Praxisteil und Zusammenfassung praktyczna i ......návrh ů v budoucnosti a p řizp ůsobit je odpovídajícím zp ůsobem vlastním zkušenostem. 2 Stav realizace Sm ěrnice (ES)

Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj

Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)

Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní Slezsko

Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien

Braniborské technické univerzity z Chotěbuzi, Katedra environmentálního plánování

Brandenburgische Technische Universität Cottbus, Lehrstuhl Umweltplanung

Strategische Umweltprüfung (SUP) für die Regionalpl anung – Entwicklung eines transnationalen Prüf- und Verfahr enskonzeptes

für Sachsen, Polen und Tschechien

Praxisteil und Zusammenfassung

Strategiczna Ocena Oddziaływania na Środowisko (SOO Ś) dla planowania regionalnego – Opracowanie transnarodowej koncepcji badawczej i proceduralnej dla Saksonii, Polski i Cz ech

Część praktyczna i podsumowanie

Strategické zkoumání vlivu na životní prost ředí (SEA) pro regionální plánování – Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu

pro Česko, Sasko a Polsko

Praktická část a shrnutí

Drážďany, únor 2007

Podpořeno Evropskou unií v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A

INTERREG III A

Strategické zkoumání vlivu na životní prost ředí (SEA) pro regionální plánování –

Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko


Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)

Weberplatz 1 01217 Dresden

Dipl.-Ing. Lars Stratmann Prof. Dr. Stefan Heiland Prof. Dr. Markus Reinke cand. Dipl.-Ing. Marianne Hauff

Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschles ien

Käthe-Kollwitz-Straße 17 02625 Bautzen

Dipl.-Ing. Dirk Bölitz

Brandenburgische Technische Universität Cottbus, Lehrstuhl Umweltplanung

Erich Weinert Straße 1 03046 Cottbus

Dipl.-Ing. Hendrike Helbron Prof. Dr. Michael Schmidt

Drážďany, únor 2007

Podpořeno Evropskou unií

v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A

Překlad do polštiny:

Henryk Luchowski, Wrocław, Oborniki Śląskie (PL)

Překlad do češtiny:

Sven Dietrich, Frýdlant v Čechách (CZ)

Strategické zkoumání vlivu na životní prost ředí (SEA) pro regionální plánování –

Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko


SEA pro regionální plánování Praktická část a shrnutí Obsah

6

Obsah

Obsah.............................................. ..............................................................................................................6

Tabulki ............................................ ..............................................................................................................7

Obrázky............................................ .............................................................................................................8

Část A Shrnutí – záv ěrečná zpráva INTERREG III A-Projekt transSEA.......... ................11

1 Představení projektu ................................. .......................................................................................12

2 Stav realizace Sm ěrnice (ES) 2001/42 ................................. ...........................................................14

3 Uspo řádání státu a správní struktury.................... .........................................................................15

4 Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu na životní prost ředí v Česku, Sasku a Polsku ........................................... ..................................................................................................17

5 Přeshrani ční účast orgán ů a veřejnosti v Sasku.................................... .......................................20

6 Indikátory a datový materiál ....................... .....................................................................................24

7 Přeshrani ční vlivy ........................................... ..................................................................................25

8 Metodika zkoumání.................................. .........................................................................................28

9 Monitoring ......................................... ................................................................................................29

10 Shrnutí ............................................ ...................................................................................................31

Část B Praktická část................................................ ........................................................33

1 Funkce praktické části ............................................... ......................................................................34

2 Podklady ........................................... .................................................................................................34

2.1 SEA z hlediska mezinárodních a národních legislativních norem .............................................34

2.2 Státosprávní uspořádání a správní struktury v Česku, Polsku a Sasku ....................................36

2.3 Systémy plánování a rámce pro integraci SEA do procesu regionálního plánování v Česku, Sasku a Polsku ...........................................................................................................37

3 Integrace hodnocení vlivu na životní prost ředí a průběh procesu v regionálním plánování .......................................... .................................................................................................39

4 Koncepce posuzování a postupu...................... ..............................................................................40

4.1 Screening ...................................................................................................................................40

4.2 Scoping ......................................................................................................................................41

4.3 Předměty hodnocení ..................................................................................................................41

4.3.1 Předměty ochrany .........................................................................................................42

4.3.2 Konkretizace předmětů ochrany prostřednictvím zájmů ochrany.................................42

4.3.3 Souhrnný popis zájmů ochrany.....................................................................................43

4.3.4 Relevance jednotlivých zájmů ochrany v rámci přeshraničního posuzování................46

4.4 Datové podklady ........................................................................................................................48

4.5 Prognóza a hodnocení ...............................................................................................................50

4.5.1 Faktory účinku a indikátory účinku................................................................................50


7

4.5.2 Přiřazení faktorů účinku k obsahům regionálního plánu, které je nutno hlouběji hodnotit..........................................................................................................................50

4.5.3 Přiřazení indikátorů účinku k zájmům ochrany .............................................................52

4.5.4 Spojení obsahů regionálního plánu se zájmy ochrany prostřednictvím faktorů účinku ............................................................................................................................53

4.5.5 Odvození indikátorů účinku z faktorů účinku ................................................................54

4.5.6 Stanovení zón účinku – rádius hodnocení ....................................................................54

4.6 Hodnocení alternativ ..................................................................................................................56

4.7 Kumulativní vlivy ........................................................................................................................58

4.8 Celkové hodnocení vlivů regionálních plánů na životní prostředí..............................................59

5 Členění zprávy o životním prost ředí ...............................................................................................60

6 Přeshrani ční účast orgán ů a veřejnosti ............................................ .............................................62

6.1 Informace - Kompetence / uvedení kontaktních míst ................................................................63

6.2 Okamžik informace ....................................................................................................................63

6.3 Obsah informace........................................................................................................................63

6.4 Forma zapojení veřejnosti dotčené strany.................................................................................64

6.5 Stanovení lhůt ............................................................................................................................64

6.6 Realizace ústních konzultací......................................................................................................64

6.7 Oznámení rozhodnutí.................................................................................................................65

6.8 Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí..................................................................65

6.9 Překlady .....................................................................................................................................65

6.10 Dodržování lhůt ..........................................................................................................................66

7 Monitoring životního prost ředí........................................................................................................67

7.1 Obsah monitoringu.....................................................................................................................67

7.2 Aktéři a vztahy............................................................................................................................69

7.3 Pracovní kroky ...........................................................................................................................69

8 Seznam literatury .................................. ............................................................................................70

Část C Právní základy mezinárodní SEA ..................... ....................................................74

1 Právní základy ve svobodném stát ě Sasko ............................................. ......................................75

2 Právní základy v Polské republice .................. ................................................................................78

3 Právní základy v České republice ..................................... ..............................................................81

Tabulki

Tabulka 1: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku................................................ 19

Tabulka 2: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku.............................. 23

Tabulka 3: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku ...... 24


8

Tabulka 4: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou ................................... 26

Tabulka 5: Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního plánování ................................................................................... 34

Tabulka 6: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku................................................ 37

Tabulka 7: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku.............................. 40

Tabulka 8: Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování........................................ 42

Tabulka 9: Popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“......................................... 44

Tabulka 10: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou ................................... 46

Tabulka 11: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku ...... 49

Tabulka 12: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu......................................... 51

Tabulka 13: Zájmy ochrany dotčené faktory účinku ......................................................................... 52

Tabulka 14: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu......................................... 53

Tabulka 15: Matice paušálně stanovených zón účinku ve vztahu k obsahům regionálního plánu a zájmům ochrany......................................................................................................... 55

Tabulka 16: Seznam výběrových kritérií na příkladu prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru ................................................................................................................. 57

Tabulka 17: Seznam - hodnocení jednotlivých případů pro prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru ..................................................................................................... 58

Tabulka 18: Katalog otázek ke kumulativním vlivům pro screening a scoping ................................ 58

Tabulka 19: Příslušné orgány / kontaktní místa v případě transnárodní SEA v regionálním plánování ...................................................................................................................... 63

Tabulka 20: Kategorie obsahu monitoringu...................................................................................... 67

Obrázky

Obraz 1: Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí ............... 13

Obraz 2: Porovnání uspořádání státu a správních struktur......................................................... 16

Obraz 3: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko .................... 30

Obraz 4: Porovnání uspořádání státu a správních struktur......................................................... 36

Obraz 5: Informace – účast – kooperace: Formy účasti veřejnosti ............................................. 62

Obraz 6: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko .................... 69


9

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A: Shrnutí

10

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A: Shrnutí

11

ČÁST A SHRNUTÍ – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA INTERREG III A-PROJEKT TRANS SEA

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 1: Představení projektu

12

1 Představení projektu

Směrnicí (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na životní prostředí mají být v členských zemích EU nejpozději od roku 2004 realizována zkoumání vlivu programů a koncepcí na životní prostředí (SEA).1 Cílem SEA je, s ohledem na podporu trvale udržitelného rozvoje zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispět tak k zahrnutí zvažování ekologických aspektů při pořizování plánů a programů.

V Německu představuje SEA nový nástroj. Oproti tomu předpokládá národní legislativa v Česku a Polsku srovnatelné nástroje delší dobu. Česko a Polsko tak disponují zkušenostmi v této oblasti. Ale i tam je novinkou skutečnost, že v rámci SEA je nutno provést transnárodní řízení. V současné době jsou v Sasku aktualizovány regionální plány (územní plány velkých územních celků) dle Zemského rozvojového plánu 2003. Zde je nutno poprvé provést rovněž SEA.

Partnery projektu byl Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj (Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V.), fakultA environmentálního plánování Braniborské technické univerzity (Brandenburgische Technische Universität) z Chotěbuzi (Cottbus) a Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní Slezsko (Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien). Kooperačními partnery projektu byly sousední regionální úřady regionů Liberec a Ústí a úřady maršála vojvodství Lubušského a Dolnoslezského (Vojvodská urbanistická kancelář).

Cílem projektu „transSEA“ bylo vyvinout metody a postupy, kterými je možno realizovat přeshraniční zkoumání vlivů programů a koncepcí na životní prostředí (strategická SEA) pro regionální plánování. Součástí projektu bylo rovněž vyzkoušení tohoto postupu v rámci aktualizace Regionálního plánu (územního plánu velkého územního celku) Horní Lužice – Dolní Slezsko.

Region Horní Lužice –Dolní Slezsko je nejvýchodnějším z celkem pěti plánovacích regionů ve Svobodném státě Sasko. Region se nachází v česko – polsko –německém trojzemí a je tak mimořádně vhodný pro realizaci přeshraniční účasti, odpovídající požadavkům Směrnice SEA (Obraz 1). Na pozadí této skutečnosti byl v období od července 2004 do října 2006 realizován na praxi orientovaný projekt, podporovaný z programu INTERREG III A „Zkoumání vlivu koncepcí na životní prostředí pro regionální plánování – vývoj trilaterální koncepce zkoumání a procesu pro Česko, Sasko a Polsko".

1 Směrnice (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na

životní prostředí (Směrnice SEA)


13

Obraz 1: Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí

Planungsregion Lausitz -Spreewald


14

Ústředními části projektu byly následující stavební kameny:

� Zásady územního uspořádání a správní struktury a integrace SEA do regionálního plánování v Česku, Polsku a Sasko,

� Identifikace ekologických cílů pro regionální plánování a operacionalizace prostřednictvím indikátorů pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivů na životní prostředí a rešerše dat, které jsou k dispozici v Česku, Polsku a Sasku,

� Metody pro různé požadavky SEA pro regionální plánování (například alternativní zkoumání a zkoumání kumulativních vlivů),

� Procesy přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti,

� Monitoring trvalých vlivů na životní prostředí.

Těžištěm projektu byl vývoj a vyzkoušení přeshraniční účasti v rámci SEA mezi Českem, Saskem a Polskem. Základem bylo porovnání systémů regionálního plánování a zkoumání vlivů na životní prostředí. Při aplikaci Směrnice SEA je nutno respektovat národní specifika. Například rozdílná závaznost územních plánů velkých územních celků (regionálních plánů) má za důsledek rozdílně silné zapojení veřejnosti. Dané plánovací podklady poskytly odkazy na existující hodnotící měřítka pro životní prostředí. Již existující mechanismy monitoringu jsou využitelné i pro přeshraniční monitoring.

Zveřejnění rozdílných systémů v Česku, Sasku a Polsku má orgánům pomoci při samostatné optimalizaci návrhů v budoucnosti a přizpůsobit je odpovídajícím způsobem vlastním zkušenostem.

2 Stav realizace Sm ěrnice (ES) 2001/42

Při zahájení tohoto projektu nebyly ve Svobodném státě Sasko k dispozici žádné zkušenosti se zkoumáním vlivu programů a koncepcí na životní prostředí (SEA). Sousední regiony v Česku a Polsku však již takovéto zkoumání pro své regionální plány provedly, neboť národní legislativa tuto záležitost upravila ještě před vstupem evropské směrnice v platnost. Nicméně i tam dosud neproběhla žádná přeshraniční SEA.

V Česku byl příslušná směrnice EU v národní legislativě zcela realizována v roce 2004 novelizací zákona č. 100/2001 Sb. o zkoumání vlivů na životní prostředí.2 Zde se sice předpokládá přeshraniční proces SEA, To se však zatím z důvodů přechodných lhůt netýká procesů pořizování regionálních plánů (územních plánů velkých územních celků) v sousedním Libereckém a Ústeckém regionu.

V Polsku proběhla realizace v roce 2001 schválením zákona o environmentální legislativě s následující změnou zákona.3 Pro plány obhospodařování území vojvodství platí zákon o prostorovém plánování a obhospodařování prostoru.4 Ten vyžaduje zpracování tak zvané ekologické prognózy. V té jsou rovněž popisovány významné přeshraniční vlivy na životní prostředí. Nepředpokládá se však přeshraniční proces účasti. Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v rámci procesu SEA probíhá v Polsku pouze pro sektorální plány a programy.

V Německu se realizace Směrnice EU o SEA v důsledku federálního systému zdržela. Zákon o prostorovém uspořádání5 byl sice v červnu 2004 sice ještě v dané lhůtě změněn, ale zákon o prostorovém uspořádání spolkové republiky tvoří pouze legislativní rámec, který musí být konkretizován zemskými

2 Zákon č. 93/2004 Sb., ze dne 29. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní

prostředí 3 Zákon ze dne 27.04.2001 o ekologické legislativě (Sb. Nr. 62, Pos. 627, několikrát měněn) (Ustawa z dnia 27.04.2001r. Prawo

ochrony środowiska (Dz.U. Nr. 62, Poz. 627 z późn. zm.) 4 Zákon ze dne 27. března 2003 o územním plánování a obhodpodařování (Sb. Nr. 80, Pos. 717 několikrát měněn), Ustawa z

dnia 27 marca 2003r. o planowaniu i zagospodarowaniu przestrzennym (Dz.U.Nr 80, poz. 717 z późn.zm.) 5 Zákona o územním plánování ze dne 18. srpna 1997 (Spolková sbírka zákonů I 2081, 2102), naposledy změněn zákonem ze

dne 3. Května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224)

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 2: Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42

15

zákony o územním plánování. Saský zákon o zemském plánování je v současné době měněn6 a předpokládá se, že v platnost vstoupí v lednu 2007. Do té doby je nutno používat spolkový zákon o prostorovém uspořádání a evropskou Směrnici SEA.

3 Uspo řádání státu a správní struktury

Rozdíly ve státosprávním uspořádání mají za důsledek rozdílné kompetence v oblasti pořizování SEA. Zvláštností je federální struktura v Německu, neboť rozdílné správní struktury a kompetence nejsou rozdílné pouze mezi Českem, Německem a Polskem, ale rovněž mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Rozdíly mezi spolkovými zeměmi se mohou do budoucna ještě prohloubit, jelikož poslední změna základního zákona v rámci tak zvané „reformy federálního uspořádání“ 7 poskytuje spolkovým zemím do budoucna možnost, se zcela odchýlit mimo jiné od spolkového zákona o územním uspořádání.

Pro Českou republiku to znamená, že se v případě přeshraničních zájmů musí připravit na rozdílné správní struktury a postupy v sousedních spolkových zemích Sasku a Bavorsku. Pro Polsko totéž platí ve vztahu na sousední spolkové země Sasko, Braniborsko a Meklenbursko - Pomořansko.

Státní úroveň je v Německu tvořena spolkovým státem a spolkovými zeměmi (viz Obraz 2), regionální samosprávná úroveň zde existuje teprve na úrovni okresů (Landkreise). Regionální plánovací sdružení, jako sdružení okresů a nezávislých měst pořizují z pověření Svobodného státu Sasko „regionální plány“.

6 Návrh zákona o zavedení zkoumání vlivů určitých plánů a programu na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech

životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko. 7 Zákona o změně základního zákona ze dne 28. srpna 2006 (Spolková sbírka zákonů I STR. 2034)

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 3: Uspořádání státu a správní struktury

16

Obraz 2: Porovnání uspořádání státu a správních struktur8

V České republice existuje centrální vláda v Praze a od roku 2002 kraje jako samosprávné jednotky. Na ně byly přeneseny úkoly v oblasti pořizování územních plánů velkých územních celků, případně tak zvaných „zásad územního rozvoje“ dle nového stavebního zákona.9

V Polsku existuje na státní úrovni centrální vláda ve Varšavě a v každém vojvodství vojvoda jako orgán státního dozoru. Úkoly regionální samosprávy plní ve vojvodství Úřad maršála vojvodství, mimo jiné i v oblasti pořizování „Plánu obhospodařování vojvodství“.

8 Knippschild, Robert: Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko –

Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. Str. 18 (nepublikovaný manuskript)

9 Zákon č, 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu

Polsko Česko Německo

Svobodný stát Sasko

Spolkova země Bundesstaat

Spolkova země Bundesland

Vládní okres Regierungsbezirk

Regionální sdružení plánování

Regionaler Planungsverband

Okres Landkreis

Obec Gemeinde

Národní stát Państwo Národní stát

Vojvodský uřad

Urząd wojewódzki

Maršálský uřad

Urząd marszałkowski

Okres Powiat

Obec Gmina

Kraj

Obec s rozšířenou působnosti

Obec

Obce s pověřeným obecním úřadem

Příslušný orgán pro SEA pro regionální plánování

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA

17

4 Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu n a životní prost ředí v Česku, Sasku a Polsku

Rozdílné systémy plánování a rozdílné systémy realizace zkoumání vlivu na životní prostředí vedou rovněž k různé aplikaci Směrnice SEA v Česku, Polsku a Sasku (viz Tabulka 1).

V důsledku změn nového českého stavebního zákona se budou regionální plánovací dokumenty v Česku a Sasku shodovat více, než tomu bylo doposud. Oba dokumenty jsou ve vztahu ke schvalovacím orgánům závazné v části regionálně významných rozhodnutí. Pro podřízenou plánovací úroveň obcí existuje povinnost přizpůsobení se regionálnímu plánu. Polský plán obhospodařování území je sice rovněž závazný ve vztahu k ostatních orgánům, v případě konfliktů s plány obcí však musí dojít k jednání o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi maršálem vojvodstvím a představitelem obce. Bezprostřední povinnost přizpůsobení plánů obcí neexistuje.10 Nicméně i v Polsku se připravuje změna legislativy, kdy by mělo dojít ke zvýšení závaznosti regionálních plánů.11

Regionální plány jsou ve všech třech sousedních zemích pořizovány na základě hodnocení přírody a krajiny. Odpovídající dokumenty mohou být rovněž využity jako hodnotící měřítku pro SEA. Ekofyziografické studie v Polsku12 a prognózy, koncepty a strategie ochrany přírody v Česku13 tak představují odpovídající, veřejně přístupné dokumenty. V Sasku proti tomu neexistuje samostatný krajinný rámcový plán. Tuto funkci přejímá současně v rámci tak zvané "primární integrace“ regionální plán. Základem je sice odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu. Ten však představuje neveřejný, nezávazný dokument.

V souvislosti s novým stavebním zákonem se v Česku zavádí povinnost zpracovat každé dva roky monitorovací zprávu, která současně může být důvodem pro změnu, případně aktualizaci zásad územního rozvoje v regionu. Tato monitorovací zpráva může rovněž převzít funkci dokumentace monitoringu dle čl. 10 Směrnice SEA. Pozitivní je řešení, zakotvené v novém českém stavebním zákoně, podle kterého je nutno návrh monitorovací zprávy odsouhlasit ještě před jejím schválením v regionálním shromáždění s dotčenými orgány.

V Polsku je nutno předkládat Sejmiku (zastupitelstvo vojvodství) každé čtyři roky periodickou zprávu o obhospodařování území, kterou je v rámci SEA možno rovněž využít. V Sasku se na regionální úrovni předpokládá pouze průběžné sledování území, jehož výsledkem není systematické zpracování zprávy. Zpráva musí být v Sasku zpracována společně se zprávou o rozvoji země pouze pro úroveň celého území Svobodného státu Sasko.

Česko disponuje systémem zajištění kvality zkoumání vlivů na životní prostředí. Zkoumání vlivů na životní prostředí tak může být zpracováno pouze akreditovaným znalcem, přičemž se v případě zpracovatele musí jednat o fyzickou osobu. V Polsku je ke zpracování zprávy o životním prostředí oprávněn každý, s výjimkou pořizovatele plánu. V Sasku bývá zvykem, že pořizovatel plánu pořizuje jak regionální plán tak i zprávu o životním prostředí.

V Sasku a v Česku je přeshraniční účast orgánů a veřejnosti vyžadována v případě, pokud lze předpokládat, že návrh regionálního plánu může mít významné přeshraniční vlivy. Naproti tomu v Polsku není v souladu s polskou legislativou požadována účast sousedních zemí v rámci procesu SEA.

10 Dendewicz, Stanysław: Součásti systému regionálního plánování v Polsku, in: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionaler

Planungsverband Oberlausitz – Niederschlesien (vyd.): Bulletin dolnoslezsko – saského pohraničí Svazek č, 1/2001, Vratislav, Budyšín. Str. 11

11 Poznámka od paní Maja Wlosinske (Úřad maršála Lubušského vojvodství) na závěrečné konferenci k programu INTERREG III A dne 5.10.2006 v Drážďanech

12 Představenstvo vojvodství, Vojvodská urbanistická kancelář ve Vratislavi (vyd.): Ekofyziografická studie vojvodství Dolního Slezska. Vratislav, Lisotpad 2005 (Zarząd Województwa Dolnośląskiego, Wojewódzkie Biuro Urbanistyczne we Wrocławiu (wyd.): Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego. Vratislav, Listopad 2005)

13 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje. Liberec 2004


18

Oproti Česku a Polsku jsou v Německu zprávy o životním prostředí zpracovávány jako nesamostatná část úředních správních postupů. SEA, stejně jako EIA není koncipována jako samostatný proces. Centrální orgány SEA jako orgány odborného dozoru, jakými je v Česku například Ministerstvo životního prostředí, v Německu neexistují. To platí i pro Sasko, kde zodpovědnost za pořízení SEA leží na pořizovateli plánu a regionální plánovací sdružení tak na základě zprávy o životním prostředí a stanovisek orgánů a veřejnosti samo hodnotí plán z hlediska jeho vlivů na životní prostředí (viz Tabulka 1). SEA v Sasku tak nemá žádné materiálně – právní důsledky pro regionální plánování. SEA nekončí vlastním správním aktem. Jinak je tomu v Česku a Polsku, kde na státní úrovni konstatují vlastní orgány SEA vliv na životní prostředí a mohou mít vliv na rozhodování pořizovatele plánu.


19

Tabulka 1: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku

Svobodný stát Sasko Polská republika Česká republika

Předmět

Příslušná legislativa Saský zákon o zemském plánování

Zákon o územním plánování a obhospodařování

Zákon č, 183/2006 Sb.

o územním plánování a sta-vebním řádu (nový stavební zákon)

Název plánovacího dokumentu

Regionální plán Plán obhospodařování území vojvodství

Zásady územního rozvoje

Měřítko regionálního plánu

1: 100.000 1: 150.000 1: 100.000

Závaznost ve vztahu k pod řízeným plánovacím úrovním

Povinnost přizpůsobení plánů obcí

v případě konfliktů s plány obcí musí dojít k jednání o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi maršálem voj-vodstvím a představitelem obce / starostou / prezidentem města.


Zákon o SEA pro územní plánování

Saský zákon o zemském plánování (v současné době pozměňovací návrh, Zákon o územním plánován, Směrnice SEA udává rámec)

Zákon o ochraně životního prostředí Polské republiky


Zákon č, 100/2001 Sb, o zkoumání vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004

Hodnotící m ěřítko ochrany p řírody

Odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu, Krajinný rámcový plán (žádný samostatný doku-ment)

Ekofyziografická studie vojvodství

Program ochrany životního prostředí vojvodství

Koncepce ochrany přírody a krajiny regionu

Limity využití území

Kdo zodpovídá?

Pořizovatel regionálního plánu

Regionální plánovací sdružení

Úřad maršála Regionální úřad

Schvalovací orgán regionálního plánování

Saské státní ministerstvo vnitra (odborný a právní dohled)

Příslušný ministr pro stavebnictví, obhospodařování území a byto-vou politiku (právní dohled)

Ministerstvo pro místní rozvoj (odborný a právní dozor)

Zpracovat zprávy o životním prost ředí

Každý, i pořizovatel plánu sám

Každý, ne však pořizovatel plánu Akreditovaná fyzická osoba

Orgán dohledu pro SEA Saské státní ministerstvo vnitra (právní dohled)

Vojvoda / zdravotní inspektor voj-vodství (odborný a právní dozor)

Ministerstvo životního prostředí (odborný a právní doholed)

Příslušný orgán pro přeshrani ční SEA

Jako zem ě původu >>


(Ministerstvo životního prostředí Polské republiky – pouze pro spektrální plány)

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Jako dot čená země <<

Regionální plánovací sdružení (návrh zákona o novelizaci některých zákonů)14

Ministerstvo životního prostředí Polské republiky


14 Dle návrh zákona o zavedení hodnocení vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech

životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z července 2006 je příslušným orgánem Regionální plánovací sdružení. Regionální plánovací sdružení hodnotí tento návrh v současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.5. Je – li sousední stát státem, provádějícím plánování a hodnocení a nelze – li jednoznačně identifikovat orgán, příslušný v Sasku v oblasti transnárodního plánování, existuje další možnost navázání kontaktů. V tomto případě se sousední stát může obrátit na Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství, které sousední stát odkáže na daný příslušný orgán.


20



Monitoring realizace regionálního plánu

Existující povinnost monitorovat realizaci plánu

Průběžné sledování území (není povinnost zpracovat zprávu)

Periodické vyhodnocení plánu obhospodařování území v intervalu 4 let (zpráva sejmiku vojvodství a usnesení)

Monitorovací zpráva včetně účasti orgánů v intervalu maximálně 2 let (schválení regionálním shromážděním)

5 Přeshrani ční účast orgán ů a veřejnosti v Sasku

Směrnice SEA byla v národní legislativě realizována v Česku, Polsku a nakonec i v Německu. K realizaci směrnice v legislativě Saska dojde v brzké době. Kromě toho bylo možno využít zkušenosti z přeshraničních projektů zkoumání vlivu na životní prostředí.15

Návrh, zpracovaný v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, obsahuje pro přeshraniční zkoumání mezi Českem, Saskem a Polskem následující komponenty:

• Předmět přeshraničního procesu SEA

• Kompetentní orgány / uvedení kontaktních míst

• Okamžik a obsah oficiální informace

• Forma zapojení orgánů a veřejnosti dotčené strany

• Stanovení a dodržování lhůt

• Realizace ústních konzultací

• Oznámení rozhodnutí

• Monitoring příhraničních vlivů na životní prostředí

• Překlady.

Regionální plánu jsou v Česku, Sasku a Polsku předmětem procesu SEA. O tom, který regionální plán může mít významné přeshraniční vlivy na životní prostředí, je nutno rozhodnout pro každý případ zvlášť. V daném případě je nutno realizovat přeshraniční proces účasti. V Polsku není dle národní legislativy pro plány obhospodařování předpokládán přeshraniční proces SEA. V případě, že česká a německá strana dojdou k názoru, že mohou být dotčeni vlivy plánu obhospodařování území, mohou i přesto „příslušný orgán požádat“ polské Ministerstvo životního prostředí o provedení přeshraničních konzultací. Ty by pak bylo nutno poskytnout při dodržení mezinárodního práva.

Příslušným orgánem pro přeshraniční SEA v případě země původu je v Sasku pořizovatel plánu a tím tedy regionální plánovací sdružení. V Česku je pro realizaci přeshraniční SEA je kompetentní Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí. V Polsku je kontaktním místem pro sousední země zásadně Ministerstvo životního prostředí.

Je – li Česko dotčeno vlivy na životní prostředí ze sousední země, je příslušným orgánem Ministerstvo životního prostředí. Rovněž v Polsku je příslušným kontaktním místem Ministerstvo životního prostředí, při účasti veřejnost a posouzení vlivů na životní prostředí je však podporováno příslušným úřadem vojvody. V Sasku zatím zákonná norma chybí. Ukazuje se však, že Saské státní ministerstvo životního prostředí a

15 Ministerstvo životního prostředí Finska; Ministerstvo životního prostředí Švédska a Ministerstvo pro bytové otázky, územní

plánování a životní prostředí Nizozemí (vyd.): Metodický návod pro aplikaci konvence Espoo. Dohoda o EIA v přeshraničním rámci (UN ECE). Finský ekologický ústav (SYKE), Finsko. 2003, na internetu: http://www.unece.org/env/eia/espootools.html

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 5: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti

21

zemědělství usiluje v rámci přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti pouze o funkci „poštovní schránky“. To znamená, obdrží – li Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství od Ministerstva životního prostředí Polska nebo Ministerstva životního prostředí České republiky informace o vlivech českých či polských programů na saské životní prostředí, odkáže sousední zemi na „příslušný orgán“, který v Německu zodpovídá za „podobný záměr“.

V případě,jedná – li se o regionální plány by to bylo Regionální plánovací sdružení16 Tato úprava vychází z německého principu realizace zkoumání vlivu na životní prostředí jako „nesamostatné části úředního správního postupu". Z pohledu projektu INTERREG zde jsou předem naprogramovány všechny problémy v případě, že pro každý případ českého či polského plánu, podléhajícího SEA, bude nutno identifikovat „příslušný saský orgán“. Z tohoto důvodu by mimo jiné bylo smysluplné, přenést i v Sasku kompetence orgánu SEA například na Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství jako nejvyšší environmentální orgán pro případ, že by plán či program sousední země mohl mít významné vlivy na životní prostředí v Sasku.

Oficiální informování sousední země probíhá na základě vhodných podkladů se zprávou o životním prostředí. Aby bylo možno včas předat aktuální environmentální data, doporučuje se dobrovolná účast na scopingu. Ta by měla být ze strany regionálních orgánů podporována.

Získat včas environmentální data ze sousedního státu, u něhož se předpokládají významné vlivy na životní prostředí, je v případě Česka jako země původu zásadně zodpovědností akreditovaného experta. Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán SEA a kontaktní místo jej přitom podpoří.

V Sasku je snaha o bezprostřední předání stanovisek dot čené veřejnosti a orgán ů sousední zem ě saskému pořizovateli plánu na základě Německo – polské dohody o EIA v přeshraničním rámci17. To je odůvodňováno zásadou rovnocennosti a vzájemnosti při účasti druhého státu. Veřejnosti sousední země mají být poskytnuta stejná práva účasti, jaké má veřejnost německá. V Česku a Polsku však musí veřejnost předat svá stanoviska prostřednictvím příslušného orgánu SEA, který na jejich základě vypracuje stanovisko vlastní a vše zašle pořizovateli plánu. Při informování by tak regionální plánovací sdružení mělo poukázat na skutečnost, že materiály je nutno zveřejnit s odpovídajícím poučením o možnosti napadení (ustanovení regionálního plánu – pozn. překladatele) před soudem a kopie je možno dodatečně předávat přímo regionálnímu plánovacímu sdružení.

Návrh regionálního plánu je nutno v Sasko veřejně vyvěsit po dobu jednoho měsíce. Lhůtu pro slyšení veřejnosti stanoví pořizovatel plánu sám, neměla by ale překročit tři měsíce. V případě, že dotčeným státem je Česko, je pro přeshraniční účast navrhováno celkem maximálně 60 dní, přičemž veřejnost může svá stanoviska předkládat během 30ti denní lhůty od zveřejnění informace.18 V Polsku činí lhůt pro podávání stanovisek pro veřejnost minimálně 21 dní.19 Z tohoto důvodu by pro přeshraniční účast orgánů a veřejnosti mělo být při zohlednění českého postupu stanoveno od přijetí sousední zemí až do okamžiku doručení stanovisek minimálně 60 dní. Strany by se při zahájení přeshraniční SEA měly dohodnout na stanovení lhůt a časovém harmonogramu.

V případě realizace ústních konzultací se zúčastní nejvyšší orgány SEA, pořizovatelé plánu (například regionální plánovací sdružení) a zpracovatel regionálního plánu a zprávy o životním prostředí. Na saské straně by kromě Saského státního ministerstva při životní prostředí a zemědělství (nejvyšší orgán pro otázky životního prostředí v Sasku) i Saské státní ministerstvo vnitra (nejvyšší orgán pro otázky územního a zemského plánování v Sasku) a Spolkové ministerstvo životního prostředí.

16 V souladu s § 9 b zákona o EIA ve znění Vyhlášky ze dne 5. září 2001 (Spolková sbírka zákonů I STR. I 2350), naposledy

změněn zákonem ze dne 3. května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224) 17 Čl. 4, 5 Dohody mezi vládami Spolkové republiky Německé a Polské republiky o realizaci dohody ze dne 25.února 1991 o EIA

v přeshraničním rámci ze dne 11. dubna 2006 v Neuhardenbergu (Art. 4, 5 der Vereinbarung zwischen der Regierung der Bundesrepublik Deutschland und der Regierung der Republik Polen über die Durchführung des Übereinkommens vom 25. Feb-ruar 1991 über die Umweltverträglichkeitsprüfung (UVP) im grenzüberschreitenden Rahmen vom 11. April 2006 in Neuharden-berg)

18 § 14 b zákona č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí 19 Čl. 66 zák. ze dne 27.4.2001 k ekologické legislativě (sbírka č. 62, pol. 627, několikrát změněno)


22

Po schválení regionálního plánu je nutno bezodkladně informovat sousední stát. Po oznámení rozhodnutí se jeden exemplář plánu spolu se zprávou o životním prostředí a souhrnným komentářem odešle na příslušný kontaktní orgán sousední země.

K bližší konkretizaci přeshrani čního monitoringu realizace regionálního plánu dosud v Česku, Sasku a Polsku nedošlo. O dohodu v této záležitosti je možno usilovat v rámci přeshraničních konzultací.

Pro realizaci monitoringu p řeshrani čních vliv ů na životní prost ředí je příslušný ten pořizovatel regionálního plánu, který může samostatně výsledky monitoringu realizace plánu předat sousední zemi. S příslušnou sousední zemí by mělo být dohodnuto, že i tato by měla zemi původu v daném případě předat informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí. O nepředpokládaných vlivech na životní prostředí by měl být pokaždé informován nejvyšší orgán pro otázky životního prostředí země původu. Ten může po prvním vyhodnocení souvislostí příčin a vlivů informovat příslušné orgány případně inicializovat opatření, vedoucí k nápravě.

Nutné překlady zajistí země původu. Přeloženy by měly být ty části dokumentů, které sousední zemi umožní posouzení předpokládaných významných přeshraničních vlivů na životní prostředí.

Tyto návrhy byly na doporučení k integraci SEA zapracovány do saského procesu regionálního plánování (viz Tabulka 2). Z důvodů prodlevy procesu regionálního plánování mohl být v regionu Horní Lužice - Dolní Slezsko dosud vyzkoušen pouze přeshraniční scoping. Největší část přeshraniční účasti stojí ještě před Regionálním plánovacím sdružením.


23

Tabulka 2: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku

Kroky regionálního plánování

(dle Zákona o územním a zemském plánování Svobodného státu Sasko)

Kroky SEA

(dle Zákona o prostorovém uspořádání, Zákona o EIA ad.)

Integrovaná ú čast orgán ů a veřejnosti v Sasku

(Regionální plánování a SEA)

Usnesení o po řízení Monitoring

(§ 12 SächsUIG)

Veřejné oznámení

• Schválení vyhlášky

• Výsledků monitoringu

Screening

(§ 7 odst. 5 věta 5-7 Zákona o prostorovém uspořádání (ROG))

Účast na zpracování plánu

(Koncept)

(§ 6 odst. 1 Zákona o územním a zemském plánování Svobodného

státu Sasko (SächsLPlG))

Stanovení rámce zkoumání Scoping

(§ 7 odst. 5 věta 4 ROG)

Účast orgán ů

• Zaslání konceptu nositelům veřejných zájmů včetně sousedního státu

• Zaslání konceptu orgánům životního prostředí, včetně návrhu rámce zkoumání SEA pro zpracování stanoviska (v daném případě i příslušným orgánům sousední země).

Zpráva o životním prost ředí

(§ 7 odst. 5 ROG)

Účast jiného orgánu

(§ 7 odst. 6 ROG)

Účast ve řejnosti

(§ 7 odst. 6 ROG)

Přeshrani ční účast

(§ 7 odst. 6 ROG a § 14 j Zákona o EIA)

Veřejné slyšení

(návrh plánu)

(§ 6 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6 odst. 4 SächsLPlG)

Nalezení rozhodnutí



• Písemná informace a zaslání návrhu spolu se zprávou o životním prostředí orgánům, zastupujícím veřejný zájem ke zpracování stanoviska včetně sousední země

• Veřejné oznámení a vyvěšení návrhu a zprávy o životním prostředí za účelem získání stanovisek veřejnosti (v daném případně i v dotčeném státě).

• V případě nutnosti realizace ústních konzultací ( v daném případě rovněž s dotčeným státem)

Souhrnný komentá ř


Oznámení rozhodnutí

(§ 7 odst. 9 ROG a § 14 j, l Zákona o EIA)

Schválení vyhlášky (§ 7 odst. 2-4 SächsLPlG)

Monitoring (§ 7 odst. 10 ROG)

Veřejné oznámení • Veřejné oznámení rozhodnutí a veřejné

vyvěšení plánu, zprávy o životním prostředí a souhrnného komentáře

• V daném případě Zaslání plánu a zprávy o životním prostředí včetně souhrnného komentáře dotčenému státu

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál

24

6 Indikátory a datový materiál

Příloha I písm. f) Směrnice o SEA uvádí ekologické aspekty, které je nutno v rámci SEA zkoumat: Půda, voda, klima / ovzduší, fauna, flóra, biodiverzita, člověk, kultura a věcné statky. Předmětům ochrany bylo pokaždé přiřazeno vícero zájmů ochrany ve vztahu na určité ekologické cíle, citlivost či předchozí zátěž (například předmětu ochranu půda zachování plodnosti a absorpční a filtrační funkce, ale také míra zpevnění jako předchozí zátěž).

Pro každý zájem ochrany byl zpracován popis, obsahující o něm veškeré relevantní informace. Přehledně byly popsány definice předmětu ochrany, ekologické cíle, indikátory stavu a účinku, relevantní datové podklady a rámec pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivy na zájem ochrany. Byly zpracovány pokyny k preventivním opatřením, pozitivním vlivům a odstupňování (vlivy, které je nutno zkoumat na podřízené plánovací úrovni). Za základě popisů byla provedena klasifikace, které předměty ochrany a zájmy ochrany mohou být s největší pravděpodobností dotčeny přeshraničními vlivy obsahů územních plánů velkých územních celků (regionálních plánů) na životní prostředí.

Byla provedena rešerše datového materiálu, který je k jednotlivým zájmům ochrany k dispozici. Základem jsou v Sasku ekologické cíle Zemského rozvojového plánu ve své funkci Krajinného programu20, relevantní legislativní normy a další, odborné environmentální plány. Ty budou zapracovány do odborné části Rámcového krajinného plánu, který jako odborný materiál obsahuje dokumentaci stavu a hodnocení přírody a krajiny a rozvojové cíle regionu. Rovněž ze sousedních regionů v Česku a Polsku byly poskytnuty relevantní environmentální studie, případně programy (viz Tabulka 3). Čeští a polští sousedé navíc již pro své územní plány velkých územních celků strategickou SEA provedly. Zohledněny mohou být rovněž ddpovídající zprávy o životním prostředí a informace o přeshraničních vlivech.

Tabulka 3: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku


Celé teritorium

Zemský rozvojový plán ve své funkci jako Krajinný program (2003) [Landesentwicklungsplan in seiner Funktion als Landschaftsprogramm (2003)]

Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu Krajinného programu Svobodného státu Sasko (2003) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Land-schaftsprogramm des Freistaates Sachsen (2003)]

Region Horní Lužice – Dolní Slezsko

Regionální plán Horní Lužice – Dolní Slezsko ve své funkci jako Rámcový krajinný plán (2002) [Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien in seiner Funktion als Landschaftsrahmenplan (2002)]

Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k Rámcovému krajinnému plánu pro region Horní Lužice – Dolní Slezsko (v současné době se zpracovává) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Land-schaftsrahmenplan der Region Oberlausitz-Niederschlesien (o. J., zurzeit in Erarbeitung)]

20 Nařízení Saské státní vlády o Zemském rozvojovém plánu Saska ze dne 2003

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál

25


Česká republika

Celé teritorium Státní politika životního prostředí České republiky

Region Liberec

Kapitola Příroda a Krajina

Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje, 2004

Koncept snižování emisi a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (KSEI), stav 2006

Liberecký kraj - územní plán velkého územního celku – KONCEPT : Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle §14 zákona č.244/1992Sb. v souladu se „strategie environmental assessment“, 2003

Mapa „Limity Využití Území“ zadaní ÚP VÚC

Region Ústí

Posuzení vlívů koncepce na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb


Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusí-ku Ústeckého kraje, 2004

Polská republika

Celé teritorium

II. Státné ekologické politiki Polské republiky, 2002-2010 [II Polityki Ekologicznej Państwa na lata 2002-2010]

Vojvodství Dolní Slezsko

Ekofyziografická studie vojvodství, 2005 [Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego, 2005]

Územní plán vojvodství – Prognóza vlivů na životní prostředí, 2002 [Plan zagozpodarowanie przestrzennego województwa dolnośląskiego – Prognoza oddziaływania na środowisko, 2002]

Vojvodství Lubušské

Program ochrany životního prostředí vojvodství 2003-2010 [Program ochrona środowiska dla Woj. Lubuskiego na lata 2003-2010]

Prognóza vlivů územního plánu vojvodství na životní prostředí, 2002 [Prognoza skutków wpływu ustaleć planu zagospodarowania przestrzennego województwa lubuskiego na środowiska, 2002]

7 Přeshrani ční vlivy

Určité zájmy ochrany mají z hlediska možných přeshraničních vlivů zvláštní vztah, jiné – jako například předmět ochrany půda – menší.

V případě předmětu ochrany voda je nutno sledovat přeshraniční zvodně a povodí vodních toků, případně i přeshraniční stojaté vody. Negativní vlivy na kvalitu vody a strukturu vod (například v důsledku průmyslových zón, povrchových dolů, regulace vodních toků) mohou mít přeshraniční charakter. V případě protipovodňové ochrany se jedná o přeshraniční ochranu retenčních prostorů v rámci povodí. Povodně mohou mimo jiné poškodit kulturní a v ěcné statky v sousední zemi v případě, kdy tato leží na dolním toku a kdy protipovodňová opatření (v Sasku „preventivní protipovodňová ochrana“ a „technická protipovodňová ochrana“) nejsou dostatečně mezi sousedními státy odsouhlasena a koordinována.

Na úrovni regionálního plánování je v přeshraničním kontextu pro předmět ochrany klima / ovzduší relevantní především ochrana sídelního klimatu. Snížení vzniku studeného vzduchu nebo zablokování výměny čerstvého vzduchu může mít vliv na sídla v sousední zemi. V této souvislosti je třeba sledovat především důsledky množení lesa či jeho mýcení. Šíření látkových emisí z průmyslu a dopravy v ovzduší

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy

26

lze zpravidla lépe sledovat na nižší úrovni, tedy v rámci projektové EIA, neboť zde jsou k dispozici přesnější informace o druhu a míře stavebního využití a jaké vlivy to vyvolá.

Vlivy dopravních záměrů lze srovnatelně lépe sledovat na úrovni regionálního plánu. Vlastní vymezení regionálního plánování je nicméně ve Svobodném státě Sasko řídkým jevem. Většinou se jedná o převzetí z Odborného rozvojového plánu doprava, který je zpracováván Ministerstvem pro hospodářství a práci a pro který je na úrovni regionálního plánu pouze malý tvůrčí prostor. Ovzduší a sídelní klima úzce souvisí s předmětem ochrany člov ěk, který může být dotčen kromě přeshraničních imisí škodlivin i imisemi hluku (například v případě dopravních záměrů, těžby surovin).

V případě předmětu ochrany fauna, flora a biodiverzita mají mimořádný význam existující a plánované chráněné oblasti. Přeshraniční vlivy mohou negativně ovlivňovat sousední chráněné oblasti, především tehdy, pokud existují souvislosti s předmětem ochrany Voda (například chráněné lužní lesy atd.). Při hodnocení předpokládaných vlivů je nutno zohlednit účel ochrany, případně cíle zachování. Zohlednit je nutno rovněž velkoplošné životní prostory chráněných druhů (například netopýrů).

V případě předmětu ochrany krajina mohou být dotčeny společné rekreační prostory (například plánovaný Přírodní park Žitavské hory). Zvláštní pozornost by měla být věnována na možné vizuální vlivy například větrných elektráren na sousední chráněné krajinné oblasti. Rovněž velká, neporušená volná krajina se často, především na česko – německé hranici, rozprostírá přes státní hranici. Rozdělní takovýchto území může negativně ovlivnit rekreační funkci těchto území i pro sousedy.

Tabulka 4: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou

Předmět ochrany Zájem ochrany Indikátor stavu Faktor ú činku Zóna účinku, poznámky k

rozší ření

Půda Biotické funkce životního prostoru

Specifické lokality (extrémně vlhké nebo suché)

Změna stavu podzemní vody

Pokles v důsledku čerpání především ve směru

proudění podzemní vody

Ochrana před imisemi škodlivin

Ochranný potenciál nadloží podzemní vody hodnocen dle vzdálenosti hladiny podzemní vody od hrany povrchu v m a užitné polní vodní kapacity

Imise škodlivin

Především ve směru větru, směr proudění podzemní

vody

přes zvodeň

Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu

Střední vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu < 20 dm předevšímv biotopech, závislých na podzemní vodě


ZvodeňPokles v důsledku čerpání především ve

směru proudění podzemní vody

Podzemní voda

Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů

Zóny ochrany I, II a III Změna stavu podzemní vody

Imise škodlivin



Především ve směru větru a ve zvodni ve směru

proudění podzemí vody

Retenční prostory Záplavové oblasti stolené vody a mapované zátopové oblasti


Imise škodlivin



Povodní vodního toku

Kvalita vody Třídy jakosti vody dle saprobiotického indexu (I - IV)

Imise škodlivin Imise především z vodotečí a podzemní vody

Povrchové vody

Průchodnost Příčné stavby Zástavba, zastavění

Životní prostory například přeshraniční vodní toky

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy

27


Předmět ochrany Zájem ochrany Indikátor stavu Faktor ú činku Zóna účinku, poznámky k

rozší ření

Chráněné a vzácné druhy

Červený seznam Německo / Sasko

Směrnice FFH (Příloha II)

Směrnice SPA (Příloha I)

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin


Biokoridory Osy systémů územní ekologické stability s přeshraničním / zemským / regionálním významem

Rozdělení například přeshraniční vodní toky, koridory

Existující a plánované chráněné oblasti

Chráněná přírodní oblast

Biosférická rezervace

Národní park

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin

Přeshraniční životní prostory

především ve směru větru

Fauna, flora, biodiversita

Natura 2000 Území FFH a SPA

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin



Zalesněné plochy

Les pro ochranu klimatu

Lesy v okolí větších měst a aglomerací

Lesy ve svahových a hřebenových lokalitách horských oblastí

Změny využití (mýcení)

V závislosti na sklonu terénu a směru větru

Klima, ovzduší

Oblasti volné krajiny

Plochy volné krajiny, vyžadující sanaci z klimatologického hlediska

Trasy pohybu čerstvého a studeného větru

Využití

Bariéry

Imise škodlivin

Se vztahem k osídlení v závislosti na sklonu

terénu

Zátěž škodlivinami

Oblasti bydlení

Les pro imisní ochranu Imise škodlivin

100 - 500 m

především po svahu a ve směru větru

Člověk

Hluková zátěž Oblasti bydlení

Protihlukový les Imise hluku

Zpravidla 100 - 500 m Spolková silnice 1.500 m

Dálnice 3.000 m


Obraz krajiny Jedinečný krajinný obraz Vizuální vlivy změn životního prostředí

Reliéf, pohledové vztahy a překážky ve výhledu

Chráněné oblasti pro rekreaci


Přírodní park

Chráněná krajinná oblast

Imise hluku

Imise škodlivin

Vizuální vlivy změn životního prostředí

Vedení elektrické energie 2.000 m

Dálnice 3.000 m

Krajina

Rozlehlá neporušená volná krajina

Rozlehlá neporušená volná krajina > 40 km²

Rozdělení -

Kulturní a věcné statky

Stavební prvky krajiny

Katastr památkové chráněných stavebních objektů

Historické sídlení útvary

Oblasti s vysokým potenciálem poškození (například průmyslové a sídelní plochy v zátopových oblastech)


Záplavy

Imise škodlivin




Povodní vodních toků

Směr větru

Pohledové osy

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 8: Metodika zkoumání

28

8 Metodika zkoumání

V rámci regionálního plánování je nutno zkoumat na základě jejich funkce, stupně konkretizace a územní platnosti především alternativy konceptu, případně struktur a alternativy jednotlivých lokalit. Tak jako na žádné jiné plánovací úrovni je zde možno srovnávacím způsobem hodnotit a volit mezi konkrétními, relativně přesně vymezenými alternativními lokalitami v rámci poměrně velkého území. Z těchto důvodů je právě regionální úroveň velmi dobře vhodná pro zkoumání výskytu kumulativních vlivů a případně jim zamezit. Koncep ční případn ě strukturální alternativy regionálního plánování se vztahují na jednu plánovací kategorii (například větrná energie) a zpravidla neobsahují zásadně rozdílné systémové alternativy – jako například v oblasti likvidace odpadů spalování či skládkování – ale mnohem více porovnání různých, zčásti podobných modelů územního rozvoje a využití území. Při porovnávání jednotlivých lokalit jsou hodnoceny jednotlivé lokality z hlediska jejich vhodnosti pro plánované využití. Rozsah zkoumání jednotlivých plánovacích kategorií koncepčních / strukturálních alternativ nebo jednotlivých alternativ lokalit je rozdílný a závisí na kategorii plánu.

Oproti zkoumání alternativ nebyla pro zkoumání kumulativních vliv ů (Příloha I písm. F Směrnice SEA) na regionální úrovni v Sasku etablována žádná metodika. V Česku již existují zkušenosti z „Komplexního popisu předpokládaných vlivů na životní prostředí“, dle něhož v rámci komplexního hodnotícího postupu je možno hodnotit i kumulativní vlivy (Příloha 3 část C III starého zákona o zkoumání vlivu na životní prostředí č. 244/1992). Za tímto zkoumání kumulativních vlivů byly rozlišovány

a) územně omezené, kumulativní vlivy vícero jednotlivých zátěží na předmět ochrany (například na půdu či podzemní vodu) a

b) kumulativní vlivy všech jednotlivých zátěží v celém území plánovacího regionu na cíl ochrany (například na úrodnost půdy nebo míru vytváření podzemní vody).

Definitivní celkové hodnocení územního plánu velkého územního celku (regionálního plánu) může ukázat a bilancovat celkové trendy ve směru, zda jsou jejich vlivy na životní prostředí celkově pozitivní, neutrální či negativní. Přitom lze použít dva metodické stavební kameny: a) porovnání vývoje životního prostředí v regionu s a bez nového regionálního plánu dle prognózy statutu quo a b) sledování kumulativních vlivů a c) porovnání pozitivních a negativních vlivů regionálního plánu celkově (bilancování). Lze například kvantifikovat, jaká absolutní plocha nebo které plochy v regionu jsou postiženy novým zpevněním nebo množením lesa.

Na závěr je nutno zdůraznit, že ve všech třech zemích Česku, Polsku a Německu existuje v oblasti metod volnost . Metodické pokyny k SEA stanovují pouze rámec případně možné metody. Specifický je český systém, kde je v rámci zajištění kvality zkoumání vlivu na životní prostředí zajišťováno externími odborníky a vliv úřadů na použitou metodiku tak je nízký.

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 9: Monitoring

29

9 Monitoring

Monitoring významných vlivů plánů a programů je upraven článkem 10 směrnice SEA. Cílem však je včasné rozeznání nepředpokládaných, negativních vlivů pro možnost realizace odpovídajících opatření. V rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, bylo nutno vyvinout obsahy, metody a postupy pro monitoring vlivů regionálních plánů na životní prostředí – především pro přeshraniční monitoring.

V Sasku je pro sběr dat z oblasti životního prostředí kompetentní Zemský úřad pro životní prostředí a geologii (Landesamt für Umwelt und Geologie) (monitoring životního prostředí dle § 12 Spolkového zákona o ochraně přírody – BNatSchG)21. Poskytuje vhodná data z oblasti životního prostředí ve velkém rozsahu v různých formátech GIS. Kromě toho jsou digitální ortofotografie, poskytované Zemským zeměměřičským úřadem (Landesvermessungsamt) díky jejich vysokému rozlišení velmi dobře vhodné k rozeznání vlivů na životní prostředí a hodnotit je v rámci prvního odhadu. Regionální plánovací sdružení má za úkol, dohlížet na realizaci regionálního plánu včetně jeho vlivů na životní prostředí.

Možné intervaly monitoringu se v podstatě řídí dle intervalů sběru a aktualizací daných dat z oblasti životního prostředí, jelikož pro monitoring mají být v souladu se směrnicí SEA využívána především existující data. Výlučné navázání monitorovacích intervalů na aktualizace nebo nové pořizování regionálního plánu nevede v Sasku k cíli, neboť období mezi pořizováním dvou plánů činí zpravidla 10 let. Tím by nebylo zajištěno včasné rozeznání negativních vlivů.

V Česku je možno monitoring SEA dobře integrovat do monitoringu územního plánování. Dle nového stavebního zákona je nutno každé dva roky dokumentovat v monitorovací zprávě, zda se základy pro regionální plánování nezměnily. Na základě stanovisek dotčených orgánů pak regionální shromáždění schválí v daném případě změnu plánu. V Polsku je nutno předkládat Sejmiku (zastupitelstvo vojvodství) každé čtyři roky periodickou zprávu o obhospodařování území, kterou je v rámci SEA možno rovněž využít. Oproti tomu není v Sasku zpracování monitorovací zprávy zákonem předepsáno. To by však bylo výhodou, neboť na tomto základě by bylo možno v daném případě schválit opatření vedoucí k nápravě například v rámci změny plánu a opatření pro zlepšení kvality dalšího postupu zpracování regionálního plánu, případně příští SEA.

Pro monitoring přeshraničních vlivů je ze strany projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, navrhována spolupráce orgánů ochrany životního prostředí dotčené sousední země. Kompetence za monitoring zůstává na pořizovateli regionálního plánování v „regionu původu“, který je v daném případě sousední zemí prostřednictvím nejvyššího orgánu pro otázky životního prostředí informován o nepředpokládaných přeshraničních vlivech na životní prostředí.

21 Zákon o ochraně přírody a péče o krajinu (Spolkový zákon o ochraně přírody – BNatSchG) ze dne 25. března 2002 (Spolková

sbírka zákonů I STR. 1193), naposledy změněn čl. 40 G v. 21.6.2005 I 1818 (Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege (Bundesnaturschutzgesetz – BNatSchG) vom 25. März 2002, BGBl. I S. 1193, zuletzt geändert durch Art. 40 G v. 21.6.2005 I 1818)

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 9: Monitoring

30

Obraz 3: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko


(běžný evidence území, správa sledování)

Okres

dolní orgány životního prostředí (běžný sledovaní životního

prostředí)

Vládní okresní u řad vyšší orgán životního prostředí (sledovaní životního prostředí)

Zemský ú řad pro životní prost ředí a geologi (LfUG)

horní odborný orgán životního prostředí

(sledovaní životního prostředí)

Saské státní ministerstvo životního prost ředí a zemědělství (SMUL)

nejvyšší orgán životního prostředí (sledovaní životního prostředí)

Saské státní mi-nisterstvo vnitra (SMI)

nejvyšší orgán územního plánovaní / územního řízení

(Sprava státního rozvoje)

Vládní okresní u řad

vyšší orgán územního plánovaní / územního řízení

(Evidence územního plánovaní)

veřejnost

sousedný státi

Orgány prostorového uspořádání v Sasku

Orgány pro otázky životního prostředí v Sasku

Informace o realizaci plánu

Informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí

Zpřístupnění výsledků z monitoringu

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 10: Shrnutí

31

10 Shrnutí

V rámci projektu se ukázalo, že SEA podléhá ve třech sousedních zemích rozdílným rámcovým podmínkám a interregionální kooperace v obou směrech je v případě SEA přeshraničně možná pouze v omezené míře. To je způsobeno například rozdíly v kompetencích partnerských úřadů. Regionální plánovací sdružení v Sasku tak zpracovávají ekologickou zprávu sami. Regionální plánovací sdružení přejímá zvažování stanovisek veřejnosti jak k návrhu plánu, tak i ekologické zprávě a rozhodne pak samo o vlivu plánu na životní prostředí. Rovněž realizace přeshraničního procesu SEA náleží regionálnímu plánovacímu sdružení jako nositeli plánování. Kromě toho zpracovává odbornou část ochrany přírody a péče o krajinu, jejíž cíle jsou přílohou územního plánu velkého územního celku (regionálního plánu), která přejímá funkci rámcového krajinného plánu. Orgány regionálního plánování se prakticky hodnotí sami. Odpovídající je zájem o metody a postupy SEA mezi nositeli plánování v Sasku a Německu.

V Česku je nositelem plánování regionální úřad a jako takový zodpovídá za bezproblémový průběh procesu. Zpracováním ekologické zprávy je nutno pověřit nezávislého experta. Regionální úřad zveřejní návrh plánu a ekologické zprávy, informuje veřejnost a provádí projednání návrhu a ekologické zprávy s veřejností. Jaké metody jsou pro zpracování ekologické zprávy použity, zůstává na rozhodnutí nezávislého experta. Odborný dohled náleží orgánům SEA na Ministerstvu životního prostředí jako nositeli procesu SEA. Ministerstvo životního prostředí stanoví rámec zkoumání a zpracuje na základě ekologické zprávy rozhodnutí o vlivu návrhu územního plánu velkého územního celku na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí může v daném případě požadovat změny v plánu tak, aby byla zajištěna jeho ekologičnost. Rovněž pro realizaci přeshraniční SEA je kompetentní Ministerstvo životního prostředí (ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí). Vliv regionální úřadu je tak omezen především na řádnou realizaci procesu pořizování regionálního plánu.

Kompetence v oblasti SEA pro regionálního plánování jsou na regionální úrovni v Polsku (úřad maršála) podobně nízké, jako v Česku. Kompetence za proces SEA spočívá rovněž na státních orgánech (úřad vojvody, ministerstvo životního prostředí), které rovněž zodpovídají za přeshraniční proces. Systém akreditovaných expertů, srovnatelný se systémem v Česku, neexistuje. Z diskusí v obou národních státech a z poskytnutých praktických příkladů vyplynula řada podnětů. Z hlediska rozdílného rozdělení kompetencí v Česku, Sasku a Polsku však vznikla otázka, v jakém rozsahu je přeshraniční spolupráce na regionální úrovni v oblasti SEA vůbec prakticky možná.

Největší možnosti přeshraniční spolupráce mezi sousedními regiony spočívají dle našeho názoru v (dobrovolné) účasti na scopingu – společnému stanovení/odsouhlasení přeshraničního rámce zkoumání/ potřeby zkoumání, v rámci přeshraniční výměny dat a společného stanovení zamezujících, minimalizačních či vyrovnávacích opatření. Začátek byl učiněn v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A. Regionální plánovací sdružení obdrželo od orgánů životního prostředí sousedních regionů v rámci scopingu relevantní dokumenty pro ochranu přírody a krajiny. Recipročně by po dokončení měla být poskytnuta odborná část ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k územnímu plánu velkého územního celku (regionálního plánu), tvořená Rámcovým krajinným plánem po jeho dokončení. Kromě toho se doporučuje zpracovat i v Sasku na počátku pořizování regionálního plánu „limity využití území", tak, jako tomu je v Česku ve fázi „zadání". Včasné odsouhlasení rámce zkoumání s českými a polskými kooperačními partnery v rámci scopingu je možno označit za úspěšné. V rámci těchto jednání byly předloženy hodnotné návrhy. Smysluplná by mohla být rovněž přeshraniční výměna informací mezi sousedními regiony o výsledcích monitoringu.

Transnárodní účast orgánů a veřejnosti s sebou na druhou stranu nese rovněž vícenáklady. Právě na abstraktní úrovni regionálního plánování je pro orgány obtížené (alespoň v Sasku), mobilizovat vlastní veřejnost. Větší účast veřejnosti bude odpovídat očekáváním s tím spojeným pouze v případě, pokud budou účastníci i v přiměřené míře informováni. To v transnárodním rámci předpokládá vícejazyčnost. Stále vyšší význam bude v této souvislosti mít internet. V Česku a Polsku je použití internetu pro účast veřejnosti ve smyslu lepšího přístupu k informacím o životním prostředí přímo předepsáno zákonem. Především internetovou transparentnost české správy je nutno vyzdvihnout jako příkladnou.

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B: Praktická část

32

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B: Praktická část

33

ČÁST B PRAKTICKÁ ČÁST

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 2: Podklady

34

1 Funkce praktické části

Tato praktická část popisuje hlavní obsah SEA pro regionální plánování tak, jak byl zpracován v rámci projektu INTERREG III A „Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování – Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko“. Účelem této části je umožnit snadnou orientaci v důležitých tématech rozsáhlých výsledků projektu. Orientuje se dle struktury závěrečné zprávy k projektu. Odkazy na odpovídající části závěrečné zprávy jsou textu umístěny na vhodných místech.

2 Podklady

2.1 SEA z hlediska mezinárodních a národních legislativních norem

Směrnice SEA souvisí s celou řadou dalších mezinárodních dohod jako jsou Dohoda z Espoo, Konvence z Aarhus22 a Protokol SEA. Požadavky na přeshraniční účast orgánů a veřejnosti, dohodnuté v těchto dokumentech, byly v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, použity jako měřítko pro aplikaci Směrnice SEA i když například třetí pilíř, Konvence Aarhus („Přistup k soudům“) dosud není realizován a Protokol SEA dosud nevstoupil v platnost. V legislativě Česka, Německa a Polska je nutno respektovat mezinárodní právo.

Tabulka 5 podává chronologický přehled o národních a mezinárodních legislativních normách z oblasti životního prostředí a územního plánování, které jsou z hlediska realizace Směrnice SEA v Česku, Sasku a Polsku významné.

Tabulka 5: Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního plánování

Úroveň (UN, EU, stát,

spolková země)

V platnostiod

Legislativní normy (výběr)

Účel (ve vztahu na hodnocení vlivů na

životní prostředí)

EU 1985 Směrnice EIA č. (EHS) 85/337 EIA v případě určitých veřejných a privátních projektů

D 1990 Zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí Realizace Směrnice EIA

CZ 1992 Zákon č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů na Zavedení „české EIA“ a „české SEA“.

PL 1995 Zákon ze dne 7. července 1994 o územním plánování a obhospodařování prostoru23

Plánování obhospodařování prostoru včetně prognózy životního prostředí a tím tedy „polské SEA“.

UN 1997 Konvence Espoo EIA v přeshraničním rámci

UN 1998 Konvence Aarhus

Svobodný přístup k informacím (1. pilíř), účast veřejnosti v rozhodovacím procesu (2. pilíř), přístup k soudům v otázkách životního prostředí (3. pilíř)

PL 2001 Polská zákon o hodnocení vlivu na životní prostředí24

Zavedení „polské EIA“ a práva svobodného přístupu k informacím

22 Svobodný přístup k informacím (1. pilíř), účast veřejnosti v rozhodovacím procesu (2. pilíř), přístup k soudům v otázkách

životního prostředí (3. pilíř) 23 Ustawa z 07.07.1994r. o planowaniu i zagospodarowaniu przestrzennym, Dz. U. nr. 89, poz. 415 24 Ustawa o dostępie do informacji o środowisku i jego ochronie oraz ocenach oddziaływania na środowisko, Dz. U. 2000, nr. 109,

poz. 1157


35

Tabulka 5: Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního plánování

Úroveň (UN, EU, stát,

spolková země)

V platnostiod

Legislativní normy (výběr)

Účel (ve vztahu na hodnocení vlivů na

životní prostředí)

CZ 2001 Zákon č, 100/2001 Sb ze dne 20. února 2001 o hodnocení vlivů na životní prostředí a o změnách některých souvisejících zákonů.

Realizace Směrnice EIA

EU 2001 Směrnice SEA č. (ES) 2001/42 Realizace druhého pilíře Konv. Aarhus

PL 2001 Zákon o ochraně životního prostředí25

Realizace Směrnice SEA, integrace zákona o EIA, legislativní normy ke svobodnému přístupu k informacím o životním prostředí a k účasti veřejnosti

EU 2003 Směrnice č. (ES) 2003/4 o informacích o životním prostředí Realizace prvního pilíře Konvence Aarhus

EU 2003 Směrnice č. (ES) 2003/35 o účasti veřejnosti Realizace druhého pilíře Konv. Aarhus

Sasko 2003

Zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí ve Svobodném státě Sasko

Konkretizace Spolkového zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí na úrovni spolkovézemě

D 2004 Zákon o informacích o životním prostředí26 Realizace Směrnice č. (ES) 2003/4

CZ 2004 Zákon č. 93/2004 Sb. ze dne 29. ledna 2004 o změnách zákona č. 100/2001 Sb. o hodnocení vlivů na životní prostředí

Kompletní realizace Směrnice SEA

D 2004 Zákon o harmonizaci stavebního zákona27 Částečná realizace Směrnice SEA: ve Spolkovém stavebním zákoně, Zákoně o prostorovém uspořádání a v Zákoně o EIA

D 2005 Zákon o zavedení SEA a k realizaci Směrnice č. (ES) 42/200128

Kompletní realizace Směrnice SEA na úrovni Spolku

D - PL 2006

Polsko - německá dohoda k realizaci hodnoce-ní vlivu na životní prostředí v přeshraničním rámci29

Mezistátní dohoda Konkretizace hodno-cení vlivů na životní prostředí v přeshraničním rámci

Sasko

2006 Zákon o svobodném přístupu k informacím o životním prostředí pro Svobodný stát Sasko30

Konkretizace Spolkového zákona o svo-bodném přístupu k informacím o životním prostředí na úrovni spolkové země

UN - Protokol SEA Ustanovení k přeshraniční SEA

Sasko -

Zákon o zavedení SEA a o účasti veřejnosti v záležitostech životního prostředí dle Směrnice č. (ES) 2003/35 ve Svobodném státě Sasko31

Konkretizace Spolkového zákona o SEA na úrovni spolkové zeměa změna Zákona o územním a zemském plánování Svobodného státu Sasko

25 Ustawa z dnia 27.04.2001r. Prawo ochrony środowiska, Dz. U. Nr. 62, Poz. 627 z późn. zm. 26 Zákon o informacích o životním prostředí ze dne 22. prosince 2004 (Spolková sbírka zákonů BGBl I. 2004, 3704) 27 Zákon o změnách stavebního zákona a jeho harmonizaci se směrnicemi Evropských společenství ze dne 24. června 2004

(Spolková sbírka zákonů BGBl. I, č. 31, STR. 1359) 28 Zákon o zavedení hodnocení vlivu koncepcí a programů a k realizaci Směrnice (ES) 2001/42 (Směrnice SEA) ze dne 29. června

2005 (Spolková sbírka zákonů BGBl. 2005, část I S. 1746). 29 Dohoda mezi vládami Spolkové republiky Německé a Polské republiky o realizaci dohody ze dne 25. února 1991 o EIA v

přeshraničním rámci ze dne 11. dubna 2006 v Neuhardenbergu 30 Zákon o přístupu k informacím o životním prostředí pro Svobodný stát Sasko ze dne 1. června 2006 (Saská sbírka zákonů

SächsGVBl. 2006 č. 7, STR. 146) 31 Návrh zákona o zavedení zkoumání vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech

životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z června 2006.


36

2.2 Státosprávní uspo řádání a správní struktury v Česku, Polsku a Sasku

Uspořádání státu a správní struktury se významně liší. Specifický je federální systém v Německu, z čehož pro Svobodný stát Sasko vyplývají určité legislativní kompetence. Zatímco v Česku a Polsku může existovat pouze jeden centrální zákon o územním plánování, vydává v Německu každá spolková země vlastní zákon o územním plánování dané spolkové země. Rozdíly mezi spolkovými zeměmi se mohou do budoucna ještě prohloubit, jelikož poslední změna základního zákona v rámci tak zvané „reformy federálního uspořádání“ poskytuje možnost, se zcela odchýlit od spolkového zákona o územním uspořádání.

Obraz 4: Porovnání uspořádání státu a správních struktur32

Pro Českou republiku to znamená, že se v případě přeshraničních zájmů musí připravit na rozdílné správní struktury a postupy v sousedních spolkových zemích Sasku a Bavorsku. Pro Polsko totéž platí ve vztahu na sousední spolkové země Sasko, Braniborsko a Meklenbursko - Pomořansko.

32 Knippschild, Robert: Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko –

Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. Str. 18 (nepublikovaný manuskript)

Polsko Česko Německo


Spolkova země Bundesstaat

Spolkova země Bundesland

Vládní okres Regierungsbezirk

Regionální sdružení plánování

Regionaler Planungsverband

Okres Landkreis

Obec Gemeinde

Národní stát Państwo Národní stát

Vojvodský uřad

Urząd wojewódzki

Maršálský uřad

Urząd marszałkowski

Okres Powiat

Obec Gmina

Kraj

Obec s rozšířenou působnosti

Obec

Obce s pověřeným obecním úřadem

Příslušný orgán pro SEA pro regionální plánování


37

2.3 Systémy plánování a rámce pro integraci SEA do procesu regionálního plánování v Česku, Sasku a Polsku

Oproti Česku a Polsku jsou v Německu zprávy o životním prostředí tradičně zpracovávány jako nesamostatná část úředních správních postupů. To platí i pro Sasko, kde zodpovědnost za realizaci procesu SEA včetně hodnocení výsledků tohoto procesu a nalezení rozhodnutí spočívá na pořizovateli plánu. Ústřední orgány pro EIA a SEA v té formě, jako v Česku či Polsku, neexistují. Zpráva o životním prostředí v Sasku tak nemá žádné materiálně – právní důsledky pro regionální plánování. Orgány a veřejnost mohou napadnout z formálně – právních důvodů pouze chybné zvážení. Jinak je tomu v Česku a Polsku, kde na státní úrovni vlastní orgány SEA / EIA mohou prostřednictvím rozhodnutí o vlivu na životní prostředí mít materiální vliv na rozhodování pořizovatele plánu.



Předmět

Příslušná legislativa Saský zákon o zemském plánování


Zákon č, 183/2006 Sb.

o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon)

Název plánovacího dokumentu

Regionální plán Plán obhospodařování území vojvodství

Zásady územního rozvoje

Měřítko regionálního plánu

1: 100.000 1: 150.000 1: 100.000

Závaznost ve vztahu k pod řízeným plánovacím úrovním


v případě konfliktů s plány obcí musí dojít k jednání o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi maršálem voj-vodstvím a představitelem obce / starostou / prezidentem města


Zákon o SEA pro územní plánování

Saský zákon o zemském plánování (v současné době pozměňovací návrh, Zákon o územním plánován, Směrnice SEA udává rámec)

Zákon o ochraně životního prostředí Polské republiky


Zákon č, 100/2001 Sb, o zkoumání vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004

Hodnotící m ěřítko ochrany p řírody

Odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu, Krajinný rámcový plán (žádný samostatný doku-ment)

Ekofyziografická studie vojvodství

Program ochrany životního prostředí vojvodství

Koncepce ochrany přírody a krajiny regionu

Limity využití území


38



Kdo zodpovídá?

Pořizovatel regionálního plánu


Úřad maršála Regionální úřad

Schvalovací orgán regionálního plánování

Saské státní ministerstvo vnitra (odborný a právní dohled)

Příslušný ministr pro stavebnictví, obhospodařování území a byto-vou politiku (právní dohled)

Ministerstvo pro místní rozvoj (odborný a právní dozor)

Zpracovat zprávy o životním prost ředí

Každý, i pořizovatel plánu sám

Každý, ne však pořizovatel plánu Akreditovaná fyzická osoba

Orgán dohledu pro SEA Saské státní ministerstvo vnitra (právní dohled)

Vojvoda / zdravotní inspektor voj-vodství (odborný a právní dozor)

Ministerstvo životního prostředí (odborný a právní doholed)

Příslušný orgán pro přeshrani ční SEA

Jako zem ě původu >>


(Ministerstvo životního prostředí Polské republiky – pouze pro spektrální plány)


Jako dot čená země <<

Regionální plánovací sdružení (návrh zákona o novelizaci některých zákonů)33



Monitoring realizace regionálního plánu

Existující povinnost monitorovat realizaci plánu

Průběžné sledování území (není povinnost zpracovat zprávu)

Periodické vyhodnocení plánu obhospodařování území v intervalu 4 let (zpráva sejmiku vojvodství a usnesení)

Monitorovací zpráva včetně účasti orgánů v intervalu maximálně 2 let (schválení regionálním shromážděním)


životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z července 2006 je příslušným orgánem Regionální plánovací sdružení. Regionální plánovací sdružení hodnotí tento návrh v současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1. Je – li sousední stát státem, provádějícím plánování a hodnocení a nelze – li jednoznačně identifikovat orgán, příslušný v Sasku v oblasti transnárodního plánování, existuje další možnost navázání kontaktů. V tomto případě se sousední stát může obrátit na Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství, které sousední stát odkáže na daný příslušný orgán.

SEA pro regionální plánování Praktická část Kap. 3: Integrace SEA do procesu regionálního plánování

39

3 Integrace hodnocení vlivu na životní prost ředí a průběh procesu v regionálním plánování

Asymetrie v uspo řádání státu a ve struktu ře správy vede pravidelně k nejistotám v otázce kompetencí v rámci přeshraničních procesů. Kromě toho se mohou vyskytnout problémy v případě, pokud má k přeshraničnímu odsouhlasení dojít na základě národních legislativních norem mezi různými správními úrovni.

Rozdílné systémy plánování mohou vést k rozdílné interpretaci předmětu a rámce hodnocení v SEA. Rozdílná závaznost a obsahy plánu a podklady pro plánování mají vliv na metody hodnocení.

Jednotlivé rámce integrace SEA do procesu regionálního plánová ní poskytují náměty pro organizaci transnárodní koncepce procesu. Především pro dohodnutí kompetencí a při stanovování lhůt pomůže znalost jednotlivých národních legislativních úprav.

I když je základem rámce transnárodního procesu SEA v jednotlivých zemích jednotná Směrnice SEA, vyskytují se v národních úpravách některé rozdíly. To se týká především kompetencí orgánů, okamžiku přeshraniční účasti a způsobu účasti veřejnosti.

SEA pro regionální plánování Praktická část Kap. 3: Integrace SEA do procesu regionálního plánování

40

Tabulka 7: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku

Kroky regionálního plánování

(dle Zákona o územním a zemském plánování Svobodného státu Sasko)

Kroky SEA

(dle Zákona o prostorovém uspořádání, Zákona o EIA ad.)

Integrovaná ú čast orgán ů a veřejnosti v Sasku

(Regionální plánování a SEA)

Usnesení o po řízení Monitoring

(§ 12 SächsUIG)

Veřejné oznámení

• Schválení vyhlášky

• Výsledků monitoringu

Screening

(§ 7 odst. 5 věta 5-7 Zákona o prostorovém uspořádání (ROG))

Účast na zpracování plánu

(Koncept)

(§ 6 odst. 1 Zákona o územním a zemském plánování Svobodného

státu Sasko (SächsLPlG))

Stanovení rámce zkoumání Scoping


Účast orgán ů

• Zaslání konceptu nositelům veřejných zájmů včetně sousedního státu

• Zaslání konceptu orgánům životního prostředí, včetně návrhu rámce zkoumání SEA pro zpracování stanoviska (v daném případě i příslušným orgánům sousední země).

Zpráva o životním prost ředí

(§ 7 odst. 5 ROG)

Účast jiného orgánu

(§ 7 odst. 6 ROG)


(§ 7 odst. 6 ROG)

Přeshrani ční účast

(§ 7 odst. 6 ROG a § 14 j Zákona o EIA)

Veřejné slyšení

(návrh plánu)

(§ 6 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6 odst. 4 SächsLPlG)

Nalezení rozhodnutí



• Písemná informace a zaslání návrhu spolu se zprávou o životním prostředí orgánům, zastupujícím veřejný zájem ke zpracování stanoviska včetně sousední země

• Veřejné oznámení a vyvěšení návrhu a zprávy o životním prostředí za účelem získání stanovisek veřejnosti (v daném případně i v dotčeném státě).

• V případě nutnosti realizace ústních konzultací ( v daném případě rovněž s dotčeným státem)

Souhrnný komentá ř


Oznámení rozhodnutí

(§ 7 odst. 9 ROG a § 14 j, l Zákona o EIA)

Schválení vyhlášky (§ 7 odst. 2-4 SächsLPlG)

Monitoring (§ 7 odst. 10 ROG)

Veřejné oznámení • Veřejné oznámení rozhodnutí a veřejné

vyvěšení plánu, zprávy o životním prostředí a souhrnného komentáře

• V daném případě Zaslání plánu a zprávy o životním prostředí včetně souhrnného komentáře dotčenému státu

4 Koncepce posuzování a postupu

4.1 Screening

Dle spolkové rámcové legislativy podléhají regionální plány dle Přílohy 3 Spolkového zákona o hodnocení vlivu na životní prostředí „Plány a programy, podléhající SEA“ obecně hodnocení vlivů na životní prostředí, takže screening zpravidla odpadá.. Výjimkou je dle rámcové spolkové legislativy pouze případ, kdy se „regionální plán změní pouze nepatrně nebo … stanoví využití malých území na lokální úrovni (§ 14 odst.1 Spolkového zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí). Plány, u nichž se předpokládají významné vlivy na životní prostředí, však podléhají hodnocení vlivu na životní prostředí v každém případě (§ 7 odst. 5 věta 5 a 6 Zákona o prostorovém uspořádání).

Do budoucna by v Sasku mělo být „hodnocení vlivů na životní prostředí v případně méně významných změn plánů prostorového uspořádání prováděno pouze tehdy, pokud bude dle kritérií, uvedených v

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 4: Koncepce posuzování a postupu

41

Příloze II Směrnice (ES) 2001/42 (Směrnice SEA) shledáno, že v případě těchto změn lze předpokládat významné vlivy na životní prostředí" (čl. 2 č. 2 d) návrh zákona o novelizaci některých zákonů.

4.2 Scoping

Scoping slouží k prodiskutování a stanovení obsahu a ustanovení plánu, podléhajících hodnocení a metod hodnocení s obsahově dotčenými orgány. Náleží mu tak „řídící a strukturovací funkce procesu SEA a obsahů SEA“ (Jacoby 2000, str. 471).

Obsah scopingu

• Rozsah a obsahová hloubka hodnocení vliv ů na životní prost ředí, kritérii jsou druh a závaznost a vztah k území ustanovení regionálního plánu, ekologická data, která jsou k dispozici, relevantní faktory účinku, přeshrančiní relevantnost možných vlivů na životní prostředí a vlivy, které je nutno hodnotit na podřízené plánovací úrovni.

• Vymezení rámce hodnocení , přičemž dosah vlivů na životní prostředí, překračující hranice regionu, je nutno zohlednit

• Potřebná a vhodná ekologická data, která jsou k dispozici

• Metoda hodnocení a rozsah hodnocení alternativ a výběr indikátor ů a hodnotících m ěřítek

• Obsah a metodika závěrečného celkového hodnocení vlivů regionálního plánu na životní prostředí

• Hrubé rozčlenění procesu hodnocení (obsahy a časový harmonogram) a další organizace procesu scopingu

• Další, dosud nezúčastn ění akté ři.

4.3 Předměty hodnocení

Obsahy regionálního plánu, které je nutno hodnotit detailn ěji (ve vztahu k lokalit ě)

Dle čl. 3 odst. 2 této Směrnice SEA je hodnocení vlivu na životní prostředí prováděno v případě všech plánů, "... které stanovují rámec pro budoucí schválení projektů, uvedených v Přílohách I a II Směrnice 85/337/EHS nebo [...] u nichž z hlediska jejich předpokládaných účinků na území je takovéto hodnocení dle čl. 6 a 7 Směrnice 92/43/EHS považováno za nutné.“ Tento odkaz na projekty, podléhající EIA nebo hodnocení FFH-EIA ve smyslu Směrnice FFH je využíván i při definování rozsahu a stupně detailu hodnocení vlivu na životní prostředí. Z důvodů omezení, stanovených čl. 3 odst. 2 Směrnice SEA je hodnocení vlivů na životní prostředí realizováno především pro takové obsahy plánů, které vytvářejí rámec pro odpovídající projekty, podléhající EIA a FFH-EIA.

Hlubší hodnocení vlivů na životní prostředí se předpokládá především pro taková ustanovení regionálního plánu, která jsou věcně a prostorově dostatečně konkrétní a kromě toho vhodná k vytvoření rámce pro projekty, podléhající hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona o hodnocení vlivu na životní prostředí a zákona o studii vlivu na životní prostředí ve Svobodném státě Sasko, případně které mohou mít za důsledek FFH-EIA.34

34 vgl. Ad-hoc-Arbeitskreis „PlanUVP“ (2003): Zweites und abschließendes Positionspapier zur Umweltprüfung von

Raumordnungsplänen. S. 141. In: Eberle und Jacoby (Hrsg.) (2003): Umweltprüfung für Regionalpläne. (Pracovní skupina „PlánUVP“ (2003): Druhý a závěrečný poziční dokument k hodnocení vlivu plánů prostorového uspořádání na životní prostředí. STR. 141. In: Eberle, Dieter und Jacoby, Christian (vyd.) (2003): Hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování.)


42

4.3.1 Předměty ochrany

Základem hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování jsou dle Směrnice SEA předměty ochrany, uvedené ve Směrnici SEA V Příloze 1 a další předměty ochrany:

• Člověk, Lidské zdraví

• Fauna, Flora, Biodiverzita

• Půda

• Voda (podzemní voda)

• Voda (povrchová voda)

• Klima, ovzduší

• Krajina

• Hmotné / kulturní statky

a jejich interakce (viz § 2 odst. 1 Zákona o hodnocení vlivu na životní prostedí (UVPG)).

4.3.2 Konkretizace p ředmětů ochrany prost řednictvím zájm ů ochrany

Pro účely hodnocení vlivů na životní prostředí je nutno konkretizovat, které významné aspekty,vlastnosti či významy předmětů ochrany je nutno hodnotit. Roli přitom hrají různé funkce předmětů ochrany, citlivost, zvláštnosti nebo předchozí zátěže. Jako zájmy ochrany jsou označovány mimo jiné plošné předměty hodnocení, odvozené mimo jiné z předmětů ochrany, obsahů Krajinného programu, Odborné části ochrany přírody a péče o krajinu, Zemského rozvojového plánu a ekologických cílů. Tabulka 8 představuje zájmy ochrany, které je nutno v rámci SEA Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko zohlednit.

Tabulka 8: Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování

Označení Zájem ochrany

Předmět ochrany člov ěk

Čl 1 Zátěž hlukem v sídelních oblastech

Čl 2 Zátěž škodlivinami v sídelních oblastech

Předmět ochrany flora, fauna, biodiverzita

FFB 1 Biotypy

FFB 2 Stav druhů z Červené knihy ohrožených druhů / vzácných druhů

FFB 3 Územní systémy ekologické stability

FFB 4 Existující a plánované chráněné oblasti

FFB 5 Existující a plánované oblasti FFH / SPA

Předmět ochrany p ůda

Pů 1 Přirozená úrodnost

Pů 2 Filtrační / retenční funkce

Pů 3 Biotické funkce životního prostoru

Pů 4 Náchylnost k erozi

Pů 5 Zátěž škodlivinami / reliktní zátěže

Pů 6 Nezpevněná plocha


43

Tabulka 8: Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování

Označení Zájem ochrany

Předmět ochrany podzemní voda

Pod 1 Obnova zásob podzemní vody

Pod 2 Ochrana podzemních vod

Pod 3 Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu

Pod 4 Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů

Předmět ochrany povrchové vody

Pov 1 Kvalita struktury vodních toků

Pov 2 Retenční prostory vodotečí a niv

Pov 3 Kvalita vody

Pov 4 Průchodnost vodních toků

Předmět ochrany klima, ovzduší

KO 1 Bioklimatická charakteristika

KO 2 Existující a potenciální zátěžové klima

Předmět ochrany krajina

Kr 1 Krajinný obraz

Kr 2 Rekreační prostory v okolí střediskových obcí

Kr 3 Rozlehlá neporušená volná krajina

Kr 4 Existující a plánované chráněné oblasti pro rekreaci

Předmět ochrany kultura, v ěcné statky

KVS 1 Stavební kulturní a věcné statky

KVS 2 Krajinné kulturní statky

4.3.3 Souhrnný popis zájm ů ochrany

Pro lepší srozumitelnost jednotlivých kroků hodnocení byly pro každý zájem ochrany vytvořeny standardizované formuláře, tak zvané „popisy“. Jejich cílem je oddělený popis informací k věcné a hodnotové úrovni a poukázat tak na možné ztráty informací. Veškerý obsah, který je základem pro hodnocení, by měl být zpřístupněn v co nejtransparentnější formě.

Následně zde jako příklad uvádíme popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“.


44

Tabulka 9: Popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“

Pů 2 Předmět ochrany p ůda – Filtra ční / reten ční funkce

Definice zájmu ochrany

„Pojmem filtrační a retenční funkce škodlivých látek je označována schopnost půdy, oddělovat rozpuštěné nebo suspendované látky od jejich přepravního prostředku. Tuto schopnost lze vyvozovat z mechanických nebo fyzikálně – chemických filtračních vlastností“ (Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství 2005, str. 21).

Ekologické cíle (legislativní a plánovací ustanoven í)

Cíle kvality životního prostředí a ekologické akční cíle:

• „Půdy a jejich filtrační funkce (filtrační funkce, retenční funkce, produkční funkce, funkce vývoje biotopů, archivní funkce, funkce volných ploch) je nutno trvale udržitelným způsobem zajistit, podpořit její přirozený vývoj a v případně nutnosti jej obnovit. Využívání půdy pro účely zpevňování, půdní práce a násypy by proto mělo probíhat citlivým a šetřícím způsobem“ (Saské státní ministerstvo vnitra, Zemský rozvojový plán, Zásada 4.4.1).

Indikátory

Indikátor stavu (stav životního prostředí):

• Retenční stupně koncepční mapy půd se stupni hodnot 5 a 4, 3, 2 a 1 zjištěné na základě výměnné ka-pacity kationů KAKeff v cmolc/kg a kapacity vzduchu v mm v závislosti na

- Mocnosti

- Druhu půdy, způsob vzniku a stupeň stavu (v případě orných ploch), případně druhu půdy Stavu a poměrům v oblasti vodního hospodářství (v případě zeleně).

Indikátory účinku (hodnocení vlivů na životní prostředí):

• Využívání ploch půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční funkce v ha

• Změny využívání ploch půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční funkce v ha

• Změny stavu podzemních vod půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční funkce v ha

• Imise škodlivin půd se zvláštním, obecným a podřadným významem retenční a regulační funkce v ha

* Odpovídající zóny účinku pro jednotlivá ustanovení regionálního plánu viz Tabulka 15.

Souvislosti s ostatními p ředměty a zájmy ochrany

Zájem ochrany Půda 2 je tak úzce spojen s ekologickými cíli a indikátory stavu dalších předmětů / zájmů och-rany. To znamená, že významné vlivy na životní prostředí na jeden zájem ochrany potenciálně povedou k přímým či nepřímým, negativním či pozitivním vlivům na jiný zájem ochrany. Z těchto důvodů by měl být výskyt vlivů na životní prostředí, týkající se Půda2, v každém případě prozkoumán z hlediska možných vlivů na následující předměty´ochrany:

Půda Pů 1) Přirozená úrodnost

Pů 3) Biotické funkce životního prostoru

Pů 4) Náchylnost k erozi

Podzemní voda Pod 2) Ochrana podzemních vod

Pod 3) Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu


45


Datové podklady

Koncepční mapa půd (BKkonz), M. 1: 25.000, vydáno 2002-2004, Zemský úřad pro životní prostředí a geologii, odd. ochrany půd, Freiberg.

Disponibilita dat

Datový materiál je k dispozici celoplošně.

Hodnocení

Třídy hodnocení stavu životního prostředí:

ZV = Zvláštní význam, OV = obecný význam, PV = podřadný význam

Hodnocení stavu životního prost ředí

Filtrační / retenční funkce je dle Nástroje pro hodnocení půd Saska (Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství ) roztříděna do pěti tříd. Každé třídě odpovídá jeden retenční stupeň.

Třídy hodnocení stavu životního prost ředí

P-stupeň Hodnocení BKkonz

5 velmi vysoký ZV

4 vysoký

OV 3 střed

2 nízký PV

1 velmi nízký

Hodnocení vliv ů na životní prost ředí

Vliv faktorů, případně indikátorů účinku na jednotlivé plochy s významem dle hodnocení stavu životního prostředí

(viz výše: ZV, OV, PV) Intenzita konfliktů Popis

Nárokování plochy

Změny využití ploch

Změny stavu podzemních vod Imise škodlivin

1 a. Vysoký konflikt s restrikcemi

V současné době není k dispozici legislativně závazný ekologický standart.

1 b. Vysoký konflikt bez restrikcí

ZV – – ZV

2. Střední konflikt OV ZV ZV, OV OV

3. Nízký konflikt PV OV, PV PV

Pozitivní vlivy na životní prost ředí

Uvolnění zpevněných ploch, změna stavu ploch (například změna z území těžby surovin v oblast množení lesa),regulace stavu pod-zemních vod nebo sanace ploch s regulační / retenční schopností vysokým, středním nebo nízkým významem s prokazatelnými vlivy na regulační a retenční schopnosti půdy


46


Zamezení či snížení, celkové zajišt ění a odstup ňování

Návrhy k zamezení a snížení negativních vliv ů na životní prost ředí

Nepřímá ochrana regulační / retenční funkce půd prostřednictvím zame-zení, snížení nárokování ploch, změn stavu podzemních vod a / nebo imi-sí škodlivin:

• Nařízení o pitné vody (zamezení imisí škodlivin)

• Redukce velikosti ploch nebo ploch zásahu prostřednictvím vymezení regionálním plánováním

Ustanovení regionálního plánu pro zohledn ění při celkovém hodnocení regionálního plánu s pozitivním ú činkem

Celková plošná bilance za zohlednění potenciálně účinných obsahů regi-onálního plánu, které není nutno hlouběji hodnotit:

• Potenciální oblast vzniku povodní Opatření ke snižování povrchové-ho odtoku

Odstup ňování na nižší pláno-vací úrove ň

Zohlednění uvolnění pozitivně účinných zpevněných ploch

Ostatní poznámky / literatura

SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO STÁTU SASKU (2003): Zemský rozvojový plán (LEP) Sasko, schválen státní vládou dne 16.12.2003 a zveřejněný dne 31.12.2004 v sbírce č. 19/2003)

SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ (2005): Nástroj pro hodnocení půd Saska. Stav 10/2005

4.3.4 Relevance jednotlivých zájm ů ochrany v rámci p řeshrani čního posuzování


Předmět ochrany Zájem ochrany Indikátor stavu Faktor ú činku Zóna účinku,

poznámky k rozší ření

Půda Biotické funkce životního prostoru

Specifické lokality (extrémně vlhké nebo suché)




Ochrana před imisemi škodlivin

Ochranný potenciál nadloží podzemní vody hodnocen dle vzdálenosti hladiny podzemní vody od hrany povrchu v m a užitné polní vodní kapacity

Imise škodlivin

Především ve směru větru, směr proudění podzemní

vody

přes zvodeň

Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu

Střední vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu < 20 dm předevšímv biotopech, závislých na podzemní vodě


ZvodeňPokles v důsledku čerpání především ve

směru proudění podzemní vody

Podzemní voda

Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů

Zóny ochrany I, II a III Změna stavu podzemní vody

Imise škodlivin



Především ve směru větru a ve zvodni ve směru

proudění podzemí vody


47




Retenční prostory Záplavové oblasti stolené vody a mapované zátopové oblasti


Imise škodlivin



Povodní vodního toku

Kvalita vody Třídy jakosti vody dle saprobiotického indexu (I - IV)

Imise škodlivin Imise především z vodotečí a podzemní vody

Povrchové vody

Průchodnost Příčné stavby Zástavba, zastavění


Chráněné a vzácné druhy

Červený seznam Německo / Sasko

Směrnice FFH (Příloha II)

Směrnice SPA (Příloha I)

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin


Biokoridory Osy systémů územní ekologické stability s přeshraničním / zemským / regionálním významem

Rozdělení například přeshraniční vodní toky, koridory

Existující a plánované chráněné oblasti

Chráněná přírodní oblast


Národní park

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin



Fauna, flora, biodiversita

Natura 2000 Území FFH a SPA

Rozdělení

Imise hluku

Imise škodlivin



Zalesněné plochy

Les pro ochranu klimatu

Lesy v okolí větších měst a aglomerací

Lesy ve svahových a hřebenových lokalitách horských oblastí

Změny využití (mýcení)

V závislosti na sklonu terénu a směru větru

Klima, ovzduší

Oblasti volné krajiny

Plochy volné krajiny, vyžadující sanaci z klimatologického hlediska

Trasy pohybu čerstvého a studeného větru

Využití

Bariéry

Imise škodlivin

Se vztahem k osídlení v závislosti na sklonu

terénu

Zátěž škodlivinami

Oblasti bydlení

Les pro imisní ochranu Imise škodlivin

100 - 500 m

především po svahu a ve směru větru

Člověk

Hluková zátěž Oblasti bydlení

Protihlukový les Imise hluku

Zpravidla 100 - 500 m Spolková silnice 1.500 m

Dálnice 3.000 m


Obraz krajiny Jedinečný krajinný obraz Vizuální vlivy změn životního prostředí

Reliéf, pohledové vztahy a překážky ve výhledu

Chráněné oblasti pro rekreaci


Přírodní park

Chráněná krajinná oblast

Imise hluku

Imise škodlivin


Vedení elektrické energie 2.000 m

Dálnice 3.000 m

Krajina

Rozlehlá neporušená volná krajina

Rozlehlá neporušená volná krajina > 40 km²

Rozdělení -


48




Kulturní a věcné statky

Stavební prvky krajiny

Katastr památkové chráněných stavebních objektů

Historické sídlení útvary

Oblasti s vysokým potenciálem poškození (například průmyslové a sídelní plochy v zátopových oblastech)


Záplavy

Imise škodlivin




Povodní vodních toků

Směr větru

Pohledové osy

4.4 Datové podklady

Ekologická data, která lze využít a která jsou pro hodnocení vlivů na životní prostředí využitelná, nejsou v Sasku shromážděna na jednom místě, ale z důvodů rozdílných sektorálních územních kompetencí jsou uložena na nejrůznějších orgánech a institucích. Data se odpovídajícím způsobem liší z hlediska přesnosti detailu, měřítka, plošného pokrytí nebo analogového či digitálního zpracování. Pro hodnocení vlivu Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko na životní prostředí byla využita data následujících orgánů:

• Saský zemský ú řad pro životní prost ředí a geologii (Landesamt für Umwelt und Geologie, LfUG)

• Odbory životního prost ředí na vládních prezídiích (d říve Státní odborné ú řady životního prost ředí)

• Zemský zem ěměřičský ú řad Svobodného státu Sasko (Landesvermessungsamt des Freistaates Sachsen)

• Státní podniky Saské lesy

• Zemský ú řad pro památkové pé če Sasko, Zemský ú řad pro archeologie Sasko

• Regionální plánovací pracovišt ě / sdružení, okresní ú řady a obce.

Detailní seznam všech ekologických dat, použitých v rámci SEA pro regionální plánování v regionu Horní Lužice – Dolní Slezsko je možno získat v závěrečné zprávě, Část C, Kap. 4.1.

Následující tabulka podává přehled všech dokumentů na regionální úrovni v Česku, Sasku a Polsku, obsahující vícero datového materiálu, shrnutého v plánech.


49



Celé teritorium

Zemský rozvojový plán ve své funkci jako Krajinný program (2003) [Landesentwicklungsplan in seiner Funktion als Landschaftsprogramm (2003)]

Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu Krajinného programu Svobodného státu Sasko (2003) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Land-schaftsprogramm des Freistaates Sachsen (2003)]

Region Horní Lužice – Dolní Slezsko

Regionální plán Horní Lužice – Dolní Slezsko ve své funkci jako Rámcový krajinný plán (2002) [Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien in seiner Funktion als Landschaftsrahmenplan (2002)]

Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k Rámcovému krajinnému plánu pro region Horní Lužice – Dolní Slezsko (v současné době se zpracovává) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Land-schaftsrahmenplan der Region Oberlausitz-Niederschlesien (o. J., zurzeit in Erarbeitung)]

Česká republika

Celé teritorium Státní politika životního prostředí České republiky

Region Liberec

Kapitola Příroda a Krajina

Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje, 2004

Koncept snižování emisi a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (KSEI), stav 2006

Liberecký kraj - územní plán velkého územního celku – KONCEPT : Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle §14 zákona č.244/1992Sb. v souladu se „strategie environmental assessment“, 2003


Region Ústí

Posuzení vlívů koncepce na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb


Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusí-ku Ústeckého kraje, 2004

Polská republika

Celé teritorium

II. Státné ekologické politiki Polské republiky, 2002-2010 [II Polityki Ekologicznej Państwa na lata 2002-2010]

Vojvodství Dolní Slezsko

Ekofyziografická studie vojvodství, 2005 [Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego, 2005]

Územní plán vojvodství – Prognóza vlivů na životní prostředí, 2002 [Plan zagozpodarowanie przestrzennego województwa dolnośląskiego – Prognoza oddziaływania na środowisko, 2002]

Vojvodství Lubušské

Program ochrany životního prostředí vojvodství 2003-2010 [Program ochrona środowiska dla Woj. Lubuskiego na lata 2003-2010]

Prognóza vlivů územního plánu vojvodství na životní prostředí, 2002 [Prognoza skutków wpływu ustaleć planu zagospodarowania przestrzennego województwa lubuskiego na środowiska, 2002]


50

4.5 Prognóza a hodnocení

4.5.1 Faktory ú činku a indikátory ú činku

Pro zjištění potenciálních vlivů regionálního plánu na životní prostředí jsou používány faktory účinku. Slouží identifikaci a dostatečně přesnému plošnému popisu očekávaných vlivů obsahů regionálního plánu, které podléhají hodnocení na životní prostředí.

Jako faktory účinku byly identifikovány následující:

• Využití plochy

• Změny využití ploch

• Rozdělení, bariéry

• Změna stavu podzemní vody

• Záplavy, Zátopy

• Imise škodlivin

• Imise hluku

• Vizuálně účinné změny životního prostředí

• Pozitivní vlivy na životní prostředí.

Z faktorů účinku jsou pro každý zájem ochrany odvozovány indikátory účinku Indikátory účinku popisují ve vztahu k prostoru a lokalitě vlivy vymezení regionálního plánu na daný zájem ochrany. Překrytím s hodnocením stavu zájmu ochrany je hodnocena kvalita vlivů.

4.5.2 Přiřazení faktor ů účinku k obsah ům regionálního plánu, které je nutno hloub ěji hodnotit

Pro identifikaci a popis vlivů na životní prostředí se používají matice. Za pomoci dvou matic (Tabulka 12 und Tabulka 13) dochází ke spojení relevantních vymezení obsahů regionálního plánu, které je nutno hlouběji hodnotit se seznamem faktorů účinku a faktory účinku s dotčenými zájmy ochrany, případně indikátory stavu. Každé ustanovení regionálního plánu bylo hodnoceno z hlediska možných významných ekologických důsledků na jednotlivou plochu, případně v zóně účinku. Přitom se používá nejjednodušší forma matice jako čistě binární identifikace účinku (významný účinek očekáván / významný účinek není očekáván). Matice obsahují přímé i nepřímé vlivy na jednotlivou plochu a zónu účinku.


51

Tabulka 12: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu

Faktor ú činku

Obsahy regionálního plánu, které je nutno hodnotit detailn ěji

Vyu

žití

ploc

hy

Změn

y vy

užití

plo

ch

Roz

děl

ení /

bar

iéry

Změn

a st

avu

podz

emní

vod

y

Záp

lavy

/ Z

átop

y

Im

ise

škod

livin

Im

ise

hluk

u

Viz

uálně

úči

nné

změn

y ži

votn

ího

pros

tře

dí

Poz

itivn

í vliv

y na

živ

otní

pro

stře

dí

Úkoly Zemského rozvojového plánu (obligatorní)

Prioritní a vyhražené oblasti opatření technické protipovodňové ochrany (Zemský rozvojový plán C 4.3.9) x x x x x x x

Prioritní a vyhražené oblasti pro využití domácích surovin (Zemský rozvojový plán C 7.2) x x x x x x

Vymezení ložisek hnědého uhlí v důlních oblastech Nochten a Reichwalde jako prioritní oblast těžby hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 7.3) x x x x x x

Prioritní a vyhražené oblasti rozšiřování lesa (Zemský rozvojový plán C 9.4) x x x x x Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 11.2) x x x x x x

Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití větrné energie jako definitivního plánování (Zemský rozvojový plán C 11.4) x x x x x x

Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody (Zemský rozvojový plán C 13.2) x x

Úkoly Zemského rozvojového plánu (op ční)

Hlavní oblasti sídelního rozvoje (Zemský rozvojový plán G 5.1.1) x x x x x x x Zajištění ploch pro výstavbu průmyslových zón nadregionálního významu (Zemský rozvojový plán G 6.1.4) x x x x x x x

Zachování a rozvoj infrastruktury pro rozvoj turistiky v celostátně a regionálně významných turistických oblastech, včetně dopravy (Zemský rozvojový plán C 8.3)

x x x x x x x

Vymezování vodotečí a částí vod s možností rekreačního a sportovního využití a ploch, u nichž k tomuto využití nemá dojít (Zemský r. plán G 8.13) x x x

Zajištění dopravních cest, případně koridorů x x x x x x x x Ustanovení k územnímu využití obnovitelných zdrojů energie (Zemský rozvojový plán G 11.3) x x

Dodate čný obsah Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Sle zsko

Přeshraniční využití vzdušného prostoru Polska pro letecký provoz x x

Vodní rekreace po ukončení těžby surovin (obnovení využití) x x x x x x x Využití zbytkové jámy pro rozšíření skládky průmyslových odpadů (obnovení využití) x x x x x

Nová výstavba přistávacích ploch x x x x x x Vedení elektrické energie (110kV nadzemní vedení) x x x


52

4.5.3 Přiřazení indikátor ů účinku k zájm ům ochrany

Tabulka 13: Zájmy ochrany dotčené faktory účinku

Faktor ú činku

Zájem ochrany

Vyu

žití

ploc

hy

Změn

y vy

užití

plo

ch

Roz

děl

ení /

bar

iéry

Změn

a st

avu

podz

emní

vod

y

Záp

lavy

/ Z

átop

y

Im

ise

škod

livin

Im

ise

hluk

u

Viz

uálně

úči

nné

změn

y ži

votn

ího

pros

tře

dí

Poz

itivn

í vliv

y na

živ

otní

pro

stře

dí

Čl 1 Zátěž hlukem v sídelních oblastech x

Člo

věk

Čl 2 Zátěž škodlivinami v sídelních oblastech x

FFB 1 Biotypy x x x x x x x

FFB 2 Chráněné druhů x x x x x x x x

FFB 3 Územní systémy ekologické stability x x x x

FFB 4 Existující a plánované chráněné oblasti x x x x x x x Flor

a, fa

una,

bi

odiv

erzi

ta

FFB 5 Existující a plánované oblasti FFH / SPA x x x x x x x

Pů 1 Přirozená úrodnost x x x x x x

Pů 2 Filtrační / retenční funkce x x x x x

Pů 3 Biotické funkce životního prostoru x x x x x

Pů 4 Náchylnost k erozi x x x

Pů 5 Zátěž škodlivinami / reliktní zátěže x x x

Půda

Pů 6 Nezpevněná plocha x

Pod 1 Obnova zásob podzemní vody x x x

Pod 2 Ochrana podzemních vod x x x x

Pod 3 Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu x x x x

Podz

emní

vo

da

Pod 4 Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů x x x x x

Pov 1 Kvalita struktury vodních toků x x x x

Pov 2 Retenční prostory vodotečí a niv x x x x x x

Pov 3 Kvalita vody x x x x

Povr

chov

é vo

dy

Pov 4 Průchodnost vodních toků x x x

KO 1 Bioklimatická charakteristika x x x x x

Klim

a,

Ovz

duší

KO 2 Existující a potenciální zátěžové klima x x x x

Kr 1 Krajinný obraz x x x

Kr 2 Rekreační prostory v okolí střediskových obcí x x x x x x x

Kr 3 Rozlehlá neporušená volná krajina x x x Kra

jina

Kr 4 Existující a plánované chráněné oblasti pro rekreaci x x x x x x x

KV 1 Stavební kulturní a věcné statky x x x x x

Kul

tura

, Vě

cné

stat

ky

KV 2 Krajinné kulturní statky x x x x x


53

4.5.4 Spojení obsah ů regionálního plánu se zájmy ochrany prost řednictvím faktor ů účinku

Následující matice představuje kombinaci obou předchozích matic. Má poskytnout rychlý přehled o tom, které zájmy ochrany jsou určitými ustanoveními regionálního plánu případným dotčeny velmi významným vlivem. Matice je zde obsažena ve zkrácené podobě, celá je publikována v závěrečná zprávě.

Tabulka 14: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu

Člověk Flora, fauna, biodiverzita Půda Podzemní voda Povrchové vody Klima,

Ovzduší Krajina Kultura,

Věcné statky

Čl

1

Čl

2

FFB

1

FFB

2

FFB

3

FFB

4

FFB

5

Pů 1

Pů 2

Pů 3

Pů 4

Pů 5

Pů 6

Pod

1

Pod

2

Pod

3

Pod

4

Pov

1

Pov

2

Pov

3

Pov

4

KO

1

KO

2

Kr 1

Kr 2

Kr 3

Kr 4

KV

1

KV

2

Zájem ochrany

Obsahy regionálního plánu, které je nutno hodnotit detailn ěji Faktor účinku: vp = využití (nárokování) plochy, zvp = změna využití plochy, rb = rozdělení, bariéry, zpv = změna stavu podzemní vody, zz = zátopa, zatopení

š = imise škodlivin, h = imise hluku, viz = vizuálně účinné změny životního prostředí, poz = pozitivní vlivy na životní prostředí

Úkoly Zemského rozvojového plánu (obligatorní)

Prioritní a vyhražené oblasti opatření technické protipovodňové ochrany (Zemský rozvojový plán C 4.3.9)

- - vp, zvp, rb, zpv, poz

vp, zvp, rb, zpv, zz, poz

vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, rb, zpv, poz

vp, zvp, rb, zpv, poz

vp, zvp, zpv, zz, poz

vp, zvp, zpv, poz

vp, zvp, zpv, poz

zvp, zpv, poz

vp, zvp vp vp, zvp, poz

vp, zvp, poz

vp, zvp, zpv, poz

vp, zvp, zpv, poz

vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, rb, zpv, zz, poz

zvp, zpv, poz

rb, zpv vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, poz

vp, VW, poz

vp, zvp, rb, VW, poz

vp, rb, poz

vp, zvp, rb, VW, poz

vp, zz, VW, poz

vp, zvp, zpv, VW

Prioritní a vyhražené oblasti pro využití domácích surovin (Zemský rozvojový plán C 7.2)

h š vp, rb, zpv, š, h

vp, rb, zpv, š, h

vp, rb vp, rb, zpv, š, h

vp, rb, zpv, š, h

vp, zpv, š

vp, zpv, š

vp, zpv, š

zpv vp, š vp vp vp, š vp, zpv vp, zpv,

š vp, rb

vp, rb, zpv

zpv, š rb, zpv vp, rb, š vp, š vp, VW vp, rb, š, h, VW

vp, rb vp, rb, š, h, VW

vp, š, VW

vp, zpv, š, VW

Vymezení ložisek hnědého uhlí v důlních oblastech Nochten a Reichwalde jako prioritní oblast těžby hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 7.3)


vp, rb, zpv, š, h


vp, rb, zpv, š, h

vp, zpv, š

vp, zpv, š

vp, zpv, š


š vp, rb

vp, rb, zpv



vp, š, VW

vp, zpv, š, VW

Prioritní a vyhražené oblasti rozšiřování lesa (Zemský rozvojový plán C 9.4) - - zvp, rb, zpv, poz

zvp, rb, zpv, poz

zvp, rb, poz

zvp, rb, zpv, poz

zvp, rb, zpv, poz

zvp, zpv, poz

zvp, zpv, poz

zvp, zpv, poz

zvp, zpv, poz

zvp - zvp, poz zvp, poz zvp, zpv, poz

zvp, zpv, poz

zvp, rb, poz

zvp, rb, zpv, poz

zvp, zpv, poz

rb, zpv zvp, rb, poz

zvp, poz VW, poz zvp, rb, VW, poz

rb, poz zvp, rb, VW, poz

VW, poz zvp, zpv, VW

Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 11.2)


vp, rb, zpv, š, h


vp, rb, zpv, š, h

vp, zpv, š

vp, zpv, š

vp, zpv, š


š vp, rb

vp, rb, zpv



vp, š, VW

vp, zpv, š, VW

Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití větrné energie jako definitivního plánování (Zemský rozvojový plán C 11.4)

h - vp, zvp, rb, h, poz

vp, zvp, rb, h, poz

vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, rb, h, poz

vp, zvp, rb, h, poz

vp, zvp, poz

vp, zvp, poz

vp, zvp, poz

zvp, poz vp, zvp vp vp, zvp vp, zvp, poz

vp, zvp, poz

vp, zvp, poz

vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, rb, poz

zvp, poz rb vp, zvp, rb, poz

vp, zvp, poz

vp, VW vp, zvp, rb, h,

VW, poz

vp, rb, poz

vp, zvp, rb, h,

VW, poz

vp, VW, poz

vp, zvp, VW

Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody (Zemský rozvojový plán C 13.2) - - zpv, poz zpv, poz poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz - - poz poz zpv, poz zpv, poz poz zpv, poz zpv, poz zpv poz poz poz poz poz poz poz zpv

Úkoly Zemského rozvojového plánu (op ční)

Hlavní oblasti sídelního rozvoje (Zemský rozvojový plán G 5.1.1) h š vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, zz, š,

h

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, zz, š

vp, zvp, š

vp, zvp, š

zvp vp, zvp,

š vp vp, zvp

vp, zvp, š

vp, zvp vp, zvp,

š vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, zz

zvp, š rb vp, zvp, rb, š

vp, zvp, š

vp, VW vp, zvp, rb, š, h, VW

vp, rb vp, zvp, rb, š, h, VW

vp, zz, š, VW

vp, zvp, š, VW

Zajištění ploch pro výstavbu průmyslových zón nadregionálního významu (Zemský rozvojový plán G 6.1.4)

h š vp, zvp, rb, š, h


h

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, zz, š

vp, zvp, š

vp, zvp, š

zvp vp, zvp,

š vp vp, zvp

vp, zvp, š

vp, zvp vp, zvp,

š vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, zz


vp, zvp, š



vp, zz, š, VW

vp, zvp, š, VW

Zachování a rozvoj infrastruktury pro rozvoj turistiky v celostátně a regionálně významných turistických oblastech, včetně dopravy (Zemský r. plán C 8.3)

h š vp, zvp, rb, š, h


h

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, zz, š

vp, zvp, š

vp, zvp, š

zvp vp, zvp,

š vp vp, zvp

vp, zvp, š

vp, zvp vp, zvp,

š vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, zz


vp, zvp, š



vp, zz, š, VW

vp, zvp, š, VW

Vymezování vodotečí a částí vod s možností rekreačního a sportovního využití a ploch, u nichž k tomuto využití nemá dojít (Zemský r. plán G 8.13)

h - zvp, h, poz

zvp, zz, h, poz

zvp, poz zvp, h, poz

zvp, h, poz

zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp - zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, zz, poz

zvp, poz - zvp, poz zvp, poz poz zvp, h, poz

poz zvp, h, poz

poz zvp

Zajištění dopravních cest, případně koridorů h š vp, zvp, rb, zpv, š, h

vp, zvp, rb, zpv, zz, š, h

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, zpv, š, h

vp, zvp, rb, zpv, š, h

vp, zvp, zpv, zz,

š

vp, zvp, zpv, š

vp, zvp, zpv, š

zvp, zpv vp, zvp,

š vp vp, zvp

vp, zvp, š

vp, zvp, zpv

vp, zvp, zpv, š

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, zpv, zz

zvp, zpv, š

rb vp, zvp, rb, š

vp, zvp, š



vp, zz, š, VW

vp, zvp, zpv, š, VW

Ustanovení k územnímu využití obnovitelných zdrojů energie (Zemský rozvojový plán G 11.3)

- - vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp zvp vp, zvp vp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp vp, zvp zvp - vp, zvp vp, zvp vp vp, zvp vp vp, zvp vp vp, zvp

Dodate čný obsah Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Sl ezsko

Přeshraniční využití vzdušného prostoru Polska pro letecký provoz h š š, h š, h - š, h š, h š š š - š - - š - š - - š - š š - š, h - š, h š š

Vodní rekreace po ukončení těžby surovin (obnovení využití) h š zvp, rb, zpv,

š, h, poz

zvp, rb, zpv,

š, h, poz

zvp, rb, poz

zvp, rb, zpv,

š, h, poz

zvp, rb, zpv,

š, h, poz

zvp, zpv, š, poz

zvp, zpv, š, poz

zvp, zpv, š, poz

zvp, zpv, poz

zvp, š - zvp, poz zvp, š zvp, zpv, poz

zvp, zpv, š, poz

zvp, rb, poz

zvp, rb, zpv, poz

zvp, zpv, š, poz

rb, zpv zvp, rb, poz

zvp, š VW, poz zvp, rb, š, h, VW, poz

rb, poz zvp, rb, š, h,

VW, poz

š, VW, poz

zvp, zpv, š, VW

Využití zbytkové jámy pro rozšíření skládky průmyslových odpadů (obnovení využití)

h š zvp, zpv, š, h

zvp, zpv, š, h

zvp zvp, zpv, š, h

zvp, zpv, š, h

zvp, zpv, š

zvp, zpv, š

zvp, zpv, š

zvp, zpv zvp, š - zvp zvp, š zvp, zpv zvp, zpv,

š zvp zvp, zpv

zvp, zpv, š

zpv zvp zvp, š VW zvp,

š, h, VW -

zvp, š, h, VW

š, VW zvp, zpv, š, VW

Nová výstavba přistávacích ploch h š vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, rb, š, h

vp, zvp, š

vp, zvp, š

vp, zvp, š

zvp vp, zvp,

š vp vp, zvp

vp, zvp, š

vp, zvp vp, zvp,

š vp, zvp, rb

vp, zvp, rb

zvp, š rb vp, zvp, rb

vp, zvp, š



vp, š, VW

vp, zvp, š, VW

Vedení elektrické energie (110kV nadzemní vedení) - - zvp, rb, zpv

zvp, rb, zpv

zvp, rb zvp, rb, zpv

zvp, rb, zpv

zvp, zpv zvp, zpv zvp, zpv zvp, zpv zvp - zvp zvp zvp, zpv zvp, zpv zvp, rb zvp, rb, zpv

zvp, zpv rb, zpv zvp, rb zvp VW zvp, rb, VW

rb zvp, rb, VW

VW zvp, zpv, VW


54

4.5.5 Odvození indikátor ů účinku z faktor ů účinku

Indikátory účinku je možno využít kromě hodnocení vlivů jednotlivých ustanovení rovněž pro hodnocení kumulativních vlivů, celkové hodnocení plánu a monitoring.

Výslovně je nutno poznamenat, že faktor účinku a indikátor účinku nejsou identické. Faktor účinku představuje fyzicko – materiální veličinu, účinnou v „životním prostředí“, zatímco indikátor účinku popisuje či měří účinek, vycházející z faktoru účinku. V případě podobné či stejné terminologie to nesmíme ztrácet ze zřetele. Faktor účinku „Využití (nároky na )plochy“, například v případě předmětu ochrany Půda je měřen prostřednictvím indikátoru účinku „Využívání půd v ha se specifickým, obecným nebo podřadným významem přirozené úrodnosti“.

4.5.6 Stanovení zón ú činku – rádius hodnocení

Kromě bezprostředně dotčené jednotlivé plochy jsou v rámci SEA sledovány i zóny účinku. Ty zpravidla nepřekračují vzdálenost deseti kilometrů a udávají tak maximální dosah přeshraničního hodnocení. Hodnocení překračující toto pásmo může být v některých jednotlivých případech nutné. Zóny účinku pro ustanovení regionálního plánu s vlivy na předmět ochrany voda (například stavební zásahy, lokality technické protipovodňové ochrany nebo čerpání podzemních vod) se orientují podle úseků vodotečí a spádových oblastí podzemních vod a lužních oblastí a morfologie terénu. Tyto zóny účinku tak mohou v jednotlivých případech překročit desetikilometrový pás.

V Tabulka 15 jsou shrnuty zóny účinku, relevantní pro SEA pro regionální plánování Tabulka je zde obsažena ve zkrácené podobě, celá je publikována v závěrečná zprávě.


55

Tabulka 15: Matice paušálně stanovených zón účinku ve vztahu k obsahům regionálního plánu a zájmům ochrany

Člověk Flora, fauna, biodiverzita Půda Podzemní voda Povrchové vody Klima, Ovzduší

Krajina Kultura, Věcné statky Zájem ochrany

Obsahy regionálního plánu, které je nutno hodnotit detailněji Č

l 1

Čl

2

FFB

1

FFB

2

FFB

3

FFB

4

FFB

5

Pů 1

Pů 2

Pů 3

Pů 4

Pů 5

Pů 6

Pod

1

Pod

2

Pod

3

Pod

4

Pov

1

Pov

2

Pov

3

Pov

4

KO

1

KO

2

Kr 1

Kr 2

Kr 3

Kr 4

KV

1

KV

2

Technická protipovodňová ochrana – – 1 1 – 3 3 1 – – – 1 – 3 – 3 3 1 3 – – – – 3 3 – 3 3 1

Využití surovin 5 5 – – 2 2 5 1 – – – – – – 1 1 1 1 1 1 – 5 5 3 5 – 5 3 1

Množení lesa – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 10 – 3 – – – – –

Využití energie větru 5 – 2 60 10 5 15 – – – – – – – – – – 5 5 – – – – 20 20 – 5 50 20

Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody – – 5 5 – 5 5 – – – – 10 – 10 – 10 – 5 10 – – – – – – – – – –

Výstavbu průmyslových zón nadregionálního významu (Průmyslová zóna)

3 3 3 3 – 3 10 1 – – – 1 – – 1 1 1 1 1 1 – 3 3 3 3 – 3 3 1

Turistických 3 3 3 3 – 3 3 – – – – 1 – – 1 1 1 1 1 1 – 1 1 10 3 – 3 3 1

Vymezování vodotečí a částí vod s možností rekreačního a sportovního využití a ploch

– – – 3 – 3 3 – – – – 1 – – – – – – – – – – – 3 3 – 3 1 1

Zajištění dopravních cest, případně koridorů: silnice (<= 10.000 vozidel/d), místní doprava

8 2 5 8 – 8 8 2 2 2 – – – – 1 1 1 1 1 1 – 1 1 3 8 – 8 1 1

Spolková silnice (> 10.000-50.000 vozidel/d) případně regionální doprava

15 2 3 15 – 15 15 2 2 2 – – – – 3 3 3 3 3 3 – 3 3 5 15 – 15 1 1

Dálnice (> 50.000 vozidel/d) 30 2 5 30 – 30 30 2 2 2 – – – – 5 5 5 5 5 5 – 5 5 10 30 – 30 1 1

Přeshraniční využití vzdušného prostoru Polska pro letecký provoz

3 3 – 3 – 3 3 – – – – – – – – – – – – – – 3 3 – 3 – 3 – –

Vodní rekreace po ukončení těžby surovin 1 – – 1 – 1 1 – – – – – – – – – 1 – – – – – – 1 1 – 1 – –

Nutzung Restloch zur Erweiterung der Indust-rieabfalldeponie

3 3 1 1 – 1 1 1 1 1 – 1 – – 1 1 1 1 1 1 – 1 1 1 1 – 1 1 1

Nová výstavba přistávacích ploch 3 3 3 3 – 3 3 3 3 3 – 3 – – – 3 3 3 3 – – 1 1 3 3 – 3 1 1

Vedení elektrické energie (110-kV) – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 10 10 – 20 3 1

5 restrikce , zóna účinku v [100 m]

30 konflikt, zóna účinku v [100 m]


56

4.6 Hodnocení alternativ

Alternativy jsou integrovány do SEA pro regionální plánování a v rámci procesu plánování jsou hodnoceny na různých konkrétních úrovních. Cílem SEA ve vztahu k hodnocení alternativ je dokumentace alternativ a tím i zvýšení transparentnosti a lepší účasti orgánů a veřejnosti.

Hodnocení alternativ lze dle měřítka konkrétnosti rozlišit do kategorií:

• Koncepce lokalit / alternativy struktur35

• Alternativy jednotlivých lokalit

• Prognózy potřeby a detailní alternativy.

Těžištěm hodnocení alternativ jsou koncepce lokalit / alternativy struktur a alternativy jednotlivých lokalit. Koncepce lokalit p řípadn ě alternativy struktur slouží optimalizaci a zamezení na koncepční úrovni. Vhodná výběrová kritéria pro vývoj alternativ struktur (například minimální velikosti ploch,minimální rozestupy a koncentrace využití na přírodní prostory nebo vyloučení přírodních prostorů). Při porovnání dvou koncepcí se používá především verbálně – argumentační hodnocení. Alternativy jednotlivých lokalit slouží pro srovnávací hodnocení několika nebo mnoha jednotlivých lokalit ve vztahu k budoucímu využití. Zde se využívá hodnocení indikátoru účinků ve vztahu k zájmům ochrany (například využití ploch biotopů zvláštního významu v ha). Cílem je identifikace lokalit s nízkým konfliktním potenciálem z ekologického hlediska a odkazy na detailní alternativy, opatření zamezení a vyrovnávací opatření.

Dokumentace alternativ

Pro dokumentaci alternativ, hodnocených v rámci SEA, jsou navrženy dvě tabulky. Jedna tabulka je určena pro dokumentaci použitých výběrových kritérií pro zjištění strukturních alternativ a alternativ jednotlivých lokalit ve vztahu na kategorii plánu regionálního plánu (zde na příklad energie větru) a druhá je určena detailní dokumentaci vlivů hodnocených alternativ jednotlivých lokalit včetně popisu možných významných přeshraničních vlivů (rovněž na příkladu energie větru).

35 K pojmu Koncepce lokalit srv. Jacoby (2000, S. 435 a str. 520) a k alternativám struktur Schmidt et al (2004, str. 48 a str. 54).

Jsou označovány rovněž jako strategické alternativy.


57

Tabulka 16: Seznam výběrových kritérií na příkladu prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru

Rozestupy vymezené plochy (zóna účinku) Předmět ochrany

Zájem ochrany Indikátory, Datový materiál Vyloučeno

Jednotlivý případ

Není relevantní

Potenciální faktory účinku

Pů

Pů 1 Přirozená úrodnost

Půdní hodnoty 1-3 Půdní mapa 1: 25.000 (Zemský úřad pro životní prostředí a geologii – LfUG)

X Využití plochy

… … … …

Pod

Pod 1 Obnova zásob podzemní vody

Stupně hodnoty 1-3 (zóna účinku, těleso podzemní vody) GEOFEM 2004 (LfUG)

X Využití plochy, změna stavu podzemní vody

… … … …

Pov

Pov 1 Retenční prostory vodotečí a niv

Vodoteče a stojaté vody včetně okrajových pásů případně břežních partií, TK 100 X

Využití plochy

(zpevnění, zástavba)

… … … …

FFB

FFB 1 Regionálně významné biotopy

Hodnocení typů biotopů na základě Selektivního mapování biotopů (lesní bioto-py, volná krajina dle § 26 Saského zákona o ochraně přírody SächsNatSchG) a

cyhodnocení leteckých snímků na bázi CIR

X

Změna využití,

Využití plochy, Imise škodlivin, Zahlučnění

… … … …

KO

KO 1

Lesní plochy (vznik čerstvého vzduchu, imisní ochrana)

les za účelem ochrany klimatu dle mapová-ní funkcí lesa, dle odborné části k Zemskému rámcovému plánu

X Změny využití ploch, Využití plochy (mýcení lesa, zástavba)

… … … …

Čl

Čl 1 Zátěž škodlivinami v sídelních oblastech

obytná zástavba / sídliště (TK 100, ATKIS, CIR)

X Imise škodlivin

… … … …

Kr

Kr 1 Krajinný obraz

kvalita krajinného obrazu (Stupně hodnoty 3-5) dle odborné části k Zemskému rámcovému plánu

X Vizuálně účinné změny životního prostředí

… … … …

KV

KV 1 Stavební kul-turní a věcné statky

historické stavby - dle odborné části k Zemskému rámco-

vému plánu X X

Vizuálně účinné změny životního prostředí

… … … …


58

Tabulka 17: Seznam - hodnocení jednotlivých případů pro prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru

Zájem ochrany Dotčené sousední regiony Území C

ca. V

elik

ost v

ha

Max

imál

ní p

oče

t zaří

zení

pr

o vy

užití

vět

rné

ener

gie

Čl 1

FF

B 1

FF

B 2

FF

B 3

FF

B 4

FF

B 5

Pů

3

Pů

6

Pod

4

KO

1

Kr

1

KV

2

Cel

kem

Poř

adí l

okal

it

OE

/OE

(S

asko

)

L-S

(B

rani

bors

ko)

Voj

v. L

ubus

kie

(PL)

Voj

v. D

olnośląsk

ie (

PL)

Reg

ion

Libe

rec

(ČR

)

Reg

ion

Úst

í (Č

R)

EW 1 80 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 5 X

EW 2 80 6 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -3 32 X

EW 4 20 4 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 -1 6 X X

EW 5 35 7 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 9 X X

EW 6 35 7 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 -1 -2 16 X X

EW 7 10 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

EW 9 29 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -2 8 X X

EW 10 30 5 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 7 X

…

Celkem 868 153 0 2 0 4 2 2 0 0 0 0 1 19 -15 3 6 0 6 3 1

* Údaje v tabulce jsou příkladem a neodrážejí reálnou situaci v regionu Horní Lužice – Dolní Slezsko.

4.7 Kumulativní vlivy

Tabulka 18: Katalog otázek ke kumulativním vlivům pro screening a scoping

č. Otázka

1 Jsou v řešené oblasti známy kumulační prostory z důvodů vysoké hustoty jednotlivých ustanovení / využití území?

2 Jaké jsou důvody těchto kumulačních prostorů a je možno jim zamezit / zvýhodnit prostřednictvím nového nebo aktualizovaného Regionálního plámu?

3 Jaké kategorie plánu a jaké faktory účinku jsou především vhodné k vyvolání kumulativních vlivů?

4 Jaké vztahy příčina – účinek jsou patrné mezi zamýšleným obsahem plánu a možnými kumulativnímu vlivy?

5 Jaké předměty ochrany by na základě zamýšlených ustanovení regionálního plánu mohly být především dotčeny kumulativními vlivy?

6 Které předměty ochrany jsou potenciálně ohroženy kumulativními vliv, jelikož plní mimořádně hodnotné funkce v regionu nebo / a se vyskytují málokdy a na´základě svého územního přirazení mohou být zvláštní měrou poškozeny kumulativními vlivy?

7 Jaké existující předchozí zátěže jsou vhodné k tomu, aby společně s dalšími negativními vlivy vyvolaly významné kumulativní vlivy?


59

Pro další výzkum a hodnocení kumulativních vlivů jsou navrhovány kontrolní kroky pro analytický postup na bázi GIS. Přitom je nutno rozlišovat mezi dvěma formami kumulativních vlivů:

a) kumulativní vlivy, vyplývající pro předmět ochrany z územního překrytí a zahuštění jednotlivých zátěží,

b) kumulativní vlivy, vyplývající pro předmět ochrany / zájem ochrany z důvodů podobných dílčích zátěží na různých místech celého regionu.

Popis jednotlivých kontrolních kroků je publikován v závěrečné zprávě Část C, Kap. 5.4.4.

4.8 Celkové hodnocení vliv ů regionálních plán ů na životní prost ředí

Cíl a účel

Definitivní celkové hodnocení má ukázat vývojové trendy a konstatovat, zda jsou vlivy regionálního plánu na životní prostředí celkově pozitivní, neutrální či negativní.

Popis celkových vlivů v rámci celkového hodnocení je nutný za účelem popisu příspěvku regionálního plánu k ochraně životního prostředí a trvale udržitelnému rozvoji a k podpoře akceptace plánu a zohlednění pozitivních vlivů v celkovém hodnocení.

Postup

Celkové hodnocení je možno provést za využití dvou metodických stavebních kamenů.

Porovnání s prognózou statutu quo, stavební kámen 1: Hodnocení a popis vlivů celkově probíhá formou srovnání vývoje životního prostředí dle aktuálního regionálního plánu s vývojem podle prognózy statutu quo. Prognóza statutu – quo má být zpracována analogicky se saským plánovacím horizontem regionálního plánování na období cca 10 let. Toto hodnocení má být provedeno prioritně jako verbálně – argumentační. Žádoucí vývoj životního prostředí lze při zohlednění vybraných indikátorů prezentovat v grafické podobě.

Porovnání pozitivních a negativních´vlivů, stavební kámen 2 – Na doplnění je možno pro celkový vývoj kvantitativně shromáždit a porovnat pozitivní i negativní vlivy v důsledku ustanovení indikátorů v regionálním plánu. Toto porovnání pozitivních a negativních vlivů má být provedeno verbálně – argumentačně.

Hodnocení kumulativních vlivů může přispět k celkovému hodnocení. Vzorem může být „Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí“ v Česku.

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 5: Členění zprávy o životním prostředí

60

5 Členění zprávy o životním prost ředí

Následně je popsáno vzorové členění zprávy o životním prostředí pro regionální plán.

1 Úvod

1.1 Souvislosti SEA pro regionální plán

1.2 Členění zprávy o životním prostředí

2 Obsah a cíle regionálního plánu, popis ustanovení

2.1 Regionální plánování a vztah k dalším plánům a programům

2.2 Obsah a cíle Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko

3 Cíle ochrany p řírody a zp ůsob jejich zohledn ění

4 Rámec hodnocení a metodika

4.1 Předměty a zájmy ochrany

4.2 Falkony účinku

4.3 Rozsah hodnocení regionálního plánu

4.4 Hodnotící metoda

5 Současný stav životního prost ředí

5.1 Půda

5.2 Podzemní voda

5.3 Povrchové vody

5.4 Fauna, flora, biodiversita, Natura 2000

5.5 Klima, ovzduší

5.6 Člověk

5.7 Krajina

5.8 Kulturní a věcné statky

6 Předpokládaný vývoj životního prost ředí v p řípadě, že plán nebude realizován

7 Hodnocení p ředpokládaných významných vliv ů na životní prost ředí

7.1 Přeshraniční využití vzdušného prostoru nad Polskem

7.2 Obnova využití území těžby surovin

7.3 Vymezení prioritních oblasti / vyhražených oblastí pro lokality pro technickou protipovodňovou ochranu

7.4 Prioritní / vyhrazené oblasti pitné vody

7.5 Prioritní / vyhrazené území surovin

7.6 Vyhrazené území hnědého uhlí

7.7 Prioritní / vyhrazené rekreace

7.8 Prioritní / vyhrazené množení lesa

7.9 Prioritní / vyhrazené doprava

7.10 Prioritní / vyhrazené využití větrné energie

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 5: Členění zprávy o životním prostředí

61

7.11 Lokalita elektrárny

7.12 Vyhrazená oblast vedení elektrické energie

8 Celkové hodnocení p ředpokládaných významných vliv ů na životní prost ředí

9 Opatření vedoucí k zamezení, redukci a vyrovnání negativ ních vliv ů na životní prost ředí

10 Přeshrani ční vlivy

11 Vlivy na území NATURA 2000

12 Znaky a nedostatky použitých podklad ů a hodnotících metod

13 Plánovaná opat ření v oblasti monitoringu významných vliv ů realizace regionálního plánu na životní prost ředí

14 Netechnické shrnutí

Příloha

Mapa konfliktů 1: Mapa konfliktů Půda

Mapa konfliktů 2: Voda

Mapa konfliktů 3: Fauna, flora, biodiversita, Natura 2000

Mapa konfliktů 4: Klima, ovzduší, lidské zdraví

Mapa konfliktů 5: Krajina, Kulturní a věcné statky

Mapa konfliktů 6: Restrikce využití prostoru

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 6: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti

62

6 Přeshrani ční účast orgán ů a veřejnosti

Pojmem Účast lze chápat umožnění aktivní spoluúčasti osoby v plánovacím a rozvojovém procesu, přesahující pouhé informování (viz Obraz 5) Zákonodárce tak zohlednil skutečnost, že silnější orientace na realizaci prostorového uspořádání a předpokládané zvýšení závaznosti předpokládá silnější zapojení veřejnosti do procesů prostorového uspořádání (BBR 2003, str. 1) Tuto možnost využívá Saský zákon o zemském plánování (SächsLPlG)36. V rámci dvoustupňového řízení tak dochází ve fázi zpracování plánu k účasti nositelů veřejných zájmů nejprve na konceptu regionálního plánu. Ve druhé fázi procesu pořizování plánu pak kromě opětovné účasti těchto veřejných orgánů dochází i k účasti veřejnosti.

Funkce Forma ú časti (výb ěr)

Účastníci

Intensivní komunikační proces:

Formální či neformální aktivní účast veřejnosti na procesu plánování a rozvoje

• Veřejné vyvěšení

• Slyšení a projednání

• Plánovací výbory

• Forum, konference

• Pracovní skupina

• Občanský posudek, Plánovací skupina

• Účast cílových skupin

• Účast prostřednictvím internetu

Obraz 5: Informace – účast – kooperace: Formy účasti veřejnosti (Zdroj: BBR 2003, str. 22)

Přeshrani ční pot řeba koordinace

Při organizaci přeshraniční účasti se ukázala potřeba koordinace srovnatelná na úrovni EIA dle Konvence Espoo a to především k následujícím aspektům:

1. Informace – Kompetence / uvedení kontaktních míst

2. Okamžik informace

3. Obsah informace

4. Forma zapojení orgánů a veřejnosti dotčené strany

5. Stanovení lhůt

6. Realizace ústních konzultací

7. Oznámení rozhodnutí

8. Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí

9. Překlady

10. Dodržování lhůt.

36 Zákon o prostorovém uspořádání a zemském plánování Svobodného státu Sasko (Gesetz zur Raumordnung und

Landesplanung des Freistaates Sachsen (SächsLPlG)) ze dne 14. prosince 2001, změněn zákonem ze dne 14.listopadu 2002


63

6.1 Informace - Kompetence / uvedení kontaktních mí st

Tabulka 19: Příslušné orgány / kontaktní místa v případě transnárodní SEA v regionálním plánování

Jako zem ě původu Jako dot čená země


Regionální plánovací sdružení Regionální plánovací sdružení (návrh zákona o novelizaci některých zákonů)37

Polská republuka



Česká republika



6.2 Okamžik informace

Oficiální informování sousední země probíhá na základě zprávy o životním prostředí k návrhu plánu. To odpovídá požadavkům Směrnice (ES) 2001/42, Dohody Espoo a Protokolu SEA OSN. Nezávisle na tom se doporučuje včasná účast sousední země na scopingu. Při této příležitosti je možno současně podat informace z transnárodního monitoringu a zahájit výměnu ekologických informací, potřebných pro zpracování zprávy o životním prostředí.

„Strana původu“ by se při účasti sousední země na scopingu měla taktéž obrátit na oficiální kontaktní místo sousední země (viz Tabulka 19).

6.3 Obsah informace

Informace o základu návrhu plánu a zprávy o životním prostředí obsahuje především:

1. návrh plánu a zprávu o životním prostředí s informací o předpokládaných přeshraničních vlivech na životní prostředí

2. prosbu o neprodlené potvrzení informace a sdělení, za je předpokládána účast v rámci hodnocení vlivu na životní prostředí

3. informace o procesu rozhodování včetně přiměřené lhůty pro předání stanovise38

4. prosbu o samostatné informování dotčených orgánů a veřejnosti

5. uvedení konkrétního příslušného orgánu, jemuž mají být předána stanoviska veřejnosti a orgánů

6. prosba o případnou informaci o stavu a vývojových tendencích životního prostředí v předpokládané dotčené oblasti

7. prosba o údajích orgánu, příslušného pro převzetí rozhodnutí


životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z července 2006 je příslušným orgánem Regionální plánovací sdružení. Regionální plánovací sdružení hodnotí tento návrh v současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.5. Je – li sousední stát státem, provádějícím plánování a hodnocení a nelze – li jednoznačně identifikovat orgán, příslušný v Sasku v oblasti transnárodního plánování, existuje další možnost navázání kontaktů. V tomto případě se sousední stát může obrátit na Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství, které sousední stát odkáže na daný příslušný orgán.

38 Pro dodání stanovisek by s ohledem na ustanovení §14b Zákona č. 100/2001 o hodnocení vlivů na životní prostředí České republiky měla být stanovena jako přiměřená lhůta 60 dní.)


64

8. případně odkaz na možné ústní konzultace

9. překlady do úředního jazyka dotčené země (viz Kapitola 6.9).

6.4 Forma zapojení ve řejnosti dot čené strany

Příslušný orgán dotčené země informuje svoji veřejnost o zahájení přeshraničního procesu SEA a to především o:

1. místu zveřejnění informací

2. příslušném orgánu nebo dalších úředních místech, na které lze adresovat dotazy k podkladům a řízení a kam lze a během jakých lhůt předávat stanoviska.39

Příslušný orgán země původu je informován příslušným orgánem dotčené země o termínu zveřejnění dokumentů k veřejnému nahlédnutí.

6.5 Stanovení lh ůt

Zákonem stanovené lhůty účasti veřejnosti dotčené země jsou v členských zemích EU rozdílně dlouhé a rozdílně konkrétní.

Lhůta pro p ředávání stanovisek stran ě původu by m ěla být stanovena na minimáln ě 60 dnů. V daném případě by mezi zemí původu a dotčenou zemí měly být dohodnuty lhůty delší.

6.6 Realizace ústních konzultací

Pokud příslušný orgán dotčené země v rámci svého stanoviska požádá o ústní konzultace, předá zemi původu s touto žádostí současně i údaje o požadovaném obsahu a účastnících, kteří by se konzultací měli zúčastnit.

Lhůta, během níž by měly být konzultace ukončeny, by měla být stanovena případ od případu, končit by však měla před přijetím plánu.

Strany mohou k účasti na konzultacích přizvat dodatečné účastníky řízení a (externí) odborníky. Významnými tématy jsou:

1. Možné přeshraniční vlivy plánu

2. Možné alternativy

3. Opatření ke snížení či zamezení vlivů na životní prostředí a

4. Opatření a postupy v oblasti monitoringu.

Tyto ústní konzultace jsou spíše poradního charakteru. K zabránění komplikací v důsledku účasti rozdílných správních úrovní by měly být přizváni zástupci ministerstev. Tím je možno zajistit cílený průběh jednání a zamezit vzniku problémů akceptací.

39 Srv. Příloha V Protokolu SEA (protokol o SEA k Dohodě o hodnocení vlivů na životní prostřední v přeshraničním rámci, Lijev dne

21. května 2003)


65

6.7 Oznámení rozhodnutí

Po přijetí plánu informuje strana původu o této skutečnosti neprodleně dotčenou zemi a současně předá následující:

1. přijatý plán

2. souhrnné prohlášení, Souhrnné prohlášení dle čl. 9 odst. 1 pís. b) Směrnice SEA a

3. opatření,schválená pro přeshraniční monitoring v případě přeshraničních vlivů na životní prostředí.

Po obdržení rozhodnutí zajistí příslušný orgán dotčené země zpřístupnění rozhodnutí vlastní veřejnosti.

6.8 Monitoring p řeshrani čních vliv ů na životní prost ředí

K transnárodnímu monitoringu významných vlivů realizace programu na životní prostředí je zásadně příslušná země původu. Na druhou stranu by mělo být dohodnuto, která relevantní ekologická data je nutno předat zemi původu v případě jejich aktualizace za účelem transnárodního monitoringu. V případě potřeby – například v rámci periodického sledování – by mělo regionální plánovací sdružení navázat kontakt s dotčenou zemí. Kromě toho informuje dotčený stát regionální plánovací sdružení v případě, kdy předpokládané vlivy na životní prostředí nebudou znatelné.

6.9 Překlady

Strana původu předá dotčené straně následující materiály, přeložené do úředního jazyka dotčené země:

1. informační dopis

2. netechnické shrnutí zprávy o životním prostředí dle Přílohy 1 písmeno j Směrnice (ES) 2001/42 a části zprávy o životním prostředí a plánu, které dotčené zemi umožní vyhodnotit předpokládané významné negativní přeshraniční vlivy na životní prostředí a zpracovat stanovisko

3. rozhodnutí o přijetí plánu včetně částí se zdůvodněním, které dotčené straně umožní poznat, do jaké míry rozhodnutí zohledňuje následující body:

a) předpokládané významné negativní přeshraniční vlivy na životní prostředí, popsané ve zprávě o životním prostředí

b) stanoviska orgánů dotčené strany, relevantní pro rozhodnutí

c) výsledky ústních konzultací mezi stranou původu a dotčenou stranou a

d) opatření ke snížení nebo odstranění významných negativních přeshraničních vlivů na životní prostředí.

4. poznatky z monitoringu po realizaci plánu, pokud proběhla analýza.

Strana původu kromě toho nese náklady na překlad dalších materiálů, které jsou pro přeshraniční průběh procesu nezbytné, především pozvánky ke konzultacím, tlumočení a zápisy z konzultací.

Pokud dotčená strana shledá přeložené části zprávy o životním prostředí za nedostačující pro zpracování stanoviska, sdělí toto neprodleně straně původu. Obě strany se pak budou snažit o souhlasné řešení jak ohledně předání dodatečně přeložených částí zprávy o životním prostředí, stejně jako o prodloužení lhůt.


66

6.10 Dodržování lh ůt

Země původu by na počátku transnárodního procesu měla předložit návrhy časového harmonogramu a odsouhlasit jej s dotčenou zemí. Možnost prodloužení lhůt, běžných v dané zemi, zpravidla existuje.

E-maily jsou možné dodatečně a mohou proces urychlit. Zohlednění sdělení, stanovisek, připomínek či námitek, u nichž nebyla dodržena lhůta, je na zvážení příslušného orgánu strany původu.

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 7: Monitoring

67

7 Monitoring životního prost ředí

Dle § 14 Zákona o hodnocení vlivu na životní prostedí (UVPG) a čl. 10 Směrnice SEA obsahuje monitoring:

• Sledování významných vlivů na životní prostředí

• Hodnocení, do jaké míry odpovídají skutečné vlivy vlivům prognostikovaným

• Další sledování těchto vlivů – minimálně ale možnost, inicializovat či přijmout nápravná, případně preventivní opatření ve vztahu k významným negativním vlivům na životní prostředí.

7.1 Obsah monitoringu

Kategorizace a obsah monitoringu

Následující tabulka obsahuje uskupení obsahů monitoringu a další poznámky k obsahům (srv. Balla 2005, str. 136, Bunge 2005, str. 128).

Tabulka 20: Kategorie obsahu monitoringu

Kategorie Komentá ř

Realizace plánu Realizace plánu v intervalech nebo průběžně, přitom dokumentace nekompletní nebo odchylné realizace (může obsahovat rovněž opatření k zamezení, minimalizaci či kompenzaci, monitoring je v rámci kontroly reali-zace možný),

Příčiny - účinky - souvislosti Zjištění, zda a do jaké míry lze významný vliv na životní prostředí vyvozovat z realizovaného ustanovení regionálního plánu.

Nepředpokládané vlivy z důvodů nejistoty prognózy

Známý nedostatek dat nedostačující podklady plánu při dokumentaci a hodnocení stavu životního prostředí

Známé chyby metody, nedostatečná metodika pro zjišťování určitých vlivů nebo souvisejících vlivů

Tyto odchylky se

• kvalitativně nebo

• kvantitativně nebo

• kvalitativně a kvantitativně

odchylují od prognózy, obsažené ve zprávě o životním prostředí.

Nepředpokládané vlivy Neznalosti, kterým nelze zabránit, Vlivy, které během hodnocení vlivu na životní prostředí vůbec nemohly být identifiko-vány (například z důvodů neznámých nedostatků dat).

Neznámá chyba hodnocení, vlivy, které byly přehlédnuty nebo zanedbány, protože byly považovány na nevýz-namné (obsahové či metodicky neznámé nedostatky hodnocení).


68

Obsahov ě – prostorové stanovení t ěžišť monitoringu

Těžiště monitoringu je při

• sledování odchylek nutno stanovit z důvodů nejisté prognózy.

Další stanovení těžiště v rámci kategorie „Nepředpokládané vlivy z důvodů nejistoty prognózy“ může být pro regionální plánovací úroveň provedena dle následujících kritérií. Koncentrace vlivů, které

• jsou kumulativní, případně přesahují danou lokalitu,

• měřeno regionálním měřítkem mohou mít závažné důsledky pro jednotlivé zájmy ochrany,

• se vyskytují v oblastech specifického významu nebo zvláštní předchozí zátěže předmětů či zájmů ochrany.

Velký význam je na regionální úrovni přisuzován především monitoringu kumulativních vlivů, vlivům, přesahujících danou lokalitu a celoplošným vlivům, neboť tato plánovací úroveň umožňuje nutný přehled. Příkladem jsou vlivy na regionální systém biokoridorů a na velkoplošné spádové oblasti vodotečí nebo těles podzemních vod. Takovéto stanovení těžišť současně odpovídá nutnosti odstupňování, kdy by na každé plánovací úrovni měly být monitorovány především ty vlivy, které z této úrovně lze monitorovat nejlépe.

Metodické pokyny

Během zpracování zprávy o životním prostředí je nutno zvláštní důraz klást na dokumentaci nejistých prognóz. Z této dokumentace lze odvodit vhodná monitorovací opatření.

Indikátory lze využít k přímému nebo nepřímému monitoringu vlivů na životní prostředí.

Měly by být formulovány či používány flexibilně tak, aby bylo možno popsat rovněž změněné stavy životního prostředí a aby bylo možno povést přizpůsobení novým monitorovacím metodám nebo nový datový materiál jiného druhu.

Monitoring musí probíhat průběžně / pravidelně tak, aby bylo možné včas rozeznat nepředpokládané, významné negativní vlivy na životní prostředí a přijmout opatření, vedoucí k nápravě. Za tímto účelem by mělo na regionální úrovni jednou ročně dojít k realizaci monitorovacích opatření.


69

7.2 Akté ři a vztahy

Obraz 6: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko

7.3 Pracovní kroky

• Stanovení těžišť monitoringu a monitorovacího plánu

• Monitoring realizace plánu

• Sledování životního prostředí (rovněž prostřednictvím jiného sledování a plánů)

• Transnárodní monitoring

• Přehodnocení souvislostí příčin - účinků

• Využití Rámcového krajinného plánu při příští aktualizaci / novém pořízení plánu

• Informace veřejnosti

• Management kvality / zlepšení metod hodnocení a hodnotících měřítek.


(běžný evidence území, správa sledování)

Okres

dolní orgány životního prostředí (běžný sledovaní životního

prostředí)

Vládní okresní u řad vyšší orgán životního prostředí (sledovaní životního prostředí)

Zemský ú řad pro životní prost ředí a geologi (LfUG)

horní odborný orgán životního prostředí

(sledovaní životního prostředí)

Saské státní ministerstvo životního prost ředí a zemědělství (SMUL)

nejvyšší orgán životního prostředí (sledovaní životního prostředí)

Saské státní mi-nisterstvo vnitra (SMI)

nejvyšší orgán územního plánovaní / územního řízení

(Sprava státního rozvoje)

Vládní okresní u řad

vyšší orgán územního plánovaní / územního řízení

(evidence územního plánovaní)

veřejnost

sousedný státi

Orgány prostorového uspořádání v Sasku

Orgány pro otázky životního prostředí v Sasku

Informace o realizaci plánu

Informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí

Zpřístupnění výsledků z monitoringu

SEA pro regionální plánování Praktická část Část B, Kap. 8: Seznam literatury

70

8 Seznam literatury

AD-HOC-ARBEITSKREIS „PLANUVP“ (Pracovní skupina „PlánUVP“) (2003): Zweites und abschließendes Po-sitionspapier zur Umweltprüfung von Raumordnungsplänen. S. 141. In: Eberle, Dieter und Jacoby, Christian (Hrsg.) (2003): Umweltprüfung für Regionalpläne. (Druhý a závěrečný poziční dokument k hodnocení vlivu plánů prostorového uspořádání na životní prostředí. STR. 141. In: Eberle, Dieter

und Jacoby, Christian (vyd.) (2003): Hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování.)

BALLA, STEFAN (2005): Mögliche Ansätze der Überwachung im Rahmen der Strategischen Umweltprüfung. (Možné rámce monitoringu v rámci SEA) In: UVP-report 19 (3+4), 131-136.

BUNDESAMT FÜR BAUWESEN UND RAUMORDNUNG (HRSG.) (SPOLKOVÝ ÚŘAD PRO STAVEBNICTVÍ A PROSTOROVÉ

USPOŘÁDÁNÍ – VYD.) (2003): Öffentlichkeitsbeteiligung bei Programmen und Plänen der Raumordnung (Účast veřejnosti na programech a plánech prostorového uspořádání) In: Forschungen; 113. Bonn.

BUNGE, T. (2005): Monitoring bei der strategischen Umweltprüfung (Monitoring v případě SEA). In: UVP-report 19 (3+4), 124-130.

DENDEWICZ, STANYSŁAW (2001): Bestandteile des Regionalplanungssystems und die Raumplanung in Po-len. In: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionaler Planungsverband Oberlausitz – Niederschle-sien (Hrsg.): Bulletin des niederschlesisch-sächsischen Grenzgebietes. Heft Nr. 1/2001. Wrocław, Bautzen. (Součásti systému regionálního plánování v Polsku, in: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní Slezsko (vyd.): Bulletin dolnoslezsko – saského pohraničí Svazek č, 1/2001, Vratislav, Budyšín.)

JACOBY, C. (2000): Die Strategische Umweltprüfung (SUP) in der Raumplanung – Instrumente, Methoden und Rechtsgrundlagen für die Bewertung von Standortalternativen in der Stadt- und Region-alplanung (SEA v prostorovém plánování – nástroje, metody a legislativní rámce pro hodnocení alternativ lokalit v rámci městského a regionálního plánování). Berlin.

KNIPPSCHILD, ROBERT (2006): Präsentation: Nachhaltige Raum- und Umweltplanung. Bilaterales Forum der Euregio Steiermark-Nordslowenien. Grenzüberschreitende Umweltkooperation als Wettbe-werbsfaktor. Maribor. 01.06.2006 (unveröffentlichtes Manuskript). (Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko – Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. (nepublikovaný manuskript))

MKRO – Ministerkonferenz für Raumordnung, Gemeinsame Arbeitsgruppe der Ausschüsse „Recht und Verfahren“ und „Struktur und Umwelt“ (2004): Umweltprüfung von Raumordnungsplänen (Plan-UP) – Erste Hinweise zur Umsetzung der RL 2001/42/EG. (Konference ministrů pro prostorové plánování, společná pracování skupina pro výbory „Právo a procesy“ a „Struktura a životní prostředí“ (2004): Hodnocení územních plánů – první poznámky k realizaci Směrnice (ES) 2001/42. Zpráva z května 2004.)

REGIONALAMT DER REGION LIBEREC (KRAJSKÝ ÚŘAD LIBERECKÉHO KRAJE) (HRSG.) (2004): Konzeption des Natur- und Landschaftsschutzes. (Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje.) Liberec 2004.

SCHMIDT, C., BLANK, J., GATHER, M., KNOLL, C., MÜNTZ, S., WURZLER, S. (2004): Die strategische Umwelt-prüfung in der Regionalplanung am Beispiel Nordthüringens. Forschungsprojekt im Auftrag des Bundesministeriums für Bildung und Forschung. Fachhochschule Erfurt, Fachbereiche Land-schaftsarchitektur und Verkehrs- und Transportwesen. (SEA v regionálním plánování na příkladu Severního Durynska. Výzkumný projekt z pověření Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum. Vysoká škola Erfurt (Fachhochschule Erfurt), obory krajinné architektury a dopravy.)


71

SMI – SÄCHSISCHES STAATSMINISTERIUM DES INNERN (SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO

STÁTU SASKU) (2003): LEP – Landesentwicklungsplan Sachsen 2003, von der Regierung am 16.12.2003 beschlossen, am 31.12.2003 veröffentlicht (SächsGVBl. Nr. 19/2003), (Zemský rozvo-jový plán (LEP) Sasko, schválen státní vládou dne 16.12.2003 a zveřejněný dne 31.12.2004 v sbírce č. 19/2003)

SMUL – SÄCHSISCHES STAATSMINISTERIUM FÜR UMWELT UND LANDWIRTSCHAFT (SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ) (2005): Bodenbewertungsinstrument Sachsen. Stand 10/2005. (Nástroj pro hodnocení půd Saska. Stav 10/2005)

VORSTAND DER WOJEWODSCHAFT, WOJEWODSCHAFTSBÜRO FÜR URBANISTIK IN WROCŁAW (HRSG.) (2005): Ökophysiographische Studie für die Wojewodschaft Niederschlesien. Wrocław. November 2005. (Představenstvo vojvodství, Vojvodská urbanistická kancelář ve Vratislavi (vyd.): Ekofyziografická studie vojvodství Dolního Slezska. Vratislav, Lisotpad 2005)


72

SEA pro regionální plánování Praktická část Část C: Právní základy mezinárodní SEA

73

SEA pro regionální plánování Praktická část Část C: Právní základy mezinárodní SEA

74

ČÁST C PRÁVNÍ ZÁKLADY MEZINÁRODNÍ SEA

SEA pro regionální plánování Praktická část Část C, Kap. 1: Právní základy v Sasku

75

1 Právní základy ve svobodném stát ě Sasko

Zákon o zkoumání vliv ů na životní prost ředí40

(UVPG) ze dne 12. února 1990

(Spolkový zákoník I 1990, 205) ve znění vyhlášky ze dne 25.06.2005 I 1757, 2797; změněn článkem 2 zákona ze dne 24.06.2005 I 1794)

UVPG § 14j Přeshrani ční účast ú řadů a veřejnosti (SEA)

(1) Pro přeshraniční účast úřadů platí obdobně § 8. Při informování příslušného úřadu jiného státu mu-sí být předáno jedno vyhotovení návrhu projektu nebo návrhu programu a zprávy o životním prostředí. Příslušný úřad stanoví přiměřenou lhůtu, v průběhu které má příslušný úřad jiného státu příležitost podat své stanovisko. Příslušný úřad předává při přijetí projektu nebo programu zúčastněnému jinému státu informace zmíněné v § 14I odst. 2.

(2) Pro přeshraniční účast veřejnosti platí obdobně § 9a. Veřejnost bydlící v jiném státu se může zúčastnit řízení dle § 14i odst. 1 až 3.

(3) Pro účast německých úřadů a veřejnosti na projektech a programech jiného státu platí obdobně § 9b.

UVPG § 8 Přeshrani ční účast ú řadů (EIA)

(1) Pokud může mít záměr značné následky na chráněné zboží uvedené v §2 odst.1 věta 2 v jiném státu, nebo takový jiný stát o to požádá, informuje příslušný úřad včas příslušný úřad jmenovaný jiným státem pomocí vhodných podkladů o záměru a požádá během přiměřené lhůty o sdělení, zda tento stát žádá o účast. Pokud jiný stát nejmenoval žádný úřad, je informován nejvyšší příslušný úřad pro záležitosti životního prostředí jiného státu. Je-li účast považována za žádoucí, dává příslušný úřad příležitost k zaujetí stanoviska jmenovanému příslušnému úřadu jiného státu a dalším úřadům jiného státu , které tento uvedl ve stejnou dobu a ve stejném rozsahu jako úřadům zúčastněným dle § 7 na základě podkladů dle § 6. Obdobně je aplikován § 73 odst. 3a zákona o správním řízení.

(2) Pokud je to žádoucí, nebo pokud jiný stát o to požádá, vedou příslušné nejvyšší spolkové a zemské úřady během dohodnutého, časově přiměřeného období konsultace s jiným státem, zejména o přeshraničních dopadech záměru na životní prostředí a o opatřeních k jejich zamezení nebo zmírnění.

(3) Příslušný úřad předává zúčastněným úřadům jiného státu rozhodnutí o schválení záměru nebo za-mítavé rozhodnutí, vždy včetně zdůvodnění. Jsou-li předpoklady zásad vzájemnosti a rovnocen-nosti splněny, může přiložit překlad rozhodnutí o schválení.

(4) Další ustanovení k realizaci závazků podle mezinárodního práva spolku a zemí zůstávají nedotčena.

40 Až do vydání zákona o zavádění vlivů na životní prostředí určitých programů a projektů a o účasti veřejnosti na záležitostech

životního prostředí dle směrnice (ES) 2003/35 ve svobodném státě Sasko. Návrh tohoto zákona ovšem poukazuje ohledně postupu účasti na zde vysvětlená ustanovení Zákona o zkoumání vlivů na životní prostředí (UVPG).


76

UVPG § 9a Přeshrani ční účast ve řejností (EIA)

(1) Pokud může mít záměr značné následky na životní prostředí v jiném státu, mohou se osoby tam bydlící zúčastnit připomínkového řízení podle § 9 odst. 1 a 3. Příslušný úřad má usilovat o to, aby

1. byl záměr v jiném státu oznámen vhodným způsobem,

2. bylo při tom uvedeno, u jakého úřadu se mohou předkládat námitky v řízení dle § 9 odst. 1 ne-bo protinávrhy k řízení dle § 9 odst. 3, a

3. bylo u toho upozorňováno na to, že v řízení podle § 9 odst. 1 po vypršení lhůty pro podávání námitek byly vyloučeny všechny námitky, které se nezakládají na zvláštních soukromně- právních důvodech.

(2) Příslušný úřad může požádat, aby mu nositel projektu dal k dispozici překlad shrnutí podle § 6 odst. 3 věta 2 a je-li to třeba, další pro přeshraniční účast veřejnosti důležité údaje k projektu, zejména o přeshraničních následcích pro životní prostředí, pokud jsou ve vztahu k jinému státu jsou splněny předpoklady zásad vzájemnosti a rovnocennosti.

(3) Další ustanovení k realizaci závazků podle mezinárodního práva spolku a zemí zůstávají nedotčena.

UVPG § 9b Přeshrani ční účast ú řadů a veřejností u zahrani čních projekt ů (EIA)

(1) Pokud může mít záměr plánovaný v jiném státu značné následky na životní prostředí ve Spolkové republice Německo, žádá německý úřad, který by byl příslušný pro analogický záměr v Německu, příslušný úřad jiného státu o podklady o projektu, zejména o popis projektu a o údaje o jeho přeshraničních následcích pro životní prostředí. Pokládá-li se účast v řízení o schválení projektu za žádoucí, sděluje toto příslušnému úřadu jiného státu a požaduje, pokud je to třeba, další údaje ve smyslu § 6 odst. 3 a 4, informuje úřady ve smyslu § 7 o údajích a upozorňuje, kterému úřadu jiného státu má být a případně během jaké lhůty doručeno stanovisko, pokud nepovažuje za vhodné podání jednotného stanoviska. Příslušný německý úřad má požádat příslušný úřad jiného státu o překlad vhodných údajů k projektu, zejména k přeshraničním následkům pro životní prostředí.

(2) Na základě podkladů doručených jiným státem informuje příslušný německý úřad vhodným způsobem veřejnost v pravděpodobně dotčených oblastech o projektu, pokud nastává účast veřejnosti podle předpisů předávajícího státu nebo pokud by bylo tuto účast nutné provést podle tohoto zákona. Přitom poukazuje na to, kterému úřadu jiného státu případně během jaké lhůty může být doručeno stanovisko, a dává příležitost k nahlédnutí do podkladů během přiměřené lhůty.

(3) § 8 odst. 2 a 4 a § 9a odst. 3 platí přiměřeně.


77

Zákon o správním řízení

(VwVfG) ze dne 25. května 1976 (Spolkového zákoníku I 1976, 1253) naposledy změněn článkem 4 odst. 8 zákona ze dne 5.5.2004 I 718)

VwVfG § 73 Připomínkové řízení

(3a) Úřady podle odstavce 2 musí odevzdat své stanovisko během lhůty, kterou stanoví připomínkový úřad a která nesmí překročit tři měsíce. Vyjádření, doručena po termínu projednávání, už nebu-dou zohledněna, ledaže by předložené záležitosti již byly úřadu schvalujícímu územní rozhodnutí známy nebo by mu měly být známy, nebo pokud jsou pro oprávněnost rozhodnutí významné.

SEA pro regionální plánování Praktická část Část C, Kap. 2: Právní základy v Polské republice

78

2 Právní základy v Polské republice

ZÁKON

ze dne 27. dubna r. 2001

Právo na ochranu životního prost ředí 1)

(Oddíl U ze dne 20 června r. 2001)

Kapitola I

VŠEOBECNÉ PŘEDPISY

Část VI

Postup v záležitostech hodnocení vlivu na životní prostředí

Hlava 3

Postupy týkající se p řeshrani čního vlivu na životní prost ředí

Čl. 58. (146) V případě zjištění možného značného přeshraničního působení na životní prostředí pocházejícího z území Polské republiky v důsledku:

1) realizace plánovaných projektů obsažených v rozhodnutí o podmínkách životního prostředí

2) realizace projektů politik, strategií, plánů nebo programů, uvedených v čl. 40 odst. 1 bod 2

bude provedeno řízení týkající se přeshraničního vlivu na životní prostředí.

Čl. 59. Řízení týkající se přeshraničního vlivu na životní prostředí se provádí také v případě, když by se možné působení pocházející z vnější strany hranic Polské republiky mohlo projevit na jejím úze-mí.

Čl. 60. 1. (147) Správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení vlivu na životní prostředí v případě zjištění možnosti značného přeshraničního působení na životní prostředí vlivem realizace plánovaného projektu:

1) vydává rozhodnutí o provedení řízení tykajícího se přeshraničního působení na životní prostředí, ve kterém stanoví obsah dokumentace nezbytné k provedení tohoto řízení a také povinnost vyhotovení této dokumentace žadatelem a to v jazyce státu, na jehož území pro-jekt může působit,

2) informuje neprodleně ministra zodpovědného za záležitosti životního prostředí o možném přeshraničním působení plánovaného projektu na životní prostředí a předává informace ob-sahující údaje, uvedené v čl.49 odst. 3,

3) předává po obdržení zprávy o působení projektu na životní prostředí tuto zprávu ministrovi zodpovědnému za záležitosti životního prostředí.

2. Proti rozhodnutí uvedenému v odst. 1 bod 1 lze podat stížnost.

3. (148) Dokumentací, uvedenou v odst. 1 bod 1 se rozumí informace obsahující údaje, popsané v čl. 49 odst. 3 a také ta část zprávy o vlivu projektu na životní prostředí, která umožní státu, na jehož území plánovaný projekt může působit, zhodnotit možné značné přeshraniční působení na životní prostředí.


79

4. (149) V případě řízení týkajícího se přeshraničního působení na životní prostředí, prováděného před vydáním integrovaného povolení, se dokumentací, uvedenou v odst. 1 bod 1 rozumí ta část žádosti o vydání integrovaného povolení, která umožní státu, na jehož území může působit zařízení vyžadující získání takového povolení, ohodnotit možné značné přeshraniční působení na životní prostředí.

Čl. 61. 1. Ministr zodpovědný za životní prostředí po obdržení informace o možném přeshraničním působení plánovaného projektu na životní prostředí o tom neprodleně informuje stát, na jehož území tento projekt může působit, a také navrhuje termín odpovědi, zda má tento stát zájem se zúčastnit řízení ve věcí hodnocení působení na životní prostředí.

2. Ministr zodpovědný za životní prostředí připojuje k oznámení údaje, uvedené v čl. 49 odst. 3.

Čl. 62. (150) Pokud stát, uvedený v čl. 61 odst. 1, oznámí, že má zájem zúčastnit se řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí, ministr zodpovědný za životní prostředí :

1) po dohodě se správním orgánem, který provádí řízení ve věcí hodnocení působení na životní prostředí, domlouvá s tímto státem termíny etap řízení,

2) po obdržení zprávy o působení projektu na životní prostředí předá neprodleně tomuto státu část zprávy, uvedenou v čl. 60 odst. 3.

Čl. 63. 1. (151) (zrušen).

2. Správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí provádí, prostřednictvím ministra zodpovědného za životní prostředí, konzultace se státem, na jehož území může působit projekt, ve věci prostředků k odstranění nebo omezení přeshraničního působení na životní prostředí.

3. Ministr zodpovědný za životní prostředí může zahájit provádění konzultací, uvedených v odst. 2, pokud to uzná ze účelné s ohledem na důležitost nebo komplikovanost věci.

4. Na konzultacích uvedených v odst. 2 se zúčastňuje ministr zodpovědný za životní prostředí, a na konzultacích uvedených v odst. 3 správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí.

Čl. 64. 1. (152) Poznámky a žádosti týkající se informací obsahujících údaje uvedené v čl. 49 odst. 3, podané státem zúčastňujícím se řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí, se posuzují při vydávaní rozhodnutí ve věci stanovení rozsahu zprávy o působení projektu na životní prostředí.

1a. (153) Poznámky a žádosti týkající se zprávy o působení projektu na životní prostředí, podané státem zúčastňujícím se řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí a rovněž výsledky konzultací, uvedených v čl. 63 se posuzují při vydávání rozhodnutí o podmínkách životního prostředí.

2. Vydání rozhodnutí, uvedených v čl. 46 odst. 4 by nemělo předcházet ukončení řízení týkajícího se přeshraničního působení na životní prostředí.

Čl. 65. Ministr zodpovědný za životní prostředí předává státu zúčastňujícímu se řízení ve věcí hodnocení působení na životní prostředí, rozhodnutí uvedená v čl. 46 odst. 4.

Čl. 66. 1. Ministr zodpovědný za životní prostředí, poté co obdrží doklady obsahující informace o projektu prováděném mimo hranice Polské republiky, který může působit na životní prostředí na jejím území, tyto neprodleně předá příslušnému vojvodovi, kterému přísluší oblast možného přeshraničního působení na životní prostředí.

2. Vojvoda v rozsahu, který je nezbytný pro analýzu působení projektu na životní prostředí, dává k nahlédnutí doklady v polském jazyce, uvedené v odst. 1; předpis čl. 32 odst. 1 bod 1 se aplikuje odpovídajícím způsobem.


80

3. Vojvoda předkládá ministru zodpovědnému za životní prostředí projekt stanoviska tykajícího se projektu, který může působit na životní prostředí na území Polské republiky.

4. Ministr zodpovědný za životní prostředí informuje stát provádějící projekt, který může působit na životní prostředí na území Polské republiky, o stanovisku týkajícím se tohoto projektu.

Čl. 67. Předpisy předchozí části jsou uplatňovány vhodným způsobem v případě zrušení, změny a potvrzení neplatnosti rozhodnutí, uvedených v čl. 46 odst. 4.

Čl. 68. V řízení ve věci hodnocení vlivu na životní prostředí projektů politik, strategií, plánů nebo programů, uvedených v čl. 40 odst. 1 bod 2, kterých realizace může zapříčinit přeshraniční ovlivnění životního prostředí, se předpisy čl. 61-66 uplatňují odpovídajícím způsobem.

Čl. 69. V řízení týkajícím se přeshraničního vlivu na životní prostředí se předpisy čl. 20 a 21 uplatňují odpovídajícím způsobem.

Čl. 70. Předpisy předchozí části se uplatňují, pokud mezinárodní smlouvy nepředpokládají jiný způsob řízení týkajícího se přeshraničního ovlivňování životního prostředí.

Kapitola VII

SPRÁVNÍ ORGÁNY A INSTITUCE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Část I

SPRÁVNÍ ORGÁNY PRO ZÁLEŽITOSTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PR OSTŘEDÍ

(výňatek)

Čl. 381. 1. Orgánem ochrany životního prostředí zodpovědným ve věcech řízení ohledně hodnocení vlivu na životní prostředí pro plány a programy uvedené v zákonu je:

1) minstr zodpovědný za životní prostředí – ve vztahu k řízením prováděným centrálním orgánem vládní správy,

2) vojvoda – ve vztahu k zbývajícím řízením.

2. (474) (zrušen).

SEA pro regionální plánování Praktická část Část C, Kap. 3: Právní základy v České republice

81

3 Právní základy v České republice

Zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně některých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

ČÁST PRVNÍ

Posuzování vlivů na životní prostředí

HLAVA II

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY

§ 11 Předmět posuzování vliv ů na životní prost ředí přesahujících hranice České republiky

(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je

a) záměr uvedený v příloze č. 1 a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasa-hovat i mimo území České republiky,

b) záměr uvedený v příloze č. 1 nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“) požádá,

c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a kte-ré mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky.

(2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzo-vání ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit po-suzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.

§ 12 Způsob mezistátního posuzování

(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.

(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví ji-nak.

(3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová a-nalýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému epříznivému


82

vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vli-vu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:

a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů1a) a účinnosti zmírňujících opatření,

b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové a-nalýzy,

c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.

(4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzo-vat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny fak-tory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.

§ 14a Mezistátní posuzování koncepce provád ěné na území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách.

(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.

(3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.

(4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání.

(5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstv u jedno vyhotovení koncepce do 30 dn ů ode dne jejího schválení. Ministerstvo je povinno schvá lenou koncepci zaslat dot čenému státu.

§ 14b Mezistátní posuzování koncepce provád ěné mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepce podle § 16 a zaslat návrh koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.

(2) K návrhu koncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce.


83

(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.

(4) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.

(5) Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.

[...]

Documents

Praxisteil und Zusammenfassung praktyczna i ......návrh ů v budoucnosti a p řizp ůsobit je odpovídajícím zp ůsobem vlastním zkušenostem. 2 Stav realizace Sm ěrnice (ES)