N ROZHOVOR

RONK I/1996. SLO 1 V TOMTO SEITN rozhovor .......................................... 1 Nov knihy .............................................. 2 UPOZORNN ........................................ 3 Pes INMARSAT odkudkoliv do celho svta ....................................... 3 AR seznamuje: Faxov pstroj Olivetti OFX 100 ...................................... 4 Naptm zen zdroj proudu uzemnnou zt .................................. 5 AR mldei: Svtiv diody, jejich innost a pouit ............................. 6 HomeLab, domc elektronick laborato ................ 7 Informace, informace .............................. 8 Otkomr pro ... .................................... 9 Zvukov kontrolr a skaka pre motoristov ................... 13 Stdav rozsah rukovho midla ..... 14 Stereofonn ekvalizr se spektrlnm analyztorem ............... 15 Nf vkonov stereofonn zesilova HQZ 300 MS ..... 21 Inzerce ................................... I-XXXVI, 44 Driver pro Vs? ..................................... 23 Selektivita bez rezontorov .................. 25 Pepna vstup pro zesilova ............. 26 Budic signl - prava ........................... 26 CB report ............................................... 27 Jednoduch reflektometr (mi SV) ........................................... 28 PC hobby ............................................... 29 Rdio Nostalgie .................................. 38 Z radioamatrskho svta ................... 40 Mlde a radiokluby .............................. 43

S panem S. Okamotem, zstupcem editele poboky firmy ALINCO v SRN, kter vyrb znm radiostanice pro radioamatry i profesionly.Mohl by jste ns seznmit s histori firmy ALINCO?

Nae matesk firma byla zaloena ji v roce 1938. Nejprve se firma zabvala vrobou hlinkovch konstruknch dl, pesnch odlitk a stavebnch konstrukc, jak vyplv i z pvodu nzvu firmy ALUMINIUM INDUSTRIE COMPANY. V roce 1977 byla innost firmy rozena a zaloena poboka ALINCO ELECTRONICS, zabvajc se bezdrtovou komunikan technikou. Zrove byla zaloena mezinrodn skupina ALINCO INTERNATIONAL LTD. Nae nmeck poboka pak byla zaloena v roce 1989, editelem je pan J. Ogasahara.Kde je umstno veden firmy, vroba a jak jsou souasn obraty?

President spolenosti pan Yusaku Inoue na trh jako prvn a jeho propracovanost zejm nebude jen tak pekonna. Dalm vrobkem, pinejcm nov een, je krtkovlnn transceiver DX-70.Mete pedstavit souasn vyrbn typy penosnch radiostanic?

Veden firmy je v Japonsku, v sace. Dal poboky a vrobn zvody mme v Tochigi, Toyam a dalch japonskch mstech. Presidentem spolenosti je pan Yusaku Inoue. tenm, kte znaj nae vrobky, jist nemusme pipomnat, e nae vrobn zvody jsou vybaveny nejmodernj technologi. Cel organizace vroby je zamena na dosaen co nejvy kvality konenho vrobku. Obrat firmy v roce 1994 byl 335 milin dolar, stoupl proti roku 1993 o 31 milin.A pro nae tene nejzajmavj otzka - pedstavte nm, prosm, v souasn sortiment, samozejm z oboru bezdrtov komunikan techniky?

Praktick elektronika A RadioVydavatel: PRONTRA KELREK Prozatmn redakce: Zdenk Hradisk, Adrien Hofhans, Frantiek Michlek. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS, informace o pedplatnm pod a objednvky pijm PNS, pota, doruovatel. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava - pota Bratislava 12 (j. 82/93 z 23. 8. 1993). V SR pedplatn zajiuje a objednvky pijm pmo nebo prostednictvm dalch distributor MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 01 Bratislava, pp. p. o. box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 213 644, cena za jeden vtisk v SR je 27 SK. Cena pro pedplatitele u MAGNET-PRESS Slovakia je 22 SK. Inzerci pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295, tel./ fax: 24 21 03 79. dkovou inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Grsslingova 62, 811 09 Bratislava, tel./fax (07) 361 390. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme.Reg. . MKR 7409

Firma ALINCO vyrb celou adu radiostanic pro nejrznj pouit a v nejrznjch psmech VKV a KV. Jsou to penosn radiostanice run i radiostanice vozidlov a zkladnov. Radiostanice vyrbme jak pro radioamatrsk provoz, tak i pro profesionln pouit. V naich vrobcch se sname pinst vdy nco novho na svtov trh, njakou pevratnou novinku. Nap. v radiostanicch nov ady je obsaen grafick spektrln analyztor, kter uivatele ihned a pehledn informuje o situaci na vybranm seku psma VKV - firma ALINCO tento systm uvedla

Po ad znmch radiostanic ady DJ-F1, DJ-F4, DJ-S1 v nejrznjch verzch urench pro evropsk a americk trh vyrb nae firma robustn radiostanice pro psmo 2 m ady DJ-180 a jejich profesionln proveden DJ-1400. Tyto radiostanice se osvduj nejenom v amatrskm provozu, ale jsou u vs i homologovny pro profesionln provoz. Pro psmo 70 cm pak dodvme verzi DJ-480 v mnoha provedench, z nich nkolik je u vs homologovno. Tyto verze stanic DJ-180, DJ-1400 a DJ-480 se li kmitotovm rozsahem a tomu odpovd jak typ koncovho stupn a antny, tak nastaven vstupnho dlu. Je vdy poteba pro uvaovan kmitotov rozsah zvolit vhodn typ. Nap. pro hromadn vyuit u vs jsou povoleny kmitoty okolo 172 a 173 MHz a 449 MHz, tomu odpovdaj pslun typy radiostanic DJ-1400Q a DJ-480 C2. Jen tak lze doshnout nejlepch parametr spojen. Vai teni jsou radioamatry a jist tedy vd, e neme existovat radiostanice a reln antna, pracujc zcela shodn v celm seku psma nap. 135 a 174 MHz. Velk spch na trhu zaznamenaly nov radiostanice vybaven ji ve zmnnm grafickm analyztorem, jsou to nap. radiostanice DJ-G1 pro psmo 2 m, kter umouj poslech i v psmu AIR, 70 cm a 900 MHz. Dle je to zcela nov dvoupsmov pln duplexn radiostanice DJ-G5, se kterou jsou nai zkaznci velmi spokojeni. Oproti jinm podobnm vrobkm m vysokou citlivost v celm rozsahu (Rx 108 a 174 MHz, 410 a 480 MHz, 800 a 999,995 MHz), velk vkon ji pi malm napjecm napt (dan no-

PRONTRA KELREK

Zamstnanci nmeck poboky (pan S. Okamoto je vepedu uprosted)

vm koncovm stupnm s FET), pehlednou a rychlou obsluhu, mal rozmry ploch proveden a velmi vhodnou cenu (v zkladn cen jsou ji kompletn selektivn volby DTMF, CTCSS, 160 + 40 pamt, stojanov nabje atd. - nen nutn nic dokupovat). Ke stanici lze dodvat akumultory s naptm od 4,8 do 9,6 V a s kapacitou od 650 do 1200 mAh. Nov radiostanice DJ-191 pro 2 m je urena pedevm pro mlad generaci a seniory. M velmi pehlednou a jednoduchou obsluhu a displej s velkmi, dobe itelnmi sly. Zvlt vhodn cena a pitom vybaven vemi potebnmi funkcemi z n in atraktivn vrobek ji nyn, dva msce po jejm uveden na svtov trh. Pipravujeme tak dal verze radiostanic uren ist pro profesionln vyuit. Takov radiostanice by se ale pravm radioamatrm pli nelbila, profesionln praxe vyaduje minimum ovldacch prvk a podobn jako u DJ-1400 lze kmitoet nastavovat jen externm programtorem - uivatel nesm mt monost kmitoet svvoln mnit. Pi konstrukci vech typ radiostanic vyuvme i naich dvjch zkuenost s technologi pesnch hlinkovch odlitk, proto nap. zadn tuh nosn stny vech naich radiostanic jsou ze speciln kovov slitiny odvdjc teplo, i kdy povrchem jsou od plastu k nerozeznn.A co vozidlov radiostanice?

ceiver m odnmateln pedn panel. K dispozici bude brzy i antnn tuner.Nezapomnte tak na psluenstv k radiostanicm?

N katalog dodvanho psluenstv je velmi rozshl. Dodvme nkolik destek typ mikrofon i s automatickm pepnnm Rx/Tx hlasem, mnoho typ akumultor a pouzder pro n, transportn pouzdra pro radiostanice, mobiln drky, rzn moduly pro rozen transceiver a dal doplky. Za zmnku stoj ada naich napjecch zdroj DM-112 a DM-250 pro proudy a 42 A, vybavench vemi ochranami umoujcmi bezpen provoz transceiver. Pro profesionln provoz dodvme kompaktn komunikan systmy s pevadi RS-9000, VKV a UKV pevade RS-4 a RS-5, dic systm pro svazkov st DP-2d a k tomu pslun moduly do radiostanic, kter jsou pro zapojen do takovchto sloitch systm ji pipraveny.Mte u ns njak zastoupen? A jak je zajitn servis?

NOV KNIHY

Souasn vyrbn typy maj vkon 50 W v psmu 2 m a vkon 35 W v psmu 70 cm. Je to pedevm typ DR-130 (2 m), m velmi citliv vstupn dl s velkou odolnost a selektivitou - verze radiostanice DR-130 ady TE je i u vs homologovna pro profesionln provoz (je programovateln i potaem). Typ DR-430 je proveden pro psmo 70 cm. Ponkud ir vybaven (DTMF atd.) maj typy DR-150 a DR-450, uren hlavn pro radioamatry. Dvoupsmov stanice DR-599 a DR610 jsou nae pikov vrobky, pedevm typ DR-610 vynik malmi rozmry a komfortem obsluhy (nap. dvoubarevn podsvtlen vcefunknch tlatek se mn podle vybran funkce). Stanice m spektrln grafick analyztor, SET-UP reim pro pizpsoben se obsluze, vestavn duplexer, nehlun automaticky spnan ventiltor pro chlazen, monost dlkovho ovldn, 2x VFO, 2x 2 pijmae, pln duplexn crossbandov provoz atd. U vech tchto vozidlovch radiostanic vyuvme pi konstrukci pouzdra naich monost v konstrukci pesnch Al odlitk, pouvme pedimenzovan koncov integrovan stupn, umoujc zcela bezpen provoz i pi nejvtm vkonu a nepizpsoben antn, proto jsou nae radiostanice prakticky bezporuchov, co jist mohou potvrdit jejich uivatel. Typy DR-130 jsou i u vs vyzkoueny v nejtvrdch podmnkch, pouvaj je hasii, vozidla taxislueb atd. Vyrbme i stanice pro psma 50 MHz (DR-M06) a pro psma dal, kter vak pro vyuit v Evrop nemaj pli velk vznam.Myslte tak na KV amatry?

Nam vhradnm zstupcem na eskm trhu je firma ELIX Praha, Klapkova 48, Praha 8 - Kobylisy. Tato firma prodv a distribuje vrobky Alinco, disponuje homologanmi osvdenmi na nae radiostanice a zrove provd zrun i pozrun servis naich vrobk. Firma zajist dodvku jakhokoliv nhradnho dlu, ppadn oprav transceiver pmo v R - m odborn a vybaven servis, se kterm se mlokdy setkvme. Radioamati, kte pouvaj radiostanice ALINCO, tak mohou mt klidn span. Poruchy, pokud se njak vyskytnou, jsou vak zpsobeny pedevm hrubm vnjm zsahem.Zastujete se njakch vstav v na zemi, kde by bylo mon se s vam sortimentem seznmit?

Windows 95 Resource kit, vydalo nakladatelstv Computer Press, 1200 stran, 1995, cena 695 K.K programu Windows bylo vydno ji mnoho pruek, jen mlo z nich nabzelo skuten technick zzem pro profesionly. S nastupujcmi Windows 95 je poteba zskat informace jet mnohem vt. Publikace Microsoft Windows 95 Resource Kit je peklad oficiln technick pruky. Kniha je dlem tvrc operanho systmu Windows 95 a obsahuje podstatn informace pmo od jejich zdroje. Velmi podrobn jsou zde rozebrny nejobtnj sti Windows 95, kter se tkaj jejich instalace, sovn v nejrznjch prostedch, sprvy a bezpenosti systmu, uivatelsk profily, konfigurace a ladn vkonnosti, konfigurace pdavnch zazen, diskov a souborov systm, multimdia, tisky a velmi obshl komunikace. Celkov rozsah je 1200 stran ve dvou dlech, plohu tvo ti diskety 3 1/2". Dalo by se ci, e cena 695 K je v pomru k potu stran velmi pijateln a umouje kadmu vnmu zjemci o prci ve Windows 95 si tuto knihu podit.

Ano, prostednictvm naeho vhradnho zastoupen se pravideln zastujeme jarnch veletrh spotebn elektroniky v Brn, kde bvm osobn ptomen a kde nae vrobky vzbuzuj vdy zaslouenou pozornost zjemc jak z ad radioamatr, tak z ad podnikatel. Vai radioamati jsou velmi technicky vyspl a dovedou ocenit kvalitu japonsk technologie. Pochopiteln firma ELIX pravideln prezentuje n sortiment na Mezinrodnm setkn radioamatr v Holicch.Jak hodnotte odbyt vaich vrobk na eskm trhu?

Velmi dobe, R je jednm z nejvtch odbratel ve Stedn a Vchodn Evrop, prostednictvm naeho zastoupen ELIX jsme nap. v minulm roce prodali vce ne 5000 radiostanic a to je na tak malou zemi skuten velk poet.S m potte do budoucnosti?

Pedevm budeme pokraovat ve vvoji a vrob radiostanic, u kterch budeme uplatovat vdy nejnovj obvodov a technologick een. Podmnkou bude vdy vysok kvalita konenho vrobku a velmi pijateln cenov relace.Dkuji vm za rozhovor.Pipravil Adrien Hofhans

Kvapilk, Z.; Sldek, D.: Elektrick rozvody na holavch materilech. Vydalo nakladatelstv Montanex, 134 stran A5, 1995, cena 115 K.Kniha je praktickou prukou pojednvajc o elektrickch rozvodech a zazench na holavch podkladech a v holavch hmotch. Obsahuje zsady a pklady monte elektrickch rozvod v objektech stavnch ze deva a na bzi deva, vetn chat a rodinnch domk. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 02 11, 781 8412, fax 782 27 75 nebo v nov oteven prodejn technick literatury BEN v Plzni, Slovansk 19. Slovensk poboka: Interntna 2, 974 01 B. Bystrica, tel. (088) 350 12, 732 629.

Jist, pro n vyrbme krtkovlnn vozidlov i zkladnov transceiver ALINCO DX-70, umoujc pracovat s vkonem 100 W ve vech KV psmech, navc modifikovateln pro kmitotov rozsah plynule od 1,8 a do 35 MHz a 46 a 60 MHz. Navc je transceiver vybaven monost prce v psmu 50 MHz. Samozejmost je ,,ALL MODE provoz a velmi vhodn je pln osazen transceiveru vemi filtry a moduly ji v cen, take opt nen poteba nic dokupovat - cena vrobku je tak velmi vhodn. I kdy je transceiver zcela nov, ji prvn zkuenosti ukazuj, e jde o velmi zdail vrobek. Dodvme i montn kit pro umstn do automobilu, trans-

Zvod Toyama, v nm se vyrbj radiostanice

VEN TENI,dostv se vm do rukou nov asopis

Praktick elektronika A Radio (zkrcen A Radio),kter se vm me zdt povdom. Sna se navzat na nejlep tradice elektronickch asopis u ns. asopis bude od sla 3/96 tvoit kompletn redakce asopisu Amatrsk Radio. Do t doby jej bude vytvet prozatmn redakce, sestaven ze stlch spolupracovnk. Doufme, e se vm bude asopis lbit a pejeme vm mnoho spch v roce 1996. Adresa redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1. Tel.: (02) 24 21 11 11 - linka 295 Tel./fax: 24 21 03 79spojen odkudkoliv na svt, krom piblin oblast vzdlench 10 od obou pl, s druicemi typu INMARSAT a jejich prostednictvm propojen do telefonn st kamkoliv na svt. Vha 12 kg, napjen bu sovm naptm v rozmez 110 a 240 V, nebo stejnosmrnm 10,5 a 32 V (autobaterie). Zazen se dodv i v proveden pro fixn umstn na lod s automatickm natenm antny, nebo pro vozidla. U penosnch se vko kufru (antna) nasmruje piblin ve smru na druici a pesn se dosmruje podle indikace maximlnho signlu z druice, kter je na mikrotelefonu (otenm kufku a sklpnm vka). Modulace je PSK se psma 10 kHz, audiosignl je kdovn algoritmem IMBE, fax je podle standardu CCITT rychlost 2400 baud, data lze penet (RS 232) rychlost 2400 bit/s. Cena kompletn soupravy je asi 20 000 DM, vyuit m zvlt pro expedice pohybujc se v mstech mimo civilizaci, pro reportry, pro exponovan mezinrodn obchodnky, pro spojen cestujcch osobnch lod, pro diplomaty ap. Z kad soupravy lze nejen volat, ale pokud je v pedem dohodnutm ase zazen instalovno a nasmrovno na satelit, me bt i volno. Poplatky za pihlen do st nejsou pli vysok, ovem minuta uskuteovanho hovoru je drah asi 20 DM (ceny SPT TELECOM za mezikontinentln hovory se vak tmto poplatkm nebezpen bl). QX

Pes INMARSAT odkudkoliv do celho svtaMonost telefonicky se spojit s kmkoliv a hlavn odkudkoliv i kdy budeme na vlet, sluebn ve vzdlen zemi i na safari v jinm kontinent, byla u ns ped dvma temi destkami let nemysliteln a omezena prakticky jen na zem naeho sttu a to jet na msta, kde byl snadno k dosaen telefon. Postupnou automatizac, kter si u ns pro zahrani probojovvala cestu dosti sloit, jsme dospli do stadia, kdy se telefonicky dovolme prakticky do celho svta snadnji ne po republice. Movitj majitel poboky mobilnch telefon EUROTEL se dovolaj dokonce tm odkudkoliv z republiky. Penos zprv pomoc fax i datov komunikace prostednictvm modem ji zanaj bt bn. Okoln svt vyuv pevn systm mobiln komunikace GSM, take nejsou ani vt problmy pi pejezdu z jednoho sttu do druhho. Ovem co v ppad, kdy se nap. reportrovi naskytne monost sledovat soutn jzdu automobil Afrikou? Monost vyut celulrn st mobilnch telefon neexistuje, nejbli telefonn pstroj v nedohlednu a termn uzvrky sla sportovnho magaznu se neodvratn bl. Dnes i tuto situaci snadno vyete. U firmy Rohde & Schwarz si lze objednat penosn kufk rozmr 460 x 370 x 140 mm, kter obsahuje zazen SATPHONE SP 1600. Vko kufru je plonou antnou, kter na kmitotu asi 1,6 GHz zajiuje spolehliv

SEZNAMUJEME VS FAXOV PSTROJ OLIVETTI OFX 100Kdy jsem ped pl rokem uveejnil test velice kvalitnho faxovho pstroje Panasonic UF-V 60, postovalo si nkolik mch ptel, e by si hrozn rdi podobn vrobek podili, avak e jsou pro n ceny tchto pstroj dosud ponkud nedostupn. Tehdy jsem si umnil, e jakmile se objev na trhu obdobn pstroj a nebude stt vce ne 10 000,- K, seznmm s nm ihned ppadn zjemce z mn movitch kruh. Nyn jsem takov vrobek objevil. Je to faxov pstroj firmy Olivetti a stoj mn ne 10 000,- K.

Celkov popisAkoli je tento pstroj funkn velmi jednoduch, pesto m vechny zkladn funkce fax, kter se prodvaj i za dvojnsobnou cenu. Zjednoduen je toti pedevm jeho obsluha. K zkladnmu ovldn mu slou pouh dv tlatka. Tato ovldac tlatka jsou v modr a erven barv. Modr tlatko slou k zapnn funkce START a funkce COPY, erven tlatko m funkci STOP. Nad tmito tlatky jsou ti indikan kontrolky: lev indikuje zvadu (ERROR), stedn indikuje vzvu k hovoru (TALK) a prav indikuje zapojen pstroje a probhajc penos (POWER/COM). Na pravm boku pstroje jsou dva pepnae: levm lze volit zpsob penosu (standard nebo fine), ppadn penos obrzk (picture). Pravm pepnaem lze volit: automatick provoz, kdy pstroj rozpozn pjem faxu od bnho telefontu, neautomatick provoz, kdy je ve funkci pouze telefon a pjem faxu je realizovn run stisknutm tlatka START a tet polohu pepnae volme v ppad, e faxov pstroj jet kombinujeme s telefonnm zznamnkem. V praxi to znamen, e lze tento pstroj zapojit tak, e bu pijm faxovan zprvy zcela automaticky nebo ho lze pepnout na manuln pjem faxovch zprv, ppadn ho kombinovat se zznamnkem telefonnch hovor. Zznamnk telefonnch hovor nen soust dodvky a lze ho zakoupit dodaten a pipojit do zsuvky

na zadn stn pstroje. K pstroji lze dodat (bez pplatku) mal run telefon s tlatky k volb astnka. Samozejm lze pout i libovoln stoln telefon, pro kter je na pstroji rovn pslun zsuvka. Popisovan faxov pstroj rozliuje 16 odstn ed barvy, m automatickou regulaci kontrastu, umouje pedat druhmu astnkovi vzvu k hlasovmu kontaktu, sluje strnky, um vytisknout protokol o uskutennm penosu a samozejm um t koprovat dokumenty. Neobvykle je u tohoto pstroje vyeen zpsob, jakm jsou vkldny informace o jmnu astnka (majitele faxu) a o jeho telefonnm sle, kter se vdy automaticky tisknou na kad dokument, kter je odesln (tzv. logo). U naprost vtiny fax se tento kon realizuje ovldacmi tlatky. Protoe zde tato tlatka chyb, je to vyeeno velmi neobvyklm zpsobem tak, e se vechny potebn daje vypln na tech zvlt k tomu urench formulch a ty se pak opticky penesou do pstroje. Ve formulch se pslun polka zaeruj mkkou tukou, take formule lze pout i vcekrte.

ka snmn: 210 mm ( 1 mm). Zpsob tisku: tepeln. Dlka paprov role: 30 m. Provozn teplota: 5 a 35 C. Provozn vlhkost: 20 % a 80 %. Napjec napt: 220 V (+10 %, -15 %). Pkon: 11 W (v klidu), 65 W (za provozu). Rozmry ( x v x h): 30 x 7,5 x 30,5 cm. Hmotnost: 2,9 kg.

Funkce pstrojePorovnval jsem jakost tisku i kvalitu penosu s obdobnmi pstroji vych cenovch td a v penosu bnch dokument jsem nezjistil dn poznateln kvalitativn rozdly. Protoe u tohoto pstroje nen pedpokldn pln profesionln provoz, lze do zsobnku papru vkldat role pouze o dlce 30 m. To odpovd asi 100 dokumentm o formtu A4. To pro men provozy nebo pro soukromnky zcela postauje. V minul kapitole jsem se zmnil o neobvyklm zpsobu, jakm se do tohoto faxovho pstroje vkldaj zkladn daje o nzvu a telefonnm sle provozovatele. K pstroji jsou dodvny ti pedtitn formule, kter maj jednotliv rubriky, v nich se jednotliv daje (vyznaen jeho tvereky) zaeruj tukou. Takto vyplnn formule se pak postupn vlo do pstroje shodnm zpsobem jako vyslan nebo koprovan dokumenty. Faxov pstroj je pete a daje ulo do pamti. Aby mohl bt tento kon realizovn, je teba pstroj nejprve uvst do tzv. mdu OMR (Optical Mark Reader). Uveden do tohoto techo mdu je v eskm pekladu nvodu popsno sice velice nepesn,

Technick dajeKompatibilita: CCITT G3. Metoda snmn: Senzor CCD (flat bed). Kompresn metoda: MH. Penosov doba: 20 sekund (test chard No. 1, normal). Vodorovn rozlien: 8 pcls/mm. Svisl rozlien: 3,85 linek/mm (standardn), 7,7 linek/mm (jemn). Velikost dokumentu: 216 mm (max. ka), 0,06 a 0,12 mm (tlouka).

Naptm zen zdroj proudu uzemnnou ztJednodueji lze realizovat zen proudov zdroj, nen-li jeho zt uzemnna. K zen proudu lze ut operanho zesilovae, kterm je porovnvno dic napt s naptm vytvenm danm vstupnm proudem na snmacm rezistoru. Proud me vychzet pmo z vstupu zesilovae nebo lze tento vstup poslit tranzistorem. Protoe dic napt i snmac rezistor mohou bt v tomto ppad spojeny se zem, postauje zaveden jednoduch zporn zptn vazby. V analogickch zapojench pro uzemnnou zt je vyuvno kombinace kladn a zporn zptn vazby, co zpsobuje problmy se stabilitou obvodu. een problmu bv vtinou na kor jednoduchosti obvodu. Sloitost se zvtuje, je-li poadovn diferenn vstup a vt ka psma. Pomoc me bt zapojen na obr. 1, pochzejc z [1], kter vyuv integrovanho obvodu firmy Analog Devices AD830, oznaenho jako rychl diferenn video zesilova. Obvod m dva diferenn vstupy na jeho vstupu je na rozdl od klasicnatst to vak nen na zvadu, protoe zmnn data vkld vdy do pstroje servisn technik pi jeho instalaci. Nesprvn popis aktivace techo mdu nakonec nen pli kritizovateln tak proto, e mnoh obdobn pstroje maj tuto funkci pstupnou pouze pro servisn pracovnky a vstup do n nebv vbec popsn nejen v nvodu, ale asto ani v servisn dokumentaci. Bn uivatel ji proto neme vbec aktivovat. To m svou logiku, protoe to majiteli nedovoluje tyto daje (teba zcela zmrn) mnit. Naprogramovat lze nzev uivatele (firmy), telefonn slo, poet vyzvnn ne pstroj automaticky reaguje (2 a 6), zvolit jazyk, v nm jsou titny protokoly o uskutennm penosu dokumentu (anglitina, francouztina, nmina, italtina nebo panltina), dle kd, pod kterm si lze telefonicky vydat zprvy, zanechan v zznamnku hovor (pokud jej k pstroji pipojme). Naprogramovat lze t, zda se pstroj pi registraci faxovho signlu pepne na pjem faxov zprvy automaticky nebo zda to uivatel udl run. Lze t zvolit, zda bude po kadm vyslanm dokumentu vytitno potvrzen nebo zda to nebude poadovno.

kho operanho zesilovae nula, je-li nulov souet rozdl napt na vstupech zesilova X a Y. Jak je z obr. 1 patrn, sta k vytvoen proudovho zdroje s uzemnnou zt RZ (zenho naptm US na diferennm vstupu X AD830) mimo tento obvod pouze snmac rezistor RS, z nho je zavedena zporn zptn vazba na zesilova Y. Proud zt je uren vztahem IZ = US/RS. AD830 m jednotkov zisk a pi 60 MHz a je schopen dodat do zte proud 30 mA. Napt na diferennm vstupu je omezeno na 2 V, maximln napjec napt je 15 V. Je-li poadovn vt proud, me AD830 budit pmo bipolrn tranzistor T1, jak je tomu v zapojen na obr. 2. Proti vzniku oscilac je vhodn vst signl na bzi T1 feritovm korlkem.0 a 20 mA IDAC 1 50 koax 50 Rj 50 DAC

vstup Us

1 X 2

AD830

8

+U

~

+3 Y 4

7

6 5 -U

Rs

Iz = Us / Rs

zt

Obr. 1. Naptm zen zdroj proudu s IO AD830 usnadn een pi uzemnn zti Obr. 2. Zapojen umoujc doshnout vstupnho proudu a 250 mAAD830 8 +U T1 MJE200

+U

2

+

7

Stejnmu elu slou i rezistor R C a kapacitn trimr C T . Rezistor R j na vstupu slou impedannmu pizpsoben vstupu zesilovae a veden pivdjcho signl od proudovho vstupu vzdlenho pevodnku /A. JH [1] Naumann, Ch.: V-To-I Converter For Grounded Loads. Electronic Design 43, 1995, 6. bezna, s. 94, 96. Pokud m uivatel k dispozici telefonn pstroj, kter umouje tlatkovou volbu astnickch sel a kter m navc pamov tlatka pro volbu vybranch astnk jedinm tlatkem, pak je velice eln, pipojme-li ho k tomuto faxovmu pstroji. Zajistme si tak pi provozu podstatn jednodu a pehlednj obsluhu, protoe meme pi volb astnickch sel vyuvat jeho pamovch monost. Je samozejm, e vechny zkladn funkce tohoto pipojenho telefonnho pstroje zstvaj pln zachovny. Uritm omezenm komfortu je skutenost, e tento pstroj nen opaten automatickm odezvnm papru, take kad pijat dokument je teba odtrhnout run. Na druh stran je vak pravdou, e monost automatickho odznut papru chyb i u mnoha podstatn drach stroj a e po uritm cviku tuto prci kad zvldne. Pi bn prci je ovldn pstroje nadmru jednoduch, nebo k tomuto elu slou pouze dv tlatka a ke kontrole funkc ti kontrolky. Tlatko START/COPY slou k zapnut penosu dokumentu, k runmu zapnut pjmu dokumentu, ke koprovn dokumentu a k posuvu papru. Tlatko STOP slou k peruen vysln, pjmu nebo koprovn, k vyjmut originlu a k resetovn pi hlen chyby.

3 6 4 5 -U

5 a 65 pF

Rc 12 Rs 4

100

100 Iz=I DAC .(Ri / Rs) Iz 0 a 250 mA zt

Prvn kontrolka svt pi zapnut pstroje a pi penosu dokument a blik pi ekn na penos. Druh kontrolka svt, pokud nen zaven telefon nebo pokud probh hovor a blik pi vzv k hlasovmu kontaktu. Tet kontrolka indikuje jakoukoli zvadu a upozoruje, e nebyl uzaven kryt prostoru pro papr.

ZvrTento pstroj povauji za mimodn zdail vrobek, pedevm pi porovnn jeho funkce a ceny. Tomu, kdo nevyaduje mimodn funkce a postauj mu bn zkladn funkce, ten bude s tmto faxovm pstrojem pln spokojen. Pokud m k dispozici telefonn pstroj s monost automatick volby astnka jednm tlatkem, me tento telefonn pstroj k popisovanmu faxu pipojit a pak me vyuvat tto volby i pi odesln faxovch zprv. Tento pstroj nabz firma MAREX (tel. 253598, 257413) v Praze 2, Francouzsk 32 za, podle mho nzoru, velmi pznivou cenu 8180,- K (bez DPH) nebo 9980,- K (s DPH). Domnvm se, vzhledem k vlastnostem a funkci tohoto pstroje, e je to cena vce ne pimen. Adrien Hofhans

Otkomr pro ....(vyberte si sami)Ji ZuskaStavba otkomr pro motorov vozidla vdy patila k oblbenm nmtm amatrskho snaen. Inicializanm impulzem k vytvoen nov konstrukce tto uiten hraky asto bv pchod njak nov soustky, kter se pro tuto aplikaci pmo nebo nepmo nabz (speciln obvody pro otkomry nebo obvody pro zen svtivch diod). Takto vznikla na p. konstrukce s obvodem SAK 215, uveden v [1], nebo podle druh monosti konstrukce, popsan v [2]. Zejmna druh citovan stavebn nvod byl z hlediska zjmu ten velmi spn. Jedinou jeho nevhodou byla urit komplikace pi stavb, spovajc v nutnosti pipojit vech 24 kus LED asi 30 drty k ostatnm obvodm, umstnm na kruhov desce s plonmi spoji, dle bylo nutn vechny LED njak zafixovat do tvaru kruhov stupnice.Vzhledem k tomu, e od zveejnn poslednho stavebnho nvodu v AR, co byl prv lnek [2] (nebereme-li v vahu lnek Univerzln tmstn panelov ta/otkomr v AR A4/94, kter nen vhodn pro pouit v aut), ji uplynula znan dlouh doba, vme, e tenm pijde vhod monost vybrat si pro svoji potebu i poten nkterou z dle uvedench konstrukc otkomr. Nedvno byl sice uveejnn v jednom tuzemskm asopise stavebn nvod na otkomr s indikac pomoc LED, ale krom vhrad ke zpsobu zpracovn prvodnho popisu asi nelze brt vn ani samotn stavebn nvod pro amatry, u nho jen cena soustek pevyuje 600 K. Hlavnm zmrem tohoto pspvku je nabdnout veejnosti (nejen radioamatrsk) nenkladnou a snadno realizovatelnou konstrukci otkomru do motorovch vozidel v nkolika variantch, pokrvajcch co nejir pole poadavk. Ve smyslu tohoto zmru byly postupem asu vytvoeny celkem tyi varianty otkomr, kter budou dle oznaeny jako A, B, C a D. Stavebn i finann nronost jednotlivch variant se ponkud li, kad si me vybrat konstrukci nejbli jeho pedstav nebo poteb. Jejich spolenm znakem je indikace otek prostednictvm svtivch diod (dle LED) a vyuit obvodu MAF115, kter byl pro tyto ely vyvinut. Stupnice u prvnch dvou variant obsahuj 12 kus LED. Jedna varianta m diody umstn v kruhu na obvodu destiky s plonmi spoji o prmru 50 mm a je tedy urena spe pro univerzln pouit. Druh konstrukce otkomru je upravena speciln pro automobily z ady 105 a 120 (tedy krom tch model, kter maj otkomr ve standardn vbav). Rozmry a tak tvar destiky pro tuto verzi otkomru umouj jeho vestavn do sdruenho palubnho pstroje uvedench typ voz (vpravo vedle tachometru), ani by bylo nutn stvajc vybaven jakkoliv omezovat. Realizace obou uvedench variant je velmi levn, nklady na soustky se pohybuj kolem 100 K. Dal dv varianty maj na stupnicch indikace otek po 24 kusech LED a jejich rozmry jsou proto ponkud vt. Pro univerzln pouit je opt urena konstrukce s kruhovou destikou o prmru 65 mm s diodami na obvodu. Konen posledn varianta otkomru m opt speciln uren. Jeho deska s plonmi spoji je navrena pro pouit v automobilech Favorit (ale jen pro ty modifikace, kter maj vpravo od tachometru umstn hodiny). Msto pro instalaci tohoto otkomru bylo nalezeno v pravm hornm rohu palubnho panelu, kde je voln komrka, vhodn k instalaci otkomru svou polohou v zornm poli idie. Nklady na material jsou pro variantu C asi 150 K, pro variantu D pak asi 200 K (protoe LED pro povrchovou mont jsou podstatn dra). Jak ji bylo uvedeno, ob varianty A i B vyuvaj pro indikaci rychlosti oten pouze 12 LED. Proto krom obvodu MAF115 obsahuj pouze jeden obvod A277, kter je zapojen v tak zvanm pskovm reimu. Rozdly mezi variantami A a B jsou velmi mal, tkaj se jen obvodu pro zen jasu diod a filtrace signlovho napt, vedenho z obvodu MAF115 do dcho vstupu A277.

Poznmky k soustkmPopis aktivnch soustek konstrukce otkomr (tedy pouitch integrovanch obvod) je uveden v pedchoz sti tohoto lnku. Pasivn soustky pro varianty, stavn klasickou technologi, najde patrn vtina amatrskch elektronik v zsuvkch. Z rezistor docela dobe vyhov TR 191 a jejich rozmrov ekvivalentn typy, pokud mono s kovovou vrstvou. Kvalitn (z hlediska teplotn stability) by ml bt pedevm kondenztor monostabilnho klopnho obvodu, oznaen u vech variant jako C2. Svtiv diody, kter tvo stupnice vech variant otkomr, mohou svoj barvou stupnici rozdlit na pklad na ti oblasti (segmenty). Tm se oddl oblasti nzkch, stednch a vysokch otek, co pispv k pehlednosti daj otkomru. O vbru LED jsou dal poznmky pmo u popisu jednotlivch variant. Fotorezistory, pouit u variant B a C, jsou typu WK 650 60a, je jsou vhodn pro sv nzk pouzdro. Na jejich mst byly v obvodech regulace jasu diod s spchem vyzkoueny rovn fototranzistory KP101, bylo ovem teba upravit odpor rezistor, zapojench v serii se svtlocitlivm prvkem. Pro varianty, vyuvajc techniku povrchov monte soustek, se pot s rezistory a kondenztory rozmr 1206. Jejich pjen je amatrsky zvldnuteln, dokonce i transformtorovou pjekou (pokud mme dostaten velk cit). V kadm ppad radji doporuujeme pout mikropjeku, nejlpe s regulac teploty hrotu.

Veobecn popis zapojenZklad zapojen je spolen pro vechny varianty otkomr. Pro zpracovn impuls, pivedench ze zapalovac soustavy motoru, se vyuv specilnho IO MAF115. Podrobn informace o vnitnm zapojen, provoznch vlastnostech a monostech vyuit lze nalzt v katalogov literatue bvalho podniku TESLA Ronov. Vstupn proud obvodu, je je pmo mrn kmitotu vstupnch impuls (tedy tak otkm motoru), je peveden na napt, kterm jsou pak zeny znm IO A277, uren speciln pro buzen LED.

Popis zapojen otkomru varianta ASchma zapojen tto varianty otkomru je na obr. 1. Impulsy ze zapalovac soustavy motoru jsou pivedeny na vstup otkomru a pes rezistor R1 pmo na vstup obvodu MAF115. Kondenztor C1 spolu s R1 oiuje vstupn signl od ruivch zkmit, kter produkuj zejmna sou-

MAF115

A277

Obr. 1. Schma zapojen otkomru varianty A stavy s kontaktnm peruovaem. Uvnit integrovanho obvodu je mezi vstupem a spolenou zem zapojen omezovac obvod (Zenerova dioda). Vstupn impulsy jsou uvnit obvodu IO1 zavedeny na Schmittv klopn obvod s hysterez asi 1 V, dle pak do monostabilnho klopnho obvodu, kter z nich vytv impulsy s konstantn kou, danou dvma externmi soustkami, odporem rezistoru R2 a kapacitou kondenztoru C2. Dal st IO1 potom pevd tyto impulsy na proud, jeho velikost je pmo mrn jejich opakovacmu kmitotu. Velikost tohoto proudu, kter tee z vvodu 10 IO1 smrem ke spolen zemi, meme ovlivovat zmnami odporu rezistoru R4. Na rezistoru R3, zapojenm mezi vvodem 10 a zem, se vytv napt, jeho velikost je tedy rovn pmo mrn rychlosti oten. Toto napt je filtrovno kondenztorem C3 a zavedeno do dcho vstupu 17 obvodu IO2. Obvod A277 pracuje v tzv. pskovm reimu. Prakticky vechny potebn informace o vlastnostech tchto obvod lze zskat z literatury [3[, kde tak najdeme znan rozshl a pestr soubor zajmavch aplikac. Referenn napt pro obvod IO2 je vytvoeno pomoc dlie (rezistory R5 a R6) z vstupnho napt stabiliztoru, obsaenho v obvodu MAF115. Indikan LED D2 a D13 se rozsvc podle otek motoru. Dioda D1 pouze indikuje po pipojen napjecho napt stav pipravenosti. Pro tuto verzi otkomru jsou vhodn na pklad kulat diody (rznch barev) o prmru 5 mm. Proud rozsvcench LED D2 a D13 je piblin 10 mA, co je dno tm, e obvod A277 nem zapojen vvod . 2. Tento proud lze snadno zmnit rezistorem, zapojenm z uvedenho vvodu na zem (zmenit) nebo na kladn pl napjecho napt (zvtit). Plynul regulace jasu LED lze pak snadno doshnout nap. potenciometrem.

sledn dioda se mus rozsvtit prv tehdy, doshne-li kmitoet pomocnho genertoru 200 Hz. Opravy daje otkomru nejjednodueji doshneme zmenovnm odporu pslunch rezistor pipojenm druhho do paraleln kombinace. Pitom plat, e se daj otkomru bude zmenovat po zmenen odporu rezistor R3 a R5, zvtovat se bude naopak po zmenen odporu rezistor R4 a R6. Pokud bychom chtli otkomr pout pro jin druh motoru, potom meme k pepotu kmitotu vstupnch impuls pout informace a vztahy, uveden v [1]. Podle nich upravme velikost patinch soustek tak, abychom doshli danho rozsahu stupnice otkomru. Otkomr meme rovn seizovat na vozidle, kter je vybaveno jinm, ovem dobe sezenm otkomrem. Takov postup vak bude patrn asov nronj.

Seznam materialu pro variantu APolovodiov soustky IO1 MAF115 IO2 A277 LD1 a LD13 viz text Rezistory (TR 191 apod.) R1, R3, R5 22 k R2 68 k R4 6,8 k R6 12 k R7 1,2 k Kondenztory C1 2,2 nF keramick C2 33 nF viz text C3,C4 20 F elektrolytick deska s plonmi spoji

Obr. 2. Rozloen soustek otkomru varianty A

Popis zapojen otkomru varianta BTato varianta otkomru, uren speciln pro pouit v automobilech ady 105 a 120 (modely S a L), je obvodov velmi podobn variant A. Podstatn rozdl je vak ve tvaru destiky s plonmi spoji a tak v uspodn indikanch diod. Kdy jsme toti chtli zalenit otkomr do pvodnho palubnho panelu, ani bychom cokoliv jinho zde vyadili z innosti, bylo nutno otkomr vestavt do pstroje vpravo vedle tachometru (kde je napklad u model GL, GLS, Rapid a dalch modifikac umstn klasick otkomr s rukovm midlem). Tento sdruen pstroj obsahuje est kontrolnch rovek rznch funkc (nabjen, dlkov svtla a dal). Uprosted, mezi kruhov rozmstnmi kontrolkami je przdn msto, do nho lze prv otkomr umstit. Protoe vak zde toho msta zase nen tak mnoho, bylo nutn pro konstrukci pout soustky pro povrchovou mont, pouze indikan LED jsou

Obr. 3. Obrazec plonch spoj otkomru varianty A n destiky s plonmi spoji osadme nejprve pasivn soustky (rezistory a kondenztory), potom vechny LED a nakonec oba integrovan obvody. Po pipojen napjen se rozsvt LED D1. Nejvhodnj je seizovat otkomr na pracovnm stole genertorem. Zapojen ppravku, vhodnho pro seizovn otkomr (jde o velice jednoduch impulsn genertor) je soust tohoto lnku a bude uvedeno v jeho zvru. Uveden hodnoty soustek otkomru jsou navreny pro rozsah 0 a 6000 ot/min, co pro tydob tyvlcov motor odpovd rozsahu kmitotu vstupnch impuls 0 a 200 Hz. Pi vlastnm seizovn pak plynule zvyujeme kmitoet genertoru a zrove sledujeme postupn rozsvcen LED od D2 a po D13. Po-

Stavba a sezenRozloen soustek otkomru na destice s plonmi spoji je na obr. 2 (pi pohledu ze strany soustek. Na obr. 3 je nkres spojovho obrazce pi pohledu na spoje. Do vyvrta-

MAF115

A277

LED, kter je obsaen ve struktue obvodu A277. Pomoc fotorezistoru R8 a dalho rezistoru R9 bylo realizovno velmi inn a pro idie pjemn automatick zen jasu LED v zvislosti na rovni osvtlen vnitku vozu. Uveden odpor rezistoru R9 je teba brt spe jako orientan, protoe odpor fotorezistor mv velmi irok tolerance.

Stavba, oiven a sezenObr. 4. Schma zapojen otkomru varianty B Pi konstrukci tto varianty otkomru byly vyuity jak klasick soustky (LED, fotorezistor, integrovan obvody), tak i pasivn soustky pro povrchovou mont (rezistory a kondenztory). Proto je velmi dleit dodret dle uveden doporuen ke stavb. Nejdve do destiky, opracovan podle vyznaenho tvaru, vyvrtme dry pro vechny LED (vrtkem o prmru 1,2 mm) a pro fotorezistor (vrtkem 0,8 mm). Dle pak vyvrtme dry pro pipevnn destiky s plonmi spoji otkomru do pouzdra sdruenho pstroje, zde pouijeme vrtk o prmru 2,5 mm. Oba integrovan obvody jsou do destiky osazeny a zapjeny ze strany spoj. Ze vzhledovch dvod by bylo nevhodn, aby jejich vvody prochzely destikou. Proto budeme dry, do nich se zasunou pslun vvody integrovanch obvod, vrtat jen do hloubky asi 0,5 a 1 mm, pouijeme k tomu vrtk o prmru 0,8 mm. Potom pestkme horn stranu destiky i obvodov hrany ernou matovou barvou. Po jejm zaschnut ji meme do destiky zapjet vechny diody a fotorezistor. Pipomeme si, e bude pro pehlednost vhodn, pouijeme-li na jednotliv sloupce diody rozdln barvy, nap. prav sloupec vytvome ze lutch, prostedn ze zelench a lev sloupec z ervench diod. Pozice tchto soustek vidme na obr. 5. Prmr rozenho nkruku tlska diod u jejich vvod je u nkterch typ vt ne 5 mm. Protoe rozte dr v destice otkomru je prv 5 mm, musme v takovm ppad nkruek ponkud opilovat, aby bylo mono LED usadit vedle sebe. Vechny ostatn soustky tto varianty otkomru jsou umstny ze strany spoj. Protoe nkter z rezistor a kondenztor jsou umstny pmo pod pouzdry integrovanch obvod, je nutn tyto soustky pjet na destiku jako prvn. Rozmstn soustek, osazovanch ze strany spoj, je na obr. 6. Rezistor Rx zatm neosazujeme, protoe pravou jeho odporu

Obr. 5. Rozloen soustek na horn stran destiky otkomru varianty B v klasickm kulatm proveden o prmru 4 mm. Diody zde jsou uspodny do t svislch sloupc vdy po tyech LED. Vlastn indikace rychlosti oten vypad nsledovn: pi zvyovn otek motoru od 0 do 2000 ot/min se nejprve postupn zdola nahoru rozsvc diody v levm sloupci, a pi dosaen 2000 ot/min svt cel lev sloupec. Pi dalm zvtovn rychlosti oten se zanou, opt zdola, postupn rozsvcet diody prostednho sloupce, kter svt cel (tedy spolu s levm sloupcem) pi dosaen 4000 ot/min. Je zejm, e v rozmez 4000 a 6000 otek se analogicky chovaj diody sloupce pravho. Takov zpsob indikace je velmi pehledn. Na zklad zkuenost z provozu lze dokonce uvst, e otkomr nabd idie, aby pi jzd udroval otky motoru v oblasti, kter je provozn optimln a sporn. Pod prostednm sloupcem diod je jet na horn stran destiky s plonmi spoji umstn fotorezistor, kter zastv funkci idla obvodu pro automatick zen jasu LED (podle vnjho osvtlen). Ostatn soustky otkomru, vetn obou integrovanch obvod, jsou zapjeny ze spodn strany destiky, tedy ze strany spoj. Toto een sice vyaduje ponkud neobvykl zpsob pjen obou integrova-

Obr. 6. Rozloen soustek na spodn stran destiky otkomru varianty B

Obr. 7. Obrazec plonch spoj otkomru varianty B nch obvod, ale je snadno provediteln (viz dle). Ke schmatu zapojen otkomru podle varianty B, kter je na obr. 4 jenom strun: zapojen je tm shodn s variantou A, pouze zde byl zmnn zpsob filtrace vstupnho signlovho napt obvodu MAF115. Ve variant B je (pro zmenen kapacity, tedy i velikosti kondenztoru C3) pouit pro dosaen dostaten velk asov konstanty filtru rezistor R7. Tm se podailo omezit blikn LED pi nzkch otkch. Druh zmna spov ve vyuit obvodu pro zen jasu

Obr. 8. Zpsob pravy vvod integrovanch obvod pro otkomr varianty B

nakonec budeme otkomr kalibrovat. Motiv plonch spoj u tto varianty otkomru je na obr. 7. Zvltn pozornost musme vnovat osazen integrovanch obvod. Vvody jim zkrtme tpacmi kletmi nebo nkami tak, aby z jejich zench konc zbylo jen asi 0,5 mm. Krom toho jet musme vvody ohnout na druhou stranu pouzdra. pravy jsou naznaeny na obr. 8. Tyto komplikace jsou dny nepznivm rozloenm vvod integrovanch obvod pi jejich monti ze strany spoj. Pi bnm uspodn vvod se toti nepodailo navrhnout jednostrannou desku s plonmi spoji pro obvody otkomru na ploe, kter byla pro tuto variantu (pi zvolenm uspodn) k dispozici. Integrovan obvody meme po proveden popsanch prav usadit do vyvrtanch dr (vlastn do dlk) a zapjet. U obvodu MAF115 pjme jen ty vvody, kter jsou funkn. Dle propojme krtkou spojkou vvod 7 obvodu A277 se spolenm bodem diod LD9 a LD10 a nakonec k vyznaenm bodm +Ub, GND a IN pipojme asi 8 cm dlouh ohebn vodie. Pi seizovn otkomru vychzme z popisu nastaven pedchoz varianty, pi tom respektujeme nkter odlinosti v oznaen soustek a t popis zpsobu innosti otkomru tto varianty (viz ve). Hodnoty soustek jsou navreny tak, aby vdy bylo mon zmnou odporu rezistoru Rx (kter je zde zapojen paraleln k rezistoru R4) nastavit sprvn rozsah.

Mont otkomru do vozuNejprve musme demontovat z palubn desky automobilu sdruen pstroj indikace provoznch funkc. Vyjmeme tyi rouby, umstn v rozch palubnho panelu a panel zvnitku vytlame ve smru k idii. Potom sejmeme z obou svornk sdruenho pstroje matice M4, podloky i ohnut drky, vythneme z jeho zadn sti objmky se vemi kontrolkami vetn prostedn osvtlovac a meme pstroj vysunout ven z palubnho panelu. Pi rozebrn sdruenho pstroje musme nejdve odehnout zalisovan rmeek ochrannho skla v jeho ele. Postupujeme opatrn, aby po optovn monti nebylo na pstroji vidt pokozen. Po sejmut krycho

rmeku se sklem meme od sebe oddlit kryt z ocelovho plechu a vnitn tleso pstroje z plastick hmoty. Po vytaen dvou malch ntk pak meme z vnitnho tlesa sejmout kruhov panel z hlinkovho plechu, na kterm jsou vyznaeny symboly provoznch funkc agregt vozu, kter jsou tmto pstrojem kontrolovny. Panel vystihneme podle nkresu na obr. 9, ppadn deformace opatrn vyrovnme tak, abychom nepokodili jeho vzhled. Na spodku vnitnho tlesa uvidme mezi vzdlenjmi pouzdry kontrolnch rovek msto, kam meme umstit ti roubky M3 x 15 mm pro pvodn kabely k otkomru. Zde vyvrtme do tlesa ti dry o prmru 3 mm. Pod hlaviky roubk zvnitku dme pjec oka pro pipojen kablk od destiky otkomru. roubky zvnjku upevnme maticemi M3 k tlesu pstroje a nasadme na n bn automobilov ploch svorky, kter pithneme dalmi maticemi. Potom k pjecm okm pipojme kablky od destiky otkomru. Vystien panel pstroje dme zpt na msto a dvma samoeznmi roubky o prmru asi 2 mm a dlce 8 mm pipevnme destiku otkomru i s panelem k tlesu pstroje. Mezi destiku s plonmi spoji a panel je teba jet ped seroubovnm vloit nevodiv podloky tl. asi 0,5 mm, aby nemohly v obvodech otkomru vzniknout zkraty. Nyn ji meme sestavit cel sdruen pstroj a po zptnm nasazen rmeku se sklem opatrn zaklepat na pevn podloce rozehnut rmeek zpt do pvodn polohy. Pi zptn monti dbme na to, abychom vrtili vechny kontrolky na sprvn msto. Jet zbv na pslun svorky pivst kabel od kostry vozu, napjec napt ze svorky . 30 z palubn st a kabel od kontakt peruovae. Pokud jsme se nedopustili pi

instalaci njak chyby, pak by otkomr ml po sputn motoru fungovat.

Seznam materialu pro variantu BPolovodiov soustky IO1 MAF115 IO2 A277 LED LD1 a LD12 viz text Rezistory pro SMT, typ 1206 R1,R3,R5 22 k R2 68 k R4 6,8 k R6 12 k R7 0,47 M R9 100 viz text Rx Kondenztory pro SMT, typ 1206 C1 2,2 nF C2 33 nF C3,C4 0,22 F Fotorezistor R8 WK 650 60a viz text Destika s plonmi spoji

Otkomr varianty CJak ji bylo uvedeno, tento otkomr m stupnici, je obsahuje celkem 24 kus LED a navc jet jednu (tu prvn), kter je vyuita jako indikace zapnut. Schma zapojen tto varianty otkomru je na obr. 10. Obvod MAF115 je zapojen shodn jako u varianty A. Svtiv diody zde d dva obvody A277, zapojen do kaskdy. Vstupn signlov napt obvodu MAF115 je pivedeno na dc vstupy u obou integrovanch obvod. Plynul pechod svitu mezi diodami LD13 a LD14 je zajitn nvaznm nastavenm referennch napt na pslunch vstupech obou integrovanch obvod - viz [3]. (Dokonen pt)

MAF115

2x A277

Obr. 9. Zpsob vystien vnitnho panelu sdruenho pstroje

Obr. 10. Schma zapojen otkomru varianty C

Zvukov kontrolr a skaka pre motoristovIng. Marin LakPopisovan zariadenia s jednoduch, viacelov, nenron na vrobu a s dobrmi ochrancami a pomocnkmi pre majiteov motorovch vozidiel. Jedn sa o viacfunkn zvukov kontrolr pre automobily 105, 120, 130, Favorit a zaujmav zvukov autoskaku.

nch systmoch. Aj al uvatelia oceuj jeho vhody. Navrhol som a odskal dva druhy signaliztorov. Jeden pri poruche hr meldiu a druh signalizuje preruovanm signlom.

a) Zvukov kontrolr s meldiouSchma zapojenia je na obr. 1. innos kontrolra je jednoduch a je jasn z uvedenej schmy. Pri zapnutom zapaovan alebo zapnutch svetlch je naptie priveden cez diodu D4 alebo D5. Pri bezporuchovom stave je na vstupe od snmaa teploty (lt vodi) naptie vie ako 1,5 V a na vstupe od olejovho snmaa (modr vodi) napjacie naptie. Tranzistor T1 je v zopnutom stave a T2 v rozopnutom stave. Melodick genertor MG nie je aktivovan. Pri zven teploty v chladiacom systme (nad 95 C) poklesne naptie na bze T1, T2 zopne a uvedie do innosti MG a piezoelement PE.

Zvukov kontrolr pre 105, 120, 130 a FavoritPri pouvan uvedench automobilov sa asto stva, hlavne u starch vozidiel, e pri poruche v chladiacom systme (nik chladiacej kvapaliny, porucha termostatu....) vodi zaregistruje poruchu neskoro, me djs k prehriatiu a pokodeniu motora. Aj porucha v olejovom systme je nebezpen pre motor, pokia je zaregistrovanie oneskoren. innos tchto systmov je indikovan opticky na prstrojovej doske, ale vodi asto zist poruchu neskoro. astm javom sa st-

va zabudnutie zapnutch svetiel a pri dlhom svieten to pokodzuje akumultor a znemon natartovanie. Zvukov kontrolr sli na kontrolu a zvukov signalizciu nasledovnch stavov: - signalizuje vysok teplotu chladiacej kvapaliny, - signalizuje poruchu v olejovom systme, - signalizuje zapnut vonkajie osvetlenie pri vypnutom zapaovan. Popisovan kontrolr pouvam v aute 120L u dva roky a u viackrt ma upozornil na poruchy v uvede-

Obr. 1. Zvukov kontrolr s meldiou

Obr. 3. Miesta pripojenia vodiov kontrolra v aute pre 105, 120 a 130 Ten ist prpad nastane pri poruche v olejovom systme, ke naptie bzy T1 poklesne pod spnaciu hodnotu uzemnenm cez D1. Pri vypnutom zapaovan a zapnutch svetlch je T1 v rozopnutom stave, bza je bez naptia a T2 v zopnutom stave, kontrolr signalizuje poruchov stav. Melodick genertor MG je mon poui tak, ktor hr meldiu nepretrite, alebo tak, ktor sa po odohrat meldie automaticky vypne. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok je na obr. 2. Kontrolr je umiestnen v plastovej krabike rozmerov 55 x 35 x 15 mm. Vodie s dlh 200 mm. Miesta pripojenia vodiov kontrolra v aute pre 105, 120, 130 s vyznaen na obr. 3 a pre Favorit plat nasledovn zapojenie: M1 - biely, M8 - modr, AB3 - ierny, N5 - erven a O2 - lt. Psmeno oznauje konektor a slica prslun kontakt. Zodpovedajce oznaenie M1, M8... je na pvodnej kabeli. Mont kontrolra do 105, 120, 130: - vymontova prstrojov dosku, odskrutkova 4 skrutky a odpoji prvod rchlomeru, - vodie kontrolra pripoji na dutinky pvodnch vodiov, - kontrolr upevni na zvzok vodiov prstrojovej dosky, - namontova prstrojov dosku.

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok kontrolra z obr. 1

Obr. 4. Zvukov konrolr s preruovanm signlom

Obr. 5. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok kontrolra z obr. 4

>

Stdav rozsah rukovho midlaNelinern stupnice, kter se vzjemn nekryj na citlivjch rozsazch a kmitotov rozsah pouze do nkolika kHz - to jsou nejvt nedostatky pi pouit magnetoelektrickch midel na stdavch rozsazch. Jsou zpsobeny tm, e usmrovac dioda pracuje s malm stednm proudem, jej statick odpor se mn v rozsahu dvou d podle vchylky ruky midla a jej zptn kapacita zmenuje vchyku midla pi vych kmitotech. Zapojen z obr. 1 odstrauje tyto nevhody a umouje pi vhodn vybra-

n diod, kondenztoru a rezistoru Rn mit i pi kmitotech a do nkolika set MHz. Stupnice pstroje je tm linern a lze proto pout stupnici pro stejnosmrn rozsah. Pouze pro napt srovnateln s prahovm naptm diody a men pesnost men kles. Pi nvrhu postupujeme tak, e k voltmetru pro stejnosmrn napt s rozsahem U a vstupnm odporem Rv pipojme kondenztor s kapacitou C = 10T/Rv kde T je perioda signlu menho napt (pro 50 Hz je T=20ms). Pro odpor rezistoru Rn plat Rn = Rv /14,639. Do srie s tmto rezistorem je vazena usmrovac dioda (germaniov nebo kemkov) s povolenm zvrnm naptm Uz = 2,83U. Rezistor Rn nen nutn vybrat pli pesn, nebo pi odchylce o 6 % od vypotenho odporu kols vchylka ruky midla jen o 1 %. Zapojen je tedy do jist mry samostabilizujc.

Mic pstroj pak pracuje mezi svorkami C-B jako stejnosmrn a mezi svorkami A-B jako stdav voltmetr se stejnm rozsahem. Stupnice me bt spolen, nebo se odchyluje jen pi malch vchylkch ruky midla. Hodnoty soustek v obr. 1 jsou uvedeny jako pklad a plat jen pro uveden midlo a rozsah 30 V.

Obr. 2. Zapojen dvoucestnho usmrovae Podobnm zpsobem lze navrhnout i dvoucestn usmrova (obr. 2). Potom se konstanty ve vzorcch pro Rn a Uz zmen na polovinu a ve vzorci pro kapacitu na tetinu. Linearita stupnice je vak lep u jednocestnho zapojen. Pro men na vysokch kmitotech pouijeme vhodnou diodu a bezindukn proveden rezistoru Rn. Ing. Jaroslav Lokvenc

Obr. 1. Zapojen jednocestnho usmrovae

>

Po zapnut zapaovania sa ozve zvukov signl. Ak s sledovan funkcie bez zvad, po natartovan zvukov signl zanikne. Pri monti do Favorita postupova podobne, rozdiel je v demonti prstrojovej dosky a spsobe pripojenia vodiov. Vodie od kontrolra musia by dlhie (350 mm).

signlu a frekvenciu preruovania je mon meni siastkami R4, C1 a R5, C2. Integrovan obvod je napjan bytkom naptia na Zenerovej diode D6.

ma vodimi ukonenmi krokosvorkami bez hrotu. To zle od prevedenia krabiky a nzoru uvatea.

Zvukov autoskaka 12 VSchma autoskaky je na obr. 6, doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok na obr. 7. Navrhovan autoskaka je vzhadom na svoje funkcie a jednoduchos prnosom pre motoristov, pri opravch poskytuje vie pohodlie a monosti ako ben sveteln skaka. Autoskaka rozliuje naptie akumultora opticky aj zvukovo a naptie akumultora pri dobjan alterntorom. Pre zvukov signalizciu je pouit ben typ multivibrtora; na vstupe je pouit piezoelement PE. Pre sveteln indikciu s pouit dve sveteln diody D3 a D4. Dioda D4 svieti trvale po pripojen na naptie akumultora. Dioda D3 svieti len vtedy, ak je naptie vie ako 13 V, indikuje dobjanie akumultora alterntorom. Autoskaku je mon umiestni do plastovej krabiky 55 x 35 x 15 mm. Na jednej strane je umiestnen merac hrot a na druhej strane vodi ukonen krokosvorkou. Pre niektor praktick innosti je vhodnejie prevedenie s dvo-

Zoznam siastokKontrolr poda obr. 1 R1 27 k pre 105, 120, 130; 56 k pre Favorit R2 12 k R3 4,7 k D1 a D5 KA267 D6 KZ140 T1, T2 KC238 PE CB13PA - 225 MG UM66T-01L (L - hra nepretrite) Kontrolr poda obr. 4 R1 27 k pre 105, 120, 130; 56 k pre Favorit R2 12 k R3 300 /0,5 W R4 1,2 k R5 180 C1 100 F/10 V C2 1 F/50 V D1 a D5, D7 KA267 D6 KZ260/5V1 T1, T2 KC238 PE CB13PA-225 IO1 MH7404 Skaka poda obr. 6 R1, R2 820 R3 2,7 k R4, R5 1,5 k R6, R7 27 k C1, C2 33 nF, keramick D1 KA267 D2 KZ260/12 D3 LED 5 mm, zelen D4 LED 5 mm, lt T1, T2, T3 KC238 PE CB13PA-225

b) Zvukov konrolr s preruovanm signlomSchma zapojenia je na obr. 4, doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok na obr. 5. Rozdiel je v tom, e miesto melodickho genertora je pouit dvojica genertorov tvorench integrovanm obvodom MH7404. Tn

Obr. 6. Schma autoskaky

Obr. 7. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok pre autoskaku z obr. 6

Nzkofrekvenn ekvalizr a spektrln analyztorKarel BartoDesetipsmov stereofonn ekvalizr je dnes ji klasick pstroj pouvan v audiotechnice k prav nf signlu. V tto konstrukci je doplnn spektrlnm analyztorem, sloucm k optickmu zobrazen rovn signlu, obsaenho v jednotlivch psmech penenho kmitotovho spektra. Pstroj je svmi technickmi parametry, uitnmi vlastnostmi a komfortem obsluhy pln srovnateln s tovrnmi vrobky. Vechny funkce jsou ovldny mikrospnai. Elektronika byla navrena s ohledem na pouit bn dostupnch soustek a pi oivovn nen poteba nic nastavovat. Ekvalizr a spektrln analyztor jsou dva na sob funkn nezvisl celky a lze je pout i samostatn.

Z pepnae vstup je signl veden pes potenciometr, jm je mono nastavit citlivost, na spektrln analyztor. Zde je signl deseti psmovmi propustmi rozdlen a jeho okamit velikost je indikovna na displeji sloenm z matice 10 x 10 LED. Pepnac rel, pepna vstup, zdroj, funkce Stand by a vechny funkce spektrlnho analyztoru jsou zeny mikrospnai pes obvod elektronickho ovldn.

Popis innosti podle blokovho schmatuVstupn sgnl se pivd na vstupn zesilova A1 (resp. A1), kter m jednotkov zeslen a zajiuje oddlen dalch obvod od zdroje signlu a tak jejich buzen ze zdroje s malm vstupnm odporem. Nen-li zaazen ekvalizr, je signl odebrn pes rel pmo z vstupu vstupnho zesilovae. Pi poloze kontakt rel, zakreslen na blokovm schmatu, je signl veden pes desetistupov ekvalizr odebrn z vstupnho zesilovae A2 (A2) a piveden na vstupn konektor ekvalizru, jednak na zesilova A3 (A3) z jeho vstupu je signl piveden na elektronick pepna vstup. Obvod A4 slou k zskn soutovho signlu z levho a pravho kanlu, obvod A5 k zeslen malho signlu z micho mikrofonu.

Napjec zdrojVe zdroji (obr. 2) jsou pouity dva transformtory. Jejich sekundrn napt jsou dvoucestn usmrnna diodami D1 a D6 a vyhlazena kondenztory C1, C2 a C10. Integrovan stabiliztory IO1 a IO2 stabilizuj napt pro napjen operanch zesilova. Napt +15 V pro napjen obvod CMOS v dic jednotce je stabilizovno IO3. Tranzitor T5 spn napt (asi 10 V) pro napjen spektrlnho analyztoru. Je sepnut, je-li na jeho bzi kladn napt ze zdroje +16 V. Rezistor R9 a kondenztor C11 zajiuj pomal nbh vstupnho napt omez se tak nepjemn pechodov jevy. Stejnou funkci m i obvod s T1, R3, C3 ve zdroji 16 V a T3, R6, C4 ve zdroji +16 V. Vstup STAND BY slou k spnn vstupnho napt zdroje. Pi rovni log. 0 na tomto vstupu pracuje zdroj normln, pi log. 1 se pes R7 a R8 sepnou tranzistory T2 a T4, kter vybij kondenztory C3 a C4. Nsledn se otevou tranzistory T1 a T3 a zmen vstupn napt zdroje na vstupech 16 V a +10 V na mn ne 2 V a pstroj se uvede do pohotovostnho stavu. Pro pln odpojen od st slou vypna na zadnm panelu. Pi reimu STAND BY bylo napt v nkterch ppadech tak velk, e operan zesilovae jet pracovaly a integrovan stabiliztory se nadmrn zahvaly. Na obr. 3. je uvedena prava zdroje. Msto stabiliztor IO1 a IO2 jsou pouity tranzistory, kter jsou zapojeny jako nsobi kapacity. Vstupn napt v reimu STAND BY je men a tak se ve zmnn zvada neprojevuje. pravu lze snadno realizovat na stvajc desce s plonmi spoji a zdroj je navc levnj.

Technick dajePoet psem: 10. Stedn kmitoet jednotlivch psem: 32 Hz, 64 Hz, 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 1 kHz, 2 kHz, 4 kHz, 8 kHz, 16 kHz. Odstup signl/um: >90 dB. Zkreslen:

>

pro napt v rozmez 10 V a 500 V, maximln vstupn proud 2 A/2 A a vstupn napt 10 a 20 V. Vstupnm naptm je budic napt pipojench vkonovch soustek. Typick zpodn pi spnn je 120 ns a pi vypnn 94 ns. Pro funkn oven vlastnost popisovanho budie a dalch odvozench typ ady IR211x (IR2110, IR2112, IR2113) byla vyvinuta deska s plonmi spoji. Cena demonstran desky je 25 K, kusov cena budie IR2110 je 108 K.

Budie IR2130, IR2132 pro zen tfzovho mstkuPro nzornj ilustraci funkce budi IR2130 a IR2132 je uvedeno krom zkladnch parametr i jejich vnitn zapojen. Vnitn zapojen je pro oba obvody shodn, obvody se li zejmna dobou, po kterou jsou oba tranzistory v nesepnutm stavu (deadtime).

Typick velikost tohoto parametru je pro IR2130 2,5 s, pro IR2132 0,8 s. Pouit se pedpokld zejmna v oblasti zen motork, frekvennch mni a rznch spnacch aplikac. Budi je pouiteln pro napt v rozmez 10 a 600 V, maximln vstupn proud 200 mA/420 mA a vstupn napt 10 a 20 V. Vstupn napt je budicm naptm pipojench vkonovch soustek. Typick zpodn pi spnn je 675 ns a pi vypnn 425 ns. Pro funkn oven vlastnost popisovanch budi byla vyvinuta deska s plonmi spoji. Cena demonstran desky je 150 K, cena budie IR2130 je 240,30 K. Podrobnj informace o vech popisovanch prvcch vetn dodn soustek, katalog a demonstranch desek s plonmi spoji je mon zskat na adrese: Starmans electronics, s.r.o., 5.kvtna 1, 140 00 Praha 4 tel.: 02-424280, tel/fax: 02-427829

Tab.1. Popis jednotlivch vvod IR2110 Oznaen vvodu VDD HIN SD LIN VSS VB HO Vs VCC LO COM Funkn popis Napjen vnitn logiky Logick vstup pro zen hornho spnae (HO), ve fzi se vstupem Logick vstup pro blokovn Logick vstup pro zen dolnho spnae (LO), ve fzi se vstupem Spolen zem logiky Napjec napt (VS + 10 a 20 V) Vstup pro gate hornho spnae Napjen hornho spnae (max. 500 V) Napjen dolnho spnae (10 a 20 V) Vstup pro gate dolnho spnae Napjen () dolnho spnae

Tab.2. Popis jednotlivch vvod IR213x Oznaen vvodu VCC Funkn popis Pevn napjec napt logiky a dolnch spna budie

Logick vstupy pro zen hornch spna (HO HIN 1,2,3 1,2,3), v protifzi se vstupem Obr.4. Funkn blokov zapojen IR213x Logick vstupy pro zen dolnch spna (LO LIN 1,2,3 1,2,3), v protifzi se vstupem FAULT VSS VB1,2,3 HO 1,2,3 Vs1,2,3 LO 1,2,3 CAO VS0 CA Obr.5. Typick zapojen budie IR2130 Indikuje nadproud nebo podpov blokovn, negativn logika Spolen zem logiky Napjen hornch spina Vstupy pro zen hornch spnacch prvk Napjen hornch spna () Vstupy pro zen dolnch spnacch prvk Vstup proudovho zesilovae Napjen dolnch spina budie () a kladn vstup proudovho zesilovae Zporn vstup proudovho zesilovae

Selektivita bez rezontorovIng. Jlius AlexyV antnnej technike sa pri kontrukcii psmovch priepustov (PP) pouvaj LC obvody spravidla len na hrub oddelenie prenanej frekvencie od vzdialench okrajov. Pri poiadavke na viu strmos sa dva prednos obvodom s rozloenmi parametrami, tvorenmi bu sekom veden alebo rezontormi. Pritom vak pri vhodnom zapojen mono dosiahnu slun selektivitu LC lnkami pri neporovnatene jednoduchej kontrukcii. Zklad tvor najastejie pouvan typ PP - modifikovan Zobelov PP resp. jeho as - Zobelov pollnok (obr. 1). Dva takto pollnky spojme kapacitou (obr. 2), ktor nahrdza vzobn sluku zo zapojen s rozloenmi parametrami. V psme VHF sa d realizova sriovou kombinciou malch kondenztorov, v UHF nastavujeme vzbu vzjomnou vzdialenosou paralelnch induknost Lp. Pri optimlnej vobe siastok mono dvojobvodovm PP vo VHF dosiahnu parametre poda obr. 3, trojobvodovm PP poda obr. 4. Strmos takhoto filtra je u porovnaten so strmosou robustnch rezontorovch filtrov. Hor je priechodn tlm, ale aj ten mono bez zmeny strmosti zmeni jemnm zvenm rky PP (menej von vzba). V UHF u prakticky nie je mon realizova trojobvodov filter tohoto typu, parametre dvojobvodovho s na obr. 5. Symetria bokov charakteristiky zvis viac na rozmiestnen a tvare siastok ako na type zkladnho lnku (1a alebo 1b). Pomocou takto navrhnutch PP mono vytvra selektvne kanlov

zluovae, ktormi mono vo VHF bez problmov zluova s rozstupom 1 kanlu (obr. 6), v UHF s rozstupom 2 kanlov (obr. 7). V psme UHF je ovem omnoho univerzlnej zluova jeden kanl a zvyok, ktor sa bene pouvaj, ale op vinou s jednoobvodovm PP. Zapojenie takhoto zluovaa je na obr. 8, charakteristika na obr. 9. Pri potrebe napjania predzosilovaov cez PP je vhodn namiesto jednej tlmivky, ktor aj pri vobe optimlneho feritu iastone pokaz selektivitu, mono poui dvojicu tlmiviek poda obr. 10. Strata uitonho signlu je na rovni desatn dB, oddeovac tlm pre fr>10 MHz je prakticky nekonen. Pomocou LC obvodov mono rovnako jednoducho realizova viacobvodov zdre - odlaovae. Tm sa u

Obr. 9. Zluova jeden kanl z UHF a zvyok Obr. 5. Dvojobvodov kanlov priepust UHF Obr. 1. Jednoduch psmov priepust Obr. 10. Napjacia tlmivka

Obr. 2. Dvojobvodov psmov priepust

Obr. 6. Zluova dvoch kanlov vo VHF

Obr. 11. Dvojobvodov odlaova

Obr. 3. Dvojobvodov kanlov priepust VHF

Obr. 7. Zluova dvoch kanlov v UHF

Obr. 12a. Kanlov zdr v UHF, laden na nosn obrazu

Obr. 4. Trojobvodov kanlov priepust VHF

Obr. 8. Zluova jeden kanl UHF a zvyok

Obr. 12b. Kanlov zdr v UHF roztiahnut

>

Pepna vstup pro zesilovaSchmat pro pepnn vstup bylo ji uveejnno nkolik, vtina z nich m vak nevyhovovala bu pro vysokou cenu soustek nebo sloitost, sloit napjen... Proto jsem navrhl jednoduch zapojen, kter vyuv tybitov stda informace 7475, tyvstupov hradlo NAND 7420 slouc jako soutov len a elektronick oboustrann spnae 4066. Na obr. 1 je zapojen jednoduchho stereofonnho pepnae ty vstup pro zesilova. Stlaenm nkterho z tlatek je na pslun vstup stadae pivedena rove L a souasn je pivedena rove L na jeden ze vstup hradla 7420. Vstup hradla se peklop z L na H, nbn hrana peklpn je derivovna lnkem RC na zk impuls. Tento impuls je piveden na zapisovac vstupy 7475, kde vymae pvodn informaci a zape novou. Nsledkem zmny informace se zmn stav pslunho vstupu z L na H a zpsob sepnut pslunho elektronickho spnae.

Obr. 1. Zapojen pepnae vstup pro nf zesilova

Petr Havelka

Pozn. redakce: Popsan pepna vstup pouv pouze jedno napjec napt (5 V). Je-li signlov zem spojena s napjenm 0 V, je zporn plvlna vstupnho signlu omezena zchytnmi diodami (na vvodech spna) na napt asi 0,5 V. Aby signl nebyl zkreslen, mus bt jeho amplituda nejve 200 mV. To lze nkdy obtn splnit, nebo nap. pehrvae CD maj vstupn napt a 2 V. Pouijete-li pro napjen pepnae oddlen zdroj 5 V, mete signlovou zem pipojit do umle vytvoenho stedu napjen - na napt 2,5 V. Uml sted mete vytvoit odporovm dliem. Pouit rezistory

mohou mt odpor nap. 1 kW a paraleln ke kadmu pipojte elektrolytick kondenztor 10 a 100 F. Nzkofrekvenn signl pak me mt amplitudu a 1,5 V. Pepnat signl s jet vt amplitudou by bylo mon a po rozshlej prav zapojen. Belza

Budic signl pravaV digitlnch hodinch v AR A3/94 na str. 11 je signl pro buzen vyzaovn monotnn po dobu jedn minuty. Ke zlepen budicho inku lze jednoduchm zpsobem zmnit tento signl na kolsav, a to zapojenm blikajc LED mezi kolektor a emitor tranzistoru T9. innost obvodu je nsledujc: LED

svm spnnm mn proud rezistorem R11 a tm i napt na piezoelementu PK od maxima do napt podle pouit svtiv diody. Josef Vorlek

Obr. 1. prava signlu buzen

>

na strnkach AR venovalo dos pozornosti, preto len drobn prspevok k vedeniu /4. Namiesto koaxilneho kbla, ktor je znane rozmern a neohybn aj v miniatrnych vyhotoveniach, mono spene vyui ben izolovan vodi pritlaen v celej dke k plechu krabiky. Prijaten impedanciu m napr. telefnny vodi s PVC izolciou. inite skrtenia vychdza asi 0,8; mono ovem poui podstatne krat sek ako /4. Transforman vlastnosti vedenia s dostaton u pri dke /8. Parametre dvojobvodovho odlaovaa (obr.11) s takmto vedenm s na obr.12. Cel odlaova sa zmest do krabiky 25 x 25 x 17 mm. Na obr. 12a s obidva obvody laden na nosn obrazu, na obr. 12b s nastaven tak, aby odladili o najviu as kanla. Z mojich sksenost vy-

plva, e druh spsob nem v naprostej vine prpadov vznam. Razantn potlaenie signlu v okol nosnej obrazu spravidla spoahlivo odstrni ruenie obsusednho a hornho susednho kanlu. V prpade, e do sledovanho kanlu prenik zvuk z dolnho susednho kanlu, je potrebn odladi tto frekvenciu extrmne zkym odlaovaom aj za cenu zmenenia odladenho minima. Na zver ete poznmka k preladitenm filtrom, ktor s v ponuke mnohch firiem. Strmos charakteristiky je dan pomerom Cp/Lp a kapacitou Cs. S rastcou frekvenciou je potrebn bu zmenova Cs, o je v psme UHF ako realizovaten ( zmena desatn pF), alebo zmenova Lp. V iadnom prpade nie je mon preladi napr. priepust v UHF o 6 a 7 kanlov sme-

rom hore zmenenm Cp. Zmena strmosti je drastick. Naopak, na dosiahnutie rovnakch parametrov je potrebn s rastcou frekvenciou Cp zvova (!) pri sasnom zmenovan Lp. Vekos Lp a Cs zrove limituj pouitenos LC obvodov do frekvencie asi 800 MHz, kde Cs vychdza okolo 0,5 pF a Lp pribline 5 nH (3/ 4 z na 3 mm). Pri alom zmenovan Lp nastan problmy s nastavovanm vzby. Vetky frekvenn charakteristiky boli snman pomocou rozmietaa X1-43 riadenho PC-AT s 12bitovmi DA/AD prevodnkmi. Tu popsan priepusty a zdre (100 Sk) ako aj zluovae (150 Sk) mono objedna na adrese: Ing. Alexy, Pred poom 19/63, 911 01 Trenn, tel. 0831/532737.

CB reportAhoj vichni pznivci CB vysln. Njak as se budeme spolu setkvat v tto rubrice, kde se budeme snait piblit techniku co nejimu spektru uivatel CB psma, informavat vs co nejaktulnji o dn v obci sbksk, setknch, novinkch na trhu a v legislativ. Nae snaha je naplnit tuto strnku co nejvce informacemi z rznch oblast, aby byla co nejpestej a kad zde v jednom sle nael, co hled, co ho pobav a poinformuje. kdovn sel selektivn volba podporuje, ale nejrozenj je zejm systm DTMF, kde se pouvaj obyejn DTMF dialery, jak se dodvaj nap. k telefonnm zznamnkm. Zvolme pslun kanl, pilome dialer na mikrofon, stiskneme tlatko vysln a namakme pslun slo. Vtina selektivnch voleb je u dnes vybavena tzv. odpovdnm, take pokud nae voln bylo spn, odpov nm protistanice zazvonnm, kter signalizuje, e jsme se dovolali a e selektivn volba protistanice vyzvn. Je-li na druh stran nkdo v blzkosti radiostanice, nejsp se nm i ozve. Z praxe se ukazuje, e zvlt na vt vzdlenosti a v ruen je vhodn vyslat slo rychleji, nejlpe z pamti dialeru. Jak jsou druhy selektivnch voleb? Zkladn dlen je podle jejich proveden. Jsou radiostanice, kter u maj SV vestavnou (Zirkon 1), dle jsou pak SV extern (Smart 1, Slavk), v proveden jako krabika, kter se pipoj k radiostanici vtinou bez nutnosti zsahu do stanice, nebo SV intern (Premier, Smart Compact), co jsou destiky, kter se montuj dovnit radiostanice. Extern SV asto mohou kd nejen pijmat, ale i vyslat, bez nutnosti manipulace s dialerem, jsou ovem tak dra a nkdy bv obsluha sloit. Pstupov slo (pp. sla) je mon mnit, ovem pozor, existuj SV, ve kterch jsou sla napevno naprogramovna vrobcem. SV nabzej i dal funkce. Nejastji se jedn o R-beep(y), alarmov vstup (logick signl, kterm je mon dlkov ovldat spotebi, nap. topen, svtlo), alarmov vstup (po jeho aktivaci SV sama vyle naprogramovan slo). Nkter volby je mon programovat i pomoc PC a tak lze individuln nastavit, jak se m SV chovat. Jak kupovat selektivn volbu? Nejprve je nutn si uvdomit, e existuje nkolik systm tnovho kdovn sel, nejastji Zwei (Zirkon 1), Slavk a DTMF. Z dnenho pohledu lze ci, e nejrozenjm systmem na psmu CB je DTMF. Dle je nutn si ujasnit, jak se bude SV pouvat a hlavn, kdo ji bude ob-

sluhovat. Jednodu systmy bvaj nejuitenj, ale as od asu se vyskytne njak specifick poadavek a pak se uplatn programovateln typy. Selektivn volba m nejvt pnos pedevm pro uivatele CB, nebo ti nechtj bt rueni ostatnm provozem, zatmco radioamati - vyslai spe vyuij ostatn funkce, jako je R-beep nebo alarm. Stanic na CB psmu pibv, kanl je vak stle jen tyicet.

SetknJe zima, obdob studench vtr a plskanic a tak lovk zana s bilancovnm. Chci na tomto mst pipomenout nkolik setkn, kter probhla ve vchodoeskm regionu. Na prvnm mst to byly HOLICE 95, svtek vech radioamatr, kter jsou ji tradin velice dobe organizan zvldnuty. Za pispn mnostv firem prodvajcch radiokomunikan techniku a astnk burzy radiomaterilu se stvaj kadoron na zatku z poutnm mstem. Dal vkend nsledovalo setkn na Chlumu u Hradce Krlov, kde se vce jak stovka lid sjdla prakticky a do odpolednch hodin podle toho, jak se kdo o setkn dozvdl. Cel setkn probhalo v duchu ptelskho posezen a humornch vloek. A hned dal vkend bylo setkn ve Zdobnici organizovan CB klubem z Tnit nad Orlic, kde bylo mono za dobrovoln poplatek obdret znn Generlnho povolen, adres zapsanch majitel CB a prek s chlebem pro odpoledn tbork. Pak byl nkolik tdn klid, a pilo prvn vkend v listopadu setkn ve Vysokov u Nchoda, kde se i pes nepze poas (snhov vnice a chlad) selo na mstnm letiti zhruba dv stovky nadenc.

Selektivn volba - majk v moi ruenasto slchvme na psmu zvltn tny a cvrlikn, kter v zasvcench vyvolv nevrl poznmky typu: no jo, zase njak selektva. Ti vce zasvcen poznaj, o jak druh selektivn volby se jedn, a ti, kte sed u sbka dnem i noc, k tomu vemu jet rozeznaj, kdo je voln, ppadn kdo vol. Co je vlastn selektivn volba (dle SV)? Jedn se o zazen, kter slou k vyvolvn konkrtnho astnka, ani by dotyn ml neustle ui nastraen na svolvacm kanle a ekal, a ho bude nkdo volat, a v hustji obydlench oblastech musel poslouchat nepetritou srii svolvn ostatnch stanic nebo v lt nepjemn ruen. Co selektivn volba dl? Nejastji odpojuje reproduktor radiostanice, kter je pak tich a neum. Obsluha stanice tedy nen ruena neuitenmi signly, ovem selektivn volba je stle na pjmu. Vol-li nkdo slo, na kter je volba naprogramovna, SV vtinou volajc stanici odpov, e se dovolala, a pak zane signalizovat obsluze radiostanice, e ji nkdo vol, pipne reproduktor a je mon normln komunikovat. Podmnkou je znt kanl, na kterm pslun osoba poslouch, a pstupov slo jej selektivn volby. Na tomto mst chci upozornit, e je nevhodn mt selektivn volbu zapnutou na 1. a 9. kanle, ppadn na jinm svolvacm kanle pslun lokality. Jak se vol selektivn volba? Samozejm zle, jak systm tnovho

Vzva vemPokud chcete, aby v tto rubrice byl i v pbh z provozu CB, expedice na kopec, pouit nouzovho kanlu, populrn informace o setknch, kter budou (zde je nutn s pedstihem asi 2 msce) napite nm a mete zaslat i dokumentan fotografii ke zveejnn. Kontaktn adresa je: RadioCom, Na drahch 190, 500 09 Hradec Krlov - Malovice.

Stacionrn CB radiostanice DNT Zirkon 1 s vestavnou selektivn volbou

V souasn dob je pravdpodobn nejpesnjm programem k pedpovdm podmnek en rdiovch vln ASAPS (Advanced Stand Alone Prediction System), kter mete za 275 $ koupit na adrese: Jacques dAvignon, 965 Lincoln Dr., Kingston, Ontario K7M 4Z3, Canada. Na WARC psmech - 24 915 kHz s vkonem 10 W a 18 068 kHz s vkonem 5 W jsou nepetrit v provozu majky, kter pracuj do 1/4vlnnch antn a dvaj text: VVV DE IK6BAK/ BEACON QTH LOCATOR JN63KR.

Jednoduch reflektometr (mi SV)Dle popsan mi SV proke dobr sluby QRP opertorm v psmech 1,8 a 10 MHz. Funkn je pochopiteln a do 30 MHz, ovem jen se zmenenou citlivost. Pvodn byl navren pro vyslae s vkonem max. 10 W, pro vkon 100 W doporuuje autor zvtit mezeru mezi stednm vodiem a psky, ke kterm jsou pipjeny usmrovac diody. (Pozn. pekl.: Odzkoueno s vkonem 100 W a napjeem 50 v psmech 3,5 a 28 MHz, k dnm peskokm nedochzelo). Na celm reflektometru je nejsloitj vroba desky s plonmi spoji. Soustky jsou pipjeny ze strany spoj, obdobn jako je tomu v technice monte SMD. Celou destiku pak umstme do krabiky, kterou meme rovn vyrobit z kuprextitu nebo z tenkho pocnovanho plechu, autor pouil krabiku z plastu. Nesmme zapomenout vyvrtat otvory nad promnnmi rezistory (doporuuji cermentov potenciometry). Pepna P1 a midlo mohou bt soust reflektometru, nebo extern, pipojen v bodech A, B, C. Nastaven je jednoduch, musme si vak opatit bezindukn rezistor 50 (75 ). Pipojme jej na stranu antny a na vstup pipojme vysla, R3 nastavme tak, aby mic pstroj ukazoval prv plnou vchylku. P1 pepneme do

druh polohy a nastavme R1 na minimln vchylku midla. Nyn zamnme vstup a antnn vstup a na minimln vchylku nastavme R2. Tuto operaci udlme nkolikrt po sob, a bude nastaven v obou ppadech vyhovujc. Tento ppravek pak meme umstit do antnnho lenu, dobrou slubu nm t proke pi nastavovn nap. smrov antny, kdy jej zaadme (jen pro nastaven!) mezi napje a vlastn antnu. (Practical Wirelles, srpen 94)

OK2QX

P1

Obr. 1. Schma zapojen reflektometru (mie SV)

Obr. 2. Deska s plonmi spoji, pohled ze strany spoj

D1

C1

R1

R2

C2 D2

Deska s plonmi spoji vskutku netradin...Chorvatsk asopis HRS pinesl zajmav npad, pouiteln k vrob jednostrannch desek s plonmi spoji: v principu jde o to, e kli z asopisu i jin pedlohy se okopruje na koprce s co nejvt gradac. Takto zskan kopie se polo tiskem na kvalitn oistnou, vyhlazenou a odmatnou desku kuprextitu (nebo obdobnho materilu), pekryje se dalm listem istho papru a po dobu asi 2 minut se pejd ehlikou zahtou asi na 150 0C.

Pak nechte ve vychladnout a po vychladnut opatrn sejmete pedlohu. Zatm jsem tento zpsob nezkouel, ale pivtm vae zkuenosti...

Organizace americkch stt (OAS) pijala v lt 1995 na zklad nvrhu sdruen CITEL konvenci o vzjemnm uznvn radioamatrskch licenc. Znamen to, e radioamati ze 2. ob-

lasti IARU mohou pracovat ze kterhokoliv sttu tto oblasti. Dal dv zem pistoupily na mluvu T/R 61-01 CEPT; jsou to Portugalsko (vetn Madeiry, Macaa a Azorskch ostrov) a Litva. Pokud tam cestujete, nemuste se ji starat o vybaven licence. Dal konference 1. oblasti IARU bude ve dnech 30. z a 5. jna 1996 v Tel Avivu. V roce 1996 budou mt monost rakout radioamati pouvat msto OE prefix OEM. OK2QX

ANT

TX

Pijma TORN Eb(Dokonen) Nejstar radioamati poslouchali na vech vlnch od nejdelch ke krtkm, sledovali profesionln provoz a jejich ctidost bylo mt radiostanici a amatrsk provoz vst na profesionln rovni. Mlad generace pestvaly profesionln provoz poslouchat a zaaly dvat pednost pijmam, kter maj jen ta uzouk amatrsk psma a jinho nic. Podstatn vtina kmitotovch rozsah torna byla tedy zbyten (rozhlas poslouchali jen lovci zajmavost). Atraktivn byla pedevm psma 20 m a vy. Velk st povlen generace eila sv problmy cestou konvertor k superhetm pro del vlny a zde byla velik svzel sehnat vhodn krystaly. Vladimr Kott, OK1FF, piel s ideou pedlat torna na konvertor. Bez krystal, s osciltorem LC. Torn se musel do mrt rozebrat, take zbyl tril a karusel, pvodn elektronky se vyhodily a pily tam 6F31 jako vstup, 6CC31 jako osciltor, 6H31 jako smova. Chodilo to na vech psmech od 160 do 10 m a mlo to jet jeden, neplnovan a nepedpokldan efekt. Psal se rok 1957 a Kott, OK1FF, tehdy pracoval v redakci Amatrskho radia. Studen vlka, ruika Z3 na Strahov chrlila stovky kilowatt a v redakci nebylo mono dnm pijmaem slyet Svobodnou Evropu. Ale na ten Kottv konvertor to lo. Nikdo nev, co a jak se tam smovalo, bylo to jen na amatrsk psma, ale Svobodn Evropa tam la pepychov. Vzhledem k velk pracnosti se vak jen mlokdo pustil do tto pestavby a vtina pijma Torn Eb peila toto nebezpen obdob bez hony. Kdy m torn stabiln napt havic i anodov a kdy se naume dobe pracovat se zptnou vazbou, poskytuje v irokm spektru vln od dlouhch do krtkch skvl vsledky. Je to pijma s pmm zeslenm a jeho pednost je, e se v nm nevyskytuj dn produkty smovn.

Literatura[1] Vc hlav vc v. Amatrsk radio 9/ 1957, s. 275. [2] Kott, Vladimr, OK1FF: Konvertor pro psma 160-10 m z torna. Amatrsk radio 2/1958, s. 46.

Seznam soustek1 vypna dvouplov 2 vf tlumivka 28 z drtu 0,7 mm 3 C 1 nF 4 vf tlumivka 56 z drtu 0,8 mm 5 C 0,1 F 6 P 100 7 R 200

8 R 1 k 9 C 1 nF 10 R 100 11 C 1 nF 12 voltmetr 3/120 V 13, 14 C 0,5 F 15 R 150 k 16 C 0,32 F 17 8 cvek pro 1. vf stupe 18 C oton 19 pepna rozsah se temi kontakty 20 C oton 6-25 pF 21 trimr 6-16 pF 22 C 33 pF pro 7. a 8. rozsah 25 RV2P800 26 C 0,1 F 27 R 50 k 28 pepna psem 29 8 cvek pro 2. vf stupe 30 C 40 pF 31 trimr 6-16 pF 32 C oton 33 trimr 6-16 pF 34 C 10 pF 35 C 0,2 F 36 R 10 k 37 R 1 M 38 C 0,1 F 39 R 150 k 40 RV2P800 41 C 0,1 F 42 R 5 k 43 potenciometr 50 k 44 pepna rozsah 45 8 cvek pro audion 46 trimr 6-16 pF 47 C 10 pF a 40 pF pro rozsahy 6, 7 a 8 48 trimr 2,5-7,5 pF 49 C oton 50 C 0,5 F 51 R 10 k 52 C 100 pF 53 R 2 M 54 cvky zptn vazby pro rozsahy 7. a 8. 55 C reakn 6-590 pF 56 RV2P800 57 C 0,1 F 58 R 50 k

Ohlas na RDIO Nostalgie (AR A6/95 - Clandestine Stations)Pro pana Dr. Ing. Josefa Danee, OK1YG: Ven pane, peetl jsem si V zajmav lnek, ke ktermu mm tak velmi blzk vztah. Dovolte mi, abych Vae poznatky doplnil nsledujcmi fakty. Po uchvcen moci v roce 1933 Adolfem Hitlerem (Huttlerem po otci) zaalo pronsledovn idovskho obyvatelstva v Nmecku. Nevyhnulo se ani Ing. Formisovi, kter v t dob pracoval v njak kanceli ve Frankfurtu nad Mohanem. Zpotku se lenov NSDAP pokoueli tohoto lovka vyut pro jeho celkem dobr znalosti v oboru radiotechniky. On vak spoluprci odmtl, kancel demoloval a uprchl za pomoci njakch ech do eskoslovenska, kde mu byl poskytnut politick azyl. Ubytoval se v hotelu Zho u tchovic (dnes pod vodou) a ze zdejho kraje zaal vyslat. Pozdji se zjistilo, e Vmi vyobrazen vyslaka byla umstna pod okennm parapetem a antna byla zamaskovna na tamn pd a kamuflovna jako prdeln ry. Nmeck (nacistick) radiokontroln sluba jeho vysln zachytila a postarala se o pkaz k jeho likvidaci. Dr. Josef Goebels touto akc povil svou agentku, kter vystupovala pod jmnem Mata Hari II. a ve skutenosti se jednalo o hrabnku Elisabeth von Schnborn-Nostitz, kter ji jako mlad dvka touila po tomto druhu ivotnho posln. Mimo jin mla tak hlavn podl na likvidaci nmeckho diplomata Ernsta von Ratha v Pai prostednictvm jednoho mladho polskho idovskho uprchlka - syna evce. Po obdren pkazu, ve kterm byl poadovn Ing. Formis iv, se ona hrabnka vypravila do ech - do hotelu Zho u tchovic. Zakrtko se s Formisem seznmila, co j neinilo velk pote, protoe byla velmi pohledn. Jemu se pedstavila jako uitelka. Bylo to v zimnch mscch. Za njak as se od Formise nechala pozvat i do jeho pokoje v podkrov. To vak bylo ji ze strany nmeckch pionnch organizac ve pipraveno a zeno lenem SD Fischerem s jet dvma mui. Jeden byl t noci ji se svm vozem pipraven pod okny v zahrad, druh byl ukryt ve Formisov atnku. Kdy pak t noci okolo 1. a 2. hodiny vstupoval Formis s touto enou do pokoje, ozvala se stelba a hrabnka byla zranna projektilem do ruky. Formis stelbu zahjil jako prvn pot, co zjistil vnost cel situace a e v mstnosti byl ukryt onen mu. Ve probhlo velice rychle, ale Formis - i pes pkaz Goebelse, aby byl pivezen iv - byl zastelen. Pod parapetem byla objevena ona vyslaka, kter byla jet toho rna zniena (pravdpodobn ml Formis dv, mon i dal - nejen jednu!). Pokoj, kde se tato udlost odehrla, byl agenty zaplen, ale jeliko v zim byla okna zavena, por se nerozil. Rno, asi ve tyi hodiny ctila manelka majitele hotelu zpach a byli pivolni hasii. Tu se nael ji mrtv Formis, byla volna policie (vesnick - neschopn) a ne pijela esk kriminlka z Prahy, kter zjistila politickou vradu, byla skupina t (vetn hrabnky) ji na cest. Na hraninm pechodu na severu ech bylo pozdji nalezeno oputn auto. Mezitm postelen Mata Hari II. byla pevezna do dransk nemocnice, kam za n pijel osobn sm Dr. Goebels. Toto nen romnek typu Agent B007, ale skutenost, kter zce souvis s ppadem tzv. tchovickho pokladu. Z pochopitelnch dvod nen uren pramen tto zprvy, jeliko se jedn o osobu, kter v mld psobila v jednom zmku v Rakousku a onu hrabnku znala jako malou holiku i estnctiletou slenu ... (nyn zemel). Pisatel tohoto dopisu je tedy anonym, nicmn dopis zveejujeme, nebo ho povaujeme za zajmav.

59 vf tlumivka 60 C 250 pF 61 dvouplov pepna 62 nf tlumivka 63 C 500 pF 64 C 5 nF 65 R 100 k 66 R 70 k

67 C 5 nF 68 R 2 M 69 RV2P800 70 C 0,1 F 71 R 50 k 72 C 200 pF 73 vf tlumivka 74 C 200 pF

75 vstupn transformtor 76 C 0,5 F 77 R 5 k 78 R 100 k 79 C 1 nF Dr. Ing J. Dane, OK1YG

Obr. 3. Schma zapojen pijmae Torn Eb - kopie nmeckho originlu z roku 1944

Prv vyla kniha

Radioamatrsk diplomy (KV i VKV)Koncem prosince 1995 vydal esk radioklub ve Vydavatelstv MAGNET-PRESS v Praze ji del dobu ohlaovanou knihu Radioamatrsk diplomy (KV i VKV). Autorem knihy je Ing. Ji Peek, OK2QX. Na 203 stranch najdete podmnky pro zskn 400 radioamatrskch diplom a trofej z 95 zem celho svta, vydvanch oficilnmi nrodnmi radioamatrskmi organizacemi. Kniha je rozdlena do esti kapitol podle kontinent, jednotliv kapitoly jsou dle rozlenny abecedn podle zem DXCC. V estnctistrnkov barevn ploze si mete prohldnout, jak vypadaj vechny diplomy vydvan eskm radioklubem a ticet dalch diplom a trofej z celho svta od tch nejslavnjch a po mn znm z Afriky i Ocenie. Kniha je doplnna osmi plohami (Pehled ostrov pro diplom IOTA, Seznam zem DXCC, Pehled DOK pro diplom DLD, Pehled americkch okres pro diplom USA-CA aj.) a vybavena abecednm rejstkem diplom. Kniha bude uitenm doplkem knihovny kadho radioamatra, vyslajcho nejen na KV, nebo obsahuje rovn podmnky nkolika destek diplom, vydvanch na celm svt za provoz na VKV/UKV i za provoz pes satelity. Vyla nkladem 1500 vtisk a cenu odhadujeme asi na 140 a 150 K. Mete si ji objednat u tchto prodejc:AMA, Klatovsk 115, 320 17 Plze, tel./fax: (019) 27 10 18 BEN-technick literatura, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02)781 84 12, fax: (02( 782 27 75 ELKOM, Prakick 929, 688 01 Uhersk Brod, tel./fax: (0633) 41 39 GES-ELECTRONICS, Mikulsk nm. 7, 301 45 Plze, tel. (019) 72 41 881, fax: (019) 722 10 85 JAMAR Electronics, Monova 18, 615 00 Brno, tel. (05) 452 16 942 RadioCom, Na drahch 190, 500 09 Hradec Krlov - Malovice, tel./fax: (049) 272 73 R-Com, Chrastavsk 16, 460 01 Liberec 1, tel./fax: (048) 200 24 ZACH, 293 06 Bradlec 73, tel./fax: (0326) 266 12 Ve Slovensk republice: MAGNET-PRESS Slovakia, Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: (07) 213 644 BEN-technick literatra, Hradca Krlov 4, 974 01 Bansk Bystrica, tel. (088) 350 12

vis s provozem stanice, tj. TX, RX, klovac zazen, mikrofon, napjec zdroje, solrn lnky, antnn stor, antny, kotvy a dal. Dleit podmnka pro hodnocen stanice: 20 % vech spojen mus bt navzno se stanicemi z loktor JO40, JO50, JO60, JN47, JN48, JN49, JN57, JN58, JN59, JN67, JN68 a JN69, anebo hodnocen stanice mus z nkterho z tchto loktor sama pracovat. Denky v obvykl form podle vzoru IARU je teba odeslat nejpozdji tet pondl po zvod na adresu: Bodo Schumacher, DJ5KU, Ahornstrasse 5, D-83607 Holzkirchen, Bundesrepublik Deutschland. OK1MG

Kalend KV zvod na leden a nor20.-21.1. 21.1. 26.-28.1. 27.-28.1. 27.-28.1. 27.-28.1. 3.2. 3.2. 3.-4.2. 4.2. 10.2. 10.2. 10-11.2 11.2. 10.-13.2. 10.-11.2. 12.2. 17.-18.2. 17.-18.2. 21.2. 23.-25.2. 24.-25.2. 24.-25.2. 24.-25.2. 25.2. 25.2. 25.2. World Radio DXathlon UBA SWL competition Posluchask zvod HA DX contest CQ WW 160 m DX cont. YL-ISSB QSO party French DX (REF cont.) Europ. Community (UBA) SSB liga AGCW Straight Key - HTP80 Low Frequency SSB Provozn aktiv KV OM Activity OM Activity PACC VFDB-Z contest YL-OM International First RSGB 1,8 MHz Aktivita 160 ARRL DX contest RSGB 7 MHz AGCW Semi-Automatic CQ WW 160 m DX cont. French DX (REF cont.) Europ. Community (UBA) YL-OM International Kuwait National Day OK-QRP contest HSC CW contest celoron celoron 12.00-12.00 00.00-24.00 22.00-16.00 00.00-24.00 06.00-18.00 13.00-13.00 05.00-07.00 16.00-19.00 15.00-09.00 05.00-06.00 05.00-05.59 06.00-07.00 12.00-12.00 12.00-16.00 14.00-02.00 21.00-01.00 20.00-22.00 00.00-24.00 12.00-09.00 19.00-20.30 22.00-16.00 06.00-18.00 13.00-13.00 14.00-02.00 00.00-24.00 06.00-07.30 viz podm.

lenov eskho radioklubu si mohou knihu zakoupit pmo v sekretaritu RK, tedy na adrese: RK, U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7, tel. 87 22 240, nebo jim bude na podn zaslna. OK1DVA

CW CW CW CW SSB SSB CW SSB CW CW SSB MIX SSB SSB CW CW CW CW CW SSB SSB CW CW MIX CW CW

BBT - Bayerische Berg Tag

Kalend zvod na norDen Nzev zvodu Psma UTC

3. DARC UKW Winter FD + BBT 1,3 GHz 3. DARC UKW Winter FD 2,3 a 76 GHz 3. BBT 2,3 a 5,7 GHz 3. Contest Romagna 432 MHz 4. Contest Romagna 1,3 GHz a ve 4. DARC UKW Winter FD + BBT 432 MHz 4. DARC UKW Winter FD + BBT 144 MHz 6. Nordic Activity Contest 144 MHz 13.Nordic Activity Contest 432 MHz 13.VKV CW Party 144 MHz 18.Provozn VKV aktiv 144 MHz a 10 GHz 18.AGGH Activity Contest 432 MHz a 48 GHz 18.OE Activity Contest 432 MHz a 10 GHz 20.VKV Speed Key Party 144 MHz 24.BBT 10 a 24 GHz 25.BBT 47 GHz a ve 27.Nordic Activity Contest 50 MHz 27.VKV CW Party 144 MHz

09.00-11.00 11.00-13.00 11.00-13.00 13.00-21.00 07.00-15.00 09.00-11.00 11.00-13.00 18.00-22.00 18.00-22.00 19.00-21.00 08.00-11.00 08.00-12.00 08.00-13.00 19.00-21.00 08.00-12.00 08.00-12.00 18.00-22.00 19.00-21.00

Je zvod pouze pro penosn stanice, kter jsou nezvisl na elektrovodn sti. Hodnoceny budou vechny stanice, kter dodr nov podmnky BBT, kter vyly v asopise CQ DL . 1/1995. Kopii v nmin si mete vydat od OK1MG proti potovnm znmkm za 5 K (potovn a kopie) + oblku s vlastn adresou. Strun vtah z podmnek: Termny a psma - viz horn pehled. Provoz CW, AM, SSB a FM. Pedv se kd sloen z RS(T), poadovho sla spojen od 001 a WW loktoru. Hodnocen budou pouze stanice jednotlivc. Nebudou hodnoceny klubov stanice. Zazen sm bt napjeno pouze z bateri, kter sm bt bhem zvodu dobjeny pouze ze solrnch lnk. Maximln vkon vyslae sm bt do 6 W. Kategorie a jejich vhov omezen: A = 144 MHz - 5 kg; B = 432 MHz - 7 kg; C = 1,3 GHz - 8 kg; D = 2,3 GHz - 8 kg; E = 3,4 GHz - 8 kg; F = 5,7 GHz - 8 kg; G = 10 GHz - 10 kg; H = 24 GHz - 10 kg; I = 47 GHz - 10 kg; J = 76 GHz - 10 kg. Do vhy zazen se pot ve, co sou-

EA RTTY contest (podmnky viz AR 2/ 93) byl pesunut na duben. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady AR: Posluchask zvod a REF contest AR 12/94, HA DX contest a EC (UBA) AR 12/95, HTP80 AR 8/91 - denky na adresu: F. W. Fabri, DF1OY, Grnwalder Str. 104, D-81547 Mnchen, BRD; AGCW Semi-Automatic AR1/95 - denky na adresu: U. D. Ernst, DK9KR, Elbstr. 60, D28199 Bremen, BRD; CQ WW 160 m, PACC, YL-ISSB a YL-OM Int. viz AR 1/94, SSB liga a Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 a VFDB-Z AR 1/ 95, ARRL DX AR 1/93, Kuwait AR 2/93. Veobecn podmnky RSGB zvod viz AR 5/ 93, HSC CW pt slo AR. Strun podmnky vybranch sout a zvod UBA SWL Competition elem soute je odposlouchat v prbhu jednoho kalendnho roku co nejvce DXCC zem na kadm ze esti klasickch

radioamatrskch psem 160 a 10 metr. Zem se potaj podle seznamu zem DXCC platnho k prosinci pedchzejcho roku. Kad zem odposlouchan na kadm psmu znamen jeden bod. Zem celkem (bez ohledu na psma) jsou nsobie. Konen vsledek je dn soutem bod za zem na jednotlivch psmech, kter vynsobme potem nsobi. Sout se v pti kategorich: 1. FONE - jeden opertor, 2. CW - jeden opertor, 3. DIGITAL (RTTY, AMTOR, ASCII, PR) - jeden opertor, 4. IMAGE (SSTV, FAX) - jeden opertor, 5. ALL MODE, stanice klubov a s vce opertory. Denky: Zem peme dle abecednho podku obvykle uvanch prefix; v prvn rubrice prefix a nzev zem, MHz, datum, as UTC, volac znak slyen stanice, RST, protistanice, body. Stanice kad zem budou seazeny postupn podle psem 1,8 a 28 MHz. Na sumrnm list uvete: zskan body za kad psmo, poet nsobi a celkov vsledek spolu s volac znakou i posluchaskm slem, jmnem a adresou, popisem zazen a podpisem. Neregulrn a nekompletn log nebude hodnocen. sten report o dosaenm vsledku (body na jednotlivch psmech a zem celkem) se zaslaj na adresu poadatele 2x do roka - ne pozdji ne 1. 4. a 1. 9. Celkov denk mus bt odesln v termnu 1. a 20. 1. nsledujcho roku, ne dve! Vichni astnci obdr pamtn QSL prostednictvm byra, za 1 IRC zaslan spolu s dlm vsledkem zskte dl vsledky ostatnch stanic. Korespondenci adresujte na: Marc Domen, Postbus 188, B-2600 Berchem 1, Belgium. World Radio DXathon se pod pro vechny radioamatry na svt. Do tto soute plat vechna spojen od 1. ledna do 31. prosince vetn, v psmech 80, 40, 20, 15 a 10 metr a v mdech: FONE, CW, SATELLITE, VISUAL (SSTV, FAX), DIGITAL (RTTY, AMTOR, PR). Smyslem soute je navzat co nejvce spojen s rznmi zemmi svta rznmi druhy provozu. Jako zem jsou zde hodnocena takov spoleenstv, kter vydvaj sv vlastn potovn znmky. Konen vsledek zskme soutem potu spojen s jednotlivmi zemmi rznmi druhy provozu bez ohledu na psma. Denky jsou obvyklho uspodn, pro kad md zvl. Konen vsledek je teba zaslat vdy nejpozdji do 28. nora nsledujcho roku na adresu: World Radio, 2120 28th Street, Sacramento, Ca 95818, USA. Podmnky se mohou v detailech v jednotlivch letech mnit. 1,8 MHz RSGB contest se pod vdy cel druh vkend v noru a tet cel vkend v listopadu; zatek je v 21.00 UTC v sobotu a konec v 01.00 UTC v nedli. Provoz jen CW mezi 1820-1870 kHz, kd je RST a poadov slo spojen, anglick stanice pedvaj jet zkratku hrabstv. Kad spojen se stanic britskch ostrov se hodnot temi body a pt pdavnch bod je za kad nov hrabstv. Nsobie nejsou. Denky do 15 dn po zvod na adresu: RSGB HF Contest Committee, c/o G3UFY, 77 Bensham Manor Road, Thornton Heath, Surrey, CR7 7AF, England.

RSGB 7 MHz contest pod RSGB vdy posledn vkend v noru. Spojen se navazuj jen se stanicemi britskch ostrov v psmu 7 MHz telegraficky. Vymuje se kd sloen z RST a poadovho sla spojen od 001. Za kad spojen je 1 bod, nsobii jsou seln prefixy G, GD, GI, GJ, GM, GU a GW - kad prefix 5 nsobi. Denk se zasl do konce bezna na adresu - viz pedchoz zvod. Low Frequency SSB contest je prvn vkend v noru; nae stanice se astn v sekci b) (Evropa) a kategorii s jednm a vce opertory. Kmitoty 3600-3790 a 7040-7100 kHz. Vymuje se kd z RS a poadovho sla spojen, stanice z britskch ostrov pedvaj tak zkratku hrabstv. Za kad pln spojen se stanicemi britskch ostrov (mimo EI) se pot 5 bod. Nsobii jsou jednotliv hrabstv bez ohledu na psmo. Denky do 14 dn na adresu uvedenou u 1,8 MHz RSGB. Tot plat i pro posluchae, zastnit se me pouze ten, kdo nem licenci k vysln na kmitotech pod 30 MHz. Zapisuj se jen spojen stanic britskch ostrov se stanicemi ostatnho svta.

Diplomov komise ARRL pomrem hlas 5:2 odsouhlasila nvrh doplku paragrafu 2 o uznn ostrova za zemi DXCC. Pedn se mus jednat o prodn tvar vynvajc z vody. Vynvajc skly neumoujc pobyt nemohou bt za zemi DXCC uznny. Ostrov mus bt viditeln na mapch s mtkem 1:1 000 000 a souvisl plocha vynvajc z moe i pi plivu mus mt nejmn 10 000 tverench stop. Doposud se bn uvdly kmitoty pro IOTA expedice na SSB. Podle mluvy ve Windsoru byly ureny kmitoty i pro CW provoz, nebo pi souasnch patnch podmnkch se CW provoz i pi expedicch vyplat. Jsou to kmitoty 3530, 10 115, 18 098, 24 920, 14 040, 21 040 a 28 040 kHz. Nyn nem Indie oteveno oficiln QSL byro. Podle informac VU2TRI je problematick i zasln QSL lstk direct - pokud se k tomu odhodlte, pak v dnm ppad na oblku nepite nic ne jmno a prostou adresu, dnou znaku i jin daj, kter by se vztahoval k amatrskmu vysln, a adresu pite na psacm stroji. Dky sjednocen se Nmecko v potu radioamatr dostalo na 3. msto na svt: 1. Japonsko registruje 1 300 000 koncesion, z toho len JARL je 194 000; 2. Spojen stty 632 000 koncesion, len ARRL 172 000; 3. Nmecko 64 000 konces, z toho len DARC 50 000; 4. Velk Britnie 62 000; 5. Indonsie 60 000; 6. panlsko 47 000. V souasn dob je v n vydno kolem 40 individulnch konces a asi 100 klubovch. Rozdlen prefix je toto: B - stanice na kontinent, pouv se pro mstn VKV zvody; BA, BB, BC - tdy A, B, C individulnch konces; BO - Jin Men (Quemoy) na Taiwanu; BR - pevde BS0H Huang Yan Dao (Scarborough Reef); BT sp