POLICIE ESK REPUBLIKYOrganizace a zenn, Cyrus

Policie RPolicie pln koly ve vcech vnitnho podku a bezpenosti a dal koly v rozsahu a zpsobem stanovenm prvnmi pedpisy. Pi plnn svch kol postupuje policie tak podle Parlamentem schvlench, ratifikovanch a vyhlench mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna,

koly PRchrn bezpenost osob a majetkuvede boj proti terorismuspolupsob pi zajiovn veejnho podku, a byl-li poruen, in opaten k jeho obnoven;

koly PROdhaluje pestupkyZajiuje ochranu sttnch hranicVyhlauje celosttn ptrnVede evidence a statistiky

pln vet kol je uveden v zkon o policii 283/1991

Organizace a zen1. Policie je podzena Ministerstvu vnitra (dle jen "ministerstvo").2. Policii tvo Policejn prezidium esk republiky, tvary s psobnost na celm zem esk republiky a tvary szemn vymezenou psobnost. tvary policie zizuje ministr na nvrh policejnho prezidenta.

Organizace a zen3. V policii psob sluba podkov policie, kriminln policie, dopravn policie, pohranin policie, sluba rychlho nasazen, eleznin a leteck sluba4. innost policie pi plnn kol podle tohoto zkona d Policejn prezdium esk republiky, pokud tento zkon nestanov jinak.

Organizace a zen5. V ele Policejnho prezdia esk republiky stoj policejn prezident, kter je pedstavenm vech policist, s vjimkou policist povolanch ministrem k plnn kol ministerstva nebo adu pro zahranin styky a informace.

Organizace a zen6. Policejnho prezidenta jmenuje a odvolv ministr se souhlasem vldy esk republiky. Policejn prezident odpovd za innost policie ministrovi7. Bli pravu organizace policie, zejmna zen tvar a slueb policie, souinnost mezi nimi a zpsob jejich hospodskho zabezpeen stanov na nvrh policejnho prezidenta ministr.

K odst. 1Ministr vnitra je pmm nadzenm policejnho prezidenta. Ministerstvo vnitra tedy policii pi plnn jejich kol ned(to je vc polic.prezidenta), ale jen usmruje.K tomu pouv vyhlky a nazen vldy. Vbec neme zasahovat do uit forem a metod prce pi plnn kol policie

K odst. 2Z obecnho hlediska je PR tvoena:Policejnm prezidentem Rtvary s psobnost na celm zem Rtvary s zemn vymezenou psobnost

K odst. 3Zkon vyjmenovv sluby, kter psob v policii.Nejde vak o vet organizanch tvar i jednotek policie, ale o vet zkladnch innost.Jin sluby ne uveden nemohou bt zizovny, mohou bt zizovny jen tvary, k plnn innost ze slueb vyplvajcch.

K odst. 4Obecn innost policie pi plnn kol d Policejn prezidium R a odpovdnost za jejich splnn nese policejn prezident. Za innost policie odpovd pmo ministrovi vnitra.

K odst. 5Ustanoven uruje postaven policejnho Prezidenta jako elnho pedstavitele Policejnho prezidia a z toho titulu jako pedstavenho vem policistm zaazenm u tvar v psobnosti Policejnho prezidia.Vjimka, kterou ustanoven zmiuje se vztahuje na policisty povolan k plnn kol Ministerstva vnitra ( inspekn innost, policejn akademie a stedn policejn kola,informtoi)

K odst. 6Ministr vnitra jako pm nadzen policejnho prezidenta tohoto jmenuje, pop. odvolv. Ze zkona vak k tomuto aktu potebuje souhlas vldy.Z podzenosti a nadzenosti vyplv t zodpovdnost. Tu zkon stanov precizn, nebo polic.prezident odpovd za innost policie pmo ministrovi vnitra.Ten pak vld a v rmci kontroly veejn sprvy Parlamentu R (konkrtn Poslaneck snmovn).

K odst. 7Organizace policie vyplv z internch normativnch akt, kter se nazvaj nazen Ministerstva vnitra. Jsou publikovny ve Vstnku Ministerstva vnitra.Obdobnmi pedpisy je upraveno zen tvar policie,vztahy nadzenosti a podzenosti,souinnost a spoluprce mezi tvary,kter jsou na stejn rovni a jejich ekonomick zabezpeen.

Nvrh na organizaci policie pedkld ministru vnitra policejn prezident, co m povinnostn charakter. Jak tento nvrh ministr vyuije, je vc jeho sprvnho uven, kter vyplv z jeho dc funkce a z podzenosti policie Ministerstvu vnitra.

Schma:Takto vypad schma POLICIE R

Literatura283/1991 Sb. Zkon esk nrodn rady ze dne 21. ervna 1991 o Policii esk republikyPrvn prava k 1. 1. 2002