Pravěké počítadlo - abacus● první známý nástroj – nazývaný abacus (počítadlo), který

usnadňoval počítání s čísly vznikl přibližně před 5000 lety

● v průběhu let nabýval abacus různých podob, např. římský abacus se skládal z hliněné destičky se sedmi žlábky, každý žlábek představoval jednu z římských číslic. Počítalo se přesouváním kuliček v těchto žlábcích.

Salamiská tabulka Rekonstrukce římského abaku

● nejstarším dochovaným exemplářem abaku je salamiská tabulka, která pochází zhruba z roku 300 před Kristem

Logaritmické tabulky

● Roku 1614 objevil skotský vynálezce John Napier novou matematickou metodu, umožňující realizovat násobení a dělení pomocí sčítání a odčítání s využitím logaritmů. Následně byly v Anglii sestaveny první logaritmické tabulky. Po nich následovalo logaritmické pravítko, kde byla reálná čísla reprezentována vzdáleností na ose. Logaritmické pravítko bylo prakticky beze změny používáno dalších 200 let, dokonce bylo používáno i k provádění výpočtů v rámci programu Apollo.

logaritmické pravítko - na stupnicích C a D je nastaven výpočet 1,3 × 2 = 2,6

Napierovy počítací tabulky

Mechanické kalkulátory - Mechanismus z Antikythéry

rekonstruovaný přístroj – rok 2007

● Mechanismus z Antikythéry (počítač z Antikythéry) je starověký technický artefakt – diferenciální ozubené soukolí. Byl objeven ve vraku římské lodi, která se potopila roku 67 před Kristem blízko řeckého ostrova Antikythera. Mechanismus byl vyroben mezi roky 150 a 100 před Kristem.

● Zařízení sestávalo z 37 ozubených koleček zasazených do částečně dřevěné a částečně bronzové bedýnky, která měla z jedné strany jeden a z druhé strany dva ciferníky. Bylo určeno k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce, umělo předpovídat zatmění těchto těles a dokonce napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce kolem Země.

největší dochovalá část

Mechanické kalkulátory – Schickardovy počítací hodiny

Stroj, sestavený roku 1623 Wilhelmem Schickardem z ozubených koleček z hodinových strojků, uměl sčítat a odčítat šesticiferná čísla a měl být prakticky použit Johannem Keplerem při astronomických výpočtech.

Mechanické kalkulátory – Pascaline

V roce 1642 sestrojil francouzský vědec Blaise Pascal ve svých 19 letech mechanický kalkulátor, schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascaline. Během života jich pak nechal vyrobit ještě více než 50 kusů, různě zdokonalených. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal.

Mechanické kalkulátory – Leibnizův krokový kalkulátor

V roce 1675 představil německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz svůj druhý krokový kalkulátor, který velmi ocenila i francouzská akademie věd, protože nikdo dosud neviděl tak originální zařízení. Kalkulátor umožňoval kromě sčítání a odčítání také násobení, dělení a druhou odmocninu. Na snímku replika přístroje.

Mechanické kalkulátory – Thomasův Arithmometr

Arithmometr si roku 1820 nechal patentovat francouzský vynálezce a podnikatel Thomas de Colmar. Po různých zdokonaleních jej začal roku 1851 vyrábět a až do roku 1887 neměl konkurenta – byl to první úspěšný sériově vyráběný mechanický kalkulátor. Stroj byl založen na principu Leibnizova ozubeného válce s devíti zuby odstupňované délky, uměl sečítat a odečítat až šesti, později osmimístná čísla, střadač měl deset až dvacet míst. Posuvný vozík se střadačem umožňoval i poloautomatické násobení a dělení.

První programovatelné strojeOtcem počítače (mechanického) bývá často nazýván Charles Babbage, anglický matematik a vynálezce, který jako první přišel s myšlenkou sestrojit programovatelný počítač. Jeho stroje nebyly kvůli problémům s financováním a osobním záležitostem nikdy dokončeny, avšak v roce 1991 byl podle Babbageových originálních plánů sestaven plně funkční diferenční stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století. Při konstrukci svých počítacích strojů narazil na řadu problémů s přesnou výrobou součástek. Pustil se do

vynalézání nových součástek i celých nových strojů – revolverový soustruh, lisovací formy, řezné nástroje, pod tlakem litá ozubená kola. Ke konci kariéry vyplýtval většinu rodinného jmění, utratil vládní dotace a vyčerpal své tvůrčí síly.

Část Babbageova diferenčního stroje, který, za použití součástek nalezených v dílně, sestavil jeho syn.

Babbageův Diferenční stroj

Babbageův Analytický stroj

Zdroje:

Dostupné pod licencí Public Domain na www:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salaminische_Tafel_Salamis_Tablet_nach_Wilhelm_Kubitschek_Numismatische_Zeitschrift_Bd_31_Wien_1899_p._394_ff.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:John_Napier.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Arithmometer_Veuve_Payen.png

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Charles_Babbage_-_1860.jpg

Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na www:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:RomanAbacusRecon.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Napier%27s_calculating_tables.JPG

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sliderule_2005.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Antikythera_model_front_panel_Mogi_Vicentini_2007.JPG

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NAMA_Machine_d%27Anticyth%C3%A8re_1.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Schickardmaschine.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Leibnitzrechenmaschine.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Babbage_Difference_Engine.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/File:BabbageDifferenceEngine.jpg