Polni pevnustky

8/13/2019 Polni pevnustky

1/6

Vstavba polnch pevnstek

Dle britskho manulu z roku 1871

I) vod

Tato krtk prce se zabv problematikou vstavby objekt polnho opevnn pevnstek. erpal jsem pedevm z britsk knihy s nzvem Manual of field fortifications,military sketching and reconnaissance vydan roku 1871 v Londn. Vzhledemk nepesnostem vznikajcm zaokrouhlovnm pi pevdn jednotek angloamerick mrovsoustavy do jednotek metrickch bude v textu pouvno pvodn oznaen jednotek dlky.K pevodu jednotek lze pout nap. tabulky uveden na Wikipedii.

Odkaz na Wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava

II) Stavba pevnstek a jejich zkladn sti

Pi porovnn se starmi manuly je zejm, e zsady vstavby byly v podstatstejnjako nap. v obdob americk obansk vlky. Velk st ilustrac, obsaench ve vezmnnm manulu, se rovn objevila ve starch pracch. Oproti teoretickm spismz dvjch obdob je vak znt, e po technick strnce byly pevnstky na mnohem vy

rovni. Kromtradinch stavebnch materil(zemina, devo) bylo potno tak s vyuitmnap. elezninch kolejnic. Pevnstka, na kter bude cel problematika popsan mlichobnkov pdorys (obr. 1), kter se v pevnostnm stavitelstv ustlil a do potku prvnsvtov vlky. Pevnstka je vybavena kaponirami na flankovn tlu a obvodovho pkopu,odolnmi kryty apod. Pi sprvnm vyuit a rozloen pracovnch sil mohla bt pevnstkapostavena za 18 hodin*. Potalo se s tm, e jednotky v polovin dne zaujmou postaven as pchodem rna budou pipraveny k obran. Za krat as nebylo mon, bez vyuit

jednotek specialist, takovou pevnstku vybudovat.Pdorys pevnstky je uveden na obr. 1. elo m dlku 46 yard, boky 30 yard. elo i

boky jsou uzpsobeny k nasazen dlostelectva. Sla elnho valu je 9 stop, sla bokin 6stop. Koruna val se nachz ve vce 7 stop nad rovn okolnho ternu. Pevnstka je

obklopena pkopem o prezu V. Jeho ka je 18,5 stopy, hloubka 11 stop. Hloubkapkopu je mena od vrcholu glacis, kter se nachz ve vce 2,5 stopy na rovn okolnhoternu. V mstnapojen ela a bok je val o nco vy (v originle je tento prvek popsn

jako bonette). Dky tomuto opaten byla dla na bocch lpe chrnna ped neptelskoupalbou. Koruna valu se v tomto mst nachz 8,5 stopy nad rovn okolnho ternu. Vestejnm mst je dle ponkud rozen obvodov pkop a naven vrchol glacis (3 stopy).Naven glacis mlo zajistit lep ochranu pekce (fresovn) zaputn do kontreskarpyv mstlomen pkopu.

* Popisovan pevnstka byla vybudovna 19. srpna 1869 na tzv. Chatham line. Na vstavbse podlelo 42

mu bez specilnho vcviku. Pevnstka byla vybudovna za 18 hodin v oblasti s tvrdm podlom (Pozn.:

Onch 18 hodin se pravdpodobnvztahuje pouze na zemn prce. Ne na stavbu kaponir, krytapod.).


2/6

Jeliko pkopy nebyly dost hlubok na to, aby z nich bylo mono zskat dostatenmnostv materilu pro vybudovn valu, byla potebn zemina doplnna z vkopu zkopuvnitpevnstky.

Zkopy poskytovaly dostatenou ochranu ped stepinami dlosteleckch projektil.Bvaly nap rozdleny jednou nebo dvma traverzami. V ppad, e bylo k dispozici

dostaten mnostv asu (vce ne ve zmnnch 18 hodin), opatovaly se zkopyvyhlouben v zadn sti boknakrytm, zvyujcm stupeochrany jejich osdky.Val v hrdle pevnstky (tlov strana) ml slu 4,5 stopy a vku 5,5 stopy. Nachzel se

zde samozejmtak pkop o ce 12 a hloubce 7 stop. V tlovm valu byl umstn vstup doobjektu. Prostor vstupu (vetnpilehl sti pkopu a mostu) mohl bt brnn palbou z mallunety vystupujc ze je objektu. Na obr. 1 je hrdlo pevnstky paraleln s jejm elem.V praxi se vak pdorys pevnstky pizpsoboval taktickm zmrm, charakteru okolnhoternu a potebnmu mstu v jejm interiru. Jej boky tak mohly bt rzn dlouh a hrdlonemuselo bt rovnobn s elem. Boky pevnstky svraj s jejm elem hel 120, kterideln vyhovuje poteb vst palbu na podporu sousednch objekt. V praxi vak mohl btopt tento hel pizpsoben taktickm poadavkm a konfiguraci ternu.

Vytyovac prce obvykle provdly dvpracovn skupiny**. Zanalo se vytyenmhrany eskarpy na ele objektu. Kad skupina se pak pesunula na jeden jej konec avyznaila hranu eskarpy na bocch. Jedna skupina pak vytila hranu eskarpy na tlovstran. Hned pot byla vytyena luneta***chrnc vchod do objektu. Pedn stna lunety senachzela ve vzdlenosti 30 stop od hrany eskarpy. Boky lunety nemly bt krat ne 17stop. hel seven lci lunety ml bt v rozmez 60 90. Ve stejnm asovm dobtrasovala druh skupina hranu kontreskarpy okolo celho objektu a hrany zkop uvnitpevnstky. Na zvr se vytyily kaponiry a traverza chrnc vstup.

Stavebn prce byly rozdleny do t fz: hlouben pkopa ukldn zeminy do mstbudoucch val, prava a dokonovn val, stavba kaponir a kryt. Vkopov prce bylyorganizovny nsledovn. Na hlouben pkop byly nasazeny dv ady kop. Na straneskarpy byli rozestavni ve vzdlenostech 4 6 stop. Vykopanou zeminu ukldali na mstobudoucho valu. Druh ada pracovnkbyla rozmstna ve vzjemnch vzdlenostech 6 9stop na kontreskarpov stran pkopu. Vykopan zemina slouila k vybudovn glacis.V ppad, e se potalo s umstnm pekky na kontreskarpov stranpkopu, byla mezihranou kontreskarpy a patou glacis ponechna berma o ce 4 stopy. Dal ada kopbylazamstnna kopnm zkopuvnitpevnstky. Vykopan zemina se pouila k budovn jejichpednho nsypu. Pracovnci byli rozestavni ve vzdlenostech 4 6 stop. Na budovntlovho valu a lunety chrnc vstup byla nasazovna jedna ada pracovnkv rozestupech 4 6 stop. Pi tvarovn valu byla mezi jeho patou a hranou eskarpy ponechna berma o ce 3 4 stopy****. Profily jednotlivch st valu jsou uvedeny na obr. 2 5. Pokud se potalo

s nakrytm zkop

v zadnsti bok

pevn

stky, ponechvala se mezi jejich horn hranou apatou nsyp berma o ce 3 stopy (obr. 6). Takto vznikl prostor poslouil k uloen

materilu tvocho strop kryt(devo, kolejnice).

** Pozn.: Vytyovac linie jsou na obr. 1 zvraznny silnou arou

**** Pozn.: Zde dochz k rozporu mezi textem a obrazovou plohou. Na ezech valem nejsou bermy zakresleny


3/6

Obr. 1: Pdorys poln pevnstky.


4/6

Obr. 2: ez elnm valem

Obr. 3: ez valem v mstnapojen ela a bok. Val je zde o nco vy. Viz. pedchoz text.

Obr. 4: ez valem na bocch pevnstky


5/6

Obr. 5: ez valem v tlu (vlevo) a ez traverzou chrnc vstup (vpravo)

Obr. 6: ez nakrytm zkopem (vlevo) a ez pkopem, do kterho se umisovala

protipchotn p

ekka (vpravo)

Kolem pevnstky byla vybudovna protipchotn pekka. Vybudovna byla v prvadk ochranela a bokpevnstky. Jako pekka proti pchotmohly poslouit stromovzseky, vl jmy a drt. Pekky se umisovaly do vzdlenosti 50 100 yardod objektu.Ped palbou dlostelectva byly obvykle chrnny zaputnm do pkopu (obr. 6)*****.Hlouben pkopu zabralo cca 6 hodin. Pracovnci byli rozmstni v rozestupech 4 stopy. Vceo pekkch nap. v prci Poln opevnn za americk obansk vlky.

Pokud byl k dispozici dostatek materilu (devo, kolejnice) pistupovalo se ke stavbkaponir a kryt. Na obr. 7 jsou uvedeny tyi druhy kaponir (fig. 115 122) a ez krytem

pro munici (fig. 123). Na fig. 115 117 je pdorys a ezy podvojnou kaponirou. Stropkaponiry mohl bt postelovn z pilehlho valu. Na fig. 118 je zobrazena oboustrannkaponira umisovan do ohb obvodovho pkopu. Na fig. 119 121 je pdorys a ezyjovou kaponirou situovanou pod lunetou. Kaponira je vce zaputna do pkopu. Dkytomu mohla bt z lunety a kaponiry vedena palba ve dvou vkovch rovnch.

Stavbu kaponir provdly jednotky enist v posledn fzi vstavby pevnstky.Pouze jov kaponira, se dky jejmu zaputn pod rovevalbudovala v poten fzivstavby. Stavebn materil se zskval kcenm v okolnch lesch, pi demolicch civilnchstaveb apod.

***** V originle je tento pkop oznaovn jako ha-ha trench


6/6

kryty pro munici se umisovaly na bocch, v mstlomen elnho valu. Dle je bylomono situovat do traverz nebo v blzkosti vchoddo kaponir. Budovn kryt probhalove dvou fzch. Nejdve se vyhloubila pstup a stentak kryt (do hloubky 2 stopy. Potse prostor krytu pekryl stropem ze deva nebo kolejnic. Dal prohlouben krytu se pakprovdlo pod ochranou odolnho stropu

Autor: Ing. Vladimr PolekKontakt: [email protected]: www.polni-opevneni.websnadno.czPouit prameny a literatura: Manual of field fortifications, military sketching andreconnaissance, London, 1871

Documents

Polni pevnustky