Upload
fausto
View
41
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Práce s textem RVP ZUV Management tvorby ŠVP. Malenovice 2009. Struktura ŠVP. 1. Identifikační údaje. název ŠVP (popř. motivační název): předkladatel: název školy adresa školy IČO jméno a příjmení ředitele kontakty zřizovatel: název adresa kontakty. 2. Popis školy. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Práce s textem RVP ZUV
Management tvorby ŠVP
Malenovice 2009
• Struktura ŠVP
název ŠVP (popř. motivační název): předkladatel: název školy adresa školy IČO jméno a příjmení ředitele kontakty zřizovatel:
◦ název◦ adresa◦ kontakty
počet oborů, velikost historie, současnost charakteristika pedagogického sboru dlouhodobé projekty, regionální a
mezinárodní spolupráce vybavení školy a její podmínky
(společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků)
Název oboru (identický s názvem v RVP ZUV) Studijní zaměření v daném oboru (název
studijního zaměření případně charakteristika studijního zaměření – informace o tom, na základě jakých vzdělávacích obsahů toto zaměření vzniklo, z jakých vyučovacích předmětů se skládá apod.)
Učební plán Tabulace učebního plánu (příp. poznámky
k učebnímu plánu) – uvedení názvů příslušných vyučovacích předmětů v daném studijním zaměření a hodinových dotací určených těmto předmětům
Učební osnovy vyučovacího/ích předmětu/ů Název vyučovacího předmětu popřípadě jeho
charakteristika (na základě jakých vzdělávacích oblastí, respektive vzdělávacích obsahů příp. modulů popsaných v RVP ZUV vyučovací předmět vznikl)
Vzdělávací obsah daného vyučovacího předmětu (rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků, popřípadě delších časových celků s případným uvedením učiva, studijní literatury apod.)
zásady a způsob hodnocení žáků
datum podpis ředitele razítko školy
Management tvorby ŠVP
• Co?• Kdy a jak?• S kým?• Co k tomu potřebujeme?
„Myšlení má sice budoucnost, ale o to má bezmyšlenkovitost větší tradici“.
1. Stanovit cíle a poslání2. Identifikovat problém3. Provést WBS
(work breakdown structure) - „rozpad produktů“
vize » poslání » cíle » plánování
• Vize – hlubší představa o budoucnosti
• Poslání - doplňuje vizi, kterou podrobněji charakterizuje
• Cíle - žádaný a očekávaný stav, kterého má být dosaženo (má obsah, rozsah a časové parametry) a řeší daný problém
1. Stanovit cíle a poslání
2. Identifikovat problém• Provést analýzu školy (využít např. VHŠ)
•Strenghts (silná místa)
•Weaknesses (slabá místa)
•Opportunities (příležitosti)
•Threats (hrozby)
• Využít metodu - 5 Whys
Učitelé neumí zařadit do výuky nové a moderní
výukové metody
Neznají tyto metody
Neumí je používat
Nepovažují je za důležité
Nic a nikdo je k používání nemotivuje
Nikdo je v této problematice
nevzdělává
3. Provést WBS „rozpad produktů“
• Prostudovat aktuální verzi dokumetu• Rozdat všem učitelům dokument RVP ZUV k
prostudování • Zadat termín prostudování• Zpracovat SWOT analýzu školy• Seznámit kolegy učitele s principy reformy • ………………………………• ………………………………• ………………………………
• Sestavit časovou osu jednotlivých činností
• Určit postupy a taktiky, jak dosáhnout stanovených cílů
• Personálně zajistit hlavního koordinátora (ředitel ZUŠ)
• Sestavit dílčí týmy• Vymezit odpovědnosti• Provést analýzu
zainteresovaných (zájmových) skupin
- na něž působí dopady vašich aktivit - kteří mohou jakkoli ovlivnit cíl a jednotlivé úkoly
• Alokovat zdrojeFinanční MateriálníLidské
Strategické plánování podle
„Ganttova schématu“
Henry Laurence Gantt (1861 – 1919)
Krizový management
Krize pochází z řeckého “krisis” – nesnáze, rozhodná chvíle, samo
rozhodnutí.
Tři fáze krize:
1.1. První fází je potenciální krize, ve které se První fází je potenciální krize, ve které se nachází převážná část všech školnachází převážná část všech škol
2.2. Ve druhé fázi latentní krize se začínají Ve druhé fázi latentní krize se začínají projevovat příznaky krizových jevů projevovat příznaky krizových jevů
3.3. Poslední fází je akutní krize, která vzniká Poslední fází je akutní krize, která vzniká neřešením předchozí fáze neřešením předchozí fáze
Nekvantifikovatelné symptomy krize (latentní krize):
• Zhoršování klimatu, výskyt mobbingu• Váznutí spolupráce mezi pracovníky• Zhoršující se vnitroškolní kultura, odchody a výpovědi
pracovníků• Odkládání řešení problémů, růst tolerance k
nedostatkům a pokles pracovní morálky• Protěžování některých jedinců, nerovné zacházení • Snížení zájmu o iniciativu pracovníků, ignorování jejich
návrhů na zlepšení práce a prosazování stereotypu• Zanedbávání prostředků stimulace pracovníků• Signály nespokojenosti zákazníků (rodiče, žáci)
Jak řešit konflikt?
• Včas určit místo a vhodný čas• Řešení konfliktu neodkládat• Neřešit více věcí najednou• Přesně pojmenovat spor• Usměrňovat diskuzi k jádru problému• Řídící diskuze musí udržovat odstup • Závěr musí být vzájemná dohoda
„Ledovec nevědomosti“ aneb princip „Sidney Jóšido“
Ze 100 % problémů, o kterých vědí řadoví pracovníci, jich mistři znají jen 74 %, vedoucí pracovníci na
středním článku řízení pak pouze 9 % a vrcholoví manažeři jen 4 %! (tzv. „provozní slepota“)
„Jsou-li lidé v situaci změny, stane se sedm věcí“ K. Blanchard
Bojí se, že budou muset dělat něco, na co nejsou zvyklí Myslí nejprve na to, čeho se musejí vzdát, a nikoliv na
to, co získajíCítí se osamělí, i když ostatní procházejí stejnou změnouBojí se, že nebudou mít sílu se vyrovnat s množstvím
chystaných změnKaždý z nich má míru strachu a obav na jiné úrovniObávají se, že nebude dostatek zdrojů na změnu Jakmile opadne váš tlak, ihned se vracejí k dřívějšímu
jednání !
„10 receptů jak zkazit tvorbu ŠVP“• Nedostatečná informovanost, uzavřená a špatná komunikace• Není zveřejněn podrobný harmonogram prací• Nejsou vytvořeny týmy a odpovědné osoby za termíny• Předpokládá se, že učitelé vše pochopí po prvním vysvětlení• Učitelé studují materiály dlouho, bez porad a konzultací• Text ŠVP tvoří uzavřená „skupinka oblíbenců“ • Neví se, kde najít informace, kde a u koho se poradit • Panuje organizační neschopnost, osobní antipatie, lokální
zájmy• Nejsou průběžně proškolováni učitelé• Nedaří se pochopit rozdíl mezi RVP ZUV a ŠVP!
„10 receptů jak úspěšně napsat ŠVP“• Důkladně nastudovat RVP ZUV a rozumět celkové koncepci i
jednotlivým větám• Seznámit učitele s RVP ZUV formou úvodního výkladu• Dát každému učiteli samostatný výtisk k prostudování (a zadat
termín!) • Na začátku společně provést analýzu (SWOT)• Sestavit raději více menších týmů, než jeden velký• Vždy v týmu určit odpovědnou osobu za splnění termínu • Zajistit učitelům informační zdroje (int.stránky VŮP, RVP ZUV,
Metodický portál RVP atd.)• Nezapomenout na rozdíl v činnosti školy „dnes“ a podle ŠVP
„zítra“• Věřit v úspěch, veřejně ho deklarovat, neztrácet s lidmi trpělivost
(málo kdo pochopil RVP ZUV po první přednášce) • Nebát se změn!
Klíčové kompetence RVP ZUV • Kompetence k umělecké komunikaci• Kompetence osobnostně sociální• Kompetence kulturní
•Kompetence k umělecké komunikaci
Žák:• disponuje vědomostmi a dovednostmi,
které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření,
• proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu.
•Kompetence osobnostně sociální
Žák:• prostřednictvím soustavné umělecké
činnosti disponuje pracovními návyky, které spoluutvářejí jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci,
• se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo.
•Kompetence kulturní
Žák:• je vnímavý k uměleckým a kulturním
hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence,
• aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím.
Výchovné a vzdělávací strategie Společně uplatňované postupy (metody a formy práce)
na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků
•musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní)•musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné)•musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné)•musejí být společně sdílené (odsouhlasené)
Kritéria pro tvorbu výchovných a vzdělávacích strategií:
Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím• Klíčová kompetence: např. „proniká do struktury
a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu“.
Co dělá žák, když ……………….?
Text: - např. „žák dokáže rozpoznat různé hudební styly a žánry“
Text: - „žák dokáže rozeznat různé hudební styly a žánry“
Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ?
„ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “„ ve škole zřídíme a budeme využívat multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“„ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“
„ „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “„ ve škole zřídíme multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“„ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“
= VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení
na úrovni školy
??
Klíčová kompetence: např.„žák se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si odpovědnost za společné dílo“
Co dělá žák, když …………………?
Texty - např. chodí včas na zkoušky…
Co já, jako učitel udělám proto, aby ……………… ?
Texty - společně s dětmi vypracuji psaná pravidla chování v orchestru a
dbám o jejich dodržování = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení
na úrovni školy
„Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím“
A nejtěžší kapitolu máte hotovou!
Děkuji za pozornostJiří Stárek