Praxe náhledu, meditace a jednání · Dilgo Khjence Rinpočhe Poklad probuzených obuzených Khjence DharmaGaia „Očekávat, že budeme šastní, aniž se vzdáme negativního

Dilgo KhjenceRinpočhe

Poklad

probuzených

Pokl

adv

srdc

ipro

buze

ných

Dilg

oKh

jenc

e

DharmaGaia

„Očekávat, že budeme š�astní, aniž sevzdáme negativního jednání, je jako strkat

ruce do ohně a doufat, že nás nespálí.“

v srdci

Praxe náhledu, meditace a jednání

V této své poslední knize komentujerozsáhlou didaktickou báseň věhlasné-ho tibetského mistra meditace PaltrulRinpočheho (1808–1887), významné-ho učitele a nesektářskéhohnutí . Báseň popisuje kompletníbuddhistickou cestu, počínaje základ-ní motivací a přípravnou praxí přes sta-dia rozvoje, dovršení a nekonceptuálnímeditaci a dzogčhenu až

dzogčhenurime

mahámudry

po vrcholnou přímou zkušenostabsolutní skutečnosti mimo dosahkonceptuální mysli.

Vydáno spolu s originálním tibet-ským textem básně. S předmluvouJ. S. 14. dalajlamy.


Autor (1910–1991) byl jed-ním z nejvyšších mistrů medi-tace a dzogčhenu ve starobylétibetské tantrické tradici Ňing-ma a zároveň jedním z po-sledních představitelů gene-race velkých lamů, kteří svévzdělání a duchovní vyškolenízískali ještě v Tibetu. Po čín-ské okupaci odešel do Nepá-lu, později působil i v USAa Evropě.

2

...12. błezna 2012 19:22:35

Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)Composite Default screen

Dilgo Khjence Rinpočhe

Poklad v srdciprobuzených

Praxe náhledu, meditace a jednáníPromluva ctnostná na počátku,

uprostřed i na konci

DharmaGaiaPraha 2006

3

...12. błezna 2012 19:22:36


Z tibetštiny do angličtiny přeložila překladatelská skupina PadmakaraČeský překlad Veronika Platilová a Barbora Hrobařová

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Dilgo Khjence RinpočhePoklad v srdci probuzených: praxe náhledu, meditace a jednání:promluva ctnostná na počátku, uprostřed i na konci; [z anglickéhooriginálu… přeložily Veronika Platilová a Barbora Hrobařová]. –Praha: DharmaGaia, 2006. – 265 s. – (Mangalam. Velká řada)Název originálu: Heart treasure of the enlightened onesČást. souběžný tibetský text

243. 4–584. 5 * 165. 322 * 243. 4 * 24–1/–9 * 24–29 * 2–335 * 821.584. 6–1 * (515)– Dza Paltrul, rinpočhe, 1808–1887. Thog mtha bar gsum du dge ba’i gtam– duchovní cesta– duchovní poznání– tibetský buddhismus – 19. stol.– učení buddhismu – Tibet (Čína) – 19. stol.– duchovní literatura – Tibet (Čína) – 19. stol.– duchovní učitelé – Tibet (Čína) – 19. stol.– tibetská poezie– náboženská poezie– komentovaná vydání

22/24 – Náboženství Dálného východu. Indická náboženství.Hinduismus. Buddhismus

Copyright © by H. H. Dilgo Khyentse Rinpoche, 1992Translation © by Veronika Platilová a Barbora Hrobařová, 2006Czech edition © by DharmaGaia, 2006ISBN 80–86685–39–X

4

...12. błezna 2012 19:22:36


Předmluva Jeho Svatostičtrnáctého dalajlamy

Mám radost, že bude publikován překlad hlubokéhoústního komentáře Dilgo Khjence Dordže Čhanga, předsta-vitele školy Staré transmise, k nauce Dza Paltrul Rinpočhe-ho Thog mtha bar gsum du dge ba’i gtam, a to pod titulemThe Heart Treasure of the Enlightened Ones (Poklad v srdciprobuzených).

Dza Paltrul Rinpočhe, Džigme Čhökji Wangpo, byl velkýbódhisattva, který přišel do Země sněhu v době poměrněnedávné. Tento velký a učený mistr předával tuto naukuznámou jako „Promluva ctnostná na počátku, uprostředi na konci — vnitřní klenot posvátné praxe náhledu, medi-tace a jednání“ pro dobro všech, kdo touží po osvobození.Nauka obsahuje všechna základní poučení a díky jejímuhlubokému smyslu a překrásnému jazyku působí skutečnějako elixír života.

Pln naděje se modlím, aby díky zveřejnění tohoto učenía jeho vysvětlujícího komentáře dokázali lidé z Východui Západu nalézt duševní klid v nepřekonatelném štěstí láskya soucitu.

Dalajlama8. února 1991

|| 5

5

...12. błezna 2012 19:22:36


Předmluvaanglických překladatelů

V této knize popisují dva velcí duchovní mistři 19. a 20.století celou buddhistickou cestu, počínaje základní motiva-cí a konče vrcholnou přímou zkušeností absolutní skuteč-nosti mimo dosah konceptuální mysli.

Původní, kořenový text je dlouhá báseň, kterou napsalkoncem 19. století Paltrul Rinpočhe, jeden z nejvýznačněj-ších buddhistických učitelů své doby. Paltrul Rinpočhe bylnekompromisní ve své interpretaci učení a žil právě tak, jakučil. Osvobozen od veškerých pout bohatství, postavenía vlastní důležitosti putoval po celém východním Tibetua přístřeší nacházel v horských jeskyních a pod stromyv lese. Byl to přímý muž, který nesnesl podvod a přetvářku,a první setkání s ním muselo příchozí patrně poněkud vyvá-dět z míry. Avšak každý, kdo jej dobře poznal, byl hlubocezasažen jeho moudrostí, učeností, humorem a hlubokou las-kavostí.

Tuto báseň napsal pro jednoho ze svých blízkých žákův době, kdy žil v odlehlé jeskyni poblíž čínsko-tibetské hra-nice. Nejprve v ní přináší zničující a nemilosrdný popis kla-mu a přetvářky, tak rozšířených v běžném každodenním ži-votě. Dochází k závěru, že jediným řešením je odmítnoutúčast na tomto bahně nepravdy. Pak pokračuje stručným vy-světlením hlavních praxí buddhistické cesty, počínaje rozpo-znáním toho, co je špatné na běžném světě iluze a nevědo-mosti. Dále Paltrul Rinpočhe popisuje přípravné praxe,stadia rozvoje, dovršení a nekonceptuální meditaci mahá-mudry a velké dokonalosti. Nakonec se vrací k původnímutématu a vybízí nás ke kritickému zkoumání svých vlastních

6 ||

6

...12. błezna 2012 19:22:36


materialistických zájmů a k pečlivému zvážení toho, jakchceme doopravdy prožít zbytek života.

Text je napsán mistrovským jazykem. Srší vtipem, je plnýbásnického génia a hudebnosti a přitom zůstává stručný, pří-mý a srozumitelný. Učinili jsme, co bylo v našich silách,abychom alespoň naznačili styl originálu, avšak žádný pře-klad ho nemůže nikdy přesně vystihnout. (Pro zájemce při-kládáme tento původní text v tibetštině jako dodatek.)

Za skvělými verši Paltrul Rinpočheho stojí však víc nežjen básnická virtuozita. Smyslem podobných textů vždybylo poskytnout stručný a především zapamatovatelný rá-mec, který vyplněn osobními instrukcemi může být použitk předání obrovského množství nashromážděných zkušenos-tí, znalostí a moudrosti, po generace nepřerušeně předáva-ných z učitele na žáka formou ústního učení, praxe pod pří-mým vedením a osobním kontaktem. Právě pro naplněnítéto potřeby napsal Paltrul Rinpočhe následujících dva-aosmdesát stručných a mimořádně lehce zapamatovatel-ných veršů, jež shrnují učení, které pak předával svým žá-kům spolu s podrobným ústním vysvětlením.

Mnohé z těchto veršů se proslavily samostatně jako citátyv dílech pozdějších autorů. Nicméně svou plnou hodnotupředstavují jako celek a jako součást živé ústní tradice. ŽáciPaltrul Rinpočheho naštěstí praktikovali, realizovali a pře-dávali tuto tradici stejně pečlivě jako jejich předchůdci.Dnes, o dvě generace později, nám tak mohl Dilgo KhjenceRinpočhe předat tentýž odkaz zkušenosti a moudrosti.

Komentář Khjence Rinpočheho je proto něčím daleko vý-znamnějším než jen interpretačním rozvedením veršů pů-vodního textu. Obsahuje samo učení obdržené Paltrul Rin-počhem od jeho vlastních učitelů, jejichž linie sahá přesDžigme Lingpu a Longčhenpu až k velikým guruům Padma-sambhavovi a Vimalamitrovi.

|| 7

7

...12. błezna 2012 19:22:36


Ačkoli komentář vychází formou knihy, neměli bychomzapomenout, že to není text, který by Khjence Rinpočhe pourčité časové období sepisoval a potom jej posuzoval, opra-voval, přizpůsoboval, doplňoval a proškrtával. Jednoduše totakto řekl, bez jediného přerušení či pauzy na přemýšlení.Komukoli, kdo byl kdy přítomen učení Khjence Rinpočhe-ho, bude tento pozoruhodný styl dobře znám. Rinpočhe jenzřídka nahlížel do původního textu a hovořil lehce, stálýmtempem, vyrovnaně a bez silných důrazů. Nikdy se nezasta-vil ani nezaváhal, jako by četl z nějaké neviditelné knihy vesvé paměti. Každá věta, jakkoli dlouhá a složitá, byla ucelenáa gramaticky bezchybná. Vždy plně obsáhl dané téma od za-čátku do konce, v přesně rozvrženém čase, přesně naladěnna úroveň porozumění posluchačů. Tato mimořádná schop-nost však navíc nebyla nijak omezena na učení jedné určitétradice. A� Khjence Rinpočhe cestoval kamkoli, univerzál-nost jeho poznání byla taková, že mohl usednout v klášter-ním středisku kterékoli tradiční linie a učit přesně v jejímduchu.

V září 1991, kdy byl tento překlad v konečné fázi přípra-vy, dospěl neobyčejný život Dilgo Khjence Rinpočheho kesvému konci. Bylo mu osmdesát jedna let. Již od ranéhověku celý svůj život věnoval studiu, praxi a učení. A� bylkdekoli, ve dne či v noci, veškeré jeho úsilí směřovalo v jedi-ném nepřerušeném proudu laskavosti, humoru, moudrostia důstojnosti k uchování a vyjádření všech forem buddhis-tického učení, jehož byl Khjence Rinpočhe nepochybně jed-ním z největších představitelů moderní doby.

V mládí Khjence Rinpočhe žil a praktikoval velmi podob-ně jako Paltrul Rinpočhe, v horách a v divočině. Ačkoli byljeho pozdější život pestrý a rozmanitý, Khjence Rinpočhenikdy neztratil svůj bytostně prostý styl. Oba tito vynikajícíučitelé měli nepochybně společný nekompromisní způsob,jakým žili a vyzařovali učení. Překračujíce jakýkoli vymeze-

8 ||

8

...12. błezna 2012 19:22:36


ný kulturní kontext, oba dokázali inspirovat lidi k hluboké-mu zkoumání svého životního směřování, a pak je díky svýmobrovským zkušenostem a moudrosti vést k nalezení vlastní-ho způsobu, jak opravdově praktikovat tato učení.

Otázky, se kterými jsme konfrontováni v této knize, jsouživé a aktuální dnes stejně jako kdy jindy. Pro zveřejněnívybral toto učení sám Khjence Rinpočhe, nebo� můžemnohé inspirovat k přemýšlení o vlastním životě a zároveňpodává celistvý přehled hledisek a praxe tří vozů buddhis-tického učení. Živé a pronikající verše Paltrul Rinpočhehospolu s jasnými a praktickými komentáři Khjence Rin-počheho vytvářejí kompaktní celek, který je ve své šíři ne-obvykle úplný.

Oba tito velcí učitelé vždy kladli důraz na to, aby lidépřistupovali k učení jako k něčemu, co je třeba plně žít,jako ke zdroji čerstvého vzduchu, k cestě poznání věcí ta-kových, jaké skutečně jsou. V tomto duchu dnes s radostípředkládáme tento text k vydání s nadějí, že čtenář uvidíjeho pravdivost, nechá se jím inspirovat a vezme si hoopravdově k srdci.

|| 9

9

...12. błezna 2012 19:22:36


Část prvníNedostatkynaší úpadkové doby

29

...12. błezna 2012 19:22:36


30

...12. błezna 2012 19:22:36


Po vzdání pocty Třem klenotům Paltrul Rinpočhe začínáprvní část textu takto:

4. Pravý Rši, Muníndra, ten, který dává,dosáhl pravého poznání skrze pravou cestua pravdivě ukázal tuto pravou a znamenitou cestu ostatním.Není snad právě proto znám jako Pravý Rši?

Ve starověké Indii byli ršiové dlouhovlasí asketové, kteřížili v lesních poustevnách, živili se almužnami a zdržovali serodinného života, obchodu, řemesla, rolnictví a jiných ob-vyklých světských činností. Byli nazýváni ršiové, tibetskytrangsong, což doslovně znamená „rovný“ nebo „pravý“,protože jejich chování bylo poctivé a opravdové a přinášelojim vážnost a úctu.

Tito ršiové, z nichž někteří byli buddhisté, jiní ne, se veli-ce lišili ve stupni dosažené realizace. Byli mezi nimi tací,kteří pomocí koncentrace a meditace dosáhli zázračných sila byli pověstní svou jasnovidností, schopností létat či volnělevitovat nebo tím, že žijí celou kalpu.23 Ale ani ršiové s ta-kovými schopnostmi ještě neu�ali kořen rušivých emocí,a zůstali tak pod vlivem své pýchy a připoutáni ke chválea uznání. Vznešený Buddha, princ z rodu Šákja, jemuž vesvětě není rovna, naopak zcela vykořenil lpění na svém eguv jeho samotných základech již v okamžiku, kdy pojal myš-lenku na probuzení.24 Jak to dokázal? Hledal probuzení vý-hradně kvůli ostatním. Proto je nazýván Pravý Rši.

Když každý z tisíce a dvou buddhů pronášel svou modlit-bu záměru pomoci bytostem, Buddha Šákjamuni přislíbilpomoc těm, kteří žijí v této naší temné době. Nezalekl setoho, že to bude doba pěti úpadků25 a že mysl bytostí, za-temnělá hrubými emocemi a zmítaná silnými větry vášní,bude divoká a obtížně zkrotitelná. Tak velká byla šlechet-

|| 31

31

...12. błezna 2012 19:22:36


nost jeho aspirace, že mezi buddhy této kalpy Buddha Šák-jamuni vyniká jako nádherný bílý lotos.

Od chvíle, kdy se v jeho mysli zrodila bódhičitta, vzdávalse všech stop sobectví a myslel jen na blaho ostatních. Třidlouhé kalpy a stovky životů rostly jeho ctnosti. Pomáhalživým tvorům všemi možnými způsoby s rozhodností a vy-nalézavostí, které neznaly hranic. Jednou například, když sejako mladý princ procházel po lese, narazil na tygřici, kterábyla natolik zesláblá hladem, že už nemohla ani nakrmit svámláata. Zaplaven obrovským soucitem, nabídl jí své vlastnímaso, ale tygřice neměla ani tolik síly, aby ho sežrala. Podře-zal si tedy zápěstí a krmil ji svou vlastní krví. Když ožila, daljí celé své tělo, aby se nasytila.

Tento jeho mimořádný soucit a vytrvalá píle nakonec při-nesly své plody, dokonalé probuzení. Sledováním pravé ces-ty až do konce bylo egoistické lpění zcela zničeno a vznešenýBuddha byl jako velké slunce osvětlující celý vesmír pro bla-ho všech bytostí.

To vše dokázal sám, pro dobro ostatních, a skrze jeho do-konalý příklad a bezchybné učení máme nyní i my příleži-tost spojit svou mysl s pravou dharmou a dojít buddhovství.Přijetím správného postoje a následováním pravé cesty mů-žeme dosáhnout pravého cíle. Tak jako Buddha nebudemeuž ani my nadále klamat sami sebe ani druhé. Od chvíle, kdyse Buddha sám stal pravdou, mluvil jen pravdu. Těm, kteříměli chyby, ukazoval, co je s nimi v nepořádku. Těm, kteří sipřáli zasvětit svůj život dharmě, řekl: „Odejděte z domovado bezdomoví, vezměte si s sebou jen tři mnišská rouchaa ponořte se do studia, rozjímání a meditace.“ Laikům vy-světloval, jak se vzdát deseti negativních činností26 a jak pěs-tovat deset pozitivních. Takto umožňoval lidem s různýmischopnostmi vést svůj život správným způsobem a správněpraktikovat dharmu.

32 ||

32

...12. błezna 2012 19:22:36


Buddhovi následovníci — a� už učení mudrcové, dokonalímeditující nebo obyčejní lidé jako my — by měli sledovatcestu opravdově. I v běžném životě si lidé váží toho, jehožmysl a chování jsou upřímné a pravdivé. Nepoctivému člo-věku však nevěří nikdo.

Měli bychom se modlit, aby nám náš učitel jasně ukázalnaše chyby a nedostatky. Když tak činí, musíme vděčně při-jímat jeho kritiku a užívat ji k tomu, abychom se svých chybzbavili. Zde slova Paltrul Rinpočheho vycházejí přímo z uče-ní Šákjamuniho — jsou to slova samotného Buddhy.

5. Běda lidem v této temné době!Zdravé, pravdivé jádro mysli odumírá a lidé žijí ve lžích,jejich myšlenky jsou proto zvrácené a jejich řeč pokroucená,dovedně svádějí ostatní — kdo jim může věřit?

Ve zlatém věku, době dokonalosti, nebylo třeba slunečnízáře ani svitu měsíce, protože lidé zářili světlem svých vlast-ních těl. Mohli se zázračně pohybovat vesmírem a nepo-třebovali k životu hmotnou stravu. Všechny bytosti se při-rozeně řídily deseti ctnostmi. Ale během času si začalyubližovat, začaly být ovládány svými touhami, začaly krásta lhát. Ztratily svou přirozenou zář a staly se závislými naSlunci. Ztratily schopnost létat, pevná strava se stala nut-ností, a když nakonec přišly i o samovolnou úrodu a hojnostdobytka,27 musely se začít lopotit, aby si zajistily potravu.Dnes zbyly z kvalit zlatého věku jen drobty jako nevábné od-hozené zbytky z nádherné hostiny. Každý moudrý člověk,když vidí bídný stav lidí v této temné době, musí cítit velikýsoucit.

V této konfliktní době jsou lidé nepoctiví a plní lsti. Kla-dou sami sebe na první místo a neuvažují o potřebách dru-hých. Každého, kdo jim lichotí, považují za přítele a každé-ho, kdo je s nimi v rozporu nebo jim oponuje, za nepřítele.

|| 33

33

...12. błezna 2012 19:22:36


Protože tento postoj postupně pokřivuje všechny jejich činy,slova a myšlenky, stávají se stále zkaženějšími a zvrácenější-mi jako pokroucený starý strom, až se nakonec jejich menta-lita může zvrhnout natolik, že ztrácejí jakýkoli pojem dobraa zla.

Žijeme v době, kdy hněv, touha, ctižádost, hloupost, pý-cha a žárlivost jsou na denním pořádku. V době, kdy sluncedharmy již zapadá za úbočí západního pohoří, většina vel-kých učitelů odešla do jiných říší, praktikující se dostali vesvé meditaci na scestí a ani laikové, ani lidé vysvěcení nejed-nají podle dharmy. Možná jsme vyznáváním dnešních zavá-dějících hodnot získali určité dočasné výhody, ale v koneč-ném důsledku jen podvádíme sami sebe.

Jedovaté emoce, které v této temné době naplňují lid-skou mysl, jsou hlavní příčinou našeho putování v nekoneč-ném kruhu samsáry. Abychom dokázali s těmito emocemipracovat, potřebujeme si udržovat neustálou bdělou pozor-nost, následujíce příkladu mistrů Kadampy, kteří praví:

Ozbrojen bdělou pozorností budu střežit brány mysli,a až budou hrozit emoce,také jim pohrozím,a jedině až uvolní své sevření, uvolním také já své.

6. Běda! Jak skličující je vidět bytosti v této zvrhlé době!Běda! Může někdo věřit tomu, co druhý říká?Je to jako život v zemi zvrácených lidožravých démonů —přemýšlej o tom a prokážeš si velkou službu.

Kdybyste se ocitli v zemi lidožravých démonů, zjistili by-ste, že je těžké cítit se mezi nimi uvolněně s vědomím, že ač-koli předstírají přátelství a zdvořilost, mohou vás kdykolinapadnout a sežrat. Podobně, jakkoli se mohou zdát běžnílidé laskaví, můžete si být jisti, že vás potíže neminou,

34 ||

34

...12. błezna 2012 19:22:36


budete-li se řídit jejich radami. A kdybyste se pokusili raditvy jim, povede to také jen k problémům. Bylo by mnohemmoudřejší soustředit se na své vlastní nedostatky. Může sevám zdát, že je jich mnoho, ale nemůžete je mít stále a mátemožnost je transformovat. Nahrate negativní myšlenky ví-rou a láskou, obvyklé tlachy modlitbami, nejrůznější nesmy-slné činnosti poklonami a obcházením posvátných míst,a bude vám to ku prospěchu. Když složíte klášterní sliby, bu-dete ctít svého učitele, vyvinete opravdové úsilí při studiu,úvahách a meditaci a budete pracovat na všech svých nedo-statcích, prokážete si tím neocenitelnou službu. Právě takjako přidání malého množství zlata do barev dokáže změnitcelý obraz, tak použití učení zcela transformuje vaši mysl.

Zabývat se sebou v tomto smyslu neznamená být sobec-ký. Znamená to, že namísto toho, abyste donekonečna pro-dlužovali utrpení své i ostatních tím, že žijete v zajetí lpěnía odporu, budete raději důkladně zvažovat, jak vlastně svůjživot nejlépe prožít. Pravý cíl bódhisattvy je osvoboditvšechny bytosti ze samsáry. Ale aby toho byl schopen, musínejprve osvobodit sebe, a proto musí jasně vidět tíživostsamsárického bytí. Jak se říká:

Vše narozené zemře,vše shromážděné bude rozptýleno,vše spojené dohromady bude odděleno,vše směřující vzhůru spadne dolů.

Stejně jako sloj hořícího uhlí, hnízdo zmijí nebo městodémonů i obvyklý světský život nevyhnutelně přináší obrov-ské utrpení. Představte si tři sta šedesát bodných ran nasvém těle a v každé z nich hořící knot. Strašná bolest, kteroubyste cítili, není nic ve srovnání s nepředstavitelně intenziv-ním utrpením způsobeným jedinou jiskrou z ohně pekelnéříše. Každé utrpení, které možná nyní zažíváme, by nás mělo

|| 35

35

...12. błezna 2012 19:22:36


vést k soucitu a lásce, mělo by nám pomoci zanechat zlýchčinů, zbavit se zatemnění mysli a pobídnout nás k postupuna cestě k osvobození. Musíme porozumět povaze samsárya vidět jasně, že jediným jejím protijedem je následovánídharmy.

7. Ještě nedávno tvé vědomí putovalo osaměle,vlečeno karmou, zrodilo se v tomto životě.A brzy zas, jako vlas vytažený z másla,vše opustíš a dál půjdeš opět sám.

Dejte pozor — silný nepřítel se blíží. Není to obyčejnýnepřítel, ale nepřítel nepřemožitelný: smrt. Žádný argu-ment, jakkoli výmluvný, nepřesvědčí smrt, aby několik letposečkala — nepočká ani vteřinu. Ani ten nejmocnější bo-jovník v čele všech armád světa nemůže smrti zkřivit ani vlá-sek. Smrt nelze uplatit sebevětším bohatstvím a nedojme jiani okouzlující krása.

Možná si myslíte, že nejlepší bude snažit se deset let ně-kam to ve světě dotáhnout, a zajistit si tak dalších deset let,které pak budete moci věnovat praktikování dharmy. Alekdo může s jistotou říci, že bude žít ještě dvacet let? Kdomůže s jistotou tvrdit, že uvidí zítřejší východ slunce? Kdo simůže být jist příštím nadechnutím? Když rozděláváte oheň,třeba ve své horské poustevně, pomyslete si: „Budu podob-ně rozdělávat oheň i zítra?“ Někteří lidé zemřou běhemspánku, někteří při chůzi či při jídle a jiní ve válce. Někdozemře mlád, jiný se dožije vysokého věku. Smrt může přijítza jakýchkoli okolností. Kolik z nás, kteří dnes žijeme natéto zemi, zde bude žít ještě za sto let?

Každý z nás se sám narodil a sám také zemře. Avšak i v sa-motě je s námi náš stín a rovněž v samotě po smrti s sebounaše vědomí ponese stín našich činů, dobrých i špatných. Vechvíli, kdy vstoupíme do barda, bude již příliš pozdě začínat

36 ||

36

...12. błezna 2012 19:22:36


s praxí dharmy. Budeme-li však připraveni, budeme-li dů-věrně znát praxi a vědět, jak vstoupit do buddhovské oblas-ti, smrt pro nás nebude utrpením.

Dnes jste živi a zdrávi a žijete v místě, kde můžete pěsto-vat dharmu. Nikdo vám vaše náboženství nezakazuje anivám neříká, že nesmíte recitovat mani, šestislabičnou man-tru Čänräziga. Takže nyní je čas připravovat se na smrt. Ob-vykle se velice bojíme budoucnosti. Vyvíjíme horlivé úsilí,abychom si do budoucna zajistili peníze, jídlo, oděv. Alenení smrt ze všech budoucích událostí ta nejkritičtější? Zestrachu před atentátníky se králové a prezidenti obklopujístrážci. Ale co ten nejúkladnější vrah ze všech, který můžepřijít kdykoli a nikdo ho nezastaví?

Na svět jsme přišli každý sám, bez manžela, ženy, příteleči druha. Můžeme mít mnoho přátel a známých a možnátaké mnoho nepřátel, ale jakmile si pro nás přijde smrt,všechny je opustíme, jako když vytáhnete vlas z kostky más-la. Nikdo z našich přátel a příbuzných nebude schopen námpomoci. Nemáme tedy na vybranou, musíme se postavitsmrti tváří v tvář zase každý sám. Toto naše tělo, které velmitěžce snáší pouhé píchnutí špendlíkem nebo spálení jiskřič-kou ohně, bude zažívat smrt. Toto naše tělo, které takvroucně opatrujeme, se změní v mrtvolu, které se přáteléi příbuzní budou chtít už jen co možná nejrychleji zbavit.

V bardu budeme putovat nazí a zděšení, aniž budeme tu-šit kam, každý sám, zatíženi břemenem svých minulýchskutků. Před námi se bude otevírat bezedná temnota, do nížnás požene rudý vítr karmy. Ze všech stran budeme obklo-peni posly Jamy, Pána smrti, pokřikujícími: „Chy� ho, zabho!“ Jestliže si v tu chvíli dokážeme třeba jen na okamžikvzpomenout na svého učitele, děsivé zážitky barda zmizía my se příště narodíme v některé z buddhovských oblastí.Přinejmenším znovu získáme lidský život. Ale bude-li našemysl silně zatížena negativním jednáním, nebudeme schop-

|| 37

37

...12. błezna 2012 19:22:36


ni použít nic z učení a jakákoli naděje na znovuzrození vevyšších říších se rozplyne. Jako kámen padající z vrcholkuhory Méru budeme se bezmocně řítit do nižších říší. My,kteří tak těžce snášíme i tu nejmenší bolest, budeme vrženido ustavičných muk.

Mocní mohou získávat bohatství silou nebo uložením ne-přiměřených daní, také zkorumpovaní mohou různými způ-soby zbohatnout na úkor druhých. Ale v okamžiku smrti,kdy všechno toto bohatství, sílu a vliv a rovněž každé krátko-dobé uspokojení, které během života přinášely, opustíme,vliv negativního jednání, pomocí kterého jsme to vše získali,bude trvat a bude příčinou naší bídy. Ve smrti s námi zůstávájen vliv našich činů, dobrých i špatných, a jedině dharma násmůže ochránit. Jestliže budeme nyní dharmu ignorovata necháme se vláčet omezenými zájmy každodenního života,můžeme si být jisti, že nás otráví jedovaté emoce a budemehromadit karmické dluhy. Bez dharmy jsme zcela bezmocní.Neměli bychom proto místo soustřeování se na světskézájmy udělat vše, co je v našich silách, abychom ji mohlipraktikovat právě te?

Toto je nejdůležitější úkol ve vašem životě, o tom není po-chyb. Jestli si myslíte, že budete praktikovat později, až bu-dete mít více volného času, až budete starší nebo až nalezne-te vhodnější místo, může se stát, že se k tomu nedostanetenikdy. Jak řekl Padampa Sanggjä:

Budeš-li čekat, až nebudeš mít tolik práce,nikdy se k praktikování dharmy nedostaneš.

Ve chvíli, kdy si na ni vzpomeneš, hned ji uskutečňuj,lide z Tingri!

Takže abychom dělali něco skutečně užitečného, musímese obrátit k dharmě nezávisle na tom, kolik času nám ještězbývá, jak vysvětluje další verš původního textu:

38 ||

38

...12. błezna 2012 19:22:36


8. Chceme samozřejmě to, co je pro nás dobré,musíme být tedy sami k sobě poctiví —jestliže neuskutečníme esenci dharmy,nezničíme si tím svůj vlastní život?

Nikdo nemá sám se sebou zlé úmysly. Člověk si nikdy ne-říká, jak by to bylo pěkné, kdyby onemocněl, nijak netoužípo tom být zmrzačen nebo přijít na mizinu, ani se netěší, žebude okraden. Myslí na to, jak by chtěl být š�asten, a před-stavuje si, jak by bylo příjemné být bohatý a pohodlně si žít.Ale odkud pocházejí tyto myšlenky? Pocházejí z víry v „já“.Tato hluboce zakořeněná víra je příčinou toho, že se v prvnířadě zabýváme svým vlastním štěstím. V tomto myšlenko-vém rámci však nikdy š�astní nebudeme. I kdybychom sestali vládci celého vesmíru, stále bychom toužili po většímoci, bohatství a potěšení.

Stejný proces se odehrává v cítění spojeném s našimi blíz-kými: mužem, ženou, dětmi a přáteli. Protože je milujeme,upřednostňujeme je před všemi ostatními, a když je někdochválí nebo jim pomáhá, nadmíru nás to těší. Ale toto nenípravá láska, protože je založena na smýšlení, že oni jsou„moji“.

Ačkoli sami sebe tak vroucně milujeme, nemáme vůbectušení, kde hledat skutečné štěstí. Pečujeme o sebe způso-bem, jako bychom byli šílení. Hledáme štěstí v potěšení,slávě a bohatství a zapomínáme na fakt, že smrt vše brzyodnese. Až budeme překračovat práh smrti, nebudeme simoci vzít s sebou ani jedinou z věcí, které jsme tak pracnězískali. Veškeré naše snažení může přinést maximálně ně-kolik krátkých okamžiků radosti, což je slabý výsledek takohromného úsilí.

Jediný jistý způsob, jak získat skutečné a trvalé štěstí,které hledáme, je jednoduše se modlit z hloubi svého srdceke svému učiteli a správným způsobem následovat dharmu.

|| 39

39

...12. błezna 2012 19:22:36


Podle zákona příčiny a následku a díky požehnání Tří kleno-tů se ve všech budoucích životech narodíme v místě, kdekvete dharma, vždy potkáme duchovního učitele a nepřetr-žitě půjdeme cestou k osvícení — což je obrovský výsledeks vynaložením tak nepatrného úsilí.

Na druhou stranu, jestliže si myslíme, že praxe a pozitiv-ní jednání jsou bezvýznamné, že způsobovat zlo je normál-ní, a jestliže hlavní věc je pro nás užít si tento život, jak jento jde, můžeme si být jisti, že se narodíme v nižší říši nebov místě, kde slovo „dharma“ ještě nikdy nikdo neslyšel.

Společnost nás utvrzuje v názoru, že to nejobdivuhodněj-ší, co můžeme dělat, je starat se o ty, kteří jsou nám drazí,a přemoci ty, které v lásce nemáme. To je omyl. Pokud siskutečně přejete dělat ve svém životě něco, co má opravdo-vou cenu, zasvě�te ho dharmě.

Zpočátku, když vstoupíme na cestu dharmy, je nejdůleži-tější, abychom vložili svou energii a odhodlání do práce nasobě, spíš než abychom se pokoušeli předčasně pomáhatdruhým. V tuto chvíli máme ještě daleko k vykořenění ego-istického lpění, a dokud nezkrotíme svou vlastní mysl, sna-žit se pomáhat druhým by bylo směšné. Proto se v učenímluví o „realizaci pro mne, soucítění pro druhé“. Vyjasňová-ním náhledu, meditace a jednání můžeme eliminovat svéegoistické lpění a negativní emoce, a tak se stát opravduschopnými pomáhat druhým.

Když budeme zklidňovat svou divokou mysl vhodnýmzpůsobem, všechny naše nedostatky postupně zmizí a roz-kvetou všechny vlastnosti bódhisattvy. Jak pravil Nágár-džuna:

Ten, kdo jednal lehkovážně,ale nyní se stává pečlivým a pozorným,je krásný jako jasný měsíc vynořující se z mraků.

40 ||

40

...12. błezna 2012 19:22:36


Ač se nám může zdát naše egoistické lpění nezvládnutel-né, je možné se od něj osvobodit a rozvinout soucit.

Přijetí některého ze slibů prátimókši28 poskytuje pevnýzáklad pro ovládnutí mysli. Čistou etickou disciplínou vinajise v nás rozvine schopnost rozlišovat mezi tím, co by mělacesta zahrnovat, a tím, čemu bychom se měli vyhnout.V této situaci začátečníka by bylo obtížné zvládnout celé ši-roké spektrum buddhistických nauk, ale jestliže dokážemenalézt pravého učitele, následovat ho, sloužit mu správnýmzpůsobem, obdržet jeho učení o náhledu, meditaci a jednánía uvést je do praxe, budeme jistě schopni uskutečnit esencidharmy.

Budete-li mít naprostou důvěru ve svého učitele, všechnyjeho duchovní kvality se trvale rozvinou i ve vás, podobnějako běžné druhy stromů v santalových lesích v pohoří Mala-ja získají nakonec po letech impregnace vonnými kapkamipadajícími ze santalových listů krásnou vůni santalovéhodřeva. Pokud se však místo hledání pravého duchovníhoprůvodce budete spoléhat na zmatené přátele, kteří vámukazují jen to, jak nahromadit ještě více negativních činů,očistit vás bude tak obtížné jako očistit trávu kuša,29 kteráspadla do stoky. Proto se říká:

Nejprve bu uvážlivý při hledání učitele,potom jej uvážlivě a pozorně sleduj,nakonec bu uvážlivý při praktikování jeho učení.Kdo je uvážlivý v těchto třech směrech, spolehlivě pokročí

na cestě k osvobození.

V této době úpadku lidé vzhledem ke své omezené inteli-genci a nedostatku odhodlánípotřebují praktikovat dharmuv té nejzákladnější podobě. Praxe oddanosti k učiteli jakoneoddělitelnému od Čänräziga v kombinaci s recitovánímšestislabičné mantry tuto potřebu naplňuje. Recitovat

|| 41

41

...12. błezna 2012 19:22:36


šestislabičnou mantru mani je tak snadné, a přitom tatomantra v sobě soustřeuje jádro všech buddhistických pí-sem. Je esencí Čänräzigova srdce a požehnání, které přináší,je nekonečné. Stane-li se vaší hlavní praxí, budou vám lidé,nebeské bytosti i zlí duchové nakloněni a vy budete mítdlouhý život bez nemocí a překážek. V příštím životě se na-rodíte v blažené buddhovské oblasti na hoře Potála nebo při-nejmenším v místě, kde bude vzkvétat dharma. Je tomu takproto, že Čänräzigova mantra obsahuje nekonečné požehná-ní a soucit buddhů.

Klíčem k úspěchu v jakémkoli snažení je vnitřní odhod-lání. Jste-li odhodláni být bohatí, tak i když začínáte s ma-lou částkou, můžete se stát nakonec milionáři. Jste-li od-hodláni studovat, za čas se můžete stát velice vzdělanýmilidmi. Když se rozhodnete meditovat, nakonec naleznetečas i způsob, jak se plně věnovat praktikování dharmy. Jena vás, jaký cíl si zvolíte. Skrze praxi dharmy, jako nepře-možitelný král podrobující si svého odvěkého protivníka,jednou překonáte veškeré egoistické lpění, které vás taksouží po bezpočet životů.

9. V této temné době je lidské myšlení a konání hanebné.Nikdo vám nepomůže, budou vás podvádět a klamat;a i pro vás bude těžké jakkoli jim pomoci;nebylo by nejlepší opustit celou tuto zrádnou štvanici?

V této době se nemůžeme spoléhat ani na své rodiče, ženám ukážou, jak žít podle dharmy. To, co naše rodiny a přá-telé většinou považují za hodnotné — by� s těmi nejlepšímiúmysly —, je jen hromadění bohatství, překonávání nepřá-tel a ochrana svých vlastních zájmů. Tyto hodnoty nepřetrži-tě sledují, jejich myšlenky jsou neustálým tokem lpění a ne-přátelství. Celý čas myslí na to, že jejich rodiče jsounemocní, že jejich děti jsou nevděčné, že dům potřebuje

42 ||

42

...12. błezna 2012 19:22:36


opravit a tak dále. Když se však naše mysl neustále točí ko-lem takovýchto myšlenek, přestali jsme praktikovat dhar-mu. Je samozřejmě přirozené, že bychom měli pečovat o svérodiče a příbuzné a různě jim pomáhat, ale přitom je důleži-té v maximální možné míře naladit své tělo, řeč a mysl nactnost a praktikovat dharmu, jak jen to jde.

Máme-li příležitost zažít něco příjemného, třeba i tako-vou drobnost jako ochutnat lákavě vonící pokrm, stěží dámepřednost tomu, aby si to někdo jiný užil za nás. Chceme tomít pro sebe. Všechna sobecká přání jsou však krátkozra-ká. Nejenže způsobují utrpení druhým, ale z dlouhodobéhohlediska přinášejí utrpení i nám samotným. Myslet jen nasebe znamená opustit transcendentní jednání bódhisattvy.Nebylo by lepší dát svou důvěru duchovnímu učiteli a vzdátse sobecké posedlosti bohatstvím, jídlem, oblečením a spo-lečností?

Budete-li následovat příklad většiny lidí tohoto úpadko-vého věku, budete právě takoví jako oni — protřelí podvod-níci. Promarníte svůj život honěním se za nedosažitelným.Budete jako děti, které jsou tak zabrány do hry, že nevnímajíhlad a zimu a nevšímají si, jak den běží — až do chvíle, kdyse setmí, a oni si náhle vzpomenou na matku a začnouplakat. Chcete-li opravdu pomoci ostatním bytostem, musí-te nejprve zdokonalit sami sebe. Máte-li však spoustu ambi-ciózních plánů — láká vás byznys nebo chcete shromážditžáky a sami se povýšit na učitele, skončíte jako pavouk, kte-rý se chytil do své vlastní sítě. Trávíte-li život tkaním tako-vých sítí, nevšimnete si, jak rychle čas běží, až si náhle uvě-domíte, že smrt je za dveřmi. Vydáte všechnu svou energii,abyste prošli všemožnými útrapami, ale tyto strasti vám narozdíl od zkoušek v duchovní praxi ani v nejmenším nepo-mohou se zlepšit.

Svatí učitelé Kadampy praktikovali velice pokorným způ-sobem, zříkajíce se pohodlí a zábavy. I náš učitel Buddha

|| 43

43

...12. błezna 2012 19:22:37


Šákjamuni opustil požitky, které mu skýtal jeho palác, a šestlet praktikoval odříkání. My jsme jeho následovníky, nemělibychom proto také opustit všechny světské zájmy, přestat sedonekonečna rozptylovat zábavou s přáteli a příbuznýmia celým srdcem sledovat učení pravého učitele?

Jaký má smysl zaplétat se do samsárického běhu dění?V samsáře vše podléhá neustálé změně. Milionáři se stávajížebráky a žebráci milionáři. A� se děje cokoli, lidé nejsou ni-kdy spokojeni — když mají milion, chtějí mít dva, a kdyžmají dva, chtějí tři. Jak byste mohli tímto způsobem kdy na-lézt štěstí? Je jen jediná věc, které byste nikdy neměli mítdost — vaše praxe dharmy. Bute jako hladový jak, kterýkdyž se pase, stále hledí před sebe, aby viděl, kde naleznenejvíce trávy. Budete-li praktikovat tímto způsobem, nebu-dete zklamáni.

Kdybyste se skutečně pokusili dosáhnout všeho, po čemv životě toužíte, zaručeně byste na to neměli dostatek času.Říká se: „Všechny takové plány jsou jako dětské hry. Dokudje hrajeme, jsou bez konce, ale když je hrát přestaneme,skončí všechny v jediném okamžiku.“

10. Ač sloužíš svým nadřízeným, nikdy nebudou potěšeni;ačkoli se staráš o své podřízené, nikdy nebudou spokojeni;ačkoli pečuješ o druhé, oni o tebe pečovat nebudou.Přemýšlej o tom a učiň pevné rozhodnutí.

A� děláte cokoli, nikdy se nezavděčíte. Mocní tohoto svě-ta se neliší od obyčejných lidí — i když jim budete sloužita ze všech sil se snažit, abyste je uspokojili, nikdy to skuteč-ně neocení. A co víc, snadno je rozčílí nějaká malá chybičkaa vás budou trestat, bít a věznit. Ti, kteří jsou na vás závislí,ti také nebudou nikdy úplně spokojeni, i když o ně budetepečovat, jak nejlépe umíte. A budete-li se řídit radami svýchpřátel, pak ačkoli mohou mít ty nejlepší úmysly, budete se

44 ||

44

...12. błezna 2012 19:22:37


ve většině případů jen stále více zaplétat do pavučin samsá-ry. Válčení s protivníky a péče o vlastní nemá nikde konce.Je to jen plýtvání časem.

Abyste mohli pomoci všem, musíte nejprve zdokonalitsami sebe, a abyste sami sebe zdokonalili, musíte rozetnouttři pouta: poslušnost vůči důležitým lidem, zaplétání se domarných pokusů pomáhat druhým a závislost na tom, colidé říkají.

Pokusy vyhovět důležitým lidem vedou jen k emocionál-nímu zatížení. Pokusy pomáhat lidem s jejich momentální-mi problémy jen přilévají olej do ohně samsáry. V nejlepšímpřípadě, přinesou-li tyto vaše snahy někomu uspokojení,bude to pouze uspokojení dočasné. Nikomu nepomůžev okamžiku smrti. Toto je ve skutečnosti chybné pojetí sou-citu. Pravý soucit vždy vede bytosti k nesmrtelnému blahudokonalého buddhovství.

Jsouce chyceni do pasti samsáry, měli byste se cítit jakovězeň v žaláři, který nemyslí na nic jiného než na to, jakuniknout. Mistři Kadampy, rozpoznávající marnost běžné ži-votní náplně, praví:

Založ svou mysl na dharmě,svou dharmu založ na skromném životě,svůj skromný život na myšlence smrti,svou smrt na jeskyni na opuštěném místě.

Pobývat na odlehlých místech, zbaveni rozptylování, jeten nejlepší způsob, jak zajistit, že budete skutečně prakti-kovat dharmu.

Neměli bychom o tom všem přemýšlet a pracovat nasvém zdokonalení? Je to první krok k tomu, jak opravdu po-moci ostatním.

|| 45

45

...12. błezna 2012 19:22:37


11. Být vzdělaný dnes nevzbuzuje respekt— vede to jen k dalším sporům;

být realizovaný dnes ostatním nepomáhá— vede to jen k další kritice;

mít odpovědnou funkci dnes neumožňujedobře vládnout zemi — jen to vyvolává vzdor.

Přemýšlej o dnešku s bolestí a odporem.

Ačkoli se i v této zdegenerované době objevují mezi zma-tenými lidmi velcí a vysoce realizovaní učitelé, jsou jakokapky rtuti, které spadly do prachu. Zcela obsáhli pět oblas-tí vědění30 a velkoryse učí dharmě, ale většina lidí má bupokřivený náhled a inklinuje ke kritice, nebo o dharmunemá vůbec zájem. Rovněž těch pár lidí, kteří naslouchají,se za den nebo dva začne nudit, aniž si uvědomují, jak vzác-né a neocenitelné je obdržet takové učení.

Ti, kteří učení obdrželi, ale nepraktikují ho, možná získalipovrchní znalosti, ale to jen zesiluje jejich domýšlivost.Možná rozvinuli jistý stupeň disciplíny, ale to jen zvětšujejejich zaslepenost vlastní ctností. Možná získali vysokoufunkci, ale to jen vzbuzuje lačnost, vede ke zneužívání a pro-vokuje vzpouru. Takoví žáci nejsou lepší než běžní lidé. Ne-slouží dharmě ani nepomáhají ostatním lidem.

V minulosti by kvalifikovaní učitelé bezchybně šířili uče-ní, vedli diskuse, aby nedocházelo k různým odchylkámv jeho chápání, a psali komentáře, aby význam učení vysvět-lili. Tyto tři činnosti, jako různé stupně přečiš�ování zlata,uchovávaly a šířily učení a vedly lidi k pravé duchovní praxi,která vrcholí v probuzení. Dnes však tyto činnosti jen posi-lují pýchu a žárlivost mezi různými tradicemi. Vzájemnářevnivost, kritika a záš� otravují pokojnou atmosféru pravéduchovní praxe a porušují závazky samají.31

Dokonce i v případě plně realizovaných bytostí, jakýmibyli Guru Rinpočhe a Vimalamitra,32 kteří měli schopnost

46 ||

46

...12. błezna 2012 19:22:37


dělat zázraky, získali pět druhů nadpřirozených schop-ností33 a měli schopnost dovést kohokoli, kdo je uviděl,uslyšel nebo na ně jen pomyslel, na cestu k osvobození, na-šli se tací, kteří na nich neustále hledali chyby, zpochybňo-vali pravost jejich poznání a říkali, že „to vše jsou lži a čaro-dějnické triky“.

V tomto úpadkovém věku žáci svými pokřivenými způso-by porušují samaje. Proto velcí učitelé nemohou lidem plněpomáhat a dharma se nemůže šířit a kvést.

Dokonce i ti, kteří spravují města a země moudře a s dob-rým srdcem, jsou svědky toho, že se lidé proti nim bouřía někdy se je dokonce snaží zabít. Jak praví přísloví: „Čímvyšší je tvá hodnost, tím větší je tvé utrpení.“

Proč je pomoci lidem tak nesnadné, a to dokonce i pro vy-soce realizované bytosti, vysvětluje další verš původníhotextu.

12. Ač vysvětluješ, lidé bu nerozumějí, nebo nevěří;ač je tvá motivace čistě altruistická, lidé si myslí, že není.V tuto dobu, kdy křiví vidí v rovném křivého,nemůžeš pomoci nikomu — vzdej se vší naděje.

Když dnes vysvětlujete dharmu, lidé říkají: „Jaký hlupák!Ví něco málo o dharmě, ale nic o obyčejném životě.“ Kdyžvysvětlujete, jak nalézt opravdové štěstí a jak se vyhnoutznovuzrození v nižších říších, lidé vám jednoduše nevěří.Jsou žárliví a zatrpklí, a tak si chybně vysvětlují vše, co říká-te. Když se za jasného denního světla skupina lidí se zaváza-nýma očima shodne na tom, že je tma, problém je zajistév jejich chybném vnímání. Běžnými se dnes staly postoje,které zbavují lidi jejich přirozeného duševního zdraví.

Když s těmi nejčistšími úmysly lidem moudře radíte,myslí si, že je chcete nějakým chytrým způsobem využít.Když lidem říkáte, aby se věnovali dharmě, myslí si: „Tohle

|| 47

47

...12. błezna 2012 19:22:37


by byl konec mé práce, mého rodinného života a nakonec bymi nezbylo vůbec nic.“ Nedokážou rozpoznat, že se jim sna-žíte pomoci. Jestliže intenzivně učíte, lidé jen říkají: „Ach,ten je ale výmluvný!“, ale o skutečném významu vašich slovneuvažují. Protože nejsou schopni vidět, co by pro ně byloz dlouhodobého hlediska nejlepší, myslí si, že jim chceteuškodit. Jsou pokřivení jako staré zkroucené stromy, takževše, co jejich mysl vnímá, se stává také pokřiveným.

V minulosti, ve zlatém věku, když rodiče dali svým dě-tem radu, děti je uposlechly. Dnes tomu tak nebývá, protoje lepší mlčet. Jen výjimečně se někdo pokouší uvést učenísvého gurua do praxe. Úsilí většiny lidí je zaměřeno na vy-dělávání peněz, úspěch v podnikání a dosažení skvěléhopostavení. Motivováni těmito cíli se lidé stávají pokřivený-mi připoutaností a zlomyslnými ambicemi. Aby se prosadi-li, podvádějí a přemýšlejí jen o svých vlastních sobeckýchzájmech. Jak by tak pokřivení lidé mohli jeden druhémupomoci?

Jestliže důkladně prozkoumáte tento smutný stav věcí,bude vám jasné, jak prázdná a nesmyslná je ve skutečnostivšechna ta horečnatá samsárická aktivita. Budete si stálevíce jisti, že jediné, čím stojí za to se zabývat, je duchovnípraxe. Nebylo by nejlepší následovat příkladu Džecün Milä-repy, který zanechal všech světských zábav a věnoval se trva-le praktikování dharmy na opuštěných místech? Budete-ličinit totéž, získáte něco, co vám nikdo nemůže vzít.

Jak bychom měli dharmu praktikovat? Velcí mistři Ka-dampy považovali za nejlepší učení neoddělitelnost prázd-noty a soucitu. Znovu a znovu rozvíjeli milující laskavost,soucit, radost a vyrovnanost — čtyři neomezené myšlenky,z nichž spontánně vyrůstá schopnost pomáhat druhým. Titomistři, proslavení svou nekompromisní praxí nauky, se nej-prve cvičili pečlivým studiem dharmy, a potom přímou zku-

48 ||

48

...12. błezna 2012 19:22:37


šeností v meditaci. To je správný způsob, jak pokročit nacestě vedoucí k velkému blahu dokonalého buddhovství.

Slavný pandita Atíša, zakladatel linie Kadampů, proslulýjako „Druhý Buddha“, přinesl učení bódhičitty a cvičenímysli do Země sněhu. Ve své vlastní praxi neustále pěstovalvroucí lásku a soucit. Jestliže tak jako on, motivováni souci-tem se všemi bytostmi, ve svém srdci pevně zakotvíme zá-měr dojít osvícení kvůli ostatním, není nic, co bychom ne-mohli uskutečnit. Avšak bez tohoto záměru bude náš soucitjen chabou napodobeninou skutečného soucitu. Je psáno:„Přát štěstí druhým, a to i těm, kteří nám chtějí škodit, jezdroj dokonalého štěstí.“ Když nakonec dosáhneme tétoúrovně, soucit se všemi bytostmi se projeví sám způsobem,který si naprosto nelze předem představit.

Když byl vznešený Buddha v nebeské říši Tušita, krátcepředtím, než se stal čtvrtým buddhou této kalpy, oznámil,že přichází jeho čas inkarnovat se v zemi Džambudvípa a vy-konat dvanáct buddhovských skutků. Bódhisattvové a ne-beské bytosti se ho pokoušeli odradit. Nyní je temná doba,říkali, všude převládají kacířské názory. Buddha ale odpově-děl, že si je jist, že bude schopen naplnit svou touhu pomocibytostem. Jak to, že měl tak silnou víru? Bylo tomu tak pro-to, že jeho soucit neznal hranic, a on věděl, že síla soucitu jetak obrovská, že pro ni neexistuje nic nedosažitelného. Poté,aby potvrdil svá slova, zadul na lasturu a zvuk, který se roze-zněl, předčil svou krásou a dokonalostí hudbu všech nebe-ských bytostí dohromady.

Abychom vyvinuli tak ohromný soucit, musíme opustitobvyklý světský život a pracovat na zkrocení a ovládnutí svénepoddajné, divoké mysli. Jestliže se pokoušíme spojit praxidharmy s běžnými zájmy, výsledek naší práce bude nedoko-nalý jako kus surového zlata, které nebylo dosud čištěno apostrádá lesk. Než se vrhat do činností, které by ve skuteč-nosti byly jen slabým odleskem pravé bódhisattvovy činnos-

|| 49

49

...12. błezna 2012 19:22:37


ti, měli bychom raději nejprve pracovat na své vlastní mysli.Později, až si uvědomíme neoddělitelnost prázdnoty a souci-tu, budeme schopni kráčet bez úsilí ve šlépějích buddhůa bódhisattvů.

Jestliže se zblízka podíváte na běžně uznávané hodnoty,které tvoří základ vaší potřeby sledovat světské cíle, a snaží-te se objevit, odkud pocházejí, zjistíte, že pramení z nedo-statku důkladného zkoumání věcí. Normálně žijeme s klam-ným předpokladem, že vše má určitou hmotnou, a tedyskutečnou realitu. Když se však podíváte pečlivěji, zjistíte,že svět jevů je jako duha — jasný a barevný, ale bez jakékolihmatatelné existence.

Způsoby, kterými sami sebe klameme v chápání pravé po-vahy světa jevů, mohou být rozděleny podle různých druhůjevů na fyzikální, verbální a mentální. O klamu fyzikálníchjevů říká původní text toto:

13. „Všechny jevy jsou jako magické iluze,“ pravili buddhové;dnes jsou však tyto iluze ještě neskutečnější než kdy jindy,podvody vykouzlené pochybnými iluzionisty —bu si vědom, že cesty této úpadkové doby

nikam nevedou.

Všechny nesčetné jevy samsáry a nirvány jsou jako ma-gické iluze. Nikde v celém vesmíru nenaleznete jedinoutrvale, skutečně existující entitu. Nikdy zde nebyl král,který by měl své království navždy, nikdy se nenarodil člo-věk, který by nezemřel, nikdy nevznikl mrak, který by senerozplynul. Vše je jako drama, ve kterém herci sehrávajíválky, vášně a smrt. Vše je jako sen, někdy dobrý a někdyzlý jako noční můra.

V této době úpadku jsme však dosáhli vrcholu iluze.Lidé už dávno zapomněli na čistotu zlatého věku. Neuva-žují nad svou budoucností a zabývají se jen bezprostředním

50 ||

50

...12. błezna 2012 19:22:37


uspokojením. Nezodpovědně a rozmařile pohřbili dharmupod velkou hromadou zlého a negativního jednání. Světi lidé mění směr každým okamžikem, jako pšeničná stéblaohýbající se ve větru sem a tam. To, co bylo pravdou ráno,večer už neplatí. Nečekaný déš�, sníh, krupobití, horkoa zima narušují přirozený běh ročních období. Když totovše vidíme, musí nám být jasné, že není důvod se přehnaněradovat, když se nám děje něco dobrého, protože se tosnadno může kdykoli proměnit ve svůj opak, a že není dů-vod být příliš sklíčen špatnými poměry, protože naše ne-snáze trvají jen okamžik ve srovnání s tím, co musí snášetbezpočet bytostí v nižších říších.

Mága nikdy neoklamou jeho vlastní triky. Když vykouzlíiluzi koní, dobytka, válečných vozů nebo čehokoli jiného,jakkoli realistického, ví, že ve skutečnosti to neexistuje.A právě tak, jako se mág nenechá oklamat iluzemi, o kte-rých ví, že je sám vytvořil, tak ani bódhisattva, který siuvědomil prázdnotu všech jevů a rozpoznává všechny svět-ské snahy jako iluzorní, netrpí negativními emocemi aniegoistickým lpěním, i když třeba žije jako hospodář a otecrodiny. Chápe prázdnou přirozenost světských činnostía není k nim přitahován ani se jich nebojí. Nedoufáv úspěch ani se nebojí neúspěchu a má takovou důvěru vesvé studium, kontemplaci a praxi, že a� dělá cokoli, vedeho to blíž a blíž k úplné svobodě.

Dnes je ovšem takové porozumění vzácné. Klam střídáklam a rychle se šíří jako pitvoření opic, napodobujících jed-na druhou. Došlo to tak daleko, že je pro nás těžké naléztz toho všeho cestu ven. Ztratili jsme vidění pravé povahyvěcí, a tak nevíme, jak žít, abychom svůj život nepromar-nili. Ale jak v minulosti pravili buddhové: „Všechny jevyjsou složené, vše složené je nestálé a nestálost je utrpením.“Proto bychom měli rozpoznat pravou povahu světskýchhodnot. Přestaňme myslet na bohatství, jídlo a oblečení,

|| 51

51

...12. błezna 2012 19:22:37


přestaňme druhé využívat a snažme se sjednotit svou mysls dharmou. Jestliže dokážeme opustit způsoby uvažování, nakteré jsme v běžném životě zvyklí, naše praxe dharmy po-kročí přímo k cíli. Praxe dharmy a pozitivní jednání rovněžnejsou o nic skutečnější než iluze a sny, ale skrze tyto iluzor-ní ctnosti a z nich plynoucí zásluhy dosáhneme snového plo-du osvícení.

Musíme uvažovat o povaze všeho ve světle dvou druhůpravdy, relativní a absolutní. Stručně řečeno, polem působ-nosti relativní pravdy je svět manifestujících se jevů, kterévznikají kombinací různých příčin a podmínek jako sled vzá-jemně na sobě závislých událostí. Protože všechny jevy jsoupropojeny tímto způsobem, v říši relativní pravdy platí nut-ně zákon příčiny a následku: pozitivní jednání nevyhnutelněvede ke štěstí, negativní jednání ústí nevyhnutelně v utrpe-ní. Pokud jsou přítomny příčiny a podmínky, nic nedokážezabránit tomu, aby se dostavily následky, stejně tak jako seobjeví květy a plody, pokud byla na jaře zaseta semena, slun-ce hřálo a déš� přinášel vláhu. Proto bychom si měli být vždyvědomi významu každého, by� sebenepatrnějšího skutku.Také bychom si měli uvědomit, jak vzácná a drahocenná jepříležitost praktikovat dharmu. Nyní máme tuto příležitostve svých rukou, ale smrt nás o ni může každým okamžikempřipravit. Nesmíme plýtvat časem. Trvalé uvědomování sipomíjivosti by nás mělo podněcovat k praxi. Jak pravil vzne-šený Buddha: „Největší ze všech stop je stopa slona, nej-přednější ze všech úvah připomínka nestálosti.“

Pochopení nestálosti je také klíčem k poznání prázdnépodstaty všech jevů. To je absolutní pravda, kterou mohoupochopit jen ti, kdo dosáhli plného probuzení. V konečnéanalýze jsou absolutní a relativní pravda chápány jako jedinápravda v jednotě projeveného světa a prázdnoty.

O klamu verbálních jevů původní verše říkají:

52 ||

52

...12. błezna 2012 19:22:37


14. „Všechna slova jsou jako ozvěna,“ pravili buddhové,ale dnes je to spíše ozvěna ozvěny.Co ozvěny říkají a co znamenají, není totéž,ponech tedy bez povšimnutí tato zrádná slova ozvěn.

Všechna slova a postoje lidí samsárického života, příjem-ná i nepříjemná, laskavá i kritická, jsou jen ozvěnami prázd-noty. Kdybyste směrem k útesu zakřičel i urážky nebo po-klony a ozvěna vám tato slova vrátila, měli byste důvod cítitse poníženi nebo polichoceni? Zvuky vesmíru — oheň, vítr,voda, křik zvířat, lidská řeč — nemají žádnou reálnou pod-statu. Jsou jen neuchopitelnou prázdnou ozvěnou.

Debaty o minulosti, přítomnosti a o plánech do budouc-nosti jsou z větší části výrazem nesmyslné připoutanostinebo odporu. Slova přicházejí a odcházejí, nemají žádnýskutečný základ, nezanechávají žádnou stopu. Slyšíte, jak jeráno někdo chválen a týž den odpoledne ostře kárán. Lidéříkají sladké věci, i když jejich myšlenky jsou ve skutečnostinepřátelské, a naopak, přestože jejich úmysly mohou býtdobré, jejich slova jsou často krutá. Jestliže takovým řečemvěnujete pozornost, je to značně zavádějící. Takže ignorujteběžné světské řeči a místo toho pronášejte modlitby a man-try a čtěte si nahlas posvátné texty.

Štěstí i utrpení vyvolané chválou či kritikou je pomíjivé.A tak když vám skládají pocty, místo toho, abyste byli pyšní,berte tuto chválu jako něco, co jste slyšeli ve snu nebo vefantazii. Říkejte si, že to nejste vy, kdo chválí, ale dobrévlastnosti, kterých jste možná nabyli duchovní praxí. Veskutečnosti si chválu plně zaslouží jen ti, kdo dosáhliosvobození.

Jste-li kritizováni, přijměte to jako příležitost prohloubitsvou pokoru a dozvědět se o svých skrytých nedostatcích.Říká se, že „kritika a zlé zacházení jsou kořeny meditačníkvětiny“. Jsou vaším učitelem, rozpouštějícím připoutanost

|| 53

53

...12. błezna 2012 19:22:37


a tužby. Jestliže je učiníte součástí duchovní cesty, hrubáslova a obviňování budou inspirovat vaši praxi a posilovat ká-zeň. Jak splatíte tak velkou laskavost?

Pro bódhisattvu, který si uvědomuje snovou povahu řeči,jsou kritika a napadání příležitostí k posílení meditační pra-xe. Nezáleží na tom, zda ho potkává dobré či zlé, protožeobojí mu pomáhá zvětšit zásluhy a moudrost. Nikdy nenísmýkán obavami a přáními, protože jeho mysl zůstává ne-vzrušená a s dokonalým náhledem. Odpoután od všech svět-ských hodnot, získává si úctu ostatních, aniž ji hledá.

Zatímco my, i kdybychom pro svoji slávu ve světě cílevě-domě obětovali vše, co máme, vždy narazíme na někoho,kdo nás bude očerňovat. A dokonce i kdyby se nám podařiloproslavit se, a� už svou odvahou, fyzickou krásou nebo silou,nebylo by to nadlouho.

Takže když vám skládají poklony, myslete si, že je to pou-ze proto, že jste jednal podle učení dharmy. Když jste kriti-zován, nech� vám to dopomůže k většímu soucitu s ostatní-mi a k zřeknutí se samsárických způsobů.

15. Kam se podíváš, všude samý podvodník;co slyšíš, jsou jen samé lži.Protože dnes nelze věřit nikomu,měl bys raději žít sám a zachovat si svobodu.

Žít v této době je jako ztroskotat na ostrově obydlenémlidožravými démony — není okamžiku, kdy bychom mohlipolevit v ostražitosti. Vše, co se nám staví do cesty, násmůže snadno uvrhnout do neštěstí a každý, koho potkáme,nás může zavést na scestí. Jedna věc je zřejmá: jen duchovníučitel nám může poskytnout cennou radu. V tom bychomměli mít jasno.

Protože mysl se velmi snadno nechá ošidit klamným vní-máním fyzických jevů a velmi snadno zmást světskými řeč-

54 ||

54

...12. błezna 2012 19:22:37


mi, nebylo by lepší odejít do samoty a meditovat? Ano, to jenejlepší způsob, jak rozvinout lásku a soucit ke všem cítícímbytostem. Budete-li pokračovat v praxi tímto způsobem denza dnem, budete nakonec schopni jednat s nevyčerpatelnýmsoucitem bódhisattvy.

Je velice důležité meditovat celou svou bytostí na bódhi-čittu, dokud nebudete jasně vidět, jak nesmyslné a frustrují-cí jsou ve skutečnosti touhy vládnoucí v tomto světě. Zasáh-ne vás smutek nad ubohým stavem bytostí v této temnédobě a probudí se ve vás silný pocit odhodlání vysvobodit seze samsáry. Pokud ve vás tyto postoje hluboce zakoření, zce-la jistě z nich vyrostou vlastnosti a činy velkého vozu, mahá-jány. Pokud však toto pravé rozhodnutí vysvobodit se zesamsáry není ve vaší mysli pevně zakořeněno, vaše praxedharmy se nebude nikdy moci plně rozvinout.

16. Bude-li se tvé jednání řídit dharmou,každý bude v opozici;

budou-li tvá slova pravdivá, většinu lidí rozzlobí;bude-li tvá mysl opravdu dobrá a čistá, usoudí,

že nejsi normální.Nyní je doba, kdy je lepší svou cestu skrývat.

Ještě neuzrál čas, abychom ukázali ostatním své bohat-ství. Není ani vhodný okamžik, abychom jim radili v naději,že se možná změní k lepšímu — pouze by je to podráždilo.Nyní je čas hledat své vlastní chyby a pracovat na sobě.

Žijeme v době, kdy je mysl většiny lidí ve zmatku. To, codělají nebo říkají, je zřídka ve shodě s tím, co si skutečněmyslí. Lidé a události se mění tak rychle, že není možné sena kohokoli nebo cokoli spolehnout. Fakticky nám nikdo,kromě věrohodného duchovního mistra, není schopen spo-lehlivě poradit.

|| 55

55

...12. błezna 2012 19:22:37


V minulosti by každý, kdo přijal mnišský slib, oblékl rou-cho — slavný symbol Buddhova učení — a řádně praktiko-val dharmu, získal od lidí souhlas, úctu a podporu. Když ně-kdo učiní totéž dnes, lidé si myslí, že se bu předvádí, nebože je to člověk, který není schopen přizpůsobit se světu.

Děláte-li s čistým srdcem něco užitečného pro ostatní,lidé vás podezřívají, že je určitě chcete obelstít. Mluvíte-lipravdivě, musíte lidi upozorňovat na nedostatky — a tonemá nikdo rád. Místo toho byste měli raději své pravé bo-hatství skrýt, jako jsou skryty žhavé uhlíky hořící pod pope-lem. Jak to udělat, vysvětluje další verš.

17. Své tělo ukryj v horské divočině, kde budeš pobývat sám;svou řeč skryj přerušením kontaktů a tím,

že budeš mluvit velmi málo;svou mysl ukryj tak, že si budeš stále uvědomovat

jen vlastní chyby.Toto znamená být skrytým jóginem.

Dokud budete zapleteni do nejrůznějších aktivit, kterévás rozptylují, nikdy se neosvobodíte od klamu. Proto je dů-ležité žít v místech, kde vám budou světské zábavy vzdále-né. Není lepšího místa, kde žít a zemřít, než je osamělá jes-kyně v nezmapovaném údolí, kde budete potkávat jendivoká zvířata a ptáky. V takovém prostředí ve vás bude na-růstat láska a soucit, připoutanost a nenávist z vaší myslizmizí a meditace nebude mařena rozptylováním.

Ústa jsou branou hříchu. Slova vypouštíme z úst velicesnadno, a přitom mohou mít dalekosáhlé a těžké následky.Většina obvyklých konverzací je z převážné části výrazempřipoutanosti a odporu. Budete-li mluvit příliš mnoho, do-stanete se do problémů jako papoušek, který skončil v kleci.Vzdejte se tedy zbytečného tlachání.

56 ||

56

...12. błezna 2012 19:22:37


Mysl je příčinou našeho putování samsárou. Právě mysl jesvým neustálým produkováním pěti jedů — připoutanosti,nenávisti, zmatenosti, pýchy a žárlivosti — zodpovědná zaklam, který prostupuje třemi světy. Místo toho, abychomdovolili tomuto otravnému opičákovi týrat nás svými touha-mi, měli bychom pečlivě zkoumat své chyby, a jakmile se je-dovaté myšlenky objeví, užít správný protijed. Abyste napří-klad paralyzovali připoutanost, pěstujte nezájem; protinenávisti působte milující laskavostí; proti nevědomosti pře-mítáním nad tím, jak řetězec vzájemně závislého vznikání34

vytváří samsáru. Prvním předpokladem pozitivního jednáníje zklidnění mysli. Proto se říká:

Cílem asketismu je ochránit mysl;k čemu jinému by bylo třeba askeze?

Neustále sledujte svou mysl, zdali je ve shodě s naukou,nebo zda ji přepadly jedovaté emoce. Bude-li mysl klidnáa bdělá, tělo a řeč se jí přirozeně přizpůsobí. Tato vnitřníkontrola mysli je pravým duchovním mistrem. Dharmaby se měla uplatňovat vždy a všude, jinak nám nemůžepomoci.

Skrytý jógin je ten, kdo praktikuje dharmu a není pohlcensvětskými činnostmi jako většina ostatních lidí a nehledáslávu ani následovníky. Hoří neodolatelnou touhou po du-chovní praxi a dostal se ke kořeni dharmy — odhodláníosvobodit se od samsáry. Te si můžete myslet: „Když senyní zřeknu světských zájmů, co se mnou později bude? Jaksi zajistím potravu, byt a všechno ostatní?“ Ale takové přelu-dy pochybností a úzkosti vás mohou, když jim to dovolíte,pronásledovat celý zbytek života a utahovat sí� samsáry pev-něji a pevněji. Dokud budou tyto vžité tendence pokra-čovat, bude zde utrpení. Dokud nebudete doopravdy pře-syceni navyklým způsobem života a nebudete se umět

|| 57

57

...12. błezna 2012 19:22:37


spokojit s tím, co máte, nikdy nebudete schopni dobře prak-tikovat dharmu.

18. Znechucení — protože zde není nikdo,komu by se dalo věřit,

smutek — protože nic nemá smysl,odhodlání — protože nikdy nebude čas získat vše,

co chceš;budeš-li mít vždy na paměti tyto tři věci,

vzejde z toho dobro.

V těch, kdo jsou nám milí, obvykle vidíme přátelea v těch, kdo nám stojí v cestě, nepřátele, ale tyto soudy jsoukrajně nespolehlivé. Z lidí, které nyní považujeme za přáte-le, se v budoucnu mohou snadno stát nepřátelé a naopak.Nikdy není nic zcela pevné a spolehlivé.

Obvyklé samsárické zájmy nakonec nezanechají stopy tr-valejší, než jsou obrázky namalované prstem na vodní hladi-nu. Můžeme sebevíc usilovat o úspěch a štěstí v tomto živo-tě, ale i kdybychom pracovali až do úplného vyčerpání,všechno to bude k ničemu — nebo� co si s sebou můžemeodnést přes práh smrti?

Když chceme, aby věci probíhaly podle našich plánů,mysl je plná myšlenek vztahujících se k minulosti a budouc-nosti a ztrácí jasné vidění přítomnosti. To nám stěží pomůžeosvobodit se z pout emocí. Každopádně, v tomto životě ne-budeme mít čas uskutečnit ani polovinu všech svých plánůa nápadů. Když tedy vidíme, jak marné to vše je, a cítíme sepřesyceni a znaveni obvyklými světskými činnostmi, nemělibychom se pevně chopit praktikování dharmy?

Nikdy zde nebyl nikdo, kdo by nezemřel. Dokoncei vznešený Šákjamuni, Probuzený, vybaven třiceti dvě-ma hlavními a osmdesáti vedlejšími znaky buddhovství,opustil své tělo, aby bytostem připomněl pomíjivost. Jestli-

58 ||

58

...12. błezna 2012 19:22:37


že Brahma, Indra a jiné nebeské bytosti, které mohou žít ce-lou kalpu v nejvyšším možném stavu samsáry, musejí nicmé-ně nakonec také zemřít a znovu se narodit v nižších říších,protože nevykořenili své zatemňující emoce, co teprve my,se svým křehkým lidským tělem, zatíženi takovým množ-stvím chyb?

Jste-li plni své vlastní velikosti a vadí-li vám i sebemenšínepohodlí, nikdy z vás opravdoví praktikující nebudou. Do-sud jsme se zabývali výhradně svým vlastním pohodlím,úspěchem, rodinou a přáteli. Bezpočet životů jsme chtělištěstí pouze pro sebe.

Nyní je čas začít chtít to, co je nejlepší pro ostatní. Naševlastní momentální radosti a strasti jsou plody pocházejícíze semen, která jsme v minulosti sami zaseli, a nemá smyslutápět se v naději či strachu.

Ve srovnání s blahem nespočetného množství všech by-tostí je naše vlastní štěstí a utrpení zcela bezvýznamné. Přij-měte tedy utrpení jako připomínku samsárických chyb, jakoinspiraci k praxi a jako příležitost vzít utrpení druhých nasebe. Rovněž štěstí využijte k posílení touhy po probuzenía prohloubení milující laskavosti.

Budete-li o tom všem uvažovat, smutek, znechucení a od-hodlání povstanou současně: smutek z vidění stavu bytostía vaší neschopnosti jim pomoci, znechucení z uvědomění, žechodíte dokola v bludném kruhu, a odhodlání něco s tímudělat praktikováním dharmy.

19. Nemáš čas být š�asten, štěstí ti stále uniká;nechceš-li trpět, vykořeň utrpení dharmou.V každém štěstí i utrpení, která přicházejí,

spatřuj sílu svých minulých skutkůa od nynějška nechovej žádné naděje ani pochyby

ve vztahu k nikomu.

|| 59

59

...12. błezna 2012 19:22:37


Možná právě nyní zažíváte nějaký druh štěstí či potěšení.To však nebude trvat věčně, proto se k němu nepřipoutávej-te. V tomto životě jste nuceni zažívat také různé druhy ne-snází, nemocí a jiných problémů. Je velmi důležité vidětv nich pravdu učení.

Kdykoli zažíváme bolest nebo rozkoš, neštěstí nebo spoko-jenost, je to odpovídající díl našeho jednání v minulých živo-tech. Jste-li nyní zdraví, slavní nebo bohatí, je to následek zá-služných činů, které jste vykonali v minulosti. Jestliže trpítenějakou chorobou, omezeními nebo nepříznivými okolnost-mi, je to výsledek vašeho minulého negativního jednání. Alea� se nacházíte v jakékoli situaci, můžete pročiš�ovat svoumysl. Jste-li sužováni bolestí, můžete se z celého srdce mod-lit, aby vaše utrpení mohlo nahradit utrpení jiných, a tak sevšechna bolest a utrpení navždy vyčerpaly. Čím více trpíte,tím více můžete přejímat utrpení všech ostatních bytostí.

Když nesnáze působí jako podnět k praktikování dharmy,stávají se spíše pomocí než překážkou. Způsob, jakým velkýDžecün Milaräpa proměnil všechnu bolest a útrapy, kterýmiprocházel, v cestu k osvícení, je toho dokonalým příkladem.Neměli bychom se tedy tak jako on vzdát touhy po štěstía pohodlí v tomto životě a přijímat všechny situace, ve kte-rých se ocitneme, jako potravu pro svoji praxi?

20. Hodně od lidí očekáváš, proto jsi samý úsměv;máš mnoho potřeb, proto stále trpíš nedostatkem;plánuješ si nejprve udělat tohle, potom tamto,

proto je tvá mysl plná nadějí a obav —od nynějška a� se stane cokoli, už nebu takový.

Abyste se stali bohatými a mocnými, musíte lichotit vyso-ce postaveným lidem, kteří vám v tom mohou nějak pomo-ci. Usmíváte se úslužně a pokrytecky v naději, že získáte, cochcete. Jakmile vstoupíte do světa moci a blahobytu, vaše

60 ||

60

...12. błezna 2012 19:22:37


mysl je plna obav, neustále zaměstnána minulostí, přítom-ností a budoucností.

Koneckonců i když dosáhneme sebevýznamnějšího posta-vení a bohatství, stejně nám to nebude dost. Nikdy nejsmespokojeni s tím, co již máme. Jak praví přísloví: „Touha jejako hladový pes.“ Kdybychom mohli ochutnat ambróziibohů, toužili bychom po něčem ještě lahodnějším. Kdyby-chom nosili jejich vybraný oděv, toužili bychom po něčemještě krásnějším. Nevyčerpávejte se takto nesmyslně jakodítě, které běží nalézt konec duhy. Cíle, které si obvykle kla-deme, jsou zcela nicotné. Rozviňte přesvědčení, že jediné,co má v životě nějakou hodnotu, je praktikování dharmy problaho všech bytostí.

Základem dharmy je očistit se od naděje a strachu spoje-ných s životní radostí a utrpením. Když žijete sami v divočině,spokojeni s tím, co máte, jste uchráněni od mučivého chtěnía potřeb. Praxe probíhá snadno, bez zbytečných překážek,rozptylování a konfliktů. Na druhou stranu, trávit celý svůj ži-vot snahou o dosažení obvyklých světských cílů by bylo jakopokoušet se ulovit rybu ve vyschlém korytě řeky. Když totojasně pochopíte, učiňte pevné rozhodnutí, že nedopustíte,aby se váš život ubíral tak neužitečným směrem.

21. I kdybys měl dnes zemřít, proč být smutný?Taková je samsára.

I kdybys měl žít až do sta let, proč se radovat?Mládí bude dávno pryč.

A� už budeš žít nebo právě te zemřeš,jaký má tvůj život smysl?

Praktikuj dharmu pro život příští — to smysl má.

Jestliže jste praktikovali dharmu, váš život měl smysl,a i kdyby do vás dnes náhle udeřil blesk a zabil vás, nemuselibyste ničeho litovat.

|| 61

61

...12. błezna 2012 19:22:37


A jestliže jste dharmu nepraktikovali, je zde přinejmen-ším jedna věc, které se nemusíte obávat — že opustíte sam-sáru. To se zcela jistě nestane. Jste v ní nyní a budete v nímnoho dalších životů jako včela chycená ve sklenici od zava-řeniny. Jednou letí nahoru, jednou dolů, ale nikdy nevylétneven. Koneckonců pokud vše, co hodláte dělat, je promarnitsvůj čas, není velký rozdíl v tom, jestli budete žít už jen ně-kolik roků nebo ještě sto let.

Možná že až dosud jste svým životem plýtvali, ale od chví-le, kdy začnete praktikovat dharmu, celý váš život, každýokamžik každého dne se stane nesmírně drahocennou příle-žitostí být se svým učitelem, naslouchat jeho učení a totoučení praktikovat celým svým srdcem. Potom jasně uvidíte,že není nic cennějšího než dharma a že její praxe, která vedek vašemu zlepšení, je ta pravá investice pro tento a všechnydalší životy.

Nakonec, až přijde smrt, budete ji vítat jako starého pří-tele, vědomi si toho, jak snový a nestálý je ve skutečnosticelý svět jevů. Jak pravil jedinečný Gampopa: „Když přijdesmrt, nejlepší praktikující, který spálil všechny samsárickétendence, splyne s velkým jasným světlem. Středně dobrýpraktikující nebude mít strach, bude věřit, že půjde rovnoudo buddhovské oblasti. Slabší praktikující, který se všakalespoň trochu dharmě věnoval, přinejmenším nebude lito-vat, protože bude vědět, že je zachráněn od znovuzrozenív nižších říších.“

I když jste pevně připoutáni k věcem tohoto života, jed-noduše neexistuje způsob, jak byste si je mohli zachovat.Mládí se všemi svými radostmi rychle uběhne, a pokud bu-dete žít do sta let, bez dharmy to bude jen prodlužováníutrpení, které přináší stáří. Dokud je vaše mysl znečištěnaosmero světskými zájmy,35 žádné studium, kontemplace animeditace nepovedou nikdy k osvobození. Světské cíle jsoubez konce a nemají žádnou skutečnou hodnotu. Ale prakti-

62 ||

62

...12. błezna 2012 19:22:37


kovat s ideou, že dosáhnete probuzení jen proto, abyste po-mohli ostatním, znamená sledovat ten nejvznešenější a nej-ušlechtilejší cíl ze všech. Toto je bódhičitta, základ všechcest, jediná dharma, která završuje všechny ostatní.

Všechno má svůj pravý čas. Rolník ví, kdy je čas orat, zasítči sklízet, a nikdy neopomine udělat to, co je právě třeba.A co uděláte vy, nyní, kdy jste na vrcholu svých schopností,potkali jste učitele a obdrželi učení? Necháte pole osvoboze-ní ležet ladem?

Většina lidí přemýšlí o budoucnosti a dělá si spoustu plánů.Ale budoucnost, kterou plánují, je omezena jen na několik lettohoto života. To je velice krátkozraké — máme před sebouještě velmi dlouhou cestu životy, které teprve přijdou. Smrtje pouze jakýmsi prahem, který musí překročit každý sám,podporován jen svou vírou v učitele a Tři klenoty a důvěrouv praxi. Příbuzní, přátelé, moc, bohatství a cokoli jiného, očjsme si zvykli se opírat, zde už jednoduše nebudou. Takže po-kud svým životem nyní mrháte v nekonečných povrchníchzáležitostech, můžete si být jisti, že v okamžiku smrti budetes lítostí plakat, sklíčeni velkou úzkostí, jako zloděj, který bylprávě uvržen do vězení a se strachem očekává svůj trest. Jakpravil Džecün Milaräpa lovci Čhirawa Gönpo Dordžemu:

Mít svobodu a štěstí lidského zrozeníje obvykle považováno za drahocenné,

když ale vidím někoho, jako jsi ty,vůbec se to drahocenné nezdá.

Člověk se může nacházet v situaci, kdy nemá co jíst, dočeho se obléci a kde bydlet. Je-li však jeho mysl naplněna ví-rou v gurua a Tři klenoty, bude žít i umírat se srdcem vždyplným radosti a důvěry.

|| 63

63

...12. błezna 2012 19:22:37


Tato první část vychází ze Čtyř vznešených pravd, učenípředaného vznešeným Buddhou při prvním otočení koladharmy. Odpovídá první ze tří cest, hínajáně. Zdůrazněníobvyklých samsárických chyb nás nutí vzbouřit se zejménaproti negativitě této temné doby. Toto odhodlání osvoboditse od samsáry je základem celé praxe dharmy. Druhá částbude nyní pokračovat objasněním protijedu samsáry: náhle-du, meditace a jednání podle mahájány.

64 ||

64

...12. błezna 2012 19:22:37


O Paltrul Rinpočhem(1808–1887)

Paltrul Rinpočhe byl osvícený mistr, který přesto, že žilživotem tuláka, byl jedním z nejproslulejších duchovníchučitelů 19. století. Jeho památka je dodnes velmi živá a jestálým zdrojem inspirace pro všechny praktikující tibetské-ho buddhismu.

Paltrul Rinpočhe se narodil v roce 1808 v Dzačuce, no-mádské oblasti Khamu na sever od klášterů Žečhen a Dzog-čhen. Již v dětství vynikal bystrým intelektem, přirozenoulaskavostí a mimořádnými schopnostmi. Byl rozpoznán jakotulku, inkarnace duchovního mistra jménem Palge SamtenPhüncok, který žil v této oblasti a proslavil se postavenímzdi ze statisíce kamenů s vyrytou mantrou ÓM MANIPADME HÚM. Později v něm několik velkých lamů rozpo-znalo emanaci Šántidévy a také byl považován za inkarnaciřeči Džigme Lingpy. Mladý Palge Tulku — krátce Paltrul —byl pak náležitě ustaven hlavou klášterního sídla svého před-chůdce.

Brzy nato potkal svého hlavního učitele, jímž byl DžigmeGjalwä Ňugu. Tento veliký mistr prožil mnoho let v centrál-ním Tibetu jako jeden z nejpřednějších žáků Džigme Lingpya po návratu do Khamu strávil několik let v samotě a medi-taci poblíž hranice věčného sněhu v odlehlém údolí DzamaLung. Zde žil na svahu bičovaném větry, kde se dokonce ne-nacházela ani jeskyně, která by mu poskytla útočiště. Jedi-ným jeho domovem byla prohlubeň v zemi a jedinou potra-vou divoké rostliny a kořínky. Jak míjely roky, věhlas tohotopozoruhodného askety se šířil široko daleko. Přicházely honavštívit stovky žáků, kteří se usadili ve stanech poblíž. Byl

|| 237

237

...12. błezna 2012 19:22:37


vzorem člověka praktikujícího dharmu, který žije velmi pro-stě a který se jednoduše rozhodl setrvat na místě, dokud ne-dosáhne realizace. Od Džigme Gjalwä Ňugua obdržel Pal-trul Rinpočhe celkem pětadvacetkrát učení o základníchpraxích Longčhen ňingthig a rovněž další důležité transmise,které všechny studoval a praktikoval s velikou energií. Dosvých dvaceti let strávil Paltrul Rinpočhe dlouhá období pu-továním za svými učiteli nebo tím, že je doprovázel na jejichcestách, nebo� mnozí z nich neměli žádný trvalý domov.Vedle Džigme Gjalwä Ňugua se Paltrul setkal a studovals mnoha velkými lamy oněch dnů, včetně prvního Dodrup-čhena Džigme Trinle Ösera; Džigme Ngogcara; Dola Džig-meho; Gjalse Šenpän Thajäho z kláštera Dzogčhen; a velké-ho siddhy Do Khjence Ješe Dordžeho.

Do Khjence Ješe Dordže byl inkarnací mysli RigdzinaDžigme Lingpy. Byl od přírody jasnovidný a od svého ranéhověku konal bezpočet zázraků. Paltrul Rinpočhe cítil k tomu-to neobyčejnému mistrovi silnou oddanost, vnímal ho jakosamotného Buddhu. Jednoho dne, když byl Do Khjencev Dzaču, uviděl Paltrula, který právě procházel kolem, a za-volal na něj: „Hej! Palge! Poj sem! Nebo si netroufáš?“ Jak-mile se Paltrul přiblížil, Do Khjence ho chytil za vlasy, srazilho k zemi a začal ho v prachu vláčet za sebou. Paltrul poznal,že Do Khjence hodně pil. Jeho dech čpěl pivem. Pomyslelsi: „Dokonce i tak velký a osvícený mistr se může opít a cho-vat se tak pošetile!“ A na mysl mu přišel Buddhův popis ne-blahých účinků alkoholu.

V tom okamžiku Do Khjence náhle povolil sevření, pustilPaltrula a divoce mu pohlédl do očí. „Pchá!“ zvolal. „Jaké tomáš zvrácené pedantské názory! Ty starý pse!“ Plivl Paltru-lovi do tváře, ukázal mu malíček (gesto naprostého pohrdá-ní) a odešel. Znenadání si Paltrul uvědomil: „Jsem zcelachycen v sebeklamu. Toto je hluboké poučení, ukazující nej-zazší přirozenost mysli.“ Usedl do meditační pozice a náhle

238 ||

238

...12. błezna 2012 19:22:37


se mu spontánně odhalila zkušenost ničím nezkalenéhoprvotního vědomí, čistého jako obloha bez mráčku. Kdyždříve dostával poučení o prvotním vědomí od DžigmeGjalwä Ňugua, bylo to jako svítání. Tato zkušenost s DoKhjencem byla pro něho jako úplný východ slunce. Pozdějio tom Paltrul občas žertoval, řka: „Starý pes, to je tajné za-svěcovací jméno, které mi dal Do Khjence.“ Některé z Pal-trulových textů jsou podepsány „Starý pes“.

Po smrti synovce svého předchůdce se Paltrul Rinpočherozhodl strávit zbytek života bez domova a majetku. Urov-nal všechny záležitosti ve svém klášteře a vydal se na dalšícestu životem jako tulák.

Příkré a zalesněné svahy i údolí kolem kláštera Dzog-čhen jsou posety skalními úkryty a převisy, kde PaltrulRinpočhe často pobýval během tohoto prvního období své-ho života v bezdomoví a do nichž se pak také často vracel.V Dzogčhenu obdržel mnoho učení od Gjelse Šenpen Tha-jeho a siddhy Mingjur Namkhai Dordžeho, čtvrtého Dzog-čhen Rinpočheho. Zde také, v meditační jeskyni Jamanta-ka, složil slavný text Künzang lamä šälung (Slova méhodokonalého učitele).

Toulal se po horách, žil v jeskyních, lesích a poustevnáchztracených v divočině a bez ustání meditoval o lásce, soucitua bódhičittě — přání dovést všechny cítící bytosti ke svobo-dě a osvícení. Tyto považoval za samotný kořen duchovnípraxe. Každému, a� chudému či vysoce postavenému, říká-val: „Měj dobré srdce a jednej s laskavostí. Není nic důleži-tějšího.“ Jak se u něj stále více prohlubovala bódhičitta, pro-hlubovalo se také uskutečnění stále přítomné „velkédokonalosti“.

Ve věku čtyřiceti tří let se Paltrul Rinpočhe vydal do pro-vincie Amdo, aby se zde setkal s velkým mistrem ŠabkarCokdruk Rangdrolem. Během cesty se nicméně doslechl, žeŠabkar zemřel. A tak šel na místo toho do Goloku, kde opět

|| 239

239

...12. błezna 2012 19:22:37


často pobýval s Gjelse Šenpen Thajem. Svým učením zdeinspiroval celý kraj, dokonce přesvědčil i bandity, aby sevzdali loupení, a lovce, aby přestali zabíjet.

V mládí Paltrul Rinpočhe studoval u největších učitelůsvé doby a díky své mimořádné paměti se většinu učení na-učil nazpamě�. Později pak dokázal celé měsíce vyučovatvelmi složitým otázkám buddhistické filosofie, aniž se opíralo jedinou stranu textu. Když učil, mysl lidí se naprosto pro-měňovala. Každý, kdo mu naslouchal, pocítil klid a byl scho-pen spočinout bez úsilí ve stavu kontemplace. V jeho podáníi pár jednoduchých slov dokázalo člověka otevřít celé řaděnových duchovních vhledů. Učil prostým jazykem, kterýměl pro lidi přímý vztah k jejich vlastní vnitřní zkušenosti.Jeho obrovské znalosti, vřelost jeho požehnání a hloubkavnitřní realizace dávaly jeho učení výjimečné kvality, odlišu-jící je od učení jiných učitelů.

Vnějším vzezřením, oděvem a způsobem jednání s cizímilidmi se Paltrul Rinpočhe nijak neodlišoval od naprosto oby-čejných lidí. Ten, kdo ho potkal jen náhodou, by se nikdynedomníval, že se jedná o velkého lamu. Stávalo se dokonce,že jej nepoznávali ani jiní lamové a učili jej jeho vlastním spi-sům. Paltrul Rinpočhe záměrně neměl žádný majetek a ne-zabýval se světskými záležitostmi. Nikdy nepřijímal žádnédary. Když lidé trvali na tom, že mu chtějí dát nějaké cen-nosti, zlato, stříbro či cokoli jiného, jednoduše se sebrala bezstarostně odešel. To, kde se zdržoval, nebylo dáno něja-kými pevnými plány, a když odcházel, neměl žádný konkrét-ní cíl. Prostě vzal svou hůl a odešel, v oblečení, které mělprávě na sobě, a s malou plátěnou taškou, v níž nosil hliněnýhrnek na vaření čaje a výtisk Bódhičarjávatáry. Zastavovalse tam, kde se mu právě zalíbilo, v lesích, jeskyních nebov naprosté pustině, aniž předem věděl, na jak dlouho.

Každý, kdo s ním strávil nějaký čas, vyprávěl, že jediné,o čem Paltrul Rinpočhe hovořil, byla dharma. Buto vyučo-

240 ||

240

...12. błezna 2012 19:22:38


val, nebo třeba vyprávěl příběhy ze života velkých lamů. Ni-kdo ho však nikdy neslyšel mluvit o běžných světských zále-žitostech. Ve skutečnosti vůbec hovořil jen zřídka, a kdyžuž, tak velmi přímo a otevřeně, dosti nepříjemně pro každé-ho, kdo očekával nějaké lichotky. Jeho přítomnost vzbuzo-vala bázeň a úctu, zpočátku dokonce strach, a jen lidé, kteříměli skutečnou potřebu jeho duchovního vedení, našli odva-hu se k němu přiblížit. Ale všichni ti, kdo vytrvali, se s nímnakonec jen velmi těžko dokázali rozloučit.

Dnes si všichni věhlasní učitelé připomínají Paltrul Rin-počheho jako vynikajícího mistra kontemplace, který bez-pochyby dosáhl realizace absolutní skutečnosti. Jeho Sva-tost dalajlama často na veřejnosti vyzvedává jeho učenío bódhičittě, které sám potvrzuje a předává. Dilgo KhjenceRinpočhe se o Paltrul Rinpočhem vyjádřil jako o dokonalémpříkladu člověka praktikujícího náhled, meditaci a jednánídzogčhenu neboli atijógy.

Paltrul Rinpočhe znal prakticky nazpamě� slavných Sedmpokladů i jiné práce Gjalwä Longčhenpy, mistra ze 14. stole-tí, kterého považoval za absolutní autoritu v oblasti všechrozličných úrovní buddhistické stezky. Čas od času se uchý-lil do samoty jeskyně nebo prosté poustevny a sepsal vlastnítext. Většina z těchto hlubokých a originálních pojednáníbyla později sebrána do šesti svazků. Jeho nejznámější prá-ce, Slova mého dokonalého učitele (Künzang lamä šälung; vizbibliografie), popisuje velmi břitkým a výstižným stylem,bohatým na anekdoty, základní praxe tradice Ňingma, takjak jim vyučoval Džigme Gjalwä Ňugu, a je vysoce ctěnaučiteli i žáky všech škol tibetského buddhismu.

Paltrul Rinpočhe vyučoval nezaujatě následovníky všechškol a — spolu s Džamgon Kongtrül Lodrö Thajem, Džam-jang Khjence Wangpem a Lamou Miphamem — sehrál zá-sadní roli v rozvoji nesektářského hnutí, které se vzedmulov 19. století a přineslo oživení tibetského buddhismu v jeho

|| 241

241

...12. błezna 2012 19:22:38


242

...12. błezna 2012 19:22:38


O Jeho SvatostiDilgo Khjence Rinpočhem(1910–1991)

Jeho Svatost Dilgo Khjence Rinpočhe byl jedním z po-sledních představitelů generace velkých lamů, kteří svévzdělání a duchovní vyškolení získali ještě v Tibetu. Byl tojeden z hlavních lamů starobylé tradice Ňingma, vynikajícípředstavitel Praktikující linie, který strávil dvacet dva let ži-vota meditací v ústraní a sklízel plody mnoha učení, kteráobdržel a uskutečňoval.

Složil mnoho básní, meditačních textů a komentářů a byltzv. objevitelem „pokladů“ (tertön), obsahujících hlubokáučení ukrytá Padmasambhavou. Byl jedním z nejvyššíchmistrů přímého učení dzogčhenu, „velké dokonalosti“, alebyl také držitelem stovek linií, jejichž učení během svého ži-vota vyhledal, získal a předával dál. Ve své generaci byl pří-kladným propagátorem nesektářského hnutí rime a proslulsvojí schopností předávat učení každé buddhistické linie po-dle její vlastní tradice. Mezi současnými lamy je věru jenmálo těch, kteří od něho neobdrželi učení, a mnoho lamů,včetně samotného Jeho Svatosti dalajlamy, ctí Dilgo Khjen-ceho jako jednoho ze svých hlavních učitelů.

Dilgo Khjence Rinpočhe byl učenec, mudrc a básník, uči-tel učitelů. Nikdy nepřestal inspirovat všechny, kdo se s nímsetkali, svojí impozantní přítomností, svojí prostotou, dů-stojností i humorem. Narodil se roku 1910 v údolí Denkhokve východním Tibetu, v rodině, která pocházela z královské-ho rodu panovníka Thisong Decäna, jenž vládl v 9. století.Jeho otec byl ministrem sloužícím vládci kraje Derge. Ještě

|| 243

243

...12. błezna 2012 19:22:38


v matčině lůně byl Dilgo Khjence rozpoznán jako mimořád-ná inkarnace věhlasným Mipham Rinpočhem, který pozdějidítě pojmenoval Taši Paldžor a udělil mu zvláštní požehnánía iniciaci Maňdžušrího.

Už jako malý chlapec projevoval Rinpočhe silnou touhuplně se věnovat duchovnímu životu. Avšak jeho otec měljiné představy. Již oba jeho starší synové totiž opustili do-mov kvůli mnišské dráze. Jeden z nich byl rozpoznán jakoinkarnovaný lama a druhý se chtěl stát lékařem. Rinpo-čheho otec doufal, že jeho nejmladší syn bude kráčetv jeho šlépějích, a odmítal připustit, že i on by mohl býttulku neboli inkarnovaný lama, jak naznačovala řada uče-ných mistrů.

Když bylo chlapci deset let, utrpěl těžké popáleniny a byltéměř celý rok připoután na lůžko. Učení lamové varovali,

244 ||

244

...12. błezna 2012 19:22:38


že pokud mu nebude dovoleno oddat se cele duchovnímuživotu, dlouho nepřežije. A tak na všeobecné naléhánía prosby otec svolil, aby jeho dítě následovalo své nejhlubšípřání a touhu, a mohl se tak naplnit jeho osud.

Ve věku jedenácti let vstoupil Rinpočhe do kláštera Že-čhen v Khamu ve východním Tibetu, jednoho z šesti před-ních klášterů školy Ňingma. Zde jej jeho kořenový učitel,Žečhen Gjalcap, dharmový dědic Mipham Rinpočheho,formálně uznal a korunoval jako inkarnaci moudré mysliprvního Khjence Rinpočheho, Džamjang Khjence Wangpa(1820–1892), jedinečného lamy, který — spolu s prvnímDžamgön Kongtrulem — probudil buddhistickou renesan-ci v celém Tibetu. Všichni současní tibetští mistři čerpajíz tohoto hnutí inspiraci a požehnání.

Khjen-ce znamená moudrost a láska. Khjence-tulkuovéjsou inkarnacemi několika klíčových postav ve vývoji tibet-ského buddhismu. Patří k nim král Thisong Decän a Vimala-mitra, který spolu s Guru Rinpočhem přinesl v 9. století doTibetu tantrický buddhismus; dále velký Gampopa, žák Mi-laräpy a zakladatel tradice Kagjü; a Džigme Lingpa, kterýv 18. století objevil Longčhen ňingthig, Nejvnitřnější esencinekonečného prostoru.

V Žečhenu strávil Rinpočhe většinu času studiem a medi-tací se svým kořenovým učitelem v poustevně nad klášte-rem. Právě v této době mu Žečhen Gjalcap předal hlavnízplnomocnění a učení tradice Ňingma. Rinpočhe studovaltaké s mnoha dalšími velkými mistry, včetně věhlasnéhožáka samotného Paltrul Rinpočheho Dzogčhen KhänpoŽänphäna, který mu předal své nejvýznamnější dílo, Třináctvelkých komentářů. Celkem Dilgo Khjence Rinpočhemupředalo rozsáhlé učení více než padesát učitelů.

Než Žečhen Gjalcap zemřel, Khjence Rinpočhe svémumilovanému učiteli slíbil, že bude neúnavně učit každého,kdo jej požádá o dharmu. Pak, mezi svými patnácti a osma-

|| 245

245

...12. błezna 2012 19:22:38


dvaceti lety, strávil většinu času meditací v tichém ústraní.Přebýval v opuštěných poustevnách a jeskyních a občas seukryl jen pod skalním převisem, v hornaté krajině poblížsvého rodiště v údolí Denkhok.

Později strávil Dilgo Khjence řadu let s Dzongsar Khjen-cem Čhökji Lodrö (1896–1959), který byl rovněž inkarnacíprvního Khjenceho. Poté, co od něho Dilgo Khjence Rinpoč-he obdržel četná zplnomocnění k Rinčhen terdzö, sbírce Zje-vených pokladů (terma), vyjevil mu své přání strávit zbytekživota v osamělé meditaci. Avšak odpově Khjence ČhökjiLödra byla: „Přišel čas, abys učil a předával druhým vzácnáučení, která jsi obdržel.“ Od onoho okamžiku pracoval Rin-počhe bez ustání pro blaho bytostí, s nevyčerpatelnou ener-gií, která je tak charakteristická pro linii Khjence.

Když Khjence Rinpočhe opustil Tibet, trávil většinu časucestami po Himálaji, Indii, jihovýchodní Asii i po západnímsvětě a předával a vysvětloval učení svým početným žákům.Často byl doprovázen svou chotí Sangjum Lhamo a vnukema duchovním dědicem Rabdžam Rinpočhem.

A� byl kdekoli, vstával dlouho před úsvitem a několik ho-din se modlil a meditoval, než se pustil do nekonečnéhomoře činností, které trvaly dlouho do noci. Denně zvládalobrovské množství práce s naprostým klidem a bez zjevnéhoúsilí. Nic z toho, co dělal — a často musel řešit několik růz-ných úkolů najednou —, nijak nenarušovalo vyrovnanýproud jeho náhledu, meditace a jednání. Jeho učení a způ-sob života spojovaly v harmonickém celku všechny rozličnéúrovně cesty. Vykonával rozsáhlé oběti a za svůj život oběto-val celý jeden milion máslových lamp. Kamkoli přijel, tamtaké podporoval mnoho praktikujících a lidí v nouzi, a to takdiskrétně, že jen málo lidí si bylo vědomo rozsahu jeho šle-chetné pomoci.

Rinpočhe věřil, že budování stúp a klášterů na posvát-ných místech pomáhá odvracet konflikty, nemoci a hlad,

246 ||

246

...12. błezna 2012 19:22:38


podporuje světový mír a přispívá k šíření buddhistickýchhodnot a praxe. Byl proto neúnavným budovatelem a ob-novitelem stúp, klášterů a chrámů v Bhútánu, Tibetu, Indiia Nepálu. V Bhútánu poté, co obdržel věštbu týkající semíru v zemi, zbudoval několik chrámů zasvěcených GuruPadmasambhavovi i řadu velkých stúp a postupně se staljedním z nejuznávanějších učitelů mezi všemi lidmi Bhútá-nu, od královské rodiny až po prosté obyvatele. V nedáv-ných letech Rinpočhe podnikl tři prodloužené návštěvy Ti-betu, kde slavnostně otevřel znovu vybudovaný klášterŽečhen, zničený během kulturní revoluce, a nejrůznějšímicestami přispěl k obnově více než dvou set tibetskýchchrámů a klášterů, zejména klášterů Samjä, Mindrolinga Žečhen. Také v Indii zbudoval novou stúpu v Bódhgaji,místě probuzení Buddhy Šákjamuniho pod stromem bód-hi, a inicioval plány na vybudování stúp ve všech sedmidalších významných poutních místech v severní Indii, kte-rá jsou zasvěcena vznešenému Buddhovi.

V Nepálu, ve velkolepém klášteře před velkou stúpouv Bódhnáthu, vytvořil nový domov bohaté žečhenské tra-dici, kterou sem přenesl z Tibetu. Tento nepálský klášterse stal Rinpočheho hlavním sídlem. Dnes v něm žije počet-ná komunita mnichů, vedených opatem Rabdžam Rinpoč-hem. Khjence Rinpočhe si velice přál, aby se tento klášterstal místem, kde budou buddhistická učení pokračovatv celé své původní čistotě, tak jak se studovala a prakti-kovala v Tibetu, a věnoval obrovskou péči vzdělání a vý-chově slibných mladých lamů, schopných tuto tradici dálepřenášet.

Poté, co byly v Tibetu systematicky ničeny knihy a zlikvi-dovány celé knihovny, se mnoho děl dochovalo jen v jednomči dvou exemplářích. Rinpočhe po řadu let podporoval pub-likování co největšího množství mimořádného dědictví ti-betského buddhistického učení, celkově se podílel na publi-

|| 247

247

...12. błezna 2012 19:22:38


kaci tří set svazků, včetně pěti pokladů Džamgön Kongtrula.Až do konce svého života Rinpočhe stále vyhledával linie, je-jichž učení ještě neobdržel, a ta, která již získal, předávaldruhým. Během života, kromě bezpočtu dalších učení, vy-učoval dvakrát sto osmi svazkům Kandžuru a pětkrát šede-sáti třem svazkům Rinčhen terdzö.

Západ navštívil poprvé v roce 1975 a poté zde uskutečnilještě několik dalších návštěv, včetně tří cest po SeverníAmerice. Vyučoval v mnoha různých zemích, zejména vesvém evropském sídle Shechen Tennyi Dargyeling v Dor-dogne ve Francii, kde od něj mohli obdržet rozsáhlé učenílidé z celého světa a kde několik skupin studentů absolvova-lo pod jeho vedením tradiční tříletý program meditacev ústraní.

Svoji rozsáhlou osvícenou činnost, a tím i celý svůj život,Khjence Rinpočhe bezvýhradně věnoval zachování a šířeníBuddhova učení. Největší uspokojení mu přinášelo, když vi-děl, jak lidé uvádějí učení do praxe a jak se jejich životy pro-měňují vlivem bódhičitty a rostoucího soucitu.

Dokonce i v posledních letech života Dilgo Khjence Rin-počheho byla jeho mimořádná energie a síla pramálo za-sažena pokročilým věkem. První příznaky chřadnoucíhozdraví se nicméně začaly projevovat na počátku roku 1991,když vyučoval v Bódhgaji. Svůj program zde přesto dokon-čil a odcestoval do Dharamsaly, kde bez zjevných obtížístrávil celý měsíc předáváním důležitých zplnomocněnía transmisí Ňingmy Jeho Svatosti dalajlamovi, který o němnoho let žádal.

Po návratu do Nepálu koncem jara bylo stále více zřejmé,že jej jeho zdraví postupně opouští. Trávil hodně času v ti-chých modlitbách a meditaci a jen několik hodin denně vy-členil na setkání s těmi, kteří s ním potřebovali mluvit. Třia půl měsíce se rozhodl strávit v ústraní v Bhútánu, naproti

248 ||

248

...12. błezna 2012 19:22:38


„Tygřímu hnízdu“, Paro Takcang, jednomu z nejposvátněj-ších míst požehnaných Padmasambhavou.

Když Rinpočhe dokončil tuto praxi v ústraní, navštívilněkolik svých žáků, kteří rovněž meditovali v ústraní,a promluvil k nim o nejvyšším Guruovi, který je mimo ob-last zrození a smrti a překračuje fyzickou formu. Krátcenato se znovu projevily příznaky nemoci. 27. září roku1991, s příchodem noci, požádal své pomocníky, aby mupomohli usadit se ve vzpřímené pozici. V časných ranníchhodinách jeho dech ustal a mysl se rozpustila v absolutnímprostoru.

|| 249

249

...12. błezna 2012 19:22:38


Obsah

Předmluva Jeho Svatosti čtrnáctého dalajlamy 5

Předmluva anglických překladatelů 6

Poděkování anglických překladatelů 10

POKLAD V SRDCI PROBUZENÝCH

Úvod 13Správná motivace pro obdržení a studium učení 13Jak studovat toto učení 18Co toto učení obsahuje 18

Úvodní verše 23Vzdání pocty 23Autorův motiv pro napsání tohoto textu 26

Část prvníNedostatky naší úpadkové doby 27

Část druháNáhled, meditace a jednání v mahájáně 65

Tři cesty 66

Cesta súter 67Přijetí útočiště 67Myšlenka osvícení 74Očista 77Obětování 80Gurujóga 85

Cesta tanter 88

264 ||

264

...12. błezna 2012 19:22:38


Zplnomocnění 88Čisté vnímání 91Stadium rozvoje 93Stadium dovršení 111Transformace smyslů, emocí a složek bytosti 125Čtyři základní body týkající se těla, řeči,

mysli a dharmakáji 149Závěr druhé rozpravy 155

Část třetíOdhodlání osvobodit se od samsáry 157

Závěrečné verše 171Věnování zásluh 174Epilog 175

POKLAD V SRDCI PROBUZENÝCHKořenový text v tibetštině a češtině 179

Poznámky 222

Bibliografie 235Komentář ke kořenovému textu 235Dílo Paltrul Rinpočheho 235Životopisy Paltrul Rinpočheho 236Písma citovaná v tomto svazku 236

O Paltrul Rinpočhem(1808–1887) 237

O Jeho Svatosti Dilgo Khjence Rinpočhem(1910–1991) 243

Rejstřík 250

|| 265

265

...12. błezna 2012 19:22:38



Poklad

probuzených

Pokl

adv

srdc

ipro

buze

ných

Dilg

oKh

jenc

e

DharmaGaia

„Očekávat, že budeme š�astní, aniž sevzdáme negativního jednání, je jako strkat

ruce do ohně a doufat, že nás nespálí.“

v srdci

Praxe náhledu, meditace a jednání

V této své poslední knize komentujerozsáhlou didaktickou báseň věhlasné-ho tibetského mistra meditace PaltrulRinpočheho (1808–1887), významné-ho učitele a nesektářskéhohnutí . Báseň popisuje kompletníbuddhistickou cestu, počínaje základ-ní motivací a přípravnou praxí přes sta-dia rozvoje, dovršení a nekonceptuálnímeditaci a dzogčhenu až

dzogčhenurime

mahámudry

po vrcholnou přímou zkušenostabsolutní skutečnosti mimo dosahkonceptuální mysli.

Vydáno spolu s originálním tibet-ským textem básně. S předmluvouJ. S. 14. dalajlamy.


Autor (1910–1991) byl jed-ním z nejvyšších mistrů medi-tace a dzogčhenu ve starobylétibetské tantrické tradici Ňing-ma a zároveň jedním z po-sledních představitelů gene-race velkých lamů, kteří svévzdělání a duchovní vyškolenízískali ještě v Tibetu. Po čín-ské okupaci odešel do Nepá-lu, později působil i v USAa Evropě.

Documents

Praxe náhledu, meditace a jednání · Dilgo Khjence Rinpočhe Poklad probuzených obuzených Khjence DharmaGaia „Očekávat, že budeme šastní, aniž se vzdáme negativního