Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka

pro děti s OMJ

Tyto pracovní listy vznikly jako materiál k doučování českého jazyka pro různorodou skupinu

dětí s odlišným mateřským jazykem. Různorodá byla skupina hned v několika ohledech –

děti měly různou mateřštinu, chodily do různých škol a různých tříd (3. - 5. třídy), a

samozřejmě to byly různé osobnosti s rozličnými zájmy. Jejich mluvená čeština se, s určitými

nepřesnostmi a odlišnostmi u každého dítěte, blížila úrovni rodilého mluvčího. Cílem

doučování byla obvyklá školní látka z předmětu český jazyk, zpřesňování mluveného a

psaného projevu a rozvoj slovní zásoby. Některé problémy vyplývaly z odlišné mateřštiny –

chudší slovní zásoba, nepřesnosti v gramatice nebo např. špatné rozlišování dlouhých a

krátkých slabik. S učiteli dětí jsem nebyla v kontaktu, o tom, co děti ve škole probíraly, jsem

měla nepřesné informace od rodičů a dětí samotných.

Doučování probíhalo ve volném čase dětí, a tak jsem nechtěla prostě dělat cvičení z

učebnice. Hledala jsem krátké texty doprovázené obrázky, ideálně nějaký komiks, a trvala

jsem na díle českého autora. Volba nakonec padla na knihu Obrázky z českých dějin a

pověstí autorů Jiřího Černého, Pavla Zátky, Zdeňka Adly a Jiřího Kalouska. České pověsti jsou

navíc nedílnou součástí naší kultury, všude kolem nalézáme odkazy k nim, a dalo se

předpokládat, že je děti nebudou znát. Kniha je navíc poměrně populární a snadno

dostupná.

Zpracování pracovních listů

Pověsti jsou sice již zkrácené a zjednodušené, ale ukázalo se, že jsou pořád příliš dlouhé a

složité, nakonec jsem je tedy všechny trochu zkrátila a zjednodušila. Zpětně vidím, že jsem

zjednodušovat měla ještě víc. Sama látka pověstí je dost složitá.

Použitá gramatika je pro 2. – 4. třídu. Hodně jsem se zaměřila na pravopis, jemuž se na 1.

stupni věnuje velké množství času. Cvičení se opakují, v jednom pracovním listu se mohou

opakovat i stejná slova v různém kontextu (jednou se doplňuje diakritika, jindy měkké nebo

tvrdé i). Podmínkou dobrého psaní je trénink, je třeba tatáž slova často psát i vidět napsaná.

Gramatika je jen procvičována, děti ji probírají ve škole. Po ruce jsem ale měla různé

učebnice, pokud jsme potřebovali něco vysvětlit nebo procvičit více, použili jsme nějaké

cvičení.

Mnoho gramatických jevů se naopak v pracovních listech vůbec neobjevuje, a to ani těch,

které patří k látce zmíněných tří ročníků, např. vyjmenovaná slova. Děti je v období

doučování prostě neprobíraly a měly problémy i s jednoduššími pravopisnými jevy.

Tyto pracovní listy nejsou zkrátka finální podobou toho, co se dá s textem dělat, ale pouhou

inspirací.

Použití knihy a pracovních listů v hodině

První část hodiny: seznámili jsme se s pověstí, a to jedním ze dvou způsobů:

1. Rovnou jsme příběh společně četli – děti dostaly svou vlastní okopírovanou pověst se

zjednodušenými texty. Porozumění příběhu jsem kontrolovala dotazy na text, např.

„Kdo byla kněžna Libuše? Co uměla?“ Takto jsme postupně prošli celý text.

Jednotlivá slova jsme si ukazovali na obrázcích nebo jsme je popisovali.

2. Dala jsem dětem k dispozici jen obrázky z pověsti. Poté jsme je společně popisovali a

pak se děti samy pokusily sestavit příběh, jak se domnívaly, že se odehrál. Tato část

je důležitá, připravuje děti na to, co přijde, a usnadňuje následný poslech a

porozumění. Děti vědí, co mají čekat.

3. Poté jsem příběh četla a děti kladly obrázky za sebe, jak se příběh odehrával.

TIP: Je vhodnější vybrat jen některé obrázky. Některé ilustrace zobrazují nevýznamné

skutečnosti nebo je odlišuje jen nepatrný detail a pak je těžké se v nich orientovat a sestavit

z nich srozumitelný příběh. Proto jsem si je vždy důkladně vybírala podle toho, jestli

v příběhu hrají důležitou roli a přispívají k porozumění anebo spíš matou.

V druhé části hodiny jsme pracovali s jednotlivými cvičeními pracovních listů. Cvičení na

synonyma a doplňování synonym do textu jsou určena k rozšiřování slovní zásoby a lepšímu

porozumění.

Při gramatických cvičeních se děti často střídaly v roli učitele – vždy jeden řídil a opravoval

dané cvičení. Pro lepší procvičení některých jevů jsme občas použili učebnice. Zapisovala

jsem si slova, která děti psaly špatně, a na konci hodiny jsme na ně psali krátký diktát.

Obvykle diktovaly a opravovaly děti, jen několik slov či slovních spojení (např. 2 každé dítě).

Na konci hodiny jsme s obrázky ještě opakovali pověst. Děti rozházené obrázky sestavily do

příběhu a pověst přeříkaly. Toto přeříkání pověsti považuji za velmi důležité – děti si tím lépe

zapamatují příběh, přispívá to k rozšiřování slovní zásoby a rozvoji vyjadřovacích schopností.

Nově naučená slova a obraty se takto snáze zafixují.

Některé principy doučování

Individuální přístup

Seznamte se dobře s doučovaným dítětem/skupinou, jeho potřebami, nedostatky a zájmy, a

pokuste se je zohlednit. Důležití jsou i rodiče, obvykle iniciátoři doučování, je tedy třeba

zohlednit i je. Někdy je to těžké balancování, např. u často přetěžovaných vietnamských dětí

– rodiče chtějí, aby dítě chodilo na doučování každé odpoledne, a dítě cítí, že „nemá čas si

hrát s hračkami“ (slova jednoho doučovaného žáčka ze 3. třídy). Nic vám nebrání si s dětmi

také trochu hrát anebo povídat. Pokuste se také najít zábavné materiály a aktivity.

Vytvořte uvolněnou atmosféru

Stres navzdory zažitým představám učení nepodporuje. Atmosféra při doučování by měla

být uvolněná a napomáhat soustředění – nemělo by zde být příliš mnoho rušivých vlivů (týká

se to i případné účasti zbytku rodiny na doučování a prostoru - televize, počítač, místnost

plná hraček). K uvolněné atmosféře patří i to, že dítě není přetěžováno (viz výše). Je tedy

dobré občas si trochu pohrát, zařadit nějaká pohybová cvičení. Je možné např. hledat po

pokoji části textu, obrázky, přemísťovat věci ze strany na stranu, měnit místo, kde se

doučujeme, měnit role – dítě učitelem, vy žákem apod.

Přenechte část aktivity dítěti

Může být učitelem - diktovat, opravovat chyby (samozřejmě s naší pomocí). Cítí pak za věc

větší zodpovědnost a snaží se mnohem víc, než když je jen pasívním příjemcem učení. Pokud

uděláte v diktátu záměrně nějakou chybu a dítě na ni přijde, je učení mnohem zábavnější.

Opravování chyb

- Naučte se část chyb přehlížet - nedotčené sebevědomí je důležitá součást studia gramatiky

i cizího jazyka. Opravujte především chyby, u nichž hrozí, že si je dítě zafixuje. Např.

v mluveném projevu to, o čem mluví často. Pokud něco nedokonale řekne jednou, můžete

to přehlédnout. Pokud o něčem hovoří opakovaně, mělo by to být řečeno převážně správně.

- V gramatických a pravopisných cvičeních opravujte především to, co už by děti měly znát

nebo to právě probíráte. Zbytek přehlédněte – cílem není krvavě rudý opravený text.

- Dejte dětem šanci, aby se opravily samy. Můžete je navést – u slova udělat otazník nebo ho

podtrhnout, dát analogický příklad – „Podívej, tamhle v tom slově se to psalo takhle, je tady

to tvrdé y opravdu správně?“ apod.

- Chyby ve výslovnosti by se měly opravit okamžitě, pokud se jedná o chyby způsobené

odlišnou mateřštinou (např. v ní neexistují některé hlásky nebo slabiky a dítě se je teprve

učí). Pokud je ale nesrovnalostí hodně, není možné neustále dítě opravovat, nemělo by mít

pocit, že vůbec nemůže promluvit, aniž by ho někdo opravil. Zaměřte se např. na 2 konkrétní

hlásky anebo na konkrétní slova, která si budete zapisovat a trénovat. Je také třeba zjistit,

zda dítě nemá logopedický problém.

- V každém případě opravujte s citem.

Kontrola porozumění

Otázka „Rozumíš?“ moc nepomáhá. Zjistíte, že dotyčný přibližně rozumí nebo si myslí, že

rozumí. V některých kulturách také není zvykem rmoutit dotazovaného svým

neporozuměním a neznalostí a k dobrým mravům naopak patří se tvářit, že rozumím všemu

a vše znám.

Porozumění kontrolujeme jinými způsoby. U textu např. pomocí dotazů nebo přeříkáním

pověsti, seřazením obrázků k textu nebo vět z textu ve správné časové posloupnosti atd.

U různých gramatických cvičení sledujeme, zda žák ví, co má dělat – kontrola porozumění

zadání. Porozumění gramatickým jevům pak poznáme snadno podle výsledků žáka.

Opakování je matkou moudrosti

Opakujte všechno – nová slova, výslovnost, pravopis, gramatiku, přečtené texty. Texty nebo

jiné celky především – jednotlivé slovo je náchylné k zapomenutí, pokud ho ale zasadíte do

kontextu, má slušnou šanci, že se se zbytkem příběhu v paměti udrží. Můžete si slova, fráze,

problémy zapisovat a na konci hodiny se k nim vracet, případně ještě v další hodině či

v nějaké hodině budoucí.

Pracovní listy ke knize Obrázky

z českých dějin a pověstí

O PRAOTCI ČECHOVI

O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI

O CTIRADOVI A ŠÁRCE

KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO

O BRUNCVÍKOVI

O KOUZELNÍKU ŽITOVI

O PRAOTCI ČECHOVI

V bájné pravlasti Slovanů žili se svými rody i bratři Čech a Lech. Ale nežili tam

klidnými životy.

O své živobytí museli bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli. Útoky

nepřátel neustávaly, a proto se bratři rozhodli, že pro svůj lid vyhledají novou

vlast.

Svolali své rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách

došli až pod horu Říp. Odpočívali na úpatí hory.

Za svítání vystoupil Čech na vrchol hory a podíval se na krajinu. „To je ta země

zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Lidu se země líbila. Dal jí

jméno Čechy po Čechovi.

Muži káceli pralesy, obdělávali pole, stavěli vesnice. Ženy opatrovaly děti,

chystaly jídlo, tkaly látky a z nich šily šaty.

Rody vzrůstaly, přibývalo vsí a hradů sroubených z klád. Vojvoda Lech se po

čase s bratrem rozloučil a táhl se svým lidem k východu.

Přišel čas, kdy praotec Čech zemřel. V slavnostním rouchu ho posadili na

hranici. Obětovali bohům a za velkého nářku hranici zapálili.

1. Najděte synonyma:

starat se chystat

oblečení rody

pláč vyhledat

připravovat vlast

nekončit neustávat

rodiny útrapy

domov opatrovat

trápení roucho

najít nářek

2. Napište protikladná slova:

východ (slunce) - přišel -

nový - velký -

plný - přibývalo vesnic -

zapálit -

3. Najděte chyby v psaní velkých a malých písmen:

v bájné pravlasti slovanů žili se svými rody bratři čech a lech. po mnohých

útrapách Došli až pod horu říp. Dali nové Zemi jméno čechy.

4. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:

V pravlast__, bratř__, s rod__, ž__vot__, s př__rodou, útok__, Ř__p, úpat__

hor__, Čech__, ch__staly, š__ly šat__, rozlouč__l, př__šel, posad__li, na

hran__c__

5. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:

Živob__tí, v__hledají, v__dali se, sv__tání, v__stoupil, opl__vající,

l__bila,přib__valo, v__chod

6. Doplňte ú/ů:

__patí hory, k__ra stromů, pr__trž, __spěch, __kol, pom__žeš, __terý, v__l,

p__lden

7. Doplňte čárky:

Za svitani vystoupil Čech na vrchol hory a podival se na krajinu. Lidu se země

libila. Dal ji jmeno Čechy po Čechovi.

O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI

V Čechách vládla krásná a moudrá kněžna Libuše. Libuše musela soudit spory.

Ty byly někdy hodně prudké. Jednou soudila dva muže, kteří se hádali o půdu.

Když vládkyně vynesla rozsudek, muž, který prohrál, se rozlítil: „Hanba mužům,

kterým vládne žena!“ křičel. Libuše byla zarmoucená.

Nakonec rozhodla, aby si muži zvolili knížete, kterého si ona pak vezme za

muže. Na Vyšehradě se sjeli vladykové a žádali Libuši o radu, koho zvolit.

Kněžna jim poradila, aby následovali jejího koně, že je ke knížeti dovede. Tři

dny putovali, až bělouš stanul u vsi Stadice. Budoucí kníže Přemysl tam oral

pole.

Vladykové mu odevzdali knížecí šat a s ním i vládu nad českou zemí. Přemysl se

rozloučil se svým rodem a následoval Libušiny posly.

Vladykové ho doprovodili na Vyšehrad. Po slavném uvítání a svatbě se Přemysl

ujal po boku kněžny Libuše vlády.

Libuše byla také dobrá věštkyně. Jednou se s knížetem zastavila nad strmým

břehem Vltavy, pohlédla na lesy za řekou a věštila.

Vládce Přemysl potom poslal knížecí družinu na místo, které Libuše označila

svou věštbou. V hlubokém lese našli muže, jak tesá práh domu. Nad ním

vystavěli hrad a nazvali ho Praha.

1. Co znamená vladyka, kníže, posel, věštit? Najděte v textu příbuzná slova.

Doplňte do rámečků. Která část je všem slovům společná?

2.

3. Označte v následujících slovech předpony, přípony a kořen:

Let - výlet, letec, přelétá, výletník

Mluvit - promluv, nemluv, omluv, promluvit

Hrad - hradby, zahradník, ohradit, přehradit

Škola - školák, školní, poškolák, školka

4. Spojte synonyma (slova stejného významu):

spor rozzlobit se

zarmoucený jít za posly

rozlítit se smutný

putovat hádka

bělouš bílý kůň

stanout cestovat

následovat posly pojmenovali

nazvali zastavit se

5. Doplňte měkké nebo tvrdé i/y:

Soud__t spor__, někd__, kř__čel, porad__la, tř__ dn__, druž__nu,

vlad__kové, rozlouč__l

vládkyně

VLADYKA VĚŠTKYNĚ

POSEL

KNÍŽE

6. Napište názvy deseti slovních druhů:

Podstatná jména

7. Vypište z prvních dvou odstavců pověsti slovní druhy do tabulky.

8. Jsou v textu nějaká vlastní podstatná jména? Co označují? Určete rod,

číslo a pád.

9. U sloves určete osobu, číslo, čas.

O CTIRADOVI A ŠÁRCE

Kněžna Libuše vládla všem, mužům i ženám. Když umřela, dívky z její družiny

zjistily, že si jich muži už tolik neváží. Začaly proti mužům bojovat.

Dívky si postavily hrad Děvín. Stál proti Vyšehradu, nad řekou Vltavou. Odtud

bojovaly proti mužům. Vedla je Vlasta.

Vlasta nenáviděla mladého vladyku Ctirada a připravila mu past. Jednou našel

Ctirad v lese spoutanou dívku. Jmenovala se Šárka a řekla mu, že se ztratila

svému otci. Našly ji dívky z Děvína a přivázaly ji ke stromu, protože s nimi

nechtěla bojovat proti mužům.

Ctiradovi muži usnuli. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil, že

je možná blízko její otec.

V houští byla schovaná Vlasta a její dívky. Pobily spící bojovníky a Ctirada vzaly

na Děvín, kde ho umučily.

To rozlítilo knížete Přemysla. Svolal vojsko a jeli k Děvínu.

Vlasta se vyřítila proti mužům. Její kůň však byl příliš rychlý. Rázem byla mezi

muži sama.

Vlasta padla a brzy bylo po boji. Ženy se vrátily zpět do svých domovů.

1. Spojte slova souznačná (synonyma):

přivázat rychle vyjet nebo vyběhnout

rázem připoutat

spoutaný rozzlobit se

rozlítit se hned

vyřítit se svázaný

2. Doplňte do textu slova: vyřítit se, rozlítit se, rázem, přivázaná, houští.

Ctirad našel v lese dívku, která byla ………………………. ke stromu. V ………………….

čekala Vlastina družina. Když Ctirad zatroubil na roh, dívky ……………………………

na koních ven a pobily celou jeho družinu.

Když se kníže dověděl, že dívky zabily Ctirada, ……………………. se. Vlasta jela moc

rychle a ……………………….. byla sama mezi muži.

3. Doplňte měkké i/í nebo tvrdé y/ý:

Zj__st__ly, neváž__, prot__, př__vázaly, d__vk__ z druž__n__, vyř__t__la se,

r__chlý, po boj__.

4. Doplňte ú,ů:

k…ň, do domov…, …směv, pr…trž, ….spěch, …..zemí, bor….vka, pom…žeš

5. Doplňte párové souhlásky:

v/f h/ch

dí…ky prá…

vlašto…ka pra…

fotogra…ka sní…

slů…ko tvaro…

omlu…te hro…

Slá…ka hrá…

poho….ka le…ký

6. Doplňte k podstatným jménům ten, ta, to. Jakého jsou rodu? Jsou

podstatná jména mužského rodu životná nebo neživotná?

jednotné číslo množné číslo jednotné číslo množné číslo

..... družina …..družin… ….. houští X

…..hrad …..hrad….. …..bojovník …..bojovní…..

….. řeka …..řek….. …..kníže …..kníž…..

…..past …...past….. …..kůň …..k…………..

….. dívka …..dívk….. …..boj …..boj……..

….. otec …..otc……. …..domov …..domov…..

….. strom …..strom….. …..roh …..roh…..

…..roh …..roh….. …..vojsko …..vojsk…..

7. Převeďte podstatná jména ve cvičení 6 do množného čísla. Doplňte ti, ty,

ta.

8. Najděte v textu podstatná jména vlastní.

9. Najděte kořen příbuzných slov:

Bojovat – bojovník – náboj – výbojný

Volat – svolat – povolaný – volání

Vlasta – vlastní – vlastnit – vlast

10. Doplňte do textu chybějící čárky:

Vlasta se vyřitila proti mužům. Jeji kůň však byl přiliš rychly. Razem byla mezi

muži sama.

KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO

Král Karel IV. připojil k Českému království další země. Za jeho vlády kvetl

obchod i kultura. Karel dal vybudovat hrad Karlštejn a v roce 1348 založil

v Praze univerzitu. Byla to první univerzita ve Střední Evropě.

Jednou večer král se svým hvězdářem obdivovali z hradu krásné město dole.

Hvězdář se náhle zachmuřil. Pak řekl králi, co vyčetl z nebeských znamení.

Král zvedl ruku k městu a promluvil vážným hlasem. Jak řekl, tak učinil.

Rozmlouval se staviteli a sám určoval místa tržišť a náměstí. Často se přicházel

podívat, jak staveb přibývá.

Přikázal také zbudovat pevný most přes řeku Vltavu. Aby byl co nejpevnější,

rozdělávali zedníci vápno vejci. Na šestnáct oblouků jich bylo třeba nespočet.

V Praze tolik vajec nesehnali. Král nařídil, aby všechna města poslala na stavbu

vejce. A tak přijížděl do Prahy vůz za vozem, všechny naložené vejci.

Také z Velvar poslali vůz. Když zedníci vejce roztloukli, nechtěli věřit svým očím.

Velvarští poslali vejce vařená natvrdo, aby se cestou nerozbila. Brzy se tomu

smála celá Praha.

Konečně stál most. Mnoho let uplynulo, mnohé bouře bičovaly jeho oblouky,

ale Karlův most všemu odolal a jeho kamennou krásu můžeme obdivovat

dodnes.

1. Spojte slova souznačná (synonyma):

zachmuřit se udělat

učinit mnoho

nespočet přikázat

rozmlouvat zamračit se

nařídit mluvit

zbudovat postavit

2. Doplňte do textu slova z levého sloupce ze cvičení 1:

Když král uslyšel, že město zničí požár, ………………….. . „Postavím město nové!“

A jak řekl, tak …………………….. . Sám pomáhal s plánováním staveb,

……………………. se staviteli. Karel také ………………………, aby …………………… nový,

kamenný most přes Vltavu. Na stavbu mostu spotřebovali zedníci …………………

vajec z celých Čech.

3. Napište slova opačného významu:

zachmuřit se ………………………………….

nespočet …………………………………

první …………………………………

krásný ………………………………….

staveb přibývá staveb ………………………

smát se …………………………………

4. Doplňte měkké a tvrdé i/y:

Př..poj..l, dalš…, založ…l, obd…vovali, zachmuř…l se, uč…n…l, trž…ště, věř…t,

oblouk…, nař….d…l, upl...nulo, b...čovaly, vy...budoval, v...četl, staveb př...b...lo

5. Doplňte párové souhlásky:

t/d p/b z/s

hra… o….chod vů….

pá… kolé….ka blí…ko

souse….ka jestřá… re…

bra…ka čá… mi…ka

lopa….ka ry….ka ko…

cho…ba kra… dro….d

hrá…. ža….ka se….tra

hra….by slu….ka hla…

perlor….dka slí….ka sá….ka

šků…ce du… klu….ký

cho…ník zou…ky schů….ka

6. V prvních dvou odstavcích textu najděte podstatná jména a určete rod,

životnost a číslo.

7. Najděte v prvních dvou odstavcích podstatná jména vlastní. Co označují?

8. Podstatná jména v jednotném čísle převeďte do množného a naopak:

stavitelé ………………….. oblouky ……………………..

místa …………………... město ……………………..

tržiště …………………… vůz ……………………..

most …………………… oko ………………………

zedníci ………………….. bouře ……………………..

vejce ……………………. hvězdář ……………………

9. Ke slovům ze cvičení 8 připište ten/ta/to a ti/ty/ta

10. Doplňte -li, -ly, -la:

Aby byl__ oblouky mostu pevné, stavitelé rozhod__, že do vápna přidají

vajíčka. Vozy sváže__ vajíčka z celé země. Ve Velvarech ale lidé vajíčka uvaři__,

aby se cestou nerozbi__.

O BRUNCVÍKOVI Kdysi u nás panoval kníže Bruncvík. Rozhodl se, že se vypraví do světa. Před

odjezdem si se ženou vyměnili prsteny a Bruncvík s družinou vyrazil do světa.

Projeli různé země, až dojeli k moři. Opatřili si koráb a vypluli. Po několika

dnech přistáli u Jantarové hory, o které se říkalo, že z ní nikdo neodejde.

Plavci museli na ostrově zůstat. Po třech letech všichni pomřeli, zůstali jen

Bruncvík a starý rytíř Balad.

Ten Bruncvíka i s mečem zavázal do kůže. Brzy se objevil pták noh, kůži uchopil

a donesl ji svým mláďatům.

Bruncvík dravce porubal a uprchl. Pak uviděl lva, jak bojuje se saní. Pomohl

unavenému lvu v boji a společně saň porazili.

Lev se s Bruncvíkem spřátelil a společně potom putovali. Dostali se do říše

podivného krále Olibria.

Tady musel Bruncvík bojovat se strašlivým baziliškem. S pomocí lva zvítězil a

společně baziliška zabili.

Pak se Bruncvík i se lvem vrátil do vlasti. Doma už mysleli, že zahynul, a jeho

ženu chtěli znovu provdat. Bruncvík se prokázal prstenem a za jásotu se vrátil

se lvem na hrad.

1. Spojte slova stejného významu:

koráb vzít

uchopit posekat

porubat zbytečně

saň loď

putovat cestovat

marně vládnout

panovat drak

2. Doplňte do textu slova: korábem, uchopil, porubal, saní, panoval,

putoval

Kdysi u nás ……………..kníže Bruncvík. Jednou se vypravil do světa. Pluli ………….

po moři a ztroskotali u Jantarové hory. Všichni po třech letech umřeli. Bruncvík

se zabalil do kůže. Přiletěl pták noh a kůži ………. a odnesl svým mláďatům.

Bruncvík dravce …………… a utekl. Pak pomohl lvovi, který bojoval se ……… .

Bruncvík pak …………………… se lvem a vrátili se domů.

3. Najděte slova opačného významu:

přistát rozvázat

zavázat zmizet

objevit se odnést

donést odplout

spřátelit znepřátelit

4. Doplňte i/í, y/ý:

Kn__že, druž__na, opatř__li, star__, ryt__ř, porad__l, pust__l, kůž__, pust__l,

v boj__, zah__nul

5. Doplňte diakritiku (háčky, čárky, kroužky):

Kdysi u nas panoval knize Bruncvik. Rozhodl se, ze se vypravi do sveta. Pred

odjezdem si se zenou vymenili prsteny a Bruncvik s druzinou vyrazil do sveta.

6. Doplňte ný – ní, tý – tí, dý – dí, rý – ří:

Huňa..tý medvěd Huňatí medvědi

Sil…. lev Mla…. pták

Obrat…. dravec Kru….. vladař

Zákeř…. bazilišek Sta…. rytíř

7. Z věty vypište slovesa a určete osobu, číslo a čas:

Uviděl lva, jak bojuje se saní. Společně saň porazili.

…………………………………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………

O KOUZELNÍKU ŽITOVI

Žito bavil krále Václava IV. svými žerty a kouzly. Dovedl měnit svou podobu a

jezdil se spřežením černých kohoutů.

Jednou vyčaroval z třiceti víchů slámy třicet tlustých prasat. Prasata koupil

jeden bohatý pekař. Žito mu poradil, že prasata nesmí koupat.

Ale pekař hnal vepře k brodu. Prasata se ve vodě opět proměnila ve víchy

slámy.

Pekař byl zelený zlostí. Našel Žita, jak spí. Chtěl ho vzbudit, popadl ho za nohu,

škubl a …. utržená noha spadla na zem. Teprve teď se Žito probudil a začal

pekaři nadávat.

Pekař byl tak vyděšený, že prosil o odpuštění a ještě vyplatil Žitovi peníze jako

náhradu. Kouzelník shrábl peníze, nasadil si utrženou nohu a odešel jakoby nic.

Jednou přijel na královský hrad bavorský vévoda a s ním několik kejklířů. Ti

znali všechna Žitova kouzla.

Žito jednou roztáhl ústa jako pec a jednoho kejklíře spolknul. Diváci strnuli. Ale

Žito kejklíře hned vyplivl do kádě s vodou. A to byl jeho nejslavnější šprým.

1. Co je: vích, pekař, brod, sláma, kejklíř

2. Spojte slova stejného významu:

žert prase

shrábnout peníze kouzelník

vepř vzít peníze

popadnout za nohu vtip

kejklíř chytit za nohu

3. Najděte slova opačného významu:

nasadil chudý

bohatý lepší

prodat usnul

horší sundal

našel ztratil

probudil koupit

4. Doplňte párové souhlásky:

š/ž ť/ď Rozkaz:

ne… te… Nemlu…..!

kdy… lo…ka Opova…. se!

ko… labu… Uka… !

bě…ci projíž…ka Posly….!

kní…ka la…ka Sně… to!

mro… sí…ka Polo… to na stůl!

stono…ka Nebu… ho! Nechlu… se!

roho….ka Obra… se! Zmi…te!

plá…. Nevr… se! Ukli… si pokoj!

5. V odstavci 3 a 4 textu najděte podstatná jména a určete rod, číslo a

životnost.

6. Převeďte podstatná jména z jednotného do množného čísla a naopak.

pekař pekaři časy

vepři vévoda

brod kejklíř

víchy šprým

krčma paroh

noha divák

země káď

7. Doplňte ten/ta/to a ti/ty/ta