PREHLED VÝZKUM ˇ U˚dino.iabrno.cz/dokumenty/pv/PV51_zpravy/PV51_neolit.pdf · Prehled výzkumu˚ na Moravˇ e a ve Slezsku 2009ˇ Overview of Excavations in Moravia and Silesia

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VED CESKÉ REPUBLIKY V BRNE

PREHLED VÝZKUMU

51

Brno 2010

PREHLED VÝZKUMURecenzovaný casopisPeer-reviewed journal

Rocník 51Volume 51

Císlo 1–2Issue 1–2

Predseda redakcní radyHead of editorial board Pavel Kouril

Redakcní radaEditorial Board Herwig Friesinger, Václav Furmánek, Janusz K. Kozlowski,

Alexander Ruttkay, Jirí A. Svoboda, Jaroslav Tejral, Ladislav Veliacik

Odpovedný redaktorEditor in chief Petr Škrdla

Výkonná redakceAssistant Editors Sona Klanicová, Marián Mazuch, Ladislav Nejman, Olga Lecbychová,

Rudolf Procházka, Jirí Juchelka, Lubomír Šebela

Technická redakce, sazbaExecutive Editors, Typography Pavel Jansa, Ondrej Mlejnek

SoftwareSoftware Spencer Kimball, Peter Mattis, GIMP Development Team 2008: GNU

Image Manipulation Program, 2.6.1GRASS Development Team 2008: Geographic Resources AnalysisSupport System, 6.3.0Kolektiv autoru 2008: Inkscape, 0.46Kolektiv autoru 2005: LATEX2ε

Fotografie na obálceCover Photography Bronzové artefakty nalezené v depotech na hradišti „Tabulová hora“

u Klentnice. Srov. studii A. Navrátila. Foto J. Špacek.A foto of bronze artifacts found in hoards in the hill fort „Tabulováhora“ near Klentnice. See the study of A. Navrátil. Photo by J. Špacek.

Adresa redakceAdress Archeologický ústav AV CR, Brno, v. v. i.

Královopolská 147612 00 BrnoE-mail: [email protected]

Webové stránky s pokyny pro autory: http://www.iabrno.cz/pv

ISSN 1211-7250MK CR E 18648Vydáno v Brne roku 2010Copyright ©2010 Archeologický ústav AV CR, Brno, v. v. i. and the authors.

Prehled výzkumu na Morave a ve Slezsku 2009Overview of Excavations in Moravia and Silesia 2009Übersicht den Grabungen in Mähren und Schlesien 2009 267

Paleolit – Paleolithic – Paläolithikum 269Bílá Lhota (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269Brno (k. ú. Líšen, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269Brno (k. ú. Štýrice, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275Brno (k. ú. Vinohrady, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278Diváky (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279Dolní Vestonice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279Drnovice (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280Hradec nad Svitavou (okr. Svitavy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281Krepice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282Kurdejov (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283Kyjovice (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284Lhota (k. ú. Lhota u Lipníka nad Becvou, okr. Prerov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284Milovice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285Mladec (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288Mokrá–Horákov (k. ú. Mokrá u Brna, okr. Brno–venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288Nikolcice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289Pavlov (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290Prerov (k. ú. Predmostí, okr. Prerov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294Radslavice (okr. Prerov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295Tvorihráz (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296Želec (k. ú. Želec na Hané, okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296Želešice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301

Neolit – Neolithic – Neolithikum 305Bánov (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305Bílá Lhota (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305Brno (k. ú. Knínicky, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306Brno (k. ú. Líšen, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306Brno (k. ú. Mesto Brno, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310Cerná Hora (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310Domanín (okr. Hodonín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311Hladké Životice (okr. Nový Jicín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311Hulín (k. ú. Hulín, Pravcice, okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312Jinacovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313Jiríkovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313Koberice (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314Krnov (k. ú. Opavské Predmestí, okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314Kurim (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315Kyjovice (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315Lechotice (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319Malhostovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319Mašovice (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320Mokrá-Horákov (k. ú. Horákov, okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320Mokrá-Horákov (k. ú. Mokrá u Brna, okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320Námešt’ na Hané (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320Orlovice (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320Pasohlávky (k. ú. Mušov, okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321Polešovice (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323Polkovice (okr. Prerov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323Rajhradice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323Rousínov (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323Sivice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324Sudice (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324

Suché Lazce (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324Štepánovice (okr. Trebíc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325Urcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325Velatice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325Vinicné Šumice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326Vežky (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

Eneolit – Eneolithic – Äneolithikum 329Alojzov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329Branišovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329Hulín (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330Krnov (k. ú. Opavské Predmestí, okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330Krumvír (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330Kurim (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331Námešt’ na Hané (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332Námešt’ na Hané (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332Opava (k. ú. Kylešovice, okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332Orlovice (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333Otaslavice (k. ú. Horní Otaslavice, okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333Pasohlávky (k. ú. Pasohlávky, k. ú. Mušov, okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333Pravcice (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337Rousínov (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337Rousínov (k. ú. Rousínovec, okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337Suché Lazce (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338Suchohrdly (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338Šlapanice (k. ú. Šlapanice u Brna, okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339Úvalno (okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339

Doba bronzová – Bronze Age – Bronzezeit 341Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341Branišovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341Brno (k. ú. Mesto Brno, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341Bulhary (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342Drahanovice (k. ú. Lhota pod Kosírem, okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342Holasice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342Holešov (k. ú. Všetuly, okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342Horka nad Moravou (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343Hrubcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343Hulín (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344Hulín (k. ú. Chrášt’any, okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345Krnov (k. ú. Opavské Predmestí, okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345Lošov (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346Malhostovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347Opava (k. ú. Kylešovice, okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347Ostrov u Macochy (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347Otaslavice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347Pasohlávky (k. ú. Mušov, k. ú. Pasohlávky, okr.Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348Pravcice (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356Pravcice (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357Príkazy (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357Ptení (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357Rajhradice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358Slatinice (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358Smržice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359Sudice (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359Suchohrdly (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361Trboušany (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361Urcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361

Velatice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361Vícenice u Námešte nad Oslavou (okr. Trebíc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362Vysoké Pole (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362Zvole (okr. Šumperk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 363Žešov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364

Doba železná – Iron Age – Eisenzeit 365Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365Breclav (k. ú. Charvátská Nová Ves, okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365Holešov (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366Holešov (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367Hrubá Vrbka (okr. Hodonín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367Hrubcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368Hulín (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368Malé Hradisko (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368Malhostovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369Modrá (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370Mokrá–Horákov (k. ú. Horákov, okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372Námešt’ na Hané (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372Napajedla (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373Orlovice (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373Pametice (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374Plumlov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374Polešovice (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375Prostejov (k. ú. Krasice, okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375Príbor (okr. Nový Jicín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376Rousínov (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378Slatinice (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378Štepánovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379Urcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379Vlachov (okr. Šumperk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379Zahnašovice (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380

Doba rímská a doba stehování národu – Roman Age and Migration Period – Römische Kaiserzeit und Völ-kerwanderungszeit 381

Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381Hrubá Vrbka (okr. Hodonín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381Hrubcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383Hulín (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383Koberice (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384Lichnov (okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384Oldrišov (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385Pasohlávky (k. ú. Mušov, k. ú. Pasohlávky, okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385Prostejov (k. ú. Žešov, okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389Rousínov (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390Smržice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390Velké Hoštice (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391

Stredovek a novovek – Middle Ages and Modern Times – Mittelalter und Neuzeit 393Bantice (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393Blažovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393Boritov (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393Boskovice (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394Bouzov (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394Brno (okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395Brno (k. ú. Knínicky, okr. Brno-mesto) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432Breclav (k. ú. Charvatská Nová Ves, okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432

Brezsko (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433Bucovice (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433Budišov nad Budišovkou (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433Buchlovice (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434Bulhary (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434Cerná Hora (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434Deštná, k. ú. Rumberk (okr. Blansko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434Fulnek (okr. Nový Jicín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435Holešov (okr. Kromeríž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437Horka nad Moravou (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437Hostišová (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438Ješov (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438Krnov (k. ú. Krnov–Horní Predmestí, okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438Krumvír (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443Litovel (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443Lukov (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444Malé Hoštice (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446Malhostovice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446Mikulcice (okr. Hodonín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446Mikulov (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449Milovice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450Mladec (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451Modrá (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451Modrice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452Mokrá-Horákov (k. ú. Mokrá, okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452Moravicany (okr. Šumperk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452Mostkovice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453Námešt’ na Hané (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453Napajedla (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453Nové Lublice (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454Olomouc (k. ú. Klášterní Hradisko, okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455Olomouc (k. ú. Olomouc-mesto, okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455Olomouc (k. ú. Olomouc-mesto, okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457Olšany u Prostejova (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458Opava (k. ú. Opava-mesto, okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459Opava (k. ú. Opava-mesto, okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462Opava (k. ú. Opava-Predmestí, okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464Ostrava (k. ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464Otaslavice (k. ú. Horní Otaslavice, okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464Plumlov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466Pomezí (okr. Svitavy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466Prostejov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466Prostejov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468Prostejov (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469Premyslovice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469Príbor (okr. Nový Jicín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469Príkazy (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470Radun (okr. Opava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471Rajhradice (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471Rybníky (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471Rýmarov (okr. Bruntál) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474Sazovice (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475Slavkov u Brna (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475Smržice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476Šlapanice u Brna (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476Šternberk (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477Uherské Hradište (okr. Uherské Hradište) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478Unicov (okr. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480Urcice (okr. Prostejov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481Valtice (okr. Breclav) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482Vranov nad Dyjí (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482

Vysoké Pole (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484Vysoké Pole (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484Vyškov (okr. Vyškov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484Zlín-Štípa (okr. Zlín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489Znojmo (okr. Znojmo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 491

Zprávy o cinnosti – Reports – Berichte 493Z aktivit Archeologického ústavu Akademie ved CR, Brno, v. v. i., za rok 2009 . . . . . . . . . . . . 493Výrocí 100 let od narození profesora Josefa Poulíka (1910–1998) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496Výsledky leteckého snímkování ÚAPP Brno za rok 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498

Seznam autoru – List of contributors – Autorregister 503

NeolitNeolithicNeolithikum

BÁNOV (OKR. UHERSKÉ HRADIŠTE)

„U Zbela“. MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.V prubehu roku 2009 provedli pracovníci archeolo-

gického oddelení Slováckého muzea záchranný archeolo-gický výzkum na akci „I/50 Bánov obchvat II“. Ke koncibrezna t. r. byly v úseku stavby km 1.2 objeveny po-zustatky kulturní vrstvy s úlomky keramiky. Lokalita je si-tuována v SZ cásti katastru obce, na mírném svahu s jiho-východní orientací, ve vzdálenosti cca 50 m jižne od Bá-novského potoka a dnešního vetrolamu. Po dohode se sta-vební firmou IMOS byly na nezbytne dlouhou dobu po-zastaveny práce v tomto úseku, aby mohl co nejrychlejiprobehnout záchranný archeologický výzkum. Po bliž-ším prozkoumání a následném overení hloubky kulturnívrstvy pomocí geologického vrtáku bylo jasné, že se jednájiž pouze o pozustatek kulturní vrstvy z období mladšídoby kamenné, konkrétne kultury s moravskou malova-nou keramikou. Celá situace nasvedcovala tomu, že plo-cha sídlište byla zachycena spíše okrajove a pokracovalasmerem k východu až jihovýchodu, tj. blíže k vlastní obci.Celková délka zkoumané plochy byla približne 30 m

a šírka v rozmezí 5–7 metru. V rámci této plochy a cha-rakteru terénu byla zvolena vetší sonda – rez, orientovanáve smeru S–J s tím, že smerem na Z byla na ctyrechmístech rozšírena o ctverce ruzných rozmeru. Tato roz-šírení byla provedena kvuli nepravidelnému tvaru tmavéplochy s kulturní vrstvou. Behem výzkumu se ukázalo,že se jedná již pouze o pozustatek rozvlecené kulturnívrstvy doposud neznámé neolitické lokality. Vzhledemk predchozí intenzivní zemedelské cinnosti, zejména hlu-boké orbe, byly prípadné objekty systematicky narušo-vány témer až na svoje dno. Nasvedcovala tomu i hloubkavýkopu maximálne do 70 cm od dnešního terénu. Stopypo archeologických objektech se doložit nepodarilo, na-tolik byla narušena nejen svrchní vrstva, ale i podornicí.Ze zkoumané plochy se podarilo zachránit fragmenty ke-ramického materiálu (cca 300 kusu) II. stupne kulturys moravskou malovanou keramikou, zlomky mazanicea sekerku s asymetrickým konvexním ostrím ze šedé brid-lice. Jako jediný možný objekt lze oznacit snad stopy pro-pálené vrstvy, s nejvetší pravdepodobností ohnište v JVcásti sondy.Vzhledem k tomu, že skrývkou pri výstavbe obchvatu

byl narušen s nejvetší pravdepodobností pouze okraj ne-kdejšího sídlište, lze predpokládat, že jeho plocha pokra-cuje východním smerem, tj. k obci.

Miroslav Vaškových

Resumé

Bánov (Bez. Uherské Hradište). „U Zbela“. MBK.Siedlung. Rettungsgrabung.

BÍLÁ LHOTA (OKR. OLOMOUC)

„Na Vysoké mezi“. Neolit–eneolit. Ojedinelý nález.Povrchový pruzkum.Povrchovým pruzkumem, provádeným na jare

roku 2009, byla v trati „Na Vysoké mezi“ nalezena nepa-tinovaná cepel, náležející patrne do mladého neolitu neboeneolitu. Byla zhotovena pravdepodobne z krídovéhorohovce (spongilitu).Poloha nálezu je na mape ZM CR 1:10 000, list 24-21-

05, rok vydání 1984, identifikována okruhem 50 m v okolíbodu (mereno v mm od ZSC:JSC): 335:337. Za laskavoukonzultaci dekuji Zdence Nerudové.

Karel Faltýnek

Resumé

Bílá Lhota (Bez. Olomouc), „Na vysoké mezi“.Neolithikum–Äneolithikum. Einzelfund. Oberflächensa-mmlung.

BLAŽOVICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Pod Kostelem“. MMK. Ojedinelý nález. Zá-chranný výzkum.V kvetnu až ríjnu roku 2009 uskutecnili pracovníci

ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkumv polní trati „Pod Kostelem“ v souvislosti s budová-ním nových komunikací, inženýrských sítí a rodinnýchdomu (viz kap. Doba železná). Intruze charakteristickýchstrepu, která byla zjištena v jednom z laténských hliníku,neprímo dokládá na míste také aktivity nositelu kulturys moravskou malovanou keramikou.

Michal Prichystal

Resumé

Bei der Rettungsgrabung in Flur „Pod Kostelem“ wur-den einige Scherben der Kultur mit der mährischen be-malten Keramik gefunden.

305

Zprávy o výzkumech za rok 2009: Neolit

BRNO (K. Ú. KNÍNICKY, OKR. BRNO-MESTO)

Ulice Hrázní. VK, MMK. Sídlište. Záchranný vý-zkum.Dne 5. 4. 2009 pri procházce po levém brehu Brnenské

prehrady náhodne zaznamenal A. Prichystal na jednomz profilu vzniklých pri terénních úpravách jižního svahunad sportovním areálem Sokolské koupalište cástecne od-bagrovanou pravekou jámu. Tuto skutecnost oznámil pra-covníkum ÚAPP Brno, v. v. i., kterí posléze provedliohledání popsaného místa. Ukázalo se, že behem zem-ních prací v rámci výstavby sportovne rekreacního stre-diska NESA, spol. s r. o., na parcele c. 746/1 priléhajícík ulici Hrázní došlo k odkryvu nekolika zahloubených ar-cheologických objektu. Jak se pozdeji zjistilo, již v léteroku 2008 byla ve stejném prostoru po skrývce zeminya prvních stavebních výkopech nasbírána nevelká kolekcekeramických zlomku, kamenné štípané industrie a suro-viny k výrobe kamenné broušené industrie, rámcove za-raditelná do mladého neolitu až eneolitu, a jeden zlomekpatinovaného artefaktu patrne mladopaleolitického stárí(Kirchner, Kuca 2009).Uvedená parcela se nachází v nadmorské výšce od 240

do 252 m, ve spodní partii jižního svahu, kterým klesáplochý hrbet vybíhající jihovýchodním smerem z vrchuTrnuvka (441 m n. m.) do puvodního údolí reky Svratky.Na severu a východe ji vymezuje oblouk asfaltové komu-nikace ulice Hrázní, tesne pred križovatkou s asfaltovoukomunikací ulice Rozdrojovická, na západe a jihu pakhranici tvorí zahrady stávajících rodinných domu a kom-plex Sokolského koupalište. Presná poloha lokality jena ZM CR 1:10 000, list 24-32-18, urcena body o sourad-nicích 358:137, 365:135, 370:139, 368:146 a 362:150mmod Z:J s. c.Pri následném záchranném výzkumu bylo na dotceném

pozemku objeveno celkem 5 sídlištních objektu. Na zá-klade získané keramiky byly 3 z nich datovány do kul-tury s moravskou malovanou keramikou. Navíc osamo-cený strep s charakteristickou výzdobou, který byl na-lezen ve výplni jedné z techto jam, neprímo dokládána míste urcité aktivity také nositelu predchozí kulturys vypíchanou keramikou.

Michal Prichystal

Literatura

Kirchner, K., Kuca, M. 2009: Brno (k. ú. Knínicky,okr. Brno-mesto). Prehled výzkumu 50, 217, 244.

Resumé

Bei der Rettungsgrabung in Hrázní Strasse wurden dreiSiedlungsgruben der Kultur mit der mährischen bemal-ten Keramik abgedeckt. In der Verfüllung diesen Objektenwar ein einzige Scherbe der Kultur mit der Stichbandke-ramik gefunden.

BRNO (K. Ú. LÍŠEN, OKR. BRNO-MESTO)

Predmetem príspevku je shrnutí dosavadních poznatkuo neolitickém osídlení katastru Brna–Líšne. Jsou zde uve-rejneny také nové nálezy a poznatky ucinené v nekolikaposledních letech, zvlášte pak z povrchových prospekcíz roku 2009.„Ctvrte“. Neolit. Ojedinelé nálezy ŠI a BI. Povr-

chový pruzkum.Lokalita „Ctvrte“ se nachází na nápadném návrší s kó-

tou 331 m n. m. a je situována u východního okraje br-nenské kotliny. M. Oliva oznacuje tuto trat’ ve svém prí-spevku k lokalizaci paleolitických nálezu v okolí Brna-Líšne jako Líšen I. Prestože je známa jako jedna z nej-vetších paleolitických lokalit Moravy, paleolitické ná-lezy zde doprovázejí i kamenné artefakty pravdepodobnez mladší doby kamenné. Behem povrchových prospekcíbylo mezi roky 2004–2009 nasbíráno celkem 29 kusu ka-menné štípané industrie postpaleolitického stárí. Z tech-nologického hlediska jsou nejpocetneji zastoupeným ty-pem úštepy v poctu 13 kusu. Z nich jsou 3 úštepy s místníretuší (obr. 1:14–16), 1 úštep má prícnou retuš na distálnístrane (obr. 1:17) a 1 úštep je vyretušován do vrubu(obr. 1:21). Následují cepele v poctu 9 kusu. Ctyri z nichjsou ve fragmentárním stavu, 2 s odlomenou bazální cástía 2 s odlomenou distální cástí. Jeden cepelový fragmentnese na pravé hrane mesiální cásti pozustatky strmé otu-pující retuše (obr. 1:18). Z celých cepelí byla retušo-vána jen jedna (obr. 1:19). Cepelová jádra jsou predsta-vována dvema kusy (obr. 1:25–26), které byly využityna težbu delších tenkých cepelí. Kolekci jader doplnujídalší dva kusy jádrových reziduí. Škrabadla jsou zastou-pena 3 exemplári. Zajímavým nálezem v posledne zmí-nené skupine je škrabadlo, jehož hlavice je vyretušovánana puvodním paleolitickém úštepu s kurou (obr. 1:20).Nástroj je tak dokladem kontaktu cloveka mladší doby ka-menné s paleolitickými artefakty. Ani na jednom artefaktunebyly nalezeny pozustatky lesku. Surovinove je v sou-boru nejpocetneji zastoupen rohovec typu Stránská skálav poctu 28 ks. Od Stránské skály je lokalita Líšen I vzdá-lena približne 1 km a leží tak v tesné blízkosti exploatac-ního ohniska tohoto typu moravského jurského rohovce.Jeden úštep je vyroben z moravského jurského rohovcetypu Olomucany.Kamennou štípanou industrii v trati Líšen – „Ctvrte“

doprovázel i nález kamenného broušeného artefaktu(obr. 2:1). Byl nalezen roku 2009 približne 360 m se-veroseverozápadne od kóty 331. Predstavuje jej britovácást ploché kamenné sekery s rovným ostrím z metabazitupocházejícího z metabazitové zóny brnenského masivu(magnetická susceptibilita 0,34×10−3 SI jednotek). Su-rovina byla urcena makroskopicky a její puvod ješte zre-vidoval A. Prichystal. Nejspíše se jedná o artefakt, kterýlze na základe jistých indicií (surovina, typologie) priraditdo kultury s moravskou malovanou keramikou.„Hrubé podsedky“. Neolit. Ojedinelé nálezy ŠI a BI.

Povrchový pruzkum.Neolitické aktivity jsou zaznamenány i z navazující

trati „Hrubé podsedky“, jihovýchodne od kóty 331. Podlecíslování paleolitických stanic zahrnuje tato trat’ cást lo-kality Líšen Ia (Oliva 1985) a lokalitu Podolí I. Z trati

306

Prehled výzkumu 51, Brno 2010

5 cm

Obr. 1. Brno–Líšen. Vybrané artefakty. 1–8 – Zikova, 9–13 –Líšen–Hrubé podsedky, 14–21, 25–26 – Líšen–Ctvrte, 22 – Líšen–Lepinky, 23–24 – Líšen–Lepiny, 27 –Houbalova ulice.Fig. 1. Brno–Líšen. Selected artifacts. 1–8 –Zikova, 9–13 – Líšen–Hrubé podsedky, 14–21, 25–26 – Líšen–Ctvrte, 22 – Líšen–Lepinky, 23–24 – Líšen–Lepiny, 27 –Houbalova ulice.

5 cm

Obr. 2. Kamenné broušené artefakty. 1 – Líšen–Ctvrte, 2 –Líšen–Hrubé podsedky.Fig. 2. Stone polished artifacts. 1 – Líšen–Ctvrte, 2 – Líšen–Hrubé podsedky.

Hrubé podsedky, zahrnující lokalitu Líšen Ia, pochází sou-bor 7 ks kamenných štípaných artefaktu. Jádrovité arte-fakty jsou zastoupeny 3 exemplári, z nichž 2 lze charak-terizovat jako mikrojádra. Jedno mikrojádro nese nega-tivy po težbe mikrocepelí (obr. 1:9). Dále jsou to 1 úštepa 2 cepele (obr. 1:10–11), z nichž jedna nese na obou stra-nách bazální cásti otupující retuš, která na pravé stranezabíhá i do cásti mesiální. Otupující retuší má tato cepel

opracován také distální konec. Kolekce obsahuje i 1 vr-ták, jaký se vyskytuje zvlášte v kolekcích kamenných ští-paných nástroju kultury s MMK (obr. 1:12). Surovinovéspektrum je zastoupeno rohovcem typu Stránská skála (já-dro a vrták), rohovcem typu Olomucany (cepel a mikro-jádro), rohovcem typu Krumlovský les, variety II (mik-rojádro) a opál-chalcedonovou zvetralinou (úštep a hro-titá cepel). Zatímco uvedené moravské jurské rohovcejsou suroviny, které byly na lokalitu prineseny, hlízy opál-chalcedonové zvetraliny vystupují z podloží prímo na lo-kalite, i když jejich geneze není doposud zcela úplnejasná.

Spolecne s kamennou štípanou industrií byl r. 2004približne 120 m severovýchodne od kóty 331 nalezeni fragment kamenného broušeného artefaktu (obr. 2:2).Jedná se o týlovou cást menšího nedovrtaného sekero-mlatu z jemnozrnného všesmerného amfibolického dio-ritu, který pri vrtání praskl (magnetická susceptibilita ciní0,20×10−3 SI jednotek).

Zajímavým nálezem doprovázejícím kamenné neoli-tické artefakty v této cásti lokality jsou i dva zvírecí zuby,z nichž jeden byl determinován jako horní stolicka (mo-lar) tarpana lesního (Equus caballus) (obr. 3:1), druhýje ze spodní celisti a náleží oslu divokému (Equus asi-nus) (obr. 3:2). Souvislost s loveckými aktivitami v neo-litu však není pro povrchovou povahu nálezu zcela pru-kazná.

307


Obr. 3. Líšen–Hrubé podsedky. Molár tarpana lesního (vlevo)a divokého osla (vpravo).Fig. 3. Líšen–Hrubé podsedky. Left tooth from wild horse(Equus caballus) and right tooth from wild ass. (Equus asinus)

K trati „Hrubé podsedky“ patrí také lokalita oznaco-vaná jako Podolí I. Predstavuje svažující se terénní vlnu,smerující jihovýchodne od centrální stanice Ctvrte, se-verozápadne od obce Podolí. Z místa pochází pouze je-diný nález retušované cepele (obr. 1:13), která je vyrobenaz moravského jurského rohovce, patrne typu Krumlovskýles.Výskyt neolitické kamenné broušené a štípané industrie

lze z popisovaných tratí Líšen–„Ctvrte“ a Líšen–„Hrubépodsedky“ hodnotit celkove jako ojedinelý. Artefakty sevyskytují po celém území zminovaných lokalit a na roz-díl od paleolitických nálezu nevytvárely žádnou koncen-traci. Nebyla zde doposud nalezena žádná situace, kteráby naznacovala možnou existenci objektu. Pres znacnoupozornost, která byla pri povrchových sberech zamerenapráve na keramické fragmenty, nebyla na lokalite nale-zena žádná památka tohoto typu a bezpecnejší kulturníprirazení kamenných artefaktu na základe jejího výskytutak zatím není možné.Další doklady prítomnosti cloveka mladší doby ka-

menné byly z nových sberu zachyceny i z okolních blíz-kých tratí „Lepiny“, „Lepinky“ a „Za Panskou zahra-dou“. M. Oliva oznacuje vzhledem k již dríve zavede-

nému oznacení predchozími badateli trat’ „Lepiny“ jakoPodolí II a již zminovanou cást trate „Hrubé podsedky“jako Podolí I. Upozornuje však, že se obe lokality nachá-zejí ješte na katastru Brna–Líšne (Oliva 1985).„Lepiny“. Neolit. Ojedinelé nálezy ŠI. Povrchový

pruzkum.Trat’ „Lepiny“ je paralelní terénní vlna s tratí „Hrubé

podsedky“. Neolitickou industrii této lokality predstavují3 kamenné štípané artefakty – hrotitý úštep s místní retuší(obr. 1:23), retušér a úhlové drásadlo (obr. 1:24).„Lepinky“. Neolit. Ojedinelé nálezy ŠI. Povrchový

pruzkum.Trat’ „Lepinky“ zahrnuje podle císlování paleolitic-

kých stanic lokalitu Líšen II. Lokalita se nachází na mír-ném jižním svahu zhruba 550 m severoseverozápadneod kóty 331. Neolitickou kamennou štípanou industriizde predstavuje pripravené jádro na masivním úštepu(obr. 1:22) a hrotitý úštep retušovaný na drásadlo. Na je-jich výrobu byl užit rohovec typu Stránská skála.„Za Panskou zahradou“. Neolit. Koncentrace ŠI.

Povrchový pruzkum.Poloha je situována na mírném návrší s kótou

320 m n. m. za líšenským zámkem a v císlování paleoli-tických stanic je oznacována jako Líšen IIa. Práve na tétolokalite, zhruba 120–140 m západne od kóty 320, bylapri povrchové prospekci roku 2009 zaznamenána výraz-nejší koncentrace neolitické štípané industrie. Soubor ob-sahuje 20 úštepu (z nichž 4 jsou korové) a 8 jader. Ne-gativy po težbe cepelí nese mezi jádry jen jediný exem-plár. Mimo jediného jádra, vyrobeného ze stránskoskal-ského rohovce, jsou všechny ostatní artefakty ze zmino-vané koncentrace z rohovce typu Olomucany. Z prostorujihovýchodne od kóty 320 pocházejí nálezy 3 nepatinova-ných úštepu, dva jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlov-ský les, varieta II, a jeden z rohovce typu Olomucany.Zikova ulice. Neolit. Koncentrace štípané industrie.

Povrchový pruzkum.V kvetnu roku 2008 byl v prostoru situovaném upro-

stred sídlištní zástavby u dnešní ulice Zikova v sourad-nicích Loc: 49°12’32.712"N, 16°40’42.49"E nalezen ka-menný štípaný artefakt. Na základe tohoto nálezu pro-bíhala ve zmíneném prostoru opakovaná povrchová pro-spekce, behem které byl v prubehu let 2008–2009 získánmenší soubor kamenné štípané industrie (obr. 1:1–8). Ar-tefakty bylo možné vysbírávat na ceste, která je vedenapres zatravnenou plochu, a na jejím okraji. Doposud bylashromáždena kolekce 24 kusu kamenné štípané industrie,jeden artefakt je ale patinovaný a lze jej považovat za pa-leolitický.Soubor ŠI predstavují 3 cepelky (z nichž jedna je pod-

hrebenová), 7 fragmentu cepelí, 1 úštep s prícnou retušía 4 fragmenty jader. Ostatní kamennou štípanou industriipredstavují neretušovanémenší úštepy a debitáž. Všechnynálezy kamenných štípaných artefaktu jsou vyrobeny z ro-hovce typu Stránská skála. Dva artefakty nesou známkyopálení. Nejen prítomnost debitáže, ale i podhrebenovécepele prozrazuje, že ke štípání kamenných nástroju do-cházelo na míste. Nálezy kamenných štípaných artefaktudoprovázela masivní, 5,5 kg vážící hlíza moravského jur-ského rohovce se stopami po odbíjení úštepu.

308


Dalším nálezem z tohoto prostoru je také zelená brid-lice typu Želešice o velikosti 5×7,9 cm, v neolitu hojnevyužívané na výrobu broušené industrie. Tento kus všaknejeví žádné známky osekání ani broušení, jedná se tedyciste o surovinu.Pres opakovaný povrchový pruzkum nebyly na loka-

lite nalezeny pozustatky keramiky a kulturní determinacenálezu tak zatím není možná. Na základe absence patinya prítomnosti cepelí s leskem, resp. jejich fragmentu, lzenálezy jen rámcove radit do mladší, prípadne pozdní dobykamenné.Houbalova ul. Neolit. Ojedinelý nález. Povrchový

pruzkum.V léte roku 2009 byl v prostoru louky situované v blíz-

kosti dnešní ulice Houbalova v Brne–Líšni (souradniceLoc: 49°12’21.299"N, 16°40’19.973"E) nalezen zbytekvyteženého kamenného jádra (obr. 1:27). Surovinove sejedná o rohovec typu Stránská skála, zcásti je jádro tvo-reno petrosilexem, pricemž povrch artefaktu postrádá pa-tinu. Pozustatky negativu po težbe delších úzkých cepelíumožnují jádro klasifikovat jako cepelové. Na míste ne-byly nalezeny žádné pozustatky keramiky, a nález lze takjen rámcove zaradit do postpaleolitického období, nej-spíše do mladší ci pozdní doby kamenné.„Zadní kostelícek“. Neolit. MMK Ib. Sídlište. Zá-

chranný výzkum a povrchový pruzkum.Výšinná neolitická lokalita je známá svým osídlením

již od prubehu paleolitu (Valoch 1950). V prostoru tratibyl dríve proveden záchranný archeologický výzkum ob-jektu, ze kterého byla získána charakteristická kolekcefáze Ib kultury s MMK (Rakovský 1980). V posledníchletech zde byly provádeny príležitostné sbery, pri kte-rých byla získána kolekce kamenné industrie, keramikapritom nebyla zaznamenána. Nove klasifikovaná kolekceobsahuje 4 ks patinované a 96 nepatinovaných artefaktu.Technologicky soubor sestává z 18 jader, 73 úštepu, 1 ce-pele a 3 nástroju. Jádra jsou ve vetší míre nevytežená,hrubá, nepravidelná, výjimecne jsou cepelová. Nástrojepredstavují cepel s bilaterální retuší, krátké škrabadloa drobné drásadlo. Ke kolekci byl ješte priložen vetší kusopálu, jehož arteficialita je sporná. Jinak je po surovinovéstránce industrie štípána výhradne z lokálních rohovcutypu Stránská skála.„Na Kopaninách“. Neolit. Ojedinelý nález BI. Povr-

chový pruzkum (?)Z výše uvedené trate je uváden nález jadeitové se-

kerky bez bližších nálezových okolností (Cervinka 1902;Skutil 1946; Štelcl–Malina 1973; Mrázek 1996). V pu-blikaci o Brne–Novém Lískovci od kolektivu pod vede-ním T. Berkovce (2004) je spolu s jinými nálezy tohotodruhu dokonce kladena jako import z oblasti Tibetu (?!)(tamtéž, 134), autor však tak velmi závažné tvrzení neo-pírá o žádný vedecky udržitelný argument. Reálné vysvet-lení provenience jadeitu predkládá ve své souhrnné práciA. Prichystal (2009, 189), který jeho zdroj vidí v oblastiZápadních Alp, prípadne Alp v jihovýchodní Francii.„Staré Zámky“, „Cihadla“. Neolit. LnK. MMK II.

Systematický výzkum a povrchový pruzkum.Známé polykulturní hradište (MMK, jevišovická k.,

podolská k., latén, stehování národu, strední a mladšídoba hradištní; Belcredi 1885; Cižmár 2004 s další lit.).

Materiál II. stupne kultury s MMK zde nasbírali napr.A. Romanovský a P. Kos (1991; 1999). Z blízké trati„Cihadla“ je uvádeno také osídlení kultury s lineárníkeramikou. (Cervinka 1902). Menší soubor z povrcho-vých sberu, který byl autorum nove k dispozici, obsa-huje mj. 2 charakteristické keramické fragmenty lengyel-ské kultury– okraj hrnce s plochým výcnelkem v pod-hrdlí a kulovitý výcnelek. Krome keramiky je ve sledova-ném souboru ješte nekolik desítek kusu štípané kamennéindustrie, kterou vzhledem k charakteru nelze optimálnekulturne priradit. Casté pilkovité retuše s leskem príslušíspíše pozdejšímu intenzivnímu eneolitickému osídlení.Industrie je krome drobného úštepu ze silicitu krakovsko-censtochovské jury a úštepu z rohovce typu Krumlovskýles variety I s nejvetší pravdepodobností výhradne z míst-ních rohovcu typu Stránská skála.

„Krížova zmola“. Neolit. LnK IIa. MMK Ib (Ic?),II. Záchranný výzkum.

Záchranný výzkum polykulturní lokality (MMK, jor-danovská k, podolská k., strední doba hradištní) probehlroku 1989 z duvodu výstavby tramvajové linky (Himme-lová, Rakovský 1993; Kovárník 1994; Cižmár, Geisle-rová, Unger 2000; Cižmár 2004). Kovárník (1994, 84)uvádí ješte strep IIa fáze kultury s lineární keramikou. Au-tor dále datuje sídlište kultury s MMK do dvou chronolo-gických horizontu (fáze Ib a II. stupen), pricemž správnepripouští datování nekterých celku do fáze Ic MMK (cf.Rakovský 1985). V roce 1994 bylo pri pokracování zá-chranných akcí ješte zachyceno mj. i osídlení kulturys LnK a dlouhý prubeh dvou príkopu v superpozici, kterýby mel náležet neolitu a byl zrejme sekundárne využívánv dobe hradištní (Stuchlíková 1997).

Breitcetlova ul. Pozdní MMK. Záchranný výzkum.

Doposud podrobneji nezpracovaný drobný záchrannývýzkum probehl v 80. letech na Breitcetlove ulici (NZ1357/83). Podle dostupné dokumentace a revize materi-álu lze materiál zaradit približne do pozdní MMK.

Záverem lze shrnout, že katastr Líšne byl v rámci br-nenské kotliny v neolitu osídlen rozdílne. Podle dosavad-ních poznatku jsou známy 2 lokality kultury s lineárníkeramikou, jednak z trati „Cihadla“ na predpolí „Starýchzámku“, jednak z „Krížovy zmoly“. Kultura s vypíchanoukeramikou z líšenského katastru doložena není a v rámcibrnenské kotliny je problematická (cf. Kazdová 1996).Nejsilneji je na katastru doložena lengyelská kultura,která je doložena od fáze Ib (event. Ic) z „Krížovy zmoly“a „Zadního kostelícka“ a ve II. stupni z tratí „Krížovazmola“, „Staré zámky“ a nakonec z Breitcetlovy ulice.Nové nálezy byly zaznamenány z tratí „Ctvrte“, „ Hrubépodsedky“, „Lepiny“, „Lepinky“, „Za Panskou zahra-dou“, „Zadní kostelícek“, „Staré zámky“ a dále z prostorumezi ulicemi Elplova a Zikova a z Houbalovy ulice, kterébyly hlavním predmetem tohoto príspevku.

Príspevek vznikl za podpory GACR 404-09-H020.

Autori clánku dekují za pomoc pri urcení osteo-dentického materiálu M. Nývltové Fišákové a za revizivybrané kamenné industrie A. Prichystalovi.

Martin Kuca, Petr Matejec

309


Literatura

Belcredi, E. 1885: Archaeologické poznámky z okolíBrna. Památky archeologické 10, 366–367.

Berkovec, T. 2004:Ohrazené areály kultury s lineární ke-ramikou naMorave (I). Brno – Nový Lískovec Pod ka-menným vrchem. Archaeologiae Regionalis Fontes 5,Olomouc, 134.

Cervinka, I. L. 1902:Morava za praveku. Kojetín.Cižmár, M. 2004: Encyklopedie hradišt’ na Morave

a ve Slezsku. Praha.Cižmár, M., Geislerová, K., Unger, J. (eds.) 2000: Vý-

zkumy – Ausgrabungen 1993–1998.Brno.Cižmárová, J. 1985: Objekt s moravskou malovanou ke-

ramikou v Brne-Líšni (okr. Brno-mesto). Prehled vý-zkumu 1983, 24.

Himmelová, Z., Rakovský, I. 1993: Rettungsgrabungin Brno-Líšen. Prehled výzkumu 1989, 112.

Kazdová, E. 1996: Osídlení Brnenska ve stredníma mladším neolitu. Kultury s vypíchanou a morav-skou malovanou keramikou. Pravek NR 4/1994, 43–57.

Kos, P. 1999:Brno –Líšen (okr. Brno-mesto).Prehled vý-zkumu 40 (1997–1998), 207.

Kovárník, J. 1994: Praveké sídlište v Brne-Líšni,okr. Brno-mesto. Pravek NR 1992/2, 77–98.

Mrázek, I. 1996: Drahé kameny v praveku Moravy aSlezska. Brno.

Oliva, M. 1985: Príspevek k lokalizaci paleolitickýchnálezu v okolí Brna-Líšne (okr. Brno-mesto, Brno-venkov). Prehled výzkumu 1983, 19–21.

Prichystal, A. 2009: Kamenné suroviny v praveku vý-chodní cásti strední Evropy. Brno.

Rakovský, I. 1980: Moravská malovaná keramikaz Brna-Líšne (okr. Brno-mesto). Prehled vý-zkumu 1977, 24–25.

Rakovský, I. 1985: Morava na prahu eneolitu. Rukopisnepublikované kandidátské práce. Brno.

Romanovský, A. 1991: Povrchové sbery na hradišti StaréZámky v Brne-Líšni v roce 1988 (okr. Brno-mesto).Prehled výzkumu 1988, 78–79.

Skutil, J. 1946: Moravské nálezy jadeitových a nefrito-vých neolitických výrobku, slezské importy. Zvláštníotisk ze Slezského Sborníku 44, 4, 1–11. Opava.

Stuchlíková, J. 1997: Brno –Líšen (okr. Brno-mesto).Prehled výzkumu 1993–1994, 115–116.

Štelcl, J., Malina, J. 1973: Základy petroarcheologie.Brno.

Valoch, K. 1950: Sídlište diluviálního cloveka na pudeVelkého Brna, Príroda 43, 22–26.

Nálezová zpráva:Archiv ARÚ AV CR, Brno, v. v. i. –NZ c. j. 1357/83

Resumé

Brno (Cad. Líšen, Brno-mesto Dist.) Neolithic. LBK,MPWC. This article is concerned with Neolithic sites andisolated artifacts from cadaster Líšen in Brno. Systematicand salvage excavation, surface survey.

BRNO (K. Ú. MESTO BRNO, OKR. BRNO-MESTO)

Ulice Bašty 2–4, p. c. 351 (akce A020/2008). Neolit.Záchranný výzkum.V souvislosti s výstavbou parkovacího domu pro plá-

novaný hotel Padowetz ve dvore objektu Bašty 2–4, bylv mesících dubnu až cervnu 2008 proveden plošný zá-chranný archeologický výzkum. V roce 2009 bylo ukon-ceno jeho zpracování.Na zkoumané ploše 17 × 13 m bylo dokumentováno

krome reliktu stredovekého osídlení celkem 12 pravekýchjam (s. s. j. 33 až 35, 25, 27, 41, 43, 48, 53, 54), z nichžs. s. j. 54 a 53 lze priradit neolitické kulture s vypíchanoukeramikou.

Marek Peška

Resumé

Stadt Brno, Bašty Straße, Retungsgrabung, Stichband-keramik.

CERNÁ HORA (OKR. BLANSKO)

„Selkov“. LnK.MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.Cerná Hora leží v kopcovité lesnaté krajine boskovické

brázdy na rozhraní Ceskomoravské a Drahanské vrcho-viny, asi 25 km severne od centra Brna. Lokalita „Selkov“se rozkládá asi 1 km západne od centra obce, po oboustranách silnice spojující Cernou Horu a obec Býkovice,na mírném východním svahu nad vodotecí Býkovka.Behem dlouhotrvajícího dohledu (záchranný výzkum

od roku 2008) nad stavbou inženýrských sítí byla po od-vozu stavební destrukce z místního statku zjištena na cástiplochy archeologicky pozitivní situace. Behem dvoutýdnu záchranného výzkumu zde bylo prozkoumánoa zdokumentováno celkem 8 zahloubených objektu, pri-cemž dva z nich bylo možné interpretovat jako rozsáhlénepravidelné hliníky s pomerne kvalitním souborem kera-mického materiálu z období kultur s lineární a moravskoumalovanou keramikou. Chronologicky tyto nálezy potvr-zují drívejší zjištení, že prostor polní trati „Selkov“ bylosídlen již lidem s LnK a pozdeji se stal také pravdepo-dobne rozsáhlejším sídlištem kultury lidu s MMK.

Marek Lecbych

Resumé

Cerná Hora (Blansko Dist.). „Selkov“. LBK and MPWcultures settlements were discovered by the salvage archa-eological excavation on this locality.

310


DOMANÍN (OKR. HODONÍN)

Domanínský kopec. LnK, MMK (II. stupen ?). Síd-lište. Povrchový pruzkum.V souvislosti s rekognoskací terénu za úcelem vyhle-

dávání paleolitických lokalit byla na rozlehlém návršíDomanínský kopec (312 m) severne Domanína objevenanová neolitická lokalita (paleolitické artefakty nejsoupredmetem této zprávy, cf. Škrdla v tisku). Bylo nale-zeno jen nekolik nevýrazných keramických fragmentu:cást globulární nádoby s odlomeným výcnelkem náleže-jící kulture s lineární keramikou, polokulovitý výcneleka výcnelek typu soví hlavicka umístený na zaoblenémokraji hrncovité nádoby, které prísluší kulture s morav-skou malovanou keramikou, nejspíše mladšímu stupni.Nevelkou kolekci doplnuje reziduum jádra snad z rohovcetypu Krumlovský les, varieta II.

Martin Kuca, Petr Škrdla

Literatura

Škrdla, P., v tisku: Aurignacien Dolnomoravskéhoúvalu. 1. díl. Slovácko 2009.

Resumé

A small collection of LBK and MPWC material wascollected on the Domanínský kopec elevation near Do-manín.

HLADKÉ ŽIVOTICE (OKR. NOVÝ JICÍN)

Katastr obce. LnK, MMK. Sídlište (?). Povrchovésbery.V prubehu let 2007–2009 jsem objevil u obce Hladké

Životice na Fulnecku tri polykulturní sídlište v povodíHusího potoka (obr. 4). První lokalita ( H.Ž.1a–b ) jepoložena 300 metru jižne od obce na pravé strane Hu-sího potoka v nadmorské výšce 278 metru a prevýše-ním triceti metru nad údolím vesnice. Její spodní cástje narušena stavbou silnice a mostu. Pri skrývce zeminya na okolní polní ploše jsem našel nezdobenou keramiku,kterou prevážne radím ke kulture s lineární keramikou,ostatní ke kulture s moravskou malovanou keramikou.Broušená industrie je zastoupena pískovcovým klínem,nekolika cástmi sekerek a dvema vyhlazenými vypouk-lými kolecky vyrobenými z cerné bridlice (obr. 6:1). Ští-paná industrie je prevážne zhotovena z baltického silicitua dominují nálezy dlouhých cepelových nožu se srpovýmleskem nad srpovými cepelkami. Srpový prohnutý nuž(obr. 5:12) je vyroben z šedého, bíle pruhovaného silicitus laterální retuší, cepelový nuž (obr. 5:13) z šedého sili-citu se srpovým leskem a bilaterální retuší je na vrcholovéstrane retušován do špicky. V nalezené kolekci se vysky-tují prevážne drobná cepelová škrabadla vyrobená z hne-dého silicitu, nekdy v kombinaci s rydlem (obr. 5:7), vý-jimku zatím tvorí o neco vetší obloukovité škrabadlo z še-dého silicitu s retuší na terminální strane (obr. 5:10). Dvešipky z hnedého silicitu s bilaterální retuší jsou od sebe

Obr. 4. Hladké Životice. Katastr obce s vyznacením polohy lo-kalit.Abb. 4. Hladké Životice. Kataster der Gemeinde mit der Lageder Fundstellen.

typove odlišné (obr. 5:2–3). V souboru se dochovalo ne-porušené prícné rydlo z hnedého silicitu (obr. 5:6).Další sídlište (H.Ž.2a–b) se rozkládá naproti na levé

strane Husího potoka ve vzdálenosti 300 metru od brehuv nadmorské výšce 260 metru, prevýšení nad okolním te-rénem je 10 metru. Pramen, který stéká z polí, rozdelujelokalitu na dve cásti. Keramika se zde vyskytuje prevážnenezdobená, jenom na nepatrném „lineárním“ zlomku jedobre citelná cást voluty a na dalším vrypy– palcová vý-zdoba. Broušené hlazené nástroje jsou vyrobeny výhradneze zelené amfibolitické bridlice. Jedná se o sekerku kopy-tovitého tvaru, svisle protáhlou (rozmery: 130/46/20mm),v druhém prípade plochou se soumerným ostrím (roz-mery: 81/43/12 mm ; obr. 6:5–6), dva kopytovité klíny(parametry: 70/35/12 a 60/35/8 mm) a malý plochý klí-nek (velikost: 45/28/7; obr. 6:2–4). Ze štípaných nástrojuse nejvíce vyskytují drobná cepelová škrabadla, dlouhéneretušované cepele, nekolik srpových cepelek vetšinoutrapézového tvaru (obr. 5:15 – retuš a srpový lesk na vr-cholové strane). V oblasti pod lokalitou jsem našel šipkus vrubem a bilaterální retuší.Nová lokalita Hladké Životice 3( H.Ž. 3) se nachází

ve spodní cásti obce u levého brehu Husího potokave vzdálenosti 1200 metru smerem na východ od zmi-nované praveké lokality H.Ž. 2b. Krajina kolem potokaje z vetší cásti souvisle lemována nevýraznou protáh-lou vyvýšeninou, jejíž nadmorská výška postupne klesáod 260 m na 250 metru. Na samotném jejím konci prudcespadá dolu smerem k Husímu potoku a je ukoncena ma-lou oválnou nepravidelnou terasou o nadmorské výšce250 metru a prevýšením šesti metru nad okolním terénem.Zde je položená lokalita, sevrená uprostred mezi dvemapovodími, z pravé strany 200metru vzdálenýmHusím po-tokem, z levé Derenským potokem 200 metru od centrasídlište. Derenský potok se potom vlévá 600metru pod lo-kalitou do Husího potoka, který následne ústí po 700 me-trech do reky Odry. Nalezište je zemedelsky obdelávánoa samotné nálezy jsou koncentrovány na pomerne maléploše o rozloze 140× 100 metru. Nezdobená keramika sevyskytuje ve zlomcích a je typove stejná jako na ostatních

311


3 cm

Obr. 5. Hladké Životice. Nálezy kamenné štípané industrie.Kresba: D. Fryc.Abb. 5. Hladké Životice. Kataster der Gemeinde mit der Lageder Fundstellen.

„životických“ sídlištích. Nalezená spodní cást sekerky jevyrobena ze zeleného amfibolitu o rozmerech 55/40/12.Do pestrého souboru se zarazují štípané artefakty. Zobra-zeno je cepelové škrabadlo z tmave hnedého radiolaritus laterální retuší (obr. 5:8), cepelové škrabadlo z coko-ládove hnedého radiolaritu s retuší na terminální strane(obr. 5:9), cepelové škrabadlo s retuší na terminální strane(obr. 5:11), rydlo z radiolaritu (obr. 5:16), hrot ze silicitu(obr. 5:17). Nuž z bílého silicitu (obr. 5:14 ) je po za-lomení druhotne opracován pribroušením na vrcholovéstrane. Pribrušování lze rovnež rozpoznat na malé late-rálne retušované cepelce (obr. 5:5), mohla snad být sou-cástí labyrintu drobných cepelek vsazených do rukojeti.Výrazná je i eneolitická šipka z hnedého silicitu s dorzálnía laterální retuší (obr. 5:4).Na pravekých sídlištích v Hladkých Životicích bylo

pri výrobe štípané industrie použito predevším pestréhomnožství glacigenních sedimentu, výjimku tvorí H.Ž.3,kde jsou nekteré nástroje z radiolaritu. Pri posouzení spo-radických zlomku keramiky se domnívám, že se jednápredevším o „lineární“ osídlení moravského horizontu2. stupne. Ostatní zlomky radím ke konci 2. stupne kul-tury s moravskou malovanou keramikou.

Daniel Fryc

Resumé

Hladké Životice (Bez. Nový Jicín) Kataster der Geme-inde. LBK u. MBK. Siedlung (?). Oberflächensammlun-gen.

HULÍN (K. Ú. HULÍN, PRAVCICE,OKR. KROMERÍŽ)

„U Obrázku“ (výzkum Hulín –Pravcice 1). LnK,MMK. Sídlište, kulturní vrstva. Záchranný archeolo-gický výzkum. Uloženo v AC Olomouc.

Plocha vymezená 49°19’26.537"N, 17°28’51.423"E;49°19’26.342"N, 17°28’56.728"E; 49°19’26.375"N,17°28’51.415"E; 49°19’26.375"N, 17°28’51.415"E.

Na polykulturní lokalite na rozhraní katastru Hulínaa Pravcic, která byla zkoumána od roku 2006 v souvis-losti s budováním komunikace R 55, probehla v mesícíchúnoru až dubnu 2009 poslední sezona záchranného vý-zkumu, který nesl pracovní oznacení Hulín – Pravcice 1 –„U Obrázku“ (Danhel 2009; Paulus 2007, 2008). Výzkumv jarních mesících roku 2009 probíhal v jihozápadnímcípu puvodní plochy (v míste západního konce násypupremostení R 55 místní komunikací z Hulína do Pravcic),kde zbýval pás kryjící vedení optického kabelu. Protožev roce 2008 byly po obou stranách tohoto pásu zjiš-teny melce zapuštené žárové hroby a prítomnost kulturnívrstvy, bylo pristoupeno ke skrývce ornice a následnémusnižování podornicí – kulturní vrstvy (k. 315) – pomocíctvercu. Ctvercová sít’ (4×4 a 4×2 m, 744 m2) pokrylacelý zbývající V–Z orientovaný pás o délce 104 m a šírce6–8 m. Mocnost vrstvy dosahovala na Z 1,2 m a smeremk V postupne klesala na 0,50 m. Ctverce byly skrýványpo mechanických vrstvách 0,2 m, pricemž nejvíce nálezubylo zastoupeno ve svrchní vrstve. Na profilech se nepo-darilo rozeznat žádné dílcí zvrstvení a celá vrstva se jevilajako jednolitá. Objekty se zpravidla barevne od kulturnívrstvy neodlišovaly, a byly proto zjišt’ovány až na úrovnipodloží. Prozkoumáno bylo 28 objektu pravekého stárí,6 žárových hrobu, 2 pohrby v objektech a 2 nedatovanépohrby v kulturní vrstve. Posledne zmínené pohrby v kul-turní vrstve neobsahovaly žádné predmety a jejich chro-nologická pozice není jistá.

Neolitické osídlení se na výzkumu Hulín – Pravcice 1v trati „U Obrázku“ koncentrovalo v jižní cásti zkoumanéplochy. Pro nálezy kultury s lineární keramikou (dáleLnK) lze upresnit, že se jednalo o jihozápadní cíp plo-chy skrytý pro západní cást náspu mostu pres R 55, kterýspojuje v míste puvodní komunikace Hulín a Pravcice.V tomto sektoru byly nálezy LnK doloženy i na sou-sedním výzkumu Pravcice 1 – „Pravcické nivky“. Neko-lik sídlištních objektu LnK predstavovalo podobne jakov predchozích sezonách melké nevýrazné jámy. I kdyžprímo z výplne objektu nepochází datovatelný materiál, jepravdepodobné, že náleží LnK, protože tesne nad nimi sev kulturní vrstve nacházelo množství keramiky této kul-tury. Rovnež charakter jam odpovídá zjištením z pred-chozích sezon výzkumu. Nálezy dosahovaly až k úrovnipodloží a je zrejmé, že nekteré koncentrace ukazovalyna výplne melkých objektu, bohužel barevne neodlišitelnéod samotné zkoumané vrstvy. Keramika LnK se takto vy-skytovala ve ctvercích 319–321 a 324–329 práve nad mel-kými objekty 1311, 1329–1332 a 1336. Pomerne cetnese nacházela keramika LnK jako intruze v objektech ji-ného stárí.

312


Obr. 6. Hladké Životice. Nálezy broušené industrie. Foto: D. Fryc.Abb. 6. Hladké Životice. Funde der Steinschliffindustrie. Photo: D. Fryc.

Ponekudméne citelné byly pozustatky po kulture s mo-ravskou malovanou keramikou, která byla nacházenave vrstve i jako prímes v objektech jiného stárí.

Miroslav Danhel

Literatura

Danhel, M. 2009: Pravcice (okr. Kromeríž), Prehled vý-zkumu 50, 257.

Paulus, M. 2007: Hulín (okr. Kromeríž), Prehled vý-zkumu 48, 362.

Paulus, M. 2008: Pravcice (okr. Kromeríž), Prehled vý-zkumu 49, 321.

Resumé

Hulín (Kat. Hulín, Pravcice, Bez. Kromeríž). „U ob-rázku“ (Hulín – Pravcice 1). LBK, MBK. Siedlung, Kul-turschicht. Rettungsgrabung.

JINACOVICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Za Sýckami“. MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.V listopadu a prosinci roku 2009 uskutecnili pracov-

níci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkumna parcele c. 742/1 v polní trati „Za Sýckami“ v souvis-losti s budováním nové komunikace pred plánovanou zá-stavbou území rodinnými domy.Uvedená trat’ se nachází ve východní cásti približne li-

chobežníkového prostoru, který leží mezi jižním okrajemstávajícího intravilánu a areálem bažantnice. Trasa komu-nikace byla vedena napríc od západu k východu jeho se-verní tretinou, pricemž archeologické objekty byly zjiš-teny jen ve východním úseku poblíž bažantnice. Dosudneznámá lokalita je situována v nadmorské výšce od 310do 314m, ve spodní partii jižního až jihozápadního svahu,

jímž klesá clenitý hrbet vybíhající severozápadním sme-rem z vrchu Velká Baba (445,6 m n. m.) k levému beze-jmennému prítoku Mnišího potoka. Její presná poloha jena ZM CR 1:10 000, list 24-32-19, urcena body o sourad-nicích 3:359, 4:361, 14:359 a 15:361 mm od Z:J s. c.Celkem bylo prozkoumáno 41 sídlištních objektu, které

byly všechny predbežne datovány do kultury s morav-skou malovanou keramikou. Krome blíže neurcitelnýchvýkopu se zde nacházely predevším zásobní jámy, jejichždna a steny byly obvykle vypáleny, a kratší i delší žlaby.Jeden ze žlabu vymezoval tri steny víceméne pravoúhlénadzemní stavby o rozmerech cca 11,5 × 8,4 m, oriento-vané kratší stranou k východu (obr.7).

Michal Prichystal

Resumé

Bei derß Rettungsgrabung in Flur „Za Sýckami“ wardie Siedlung der Kultur mit der mährischen bemalten Ke-ramik abgedeckt.

JIRÍKOVICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Díly“. MMK?. Ojedinelý nález. Záchranný vý-zkum.V cervnu a cervenci roku 2009 uskutecnili pracovníci

ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický výzkumna parcelách c. 472/15 a 472/23 v polní trati „Díly“ v sou-vislosti s výstavbou výrobní, montážní a výstavní halyEDEN CZ, s. r. o.Uvedené pozemky se nacházejí v severní cásti ka-

tastrálního území a priléhají k západní strane silniceJiríkovice–Tvarožná prímo naproti stávajícímu areálu ze-medelského družstva. Lokalita je situována v nadmorskévýšce okolo 249 m, na temeni plochého návrší, které sepozvolna zvedá nad soutokem Rokytnice s Romzou. Její

313


Obr. 7. Jinacovice. „Za Sýckami“. Celkový pohled na dum kul-tury s moravskou malovanou keramikou.Abb. 7. Jinacovice. „Za Sýckami“. Gesamtblick auf das Hausder Kultur mit der mährischen bemalten Keramik.

presná poloha je na ZM CR 1:10 000, list 24-43-02, ur-cena bodem o souradnicích 225:187 mm od Z:J s. c.Pri zemních pracích prekvapive nedošlo k odkryvu žád-

ného objektu, prestože dotcený prostor leží jen asi 200 mjižne od plochy zkoumané v roce 1998 pred nakonec nere-alizovanou výstavbou nákupne-spolecenského komplexuRohlenka. Ze snímané ornice se podarilo získat pouzemalé jednopodstavové jádro z krišt’álu, které by se mohlovztahovat k mladoneolitické komponente zjištené výševzpomenutým výzkumem v roce 1998 (Bálek, Matejíc-ková 1999; Cižmár, Geislerová, Unger eds. 2000, 166).

Michal Prichystal

Literatura

Bálek, M., Matejícková, A. 1999: Jiríkovice (okr. Brno-venkov). Prehled výzkumu 40 (1997–1998), 235–236.

Cižmár, M., Geislerová, K., Unger, J. (eds.) 2000: Vý-zkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno: Ústav ar-cheologické památkové péce Brno, 166.

Resumé

Bei der Rettungsgrabung in Flur „Díly“ wurdenur ein Kern aus Bergkristall im Ackerboden gefun-den. Das Artefakt gehört wahrscheinlich zur Kulturmit der mährischen bemalten Keramik.

KOBERICE (OKR. OPAVA)

„Za Šíleným“. Hornoslezská lengyelská skupina.Sídlište. Záchranný archeologický výzkum.Archeologický výzkum na katastru obce Koberice

v trati „Za Šíleným“ probehl v souvislosti s výstavbourodinného domku na parcele c. 1594/23. Lokalita je situ-ována na severovýchodním okraji obce Koberice. Ze se-verní strany je ohranicena Dubovou ulicí, která smeruje

Obr. 8. Krnov–Cervený Dvur. Keramika LnK.Abb. 8. Krnov–Cervený Dvur. Keramik der LBK.

dále do Strahovic. Jižní, západní a východní okraj je le-mován ulicí Príkopy. Doposud identifikovaná cást nale-zište se nachází ve stredních partiích výrazné terénní vlny,která se kloní k jihozápadu. Pod návrším se nachází vo-dotec známá jako Oldrišovský potok. Lokalita jako celekje situována ve výrazne zvlnené krajine Hlucínské pahor-katiny. Pri archeologických pracích bylo zachyceno petzahloubených kruhových objektu, v jejichž výplních senacházely keramické zlomky náležící lidu hornoslezskélengyelské skupiny.

Jirí Juchelka

Resumé

Koberice (Kat. Koberice, Bez. Opava) „Za Šíleným“.Oberschlesischen Gruppe der Lengyel-Kultur. Siedlung.Rettungsgrabung.

KRNOV (K. Ú. OPAVSKÉ PREDMESTÍ,OKR. BRUNTÁL)

Cervený Dvur. LnK. Sídlište (?). Povrchové sbery.Pri provádení povrchových sberu na polykulturní lo-

kalite Cervený Dvur (viz poloha „A“ na obr. v kapitoleEneolit) bylo mimo jiné nalezeno nekolik drobných frag-mentu keramiky (obr. 8) náležejících kulture s lineárníkeramikou. Jedná se o první nález této kultury v blíz-kém okolí Krnova na pravém brehu reky Opavy. Nej-bližší známé nalezište LnK je na dohled od CervenéhoDvora na levém brehu reky (na polské strane) v Branicích(Gedl 2005, 44).

Svatopluk Bríza, Petr Ulahel

Literatura

Gedl, M. 2005: Nejstarší dejiny území mesta a stredis-kové obce Kietrz. In: Wspólne korzenie, wspólna Eu-ropa. Kietrz, 39–63.

Resumé

Krnov (Kataster Opavské Predmestí, Bez. Bruntál).„Cervený Dvur“. LBK. Siedlung (?). Oberflächensa-mmlungen.

314


KURIM (OKR. BRNO-VENKOV)

Ulice Knínická 1577. VK. Sídlište. Záchranný vý-zkum.Na prelomu dubna a kvetna roku 2009 uskutecnili pra-

covníci ÚAPP Brno, v. v. i., záchranný archeologický vý-zkum v ulici Knínická c. 1577 v souvislosti s II. etapouprístavby areálu firmy Dahlhausen CZ.Uvedený areál se nachází asi 250 m západne od ji-

hozápadního cípu intravilánu, približne uprostred jižníhoúseku polní trate „Krivé“, který priléhá k severní stranesilnice II/386 z Kurimi do Moravských Knínic (ulice Kní-nická). II. etapou prístavby byl zasažen obdélníkový po-zemek o rozmerech cca 65× 40 m bezprostredne navazu-jící na zadní (severozápadní) hranu stávající administra-tivne skladovací budovy a zpevnené obslužné plochy. Lo-kalita je situována v nadmorské výšce od 278 do 280 m,ve spodní partii mírného jižního svahu, jímž klesá plochénávrší vybíhající jihovýchodním smerem z vrchu Cim-perk (396,8 m n. m.) k potoku Kurimka. Její presná po-loha je na ZM CR 1:10 000 list 24-32-13 urcena bodyo souradnicích 403:337, 409:339, 407:343 a 401:341 mmod Z:J s. c.Ackoliv se jedná o prostor známého sídlište kultury s li-

neární keramikou, jehož cásti byly odkryty již pri budo-vání stávajícího areálu firmy Dahlhausen CZ v roce 2003a sousední provozovny firmyMCAE Systems v roce 2005(Prichystal 2004; Výška 2006), nebyla stavební cinnostdopredu náležite oznámena. Zemní práce byly náhodnezjišteny ve fázi, kdy byl terén s výjimkou úzkého pásu po-dél východní hrany výrazne snížen buldozerem až na zá-kladovou plán. Presto bylo následným záchranným vý-zkumem zachyceno celkem 7 pravekých sídlištních ob-jektu. Získaný nepocetný materiál datuje 2 jámy do kul-tury s vypíchanou keramikou.

Michal Prichystal

Literatura

Prichystal, M. 2004:Kurim (okr. Brno-venkov). Prehledvýzkumu 45, 127.

Výška, K. 2006: Kurim (okr. Brno-venkov). Prehled vý-zkumu 47, 107.

Resumé

Bei der Rettungsgrabung in Knínická Strasse wurdenzwei Siedlungsgruben der Kultur mit der Stichbandkera-mik abgedeckt.

KYJOVICE (OKR. ZNOJMO)

„Sutny“. LnK. MMK. Sídlište. Systematický vý-zkum.V roce 2009 pokracoval systematický výzkum

na známé polykulturní lokalite v Kyjovicích, v trati„Sutny“, který navázal na predchozí sezonu pod patronacíÚstavu archeologie a muzeologie FF MU v Brne (Kuca,Kazdová, Šabatová 2009).

MetodikaByla prozkoumána cást sektoru B4 (Kuca, Kazdová,

Šabatová 2009, obr. 8), konkrétne ctverec 2e (obr. 9), v je-hož rámci bylo pokracováno v podrobné preparaci ob-jektu c. 738 se zamerováním jednotlivých nálezu in situpomocí totální stanice, pricemž byl peclive sledován a od-delován každý kontext. Dále byl ve ctverci 2d zdoku-mentován a zdigitalizován profil hliníku c. 739 (obr. 10)za pomocí digitální fotogrammetrie. Stejne se postupo-valo i pri výzkumu ctvercu 3d, 3e a 3f, z nichž po-slední dva byly již prozkoumány kompletne. Vznikla taksada fotogrammetrických plánu jednotlivých úrovní i pro-filu, které byly dále zároven s probíhající terénní cástívýzkumu digitalizovány. Jednotlivé vlícovací body bylyzamerovány totální stanicí a zpracovávány v prostredíGIS, což umožnilo vytvárení presnejších digitálních plánubez nutnosti klasické technické kresby na papír a násled-ného skenování. Touto metodou se postupovalo i pri od-krývání okolních ctvercu po pravidelných vrstvách. Rov-než probehl výzkum ctvercu 3e a 3f. Na nich byly za-chyceny relikty kulových jamek a vetší množství recent-ních zásahu (stopy orby, relikty blíže neurceného druhu –bývalý stromový sad ?). Exkavace probíhala po umelýchvrstvách o mocnosti cca 10 cm. Vybrané typy artefaktu(oznacované jako „nález“) byly zamerovány in situ po-mocí totální stanice. Veškerá výpln pravekých objektubyla plavena pres síta s rozmery ok 0,25 mm a 1 mm.Získané vzorky jsou prubežne trídeny a vyhodnocovány.Detekce fosfátu v pudních vzorcíchBehem výzkumu jsou pro úcely geoarcheologických

analýz systematicky odebírány pudní vzorky z každé ulo-ženiny. Pocítá se napríklad s kvantitativní pudní analýzouna koncentraci fosfátu.V srpnu 2009 byla prímo na lokalite experimentálne

testována polní metoda fosfátové pudní analýzy. Použitabyla modifikace Gundlachovymetody podle Eidta (1977),za použití keramických desticek usnadnujících semikvan-titativní deskripci. Odebrány byly také vzorky na kvanti-tativní laboratorní analýzu.

a) MetodikaPoužité chemikálie:Cinidlo 1: 10 g molybdenan amonný(NH4)6Mo7O24.4 H2O

200 ml H2O

100 ml HCl

Cinidlo 2: 0,5 g kys. askorbová100 ml H2O

b) Postup1. odebrání vzorku (množství – na špicku skalpelu)2. pridání 2 kapek cinidla 13. ponechání reakce 2 minuty4. pridání cinidla 2 (jedné nebo dvou kapek podlevýsledku)5. fotodokumentace po 3 minutách

Z každého místa byly k semikvantitativní analýze vždyodebrány tri vzorky. Výsledky dvouminutové reakce bylyvždy fotograficky zdokumentovány. Problém pusobil po-lední žár, který vedl k rychlému znehodnocení roztoku ky-

315


Obr. 9. Kyjovice. Plán výzkumu.Fig. 9. Kyjovice. Excavation plan.

Obr. 10. Kyjovice. Profil hliníku c. 739 kultury s MMK (pohled od západu).Fig. 10. Kyjovice. A profile of the pit number 739 of the Moravian Painted Ware Culture (view from the west).

316


seliny askorbové, což se podarilo vyrešit pridáváním re-agentu na stinném míste.c) VýsledkyZískané výsledky byly serazeny sestupne podle inten-

zity zabarvení (zmodrání).

1) sektor B4, ctverec 3dA: sprašové podloží: slabé zabarvení (3.)B: svetlejší recentní objekt rozpoznatelný ve výplnihliníku: nejslabší zabarvení (4.)C: výpln hliníku (objekt 739, locus 02): nejsilnejšízabarvení (1.)D: objekt 754 rozpoznaný na profilu pri výzkumuvedlejšího ctverce 2d v roce 2007, který by se snad melnezretelne rýsovat i v tomto ctverci (jde možnáo eneolitický objekt zahloubený do neolitickéhoobjektu 739): o neco slabší zabarvení než C (2.)

Predpokládaný recentní zásah se nízkým obsahem fos-fátu dostatecne odlišil od výplne hliníku (vyšší obsahfosfátu) a od sprašového podloží (strední obsah fosfátu).Nelze však jasne prokázat existenci objektu 754 v tomtoctverci; výsledný nepríliš zretelný rozdíl mezi C a D mohlbýt zpusoben i nepatrne odlišnýmmnožstvím odebranéhovzorku pudy.

2) sektor B4, ctverec 2d, východní profilA: podornicní vrstva náležející už k výplni objektu 739(locus 02): silnejší zabarvení (podobne jako u ostatníchvýplní objektu) (4.)B: výpln objektu 739 (locus 10): nejsilnejší zabarvení (1.)C: výpln objektu 739 (locus 14): silnejší zabarvení (jakou ostatních výplní objektu) (5.)D: výpln objektu 739 (locus 15): silné zabarvení (2.),odlišitelné od ostatních vzorku výplne objektu 739 (vzorky A, B, C, D)E: soucást výplne objektu 739, oznacovanáza nepropálenou mazanici (locus 13): slabší zabarvení,které koresponduje s interpretací tohoto locu jakonepropálené mazanice/kaolinu (6.)F: ornice (locus 01): zbarvení se témer nevytvorilo (8.)G: sprašové cocky: velmi slabé zabarvení (7.)H: propálené vrstvicky na východním profilu: pomernesilné zabarvení, srovnatelné se vzorkem D (3.)

Vzorky výplne objektu a vzorek propálené vrstvy obsa-hovaly významné množství fosfátu, ve srovnání se vzorkyornice, sprašových cocek v profilu a nepropálené maza-nice.

3) sektor B4, ctverec 1eF: výpln objektu se znacným množstvím mazanice(locus 29): mírne slabší zabarvení než u vzorku G, alestále výrazne odlišitelné od vzorku E a A (2.)G: silne probarvená výpln objektu 738 (locus 6):nejsilnejší zabarvení (korespondovalo s nejvyššíprobarveností tohoto locusu)H: šedá okrajová výpln objektu 738 (locus 17): strednesilné zabarvení (3.)

Výsledky fosfátové analýzy polní metodou tedy uka-zují, že na lokalite existují koncentrace antropogenních

fosfátu v archeologickém kontextu. Pudní vzorky ode-brané v pravidelné síti umožní presnejší analýzy a vzá-jemné srovnání.Získané nálezy a predbežné výsledkyZ neolitických objektu (predevším z lengyelského hli-

níku 739) byla získána charakteristická keramika kulturs lineární keramikou II. stupne, jeden výrazný fragmentIV. fáze kultury s vypíchanou keramikou a predevšímfáze Ia kultury s moravskou malovanou keramikou, vc.fragmentu ženských plastik strelického typu (obr. 11) cidrobných hlinených predmetu (napr. korálek). Jinak bylyu všech zjištených kultur zastoupeny všechny keramickétrídy, malba se na keramice kultury s MMK jako obvykledobre zachovala.

Obr. 11. Kyjovice. Zadní partie ženské plastiky z hliníku c. 739kultury s MMK.Fig. 11. Kyjovice. A back of a women statuette from the pitnumber 739 of the Moravian Painted Ware Culture

Kamennou industrii reprezentuje pocetná kolekce ští-pané kamenné industrie (získané predevším z plavení ob-jektu) a nekolik kusu broušené (obr. 12) a ostatní kamennéindustrie. Mezi zajímavé nálezy lze zmínit cepel z ro-hovce typu Krumlovský les, varieta I, na které byly za-znamenány stopy dehtu. Artefakt byl podroben analýzev rámci širšího kontextu území Moravy a tato studie jižbyla predána do odborného tisku (Prokeš et al., v tisku).Bylo zjišteno, že se jedná o brezovou smolu, která sloužilajako pojivo do násady složeného nástroje. Typologickya technologicky odpovídá štípaná a broušená kamenná in-dustrie již dríve zjišteným záverum (cf. Oliva 1984; Vo-kác 2008).Exkavací a plavením výplní pravekých objektu byl dále

získán pocetný osteologický materiál, cervené a žlutébarvivo, mazanice, uhlíky, malakofauna a palynologickévzorky.Nekolik uhlíku z objektu 738 bylo odesláno na radio-

karbonové datování do Poznane (Poznan Radiocarbon La-boratory; realizaci provedl T. Goslar) a jejich hodnotyukazuje tabulka 1. Získaná data korespondují s rozptylemrakouských lengyelských dat (Stadler et al. 2006; Stadler,Ruttkay 2007).

317


Tab. 1. Kyjovice. Radiokarbonová data z objektu 738 podle Reimer et al (2004); OxCal v3.10 Bronk Ramsey (2005);cub r:5 sd:12 prob usp[chron].Tab. 1. Kyjovice. Radiocarbon dates from the pit 738, calibrated by Reimer et al (2004); OxCal v3.10 Bronk Ramsey(2005); cub r:5 sd:12 prob usp[chron].

Lokalita Císlo vzorku Výsledek (BP) Kalibrace (cal BC) 95.4% probability

Tešetice-Kyjovice Tesetice 0.738/09 loc 06 5950 ±50 4960BC (95.4%) 4710Tešetice-Kyjovice Tesetice 0.738/09 loc 18 5850 ±40 4830BC (95.4%) 4600

Obr. 12. Kyjovice. Polovina sekeromlatu z hliníku c. 739 kul-tury s MMK.Fig. 12. Kyjovice. A half of the bottle-axe from the pit num-ber 739 of the Moravian Painted Ware Culture

Po provedení mechanického zakrytí staré plochy v sek-toru C4 byl proveden v daném míste povrchový sber,pri kterém bylo mj. získáno nekolik kusu artefaktu zho-tovených z radiolaritu typu Szentgál a z patinovaných ro-hovcu, které mohou indikovat blízké, zrejme mladopaleo-litické osídlení.Realizace terénního výzkumu a jeho další zpraco-

vání je hrazeno z výzkumného zámeru MSM0021622427a grantu GACR 404-09-H020.

Martin Kuca, František Trampota, Eliška Kazdová,Lubomír Prokeš, Jan Petrík, Jan Kolár,

Zuzana Fajkošová

Literatura

Bronk Ramsey, C. 2005: Oxcal program v3.10. Online:http://www.rlaha.ox.ac.uk/0/oxcal.php

Eidt, R. C. 1977: Detection and examination of anthro-sols by phosphate analysis, Science 197, 1327–1333.

Kuca, M., Kazdová, E., Šabatová, K. 2009: Kyjovice(okr. Znojmo). Prehled výzkumu 50, 248–250.

Oliva, M. 1984: Typologické, chronologické a soci-ální aspekty štípané industrie In: E. Kazdová (ed.),Tešetice-Kyjovice 1. Starší stupen kultury s morav-skou malovanou keramikou. Brno, 212–231.

Prokeš, L., Procházková, M., Kuca, M., Parma, D.,Fojtík, P., Humpola, D., v tisku: Identifikace tma-vých smolných hmot z neolitických nálezu na Mo-

rave. Sborník prací Filozofické fakulty brnenské uni-verzity, rada M 14.

Reimer, P. J., Baillie, M. G. L., Bard, E., Bay-liss, A., Beck, J. W., Bertrand, C., Blackwell, P. G.,Buck, C. E., Burr, G., Cutler, K. B., Damon, P. E.,Edwards, R. L., Fairbanks, R. G., Friedrich, M.,Guilderson, T. P., Hughen, K. A., Kromer, B., Mc-Cormac, F. G., Manning, S., Bronk Ramsey, C.,Reimer, R. W., Remmele, S., Southon, J. R., Stui-ver, M., Talamo, S., Taylor, F. W., van der Plicht,J., Weyhenmeyer, C. E. 2004: Terrestrial radiocar-bon age calibration 26 CAL KYR BP. Radiocar-bon 46, 1029–1058.

Stadler, P., Ruttkay, E. 2007: Absolute chrono-logy of the Moravian-Eastern-Austrian Group(MOG) of the Painted Pottery (Lengyel-Culture)based on new radiocarbon dates from Austria. In:J. K. Kozłowski, P. Raczky (eds.): The Lengyel,Polgár and related cultures in the Middle/LateNeolithic in Central Europe, 117–146, Kraków.

Stadler, P., Ruttkay, E., Doneus, M., Freisin-ger, H., Lauermann, E., Kutschera, W., Ma-teiciucová, I., Neubauer, W., Neugebauer-Maresch, Ch. Trnka, G., Weninger, F.,Wild, E. M. 2006: Absolutchronologieder Mährisch-Ostösterriechischen Gruppe (MOG)der bemalten Keramik aufgrund von neuen 14C-Datierungen. Archäologie Österreichs 17/2, Fest-schrift für Elisabeth Ruttkay, 41–69, Wien.

Vokác, M. 2008: Broušená a ostatní kamenná industriez neolitu a eneolitu na jižní Morave se zvláštním zre-telem na lokalitu Tešetice-Kyjovice. Rukopis doktor-ské práce na FF MU, Brno.

Resumé

Kyjovice – Sutny represents a well-known polyculturalsurface site. In season 2009, the systematical researchcontinued in sequence on season 2008 (cf. Kuca, Kaz-dová, Šabatová 2009). A new collection of pottery,chipped, polished and other stone industry, molluscanmaterial, charcoal, osteological material, palynologicalsamples and pigment were found on the locality duringthe excavation. A collection of the material can be classi-fied as Linear Pottery Culture, Stroked Ornamented Pot-tery Culture and Moravian Painted Ware Culture. Sam-ples for 14C analysis were collected from two horizonsfrom the pit 738. The 14C dating results correspond withthe Austrian Lengyel dating.

318


LECHOTICE (OKR. KROMERÍŽ)

„Podlesí“. LnK. Sídlište. Povrchový pruzkum.Overovací povrchový pruzkum na známé neolitické lo-

kalite u Lechotic (Skutil 1931) potvrdil drívejší poznatky.Nalezena byla kolekce keramiky, štípané kamenné in-dustrie a torzo otloukace z kremene. Keramika je ne-výrazná, jednotlivé fragmenty obsahují vetšinou výraznéorganické prímesi. Ke kulture s lineární keramikou lzes jistotou priradit rozeklaný výcnelek. Nekolik zlomkuindikuje možné osídlení lokality v jiném pravekém ob-dobí. Soubor štípané kamenné industrie obsahuje 12 kusu.V surovinovém spektru prevažuje silicit severské prove-nience (SGS; 6 kusu), jeden úštep ze silicitu krakovsko-censtochovské jury, dva kusy nebylo možné urcit a trikusy jsou prepálené. Z technologického hlediska se jednáo 2 nástroje (úštepová škrabadla z prepáleného silicitu),cepel (SGS), zbytek tvorí úštepy.

Martin Kuca, Petr Škrdla

Literatura

Skutil, J. 1931: Rud. Janovského paleolitické nálezyz Holešovska. Naše Valašsko 3, 77-89.

Resumé

A small collection of the Linear Pottery Culture mate-rial was collected at Lechotice, Kromeríž district.

MALHOSTOVICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„U Bílého kamene“. LnK. Sídlište. Záchranný vý-zkum.V kvetnu roku 2009 uskutecnili pracovníci ÚAPP

Brno, v. v. i., záchranný výzkum v polní trati „U Bí-lého kamene“ v souvislosti s výstavbou zpevnené polnícesty C13. Uvedená trat’ se nachází východne od obcemezi Šekramským potokem a potokem Žalvír. Polní cestaC13 prochází od SV k JZ napríc východní cástí této trate,pricemž archeologické objekty byly zjišteny jen v jejímjižním úseku. Lokalita je situována v nadmorské výšceod 314 do 316 m, na mírném jihozápadním svahu, kte-rým klesá plochý hrbet vybíhající severozápadním sme-rem z masivu Zlobice k potoku Žalvír. Její presná polohaje na ZM CR 1:10 000, list 24-32-08, urcena body o sou-radnicích 391:360 a 394:365 mm od Z:J s. c.Povrchovými sbery bylo v techto místech již dríve do-

loženo opakované praveké a rane stredoveké osídlení (Do-ležel 1985, 87; Kuca, Doležel 2008). Nove bylo plošneodkryto celkem 19 sídlištních jam. Vetšina z nich bylana základe získaného materiálu datována do kultury s li-neární keramikou.„Zlámaniny“. Neolit až eneolit. Sídlište. Záchranný

výzkum.V cervenci roku 2009 uskutecnili pracovníci ÚAPP

Brno, v. v. i., záchranný výzkum v polní trati „Zlámaniny“v souvislosti s výstavbou zpevnené polní cesty C2. Uve-dená trat’ se nachází asi 900 m jihovýchodne od jižního

okraje obce, na úpatí severozápadního svahu hrbetu Zlo-bice. Polní cesta C2 prochází od SZ k JV napríc severový-chodní cástí této trate, pricemž archeologické nálezy bylyzjišteny jen v jejím jihovýchodním úseku. Lokalita je si-tuována v nadmorské výšce okolo 316 m, v horní partiimírného, drobnými vodotecemi rozbrázdeného severozá-padního svahu, který se táhne od masivu Zlobice k údolnínive rícky Lube. Její presná poloha je na ZM CR 1:10 000,list 24-32-08, urcena bodem o souradnicích 333:284 mmod Z:J s. c.Povrchovými sbery bylo v techto místech již dríve do-

loženo opakované praveké a rane stredoveké osídlení (Do-ležel 1985, 87; 1997, 119). Nove bylo v rámci skrytéplochy získáno celkem 8 kamenných štípaných artefaktu,které je možné datovat pouze rámcove do rozmezí neolituaž eneolitu.

Michal Prichystal

Literatura

Doležel, J. 1985: Praveké a rane stredoveké osídlení Tiš-novska – predbežné výsledky povrchovéhopruzkumuv letech 1979–1983 (okr. Blansko, Brno-venkov).Prehled výzkumu 1983, 85–89.

Doležel, J. 1997: Malhostovice (okr. Brno-venkov). Pre-hled výzkumu 1993–1994, 119.

Kuca, M., Doležel, J. 2008: Malhostovice (okr. Brno-venkov). Prehled výzkumu 49, 277–279.

Resumé

Bei der Rettungsgrabung in Flur „U Bílého kamene“war die Siedlung der Kultur mit der Linienbandkeramikabgedeckt.Bei der Rettungsgrabung in Flur „Zlámaniny“ wurden

8 neolithische oder äneolithische gespaltene Steinarte-fakte gefunden.

MAŠOVICE (OKR. ZNOJMO)

„Pšenicné“. MMK (fáze IIa). Sídlište. Záchrannýarcheologický výzkum.V srpnu roku 2009 byl realizován další záchranný ar-

cheologický výzkum na známé neolitické lokalite v Ma-šovicích. V prostoru budovaného rodinného domu na par-cele císlo 718/56 bylo prozkoumáno 6 zahloubených ob-jektu. Jednalo se o dve jednoduché sídlištní jámy, je-den clenitý hliník, cást mohutného hliníku a dve kulovéjamky. Clenitý hliník obsahoval velkou kolekci keramikya štípané industrie, ve které surovinove dominoval krišt’ál.Materiál získaný z objektu je všechny datuje do obdobíkultury s moravskou malovanou keramikou, fáze IIa.

David Humpola

Resumé

Mašovice (Bez. Znojmo), „Pšenicné“. Lengyel II.Siedlung. Rettungsgrabung.

319


MODRICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Rybníky“. Obslužná komunikace firmy Terramet,spol. s. r. o. Parc. c. 1690/52 a 1690/54. MMK. Sídlište.Záchranný výzkum.

Behem výstavby nové obslužné asfaltové komunikacek areálu firmy Terramet byly prozkoumány dva objektytypu zásobní jámy a hliníku z období kultury s MMK.Z hliníku byly vyzvednuty zlomky malované keramiky,z nichž se v keramické laboratori podarilo sestavit vetšícásti prekrásne zdobeného poháru a mísy, které byly vy-zdobeny geometrickými vzory v cervených a žlutých bar-vách.„Rybníky“. Areál firmy ZZM, s. r. o. Parc.

c. 1690/128, 1690/129, 1690/18, 2090. Sídlištní jáma,MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.Jediný sídlištní objekt na zkoumané ploše náležel kul-

ture s MMK (k.4666/4686). Byl dokumentován jednímrezem a zcásti také plošnou sondou, která však nedo-sáhla jeho dna. Svrchní vrstvy presto poskytly dostatecnémnožství zlomku keramiky s typickou výzdobou pro tutokulturu.

Petr Kos

Resumé

Modrice (Bez. Brno-venkov), „Rybníky“. MBK.Siedlung. Rettungsgrabung.

MOKRÁ-HORÁKOV (K. Ú. HORÁKOV,OKR. BRNO-VENKOV)

„Ctvrtky“. MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.

V prubehu rekonstrukce kanalizace v katastru obce Ho-rákov byly dokumentovány pozustatky pravekého osíd-lení v plošne zkoumaném prostoru deponie zeminy, zalo-žené na známé archeologické lokalite „Ctvrtky“. Celkemzde bylo prozkoumáno 21 zahloubených objektu; vetšinuz nich lze datovat do období kultury s moravskou malo-vanou keramikou, a to do stupne Ib. Zvlášte pocetná jekolekce nálezu z obj. 507, pricemž polovina jeho zásypubyla po zralé úvaze ponechána in situ pro další, podrob-nejší výzkum. Pocetný nálezový soubor zahrnuje vedlemalované keramiky i množství drobnotvaré štípané in-dustrie a nekolik zlomku plastik. Poloha je totožná s lo-kalitou zkoumanou již I. L. Cervinkou a J. Stávkem.

David Parma

Resumé

Bei der Rettungsgrabung wurde eine Siedlungder MBK-Kultur erforscht.

MOKRÁ-HORÁKOV (K. Ú. MOKRÁ U BRNA,OKR. BRNO-VENKOV)

„Spálená sec“. MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.V roce 2009 byla v SSZ cásti Západního lomu Mokrá

odkryta menší plocha se sídlištními objekty z obdobímladšího neolitu (kultura s MMK, pravdepod. fáze Ic).Sonda zachytila v úrovni kulturní vrstvy kumulaci slou-pových jam v usporádání, které naznacuje souvislosts nadzemní sloupovou stavbou, která byla z vetší cásti od-težena behem skrývek. Velkoplošná težba nadložních vrs-tev vápencu se tu udála v letech 2007–2008. Zkoumanáplocha se nacházela v nevelké vzdálenosti od místa vý-zkumu uskutecneného v roce 2007, který probehl pod ve-dením M. Kuci (2008).

Petr Kos

Literatura

Kuca, M. 2008: Mokrá (okr. Brno-venkov), „Spálenásec“, Prehled výzkumu 49, Brno, 279–280.

Resumé

Mokrá-Horákov (Kat. Mokrá, Bez. Brno-venkov),„Spálená sec“. MBK. Siedlung. Rettungsgrabung.

NÁMEŠT NA HANÉ (OKR. OLOMOUC)

Zákostelní ulice. LnK. Sídlište. Záchranný výzkum.Behem záchranného archeologického výzkumu v Ná-

mešti na Hané v Zákostelní ulici byly prozkoumány dvasídlištní objekty (obj. c. 3 a 7). Objekt 3 je melký s ovál-ným pudorysem. Objekt 7 byl prozkoumán jen cástecneza pomocí sondy 1. Objekt 7 lze interpretovat jako tzv.hliník a z vetší cásti zasahoval mimo zkoumanou plochu.Výpln objektu 7 je porušena výkopy mladších objektu 1,6, 8. Objekty 1, 6 lze datovat do období kultury nálevko-vitých poháru. Ve výplni v severozápadní cásti objektu 7byl zjišten kostrový pohreb ženy. Tento pohreb se nachá-zel v prostoru mezi výkopem objektu 6 a severozápadnícástí výkopu objektu 7. Ve výplni objektu 7 nebyl pozo-rován výkop hrobové jámy kostrového pohrbu.

Jakub Vrána

Resumé

Námešt’ na Hané (Olomouc Dist.). Linear Pottery Cul-ture. Settlement. Salvage excavation.

ORLOVICE (OKR. VYŠKOV)

„Lysá hora“. MMK. Sídlište. Záchranný výzkum.Na ploše zemníku byly vykopány 4 sídlištní jámy

z mladší doby kamenné, patrící kulture s moravskou ma-lovanou keramikou. Získali jsme z nich zajímavý soubor

320


keramiky, broušené a štípané industrie. Místo nálezu vy-znacují na ZM CR 1:10 000, listu 24-42-17, tyto sourad-nice: A: 114 mm od Z s.c., 202 mm od J s.c.;B: 119 mmod Z s.c., 202 mm od J s.c.; C: 116 mm od Z s.c., 195 mmod J s.c.;D: 121 mm od Z s.c., 196 mm od J s.c.

Blanka Mikulková

Resumé

Orlovice (Bez. Vyškov) „Lysá hora“. Neolithikum,MBK. Siedlung. Rettungsgrabung.

PASOHLÁVKY (K. Ú. MUŠOV, OKR. BREC-LAV)

„Za Tuchnou“. MMK. Sídlištní objekt. Záchrannývýzkum. Uložení: AÚ AV CR Brno.Predstihový záchranný archeologický výzkum v trase

budoucí dopravní infrastruktury, plánované v rámci pro-jektu Pasohlávky– Rozvoj lázenské a rekreacní zóny pro-bíhal v období od 1. brezna do 20. zárí 2008 (obecnoucharakteristiku výzkumu a celkovou terénní situaci vizkap. Eneolit). Pri vlastním odkryvu byly zachyceny ná-lezové situace z neolitu, eneolitu, doby bronzové a dobyrímské (viz kap. Eneolit, Doba bronzová, Doba rímská).Vzhledem k významu výsledku záchranného výzkumupro celkové zmapování kulturních pomeru v mikroregi-onu Mušova a Pasohlávek, probíhalo jejich zpracovánímj. i v rámci grantového projektu GA CR c. 404/09/1054a v rámci výzkumného zámeru Archeologického ústavuAV CR Brno c. Z80010507. Realizace záchranného vý-zkumu a zpracování jeho výsledku by se nemohlo usku-tecnit bez prínosné spolupráce dalších clenu výzkumnéhotýmu. Zvlášt’ proto autori tohoto príspevku dekují vý-zkumnému technikovi Miroslavu Lukášovi a dokumen-tátorce Pavle Ružickové, autorce fotografické dokumen-tace.Behem záchranného výzkumu byl nalezen jeden síd-

lištní objekt náležící do období neolitu. Objekt K 183 sev rámci prozkoumané plochy záchranného výzkumu na-cházel na východním konci trasy, na katastrálním územídnes již zaniklé obce Mušova (obr. 13). Jedná se o seve-rovýchodní úpatí návrší Hradisko. V období markoman-ských válek patrila tato poloha do vnitrního areálu rím-ské vojenské opevnené báze (naposledy napr. Komoró-czy 2008; srov. kap. Doba rímská). Proto se objekt K183ocitl v superpozici s rozsáhlou rímskou drevenou stavboupolní nemocnice, valetudinaria (obr. 14).Objekt K183 predstavuje sídlištní jámu oválného pu-

dorysu o nejvetší délce 487 cm a nejvetší šírce 220 cm(obr. 15). V jinak jednolité výplni objektu o maximálníhloubce 22 cm se v severozápadní cásti zretelne vyrýso-vala prepálená vrstva (zbytek ohnište), v jejíž blízkostibyla nalezena kumulace fragmentu z velké mísy s ro-zevreným hrdlem a s plastickými výcnelky na výduti(obr. 16). Výpln objektu obsahovala také další cetné ke-ramické fragmenty z ruzných typu nádob (obr. 17, 18),mazanici, štípanou industrii (obr. 19) atd. Na základe ke-ramického materiálu bylo možné objekt K183 spojit s li-dem s moravskou malovanou keramikou.

Obr. 13. Pasohlávky. Poloha objektu K183.Abb. 13. Pasohlávky. Lage des Objektes K183.

Obr. 14. Pasohlávky. Superpozice objektu K183 a rímské bu-dovy.Abb. 14. Pasohlávky. Superposition des Objektes K183 und ei-nes römischen Holzgebäudes.

Obr. 15. Pasohlávky. Pudorys objektu K183.Abb. 15. Pasohlávky. Grundriss des Objektes K183.

Z výplne objektu byla pri exkavaci, resp. po plavenízískána kolekce 27 zvírecích kostí. Jedná se o fragmentdiafýzy dlouhé kosti velkého savce, fragment kondyludlouhé kosti velkého savce, fragment alveolárního ob-louku celisti malého savce a 24 neurcitelných fragmentukostí. Vzhledem ke znacné fragmentárnosti osteologic-kého materiálu, zpusobeného prepálením kostí, nebylo

321


5 cm

Obr. 16. Pasohlávky. Výber keramiky z objektu K 183.Abb. 16. Pasohlávky. Auswahl der Keramik aus dem ObjektK 183.

5 cm


5 cm


možné jednotlivé kosti taxonomicky rozradit. Barva všechfragmentu byla nejcasteji tmavohnedá až cerná, šedocernáa bílá. Vzhledem k tomu, že se barva mení progresivnevzrustající teplotou, mužeme na kostech pozorovat ruznéstupne prepálení od 350–500°C(tmavohnedá až cerná),550–600°C(šedá) až po 650–800°C(bílá; Lyman 1994;týž 2008).

V oblasti pod Pavlovskými vrchy mužeme pocátkyosídlení lidu s MMK spojovat s fází Ic, pricemž její roz-kvet spadá až do fáze IIa (Šebela 2002a, 85). Prímo na ka-tastru zaniklé obce Mušov je doloženo asi 8 lokalit s jejímvýskytem (Šebela 2002b, 100–103; Geislerová, Rakov-ský 1987, 40–42). Nejblíže objektu K183 je osídlení lidus MMK, situované v poloze Neurissen II, které bylo pro-zkoumáno v letech 1993–1994 pri stavbe silnice Rajhrad–Mikulov. Celkem zde bylo nalezeno 9 sídlištních objektu(obj. 610, 804, 414, 817, 906, 907, 923, 924, 926) s ná-

lezy keramiky, štípané, hlazené a kostené industrie a oste-ologického materiálu (Procházková 1993, 5–18). Sídlištev poloze Neurissen II je od objektu K183 vzdálené pri-bližne 300 m, jejich vzájemnou souvislost tedy nelze vy-loucit.

Balázs Komoróczy, Sona Klanicová, Sandra Sázelová,Marek Vlach

Literatura

Geislerová, K., Rakovský, I. 1987: Breclavsko v mladšídobe kamenné.Mikulov.

Komoróczy, B. 2008: Hradisko (Burgstall) u Mušovave svetle výzkumu v letech 1994–2007. In: E. Dro-berjar, B. Komoróczy, D. Vachutová (eds.), Barbar-ská sídlište. Chronologické, ekonomické a historickéaspekty jejich vývoje ve svetle nových archeologic-kých výzkumu (Archeologie Barbaru 2007).Spisy Ar-cheologického ústavu AV CR Brno 37, Brno 2008,391–438.

Lyman, R. L. 1994: Vertebrate Taphonomy. Cambridge:Cambridge University Press.

Lyman, R. L. 2008: Quantitative Paleozoology.Cambridge: Cambridge University Press.

Procházková, P. 1993: Sídlište lidu s moravskou malo-vanou keramikou u Mušova, Pravek -Nová rada 3,5–18.

Šebela, L. 2002a: Vývoj neolitického osídlení pod Pav-lovskými vrchy; in: S. Stuchlík (ed.) 2002, Oblastvodního díla Nové Mlýny od praveku do stredoveku,Spisy AÚ AV CR Brno 20, 73–91.

Šebela, L. 2002b: Soupis nalezišt’ z neolitu; in: S. Stuch-lík (ed.) 2002: Oblast vodního díla Nové Mlýnyod praveku do stredoveku, Spisy AÚ AV CR Brno 20,93–112.

5 cm

Obr. 19. Pasohlávky. Štípaná industrie.Abb. 19. Pasohlávky. Spaltindustrie.

322


ResuméPasohlávky (Kataster Mušov, Bez. Breclav), „Za Tuch-

nou“. Während der Rettungsgrabung des Archäolo-gischen Instituts der Akademie der Wissenschaften CRBrno im Jahr 2008 wurde u.a. ein Siedlungsobjektder Träger der Kultur mit mährischer bemalter Keramikgefunden. Die Füllung des Objekts hat vielfältigen kera-mischen Fragmente, Lehmbewurf, Spaltindustrie usw. be-inhaltet.

POLEŠOVICE (OKR. UHERSKÉ HRADIŠTE)„Nivy“. LnK. Sídlište. Záchranný výzkum.Behem každorocního záchranného výzkumu na této

známé polykulturní lokalite (viz kapitola Doba železná)byly prozkoumány i dva nepravidelné, pomerne melké,zahloubené objekty s keramickým materiálem, kterýpodle predbežného terénního zhodnocení náleží staré fázikultury s lineární keramikou. Tyto objekty se nacházelyaž u samotného vytyceného kraje zkoumané plochy a jepravdepodobné, že bude v dalších letech postupne odkrý-váno sídlište náležící tomuto nejstaršímu období.

Marek Lecbych

ResuméPolešovice (Uherské Hradište Dist.). „Nivy”. Two sun-

ken features excavated during an archeological salvageexcavation yielded a collection of ceramic dated backto the early phase of the Linear Band Pottery Culture.

POLKOVICE (OKR. PREROV)„Ostrovy“. LnK. Ojedinelý nález. Povrchový pru-

zkum.Pri povrchovém pruzkumu polykulturní polohy byla

v r. 2007 na parc. c. 854 nedaleko od státní silnice 435nalezena koncentrace broušené industrie. Nástroje se na-lézaly na ploše približne 5 × 5 m (naoraný objekt?).Jedná se o týl ploché sekerky (obr. 20:1), brit ploché se-kerky (obr. 20:2), hlazenou plochou sekerku (obr. 20:3),neurcitelný zlomek, snad týl ploché sekerky (obr. 20:4)a pravý bok vrtané sekery druhotne použitý jako otlou-kac (obr. 20:5). Materiálem je u všech artefaktu amfiboli-tický metabazit typu Pojizerí (urcení P. Šída). Soubor lzepravdepodobne priradit kulture s lineární keramikou, jejížosídlení bylo také na lokalite již v minulosti prokázáno(Drechsler 2008, 92–93). Artefakty jsou uloženy v sou-kromé sbírce.

Pavel Burgert

LiteraturaDrechsler, A. 2008: Osídlení katastru obce Polkovice

v prehistorii a casné dobe dejinné. Archeologické ná-lezy z lokality. Strední Morava 26, 84–100.

ResuméPolkovice (Bez. Prerov). „Ostrovy“. Linearbandkera-

mik. Einzelfund. Oberflächensamlung.

3 cm

Obr. 20. Polkovice. Výber materiálu.Fig. 20. Polkovice. Selected stone artifacts.

RAJHRADICE (OKR. BRNO-VENKOV)„U Sýpky“. LnK. Sídlište. Záchranný výzkum.V prubehu výstavby inženýrských sítí pro novou obyt-

nou zástavbu byl prokopán jediný nepravidelný objektkultury s lineární keramikou.

David Parma

ResuméBei der Rettungsgrabung wurde eine Siedlung

der LBK-Kultur erforscht.

ROUSÍNOV (OKR. VYŠKOV)Rousínov –Autobusový terminál. MMK. Sídlište.

Záchranný výzkum.Pri budování nového autobusového terminálu v Rou-

sínove bylo zachyceno pri jihovýchodním okraji histo-rického jádra mesta na levém brehu Habrovanského po-toka, nedaleko jeho soutoku s Rakovcem v nadmor-ské výšce 234–238 m, polykulturní sídlište. Na ZM CR1:10 000, list 24-41-24, se nachází mezi body 151:073,144:079, 137:089, 138:090,146:080,15:085, 157:080 mmod Z:J s.c.Mezi prevážne laténským osídlením se nacházely i tri

sídlištní jámy kultury s moravskoumalovanou keramikou.Obsahovaly bežný sídlištní inventár: jemnou i hrubou ke-ramiku, kamennou štípanou industrii, mazanici, kameny,zvírecí kosti a paroh. Díky keramice s pupky typu „so-vích hlavicek“ mužeme tyto objekty blíže casove zaraditdo II. fáze této kultury

Klára Rybárová

323


ResuméRousínov (Bez. Vyškov). Busterminál. MÖG.

Siedlung. Rettungsgrabung.

SIVICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Nebosady“. Neolit. LnK, MMK (fáze Ib). Sídlište.Povrchový pruzkum.Ze sbírky nedávno zesnulého S. Bajera byla získána ne-

velká kolekce predevším keramického materiálu z trate„Nebosady“ na katastru Sivic. Podle priloženého popisuse jedná o artefakty získané ze sberu pri rekonstrukci (?)vodovodu v obci roku 1984. Zmínená trat’ se nacházípri severozápadním okraji obce a lze ji lokalizovat na ji-hovýchodní svah kóty 327,1 m. Povrchový pruzkum jed-noho z autoru (Petr Kos) doložil osídlení kultur s line-ární (LnK) a moravskou malovanou keramikou (MMK)a podle indicií se jedná o polykulturní lokalitu i s mlad-ším, pravekým osídlením, které ale není predmetem to-hoto príspevku.Keramiku reprezentují zlomky globulární nádoby

z bahnité hmoty se zátkovitým promácklým výcnelkemkultury s LnK, vetší cást tenkostenné misky s ostrejšíprofilací se zdvojeným rýsováním a cást tenkostennéhlubší misky (?) s cervenožlutou malbou s predrýsovánímprovedeným jednoduchou tenkou linií kultury s MMK.Svislý cervený pruh protíná drobný výcnelek. Podle cha-rakteristického rýsování lze lengyelský materiál zaraditdo fáze Ib kultury s MMK.Z katastru obce je z drívejší doby známo více lokalit

z neolitu až eneolitu (cf. Belcredi a kol. 1989; Kuca, Žá-kovský 2000; Kuca, Vokác 2005).Príspevek vznikl za podpory GACR 404-09-H020.

Petr Kos, Martin Kuca

LiteraturaBelcredi, L., Cižmár, M., Košturík, P., Oliva, M., Sa-

laš, M. 1989: Archeologické lokality a nálezy okresuBrno-venkov. Brno.

Kuca, M., Vokác, M. 2005: Sivice (okr. Brno-venkov).Prehled výzkumu 46, 237.

Kuca,M., Žákovský, P. 2000: Sivice (okr. Brno-venkov).Prehled výzkumu 42, 141–142.

Petr Kos, Martin Kuca

ResuméSivice (Brno-venkov Dist.) Neolithic. LBK, MPWC.

A small collection of LBK andMPWC artifacts was foundin a field „Nebosady“ near Sivice.

SUDICE (OKR. BLANSKO)“Pod Lipníky“. Lnk, MMK. Sídlište. Povrchový

sber.V roce 2008 daroval P. Scherer do muzea v Boskovi-

cích soubor nálezu pocházejících ze známé polykulturnílokality „Pod Lipníky“. Mezi nálezy se nachází keramikaII. fáze kultury s lineární keramikou (obr.21), zdobená

5 cm

Obr. 21. Sudice, “Pod Lipníky”. Výber keramiky.Abb. 21. Sudice, “Pod Lipníky”. Materialauswahl.

liniemi s notovými hlavickami, plastickými výcnelkya nehtovými vrypy, a také jeden zlomek keramiky dato-vaný do mladšího stupne kultury s moravskou malovanoukeramikou.

Zuzana Pancíková

ResuméSudice (Bez. Blansko), “Pod Lipníky”. LBK, MBK.

Siedlung. Lesefunde.

SUCHÉ LAZCE (OKR. OPAVA)

„Na Panském“. LnK (fáze IIb). Sídlište. Záchrannývýzkum.V jednom z úseku budované kanalizace pro obce Su-

ché Lazce a Komárov bylo v zárí 2009 narušeno a pro-zkoumáno nekolik zahloubených pravekých jam (Krasno-kutská 2010). Místo nálezu je situováno v trati „Na Pan-ském“ (pozemek s parc. c. 852/14) severne od obce Su-ché Lazce (cca 1 km od okraje obce), mezi státní sil-nicí I/11 a železnicní tratí Opava–Ostrava, na úpatí mírnéseverne orientované rícní terasy v nadmorské výšce cca239 m. Svah severním smerem prechází do údolní nivyreky Opavy, jejíž pravý breh je od místa nálezu vzdá-len necelých 500 m. Základní poloha nalezište je zachy-cena na mape ZM CR 1:10 000, kladový list 15–32–20,v ploše okolo bodu 395:11 mm od ZSC:JSC s rozptylemcca 25 m.V k. ú. Suché Lazce byly vubec poprvé narušeny za-

hloubené praveké objekty, které potvrdily existenci osíd-lení tohoto prostoru na pravém brehu reky Opavy v ob-dobí mladší a pozdní doby kamenné. Na ploše o rozloze25 × 10 m byly v tesné blízkosti koncentrovány zahlou-bené objekty dvou pravekých kultur. Nejstaršími byly si-tuace ze starého neolitu. Dokumentovány byly tri bežnésídlištní jámy v superpozici (s.j. 501, 502 a 504) kulturys lineární keramikou s typickými nálezy fáze IIb vývojetéto kultury. Mladší nálezové situace spadají do stred-ního eneolitu, kdy se na Opavsku objevují nositelé kul-tury kulovitých amfor. Dokumentována byla zásobní jáma(s.j. 500), bežná sídlištní jáma bez bližší interpretace(s.j. 503) a jedna jáma kulová (s.j. 505) náležející výšezminované kulture.

Tereza Krasnokutská

324


LiteraturaKrasnokutská, T. 2010: Suché Lazce, „Na Panském“

(okr. Opava). Stavební akce: Jednotná kanalizacev k. ú. Suché Lazce, Komárov. C. akce NPÚ Ostrava:71/09. Nálezová zpráva uložena v archivu Odboru ar-cheologie NPÚ, ú. o. p. v Ostrave.

ResuméSuché Lazce (Bez. Opava). „Na Panském“. Kultur

mit Linearbanderamik. Siedlung. Rettungsgrabung.

ŠTEPÁNOVICE (OKR. TREBÍC)„Panská niva“. MMK (fáze IIb). Sídlište. Zá-

chranný výzkum.V cervenci roku 2009 probehl záchranný archeolo-

gický výzkum spojený s rekonstrukcí silnice c. II/360Trebíc–Jaromerice n. Rokytnou na západním okraji vel-kého neolitického sídlište v trati „Panská niva“. Loka-lita proslula již v minulosti objevem tzv. „Štepánovickévenuše“. Pri výzkumu bylo zjišteno pres 30 zahloube-ných objektu z mladšího stupne kultury s moravskou ma-lovanou keramikou. Z objektu vyniká rozlehlá stavebníjáma – hliník, obsahující velké množství pravekého mo-biliáre. Dále se podarilo zachytit nekolik kulových ja-mek, které vytvárejí cást pudorysu nadzemního drevo-hlinitého domu. V mobiliári byly zastoupeny rekonstruo-vatelné hrnce a misky, dále potom zlomky dalších nádobzdobených bílo-cerveným malováním. Velká kolekce ští-paných kamenných artefaktu je složena z rozmanitých su-rovin– kremicité zvetraliny typu Ctidružice (chalcedon),kusový krišt’ál, plazma, rohovec typu Krumlovský les,opál, silicit glacigenních sedimentu aj. Pestrost kamen-ných surovin obohacuje dále fylit, hematit, krystalický vá-penec –mramor, grafit, amfibolit, zelená bridlice typu Že-lešice a metabazit typu Pojizerí. Výjimecný nález predsta-vují zlomky nohou ženské sošky – „venuše“ a drobná fi-gurka zvírátka. Podle datování uhlíku z objektu 504 a 516(pomocí 14C, laborator v Poznani) byla zjištena abso-lutní datování: Obj. 504 – 5 530 ±40 BP 14C, po kalibraci4 460–4 320 BC (pravdepodobnost 95,4%) a obj. 516 – 5670 ±50 BP 14C, po kalibraci 4 620–4 360 BC (pravdepo-dobnost 93,8%).

Milan Vokác

LiteraturaKošturík, P., Kovárník, J., Merínský, Z.,

Oliva, M., 1986: Pravek Trebícska. Brno.

ResuméŠtepánovice (Bez. Trebíc), „Panská niva“, Lengyelkul-

tur (MBK). Siedlung. Rettungsgrabung.

URCICE (OKR. PROSTEJOV)„Intravilán obce“. LnK. Sídlište. Záchranný vý-

zkum.V prubehu „rekonstrukce sklepa“ a souvisejících terén-

ních úprav pozemku u domu c. p. 109 (parc. c. 567 a 568)

v Urcicích, okr. Prostejov, došlo k narušení nekolika ar-cheologických situací. Tato skutecnost byla stavebníkemoznámena Blance Veselé z Muzea Prostejovska v Pros-tejove, která místo navštívila a po zbežné obhlídce akcipredala prostejovskému pracovišti Ústavu archeologicképamátkové péce Brno, jehož pracovníci zde ve dnech 2. až8. zárí 2009 provedli záchranný archeologický výzkum.Lokalita samotná (ZM CR, 1:10 000, list 24-24-17, širší

okolí bodu o souradnicích 71 mm od Z a 320 mm od Jsekcní cáry) leží v intravilánu dnešních Urcic a dosahujenadmorské výšky cca 258 metru. Je okrajovou soucástík trvalejšímu osídlení výhodné polohy „Sedliska“ (napr.Gottwald 1931, 72; Cižmár, Geislerová 2006, 290–291),která je potocní terasou otevrenou východním smerema mající mírný východní a jižní sklon.Realizované zemní práce narušily vetší sídlištní jámu –

hliník, který poskytl soubor keramických fragmentu nále-žejících rámcove do mladšího vývojového úseku kulturys lineární keramikou.

Pavel Fojtík

Literatura

Cižmár, M., Geislerová, K. (eds.) 2006: Výzkumy–Ausgrabungen 1999–2004. Brno: Ústav archeolo-gické památkové péce Brno, 290–291.

Gottwald, A. 1931: Muj archeologický výzkum. Proste-jov, 72.

Resumé

Urcice (Bez. Prostejov). „Innenbereich der Gemeinde“.LBK. Siedlung. Rettungsgrabung.

VELATICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Velatický Široký, „Padelky“. Neolit, Lnk. Sídlište.Záchranný výzkum.Behem výstavby nové preložky plynovodu (VTL)

pro rodinné domky SSZ obce v r. 2009 byla ve výko-pové rýze prozkoumána necelá stovka objektu z obdobíkultury s lineární keramikou. Výzkum navázal na akcez let 2006, 2007 a 2008 (viz Výrocní zprávy ÚAPP Brnoza roky 2006, 2007 a 2008), kdy byly ve stejné trati pro-zkoumány pracovníky ÚAPP Brno pocetné sídlištní ob-jekty z ruzných období praveku (príkop, kulové stavby,pece, zásobní a stavební jámy). Plynovodní rýha prot’alatentokráte celé sídlište ve smeru S–J, pricemž doložilaopet existenci príkopového hrazení, které bylo rýhou za-chyceno v neporušeném stavu na J okraji, kde hustota síd-lištních objektu znatelne rídne.

Petr Kos

Resumé

Velatice (Bez. Brno-venkov), „Velatický Široký“, „Pa-delky“. Linienbandkeramik. Siedlung. Rettungsgrabung.

325


VINICNÉ ŠUMICE (OKR. BRNO-VENKOV)

Intravilán obce. LnK. Záchranný výzkum.V prubehu rekonstrukce kanalizace v obci Vinicné Šu-

mice byly ve dvou polohách dokumentovány pozustatkypravekého osídlení. Nepocetný soubor nálezu z polohy 1je možné datovat pouze rámcove jako praveký, jedenze zlomku keramiky z polohy 2 (pred domem c. p. 344)je spolehlive zaraditelný ke kulture s lineární keramikou.Vzhledem ke zvolené technologii stavby s tesným blo-kovým pažením nelze považovat výsledky jednotlivýchdohledu ve Vinicných Šumicích za príliš reprezentativní,v casto naprosto neprehledných výkopech mohla být radaarcheologických situací prehlédnuta.

David Parma

Resumé

Bei der Rettungsgrabung wurde eine Schicht der LBK-Kultur erforscht.

VEŽKY (OKR. KROMERÍŽ)

„U Krenovického lesa“. Neolit–Eneolit. Povrchovýpruzkum. Ojedinelý nález.V souvislosti s dlouholetým povrchovým pruzkumem

mladopaleolitických stanic na katastrálním území obceVežky byl dne 24. 5. 2009 objeven M. Sedláckovou oje-dinelý nález sekeromlatu. Místo nálezu se nachází v blíz-kosti jižního okraje Krenovického lesa, cca 1,3 km severo-východním smerem od stredu obce a je vymezeno sourad-nicí 49°17’49.86"N; 17°16’55.21"E (WGS-84). Jde o vý-raznou polohu na temeni táhlého terénního hrbetu, vy-soko nad údolím Vežeckého potoka (relativní prevýšeníod soucasné hladiny toku ciní 100 m). Artefakt byl obje-ven v nadmorské výšce 344 m.Jedná se o celý sekeromlat s oblým týlem s otvorem

pro topurko umísteným blíže k týlu (obr. 22). Rozmery:d – 105 mm, š. – 39 mm, výška týlu a ostrí – 37 mm, otvorpro topurko– 17 a 18 mm. Na tele jsou patrné jak stopy re-centního poškození (zásek na boku vzniknuvší po orbe),tak záseky vzniklé v minulosti, snad již v souvislosti sezhotovením artefaktu. Jde o dve nápadné krížící se rýhyv oblasti provrtu. Jejich prusecíkem vede tretí rýha ve-dená v podélné ose predmetu. Daný artefakt byl s nej-vetší pravdepodobností zhotoven z porfyrickéhomikrodi-oritu z metabazitové zóny brnenského masivu (Prichys-tal 2009, 201, 203–204). Tato surovina byla využívánazejména na vrtané artefakty nejcasteji v lengyelské kul-ture (Vokác, Kuca, Prichystal 2005; Kuca, Vokác 2008;Kuca, Kirchner, Kallabová 2009; Prichystal 2009, 204).Okolí místa nálezu je známo zejména díky intenziv-

nímu mladopaleolitickému osídlení, které bylo doloženov blízké trati „Nad Úlehlí“ (Peluchová Vítošová, Schenk,Sedlácková 2008, 262). Nove bylo doloženo také v trati„U Krenovického lesa“, odkud pochází sekeromlat.Otázka kulturního zarazení nalezeného sekeromlatu

není zcela jednoznacná. Po tvarové stránce se jednáo bežný typ, se kterým se setkáváme již od mladšího

5 cm

Obr. 22. Vežky. Kamenný sekeromlat.Abb. 22. Vežky. Stone Macehead.

neolitu. Není však vylouceno, že tento artefakt pocházíz pozdne eneolitické mohyly kultury se šnurovou kera-mikou, která byla v souvislosti s intenzivní zemedelskoucinností znivelována se soucasným povrchem.„Dolní Bílek“. Mladý neolit. Sídlište. Povrchový

pruzkumLokalita je situována jižne od obce v trati „Dolní Bí-

lek“. Povrchový pruzkum byl realizován v letech 2007–2009 na severozápadne orientovaném svahu nad pra-vým brehem pravostranného bezejmenného prítoku Ve-žeckého potoka (49°16’37.59"N; 17°16’59.89"E). Pod-loží zde tvorí sprašové hlíny, v západní cásti lokality pre-cházející v deluviofluviální sedimenty. Nálezy kamen-ných broušených nástroju nacházených v minulosti na„Bílku“ jsou zminovány již ve starší regionální literature(Buksa 1975, 12).Doklady osídlení byly nove zachyceny v rozmezí nad-

morských výšek 305–320m. Nalezený soubor zlomku ke-ramiky není pocetný. Jde zejména o strepy z výdutí ná-

326


5 cm

Obr. 23. Vežky (okr. Kromeríž). Výber kamenné industrie.Abb. 23. Vežky (Kromeríž Dist.). A selection of stone industry.

5 cm

Obr. 24. Vežky (okr. Kromeríž). Výber kamenné industrie a ke-ramiky.Abb. 24. Vežky (Kromeríž Dist.). A selection of stone industry.

dob. Pouze ve dvou prípadech se vyskytly zlomky okraju,jeden z nich s odlomeným páskovým uchem (obr. 24:3).Na základe struktury keramického testa a barvy výpalu lzeuvažovat o mladoneolitickém ci staroeneolitickém stáríosídlení.

Štípaná kamenná industrie sestává z 18 kusu. V surovi-novém spektru je výrazneji zastoupen silicit glacigenníchsedimentu v poctu 10 kusu, následuje silicit krakovsko-censtochovské jury (4 kusy) a prepálený silicit (4 kusy).V souboru prevažují úštepy, méne je pak cepelí a nástroju.Z typologického hlediska se vyskytlo cepelové škrabadlopoškozené pluhem v míste hlavicové cásti (obr. 23:1),úštepové škrabadlo (obr. 24:1), trapéz s leskem s ventro-terminální retuší (obr. 23:9), úštep s vrubem (obr. 23:8)a dále úštepy s místní retuší (obr. 23:10–11, obr. 24:2).Charakteru kolekce se vymyká plošne retušovaný seg-ment s leskem (obr. 23:7), který muže být pozdne eneo-litického ci starobronzového stárí (?).Broušenou kamennou industrii reprezentují 3 artefakty.

Jde o celou sekerku lichobežníkovitého tvaru s oválnýmprícným prurezem a rovným ostrím, jež byla zhotovenapravdepodobne z metabazitu zóny brnenského masivu(obr. 22), dále o britovou cást sekerky s oválným príc-ným prurezem a rovným ostrím ze zelené bridlice typuŽelešice (obr. 24:4). V posledním prípade se jedná o týlo-vou cást sekeromlatu odlomeného v míste provrtu, kterýbyl nejspíše zhotoven ze serpentinitu. Z ostatní kamennéindustrie lze uvést 3 otloukace a 2 zlomky kamennýchmlýnu.Príspevek vznikl za podpory GACR 409-09-H020.

Zdenek Schenk, Martin Kuca, Martina Sedlácková

LiteraturaBuksa, A. 1975: Vežky –Vlcí Doly vcera, dnes a zítra.

Brno.Kuca, M., Kirchner, K., Kallabová, E. 2009: Exploa-

tace surovin vhodných k výrobe broušené kamennéindustrie ve spojitosti s antropogenním ovlivnenímreliéfu v údolí strední Svratky (Morava, Ceská repub-lika). Ve službách archeologie 1/2009, 38–42.

Kuca, M., Vokác, M. 2008: Exploitation of rocksfrom the Brno Massif for polished stone industry,South Moravia (Czech Republic). In: A. Prichystal,L. Krmícek, M. Halavínová (eds.): Petroarchaeologyin the Czech Republic and Poland at the beginningof the 21st centrury. Brno–Wroclaw, 95–109.

Peluchová Vitošová, L., Schenk, Z., Sedlác-ková, M. 2008: Vežky (okr. Kromeríž), Prehledvýzkumu 48, 262–265.

Prichystal, A. 2009:Kamenné suroviny v praveku ve vý-chodní cásti strední Evropy. Brno.

Vokác, M., Kuca, M., Prichystal, A. 2005:Využití amfi-bolického dioritu v praveku jižní Moravy. In: I. Che-ben, I. Kuzma (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našichzemí 2004. Nitra, 359–367.

ResuméVežky (Kromeríž Dist.). „U Krenovického lesa“.

Neolithic–Eneolithic. Perforated Stone Macehead. Sur-face survey.„Dolní Bílek“. Neolithic–Eneolithic. Settlement. Sur-

face survey.

327

Documents

PREHLED VÝZKUM ˇ U˚dino.iabrno.cz/dokumenty/pv/PV51_zpravy/PV51_neolit.pdf · Prehled výzkumu˚ na Moravˇ e a ve Slezsku 2009ˇ Overview of Excavations in Moravia and Silesia