06.

Souhrn pravidel, zsad a princip pro psoben AR v mrovch operacch e Doktrna AR v mnohonrodnch operacch (2008). Text doktrny vychz z politickch a bezpenostnch ambic zem a pedpokld ast AR v mnohonrodnch operacch pod velenm NATO, EU nebo OSN. Obsah doktrny se vztahuje pedevm na prosted NATO. Doktrna AR v mnohonrodnch operacch (2008) v l. 0105 vymezuje mrovou operaci nsledovn: Mezinrodn spoleenstv me reagovat na krizov situace ve svt tm, e rozvine v krizovch znch sv sly a prostedky, kter maj adu funkc. Takov akce se obvykle oznauje jako mrov operace a je vedena pod mandtem OSN.

Uveden pojet mrovch operac koresponduje s pstupy EU k operacm evropsk bezpenostn a obrann politiky (EBOP), kdy EU deklaruje neoddlitelnost svch

121


pstup k een kriz od systmu OSN. Rovn tak jsou v bezpenostnch dokumentech EU definovny hrozby, nikoliv typy operac k jejich eliminaci. Volba preferovanho zpsobu een krize bude ze strany EU vychzet z celkovho posouzen konkrtn bezpenostn situace a charakteru dan krize.

Mrovou operac tak me bt jakkoliv zpsob een krize, kter bude politicky za mrovou operaci oznaen a vyhov zkladnmu poadavku na legitimn mandt OSN. NATO operace na podporu mru jsou v doktrn povaovny za zkladn koncepci mrovch operac pro AR. Z doktrinlnch dokument AR lze zeteln vyvodit smovn k univerzln aplikaci pojmu operace pro vechny zpsoby een kriz za pouit vojenskch sil a prostedk.

Operace NATO na podporu mru jsou proto v doktrn eeny pouze z pohledu objasnn jejich princip a vymezen obsahu zkladnch typ operac na podporu mru. Vchodiska pro plnovn, ppravu a veden mrovch operac jsou zaloena na ve-obecnch pstupech k operacm.

Taktickm manulem AR pro innost jednotek vyslanch do mrovch operac je publikace Taktika spojeneckch mrovch operac Pub-100-30-31 (2007), kter je vypracovna podle zsad NATO publikace Mrov operace-zpsoby a postupy Peace Support Operations, Techniques and Procedures (ATP-3.4.1.1.). Vzhledem k tomu, e tento STANAG 2496 byl zruen dnem 24. z 2010, je nutn tuto vojenskou publi-kaci aktualizovat.

V souasnosti je esk republika pipravena pistoupit k nov edici STANAG 2181, kter pejm Spojeneckou spolenou doktrnu vojenskho pispn k zabezpeen mru Allied Joint Doctrine for the Military Contribution to Peace Support, AJP-3.4.1 (A), kde pojem mrov operace (Peace Support Operation) je nahrazen termnem podpora mru a mrov sil (Peace Support Effort).

Tento dokument dopluje, upesuje a rozpracovv na dan podmnky standardi-zan poadavky a postupy stanoven nap spektrem dalch spojeneckch doktrn jako je Spojeneck spolen doktrna Allied Joint Doctrine, AJP-01 (D); Spojeneck spolen doktrna veden operac Allied Joint Doctrine for the Conduct of Operations (AJP-3(B); Spojeneck spolen doktrna plnovn na operan rovni Allied Joint Doctrine for Operational-level Planning, AJP-5; Spojeneck spolen doktrna operac k een krizovch situac mimo lnek 5 Allied Joint Doctrine for Non-Article 5 Crisis Response Operations, AJP-3.4 (A) a Spojeneck spolen doktrna civiln-vojensk spoluprce Allied Joint Doctrine for Civil-Military Cooperation, AJP-3.4.9 (A).

AJP-3.4.1(A) poskytuje velitelm na strategick a operan rovni potebn rozhled a nvod pi plnovn operac na podporu mru.

V nvaznosti na finln draft Spojeneck spolen doktrny vojenskho pispn k zabezpeen mru AJP-3.4.1(A) po jeho vyhlen bude nutn provst aktualizaci Pub 100-30-01 a zruit definici mrov operace a zpracovat definici nov zavedenho termnu podpora mru a mrov sil ve Slovnku termn a definic NATO AAP-06. V dalch doktrinlnch dokumentech jako jsou Doktrna AR (2013); Doktrna AR v mnohonrodnch operacch (2008), Pub-31-10-01 Pozemn sly v operacch (2011), a Pub-30-33-01 Pouit vzdunch sil AR v operacch (2008), nen zaveden novho termnu v rozporu se stvajc terminologii danch dokument.

V roce 2014 byla vydna vojensk publikace Zkuenosti jednotek AR z operace ISAF. Jednotky AR psob v zahraninch operacch dle ne dvacet let a tato publikace

122


je prvn ucelen dokument zeveobecujc poznatky a zkuenosti z nasazen naich jednotek.

Vzhledem k tomu, e rozvoj doktrinln soustavy AR se opr spe o formln zen, kter se orientuje na produkci vojenskch publikac a pedpis, namsto roz-voje teorie pro pouit sil, bude zapoteb tento pstup zmnit. Kapacity odbornch pracovi jsou velmi omezen a navc rozloen do ady instituc, kter nejsou vzny ke vzjemn souinnosti. V doktrinln oblasti bude potebn v ir me aplikovat vchodiska a koncepce, kter vznikaj v prosted OSN, EU, OBSE, ppadn dalch mezinrodnch organizac.

zvrVzhledem k celosvtovmu vvoji bezpenostnho prosted a z toho vyplvaj-

cch poadavk na mrov operace, dochz ke zmn podstaty mrovch operac tak, jak je znme z minulosti, k budoucm multidimenzionlnm mrovm operacm.

Pes mimodnou etnost publikovanch prac byla v minulosti vnovna vypracovn strategie a teorie mrovch operac a humanitrnch intervenc jen velmi mal pozor-nost. Neustl zmny, nov hrozby a rizika, rozvoj operanho umn, nov technologie i zkuenosti vyaduj neustlou a prbnou aktualizaci a revizi vekerch doktrn. Pi tvorb doktrn je dleit aspekt vzjemn spoluprce, zvlt pi tvorb a pouvn jednotn terminologie a nocilnho (pojmovho) apartu v oblasti een problematiky mrovch operac. Oblast doktrinln v souvislosti s expanz mandt mrovch operac OSN mus bt zamena na dosaen vy kvality doktrinlnch dokument, jasnosti kol, postup, sbru a vyhodnocovn zkuenost z operac.

poznmky:Multidimenzionln pstupy v podob mrovch operac zahrnuj nstroje politick, ekonomick, [1] sociln, vojensk, informan, humanitrn a dal, kter umouj realizaci dlouhodobch stabilizanch a rekonstruknch innost.Petersbergsk koly[2] EU (Eropean Union Petersberg Tasks) jsou humanitrn a zchrann akce, akce k udren mru, akce bojovch jednotek v krizovch situacch, vetn prosazovn mru. Desert Storm[3] (operace Poutn boue), kter je znm pod nzvem vlka v zlivu, byla konfliktem mezi Irkem a koalic 28 stt, kter dostaly mandt od OSN mandt za elem vyhnn agresora z Kuvajtu. IFOR, Implementation Force, byla mezinrodn vojensk mise pod vedenm NATO v Bosn a Hercegovin, 1995-1996, na zklad souhlasu Rady bezpenosti OSN. Politickm rozhodnutm na misi IFOR navzala stabilizan mise SFOR, takt pod patronac NATO. Kdov oznaen mise bylo Operation Joint Endeavour a do operace se zapojilo tm 60 000 vojk z ad stt NATO i ze stt mimo tuto organizaci. SFOR, Stabilisation Force, byla mezinrodn mrov mise pod patronac vojen-sk organizace NATO, 1996-2004, na zem Bosny a Hercegoviny, kter mla stabilizovat bezpenost v oblasti a pispt k ustlen pomr a rozvoji regionu. Skldala se ze dvou st (Operation Joint Guard a Operation Joint Forge), kter na sebe navazovaly a kter pokraovaly v prci mise IFOR.Mnohonrodn vojensk operace[4] , kterch se kontingent AR me zastnit, lze obecn rozdlit do dvou zkladnch skupin. Prvn skupinu tvo operace kolektivn obrany lenskch zem NATO podle l. 5 Severoatlantick smlouvy. Do druh skupiny spadaj operace mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy a obdobn operace na podporu mru veden OSN nebo EU. STANAG Standardizan dohoda je standardizanm dokumentem NATO, kterm se stvrzuje dohoda [5] lenskch stt o zaveden standardu, a to jako celku nebo jeho sti tak, aby byl naplnn poadavek interoperability.

123


pouit literatura:ALTENBURG, G. Training and Education Aiming Towards Enhanced Interoperability in Peacekeeping.

In NATO-Russia Council Working Group on Peacekeeping Seminar, 24-26 September 2003, Berlin.GHALI, B. B. An Agenda for Peace Preventive diplomacy, peacemaking and peacekeeping. United Nations:

Report of the Secretary General, A/47/277-S/241111, 1992.HAINE, Jean-Yves. Force Structures. Institute of Security Studies, Brussels, NATO Fact Sheet: NATO

in Afghanistan, 2003.HODGE C. C. Woodrow Wilson in Our Time: NATOs Goals in Kosovo. Parameters, US Army War College

Quarterly, vol. XXXI, No.1, Spring 2001 Carlisle, s. 125-136.SWEBERG, M. Challenges to Peacekeeping: Preparedness into the 21st century. In NATO-Russia Council

Working Group on Peacekeeping Seminar, 24-26 September 2003, Berlin.ZNA, Jaromr. NATO operace na podporu mru. Brno: Vojensk akademie, 2002, 127 s.

ISBN 80-859-6037-0.ZNA, Jaromr. Mrov operace. Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16 (48), . 2, s. 41-50, ISSN 1210-3292

(titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn z www.vojenskerozhledy.cz.ZNA, Jaromr. Nov jevy v aliannm zabezpeen obrany: sbornk z 3. ronku doktorandsk konference:

18. dubna 2007, Brno. Vyd. 1. Editor Tom Hank, Miroslav Ovesn. Brno: Univerzita obrany, 2007, 223 s. ISBN 978-80-7231-267-2.

ZNA, Jaromr. Vliv zmn v bezpenostnm prosted na budouc pouit jednotek AR v mrovch operacch. Dizertan prce, UO/FEM, Brno 2010.

AAP-06, Slovnk termn a definic NATO (anglicky a francouzsky). Praha: ad pro obrannou standardizaci katalogizaci a sttn ovovn jakosti, odbor obrann standardizace, 2013.

AJP-3.4.1, Mrov operace (Peace Support Operations). NATO unclassified publication. NATO Military Agency for Standardization (MAS), JULY 2001.

AJP-3.4.1(A), Spojeneck spolen doktrna vojenskho pispn k zabezpeen mru (Allied Joint Doctrine for the Military Contribution to Peace Support). Final draft. National Standardization Agency (NSA), Edition A Version 1, 2014.

Doktrna Armdy esk republiky v mnohonrodnch operacch. 1. vyd. Vojensk publikace. Vykov: Sprva doktrn eVD VeV-VA, 2008., 143 s.

Doktrna Armdy esk republiky. 3. vyd. Praha: Ministerstvo obrany esk republiky - Vojensk historick stav Praha pro Centrum doktrn VeV-VA Vykov, 2013, 156 s. ISBN 978-80-7278-619-0.

Obrann strategie esk republiky. Praha: MO R [online], 2012 [cit. 2014-09-16]. Dostupn z http:// www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/STRATEGIE_ce.pdf.

Pub-30-00-01. Zkuenosti jednotek AR z operace ISAF. Vykov: Institut rozvoje a doktrn VeV-VA, 2014.The Brahimi Report: Report of the Panel on United Nations Peace Operations. United Nations, 2002,

A/55/305-S/2000/809.The Way Ahead Relevant & Ready. US Army, MoD USA, 2004.

V Alianci, pestoe samozejm zdrazujeme, e Aliance je ve svch nzorech jednotn, a navenek tomu tak je, v prbhu dosahovn tch jednotnch stano-visek je mnoho rozdlnch pohled na vc. A to se v dnen dob tk nejenom nap. vztahu k Rusku a Ukrajin, to se tk i vztahu k een problmu Islmskho sttu, tk se to i rznch priorit len Aliance nebo skupin len Aliance, protoe je jasn, e jinak vnmaj svoje ohroen stty na jinm kdle Aliance, kter v sou-asn dob e pedevm problm migrace, jinak ho vnmaj stty pmo sousedc s Ruskem, jinak ho vnmaj stty skandinvsk. Rozdln pohledy se mus v rmci jednotnho stanoviska njakm zpsobem urovnat, vydiskutovat a probrat.

Armdn generl Ing. Petr Pavel, M.A., nelnk Generlnho tbu AR.Setkn s hosty, kte maj co ct, Ro 2, 4. listopadu 2014.

Dostupn na http://www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/1416408.