Vývoj výpočetní techniky 1. Období mechanických kalkulátorů 5000 let před n.l. ABACUS (kuličkové počítadlo, sčot) - ve střední Asii,

používá se někde dodnes

12 století - v Evropě ztratil na významu s použitím tužky a papíru 1640 - Blaise Pascal – Pascaline - numerický (kolečkový) kalkulátor, součet

max 8-místných čísel se základem 10 (jedno otočení nižšího řádu realizuje pootočení vyššího řádu o 1)

1690 - Gottfried Wilhelm von Leibnitz – upravil Pascaline i pro násobení, velmi rozšířený a používaný do 1820

1820 - Charles de Colmar – Arithometer – všechny 4 operace, používán až do

1.svět.války

2. Počátky počítačů 1820 - Charles Babbage – Analytical Engine – mechanický stroj pro řešení

diferenciálních rovnic (astronomie), součástí stroje také realizace řetězce instrukcí (podprogram). Původně zamýšlel pohánět stroj parou – nerealizováno. Obsahoval vstupní jednotku s děrným štítkem obsahujícím požadovanou instrukci, paměť 1000 čísel (50 řádů), operační jednotku s řízením pro realizaci instrukce, výstupní jednotku s tiskem.

1889 - Hermann Hollerith – data na děrném štítku, jednoduché operace, třídění dat

1931 - Vannevar Bush – kalkulačka pro řešení diferenciálních rovnic – velmi

složitá a neohrabaná

3. Konvenční počítače 0. Generace Počítače mají všechny základní bloky konvenčních počítačových struktur – vstup dat, výstup dat, paměť, operační jednotku, program Dvojkové zobrazení, většinou realizace pomocí relé 1935 – Konrad Zuse – Z1 – releový počítač

1941 - Konrad Zuse – Z3 – releový počítač pro návrh letadel a raket (replika)

1940 - John Atanasoff – ABC – elektronický počítač s využitím Booleovy algebry, elektronky, magnetický disk, projekt zapadl

1943 - Colossus – dekódování německých šifer (Enigma, Turing, spec počítač) 1944 – Howard Aiken – MARK 1 – releový počítač (3-5 oper/s) –

½ fotbalového hřiště, 800 km drátů, pro řízení palby lodních děl

1. generace 1944 - 1956 104 oper/s, elektronky, magnetické bubny, strojový jazyk, řešení jednotlivých instrukcí, data na vstupu ve formě štítků 1943 - John Mouchly/John Eckert – ENIAC – 18 tis. elektronek, 70 tis. odporů,

5 mil. spojů, 160 kW

1945 - John von Neumann – EDVAC – data i program pamatovány v paměti,

řízení z centrálního řadiče, stal se vzorem pro všechny následovníky 1951 - UNIVAC 1 – první komerčně používaný počítač

2. generace 1956 –1963 105 oper/s, tranzistory (1953), feritová magnetická paměť, assembler, začátek operačních systémů, standardní periferie, děrná páska, mgf páska, vznik programů (COBOL, FORTRAN) 1957 - STRETCH (IBM & Sperry Rand) – první velký počítač pro laboratoře

atomového výzkumu 1960 - IBM 1401 – základní typ všeobecně použitelného počítače

3. generace 1964 – 1971 106 oper/s, integrované obvody (1958), rozvoj operačních systémů, rozvoj jazyků, nové periferie (tiskárny, diskové paměti, terminál) IBM, UNIVAC, HP, Texas, ….

4. generace 1971 – dosud 108 oper/s, LSI, VLSI, ULSI, µP obvody, všechny znaky počítače na čipu, nové periferie (HD, CD, ….), vyšší jazyky 1971 - INTEL 4004, 8008 1974 - INTEL 8080

1981 - IBM PC (v 1992 cca 65 mil ks) 5. generace ??? distribuovaný hardware, paralelní zpracování, umělá inteligence, ovrazový a zvukový vstup a výstup, použití supravodičů (rychlost), průběžná diagnostika, specielní jazyky