v BRNf:. 1. února 1916.

z E"Ě"ĚŘIČSKÝ UĚsrníKGrafické určení vyrovnané polohy bodu.

1. Měřická látka pro zajištění polohy bodu cestou triangulačnísestává v geodetické praksi z nadbytečných měření, provedenýchvzhledem na vyskytující se měřické chyby. Z těchto nadbytečnýchměření určujeme hledaný bod methodickým vyrovnáním. Methodamá jednak hověti povaze měřených prvků s ohledem na jich za-tížení chybami a pak účelu, kterému výsledky slouží.

Při vědeckých a základních měřických pracích, kde jest k dis-posici pro vyrovnávací počet přesná měřická látka získaná z vě-decky založených jemných měření dostatečného počtu, používáse ku řešení vyrovnavacího počtu dle methody nejmenších čtverců,aplikovaného na měřené elementy v důsledcích vědeckých poža-davků, kladených na tyto práce. Máme tu k disposici této theoriiodpovídaiící látku spracovanou tak, že podává z pravidla staničnívýsledky stejné váhy, vyminečně různých vyšetřených vah, s chy-bami, sledujícími zásadně princip vyrovnavacího počtu užitého naměřené elementy úhlů nebo směrů.

Tento počtářský postup přenášíme i na další triangulačníměření, pokud povaha z pozorování vzešlé látky hoví principupočtu a práce, spojená s počtářským řešením, jest účelnou.

Při místních triangulacích, jichž specifikace jest vyjádřenaúčelem prací místního významu a povahou měření, při nichž sez hospodářských důvodů omezujeme na nezbytně dosažitelnoulátku bez přesného sledování theorie, bude vhodno dáti řešenípolohy bodu formu. jež sleduje hlavně výsledek lineárného určenípolohy a hospodárnost v práci k tomu věnované.

V těchto triangulacích při zaměření a v jich konečnémpočtářském i grafickém vyjádření jest směrodatná správnost vdélkách a výsledek bude rovněž posuzován chybou v lineárné od-lehlosti bodu zaměřovaného od bodu vyrovnaného, čili chybouzbývajíciho lineárného po~unu. Hospodárnost ve spracování mě-řické látky bude tu žádati volbu methody, jež při úspoře pracovnídoby dovoluje názorné řešení, ve kterém možno případné chybyvyšetřiti a jednoduše dospěti k uspokojivému výsledku .. Těmtopožadavkům hoví grafická methoda, která nám přímo znázornístav určujících elementů v lineárné míře a dovolí jich oceněnía případné vyhledání chyb v daných neb počtem odvozených

1916/1

elementech. Grafické řešení jest též úspornější proti namahavémechanické práci spojené s číselným vyrovnáním, které mimoto jest i pramenem počtářských. chyb ve spracovatelné tu obsáhlé,číselné látce snadno možných. .

Správně provedené číselné řešení, podává ovšem zárukumatematické přesnosti výsledku a methodické ocenění míry přes-nosti vyrovnáním získaného výsledku; kde toto jest žádoucí, tamjest číselné řešení též místné.

V ostatních případech bude účelnou cesta grafická, ale musíaplikovaná methoda býti v provedení jednoduchá bez obsažnýchmezipočtů a tedy hospodárná, a podati bezpečný výsledek ve vy-tčených mezích.

S uvážením těchto okolností a po ocenění method, pro dů-ležitou úlohu grafického vyrovnání bodu dosud vypracovaných,nastíníme grafické řešení, které má vydatně využitkovati pracovníhospodárnosti a jednoduchosti v provedení při dostačující přesnostijak toho praktický geometr potřebuje.

2. Rešení tohoto prakticky důležitého úkolu datuje již od. dob systematického spracování nadbytečných měření pro zajištěnípQlohy bodu a bude účelno přehledně vzpomenouti dosavadníchmethod, pokud jsou nyní z literatury přístupny.

Základ grafického vyrovnání tvoří grafické zobrazení obrazcechyb či odchylek a v tomto pak vyšetření pravděnejpodobnějšípolohy bodu.

V německé literatuře uvádí se sem spadající práce T u II yz r. 1820, jenž konstruoval obrazec odchylkový z vypočtenýchrozdílů délek určuiících stran a v tomto obrazci dle náhledu navr-hoval polohu hledaného bodu.1) Tato methoda se omezuje tolikona určení polohy bodu protínáním vpřed; jest tedy zcela ome-zeného významu. Sestavení obrazce odchylkového žádá dvoji(~-počet délky každě strany a z těchto údajů odvození rozdílu odpo-vídajících délek. Tento předběžný počet číselně správných délekstran jest zdlouhavý. Další vadou celé methody jest vyhledáníkonečné polohy bodu v neorientovaném obrazci odchylkovémdle libovůle.

V Rakousku se zdarem vyšetřoval graficky polohu bodu z nad-bytečných trigonometrických měření nejprve Jan Hor s k Ý (1811-1866), rodák Třeboňský, trigonnometr a pak přednosta triangulačníkanceláře (1837-1866). Horský zúčastnil se za Pechmanna a pozdějisám řídil výpočty obsáhlých triangulačních sití. Ježto se při této ve-liké počtářské látce jednalo o hospodářský postup, používal Horskývydatně při svých pracech diagramu, jím v letech kol 1854konstruovaného, jenž dovoluje určiti vzájemný lineárný posun,odpovídaiící změně směrníku při dané straně a dále i stanovitize změněné polohy bodu, podávající se změnu délky uvažovanéhopaprsku (strany) v logaritmických jedničkách. Tento diagramslouží jednak jako výborná pomůcka počtářská při rŮzných tri-

') lordan. Handbuch der Vermessungskunde 2. vydáni z r. 1877,II. svazek, § 121.

1916/2

gonometrických, na svrchu uvedených vztazích založených počtechku př. ustředění směrníků, dále určení směrových součinitelůpro vyrovnání souřadnic potřebných a p.

Konstrukce a upotřebení diagramu jest popsáno vystižněod J. Ma r k a "Ober die Ausgleichung trigonometrischer Anschluss-netze2) a v úředních dílech 3)

Uvedenými předpisy státních úřadů jest zaveden Horskéhodiagram co počtářská pomůcka a dále pomůcka grafické methodyvyrovnání souřadnic trigonometrických bodů do prakse těchtoúřadů a to s velikým úspěchem.

Horský sám, jsa důmyslným geodétem, používal diagramu kugrafickému současnému vyrovnání celé sítě bodů ve svých ka-tastrálných triangulacích Chorvatsko-Slavonských s plným zdarem.

Ježto dále vysvětlena jest konstrukce i použití diagramuHorského v učebnicích 4) li), stačí na tyto prameny poukázati.

Grafickým určením souřadnicových odchylek se zanášel J. li.Fr a n k e v "Die trigonometrische Punktbestimmung im Netz-'anschluss" Mnichov 1875.7"

Autor tu pojednává případ určení bodu protíná ním vpředz trigonometricky počítaných rozdílů délek· stran ze dvou po-sloupně ležících trojúhelníků o společné straně a tyto nanáší nasměry transportérem graficky vynesené. Takto sestrojí odchyl-kový obrazec, v němž určuje hledaný bod "dle citu." Jinak počítátaké opravy souřadnicové pro hledaný bod jako "střední místo"odvozené ze souřadnicových odchylek vrcholů odchylkovéhoobrazce s použitím vah přijatých hodnotami:

py (~i~; cp + sin~,_ť) sin2 " ,

py (cos~ rp +~()Sr~CP') sin2 "

kde znaCI T délku určovacího paprsku, rp směrník paprsku, 'Y sta-niční úhel.. Při řešení pouhého určení bodu protínáním zpětným vyšetřujestředně orientované zbližné směrníky a určuje odchylky protianalogicky získaným, měřeným směrníkům. Pak počítá lineárnéodchylky L1 k těmto rozdílům směrníků v, při délkách strany T,odpovidající dle vztahu

L1 - r v" ~" ,tyto vynáší do obrazce paprsků a získává tak odchylkový obra-zec. Z tohoto obrazce tvoří pak "střední místo" pro hledaný bod,

') Zeitschr. f. Vermess. 1874, str. 159-176.0) J. Ma rek •Technische AnIeitung zur Ausfiihrung der trigono-

metrischen Operationen des Katasters, Budapest 1875, str. 208-213.a .Instruktion zur Ausfiihrung der trigonometrischen und poIygonome-trischen Vermessungen etc. des Grundsteuer-Katasters, Vídeň 1887 a 1904'-

Oj M ii II e r-N o v o t n Ý ••Geodésie niž.ší II. díl. Praha 1899".6) ti a rtn e r-D o lež a I ,.tIand und Lehrbuch der niederen Geodasie.

Vídeň 1904". .T) Zeitschrift fiir Vermessungswesen 1876, str. 97-107.

1916/3

tak že graficky odečte v nástinu souřadnicové opravy pro jed-notlivé vrcholy odchylkového obrazce a z těchto tvoří středníopravy pro .dy a .dx použitím vah py a Px přijatých vztahy:

sin2 rp cos2 rpPy = --- ,Px =----

r r

Methoda pro protínání vpřed zústává při dříve zmíněnýchstinných stránkách řešení Tullova a methoda pro zpětné protínánípoužívá st ř e dně orientovaných směrů tedy zbližných· orientacía vyšetřuje hledanou polohu pouze přijatým vystředěním.

Jiný způsob konstrukce odchylkového obrazce podává F. G.G a u s s. 8) Gauss počítá souřadnice průsečíků paprsků odchyl-kových s osami pravoúhlé soustavy a z těchto sestrojuje v měřítku1 : 10 obrazec odchylkový. Poněvaž odchylky v jeho konstrukcise vztahují na směrníky, tož jest ona konstrukce možná pro orien-tované směry, tedy pro protínání vpřed. úlohu protínání zpětnéhonemůže řešÚi samostatně. Pro protínání kombinované orientujevnitřní směry dle orientovaných identických směrníků vnějšícha přijímá za pravděnejpodobnější hodnotu z dvojích údajů směr-níků měřených vpřed i zpět aritmetický střed s vahou rovnou 2,když jednostranně měřený směr označuje s vahou 1. K tomu po-znamenává, že doporoučí tento postup orient~ce a tím i konstrukceodchylkového obrazce pouze pro případ, že jest předem dánanadpoloviční většina z vnitřních směrníků, které jsou oboustranněměřeny a tím i zevně orientovány. Pro tento odchylkový obrazec

. sestoií pak graficky polohu hledaného bodu methodou Bertotovou,tedy přímo. Methodu tuto dále vysvětlíme.

Ku konstrukci odchylkového obrazce nutno přičiniti, že postuporientace vnitřních směrů jest ne vždy přesný a odvislý od správnéorientace vnějších identických směrů, tak že Gauss tento postuppředem omezuje na vhodné případy; iinak doporoučí pro zpětnéa kombinované protínání počtářské řešení dle methody nejmenšíchčtverců.

Sama konstrukce odchylkového obrazce však žadá dostizdlouhavé počítání souřadnic zmíněných průsečíků. Spokojiti sepro paprsek určovací s jedním průsečíkem není vzhledem na možnostchyby v počtu doporučitelno. Jest radno, počítati na zkoušku sou-řadnice obou průsečíků, neb chyba v konstrukci odchyikovéhoobrazce má v zápětí pochybený výsledek. Předběžná počtářskápříprava jest tu tedy dosti pracná. Ostatně výpočtem se podávajípouze souřadnice průsečíků a nikoliv přímo vyrovnávané odchylky,což pro konstrukci odchylkového obrazce, základ to celého řešení,dlužno uvážiti.

Pokrokem u Gausse jest zavedení přesné methody grafickék určení pravděnejpodóbnější polohy hledaného bodu, o níž, jakoži jeií aplikaci Gaussem, dále se zmíníme. Přičiniti jest, že tatografická methoda jest zavedena Gaussem dle pruské měřické

8) .Die trigonometrischen und polygonometrischen Rechnungen in derFeldmesskunst" z r· 1876. .

1916/4

instrukce9) do pruské státní měřické prakse, co oficielní methoqapro určení polohy bodů místních triangulací.

Úlohu grafického vyšetření pravděnejpodobnělší polohy boduz nadbytečných údajů měřických projednává lie Im e r t ve svédisertační práci 10) a uvádí v § 18. přesné řešení pro protinánívpřed při třech určovacích paprscích. Pro pravděnejpodobněišíodlehlosti; sl! S2' s;], míry přesnosti hl h2, h3 a délky stran odchyl-kového obrazce Sl! S2' S3' dovozuje přesný výraz poměrem:

Sl h12: S2 h22 : S3 h32 = Sl : S2 : S3

a poznamenává možnost snadné grafické konstrukce pravděnej-podobnější polohy bodu na základě uvedených poměrů.

Vyšetření polohy vyrovnaného bodu z trigonometrickýchměření na podkladě konstruovaných geometrických míst odvozujeA. W e i x I e r v "Ausgleichung trigonometrischer Messungen nachder Methode der geometrischen Orter." 11)

Autor tu stanoví bod ze směrníků protínánim vpřed a dleúhlů protínáním zpětným, odstraňuje odchylky posuny hledanéhobodu, zobrazenými iich příslušnými geometrickými místy a určujemísto minima dle principu methody nejmenších čtverců: a) po-sloupným vyšetřováním konjugovaného paprsku relativného minimaku skupině rovnoběžných řad bodových, b) stanovením minimálnéhobodu na tomto minimálném paprsku. Ku pomocným počtům po-dává autor tabulky. Methoda tato vlastně jest methodou počtář-skou, neb podává výsledky číselné a to jak opravy sou-řadnicové,tak i součet čtverců odchylek, aniž jest nutno veličíny tyto konstru-ovati, tak že grafická konstrukce jest tu znázorňovací pomůckou.

E. li 'a m m e r večIán'ku »ZlJir graplhi'schen Ausgl'eilchung beimtrigonomeírischen Ei:nlslchneiJden vlon Pllnkte1n«12),uváďí k'onstrlllkcioruchylkového obmzce z pOčÍtaných lineárných posunů bodů přiúhl'Oivé změně Piaprslkiu.

Pro posun v změnou směrníku o hodnotu úhlovou Li A"Li A" -

pří straně ACo platí v = -,-,- ACo'(1

Pro změnu úhlu ~ A O B o hodnotu Li D při daných dél-~- ---~-. ---

kách ramen Do A, Do B a straně A B jest Iineárný posun vrcholuDo dán výrazem

_ LI D" Do A X Do Bv - -- ----- ---------.(1" A B

Směrník normály ku posunu 1. j. tečné ku kruhu, jež zaji-šťuje polohu posunu, jest podmíněn vztahem:

9) IX. Anweisung vom 25. Oktober 1881 fiir die trigonometrischenund polygonometrischen Arbeitell bei Erneuerung der Karten und BUcherdes Grundsteuerskatasters. .

10) Studien Uber rationel1e Vermessungen im Gebiete der hoherenGeodiisie, Lipsko 1868.

") Mitteilungen des k. u. k. militiirgeograph. !nstitutes 1896 str.143-198.

12) "Zeitschrift fiir Vermessungswesen«. S. 611-636. R. 1896. (Viztéž poznámkp p. Steiffa v témž,e časopi!se. S. 169-171. R. 1897).

1916/5

Směrník (Do T) = směrník (Do B) - úhel {(A B) - (A Do)} .Tyto hodinoty vypočtené kons:tr1uui'e v měříťku ·v oIbrazec

odchy'likový.Pro bod upčený P'f()ltínánrm vpřed, podává se tu z posunů pro

změny směrníkú obralZec odlohyIkový přímo.Pro pmtínámí zpětné apliůkuje tlU tiammer protínáni dle ú'hlú,

pro které dle svrrchu uved1ených a VYPolčtených vz1ta!hú VYTÝ'SI!1jezmíněné těčny oněch normál'ných piolSunú úhlú, jež tvo1ří obrazecodchylkový.

fiammer se ome:ZlUljev nas1tílněných dvou případ:eoh s kon-I strukcí odahylkovélhlo '(lIbralzoe: nla př'í!kl:ad pro p1roitínání vpřed aodděl,eně na přílklad pro protínání zpětné.

V takto konst'ruovaném obrazci odichylkavém VlO1lí pOII'oihllhl1cdalného 'bodu tlak, alby v idiuClhiumeťhody neljme1l1škh čtvier.::llsoučet pros'tý'dh 6tver1cú, zibývajídch IOpTiaiVsměifllÍiků v míře úh1!o-vé byl minimá1nJý. Sám ph<Čiňuje, že pos:t,up jeho jeví pro proHn<inízipětnlétu vel'ťkiolu Inevýh'o1dlu, že nelize Z' oibrazu ip'řňmo OPIfiaVYsměmíkú vyčí'sti a ta1k seo Hch hodnotě před def'inlitivlním roz!hod-nutím bez počtiU přesvě.diči:U. Volbu deHni'ti'vního bodu provádí »dlepohledu« na obraz odchylkový, anvž by sáhl ku některé určujícímethodiě, a t'o v SQlu1h1!a:sus míněním Ji()!1"'dlanov'ým,že »to jestjedině správný postuPp'ři grafické methodě«.

Převcl~ení zpětn1éhio 'p'wMnání na pwtinání vlpřeid se zvmtný-mi poloměry proj'edná'vá C. R u TI g e v »Graphilsche Aus,gI'eiÍch!ungbeim Rtiokwartsei1nlschneiden.«13)

Jestto poměr dé!Jek paprsku PA a reciprokého PA' při volenémpollomě'ru m dainý vzt'alh!em:

2

PA' .~ PAPro taikto klOil1struované hodly A' určí se těž'ÍlŠtě S; pa'k se

vyšetří výrazy ~~~ a sestrojí odchylkový obrazec jako při

paprscíah Pf'OItin:álHímvpř'ed. V tomto o'hrazoi' stanoví se pollohahledaného qodu Q, tak aiby součet čtverců odlohylek, zde 1l00rmál-l1!ýchOldl<e:hlostí tohoto bodlu od palprs1ků odchy']'kvélh:o OIbiraizce, dovah = SA'2 bylI minimál!uý. P.dlohu bodlu Q. Runge pojímá vesmysllu mechaJnlioké 'rovnováJhy siL K'Onstmují se z Q ,nor'mály napaprsky odchylkové a k1aždiá se toliikráte zvětší, kolik ohnáší svrchuuvedená! váiha a :pm tyto úseióky co sHy vyh!<ediá výs'ledinid; získátakto opraW bodlu SQ.

Stanovení polohy hledaného bodu cestou geometrkké kon-strukce obSia'ženo jest dále v pracích: Gen g e hlo »Bei'trage zurgraphfschen Ausglekhung« 14), i1nž. nám. ti a t t a na mnohýchmístech. 15)

13) »Zeitschrift flir Vermessungs\jTeseu« 1900. S. 581-588.14) VierteHahrschriH der naturforsch. Oesellschaft. Zurich 1886.

S. 268-3,12.10) flammer »ZeHschrift fiir VermeSiStmgSWesen« 1896.. S. 617.

1916/6

ti. V a II ota. 17)Po m e ran c e v a »Grafická methoda řešení normálných rov-

nic o dvou neznámých a určení střední chyby s použitím při pro-tínáním vpřed a zpě't uroovaného bodu«.l')

Analogické řeŠiení, onoho drle 8ertota, dále pochází od L a i-s a 11 t a a ďO c a g n e.18)

Nekteří autoři vpravují úlohu do formy mechaníky a zajímavěaplikují na řešení grafické konstrukce mechaniky.

P u II e r v pojednání »Eínc' graphi:sche Ausgleichung vermí,t-telnder BClohachtungeJt1 fiir zweí Unbekannten«lU) vpra,vuje nor-málné rovníce pří součinitelích směrových a, b, směrníku a. nor-málném posunu s a jeho složkách do osy x , y vztažmo p, q

do tvaru l-si~~; . s1 = O, lcobs2~ . s J = O a aplikuje na

toto momentovou poučku soustavy sil v rovině. Takto vyjádří. . a2 b2 y'"sIly hodnotamI ~. ~ ,----, tyto vypocte a grafIcky SIOZI ve

SIn a cos avýslednice, které podají dvě přímky, v jichž průsečíku leží hle-daný bod. Vedle vyhledaných souřadnic bodu, lze tu graficky vy-šetřiti též střední chyby v souřadnicích vyrovnaného bodu.

Jak patrno, jest tu t eba počítati součini'tele, pak sÍ'1y a dvojmovésti grafické konstrukce, ji'Stě dosti prací, při1léhaiících skutečnémučíselnému počtu.

KonstmkHvně zajímavé řešení grafického vyrovnáníl podáváA. KI ing a t sc h.20) Vychází od výrazu [p v v] a přijímá [p] coprosté síly, v co odlehlost bodu od směru síly analogicky jako Ber-tot, jenž tomuto výrazu d~1 vyjádření mechanického pojmu momen-tem setrvačnosti. Pro sílu P. směrník její a a kolmou odlehlost vplatí pro rozklad statického momentu složek do dvou kolmýchos vztahy

[p sin a . v] = O, [p cos a . v] = O,které vyjadřují vlastně normálné rovnice co dvě přímky, v jichžprůsečíku leží h1'edaný bod, vyplňující podmínku minima.

Rozklad geometrický může býti uvažlován co projekce dodvou libovolných paprsků při směrech a, a' a platí tu každá z rov-nic a pro djalší vysvěiliení vztahy

[p sin a . v 1 = O [p sin a' . v] = O.Ježto značí

fp sin a . v] = Pl sin1a] v1 + P2 sin a2 V2 +. . +Pn sin an Vnjest tedy určiti bod. pro který a;lgebraický součet statických mo-mentů s']ložek se anuluje. Bod ten leží na výsJednid složek p sin a.

]6) I. sv. Anna'les d l'Observatoire Météorologique du MO't!it Blane,Paris1893. S. 145-169.

17) Zapiski topografičeskégo otděla gener. glav. štaba. Petrohrad1895. Sv. 52.

lH) Société mathématiquec Séance 3. fébrier 1892.H') »leHschriH ftir Vermessllngswe.sen. S. 553-561, r. 1895.20) Die gralphische Allsglekhllng bei der trigonometrischen Punkt-

hestimmung durch Einscheitilden. Vídeň 1894.

1916/7

Pro dva různé základní směry podají se tudiíž také dvě vý-s~ednice a v jich průsečíku nalezá se hledaný bod. Konstrrukce vý-slednice se provlede graficky ze složkového olbrazce známým způso-bem z grafické staJtiky.

Při protínání vpřed založena jest konlstmkce odchy,lkovéhoobrazce na následující úvaze. Zrněna směmíku d IX jest dána při

lineárném posunu v a délce paprsku s vztahem: Ci IX = V "s

Princip methody nejmenších čtverců žádá pro zbylé odchylkysměrníků

[p d IX • d IX] = min.

Dosadíme-li svrchní vztah, platí [p d 1X2] = I I~J a z toho

ply_ne p = -!2-' co hodnota uvažované sílv.s .Autor konstruujte pro řešení odchylklOvý obrazec počitem prú-

sečikú s os,ami dle F. O. Gause a' obdrží směry si\!. VYPOičte veliko-sti silIa konstruuje diVa složkové obrazce sil vzhledem ku dvěmapřijatÝm směrům rovlliOběžným s volnými složkami a takto Odvodídva vý'slednicové paprsky, v jichž prŮ'se'číku leží hledaný bod.

Pro protínání zpět podává autor řešení pro oba případy, totižřešení dle úhlů a řeš>elní dle směri!. Sestavení' obrazce odchylkovéhopro řešení· dle úhlů následuje vyjádřením zrněn úhl'Ů dr změnami~měrú d J - Vr-l d J' - vr I t'·IJr __1 - ---, IJ r - --- a p a I •

Sr-I sr

1d r r = V r---:l + :".':-S r--I sr

1Zde jest třeba konstrukce paprsku I r-\. r pro P r--I. r . S-2"I:::::~~-~vezvláštním sekundérním obrazci.

Při prrotínání zpětném dle směrník1j platí opět pro zrněnusměrníku

vrd CPr = ---,Sr

t' ", t h 'I 1a lm znamy vz a pro SI u p r = --2 •Sr

S těmíto elementy vykonstruje se odchylkový obrazec dleautora opět použ~týmpočtem prÍlsečí,ků s osami. Další postup jestanalogický s grafickým vyšetřením bodu v obrazci při protínánívpřed. Autor dobře poznamenává, že při zpětném proHnání se tudociluje minima relativného odvislého od volby obrazce odchylko-vého a podává vy:svět1ení pro konstrukci abso,lutního minima zedvou 'bbrazcÍlocchylkových, pro něž platí miltlima re!ativná .

.E1 = [p V'2] , 2.:2 = [p V"2].Pro absolutní minimum se podá .E = fr v' vlil.

- V dašlím uvádí aJutor konstruktivné řešení střední chyby projedničku váhy i pro jednotlivé souřadnice.

1916/8

Toto velmi zajímavé řešení žádá 'řadu průvodních počtů a kon·strukcí a tak prací dosahuje číslného řešení'; jest pěkným grafickýmsl,edovánim přesné meíhody nejmenších čtverců.

Rešení uvažovarného úkollu mechanickým zařízeniÍm pod;áváY i s c her »Verfahren zur Ausgl'eichwng von Beobachtungsgro-ssen alUf mechall1'Í'schem Wege und AnwendUlug nach der Methodeder k,leinsten Quadrate.21) Nahrazuje pozorovalné velič'Íny srl'ami,jež ,se snaží hkdrullÝ bod k sobě přitahovati a tento sprostředkujerovnováhu oněich sil. Určující p'a!prsky předst'a-lV'u!je nelpohyblivýmipružnými tyčemi a vyjadřuje sílu P deformací na trati fJ při délce t.Pro SklŽky výlslednilce při úhlu směru cp pi'atí pro rovnováhu:

Ex .2 l~- cos cp . Const -= E}, C~~lCP = O ,

Ey "J~sin cp . Const = E ;. si~~ = O ....:;.; ln 1"-1To lze dosíci též mechanickým zařízením, když vioHme délku

n 3

pružn~'ch tyčí 1/12 ; theorie pružnosti žádá l12.Přislušný pří1stroj autor konstruovla! pro protínání vpřed i

zpě1t. Není známo, zda se ho někde používá, za1isté se tu jedná víoeo za,jímavost nežli o přesné řešcrnÍ.

JiniOu theorii mechanismu ku vyrovnání vztažmo k eliminacilineárných rovnic podává K. Fu c h s. »E~n N[[henmgsverfahren inder Methode der kJ.eňnsten Quadrate«"") ve formě stroje se spojitý-mi nádobami.23)

Na podklad:ě mechanického principu deform'a'ční práce podávávelmi zajímarvé a přesné řešení našeho úk,olu Dr. J. Pan t o f I í č e kv práci "Fehler.'ausgleich ung nach dem Prinzip.el der klei,nsten De-formatň'o!fiisarbeit«.24)

Autor nahrazuje měřené veličiny soustavou tyčí dle uróté the-or.ie a grafkkÝm řešením soustavy zachovává princip methody[p v v] = min. Náhrad'ná soU!stavajest založena, tak že 1. náhradnétyče musí tvořiti soustavu staticky urči'tou, 2. deformace pružnétyče musí býti úměr:ná změně pozorované veličiny, 3. průřez apružný' modul tyče a tvar soustavy náhradné musí státi ve vzájem-ném souhlasu.

Spojením eilementů v soustaiVU deformuje se jednotlivá pružnátyč následkem statické neurčitosti soustavy o }" jež odiPovídá od-chylce v měření <po Deformační práce a pružné tyče musí tu hovětirovnici A = ncp2, když n zna·čí váhu měřenÍ.

Obecně bude podmínce vyhověno, když se nahradí úhel (J:n

1) pružnou úhlovou tvčí řezu n'rl = '8. a délkv Sr = I fO• S r - •

2) druhou pružnou tyčí řezu n' rj = -.:-r.2__ a déke s' r = I' r ,Sr'" I

21) "ZeitschriH fur Vermessungswesen« 1899. S. 553-557 a 655-560.2") »Osten. Zeitschr. f. Verm.« 1908. S. 7, 42, 1912 s. 325.23) K tomu A. C a p p i II e r i přičiňuje po'známky tamtéž 1909.

S. 65 a 115.U) Osterr. Wochenschr. f. d. offentl. Baudienst. 1908. s. 428. 444.

1916/9

3) nepružnou tyčí vrcholovou t r, jež spojuje řez náhradnýchtyčí s vrcholem P r'

Autor odvozuje theoreticky aiplikaoi svoH theorie na jednot-livé oddíly vyrovnání pozorování a na určerní theoretické středníchyby a doprovází své důsledky grafickými kOil1lstrukcemi z me-chaniky, které talto theorie umožňuje.

Pro vyřešení úkolu protínání vpřed ctile § 7. tohoto pOjednánínahradí se každý směrník jedním pružným prutem Z a libovolnýmnmožstvím nepružných prutů. OhClI 0:1 (směrník orientovaný) senahradí pružným prutem \1 k1olmo k určujídmu Paiprsku Sl a ne~pružným prutem ti' jenž spojuje v libovolné vzdálenosti od hle-daného bodu P volený vrchol TI s daným bodem Pl a ne-pružným druhým prutem t~, jenž jest v nekonečnu spojen s pevnouo~ou + X. Při pEJvných daJných bodech P1 jsou vrcholy TI taképevné. Náhradná soU'sta\va sestává z n pružných tyčí délek Z a z npevných bodů styčných. V předtběžných po·čtech se dále vypočtou

délky prutů Z, potažmo odchylky v těchto délkách #' = ~ s , fr.; o:Soustava prutová jest vyrovnána, když se spojí v hodě P prut

z" se !staticky urČielnou soustavou 11 I~ Průřezy tyčí obdrží hodnoty

" 1010

v' I v 'd f ' h 'I' .< I L 'I LJr = -2-' a pns usne e ormace osovyc Sl JSou LJ = "pro Sl y .S . 1l

Graficky odvodí se p'Olsun vrchoilu P (hledaJného bodu) vesměru základní osové síly LR výrazem ,)3 = Li 11 LI + Li I~L.~a takto se zí!skrují oprruvy souřadnic. OraHcky lze dále stanoviti the-oretické střední chyby a tedy podati úplné řešení v požadavcíchmethodlY mJjmenších čtverců.

Protínání zpětlné řeší autor též tou'Ío the'OfiV")Sem spadá též pojednání Dr. J. Pan to f I í č k a »Nová gra-

fická kontrola kombinovaného protínání.26)Přitétlo stati jerst upozor·ni:t i na obdobnou aplikaci mechaniky

pro vyrovnání nadbytečných měření podanou S. W e 11 i s c h e mv ,p.ojednlání »Pehllerausgleichung rnach der Theode des Gleich'-gew-khtes elastischer Systeme«"'), jež označeno jest »meltho-dou nejmenších produktů«, Tam jest uvedc'na další přilehající lite-raltlura analogických řešení.

M.K o mel v »Graphi\SiChe KoordinatenalUlsgleichurng tdgono-metrisch belstimmter Punkte«2X) určuje polohu bodu protínáním vpředse tří paprsků, kde strany obrazce odchylkového nahradí silami,jichž výslednrke prochází hledaným bodem.

Hodnoty dvojic sil. co složek jednotlri~ých výsledni<c, jsoudány vz'tahem

p~~-~_.-

A2• mn

TJ jest váha, A normálná odlehlost hodu. m n délka strany ohrazce

") Osterr. Zeitschr. f. Vermess, 1909 s. 111-115.26) Technický Obzor. 1912, s. 164-166.27) Osterr. Zeitschr. f. Vermess. 1904. s. 181, 197. 213. 230. 246.~8) Osterr. Zeitschr. f. Vermessungsw. 1903, s. 173-179.

1916/10

odchy,lek, tedy v důsledku tIelmertově. Jti'nak pro větší počet prvkůurčujídch kombinuje tyto; zase empiridy bez odůvodněni.

V L á IS k a v »Graphischel Ausglei'Chung vorwarts erngeschni-tener Punkte«29), uvažuje váhy určujících paprsků na konstrukcipolohy bodu. Vyšetřuje graficky určovací elementy pro anamor-fickou konstrukci odchylkového obmzoe, která skytá vyrovllmný bod.

Jiné methody vloH řešení líneárných rovni!c v různých zajíma-vých úpravách.'''')

Dr. I(. W e i gel v »Graphische Ausgleli'chung der vermiHeln-d!en, bedingten und anderen mehr komplizierten Beobachtungen«"l),vychází od představy r normálných rovli'i,c co obrazu r dimensio-náUném pr1ostoiru, který se r - 1 opětova!nou redukcí transformujev bod vyrovnaný. Vyšeřuje graficky souči'l1Helé normálných rovnica dále odvozených redukovaných rovnic aI z těchto graficky ne-~námé, jakož i jich střední chyby. (Pokrač.)

Zprávy literární a odborné.Vyšlé knihy:

Prof. Dr. K. Pe t r. Počet integrální. (Sborník Jednoty čes. math.a fys. č. XI1I.). Prah 1915.

Dv. r. B. Pro c h á z k a. Vybrané statě z deskrip,tivní geometrie.(Matíce technická). Praha 1915.

Dr. B. li o s t i n s k ý. Diíferenciální geometrie křivek a ploch.(Knihovna spisů math. a 'fysik. č. 1.) Pra,ha 1915.

Dr. Cu ř í k. Základy vyšší mathematiky. (Matice technická.l Praha 1915.c. P a s c a I. I mieí íntegrafi per eQuazíoní dífferenziali. 8°. VI. 1375

S 45 ob. Neapol Pallera'no 1914. 6 lir. Referát A:. liamrner v Zeit. f. Indr.1915. S. 282-286.

Dr. We gen e r. Das Entstchen der Kontinente und Oceane Samm-lung Vieweg. Braunschweig 1915.

Dr. E. P r z y h y 11o g. POllhiihen-Schwankungen:. Sammlung Vie-\Veg. Braunschweig 1914. M 1.60.

S. W e II i s c h. Neue Methode der spharischen Netzausgleichung und'(jeren Anwendung aui díe Berechnung der geogr. Lage des SL Stephan-'thurmes in Wíen. (Denkschr. d. k. Akad. d. Wíss. in Wien 191.'5.)

W· D e im Ie r, Konforme Abbíldung des ganzen Erdspharoids auider Kugel. (AbL d. kg. bayr. Ak. d. Viss.) Mnichov 1914. M. 3'-.

S. Finsterwalder. Eine neue Lbsung der Orundalligabe děrLuitphotogrametrie. (Sítzllngsber. d. k. bayr. Ak. d. Wiss.) Mnichov 191.'5M. -·óO.

J. Th. S a c on n e y. Métrophotogralphie. Paris. Octave Dnin &. fils.191.3. Encydopédie scientifiQue.

A. O Ie i c h e n. Orundríss der photographíschen Optik auf phisíolo-gischer Orundlage.

M. Na b a u e r. Orundziige der Oeodesie. Lipsko 1915.Teubner, Cena 9M.Prof. li e Im e r t. J ahresbericbt des Dírektors des kg\. Preus. Geod.

Institutes (Nr. 65) fiir die Zeit Apri! 1914-1915.

29) Oster. Zeitschr. f. Verrness. 1908, s. 135-139.'0) Podrobnou literaturu víz ďO c a g n e Caleul graphiQue Nomote-

graphie. Paříž 1908.3l) Osterr. Zeitschr. f. Vermess. 1910, s. 328-255.

1916/11

Sborník české společnosti zeměvědné:S. 183-187. R. 1914. Dr. Fr. Kohler. Nové výzkumy v určování

tvaru a velíkosti země, v stanovení hutnosti kůry zemské a jeiího vnitř-ního složení. .

S. 84-89. R. 1914. Dr. Fr. K o h I e r· Geodetickým mě řením dokázanépřešinutí kambrických vrstev na Březových tlorách.

Oster. Zeitschrift fUr Vermessunswesen:S. 37. 1915. S. Wellisch. Der Sonnenuhrapparat von Broch.S. 53. 1915. Ing. ti. E c ker. Gemeinsame Tagente an zwei Kreisbogen.S. 86. 115. Ing. R. Pozděna, Oas neue Normalbarometer "Marek"

der k. k. Zentralanstalt fUr Meteorologie u. Geodynamik.S, 113. 1915. P. We r k m e i s t e r Graphische Ermittelung des mitt"

leren Fehlers einer Funktion von Beobachtungen.S. 122. 1915. J. Fr i s c h a u f. Die tlaydford'schen Konstanten des

Erdsphiiroids.S. 145. 1915. K. Fu c h s. Graphik in der Logarithmenrechnung.S. 153. 1915. T h i e. Aufsuchen von Dreieckspunkten.S. 177.1915. P. Werkmeister. Trigonometrische Punktbestimmung.·S. 210. 1915. W e r k m e i s t e r. Punktbestimmung durch Gegenschnitt

durch mehrfaches Einschneiden mit tlilfe vot:! Vertikalwinkeln.S. 149. R. 1915. Dr. K. We i g e·1. Theore,tische Betrachtungen uber

die Orientierung photographischer Bal1'onaufnahmen nebst der Behandlungeines speziaHen faHes.

S. 165. R. 1915. P. W e r km e i s t e r. Ei'ufluB von Pehlern in den'Koordinaten der Pestpunkte auf die Koordinaten des Neupunktes beitrigonometrischer Punktbes,timmll'ng durch Einschne~den.

S. 174. R. 1915. A. W i n kle r. Ober das alte b6hmische MaB.Z e i t s c h r i f t f ji r I n str u m e n ten k u 'n d e.S. 110. 1915. Referát o přednášce. W. Bowie. Náhrada kovových

tyči kovovými pásmy a dráty. Oournal of the Franklin Institute. S. 665. 1914.)S. 121. R. 1915. ti. L o s c hne r. Ober mHi'tiirische Entfer'nungs-

messer. Ein Vor,schlag zur Verschiirfung der cn,uernungsangabcn VOlI.Koinzidenz~Te lem e te rn.

S. 239. 1915. Ober ·ei·nige nene App.aratezur mechanischen I>nte-gration. W. D y c k. Pojednání král. bavor. akademie věd .. 1914.

S. 269"--273. Dr. A. L ech n e r. Das finger'sche Pendel.S. 277.---277. 1915. Dr. A. Ker ber. Die Abweichungen optischer

Systeme aus Linse'n vone'l1dlicher Dicke.Z e i t. s c h r i f t f ji rVe r m e s s u n g s w e sen.S. 241. 1915. Br u n s. Plankopfhreitenberechnung.S. 289. 1915. Dr. G. K o w ale w s k i. Einfacher Beweis der Le-

genderse'schen Formel.S. 357. 1915. ti o h e n ne r. Oher das Zielen mít dem Zielfernrohre

und das Abschiitzen der Lage des Zielfandens auf TeHungen.S. 385. 1915. Dr. A. ti a e r pf e r. Cin Genauigkeitsve:rsuch miot dem

tlammer -fenll elschem Tachymetertheodolit.A 11g. V'e r m e s s u n g s - Na c h r i c h ten.S. 313. R. 1915. Die geodaíische'l1 Arheíten beim Bau des L6tsch-

berg- Tunnels. (Dle Schwejzerische Bauzeitung 191I. Pr,of. F. Baeschlin.)Met,eorologisch'e Zeitschrift.S. 337. R. 1915. V. B je r k nes. EinfluB der Vertikalbeschleunigung

der Luft auf die bar·ometrische tlohenmeBung.

1916/12

Ulehčení pro civilní inženýry a civilní· geometry. V ministerstvuveřejných prací konala se svého času meziministerská jednání o vydánínařízení k dosažení práva civilního inženýra nebo civilního geometra,který účastí ve válce stal se neschopným čekatelem. Tímto nařízením, kte-rým se dovolují jistá ulehčení při zkouškách, a snížení doby prakse těmčekatelum, kteří se súčastnili nynější války a stali se nadále neschopnými,usnadní se rychlejší dosa:tení jich povolání..

Zeměbraneckými inženýry nemohou se státi dle zprávy "Stref-fleurs MiiJitarbl.« ti inženýři, architekti a stavitelé, kteří jsou povinni služ-bou vojenskou neb zeměbraneckou. (Výnos z 29. listopadu 1915, část 5,čís. 14.615.) Při prokázané zvláštní píli a zpusobilosti ve službě (žádnoujinou cestou, ale předběžným vzdělánim a sociálním postavením) mohoutito býti povýšeni až do hodnosti šikovatele. V poslední době množí sepřípady, že zeměbranci s odznakem jednoročního dobrovolníka aneb bez,tedy ony osoby, které při přehlidkách k zeměbranecké službě byly uznányza zbraně schopné a již se byly dostavily, byly jmenovány zeměbranec-kými inženýry neb těmito v hodnosti důstojníka. Takové osoby smějí Jenvýjimečně a pouze se svolením ministerstva války neb příslušného mini-sterstva zeměbrany býti použity k technickým pomocným pracem, poně-vadž proti tomu slouží ve frontě zeměbranci, patřící do téže třídy inte-ligence; tím by povstalo nesprávné dávání předností jiným. Tyto výjimkymají se státi jen u zvlášť vynikajícich inženýrů atd., kteří zaujímají zod-povědné postavení, a v případech, kde záleží na obleku služebního hodno-stáře v zájmu služby a vážnosti. V každém případě smí se státi výjimečnéjmenování takových osob jen příslušným ministerstvem na základě před-ložení, jmen ovacích návrhů. Stejně nepřicházejí v úvahu pro jmenovánízeměbrall. inženýra neb inženýr-poručíka branci, kteří se na dobu trváníválky odvésti dali, nebo kteří jsou povinni odvodem, poněvadž tyto osobynenáležejí domobraně a svého času ještě svým povinnostem odvodnímbudou musit zadost učiniti.

Zprávy ze sborů zákonodárných úřadů samo-správných a zeměpanských.

Nařízením ministerstva spravedlnosti v dohodě s ministerstvem veřejnýchprací bylo povoleno vyhotovování dílčích plánů následujícím stavebním

úřaditm:

Moravskému zemskému stavebnímu úřadu v Bruč. Č. ř. z: 340 zr. 1915. - KrajilUiskému zem. sbveb. úřadu v Luhlani. C. ř. z. 340 z r. 1915.- Korutanskému zem. staveb. úřadu v Celovci. Č. ř. z. 340 z r. 1915. -Městskému sitav. úř. král. hl. m. P r a h Y. Č. ř. z. 37 z r. 1915. - Měst.stav. Úř. města K a r 1í n a. Č. ř. z. č. 172 z r. 1915. - Měst. stav. úřadum. Olomouce. Č. ř. z. 248 z r. 1915 a měst. stav. úř. lnnomostí.C. ř. z. 57 z r. 1915.

. 20S. Císařské nařízení ze dne 22. června 1915 o obnovování a úpravě hranic(druhá částečná noveHa k všeobecnému občanskému zákonníku.)

Na základě § 14. stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867, ř. z.čís. 141, vidí se Mi nařídi'ti toto:

Článek 1.

Ku změně dopInění na'ŤÍzeni všeob. občan. zákonníka o obnovení aúpravě hranic vydávají se následující ustanovení:

§ 1.§ 850. obdrží nadpis: »Obnovení a úprava hranic« a má zníti:

Jestliže hraniční značky mezi dvěma pozemky, jakýmikoHv okolnostmibyly poškozeny tak, ž·e se staly neznatelnými, nebo když hranice skutečně

1916/13

jsou neznatehJé nebo spo'rllé, tak má každý z obou sousedú právo, žádatisoudní obnovení nebo zjištění hranic. Za tím účelem jsou sousedé povolánik vyřízení jednání mimo s,porných věcí s doložením, že hranice hudouurčeny a vyz'načeny i v tom případě, když se p'ř,edvolaný nedostaví.

§ 2.§ R5l. má zníti:Jsou-li hranice skutečně neznatelné nebo sP'Orné, stanoví se dle

posledního stavu klidné držeb'llosti. Nedá-Ii se· tento pevně stanoviti, dásoud sporné plochy laciným přemě'řením rozděliti. Pokud které straněse vyhražuje, uplatniti svoje lepší právo cestou procesu, zvláště seustanoví.

§ 853. má zníti:Výlohy za řízení platí sousedé dle výměry hraničních čar. Navrho-

vatel má nésti výlohy řízení, když se ukáže, ž'e obnovení neho opraveníhranic nehylonutné, poněvadž hranice nehyly sporné nebo dosta'tečněznatelné, neho když ostatní účastníci hyli ochotni k mimosoudnímu vy-značení hranic. Výlohy zastupitelstva hra'dí sám zastupiteL

Když řízení vyvoláno jest rušením klidné držehnosti. múže souduložiti zapravení všech neh částí výloh o;né straně, která spor zaviniía.

§ 4.Když hra:nice podl,e § 851. jsou stanoveny, vYřkne soud současně,

přesahuje-Ii cena sporné p'l'ochy obnos 100 ko'run. V tomto případě může sikaždá strana vyhraditi, svoje lepší právo cestou procesu uplatniti. Re-kursy proti rozhodnutí sourlu druhé instance, v řízení o ohnovení a Opr:l-ve'llí hranic js,ou 'nepřipnstné.

§ 5.Při jednání o obnovení a'I1eb opravení hranic, které již před po-

čátkem platnosti tohoto císařského nařízení podáno bylo jako žádost nebožaloha u příslušného soudu. pozb}'vají předcházející ustanovení platnosti.

Článek II.Ustanoveiní tohoto císař. nařízení přicházejí v platnost dnem uveřej-

nellI. Výko:nem tohoto cís. nařízení jest pověřen Můj mi'nistr s'pravedlnostia sice v dohodě s účast'něnými ministry.

Zprávy spolkové.Výroční zpráva "Odbočky spolku českých geometru v Brně« za r. 1915.

I.Třetí rok Odbočky uplynul' ve znamení stagnace. Členorvé v"'ho,u,

až na tři, členstvo, též z velké části bylo povoláno k vykonávání povin-nosti vojenské, jak z dalších podrobných úd.ajů vidno, takže systematickáčinnl()st za účelem úplného vybudování naší organisace sta'''l se nemož;nou.Zbývá jen s trpělivostí, a dúvěrou vyčkati, až zase poměry při,pustí,ahychom v začatém díle pokra:čova],j.

Poměr členstva k'oncem r. 1915 jeví se následovně: Celkem čítáOdbočka 120 členú. Z těch je činno: .

Ve službách civilních 47 členů, ve službách evidence katastru 33 čI.,ve sl.užbách agrárních operací 16 členů, ve službách země 6 členů, veslužhách státních drah 2, v různýoh 16 členú.

P~kud nám hylo možno ziistHi, hyli povoláni do zbmně nálsleuuiícikolegové:

A. Od evidence ka'tastru: Brabenec r. z Mor. Ostravy.B u káč e k Lad. z Blanska. tf a n á k Rud. z Bma III. K lep á č e k T. zKyjova. N o s e k Jan z Napajedel. P á II k a A. z Blanska. (Celkem 6.)

B. Od agrárních operací: Baňoch VI. Boleho.v.s.k.ÝJos:ef.Čamek rr. Ja!llulík Josef. Kožich rr. Kožoušek Lad.Paleček Vine. PauliŠkaJar. Schlick \VoH. Schwarz Boh.Šeránek AI. Lurek AI. (Cel!'kem 12.)

1916/14

C. Ze zem,ské služby: fal,tu,s cm. Mátl Ju!. PeňázJosef. R ů ž i čk a Josef. Ši n d Ý I e k Boh. Ve v e r k a Mart. (Celkem 6.)

D. Z e s I u ž b y c i v i I n í: B e y e r Hugo z Vyšk,ova. K a lln sRud. z Brna. K ř i v á ne k fr. z Kyjova. Má c a Mart. z Boskovic. M a-han í k Karel z Brna. Ne k v a s il fr. z Vh. Hradiště. N e n t w i c hRud.z Vh. Brodu. N o v á k Leop. z Olomouce. N o' v o t n Ý Pr. z Přerova.Pan i t z Karel z Olomonce. S o m m e r Josef z Brna. Š t á b I e Matěj zBrna. T a I a š fr. z Brna. Ve j měl ,e k fr. z Brna. (Celikem 14,)

C. Od státních drah: Doležal Lud. z Brna.f'. Z r ú z n Ý c h sin ž e b: M a k e š Rud. z Brna. M are k Karel

z Brna. (Všech členů ve vojenské službě 41.)Zde nntno ovšem podotknouti, že údaje zvláště u ci'vilnÍch geometrů

jsou velmi neúpllné. Kolegové sami se nehlásili a výsledek akce u mo-ravské inženýrské komory za tím účelem podniknuté byl naprosto ne-gativní.

Na poli cti a slávy z členů Odboóky, pokud neklamně zUštěno, padli:Lamb. On d r á k, c. k. vrch. geometr, Brno. Josef Ce r n ý, c. k. vrch.geometr v Mor. Budějovicích a fr. S k u p ar, civ. geometr na Vsetíně.

My ostatní zajisté zachováme vděčnou a trvalou památku těch, kteříkidysi pomáhali budovati naši organisaCi a nyní podstoupili čestnon smrtza vlast na bojišti.

Kolegové Bolehovský, Makeš a Mátl byli povolá'ni za do-mobranecké inže'nýry. Zde dlužno se zmínirti o následující důl,ežité okal-nosti: Spolek rakouských inženýrú a architektů vydal tiskem pamětníspis, v němž navrhuje některé dodatky a zlerpšerní k nařízení ministerstvazemské obrany ze dne 20. června 1907 ř. z. Č. 150, ohledně evidence aurčení jednotlivých kategorií technických pro případ povoláni k domoibra-necké službě. Při tom vša,k nap'rosto promíjí geometry, 'nezařazuje jichdo žádné z technických kategorií, ba ani se nezmiňuje vůbec, že ze-měměřičské studium 'na vys'okých školách technických vůbec existuje.Na druhé straně však zase na př. stavitelům a méně vzdělaným mistrůmurčuje zvláštní skupiny pro technkké služby domobranecké. Považo'valijsme tudíž za svou povinnost, učini,ti o tom podání na, výbm ústředníhospolku v Praze, kterS' ve spojení s ostatnimi organisacemi geometrovský-mí zařídí potřebné kroky, aby ge,ometrtlm, kteří až dosud povolanými vo-jenskými orgárny do těchto kategorií' domobranecké služby za,řazovánibyli a výborně se ,osvědčili, byla 'tato kvalifikace pro vojenskou službupo zásluze ponechána.

Výboro'v~'ch schůzí Odbočka v r. 1915 nekonal'a, jelikož členovévýboru a,ž na tři do zbfalně byli p'ovoláni. V náhradu za výborové schuzeuspořádala Odbočka přátelské schůzky zbylých čIenů. Schůzí těch bylocelkem 5 a to v lednu, únoru, březnu, dubnu a listopadu. Rokováno nanich o běž'ných záiležitostech spolkovÝch a stavovských.

Všechn~ ostatní programová činnorst Odbočky musila ovšem býtizastaverna a bude v ní pokračo'váno, až poměry tomu připustí.

Spolkového časo,pisu "Zeměměřičského věstníku« vyšlo celkem pětdvojčíseL I v tom ohledu bylo nutno se omezit a jen s velkým úsilímpodařilo se redakci al,espoI1v tomto rozsahu udržeti časopis, který sestal téměř jediným po.jítkem členstva Odhočky, z vel:ké části v růz'llýchkI1ajích mocnářství za vojenskou povinností dlícího. Zde ukázala seohromná důležitost jednotného odborného orgánu a dlužno s největšímdůrazem upozorniti členstvo na to, aby všeinožně podporovalo svůj je-diný odborný časopis jak po stránoe materie1'.ní, tedy řádným a včasnýmplacením spolkového přís.pěvku a rozšiřováním časopisu ve svém nejbliž-ším okolí, ale i přispíváním odbornými články a konečně sdělovánímosobních zpráv, týka:jících se buď nch přímo ueb jich známých kolegů.Sdělení lHužno učiniti buď .předsedovi Odbočky neh redakci "Zeměměřič-ského věs,tníku«. Jinak není možno jednotlivých správných dat se dopá-trati a získati správného obrazu o stav.u čle!l1rstva.

1916/15

Výbor Odbočky pro rok 1915, zvolený valnou hromadou dne 21.prositnce 1914. byL následující: Prof. Dr. Aug. Sem 'e rád, předseda. Rud'olfK a I I u s, místopředseda. Ondř. Kr č m á ř, jednatel. Eman. P a I t u s zá-stupce jedna,tele. Prant. Ve j měl e k. Ludvík D o lež a I. An,t.' Krá t k 'S'.FraJnt. T a I a Š. Jaroslrav P a u I i š t a. - Náhradníci: Josef Peň á z.Rudolf M ak e Š.

II.Výbo-r Odbo-čky vzdává kol'egiální dík pražsikému ústředi za bla-

hovolné vyřizování účtů, Odbočkou jemu předkládaných.III.

Knihovna Odbočky obsahuje až dosud 19 čísel a to odborných ča-sopisů, poj,ednání a monografií.

Uzavíráme třetí rok trvání Odbo-čky s vědomím, že v této těžkédabě učinili jsme vše, co bylo v naší mocI, abychom udrželi Odbočku ho-tovou učiniti krok v před k cíli, jejž si byla vytkla, ja,kmHe na'ši ,pošťastně skončené válce vrátí se k svému obvyklému zaměs,tnání.

V Srně, dne 12. prosince 1915.O. Krčmář, t. č. jednatel.

Zá,piso IV. řádné valné hromadě "Odbočky spolku čes. geometrů v Brně«.konané drne 12. prosince 19'15 v Bes'elClnímdomě v Srně.

Valnou hromadu zahájil předseda Odbočky pan prof. Dr. Aug. S e-me rád v 11 hod. do,poledne. Na jeho vyzvání přítomní uctiJ:i povstánímpamátku členů Odbočky Lamberta O n dr ák a, Josefa Č e r n é h o a h.S k u p y, :kteří na poli cti a slávy hrdi,nskou smrt za' vlast podstoupili avzpomněI.i všech kolegů v poli stojících.

Pan předseda v krMkém proslovu poukázal na obtíže, jaké Odboč-ka za daných okolno.stí musí překonáva,ti, zdůralz'nH zejména důležitostspolkového časopisu »Zeměměřičského věstníku« a vyzval přítomné, abyvšemoibnou a všestrannou podporou přičinili se ó udržení a zvel:ebení to-hoto j.ediného 'poií'tka čle:ns'tva, jež po většině vzdáleno svého působištěza vykonálváním vojenské po,vin:nosti dlí. Dále zmínil se o záležitosti srakouským spolkem inženýrů a architeMfl, jež rbliže vylíčeno ve výročnízp,rávě , a oznámil, že bylo v tom smyslu učiněno podání u centrálníhospolku v Praze. Valná hromada schválila jednání výbolru v tomto přípardě.

Na to čten protokol mínulé valné hf'Omady, jako,ž í výroční zprávujednatele za rok 19'15. Obé schválila! valná hromada po krátké debatě.

Pan předsedaiící pří1stoupil ku druhému bodu programu, a vyzvalpřítomné k provedení voleb předsedy a členů výboru na p,říští správnírok 1916. Zvol'eni: Předsedou opětně pan prof. Dr. Aug. Sem e rád, dovýboru kolegové: Rudolf K a II u s, Ondř. Kr č m á ř, Ant. Krá t k ý, AI.Š í m e k, Emain. F a I t u s, Lud. Do lež a I, Frant. Ve j m ě l.'e.k, Frant.T a I a š a Jaroslav P a u I í š t a, 'náhradníky: ]oosef Peň á z a RudolfM a k e Š, vesměs v Srně.

Volných ná'vrhů podáno nehyI:o a proto pa:n předsedající valnouhroma,du skončil. Kr č m á ř,jedinatel.

Ze služby c. k. evíd. katast ru: Jmenování: Fr. Veselna evid. ředitelem VI. tř. (18. prosínce 1915). Geometrem II. tř. (XI. tOel. Josef S o c k (24. listopadu 1915).

V c. k. litogr. ústavě: Oficiály I. tř.: J. tlatner, J. Laube,A. S v o bo d a. Ofie. II. tř.: R. W u n s c h, K. S í g w a 1d, K. S a žat a,J. Gollhofer,F.Kammel. Asíst. L. Sreit, A. Popp.

Za redakci zodpovídá Dr. A. Semerád; ':':'Tjskeri{Rolnjc~ tisMrny v Brně·Vydavatel: Spolek. českých geumetrů c,•. '~rÍlliie.';.:';·'<":>", '

1916/16

ROCNIK IV.

z EI'IĚI'IĚŘIČSK9 uĚsTníKGrafické určení vyrovnané polohy bodu.

(PokraěovbOMethod!ažádá sestavení rovnk odchylllkových, d~e normál-

ných a tedy znarčnou číselnou přípravu ,i pN použití grafického způ-Slobu konlStruk'ce součínitlelů.

Ř:ešelní normáhiých rovnic o dvou neznámých grafickou koltl-s;trukcí pod1ává zajímwvě K. F uch s v »Grarphische Elilminaltíonmit zwei Unlbekannten«32) konstrukcí čtyřúhelníka <li běžnou ce-stou E. E ill g e 11 v »Důe graphische Aufloisung edlnes Normall!gIéij~chungspaares«33) .

Zajímavě dále vyšetřují polohu hrnedaného vY'f1ovll!aJl1éhobodunás,leduiící práce převedením soustavy přímelk odchylkovéhoobrazce na jich poly v 'soustavu bodů, ifuchžvyrovnávací čára' podávyrovnlalné souřadnice.

K. Fu c h s V »EilIl eínfaches graphische!s AusgleíchJulngsver-fa!hren«34),řeší soustavu lineámfých rovnic o dvou neznámý'ch trypu

ax + by = 1, 1.kde přijímá x, y za konstanty a pro dvojice proměnlivých sou-činitelů al bl! a~ b2,· . • an bn vyšetřuie pravděneipodobněišíhodnoty x, y.

Jeli 1 rovnice přímky, pak jsou x, y zvratné hodnoty úsekůna osách. Přijímá dané dvojice hodnot a, b co body dillesvrchnípoznámky. Tyto leží v blízkosti vy r o v n á va cíp ř í m k y, vzhle-delin nla malé hodnoty chyb a odchylky průsečíků přímek od jeQi-ného bodu, a její úseky na osách ao bo- zvratně vzaty, jsou SOQl-

ladinicemi (opravami) vyrovnaného bodu. Pro vyrovnání vpředz obrazce odchylek volí soustavu souř,ardnk, počítá rovnice parpr-sků~ohotiO obrazce ve volené soustavě typem al x + bl Y = 1a určuje pak dlle sVtľchunJazl1ačeného postupu pro x a y grafickypr.avděnejpod\obnější hodnoty vyrovill ávací přímkou mezi body me-todicky tak, alby 2P = Pl Q12 + P2 Q22 +. . .+ Pn Qn 2 = min.Tento výraz považuje za potenciál o síle p Q a odlehlosti Q. Projeho minimum musí:

1. síly býti v rovnováze a tedy musí jiti vyrovnávací přímkatěžištěm obrazce z oněch bodů.

32) Osterr. Zeitschr. f. Vermess. 1911, s. 249-250.U) Osterr. Zeitschr. f. Vermess. 1905. s. 52-55.'4) Zeitschr. f. Vermess.1906, s. 122-126.

1916/17

2., točivé síly nesmí vykazovati točivého.raOll1entu.

Toho docílíme pře~ožením počátku soustavy souřadJnicové dotohotot-ěžiště,výpOiČtem nových souřadnic bodu m C'.'t), a.stn~t-lI1íků přJmky lX v nové soustavě. Tálto přímka YYlfovnáV~P$ po-dává úseky na osách ao• bo, ktJeré defJ)nují 'SQu:f~~!tliicevyr<ir~~!éijpbodu Xo Yo' Plati tu ,',."

ao - a' - b' cot a, bo =.b' - a' tan· lX. .

sin a '-'-'cos aXo a' sin a - b' cos a Yo = a' sin a - bl cos a.

V. L á s k a v »GraJPhische Arufl'oSlUngvon iibenzáliligerl' Gle,i-chungen zwischieln zwei· Unbekannten«35), vyh1edává kore'!:ací zo-brazeneho obrazce tOldIChylekvyjádřell1lÍ tohoto v bodech a Qřímkavyrovnávací, mezi těmito body vedená, odietíná na volelných osáchúseky, jež definují neznámé x, y.

V důsledcích zmíněného pojednání Láskova: podává Dr.ďlt~tv »Zur graphischen Ausgleichung tra'gomtne'tlriS!eher Punkte«36),vyšetJře,ní polfohy VYl1OiVTIaiI1éhobodu z odchylkového obrazce v sou-stavě IJIl'm"rOúhlýchJsoolř'aJdlnd,c',al'piřjcilnlu1j!eipiříiklictdilIJ!l1otínáJní'v před,kde sestrojuifef odjChy1Acový obrazec dle Gausse a z těchto počtuúseku odvozuje pOty paprsků 'odchylkovéhio ůbrazce a' vyšetfu;evyrovnaný bod. .

3. Zwveldlenléhio jest pa:tmo,že důl1elŽiltá/Ú'lbba.vYiŠe!tiíenl~sou-řadnic bodu trigonometrických z nadbytiečných měřenI ces.wu.,.;gr-a-fiokou jeví značný zájem gJelodétů <li skýtá se tu celá řada met-hadr.:""ckých řešeni POz'<>ruhodných a mnohých velmi! zatiímavých. Někte,rémethDdy vyžadují předběžné aprůběŽlné počty, které jsou tak ob·sáhlé, že jich výhoda proti piíesiJ]ému číselnému. řešení ",~v~sevubec pomyslnou; u jiných zůJSltávámelthoda ri:a:púčátku cesty· aponechává výslredJek vollnému rozhodnuti, které u mnohého pracov-IIlIí:kasesl~aJbuje důvěru a zanechává pochybnos't v žádoucí spOll)elhli-vos ti' výsledku.

VcFal1lším hwdle S'na!haJ ulaJslHnilti'něk'te:répoikyny' pr() .~method1idké U'slpolřá!dlální'k IdIosal~elt1lí'v Plr!alkiti!ckýc:hmelZíd1J ,sp'oleh:l~-vý<ch V'Ý1SI~eldil<'ůcestou 100 rl1leli'Vyldlattlnt3j'ip10čet 'čí!selllnlý'wdJwkmj!kí a při'tom /co nejdlósa'ž~t1elniělji ostiíel ilJIosrt1UIPu~ÍiCí'V duchu: Yy'l'o'vnadhupočtu.

Zdárná grafická methoda bude vycházet od ode h y I k Ov é h oobr az ce. Odchylkový obrazec skýtá jeďn:akll'eďV'hodlnějšípod-k'l:ad pro úče~né řešení, j:ilnak má ~ tu ve!\IImu cenu, že ná!m ~eometri •.cky zobrazí stav daných elementu a dovol1í' průh~eidnlě rOce!1JitjjichíiaKd!>ti vzájemnÝ vztah, tak že již 'tu lze často posouditi, zd~ sta111ase.hl1uMi chyba v některém eLemel11tu, p'řesahuiící i praktilcky pří-pulstm:m mez,. aII1Iebi povahu chyby; tak př~ kiombino;vaném vyroV-naní ervenrtue1Íll!í'!nePřesné uL'>,třed'ění''SIVnQlj1e',inJe!\)zná/km (S'~gná1Iu).Obra-ze'c odchy~kovýrnábýH věrným zo!\)ra~ením vyrovnáv,anrých' od-chylek a při tom nejhospoďlárnějším v čílselJném počítáni. Tol1b není

36) Osterr. Zeitschr. f. Vermess. 19H, s.285-288-36) Zeischr. f. Vermess. 1914, s. 275-278.

1916/18

qocí~etlllOpři obrazci odchykovém z pOčítJalIllÝchúseků oldchytkový'chpaprsKů onoho dbrazce na osách. Jednotlivý úsek tu totiž iI1~~ylučujepočéářskou chybu a počet obou úseků rozmnožuje číselnou přípravu.

Jak bylo v úvodu naJstíněno, běží při mí'st/ních triall1gu~ackh,o které se tu Jedná, o úvahu Hneárných odchylek, jež j18IOUsměro-datnými' pro zajištění polohy a skutelčně dosažená mě'řell1Í', ježtoúhrly prOiSlté,třebas jsou mě1iíenými e~ementy, při znatelně různýchdélkách zaměřovaných paprsků, jaké v místních trialngul1a!CÍchpři-cházeHi Inevys.tiihuJiÍ'PTOIS:ťě,llnlÍru pre'SInOlStliJsk!ultečnéllo zaměřenlíobrazu znaku různých rozměrů.

Proto bude i obrazec odchylkový konstruován p<řÍmo z Hne-árnrých posunů určujících paprsků. Za základ určení se .p,řiimou vy-počtené předběžné směrníky a to s ostrostí, jež vystihuje nejnižšímí!s:to určované opravy souiřadnicové prakticky přij.ímané na cm,'tedy směTniíik d[le toho ve vteřinách. Pomamenati jest, že se do-poroučí počíltati přibi'i žně ~ouřadnice z nejvhodnější~ trojúhelníkana cm, aby opravy souřadn~c zůstaly maIé a tak: se mohl obrazecodchylkový sestrojiti: ve velikém měřítku (v malém zmenŠ'e'llí), bydije možnosti názotinlě odpovíídal skutečnosti. Přibližné souřadinicejest tu poči:tJalti sedmimístnýmil, 'I1elbšestliimístnými logaritmy. takalby nejnižší místo úhlu a souřadtnftlcvzájemně ostře byl~ počtemvys1liženy a lze pak přímo ony .pře'dbě'žná směrníky, z nlÍlChžpřed-běžné 'Souřadlltvceurčujeme, převzíti do řešení. Výpočtem předběž-ných směrníků jsOlu p!ředlběžné výpočty pro obrazec odchytkovýhotovy. Ors'tatni se konstmuje graficky; strany se vyjmou z řáa-ného nástinu sítě.

LíJllIe,á1rnép'OIS/ulny'směrníků ,při konstruk1ci odichlyll1mveho 'obraz-ce vyjmeme IZ ,dJiagramu tlOf's!k<ýh'Os přesností, odlpoV'ídlaJiícípo-sLedlnímu místu P'OILdh,ybodlu p1římo v mě:ří~ku', ve kterém říidírnegralÍÍlCKouk,oll!stJnuikoFa nlaJnáštmeje plřímo na: siltuad uroll'iídK:!l:l pa-prsků. Takto vyst~bll'jemehiospodárnost (odpadá· počet posunů) aostrost zálkll'ar,;:lIní!klOllIstnUikce(pOlČítanými: smětrIl1Qiky).

Pro bod U\f1óelllýIptf o t í 'ná ním v pl ř e di podlá sle konstruikceodClbyLkl()lvého obnaJzce náslledloNlně. UnČiovall1ým bodem, damým.piíe;dlběiŽlliýmisOUlřladlnilCiemi,se'sÍ'rojíme SiOU!st~wuP!f1alvoÚ'hil;ýchos av této kiOlnstmluUlemetrauS\PO'l'térempřesné dll:e vyipocltiený'ch směr-níků u~ČíuHd paprs!ky ~z\koulšíme sp:ráV\lliost vynesením směru di!a-metrá!~nléhio)a ,pozna:menáme Hoh ,dé!llkusprá'Vuě na 0'1 'km, pŤÍiP:ad-ně tyto vyneseme ve vhodném měřítku. (tlo!fskýho diagram jestseJS!troienpm.diéllky;stra<n vi: 25.000.) Nalo1br. 1. jIe1sittelll!to paprsek(0'1 <l~l'ky 2'3 km) čárikovaně vyrwlalčen.. V ,plNpodeném nástinustanliič:ním yY!J)<x;teme odlch~I\ky 's.mě!rn~ikůna v'tte1řin:y'v'e smysJlllodchyU<:a= směmik orientovaný, měřený směrník sbližný,vy~čtený. Ku těmto Oid'dhy1ikám(v obr. 1 WllelniY odlchyiiky- 5" a+3") v'Yimeme z tlolJ.'1s1ký\hio,d~agramu Plm přísluišnou dlélllm určo-v,a;CÍihopialplf~~u hoonotu 'líneárnéhl()pOISlunlU'a, vyneseme, 'tu~o vesměru kolmém ,napaPiflSe'k v!e smys:\ti:i znaménka" !tak aby se od-chylka anulovaffa: (tedy pro + 5" laJ...:- 3") (případně taký POSUl11,alby odich~lka !převedena Iby\la na žádloucÍ hOld:nlOltu, kidY\byahomviZlhiliedlemna přtparc1lnoll'ohybu v orrellltlaJcůtlllto Ibmlfu v úvahu). V

1916/19

této odlliehlllO'stipře'Sluě v'yjmuté aVyiues100é vedeme rovnoběžikus ur'ČOvacím paprskem. (V obr. 1. vyznačena: jsou geométriická mílStaku paprsku 01 pro posuny +5" vztažmo -3".) To 1,est geome'~Itr~dkiémílSto Ipo'lohy bodů s ,odahlY'likIOlU'nJuil1oV'0'U'.Takto sle!S'frojenágoometrtdk.á mí's'fa provišedlln!y' u'r'čov:ací směry tvoři pak odlc'hyl-kový l()ibrazetcv p!řij1até S(JIulstla:věv mělří1!ku voLemý'cb po,su<Uů(zde' 1: 5).

9'°"'41'..5

obr. 2.

Pro bodl určeny pro Ití n á ním z pět TI Ý m se zak,ládá kon-strukce od1chyJ}ikovéhoobrazce l11a náJs~edui'ící'úvam. Při zpětnémPf'Otínáln'Ínemáme Siprávné orlieIrJ:taoevnitřních směrníků ,al obejde-me tuto, že sáhneme k úhlům, jež vezmeme za poďklaKlřeš'ell1,Í.,Správ-né vytčení vyrnovnaJneho bodu bude žádati nejvh:OIdnějš,í polOhuvzhled:eni k úhtům tvořeným ze sousedíních paprsků, by docíllIDlosesouladu ve vyrlOlVnan!Ýcheilementech, symetricky po obvod\u deJléhohor:tzontu ulSPořádaných. Budou tedy tvořeny ve staničním nástil11umezi sousedními směrníky Úlhly jedJtlla!kzměřené u' a p1ak úhly zpředběžných' soufudnic vYpOčtené u a z:t'ěichto údadů úhlové od-chylky tf u ',u - u' 'na vteřiny. (ZkoUlška: SlOIUčetúhlových odchy-lek na stanici == O). V k!onstruk,oi se parkruooilk>gickyj,ako předešlevynese v přijaté pravóúhlésoustavě, položené předběžným bodem. si~tuácepoužitých paprsků'(v obr. 2 ; O I, 02)čárkovaně spřipsánímdélekpaprlS'ků,na 0.1 km (v, obr. 2 jeso1 =2.3. S02 = 3.4 km) aln1ebse vy-nes'OlUdélky stran' urwvacích v měřítku (ku ,př. 1:25.000a P.). PakséseMroii g,oometrkká místa! bodů, jež runluluj'í,odchylky jednot\;i~vých úhlů. Ke kOI1strukci tOlhoto gJeome'tlrického místa se použiJetIor'skYhodiagrlaltllunásledovně. Geometrické míisto, jež anuluje od-chyl\ku v. úhlu' bude při těchto diferenciáJEniýchhodnotách ·.dctdi~ek'přímka, která prochází !body na určovacílch paprscr<:l1 'cor~menech

1916/20

tohoto úhlu le0ícími, jež pro tyto paprsky vzájemně OOJU odchylkuanuluJí. Sta!č~ tedy v obr. 2. pro vrepsané odchyky -S" vztažmo+4" úhlu 1:::: 102 vyjmouti z diagramu posun IineárnÝ, odpovídajícítéto úhlové odchylce a pro směr 01 a délku této strany s = 2.3km onen posun apll\ikoV1altikOllmo na směr 01; v poloze, kde protnedruhé rameno úhlové 02, vznikne bod i'při opravě +S" <libod I",při opravě - 4". Současně již uvažujeme známénko dle smyslu posunůbodu v:zhledem k úhlu dle zálsady, že úhel se zvětší, když bodl se po-hybuje dovndtř úhJ!ua zmenší, vysunuje-Ii se bod zevně z úhlu. Pakallla!logicky vyjmemel na drn<lJgmmupro délku druhého ramene úhlu02 a pro odstraňovanou odchylku úhlu +4" posun a ten1to v pří-slušném smyslu naneseme kolmo na toto rameno 02. až protnedruhé rameno 01 v bodě 2' plři op'fa'vě +S" a v bodě 2" přiJ opravě- 4". Spojnice takto získaných bodů l' 2' a 1" 2" na ramenech úhluPOidiárv<Íg-eomelur'i'dNémí'sto boldlů, '}ež a'n!Ulllu~íOldldbiY'l\IDuúhLovou-S" v prvém a +4" v dir\uhém případě. Tato geometrická místanám poďávají nyni od;Chylkový oIbrazec v ph\jalté soustavě 'li V'ezvoleném měřítku linlelárných posunů (zde 1 : S).

Pm k o m b i no van é u r č e n í POiJiohy bodu, se kombinujígeometrkká místa posunů směrníků měřených vpřed s geometri-dkýmií místy posulnu lellementlálPllrýchúhlu měřený'c.h Zpělt!ně.

Spojení tOfto oldlp1o!Víldlái 'ťhelOire'tiickým úva~hiámplfynoudm 'ze,zákona o hiromáldělnlÍSle,ůhyb v měření úhlovém. Přilimeme-li vá!huv měiřeném směrníku p. pak ]elSiÍ' váha v měřeném úhlu tvořeném

ze dvou smělmíků stejné váhy Pu = ~- Dáte platí pro posouzení

váhy směrůV1nější1ch a směrů vnitňnÍiCh s ohrlediemna jich zavedeníco or,iJentov:alI1ýchvnějších a proSltých vniltřnich směrů do vyrovná-vacího počtu - opět vzhledem ku zák,onu přenášení chyb; pro vllllěj-ší orietitovaJný směr přUmutá váha p= 1 žád,á pro vnitřní směrváhu Ps = 2 a tedy vzhlediem ku dřívější úvaze lYro vnitřní úhelPu = 1.

Kombinací vnějších or1iiell11tovanÝchsměrů s pmstými vnitřní-mi úhly zaryádíme tedy za podklad gmf,ického vyrovnání elementystejné válhy se stanoviska theorie, čímž jest toto spojení prvkůodůvodněno ,a! skýtá dalllšÍ' výhody odlstraněmtí oni~ntacé vnti1Jřnkhměření a zjed\lllodušení postupu graHckého vyrovnání.

Bude tUldílž K'Ons1trulklce''o<dlch~III{I()v!é'hlooIb!raz1ce>pro kombino-vané určení bodu dán~ návodem obou jednoduchých, případů, totižprotínání vpřed a protírnáln'í zpětného. Počtem vyšetří se ze sou-ňarlnic p'ředběiŽJnýchhled(aného bodu a daných isouřadnic pevn'ýchurčuÍÍcírch bodů předběžné směrníky zachováním U'v'edených po-kynů. Pak sestavíme násttnl prvků z vypočtenÝ'ch předběžnýchsměrln~ků a pozO'flwa'llrýdh oT:ien~iOlV:anlých~mělmÍikůvněJšfoh, z vy-JltOIČ'tenýcihpře1d!běiŽlI1lychúihlů a úlhliŮmeřený'db a' údaje na' čí'se~nO'us:p:rá'vlnost.přez!kloUišÍme.

/b'PI, yykoI1lstruolvan'é siltuace určujícÍ/ch Ipiaprsků zarýstiiemepro vmější směrníky la vnitřní úhly geometrická mí'Sta anu1uJící od-chylkY3i obdržíme odchylkový obrazec, 00 základ další!ho ř'e'šenío přijatém jedlI10tném měřítku. Konstrukci odchylkoíVého obrazce

1916/21

musí býtti věnována ta ne'jvětší péče, neb od jehopřesnosůi; závásísprávnoSlt výlsledku. Konstrukce musí býti vedelna ostře a PO:SUIllIYpřenesené diOobrazce ,se přezkouší zpětnouce,stou, že klUzpět vy-jmutým posunům z výk,netsu hledáme v diagramu odpovídaiící Úhllío..:vé hodnoty a oceníme d1e směru příslušná znaménka.

Odidhyl~~ovýobrazec takto selStrojený podiává jasný oibraz ostaV1Uměiřických údajů v '\[neárné míře, tedy koostruktivrll1ě v mě-řítku a dov,oluje posoodfilti jakost měř'ení eV'entuelně povahu měři-ckých chyb a již z tohoto stanoviska má pro praktického goodétavelkou ,cenu, neb tento přehled z počtu nel11~jasně patrnÝ a jest tudíž~onstrukce obrazce ,odchylkového protWpouhému čílSeilnémunástinuHsté plus, které tuto methodu zas.\ou~ell1ěoceňuj,e. Jest-li některýPlllprsek nápadiniě z obrazce ostatních diobrý'ch paVf1skůvyrá<ží, po-uk!aJzujeto na možnou nedůvěru a jest tIu zkouše'ti měření a vystře-deni paprsků i počet sbližného směrn!íiku na správnost a často sena!I'eznJedodalie6ně chyba v údaiích. Jest-,I'i pfi komb~novaném určeninooouh1arsíúdaje vnějších směrníků s vni'třními úhly, jest tu pllltrno,~e jest tu co ,čill1itise systematickou chybou buď v usltředění stroje,neb v SignilllHsacidlotyčinléhoboduco do centrického posttavení signáluna tomto stanov~sku; ovšem za předpokl111duřádné signalilsace i po~lohového určení daných bodů.

V odchylkovém obrazci jest pak vyhledati polohu vyrovnanéhobodu P. Dle' úvodiní úvahy jsou Ipro místní trtiangulace aktuelnýmiposuny, o něž při vlastní, polozleťprakticky běží a přilmeme tyto zavyrovnané e1lementy. Za nejvhodÍlější polohu bodu označíme pakv souhllllSUs Pf'ÍI!lcipemvyrovnávacího p~tu dle methody nejmen-ších čtverců onu, která podá :součet čtverců těchto pOSlunů 1. j.odich~llek vyrolVnaného bodu od! určov:acích paprsků odchyllkovéhoobrazce minimálný.

Vzta!h mezi touto methodou a vyrovnávacím počtem dle směrů,vztažmo dle úhlů plym'e z ná1sleduHcíúvahy.

Pří protúnán:í vpřed dilielorientovaných směrů jest lineárnýposun k. odpovídající změně směrník'u v a délce pialprsku S, d;linvýrazem

s v"k = --,,-

~~ 1a pro součet čtverců [k k] = "2 [S2 v" v"]

~Srovnání výrazu 1. 'SIpodmínkou minima při vyr.ovná\l1iÍdle

směrů [pv" v"] .' min. určuje, že vyrovnáni d~e ~aneánnýchposunůlze nahraditi vyrovnáním dle směrů za přHetí vah p = S2 . . 2.

Pro protínání zpětné dle úhlů lze vyjádřiti normálnOlu od~eh-lost geometrického místa 12 pro oQchylku úhlovou ()'u= v 1. j..úsečkou k v obr. 3., která tu tvoří element vyrovnávací, od-povídající posunům elementu směrníků: k1 pro směr OP1.pti délceSl a odchylce úhlové d'u = v a k2 pro směr OPi při délce S2a odchylce úhlové d'u = v takto.

1916/22

k1 = Sl V , k2 = S2 V. .

01 = ~ = ~v~ 02 = lSin U Sin U ' sin u

Dvojnásobná plocha trojúh~_níka012 =. LI = 12 . k = 01 . k1 = 02 k2

Dále platí: 122 = m2 + 022 - 2 m 02. cos u .Vložením výrazů z rov. 3. plyne

------,----

-12=-.1-Vk2+k2 2kk 6Sin u 1 2 - 1 2COSU • . . . •

Z rov. 4., 3a, a 6.:

k=~I12

Sl vsin u

. 4.

. 5.

k1 k2

V k12+ k22 - 2 k1 k2 cos U

1/ 2+ 2 Sl S2 V . . . . . . 7.r Sl S2 - 2 Sl Sz cos u

Pro vyrovnaní d:llenormálll1ých odlehlosN:

l 2 2 J[k k] Sl . S2= 2 + 2 v v min... 8.Sl S2 - 2 Sl S2cos uSrovnání s výrazem pro vyrovnálll,í dle úhlů [p v v] = min.

stall1oví,že vyrovnání dle lliormálných, liInieáJmých odLehlostí proúhly lze nahradJi,t!ivyrovnávarcím počtem d~e úhillůs přijetím vah

_ Sl~ s/P - 2+ 2 • . • • . • . 9.Sl 52 - 2 Sl S2COSu

Dle tét'o úvahy bude IZleiře'šiti uvažovaný úkol p,řesně počtář-sky apLikad methody nejmenších čtverců a číse~inrévÝSiledky srov-nati s výslieidky konstruktivné grafické methody.

1916/23

Předloženou úlohu. vyšetřiti pravděneipodobněiší polohu boduv odchJylkoivém obrazci dle přijatého prillldplU vyrovná1ní pol5unů1. i. lJ1Iormálnýchodlehilostí utčovaného bodu od paprsků odchylko-vého obrazce, IzeřešlitJ pokusným vyhJledáním bodu a pro některéúčeile tento po1):U'sstačí; ježto zručnému geodétu není nes[lad~o,ZVliáště ve vhodnýchpřipadech, se této poloze přilblížiN's přípust-nou přesnostij pro podřízená měření. Přece vš,ak LÍJbovo!lnácestaneusPClilmjujea bude účelno ujalSlllitisi konstrukti~é ře'še:ní předlo-žené úlohy ,a;to cestou dl1emožnosti jednoduché klonstrukce, bez po-mocných čísellných počtů 00 nejhospodárněji: vybUiďiOiVanou.

Pro zvlášÍ[l,í přÍ!Pad určení bodu proÍiÍlnáním vpřed ze tří pa-prsků podal řeiŠ\elt1:ípro vyhledání pravděnejpodobnějšíh6 bodu vevzniklém trojúhelllníku odchylk,ovém o stranách du dz• d3, pravděnei-podobnějších odiIehlostech bodu od těchto straJn81.82.83, a při odpo-vída'ikích mírách přesnostJ huh~.h3• ti e lm e r t vztahem vaz str. 5.

8lh12:8zhz2:83h32=dl:d2:d3.' .... 10.

o 1

I' , I ; i I I II) , i 1~

•i20 cm

Dle přijatého lI1amloznačem J!~U hodnoty 81.82.83, korespon-dUjÍlCÍnašim \:il11eárnýmiPosiUnůmkl' kz• k3• za přijetí těchto dálleco posUlnů stejné míry p'řesnosti hl = hz = h3 = 1 a podává se'tedy v tomto případě pro '1Iineárné odlehlosti hJleidaného bodu Pod paprlSlkůodJchy,lkového obnuzcle!jednoduchý vztah

kl : k2 : k3 = dl : d2 : d,q. . . . 11.který sedá velmi jednoduše kom;;truovati. 1(onstrukce provedena

1916/24

jest v obr. 4. pro~é tam vepsané elementy. Pro tytoeJemeltltypodává se odchylkový obrazec o paprscích ľ, 2', 3' s průse-číky PlZ' P23' P13' Sestrojme druhý trojúhelník p'12 ,p' 23 , p' 13 ve-dením rovnoběžek se strahamidl, dz, d3 ve vzdálenostech odpo-vídaiících délek (případně stejných dílů) stran odchylkového obrazce

tedy d (vztažmo ~). Spojením stejnolehlých vrcholů p, p' obdr-

žíme v průsečíku spojnic vyrovnaný bod P, jehož poloha hovírev. 11. a opravy souřadnic jeho se vyjmou pak v měřítku posunůgraficky z výkresu.

Orafickákonstrukce podává opravy souřadnic oy = - 0'13 m,ox = - 0'03 m. Výpočet vyrovnávací s vahami p - S2 podalopravy oy - - 0'131 m, c)'x = _.0'030 m.

Obeoné a neHednoduši čistě konstru'ktivné řešení, pNi tom geo-metliiicky Ipifesně odůvod1něné, podává methoda li. Ber t 'O t o v ,a,kterou budeme tu apHkovati; z té příčiny uvedeme jeiji zásady tak,jak byly uveře:jněny 37) v p.ojednání "Solution géométrilque du pro-bleme de 1a détermination dJu lieu ~e pilus PfobaJble du nalVtre, a'l1moyen d'un nombre QuelconQue de haut,eurs., plus grand Qulel2.

I. J e-I i dán o v r o v i něm bod Ů, z nic h ž j e den ie s tP p a k těž i št ě G t o h o t a -ob r a z cer o v litu n éhoj e s tbodem, pro který pllatí I Gp2 = minimum.

Důkaz. Pro každý jiný bod A (obr. 5.) obdržeH bychom 'troj-úhelník AOP a tu Ap2 = A02 + Op2 - 2 AO .GP cos 1:::AOPa pro souhrn bodů P:.

I Ap2 = in A02 + I Op2 - 2 AO .I OP cos 1:::AOPJežto .pro tčžiště platí I OP cos 1::: AOP = O, bylo by tedyI Ap2 > I Op2, jak bylo dokázati.

1916/25

Je-li dán o v r o v i n ě ~obr. 5) m pří mlel kj i n ~c h 1.MNj e s ti e dln o ti, bod G té t o r o viJ n y, pro k t e r Ý ...!'Gp2 = min.t. j. součet č'tvercli vzdHeno:sU toho !bodu o.d da-ných přímek jest nejmenší, jest těžištěm pat Pkolmic spuštěných z tohoto bodu na dané přímky.

Dlikaz. Kdyby těžiště bodů P nebylov G nýbrž v jiném bodu A.pak veďme A Q .1M N a vzhJ\edem ua dřívější p'liatí

...!'Op2 = m AG2 + ...!'AP2.Pak by platilo ...!'Op2 > ...!'AP2.

Dle obr. 5. jest dále ...!' Ap2 > ...!'AQ2 a tedy by následo-valo, E Gp2 > E Ap2 > E AQ2,a E Gp2 nebyl by m~nimem, což jest protli suposioi,. že G jest tě-žištěm pat P.

J e dán 01 v r o v i něm pří m e k, z nic h ž AB j e s tj e dno u a b o q M pro k t e r Ý p Ia t í, ž e s o li Č ICIt čtv e r c liv zdá I e u o 's t í j e h o odd a 'UlÝ c h P' ř v m Ci k j e 's t m i-nimem; spustíme-li z libovoltného bodu O téže ro-v in y n a k až d o u pří m k u k 01 m i c,i OP I AB a pro m í t-ne me-li bod M na ty t o k o Imli c e MQ .1OP. je st g e o m e-trické místo bodů O kružnice a těžiště obrazcespojnic bodů Ona obvodu tohoto kruhu ztotož,níse s těžd>štěm pat kú'lmic P. (obr. 6.)

Důkaz: Spusťme kolmici MR.l AB. Dle dřívější púučky jestM těžištěm pat kolmic R a platí, že součet projekcí úseček MRdo libovolné osy rovná se nule; tedy E MR = O.

Dle obr. 6. OP = OQ + QP = OQ + MR. Tedy součetEOP = EOQ pro libovolnou osu a těžiště průmětů, O na obvodukruhu jest identické s těžištěm pat P.

R e š e n í. Určení hledaného bodu M provede se konstrukcíanalogickou., Buďtež na obvodu kruhu (obr. 7.) libovolné body

1916/26

q', q", q'" . . . a r na paprscích odpovídajících bodům Qll Q2,Qs .. '. a těžišti jich obrazce G. Konstruujme těžiště gobrazceq', q",q'" . '.' homologické ku těžišti G obrazce Qll Q2' Qs'Sestrojme přímku rg; určí tato na obvodě polohu "bodu o'homologického ku bodu O, z něhož byly body Qll Q2. Q3 ...na obvod kruhu promítnuty. Konečně konstruovaný průměr O'mspojnicí ,0'C stanoví bod m, který jest homologický ku bodu Ma vzniknou dva podobn~J.!:0júh~níky ~ o'g m '""-'L1 OOM. Tyto"podmiňují úměru OM : o'm = 00 : o'g, ze které lze konstruk~tivně neb počtem odvoditi OM a na směrově známem paprskuo m určiti polohu hledaného bodu M.

Postup konstrukce p,ravděnejpodobněj'šíiho bodu v obrazci od-chylkovém za svrchu zmínětnJé suposice jest náJslledujíd. Volímestřed knuihu vhodně k obrazci odchyt~ovému, bychom získaLi propromítající PaJprsky urlčité řezy. Nejvýhodněii jest zvoliti! tentostřed btízko mí s taJ, kam p'adne vyrovllalný bod, které dovedemev obrazci odchylkovém předem zlbližně "ozllla,čiti'. Průměr kruhustačí as 10 cm pro přehlednou a jasnou kmJlstrukci. Pak zvoilímestřed\ promítáni O vhodně tak, aby byly docúleny výhodné řezypmmítaiírc:ích p,a'Pn;.ků s pomocným kruhem a z tohoto středu O~onlStruUlieme kolmice na strany odchylkového obrazce s patnímibody 1, 2, 3 ... , které promítneme těmi též paprsky na pomocnýkruh v body ľ, 2', 3' ... Stanovme těžiště T obrazce 1,2,'3 ...a těžiště t homologického obrazce ľ, 2',3' . . . Spojnice O Tstanoví na obvodu kruhu bod -r; co průmět homologického bodut. Spojnice -r;t protíná kruh v bodě o'. Průměr o'C zajišťuje nakruhu bod P, jenž leží na paprsku O p ve vzdálenosti dříve vy-

šetřené OP = ~~op. Tato označení dodržena jsou napřipo.

jených dalších příkladech.

Přednost konstrukc'e Bentotovy SlPočívá nejen v její jednodu-chosti a přesném geometrickém ,odůvodnění,ale též v tom, ~e po-dává řešeni pro každý od,chylkový obrazec bez ohledu na povahu'odchy,l,ek, jak jest pro místní triwgulace třeba, bez zVlláštních supo-SlÍ'c,k lčemuž se vrátíme při poznámce o jiném ř'ešení. Ostms1trvý:..sledlm zaVii!sí od vystižení vzájemných homologických obrazců pat,jich "průmětů kruhových .a 'Správného vyšetř'ení těžiště obouobrazců, k čemuž jest nutno přihlížeti a zkouškou možnOu chybupředem vyloučiti.

IRř~ nelVYlPinění 'Uvedených okolností vybočuje bod výsl'ednýproti matematické poloze, jak v praktických běžných příkladechjest kOlllstat'Dváno o jedlIllilČkyv centime~re'ch, a!le djá se tomuto syc..stematickému vlivu konstrukce čeli1ti v,otbou druhého středlU' pm-mítání O2 proti prvému 01 na kruhu diametrálně položeného.Tím získává se dflUh\Ýbod P2 jenž jeSlt v opačném smyslu přesta-ven a bod matematicky přesnÝ padá do stiředu spojnic obou bodůP1 P2. aJ to s přesností centimetru v přezkoušených případech přilJa~načeném uspořádání. T~kto podává konistrukoel zajištěné vý~sredky ..

1916/27

Obrazce z pat a z bodů na obvodu tvoří se syste~matickýms!pojením sOUlsednrch bodů prostě, ják vedle sebe bodyle/Žiív souvis!l~ SPo.i~tOISti.

DaJlším úko;lem jest vyšetření těžiště rovinného obrazce. Tostačí vyšetlřiti konstruktivně. K tomu připojíme někeré p1olwámky.Jedná se tu o vyšetření těžiště trojúhie1lníika,případně čtyřúhelníka,jež nejčastějii odchY'I~QIVýobraZlec p'ředistavujL Je-li odchylkovýobrazec mnohoúhelník 'o větším pdčtu stran, rozliožíme ho v troj-úhelníky, vztažmo čtyřúhe'1n:íky a konstruujeme těžiště skkídáním.

(Pokračování.)

Zprávy literární a odborné .. Dr. t~chn. Prant. Cuřík: Základy vyšší mathematíky

díl 1. Nákladem Ceské Matice technícké. Praha 1915. V naší literatuřetechnícké až doposud postrádali jsme vhodných děl a učebnic z vyššianalyse. Matice technická rozhodla se proto výdati spis o vyšší mathe-matice. který by pro technika byl nej'en dobrou učebnicí, ale i příručkouvpmxi. Toho >k,nilhaa1Jjtorova:'Plně dosáhlJa. Navétzujíc na mathematiku stře-doškolskou, vykládá. nejdůležitější methody a upotřebení počtu differen-ciálního; po v§eobecném ()d!vo~ení jsou uvedeny charakteristioké přílkla-dy, které čtenáři illustrují theorii. Potřebná odvozování jsou provedenajasně, bez dlouhých theore:tických výkladů. »Zákliady« mají sloužitinejen posluchačům techniky, nýbrž i inženýrům v praxi a kniha v prvéřadě je psána pro ty, kteří potřebují mathematiky jakožto pomocné vědyku svým pracem specielním. Pro inženýry-geometry je zajímava zvláštěpartie o řadách a o maximech, kde způsobem snadno pochopitelným jepodáno vše, co v geodésii nejčastěji l; mathematické discipliny se vysky-tuje. I methOdám graďickým i rlizným mechanickým pomliClkám početnímje věnována pozornost. Všechny příklady jsou .voleny šťastně. Kniha jepsána vědecky, avšak i neodborníkům snadno přístupna a přes některétiskové chyby, jež svědčí o neopatrném provádění korektur, je pečliv~uspořádána a vypravena. Jsme přesvědčeni, že kniha také geometrům vpr,axi udělá doiJ.ré s~užby a ,Mzeji co nejvřelejí doporučiiti. P.

Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samo....správných a zeměpanských. .

Nařízení ministerstva veřejných prací ve srozumění min. vnitra, minist.kultu a vyučování. pak spravedlnosti, financí. obchodu. železnic a orby,ze. dne 4. ledna 1916. týkající se usnadnění dosažení oprávnění civilníhotechnika (civil. inženýra neb civ. geometra) Invalidům z nynější války.

Rakouským příslušníkům, kteří v nynějši válce na základě super-arbitrace byli uznáni za invalidy a žádají za oprávnění éivilního te'chnika(civil. inženýra neb civil. geom.) dovoluii se k nejrychlejšímu dosaženíjejich postavení následující usnadnění.

a) Doba praxe, stanovená v § 11 min. nař. ze dne 7. dubna 1913, ř. z.č. 77, snižuje se o jeden rok. Tito. v úvahu přicházejíci žadatelé za opráv-nění civ . .inženýra, mají vykázati podle ustanovení citovaného paragrafunejméně čtyřletou odbornou praxi, - ti, kteří v jejich odboru dosáhlihodnost doktorskou, nebo složili diplomovou zkoušku, praxi nejménětříletou - a žadatelé za oprávnění civ. geometra, odbornou praxi nejménětříletou.

b) Předepsanou zkoušku v §§ 9 a 12' zmíněného min. nařízení mohouskládati zmínění uchazeči o právo civ. technika (civ. inženýra neb civ.geometra) již po uplynutí dvou let předepsané praxe.

c) Do prokázané praktické působnosti ve smyslu §§ 9 a 12 zmínt:-ného mIn. nařízení započítají se také ona období. která ztráviIi v přísluš-ném odborném zaměstnání dotyční žadatelé o právo civ. techníka (civ.

1916/28

inž.. neb civ. geom.) mezi~k,utečným ukončením svých studií na vysokýchškolách technic. (přednášky a cvičení) a s.ložení poslední státní zkouškyv § 10 žádané, - případně' dosažení doktorátu, - z dotyčného odboru.

d) U dotyčných uchazečů za oprávnění civil. geometra, kteří' vyko-nali svá studia na k,uIiurně technickém nebo hydrotechnickém ódbornémoddělení na tuzemské technické vys. škole, jejichž státní zkoušky v době,kdy tatoodbor.oid<dělení 'albsoIlvov:ali,stlÍ!tní~koušky z vyšší geodestie l1e~zahrnovaly, dlužl1'omm za to, Ž!epoda:!'istudijní průkaz. jestliže kromě do-tyčné II; státnf Zlkoušky, také vykona:JIizkoušlkupr'okazujíd jejkh prospěchve vyšší geodésii. . ,

e) U dotyčných uchazečů za oprávnění. civilního technika (dvil.inženýra neb civ. geom.), buď i v tom případě, že nejsou s to předložitivysokoškolská vysvědčení z nauky národohospodářské a z rakouskéhopráva správního, omezena zkouška předepsaná v § 12 opětovně zmíně-ného min. nařízení. na zkoušku ze zákonů ;1 nařízení, jež dotýkají se jejichodboru. Toto nařízení nabývá ihned platnosti.

K nařízeni min. spravedlnosti v dohodě s min. veřejných prací zedne 1. června 1914 o vy h o t o v o v n í díl čích p lán ůměst.· staveb.úřady. přístupuje města Ví d e ň a Brn o.

Z dolnorakouské inženýrské komory. Z jednání je sděliti. Sezeníkomor. předsednictva ze dne 16. prosince 1915.

Inženýr. komory ve Štyr. Hradci a v 'Praze prosí, by dolnorak.inženýr. komora zařídila čeho je třeba, by bylo vymoženo přibrání Ínžen.komor k jednání o vyrovnání s Uhrami. T e j é s sy přejímá úkol jednatio tom s min. S c h ti II e r e m. InženÝr. komora v Praze dává podnět ktomu, by svolán byl druhý sjezd inženýr. komor do Vídně. Přijato svo-lání v dubnu 1916. Naproti tomu B ti n s do r f činí návrh: Všem inženýr.komorám buď sděleno, že před svoláním II. komor. sjezdu lTiusejíse v jcd-not1I'VÝch~komor.předs,e:ctJni1ctvechk'ona:ti schů1ze schopně k usnášení se', bybylo dostatečného materiálu ze všech komor. Jelikož tomu té doby ještětak není, nebuď prozatím sjezd svolán. Návrh se přijímá.

Místodržitelství uvědomuje inženýr. komory, že soudůnl byl dán'poukaz. aby trestní soudní 'stíhání komorních členů bylo komOře oznámeno.

Předsedající navrhuje, by. se práce pro honorář. tarif vykonávalyna základě honorářového tarifu spolku úředně oprávněných civ. te.chn~kův DoL RakoU'sích ze dne 26.dubnoa 1906 a ji'flýchdolbrých již hotovýchtarifů. Upozorňuje. že by bylJo žádo,ucno. aby byla tiskem vydána sbírkazákonů, nařízení a normál. výnosů důležitých pro civil. techniky a žádáproto pány referenty, by podali' zprávy.

Cís. nařlzenl o třetí dílČí novele k všeobec. občan. zákonnlku' ze·dn~19. hřewa 1916, ř. z. Č, 69 doplňuje nařízení ze dne 14. ří'jna 1914 a 22.července 1915. Vyhovuje vlivu války na jednotlivá odvětví soukroméhopráva. Pro geometry je důležité usnesení o p o ze m ko v Ý ch kn i h á c.hzničených a náhradných listinách do obnovení knih. V námezní smlouvěse mění odstavec o pro mlč e ní a zákonJ\Ých lhůtách, . jež skráculé301etou lM,tu ,n'a 3!etou od 1. ,dubna 1916. Císař'. naříZení' nabývá. pl:Mnos.ti1. lednem 1917.

Zprávy spolkové.Zápis. o III. vaíné scbůzl Spolku. českých. geometrů. konané· v Praze

v budově české tecbnikydne 12. března 1916. V1IrČený čas ,se nedostavildle stanov ustanovený počet členů, proto konala se valn,á hromada o půlhodiny později. Pře d sed a zahaj.uje schůzi o 10. hod. dopolední. UvítavpřÍ>tomné,ZiII1i1ňujese o spol'kovémčasQJ]isu, jehož vydávání hlavně zÍÍ'nan,čních. d,ůvodů muselo býti. obmezeno, ačkoliv časopis je zvláště v těchtodobách nejdů!lCži~ě'jšímčIíá'nkem' s·po:lku .naŠeiho, udržujícím jedinétémeřpojítko mezí členstvem a spolkem. S politováním,musi konstatovati, žečlenové nemají dostatek smyslu pro organisaci spolkovou; Většina členůdlících za vojenskou povinnosti nedala o sobě nejmenší Z'právy, ačkoliv,jeto nejen jeiichpovinností, ale i v jejich zájmu •. Činí par alelu s poměryv Německu. Němečtí kolégové informují svůj spolek nejen. o svém. ,pobytIt.píší o své Činnosti. uveřejňují j .své zkušenosti odborné na ·poli-válečném

1916/29

nabyté, pracují-li při technických odbon;:cl14'ano i časopis spolkový dávajísi posílati do zákopů. Takový smysl ·pro společnou činnost odbornou do-sud u nás schází. Dále promlouvá o snahách středoškolských profesorůmatherpatiky, deskriptivy .a fysiky vsunouti praktickou geometrii do vy-učování .mathematiky. Za .. tím. účelem byly konány debatní schůze v J ed-notě českých mathematiků a fysiků v Praze a probírány otázky, ve kterétřídě je třeba začíti s praktickol\geometrií, jakých úloh a měřičských po-můcek užít v jednotlivých třídách a má-li sepřidělíti praktická geometríek mathematice středoškolské obligatorně ueb neobligatorně dle indiyidua~lity učitele. Výsledkem všech porad bylo usnesení, aby s profesory ma-thematiky, kteří by dobrovolně se přihlásili. byl proveden určitý početpraktických cvičení z geodésie. by do té discipliny vnikli a pak dle svýchindividualnÍch schopností prozatím nabytých zkušeností využitkovali přivyučování mathematiky. Pak čten zápis o minulé valné hromadě, jehožznění se jednomyslně schvalujie. Na to přednesena z p I' á v a j e dna t e 1-s k á za rok 1915. Ve třétím správním roce spolku našeho trpěla činnostjeho mnohem. krutěji než-li v roce minulém. Jen zachování kontinuity na-šeho spolkového života přimělo nás svolati letos valnou hromadu, ač jsmesi .všichni dobře vědomi, že činnost naše v uplynulém právě roce bylavelice chudičká. lilavní příčiny ťoho však byly mimo nás. Zájem členstvana věcech stavovských i spolkových - tak lako ve všech ostatních spol-cích - upadala dnes se zdá, jako by se již ani nikomu o věcech stavov-ských mluvit nechtělo. Je to zajisté stanovisko nesprávné, ale lze doufati,že po urovnání nynějších abnormálních poměrů chuť k intensivní spolkovépráci se opět dostaví. Vydávání spolkového časopisu »ZeměměřičskéboVěstníku« musilo býti obmezeno. Redakci však se přece s velkýmúsi!ímpodařilo, aby vycházelo vždy dvojčíslo pravidelně aspoň po dvou měsí-cích a aby tím jediné pO'j1ítkomezi spolkem a členy jeho, pov~tšině vyko-návajícími vojenskou povinnost, bylo udrženo. Celkem vyšlo 5 dvojčisel zaminulý rok. Clenské schůze s přednáškami a odbornými debatami, jakbyly projektovány v roce minulém, konati se nemohly pro nedostatekčlenstva. jež by se jich mohlo s,účastniti. Pro vyřizovaní agendy spolkovékonány byly tři schůze výborové a pět schůzí poradních pražských. členůvýboru, pokud zůstali doma. Smrtí odňati byli spolku našemu, pokud jenám známo, kolegové: Br a:b e c Ant., L u ke š Josef a Set n í č e kFrantišek, jejichž památku zajisté v úctě zachováme. Nový člen přistou-pil í, celkem je členů 3156 na konci roku 1915, ke konání vojenské povin-nosti povoláno bylo 93 členů, pokud jsme mohli zjistiti. Naše o db o č k ab I' n ě n s k á konala již lY'. řádnou valnou hromadu dne 12. prosince 191'5v Brně. (viz zprávu v minulém čísle). Druhá odbočka naše »S p o Ie kposluc'hačů zeměmeřictví v Praze« konala valnou hromadu4. prosince 1915 a zvoleni R u zka Frant. předsedQu, do výboru pak Ba 1'-

tošek Lad., Brab.ec Tom., Farka Vád., Chramosta Aut., Kin-s k Ý Jiří, Liš k a Frant., V a c k e Zdeněk, Z a hrad ní k Hanuš. Podlestanov vystupuje letos poslední třetina výboru při první valné hromadězvoleného a to pánové: prof. Pe tří k, inž. B e n e š, inž. P a I' ý7. e k. prof.dr. S e In e I' á d, inž. Zem á n e k, vrch. geom. Z e ní šek. Zprávu iedna-tetsik:ou Ikončím díky denním našim Ji,stům za bezplatné uveřejňovAní zprávspolkový'ch asbom protesors:kému č:es. yysqké š1kO'ly t,echnické v Prlarzeza propůjčení místností pro valnou schůZi, jakož í všem příznivcům spolkunašeho. - Ku slovu přihlásil seinž. F ti I' S t za »J ednotu civilních geometrův Praze«. Souhlasí s předsedou i zprávou jednatelskou, že v dnešní doběje úplná lhostejnost mezi geometry k činnosti organisační. Je uesprávnovš<ik, že právě teď dáváme ruce v klín, kdy se provádějí mnohé věci, ježmohou míti neblahé následky prtl náš stav. Poukazuj'e dále na nařizeními11lÍst~rské o dělení parcel, jímž povo'luje se nělkiterým městflm, abY svýmstavebním. úřadem mohly prováděti dělící plány pro knihovní dělení par-cel. Avšak v mnohých stavebních úřadech není kvalifikovaných geome-trů, nýbrž plány provádí oSOIba jiného old'boru, k,terá ppo ty.to speciál'l1ípráce není řMně kvalifikována. Zádá tudíž, aby všudy do stavebníchúřadů .byl přibrán geometr s dokončenÝm vysokoškolským vzd.ěláním,po přípal!ěs ilutori:;ací civ. geometra Il.ebo povt;)lovati tato oprávnění jentěm ·úřadŮm,· MeisotU zaměstná'l1i 1<vdi~ovaní geometN. Dallší kftvda děje

1916/30

se stavu našemu císařským narrzeníin o obnovování a úpravě hranic,kde.soudní ohraniěenfje možno provésti soudci 'bez odborného znalce. Jinábolavá stránka naše je otázka ve příčině zhotovování plánů polohy. Plánpolohy skládá' se ze dvou částí, totiž z části geometrické a dtuhéčástinávthové, která má hověti nejen podmínkám racionelně rozložené sítěuliční v ohledu komunikačním, nýbrž í má vyhovovati zásadám esteti-c,kým. Plán j)Oll'Ohyby nemohli dle přelVládiatjídc'h názorů ,prováděti anigeog'letr. ani stavební inženýr, ani architekt, nýbrž vŠichni současně.Re.'k· však doufá, že přednáškami zavedenými o plánech polohy na na-šich .vysokých školách nabývá' geometr úplné kvalifikace pro zhotovováníjejich a bude-Ii se budoucně jednati, kdo z techniků jest oprávněn zho-tovovati plány polohy, nebude se moci přehlížeti specielní vzdělání geo-metrů pro tento obor. Vitá dále okolnost, že někteří naší kolegove bylipovoláni za domQbranec'ké oinženrýry, litujevšak,že byl1iljsme přece od-strčeni, nebo! naši kolegové nemohou býti jmenováni inženýry-důstoj-níky, ačkoliv na druhé straně stavitelé používají této výhody. Apeluje naspolek a kolegy, by učinili kroky ve příčině zaopatřeni kolegů ínvalidů.Je povinností našich korporací geometrických se jich ujmout. Vláda vYšlajim již vstříc mnohými úlevami při průkazu prakse pro' dosažení autori-sace, jen třeba dbáti bedlivě toho, aby úlevy ty nebyly na úkor kvalifi-kace. Řečník obává se, aby ze zavedení praktické geometrie na středníškolu nevytvořily se kursy pro geometry, přičleněné ke střední škole,čímž by naše exis1eQ1lCeby:1a o'hrožena. P ř 'e1dsed a rozptyl1u!e OIbavyinž. Fiirsta vysvětlením, ž~ jedná se jen o to, aby učitelé mathematiky,fysiky a deskriptivy' svýrri žákům na praktických případech ilustrovalipouČ!kya věty ,tmewetickélJ1attthell1láitiiky.O,st<JAněpodobný směr vyučo-vání byl již před léty, kdy reálka byla teprve v začátcích a jen snahareálu' přiblížiti se gymnasiusv:ou úrovní, přivedla kruhy úřední k vy-škl'tíiúti·praktlkké geometrie z mathematikyreMné. Ž,e nyní opět kompe-tentní kruhy uvažují o zavedení praktických cvičení, jimíž by ryzí ma-thematika se stala žákům jaksi stravitelnější a na konkrétních příkladechv přírodě chtěji odúvodnÍiti theoretiícké pozmatky, má svůj původ vNč-mecku, kde podobné snahy se j~ž od desetiletí vynořuji. Pokud se týkáotázky jmenování domobraneckými inženýry-důstojníky, domáhá se spoleksoučasně se spolkem architektův a inženýrů v král. Ceském o to, abytéž geometři mohli býti jmenováni inženýry-důstomíky, ačkoliv v!<JeňskýSpOlek archite'Mův a ill1lženýrůve s'vém podání k mini,sterstvu geometry

'·~PJně{lominul. K otázce oprávnění zhotovovati plány polohy poukazujepl'edsélla 'ha přednášky o plánech upravovacích a zastaV-ovacích zavedenéna české vysoké škole technické v Praze, k čemuž pN,poju]oeprof: dr. S e-m e rád, že i v Bmě byla zřízena docentura pro výstavbu města žečeské techniky jsou jediné v Rakousku, jež mají přednášky' toho druhu.Konečně konstatuje předseda, že spolek v návrhu pro rozšířenou úpravustudia zařadil do programu přednášky o úpravě měst jdko' povinné. Zprá-va jednatelská se schvaluje. P o k I a dní k čte pak z p r á v u p o k I a d-ní a poněvadž nikdo nežádá vysvětlení, r e vi s o ř i ú č t ů prohlašují, ženalezli vše v nej)epšínf pořádku a navrhují, aby inž. Po n i a t o v s k é m uza jeho obětavou a neúmomou činnost spolkovou valná hromada projeviladfil:y.Schvaluje se. Poněvadž poměry se nezlePšily od roku minulého,SChvaluje valná hromada, aby pří s p ě vek č len sk ý z ů S t a I n e-z mě n ě n 8 K. ~ Vol b y: Do výboru byli aklamací opět zvoleni vy-stupující pánové: inž. B e ne š, inž. Par Ý ze k, prof. Pe tří k, prof. dr.Sem e rád, vrch. g. Žen í šek a nově zvolen civ; geom. inž. Š t ě-lJ á ne k. ~ Vol n é n á vrh y. Prof. dr. Sem e r ád žádá, aby se konaly'přednášky spolkové o geometrovskýchzátežitostech v době poválecné copřípravy, k čemuž předseda vysvětluje, že zatím všude není účastenství'a. nMaid.'.,Y 'pro větší čillllno.st:nutno jen 'hFeděti, abychom spolek udrželi. ažtJo normálnich poměrů. Inž. P o n i a t o v s k i navrhuje, aby otištčna bylaPřednáška 'prof. dra L u k á š e »0 právní strátH:e mezníkování pozemků«'oni ye Sppl~u' přednesená. Schvaluje se. Nato předseda končí valnou

<~ůzi PQděkó'V&iilm přítomným za účast a s pfá;rifin. abycbom na příšti vaL-'Ti.~ď"~omaděsěš!lse jiŽ· za póměrů příznivě'~íchčinnosti našeh'f) spolku.P''''hl, , ~. " ZapSal dr. Fial a.

1916/31

Zpráva pOkladnl pro rok 1915.

Příjem: ~~_ Vydání: I~Ina. hotovosti z roku 1914 . 1

1

'1505.98 odbočce pražské vráceno .,~..,....členské příspěvky . . . . 66422 na časopis •. . . . . . '[11 'předplatné na časopis .. I 7186 provise za inserci ... I 1 75

I

předplatné na inserty . '1. 178 50 da~.ě . . . . . . 11 11 7.3úrok za rok 1915 . . . . I 2692 reZle a porto . . . . . . 'i 12 7

I nevýdainé jmění .~. . . . I[ 400-I v pokladně .. .. . . .!i 682991

1- Dohromady. . 112447[48- Dohromady. . 112447148V. Praze, dne l. ledna 1916. Ing. Emil Poniatoysky m. p

t. Č. pokladnlk. . .Podepsaní revisoří prozkoumali dne 8. a 9. března 1916 pokladní a účetn!

knihy a všecky účty a doklady, dále hotovost a vkladní knížky spolkovépokladny a shledali vše ve vzorném pořádku.

V Praze, dne 9. března 1916.Prof. J. Pantofliček, m. p. Ing. los. Pošta, m:p.

t.č. revisor účtů. 1. Č. revisor účtů.Rozpočet na rok 1916.

Vydání: ~1~Kj~~ ~!Lj_~ __m~__~1Casopis . . . .~ .. . . 1280\- C~enské příspěvky . . . . 660~daně " 12 - predplatné. . . . . . .. 71 -režie . . . . . . . . 120 - hotovost 682199- Dohromady .. 14121- Dohromady. 141399

Zprávy osobní.Stát. zkoušku v u č e b. běhu pro .zeměměřiče n a.c . .lít';'"

i.: e s. vy s. š k o let ech nic k é. v P r a z e s I o ž i I i v r. 1915 p á nÓ v é~S a r i č M~, B u r g e t, Jos., 1., e I e z n Ý Ant., M a I k u s Jan, S k o r k o v-sk.ý .lar., Kouba Jan, Zítek Václav, Krátký Jo:s."C~~~PS~)o~,.Ma ech i e d o O s k., Str a k a Vlad., Ná h ů n e k Lad.;. a·Z,.Y.tl:ll,ťah.

Autor. zkoušku pro civ. ~eom. složili dále až d.obřez.na 1916 při místodrž. král. Ceského pp.: Šír Vr., f'rimIBoh., tI a m p I Mir., Š v e c Jan, f' o j t í k J os., Jan d á k Kar., Z el e n k aJos .• Keclík Tom.

Jmenováni: Pan VI. tI a j n ý, insp, ck. ev. kat. jmenov.án členem;J<:~~íkomise pro státni zkoušku zeměměřičskou na .c.k ..~eské ,technjce v Brně.

Rytíř. kříž řádu f'rantiška Josefa obdrželi p. vrch. ínsp. A. Do šel,Praha, J. Lei per t Vídeň, E. Dem m e r Vídeň, agr. insp. J. P r e s s e ILublaň. Titul a charak. ev. ředitele p. R L u x Bukovina.

Agrární operace: Agr. el. Abraharrrczik Rud., DOT)l.e·sNorb., Bolehovský Jos., Tannenback f'r.,.Krob Fr.,!Y\,ártlali0111., K'ob e'r RU1d.,K 10 f e 'r 'a, Vád., I iU h 'a!Us e r K., P u ti ar Qu., jme-nováni agrárními inženýry II. tř. (l./l. 1915).

Agr. geom. II. tř;: DeHer f'r., Trattnig Rob., ZakrejšekAl., P a II a Em., S p a I e k Mlich., P a leč e k Vinc., K u b í n Jan jIlleno-váni agr. geometry I. tř. (l./3. 1916).

Z voj e n s k é s I u ž b y: Dne 30. srpna 19150 zemřel na severnímb<Jjištičlen našeho spolku Ing. Ed. tI rád e k, úř. autor. civil. geometrv Prešticich. Jeho památka budížzachována. .

Kg. A. No v o t n Ý z Pardubíc sděluje, že od počátku války dlí veslužbě vojenské. Nyní je velitelem u železníčního pracovního oddělení za~jatců č. 9 v hodnosti poručíka. Kgové E. S I e z á k, praporčík a. M aC hBřet. jsou co re)wnvalescenti· v léčenÍ. .

ládáme kgy za oznámení adres (polních pošt) a osobnLz jich po-stavení ve službě vojenské a změny adres v službě civilní, bychom správ-ně časopis odesilatí mohli, přímo redakci »Dr. Semerád, Brno. Ceskátechnlka.«

Za redakci zodpovidá Dr. A· Semerád. - Tiskem Rolnickě tiskárny v Brně.Vydavatel: Spolek českých geometrů v Praze·

1916/32

v BRNE, 1. července 1916.

z EI'1ĚI'1ĚŘIČSKÝ UĚsrníKFrantišek Horský.

Vzpomínka k padesátému výročí jeho smrti (t 14. října 1866).

Právě před padesáti lety ze-mřel ve Vídni vynikající geodetPrant. Hor s k ý, technický oheftriangulačního a počtářského ú-řadu katastru daně pozemkové.V če~ké literatuře odborné i vNaučném slovníku marně bychomhledali poučení o životě a prácitohoto znamenitého odborníkapřes to, že byl českého původua zdá se, že by jméno jeho v od-borných kruzích našich upadlojiž zcela v zapomenutí, kdyby jestále nepřipomínal ještě dnes u-žívaný "diagram Horského". Vpravdě vynikaiící odborná čin-nost Horského zaslouží si, abyznovu bylo na ni poukázáno a abyjméno jeho bylo českými geome-try vzpomínáno s úctou a vy~lo-vováno s pýchou.

Chceme-Ii sledovat odbornou činnost fiorského, dlužno pře-devším povšimnouti si jeho práce jako trigonometra. V letechpadesátých minulého věku provedl četná měření sítí triangulač-ních nejen přesně, ale také co nejúsporněji. Svědčí zajisté o zna-menitém rozhledu jeho v těchto pracech a vysoké úrovni od-borné, že. vidy již při měření úhlů měl na my~1i pozdější výpo-čet sítě a dle toho zařizoval práci měřickou; omezoval ji naměření úhlů opravdu nezbytných, kterýžto způsob dnes se do-poručuje jako nejúčelnější.

Výborně byl seznámen také s vyrovnávacími methodamipro trigonometrické sítě. Methoda nejmenších čtverců byla tehdyještě málo známá a užiti její - při rozsáhlých úkolech triangu-lační kanceláře a při naléhavé potřebě výsledků triangulacepro detailní měření - jevilo se příliš složitým a příliš mnohočasu vyžadujícím. Z doby té. datuje se vznik známého jeho dia-

1916/33

gramu, na tehdejší znalosti grafických pomůcek velmi vtipněkonstruovaného. Diagram tento znenáhla vytlačil ostatní vyro-vnávací způsoby obvyklé do té doby v triangulační kanceláři aještě dnes po 60 letech s prospěchem se používá pro grafickévyrovnání, dále na zkoušku směrových součinitelů, pak k ústře-dění směrů výstředně měřených a při jiných analogických řešeních.

Když v r. 1860 grafická triangulace sítě IV. řádu byla na-hrazena trigonometrickým měřením, byl Horský pověřen sesta-vením podrobné instrukce provádění a výpočtu této sítě. -Instrukce tato nebyla tiskem vydána, některé formuláře všakQyly přejaty do pozdější instrukce pro zhotovování plánu metho-dou trigonometrickou a polygonálnou (z r. 1887). Také při sesta-vování instrukce pro měření stolová (z r. 1865) Horský velmiplatně se súčastnil.

Horský1) byl pro svůj úřad výborně theoreticky vyzbrojen.O. jeho vysoké vědecké potenci svědčí, že nejraděii studovalLaplaceovu, "Mécanique céleste", jež mu byla nejzamHovanějšímdílem (Broch - Semerád).

Za vedení Horského byly provedeny dále rozsáhlé výpočtyv pracech o úchylkách tížnicov5'ch, které uveřejnil piuk. Pec h-m a n n v pojednáních císařské akademie věd ve Vídni. Horskýměl při výpočtech této práce vysoké vědecké ceny záslužnýpodíl, jak sám Pechmann uváděl.

Nejznamenitější jeho činnost, a to rázu vědeckého, spadádo doby, kdy zaváděna byla stereografická projekce ku sestro-jení katastrálných plánů uherských; v době té (od r. 1860) řídilrakouské vyměřování katastrálné pluk. Ed. v· Pec hm a n n.Tehdy bylo třeba poříditi nejen prováděcí předpisy pro tuto pro-jekci, ale také opatřiti pro uherské měření katastrálné trigono-metrickou síf, dle přesných zásad vědeckých vyrovnanou. Zdeprojevilo se nadání Horského pro geodetické práce v nejlepšímsvětle. úlohy své zhostil se v pravdě znamenitě, o čemžsvědčí nejen vol!Ja postupu pro vyrovnání, ale i celková orga-nisace počtářských prací. Stěžejní tato práce katastrálného mě-ření uherského nabyla ohromného rozsahu do té doby nejen ženeznámého, ale do dnes také nepřekonaného. Předstihuje v tomtoohledu i práce při saské triangulaci provedené, obsahuiící řešenískupiny 159 normálných rovnic, o nichž J ordan - neznaje patrněpráce Horského - praví, že jsou v tomto oboru vrcholným vý-konem, který kdy byl a snad bude proveden. Aby bylo lze u-č,initi si představu o velikosti práce Horského, uvádíme, že přiní bylo řešeno více než 600 normálných rovnic ve skupinách po88, 73, 60, 84 (základnové sítě) a dále skupiny o 154 a 165rovnicích (spojovací sítě). Celé toto ohromné dílo bylo dirigo-

') Vřele ocenil jeho činnost dvor. rada A. Br o c h. v "O st e r r. Z e i t-schrift fiir Vermessungswesen", roč. 1903 a 1911, kterému tlorskýbyl - jak praví - nezapomenuteln~'m učitelem. Z článku jeho jsou pře-vzaty také četné údaje zde uváděné. Kromě toho připojeny jsou některéz jeho reminiscencí ústně sdělených (prof. Semerád), neboť Broch přirozmluvách se svými úředníky Cechy rád vzpomínal na tlorského jakona vzorného představeného.

1916/34

váno a provedeno Horským za účasti ještě 4 počtářů a skončenas úplným zdarem po 4 letech (r. 1864). Horsk)' vedl tento velikýpočtářský podnik duševně sám a nepropustil jediný závěrečnýpočet bez z k u š e b ní c h poč t ů iim provedených, v jichž vyna-lézavosti ho zesnulý Broch stavěl za mistra stejně jako v orga-nisaci a úpravě výpočtů. Sestavil k tomu i různé pomůcky. (Brochuváděl pravítko na počet sféroidického excesu a j.) Poznamenatisluší, že na celém katastrálném vyměřování zemí koruny uherskémají vůbec čeští geometří lví podíl; Marek a ostatní české vý-konné síly.

Pro praktický počet ploch konstruoval Horský důmyslnýplochoměr, dle něho pojmenovaný a svého času u katastru ofi-cielně používaný.

Horský byl dále nejen duší, ale i vykonavatelem veliké tri-gonometrické triangulace pro podrobné katastrálné vyměřováníměsta Vídně v měřítku 1 : 720 a zavedl i tu řadu praktickýchzařízení (Broch-Semerád.)

Vzpomínka naše byla by neúplnou, kdybychom se ne-zmínili o jeho osobě a ostatním jeho životě. Narodil se 3. dubna1811 v iihočeském městě Tře bon i z prosté rodiny občanské.Otec jeho byl měšťan a provaznický mistr, matka roz. Em r o v a,dcera rovněž měšťana třeboňského. Po studiích gymnasiálních vCes. Budějovicích dostal se na stavovský ústav polytechnický doPrahy, jakož i na pražskou universitu, kdež obíral se studiemmatematiky.

V r. 1837 vstoupil jako zeměměřičský adjunkt do služebkatastru daně pozemkové. Do triangulačního a počtářského úřadupovolán byl roku 1842. Trigonometrem byl jmenován v roce1853 a r. 1861 dostal místo druhého revidenta a stal se současnětechnickým chéfem tohoto ústavu. V úřadě tom setrval do po-slední chvíle svého života. Byl ženat, ale manželství jeho zůstalobezdětné. Způsob jeho života byl prostý, jak jen možno si myslet.Všechen jeho zájem soustřeďoval se jen na vědu a všech svýchvolných chvil využíval ke studiu děl matematických a geome-trických. Povahy byl prosté, přímé a skromné, ve styku se svýmipodřízenými počínal si vždy správně a spravedlivě. Horský trpělvleklou chorobou, jež jeho činnost značnč stěžovala a r. 1866 po-dlehl zákeřné choleře.

Zajímavý je posudek, který o něm podal ředitel ústavupluk. Pec h ma n n :

"Každý sebe obtížnější úkol je s to provésti, kromě tohoje nadán schopností poučiti a vésti iiné. K představeným chováse správně a skromně, ke kolegům a podřízeným přiměřeně adbá o pořádek. Koncept jeho je dobrý, vědecká pojednání velmizdařilá. Vlastnosti tyto opravňují jej úplně pro vyšší postavení.Na svém dnešním místě je ne p o str á dat e ln Ý m."

A tento nepostrádatelný a nevšedně způsQbilý úředník, kterýřídil technické práce,. na něž každý odhorník patří s obdivem,musel se spokoiifi s místem druhého revidenta IX. hodno tř. -Zaiisté význačné pro tehdejší oceňování naší práce odborné!

1916/35

Nepochybujeme, že dojdeme souhlasu všech českých geo-metrů, opakujeme· li přání, vyslovené dv. r. Brochem, aby řIor-skému zůstala povždy zachována čestná památka v rakouskémi uherském katastru, aby jméno jeho vždy bylo uváděno v řaděostatních vynikajících geodétických pracovníků. J. R.

Grafické určení vyrovnané polohy bodu.

Obr. 8.Konstrukce těžiště čtyřúheLnrka. (Obr. 8.) Známým způsobem

sestrojíme těžiště tI trojúhelnika 1 2 3 a těžiště t2 trojúhelníka2 34; pak leží těžiště T4 čtyřúhelníka 1 24 3 na spojnici tI t2 aje-li její průsečík s úhlopříčnou 2 3 bod p, platí tu pro polohutěžiště T 4 úseky tI T 4 = P t2 a analogicky t2 T 4 = P tI' Zkouškusprávnosti konstrukce podá druhý pár trojúhelníků, vznikajícípoužitím druhé dělící úhlopříčny 1 4.

Jinou konstrukci těžiště bez kružítka sděluje Řehořovský."Nový způsob sestrojení těžiště čtyřúhelníku38)".

Při sestrojení těžiště obrazce (k. př. pětiúhelník 12345 v ob. 7)skládáním z trojúhelníků neb čtY'řúhelníků, iU llIiichž jsme těžÍ'Ště~lementámě určHi, platí známá poučka o poloze púsobiště výsled-nice T5 dvou rovnoběžných sil P 4 a P3 na spojnuoi působiš! těchtosil, že úseky působiště od kmjních bodů jso'llzvratně úměrny veli-kosti sB v koncových bodech působících; velikost výslednice těchtosil jest rovna algebraickému jich součtu. Tedy T4 T5 : T 5 t"= P" : P 4'

kde P 4 odpovídá. ploše čtyřúhelníka 1 2 4 3, P" ploše trojúhel-níka 2 5 4.

1916/36

Polohu těžiště jest tu možno vyšetřiti číselně z pravoúhlýchsouřadnic vrcholů y, x odchy'likového obrazce a to prostÝm vystře-děním vzhledem k tomu, že posuny, které vytvořily obrazec na-dál,('luvažujeme dle dřívějšího odůvodnění se stejnými vahami a po-dají se souřadnice těž:ilště v téže sous,tavě Yt, X t vztahy

~ 2::xV-_l' x-,t- nt-n°

Poč etc h y b v naznačené methodě. Při grafickém určenípoLohy bodu, jež slieduje dle 'ČÍlstěpraktické, není Ú'čelno sahati kutheoretickému odvození chyby, nýbrž jest se přiidržeti blelzprostřed-ně uvažovaných veliČlin. Tímto vyrovnávacím počtem jsme vyho-věli zásadě vyrovnání kolmých odlehlostí (posunŮ) bodu určova-ného od paprsků odchylkového obraz'ce, jež jsou pro polohu bodusměroda!tnými a prakti'cky budle účelino také počet chyb na tytovyrovnávané ekmenty aplikova,ti v míře J.ineárné.

Praktický pojem o přesnosti určeného bodu nejjednodušímzpůisobem nám podá průměrná chyba 1j zbývajících nmmálnýchodlehlostí k vyrovnaného bodu P od paprsků odchylkového obraz-ce dle vztahu

[I k! ]1j = _C_.~ •

nTyto odlehlosti ,se vyjmou zase graficky a;,odečtou na měřítku

situace odchy,lkováho obrazce. Bylo by možno slleoova:ti SOlUlViSllostsoučtu čtverců těchtoliJnreárných odlehlostí s počtářsky odvo,ze~ným součtem 'čtverců odchylek úhlových s vahami dlle' dříve uve-dených vztahů a apl;ikací počtu chyb na funkcionálné vztahy po-sunů přejíti pak na chyby vsouřadnidch. Dosp'íváme tu ku známýmmethodickým vztahům, jichž vyčíslení jest pracné, výsledek čistětheoretický a nehoví tudíž zde sledovanému účiel1u.

Ostatně odchylky směrů, vztažmo úhlů vyrovnarných od od-povídajících pozorovaných získáme z vYDočtený!dh konečnýchsměrníků z vymvnaných souřadnic, jež řešení uzavírají a grafkkýpostup diagramem ostře zkouší. Tle'l1topočet směrníků jest pro se-staJvení Im'l1lečnÝchma'f,ematkky přesných nástinů stamičních přímonutností a nemá býti vypuštěn.

Obecné řešení uvaž,ovaného úkolu Bertort:ova s různými vahamipodává ďO c a g n e v "Sur la détermination du point le plus pro-bable donné par une série des droites non convergentes«o39) Kon-strukce tu jest složiJfáa: ljdto v běžné praksi měřické prvky od-chy.Ikového obrazce přUímáme rovnovážně, nebude tu specielnězajímavá konstrukce di'Ocagnle'ova blíže opakována.

4. Pro sdělielnou methodu uvádíme příkliady na všechny třizákladní druhy určení po'1ohy bodu a konstruktivné výsledky srov-náme s výsledky počtářského řešení. VOlllímetu značně rozdílnédélky určujídch paprsků k diľas,tickému znázornění.

Pro vŠ1e'chnyúlohy vo~en tentýž bod, prvky určovací se pakkombinují.

1916/37

Úloha protínání vpřed. Dány jsou souřadnice určujících bod1Ů:

L11 y = + 55.990'30 m, x = + 81.370'18 mL12 y = + 72.742'52 m, x = + 80.298'48 mL14 y = + 65.628'87 m, x = + 85.793'54 mL16 y = + 61.232'12 m, x = + 88.576'01 m,

a předběžné souřadnice určovaného bodu:L15 y = + 62.715'53 m, x = + 86.334·82 m.

Odentované směry viz:

Nástin udajů pro vyrovnání bodu L1 5 protínáním vpřed.

I I ~ ~ s = [vyrovnaný směr. ú Pozor. orient.

b~} n° la+b+lcedběž.S~ěr'_~Oi směr.ú'

I-+- 0.//79 50.79

1 6.99 - 1.98 + 1.47 + 3."41 + 2.90 53033' 53."41-+- 1.48 51.48

2 13.69 + 1.51 + 0.91 + 3.99 + 6.41 301' 02 53.99~ 0.38

+ 4.63-+- 5.68- 9.91

25.62

+ 12.74 280 31 30.6315.68

- 20.55 146 30 00.09

Normálné rovnice: + 112.73 a x + 25.64 d' y + 93.4079 = o+ 25.64 a x + 57.35 ;}'Y + 135.5856 = o

Vypočtené opravy souřadnic: a y = - 0.222 m,ax = - 0.032 m.

Vyrovnáním přechází [p I t] = 388.79 na [p v v] = 57.66.

Grafické řešení' podává obrazec odchylkový (viz obr. 9), jenždle methodjy Bertotovy pro střed pwmítání 01 podává OIPravy:

rJ'y = - 0'22 m, ax = - 0'01 m.

(Na zkoušku pro střed promítání O2 podává opravy:d"y _ - 0'25 m, d"x = - 0'02 m.).

I<eŠienípo'Čtářské dle methody nejmenších čtverců svrchu u-vedenépodává opravy ay = - 0'222 m, UX = - 0'032 m;proti grafic. středu uy = - 0'23 m, ax = - 0'02 m.

1916/38

Ii, +xI.I

Průměrná hodnota odchylky určeného bodu od paprsků od-chylkového obrazce

0'200'fj k = --- = 0'05 m.

4Při průměrné d~lce určovacího pa'prsku, v tomto příkLadě hodnoty6'4 km, odpovídá 1j k změna směrníku 2".

Úloha zpětného protínáni. Bod L15 s dříve uvedenými před-běžnými souřadinicemi určen jest zpětným protínáním od těchžebodů, použitých při protínáni vpřed (na s.tr. 38) a staniční údajezde použité viz v nástinu na str. 40,

Graiické řešení podává obrazec odchylkový (viz obr, 10), jenždle 8ertota pro střed promítání 01 skýtá opravy

d'y = - 0'15 m, ox = 0'04 m a

pro střed promítání O2 skýtá opravy(Jy = - 0'27 m, d'x ---:- -+- 0'01 m.

Aritmetický střed obou hodnot grafických(Jy = - 0'21 m, d'x = 0'02 m.

1916/39

Nástin

údajůprovyrovnání

LI5protínáním

zpětným,

'~éE

.Součinitelé---c

--{----

-Vyro~;aný:

,Biií.>::Vaha

,Ivu=u--ul

sPředběžný:

MC';l:>

'hl

v,:

'II'

•:l

.>::

uu

sme,ru

'u1,u l_

-,'b

-'-II---·---c------

--1-----

.g:v

21Pn--r

-b---

'b--

'Iu-Uo

ua;;r

u'u

směr

:úhel

~směr

(J'

úhel

u'co'0..

a_!

~_r

Il_'

"...

.0

__,

0..__

.1

'Is"3{:"

36-I"

981+I"4

7j_2"26

1-7"J-=1

~~;j2i-

~"~233

'33'5~:

:~192:6

'ol~:~~126

'26'48"

92'56'23

"612'69:

-4'241--

6'40

1I

-0'091

32630

0'09

14,91'219

2311

II

I2'34

+II'08+7'67

i+15'54+34'29

27'26

13401

30'54

13401

1514

'12'96

16'84

1+1'27

I+

4,83

11003\

30'63

24'83

14'84

-5'33

-0'36

+3'361-

2'33,

2031

23'36

52'09

2!II'701

1'511+0'91

I,_

3'02

12102

53'99

58'98

'33'96

-3'49

+0'561

-2'58

-5'51

51'07

11230

59'42

18,36

1'981+1'47

__1__

123333

53'41

!_

,-

4'83

1'

+11'08+8'231-

18'90,-34'29

IO

I:360

0O',

O"

I+

4'83!

l-lI'08

-8'231+

18'901+34'29

I

Normálné

rovnice:

+1154'98ux

+274'09

uy+

677'4998=

O+

274'09

d'x+

544'15

uy+

1028'7609=

OVypočtené

opravy

souřadnic:

d'y=-

0'18

1,dx=-

0'01

6m,

Vyrovnáním

přechází

[plulu]=

2653

na[p

VuVu]=

683,

35324

2620

3113

5546

: I 111231

12626

48I 1'

'360°O

'!

1916/40

o ,I i i i i I i i i i \

O 'O

2I

20cm

Počtářské řešení dle methody nejmenších čtverců (víz str. 40)'udává opravy souřadnic:

(.!'y = - 0.181 m, d'x = - 0'016 m.Průměrná hodnota odchylky určeného bodu od paprsků od-

'chylkového obnl'zce jest

'což pn průměrnézměně 2".

Úloha kombinovaného protínáni. Bod L15 daný dříve přija-tými předběžnými soU'řadlnucemi ur'čen jest kombinovaným protí-náním od dříve ,přijatých bodů a sice přímo kombinlací dbou dří-vějších jednoduchých případů. Staniční údaje uvedooy jsou v ná-:sťinu na str. 42. Předpokládáme tu z předu vymezený úkol.

Grafické řešení podáváodchylkový obmzec (viz. obr. II),jenž dle konstrukce Bertotovy vykazuje:

0·19 = 0·05 m,4

délce paprskú 6·4 km odpovídá v míře úhlové

1916/41

~I

o '~Váhy

>. ""o III

VyrovnanÝ

Předběžný

-----

~0_1

úhel

směrů

Iúhlů

1_b

a u--I-b~-

6i0'72

-4'24

-6'401

410·S8+

6·S4+

'·27

1I

2113'69+

1'51+

O'91i

I1

i6'36

61 I

2'34

" 1

41I

,14'84

I2

I i33'96

I1

--_.-----_._-_._--- I l

orient.

směr

(J'

1+

1'04

51'04

:+3'41

+2'90

53°33'53'''41

!+

2'66

12'66

[-9'91

I-20'55~

14630

0'09

+1'11

i27'11

+4'63

+12'74280

3130'63

+2'03

'52'03

,+3'99

+6'41

30102

53'99

2,vnit

řní

úhly

i1_

1'1/38

-2'26

--7'871-

16'''32-26'45

-0'55

+11'08+

7,671+

15'54+34"29i

'[.

+4~

1

-5'33

-0'36

+3'36

-2'331

--2'99

-3'49

+0'56.-

2'58

-5'51

:'i

II

I53°33'50"i

1146

3010

1 I

I21"62

I

92°56'06'''68

14'45

I13401

30'54

I

I92°56'23"

1 \134

0115

2031

2024'92

2031

23'36

59'01

11230

59'42

NormáIné

rovnice:

+1267"71

Ó'x+

299'73

uy+

770'9072=

O+

299"73

ux+

601'50

uy+

1164"3465=

OVypočtené

opravy

souřadnic

uy=-

0'185m,ux=-

0'017m,Vyrovnáním

přechází

[pil]=

3040

v[pvv]=

754,

1916/42

\6\\\\- \

\

II+XII.

I

V

pro střed promítání 01 opravy souřadnicd'y = - 0'22 m, d'x = - 0'07 m,

a pro střed promítání O2 opravy souřadnic• d'y = - 0'15 m, d'x = + 0'01 m.Střed obou řešení podává opravy:

d'y = - 0'19 m, d'x = - 0'03 m.Počtářské řešení dle methody nejmenších čtverců podává opra-vy souřadnic d'y = - 0'19 m, d'x = - 0'02 m.

Průměrná hodoc1O'taodchylky vyrovnaného bodu od paprskuodchylkového obrazce jest

- 0.407 __ O-OS'fJr - 8 - m,

Jez pr10 střední délku paprsku 6'4 km v míře úhlové odpovídá 2".Velmi jednoduché grafické vyšetření polohy hleda-

ného bodu z Qbr. odchylkového podává methoda, o níž byla poznámka

1916/43

na str. 18, která na základě geometrických vztahů korelativných mezipolárolt xXo + yYo - r2 = O a jejím pólem (Yo , Xo ) vzhled\em kekružnici x2 + y2 = r2 nahr,a1zuje soustavu paprsků odchylkovéhoobrazce soustaV'ou bodů. Obecně jest to ana1logkké vyjádření vsouřadnicích tall1gentiáJln!Ých- pliickerový'ch. Pokud lze přSjmouti,že hledaný bod jest ve svrchu uvedeném kore1ativném v:ztahu kupaprskům odchyllkového obrazae., pak ony póly Palprsků naplňujípřímku, nebo vzhledem na nahodilé chy\by se vellmi málo od přím-ky uchy,lují a jejilch geometrickým místem jest přímka, jejrž póljest vyrov'llIaný bod.

Počet pólů p.apr'sků odchylkového obrazoe, Nonstruovanéhov soustavě souřadnic položených piíelďběžným bodem P' použi-tím diagramu v měřítku, dovoluje z úseků na osách xo, Yo počí-

tati souřadnice pólů-~ , _1_ a tyto v měřítku vynésti.. Xo Yo

Pak jest vyšetřiti polohu pravděnejpodobnější vyrovnávacíp'římky dle piř~ja'téhoprincipu. 40)

+xli(03•!~

I 04.2I . 0.1 +

40) K tomuto viz S. Wellisch. Ausgleichung nach dem Prinzip dergleichen Zu-und Abgangsflli.chen, Oster. Zeitschr. f. Vermess. 1912, s. 261až 266 a Theorie u. Praxis der Ausgleichungsrechnung. II. sv., dále P.Puchs viz str. 17 a i.

1916/44

Nej1sou-Upodmínky vyplněny pak body naplňují křívku a vy-wvnáv.ací přímka í me,thoda selhává, Tento pří,pad se u místníchměřeni příhází ve zde voleném uspořádání zpětného protínáilllí a pakapIikací této velmi' jednoduché metho.d(y v takovém pádě znlemož-ňuje, Dříve projednané pfípady jsou řešeny také tooto methodouna obr. 12, 13a 14,. V obr. 12. pro určení bodu L1 5 protínáním v před dle údajůstr. 38, máme pro konstrukci v naznačeném měřítku pro ídentíckýodchylkový obrazec s dřívějším (obr. 9,)

Oeom. I s úseky

místo_l~~ x_ r- -L1 ~_=*=~_=c===\===~=1

l' + 0'1;;-1', 0'2342' 0'267 0'4424' 0'070 0'3636' 0'233 0'154P' + 0'258 0'034

+ 58'2 47'2- 37'4 22'6-143'0 27'6- 42'9 65'0

Opravy souřadníc P: ó'xproti čísel. řešení: ó'x --

+ 0'04 m, ó'y0'03 m, d'y

0'29 m,0'22 m.

V obr. 13. pro určení bodu L15 zpětným protínáním z údajůidentických na srtr. 40 podává odchylkový obra~e!c shodnlý s dří-vě\iším obraz, 10.

1916/45

I úseky I Souřad, bodovéGeom,

[ Imísto I ILlx Lly I

i I, x

Iy

i1-6

I- 0'730 I - 0'210 I 13'7 -47'5I -

I,

4-2 + 0'070 + 0'800I+ 143'0 + 12'5

I

6-4 - 0'140 - 0'205

I

- 71'5 -48'82 -- 1 - 0'075 + 0'485 - 133'5 + 20'6P (- 0'85 ) (-0'16)

IBody tu naplňují křivku; eventuelní přímka podá zkusmo

(Ó'y = - 0"62 m, ó'x = - 0'01), protí počtu ó'y = - 0'18 m,ďx = - 0'02 m, Počet byl veden log~ritmickým pravítkem.

V OIbr. 14. pro určení bodiu Ll 5 Nombinova,ným protínánímz údajů identických na: str, 42 podává odchylkový obrazec kom-binad udajů z obr. 12 a 13; body také v tomto přLpadě se při'chylujikHvce a jednotný bod selhává,

K prozkoušení method vzat byl prostý příklad s djrastickýmipoměry, by skutečnost zřejmě vystoup.ill!a,

Zprávy stavovské.Pamětní spis, předložený »Stálou delegací rakouského inženýr. a, archlt.

výboru« c. k. ministru veřejných prací dne 4. dubna 1916.Vaší Excelenci! Při zřízení ministerstva v,eřejných 'prací nejvyš.

rozhodnutím z 21. března 1908 byla jen část technické činnosti v jeho pů-sobnost plevedena, by hned z počátku nenastal pronikavý přesun v oboruústředí minÍsterských. Proto byla přiljata zásada, že další vybudování mi··nisterstva veř·ei. prací má se díti postupně. Totéž projevil J. E. pan ministrdr. Trn k a, když byl ve své zdr-avici VI. rak. inž. a archit. výboru 15.prosince 1911 následují'Ci sdělil: »Stávající orgarri'sace minist. vdej, pracínení domněle poslední krok v soustředění technických prací státní správy.leč nutno se vystříhati při tom každého převratu a st,arati se, by se cílepozvolně dosáhlo.« Dosud nenastala žádná: změna v oboru působnostiV prvé řadě bylo v úvahu vzato připoj,elllí »Ředitelství pro stavbu vodníchcest« z ministerstva obchodu. Teprvé po skončení tohoto přesunu měly seipři'řaditi jiné; že při každé změně nastanou rozkl'ady, jest jasno. Proto bylomístné, když nejprve se připojí do oboru ,působnosti minist. ve:řej. pracíjednání, jež povahou tam patří, jako solní provozovna, která jest nyní voboru mi'nist. fir.ancí a jež bez obavy by připojiti se měla stávajícímu důl-nímu oddělení a lépe se »Správou státníhodůlnilctví« by se vyibudovatiměla v samostatný odbor. Že máme solní monopol, není na závadu, nebto nemá s monopolem co činiti. Byro by na snadě, pojednati též o jinýchoborech ministerstva financí; zde jest se omeziti na »Generální ředitelstvíkatastru«, v jehož okruh náleží největší část státní měřicské služby.

Při zří'zení mi,nisterstva veřejných prací jednalo se o mnohých od-dílech technické práce, jenom o státním měřictví byla učiněna zřídk,a zmín-ka a to s jakousi zaujatostí.* Pravděpodobně se to vYSvětlu1e tím, že stálestává myl'ný názor, že státní měřictví j.est tak úzce s financemi spojeno,v mínisterstvu fi,nancí má tato oddělení: tri!angulační a počtářský úřad,že ho nelze odděliti. »Generální ředitelství katastru«, co zvláštní odboroddělení nového vyměřová'ní, evidenci k,atastru daně pozemkové, litogra-fický úst,av katastrálný a ústř,ední archiv plánů katastrálných. Prácekatastru pozemkového, obstarávaná tisícovým úřednictvem jeho. jest po-

1916/46

vahou svojí technická práce, kt'erá jest v prvé řadě určena pro účele vy-měření pozemkové daně. Z toho plyne souvislost státního měřictví s mi-nisterstvem financí ·a přisně souzeno, jest to jen ,e'vidence kat-astru, která-částečně sprostředkuje tento styk; všechny ·ostatní oddíly jsou tak vy-sloveně samostatné, že je I,ze 1Jcela dobře do okruhu jiného ministerstvapřičleniti. .

Totéž zdůraznili v parlamentě v jednání 9. a 10. dubna 1908 o pÍ1-sobnosti nového ministerstva veřejných prací poslanci-technikové, kteříve smyslu státně právním a poUtickém jednali ve svých vývodech násle-dovně: Posl.O ti nt her nav~hnul: Má býti služba měřická pro triangu-13:ce II. a III. řádu a přesnou nivelaci III. řádu sem připoj.ena a z 'e m s kýmř e d i tel s t v ů m přídělena. Pos!. tI r á s k Ý si přál: Triangulační a po-čtářský úřad z mi:llJist,erstva financí má býti přesunut do ministerstva ve-řejných praci a má býti zří'zen zvláštní úřad pm přesné urovnění (,nive-lace); po sl. S t w i e I' t n ia rovněž přál si přičlenm triang. a počt. kanc. doministeria v. prací. Pos!. K a ft a n mluvil obecně'o působnosti, ministerstvaprací a odvolal se na předlohy rak. inž. a archt. spolku a klubu čeSkéSvdbodomyslné strany v Praze, jež byly vládě předloženy a z nilchž českýklub do poroučel přijetí všech oddílÍ1 generálního ředitelství katastru do.oboru mini,sterstva veř·ej. prací, ovšem ne ihned, nýbrž s dalším vybudo-vá'ním tohoto ministerstva.

Všechny podněty zůstaly bezúčínné, panská sněmovna nevyjádřilase vůbec ve svém jednání o tomto předmětu 18. května 1908 o žádném zpřání, týkajících seslu~by měřické.

Katastrálné vyměřování .bylo jílž před 50 lety považováno za zaří-zení pro veřejné technické účele, mělo býti vybudováno na vědeckýchzákladech jakO nezbytná pomůcka pro mnohé oddíly veřejné správy. V mě-řické instrukci z r. 1865 jest účel katastr. vyměřování oce,něn v § 13. a 14.§ 13. »Katastrální vyměřování má za účel zobrazDti na vědeckém zákJ.adětvar díktl v obvodu jednomvých ubcí k'aždé země dle skutečného stavuv plánech ve zmenšeném mě'řítku a vyšetřiti plochy díků.« § 14. »Mimotento účel podá kat,astr. vyměřování bohatou látku pro potřeby rÍ1zn~chdruhů správy a ,pro vědecká báidání fOZJmanitého druhu a jest k tomuurčeno tyto vedJ.ejší účele dle možnoStÍ! podporovati.«

Bohužel vývoj jeho nevyspěl ke splnění této důležité úlohy a rakou-ské katastrálné vyměřování nedovedlo převzíti vÍ1dčí úkol v oboru ze-měměrstvi ježto zůstalo vždy pouhou pomůckou ve službě finan. správy.Následkem toho Jednotlivé správní oddíly zaři,zovalysvoje vyměřováníbez ohledu na katastr, což zpÍ1solbi,lo roztří'štění technických sil a práce,jako s tíží v jiném oboru. Když nyní se provádějí triangulace vojen. ze-měpisnÝm úst,avem, katastrem, agrár. úřady, drahami, regui'acemi řek a j.zcela neodvisle od sebe dle samostatných metod a přizpÍ1sobeny jsouzvláštním účelům, jest jasno, že taký postup jest technioky neudržitelnýa hos,podářsky nemůže déle trvati.

Jest v újmu státu, ale i zeměměřictví tu nutna naléhavá oprava.Tento požadavek jest nyní tím vk,e zdůraznHi', kdy po skonČoení válkybude třeba provésti fOlzsáhl'é měfické práce; jest tu jen pouká'zati na nutnézaměření a ohrani'čení říšských hranic a ,na znlOvu vyměření zpustoš,enýcha nově nabytýoh zemí. Jedině správné řešení ,podá zřízení samostatnéhoměřického ústavu v ministerstvu veřejný'ch prací, v němž nutno sjedno-titi činnost státního měřÍ!Ctví, čímž toto obdrží patřící mu postavení. Naprvý p·ohled zdá se býti toto zří'zení těžké, za to ,při hlubším uvážení sepodá, že jest to proveditelno bez větších výloh a obtíží, neb úřednickýsbor tu mů~e Ibýti vytvořen ze sil, je·ž ny,ní jilž státní vyměřování prová-dějí ·a vydání se uhradí z ÚVěTU, jež se u příslušných úřadú ústředníchtím uvolní.

Do 'měřkkého úřadu bylo ,by zařaditi': Dále vybudovaná oddělenígenerMního ředitelství katastru vyjma evidenci katastru, geodetické prácevztažmo základní geodetické práce ·pro agrární operace, dráhy, úpravyř·ek. Souhrnem ·by patřily měřickému úřadu následující úlohy: 1. Novátriangulace Rakouska připojená na v·oje'llskou síť I. řádu; 2. veškeré trian-gulaoe, pokud jsou nutny pro agrární op·eraoe, dráhy, úpravy řek; 3. za-měření a vyznačeruí řÍ'Šských hranic, pořízení hranilčních plánů pro poli-

1916/47

tické úřady a iinanční zřízence; 4. nové vyměřování celých katastrálnýchobcí ,a měst; 5. doplnění přesného urovnění (nivelace); 6. jiné, státn~miúřady požadované p'řílpadné vymě'řování; 7. zhotoveni mapy s na'značenímvýškových poměrů pro veškeré druhy veřejné správy a vědecké účele:8. zhotovení a ro~mnlOžení plánů a map; 9. studium veške,rých novostí apokroků v zeměměřictví co do method i strojů as tím ve spojení zařízenízkušebného a pokusného ústavu pro geodet. stroje, čímž by pamatovánobylo na povznesení dotyčného průmyslu a živností; 10. vypracování Med.méřických předpisů a sestavení nařízení k úpravě a provedení soukromýchvyměřování. Bude věcí příslušných minvsterstev, zda jest jednoUivé tYioúlohy spojiti, neb zda ji1né jest připojiti a jak jest zařízení měřicikéhoúřadu opatřiti; při tom jest uvážiti, zda přece evidence katastru by ne-měla tam býti pojata, by cdé státní zeměměřictvÍ pod jednu sprá!vu sepostavil'o . .Evidence l1Iebyla pr,oto jen do obofll měřického úřadu pojata,ježto pravděpodobně bude tvořilti sporný bod mezi ministerstvy financí aveřejných prací a tak lze, zaJbrániti, že k vůli jednotce netrpí celek. Možnéby vsunutí bylo; jednání mezi měřickým úřadem a finančním ministerstvemnebylo by těžší nežli mez,i nynějším generálním ředitelstvím kata'stru as ním i prostorově odděleným odborem přímých daní v ministerstvufinanJCÍ. Též jednání mezi měřickými úřady evidence v korunních zemícha ohesích s ústřednou bylo by jednoduché a zvl'áště když mínísterstvoveřejných prací vybuduje organisaci státní stavební služby tak, že zřídísamostatná zemská stavební ředHelství a těmto podřízené okresní staveb-ní úřady.

Bylo by doporučení hodno, kdyby byla dožádána dobrozdání od·borníků geodétů, zvláště profesorů zeměměřictví na vysok. školách tech-nických. Konečně jest za nutné prohlásHi, ač to vzhledem na zařazeníměřického úřadu do okruhu ministerstva veřejný,ch prací jest ostatně zby-tecno připomínati, že v čelo úřadu jest postaviti akademicky vzděllanéhotechl1lika -- a tím zřídíti stav, jsoucí v Prusku a Uhrách. V důsledku uve-dených důvodů dovoluje si př,edst,av'e'nstvo stálé delegace rakous. inž. aarchít. výboru dáti podnět k úpravě státní měřické služby a zdvořileprositi o laskavou podporu v této vysoce důležité záležitosti pro vývojzeměměřictví naší říše.

Za stálou deleg. rak. inž. a archi,t. výboru: Dr. f. L o rb e r (vice-president). Dr. f. v. Ber gel' (president).

Jednota čes. autor. civil. geometrů zemí koruny české konala řád-nou valnou hromadu 3. t. m. v Praze. Schůzi četně ,navštívenou zahájilínž. fiirst, uvítal přítomné, vzpoměl za vlast padlých a bojujících kolegůa podal v obsáhlém referátu přehled činností Jednoty se zřetelem naínženýrské komory, k nimž civilní geometří náleží. Poukázáno zejména napole nové činnosti civilním geometrům se otevírajících v dobytých nebválkou poškozených územích a na kroky v příčíně té vykona'né, na sna-hu, dle níž veškeré práce spadající v obor zeměměříčský podřízenymají býtí ministerstvu veřejný-ch prací a na různá důležítá nařízení avýnosy týkající se geometrů. Návrh minímálního tarifu, jenž vypracovánbyl čes. sekcí inž. komory, byl přijat s velikým potěšením, jelikož potřebatarifu tak detailně propracovaného stala se naléhavou nutností jednotlivceí pro úřady. Zdůrazněna nutnost reorga1nisace technického studia pro geo-metry vzhledem ku rostoucím nárokům na tento stav. Poukázáno také narostoucí okolnost, že c. k. evidenční geometři přetěžování jsou dnes pracízastávajíce pro .nedostatek personálu dva až tři evidenční okresy a uva-žováno o tom, zda nebylo by možno, aby aspoň jistý druh prací, jako např. zaměřování silnic nouzových, pro knihovní pořádky a jiné práce bylypřikázány výhradně civilním geometrům. Debaty, jež rozpředla se o růz-ných odboPllých i existenčních otázkách, súčastnili se zejména pp. inž.ZukIín, Kačena, Parýzek, fritsch, Balzar, Kubeš, Štěpánek, Sekyrka,Kodl, Moravec, Matyáš, Vondráček a jiní. Zpráva pokladničn! in~enýraKačeny schválena a pokladníku vysloven dík za pečlivé vedení.. Před-sedajícímu inž. fiirstovi, který jest současně vicepresidentem české sekc(;inženýrské komory, vyslovena jednohlasně plná důvěra a dík za uhájenízájmů geometrovských v Jednotě i v komoře. Po volných návrzích schů-ze skončena. -

1916/48

ClSLO 7.-10.

z E"Ě"ĚŘIČSKÝ uĚsTníK~ C. k. vládní rada Karel Zeman t IDne 27. června 1916 skonal' ll1áhlle ve svém rodišÍÍ', klaJmž ku návštěvě

svého bratra zavítali, c. k. vládní radl3! a vrchní iiniSlpektor eivild. katas,tru,Karel Z em a n, muž ,o hmotné postavení ev~id. úřeicLnictva velice zaslou-žilý, s jehož jménem spojenlo je,st rl1lew1Jluoně zav:edení státního pO'lygonál-ného vyměř'Ování v Cechách. .

Namzen dne 1. října 1851 v J,eseném (ohes Semily), kde ohodiU téído ,obeoné Ško!ly. Balk Sltudova'l na německé nižší reál'né škole v Trutnověa na české vyšší reárnré škole v Praze. Po oidbytém stuidiu stř,e,doško'lskémvstoUlpH r. 1871 na česlký polytechnický ústav v Praze co řádný P'Os]uchaéoddě~ell1Ií !pro stavite'lstv'í vOldní silniční a železniční, jež s velmi dOlbrýmPfOIspěohem abs'dlvov,al.

V ,doihě' 'svých studií súč,31stnil' se horlivě mchu situdentského', jsavýborem akademidkého étenářského spolku a působi'l co vynikající olchot-ník divadelních př1edstavení, plo,řác1Janých t,ehdáž ve pwspěchi stavby aka-demického ,diomu. J,aik ,bY'la· vystižná jeho herecká činnost ocholtnická. otom svědčí Inetjlépe. 'ž1e,:liIa' j.eho vY1lwn v titulní MOlze' »Julius Cesar«, s.e-hr,anlé ,tehdy v diva'dle Novoměstském starší účastníci' ještě dnes po dllou-hý'ch 11étech s olb'dlllvem si vzpomína'ií.

Po dokončeni svých ,studií byl zaměstnátn od 19. května do 15. pros.1879 00 měříčslký elév 1p1řiprováděné tehdy reambu1l3ci kata:stru v Jasle, aPilznu v :tIaliči ,a od 17. března 1881 až do 27. listopaldu 1884 co měhč-ský adjwnlkt při prvním vojenském vyměřo'vání z(lJ'bm'll!Ých zemí Bosnya :tIe'rcegovilny, kldež vedle jiných zejména! města Bihač, Gračaniilcu a Do-boj samostatnlě vyměřil,. Ve vyměřování stulem mě'řilčslkým, ve měřenítachymetrilcikém a v grafioké triangul'aci boha'tých naJbY'1 tu praktickýchZkUŠe'llIOls,tí,jež v pozdějším svém po'volání se zdamm ku vÝcv~ku perso-nálu sobě svěřeného. použíti hleděl. Po uikonlčeném vyměřování Bosny a:tIerceg'OvďInY, při němž na sÚČ!alstněný vyměřova'CÍ personál kla,de,ny bylyneoby'čejrné požadavlky (jako 14- alž 18hodinná delllní práce bez přestávkyi v neděli beze všech dovolelných v terénu neobyčeljně' obtížném a přišpatném uibyltováltlO. jmenován byl dine 28. l'ist. 1884 c. Ik. eviid. geometremII. tř. v Lit,omyšli, v kt'e,rémžto úřadě setrVali až do 30. dub. 1892 jsa' stáleúřední1kem v XI.U. Do této doby spaJdá až dosud nedos'ti známá a též ne-dosti ooettJIětná činnost jeho o hmotné povznresen'Í úřeldlnictva evide'nce ka-ta:stru daně pozemkové vůbec.

limotné a! pos,tupové poměry úř,ednic'tva evidenčního v té době bylyvelice smutné. Byla! téměř celá polovi;na úřednlictv.a v XI. tř. a čas,toaž po 17- i více,!;eté sl,užbě postoupil teprve! úřednl~k do X. U. V IX. U.,kterouž po 40leté službě kariér8. talkového úřednílka se konč'il1Ja\ byl'o jennemnoho vyvolených. Vykazuje! ku př. status c. tk. úřeidnilctva evidencekatastru pro král10vství a země mal říšské ra'dě zastoupené pro rok 188ó:v VII. tř. dřetnď 2 evid. vrch. insp'eiktory I. tř., v VIII. H. dIetní 9 vrch.inspelk. n. tř., v IX. H. d'ietní 15 insperk., 65 vrch. geome'trů, v X. tř. dietní95 ge1omeÍ'rů I. U., v XI. tř. 174 geome'trů II. a 10 elevú; dohromady 370úředníků.

1916/49

Při roz.p,týlenlo'stitohoto úřed1nictva PO vše'ch zemích říš'e, při úplnémnedostatku j,a1kékoliv organiiSaJce a odborného orgátl!u Illebylo možno naně~aké zl'epšení hmotného ,postavení j,elho ani pomýšleti. Tu počal Zemanv ča'S'OIpisu»Zei1tUlngfiir La:niiwirtl8chaft«, yydávaII1ém redalkd A.flrtdlic~l(yve Vídni, uve'řeljň:ovlati řáidu čláJnkú o' neblahých p{)ilnětech t)ividen~níhbúřednictva, ,nepřeC'>táV'ajev četnémkfiUhu svých kOllegůnačasOlpistentoupozorňova,tb a m~'SH:l1ti ho kolegům do OIStat'Ukhzemí, až během časuz časopisu se staJI jaksi .odlbm:ný orgán. Alby účinlně propaga.v,a:l, počalještě s jedním kolegou vydáva1ti 'příohu pouze ,pro předpllat[ltele mčnějediný tehdáž status úřednktva: evidenčního. Když talkto Zeman zaopatřilúř,eidndctvu eviidenJcnímu odlborn~ orgán, nepř,elStalv něm nabádati kolegúsvých, by se usnes1:i,na společném memorandu, v němž by nelMahé hmot-né ,a ,postupové poměry svoje· vyl1í'čilia i'edna IjJIaltřičnýchmísteth přeidložil'i.

Sám memoranidum to'to se·psal a všem kolegúm v celé říši,IlQlZeslalse žádostí, by ,na Z!lllamenísouhl'asu je po,élelPISa!li'.Ze to dl'Ouho trva1lo, neižsouhlasu ode všech :kolegů dosáh'l, mo'žno· si pomysHU. jlalk rQlzsáhloumus,el vésti v té rpří'Čilněkmespollldle!llcia na jaJk četné dotazy muse:1 od-povídati, vysvítá nej)épe z t'oIho, že jednou, přii~e(h do, města Pol'~čky naúř,edlJií dny, po ce'llQl(le!llItl!ípráci úřed!lllí tři ,noCÍ' po sobě ani ne'Sipal, albyněi~ol~k set dota,zů v Ipří1činěmemoralllda na něho adlresovanýc:h zodlJ'O'-vědě!. Když' získa!l SiouhII3.ISUvšech kolegů s memorandem .a iich podpi,sf1,postav'ul se neohmženě ještě se dvěma kolegy 'Svými v čel'o, de.putace aodelvzdal memoramd\um všeho úř,ednktva ,e'v,ildenlč,nílhov říši rozhodujfcímtehdáž činů,telům u c. k. zemského finančního ředHellství v Pra1ze se ž1-dostí o přeKNožení memoramdl3.\tohoto na c. k. finanční ministerstvo veVí-dni.nocílit~ toho, že memora'nldum tOltOskutečně c. k. milnis,terstvu flÍlt1ancís doporuče'lliÍm přeld'J.cJ'že'llobylo.Veidlietoho zrujel s deputací vý1še'zmíněnoui do VÍJdně',z,asa1zu1jese v ministerstvu financí i u po!>lanců říšSlké rady snejvětší. horHvostí, hy přání úředniictva evid,e'lllčníihospllněJtl!3.'byla. Z,edméoapod'aiiillose jemu pro memorandum získ.ati nejen referenta a mnohé členyvýhonu bud~e:f'llího na říšské radě, ale i, tehdegší říŠ. posla,nce' 'PP. dnu Ottop·o I'I a Ika ,a j. V. J a h n a, kteří ve schůzích říšské rady dne 1. aI 2. květ.1890 v přesvědčivý'ch řečích svých vřeJ.e se ujali úřeidniktva evi,de,nčního,a docílilli Ipři!jetínavržené resol1uce 'II za!kro,čillive vládníclh krnzílCh.

Následlkem té,to ak,ce se stalo, že 135 úřednrkf1 evidenč'llkh POiStoUlpilotehdáž najednou do vyšších tříd. Mezi těmi, kteří tenkráte nepOStoupili,byl pův'O!d'ce,ceiJé alkce - Zema1n. Vy'konat)f Zá'slliužnoua v pravdě obwv-skou práci tuto ve pfOiSipěchsvých kolegú v Ipov'ollámínezištně be'z vli3.~tní-ho ,prospěchu. Ale ,i'Ij,emumělo se brzo zaslouž'eného povýšen,í diolstati.

Za svého pobytu ve Vídni idozvě'd'ě'l'se toti'ž, že se zamýšllí na zá-kladě insltrukoe pm vyměř10vání pOllygonáJoné,vydané r. 1887 prováděti,nová katastrál'llrá vyměřování měst. j,sa technikem velljlce zcLaltnlÝma ener-gick~'m, ihned se v ministerstvu financi 'O p1ráoi twto p'řiih1:á!sila o zá~nampro nli IpOlžálda!.Když 'pakale měJ.o skutelčně ,dojíti v Čechách ku prová-dění 'll'ového vyměřová,ní, byl vzidor záz!llIaJmuopomenut al ku práci tétobyly vzaty j'iné smy. Teprve kldyž všecky p'okusy sn'luni uČÍJně:nése'~haly,byl Zeman dne· 1. ikvěltna 1892 postaven v če'lo měři'čs'kého OIddělení,jemužsvěřeno byJ.o nové polygonál'llé vymě'řování města Beifouna.

Práci tuto, která!Ž byDa P r vn ím od státu prováiděným měřením po-Iygonálným v Čechách vykQlllal Zeman s přidělenou sobě silou od 1. květnar. 1892 do konce dubna 1895 dl'e· i1nstmkce k úpllné spokCJje'lllos:fisvých p'řed-stavený'ch, zejména tehdejšího řeidi,tele A. Hro c h a. Dokončil při tOlm siťtrimguil. {)Idřeď. Hrocha započatou, pfOlvedl sít polygouál.ní i vý,počet obalUtěchto sítí, dále vymě'řování podroibné, vyhoto'vill nové pfJvod. plány a novéLndilkaČ'nínáčrtky v měříbku 1 : 720, anal'ytický výpočet ,ploch všech parc~1nově změřených z mě'r původních i g,eometrÍ'Ckounlivelaci úz,emí. Dl'e' zku-šeností při tom t o měření získaných byla mnohá zařízení, jež původně proměření pocrobné zavedena byla, ale v praxi se ne.Q'svěd:čnaold Zemanaodstmnlě:naa nG'v~mi'zaJříze!ll,íminahražena. jeli~oiž pak nové změření obceBerouna bylo prvndm na záik'lladě lPolygomíJIné instruKc,e, vyh'otovenýmměřickým dílem katastrálnýim v říši, byly veškeré praJktiaké' vkušenostipři vyměřování mě'sta Bemullla z'emanem nabyté i u jIných, současně

1916/50

v ř~ši prováděných polygoná'l'ních vyměř'O.vánlÍ(ve Štýrsk:ém Uradci, Sol,no-hradu ,a pum) zaváděn~. Záslužná a zdařill'á práce Zemanova přit vymě-řování města Berou'll!a nemoh'lla zůstaiti ne,povším'llJutaa neodměněna v kru-zíchro~holdUliících a ppo,to byl týž ,povýše'n r. 1893 do X. ďt~tní tř. a jme-nován evld. geometrem I. tř., r. 1895 pak jmenován v'rch. evid. geOill1etremII. t'ř. a po,výšen do IX. tř. die-tní. Téhožrdku ,bYlItéž pře,ložen' do Ví'dněa s~užbou trva'le ,přiděIen c. k. tdangulll:oní a početní !kaoceláři v mini-stenstvu filnancí. V lleotech1895---!1897byl vyslan ku nlO'vémupolygonálné-mu vyměřování měSta Kutné Hmy, kdež rovněž síf triangu:la6ní i síf po-Iygonlální, vyměřovámí podrobné, vyholtovení nových plá'llů Pů:vodních anáčrtků inldlkační'ch v měřítku 1: 720, pak nivel1aCÍI a výpo6e't ploch kúpllné spo!koůenosti svých představených provedl.

I během činnlosti své v c. k. triangul'ačním a počet'll11mbur'elau v mi-nisterstvu financí nepřestáv-ai1 Zeman pečovati o povznesení stavu a opostupové poměry úř'eldnictva katas,tru. Ve spojlení s tehdejšími' česlkýmikolegy svými v úř,aJdět,riangulačním c. k. vpch. geomet'ry Jos. Ber g r e m,Jos. B a š e m a Jos. L í č k o u (pOlzdějším proď. na c. k. če'S1kýlchtech[l.vysOIkJ'nchškolách v Pmlze a' Bmě) vypracov'a'l a c. ok.ministerstvu financípř,eldložill'lIIDIV'émemorall1'ctumse žádostí, aby absoJ'Vova~m techl1Jikům veslužbě evide'nční tehd,áž se nal'ézaljícím byl' zajištěn' rychlejší postup než ne-technvkům. Výsl'edek toho lbyl ten, že od té doby techntk'o,vé ve službáchevildenč'll'kh SJku-tocně-rychleji než netechnilkové postlupovaI.i a že vydánbyl známý výnos c. k. ministerstva financí z r. 1899 s vyhláškou publiko-vamou na všech vysokých školách technických, v níž abso~vovaným 00-sluchačům geodetického kursu na vysokých školách technických s odby-tou státnízko,wš!kou se slib'ova,lIa,že dosáhnoo' P'O121eté uspokiQljivésllluižlběu c. k. evidence katastru VIII. tř. dietní.

Záslužná -čvnruostZemalnova v c. k triangulaČiním a početním bureaubyla u2Jnána tím, že Ibyl r. 1898 povýšen co vrch. ,evid. g,eometr I. tř. dioVIII. třídy dietnt V Ieldnu r. 1901 byr jmenován c. k. evild. inspektoremv Praze, 'kldežSlvěřena mu byra též revise tehdy právě nově zřízenéhoc. k 'O'didNenípro '11IOvá'vyměřo,vání.

I v tomto novém povolá'ní svém vyvíjel Zeman činnost neobyče~n;ou,přihlédaie zeiméllla k,u vycviČ'en1í perwmÍ!lu soibě svěřeného po stráncetechnioké. V říinlu 1903 byli Zema'n pOIVolándo Cemovi:c a pověřen dočas-ným 'oihstairánímd'ohle.diu nad j,ednáním c. k. eviidelllce katastru daně 1pO-zemkové v Bu'ko,vilnlě,kdež a'Ždo konce lfeldna1905 setrval a úp,Dnýpořádekzavedl. Vrátrv se nla své místo do Prahy, 'byl v listopadu r. 1906 jmenovánvrch, ev'í'd. JnSlpelktoremv VII. tř. ďietnti a hineldna to již v únoru 1907 bylv u~náni svých vymtikialjídchzásluh povolám do ústřediny c. k. mintsterstvafinancí ve Vídni, odkll'ďž PQlzděojibyl' přidě'len, ku nově ZJřízenému c. k. ge-nerátnímu ř,editdství ikatastru daně pOozemkové.

Široké a vděčné polle činnosti bylo tím Zemanovi otevřenlO. Vedleobstarávání všeoh jiných jednání v ústř,ed'ně přilchá2Je!jíckh byla mu ze~jména 'svěřena rbeZlP'flostřednírevise c. k oddělení pm nová vyměřováruv Dol. R,alkQusích,v KraJjině a na M'OraJvě,j.a\koži' vrchní revise týchŽ: od-dělení ve vévodství, Sol'nohradsk:ém, v KO'fUtaJnech,v Hor. RaJwUlSÍ'Cha v lstrU., dálle revise vše'ch pfO'vád'ěcíeh prad, spo}enýoh s novým za-měřením hfla'UÍiCmezi Rakouskem a Prus. Slezskem, ve Sle2Jslku!pak revisenového vyměřování, reambulace téhož, jalkož i revi'se SI~Ulžbyevtidenollív Dalimacii a revffise .archivu p'lánů lmtastrMných v EaJdalru. Ve všechtěchto odvětvkh stUlžebních vyvinu~ Zeman činnost neobyčejnou. Na svýchr-evhmích oestách nedbaTInla poi'krO'Č.iI'ejšísvůj věk, na únavu s cestováníma se stOlUlpá'nímdo blor v obtí'žném terénuSlpo~ených, .ale se zápalem talk!řtkaml1adistvý;mzauoOlval všude geome~ry v novém vyměřování, af stotovém,afpolygonálllém dosud ne(jbeiZnalé, jalk thooll'eticky, tak i iPTaikt.ickydo tétopráce, poU'žívaje při tom lboha;tých Zlkušelllostísvých praJktiltkých.

Z té doby 'pochází mnoho evidenČlnkh geome,trů, jež ZemaJn vycvičila kteří 'do-sud ve SIlJwžbě-při norvém vymě'řování, af s,tolo.vém, af pO'llygolJJál-ném v zemÍC'h tědh buď dOSI~dprakticky či'llllltÝllliijsou, anebio co inspek-toři zdá!měpů~dbí. A ~e ii v tomto V1Ei1vulplnémsvém postavení v ústředaěna PovZJllesení stavu úře'dTlictva evidenčního nezapiomněl, (li tOlm svědčí

1916/51

tak nllllohy vynOlS c. k. g,ellle'rál1níhoře>ďiteillstvíkatastru daně pooemk'ovéve Vídni z té' doby, k němuž dal podně'ta zejména výnos c. k. II1IÍiIlisterstvafinancí, z roku 1908, aby při obsazováni míst evidenčních inspektorů naony kandidáty, kteří dlouhá léta u nOlVéhovyměřování katastrállného sezdarem půsol:)ili, brán byl zvláštní zřetel a oni před jinými uchazečipřednost mělL

Nebudie s'e n~k,do divJ'ťi, ŽJe čJlnnost talkobsá:hilIá, tělesné i duševněvysilU'jí i snu člověk'a ta'k statného a ooravéh!o, j.aIkýmhy;l Zeman, vyče •.-pal.aa zdraví jehlOPQdlomila. Když ob,jevivší se u iněJhovada srdreiÓníd:lgítuto rozsáhlou čill'lllost mu neldovolo'Vwlla,byl po 5letém půsOIbení v c. k.generálním ř,e1ditelství Ikatastru daně' pozemikové ve Vídni v raku 1911 vuznání 'Svych zás~uh jmenoY'án c. k. vl'áidlnímradou a přeložen opětně coorgán dohlížejíoí do Prahy. Reiv'Ddovafz.d,enle~p'fV'eevidenoe katastru v se-verní'ch a poSl1edně ve .šfředních Čechách, mIlehyl to, již jen stín onohostatnéih'o muže, kt,e'fY přeď 5 lety 'z Čech do Vídně oide,šel.

Zeman nedočlka'1 se za:sloužil'é odmě,ny za své vykony, totiž vůdčíhomísta ředite'l'e, Í'eJž,plně zasluhoval jak v:bděla'ním, talk Výkony a zásluhami,které jsou v pravdě veliké. To bylo proň bolné.

V poslední době záke·řná chonoba někol'ilkrát po sobě na lůžJkjoh()uvrhla, ale vž:dy 2!ase zdánl.ivě 'se zotaviJ' a snažil se do posledk.a pO'vi'n-nost svou vykonávati,. Tep'rve kldyž shl/edal, ž,e těle'sny neduh dal'ší vYlko-návání pO'·vi'fi,nostímu nedolvl()lluje,zadal' po téměř 32leté službě u evidencekatastru daJně pOiZ'emlkové.o svépřeil10žení na trvaly odp.očiuelk, jehož všakse nedočkal - sl1deční mrtvilce uryc'h!ibaJj,eho skO'n. - Sklamání uspíšilajeho skon.

S vláJdnJm radou Ze'manem odešell z řald úř,ed'llílků katastl1u jeden:z neÍ'pře1dnějšÍClhjehlo 'čllenů, rprvil1íorgani'sato'r i nelQihroženy a uSlťlovnypracovník za zlepšení hmo1:ny'ch a p'o~tUlPovych poměrů tohoto stavu,zdatný techinik a; zdámy uči[el' úře:dnli'c~a slOíběsvěřeného.. Pod :udáJn'livědrsnou skořapkou ,~rylo se u ,něho srdoe zlaté, j.eJž ochotně pomáhalonejen svym pHbu2!nym, 'ale každému, jenž jeho o radu a p'omac žádaLVeliká j,est řaď<aoeskych t,echniků, iktle'fym míiS,tou eV'ide:noe,na záJldaděsvych 'fiOIzsáhlych~llIámostí v růZlliých zemích říše opaJtři,1.a IdeU z,a!ii'stés wpřímnou vděčností 'na něho vzlPomína'jí.By! vzorným stáínrím úředni'kem,konaje sliužJbusvoj'i' věrně až do úmoru, al1ebyl též dolbrym Čechem, kterýČecha nikdy v sobě nezaJpř,el a VŠUld.ei' ve Víd[l~ českou společnlost rádnavštěvovali, jsa všude pro svůj bodry, s,a!morostlý hllmor velice oblílben.

Ze všeho ITe'jra:di~iměl ale svůj m:d:ny kraj, k němuž! linul s celouduší, hCJdl'ajezbytek života svého v něm ztráviti' a v :něm po dlouholeténama,havé práci odpočinek nalézti. Nalle'zl ,jej v něm dříve, než se nadál.Dne 1. čerV'ence 1916 ullO'žltiv mdišti jeho Jaseném vyhaslé tělo jeh'O'v hrob.

Budiž Ti lehlkou ta rodná země, kterouž jsi torDk miloV'al a pO' ní'žjsi tolik toužil! Úřeldnk,tvo 'evi'dence ka,tastru v celé říši a če'š.tí členovéjeho zvláště Z3!chov·aliíTobě, u'Č'iiteHsvému i svému velDkému pnlkOipll1íklla doibroc1i1nci,vždy věčnou nehynoucí paJměf.

Přehled novostí v zeměměřičství za rok 1914 a 1915.+)(Dr. A. S ,em e rád.)

Vysvětlení skratků: C. R. Comptes - rendus etc. - D. d. W. A. d.W. Denkschr. der Wiener-Akad. der Wissensch. - O. Z. f. V. Osterrei-chische Zeitschr. fiir Vermessungswesen. - S. d. k. b. A. d. W. Sitzungs-berichte der kgl. bayer. Akad. d. Wissensch. - V. d. P. G. I. Ver6ffentlich.des Preus. Geod. Institutes. - Z. d. Zemleměrnoe dělo. - Z. d. O I. u.A. V. Zeitschrift des Orster. Ing. u. Arch. Vereines. - Z. p. h. Zapiski pohydrografii. - Z. V. Zeměměřičský Věstník. - Z. f. I. Zeitschrift fiir In-strumentenkunde. - Z. f. V. Zeitschrift fiir Vermessungswesen.

1916/52

1. Součástky stroíu, stroje a (lOmucky pro Polohové měřeni. L i be I a,Dr. W. Br e i t h a u p t1) použivá k odečítáni libely od okuláru daleko-hledu reflektovaného obrazu lielnsoldovým pentag,c'nem, který podá jasnýobra:z a j1edniOiďuššíopUdké zaří1z,ení,.nežli jest pÍ1vod,ní reflleikční zaHzonína francolJ'Z.Slkých!ronstruikcích Berťhéllemyho.

Měř í't Ikla. W. B o w i e2) 'konsta'tuÍ'e vědecky uspokojilvů>ustahi,lÍituinvámvých drátů a pásem a: prohlašuje tyto za náhradu tuh'Ých měřífJeikpro praJktirdká měření základen s poznámlkou, že zákIaldlllové přirstroje stuhou tyčí v buldo'UC'llOlS'tip1<l!tntibudoOuli'ž jen museím. Dr. Fr. K ti h I e r3)ve své Iprád () měření ilJlvarovými sviuwtemými měřítky pop,isUljezařílZlenípří,str,ojů jím upravených.

Dál k o m ě r. R. S t li t z 'e r4) popllSll'je,nové dál'koměry s abso!.utnímopravením pro oba druhy 'Im1inddenoní a stereoskOiPkiké. Jedná se o opra-vu cho'Cliuprup,tslků,pm ,nekonečnou vzdálenost předlmě'tů a té se doci1lujeúpravou .dJV'oiitýchzrca:de.Ja úpra!voIUtrojzrcadla. li. L ti soch ll'e r4a) po-jednává o V'o,j,emslkýC'hkoilncildenčních dál'lmměrech a udává pokYlllY kuzl;epše'ní výls,le'dlků.

S vah om ě r. M. F I'e g 'e'lit;) uvrudí úplnou theorili lie.peho svaho-měru ku měření sklonu ,tyčí při měření délek v šikmé Pd!ozeaplik'o,vaných.

U st řeď o v a c í z a ř í z e n í. S c h e II e u S6) popisuje použití troj-stramné!ro hrano'llu a dwyjhra:no1lluBauernfeindolva k U'st'ředělllí 'v úpravěReislSově se znaČlkou při ,prů1sečíku přímého 'a r,efi'elktovaného p<líprslkua vúpravě M. Wol~zepři Stark'O'vě dvoii'tém hmnol1u. li. L ti s c hne r7) udávákOl1Jstruikciustřeďovacího Ipřístf'O~'epro úhloměnné s'troioe a to v,e' l'orměStampferova dioptru excentricky na hlavě stojanu otočně nasazeného aapllilmv,wnéhŮ've dvou diametrálných poIohách ku zjiš'těn1 správnosti st'ředutočení lnad značkou.

Ode: c í ta cíp o m ů c k y. 'li. L ti s c hne r8) vyšetřuje přesnostodečíe:ní miikmslk'OIpem'a shledává čál1kový milkroskQP výhodnějším ne'žlivernier.

Z á ID ě r n é P'Ům Ůck y. A. No e t z Ii9) zkoušel přesTIlost v zaměřenídalekohledy s rŮlZnOIllvýkonosrťJ: a na různé značky. Navrhuje pro vztahstřední chyby m v zaměření dalekohledem o zvětšení v vzorec

4" 3"m = Vv až vv Tloušťka nití v diafragmatu má odpovídati zornémuílhhl 5{1" až 60"; nit jedna urrnlOžnlfsprávné ustře'Ci'ěníznaku. Znak má býtibarvově Ďntensi'Vlllěrozlišen o.d pozadí (barva bná a červe1ná). Tvar znakusymetriciký 'a os'trý bez pa1ra,laxy. lio h e IU n e r9a) vyšetřuje chy1bu v na-stavení 'lJIitě na ,střed znaku ze S'ťa:ršíchIpr'a!eíSťampfera, Wagnelra. Kum-mera. Schweimera a se svých pokusů. jakož i chybu v odhadu na měřítkudle pr<l!cíKummera 'a Re'un:!Ielrtz;ea vyj<l!dlřU'}eslnední chybu s,Iolžitou z oboupramenů obecně vzorcem (J =a + b . z + cz" kde a = 0'04, b jestkonstanta odvislá cd zvětšení, z jest vzdálenost; tedy analogicky jakoLorber a Eggert.

Str oj e ú h lom ě r n é. H. O g I o b I i n s k i jl0) podává konstrukcinového. universáMného stmje ,pro určení e'lieme,ntů magtnetidkých. lienriC h ret i 'e nll) navrhuje zrcadla místo hranolu pro Claude-DriencourtÍ1vhralUO'lovýas:tm!alb za úče']lemz;meU'šenír,ozměrů přís:tmje.

2. Počtářské pomůcky a methodický počet vyrovnávací. Tab u I k y,diagrHmy a sroje poIČíta:cÍ'. Jaderin12) vydal tabulkyskrácené pro počet logaritmů obecných na 12 desetinných míst, kde ne-

1) Dr. W. Breithaupt. Z, f. I. S. 250.1914. - ') Referát tlammer-ův. Z. f.I. S. 110. 1915.- 3) Dr. fr. K ti h I e r. Ceská matice technická 1914. ,- 'J R. S t li t z e r. Z.f. I. S. I. 1914. - 4a) ti. L ti s c hne r. Z. f. I. S. 121. 1915.- 5) M. f 1e gel. Z. f. V· S.429. 1914. - 6) S c h e 11 e u s. A. V. N. S. 29. 1914. - 7) ti. L ti s c hne r. Z. f. I. S. 297.1914. - S) ti. L ti s c hne r. Z. f. I. S. 245. 1914.- 0) A. N o e t z I i. O. Z. f. V. S. 102. 1914.9a) ti o h e n n e r. Z, f. V. S. 357. 1915. - 10) ti. O g 10 b 1i n s k i j. Z. p. h. 1913._ ") ti.C h r é t i e n. C. R. S. 1147.1914.- 12) Ref. Z. f. I. S. 20. 1915. -

1916/53

dostačuje lOmrstný ThesaufU!S, jež u'l~hčulif inlterpolaci. L li{).e m a '!lIn13)pojednává 'O Inové t'aJbu~ceGriiJner'tQlVě'ku vÝ'P()IČ'tusouřadnic plQ~yg()lnát-ných bodů ve dvojím rozložení a to mechanickografické tabulky prohlav:ruíčLen a taJbullkypro čLemopravný. K. fu c h S14 konlstl"luujeg'rafilckýmvyjádřením logaritmické řady diagram, jímž lze přesně vyjádřiti inter-polaJCi,V1e3 až 4 mrsltech. Dr. f. f i a I a15) udává wonstrulkci '!lomogramůpro vý;pvčet směI'Olv~ch souči;nrtdů a, 'b; pro výpočet přírůs'tů pravoúhlýchsouřadnic 6y. 6z: plPOvýlpočet 'dé'llky strany s z přírů'stů souřadnicových.W. D y C kl5a) jedná o 'nových s'tr,ojích ku mechanické iintergrad.

Počet chyb a me'thoť1'ické vyrovnállli. Dr. f6rste'r16)odvozuje analytiClký výnaz pm záklon chyb obeaně za sup'oslce,že vůbecnějalký zálkOinpro chylby e'xi:stuje bez zvláštní'ch předem přij'a\tých iehookolností. G. G r i g e r c s i k17) uvažuje o stabilitě Gaussova záwdna chyba dochází ku všeobecné formě stabilní vyrovnávací funkce cp (c) -

=Aekfqc dc adiskusidospiváku výsledku, že jedině funkce cp (c) =B. e - h' c'představuHcí je>dilruýzákon, ktelrý podá si!ab'ilní praV'děnejlp'()Idobnějšívy-I'Ovnaný výstedelk, spoč!vá na s'1:aJbiILn~dh,půvotdl!lkhvahách a má základníplatnosti zálkona chyb. F ,r i t Z18). mzšilřu~e v praxi použ'~v'aný vzorec pro

střední chy1bu z dvojitých měření ste}né váhy g 1. j. IL = ± l/[~d:] na

výraz pro střední chybu dvoiic měření různé váhy r ve formě IL =± V[ddrl:2n

kder!2= ,g~g" ". (TeiI1ltýžv1wrecodV1odil Jordan r. 1869 v A~tr. Nachr.)g gP. W'e r km e i st e r19) podává návod grafilckého vyšeltře~í střediní chybylineánné i,unkce pOl:~omva\llýchelementů 'a ,to Pf'O pflavoúhlé sOIuřad;nkebodu uroené'ho v p,řípadech 'PfIOItfnálllímvpř.ed, ,zpěJtnÝimprotLn'ÍÍJním,pro-tínáním vpřed ze tří velTt/iikálnýdhúhlů apm t'rigouQme'trické určení vÝškybodu. A. C ap 'P i II e r 120) uv'ažuje o theorH déDlmvých měření, že chybanásledlkem vylbocenlÍ měříljjka se smě'J1Unemůže sledovati prostý zá~an

h -h' d'Oa,ussŮlvcp (c) = V:'t e ; nýbrž lépe jest vy,stižen zákonem modifiko-

h -,vaným cp [tan a] = V:'t e h tan2 a. Pe t e r s e n21) pojednává o vyrovnání

polygonáDných ,pořadů přímých a obloulmvý'ch, jich stáčenlÍ a protélJŽenía navrhuje jedil1Joduchérozdělení odchylek na 'P,ří'rilsty souradm!kové dlevzorců Vy = {~ s, vx = {:r s. Pe'ters'eu na příkbadech P>Oiu'k3JZuje,že je'stpřesnému řešení vyrovnávacím počtem bližší methoda dřívější v instrukcíchapli'kO'vaná,al,e místo z jest za:vésti zvratné váhy ~ . Eggert POZ\Illamenává,že toto jest pro praxi nehoSI(Jod1áméa vzlťlledem ku prak,talCkýmběžlnrýmměřením ,dOlStačí svrchu zmíněné úměrné r'O'zd'ě'LeníodchyLek dlle str:an.Dr. G a s t22) podává iPř~~laJC1grafildkého vY'wvnáni sOiUřadltli'cbodů urče-ného protínáním Vlpřeld'alPl1ikací P1lickemvÝCJh,souřaďnk, bodových pITUpřímky odchylkQlvého obr,a'~ce. S. W e II Í SC h23) rozvádí nový~působvyrovnání 'sférklké 'sí1tě. ]jjlší se od dosavad'ni ,Um, ŽJe místo úhllo,výchrovnic podmínečných, zavádí směrové rovnice podmínečné pro jednotněmi'entovalllé směry geode't~dké na těIiese zemském. Jsou to rovnloe:, ježvyjadřují, že směrník vpřed i zpě'tný musí ho'VěÍ'Í' správlllé geooetické

13) L li d e ID a n n. Z. I. V. S. 542. 1914. - H) K. fu c h s. Z. I. V. S. 145. 1915. -") .Dr. f. f i a 1a. Z. V. S. 34. 1915.- ISa) Reler. Z. I. f. S. 239. 1915. - 10) Dr. for s t e r'Z. I. V. S. 65. 1915. - 17) G. G r i g e r c s i k. O. Z. I. V. S. 65. 1914. - lS) fr í t z, Z. I. V.S. 485. 1014.- 19) P. W e r k ID e i s t e r. Z. I. V. S. lI3. 1915. - !O) A. C a p p í I 1e r i. Z.f. V. S. 137. 1914._U) P e t e r sen. Z. f. V. S. 225. 1914.- ") Prol. Dr. G a s t. Z. f. V. S.275. 1914.- 23) S. W e 1I i s c h. D. d. W. A. r. W. 1915. -

1916/54

orientaci a nahrazwjí rOtV'llIi1ceúMorvé. Au'tm označuje za výhodu me,thodyzjednodušení počtu co do mncižství látky i volby podmínek. Tuto methoduaplikuje na vyrovnání sítě: 1. diIe orient!o'VanÝch směrníků, 2. dle ÚhlIů bezorieinta,ce, 3. dleolfďlentovaných úh]ů. V tom'to pOIS'l!edníirn·přípaJdě př.ichá,zízase v Ú'vaJhu Besseliova orile!l1'tační koiIIlS1an'ta neznámá a spoljelné s nislo'žibo,sti poČ'tu. A. Sem e r á d24) ,p1rovádí část seskulpení částečných s,ftíra:ko,usd<ého stupňoV'ého měření na W',eIxlemvu i'eidi'nou geodc'tklkou síť natěIese zems1kém, je;ž zavádí souihla,s v jeHI111obuhu všech měř'ených zá-kl'ade·n při sevření nevyplll1'ěnýdh soustav řťitězco"vÝ'ch. Spojuie základnyne'jkratší 'a g,eometniloky l/lIe,jvhoklmějšícestou j'ednoducihými řetězd trojúhcl!-níkorvými a z 'nách odvo~uje neHépe ,odpovídaljící déUky stran. Paik vy'tvořiobvodové polygony v okruhu olblastí a tY'vo vywvnálv,acím počtem uzaviráv pevné polygorrw a hu'duduje pe1vnlQiUkostru pro oibvody široké, do nichždJ,e g,eodetíidkých zás'ad vpočítává k dOISa~ení redukce chyb ony výplňkovésítě.

3. Polohová měření. Měří,tika a déllkové měřeni. Dr. li.S t a d t h a g e n25) udává vztah anglického a amerického yardu ku me-zi'nlámdJnímu me1tllu: 1 yafldaJng]" = 914.3992 mm, J U. S. yard 914.402 mm.Pruská Lan des a u f n a h m e26) konala pokusy s novým základnovýmpří'Stro'jem s tuhÝ'mí měří'vky z taiv'eného Ildiememe a s'tudila :měřoelní illlltervlalůtyčí, jich provážování a zařazení dol směru. Dr. Fr. K Ď h I e r27) uvádímethodlu měř,ení zálkla.ct.envrialUgu,lací I'Jro IkataJs·tráln1é mČ'řel!l'í, mě'ř,ení po-]Iohové měst, měření' důlní a Istram pollygoná:lll1Iý,chpO'řadÍl, ap,liIkac.í Jlideri-nova přístroje s ínvárovým pásmem. A. W in k I e r27a) jedná o staréčeské historIcké míře.

Ú h 1'0 vám ě ř e ,lili. Dr. B. K t a odi v 028) uvažuje o souhl.a~u ustře'-děrní stroje úhl'oměrného ve 'sibodě 'S přesností v odečtení a udává nlOmo-gram, z něhož lze vytknouti přesnost v ustředění v mezi chyby v odečtenípro argumen'ty délek ramen úh'liových.

T'riangul!ac.e a tri:go1nom'etdctký Ipočet polob,y bodu.Dr. D e g'l1!e r29) jeJdná o obMídce Úizemí při triangulacfch I. řádu a o sta:vběznaků pruskou Landesaufnahtne a doplňuje nclvými poznatky dosavadnípraxe těchttoprací po,psanÝ'ch Erfur1tem. P. We r ikm e i s t e r!9a) vy-šetř.uje grafiiaky V'liv chybných sou'řa:dni1c pelVlnýoh bodů na poloihu boduhledJ3Iného pmtínáním vlpřed i z,pě,~ným. Vyšetří vliv každého bod!u jednot-livého do ()Ibou os a ty slož:kY p'O'valžuj,eco síly, ku Ikterýlm hlledá vý-slednici. Dr. K o pse 130) přičiňuje poznámku ku řešení Pothenoto,vy úlohydle Rungeho (Z. f. V. 1899) analogií bodu CoUinsolva. A. Ii a e r p f e r31)podává řešení úlohy Hansenovy při nadbytečných měřeních vyrovnáva-cím Ipo6tem dlle methody ne1menší'ch čtverců. li. D ř,etz e32) vyhledáváztracenýtr~3Jngu'laollií bod mě'ře'lllím zpětnÝ'm výlstředně za'loiž:e,nÝ'IT!od třídanÝ'ch bodů. Z délek stran a odochyl,e1kzpětných bOldů určí 1ilneárné úselkypaprsků, jichž průsečík zajišťuje hledaný bod. K tomu přičiňujepoznámky T h :i e36) a poukazwj'el, ž:e řeŠoení není j'ednoznačnél• F.li a u 'P t34) počítá Ipolohu 'boldu, určeného 'Stranní,m řezem z j,ed'l1!oihoúhluna damém bodě mezi Meldaným a daným smě're!m a z ,druhého úhlu nlabodu hledaném me'zi směry k damÝ'mdivěma blYdům oMaitniím. P. W e r k-m e i s t ,e r35) řeší t'u'též úlohu graficky zbm:ně ao'praví marllemaUctkypočtem. (Hmskýho d'i1agram tu podá opravy .p,římo. Pozn. rei.) P. W e r k-m e i st e r3S) o.dvozuje polohu bold'u z nlaldlbytečnýoh měřeni výškový'ohúhlů Ipr'o'ti danÝ'IT! hodům, ses,ta!vuje odichyl\imvou f'olv'ndd pm vyrovnávacíPoOOt ·a dovozui'e i'ejí g,eometddký význam. J. Pe tří ;k37) počítá z rúzno~dobých trf.angul'3Jcí města Prahy ze s,oluř,adinlilctotožných bodů vzájemné

2') Dr. A. Sem e rád. Z. V. S. 49. 1915. - 25) Dr. ti. S ta d t h a gen. Z. f. I. S323. 1914.- ,,) Ref. Z. f. V. S. 640. 1914.-- ") Dr. Pro K ohl e r. Z. f. V. S. 33. 1914.27a) A.W i n kle r. O. Z. f. V. S. 174. 1915.-- 28) Dr. B. K1a d i v o. Z. V. S.65. 1915.- ") Dr. D e-g ne r. Z. f. V. S. 625. 1914.- 29a) P. We r k m e i 8 t e r. O, Z. f. V. S. 165. 1915.- 3') Dr.Ko P 8 e 1. V. N. S. 193.1914. - 31) Dr. A. tf a e r P f e r. O. Z. f. V. S. 225. 1914. - 32) ti.Di e t z e. Z. f. V. S. 427. 1914. - 33) T h i e I. Z. f. V. S. 153.1915.- ") P. tf au p t. Z. f.V. S. 141.1914.- "') P.W e r km e i.8 t e r. Z. f. V. S. 210.1915.- "")PI We r k m e i 8 t e r.Z. f. V. S. 177.1915.- 37) Pe tří k. Z. V. S. I) 1915.-

1916/55

vztahy tří uvaž,ovanÝ'ch soustav souřa'dnicový'ch, vyše1'ření:m pra,vděne.j,po-dobnějších součinitelů stotožňovacích, vzájemných párů sC/ustav pro trans-Í'ol1maci souř,adinic.

4. Nlvelace. Pří s t I' oj e a po m ů c k y. E. ti a ber t38) popisujepol\ní~olffilparato'r pro dřevlě'né latě ďl'e pmcí L. Gohen-Stuar't,a. Do, latízapuštěny jsou ocelové válečiky, jiohž odVeih.!,olstse měří normá~nýlm mě-řítkem koncovým saplilkací ge'odl~tltc'kých klínů. L a w,e t Z3D) uvádí ni-v,e'-lační /oať ku přílmému odečítálnlÍ na 'pohyib\ivém pásmu, jež se nastaví nacelý dm a příslušný pohyb ku záměrné niti provede se násadcem na spodkulatě a odeč'te ,na mm. A. M u oS i 1140)klOMtrluoval 'přesnou nive'llalční laťs invárovclu stupnicí jako modifikaci .Iatě Schellovy. Stupnice jest nainvárovém pásmu a tak zajištěna proti podstatnému kolísáni teplotou.Uprav,elllY jsou ,S'tulpn~ce ,na {libou strlUnálc'h 'llaťi~ by se nemusila otáče'ti.1:-'ro čtení vpřed se užIje téže stUiP'l1ic'e, jaklo plfoOčtení, vzadL K.' L li d!(l-m a nnU) pO'jedlllálvá o změně dřevěmé liatlě. J,eho zlkousky na latirch Wol:zo-vy filrmy ukáza!ly pozdilné změny déloky 1 m až 0.1 mm a nejsou pw !přes-nou ,niv,elaci příp'Us1tny. DOPolrou'ČÍ ,opalk:ovati otelJ]í na různých mí1s,tech,aby chyby staly se povahy nahodilé a používati stupnic invárových. M.O I' I o V42) Ik'on1stlfu'Ova! UIOIVÝs'tohllnpJ1O niveI.'a!ční stiroa. G u I' I i t t43) P'O-pisuje přelSný niv,el'aČiní s'twj W1i\idflv ze závodÍ! C. ZeilSse s pOisuvna.uvkládací destičkou a přesnclU nivelační lať s invárovou pásmovou stupnici.

Ni vel 'OV á n i. Dr. Sa m e';J44) nale'zn pro iustlllnQlVení ni'velačnílatě 3me'trové pro běžmé poměry chybu v'e' svilS<lém us,tavení ± 6/ . 6. O.E g g e T t45) uV'a'žuje v'liv ,déllky záměrné ,na přesnost 1lIivelace. Pro středníchybu M nilvel'Ované 'tmtě L' při záměrnÝ'ch déllky s -a sOoučini'telikh od·

vislých od výkonosti stroje a, b, c 'Pla,tí M = ± V L (~ + b -+ c-l a

uvažuj.eme-·li změny mírné délky záJměnné, j-est zřejmo, že do s = 50 mM velmi mál'o se měnlí s s ,a není 'nutno délku záměrné přesnědodržO'vati.tI o r m46) j~dná 'o .přesiI1é niv>el!aci pOlk'usnétraťi ústavu Lalnlde'saufnahme.Trať dobře zajištěná v terénu, kde není obavy před klesáním půdy, válco-v'aná. K vůl'il· refralkci volí se paprsek 50 om nad zemí, latě js,ou nia volnémvzduchu Ik vůli teplotě uschováJn'Y a 'll'omirne~ní metr jejich se .před a popráci ~k'o'Uši. R e' n q v i 'St47),jI(~diná 'o př,e'sné nlívellacÍ' v,e FillllSku a uvádístatistkké údaje za 1 den 9 'had. 55 min. praoOivní výikon 9.6 Nm při 99přestavách. Při střední záměrné 49 m střed. chyba na 1 km :+- 1.26 mma vedla tu ku poznatku proti theorií svědčícímu; totiž zde střední chyba přikrátkých z,áměmýdl ,pod průměr mstlia a to vlivem refrakce ph 'Velikýchspádech u ik'rátikých záměmý'ch se vy:slkytu1jídch.

Trigonometrická niv,e'1ace. Giilland.47a) pojednává dlepra!ktk>kých údajů 'O určellllí ťhelOretilcikého ref~alk6ního 'S'Oiučini'tele z mete-orologidkých 'prv'kÍ! a sihtedává, ž,e mÍ!že býti zlk>pšen proti k = 0.13přesným určením teploty v poledne aspiračním teploměrem; křivka re-irakční v poledne se blíží kružnici a 'S'O,učaISlné zenitní vzdálenostinedají lepší výsle,d:ky nežIli je1dinostrall1lná vzd{l'!eil1'ost v' po1e1dne měřená nado>flní stanilcÍ'. Důlclžitá 'j-e1st vhodná vollb'a standoe. Při větších záměrných20 I~m ~eslt Is,tralllu rD'zděli:ti měřením na bodu st'řecLním ,tét'o sitrany a vy-šetřilti VŽJdy správně metemologklké elementy.

5. Tachymetrle, vytyčování a Inženýrské měřlctví. St I' o je ap ornÍ! c k y. E. ti a m m e r48) referuje o doplnění Zwickyho polárnéhokoordinatometru zařízením ku přímému stanovení procentového sklonu, byho bylo lze použíti i v tclpografii. Tím se stroj beztoho těžkopádný stávásložitějším a dle referenta pro rozšíření v praksi méně způsobilým. A.Ti c h ý49 popisuje zdokonalený svůj tachymetr i s příslušnou výzbrojí

38) E. ti a ber t. Z. f. V. S. 193. 1914. - 3D) L a w e t z. Z f. v. S. 105. 1914. - 40) A.M u s i I. Z. f. v. S. 33. 1915. - 41) K. L li d e ni a n n. Z. f. V. S. 161. 1914. - 42) M. O r lov.Z. d. 1914. - 43) O url i t t. Z. f. V. S. 504. 1914. - U) Dr. S a ni e I. Z. f. V. S. 606. 1914. --") O. E g e r t. Z. f. V. S. 249. 1914. - '0) ti o 1 ni. Z. f. V. S. 89. 1614. _47) R e n Q v i s t. Z.f. V. S. :!S5. 1914. - 47a) O li 11 a n d. Z. f. V. S. 369. 1914. - 48) E. tia ni ni e r. Z. f. f. S.290. 1914. - <O) A. Ti c h ý. Z. V. S. 17. 1914. -

1916/56

a prlcmUje poznáJmky k optickému měření vzdáleností logaritmickou me-ihodou i výškového měření geometrickou nivelací ze středu tímto stro-jem a latí poi'ízeným. A. ti a e r p f e r49a) provedl zkoušku výkonostiHammer-Fennelova tachymetru na zaměřovaných profilech a nalezl pro

střední chybu v délce poměr 3~0 a pro střední chybu ve výšce na délku

trati 100 m použitím diagramu M = ± 1.14 dm.

V y tyč o v á n i. ti ti f e r'5o jedná o grafickém vyšetření přibližnéopravy zakřivení trasy aplikací parabolických oblouků. ti. E c k e r51)jedná o s]Jolečné lečně na dVou oblouCÍch' kruhový!ch, určuje ana!l~tiickysGuřadnic'e vnitřnioh styčných bIOId!Ůvlož'ených kruhO'výclh oblou!ků se, spo-lečnou tečnou ]Jomocí měřené s]Jojnice vnějších styčných bodů a úhlů tétospojnice s danými tečnami. A. Ti c h ý52) uvádí ]Jraktické' ]Jokyny pro vy-tyčování osy v dlouhých tunelech a to při postupu založení prací a prak-tické zkoušky vytyčené osy jejím sledováním nahoře nad tunelem. K to-mu přičiňuje poznámky o účelné volbě a měření základny jeho, trigono-metrickou methodou kosoúhelníkovou a dále o měření výškovém. Vyty-

, čování vlastní osy podzemní rozkládá v běžné vytyčení částečné a hlav-ní přesné vytyčeni.,

6. Barometrické stanovení vÝškové. Str oj e. R. P o z d ě n a53)popisuje nový normálný tlakoměr rtuťový v c. k. ústředním ústavě prometeorologii a geodY'tlamllku, ]JOISt.aveném a určení konstant. V. B j 'e r-,k n e s5~a) uvažuje theoretický vliv vertikálného zrychlení na barometri-<:ké výšky a shledává: mohutnost vrstvy v pohybu (dynaill1.) = mohut-

nosti vrstvy v klidu X (1 - ~). kde j jest vertik. složka zrychlení masy

.atmosférické, g intensita tíže a konstatuje. že těmito pohyby může býtivýška barometrická znehodnocena v poměru 1/10.000.

7. Měřická fotogí'afie. Str 'O! j e. R. B a i I 'a u d54) p,o,p;is'uj'eť,o'Í(Jgrafický astimJ,áh. Dr. C. P u I f r i c h55) zav'ádí na svůj sltereo-komparator zlepšenou otočnou putovní značku. by bylo lze přesně ji na-stavovati při hloubkových měřeních architektur. K. L ti dem a n n56) Vy-šetřuje chyby měřických výsledků stereokomparatoru Pulfrichova dleúdajů odborníků: SchiaJinga, Pulfricha, tltiblaa ústavu Stereographik.Chyba střední v paralakse kolísá ma = ± 0'002 až ± 0'01 mm a středníchyba v změření souřadnic 9Y, 6z kolísá mx = my = ± 0'02 až ± 0'05 mm.

T h e o ret i c k é a p r a k t i c k é p r á c e měř i c k é. S. F in-s t e r w a.J d e '[57) ,poidává řešení záJkll~dnlí ú'lbhy v~dušného fotografickéhoměření, konsltrUIDoe bodu z'e dvou v'zdušný,ch Slnímiků při ,známé vnitřní ori-entac'Í. Postup ses,ulMá' z,e c1:VO'UI di:lů: 1. určení stanoviska vzd'ušného zpět-ným 'pmtÍ;nán;m, 2. uroení p'ře1drmětu prdtíná;nfm vpřed. PředipolklaJd jestznámost Níí 'pevných bodů a 'ty moho,u býti v je'dinom horizontu, ItlIebrůznýchvýš,ek Pro oha případy IZie al1liikovati Scheimpflugovu projek'Ci a přísil!l'oj.Dr. J. K'ouuovslký58) určuje rek'olnstrulkci ze s,nímiku se známou vniltřní{}fi.entací laJk'Q;speciť'Inipřípad ,pf'OIblému 7 bodů, jenž podává hLavní bodpel'S'pekti'vy a v,zidá'fe'noS't obraL'ovou při piQIužívámí fo'tográmetrie k vyho-tovení pl1áJrilu. N. Mu r o m c e V59) lediná o V'~duš'TIé měřické fDitografi.i.Dr. K. We i g e 159a) pojednává o orilentaci ,f,o,tograficlký'óh snímků z ba-lonu všeoibecně a specie.J:mě. G. L i pp man n60) na,stiňutj,e prilndp uspořá-dání pm ,p,římý způ,sob určení rozdílfI zeměpisných dé'lielk cestou fotogra-iickou. Myšlénka spočívá v současném vyznačení zenitů dvou stanic a

49a) Dr. A. ff a e r p f e r. Z. f. V. S. 385. 1915.- "') Ref. Z. f. V. S. 17.1914.- 't) H.E c ker. O, Z. f. V.S. 53. 1915.- 52) A. T i c h ý. Z. d. O. I. A. V. S. 717.1914.-- ") P o z d ě-TI a. O, Z. f. V. S. 86. 19/.".- 53a) V. B j e r k TI e s s. M.Z.~. 337.1915.':"''') R. B a i li a u d.C. R. S. 1249.i914.- ;O) P u I fr i c h. Z. f. f. S. 221. 1914.- 50) K. L ti dem a TI n. Z. f. I. S.305. i914.- ") S'. f' i n s t e r w a I der. S. d. B. A. d. W. S. 67.1915.- 58) Dr. J. K o u TI o v-s k ý. Z. V. S. 1.1914.- 51» N. Mu r O m c e v. Z. d. 1914.- 59a) Dr. K. We i g e i. O. Z. f.V. S. 149.1915.- ") O. Lip p m a n n. C. R. S. 909. 1914.-

1916/57

iich v}1otOglrai,ovánlÍs pnlehlými hvě~dami, pa!k: 1ze odvodi'ti rozdílr,eiktaJscensíobou zeniťůa z toho rozdíl' zeměpiSllllý1chdélekoihou sltrunic.

8. Plochoměrstvl. Při str oj e. N. W o I f f6l) pojednává o Schn6-ckelově tyčkovém kompensačním planimetrU;, který jest zdokonalenímplochoměru Prytzova a odstraňuje některé zbývající chyby systematické.Docilooá přesnost: při 10.000mm2 jest stř. chyba ± 0.8%. E. Iiam m e r62)referuje o uníversálném plochoměru A. Otto z Kempten, jenž hodí se vedlepočtu pIc1ch ku vyšetření středních pásm,ových pořadnic pruhových re-gistrací, k počtu mechanickému hyperbolických, cyklometrických a elip-tických funkcí i potenciálu.

Poč e t p I o c h. Br u n s62a) vyšetřuje šířku parcely oddělovanéze skupiny pruhového tvaru pro lichoběžník a jiné obrazce.

9. I(onstrukce plánů a map. T h e o r i e pro mít á n i. L. Kr ti-g e r63) podrobně počtářsky vyšetřuje transformaci souřadnic při dvojitékonformní projekcí zemského' elipsodu na kouli a do roviny. Dovozujepatřičné vztahy pro použití této methody na katastrálné triangulace. W.D e i m d e r64) jedná o konformním zobrazení celého zemského elipsoiduna kouli.

I( o n str u k c e map. Dr. J. fr i s c h a u f65) uvažuje kartogra-fické obrazy meridiánů a rovnoběžek v některých čelných promítacíchzpůsobech pro velká měřítka a shledává, že pro 1 : 1,000.000nelze z theo-retických l1ůvodů některou projekci proti druhé přeceňovati, ježto od-chylky tu Jsou nezobrazitelné a jest tu projekci voliti, jež podá nejjedno-dušší sítě mapy. Ch. L a II e m a n d66) dává zprávu o vyhotovení svěltovémapy v 1 : 1,000.000.

Zprávy literární a odborné.B e d ř ic h Pro 'c h á z k 'a: Vybrané statě z deskriptivnl geometrie.

Pro posluchače vysokýJch šk'ol technilclkých v desikriptivní geOlll1etrHpo-kročilé. Praha 1912, 1913. Česká Mati1ce teclhnická, spisů čvslO'58. a 64.I. sv. str. 152, II. 'S,V'.S'tT.214.

česlká Matoce t,echllJildká,která iilž dli'ív'e byla ,nálk,1aidemsvým vy-dala z oboru desk:nÍJptivní geome'trie J 'a:r 0.1 í m k o v u a P·r o c h á z k 'O-V u: »Deslkrip'Ínv!Jllíge'ome,trii PfiO vysoké' školy techniidké« a Jar >O r i m-k o vy: »Zákllady geome,trje Ipotoihy v mvii1ě a prostonu«,SlPQllečlllě paks J ednótou Oeských maťhematJiků S ob (}ťk o v u: »Des!krip'Í:ivnígeOlll1etrH«.p'o'dává české technic!ké a ma.thematick!é v·eřlejnosti Pro c h ázk o v udV'O>udílnolUknilh,olU»Vybr:llné statě z d'e'skri'Ptivní geomet'rie«, ,spis vys'okéceny jak věde,ciké, talk p'ralk'tildké.hk název knihy ukazuje, nenlí spis tClutožádným sYlS'Íema.tilckýmzPraJc,ovámím delSikrillrl.lvnfgeome1tde, nýbrž iemvoJným sdružením rúzných partií 'tét'O dislcilpUny, p!a,rtíi, kte'ré do spisů,jež mají býti p'rvlní uoebni1cí deSlkri'ptiv'llí geometrie, pO'Íati by byFo ne-pedagogické. Jest ml::h:aValIlojalkýmSlpokrač1uváním a doplněním !Systemati-cky zp.racované Uioobni'CleJar o lí m k o VIy a Pro c h á z k'OV y: »De-skriptivní geometrie pro vYSlolkéškolly technioké.«

Jelikož SlpiiSPnocházkúv všímá sr bedlivě teohniClkých apl'ikací de-skriptivní goome'Ůnie,tu ,bude vhodnou IpřÍručlkou i praiktickým rI1'žen!ý1rům,kteří v JtJěm nalie,z,n'ů'umnohou radu. Ze'jména pa'k Slpis ten se, hodí !Jromi1olV1l1~ydeslkriptiVJní ge'ometrie, ježto olbs.rhuje řešení (JlbHžnětlšÍchpro-blémů, které s'e olbyče'jně V učeibn.icích delSkriptiivI1'ígeometrie ne'vyskytují.Zvlášť vytknouti sil,uší, že ve ISpilSle:RfIOcházkově je'st věno'vána zvÝše'1ápG'zomost vědeclkým pra,cem prvních našich óeslkýlch geome,trů: J a ro-Iím .k a, Pel ze, S o bot k y a Š 'o I í TI a. A to nejen jejkh praiCiem, ježvětšill1loU:naiDezlysvého ocenění v onzÍJllIě,,a'le též ku těm pracem, je,ž jsounejnovějšího da'ta aj ještě do cizoj'azyané lvtemtury ne'Pmnikl!y. Ku vymo-

") Dr. N. W o 1 f. Z. f. V. S. 321. 1914.- ") Ref. v Z. f. I. S. 165. 1914.- 62a) B run s.Z, f. V, S. 241. 1915. - 63) L. I( r li g e r. V. d. P. O. I. 1914.- M) W. O e i m I e r. A. d. b. A.d. W. 1914.- ••,) Dr. J. l' r i s c han f. Z. f. V.'S. 1. 1914._ ••) Ch. L a 11 e ma n d. C. R. S.1362. 1914.-

1916/58

žmos'tem g,eometrie p~lohy bylo všude tam sáhnuto, kde by,llo lze doc:litivýsledku jednodušších. Tu bývá čas~ěji dtováno J a'f o ,Ií m k o v 'O cenillédílo: »Zákla'dy. geome't'rie polohy v roviln'ě a prostoru«.

První sVll2ek ·obsahuje ná~leu,ujkí statě:tivná. Geome,trá,j:ní osvě'tlenlÍ 'V aooooometri-dký:ch obmzech arthogonMných.

I. Axonometrie orthogoná'lná: 1. část theoretilCiká, 2. čá's,t kionstruk-II. Axol/lometrie klli11logonální: 1. část tihieoretiClklá, 2. čálSt kOlllstruk-

Hvná.III. Sestfl()lj,ení OS p~oohy 2. stupně.IV. Seslt.rojení PIJ10ntkJWdVlou ploch 2. stupně.V. SestroojemIÍ sP'oll'ečné olball'Ové plochy rozvinutelné dvou obec-

ných p}ooh 2. stupně.VI. Obrysy 'Průmětu ,ploch 2. stwpně.

První ,dvě stati ve svých druhýoh částech kOTIistrulktivných všímaiísi Ulporřelbelní 'v praxi te1chnild1<é a jsou zvláště pro aJrchitekty vhodiné.O~tatní část této !Jrni!hlY'j,es!t věnována pllodhiámr 2. stu)J'I1ě. Zvláště staťtiřeťíobsahuje výz,kumy česik:ých geometru.

Druhý sVlalzeik ,obsahuje sta:tě:VII. Axooometl1necentrállná.VIII. Gellltrá:liní osvě'Není: 1. Obecné záswdy centráJlného osvětlemí.

2. Cenr,álné osvěťllení' mnuho:stěnu. 3. Centráilnéo:svět1ení ploch.IX. Sestrojení proniku dvou ploch 2. stupně.X. Křivky prostorné.

Vyšlé knihy:Dr. K uč e r a. Nástin geometrické optiky a základů fcttometrie.

Sborník Jedn. čes. math. a fys. Praha 1916. Cena 17 K.Dr. A. Se me rád. Srovnávací délková měření dráty a pásmy

invárovými. Rozpravy české akademie. R. 1916 č. 25.Dr. W. S c h w e y dar. Theorie der Deformation der Erde durch

Plutkriifte. Ver5f. d. kg!: Pr. Geod. Inst. N. P. Nr. 66. Potsdam 1916.Dr. L. Kr ii g e r. Lotabweichungen. lIeft. V. Ver5f. d. kg!. Pr. Geod.

Inst. N. P. N. 68. Berlin 1916. 'A. A b e n d rot h: Dle Ausgleichungspraxis in der Landesvermes-

sung: Eine Zusammenstellung der wichtigsten Aufgaben bei Landestrian-gulierungen unter besonderer Beriicksichtigung der Schreiber'schen Ver-fahren. Berlin. P. Paray 1916. 20 obr. Cena 15 M.

H. li a n k a r t a A. W a I dne r. Trassierungshandbuch fiir die In-genieursarbeiten imPelde bei der Projektierung und dem Bau von Eisen-bahnen und Wegen. Berlin 1915. Ernst S. Cena 4 M.

Dr. A. Mi e t h e. Dle Photographie aus der Luft. 2. vyd. Hallea. S. 1916.

Ma d sen li. O. Le service géodésique du Danemarkt 1816-1916.Copenhague 1916.

»Mittellungen der k. k. Generaldirektion des Grundsteuerkatasters«.Sešit 4. Vídeň 1916. C. k. státní tiskárna. Cena 1.50 K. - Generální ředitel-ství publikuje v tomto časopise nově vydaná nařízení a splnilotak naléhavou potřebu geometru přehledné orientace nových předpisu vpřehledné úpravě. Doporučujeme p. kolegúm.

Zprávy stavovské.Reforma studia geometrovského vstupuj,e do popředí současně s re-

formou technického studia nyní prcqednávanou. Jest záhodno, byyčasněbyly případné náměty k této životní otázce stavu geometwvského odimeTes,entůčeskýan )JIOIdláiny. .

Stavovský titul inženýrský a zeměměřiči. Nár. Listy ze 28. října 1. r.přinášejí článek oznamující 'brzké zavedení zákonitě .chráněného tituluinženýr a poznamenávají; »Titul inženýr má' býti zákonitě chráněn, avšakpropůjčuje se jen absdlventům, čtyřletých odborů se dvěma státními zkouš-

1916/59

kami. Zákonná předloha tato má dalekosáhlý význam pro existenční po-měry celých generací techniků s kratším vzděláním než čtyř\letým, g e-o m e t r ů a techniků středoškofských.« Stavovské a existenční zájmy ge-ometrů, akademicky vzdělaných techniků - žádají tu naléhavěl náležitcuochranu.

Pro dobu poválečnou nastane zeměměřičství značný rozmach pra-covní a jest správno, že jíž nyní včasně se předkládají daIekc{Sáhlénávrhy,týkající se technického vypravení zeměměřičství, organisace služby, úpra-vy stuidia a akacdemiCkého ocenění~ stavil' geometrického. Jest třeba v na,-šich kruzích" ze kterých vychází početn$r a zdatný dorost geometrický,otázkám věnovati náležitou pozornost. Minule přinesli jsme 'Pamětní spisSpolku inženýríl ve Vídni, dnes následují projev c. a k. voj. zeměpisnéhoústavu, směrodatného to činitele v rakousko-uherskéth zeměměrství.

Studle velitele c. a k. vojenského zeměpisného ústavu Excelence OttoFrancka o budoucí organisaci a činnosti stát. zeměměřictví.Nyní v mocnářství v y h o t o ven é p lán y úředním vyměřová-

ním neodpovídají nikterak CIIlěmpožadavkům, které jsou účastníci opráv-něni na ně klásti. Tak na př. dají sice katastrálné plány průmět hotrizontál-ný pozemků uvnitř jednotlivých území obcí, neobsahují však data abso-lutních výšek jednotlivých bodů a také ne látku, která by mohla úspěšněsloužiti k pc\užití v jiných odvětvích správních, k vědeckým požadav-kům a pod. Poněvadž t,yto plány byly vyhotoveny jen ze stanoviska daněpozemkové, jest jejich přesnost všude tam, kde daň pozemková nepři-chází v úvahu, velice nepatrná.

Ony plány, vyhotclvené vojenským vyměřováním (vojenská vy-měřovací sekce), odpovídají síce úplně vojenským. požadavkům, .jsou alejiž pro jich měřítko, k mnohým civilním požadavkům nedostatečné.

Následek těchto pC!měrů jest, že jak každé odvětví státní správytaké každý technickY podnik musí pro jich různé práce předsevzítivlastní měření. Poněvadž však pro tato nejsou žádné jednotné předpisy,provádějí se dle nejrůznějších náhledů a jsou velmi často od jíných účast-níků stěží oceněny.

Světctvá válka nyní mnohé poměry změnila; přistoupila též nastátní vyměřování velká, docela nová úloha. Má-Ii však ke svému úkoludospěti, musí býti účelně organisováno a vedoucí místo pl1ovyměřovánízavedeno. Vyměřování jest čistě technická práce; jest tedy logické, žemusí býti řízeno tím ústředím, které se obírá technickými pracemi, tedyministerstvem veřejných prací. Tím jest též soU!časně řečClIlo,že jen tech-nik jako odborník jest pověřen bezprostředním vedením stát. vyměřování.

Plány vyhotovené státním vyměřováním, musí býti věrným vy-obrazením přírody - odpovídajícím nynějším poměrům - a tak uspo-řádané, aby hověly všem požadavkům, které by mohly býti oprávněněkladeny jednotlivými odvětvími státní správy, průmyslovými, technický-mi,polními, lesnickými a vědeckými účastníky. Všechny tyto kruhy mu-sí býti s to, z takových plánů vyjmouti vše to, co odpovídá jich potře-bám a nesmějí býti nutné větší práce vyměřovací státní neb soukromépro shora uvedené účastníky.

Všem těmto účelúm může sloužiti jen takový plán, který jest vy-hotoven v měřítku podobném katastrálnému, na každý zpúsob ale 1000dělitelným a opatřen kotami výškcvými a všemi podrobnostmi. ProtoITltlsí býti horizontálné průměty jednotlivých částic pozemkových. před-mětů a pozemkú atd., výškové údaje a zvláštní podrobnosti, které v ta-kovém pláně musí býti clbsaženy, stejně dítležHé; žádný požadavek navýlohy jiných nesmí býti zanedbán. Vyhotovení takového. celé mocnářstvíobsahujícího plánu jest veliké dílo, které velký personál, čas a peněžnívýlohy vyžaduje. Má býti to »bezpodmínečně neHepší«, co vúbec můžebýtí vykionáno. Zkušenosti světové· války poučily, že se můžeme takéodvážiti k rozřešení největších otázek.

K provedení tohotcl díla jest třeba: 1. Po,říditi zákon. který sli-buje trigonometricky a nivelací získaným trigoU'címetr. a výškovým bo-

1916/60

dům bezpodmínečné zajištění. 2. Opatřiti k tomu cíli vzdělaný a četnývyměřovací personál. Za tím účelem bylo by třeba zříditi na vysokýchškolách techníckých zvláštní kursy, ve kterých by se dálo příslušné vzdě-lání docela jednotně. 3. Vypracovati odpovídající ustanovení pro vymě-řování v poli, tak jakcl pro vypracování a vyhotovení plánů.

V ustanoveních o vyměřování musí se obrátití zřetel za hranice.monarchie, ježto se po válce bude jeviti potřeba toho.

Zvláště to bude Balkánský poloostrov, který vzbuzuje naši po-zornost ve zvýšené míře a na jehož vyměření musíme si získati rozho-dující vliv, ježto balkánští národové sami tak velkou úlohu toho druhuneprovedou. Ale také na severovýchodě monarchie nesmějí býti puštěnyse zřetele obsazená území.

Pro vyměřování monarchie musí býti volena jednotná projekce,a síce tak'ová, aby se hodila celému v úvahu přicházejícímu území, tak žerozšíře,ní vyměřování do shora jmenovaných zemí by bylo snadno pro-veditelné. Z těchto stanovisk bude třeba dobře vystihnouti všechna po-drobná ustanovení o triangulaci, nivelaci, měřítku, podrobném mě·ření,mapo'vání, velikosti listů atd. Jednotnost všech opatření v celém územíbude bezpodmínečně nutná. Poledníkové pruhy, zavedené při pracíchkatastrálných v Rakousku a v Uhrách používané příčné pruhy nejsoupřekážkou, přejítl k jednotné projekci, poněvadž tato vyžaduje pouzečistě počtářské práce. Jakc' východisko pro celý obvod triangulační jestvoliti jen jeden bod, který mimo příznivou polohu jest co možná prostývlivu geologických zjevů a odklclIŮ tížnicových a který není v nebezpečízastavení jeho okolí. (Iiundsheimer Berg.)

Takové, velkého slohu organisované státní vyměřování provede-né v'Šle,straJuě upiotř'erb~tlellnýmpiVrunem vystač.! nejen všem požad1av-kům katastru daně pozemkové, nýbrž také pro všechny právní poměry,jaké z pozemností vyplývají, bude tvořiti základ a ostatní skoro až dosudnutné vyměřovací práce objeví se zbytečnými.

Ku provedení agrárníchclperací, novému zakládání železničníchdrah, a regulací řek, měfení říšských hranic, měření pro průmyslové pod-niky a lesnické účely, tak jako pro vědecké práce a pod., budou četné,jednotně stabilisované pevné body a jejích výškové koty tvoriti dosta-tečné základy, tak že pro tato odvětví bude třeba jen nepatrných do-plňovacích prací. Avšak také nepatrné, jen menší úlohy řešící vyměřo~vací práce, nesmějí býti přenechány dobré vůli j,ednotIivých účastníků.také pr,o tato musí se učiniti jednotná, ve velkých rámcích logicky vhod-ná ustanovení, musí býtí pod dohledem státního vyměřovacího úřadua jíchúčelné provedení musí býti zajištěno'.

Pro dobu po válce jest tedy nutné: Jednotná, státní organisacevyměřování z rozsáhlých hledisk, která vytvoří absolutně nejIepší pod-klad pro všechny účely, které neskončí na hranicích státu, nýbrž již teďobrací svůj zřetel na {lnY země, se kterými má nás pojiti hospodář. svaz.

Zajisté, že provedení tohoto novodobého a skoro ode všech účast-níků nutně žádaného díla nebude snadné. Za spCllupůsobení všech stát-ních, vědeckých, technických a průmyslových činitelů musí se toho do-cíliti,aby se všechny obtíže přemohly a pořídí,I se plán, který by posky-toval to nejIepší, platné Il!a dlouhou dobu.

Pra~ská. inženýrská komora r'ozeslal·a čílsl'o 25/16 obě'žnÍikna okresní hejtmanství a výbory v král. Ceském o o~hraně výhradnýchpráv civilních geometrů: Zákonem o inženýr. komorách z 2./1. 13 a naříze-ním 7./5. 1. byly veškeré záležitosti civ. geometrů přesně vymezeny a§ 5 nařízení jasně vyjádřeny. Dle toho náleží civil. geometrům projekto-vání a vyměřování každého druhu polohových i výškových plánů prováděti.

Dále žádá se po rozumu. § 7 stavebního řádu prol král. Ceské z 8./l.89 obce upozorniti" .by dbaly Qokončení plánů polohy.

Oprávnění civilního inženýra. V »Run:ďschau fiir T,e'cih, und,Wirt. 1916« dovclzuje A. M li II e r návrhy na právní omezení působnostrcivilního inženýra a živnostníka. Technickou práci rozděluje na duševněvědeckou a na materielně živnostenskou. Prvou má výhradě obstaraticivil'ní inženýr, poslední živnostník a pc1dnikatel. Výhradu umožní přesné

1916/61

rozdělení působnosti.a správné předpisy k dosažení oprávnění. Veškerésporné předměty mají býti odstraněny. Chce-li civilní inženýr vykonávatikoncesovanclu neb jinou živnost a naopak živnostník vykonávati inženýr-ské práce, tož jest si k tomu opatřiti příslušné oprávnění jako ve všechjiných případech. Výhradou oprávnění civilního inženýra dá se vymezitIjasným vyjádřením minist. výnosu z 7. ,května 1913 ř; z. č. 77. Pm »na-bytá práva« bylc! by třeba uvésti příslušná přechodná ustanovení. Autormíní svými návrhy odstraniti rozpory v působnosti a dále i vzpruhu pros'tav civilně inženýrský.

Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samo-správných a zeměpanských.

Udělení oprávnění k vykonávání živnosti geometrovské kancelářskémuofficiantu c. k. evidence katastru daně pozemkové.

V poslední době se stalo, že udě)e'l1o bylcr jistému· kancelářskémuoficiantu oprávnění k vykclnávání živnosti geometrické. Aby se podob-ným pádům předešlo, nařídilo: c. k. generální ředitelství katastru daněpozemkové výnosem ze dne 10. srpna 1915 X. 1355 následující: Odstavel.6 a 7 bodu 16 ustanovení o služ'ebních poměrech uředníků evidence ka-tastru ve smyslu zákona ze dne 2. května 1883 I. ř. z. č. 84 (obsaženýchv prováděcích nařízení ze dne 11. června 1883 I. ř. z. č. 91) vztahují serovněž i na kancelářské pomocníky a ofieianty, avšak s tím omezením,že těmto kancelářským pomocným silám provádění měřických praci avyhotovování sit. nákresů na jich podkladě, jakož i ohraničování z a k a ž-dé poldmínky zapovězeno jest. Následkem toho nutno pova-žovati vyhotovování kopií z map a opisů z evid. operátů na žádost strankancelářským výpomocným personálem za jich uřední povinncJst a činítudíž stranami zapravené poplatky příjem státu, a jest zapovězeno po-dobné práce snad obcházením nebo skracováním pcplatků pro státní po-klad nebo konečně snad za zvláštní náhradu k vlastnímu prospěchu pró-vádě ti. O tomto nařízení jest všechny kane. pomclcníky a oficianty vyro-zuměti. C. k. generální ředitelství kat. daně pozemkové učiní opatřeni,aby živnostenské tířady o tomto zákazu vyrozuměny byly.

Výnos c. k. general. ředitelství kat. daně pozemkové ze dne 9. března1916 č. 403. :- Nařízení c. k. evidenčním katastru daně pozemkové, jak

, mají nakládati s vadnými dílčími nákresy, předloženými za účelem pro-vedení knihovního pořádku.

C. k. ministerstvo spravedlnosti uvádí ve svém nařizovacím Iistě(Verordnugsblatt IV) z r. 1916, str. 84 následující: Dle sdělení c. k. ge-nerál. ředitelství katastru bývají c. k. evid. uřadům doporučovruny od. sou-dů dělící nákresy, které neodpovídají požadavkům nařízení ze dne 7.července 1890 I. ř. z. č. 149 a ze dme 9. února 1907 I. ř. z. č. 29. Tím sestává, že evid. uředník 'nemůže dle podobného nedostatečného nákresuzměnu v katastru a v evid. plánu provésti a nucen jest dodatečně mě-ření předsevzíti, čímž straně vznikají nové výlchy zaplacením přede-psaného poplatku za vyměření a že zároveň změny do knihovnL mapy při.správném uředním postupu až po nově provedeném zaměření možné jest.

Vadný dělící plán neb jeho kopie prcldlužuje tedy nejen provedenízměny v katastru a v mapě pOzemkové, nýbrž přivádí i stranu, která jižza vyhotovení plánu a jeho kopií zaplatila, k novým výlohám.

K požadavkům dílčího nákresu. kterýž také knihovmí sc1udce přívyřizování návrhu na rozdělení zkoušeti má (tldání upotřebeného měřít-ka, potvrzení, že dovolená uchylka překročena nebyla, potvrzení, žeplánek cd osoby k tomu oprávněné neje;n ověřenI nýbrž i vyhotoven byl,že dělící hranice v přírodě označeny byly atd.) připadá v první řaděvyznačení' všech ku nanesení nových parcelních hranic potřebných dé-lek a uhlů. (Bod II, 4 nařízení ze dne 7. července 1890 I. ř. z. č. 149.) Byl-Iiplánek' vyhotoven stolovým rri'ěřením a tím přímé měření odpadlo, jest

1916/62

toto ,naplánku vyslclVněpotyrditi. Tyto vš~chnY předepsané údaje musíbýti na plánku a jeho kopiích vyznaÚny. . .

Neodpovídá-Ii plánek" neb jeho lropíe zde uvedeným.· požadavkům,neodpovídá i předpisům oddílu 1. § I, odstavec 5 a 6 cís. nařízení ze dne1. června 1914 I. ř. z. č. 116 a mají dle náhledu c. k. min. spravedlnc1stinávrhy na rozdělení, jímž podobné nevyhovující plánky nebo Iropie při-loženy jsou, býti odmrštěny. . ,

,t;;;dělí-Ii sl,mdu evid.geometr"že soudem jemu dodaný a již vtělenýllláliek v katastruza příčinciu ne<!xJ,statkujeho se nedá provésti, a žádá-Ii,_by jím vyznačené nedostatky doplněny byly, nestává ničeho v cestě,aby soud vrátil plánek straně k odstranění nedostatku. Nevyhoví-li stra~na .tomuto vyzvání, má soud o plánku předpisům nevyhovujícím př,edsta~venému disciplinárnímu úřadu civ. geometrů udání učiniti, plánek sámspolu s přípisem evid. gecJmetru předložiti a tohoto o zařízení vyrozuměti.

Visitátorům soudŮ jest pak se v Qtá~ce čís. poj. 116 visitaČJtlíboprotokolu (Jsou stranami předložené plány předepsaným zpusóbem vy-hotoveny?) 'O zkušenostech v tom směru nabytých vyjádřiti«.

Se zřetelem na výnosy c. k. generál. ředitelství kat. daJně poz. zedne 7. února 1912 č. 2:40a ze dne 11. února 191'5č. 3155 z 1914 uvědomujíse c. k. evidence kat. daně pozemkové, že nyní při zjištěných nedostat-cich situačních (dílčích) nákresů, které jim soudy' předloženy byly, ná-sledovně PCÍstupovati jest:

a) Je-Ii dílčí plán od státního úřadu, který tne oddílu 1. § 1. odst I,cis. nařízení ze dne 1. června 1914 L ř. z. č. 116 k vyhotovování dílčíhonákresu ke lmihovnímu pořádku oprávněn jest nebo! od úřadu, jemuždle odst. 2 zmíněného § 1. oprávn!ě'ní uděleno bylo a neodpovídá-Ii plánpouze rormálně nařízení ministerstev spravedlnclsti a finaJncí ze dne 7.července 1890 I. ř. z. č. 149 a ze dne 9. února 1907 I. ř. z. č. 29 jest vyho-toyitel'na nedostatky upozorniti s vy.zvá:ním, vyznačené nedostatky ne-. chalí doplniti a plánek evidenci katastru zase zpět zaslati. Je-Ii všakplánek meritorně nesprávný. provede evidence v clPerátech kat. daněpozemkové pouze proýisorně a při nejbližším úředním jednání v obciměřellípotteq.nédoplní. O každém podobném pádě učiní clznámení c. k.géh'e'ráLřéďítelství kat. daně pozemkové, k němuž přiloží závadný plánekspolu s výkazem o jeho nedostatcích, aby se po případě' zavedl,o' řízení naodnětí oprávnění ku vyhotovování dílčích plánů ke knihovnímu pořádku.

b) Je-Ii dílčí nákres sdělán dle ddstavce 1 oddílu 1. § 1. zmíněnéhocís. nařízení oprávněným civ. geometrem, neb civ. inženýrem, nebo: dáledle odst. 3- uvedeného § 1. k vyhotovování' dílčích nákresů oprávněnýmtechnickým orgánem, má evidence v případě, že soudem dodaný vtělenýpránek by pouze formálně neodpovídal ustanclvením svrchu uvedenýchmin. nařízení tomuto oznámiti" že plánek pro svoje nedostatky v kata-stru je neproveditelný a žádati ci jich odstraně!ní. K příčinám, pro něž'zfortnálních důvodů pláněk nějaký závadný jest, náleží zejména vyne-chání ke konstrukci potřebných mír.

Soud pak na učiněné oznámení c. k. evidence vrátí plánek straně,aby dop1něny byly vytknuté nedostatky; nevyho'ví-Ii strana vyzvání,

I oznámí soud vadné vyhotovení nákresu na příslušném: místě a vyrozumio tom 'e'tidenci katastru. Po tomto doš1émsoudním oznámení provedeevidence dotyčné změny v C1perátech katastrálných provisorně a před-sevezme při nejbližším svém úředním jednání v obc.i nové přeměření ne-potřebného plánu. Je-Ii však dotyčný plán z meritorních důvodů nespráv-ný, nevrátí evid'ence plánek soudu, nýbrž postoupí podcllmě jak v před-cházejícím odstavci a) nařízeno bylo.

c) Dle nařízení v třetím předposledním odstavci prováděcích naří-zeník § 23. evid. záIDonamá se nové mě'f'ení jen tehdy předsevzíti, je-Iitcho za účelem evídence nevyhnuteI:!lě zapotřébí a následkem nedostatkuna předlOžení plánku . úplně '6duvodněno.

d) Zjistilo-li by se; 'trhy snad soudy opětovně formálně nesprávnéartáležítě nepřezkoušené ,nákresy evídericim předkládaly, jest to rovněžJ?:en.erál.ředitelstvi kat. daněpc~e.mkové oznámiti. '

1916/63

Zprávy spolkpvé.Valná scht'Jze odbočky českých geometrů Brno koná se dne 8. pro-

since v 11 hod. odp. v salonku Besedního domu v Brně.

Dne 11. září zesnul p. kol. Jan N o v á k. les. gem. v Milev-sku. u vykonávání služby vojenské jako c. k. nadporučík v z.v zeměpisném odd. ve Skadru. Týž byl vyznam. Sig'num laudls ..Pro svoH šlechetnou povahu těšil se velké oblibě svých kolegů.- Cest budiž jeho památce .

. Z vojen. služby. Kol. A. Ř. ež á b (Pelhřimov) vyznam. "Signumlaudis«. co poručík raněn na již. bojišti. jest rekcmval. Kol. A. P š t r o s s(Praha) kadet na již. boj. nezvěstný od 4.. srpna 1916.. Jmenování: Vrch. geom. I. tř. Jan jTom s c h e 'od fin. řed. v Sa-

raJevě. vrch. insp. v VII. tř. k zem. vládě v Sarajevě. - Oeom. II. tř.\)(1. h. tř.) elevové: Ar. S p o nO. e r, St. C ech, St. K a r P. St. Dob r 0.-'w o I s k i, Jindř. Bob e r s k i, Vil. li erb u r t h, Ad. li e n de I. J. li r e- ,:s C a k, P. S o r o k a, M. Jan o t a, K. O t t '0, Jos. F e I I, St. K o z c y n-s I<i, Št W a I c h, .Ed. '2 e ní šek, Rom. B i a I i k i e w i c z. Ferd. Rot h.Jas. Kopytko, Mich. Levec, Mich. lie.jma. V. J. liajnicki,Jindř. Drassal, Ad. Lugner, Rom. O,,*linsk'i, Jos. iPlenkie-wicz, Lud. Ottova, Vir. Dolcher, Sch. Offenberger, Janli r ti š č a k, K. O ul d a n. '.

Pensionován: Vrch. geotfI. I. tř. Jos. BačéTI'č,.úřed. litogr. ústavu: Ofic. L. P á t e k, vrch. oficiáleMn~,.J;H)dn.

tř.), as. O. W i lm e r s d o r f a Jos. D r c'b n ý oficiálem (X. hodt~);..""""Pře s a z e n i byli: Vrch. geometři ev. kat. Nik. S p a i č do Prnja-

voru, Jov. Kr n e t i č do Derventy a Ced. Dem i č do Trebinje, geom.Kar. K r a t o c h v i I do Bos. Oradiška, R. O a n s do Višegradu, Jus. O 0-rušanin do Roagtice, V. Opat do Foče, A. Papič doOacka a ev.

vové .Iv. Ma r h 'o u n e k do Cajniče, M. Ar n o I o. do' Srebrenice as nu p do Banja Luky.rag '?11.fQ>",,, r. geom. II. tř. li 6 r n ig Ferd. jmenov. agr. geom. I. tř.~. <;li'?!\,

~1:~~\~ ~.\ "'~'h~~1)\ ~ "' \ Dotazy a odpovedi.'\~~!j3~ sem stavitel a chci zakoupiti velice nepravidelnou parcelu na~;St~;Winiš'. Smím nahlédnouti uevidenčníhoi geometra do plánu, abych,'''l~al ar parcely a sousedy?~~ dle § 58. zálmna ze dne 23. května' 1883 čís. řiš. zák. ~fl3 má~1:k v právo nahlédnouti do plánu katastrálného u berního úřadu nebo u~ luenčního geometra. Nesmí sl však dělati ani opisy ani kopie z mapy.poněvadž ve druhém odstavci téhož paragrafu uvádějí se předpisy azásady pro objednávky kopií a opisů.. ,v zájmu pclplatníkťÍ dovolilo ministerstvo financí výnosem ze .dne23. června 1888, čis. 22.127 dělati si výpisky z operátu.

V zájmu reálného obchodu dovolilo ministerstvo financí výnosemze dne 5. října 1898, čís. 39.201. ,aby každý mohl nahlédnouti do operátua dělati si výpisky. Stranám pak, které se chtějí infclrmovati o polOZeparce:' dovoleno je naJhlédnoUlfidoindi:kaČlního nástinu a ud'ělati si náčp~e1kod ruky tužkou (ne však kopii na průhledném' papíře).

Do evidenčního plánu nahlížeti a kopie tužkou z ní si zhotovQvatrmají právo: a) až do odvolání' civilní gecimetři nebo jich asistertti poprftkazu LegWm3loí;,b) deLegáti soodní a 1l'0'tářl ve funkci komisařů soud'-ních dle výn. min. financí ze dne 7. července 1890, čís, 20.748;' c) fukcio-náři agrárních operací dle nař. min. finací ze dne 21. duba 1892, č. 14.145;0.) orgánové C. k. stát. drah pro v~'kup poúmkůdle výn. min. financíze dne 19. července 1903, čís. 40.591.

Za redakci zodpovidá Dr· A. ,Semerárl. - Tiskem Rolnické tiskárny v Brně.Vydavatel: Spolek českých geometl'ú v Praze.

1916/64