Praxe úvěrování „před“ a „po“

Aleš Barabas, Praha 23.6.2009

2

JAK SE TVOŘÍ CENA ÚVĚRU (ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD)

3-mo PRIBOR 6bps 40 bps ( 55 bps) (25 bps) 30 bps 50 bps

1 2 3 4 5 6 7+ + ++++

nákladyrefinancování

alokovanéjednotkovénáklady

standardnínákladyrizika

nákladylikvidity

(rizikozemě)

návratnostkapitálu proakcionářebanky

obchodnímarže

konečnácena prodlužníka

minimální marže

3

Poznámky k jednotlivým složkám konečné ceny

1. Náklady refinancování: cena mezibankovního trhu pro dané splatnosti resp. refixaci ceny.

Problém: nižší funkcionalita mezibankovního trhu, delší splatnosti nedostupné.

Dostupnost (setrvalost) financování základní podmínka fungování. Specifikum hypotečních úvěrů.

2. Alokované jednotkové náklady: manažerský informační systém banky alokuje náklady přímé (konkrétní obchodní útvar) i nepřímé (podíl na veškerých neobchodních útvarech) každé obchodní operaci, tedy i úvěrování.

3. Standardní náklady rizika: určí se podle vzorce EL = PD x LGD x EAD.

EL = očekávaná ztráta úvěrového portfolia

PD = pravděpodobnost selhání dlužníka, definice selhání podle vyhl. ČNB 123/2007 (Basel II).

LGD = očekávaná ztráta při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky).

EAD = výše úvěrové angažovanosti při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky).

Příklad: úvěr 100 mil. CZK, PD = 1%, LGD = 50%, EAD = 80%.

EL = 100 x 0,01 x 0,5 x 0,8 = 400 (tis. CZK), krytí rizika na tento úvěr = 40 bps.

4

4. Náklady likvidity: likviditní křivka používaná každou bankou vyjadřuje transferové ceny mezi úvěrem jako produktem a produkty sloužícím k získání likvidity. Tato křivka se liší mezi bankami v závislosti zejména na jejich struktuře splatností aktiv a pasiv (strukturovaná likvidita), a dále na jejich konkrétním obchodním modelu, momentální strategii, likviditní politice, podpoře v rámci skupiny atd.

5. Riziko země: z pohledu centrály skupiny, tj. riziko České republiky. Marže může a nemusí být aplikována, závisí na a na měně úvěru (CZK vers. EUR).

6. Návratnost kapitálu: stanovena skupinou jako hlavním akcionářem české banky. Měla by být pro všechny obchodní jednotky v rámci skupiny stejná. Problém: programy státní podpory zvyšují požadovanou návratnost kapitálu.

7. Obchodní marže: v MISu vytváří zisk příslušného obchodního útvaru.Problém pro dlužníky: nižší konkurence bank v současnosti.

4

5

PD in % Comparable Rating

Mean S&P Moody´s Fitch

0,00%

0,02% AAA/AA+ Aaa/Aa1 AAA/AA+

0,03% AA Aa2 AA

0,04% AA- Aa3 AA-

0,06% A+ A1 A+

0,08% A A2 A

0,10% A- A3 A-

0,14%

0,19% BBB+ Baa1 BBB+

0,26% BBB Baa2 BBB

0,36% BBB- Baa3 BBB-

0,49%

0,66% BB+ Ba1 BB+

0,90%

1,23% BB Ba2 BB

1,68%

2,29% BB- Ba3 BB-

3,12%

4,25% B+ B1 B+

5,80%

7,90%

10,77% B B2 B

14,67% B- B3 B-

20,00% CCC/CC Caa/Ca CCC/CC

6

SHRNUTÍ

• Banky v ČR úvěrovat musí, neboť by jinak nevytvořily žádný provozní zisk.

• V současné době jsou úvěrové politiky bank negativně ovlivněny nejistotou ohledně míry recese, konkurencí o dlouhodobé zdroje (likviditu), rostoucí cenou kapitálu.

• Poptávka po úvěrech, ať již podnikového sektoru, tak i domácností, by měla klesat.

• Novým aspektem se stává financování státního dluhu. Výnosy SD prudce vzrostly, takže vytlačují komerční úvěrování. Avšak v budoucnu může vzniknout otázka pravděpodobnosti

selhání SD ČR.