Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých

květen 2014

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Prevence pádů a zranění způsobených pády

u starších dospělých

Klinický doporučený postup

adaptovaný

Prevention of falls and fall injuries in the older adult (2005), Supplement (2011). RNAO

Adaptovaný klinický doporučený postup Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých Zdroj: Prevention of falls and fall injuries in the older adult (2005), Supplement (2011). Registered Nurses' Association of Ontario, Toronto, Canada. Tvůrce: Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika. Vydáno: květen 2014 s podporou grantu IGA MZČR NT/14502.

Tento klinický doporučený postup je zpracován metodou transkontextuální adaptace z revidované verze klinického doporučeného postupu „Prevention of falls and fall injuries in the older adult“ (Registered Nurses' Association of Ontario, 2005, 2011). Doporučený postup se vztahuje na populaci starších pacientů hospitalizovaných ve zdravotnických zařízeních akutní a dlouhodobé péče. Klíčovým prohlášením a doporučením jsou přiděleny úrovně důkazů a stupně doporučení v souladu s aktuálním systémem klasifikace. Cílovými uživateli doporučeného postupu jsou sestry, ošetřovatelé a další zdravotničtí profesionálové zainteresovaní na ošetřovatelské péči o hospitalizované pacienty vyššího věku. Klíčová slova: pacienti vyššího věku, zdravotnická zařízení, akutní péče, dlouhodobá péče, pády, zranění, prevence, praxe založená na důkazech, klinický doporučený postup, adaptace. Klinický doporučený postup Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých je dostupný na webových stránkách Lékařské fakulty Ostravské univerzity (http://lf.osu.cz/uom/index.php?id=3751). Na stejných webových stránkách je volně dostupná také krátká verze adaptovaného doporučeného postupu a dokument stručné doporučení pro praxi („rychlý průvodce“). Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Syllabova 19 Ostrava-Zábřeh www.lf.osu.cz © Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, 2014 Tento materiál může být volně reprodukován a používán provzdělávací účely a pro klinickou praxi.

http://lf.osu.cz/uom/index.php?id=3751

Členové panelu pro adaptaci české verze (2014)

doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. vedoucí týmu vedoucí ústavu, registrovaná sestra Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava

Mgr. Kamila Majkusová, Ph.D.(C) registrovaná sestra Oddělení ošetřovatelské péče Městská nemocnice Ostrava

PhDr. Renáta Zeleníková, PhD. odborný asistent, registrovaná sestra Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava

PhDr. Radka Kozáková, PhD. odborný asistent, registrovaná sestra Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava

MUDr. Radim Líčeník, Ph.D. lékař, odborný asistent Northwick Park Hospital Hyper-Acute Stroke Unit Harrow, London, UK

MUDr. Milan Stolička, Ph.D. lékař, primář Léčebna dlouhodobě nemocných Fakultní nemocnice Ostrava

Externí oponenti:

doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D., docent ošetřovatelství České centrum Evidence-Based Healthcare, afiliované centrum Joanna Brigs Institute v Adelaide Centrum základních výkonů ve zdravotnictví Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., docent ošetřovatelství, registrovaná sestra Ústav zdravotnických informací MZČR Koordinátor národních strategií pro tvorbu KDP v ČR Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Od všech členů panelu pro adaptaci doporučeného postupu byla vyžádána prohlášení o zájmech a diskrétnosti.

Úvodní slovo Doris Grinspunové

výkonné ředitelky

Registered Nurses’ Association of Ontario

Mám velkou radost, že jste od Registered Nurses’ Association of Ontario dostali tento revidovaný doporučený postup

pro správnou ošetřovatelskou praxi. Praxe založená na důkazech podporuje excelenci ve službách, které se sestry

zavázaly poskytovat v naší každodenní praxi. RNAO má závazek zajistit, aby důkazy podporující doporučení

v doporučeném postupu byly ty nejlepší dostupné a tento doporučený postup byl nedávno revidován, aby odrážel

současný stav znalostí.

Jsme nesmírně vděčni všem institucím a jednotlivcům, díky nimž se sen RNAO o doporučeném postupu pro správnou

ošetřovatelskou praxi stává skutečností. Vláda provincie Ontario uznala schopnost RNAO vést tento program a

poskytuje víceleté financování. Ředitelka programu Tazim Viraniová se svým odvážným zaujetím a svými

dovednostmi posouvá program dopředu rychleji a silněji, než si kdo vůbec dokázal představit. Ošetřovatelská

komunita se svou oddaností a vášní pro excelenci v ošetřovatelské péči poskytuje znalosti a nespočetné hodiny

nutné pro vytvoření, evaluaci a revizi každého doporučeného postupu. Zaměstnanci reagovali s nadšením zapojením

se do nominace tzv. best practice champions, implementace a evaluace doporučených postupů pro správnou

ošetřovatelskou praxi a prací směřující ke kultuře praxe založené na důkazech.

Nyní přichází opravdový test na této fenomenální cestě: budou sestry doporučené postupy používat ve své

každodenní praxi?

Úspěšné přijetí těchto doporučených postupů pro správnou ošetřovatelskou praxi vyžaduje sehrané úsilí čtyř skupin:

samotných sester, dalších zdravotnických kolegů, edukátorů v ošetřovatelství v akademickém prostředí i prostředí

praxe a zaměstnanců. Až si tyto doporučené postupy najdou místo v jejich hlavách a srdcích, poučené a zručné sestry

a studenti ošetřovatelství potřebují zdravé a podporující pracovní prostředí, které jim pomůže tyto doporučené

postupy přivést k životu.

Žádáme vás, abyste se o tyto i další doporučené postupy pro správnou ošetřovatelskou praxi podělili s členy

interdisciplinárního týmu. Máme se jeden od druhého tolik co učit. Společně můžeme zajistit, aby obyvatelé Ontaria

dostali nejlepší možnou péči vždy, když s námi přijdou do styku. Pojďme z nich udělat skutečné vítěze této důležité

snahy.

RNAO bude i nadále dělat vše pro vývoj, evaluaci a zajištění současných důkazů pro všechny budoucí doporučené

postupy. Přejeme vám vše nejlepší při úspěšné implementaci.

Doris Grinspunová, RN, MSN, PhD(cand), OOnt

výkonná ředitelka Registered Nurses’ Association of Ontario

Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých Tým programu: Tazim Virani, RN, MScN, PhD(candidate) Program Director Jane M. Schouten, RN, BScN, MBA Program Coordinator Heather McConnell, RN, BScN, MA(Ed) Program Manager Stephanie Lappan-Gracon, RN, MN Program Coordinator – Best Practice Champions Network Josephine Santos, RN, MN Program Coordinator Bonnie Russell, BJ Program Assistant Carrie Scott Administrative Assistant Julie Burris Administrative Assistant Keith Powell, BA, AIT Web Editor

Registered Nurses’ Association of Ontario Nursing Best Practice Guidelines Program

111 Richmond Street West, Suite 1100 Toronto, Ontario M5H 2G4

Web: www.rnao.org/bestpractices

http://www.rnao.org/bestpractices

Členové revizního panelu (2005) Kathleen Heslin, RN, BScN, MScN Vedoucí týmu Chief of Nursing & Professional Practice West Park Healthcare Centre Assistant Lecturer, University of Toronto Toronto, Ontario Nancy Berdusco, RPN Stoney Creek, Ontario Laurie Bernick, RN, MScN, ACNP, GNC(C) Assistant Lecturer,York University Toronto, Ontario Lucy Cabico, RN, MS, ACNP, FNP, GNC(C) Clinical Nurse Specialist Baycrest Centre for Geriatric Care Toronto, Ontario Diane Carter, RN Clinical Practice Facilitator Cambridge Memorial Hospital Cambridge, Ontario Sharon Mooney, RN, BA, MA, BSN Nursing Professional Development Educator McGill University Health Centre Montreal General Hospital Montreal, Quebec Mireille Norris, BScPT, MD, FRCP(C) CSPQ, ABIM, MHSc Internist/Geriatrician Sunnybrook and Women’s Health Sciences Centre Toronto, Ontario

Tim Pauley, PhD(C) Research Coordinator West Park Healthcare Centre Toronto, Ontario Jane M. Schouten, RN, BScN, MBA RNAO Program Staff – Facilitator Best Practice Guidelines Program Registered Nurses’ Association of Ontario Toronto, Ontario Sandra Tully, RN, BScN, MA(Ed), ACNP, GNC(C) Acute Care Nurse Practitioner Geriatrics and Wound Care University Health Network Toronto Western Hospital Toronto, Ontario

Zvláštní poděkování RNAO také děkuje následujícím za jejich příspěvky během úvodního a následného přehledu literatury: Diane M. Legere, RN, APCCN, BScN, MScN(C), za její práci při hodnocení kvality literatury Abel Cheng, Hon. BSc, za jeho práci při provádění následné literární rešerše a Lori Murphy, BHSc, OT, za její práci hodnotitele během kritického hodnocení literatury

Od všech členů panelu pro revizi doporučeného postupu byla vyžádána prohlášení o zájmech a diskrétnosti. Další podrobnosti jsou k dispozici u Registered Nurses’ Association of Ontario.

Původní přispěvatelé Členové panelu pro tvorbu (2000) Kathleen Heslin, RN, BScN, MScN Vedoucí týmu V.P. & Chief Nursing Officer Grand River Hospital Kitchener, Ontario Nancy Berdusco, RPN Charge Nurse Townsview Life Care Centre Hamilton, Ontario Laurie Bernick, RN, MScN, ACNP, GNC(C) Clinical Nurse Specialist / Nurse Practitioner Baycrest Centre for Geriatrics Toronto, Ontario Diane Carter, RN Clinical Practice Facilitator Cambridge Memorial Hospital Cambridge, Ontario

Nancy Edwards, RN, PhD Professor, School of Nursing Director, Community Health Research Unit CHSRF/CIHR Nursing Chair University of Ottawa Ottawa, Ontario Clara Fitzgerald, B.P.H.E, BEd Education Coordinator Grand River Hospital Kitchener, Ontario Fitzgerald Consulting London, Ontario

Poděkování

Registered Nurses’ Association of Ontario děkuje následujícím jednotlivcům za jejich příspěvek k revizi doporučeného

postupu pro správnou ošetřovatelskou praxi a poskytnutí cenné zpětné vazby během úvodní tvorby doporučeného

postupu (2000-2002):

Faranak Aminzadeh Research Associate, Geriatric Assessor, Regional Geriatric Assessment Program, Ottawa, Ontario

The Canadian Centre for Activity and Aging London, Ontario

Dr. Jocelyn Charles Sunnybrook and Women’s College Health Sciences Centre, Toronto, Ontario

Council for London Seniors London, Ontario

Dr. Richard Crilly Associate Professor, Department of Geriatric Medicine, University of Western Ontario, London, Ontario

Mary Fox Nurse Manager, Baycrest Centre for Geriatric Care, Toronto, Ontario

Pam Holiday Falls and Mobility Network Centre for Studies in Aging, Sunnybrook and Women’s College Health Sciences Centre, Toronto, Ontario

Dr. Barbara Liu Geriatric Medicine and Clinical Pharmacology, Sunnybrook and Women’s College Health Sciences Centre, Toronto, Ontario

Dr. Alan Mills Clinical Coordinator, Pharmacy Department, Baycrest Centre for Geriatric Care, Toronto, Ontario

Gail Mitchell Chief Nursing Officer, Toronto, Sunnybrook Regional Cancer Centre, Toronto, Ontario

Judy Murray Clinical Nurse Specialist, Regional Geriatric Program, Providence Centre, Toronto, Ontario

Sandra Vessel York Region Health Services Department, Markham, Ontario

RNAO upřímně děkuje za vedení a zanícenost badatelkám v oboru ošetřovatelství, které řídily fázi evaluace Projektu doporučeného postupu pro správnou ošetřovatelskou praxi. Tým pro evaluaci tvořily:

Vedoucí výzkumník: Dr. Nancy Edwards, Dr. Barbara Davies – University of Ottawa

Členky týmu pro evaluaci Dr. Maureen Dobbins, Dr. Jenny Ploeg, Dr. Jennifer Skelly – McMaster University

Dr. Patricia Griffin – University of Ottawa

RNAO děkuje domovu pro seniory Valleyview Home for the Aged v St. Thomas (Ontario) za jeho roli v pilotním testování doporučeného postupu během jeho úvodní tvorby.

Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých Prohlášení Tyto doporučené postupy pro správnou praxi se vztahují pouze k ošetřovatelské praxi a jejich záměrem není zohlednit finanční efektivitu. Tyto doporučené postupy nejsou pro sestry závazné a jejich použití by mělo být flexibilní, aby se přizpůsobilo přáním pacienta/rodiny a místním okolnostem. Nezakládají právní odpovědnost ani nezbavují právní odpovědnosti. Přestože byla vyvinuta maximální snaha, aby byla zajištěna přesnost obsahu v době zveřejnění, autoři ani RNAO žádným způsobem negarantují přesnost v nich obsažených informací, ani nepřijímají žádnou odpovědnost s ohledem na poškození, poranění či náklady vzniklé z jakýchkoliv chyb nebo opomenutí v obsahu této práce. Žádné zmínky o konkrétních farmaceutických výrobcích jako příkladů v celém dokumentu neznamenají podporu kterémukoliv z těchto produktů.

Autorská práva Poprvé vydala RNAO v lednu 2002 v Torontu v Kanadě. Tento dokument byl revidován v březnu 2005. S výjimkou těch částí tohoto dokumentu, pro které platí zvláštní zákaz nebo omezení proti autorským právům, převážná část tohoto dokumentu může být vydávána, reprodukována a zveřejněna v jakékoliv formě, včetně elektronické formy, pro vzdělávací nebo nekomerční účely, bez nutnosti žádat o souhlas nebo svolení Registered Nurses’ Association of Ontario, za předpokladu, že se v takové kopii objeví následující citace:

Registered Nurses’ Association of Ontario. (2005). Prevention of Falls and Fall Injuries in the Older Adult. (Revised). Toronto, Canada: Registered Nurses’ Association of Ontario.

Jak tento dokument používat Tento doporučený postup pro správnou ošetřovatelskou praxi je komplexní dokument poskytující zdroje nezbytné pro podporu ošetřovatelské praxe založené na důkazech. Dokument musí být revidován a aplikován na základě specifických potřeb organizace nebo prostředí praxe, stejně jako potřeb a přání klienta/pacienta. Doporučené postupy by neměly být aplikovány jako „kuchařka“, ale používány jako nástroj, který pomáhá rozhodování při individualizované péči o klienta/pacienta a zajištění, že existují odpovídající struktury a podpora, aby mohla být poskytnuta nejlepší možná péče.

Pro sestry, další zdravotnické pracovníky a pracovníky odpovědné za správu, kteří vedou a umožňují změny v praxi, bude tento dokument cenný při tvorbě postupů, protokolů, edukačních programů, hodnotících a dokumentačních nástrojů. Doporučuje se, aby doporučené postupy pro správnou ošetřovatelskou praxi byly používány jako sada nástrojů. Není nezbytné ani praktické, aby každá sestra měla kopii celého doporučeného postupu. Sestry poskytující přímou péči klientům/pacientům budou mít prospěch z revize doporučení, důkazů podporujících doporučení a procesu, který byl použit při tvorbě doporučených postupů. Velmi se však doporučuje, aby byly pro prostředí praxe upraveny tyto doporučené postupy do podoby, která bude uživatelsky přívětivá pro každodenní použití. Pro takovou místní adaptaci a úpravu na míru má tento doporučený postup určité navržené formáty.

Organizace, které si přejí doporučený postup používat, se mohou rozhodnout tak učinit mnoha způsoby:

Zhodnotit současnou ošetřovatelskou a zdravotnickou praxi za použití doporučení v doporučeném postupu. Určit doporučení, která se budou zabývat zjištěnými potřebami nebo mezerami ve službách. Systematicky vytvořit plán pro implementaci doporučení za použití připojených nástrojů a zdrojů

RNAO má zájem se dozvědět, jak byl implementován tento doporučený postup. Prosím, kontaktujte nás a podělte se o svůj příběh. Zdroje pro implementaci budou dostupné prostřednictvím webových stránek RNAO, aby pomohly jednotlivcům a organizacím implementovat doporučené postupy pro správnou praxi.

Obsah

Souhrn doporučení .......................................................................................................................................... 10

Souhrn důkazů – revize 2011..…………………………………………………………………………………………………………………… 13

Interpretace důkazů ......................................................................................................................................... 15

Odpovědnost za tvorbu ................................................................................................................................... 16

Účel a rámec .................................................................................................................................................... 16

Proces tvorby původního doporučeného postupu – 2000 .............................................................................. 17

Proces revize – 2005 ........................................................................................................................................ 18

Definice pojmů ................................................................................................................................................. 21

Základní kontext ............................................................................................................................................... 24

Doporučení pro praxi ....................................................................................................................................... 25

Doporučení pro edukaci ................................................................................................................................... 41

Organizační doporučení a doporučení pro koncepco práce ............................................................................ 43

Mezery ve výzkumu a další souvislosti ............................................................................................................ 50

Evaluace/monitorování doporučeného postupu..................................................... 50Implementační strategie 55

Proces aktualizace/revize doporučeného postupu ......................................................................................... 56

Použitá literatura ............................................................................................................................................. 57

Příloha A: Vyhledávací strategie pro existující důkazy .................................................................................... 64

Příloha B: Formulář pro výběr studie ............................................................................................................... 67

Příloha C: Nástroje pro posouzení rizik ............................................................................................................ 68

Příloha D: Zákon definující minimalizaci omezování pacientů v ČR ................................................................ 69

Příloha E: Literatura a užitečné webové stránky ............................................................................................. 70

Příloha F: Popis sady nástrojů .......................................................................................................................... 71

Příloha G: Dodatek k doporučenému postupu ................................................................................................ 72

Použitá literatura ............................................................................................................................................. 75

Příloha H: Proces adaptace české verze ……………………………………………………………………………………………………..80

Proces aktualizace/revize doporučeného postupu……………………………………………………………………………………….85

10

Souhrn doporučení

Obecné principy: 1. Pro aplikaci doporučeného postupu jsou důležité názory, individuální přání a potřeby klienta/pacienta. 2. Zastřešující princip, kterým se řídí výběr intervencí, je princip zachování co nejvyšší možné kvality života při

snaze o bezpečné prostředí a bezpečnou praxi. V plánu intervencí jsou podporovány, respektovány a zvažovány rizika, autonomie a sebeurčení.

3. Jedinci, pro ně důležité osoby a ošetřující tým se zapojují do hodnocení a intervencí prostřednictvím procesu spolupráce.

DOPORUČENÍ *ÚROVEŇ DŮKAZŮ

+STUPEŇ DOPORUČENÍ

Doporučení pro praxi

Posouzení 1.0

1.1

Posuďte riziko pádu při přijetí. Posuďte riziko pádu po pádu.

Ib

Ib

B

B

Intervence

Tai-či

2.0 Tai-či jako prevence pádů u starších osob je doporučováno pro ty klienty/pacienty, jejichž pobyt je delší než čtyři měsíce, a pro ty klienty/pacienty, kteří nemají v anamnéze frakturu v důsledku pádu. K doporučení tai-či jako prevence pádů u klientů/pacientů s pobytem kratším než čtyři měsíce není dostatek důkazů.

Ib B

Cvičení 2.1 Využívejte posilování jako součást multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů, není však dostatek důkazů, aby ho bylo možné doporučit jako samostatnou intervenci.

Ib I

Multifaktoriální 2.2 V rámci multidisciplinárního týmu používejte multifaktoriální intervence pro prevenci pádů

Ia B

Medikace 2.3 Provádějte ve spolupráci s lékařem pravidelně přehodnocení podávané medikace v rámci prevence pádů u starších klientů/pacientů. Klienti/pacienti užívající benzodiazepiny, tricyklická antidepresiva, selektivní inhibitory vstřebávání serotoninu (SSRI – antidepresiva), trazodon či užívají více než pět preparátů by měli být zařazeni do skupiny s vysokým rizikem pádu. Přínos pravidelného přehodnocování medikace v průběhu pobytu ve zdravotnickém zařízení je dobře prokázán.

IIb B

Chrániče kyčlí 2.4 Zvažte použití chráničů kyčlí u klientů/pacientů ve vysokém riziku pádu v rámci prevence zlomenin v oblasti kyčle; neexistují však důkazy podporující univerzální používání chráničů kyčlí u všech starších osob v prostředí zdravotní péče.

Ib B

* Rozbor úrovní důkazů najdete na s. 11. + Rozbor stupňů doporučení najdete na s. 12

11

DOPORUČENÍ *ÚROVEŇ

DŮKAZŮ

+STUPEŇ

DOPORUČENÍ

Vitamin D 2.5 Informujte klienty/pacienty o přínosu podávání doplňků s vitamínem D ve vztahu ke snížení rizika pádů. Přínosem ke snížení rizika zlomenin jsou také výživová a režimová doporučení a opatření k prevenci osteoporózy.

IV

Edukace

klientů/pacientů

2.6 Všichni klienti/pacienti, u nichž bylo vyhodnoceno vysoké riziko pádů, jsou edukováni s ohledem na jejich riziko pádů.

IV

Prostředí 3.0 Proveďte úpravu prostředí klienta/pacienta jako součást prevence pádů.

Ib

Doporučení pro edukaci

Edukace sester 4.0 Edukace ohledně prevence pádů a zranění způsobených pády by měla být obsažena v kurikulu ošetřovatelství a kontinuálním vzdělávání, se zvláštním zaměřením na: bezpečí při pohybu, posouzení rizik, multidisciplinární strategie,

řízení rizik včetně rizika pádů a hodnocení po pádu

alternativy k omezujícím prostředkům nebo jiným zařízením omezujícím pohyb

IV

Doporučení pro organizaci a postupy

Minimalizace

užívání

omezujících

prostředků

5.0 Zdravotničtí pracovníci by neměli používat postranice k prevenci pádu či opakovaných pádů u klientů/pacientů ve zdravotnických zařízeních; nicméně existuje řada faktorů, které mohou rozhodování o jejich použití ovlivnit.

III I

6.0 Zdravotnické zařízení má stanoven jednotný postup vedoucí k minimalizaci užívání omezujících prostředků fyzických i medikamentózních.

IV

Organizační

podpora

7.0 Organizace vytváří prostředí podporující intervence pro prevenci pádů, které zahrnuje: programy pro prevenci pádů, edukaci personálu, klinické konzultace pro posouzení rizik a

intervence, zapojení multidisciplinárních týmů do case

managementu, dostupnost vybavení, jako jsou zařízení pro

přesun, výškově nastavitelná lůžka a signalizační zařízení u lůžka.

IV

12

DOPORUČENÍ *ÚROVEŇ

DŮKAZŮ

+STUPEŇ

DOPORUČENÍ

Přehodnocování

medikace

8.0 Organizace implementuje procesy efektivního

managementu polyfarmakoterapie a užívání

psychotropních léků včetně pravidelného

přehodnocování medikace a zvažování alternativ

psychotropních léků jako prostředků sedace.

IV

Sada nástrojů

RNAO

9.0 Doporučené postupy pro správnou

ošetřovatelskou praxi mohou být úspěšně

implementovány pouze tam, kde je odpovídající

plánování, zdroje, organizační a administrativní

podpora a vhodná facilitace. Organizace by se

mohly snažit vytvořit plán pro implementaci,

který zahrnuje:

posouzení organizační připravenosti a překážek v edukaci,

zapojení všech členů (ať už v přímé či nepřímé podpůrné funkci), kteří přispějí k procesu implementace,

určení kvalifikované osoby, která bude poskytovat podporu potřebnou pro proces edukace a implementace,

trvalé příležitosti pro diskuzi a edukaci k posílení významu správné praxe,

příležitosti pro reflexi osobních a organizačních zkušeností při implementaci doporučených postupů.

S ohledem na to vytvořila RNAO (prostřednictvím

panelu sester, badatelů a pracovníků zodpovědných za

správu) Sadu nástrojů: Implementace klinických

doporučených postupů založenou na dostupných

důkazech, teoretických perspektivách a konsenzu.

Doporučuje se, aby Sada nástrojů sloužila jako vodítko

při implementaci doporučeného postupu RNAO

Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších

dospělých.

IV

13

Revize 2011

Souhrn důkazů

Následující obsah odráží změny provedené ve vydání doporučeného postupu z roku 2005 Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých na základě konsenzu revizního panelu. Literární přehled nepodporuje výrazné změny doporučení, ale spíše svědčí pro určitá upřesnění a silnější důkazy pro přístup. Změny v doporučeném postupu jsou shrnuty tučně v následující tabulce:

nezměněno změněno + další informace NOVÉ nové doporučení

Doporučený postup V revidovaném dokumentu

Následující termíny v doporučeních a rozboru důkazů:

Multidisciplinární

Interdisciplinární

Nový používaný termín: Interprofesionální

Následující termíny v doporučeních a rozboru důkazů:

Starší dospělý

Starší

Senioři

Klienti/Pacienti

Nové používané termíny:

Starší dospělý nebo

Klient/Pacient*

1.0 Posouzení 1.0 Posuďte riziko pádů při přijetí. 1.1 Posuďte riziko pádů po pádu.

1.0 Žádná změna v doporučení

2.0 Tai-či Tai-či jako prevence pádů u starších osob je doporučováno pro ty klienty/pacienty, jejichž pobyt je delší než čtyři měsíce, a pro ty pacienty, kteří nemají v anamnéze frakturu v důsledku pádu. K doporučení tai-či jako prevence pádů u klientů/pacientů s pobytem kratším než čtyři měsíce není dostatek důkazů.

2.0 Multifaktoriální Sestry jako součást interprofesionálního týmu používají multifaktoriální intervence pro prevenci pádů v budoucnu.

2.1 Cvičení Sestry mohou využívat posilování jako součást multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů; není však dostatek důkazů, aby ho bylo možné doporučit jako samostatnou intervenci.

2.1 Cvičení Sestry podporují tělesné cvičení jako součást programu multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů při zohlednění rizikových faktorů klientů/pacientů.

2.2 Multifaktoriální Sestry jako součást multidisciplinárního týmu používají multifaktoriální intervence pro prevenci pádů v budoucnu.

2.2 Medikace Sestry po konzultaci se zdravotnickým týmem by měly provádět posouzení léků při přijetí a periodicky v celém průběhu péče o klienta/pacienta, aby se předešlo pádům u starších dospělých v prostředí zdravotní péče. Klienti/pacienti užívající více léků a léky se známým vysokým rizikem by měli být označeni jako osoby mající zvýšené riziko pádů.

(Úroveň důkazů = Ia)

2.3 Léky 2.3 Chrániče kyčlí

2.4 Chrániče kyčlí 2.4 Vitamin D (Úroveň důkazů = Ia)

2.5 Vitamin D 2.5 Edukace klientů/pacientů

2.6 Edukace klientů/pacientů 2.6 Prostředí

3.0 Prostředí Doporučení pro edukaci 3.0 Edukace sester Edukace ohledně prevence pádů a zranění způsobených pády by měla být zahrnuta v kurikulu ošetřovatelství a kontinuálním vzdělávání, se zvláštním zaměřením na: podporu bezpečné mobility, posouzení rizik, interprofesionální strategie,

14

řízení rizik včetně sledování po pádu, alternativy k omezujícím prostředkům nebo jiným

omezujícím zařízením, časté návštěvy sester u lůžka a bezpečná mobilita a pomoc při toaletě.

Doporučení pro edukaci 4.0 Edukace sester

Doporučení pro organizaci a doporučení pro koncepci práce 4.0 Minimalizace omezujících prostředků – boční zábrany na lůžka (Úroveň důkazů = IIb) 4.1 Minimalizace omezení – Fyzické/chemické omezující prostředky

Doporučení pro organizaci a doporučení pro koncepci práce 5.0 Minimální omezení – Boční zábrany na lůžka 6.0 Minimální omezení – Fyzické/chemické omezující prostředky

5.0 Organizační podpora Organizace vytváří prostředí podporující intervence pro prevenci pádů, které zahrnuje: programy pro prevenci pádů, edukaci personálu, klinické konzultace s posouzením rizika pádu a

uplatňování preventivních opatření, zapojení interprofesionálních týmů do řízení

případů a dostupnost vybavení, jako jsou zařízení pro přesun,

výškově nastavitelná lůžka a signalizační zařízení. 5.1 Posouzení léků

7.0 Organizační podpora 6.0 Sada nástrojů RNAO

8.0 Posouzení léků

9.0 Sada nástrojů RNAO

* Vzhledem k tomu, že v české zdravotnické legislativě není pojem „klient“ zakotven, v textu tohoto klinického doporučeného postupu je používáno alternativa „klient/pacient“.

15

Interpretace důkazů

Úrovně důkazů Tento doporučený postup RNAO je založen na vědeckých důkazech souvisejících s prevencí pádů a zranění

způsobených pády u starších osob v prostředí zdravotní péče. Pro tento účel byl proveden literární přehled

relevantních studií. Tam, kde to bylo možné, studie charakterizované dobrou metodologickou kvalitou a přísným

vědeckým designem, jako jsou systematické přehledy, metaanalýzy a randomizované kontrolované studie (RCT), byly

určeny jako cíl pro zařazení do doporučeného postupu. Tam, kde bylo nepravděpodobné nalezení vysoce kvalitních

studií z důvodu povahy dané intervence, jako je například skríning rizika, byly zvažovány další úrovně důkazů, včetně

kohortových studií a studií případů a kontrol. Následující taxonomie hodnocení důkazů poskytuje definice úrovní

důkazů a hodnoticí systém používaný v tomto dokumentu. Všem studiím zařazeným do literárního přehledu, aby

podpořily tento doporučený postup, byla přidělena úroveň důkazů v souladu se systémem klasifikace uvedeným

v tabulce 1.

Tabulka 1: Úrovně důkazů Ia Důkazy získané z metaanalýz nebo systematických přehledů randomizovaných kontrolovaných studií. Ib Důkazy získané z nejméně jedné randomizované kontrolované studie. IIa Důkazy získané z nejméně jedné dobře navržené kontrolované studie bez randomizace. IIb Důkazy získané z nejméně jedné dobře navržené kvaziexperimentální studie jiného typu. III Důkazy získané z dobře navržených neexperimentálních deskriptivních studií, jako jsou komparativní studie,

korelační studie a případové studie. IV Důkazy získané ze zpráv nebo stanovisek expertních komisí nebo klinických zkušeností uznávaných autorit.

Stupně doporučení Kromě úrovní důkazů byly stupně přiděleny rovněž doporučením vytvořeným na základě výsledků literárního

přehledu. Stupeň související s každým doporučením odráží sílu důkazů, které ho podporují, stejně jako směr účinků.

Například pokud velký počet literárních zdrojů s dobrou metodologickou kvalitou a dobrým designem navrhuje

účinnost určité terapeutické intervence, je pravděpodobné, že výsledné doporučení získá stupeň „A“, což znamená,

že existují dobré důkazy ve prospěch zařazení intervence. Klasifikační systém pro stupně doporučení byl převzat od

Canadian Task Force on Preventive Health Care (CTFPHC, 1997). Viz tabulka 2.

Tabulka 2: Stupně doporučení A Existují dobré důkazy pro doporučení klinické preventivní akce. B Existují uspokojivé důkazy pro doporučení klinické preventivní akce. C Existující důkazy si odporují a neumožňují vydat doporučení pro nebo proti používání klinické preventivní

akce. Rozhodování však mohou ovlivnit jiné faktory. D Existují uspokojivé důkazy proti doporučení klinické preventivní akce. E Existují dobré důkazy proti doporučení klinické preventivní akce. I Existují nedostatečné důkazy (kvantitativně nebo kvalitativně) pro vydání doporučení. Rozhodování však

mohou ovlivnit jiné faktory. Zdroj: Canadian Task Force on Preventive Health Care (CTFPHC). (1997). Quick tables by strength of evidence. Dostupné: http://www.ctfphc.org

http://www.ctfphc.org/

16

Odpovědnost za tvorbu

Registered Nurses’ Association of Ontario (RNAO) zahájila, za finanční podpory vlády provincie Ontario, několikaletý

projekt tvorby, pilotní implementace, evaluace a diseminace doporučených postupů pro správnou ošetřovatelskou

praxi. Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých je jednou z oblastí zájmu. Tento doporučený

postup byl vytvořen a následně revidován panelem sester a dalších expertů svolaných RNAO, který prováděl svou

práci nestranně a nezávisle na vlivu ontarijské vlády.

Účel a rámec

Doporučené postupy pro správnou praxi (DPSP) jsou systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a

klientům/pacientům rozhodovat o přiměřené zdravotní péči (Field & Lohr, 1990).

Účelem tohoto doporučeného postupu je zvýšit u všech sester sebedůvěru, znalosti, dovednosti a schopnosti při

vyhledávání dospělých ve zdravotnických zařízeních, kteří jsou ohroženi pády a definovat intervence pro prevenci

pádů. Neobsahuje intervence pro prevenci pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých žijících

v komunitě. Doporučený postup odpovídá oblastem klinické praxe, včetně akutní péče a dlouhodobé péče, a pomůže

sestrám aplikovat nejlepší dostupné důkazy z výzkumu ke klinickým rozhodnutím a podporovat odpovědné využívání

zdravotnických zdrojů. Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých konkrétně sestrám pomůže:

rozpoznat rizikové faktory pádů,

snížit výskyt pádů a

snížit výskyt pádů způsobujících zranění.

Doporučený postup se zaměřuje na: Doporučení pro praxi napomáhající rozhodnutím lékařů a klientů/pacientů,

Doporučení pro edukaci podporující dovednosti požadované u sester a Doporučení pro organizaci a postupy

věnované významu podporujícího prostředí praxe jako faktoru umožňujícího poskytování vysoce kvalitní

ošetřovatelské péče, která zahrnuje neustálou evaluaci implementace doporučeného postupu.

Tento doporučený postup pro správnou ošetřovatelskou praxi obsahuje doporučení pro registrované sestry a další

ošetřovatelské odborníky. Je potvrzeno, že účinná péče o klienta/pacienta závisí na koordinovaném

multidisciplinárním přístupu zahrnujícím neustálou komunikaci mezi zdravotníky a pacienty/klienty, přičemž stále

dbá na osobní preference a unikátní potřeby každého jednotlivého klienta/pacienta. Vytvořená doporučení nejsou

závazná pro sestry a měla by se přizpůsobit přáním klienta/pacienta/rodiny a místním okolnostem. Záměrem tohoto

doporučeného postupu je najít postupy správné ošetřovatelské praxe v oblasti pádů a prevence pádů. Je potvrzeno,

že jednotlivé kompetence sester se liší mezi sestrami a napříč ošetřovatelskými kategoriemi (registrované praktické

sestry a registrované sestry) a jsou založeny na znalostech, dovednostech, postojích a úsudku, v průběhu času

zlepšenými zkušeností a vzděláním.

17

Proces tvorby původního doporučeného procesu – 2000

Panel sester s kvalifikací v prevenci pádů a vzděláním a výzkumu v této oblasti, zastupující různá zdravotnická a

akademická prostředí, byl sestaven pod záštitou RNAO. Prvním úkolem této skupiny bylo posoudit existující klinické

doporučené postupy, aby bylo možné navázat na současné chápání prevence pádů u starších dospělých a dosáhnout

konsenzu ohledně rámce doporučeného postupu.

Tři publikované doporučené postupy související s prevencí pádů a zranění způsobených pády byly nalezeny

prostřednictvím systematického vyhledávání v literatuře. Tyto doporučené postupy byly posouzeny podle souboru

kritérií pro zařazení, což vedlo k vyřazení jednoho doporučeného postupu. Kritéria pro zařazení byla následující:

doporučený postup byl v angličtině,

doporučený postup nebyl starší než z roku 1996,

doporučený postup se striktně týkal dané tematické oblasti,

doporučený postup byl založený na důkazech a

doporučený postup byl dostupný a bylo možné ho získat.

Tato kritéria splňovaly dva doporučené postupy, které byly evaluovány za použití Appraisal Instrument for Canadian

Clinical Practice Guidelines, adaptovaného nástroje autorů Cluzeauové, Littlejohnse, Grimshawa, Federa a Moranové

(1997). Na základě tohoto procesu hodnocení byly následující dva dokumenty označeny za relevantní doporučené

postupy vhodné pro použití při tvorbě původních doporučení v doporučeném postupu:

American Medical Directors Association (AMDA). (1998). Falls and fall risk: Clinical practice guidelines. Ledford, L. (1996). Prevention of falls research-based protocol. In M. G. Titler (Series Ed.) Series on Evidence-

Based Practice for Older Adults, Iowa City, I.A: The University of Iowa Gerontological Nursing Interventions Research Center, Research Translation and Dissemination Core.

Dále bylo provedeno kritické posouzení systematických přehledů a relevantní literatury a prostřednictvím procesu konsenzu byla vytvořena doporučení. První návrh doporučeného postupu pro správnou ošetřovatelskou praxi RNAO Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých byl posouzen zainteresovanými stranami a odpovědi byly zapracovány. Doporučený postup byl zveřejněn po sedmiměsíční fázi pilotní implementace ve vybraném prostředí praxe v Ontariu. Prostředí praxe pro doporučené postupy pro správnou ošetřovatelskou praxi jsou vyhledávána prostřednictvím procesu „žádosti o návrh“.

18

Proces revize – 2005

Registered Nurses’ Association of Ontario (RNAO) se zavázala zajistit, aby tento doporučený postup pro správnou ošetřovatelskou praxi byl založen na nejlepších dostupných důkazech. Aby byl tento závazek splněn, byl pro každý zveřejněný doporučený postup vytvořen proces monitoringu a revize.

Průběžné sledování informací (angl. current awareness) probíhalo čtvrtletně od okamžiku původního zveřejnění

doporučeného postupu pro správnou ošetřovatelskou praxi Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších

dospělých. Tým pro tvorbu doporučeného postupu posuzoval abstrakta publikovaná k tématu v klíčových databázích,

přičemž se zaměřil na systematické přehledy, randomizované kontrolované studie a klinické doporučené postupy

zveřejněné v nedávné době. Účelem tohoto posuzování bylo najít důkazy s možným dopadem na doporučení, ať už

další podporou zveřejněných doporučení nebo prokázáním, že doporučení už neodpovídá. V tom druhém případě by

bylo vydáno upozornění (angl. action alert) nebo by byla provedena úplná revize ještě před tříletým obdobím. Žádný

důkaz takové povahy nebyl během nepřetržité monitorovací fáze nalezen a tento doporučený postup prošel do fáze

revize podle původního časového rozvrhu.

V září 2004 byl RNAO sestaven panel sester a dalších zdravotnických pracovníků z celého spektra prostředí praxe a akademických sektorů s kvalifikací a zájmy týkajícími se pádů a zranění způsobených pády u starší populace. Tato skupina byla přizvána k účasti jako revizní panel k úpravě doporučeného postupu Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých, který byl původně publikován v lednu 2002. V tomto panelu byli zastoupeni členové původního panelu pro tvorbu i další doporučení odborníci. Členové panelu dostali mandát revidovat doporučený postup se zaměřením na aktuálnost doporučení a důkazů při zachování původního rámce dokumentu. Následuje popis této práce. Předběžné plánování Během úvodní fáze plánování revize doporučeného postupu byly vytvořeny klinické otázky a vyhledávaná slova na základě původních doporučení po konzultaci s vedoucím revizního panelu. Následným vyhledáváním zdravotnickým knihovníkem byly získány četné abstrakty, které byly poté posouzeny asistentem výzkumu s magisterským vzděláním, který byl přiřazen k projektu, aby vybral články se vztahem ke klinickým otázkám a původním doporučením. Vybrané články byly posouzeny asistentem výzkumu, který shrnul studie následujícím způsobem: typ studie, zkoumaný vzorek (počet subjektů / charakteristiky), intervence použité ve studii, měření použitá ve studii, zjištění a omezení.

Tento souhrn byl rozdán panelu. Metodologie panelu Následující obrázek popisuje následné procesy pro tvorbu revize doporučeného postupu RNAO Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých.

19

Rámec V září 2004 se zástupci panelu pro revizi doporučeného postupu setkali, aby prodiskutovali rámec revize. Účelem této diskuze bylo znovu posoudit původní doporučený postup s ohledem na požadavky pro revizi. Souhrn rešerší aktuální literatury z předběžné fáze plánování vedl k diskuzi o platnosti obsahu doporučeného postupu z roku 2002 a potřebě metodologie, která zahrnuje revidovaný soubor klinických otázek a specifičtější literární rešerši. Rovněž byly revidovány strategie pro hodnocení důkazů a tvorbu doporučení. Panel prodiskutoval mnohé z relevantních intervencí, které by měly být zkoumány v následné literární rešerši a systematickém přehledu. Vědecký přehled literatury Počínaje říjnem 2004 prováděl panel pro tvorbu literární rešerši (Příloha A) důkazů týkajících se pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých v péči ve zdravotnickém prostředí. Literární rešerše zahrnující roky 1999 až 2004 byly prováděny s použitím online databáze PubMed. Parametry vyhledávání byly věk 65 let a více, pády nebo náhodné pády a pobyt mimo komunitu. Pro klinická doporučení byl typ publikace omezen na systematické přehledy, metaanalýzy, randomizované kontrolované studie a kontrolované klinické studie. Tam, kde nebyly k dispozici důkazy vyšší kvality, byly zařazeny méně přísné návrhy studií, např. kohortové studie. Rešerše přinesla celkem 294 článků. Z nich bylo 200 vyřazeno, neboť nesplňovaly kritéria pro zařazení související s věkem (nad 65 let) a prostředím (péče poskytovaná ve zdravotnickém prostředí). Kde nebylo možné určit vhodnost na základě informací poskytnutých v abstraktu, byly získány a posouzeny plné texty. Dva nezávislí hodnotitelé (jeden člen panelu a jeden klinik určený pro literární rešerši) posoudili všech 94 článků vybraných pro úplnou revizi. Byl použit formulář pro výběr studie (Příloha B), aby byla zajištěna konzistentní aplikace kritérií pro zařazení/nezařazení. U všech posouzených randomizovaných kontrolovaných studií byla následně hodnocena nestrannost použitím Jadadova nástroje (Jadad, et al. 1996). Po dokončení hodnocení se pracovní tým sešel, aby projednal vhodnost každé studie pro zařazení do literární rešerše. Tam, kde existoval nesoulad, hodnotitelé diskutovali povahu neshody a došli ke konsenzu ohledně zařazení/nezařazení. Ve všech případech byli hodnotitelé schopni dosáhnout shody. Oba hodnotitelé navíc porovnali Jadadova skóre a postupovali podobně v případech neshod. Do přehledu bylo zařazeno 24 článků. Revizní panel poté provedl kritické zhodnocení všech článků vybraných pro zařazení do literárního přehledu. Výsledek práce tohoto týmu obsahoval souhrny všech článků vybraných pro literární rešerši, ale i sadu doporučení založených na důkazech, které by sloužily jako základ pro revidovaný doporučený postup. Shoda na doporučeních V posledním kroku tohoto procesu se revizní panel znovu sešel, aby projednal a posoudil literaturu. Předchozí doporučení byla revidována nebo vymazána a byla vytvořena další nová doporučení v souladu s novými důkazy. Celý proces shrnuje obrázek 1.

20

Obrázek 1: Průběh procesu metodologie revize

Staly se další důkazy

dostupnými od zveřejnění

doporučeného postupu

v roce 2002?

První literární rešerše na základě

doporučení původního (2002)

doporučeného postupu

Rešerše knihovníkem

Posouzení článků pro

zařazení/nezařazení asistentem

výzkumu

Vytvoření souhrnu důkazů

asistentem výzkumu

Týmové posouzení souhrnu

vytvořeného asistentem výzkumu

Týmové vymezení obsahových

mezer v souhrnu literatury

Týmové stanovení cíle úrovní

důkazů (metaanalýzy, systematické

přehledy, randomizované

kontrolované studie a studie

případů a kontrol)

Týmové posouzení souhrnu

vytvořeného asistentem výzkumu

Týmové posouzení vyhledávaných

slov

Sekundární rešerše výzkumným

analytikem týmu na základě cílů

úrovní důkazů a nově definovaných

vyhledávaných slov

Získáno dalších 294 článků

s kvalitními důkazy

Posouzení a vyřazení těch, které

nesplňují kritéria věku (˃65),

prostředí (zdravotní péče) a úrovně

důkazů

Dva nezávislí hodnotitelé posoudili

zbývajících (n=94) článků za použití

formuláře pro výběr studie

(Příloha B)

Posouzení RCT za použití

Jadada (1996), aby bylo

zajištěno, že studie

splňují metodologickou

přísnost, aby byly

klasifikovány jako RCT

Kritické posouzení

systematických přehledů

Shoda mezi hodnotiteli na zařazení

24 studií

Shrnutí klíčových poznatků z 24

studií a předložení tohoto shrnutí

reviznímu panelu spolu

s doplňujícími doporučeními

Revizní panel připravil písemný

rozbor důkazů za použití zařazených

článků

21

Definice pojmů

Klinické doporučené postupy nebo Doporučené postupy pro správnou praxi: „Systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékaři a pacientovi rozhodovat o přiměřené zdravotní péči za specifických klinických okolností (Field & Lohr, 1990, s. 8). Klinické doporučené postupy nebo doporučené postupy pro správnou praxi jsou vytvářeny za použití nejlepších dostupných výsledků výzkumu a v případě mezer ve výzkumu, procesem konsenzu. Konsenzus: Proces pro vytváření rozhodnutí o postupech, nikoliv vědecká metoda pro vytváření nových znalostí. Ve své nejlepší podobě tvorba konsenzu pouze nejlepším způsobem využívá dostupné informace, ať už jde o vědecká data nebo kolektivní moudrost účastníků (Black et al., 1999) Doporučení pro edukaci: Formulace edukačních požadavků a edukačních přístupů/strategií pro představení, implementaci a udržitelnost doporučených postupů pro správnou praxi.

Pád: Událost, jejímž důsledkem je nepředvídané spočinutí osoby na zemi, podlaze či ploše nižší výškové úrovně. Rodina: Kdokoliv, koho daná osoba označí za rodinu. Členové rodiny mohou zahrnovat rodiče, děti, sourozence, sousedy a důležité lidi v komunitě. Stupně doporučení: Stupně přiřazené jednotlivým doporučením označují úroveň důkazů, na nichž je doporučení založeno, stejně jako směr účinku. Například doporučení založená na silných vědeckých důkazech mohou dostat „dobrý“ stupeň, zatímco ta založená na nižších úrovních důkazů mohou dostat „uspokojivý“ stupeň. Navíc důkazům podporujícím účinnost dané intervence by pravděpodobně bylo přiřazeno doporučení zahrnout intervenci do léčby klientů/pacientů, zatímco důkazy ukazující, že daná intervence je horší než alternativní přístup, mohou naznačit, že by intervence měla být vyřazena z programů péče o klienta/pacienta. Vysoké riziko: Přítomnost jednoho nebo více rizikových faktorů pádů dle vymezení v hodnotící části tohoto doporučeného postupu. Neformální podpora: Podpora a zdroje poskytované osobami spojenými s osobou, které je poskytována péče. Osoby poskytující neformální podporu mohou zahrnovat rodinu, přátele, členy duchovní komunity, sousedy atd. Zařízení: Zdravotnická zařízení včetně akutní, subakutní, dlouhodobé péče, komplexní trvalé péče, rehabilitace a péče v pobytových zařízeních. Úrovně důkazů: Úrovně důkazů označují sílu vědeckých důkazů, na kterých je založeno doporučení. Vědeckým publikacím vysoké kvality, jako jsou randomizované kontrolované studie, je typicky přidělena vyšší úroveň důkazů než studiím používajícím jiné metodologie, jako jsou studie případů a kontrol. Metaanalýza: Použití statistických metod ke shrnutí výsledků nezávislých studií, které může poskytnout přesnější odhady účinků zdravotní péče, než jsou ty, jež byly odvozeny od jednotlivých studií zahrnutých do přehledového článku (Alderson, Green & Higgins, 2004). Multidisciplinární péče: Proces, ve kterém zdravotníci představující kvalifikaci v různých odvětvích zdravotní péče spolupracují na účasti v procesu hodnocení, diagnostické evaluace, plánování péče, rozborů péče a léčby klientů/pacientů (Jensen et al., 2003 & Vassalo et al., 2004b). Podíl šancí (odds ratio): Podíl šancí je způsob porovnání, zda pravděpodobnost určité události je v obou skupinách stejná. Podíl šancí ve výši 1 znamená, že událost je v obou skupinách stejně pravděpodobná. Podíl šancí vyšší než 1 znamená, že událost je pravděpodobnější v první skupině. Podíl šancí nižší než 1 znamená, že událost je méně pravděpodobná (Johnston, 2005). Starší dospělí: Jedinci ve věku 65 let a starší. Doporučení pro organizaci a postupy: Přehled podmínek nutných pro prostředí praxe, které umožňují úspěšnou

22

implementaci doporučeného postupu pro správnou praxi. Podmínky pro úspěch jsou značnou měrou odpovědností organizace, ale mohou mít dopady na postupy na širší úrovni vlády nebo společnosti. Doporučení pro praxi: Přehled správné praxe zaměřený na praxi zdravotnických pracovníků, který je v ideálním případě založený na důkazech. Omezující prostředky dle zákona 372/2011 Sb. (§39): a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty c) umístění pacienta v síťovém lůžku d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu e) ochranný kabátek nebo vesta zamezující pohybu horních končetin pacienta f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy g) kombinace shora uvedených prostředků uvedených v písmenech a) až f) Omezovací prostředky lze použít pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečí pacienta nebo jiných osob, a pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití. (s.4753, Sbírka zákonů MVČR č.131, 2011)

Relativní riziko: Měřítko toho, do jaké míry daný rizikový faktor (např. předchozí pád) ovlivňuje riziko specifického výsledku (např. pádu). Například hodnota 2 relativního rizika spojeného s rizikovým faktorem znamená, že osoby s tímto rizikovým faktorem mají dvakrát vyšší riziko specifického výsledku oproti osobám bez tohoto rizikového faktoru. Hodnota relativního rizika 0.5 znamená, že osoby s tímto rizikovým faktorem mají poloviční riziko specifického výsledku (ochranný účinek) oproti osobám bez tohoto rizikového (ochranného) faktoru (Johnston, 2005).

Zainteresovaná strana: Zainteresovaná strana je jednotlivec, skupina nebo organizace s osobním zájmem na rozhodnutích a činech organizací, kteří se mohou snažit rozhodnutí a činy ovlivňovat (Baker et al., 1999). Zainteresované strany zahrnují všechny jednotlivce nebo skupiny, kteří budou přímo nebo nepřímo zasaženi změnou nebo řešením problému.

Systematický přehled: Aplikace přísně vědeckého přístupu při přípravě přehledového článku (National Health and Medical Research Centre, 1998). Systematický přehled ukazuje, kde jsou účinky zdravotní péče neměnné a výsledky výzkumu mohou být aplikovány napříč populacemi, prostředím a rozdíly v léčbě (např. dávkami) a kde se účinky mohou významně lišit. Použití explicitních, systematických metod v přehledech omezuje zaujatost (systematické chyby) a snižuje náhodné účinky, čímž poskytuje spolehlivější výsledky pro tvorbu závěrů a rozhodnutí (Alderson, Green & Higgins, 2004).

23

Revize 2011 Antipsychotika: Typické antipsychotické léky se používají k léčbě schizofrenie a poruch souvisejících se schizofrenií od poloviny 50. let 20. století a jsou rovněž označovány za konvenční nebo „typická“ antipsychotika. Mezi některá běžně používaná patří:

chlorpromazin

haloperidol

perfenazin (pouze generikum)

flufenazin (pouze generikum) V 90. letech 20. století byly vyvinuty nové antipsychotické léky. Tyto nové léky jsou označovány jako antipsychotika druhé generace nebo „atypická“ antipsychotika. Atypické antipsychotické léky se někdy používají k léčbě symptomů bipolární poruchy a označují se jako „atypická“, aby se odlišila od dřívějších „konvenčních“ antipsychotik nebo antipsychotik první generace. Patří mezi ně:

olanzapin

aripiprazol

kvetiapin

risperidon

ziprasidon paliperidon

Převzato z http://www.nimh.nih.gov/health/publications/mental-health-medications/what-medications-are-used-totreat-

schizophrenia.shtml

Klient/pacient: včetně jednotlivců (pacient, obyvatel zařízení, klient), rodin/jiných důležitých osob, skupin, komunit a populací (RNAO, rev., 2006, s. 12).

Interprofesionální: označuje poskytování komplexních zdravotních služeb klientům/pacientům prostřednictvím několika zdravotnických pracovníků, kteří pracují společně, aby poskytli kvalitní péči v rámci jednotlivých zařízení nebo napříč nimi (Interprofessional Care Steering Committee, 2007).

http://www.nimh.nih.gov/health/publications/mental-health-medications/what-medications-are-used-totreat-schizophrenia.shtml

http://www.nimh.nih.gov/health/publications/mental-health-medications/what-medications-are-used-totreat-schizophrenia.shtml

24

Základní kontext

Statistiky pádů v České republice

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS, 2013) jsou pády prvotní příčinou přijetí do akutní péče v českých nemocnicích z důvodu zranění. V roce 2012 stály pády za 65 % (n =126 036) všech hospitalizací z důvodu zranění a 74 % (n = 1 926) všech nemocničních úmrtí pacientů přijatých z důvodu zranění. V roce 2000 bylo z důvodu pádu hospitalizováno 98 873 (55 %) z celkového počtu 180 338 osob přijatých pro úraz. Z toho bylo 40 % (n = 39 225) osob ve věku nad 65 let, na pády zemřelo 61 % (n = 1581) z celkového počtu zemřelých na úrazy. Pro kategorii seniorů je příznačné, že je v absolutních číslech téměř dvojnásobně více zraněných žen než mužů. Zpráva ÚZIS rovněž uvádí, že průměrný věk při přijetí z důvodu zranění vzrostl ze 45 let v roce 2000 na 52 let v roce 2012. (ÚZIS, 2001, 2013)

Z údajů českého statistického úřadu z roku 2005 vyplývá, že za třináct let (1994-2006) zemřelo na následky pádu přes 26 tis. osob. Pády jsou jedinou z početněji zastoupených kategorií úrazů, ve které mají mezi zemřelými početní převahu ženy. Převaha žen je dána hlavně jejich větším počtem mezi staršími osobami, neboť úmrtí po pádu se v hlavní míře týkají osob vyššího věku. Z celkového počtu zemřelých na tuto příčinu tvoří osoby starší 70 let (80 %). V relativním vyjádření je úmrtnost způsobená pády většinou u mužů větší než u žen (ve věku 20-50 let pěti až sedminásobně). Mezi osobami staršími 75 let je však již výsledek srovnání pohlaví opačného charakteru – u žen je počet zemřelých na 1 000 osob mírně vyšší než u mužů. O velké závislosti úmrtnosti po pádech na věku svědčí i srovnání počtu osob připadajících na 1 úmrtí – zatímco ve věku 5-9 let připadá 1 úmrtí na 400 tis. osob, ve věku 80-84 let je to již jen na 400 osob a nad 90 let věku cca na 100 osob. Z těch úmrtí, která mají příčinu přesněji specifikovanou, je největší zastoupení úmrtí po pádu na rovině následkem uklouznutí, zakopnutí nebo klopýtnutí – v úhrnu za 13 sledovaných let je to téměř 11 tis. úmrtí. Dále následují úmrtí po pádu na schodech a po pádech z budov či konstrukcí (v obou případech cca po 700 úmrtích). (ČSÚ, 2007) Pády ve zdravotnických zařízeních v České republice Pády, které u hospitalizovaných pacientů patří v ošetřovatelské praxi k nejčastějším nežádoucím událostem, jsou v České republice zdravotnickými pracovníky sledovány již od roku 2002. Koordinátorem projektu byla Česká asociace sester (ČAS), která vyhodnocovala výsledky vždy ve čtvrtletním a ročním souhrnu. V roce 2002 se projektu zúčastnilo 15 zdravotnických zařízení, v roce 2010 již 38 zdravotnických zařízení. Podle údajů ČAS upadlo v roce 2012 v průběhu hospitalizace z celkového počtu 755 498 hospitalizovaných 7 660 pacientů (1 %). Z celkového počtu upadnuvších pacientů se zranilo 2 847 (37 %). Nejvíce pádů v poměru k počtu hospitalizovaných pacientů bylo zaznamenáno na odděleních dlouhodobé péče (7,6 %) a na odděleních interních oborů (1,5 %), nejméně pacientů padalo na odděleních chirurgických oborů (0,4 %). (ČAS, 2013) Projekt byl ukončen v roce 2015.

Výskytem pádů v podmínkách českého zdravotnictví se zabývala také Jurásková (2008), jejíž výsledky přispěly k zevrubné analýze pádů a následných zranění. V průběhu dvanáctiměsíčního sledování (2002–2003) bylo v 15 zdravotnických zařízeních monitorováno 335 945 hospitalizovaných pacientů, z nichž téměř 4 000 (1,17 %) postihl pád – celkový podíl zraněných vůči počtu pádů byl 47 %; nejvíce pádů se událo na interních odděleních a odděleních dlouhodobé péče, věkový průměr pacientů, kteří prodělali pád, byl 74 let.

25

Doporučení pro praxi Posouzení Doporučení 1.0 Posuďte riziko pádů při přijetí.

Úroveň Ib, Stupeň B Rozbor důkazů Posouzení rizika pádů je důležité, neboť udává směr četných intervencí, u nichž bylo prokázáno, že u člověka snižují riziko pádu. Běžně známé rizikové faktory pádů u starších klientů/pacientů v zařízení zdravotní péče zahrnují zmatenost, užívání trankvilizérů, poruchy sluchu, zhoršení kognitivních schopností, předchozí mozková příhoda, předchozí pády, zmatenost/delirium, akutní onemocnění nebo vedlejší účinky léků (Kallin et al., 2004; Salgado et al., 2004; Vassallo et al., 2004a). Skríning rizika je účinnou metodou pro vyhledávání jedinců náchylných k pádům. V systematickém přehledu nástrojů pro skríning pádů došli Perellová a kol. (2001) k závěru, že vzhledem k tomu, že u všech klientů/pacientů pobývající v zařízeních dlouhodobé péče (DP) je pravděpodobné vysoké riziko pádů, měly by v tomto prostředí být prováděny univerzální postupy k prevenci pádů, a že mohou být využívány různé nástroje jako například Morse Fall Scale (Morse, Morse & Tylko, 1989), nástroj pro posouzení rizika STRATIFY a Hendrich II Fall Risk Model© (Hendrich et al., 1995). Posouzení rizika pádů je klíčové. Použitý nástroj musí odpovídat prostředí a specifické populaci klientů/pacientů. Proto je nezbytné posoudit populaci klientů/pacientů, aby byl vybrán nástroj nejvhodnější pro dané prostředí. Příloha C obsahuje informace o tom, jak získat přístup k výše diskutovaným nástrojům. Oliver a kol. (2004) sestavili systematický přehled nástrojů pro posouzení rizika pádů v nemocnicích a uvedli, že několik nástrojů pro posouzení rizika je schopných předvídat pády se senzitivitou a specificitou vyšší než 70%, přičemž společné nalezené rizikové faktory byly nestabilita při chůzi, zmatenost, časté močení, předchozí pády a léky (sedativa/hypnotika). Autoři rovněž navrhli jako alternativu k používání nástrojů pro posouzení rizika věnovat se u všech klientů/pacientů rizikovým faktorům pádů, kterým lze předcházet. Studie (Haines et al., 2004; Healy et al., 2004), jež úspěšně snížily pády v nemocničním prostředí, používaly skríningové posouzení, na kterém by měl být založen výběr intervencí pro klienty/pacienty. Randomizované kontrolované studie (randomized controlled trials, RCT) prováděné v prostředí dlouhodobé péče (DP) (Becker et al., 2003; Jensen et al., 2002) zjistily, že skríning může sloužit k lepšímu přizpůsobení multifaktoriálních intervencí na míru jednotlivým klientům/pacientům, neboť různé rizikové faktory zvyšovaly riziko pádů různým způsobem. Zatímco skríning rizika při přijetí přímo nesnižuje výskyt pádů u starších dospělých, důkazy naznačují, že může pomoci při výběru vhodných intervencí pro následné snížení pádů. Doporučení 2.2 obsahuje další diskuzi k multifaktoriálním intervencím. Tabulka 3 obsahuje seznam rizikových faktorů pádů pro populace v nemocnicích a DP. Podíl šancí (odds ratio, OR) představuje pravděpodobnost, že dojde k pádu u klientů/pacientů s těmito rizikovými faktory oproti klientům/pacientům, u nichž se nevyskytují.

Revize 2011

Posouzení: 1.0 Posuďte riziko pádů při přijetí

(Úroveň důkazů = Ib)

Rozbor důkazů k tomuto doporučení, nacházející se na stranách 22-23 doporučeného postupu, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Skríning rizika je i nadále výzkumy podporován jako účinná metoda pro vyhledávání jedinců náchylných k pádům (AGS, 2010; ICSI, 2010; Safer Healthcare Now! [SHN], 2010). U všech jedinců při příjmu by měla sestra provést skríning rizika pádů za účelem zjištění faktorů, o nichž je známo, že zvyšují riziko pádů. Bylo vytvořeno množství nástrojů pro skríning rizika pádů pro vyhledání jedinců s rizikovými faktory pro pády, kteří by měli podstoupit další komplexní posouzení interprofesionálním týmem, aby do individuálního plánu péče byly implementovány cílené intervence pro prevenci pádů. Na webových stránkách British Columbia Injury Research and Prevention Unit (BCIRPU)

+

26

http://www.injuryresearch.bc.ca/categorypages.aspx?catid=3&catname=Library jsou k dispozici uložené hodnoticí nástroje související s pády podporující proces rozhodování (SHN, 2010). Výběr standardizovaného a spolehlivého nástroje je nesnadným rozhodnutím, protože vedoucí pracovníci zdravotnické organizace musí zohlednit snadnost použití, zaškolení personálu k používání nástroje, psychometrické vlastnosti (validita a reliabilita), možné přijetí a dodržování personálem a další faktory (Haines, Bennell, Osborne & Hill, 2006). Přestože se například ukázalo, nástroj STRATIFY předpovídá riziko pádů u dospělých mladších 75 let přijatých na interní a chirurgická nemocniční oddělení, nebyl stejně prediktivní pro starší klienty/pacienty ve věku 75-84 let přijaté na geriatrická oddělení (Milisen et al., 2007). Systematické přehledy z nedávné doby ukazují, že jen některé z existujících nástrojů byly validovány ve více než v jednom prostředí a že v současné době neexistují nástroje, které mohou být spolehlivě použity napříč různými prostředími k přesné predikci rizika pádů u různých populací (Cameron et al., 2010; Haines, Hill, Walsh & Osborne, 2007; Scott, Votova, Scanlan & Close, 2007). Heinzeová a kol. (2006) zjistili, že Hendrich Fall Risk Model není doporučen pro prostředí dlouhodobé péče. Současná literatura má různé pohledy na schopnost skríningových nástrojů předpovídat pády. Nástroje mohou mít omezenou hodnotu u populací s vysokým rizikem, jako jsou křehcí klienti/pacienti pobývající v zařízeních dlouhodobé péče. Všichni takoví vysoce rizikoví klienti/pacienti by měli být posouzeni s ohledem na intervence založené na důkazech (Scott et al., 2007). Některé studie realizované v prostředích dlouhodobé péče a nemocnic ukazují na srovnatelnou přesnost při použití skríningových nástrojů a samotného klinického úsudku sester k předvídání pádů (Haines et al., 2007; Meyer, Kopke, Haastert & Muhlhauser, 2009). Metaanylýza provedená Hainesem a kol. (2007) naznačila, že Morse Falls Scale a klinický úsudek sester lze použít jako „srovnávací nástroje“ (s. 671). Doporučuje se, aby každá organizace přizpůsobila svůj přístup jedinečným potřebám populace svých klientů/pacientů. Pokud dojde k rozhodnutí používat existující nástroj pro posouzení rizika pádů, u zvoleného nástroje by měla být interně dále validována přesnost a snadnost použití pro dané prostředí praxe (Chow et al., 2007; ICSI, 2010; Milisen et al., 2007). Kromě testování psychometrických vlastností zvoleného nástroje (např. senzitivita a specificita přesného předvídání pádů) by měly být zváženy další ošetřovatelské faktory jako čas, náklady a požadavky na výcvik. Sestry by si měly být vědomy, že kromě rizikových faktorů souvisejících s chronickými stavy u starších dospělých mohou riziko pádů a zranění dále zvýšit další komplikující akutní zdravotní problémy. Proto by měl být skríning rizika pádů prováděn při přijetí a po významné změně v klientově stavu včetně situace následující po pádu (SHN, 2010). Pád v uplynulém roce je nejsilnějším prediktorem pádu v budoucnu (Delbaere, et al., 2008; ICSI, 2010; Kallin, Gustafson, Sandman & Karlsson, 2005; SHN). I přes rozdíly v profilech rizik u starších dospělých pobývajících v různých prostředích stále velká část literatury uvádí společné faktory, které mohou zvýšit riziko pádů a zranění způsobených pády. Několik studií popisuje podskupinu rizikových faktorů, které předvídají pády. Delbaereová a kol. (2008) uvádí, že zdravotnická prostředí by měla používat cílený skríning pro vyhledávání osob ohrožených pády z důvodu přítomnosti následujících rizikových faktorů: neschopnost stát bez pomoci, špatná rovnováha, prodělané pády v uplynulém roce, pobyt v zařízení dlouhodobé péče nebo inkontinence. Je potřeba poznamenat, že pády mezi staršími dospělými jsou většinou multifaktoriální a jsou důsledkem složité interakce a kumulativního účinku rizikových faktorů. Pokračuje výzkum validace rizikových faktorů pádů, jako jsou užívání psychoaktivních léků (Agashivala & Wu, 2009; Liperoti et al., 2007), potíže s chůzí a rovnováhou (Krauss et al., 2005), faktory prostředí (Chen, Chien & Chen, 2009; Sorock et al., 2009) a kognice (Kallin et al., 2005). The Safer Healthcare Now! Reducing Falls and Injuries From Falls, Getting Started Kit (SHN, 2010, s. 18-19) uvádí parametry skríningu a příklady nástrojů a přístupů ke skríningu na adrese http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx . Znalost skríningu nebo posouzení může být pro zdravotnické pracovníky obtížným úkolem ve vztahu k výběru nástroje pro počáteční posouzení za účelem zjištění faktorů souvisejících s rizikem pádů u jedince. Nejlepším použitím jakéhokoliv nástroje je zjištění specifických rizikových faktorů, aby mohla být prevence přizpůsobena zjištěným rizikům. Je důležité provést skríning pro odhalení rizika pádů (AGS, 2010). Organizace by měly zajistit, aby byl nástroj pro posouzení rizika pádů validován pro danou populaci a aby další posouzení provedli klinici s odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a výcvikem, pokud počáteční skríning odhalí rizikové faktory pádů. Poté by mělo být provedeno komplexní

http://www.injuryresearch.bc.ca/categorypages.aspx?catid=3&catname=Library

http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx

27

posouzení včetně cílené anamnézy, fyzikálního vyšetření, posouzení léků a kognitivního, funkčního a environmentálního posouzení. Výsledky posouzení by měly být svázány s intervencemi založenými na důkazech (Scott et al., 2007). Přestože data z metaanalýz randomizovaných kontrolovaných studií zkoumajících multifaktoriální

posouzení rizika pádů a programy léčby ukazují snížení rizika a incidence pádů, účinek jednotlivých

složek takových programů nebyl stanoven (RNAO, rev. 2005; Cameron et al. 2010). To je částečně

způsobeno skutečností, že intervenční studie typicky přímo nehodnotí relativní účinnost každé složky

intervence. Proto, ačkoliv posouzení rizika pádů je nedílnou složkou většiny multifaktoriálních

programů prevence pádů, je obtížné stanovit úroveň důkazů specificky souvisejících s tímto

doporučením.

Další podpora literatury ACSQHC (2009a, b) Kehinde (2009) MOS (2005)

+

Tabulka 3: Rizikové faktory pádu a přidružených faktorů zvyšujících riziko pádu

Rizikový faktor Hospitalizovaní Zařízení dlouhodobé péče Předchozí pád v anamnéze OR 2,76 OR 3,41 Věk ˃ 75 ˃ 87 (OR 1,16) Pohlaví Nedostatečná data Mužské (OR 1,14) Onemocnění Parkinsonova nemoc, diabetes mellitus, artritida, cerebrovaskulární příhody,

nedávná hospitalizace a nemoc s vlivem na svalovou sílu, rovnováhu a propriorecepci mohou přispívat k riziku pádu. Ačkoliv tato onemocnění nelze změnit, jiné rizikové faktory lze ovlivnit, aby se snížilo celkové riziko pacienta.

Kognitivní poruchy OR 2,62-6,33 Sklony k bloudění (OR 1,84) Rovnováha a chůze Nedostatečná data Nestabilní chůze (OR 1,13)

Pohyblivost bez omezení (OR 1,49) Pohyb na invalidním vozíku bez omezení (OR 1,39)

Pomůcky k chůzi Používání pomůcek k chůzi (OR 2,84) Používání hole/chodítka (OR 1,44) Rizika prostředí Nedostatečná data Pády připisované faktorům prostředí:

27,3 % v této v populaci. Používání omezujících prostředků (OR 10,2)

Léky Psychotropní látky OR 1,93-7,95 Polyfarmakoterapie (4 a více užívaných léků) Benzodiazepiny (upravené relativní riziko RR 1,44) Psychotropní látky: dvojnásobný nárůst množství pádů Diuretika (OR 7,2) Vazodilatancia (OR 3,0)

Zrak (zhoršený) OR 2,46 OR 1,6 Systolická hypotenze (systolický ˂110) Nedostatečná data OR 2,0 Nemocniční oddělení Na odděleních gerontopsychiatrie a

rehabilitace je vyšší incidence pádů

Počet rizikových faktorů Bylo zjištěno, že pády v nemocničním prostředí lze předvídat na základě pěti faktorů zahrnujících pád jako nynější onemocnění v anamnéze, nízké skóre pro přesun nebo mobilitu nebo posouzení sestry, že pacient je neklidný, potřebuje často na toaletu nebo má zhoršený zrak. Přítomnost více než dvou z těchto rizikových faktorů byla definována jako vysoké riziko.

Zdroj: Brown, C. J. & Norris, M., (2004) Falls: Physicians’ Information and Education Resource (PIER.) American College of Physicians. Dostupné: http://pier.acponline.org/physicians/screening/s168/pdf/s168.pdf

http://pier.acponline.org/physicians/screening/s168/pdf/s168.pdf

28

Revize 2011 Tabulka 3: Rizikové faktory a související pravděpodobnost pádů původního doporučeného postupu byla změněna:

Rizikový faktor Hospitalizovaní Zařízení dlouhodobé péče Rovnováha a chůze Současné důkazy ukazují, že

jde o rizikový faktor pro hospitalizované klienty/pacienty (Chen et al., 2009; Corsinovi et al.; 2009; Kobayashi et al., 2009; Krauss et al., 2005)

Nejistá chůze (OR 1,13) Pohyblivost bez omezení (OR 1,49) Pohyb na invalidním vozíku bez omezení (OR 1,39) (RNAO, 2005)

Doporučení 1.1

Posuďte riziko pádů po pádu. Úroveň Ib Stupeň B Rozbor důkazů Pád je u starší osoby často projevem onemocnění a předchozí pád ztrojnásobuje pravděpodobnost, že u klienta/pacienta dojde v budoucnu k pádu (American Geriatric Society, British Geriatric Society and American Academy of Orthopedic Surgeons Panel on Falls Prevention, 2001). RCT realizovaná v americkém zařízení domácí péče ukázala, že posouzení klientů/pacientů do sedmi dnů po pádu je účinnou prevencí následné hospitalizace a snižuje dobu hospitalizace, přestože nesnižuje množství pádů (Rubenstein et al., 1990).

Revize 2011 Posouzení: 1.1 Posuďte riziko pádů po pádu


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, nacházející se na straně 24 doporučeného postupu, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Studie Grayové-Miceliové a kol. (2006) týkající se psychometrických vlastností nástroje Post Fall Index (PFI) u starších klientůpobývajících v zařízeních dlouhodobé péče prokázala důležitost komplexního ošetřovatelského posouzení pro zjištění příčin stojících v pozadí pádu. Studie Kobayashiové a kol. (2009) se v geriatrických nemocnicích snažila nalézt možné faktory související s opakovanými pády a zjistila, že rizikovými faktory jsou ženské pohlaví a nestabilní chůze. Ovšem kombinace demence s nestabilní chůzí byla významným rizikovým faktorem. Vassalo a kol. (2009) ve své studii sledovali klienty přijímané k rehabilitaci a zjistili kumulativní vyšší riziko opakovaných pádů a zranění způsobených pády u klientů s kognitivní poruchou a nestabilní chůzí. Následující podrobné posouzení interprofesionálním týmem po pádu může pomoci zjistit důvody padů klienta/pacienta, aby mohl být sestaven komplexní plán péče pro prevenci pádů v budoucnu. Důležitost interprofesionálního posouzení hodnocení po pádu a následné implementace cílených a plánovaných intervencí ke snížení rizika je podpořena literaturou, protože předchozí pády jsou jedním z nejlepších indikátorů pro pády v budoucnu (ICSI, 2010; Kallin et al., 2005; SHN, 2010). Rizikové faktory pro pády zahrnují faktory biologické a medicínské, chování, prostředí, sociální a ekonomické (ACSQHC, 2009a, b; SHN, 2010).

Postupy sledování po pádu by měly zahrnovat interprofesionální komunikaci, konzultaci a analýzu následující po pádu pro zjištění stupně zranění, léčbu klienta/pacienta okamžitě po pádu, okolnosti obklopující pád, stanovení přispívajících faktorů, posouzení existujících intervencí pro pády a akční plán sledování, která zahrnuje komunikaci s klientem/pacientem a rodinou (ACSQHC, 2009a, b; AGS, 2010; ICSI, 2010; MOS, 2005; SHN, 2010). Grayová-Miceliová a kol. (2006) stanovila následující domény

+

29

jako užitečné informace pro rozhovor následující po pádu: Detaily pádu:

klientův/pacientův popis pádu,

pohled sestry,

pozice, z níž došlo k pádu (považováno za nejužitečnější otázku) a

související symptomy. Fyzikální vyšetření:

vitální funkce, včetně zjištění posturální hypotenze

přítomnost antikoagulační terapie,

posouzení poruchy zraku, pohybu krku

kardiovaskulární posouzení

posouzení pohybového aparátu, včetně schopnosti nezávisle zvednout dolní končetiny na lůžku, úroveň pomoci při vstávání z podlahy

posouzení slabosti dolních končetin, problémy nohou, správně padnoucí obuv,

neurologické posouzení, posouzení smyslové poruchy, fokální deficity, rovnováha vsedě a vestoje.

Chování:

záznam o chování, o potulce

pohyb a schopnost přesunu a

používání omezujících prostředků. Kontext prostředí:

místo,

obuv,

typ povrchu podlahy a

vybavení.

Další podpora literatury Bradley, Karani, McGinn & Wisnivesky (2010)

+

Intervence

Tai-či

Doporučení 2.0

Tai-či jako prevence pádů u starších osob je doporučováno pro ty klienty/pacienty, jejichž pobyt je delší než čtyři měsíce, a pro ty klienty/pacienty, kteří nemají v anamnéze frakturu v důsledku pádu. K doporučení tai-či jako prevence pádů u klientů/pacientů s pobytem kratším než čtyři měsíce není dostatek důkazů. Úroveň Ib Stupeň B Rozbor důkazů K doporučení tai-či jako prevence pádů u klientů/pacientů s pobytem kratším než čtyři měsíce není dostatek důkazů. Wolf a kol. (2003) provedli 48týdenní klastrovou randomizovanou kontrolovanou studii 286 klientů („v přechodu ke křehkosti“ [≥ 70 let]) pobývajících ve společných zařízeních popisovaných jako malá (6-20 lůžek) zařízení s pečovatelskou službou. Zařízení byla náhodně rozdělena do skupin s tai-či nebo edukací k wellness na celou dobu studie a u klientů byla hodnocena funkční zdatnost, chování a pády. 48týdenní program tai-či nebyl co do prevence pádů o nic přínosnější než edukace k wellness. Skupina s tai-či však po čtyřech měsících programu začala vykazovat snížení rizika pádů. Tai-či navíc znamenalo významné snížení pádů u osob bez fraktury v důsledku pádů v anamnéze.

Revize 2011 viz revize intervence cvičení

30

Cvičení

Doporučení 2.1 Využívejte posilování jako součást multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů; není však dostatek důkazů, aby ho bylo možné doporučit jako samostatnou intervenci.

Úroveň Ib Stupeň I Rozbor důkazů Není dostatek důkazů, aby bylo možné doporučit postupné posilování jako samostatnou prevenci pádů u starších osob. V RCT cvičebních programů Nowalková a kol. (2001) náhodně rozdělili 110 klientů (průměrný věk 84 let) dvou domovů pro seniory do třech skupin s tai-či, s postupným posilováním a (kontrolní) skupiny bez cvičení. Hodnocení byla prováděna v úvodu a pak po 6, 12, 18 a 24 měsících od randomizace. V množství pádů nebo hospitalizací nebyly u těchto tří skupin potvrzeny žádné rozdíly. Navíc se ukázalo, že oproti tai-či nebo žádnému cvičení nepřineslo postupné posilování žádný přínos pro snížení pádů. Tato zjištění jsou v souladu se závěry Gillespieové a kol. (2004) v systematickém přehledu randomizovaných kontrolovaných studií týkajících se různých intervencí pro prevenci pádů u starších osob. Gillespieová a kol. (2004) navíc v literatuře uvádí další dva články (Donald et al., 2000; Mulrow et al., 1994) zabývající se individuálně zaměřeným cvičením/fyzioterapií v pobytových zařízeních. Stejně jako u Nowalkové a kol. (2001) se neprokázalo, že by cvičení mělo přínos pro ochranu před pády. Proto není samotné cvičení postačující pro prevenci pádů u starších dospělých.

Revize 2011

Intervence: Cvičení 2.1 Sestry podporují tělesné cvičení jako součást programu multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů při zohlednění rizikových faktorů klientů/pacientů.


Rozbor důkazů k tai-či a cvičení, byl změněn a zapracován do doporučení a rozboru důkazů ke cvičení, aby odrážel současné literární zdroje: Rozbor důkazů Je důležité poznamenat, že zatímco cvičení může být v mnoha ohledech prospěšné pro starší dospělé, existují v současnosti jen omezené důkazy, které by svědčily pro nebo naopak proti používání cvičení jako jediné intervence pro prevenci pádů u starších dospělých v prostředích dlouhodobé a akutní péče (Cameron et al. 2010). Cvičení je důležitou složkou každého multifaktoriálního programu pro prevenci pádů a je dobře prokázáno, že pro starší dospělé může být prospěšné posilování a cvičení rovnováhy, chůze a koordinace (ACSQHC, 2009a, b; AGS, 2010; Cameron et al., 2010; MOH, 2005). ACSQHC (2009a) uvádí lepší funkční výsledky a sníženou délku pobytu v nemocnici u starších pacientů na interních odděleních, kteří byli zařazení do programu cvičení. Při výběru cvičení by měly být zohledněny klientovy/pacientovy fyzické schopnosti, ať už jde o skupinový nebo individuální program cvičení. Je důležité, aby fyzické cvičení probíhalo pod dohledem vhodně vyškolených odborníků. Cvičení by měla být pravidelně posuzována a podle potřeby modifikována (ACSQHC, 2009a, b; AGS, 2010; Donat & Ozcan, 2007; MOS, 2005; Rapp et al., 2008; SHN, 2010). Například tai-či sice může účinně snižovat riziko pádů u relativně zdravých starších lidí, ale může naopak zvyšovat riziko pádu u křehčích jedinců (Gregory & Watson, 2009). Je možné, že u jedinců, kteří nejsou zvyklí na tělesnou aktivitu, může zlepšení pohyblivosti zpočátku zvýšit riziko pádů (AGS; Gregory & Watson; O’Mathuna, 2005). Systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií v zařízeních s pečovatelskou službou provedený Cameronem a kol. (2010) ukázal nejednoznačná zjištění ohledně účinku cvičení na počty pádů u klientů, kteří cvičí. Sestry v interprofesionálním týmu by si měly být vědomy, že účinnost programů cvičení může ovlivnit množství faktorů, neboť literatura uvádí, že existují matoucí proměnné pro zvážení. Některá omezení ve studiích souvisela s rozdíly v úrovni křehkosti a kognitivních schopností mezi účastníky, použitím jednomodálního versus vícemodálního cvičení, malou velikostí vzorku a rozdíly v prostředích studií

31

(akutní/dlouhodobá péče) (ACSQHC, 2009a, b). V systematickém přehledu randomizovaných kontrolovaných studií o používání tělesného cvičení u klientů/pacientů s kognitivní poruchou Hauer a kol. (2006) uvedli, že studie ukázaly zlepšení u proměnných souvisejících s chůzí s významným snížením omezení činnosti, pokud multifaktoriální intervence zahrnovaly tělesné cvičení. Avšak jen omezený počet těchto studií prokázal významné zlepšení motorických funkcí nebo dopad na množství pádů. Cameron a kol. (2010) provedli systematický přehled a dospěli k nejednotným výsledkům souvisejícím s účinností cvičení při snižování množství nebo rizika pádů, zřejmě v důsledku rozdílů v typu studií a zkoumané populaci a intenzitě použitého cvičení. Cameron a kol. na základě přehledu uvedli, že účinnost cvičení u klientů v prostředí dlouhodobé péče je nejistá, ale v nemocničním prostředí bylo pozorováno zlepšení ve vztahu k pádům a snížení rizik. Katoová a kol. (2006) provedli studii v prostředí dlouhodobé péče, aby ověřili program cvičení zaměřený na zvyšování rovnováhy, mobility a svalové síly, a zjistili, že program má účinek na mobilitu, snížení posturálního výkyvu a množství pádů. Účinek byl však přisuzován cvičení nohou bez ověření zlepšení svalové síly dolních končetin.

Multifaktoriální

Doporučení 2.2 V rámci multidisciplinárního týmu používejte multifaktoriální intervence pro prevenci pádů.

Úroveň Ia Stupeň B Rozbor důkazů Jak ukázaly klastrové randomizované studie, mohou mít multifaktoriální a cílené intervence významný přínos pro snížení a oddálení pádů u klientů v zařízeních dlouhodobé péče (Becker et al., 2003; Jensen et al., 2002), střednědobé rehabilitační péče (Haines et al., 2004) i u hospitalizovaných pacientů v akutní péči (Healey et al., 2004). Jensenová a kol. (2002) prokázali snížený počet fraktur kyčelního kloubu a pádů u klientů zařízení s pečovatelskou službou při multifaktoriálních opatřeních, včetně chráničů kyčlí nabídnutých každému z klientů. Tento výsledek nebyl zopakován ve studii Beckera a kol. (2003) i přes prospěšný účinek na množství pádů. Obě studie zahrnovaly sledování multifaktoriálních komponent: edukace personálu, úpravy prostředí, cvičení, pomůcky pro mobilitu, posouzení léků, chrániče kyčlí a řešení problémů po pádu. Studie prováděné v subakutním prostředí vedly k účinné prevenci pádů a intervence byla založena na individuálním multifaktoriálním posouzení, ale nezahrnovala chrániče kyčlí (Haines et al., 2004). Plánování péče u pacientů přijatých s anamnézou pádů a těch, kteří upadli nebo málem upadli během současné hospitalizace, vedlo k úspěšné redukci pádů na oddělení pro hospitalizované pacienty (Healey et al., 2004). Multifaktoriální intervence využívající méně intenzivní složky (např. logo na oblečení upozorňující na vysoké/nízké riziko, manuál pro prevenci pádů) mohou ve skutečnosti zvýšit riziko pádů (Kerse et al., 2004). Z toho důvodu by měly sestry zvážit individuální rizikové faktory a poskytnout cílené multifaktoriální intervence obsahující jednu či více z následujících součástí: edukace personálu, úpravy prostředí, cvičení, pomůcky pro mobilitu, posouzení léků, chrániče kyčlí a řešení problémů po pádu. Multifaktoriální intervence jsou často implementovány prostřednictvím práce v týmu s rehabilitačním personálem, jako jsou ergoterapeuti a fyzioterapeuti. Farmaceuti mohou pomoci s posouzením léků. Na týmové implementaci multifaktoriálních intervencí se podílejí lékaři, zejména rozpoznáním nemocí, které se projevují pády, a léků, které mohou predisponovat k pádům.

Revize 2011 Intervence: Multifaktoriální 2.0 Sestry jako součást interprofesionálního týmu používají multifaktoriální intervence pro prevenci pádů v budoucnu.


32

Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Současná literatura potvrzuje, že nejúčinnější přístup k prevenci pádů pro zdravotnická zařízení zahrnuje multifaktoriální a interprofesionální intervence (ACSQHC, 2009a, b; SHN, 2010). Multifaktoriální přístup obsahuje použití více intervencí v kombinaci, která je přizpůsobena profilu rizika jedince založeného na provedeném posouzení (ACSQHC, SHN). Systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií ke zjištění účinnosti intervencí pro snížení množství pádů u starších dospělých provedený Cameronem a kol. (2010) odhalil, že přístupy s multifaktoriálními intervencemi snižují množství pádů a riziko pádů klientů v zařízeních dlouhodobé péče a nemocnicích, kde klienti pobývali delší dobu (Cameron et al., s. 28, 29, 30).

Rasková a kol. (2007), kteří studovali účinnost mnohostranných programů pro management pádů, které zahrnovaly posouzení rizikových faktorů a úpravu nebezpečného prostředí a vybavení v prostředích dlouhodobé péče, zjistili prudké zlepšení v dokumentaci posouzení a managementu rizikových faktorů pádů. Počty pádů zůstaly stabilní při menším používání omezujících prostředků v zařízeních s intervencí, zatímco počty pádů a používání omezujících prostředků stouply o 26 % v zařízeních bez intervence. Implementace a evaluace strategie pro prevenci pádů je jedním z 35 vyžadovaných organizačních postupů v Kanadě a je považován za základní postup, který musí organizace zavést, aby zajistila bezpečí klienta/pacienta a minimalizovala riziko (Accreditation Canada, 2010). Scottová (2007) používá v materiálu Canadian Falls Prevention Curriculum modelovou zkratku BEEEACH, která zahrnuje následující intervenční kategorie, který by měly být zváženy: změna chování (angl. Behaviour) – připravenost na změnu, edukace (angl. Education) účastníků programu (klient/pacient, rodina, personál v organizaci), problematika vybavení (angl. Equipment), posouzení a modifikace prostředí (angl. Environment), problematika aktivity (angl. Activity), oblečení/obuv (angl. Clothing) a management zdravotní péče (angl. Health management) včetně léků, zraku, zdraví kostí, výživy, hydratace a léčby chronických onemocnění. Proto by sestry pracující v interprofesionálních týmech zvážit kategorie pro zjištěné rizikové faktory jedince a poskytnout cílené multifaktoriální intervence založené na profilu rizik jedince.

+

Další podpora literatury Cusimano, Kwok & Spadafora (2007) Následující tabulka vymezuje kategorie BEEEACH a podporovaná související témata

+

Kategorie intervencí pro pády podle Canadian Falls Prevention Curriculum - BEEEACH

Téma kategorie / Podpora literatury

+

Chování (angl. Behaviour)

Posouzení: ACSQHC (2009a, b) Schwendimann, Milisen, Buhler & De Geest (2006) SHN (2010)

Edukace (angl. Education)

Edukace ohledně rizikových faktorů/rizika pádů/ prevence: ICSI (2010) SHN (2010) Sawka et al. (2010) Intervence pro rizikové faktory: ACSQHC (2009a, b) ICSI Edukace / výcvik zaměstnanců organizace: ACSQHC Bouwen, De Lepeleire & Buntinx (2008) ICSI Krauss et al. (2008) SHN

Vybavení (angl. Equipment)

Zařízení signalizující pády ze židle/lůžka: ACSQHC (2009a, b)

33

ICSI (2010) Pomůcky pro mobilitu: ICSI Zrakové pomůcky: ACSQHC ICSI Nebezpečí související s vybavením: Rask et al. (2007) SHN (2010)

Prostředí (angl. Environment)

Zvýšené pozorování, dohled a sledování: ACSQHC (2009a, b) AGS (2010) ICSI (2010) Krauss et al. (2008) Protokoly k osvětlení a pomoci při toaletě: ACSQHC De Lepeleire, Bouwen, De Coninck & Buntinx (2007) ICSI Krauss et al.

Aktivita (angl. Activity)

Obuv: Quigley et al. (2010) SHN (2010) Bezpečná bota: ACSQHC (2009a, b) Mobilizace: ACSQHC Cameron et al. (2010) Krauss et al. (2008)

Oblečení/Oděv (angl. Clothing)

Chrániče kyčlí: ACSQHC (2009a, b) ICSI (2010) Sawka et al. (2007) SHN (2010)

Management zdravotní péče (angl. Health management)

Léčba chronických onemocnění: ICSI (2010) Quigley et al. (2010) Péče o zdraví: ACSQHC (2009a) Quigley et al. SHN (2010) Léčba pomocí léků: Krauss et al. (2005) Quigley et al.

Webové stránky Accreditation Canada. (2010). ROP. Dostupné: http://www.accreditation.ca/accreditation-programs/qmentum/required-organizational-practices/ British Columbia Injury Research and Prevention Unit (BCIPRU). (2010).Canadian Falls Prevention Curriculum 2010. Dostupné: http://www.injuryresearch.bc.ca SHN. (2010). Reducing Falls and Injuries From Falls, Getting Started Kit. Dostupné: http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx

http://www.accreditation.ca/accreditation-programs/qmentum/required-organizational-practices/

http://www.injuryresearch.bc.ca/


34

Medikace

Doporučení 2.3 Provádějte ve spolupráci s lékařem pravidelné přehodnocení podávané medikace v rámci prevence pádů u starších klientů/pacientů. Klienti/pacienti užívající benzodiazepiny, tricyklická antidepresiva, selektivní inhibitory vstřebávání serotoninu (SSRI – antidepresiva), trazodon či užívají více než pět preparátů by měli být zařazeni do skupiny s vysokým rizikem pádu. Přínos pravidelného přehodnocování medikace v průběhu pobytu ve zdravotnickém zařízení je dobře prokázán.

Úroveň IIb Stupeň B Rozbor důkazů Posouzení lékového režimu klienta/pacienta může mít dopad na snížení pádů u starších osob. Psychotropní látky ve vztahu k pádům zkoumali Leipzigová a kol. (1999a, 1999b). Jejich systematický přehled identifikoval 40 článků na toto téma, které byly zahrnuty do metaanalýzy, přičemž ani jeden z nich nebyl randomizovanou kontrolovanou studií. Když byly v metaanalýze sloučeny hodnoty OR ze všech studií, zjistilo se, že souhrnné OR pro jeden nebo více pádů bylo od 1,51 do 1,73 (p ˂ 0,05 pro všechny) pro psychotropní látky a 1,48 (p ˂ 0,05) pro benzodiazepiny, což představuje významný vztah mezi pády a psychotropními látkami nebo benzodiazepiny. Tato metaanalýza zahrnovala jedince v komunitě i zdravotnických zařízeních. Avšak po rozdělení studií na základě pobytu subjektů nebyla zjištěna změna v souhrnném OR u žádné třídy léků, s výjimkou neuroleptik u pacientů hospitalizovaných na psychiatrii, což znamená, že výše uvedené hodnoty OR platí pro každou skupinu jednotlivě. V retrospektivní kohortové studii zahrnující 2428 klientů ze zařízení s pečovatelskou službou Thapa a kol. (1998) porovnali uživatele antidepresiv s těmi, kteří je neužívají. Bylo zjištěno, že tricyklická antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a trazodon zdvojnásobují množství pádů a tento nárůst představuje vztah mezi dávkou a odpovědí. Množství pádů stouplo zejména při zvýšení dávkování tricyklických antidepresiv a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Navíc docházelo k nárůstu pádů, když byly tyto léky předepisovány u demence, nikoliv u deprese. Nestačí posuzovat léky pouze při přijetí. Ray a kol. (2002) hodnotili shodu dvou definic užívání benzodiazepinu: počáteční uživatel byl ten, který užíval benzodiazepin během sedmi dnů předcházejících době sledování, a současný uživatel byl ten, který užíval benzodiazepin v kterýkoliv den během sledování. Definice počátečního uživatele vedla k nesprávné klasifikaci, protože pouze 44,6 % „uživatelů“ skutečně bralo benzodiazepiny během sledování. Definice počátku nerozlišovala uživatele a neužívající co do počtu pádů, zatímco definice současného uživatele ukázala, že pravděpodobnost pádu je vyšší u uživatelů než u neužívajících. Tato studie podtrhuje důležitost posouzení užívání benzodiazepinu v průběhu pobytu v zařízení ve srovnání s posouzením pouze při přijetí. Nesprávná klasifikace vede ke značnému podhodnocení vztahu mezi užíváním benzodiazepinu a rizikem pádu a poukazuje na důležitost periodického posuzování léků během pobytu v (nemocničním) zařízení. Starším klientům/pacientům je často předepisováno mnoho různých druhů léků. Lékový režim klienta/pacienta může být považován za vnější (související s prostředím) i vnitřní (specifický pro jedince) faktor přispívající k riziku pádu. Neutelová a kol. (2001) provedli dvoudílnou studii u 227 klientů zařízení s pečovatelskou službou ve věku nad 65 let. Část I popisovala pády a užívání léků a zjistila zvýšené množství pádů u pacientů užívajících více než pět léků v porovnání s těmi, kteří jich brali méně než pět. Část II byla zkřížená a porovnávala pády před novým lékem a po něm. Nové nasazení benzodiazepinů/antipsychotik vedlo k vyššímu riziku pádů oproti období před podáváním léku. Toto dále podporují výše uvedená zjištění Raye a kol. a ukazují, že polyfarmakoterapie u starších pacientů (≥ léků) vede k vyššímu riziku pádů.

Revize 2011

Intervence: Medikace 2.2 Sestry po konzultaci se zdravotnickým týmem by měly provádět posouzení podávané medikace při přijetí a periodicky v celém průběhu péče o klienta/pacienta, aby se předešlo pádům u starších dospělých v prostředí zdravotní péče. Klienti/pacienti užívající více léků a léky se známým vysokým rizikem by měli být označeni jako osoby mající zvýšené riziko pádů.


35

Rozbor důkazů k tomuto doporučení,byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů V posledních dvou desetiletích byly léky soustavně spojovány se zvýšeným rizikem pádů a zranění způsobených pády v různých prostředích, od komunity po dlouhodobou péči. Léky mohou přispívat k pádům u starších dospělých prostřednictvím: a) zamýšlených mechanismů působení (přímé účinky jako snížení krevního tlaku, změny v srdeční frekvenci, sedace apod.) a b) nezamýšlených účinků (vedlejší účinky jako únava, závratě, zmatenost, ospalost, změny v chůzi a rovnováze, pomalé reakce, poruchy zraku, ortostatická hypotenze, časté močení a nucení na močení apod.) (SHN, 2010). Starší dospělí jsou více náchylní k těmto účinkům z různých důvodu, včetně změn metabolismu, jako jsou zhoršení funkce ledvin a jater a zvýšené citlivosti a změn v reakci na léky (farmakodynamika). Proto se riziko zvyšuje s komorbiditami a polyfarmakoterapií, která je definována jako užívání čtyř nebo více různých léků na předpis (Agashivala & Wu, 2009; AGS, 2010; ICSI, 2010; SHN, 2010). Ukázalo se, že polyfarmakoterapie je nezávislý prediktor jednoho nebo více pádů z důvodu zvýšení aditivního a synergistického účinku léků (Corsinovi et al., 2009). V jedné studii riziko pádů stouplo z 25 % při užívání jednoho léku na 60 % při užívání šesti nebo více léků současně (Rhalimi, Helou & Jaecker, 2009). Sestry by si měly být vědomy, že jakékoliv léky ovlivňující kognitivní, neurosenzorické, oběhové a muskuloskeletální funkce mohou potenciálně zvyšovat riziko pádů. Ve skutečnosti byly v průběhu let různé typů léků označeny za rizikové faktory pádů. Reducing Falls and Injuries from Falls Getting Started Kit (SHN, 2010, Appendix G, s. 76-78) uvádí souhrnnou tabulku pro léky a riziko pádů (dostupné na http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/GSK.aspx) s různými třídami léků na předpis a volně prodejnými léky, které mohou zvýšit riziko pádů a jejich mechanismy působení. Nejsilnější souvislost s rizikem pádů, opakovaných pádů a pádů vedoucích ke zranění se zjevně objevuje u psychotropních látek včetně sedativ, hypnotik, anxiolytik, antidepresiv a antipsychotik (Agashivala & Wu, 2009; AGS, 2010; Chen et al., 2009; Fonad, Robins Wahlin, Winblad, Emami & Sandmark, 2008; Hien Le et al., 2005; Kallin et al., 2005; Liperoti et al., 2007; Sterke, Verhagen, van Beeck & van der Cammen, 2008). Toto riziko může stoupat při nedávném užívání (zejména v prvních několika dnech), vyšších dávkách a souběžném užívání dalších psychotropních látek, zejména v přítomnosti dalších komorbidit a zhoršení funkcí (AGS; Chen et al.; Hien Le et al.; ICSI, 2010; Sorock et al., 2009; Sterke et al.). V posledních letech byly v rostoucí míře předepisovány nové třídy antidepresiv, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a atypických antipsychotik, aby se minimalizovaly některé nepříznivé účinky tricyklických antidepresiv, respektive konvenčních antipsychotik. Narůstají však důkazy, že tyto novější léky mohou zvýšit riziko stejně jako jejich předchůdci (AGS, 2010; Hien Le et al., 2005; Kallin et al., 2005; Liperoti et al., 2007). Proto se doporučuje, aby užívání psychoaktivních látek bylo pečlivě monitorováno a co nejvíce minimalizováno s vhodnou redukcí, pokud jsou indikovány. Obecně je cílem prováděného interprofesionálního posouzení léků při přijetí klienta/pacienta a dále periodicky snížení celkového počtu léků, užívání vysoce rizikových léků a dávek jednotlivých léků při současné optimalizaci léčby základních onemocnění (AGS, 2010; ICSI, 2010; SHN, 2010). Přestože neexistují žádné randomizované kontrolované studie z poslední doby zaměřené na redukci a modifikaci užívaných léků jako samostatnou intervenci s cílem snížit pády, jde o klíčovou složku mnoha účinných multifaktoriálních a vícesložkových strategií pro prevenci pádů (AGS; ICSI; SHN).

+

Další podpora literatury ACSQHC (2009 a, b) Capezuti et al. (2008) MOS (2005)

+

http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/GSK.aspx

36

Chrániče kyčlí

Doporučení 2.4 Zvažte použití chráničů kyčlí u pacientů ve vysokém riziku pádu v rámci prevence zlomenin v oblasti kyčle; neexistují však důkazy podporující univerzální používání chráničů kyčlí u všech starších osob v prostředí zdravotní péče.

Úroveň Ib Stupeň B Rozbor důkazů Neexistují důkazy podporující univerzální používání chráničů kyčlí u starších osob pobývajících v zařízeních. V systematickém přehledu randomizovaných kontrolovaných studií Parker, Gillespieová a Gillespie (2001) zjistili, že studie obsahující randomizaci na individuálním základě nepodporují používání chráničů kyčlí pro prevenci fraktur v kyčelním kloubu u starších klientů v zařízeních (s pečovatelskou službou). Studie obsahující klastrovou randomizaci na základě jednotky/oddělení však podporovaly používání chráničů kyčlí pro prevenci fraktur v kyčelním kloubu u starších klientů/pacientů s rizikem pádu v zařízeních. To dále podporuje potřebu vhodného skríningu rizika (Doporučení 1.0 a 1.1) za účelem snížení rizika zranění.

Revize 2011 Intervence: Chrániče kyčlí 2.3 Sestry by mohly zvážit používání chráničů kyčlí ke snížení fraktur v kyčelním kloubu u klientů/pacientů s uvažovaným vysokým rizikem fraktur souvisejících s pády. Neexistují však důkazy podporující univerzální používání chráničů kyčlí u starších osob v prostředí zdravotní péče.


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl změněn, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Chrániče kyčlí jsou externí pomůcky, které jsou buď tvrdé, nebo měkké a které rozloží nebo absorbují dopadovou energii při pádu a snižují riziko fraktury v kyčelním kloubu, zejména u starších dospělých klientů/pacientů s vysokým rizikem pádu. Přestože důkazy doporučující použití chráničů kyčlí jako jediné intervence mohou být nedostatečné, studie i nadále prokazují, že jsou cenné jako součást multidimenzionálního programu pro pády (Cryer, Knox & Stevenson, 2007; Garfinkel, Radomislsky, Jamal & Ben-Israel, 2008; Koike et al., 2009). Badatelé studovali starší dospělé v různých prostředích zdravotní péče a byli svědky snížení výskytu fraktur v kyčelním kloubu při poskytnutí oboustranných chráničů kyčlí klientům pobývajícím v zařízeních dlouhodobé péče s anamnézou pádů, kognitivní poruchy a předchozích fraktur v kombinaci s vysokou spolupráci při aplikaci a používání (Bentzen, Bergland & Forsen, 2008; Bentzen, Forsen, Becker & Bergland, 2008; Cryer et al.; Garfinkel et al.; Koike et al.; Sawka et al., 2010).

K podpoře používání chráničů kyčlí by sestry měly rozpoznat a řešit veškeré obavy klientů/pacientů týkající se velikosti a padnutí, pohodlí a podráždění kůže, používání toalety, dodržování použití a nákladů. Organizace se musí vypořádat s obavami personálu souvisejícími s požadavky na péči u chráničů kyčlí, jako jsou správná aplikace, údržba, výměna a monitorování, které jsou nutné pro dodržování nebo odpor proti jejich použití, zejména u klientů/pacientů, kteří mají kognitivní poruchu (ACSQHC, 2009a, b; Cryer et al., 2007; O’Halloran et al., 2007; Sawka et al., 2010).

ACSQHC (2009a - Appendix 6,7,8,9, s. 167-173; 2009b - Appendix 7,8,9,10, s.153-159) obsahuje kontrolní seznamy pro posouzení a oprávněnost, plánování péče a záznamy pozorování pro použití chráničů kyčlí, které pomáhají sestrám jako vodítko při obavách klientů/pacientů a personálu. Personál, klienti a jejich rodiny by měli být zapojeni do edukačních sezení týkajících se využívání chráničů kyčlí.

Další podpora literatury ICSI (2010) Sawka et al. (2007) SHN (2010)

+

37

Vitamin D

Doporučení 2.5

Informujte klienty/pacienty o přínosu podávání doplňků s vitamínem D ve vztahu ke snížení rizika pádů. Přínosem ke snížení rizika zlomenin jsou také výživová a režimová doporučení a opatření k prevenci osteoporózy.

Úroveň IV Rozbor důkazů Několik studií prokázalo vztah mezi kostní denzitou v krčku femuru a zvýšeným rizikem fraktur. Bylo zjištěno, že toto riziko stoupá s věkem (Cummings et al., 1995). Starší osoby, o které je pečováno ve zdravotnických zařízeních, mají rovněž vysoké riziko deficitu vitaminu D z důvodu nedostatečného vystavení slunečnímu záření a kožních změn souvisejících s věkem. Mnoho randomizovaných kontrolovaných studií hodnotilo vztah mezi podáváním doplňků s vitaminem D a vápníkem a snížením množství pádů a s nimi souvisejících fraktur (AMDA, 1998). Existuje rovněž několik randomizovaných kontrolovaných studií poskytujících důkazy o prospěšnosti prevence a léčby osteoporózy, jak uvádějí recenzované klinické doporučené postupy pro osteoporózu. Osteoporosis Society of Canada vydává klinické doporučené postupy pro diagnostiku, prevenci a léčbu osteoporózy (viz seznam zdrojů v Příloze E). Existují důkazy naznačující, že podávání doplňků s vitaminem D může snížit riziko pádu jedince (Bischoff et al., 2003; Bischoff-Ferrari et al., 2004). Podobná zjištění byla publikována u starších osob v komunitě nebo domovech pro seniory. Bischoffová a kol. (2004) v metaanalýze studií ze všech tří prostředí uvedli statisticky významný 22% pokles rizika pádů u starších osob, které dostávaly vitamin D, v porovnání s těmi, které dostávaly vápník a placebo. Informace pro klienta/pacienta mohou obsahovat: podávání doplňků s vápníkem a vitaminem D3, pohybové aktivity s váhou vlastního těla (např. chůze) a farmakoterapie k udržení/zlepšení odolnosti kostí (Kannus et al., 1999; National Ageing Research Institute,

2000).

Revize 2011

Intervence: Vitamin D 2.4 Sestry poskytují klientům/pacientům informace o přínosu doplňků s vitaminem D ve vztahu ke snížení rizika pádů. V souvislosti se snižováním rizika fraktury jsou dále relevantní informace o vhodné stravě, životním stylu a léčbě pro prevenci osteoporózy.


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Vitamin D může zlepšit svalovou sílu, rovnováhu a funkci dolních končetin a bránit pádům. Pokračuje výzkum prokazující, že pády u starších dospělých jsou multifaktoriální, což potvrzuje nutnost zajistit, aby starší dospělí dostávali dostatečné množství doplňků s vitaminem D jako jeden aspekt programu intervencí pro prevenci pádů (Broe et al., 2007; Cameron et al., 2010; Flicker et al., 2005). Systematický přehled Bischoffové-Ferrariové a kol. (2009) týkající se prevence pádů zjistil vztah mezi vitaminem D a pády a ukázal, že denní dávka začínající podáním 700 IU vitaminu D k dosažení koncentrace 25-hydroxyvitaminu D 60nmol/l vedla k 19% snížení množství pádů. Tento přehled rovněž zjistil významný nepřímý vztah mezi dávkou a rizikem utrpění nejméně jednoho pádu. Fraktury jsou vážným důsledkem pádů. Sawková a kol. (2010) nalezli důkazy, že denní doplněk s vitaminem D3 ≥800 IU snížil riziko fraktur v kyčelním kloubu u klientů pobývajících v prostředí dlouhodobé péče. Výsledky některých studií ohledně prevence pádů a vitaminu D nejsou shodné kvůli rozdílům v populacích, dávkách a metodách shromažďování dat týkajících se pádů (Hanley et al., 2010). Sestry by měly doporučovat doplňky s vitaminem D klientům/pacientům, protože tvorba vitaminu D v kůži klesá téměř na nulu po dobu čtyř až pěti měsíců v roce, což zvyšuje riziko nedostatku vitaminu D (Hanley et al., 2010). Kůže starších dospělých syntetizuje vitamin D méně efektivně. Mnoho klientů

+

38

v zařízeních s pečovatelskou službou se zřídkakdy odváží ven a množství vitaminu D získaného prostřednictvím stravy je minimální. Doporučený postup Osteoporosis Canada (Hanley et al.) doporučuje, že pro optimální hladinu vitaminu D potřebují Kanaďané s vysokým rizikem nebo starší dospělí Kanaďané denní doplněk s vitaminem D 20–50 μg (800–2000 IU). Hladiny v séru nad 75nmol/l odrážejí optimální příjem/syntézu vitaminu D. Kanadské klinické doporučené postupy pro diagnózu a léčbu osteoporózy z roku 2010 (Papaioannou et al., 2010) se zaměřují na prevenci fraktur způsobených křehkostí a jejich negativních důsledků. Sestry s interprofesionálním týmem musí starším dospělým ohroženým frakturami způsobenými křehkostí a osteoporózou poskytnout aktuální informace o:

dostupných možnostech léčby,

vyšetřeních, jako jsou hustota kostního minerálu a biochemické testy (např. 25-hydroxyvitamin D),

cvičení zaměřeném na odolnost, stabilitu těžiště a rovnováhu,

příjmu vápníku primárně ze stravy a v případě potřeby z doplňků s vápníkem,

doplňcích s vitaminem D a

farmakoterapii (např. bisfosfonáty).

Sestry by měly informovat ošetřujícího lékaře o všech zjištěných rizikových faktorech pádů u klienta/pacienta a o potřebě dalšího posouzení ohledně doplňků s vitaminem D a stanovení nedostatku vitaminu D.

Další podpora literatury ACSQHC (2009a,b) SHN, 2010

+

Edukace klientů/pacientů

Doporučení 2.6

Všichni klienti/pacienti, u nichž bylo vyhodnoceno vysoké riziko pádů, jsou edukováni s ohledem na

jejich riziko pádů. Úroveň IV

Rozbor důkazů Bylo zjištěno, že edukace ohledně pádů snižuje strach z pádů a zlepšuje vnímanou sebedůvěru (Brouwer et al., 2003). Edukovat lze nejrůznějšími způsoby a v nejrůznějších prostředích. Jednotlivá sezení mohou vytvořit neohrožující prostředí poskytující přístup více zaměřený na klienta/pacienta, což jim umožňuje klást otázky a sestrám provádět podrobnější posouzení. Skupinová sezení mohou šetřit čas pro edukaci (Queensland Health, 2003) a umožňují klientům/pacientům využívat sociální interakce a učit se ze zkušeností druhých. Při vytváření edukačních materiálů by měly být zohledněny faktory ovlivňující proces stárnutí. Je důležité rozpoznat časné příznaky demence, jako jsou ztráta krátkodobé paměti, potíže s učením a zapamatováním si nových informací, potíže s jazykem, výkyvy nálad a osobnostní změny, postupné zhoršování schopností vykonávat běžné denní činnosti a výkyvy v uvědomování si a orientaci (Queensland Health, 2003). Více informací o rozpoznávání klientů/pacientů se středně závažnou až závažnou demencí lze nalézt v doporučených postupech RNAO Screening for Delirium, Dementia and Depression in Older Adults (2003) a Caregiving Strategies for Older Adults with Delirium, Dementia and Depression (2004). Témata běžně obsažená v edukaci pacientů ohledně pádů (Joanna Briggs Institute, 1998; Queensland Health, 2003): edukace klienta/pacienta a rodiny / poskytovatele péče ohledně rizika pádů, otázek bezpečí a omezení

v činnostech, edukace klienta/pacienta, jak měnit pozvolna polohy těla orientace klienta/pacienta v prostředí – ukázat, kde je lůžko, provést po oddělení a poučit jak přivolat pomoc, edukační programy pro nové a vysoce rizikové klienty/pacienty, informace o následcích pádů, strategie při neschopnosti vstát, první pomoc, diskuze o cílech léčby, psychologické záležitosti, informovaná volba související s rizikem,

39

důležitost zachování aktivity a mobility a osteoporóza (tj. podpora „zdravých kostí“).

Revize 2011

Intervence: Edukace klientů/pacientů 2.5 Všichni klienti/pacienti, u nichž bylo vyhodnoceno vysoké riziko pádů, jsou edukováni s ohledem na jejich riziko pádů.

(Úroveň důkazů = IV)

Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Edukace klientů/pacientů a rodin zůstává důležitou součástí všech multifaktoriálních programů pro prevenci pádů. Edukace klientů/pacientů jako jediná strategie pro prevenci pádů a zranění způsobených pády je i nadále slabá a důkazy ukazují, že nejlepší programy pro prevenci pádů jsou multifaktoriální, přičemž edukace klientů/pacientů je jednou ze složek (AGS, 2010; ICSI, 2010; Sawka et al., 2010). Edukaci klientů/pacientů týkající se strategií pro prevenci pádů lze poskytovat nejrůznějšími způsoby (psanými a verbálními s využitím techniky) a ve více prostředích (ICSI, 2010). Používání přístupu zaměřeného na jedince při edukaci k pádům může snížit strach klientů/pacientů z pádu a vede ke zlepšení klientovy/pacientovy vnímané sebedůvěry (SHN, 2010). Edukační materiály rozdávané klientům/pacientům a rodinám by měly zohlednit faktory, které jsou ovlivněny procesem stárnutí (ACSQHC 2009a, b; Sawka et al., 2010; SHN; ICSI). Posouzení a následná edukace klienta/pacienta ergoterapeutem nebo fyzioterapeutem, která se zaměřuje na domácí prostředí klienta/pacienta a jeho osobní vybavení, může maximalizovat bezpečí a zajistit kontinuitu při přechodu z nemocnice domů (ACSQHC 2009a, b). Edukace by měla být v souladu s programem organizace pro prevenci pádů a směřována k udržení nezávislosti klienta/pacienta a bezpečí (ACSQHC 2009a, b). Používaná terminologie by pro klienta/pacienta měla být snadno srozumitelná. Další témata ke zvážení v edukaci a školení klientů/pacientů:

definice pádu (ACSQHC 2009a, b),

výsledky posouzení rizika pádů a vlastních rizikových faktorů klientů/pCIENTŮ (SHN, 2010),

rizikové faktory prostředí (ACSQHC; Hill et al., 2009),

bezpečné přesuny (SHN),

bezpečné používání pomocných zařízení (SHN),

základní péče o nohy a obuv (ACSQHC, 2009 a, s.61-66),

léky (ACSQHC; SHN),

používání chráničů kyčlí (ACSQHC, 2009a, s. 11-116 a např. Hip Protector Education Plan- Appendix 9, s. 173),

zlepšení nutričního stavu (SHN),

psychologické otázky (SHN).

+

Další podpora literatury ACSQHC (2009b) – Foot Care (s. 57-62) a Hip Protector Use (107-114)

+

Webové stránky SHN. (2010). Reducing Falls and Injuries From Falls, Getting Started Kit. Appendix E - Selected Falls Prevention Educational Resources, s. 69-70. Dostupné: http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx

Prostředí

Doporučení 3.0 Proveďte úpravu prostředí klienta/pacienta jako součást prevence pádů. Úroveň Ib Rozbor důkazů


40

Do RCT dvaceti pobytových zařízení Dyer a kol. (2004) zahrnuli týmové posouzení rizikových faktorů prostředí s psanými doporučeními týkajícími se rizikových faktorů. Kerseová a kol. (2004) uvádí, že posouzení rizik prostředí ve společných prostorách stejně jako v pokojích pacientů účinně snižuje množství pádů. Jensenová a kol. (2002) v klastrové randomizované kontrolované nezaslepené studii devíti pobytových zařízení ve Švédsku doporučili úpravy prostředí, jako jsou přestavění nábytku, který představoval riziko pádu, utírání mokrých míst na podlahách, odklízení sněhu od vchodů do zařízení, ale také zajištění madel a lepšího osvětlení. Tyto položky byly rovněž doporučeny AMDA (1998) a Queensland Health (2003). V RCT zahrnující šest komunitních zařízení s pečovatelskou službou v Německu zjistili Becker a kol., že úpravy prostředí, jako jsou výška židlí a lůžek, nepořádek na pokojích, a správné používání pomůcek pro chůzi, madel a osvětlení jako součást mnohostranné intervence, účinně snižují celkové množství pádů, počet padajících a počet často padajících. Do kvaziexperimentální studie Vassalo a kol. (2004) rovněž zahrnuli posouzení dosažitelnosti systému pro přivolání sestry a zjistili, že účinně snižuje množství pádů.

Revize 2011

Intervence: Prostředí 2.6 Sestry zařazují úpravy prostředí jako součást strategií pro prevenci pádů.


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Současný výzkum podporuje názor, že interprofesionální tým, veškerý nemocniční personál a klient/rodina podrobně zkoumají prostředí, aby zajistili, že faktory jako osvětlení odpovídající denní době, umístění židlí a stolů, typ povrchu podlahy, používání madel, oblečení klienta/pacienta včetně obuvi a osobní pomocná zařízení jsou upraveny tak, aby odpovídajícím způsobem omezovaly pády a zranění způsobená pády (ACSQHC, 2009a, b; AGS, 2010; Dykes, Carroll, Hurley, Benoit & Middleton, 2009; Hill et al., 2009; ICSI, 2010; Johansson, Bachrach-Lindstrom, Struksnes & Hedelin, 2009; MOS, 2005; Rapp et al., 2008; Rask et al., 2007; Sada, Uchiyama, Ohnishi, Ninomiya & Masino, 2010; Sawka et al., 2010; SHN, 2010; Tzeng & Yin, 2008a, b, c). Organizace by měly zavést kontrolní seznamy, aby byly vodítkem interprofesionálního týmu a nemocničního personálu při dokončení podrobného zkoumání prostředí. SHN (2010, Appendix H-Environmental Falls Risk Assessment Checklist, s. 80-81) dostupné na http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx a ACSQHC (2009a, Appendix 4 - Environmental Checklist, s. 161-163, Appendix 5 - Equipment Safety Checklist, s. 165-166) jsou příklady kontrolních seznamů, které pomáhají při podrobném zkoumání prostředí. ACSQHC (2009a, s. 158) má kontrolní seznam pro bezpečnou obuv (Safe Shoe Checklist), který pomáhá hodnocení bot v závislosti na úrovni aktivity jedince. Sestry by si měly být vědomy toho, jaký může mít denní doba dopad na rizika pádů u klienta/pacienta. Souvislost prostředí s nedostatečným osvětlením v průběhu večera a noci a zamračených dnů mohou zvýšit pády a zranění způsobená pády u klientů/pacientů s poruchami zraku a syndromem soumraku (sundown syndrom) (De Lepeleire et al., 2007; Frisina, Guellnitz & Alverzo, 2010; Lester, Haq, Vadnerkar & Feuerman, 2008). Retrospektivní studie autorek Kallstrandové-Ericsonové a Hildinghové (2009) uvádí, že pokud organizace tlumí světla večer a v noci, může to ve skutečnosti přispět k vyšší míře pádů. Sestry by měly posoudit poškození zraku klienta/pacientaa být si ho vědomy a zvážit intervence v plánu péče související se změnou osvětlení místností a používáním barevného kontrastu pro umožnění lepšího zrakového vstupu s cílem zabránit pádům nebo zraněním způsobeným pády (Sada et al., 2010). Sestry a další členové interprofesionálního týmu (např. ergoterapeut nebo fyzioterapeut) by měli posoudit klientovu/pacientovu kognitivní schopnost porozumět a plně se účastnit strategií souvisejících s úpravami prostředí kvůli prevenci pádů. Kraussová a kol. (2005) vymezila klientské/pacientské i nemocniční faktory spojené s významným zvyšováním rizika pádů. Faktory klienta/pacienta zahrnují nedostatky v chůzi/rovnováze nebo problém s dolními končetinami, zmatenost, užívání sedativ/hypnotik, léky na diabetes, úroveň aktivity – vstávání s pomocí a možnost používat toaletu a k nemocničním faktorům byl zařazen počet personálu – poměr počtu sester k počtu klientů (Krauss et al.).

+

Další podpora literatury Corsinovi et al. (2009) Levtzion-Korach et al. (2009)

+


41

Doporučení pro edukaci Edukace sester

Doporučení 4.0 Edukace ohledně prevence pádů a zranění způsobených pády by měla být obsažena v kurikulu ošetřovatelství a kontinuálním vzdělávání, se zvláštním zaměřením na: podporu bezpečné mobility, posouzení rizik, multidisciplinární strategie, řízení rizik včetně rizika pádů a hodnocení po pádu alternativy k omezujícím prostředkům nebo jiným zařízením omezujících pohyb.

Úroveň IV Rozbor důkazů Lze vytvořit mnoho inovativních strategií pro vzdělávání (např. využití souborů CR-ROMů, online e-learning, e-learningové kazuistiky, diskuze v rámci reflektivní praxe a etická konzilia) v souvislosti s používáním omezujících prostředků, které pomáhají studentům a ošetřovatelskému personálu porozumět svým rolím a cílům v implementaci doporučeného postupu (Queensland Health, 2003). V plánování, implementaci a evaluaci edukačních sezení by měly být používány principy vzdělávání dospělých (andragogiky), aby se zvýšily znalosti, dovednosti a úsudek ošetřovatelského personálu /studentů související s aplikací doporučení v tomto doporučeném postupu. Studenti a ošetřovatelský personál by měli být oprávněni zkoumat a měnit postupy za podpory klientů/pacientů a zákonných zástupců, pracovníků zodpovědných za správu a vzdělávání a dalších oborů ve snaze podpořit doporučení v doporučeném postupu (Queensland Health, 2003). Edukační materiály pro sestry týkající se prevence pádů by měly obsahovat následující témata (Queensland Health, 2003): definice pádů, statistiky pádů včetně frekvence, výsledků a nákladů (CIHI, 2000; National Centre for Injury Prevention and

Control (NCIPC), 2004); rizikové faktory (vnitřní a vnější) související s pády, následky pádů, náklady pro systém zdravotní péče (CIHI, 2000; NCIPC, 2004), dopad na kvalitu života, autonomii a důstojnou možnost volby, etická dilemata, posuzování pádů včetně dokumentace a používání nástrojů pro posouzení pádů založených na důkazech, opětovné posouzení, strategie pro prevenci pádů, jako jsou intervence na míru klientům/pacientům a pozornost věnovaná posouzení

léků a strategie pro prevenci zranění včetně posouzení faktorů prostředí, alternativ k omezujícím prostředkům a

sledování po pádu.

Revize 2011

Edukace sester 3.0 Edukace ohledně prevence pádů a zranění způsobených pády by měla být obsažena v kurikulu ošetřovatelství a kontinuálním vzdělávání, se zvláštním zaměřením na: podporu bezpečné mobility, posouzení rizik, interprofesionální strategie, řízení rizik včetně rizika pádu a hodnocení po pádu, alternativy k omezujícím prostředkům nebo jiným zařízením omezujících pohyb, časté návštěvy sester u lůžka bezpečná mobilita a pomoc při toaletě.


42

Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Formální ošetřovatelské vzdělávání ohledně prevence pádů je spojeno s poklesem množství pádů v akutní péči. Ošetřovatelské jednotky se dvěma nebo více sestrami s geriatrickou specializací měly počty pádů významně nižší než jednotky bez nich (Lange et al., 2009). Moduly pro samostudium prevence pádů vytvořené pro sestry pracující v nemocničním prostředí (včetně rozšířeného protokolu pro prevenci pádů) zvýšily znalost a používání strategií prevence (např. brožury pro edukaci klientů/pacientů, používání alarmů u lůžek nebo nízkých lůžek a podložek na podlaze, umístění klienta/pacienta na pokoj blízko stanoviště pro péči, žádost, aby rodinní příslušníci seděli u klienta/pacienta, zapsání potřeb souvisejících s mobilitou na komunikační tabulku klienta/pacienta, zavedení rozvrhu vyprazdňování, posouzení léků, požádání lékaře, aby předepsal fyzioterapeutickou nebo ergoterapeutickou konzultaci pro pacienty považované za vysoce ohrožené pády, poskytování chodicích pomůcek, pokud byly používány doma) a snížily počty pádů po edukační intervenci (Krauss et al., 2008). Týmová práce a znalost přístupu k vybavení potřebnému pro plán prevence pádů u klienta/pacienta jsou důležité faktory pro sestry pracující v akutní péči (Dykes et al., 2009). Ve všech prostředích zdravotní péče jsou nejlepší multifaktoriální, interprofesionální přístupy (Cameron et al., 2010).

Edukace k zajištění pokračujícího monitorování s častými návštěvami sester u lůžka jsou důležité pro prevenci pádů a ohrožených jedinců (ICSI, 2010; SHN, 2010; Tzeng &Yin, 2008a). Důkazy ukazují, že používání hodnoticích nástrojů k objektivnímu vyhledávání ohrožených jedinců je ideální (AGS, 2010; SHN). Pokud organizace zvažují využívání dohlížejících osob, tzv. sitterů, musí vytvořit a poskytnout formální edukační programy. Sitteři musí rozumět chování a očekávání související s touto rolí. Sestry by měly znát roli a odpovědnost sitterů (Harding, 2010). Sitteři využívaní pro přímý dohled pro prevenci pádů jsou nákladnou a neúčinnou strategií, jak zajistit bezpečí klientů/pacientů ohrožených pády vedoucími ke zranění. V současnosti neexistuje výzkum podporující praxi využívání osob na hlídání pro nepřetržitý dohled (Harding, 2010). Nemocnicí placené dohlížející osoby nejsou profesionálně regulované a využívání rodinných příslušníků může být obtížně zvládnutelné, neboť jejich účast je dobrovolná.

V prostředích dlouhodobé péče jsou multifaktoriální intervence účinné při snižování počtu pádů, ale pouze v případě, že jsou poskytovány interprofesionálním týmem. Neexistují důkazy, že intervence zacílené na jednotlivé rizikové faktory snižují množství pádů. Sestrám poskytovaná mnohoaspektová edukace v oblasti výskytu náhodných pádů, rizikových faktorů pádů a možných úprav prostředí nebo chování může být účinná, pokud je posilována opakováním. Schůzky k edukaci ohledně pádů by měly být plánovány na dobu, kdy je ošetřovatelská práce méně intenzivní (např. odpoledne a večer), aby byla účast umožněna většině sester. Pokud se sestry nemohou zúčastnit, měly by dostat vytištěné kopie edukačních materiálů a měly by být kontaktovány ohledně případných dotazů (Bouwen et al., 2008). Další faktory, které musí sestry zohlednit při práci v prostředí dlouhodobé péče, jsou specifické potřeby klientů/pacientů s demencí ohrožených pády, běžné faktory prostředí přispívající k pádům a rovnováha mezi požadavky na bezpečí a právem klienta/pacienta na integritu a autonomii (Johansson et al., 2009).

Ošetřovatelské vzdělávací programy k prevenci pádů by měly zahrnovat strategie (pro starší dospělé v nemocniční i rezidenční péči) pro běžné rizikové faktory pádů a související klinickou problematiku, např. omezená rovnováha a mobilita, kognitivní porucha, problematika kontinence, problematika nohou a obuvi, synkopa, závratě, posturální hypotenze, léky, zrak, prostředí, individuální značkování při dohledu, program sitterů, odpovědní systémy, omezující prostředky, minimalizace zranění z pádů (chrániče kyčlí), doplňky s vitaminem D a vápníkem, léčba osteoporózy a postupy po pádu (ACSQHC, 2009a, b; AGS, 2010; Harding, 2010).

+

Další podpora literatury AGS (2010) MOS (2005)

+

43

Organizační doporučení a doporučení pro koncepci práce Minimalizace omezení

Doporučení 5.0

Zdravotničtí pracovníci by neměli používat postranice k prevenci pádu či opakovaných pádů u klientů/pacientů ve zdravotnických zařízeních; nicméně existuje řada faktorů, které mohou rozhodování o jejich použití ovlivnit.

Úroveň III Stupeň I Rozbor důkazů Používání bočních zábran na lůžka není doporučováno jako prevence pádů nebo opakovaných pádů u starších dospělých. Jedna retrospektivní kohortová studie (sekundární analýza dat shromážděných v longitudinální prospektivní klinické studii) zkoumala vztah mezi používáním oboustranných bočních zábran a pády nebo zraněními souvisejícími s lůžkem u klientů zařízení s pečovatelskou službou. Tato studie ukázala, že neexistuje rozdíl v riziku pádů nebo opakovaných pádů při používání oboustranných bočních zábran (Capezuti et al., 2002). Při zohlednění kognice a funkčních schopností byly výsledky stejné. Autoři uznávají, že klinické charakteristiky pacientů mohou ovlivnit proces rozhodování ohledně používání zábran na lůžka. Klíčovým zainteresovaným stranám včetně College of Nurses of Ontario (CNO, 2004), Ontario Hospital Association (OHA, 2001) tvůrcům protokolu pro používání zábran založeného na důkazech z University of Iowa (Ledford, 1996) pomáhají doporučené postupy rozhodovat o používání postranic (viz seznam zdrojů v Příloze E).

Revize 2011

Minimalizace užívání omezujících prostředků 4.0. Zdravotničtí pracovníci by neměli používat postranice k prevenci pádu či opakovaných pádů u klientů/pacientů ve zdravotnických zařízeních. Jiné faktory související s klienty/pacienty však mohou ovlivnit rozhodování ohledně používání postranic na lůžku.

(Úroveň důkazů = IIb)

Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Literatura i nadále uvádí nárůst pádů vedoucích ke zraněním při používání bočních zábran na lůžku (Bowers, Lloyd, Lee, Powell-Cope & Baptiste, 2008; Bredthauer, Becker, Eichner, Koczy & Nikolaus, 2005; Capezuti et al., 2007; Chen et al., 2009; Ng, McMaster & Heng 2008). Ngová a kol. provedli systematický přehled faktorů přispívajících k pádům a závažnosti zranění pro účely tvorby postupů a nezjistili žádné rozdíly v počtu zranění, když nebyly používány omezující boční zábrany na lůžka, což podporuje nepoužívání bočních zábran na lůžka jako součást strategie prevence. Spíše než používání bočních zábran pro fyzické omezení je i nadále v literatuře podporováno snižování výšky lůžka pro redukci počtu pádů a zranění způsobených pády (Kallin et al., 2005; Rapp et al., 2008). Laboratorní studie Bowersové a kol. (2008) používající figurínu pro různé výšky lůžka zjistila o 25 % vyšší pravděpodobnost vážného poranění hlavy při pádu nohama napřed z lůžka vysokého 97,5 cm na povrch s dlažbou. Toto riziko stoupá o 40 %, když byla výška zvýšena o boční zábrany. Bowersové a kol. uvádějí méně než 1% možnost zranění, pokud byla používána podložka na podlaze a naznačují, že by se mělo zvážit používání podlahových podložek a výškově nastavitelných lůžek v nejnižší poloze, aby se snížilo riziko zranění v souvislosti s pádem z lůžka. Boční zábrany na lůžka jako fyzické prostředky omezující pohyb by měly být pouze zvažovány po zohlednění charakteristik klienta/pacientaa jako poslední možnost po selhání alternativních strategií. Studie (ACSQHC, 2009a, b; Bredthauer et al., 2005; Wang & Moyle, 2005) i nadále prokazují, že neexistuje rozdíl v počtu pádů a ve skutečnosti nárůst fraktur souvisejících s pády při použití bočních zábran. Studie Capezutiové a kol. (2007) doporučuje využívat sestru s vyšším stupněm vzdělání pro podporu intervencí pro specifického klienta/pacienta a strategií v celém zařízení, aby pomáhala

+

+

44

personálu při vývoji dovedností pro posouzení rizika pádů a omezení používání omezujících bočních zábran. Dvanáct měsíců po intervenci vedla podpora sester s vyšším stupněm vzdělání k redukci v používání omezujících bočních zábran a pádů vedoucích ke zranění.

Další podpora literatury ICSI (2010) Tzeng & Yin (2008c)

+

Doporučení 6.0 Zdravotnické zařízení má stanoven jednotný postup vedoucí k minimalizaci užívání omezujících prostředků fyzických i medikamentózních.

Úroveň IV Rozbor důkazů V systematickém přehledu zranění pacientů a fyzických omezujících prostředků Evans a kol. (2003) zdůraznili potenciální nebezpečí při používání fyzických omezujících prostředků v prostředí akutní péče a pobytových zařízení a uvedli, že fyzické omezující prostředky mohou zvýšit riziko úmrtí, pádů, vážných zranění a delší hospitalizace. Použití omezujících prostředků je v České republice definováno a upraveno zákonem č.372/2011 Sb o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), přesněji § 39 (Příloha D). Při určování koncepce práce je doporučeno, aby organizace věnovaly pozornost Listině základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky, který představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva. Je doporučeno, aby zdravotnická zařízení měla vypracován vnitřní předpis regulující proces použití omezovacích prostředků u pacientů, který definuje kompetence zdravotnických pracovníků, indikaci a poustup při použití omezovacích prostředků v souladu se zákonem a stanovenými podmínkami, včetně definice správného postup vedení zdravotnické dokumentace při použití omezovacích prostředků a zásady péče o pacienta, u kterého byly použity.

Revize 2011

4.1 Zdravotnické zařízení má stanoven jednotný postup vedoucí k minimalizaci užívání omezujících prostředků fyzických i medikamentózních.


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Výzkum i nadále podporuje názor, že organizace by se měly více zaměřit na bezpečí klienta/pacienta, porozumění příčině klientova/pacientova chování a podporu používání alternativních strategií u jedinců ohrožených pády, než na snahu ovládat jeho chování používáním omezujících prostředků (ACSQHC, 2009 a, b; Bredthauer et al., 2005; ICSI, 2010; Wang & Moyle, 2005). Výzkum i nadále prokazuje, že organizace, které se zaměřují na alternativní strategie a odstraňují fyzické omezující prostředky, jsou svědky zmenšení omezujících prostředků a zranění způsobených pády beze změny v počtech pádů (Bredthauer et al.; ICSI; Rask et al., 2007; Wang & Moyle). ACSQHC (2009 a, b) uvádí, že správné postupy a správná praxe týkající se omezujících prostředků zahrnují:

pochopení příčiny chování klienta/pacienta,

používání alternativních strategií jiných než omezujících prostředků k ovládání chování,

zvážení používání omezujících prostředků jen v případě, že byly vyčerpány alternativní strategie, na základě specifického odůvodnění, které zajišťuje limitované používání omezujících prostředků (typ použitého omezujícího prostředku a doba použití), na kterém se shodl interprofesionální tým,

omezené použití léků (minimální dávka, minimální doba trvání), pokud jsou zvažovány pro účely omezení, s častými revizemi a monitorováním, aby se zajistilo, že léky není nahrazována kvalitní péče a používání alternativních strategií pro ovládání chování,

používání organizačních strategií a protokolů pro používání fyzických nebo chemických

+

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_pr%C3%A1vo

45

omezujících prostředků a

spolupráce interprofesionálního týmu a shoda s klientem/pacientem a rodinou na alternativních strategiích pro prevenci používání zábran pouze jako poslední možnosti.

Organizace by měly zjišťovat obavy ze snižování použití omezujících prostředků u personálu a klientů/pacientů/rodin, aby došlo k pochopení, že problematika zavedení postupů bez omezujících prostředků nebo s minimálním omezením vychází z legislativy. Kvalitativní studie Laiové a kol. (2007) nastínila, že sestry používají omezující prostředky jako prostředek zmenšení pocitů viny a stresu souvisejících se zraněním jedince kvůli pádům a objemu práce. Laiová považuje používání omezujících prostředků za součást kultury na jednotce a tlak ze strany personálu a klientovy/pacientovy rodiny na základě strachu z poškození jako důvody za důvody uchylování se k používání omezení. Organizace musí podporovat kontinuální vzdělávání, aby postupy vytvářely kulturu minimálního omezení, které zahrnuje edukaci ohledně používání alternativních strategií pro různé vzorce chování jedinců (např. agitace, toulání, delirium a demence) a pochopení překážek a usnadnění k zajištění prostředí bez omezujících prostředků nebo s minimálním omezením (ACSQHC, 2000a, b; Lai; Wang & Moyle, 2005).

Webové stránky Patient Restraints Minimization Act (2001) - Dostupné: http://www.e-laws.gov.on.ca/html/statutes/english/elaws_statutes_01p16_e.htm Long-Term Care Homes Act, 2007 – Dostupné: http://www.e-laws.gov.on.ca/html/statutes/english/elaws_statutes_07l08_e.htm Ontario e-laws – Dostupné: http://www.e-laws.gov.on.ca/navigation?file=home&lang=en

Organizační podpora

Doporučení 7.0 Organizace vytváří prostředí podporující intervence pro prevenci pádů, které zahrnuje: programy pro prevenci pádů, edukaci personálu, klinické konzultace pro posouzení rizik a intervence, zapojení multidisciplinárních týmů do case managementu a dostupnost vybavení, jako jsou zařízení pro přesun, výškově nastavitelná lůžka a signalizační zařízení u lůžka.

Úroveň IV Rozbor důkazů V přehledu doporučených postupů založených na důkazech Morelandová a kol. (2003) doporučují, aby instituce vytvářely systémy pro posuzování a prevenci pádů. V popisném přehledu literatury Shanley (2003) doporučuje, jak mají vypadat iniciativy pro organizační podporu: prevence pádů a zranění se má stát výslovným a důležitým aspektem plánování programu a rozdělování rozpočtu v zařízení, iniciativy mají podporovat kulturu prevence pádů. Popisuje systémy, které podporují následující změny stávající praxe týkající se prevence pádů: zavedení postupů pro multifaktoriální posouzení prevence pádů a plánování péče, které je veškerým personálem plně chápáno a implementováno, a zajištění individuálního zdroje pro personál, který může podporovat iniciativy pro prevenci. V kvaziexperimentální studii využívající intervenci multidisciplinárního týmu Vassalo a kol. (2004b) uvedli významný rozdíl v počtu pádů a zranění způsobených pády a doporučili multidisciplinární programy pro prevenci pádů. Healeyová a kol. (2004) zjistila, že předtištěné plány péče jako metoda snižování rizik jsou spojeny s významným snížením množství pádů a s významným rozdílem oproti kontrolní skupině. Několik na konsenzu založených doporučených postupů pro prevenci pádů doporučuje používat hodnotící protokol - Resident Assessment Protocol (RAP) pro tvorbu individualizovaných plánů péče pro prevenci pádů pro klienty/pacienty v komplexní trvalé péči (AMDA, 1998; Queensland Health, 2003). Používání plánů péče pro prevenci pádů v zařízeních je rovněž doporučováno AMDA – společností pro postakutní a dlouhodobou péči (1998). Mnoho randomizovaných kontrolovaných studií prokazujících účinnost ve snížení množství pádů obsahovalo intervenci v podobě edukace (Becker et al., 2003; Dyer et al., 2004; Haines et al., 2004; Jensen et al., 2003; Kerse et al., 2004). Becker a kol. (2003) poskytli personálu hodinový seminář a písemné informace související s výskytem,

http://www.e-laws.gov.on.ca/html/statutes/english/elaws_statutes_01p16_e.htm

http://www.e-laws.gov.on.ca/html/statutes/english/elaws_statutes_07l08_e.htm

http://www.e-laws.gov.on.ca/navigation?file=home&lang=en

46

ovlivnitelnými rizikovými faktory a dalšími preventivními opatřeními. Kerseová a kol. (2004) přidali informace o specifických strategiích pro prevenci pádů a indikacích fyzikální léčby a ergoterapie. Jensenová a kol. (2002) prodloužili čas určený pro edukaci personálu na čtyři hodiny. Doporučuje se po pádu vypracovat hlášení o pádu nebo události (AMDA, 1998; Healey et al., 2004; Queensland Health, 2003; Rubenstein et al., 1996). V průzkumu hodnocení následujících po pádu v 379 zařízeních dlouhodobé péče Miceliová a kol. (2004) doporučili postupy, které by měly následovat po pádu. Ty by měly zahrnovat: posouzení potenciálních zranění souvisejících s pádem, ošetření bezprostředně následující po pádu a stanovení přispívajících faktorů, místa, času a související činnosti.

Kromě výše uvedeného došli Jensenová a kol. (2002) k závěru, že rozbor problému následující po pádu jako jedna z několika intervencí účinně snižuje pády.

Revize 2011

Organizační podpora 5.0 Organizace vytváří prostředí podporující intervence pro prevenci pádů, které zahrnuje:

programy pro prevenci pádů,

edukaci personálu,

klinické konzultace pro posouzení rizik a uplatňování preventivních opatření,

zapojení interprofesionálních týmů do řízení případů a

dostupnost vybavení, jako jsou zařízení pro přesun, výškově nastavitelná lůžka a signalizační zařízení u lůžka


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Postupy v organizaci musí podporovat kulturu, kde všichni členové interprofesionálního týmu a všichni další zaměstnanci nemocnice jsou zapojeni v jejich programu prevence pádů a redukce zranění (SHN, 2010). Organizace by měla mít zpracovány postupy následující po pádu, které podrobně uvádějí mechanismy hlášení, kroky podniknuté pro zajištění bezpečí klienta/pacienta, analýzu následující po pádu a řešení problémů interprofesionálním týmem (ACSQHC, 2009 a, b; SHN). Cameron a kol. (2010) uvádějí, že organizace musí mít jasnou kulturu, která zdůrazňuje význam snižování množství pádů a zranění způsobených pády. Organizace však rovněž musí zvážit přidělení rozpočtových prostředků pro tuto iniciativu v oblasti bezpečí klientů/pacientů, neboť studie ukazují, že implementace programů pro prevenci pádů bez poskytnutí dalších zdrojů může zvýšit počty pádů (Cameron et al.). Organizace mohou ustanovit jedince nebo tzv. expertní osoby (champions), aby vedli a podporovali iniciativy v oblasti prevence pádů a redukce zranění (ICSI, 2010). Členové interprofesionálního týmu musí být zapojeni do plánu prevence pádů a edukováni ohledně strategií včetně podpory alternativních přístupů k používání omezujících prostředků a podpory prostředí s minimálním omezením (ICSI; Lai, 2007; Ng et al., 2008). Organizace by měla provádět pravidelné kontroly bezpečného prostředí, aby bylo možné provést nezbytné úpravy a vyhnout se pádům způsobeným vadným vybavením, osvětlením nebo povrchem (ACSQHC, 2009 a, b). Takové kontroly by měly být prováděny ve spolupráci se zástupci technických služeb, klinického personálu, údržby apod.

+

Accreditation Canada (2010) navrhuje, že by programy mohly zahrnovat školení personálu, trénink rovnováhy a síly pro klienty/pacienty a používání alarmů při opuštění lůžka pro klienty/pacienty s vysokým rizikem pádů. Accrediation Canada uznává náklady související s pády a zraněními způsobenými pády, stejně jako dopad na kvalitu života, a hodnotí organizační týmy, aby bylo zajištěno, že implementovaly strategii prevence pádů, která

definuje ohroženou populaci,

47

řeší specifické potřeby ohrožené populace

nepřetržitě hodnotí strategii pro prevenci pádů, aby byly zjištěny trendy, příčiny a stupně zranění,

využívá informace z hodnocení ke zlepšení strategie pro prevenci pádů. Vliv úrovní ošetřovatelského personálu při podpoře snížení množství pádů a zranění způsobených pády zůstává neprůkazný a je jen jedním aspektem ke zvážení při posuzování úspěšnosti programu prevence pádů a redukce zranění (Lake & Cheung, 2006). Studie Dykesové a kol. (2009) o pohledech personálu na pády v prostředí dlouhodobé péče vymezila následující složky, které by měly být zohledněny v programu prevence pádů:

sdělovat rizika pádů při střídání služeb,

specifikovat podstatu pomoci, kterou klient/pacient potřebuje,

objasnit užitečnost vizuálních vodítek / informačních nápisů k označení ohrožených pacientů,

uvědomovat si potřebu udržet bezpečné prostředí pro klienta/pacienta,

pracovat jako tým,

zahrnout klienta/pacienta a rodinu do týmu. Organizace by měly revidovat veškeré kontextové faktory, o nichž je známo, že ovlivňují úspěšnou implementaci programu prevence pádů a redukce zranění a neustále pracovat s členy interprofesionálního týmu na nalezení překážek a usnadnění s cílem zvýšit výsledky programu. Měl by být přijat dokumentační nástroj, který by byl vodítkem a pomocí pro personál při sledování jednotlivých součástí programu prevence pádů a redukce zranění (Capezuti et al., 2007). Organizace by měly zvážit zájem personálu o prevenci pádů, čas na koordinaci více součástí programu, dostupnost počítačů a zručnost personálu, přístup k rehabilitačním službám, administrativní stabilitu a dovednosti pro iniciativy v oblasti zlepšování kvality (Capezuti et al.; ICSI, 2010; Levtzion-Korach et al., 2009; SHN 2010).

Další podpora literatury Bredthauer et al. (2005) Krauss et al. (2008) Lange et al. (2009) MOS (2005) Rask et al. (2007) Wagner, Capezuti, Clark, Parmelee & Ouslander (2008) Wagner, Capezuti, Taylor, Sattin & Ouslander (2005) Wagner, Clark, Parmelee, Capezuti & Ouslander (2005) Wang & Moyle (2005)

+

Přehodnocování medikace

Doporučení 8.0 Organizace implementuje procesy efektivního managementu polyfarmakoterapie a užívání psychotropních léků včetně pravidelného přehodnocování medikace a zvažování alternativ psychotropních léků jako prostředků sedace.

Úroveň IV Rozbor důkazů Jensenová a kol. (2003) a AMDA (1998) ukázali, že program pro pravidelné multidisciplinární posuzování léků může pomoci při hodnocení odpovědi na léky v průběhu času a souvislost s výskytem pádů. To by následně mohlo organizacím přinést prospěch z hlediska nejen zlepšených výsledků klientů/pacientů, ale i snížení finanční zátěže spojené s pády a užíváním léků (Doporučení 2.3).

48

Revize 2011 Posouzení medikace 5.1 Organizace implementuje procesy k účinnému zvládnutí polyfarmakoterapie a psychotropních látek včetně pravidelného posuzování léků a hledání alternativ k psychotropním látkám pro sedaci.


Rozbor důkazů k tomuto doporučení, byl revidován, aby odrážel další podporu literárních zdrojů: Rozbor důkazů Každá organizace by měla přijmout proaktivní přístup k posouzení léků, který půjde napříč celou organizací a který by měl zahrnout, ale nebýt omezen jen na:

posouzení klientem/pacientem užívaných léků při přijetí do jakéhokoliv zdravotnického prostředí, během přesunů v rámci zařízení, periodicky během pobytu, při změně stavu klienta/pacienta, po události s pádem a při propuštění (Accreditation Canada, 2010; SHN, 2010),

zapojení klienta/rodiny do posouzení léků (ACSQHC, 2009 a, b),

u starších dospělých by měly být léky vhodně modifikovány, aby se snížilo riziko pádů (ACSQHC),

u klientů/pacientů užívajících psychoaktivní léky by měly být tyto léky posouzeny a pokud možno postupně vysazeny (ACSQHC; AGS, 2010; ICSI, 2010).

Další podpora literatury Agashivala & Wu (2009) Avidan et al. (2005) Chen et al. (2009) Corsinovi et al. (2009) Fonad et al. (2008) Hien Le et al. (2005) Kamble Chen, Sherer & Aparasu (2008) Krauss et al. (2005) MOS (2005) Sorock et al. (2009) Sterke et al. (2008)

Sada nástrojů RNAO

Doporučení 9.0

Doporučené postupy pro správnou ošetřovatelskou praxi mohou být úspěšně implementovány pouze tam, kde je odpovídající plánování, zdroje, organizační a administrativní podpora a vhodná facilitace. Organizace by se mohly snažit vytvořit plán pro implementaci, který zahrnuje: posouzení organizační připravenosti a překážek v edukaci, zapojení všech členů (ať už v přímé či nepřímé podpůrné funkci), kteří přispějí k procesu implementace, určení kvalifikované osoby, která bude poskytovat podporu potřebnou pro proces edukace a implementace, trvalé příležitosti pro diskuzi a edukaci k posílení důležitosti správné praxe, příležitosti pro reflexi osobních a organizačních zkušeností při implementaci doporučených postupů.

S ohledem na to vytvořila RNAO (prostřednictvím panelu sester, výzkumníků a pracovníků zodpovědných za správu) Sadu nástrojů: Implementace klinických doporučených postupů založenou na dostupných důkazech, teoretických perspektivách a konsenzu. Doporučuje se, aby Sada nástrojů sloužila jako vodítko při implementaci doporučeného postupu RNAO Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých.

Úroveň IV Rozbor důkazů Graham a kol. (2002) tvrdí, že pokud mají být doporučené postupy úspěšně implementovány, rozhodujícím krokem musí být formální přijetí doporučených postupů organizací. Jedním ze způsobu, jak toho lze dosáhnout, je zahrnutí

49

doporučení do zavedených postupů. Tento klíčový krok pomáhá poskytnout směr s ohledem na očekávání organizace a usnadňuje integraci doporučených postupů do takových systémů, jako je proces řízení kvality. Nové iniciativy, jako je implementace doporučených postupů pro správnou praxi, vyžaduje silné vedení ze strany sester schopných převést doporučení založená na důkazech na užitečné nástroje, které pomohou při řízení praxe. Doporučuje se využít Sadu nástrojů RNAO (RNAO, 2002), která organizacím může pomoci vytvořit vedení nutné pro úspěšnou implementaci. Viz popis Sady nástrojů: Implementace klinických doporučených postupů v Příloze F.

Revize 2011

Sada nástrojů RNAO Doporučené postupy pro správnou ošetřovatelskou praxi mohou být úspěšně implementovány pouze tam, kde je odpovídající plánování, zdroje, organizační a administrativní podpora a vhodná facilitace. Organizace by se mohly snažit vytvořit plán pro implementaci, který zahrnuje:

posouzení organizační připravenosti a překážek v edukaci,

zapojení všech členů (ať už v přímé či nepřímé podpůrné funkci), kteří přispějí k procesu implementace,

určení kvalifikované osoby, která bude poskytovat podporu potřebnou pro proces edukace a implementace,

trvalé příležitosti pro diskuzi a edukaci k posílení důležitosti správné praxe,

příležitosti pro reflexi osobních a organizačních zkušeností při implementaci doporučených postupů.

S ohledem na to vytvořila RNAO (prostřednictvím panelu sester, vázkumníků a pracovníků zodpovědných za správu) Sadu nástrojů: Implementace klinických doporučených postupů založenou na dostupných důkazech, teoretických perspektivách a konsenzu. Doporučuje se, aby Sada nástrojů sloužila jako vodítko při implementaci doporučeného postupu RNAO Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých.


Webové stránky RNAO, Falls Prevention Toolkit Dostupné: http://ltctoolkit.rnao.ca/resources/falls#Planning-Implementation-Tools SHN. (2010). Reducing Falls and Injuries From Falls, Getting Started Kit. Dostupné: http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx

+

http://ltctoolkit.rnao.ca/resources/falls#Planning-Implementation-Tools


50

Mezery ve výzkumu a další souvislosti Několik autorů navrhuje další výzkum v oblasti prevence pádů. V systematickém přehledu literatury o přijímání externích chráničů kyčlí a compliance při jejich používání van Scoorová a kol. (2002) doporučili hodnocení compliance při používání chráničů kyčlí. Weigand a kol. (2001) v randomizované kontrolované studii pacientů na odděleních urgentního příjmu doporučili hodnotit účinnost klinických intervencí, které mají vyhledat, konzultovat a doporučit k další péči ty pacienty na urgentním příjmu, kterým je přes 65 let a kteří mají vysoké riziko neúmyslných pádů. Verhagenová a kol. (2002) doporučili provést další randomizované kontrolované studie ke zhodnocení účinnosti tai-či u starších osob ve vztahu k prevenci pádů. Doporučuje se další výzkum týkající se prevence pádů v nemocničním prostředí ve vztahu k intervencím snižujícím účinně množství pádů (Vassallo et al., 2004b) a ke křehkým starším osobám s kognitivními poruchami (Jensen et al., 2003). Revizní panel během revize důkazů pro tento doporučený postup popsal další mezery v odborné literatuře související se snižováním množství pádů a zranění způsobených pády u starších osob, především s ohledem na důkazy získané randomizovanými postupy. Při uvažování o mezerách ve výzkumu byly definovány následující priority výzkumu, které by byly přínosem pro výsledky klientů/pacientů: Zkoumat psychické následky pádů nebo strachu z pádu a dopad na odvahu klientů/pacientů vykonávat běžné

denní činnosti. Účinnost používání nefarmakologických přístupů u klientů/pacientů s kognitivními poruchami a potřebou

emocionální/behaviorální péče při snižování množství pádů a zranění způsobených pády. Účinnost používání plánu přesunů na základě individuálního posouzení a opětovné hodnocení plánu s tím, jak se

mění funkční stav klient/pacienta. Účinnost specifických forem cvičení s cílem dosáhnout co největší pohyblivosti a tělesné aktivity u starších

dospělých a předcházet množství pádů. Zejména, kdy je nejlepší doba zavést programy pro cvičení/mobilitu a kdy jsou nejúčinnější?

Zjistit, které intervence pro prevenci pádů jsou nejúčinnější v populaci klientů/pacientů s kognitivními poruchami/demencí.

Nalézt strategie pro vývoj individualizovaných multifaktoriálních intervencí založených na důkazech a vztahu mezi rizikovými faktory a individuálními klinickými potřebami. Cílem je doplnit klinickou odbornost při výběru složek multifaktoriální intervence o znalosti získané z odborné literatury.

Účinnost skríningu rizika s ohledem na specifické populace zastoupené u jedinců v péči různých zdravotnických zařízení.

51

Evaluace/monitorování doporučeného postupu

Doporučuje se, aby organizace implementující doporučení v tomto doporučeném postupu pro správnou ošetřovatelskou praxi zvážily, jak budou implementaci a její dopady monitorovat a hodnotit. Zatímco evaluace výsledků má několik kvantitativních indikátorů, z valné části se řídí zejména na základě vědecké literatury, podle které byl tento doporučený postup vytvořen. Hodnocení implementace bude mít převážně kvalitativní povahu a bude zaměřeno na dostatečné přidělování zdrojů (finančních, personálních, materiálních atd.) nutných k podpoře úspěšné implementace nebo úspěšnému udržení doporučení v doporučeném postupu. Za tím účelem je při implementaci doporučení nutno vzít v úvahu několik faktorů. Je nezbytné, aby implementace probíhala způsobem, který je v souladu s okolnostmi, prostředím a populací zkoumanou v odborné literatuře, na které je doporučení postaveno, jinak je nemožné hodnotit odchylku skutečných výsledků od těch očekávaných. Například doporučení multifaktoriálních intervencí vyžaduje, aby složky intervence byly připraveny podle individuálních potřeb klienta/pacienta. Pokud se zařízení, které implementuje doporučení, rozhodne strukturovat multifaktoriální intervence podle/pro skupiny klientů/pacientů (např. pacienti po amputaci vs. pacienti po mozkové příhodě), pak požadovaný výsledek v podobě snížení množství pádů nemusí být dosažen. V takovém případě je nemožné určit, zda k dosažení žádoucího výsledku nedošlo pro neúčinnou intervenci nebo zda intervence byla nevhodně použita. Správná implementace navíc zajišťuje shodu napříč různými zařízeními, kde je zapojeno více pracovišť. Doporučuje se, aby jakákoliv implementace doporučení probíhala s ohledem na cíle programu implementace. Pro každý cíl musí existovat dostatečná administrativní a personální podpora, aby byl dosažen. Při nedostatku zdrojů pro implementaci programu a zajištění jeho udržitelnosti má přítomnost potřebné populace jen malou hodnotu. Následující zvažované faktory pomohou zajistit, že doporučení z tohoto doporučeného postupu budou správně implementována a poskytnou základy pro přísnou evaluaci jeho výsledků. Cíle 1. Jaké jsou cíle programu implementace? 2. Jaký je stanovený časový rozvrh pro dosažení cílů/předběžných cílů? Správa programu 1. Existuje dostatečný rozpočet, který pokryje náklady na program? Jaké časové období je zdroji pokryto? 2. Jaké jsou hlavní náklady? Jaké jsou investiční/zaváděcí/udržovací náklady? 3. Jaké jsou náklady programu „na jednoho klienta/pacienta“? 4. Existují při implementaci programu smluvní závazky? Budou splněny? 5. Jaké náklady související s programem ponese provozní rozpočet zařízení? 6. Jaké jsou vnitřní/vnější vztahy odpovědnosti související s programem? 7. Bude účinnost programu průběžně hodnocena? Jaké zdroje budou potřeba? 8. Existuje jedinec/komise s úkolem permanentně dohlížet na program? Personál programu 1. Kolik členů klinického/administrativního/podpůrného personálu bude potřeba k implementaci programu? 2. Obdržel personál jasný popis svých rolí/odpovědností? 3. Jakého odborného personálu je potřeba? 4. Jaké zdroje jsou potřeba pro výcvik personálu? 5. Jak bude hodnocena adekvátnost výcviku? 6. Jaká je fluktuace personálu na jednotce? Bylo v plánu práce počítáno s plánováním obměny personálu? 7. Jsou k podpoře programu potřeba nějaké vnější zdroje? Účastníci programu 1. Pro jakou populaci byl program navržen (věk, klasifikace klientů/pacientů, funkční úroveň, atd.)? 2. Jaká je typická délka pobytu v zařízení? Bude to stačit pro shromáždění dostatečných dat? 3. Na jakém základě jsou účastníci vybírání pro nábor? Jaké zdroje (klinické zhodnocení, evaluační nástroje, atd.)

budou potřebné pro stanovení vhodnosti pro zařazení?

52

4. Jak byli účastníci seskupeni? Tzn. pokud jsou žádoucí experimentální a kontrolní skupiny, jak mají být randomizováni (individuálně, podle pokojů, podle jednotek, atd.)?

5. Existují nějaké systematické rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou (např. ve věku, komorbiditě, funkční kapacitě, stavu nemoci, atd.), které mohou ovlivňovat výsledky evaluace programu?

6. Byl připraven náhradní plán pro případ odstoupení účastníků? Pro špatnou compliance? 7. Budou účastníci aktivně zapojeni do programu? Pokud ano, jak budou účastníci informováni o cílech programu a

průběžných výsledcích? Další programy 1. Jaké další programy/doporučené postupy byly/budou implementovány v průběhu tohoto programu? 2. Jaké mají cíle? 3. Dojde ke konfliktům programů (tj. nároky na personál, zdroje)? Shanley (2003) upozorňuje, že systémy pro monitorování pádů a zranění souvisejících s pády musí být komplexní, snadno použitelné a dobře integrované s dalšími systémy v zařízení, které zahrnuje proces zpětné vazby a akce u výsledků jako například s procesy řízení kvality a rizik v organizacích. AMDA (1998) i Queensland Health (2003) doporučují používat existující systémy pro zlepšování kvality nebo řízení rizik pro monitorovací přehled pádů a používat minimální soubor dat jako systémový zdroj pro klinická data o komplexní trvalé péči, pro hodnocení přispívajících faktorů souvisejících s pády. Stejně tak tyto doporučené postupy doporučují sledovat specifické faktory, jako jsou výskyt zranění souvisejících s pády, a souvisejících klinických stavů, jako je funkční schopnost.

53

Následující tabulka sestavená na rámci vymezeném v Sadě nástrojů: Implementace klinických doporučených postupů RNAO (2002) ukazuje některé indikátory pro monitoring a evaluaci: Struktura Proces Výsledek

Cíle Zhodnotit možnosti podpory dostupné v organizaci, které umožňují sestrám předcházet pádům a zraněním způsobeným pády u starších dospělých.

Zhodnotit změny v praxi, které vedou k lepším výsledkům s ohledem na pády a zranění způsobená pády.

Zhodnotit dopad implementace doporučení.

Organizace/

Jednotka

Posoudit doporučení v doporučených postupech pro správnou praxi komisí, která je v organizaci zodpovědná za postupy související s doporučeními v tomto doporučeném postupu. Struktury podporující sestry v návštěvě edukačních sezení. Struktury podporující sestry a další profese v účasti na posouzení rizik a společných konzultacích souvisejících s prevencí pádů. Dostupnost strukturovaných hodnoticích nástrojů/algoritmů. Účast sester na setkáních komise. Počet tzv. Resource Champions. Počet nástrojů použitých v Nástrojové sadě RNAO. Typ zavedeného vybavení a materiálu. K dispozici jsou alternativy k omezujícím prostředkům.

Interdisciplinární přístup k posouzení rizik a léčbě. Počet a typy profesí zapojených do plánování a implementace programů pro prevenci pádů. Jsou zavedeny postupy týkající se informovaného souhlasu.

Dny rekonvalescence v akutní péči v souvislosti s pády. Počty opakovaných přijetí souvisejících s pády a zraněními způsobenými pády. Dny rehabilitace v souvislosti s pády. Přítomnost posouzení užití psychotropních látek. Personál má k dispozici doporučený postup pro správnou praxi. Součástí zaměření personálu je doporučený postup pro správnou praxi. Počet implementovaných strategií programu pro prevenci pádu. Využívání programu aktivit. Typy provedených změn v prostředí.

54

Struktura Proces Výsledek

Sestra/

Poskytovatel

Počet členů personálu navštěvujících edukační sezení. Počet dnů/hodin výcviku.

Důkazy strukturovaného hodnocení, které je vodítkem posouzení rizikových faktorů Důkazy souladu mezi dokumentaci v záznamech klientů/pacientů a doporučeními v doporučeném postupu v oblastech:

hodnocení, plánu péče a intervencí ke snížení

množství pádů a zranění způsobených pády.

Spokojenost sester se strategiemi v doporučeném postupu pro prevenci pádů. Spokojenost sester s obsahem a průběhem výcviku. Dokumentace pádů. Aplikace implementačních strategií (použití skríningových nástrojů, zkoumání prostředí, studie prevalence).

Klient/pacient Filozofie organizace podporuje právo klienta/pacienta na riziko, autonomii a sebeurčení. Pro aplikaci doporučeného postupu jsou základem pohled, individuální přání a potřeby klienta/pacienta. Klient/pacient je aktivní účastník v rozhodnutích týkajících se jeho péče a ve vztahu k těmto doporučeným postupům.

Počet konzultací týkajících se pohyblivosti, posazování a rizika pádů. Dokumentace týkající se rozhodnutí ohledně alternativ k omezujícím prostředkům, jejich používání, souhlasu k používání a monitorování.

Počet pádů. Počet a povaha zranění způsobených pády. Počet opakovaných pádů. Prevalence užívání pomocných zařízení. Počet posouzení rizik provedených u všech nově přijatých a následně po pádu. Objem a typ užívaných omezujících prostředků. Spokojenost klientů/pacientů s intervencemi pro prevenci pádů.

Finanční

náklady

Náklady na implementaci v souvislosti s pády a zraněními způsobenými pády u starších dospělých zahrnují:

náklady na výcvik personálu, náklady na materiál a vybavení, náklady na konzultace, náklady na řízení rizik a dokumentační/monitorovací

systém.

Dopad na tzv. Case Mix Index (CMI) náklady na klienta/pacienta za den ve vztahu ke zraněním způsobeným pády.

55

Implementační strategie

Registered Nurses’ Association of Ontario a panel pro tvorbu doporučeného postupu sestavili seznam implementačních strategií, jež pomáhají zdravotnickým organizacím nebo zdravotnickým oborům, které mají zájem o implementaci tohoto doporučeného postupu. Následuje souhrn těchto strategií: Určete vhodnou osobu, např. sestru s vyšším stupněm vzdělání nebo vyšší odpovědností, která poskytne

podporu, klinickou kvalifikaci a vedení. Tato osoba by rovněž měla mít dobré interpersonální a facilitační dovednosti a vyznat se v projektovém managementu.

Ustanovte řídicí komisi složenou z klíčových zainteresovaných stran a členů s úkolem vést iniciativu. Mějte

pracovní plán, abyste měli přehled o aktivitách, odpovědnostech a časových rozvrzích.

Zajistěte edukační sezení a trvalou podporu pro implementaci. Edukační sezení se mohou skládat z prezentací, vedení facilitátorem, sylabů a případových studií. Lze použít složky, postery a kapesní karty jako trvalou připomínku výcviku. Plánujte edukační sezení, která jsou interaktivní, obsahují řešení problému, věnují se aktuální problematice a poskytují příležitost k procvičení nových dovedností (Davies & Edwards, 2004).

Poskytněte organizační podporu, jako jsou struktury usnadňující implementaci. Například zajistěte zastupující personál, aby účastníci nebyli rozptylováni přemýšlením o práci, a filozofii organizace, která odráží hodnoty správné praxe prostřednictvím postupů. Vytvořte nové hodnotící a dokumentační nástroje (Davies & Edwards, 2004).

Vyhledejte pracovníky, kteří nejlépe uplatňují zásady nejlepší praxe na jednotce a budou napomáhat implementaci. Oslavujte dosažené cíle a oceňujte dobře odvedenou práci (Davies & Edwards, 2004).

Organizace implementující tento doporučený postup by měly zvážit spektrum strategií pro samostudium, skupinové učení, mentorství a motivaci, díky kterým po nějaké době sestry získají znalosti a sebevědomí při implementaci tohoto doporučeného postupu.

Infrastruktura nutná k implementaci tohoto doporučeného postupu zahrnuje, kromě zkušených sester, přístup ke specializovanému vybavení a léčebným materiálům. Musí být zajištěna orientace personálu na používání specifických produktů a naplánován pravidelný opakovací výcvik.

Vyhledejte, rozvíjejte a podporujte nejlepší zdravotnické pracovníky uplatňující zásady nejlepší praxe, kteří mají kvalifikaci v dané oblasti, facilitační dovednosti a znalosti vzdělávání dospělých, aby podporovali, rozvíjeli, mentorovali a školili další sestry v organizacích, aby byl zajištěn přenos znalostí.

Kromě výše zmíněných strategií vytvořila RNAO zdroje, které jsou dostupné na webové stránce. Sada nástrojů pro implementaci doporučených postupů může být užitečná, pokud je vhodně použita. Stručný popis této Sady nástrojů lze nalézt v Příloze F. Plná verze tohoto dokumentu je rovněž k dispozici na webové stránce RNAO www.mao.org/bestpractices.

http://www.mao.org/bestpractices

56

Proces aktualizace/revize doporučeného postupu Registered Nurses’ Association of Ontario navrhuje aktualizovat doporučené postupy pro správnou praxi následujícím způsobem:

1. Každý doporučený postup pro správnou ošetřovatelskou praxi bude revidován týmem odborníků (Revizní tým) na dané téma vždy po třech letech od poslední sady oprav.

2. Během tříletého období mezi tvorbou a revizí bude personál RNAO pro program doporučených postupů pro správnou ošetřovatelskou praxi pravidelně monitorovat relevantní literaturu v daném oboru.

3. Na základě výsledků monitoringu doporučí personál programu kratší období revize. Vhodná konzultace s týmem členů zahrnujícím členy původního týmu a další odborníky v oboru pomůže ovlivnit rozhodnutí o posouzení a revizi doporučeného postupu dříve než po třech letech.

4. Tři měsíce před uplynutím tříletého období zahájí personál program plánování procesu revize: a. Přizváním odborníků v oboru k účasti v Revizním týmu. Revizní tým bude složen z členů původního

panelu i dalších doporučených odborníků. b. Shromážděním informací o zpětné vazbě, nezodpovězených otázkách, které se objevily během fáze

implementace. c. Shromážděním nových klinických doporučených postupů v daném oboru, systematických přehledů,

metaanalýz, technických přehledů, výzkumů randomizovaných kontrolovaných studií a další relevantní literatury.

d. Vytvořením podrobného pracovního plánu s cílovými daty a výstupy. Revidovaný doporučený postup bude dále šířen na základě zavedených struktur a procesů.

57

Použitá literatura AGREE Collaboration (2001). Appraisal of guidelines for research and evaluation. AGREE Collaboration. Dostupné: http://www.agreecollaboration.org

Alderson, P., Green, S. & Higgins, J. (Eds.). (2004). Cochrane Reviewers’ Handbook 4.2.2 (updated Dec 2003). Dostupné: http://www.cochrane.org/resources/handbook

American Geriatric Society, British Geriatric Society and American Academy of Orthopedic Surgeons Panel on Falls Prevention (2001). Guidelines for the prevention of falls in older persons. Journal of the American Geriatric Society, 49(5), 664-672.

American Medical Directors Association (AMDA). (1998). Falls and fall risk: Clinical practice guideline. Dostupné: http://www.amanda.com

Baker, C., Ogden, S., Prapaipanich, W., Keith, C. K., Beattie, L.C. & Nickleson, L. (1999). Hospital consolidation: Applying stakeholder analysis to merger lifecycle. Journal of Nursing Administration, 29(3), 11-20.

Becker, C., Kron, M., Lindemann, U., Sturm, E., Eichner, B., & Walter-Jung et al. (2003). Effectiveness of a multifaceted intervention on falls in nursing home residents. Journal of the American Geriatric Society, 51(3), 306-313.

Bischoff, H. A., Stahelin, H. B., Dick, W., Akos, R., Knecht, M., Salis, C. et al. (2003). Effects of Vitamin D and calcium supplementation on falls: A randomized controlled trial. J.Bone Miner.Res., 18(2), 343-351.

Bischoff-Ferrari, H. A., Dawson-Hughes, B., Willett, W. C., Staehelin, H. B., Bazemore, M. G., Zee, R. Y. et al. (2004).Effect of Vitamin D on falls: A meta-analysis. Journal of the American Medical Association, 291(16), 1999-2006.

Black, N., Murphy, M., Lamping, D., McKee, M., Sanderson, C., Askham, J. et al. (1999). Consensus development methods: Review of the best practice in creating clinical guidelines. Journal of Health Services Research & Policy, 4(4), 236-248.

Brouwer, B. J., Walker, C., Rydahl, S. J., & Culham, E. G. (2003). Reducing fear of falling in seniors through education and activity programs: A randomized trial. Journal of American Geriatric Society, 51(6), 829-834.

Brown, C. J. & Norris, M. (2004). Falls: Physician’s Information and Education Resource (PIER). American College of Physicians. Dostupné: http://pier.acponline.org/physicians/screening/s168/pdf/s168.pdf

Canadian Institute for Health Information. (2000). Falls leading cause of injury admissions to Canada’s acute care hospitals. CIHI Report. Dostupné: http://secure.cihi.ca/cihiweb/dispPage.jsp?cw_page=media_27feb2002_e

Canadian Institute for Health Information. (2002). Hospital costs of trauma admissions in Canada, 2001/2002. CIHI Report. Dostupné: http://www.cihi.ca

Canadian Institute for Health Information. (2004). Ontario trauma registry analytic bulletin: Major head and spinal cord injury hospitalizations in Ontario, 2001-2002. CIHI Report. Dostupné: http://www.cihi.ca

Canadian Task Force on Preventative Health Care. (1997). Quick tables by strength of evidence. Dostupné: http://www.ctfphc.org

Capezuti, E., Maislin, G., Strumpf, N., & Evans, L. (2002). Side rail use and bed-related fall outcomes among nursing home residents. Journal of the American Geriatric Society, 50(1), 90-96.

Cluzeau, F., Littlejohns, P., Grimshaw, J., Feder, G., & Moran, S. (1997). Appraisal instrument for clinical practice guidelines. St. George’s Hospital Medical School, England. Dostupné: http://www.sghms.ac.uk/phs/hceu

College of Nurses of Ontario. (2004). Restraints. Toronto: Author

Cummings, S., Nevitt, M., Browner, W., Stone, K., Fox, K., Ensrud, K. et al. (1995). The study of osteoporosis fractures research group: Risk factors for hip fractures in white women. The New England Journal of Medicine, 332(12)763-773.

ČESKO. Zákon č. 372 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 131, s. 4730-4801. Dostupný: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=372/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouy Davies, B. & Edwards, N. (2004). RNs measure effectiveness of best practice guidelines. Registered Nurse Journal, 16(1), 21-23.

Donald, I. P., Pitt, K., Armstrong, E., & Shuttleworth, H. (2000). Preventing falls in an elderly care rehabilitation ward. Clinical Rehabilitation, 14(2), 178-185.

Dyer, C. A., Taylor, G. J., Reed, M., Dyer, C. A., Robertson, D. R., & Harrington, R. (2004). Falls prevention in residential care homes: A randomised controlled trial. Age and Ageing, 33(6), 596-602.

Evans, D., Wood, J., & Lambert, L. (2003). Patient injury and physical restraint devices: A systematic review. Journal of Advanced Nursing, 41(3), 274-282.

http://www.agreecollaboration.org/

http://www.cochrane.org/resources/handbook

http://www.amanda.com/

http://pier.acponline.org/physicians/screening/s168/pdf/s168.pdf

http://secure.cihi.ca/cihiweb/dispPage.jsp?cw_page=media_27feb2002_e

http://www.cihi.ca/

http://www.cihi.ca/


http://www.sghms.ac.uk/phs/hceu

http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=372/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouy

58

Field, M. J. & Lohr, K. N. (Eds.). (1990). Guidelines for clinical practice: directions for a new program. Washington, D.C.: Institute of Medicine, National Academy Press.

Gillespie, L. D., Gillespie, W. J., Robertson, M. C., Lamb, S. E., Cumming, R. G., & Rowe, B. H. (2004). Interventions for preventing falls in elderly people (Cochrane review). The Cochrane Library. Oxford: John Wiley & Sons, Ltd.

Graham, I., Harrison, M., Brouwers, M., Davies, B., & Dunn, S. (2002). Facilitating the use of evidence in practice: Evaluating and adapting clinical practice guidelines for local use by health care organizations. Journal of Obstetric, Gynecological, & Neurological Nursing, 31(5), 599-611.

Haines, T. P., Bennell, K. L., Osborne, R. H., & Hill, K. D. (2004). Effectiveness of a targeted falls prevention program in a subacute hospital setting: A randomised controlled trial. British Medical Journal, 328(7441), 676.

Healey, F., Monro, A., Cockram, A., Adams, V., & Heseltine, D. (2004). Using targeted risk factor reduction to prevent falls in older in-patients: A randomised controlled trial. Age and Ageing, 33(4), 390-395.

Hendrich, A., Nyhuuis, A., Kppenbrock, T., & Soja, M. E. (1995). Hospital falls: Development of predictive model for clinical practice. Appl Nurs Res, 8(3), 129-139.

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2000. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. ÚZIS ©2001. [cit.2014-03-23]. Dostupné: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/hospitalizovani?page=2

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2012. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. ÚZIS ©2013. [cit.2014-03-23]. Dostupné: http://www.uzis.cz/publikace/hospitalizovani-nemocnicich-cr-2012

Jadad, A. R., Moore, R. A., Carroll, D., Jenkinson, C., Reynolds, D. J., & Gavaghan, D. J. et. al. (1996). Assessing the quality of reports of randomized clinical trials: Is blinding necessary? Control Clin Trials, 17(1), 1-12.

Jensen, J., Lundin-Olsson, L., Nyberg, L., & Gustafson, Y. (2002). Fall and injury prevention in older people living in residential care facilities. A cluster randomized trial. Annals of Internal Medicine, 136(10), 733-741.

Jensen, J., Nyberg, L., Gustafson, Y., & Lundin-Olsson, L. (2003). Fall and injury prevention in residential care – effects in residents with higher and lower levels of cognition. Journal of the American Geriatric Society, 51(5), 627-635.

Joanna Briggs Institute (1998). Falls in hospitals. Best Practice, 2, 1-6.

Johnston, L. (2005). Critically appraising quantitative evidence. In Evidence-based practice in nursing & healthcare. A guide to best practice. B.Mazurek-Melnyk & E. Fineout-Overholt (Eds.), Philadelphia: Lipponcott, Williams, and Wilkins.

JURÁSKOVÁ, D. (2008). Pády a zranění pacientů v souvislosti s poskytováním zdravotní a sociální péče.Ošetřovatelství teorie a praxe moderního ošetřovatelství. 10(3-4), 58-75.

Kallin, K., Jensen, J., Lundin-Olsson, L., Nyberg, L., & Gustafson, Y. (2004). Why the elderly fall in residential care facilities, and suggested remedies. The Journal of Family Practice, 53(1), 41-52.

Kannus, P., Parkari, J., Koskinen, S., Niemi, S., Palvanen, M., Jarvinen, M. et al. (1999). Fall induced injuries and deaths among older adults. Journal of the American Medical Association. Dostupné: http://www.jama.ama-ssn.org/issues/v281n20/rfull/joc81206.html

Kerse, N., Butler, M., Robinson, E., & Todd, M. (2004). Fall prevention in residential care: A cluster, randomized, controlled trial. Journal of the American Geriatric Society, 52(4), 524-531.

Kiely, D., Keil, D., Burrows, A., & Lipsitz, L. A. (1998). Identifying nursing home residents at risk of falling. Journal of the American Geriatric Society, 46(3), 551-555.

Ledford, L. (1996). Prevention of falls researched-based protocol. In M. G. Titles (Series Ed.), Series on Evidence-Based Practice for Older Adults, Iowa City, I. A: The University of Iowa Gerontological Nursing Interventions Research Center, Research Translation and Dissemination Core.

Legislative Assembly of Ontario. (2001). Bill 85: Patient Restraints Minimization Act, 2001. Toronto, Ontario: The Legislative Library.

Leipzig, M. R., Cumming, G. R., & Tinetii, E. M. (1999a). Drugs and falls in older people: A systematic review and meta-analysis I: Psychotropic drugs. Journal of American Geriatric Society, 47(1), 30-39.

Leipzig, M. R., Cumming, G. R., & Tinetii, E. M. (1999b). Drugs and falls in older people: A systematic review and meta-analysis II: Cardiac and analgesic drugs. Journal of American Geriatric Society, 47(1), 40-50.

Luukinen, H., Koski, K., Laippala, P., & Kivela, S. L. (1995). Incidence of injury-causing falls among older adults by place of residence: A population-based study. Journal of the American Geriatric Society, 43(8), 871-876.

Miceli, D., Strumpf, N., Reinhard, S., Zanna, M., & Fritz, E. (2004). Current approaches to postfall assessment in nursing homes. Am Med Dir Assoc., 5(6), 387-394.

http://www.jama.ama-ssn.org/issues/v281n20/rfull/joc81206.html

http://www.jama.ama-ssn.org/issues/v281n20/rfull/joc81206.html

59

Moreland, J., Richardson, J., Chan, D. H., O’Neill, J., Bellissimo, A., Grum, R. M. et al. (2003). Evidence-based guidelines for the secondary prevention of falls in older adults. Gerontology, 49(2), 93-116.

Morse, J. M., Morse, R., & Tylko, S. (1989). Development of a scale to identify the fall-prone patient. Can J.Aging, 8, 366-377.

Mulrow, C. D., Gerety, M. B., Kanten, D., Connell, J. E., DeNino, L. A., & Chiodo, L. et. al. (1994). A randomized trial of physical rehabilitation for very frail nursing home residents. Journal of the American Medical Association, 271(7), 519-524.

Národní indikátory kvality – pády. Česká asociace sester [online]. ČAS ©2008. [cit.2014-03-23]. Dostupné: http://www.cnna.cz/narodni-indikatory-kvality-pece/pady

National Ageing Research Institute. (2000). An analysis of research on preventing falls and injury in older people: Community residential aged care and acute care settings. Australia Commonwealth Department of Health and Aged Care Injury Prevention Section. Dostupné: http://www.mednwn.unimelb.edu.ca

National Centre for Injury Prevention and Control. (2004). Injuries topics and fact sheets. National Centre for Injury Prevention and Control. Dostupné: http:// www.cdc.gov/ncipc/cmprfact.htm

National Health and Medical Research Centre. (1998). A guide to the development, implementation and evaluation of clinical practice guidelines. National Health and Medical Research Centre. Dostupné: www.ausinfo.gov.au/general/gen_hottobuy.htm

Neutel, C. I., Perry, S., & Maxwell, C. (2002). Medication use and risk of falls. Pharmacoepidemiology Drug Safety, 11(2), 97-104.

Nowalk, M. P., Prendergast, J. M., Bayles, C. M., D’Amico, F. J., & Colvin, G. C. (2001). A randomized trial of exercise programs among older individuals living in two long-term care facilities: The Fallsfree Program. Journal of the American Geriatric Society, 49(7), 859-865.

Oliver, D., Britton, M., Seed, P., Martin, F. C., & Happer, A. H. (1997). Development and evaluation of evidence based risk assessment tool (STRATIFY) to predict which elderly inpatients will fall: Case-control and cohort studies. British Medical Journal, 315(7115), 1049-1053.

Oliver, D., Daly, F., Martin, F. C., & McMurdo, M. E. (2004). Risk factors and risk assessment tools for falls in hospital in-patients: A systematic review. Age and Ageing, 33(2), 122-130.

Ontario Hospital Association. (2001). Report of the restraints task force. Toronto: Author.

Pády. Český statistický úřad [online]. ČSÚ©2014 . [cit.2014-03-23]. Dostupné: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/AE00323EDF/$File/403507k04.pdf

Parker, M. J., Gillespie, L. D., & Gillespie, W. J. (2001). Hip protectors for preventing fractures in the elderly (Cochrane Review). The Cochrane Library. Oxford: John Wiley & Sons, Ltd.

Queensland Health. (2003). Falls prevention: Best practice guideline. Dostupné: http://www.health.qld.gov.au/fallsprevention/best_practice/default.asp

Ray, W. A., Thapa, P. B., & Gideon, P. (2002). Misclassification of current benzodiazepine exposure by use of a single baseline measurement and its effects upon studies of injuries. Pharmacoepidemiol Drug Safety, 11(8), 663-669.

Registered Nurses’ Association of Ontario (2002). Toolkit: Implementation of clinical practice guidelines. Toronto: Author.

Registered Nurses’ Association of Ontario. (2003). Screening for delirium, dementia and depression in older adults. Toronto: Author.

Registered Nurses’ Association of Ontario. (2004). Caregiving strategies of older adults with delirium, dementia and depression. Toronto: Author.

Rubenstein, L., Josephson, K., & Osterweil, D. (1996). Falls and fall prevention in the nursing home. Clinics in Geriatric Medicine., 12(4), 881-902.

Rubenstein, L. Z., Robbins, A. S., Josephson, K. R., Schulman, B. L., & Osterweil, D. (1990). The value of assessing falls in an elderly population. A randomized clinical trial. Annals of Internal Medicine, 113(4), 308-316.

Salgado, R. I., Lord, S. R., Ehrlich, F., Janji, N., & Rahman, A. (2004). Predictors of falling in elderly hospital patients. Archives of Gerontology and Geriatrics, 38(3), 213-219.

Shanley, C. (2003). Falls and injury reduction in residential aged care. CN 15(1-2), 81-93.

Salisbury Lyon, S. (2004). Fall prevention for older adults evidence-based protocol. In M. G. Titler (Series Ed.), Series on Evidence-Based Practice for Older Adults, Iowa City, IA: The University of Iowa College of Nursing Gerontological Nursing Interventions Research Centre, Research Translation and Dissemination Core.

Smartrisk (2004a). Facts on falls. SMARTRISK. Dostupné: http://www.smartrisk.ca/ContentDirector.aspx?tp=671

Smartrisk (2004b). Facts on hip fractures. SMARTRISK. Dostupné: http://www.smartrisk.ca/ContentDirector.aspx?tp=760

Smartrisk (2004c). The cost of falls. SMARTRISK. Dostupné: http://www.smartrisk.ca/ContentDirector.aspx?tp=675

http://www.cnna.cz/narodni-indikatory-kvality-pece/pady

http://www.mednwn.unimelb.edu.ca/

http://www.cdc.gov/ncipc/cmprfact.htm

http://www.ausinfo.gov.au/general/gen_hottobuy.htm

http://www.health.qld.gov.au/fallsprevention/best_practice/default.asp

http://www.smartrisk.ca/ContentDirector.aspx?tp=671



60

Thapa, P. B., Gideon, P., Cost, T. W., Milam, A. B., & Ray, W. A. (1998). Antidepressants and the risk of falls among nursing home residents. N.Engl.J.Med., 339(13), 875-882.

University of Iowa. (1996). Prevention of falls. Iowa City: Gerontological Nursing Interventions Research Center Academic Institution.

van Schoor, N., Deville, W., Bouter, L., & Lips, P. (2002). Acceptance and compliance with external hip protectors: A systematic review of the literature. Osteoporos Int, 13(12), 917-924.

Vassallo, M., Vignaraja, R., Sharma, J. C., Briggs, R., & Allen, S. C. (2004a). Predictors for falls among hospital inpatients with impaired mobility. J R Soc Med, 97(6), 266-269.

Vassallo, M., Vignaraja, R., Sharma, J. C., Hallam, H., Binns, K., Briggs, R. et. al. (2004b). The effect of changing practice on fall prevention in a rehabilitative hospital: The Hospital Injury Prevention Study. Journal of the American Geriatric Society, 52(3), 335-339.

Verhagen, A. P., Immink, M., van der Meulen, A., & Bierma-Zeinstra, S. M. (2004b). The efficacy of Tai Chi Chuan in older adults: A systematic review. Family Practice, 21(1), 107-113.

Weigand, J. V. & Gerson, L. W. (2001). Preventive care in the emergency department: Should emergency departments institute a falls prevention program for elder patients? A systematic review. Acad.Emerg.Med, 8(8), 823-826.

Wolf, S. L., Sattin, R. W., Kutner, M., O’Grady, M., Greenspan, A. I., & Gregor, R. J. (2003). Intense Tai Chi exercise training for fall occurrences in older, transitionally frail adults: A randomized, controlled trial. Journal of the American Geriatric Society,51(12), 1693-1701.

Další literatura

American Academy of Family Physicians. (2001). Leg Problem. Family Health and Medical Guide. Dostupné: http://www.familydoctor.org

American Academy of Orthopaedic Surgeons. (2001). Don’t let a fall be your last trip. American Academy of Orthopaedic Surgeons.

American Academy of Otolaryngology – Head and Neck Surgery, Inc. (2000). Where do we fall? American Academy of Otolaryngology – Head and Neck Surgery Inc. Dostupné: http://www.entnet.org/fall.html

Barrows, H. (1994). Practice-based learning: Problem-based learning applied to medical education. Springfield, IL: Southern Illinois University School of Medicine.

Bath, A. P., Pendleton, N., Morgan, K., Clague, E. J., Horan, A. M., & Lucas, B. S. (2000). New approach to risk determination: Development of risk profile for new falls among community dwelling older people by use of a genetic algorithm neural network (GANN). Journal of Gerontology: Medical Sciences, 55A, M17-M21.

Bell, J. A., Talbot-Stern, K. J., & Hennessy, A. (2000). Characteristics and outcomes of older patients presenting to the emergency department after a fall: A retrospective analysis. MJA, 173, 179-82.

Binder, E. F. (1995). Implementing a structured exercise program for frail nursing home residents with dementia: Issues and challenges. JAPA, 3, 383-395.

Blain, H., Vuillemin, A., Blain, A., & Jeandel, C. (2000). Les effets préventifs de l activité physique chez les personnes agées. Presse Med, 29, 1240-1248.

Botti, M. & Reeve, R. (2003). Role of knowledge and ability in student nurses’ clinical decision-making. Nursing and Health Science, 5, 39-49.

Brown, J. P., Jose, R. G., for the Scientific Advisory Council of the Osteoporosis Society of Canada. (2002). Clinical practice guidelines for the diagnosis and management of osteoporosis in Canada. Canadian Medical Association Journal, 167(10), S1 –S34.

Brown, P. A. (1999). Reducing falls in elderly people: A review of exercise interventions. Physiotherapy Theory and Practice, 15, 59-68.

Buchner, M. D. (1997). Preserving mobility in older adults. WJM, 167, 258-264.

Burrows, E. (1999). What evidence exists for the effectiveness of fall prevention strategies for older patients in institutionalized settings? Southern HealthCare Network. Dostupné: http://www.med.monash.edu.au/publichealth/cce/

Burrows, E. & Anderson, J. (1998). Identification and measurement of falls risk in elderly community dwelling adults. Southern HealthCare Network. Dostupné: http://www.med.monash.edu.au/publichealth/cce/evidence/pdf

Canadian Institute for Health Information. (2004). Workforce trends of registered nurses in Canada. Registered Nurses Database. http://www.cihi.ca

http://www.familydoctor.org/

http://www.entnet.org/fall.html

http://www.med.monash.edu.au/publichealth/cce/

http://www.med.monash.edu.au/publichealth/cce/evidence/pdf

http://www.cihi.ca/

61

Capezuti, E., Strumpf, E. N., Evans, K. L., Grisso, A. J., & Maislin, G. (2001). The relationship between physical restraint removal and falls and injuries among nursing home residents. Journal of Gerontology: Medical Sciences, 543A(1), M47-M52.

Carson, M. & Cook, J. (2000). A strategic approach to falls prevention. British Journal of Clinical Governance. Dostupné: http://www.tamino.anbar.com/vl=759490/cl=10/nw=1/fm=docpdf/rpsv/cw/mcb

Chu, L., Pei, C. K., Chin, A., Liu, K., Chu, M. M., Wong, S., & Won, A.(1999). Risk factors for falls in hospitalized older medical patients. The Journals of Gerontology Series A Biological Sciences and Medical Sciences, 54(1), M38-M43.

Close, J., Ellis, M., Hooper, R., Glucksman, E., Jackson, S. & Swift, C. (1999). Prevention of falls in the elderly trial (PROFET): A randomized controlled trial. The Lancet, 353, 93-97.

Coker, E. & Oliver D. (2003). Evaluation of the STRATIFY falls prediction tool on a geriatric unit. Outcome Management, 7, 8-14.

Commonwealth Department of Health and Aged Care. Dostupné: http://www.health.gov.au/pubhlth/strateg/injury/index.htm

Connell B. R., (1996). Role of the environment in falls prevention. Clinics of Geriatric Medicine, 12, 859-880.

Cumming, G. R., Thomas, M., Szonyi, G., Salkeld, G., O’Neill, E., Westbury, C., & Frampton, G. (1999). Home visits by an occupational therapist of assessment and modification of environmental hazards: A randomized trial of falls prevention. Journal of the American Geriatric Society, 47, 1397-1402.

David, A., McCabe-Bender, J., & Tiedeken, K. (1999). Fall risk assessment of hospitalized adults and follow-up study. Journal for Nurses in Staff Development. Dostupné: http://www.nursingcenter.com

Department of Health and Aged Care (2000). National falls prevention for older people initiative “step out with confidence”: A study into the information needs and perceptions of older Australians concerning falls and their prevention. Commonwealth Department of Health and Aged Care. Dostupné: http://www.health.gov.au/pubhlth/strateg/injury/index.htm

Duxbury, S. A. (2000). Gait disorders and fall risk: Detection and prevention. Comp Ther., 26, 238-245.

Elford, W. R. (1993). Prevention of household and recreational injuries in the elderly. Canadian Task Force on Preventative Health Care. Dostupné: http://www.ctfphc.org

External Reference Group of the NHS. (2001). National service framework for older people: Executive summary. DH Department of Health. Dostupné: http://www.doh.gov.uk/nsf/olderpeopleexecstand.htm

Feder, G., Cryer, C., Donovan, S., & Carter, Y. (2000). Guidelines for the prevention of falls in people over 65. British Medical Journal. Dostupné: http://www.bmj.com

Forwood, R. M. (2000). Exercise recommendations for osteoporosis: A position statement of the Australian and New Zealand bone and mineral society. Australian Family Physician, 29, 761-764.

Frels, C., Williams, P., Narayanan, S., & Gariballa S. (2002). Latrogenic causes of falls in hospitalised elderly patients: A case-control study. Postgrad Med J 78, 487-489.

Fuller, F. G. (2000). Falls in the elderly. American Family Physician, 61, 2159-2168.

Geriatric Rehabilitation (1996). Drugs-related falls in the older adult. Dostupné: http://www.agatha.york.ac.uk/darehp.htm

Haumschild, M. J., Karfonta, T. L., Haumschild, M. S., & Phillips, S. E. (2003). Clinical and economic outcomes of a fall-focused pharmaceutical intervention program. Am J Health Syst Pharm, 60(10), 1029-1032.

Hendrie, D., Hall, S., Arena, G., & Legge, M. (2004). Health system costs of falls of older adults in Western Australia. Aust Health Rev 28(3), 363-73.

Hill-Westmoreland, E. E., Soeken, K., & Spellbring, A. M. (2002). A meta-analysis of fall prevention programs for the elderly: How effective are they? Nursing Research, 51(1), 1-8.

Huang, T. & Acton, G. J. (2004). Effectiveness of home visit falls prevention strategy for Taiwanese community-dwelling elders: Randomized trial. Public Health Nursing, 21(3), 247-256.

Ivers, R. Q., Cumming, R. G., Mitchell, P. & Attebo, K. (1998). Visual impairment and falls in older adults: The Blue Mountain Eye Study. Journal of the American Geriatric Society, 46(1).

Kannus, P. (1999). Preventing osteoporosis, falls, and fractures among elderly people. British Medical Journal. Dostupné: http://www.bmj.com

Kannus, P., Parkkari, J., Niemi, S. , Pasanen, M., Palvanen, M., Jarvinen, M. & Vuori, I. (2000) Prevention of hip fractures in elderly people with use of a hip protector. New England Journal of Medicine, 343, 1506-1513

Knight, C. M., Moule, P., & Desbottes, Z. (2000). The grid that bridges the gap. Nurse Education Today, 20, 116-122.

Lewis, S. (2000). The basics on fall-proofing your home. NSC Family Safety & Health Fall Proofing. Dostupné: http://www.nsc.org/pubs/fsh/archive/fall00/falls.htm

http://www.tamino.anbar.com/vl=759490/cl=10/nw=1/fm=docpdf/rpsv/cw/mcb

http://www.health.gov.au/pubhlth/strateg/injury/index.htm

http://www.nursingcenter.com/

http://www.health.gov.au/pubhlth/strateg/injury/index.htm


http://www.doh.gov.uk/nsf/olderpeopleexecstand.htm

http://www.bmj.com/

http://www.agatha.york.ac.uk/darehp.htm

http://www.bmj.com/

http://www.nsc.org/pubs/fsh/archive/fall00/falls.htm

62

Liu, A. B., Topper, K. A., Reeves, A. R., Gryfe, C., & Maki, E. B. (1995). Falls among older people: Relationship to medication use and orthostatic hypotension. Journal of the American Geriatric Society, 43, 1141-1145.

Lord, S. R., March, L. M., Cameron, I. D., Cumming, R. G., Schwarz, J., Zochling, J. et al. (2003). Differing risk factors for falls in nursing home and intermediate-care residents who can and cannot stand unaided. Journal of the American Geriatric Society, 51(11), 1645-1650.

Lowery, K., Buri, H., & Ballard, C. (2000). What is the prevalence of environmental hazards in the homes of dementia sufferers and are they associated with falls? International Journal of Geriatric Psychiatry, 15, 883-86.

MacAvoy, S., Skinner, T., & Hines, M. (1996). Clinical methods: Fall risk assessment tool. Applied Nursing Research, 9, 213-218.

Mayo Clinic Health Letter. (2001). Falls: You can reduce your risk. Healthy Living Centers. Dostupné: http://www.mayoclinic.com

McCollam, E. M. (1995). Evaluation and implementation of a research-based falls assessment innovation. Nursing Clinics of North America, 30, 507-514.

Mercer, L., (1997). Falling out of favour. Australian Nursing Journal, 4, 27-29.

Miceli D, Strumpf N, Reinhard S, Zanna M, Fritz E. (2004). Current approaches to postfall assessment in nursing homes. Am Med Dir Assoc., 5(6), 387-94

Moyer, A., Aminzadeh, F., & Edwards, N. (1998). Falls in later life. Community Health Research Unit, University of Ottawa. Dostupné: http://www.uottawa.ca/academic/med/epid/phlist.htm

Myers, H. A., Young, Y., & Langlois, A. J. (1996). Prevention of falls in the elderly. Bone, 18, 87S-101S.

National Center for Injury Prevention & Control. (2000a). Falls and hip fractures among older adults. National Center of Injury Prevention and Control. Dostupné: http://www.cdc.gov/ncipc/factsheets/falls.htm

National Center for Injury Prevention & Control. (2000b). Falls in nursing homes. National Center of Injury Prevention and Control. Dostupné: http://www.cdc.gov/ncipc/factsheets/nursing.htm

National Center for Injury Prevention and Control. (2000c). Falls among older adults-summary of research findings. National Centre for Injury Prevention & Control. Dostupné: http://www.cdc.gov/ncipc/SummaryOfFalls.htm

National Center for Injury Prevention & Control. (2000d). Preventing falls among older adults. Centers of Disease Control and Prevention. Dostupné: http://www.cdc.gov/safeusa/olderfalls.htm

National Institutes of Health Osteoporosis and Related Bone Diseases National Resource Center. (1999). Falls and fracture prevention. NIH ORBD-NRC. Dostupné: http://www.osteo.org

New, A. S. (2000). Bone fragility and risk of fracture: Current concepts and implications for clinical practice. Medscape Resources Web Site. Dostupné: http://www.medscape.com/cno/2000/WCO/Story.cfm?story_id=1400

Norton, R. & Butler, M. (people. National Health Committee on Health and fall-related injuries among institutionalized older people. National Health Committee on Health and Disability. Dostupné: http://www.nhc.govt.nx/pub/fall2/index.htm

North York Public Health Department (2000). Fall prevention clinics minimize risk, maximize independence: A physician’s guide to the key issues and current trends in geriatric medicine and research. Geriatrics and Ageing. Dostupné: http://www.cihi.ca

Ontario Injury Prevention Resource Centre, (OPHA). (2001). Section C: preventing injuries due to falls in the elderly. Best Practice Programs for Injury Preventions. Dostupné: http://[email protected]

Ontario Ministry of Health and Long-term Care (2000). Putting the PIECES together: A psychogeriatric guide and training program for professionals providing long-term care in Ontario. (2nd ed.). Toronto: Queen’s Printer for Ontario.

Ontario Public Health Association (OPHA) (1996). Making a difference! A workshop on the basics of policy change. Toronto: Government of Ontario.

Patrick, L., Leber, M., Scrim, C., Gendron, I., & Eisener-Parsche, P. (1999a). A standardized assessment and intervention protocol for managing risk for falls on a geriatric rehabilitation unit. Journal of Gerontological Nursing, 25(4), 40-47

Perell, K. L., Nelson, A., Goldman, R., L., Luther, S. L., Prieto-Lewis, N., & Rubenstein, L. Z. (2001). Fall risk assessment measures: An analytic review. Journal of Gerontol A Biol Sci Med Sci., 56(12), M761-M766.

Price, A., & Price, B. (2000). Problem-based learning in clinical practice facilitating critical thinking. Journal of Nurses Staff Development,16(6), 257-64

Rockwood, K., Stolee, P., & Fox, R.A., (1993). Use of goal attainment scaling in measuring clinically important changes in the frail elderly. Journal of Clinical Epidemiology, 46(10), 11-13.

Rosedale, M. (2001). A synthesis of recent research. Caring Magazine. Dostupné: http://www.ncbi.nlm.nih.gov

Schwab, M., Roder, F., Morike, K., Thon, K.-P., & Klotz, U. (1999). Prevention of falls-correspondence. The Lancet, 353, 98-99.

http://www.mayoclinic.com/

http://www.uottawa.ca/academic/med/epid/phlist.htm

http://www.cdc.gov/ncipc/factsheets/falls.htm

http://www.cdc.gov/ncipc/factsheets/nursing.htm

http://www.cdc.gov/ncipc/SummaryOfFalls.htm

http://www.cdc.gov/safeusa/olderfalls.htm

http://www.osteo.org/

http://www.medscape.com/cno/2000/WCO/Story.cfm?story_id=1400

http://www.nhc.govt.nx/pub/fall2/index.htm

http://www.cihi.ca/

http://[email protected]/

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/

63

Scott, V. J. & Gallagher, E. M. (1999) Mortality and morbidity related to injuries from falls in British Columbia. Canadian Journal of Public Health, 90(5), 343-7.

Sheahan, L. S., Coons, J. S., Robbins, A. C., Martin, S. S., Hendricks, J., & Latimer, M. (1995). Psychoactive medication, alcohol use, and falls among older adults. Journal of Behavioral Medicine, 18, 127-140.

Shumway-Cook, A., Brauer, S., & Woollacott, M. (2000). Predicting the probability for falls in community-dwelling older adults using the timed up and go test. Physical Therapy, 80, 896-903.

Smartrisk (2001). The economic burden of unintentional injury in Ontario: A summary. SMARTRISK. Dostupné: http://www.smartrisk.ca

Steinweg, K. K. (1997). The changing approach to falls in the elderly. American Family Physician. Dostupné: http://www.aafp.org

Stevens, A. J. & Olson, S. (2000). Reducing falls and resulting hip fractures among older women. National Center of Injury Prevention and Control. Dostupné: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr4902a2.htm

Swift, G. C. (2001). Falls in late life and their consequences-implementing effective services. British Medical Journal. Dostupné: http://www.bmj.com

Taaffe, R. D. & Marcus, R. (2000). Musculoskeletal health and the older adult. Journal of Rehabilitation Research and Development, 37, 245-254.

The Complete Falls and Home Injuries Category of Vignettes. (2001). Barriers to senior’s autonomy: Falls and home injuries. National Advisory Council on Aging, 1997, Statistics Canada.Causes of Death, 1993. Gallagher, E. Falls and the Elderly: Community Paper Series. Dostupné: http://www.hc-sc.gc.ca/seniors aines/pubs/vignette/viginjur.htm

The Journal of the American Medical Association. (1999). Falling and the elderly. JAMA. Dostupné: http://www.nih.gov/nia

Tinetti, M. E., Richman D., & Powell, L. (1990). Falls efficacy as a measure of fear of falling. Journal of Gerontology Medical Sciences, 45, 239-243.

van Dijk, T. M. P., Meulenberg, G. R. M. O., van de Sande, J. H., & Habbema, D. F. J. (1993). Falls in dementia patients. The Gerontologist, 33(2), 200-204.

VanSwearingen, M. J., Paschal, A. K., Bonino, P., & Chen, T. W. (1998). Assessing randomized recurrent fall risk of community-dwelling, frail older veterans using specific tests of mobility and the physical performance test of function. Journal of Gerontology: Medical Sciences, 53A, M457-M464.

Vassallo, M., Wilkinson, C., Stockdale, R., Malik, N., Baker, R., & Allen, S. (2005). Attitudes to restraint for the prevention of falls in hospital. Gerontology, 51(1), 66-70.

Vellas, J. B., Wayne, J. S., Romero, L., Baumgartner, N. R., Rubenstein, Z. L., & Garry, J. P. (1997). One leg balance is an important predictor of injurious falls in older persons: Brief reports. Journal of the American Geriatric Society, 45, 735-738

Wayne, A., Purushottam, B., & Gideon, P. (2002). Misclassification of current benzodiazepine exposure by use of a single baseline measurement and its effects upon studies of injuries. Pharmacoepidemiology and Drug Safety II, 663-669.

Wolf, L. S., Barnhart, X. H., Kutner, G. N., McNeely, E., Coogler, C., & Xu, T. (1996). Reducing frailty and falls in older persons: An investigation on a Tai Chi and computerized balance training: Clinical investigation. Journal of the American Geriatric Society, 44(5),489-497.

http://www.smartrisk.ca/

http://www.aafp.org/

http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr4902a2.htm

http://www.bmj.com/

http://www.hc-sc.gc.ca/seniors%20aines/pubs/vignette/viginjur.htm

http://www.nih.gov/nia

64

Příloha A: Vyhledávací strategie pro existující důkazy

Vyhledávací strategie použité během revize tohoto doporučeného postupu se zaměřily na dvě klíčové oblasti. Jednou bylo nalezení nových doporučených postupů vydaných k tématu prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých od roku 2002, kdy byl zveřejněn původní doporučený postup. Druhou bylo nalezení systematických přehledů a primárních studií v této oblasti, které byly publikovány v letech 2002 až 2004.

KROK 1 – Hledání v databázích Hledání existujících důkazů souvisejících s prevencí pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých v databázích bylo provedeno univerzitní knihovnou zdravotnických věd. Nejprve byly v srpnu 2004 v databázích Medline, Embase a CINAHL hledány doporučené postupy a studie vydané v letech 2001 až 2004. Následně proběhlo v říjnu 2004 hledání v PubMed. Pro generování parametrů klinických otázek a jako vodítko pro hledání byla použita metoda PICO (angl. Population, Intervention, Control, Outcome). Složky PICO jsou: typ dotčené populace (angl. Population), typ zkoumané intervence (angl. Intervention), typy případů používaných pro srovnání (angl. Control) a zkoumané výsledky (angl. Outcomes). Parametry každé ze složek jsou uvedeny níže. Populace – starší osoby ve věku 65 let a více pobývající v zařízeních zdravotní péče Intervence

Speciální populace

Obuv

Kognitivní strategie, demence

Chrániče kyčlí, bezpečí domova, rizika domácího prostředí

Sebepéče, běžné denní činnosti, životní dovednosti

Skríning rizika, riziko pádu, rizikové faktory pádu

Tai-či

Rovnováha, chůze, mobilita, síla

Cvičení

Multifaktoriální program nebo program s jedinou intervencí

Vitamin D, vápník

Zrak

Kontinence

Účinnost Kontrolní srovnání – žádná intervence nebo alternativní intervence Výsledky – snížení množství pádů, snížení zranění způsobených pády Příklad klinické otázky by byl „Snižuje cvičení výskyt pádů u starších osob pobývajících v zařízeních v porovnání s těmi, které necvičily (nebo podstoupily alternativní ,kontrolní ’ intervenci)?“

65

KROK 2 – Strukturované hledání na webových stránkách Jedna osoba hledala v sestaveném seznamu webových stránek obsah související s danou tematickou oblastí v červenci 2004. Tento seznam webových stránek, revidovaný a aktualizovaný v květnu 2004, byl sestaven na základě existujících znalostí webových stránek s doporučenými postupy založenými na důkazech, známých tvůrců doporučených postupů a doporučení z literatury. U každé prohledávané webové stránky byly zaznamenány přítomnost či absence doporučených postupů a datum hledání. Někdy webové stránky neobsahovaly doporučený postup, ale odkazovaly na jinou webovou stránku či zdroj pro získání doporučeného postupu. Doporučené postupy byly buď staženy, pokud byly dostupné plné verze, nebo byly objednány telefonem nebo emailem. Agency for Healthcare Research and Quality: http://www.ahcpr.gov

Alberta Heritage Foundation for Medical Research – Health Technology Assessment: http://www.ahfmr.ab.ca//hta

Alberta Medical Association – Clinical Practice Guidelines: http://www.albertadoctors.org

American College of Chest Physicians: http://www.chestnet.org/guidelines

American Medical Association: http://www.ama-assn.org

Bandolier Journal: http://www.jr2.ox.ac.uk/bandolier

British Columbia Council on Clinical Practice Guidelines: http://www.hlth.gov.bc.ca/msp/protoguides/index.html

British Medical Journal – Clinical Evidence: http://www.clinicalevidence.com/ceweb/conditions/index.jsp

Canadian Centre for Health Evidence: http://www.cche.net/che/home.asp

Canadian Cochrane Network and Centre: http://cochrane.mcmaster.ca

Canadian Coordinating Office for Health Technology Assessment: http://www.ccohta.ca/

Canadian Institute of Health Information: http://www.cihi.ca

Canadian Task Force on Preventive Health Care: http://www.ctfphc.org

Centers for Disease Control and Prevention: http://www.cdc.gov

Centre for Evidence-Based Mental Health: http://cebmh.com

Centre for Evidence-Based Nursing: http://www.york.ac.uk/healthsciences/centres/evidence/cebn.htm

Centre for Evidence-Based Pharmacotherapy: http://www.aston.ac.uk/lhs/teaching/pharmacy/cebp

Centre for Health Evidence: http://www.cche.net/che/home.asp

Centre for Health Services and Policy Research: http://www.chspr.ubc.ca

Clinical Resource Efficiency Support Team (CREST): http://www.crestni.org.uk

CMA Infobase: Clinical Practice Guidelines: http://mdm.ca/cpgsnew/cpgs/index.asp

Cochrane Database of Systematic Reviews: http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/mrwhome/106568753/HOME

Database of Abstracts of Reviews of Effectiveness (DARE): http://www.york.ac.uk/inst/crd/darehp.htm

Evidence-based On-Call: http://www.eboncall.org

Guidelines Advisory Committee: http://gacguidelines.ca

Institute for Clinical Evaluative Sciences: http://www.ices.on.ca

Institute for Clinical Systems Improvement: http://www.icsi.org/index.asp

Institute of Child Health: http://www.ich.ucl.ac.uk/ich

Joanna Briggs Institute: http://www.joannabriggs.edu.au

Medic8.com: http://www.medic8.com/ClinicalGuidelines.htm

Medscape Women’s Health: http://www.medscape.com/womenshealthhome

Monash University Centre for Clinical Effectiveness: http://www.med.monash.edu.au/healthservices/cce/evidence

National Guideline Clearinghouse: http://www.guidelines.gov

National Institute for Clinical Excellence (NICE): http://www.nice.org.uk

National Library of Medicine Health Services/Technology Assessment Test (HSTAT): http://hstat.nlm.nih.gov/hq/Hquest/screen/HquestHome/s/64139

Netting the Evidence: A ScHARR Introduction to Evidence-Based Practice on the Internet: http://www.shef.ac.uk/scharr/ir/netting

New Zealand Guidelines Group: http://www.nzgg.org.nz

NHS Centre for Reviews and Dissemination: http://www.york.ac.uk/inst/crd

NHS Nursing & Midwifery Practice Development Unit: http://www.nmpdu.org

NHS R & D Health Technology Assessment Programme: http://www.hta.nhsweb.nhs.uk/htapubs.htm

NIH Consensus Development Program: http://consensus.nih.gov/about/about.htm

http://www.ahcpr.gov/

http://www.ahfmr.ab.ca/hta

http://www.albertadoctors.org/

http://www.chestnet.org/guidelines

http://www.ama-assn.org/

http://www.jr2.ox.ac.uk/bandolier

http://www.hlth.gov.bc.ca/msp/protoguides/index.html

http://www.clinicalevidence.com/ceweb/conditions/index.jsp

http://www.cche.net/che/home.asp

http://cochrane.mcmaster.ca/

http://www.ccohta.ca/

http://www.cihi.ca/


http://www.cdc.gov/

http://cebmh.com/

http://www.york.ac.uk/healthsciences/centres/evidence/cebn.htm

http://www.aston.ac.uk/lhs/teaching/pharmacy/cebp

http://www.cche.net/che/home.asp

http://www.chspr.ubc.ca/

http://www.crestni.org.uk/

http://mdm.ca/cpgsnew/cpgs/index.asp

http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/mrwhome/106568753/HOME

http://www.york.ac.uk/inst/crd/darehp.htm

http://www.eboncall.org/

http://gacguidelines.ca/

http://www.ices.on.ca/

http://www.icsi.org/index.asp

http://www.ich.ucl.ac.uk/ich

http://www.joannabriggs.edu.au/

http://www.medic8.com/ClinicalGuidelines.htm

http://www.medscape.com/womenshealthhome

http://www.med.monash.edu.au/healthservices/cce/evidence

http://www.guidelines.gov/

http://www.nice.org.uk/

http://hstat.nlm.nih.gov/hq/Hquest/screen/HquestHome/s/64139

http://www.shef.ac.uk/scharr/ir/netting

http://www.nzgg.org.nz/

http://www.york.ac.uk/inst/crd

http://www.nmpdu.org/

http://www.hta.nhsweb.nhs.uk/htapubs.htm

http://consensus.nih.gov/about/about.htm

66

PEDro: The Physiotherapy Evidence Database: http://www.pedro.fhs.usyd.edu.au/index.html

Queen’s University at Kingston: http://post.queensu.ca/~bhc/gim/cpgs.html

Royal College of General Practitioners: http://www.rcgp.org.uk

Royal College of Nursing: http://www.rcn.org.uk/index.php

Royal College of Physicians: http://www.rcplondon.ac.uk

Sarah Cole Hirsh Institute – Online Journal of Issues in Nursing: http://fpb.cwru.edu/HirshInstitute

Scottish Intercollegiate Guidelines Network: http://www.sign.ac.uk

Society of Obstetricians and Gynecologists of Canada Clinical Practice Guidelines: http://www.sogc.medical.org/sogcnet/index_e.shtml

SUMSearch: http://sumsearch.uthscsa.edu

The Qualitative Report: http://www.nova.edu/ssss/QR

Trent Research Information Access Gateway: http://www.shef.ac.uk/scharr/triage/TRIAGEindex.htm

TRIP Database: http://www.tripdatabase.com

U.S. Preventive Service Task Force: http://www.ahrq.gov/clinic/uspstfix.htm

University of California, San Francisco: http://medicine.ucsf.edu/resources/guidelines/index.html

University of Laval – Directory of Clinical Information Websites: http://132.203.128.28/medecine

KROK 3 – Hledání na webových stránkách pomocí vyhledávače Pomocí vyhledávače Google s využitím klíčových vyhledávaných slov byly na webových stránkách hledány existující doporučené postupy pro prevenci pádů a zranění způsobených pády. Toto hledání prováděla jedna osoba, která zaznamenávala výsledky hledání, prohlédnuté webové stránky, datum a souhrn výsledků. Výsledky hledání byly dále přezkoumány další osobou, která nalezla dříve nezískané doporučené postupy a literární zdroje.

KROK 4 – Ruční vyhledávání, příspěvky panelu Členové panelu byli navíc požádáni, aby prohlédli osobní archivy s cílem objevit doporučené postupy dříve nenalezené prostřednictvím výše uvedené vyhledávací strategie. Výsledkem tohoto postupu nebyly žádné další klinické doporučené postupy.

VÝSLEDKY HLEDÁNÍ Výše uvedená vyhledávací strategie vedla k získání četných abstraktů k danému tématu, které byly dále zkoumány asistentem výzkumu podle kritérií pro zařazení/nezařazení souvisejících s cílovou populací, intervencí, kontrolou a výsledkem. To vedlo k nalezení sady abstraktů pro získání článků a posouzení kvality. Navíc byly nalezeny dva klinické doporučené postupy k posouzení panelem. Šlo o následující doporučené postupy: Queensland Health. (2003). Falls Prevention: Best Practice Guideline.

http://www.health.qld.gov.au/fallsprevention/best_practice/default.asp Salsbury Lyon, S. (2004). Fall prevention for older adults evidence-based protocol. Fall prevention for older

adults evidence-based protocol. In M. G. Titler (Series Ed.), Series on Evidence-Based Practice for Older Adults, Iowa City, IA: The University of Iowa College of Nursing Gerontological Nursing Interventions Research Centre, Research Translation and Dissemination Core.

http://www.pedro.fhs.usyd.edu.au/index.html

http://post.queensu.ca/~bhc/gim/cpgs.html

http://www.rcgp.org.uk/

http://www.rcn.org.uk/index.php

http://www.rcplondon.ac.uk/

http://fpb.cwru.edu/HirshInstitute

http://www.sign.ac.uk/

http://www.sogc.medical.org/sogcnet/index_e.shtml

http://sumsearch.uthscsa.edu/

http://www.nova.edu/ssss/QR

http://www.shef.ac.uk/scharr/triage/TRIAGEindex.htm

http://www.tripdatabase.com/

http://www.ahrq.gov/clinic/uspstfix.htm

http://medicine.ucsf.edu/resources/guidelines/index.html

http://132.203.128.28/medecine

http://www.health.qld.gov.au/fallsprevention/best_practice/default.asp

67

Příloha B: Formulář pro výběr studie Citace: ________________________________________________________________________________________ Jméno posuzovatele: _____________________________________ Datum posouzení: ______________________ Kritéria výběru (zaškrtněte) Úroveň důkazů Ia Ib IIa IIb III IV Populace Pobývali účastníci v instituci? Byli účastníci starší 65 let? Zkoumaná intervence Použili autoři při zkoumání multidimenzionální intervence s cvičením analýzu vhodnou ke stanovení příspěvku

jednotlivých složek? Zahrnovala intervence alespoň jednu z následujících položek?

Speciální populace Kognitivní strategie, demence Sebepéče, běžné denní činnosti, životní dovednosti Tai-či Cvičení Vitamin D, vápník Kontinence

Obuv Chrániče kyčlí, bezpečí domova, nebezpečí domova Skríning rizika, riziko pádu, rizikové faktory pádu Rovnováha, chůze, mobilita, síla Multifaktoriální program nebo program s jedinou

intervencí Zrak Účinnost

Kontrolní intervence Byla kontrolní skupina bez intervence nebo s alternativní „kontrolní“ intervencí (např. letáky)? Výsledky Byla jedním z měřených výsledků dokumentovaná nebo hlášená epizoda s náhodným pádem? ROZHODNUTÍ: Zařadit: _______________ Nezařadit: _______________ Důvod(y) nezařazení: ___________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________

Zdroj: West Park Healthcare Centre, Toronto, Ontario. Převzato se svolením.

68

Příloha C: Nástroje pro posouzení rizik 1. Morse Fall Scale Autoři Morse, J. M., Morse, R. & Tylko, S. (1989) Morse Fall Scale (MFS) (Morse, Morse & Tylko, 1989) je ve velké míře využívána v prostředí akutní péče, jak v nemocnicích, tak v zařízeních dlouhodobé péče. MFS vyžaduje systematické, spolehlivé posouzení rizikových faktorů pádů klienta/pacienta při přijetí, po pádu, při změně statutu a při propuštění nebo přesunu do nového prostředí. K dispozici: National Center for Patient Safety (NCPS) http://www.patientsafety.gov/SafetyTopics/Falls/FallPrev/Morse.html 2. STRATIFY (St. Thomas Risk Assessment Tool in Falling Elderly Inpatients) Autoři Oliver, D., Britton, M., Martin, F. C. & Hopper, A. H. (1997) Nástroj pro posouzení rizik ze St. Thomas’s Hospital (STRATIFY) (Oliver et al., 1997) se používá ke zjištění klinických rizikových faktorů pádů u starších osob a k predikci možnosti pádů. K dispozici: Dr. Oliver Adresa: Department of Elderly Care (Division of Medicine) United Medical and Dental Schools St. Thomas’s Hospital London, UK SE1 7EH 3. Hendrich II Fall Risk Model© Autoři Hendrich, A., Nyhuis, A., Kippenbrock, T. & Soja, M. E. (1995) Hendrich II Fall Risk Model© (Hendrich, Nyhuis, Kippenbrock & Soja, 1995) se používá v národním i mezinárodním měřítku pro vyhledávání pacientů s rizikem pádů. Kontakt: Ann Hendrich, Inc. P.O. Box 50346 Clayton, MO 63105 U.S.A. Tel.: (866) 653-6660 Informace k licenci k dispozici: http://www.ahendrichinc.com/new_license.php

Revize 2011

Příloha C: Nástroje pro posouzení rizik a Příloha E: Literatura a užitečné webové stránky na straně 55 byly aktualizovány přidáním následujících odkazů:

Webové stránky: SHN. (2010). Reducing Falls and Injuries From Falls, Getting Started Kit. Appendix A: Risk Assessment Tools, s. 51. Dostupné: http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx British Columbia Injury Research and Prevention Unit (BCIRPU) Library Repository of Tools. Dostupné: http://www.injuryresearch.bc.ca/categorypages.aspx?catid=3&catname=Library Health Canada (2005). Report on Senior’s Falls in Canada. Dostupné: http://www.phac-aspc.gc.ca/seniors-aines/publications/pro/injury-blessure/falls-chutes/ Health Canada (2011). Inventory of Falls Prevention Initiatives in Canada. Dostupné: http://www.phac-aspc.gc.ca/seniors-aines/publications/pro/injury-blessure/fpi-prevention-rip/ Mississauga Halton LHIN (2008). Falls Prevention Resource Guide. Dostupné: http://www.mississaugahaltonlhin.on.ca/SearchPage.aspx?searchtext=Falls%20Prevention%20Resource

http://www.patientsafety.gov/SafetyTopics/Falls/FallPrev/Morse.html

http://www.ahendrichinc.com/new_license.php


http://www.injuryresearch.bc.ca/categorypages.aspx?catid=3&catname=Library

http://www.phac-aspc.gc.ca/seniors-aines/publications/pro/injury-blessure/falls-chutes/

http://www.phac-aspc.gc.ca/seniors-aines/publications/pro/injury-blessure/fpi-prevention-rip/

http://www.mississaugahaltonlhin.on.ca/SearchPage.aspx?searchtext=Falls%20Prevention%20Resource

http://www.mississaugahaltonlhin.on.ca/SearchPage.aspx?searchtext=Falls%20Prevention%20Resource

69

Příloha D: Zákon definující minimalizaci omezování pacientů v ČR Použití omezujících prostředků je v České republice definováno a upraveno zákonem č. 372/2011 Sb o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Přesněji § 39, kde je uvedeno, že k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít: a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, c) umístění pacienta v síťovém lůžku, d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, e) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta, f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f), (dále jen "omezovací prostředky"). Omezovací prostředky lze použít: a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečí pacienta nebo jiných osob, a b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a). Poskytovatel je povinen zajistit, aby: a) pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku, b) zákonný zástupce pacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce, c) pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková opatření, která zabrání poškození zdraví pacienta, d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení, e) každé použití omezovacího prostředku bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Zdroj: 2014 © Ministerstvo vnitra. Portál veřejné správy: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=75500&recShow=38&nr=372~2F2011&rpp=15#parCnt

Při určování koncepce práce je doporučeno, aby organizace věnovaly pozornost Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, který představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky. Je doporučeno, aby zdravotnická zařízení měla vypracován vnitřní předpis regulující proces použití omezovacích prostředků u pacientů, který definuje kompetence zdravotnických pracovníků, indikaci a poustup při použití omezovacích prostředků v souladu se zákonem a stanovenými podmínkami, včetně definice správného postup vedení zdravotnické dokumentace při použití omezovacích prostředků a zásady péče o pacienta, u kterého byly použity.

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=75500&recShow=38&nr=372~2F2011&rpp=15#parCnt

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_pr%C3%A1vo

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko

70

Příloha E: Literatura a užitečné webové stránky

Literatura Zdroj

Restorative Care Education and Training Program

The Centre for Activity and Aging The University of Western Ontario London, Ontario N6G 1K7 Phone: (519) 661-1603 Fax: (519) 661-1612 http://www.uwo.ca/actage/comm_collaboration/raetp.htm

Restraints College of Nurses of Ontario http://www.cno.org/docs/prac/41043_Restraints.pdf

Report of the Restraints Task Force: Minimizing the use of Restraints in Ontario Hospitals

Ontario Hospital Association (November 2, 2001) http://www.oha.com (viz Reports and Studies)

Patient Restraints Minimization Act, 2001 Ontario Legislative Library http://www.e-laws.gov.on.ca:81/isysquery/IRL1DFE.tmp/1/doc

Clinical Practice Guidelines for the Diagnosis and Management of Osteoporosis

Scientific Advisory Board, Osteoporosis Society of Canada (1996). Clinical practice guidelines for the diagnosis and management of osteoporosis. Canadian Medical Journal, 155, 1113-33. http://www.osteoporosis.ca

http://www.uwo.ca/actage/comm_collaboration/raetp.htm

http://www.cno.org/docs/prac/41043_Restraints.pdf

http://www.oha.com/

http://www.e-laws.gov.on.ca:81/isysquery/IRL1DFE.tmp/1/doc

http://www.e-laws.gov.on.ca:81/isysquery/IRL1DFE.tmp/1/doc

http://www.osteoporosis.ca/

71

Příloha F: Popis sady nástrojů

Doporučené postupy pro správnou praxi mohou být úspěšně implementovány pouze v případě, že existuje: odpovídající plánování, zdroje, organizační a administrativní podpora a vhodná facilitace. S ohledem na to, prostřednictvím panelu sester, badatelů a pracovníků zodpovědných za správu, RNAO vytvořila Sadu nástrojů: Implementace klinických doporučených postupů založenou na dostupných důkazech, teoretických perspektivách a konsenzu. Doporučuje se, aby Sada nástrojů sloužila jako vodítko při implementaci jakéhokoliv doporučeného postupu ve zdravotnické organizaci. Sada nástrojů v jednotlivých krocích poskytuje pokyny pro jednotlivce a skupiny zapojené do plánování, koordinace a facilitace při implementaci doporučeného postupu. Sada nástrojů se konkrétně věnuje následujícím klíčovým krokům:

1. Vyhledání kvalitně vytvořených klinických doporučených postupů založených na důkazech 2. Vyhledání, posouzení a zapojení zainteresovaných stran 3. Posouzení připravenosti prostředí pro implementaci doporučeného postupu 4. Nalezení a plánování implementačních strategií založených na důkazech 5. Evaluace plánování a implementace 6. Vyhledání a zajištění zdrojů nutných pro implementaci

Implementace doporučených postupů v praxi, která vede k úspěšným změnám v praxi a pozitivnímu klinickému dopadu je složitá záležitost. Sada nástrojů je jedním z klíčových zdrojů pro zvládnutí tohoto procesu. Sada nástrojů je k dispozici prostřednictvím Registered Nurses’ Association of Ontario. Dokument je k dispozici ve vázaném formátu za nominální poplatek a je rovněž k dispozici zdarma na webové stránce RNAO. Více informací, objednávkový formulář nebo Sadu nástrojů ke stažení lze nalézt na webové stránce RNAO www.rnao.org/bestpractices.

72

Příloha G: Dodatek k doporučenému postupu

Dodatek k doporučenému postupu

PREVENCE PÁDŮ A ZRANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH PÁDY U STARŠÍCH DOSPĚLÝCH

Členové Revizního panelu Laurie Bernick, RN(EC), MScN, GNC(C) Vedoucí revizního panelu Nurse Practitioner, Seniors’ Health Services Trillium Health Centre Mississauga, Ontario Alyson Turner, BSc (Psych), RN, MSc(A) Nursing MSc Health Planning, Policy & Finance Manager - Geriatric Ambulatory Programmes McGill University Health Centre - Royal Victoria Hospital Montreal, Quebec Sandra Tully, RN(EC), MAEd, NP Adult, GNC(C) Nurse Practitioner – Adult GIM, Family Practice & Geriatrics University Health Network - Toronto Western Hospital Toronto, Ontario Lynda Dunal, M.Sc., B.Sc. O.T., OT Reg. (Ont.) Coordinator of Outcomes & Evaluation, Senior Occupational Therapist Department of Quality, Safety & Best Practice Baycrest Toronto, Ontario Susan Griffin Thomas, RN, BScN Director of Resident Care Yee Hong Centre of Geriatric Care Mississauga, Ontario Lucy Cabico, RN(EC), NP Adult, MScN, GNC(C), IIWCC(C) President and CEO Clarkridge Career Institute and Clarkridge Services Toronto, Ontario

Cindy Doucette, RN(EC), MN, GNC(C) Nurse Practitioner - Seniors’ Health Services Trillium Health Centre Mississauga, Ontario

Mary-Lou van der Horst, RN, BScN, MScN, MBA Geriatric Nursing Consultant Regional Geriatric Program - Central Hamilton Health Sciences - St. Peter’s Hospital Hamilton, Ontario

Faranak Aminzadeh, RN, MScN, GNC (C) Advanced Practice Nurse - Community Research Regional Geriatric Program, Eastern Ontario The Ottawa Hospital - Civic Campus Ottawa, Ontario

Brenda Dusek, RN, BN, MN Program Manager International Affairs and Best Practice Guidelines Program Registered Nurses’ Association of Ontario Toronto, Ontario

Andrea Stubbs, B.A. Administrative Assistant International Affairs and Best Practice Guidelines Program Registered Nurses’ Association of Ontario Toronto, Ontario

Integrace dodatku Podobně jako původní doporučený postup musí být tento dokument revidován a aplikován na základě specifických potřeb organizace nebo prostředí praxe, stejně jako potřeb a přání klienta/pacienta. Tento dodatek by měl být používán spolu s doporučeným postupem Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých (Registered Nurses’ Association [RNAO], revize 2005) jako nástroj pomáhající při rozhodování o individualizované péči o klienta/pacienta a zajišťující, aby existovaly struktury a podpora pro poskytování nejlepší možné péče. Úvod Sestry budou i nadále nápomocny při zajišťování strategií péče pro prevenci pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých. Od vydání tohoto doporučeného postupu v roce 2005 současná epidemiologická data ukazují, že pády i nadále mají za následek významné ekonomické náklady pro Kanaďany a mohou značně ovlivnit kvalitu života starších dospělých, kteří tvoří stále větší segment kanadské populace (Scott, Wagar & Elliott, 2010).

V České republice jsou pády prvotní příčinou přijetí z důvodu zranění do akutní péče. V roce 2012 stály pády za 65 % (n =126 036) všech hospitalizací z důvodu zranění a 74 % (n = 1 926) všech nemocničních úmrtí pacientů přijatých z důvodu zranění. (ÚZIS, 2013)

73

Proces revize Registered Nurses’ Association of Ontario se zavázala zajistit, aby tento doporučený postup pro praxi byl založen na nejlepších dostupných důkazech. Aby byl tento závazek splněn, byl pro každý doporučený postup zaveden postup monitorování a revize. Pro tuto revizi byl sestaven panel sester a dalších zdravotníků, který tvoří členové původního panelu pro tvorbu postupu a další doporučení jedinci s konkrétní kvalifikací v této oblasti praxe. Byla provedena strukturovaná revize důkazů na základě rozsahu původního doporučeného postupu podpořená 11 klinickými otázkami, aby byla shromážděna relevantní literatura a doporučené postupy zveřejněné od poslední ho vydání tohoto doporučeného postupu v roce 2005. Literární přehled se řídil následujícími výzkumnými otázkami: 1. Jaké jsou rizikové/přispívající

faktory nebo prediktory pádů a zranění způsobených pády u populace starších dospělých?

2. a) Jaká je účinnost skríningu vysoké úrovně rizika? b) Jaké validní nástroje jsou dostupné pro skríning vysokého rizika?

3. Jaká je účinnost následného skríningu individuálních rizikových faktorů?

4. Jaký je účinek individuálních plánů péče spojených se specifickými doporučenými intervencemi?

5. Jaké jsou důkazy pro prevenci pádů a zranění způsobených pády?

6. Jaké intervence musí sestry implementovat, aby se zabránilo pádům a zraněním způsobeným pády?

7. Jak účinné jsou v prevenci pádů nebo zranění způsobených pády následující:

a) Posouzení a modifikace prostředí? b) Edukace klienta/pacienta, rodiny a personálu? c) Vybavení, pomůcky pro mobilitu a kompenzační pomůcky, chrániče kyčlí atd.? d) Funkční terapie a rehabilitační programy – činnosti, fyzické a sociální? e) Management zdravotní péče: zahrnuje posouzení léků, testy zraku, zdraví kostí, stav výživy a hydratace, léčba chronických onemocnění? f) Zaměření na změny v chování klienta/pacienta, včetně volby oblečení, obuvi apod.? 8. Jakou edukaci potřebují sestry

ohledně strategií a intervencí pro prevenci pádů a zranění způsobených pády?

9. Jaký je přínos prevence pádů a kdo z ní těží?

10. Jakou podporu potřebuje organizace, aby u sester zajistila znalosti a dovednosti pro prevenci pádů a zranění způsobených pády?

11. Jaká podpora je potřebná pro úspěšnou implementaci programu pro prevenci pádů?

Výchozí zjištění týkající se dopadu současných důkazů na základě původních doporučení byla shrnuta a rozeslána reviznímu panelu. Členové revizního panelu dostali mandát k revizi doporučeného postupu ve světle nových důkazů, konkrétně k zajištění validity, vhodnosti a bezpečnosti doporučení v doporučeném postupu vydaném v roce 2005.

Literární přehled Jedna osoba hledala v sestaveném seznamu webových stránek doporučené postupy a další relevantní obsah. Seznam byl sestaven na základě existujících znalostí webových stránek pro praxi založenou na důkazech a doporučení z literatury. Členové panelu kriticky zhodnotili 14 národních a mezinárodních doporučených postupů zveřejněných od roku 2005 s použitím nástroje Appraisal of Guidelines for Research & Evaluation II (Brouwers et al., 2010). Na základě tohoto hodnocení kvality bylo nalezeno následujících pět doporučených postupů s dopadem na procesy revize:

American Geriatrics Society and British Geriatrics Society (AGS).(2010). Clinical practice guideline for the prevention of falls in older adults. New York: American Geriatrics Society.

Australian Commission on Safety and Quality in Healthcare (ACSQHC).(2009a). Preventing falls and harm from falls in older people: Best practice guidelines for Australian hospitals 2009. Sydney: ACSQHC.

Australian Commission on Safety and Quality in Healthcare (ACSQHC).(2009b). Preventing falls and harm from falls in older people: Best practice guidelines for Australian Residential Aged Care facilities 2009. Sydney: ACSQHC.

Institute for Clinical Systems Improvement (ICSI). (2010).Prevention of falls (acute care).Health care protocol. Bloomington (MN): Institute for Clinical Systems Improvement (ICSI).

Ministry of Health, Singapore (MOS). (2005). Prevention of falls in hospitals and long term care institutions. Singapore: Ministry of Health.

74

Souběžně s revizí existujících

doporučených postupů byla

vyhledána aktuální literatura

odpovídající rozsahu doporučeného

postupu pod vedením vedoucího

panelu. Zdravotnický knihovník

prohledával elektronické databáze

(Medline, CINAHL a EMBASE).

Výzkumný asistent (sestra

s magisterským vzděláním) dokončil

revizi kritérií pro

zařazení/nezařazení, posouzení

kvality a extrakci dat ze získaných

studií a připravil souhrn zjištění

z literatury. Všichni členové panelu

dostali úplné tabulky dat a seznam

literatury.

Výsledky revize

V listopadu 2010 byl panel svolán,

aby dosáhl konsenzu ohledně

potřeby revidovat existující soubor

doporučení. Revize nejnovější

literatury a relevantních

doporučených postupů zveřejněných

od března 2005 nepodporuje

výrazné změny doporučení, ale spíše

svědčí pro určitá upřesnění a silnější

důkazy pro přístup. Proces revize je

shrnut ve vývojovém diagramu

procesu revize.

Rozbory důkazů procesu revize 2011 jednotlivých intervencí jsou začleněny do textu adaptovaného

klinického doporučeného postupu pod označení „Revize 2011“.

Nové důkazy

Vývojový diagram procesu revize

Hledání literatury Hledání doporučených

postupů

Nalezeno 1352 abstraktů

346 studií zařazeno a

získáno pro revizi

Hodnocení kvality studií

Nalezeno 14 mezinárodních

doporučených postupů

Zařazeno 5 doporučených

postupů po posouzení

AGREE (hodnocení kvality)

Vytvoření souhrnné tabulky důkazů

Revize doporučeného postupu z roku

2005 na základě nových důkazů

Zveřejnění dodatku

Diseminace

75

Použitá literatura (revize 2011)

Accreditation Canada. (2010). Required Organizational Practices [Online]. Získáno z http://www.accreditation.ca/accreditation-programs/qmentum/required-organizational-practices/

Agashivala, N., & Wu, W. K. (2009). Effects of potentially inappropriate psychoactive medications on falls in US nursing home residents: Analysis of the 2004 National Nursing Home Survey database. Drugs & Aging, 26(10), 853-860.

American Geriatrics Society and British Geriatrics Society (AGS). (2010). Clinical practice guideline for the prevention of falls in older adults. New York: American Geriatrics Society. Získáno z http://www.americangeriatrics.org/health_care_professionals/clinical_practice/clinical_guidelines_recommendations/2010/

Australian Commission on Safety and Quality in Health Care (ACSQHC). (2009a). Preventing falls and harm from falls in older people: Best practice guidelines for Australian hospitals 2009. Sydney: ACSQHC.

Australian Commission on Safety and Quality in Health Care (ACSQHC). (2009b). Preventing falls and harm from falls in older people: Best practice guidelines for Australian residential aged care facilities 2009. Sydney: ACSQHC.

Avidan, A. Y., Fries, B. E., James, M. L., Szafara, K. L., Wright, G. T., & Chervin, R. D. (2005). Insomnia and hypnotic use, recorded in the minimum data set, as predictors of falls and hip fractures in Michigan nursing homes. Journal of the American Geriatrics Society, 53, 955-962.

Bentzen, H., Bergland, A., & Forsen, L. (2008). Risk of hip fractures in soft protected, hard protected, and unprotected falls. Injury Prevention, 14(5), 306-310.

Bentzen, H., Forsen, L., Becker, C., & Bergland, A. (2008). Uptake and adherence with soft- and hard-shelled hip protectors in Norwegian nursing homes: A cluster randomised trial. Osteoporosis International, 19(1), 101-111.

Bishchoff-Ferrari, H. A., Dawson-Hughes, B., Staehelin, H. B., Orav, J. E, Stuck, A. E., Theiler, R.,…, Henschkowski, J. (2009). Fall prevention with supplemental and active forms of vitamin D: A meta-analysis of randomized controlled trials. British Medical Journal, 339(b3962). doi: 10.1136/bmj.b3692

Bouwen, A., De Lepeleire, J., & Buntinx, F. (2008). Rate of accidental falls in institutionalised older people with and without cognitive impairment halved as a result of a staff-oriented intervention. Age & Ageing, 37(3), 306-310.

Bowers, B., Lloyd, J., Lee, W., Powell-Cope, G., & Baptiste, A. (2008). Biomechanical evaluation of injury severity associated with patient falls from bed. Rehabilitation Nursing, 33(6), 253-259.

Bradley, S. M., Karani, R., McGinn, T., & Wisnivesky, J. (2010). Predictors of serious injury among hospitalized clients evaluated for falls. Journal of Hospital Medicine (Online), 5(2), 63-68.

Bredthauer, D., Becker, C., Eichner, B., Koczy, P., & Nikolaus, T. (2005). Factors relating to the use of physical restraints in psychogeriatric care: A paradigm for elder abuse. Zeitschrift fur Gerontologie und Geriatrie, 38(1), 10-18.

British Columbia Injury Research and Prevention Unit (BCIRPU). (2010). Canadian Falls Prevention Curriculum 2010. Získáno z http://www.injuryresearch.bc.ca

Broe, K. E., Chen, T. C., Weinberg, J., Bischoff-Ferrari, H. A., Holick, M. F., & Kiel, D. P. (2007). A higher dose of vitamin D reduces the risk of falls in nursing home residents: A randomized, multiple-dose study. Journal of the American Geriatrics Society, 55(2), 234-239.

Brouwers, M., Kho, M. E., Browman, G. P., Burgers, J. S., Cluzeau, F., Feder, G... Zitzelsberger, L., for the AGREE Next Steps Consortium. (2010). AGREE II: Advancing guideline development, reporting and evaluation in healthcare. Canadian Medical Association Journal, 2010. Dostupné online July 5, 2010. doi:10.1503/cmaj.090449

Cameron, I. D., Murray, G. R., Gillespie, L. D., Robertson, M. C., Hill, K. D., Cumming, R. G. & Kerse, N. (2010). Interventions for preventing falls in older people in nursing care facilities and hospitals. Cochrane Database of Systematic Reviews, CD005465

Canadian Institute for Health Information (CIHI). (2010). Analysis in brief: Falls among seniors: Atlantic Canada. CIHI, June 2010. Získáno z https://secure.cihi.ca/estore/productbrowse.htm?locale=en#F

Capezuti, E., Wagner, L., Brush, B. L., Boltz, M., Renz, S., & Secic, M. (2008). Bed and toilet height as potential environmental risk factors. Clinical Nursing Research, 17(1), 50-66.

Capezuti, E., Wagner, L. M., Brush, B. L., Boltz, M., Renz, S., & Talerico, K. A. (2007). Consequences of an intervention to reduce restrictive side rail use in nursing homes. Journal of the American Geriatrics Society, 55(3), 334-341.

Chen, Y.-C., Chien, S.-F., & Chen, L.-K. (2009). Risk factors associated with falls among Chinese hospital inpatients in Taiwan. Archives of Gerontology and Geriatrics, 48(2), 132-136.

Chow, S. K., Lai, C. K., Wong, T. K., Suen, L. K., Kong, S. K., Chan, C. K. & Wong, I.Y. (2007). Evaluation of the Morse Fall Scale: Applicability in Chinese hospital populations. International Journal of Nursing Studies, 44(4), 556-565.



http://www.americangeriatrics.org/health_care_professionals/clinical_practice/clinical_guidelines_recommendations/2010/


https://secure.cihi.ca/estore/productbrowse.htm?locale=en#F

76

Corsinovi, L., Bo, M., Aimonino, N.R., Marinello, R., Gariglio, F., Marchetto, C.,…Molaschi, M. (2009). Predictors of falls and hospitalization outcomes in elderly clients admitted to an acute geriatric unit. Archives of Gerontology & Geriatrics, 49(1), 142-145.

Cryer, C., Knox, A., & Stevenson, E. (2006). Factors associated with the initial acceptance of hip protectors amongst older people in residential care. Age and Ageing, 35(1), 72-75.

Cusimano, M. D., Kwok, J., & Spadafora, K. (2007). Effectiveness of multifaceted fall-prevention programs for the elderly in residential care. Injury Prevention 14(2), 113-122. doi:10.1136/ip.2007.017533

De Lepeleire, J., Bouwen, A., De Coninck, L. & Buntinx, F. (2007). Insufficient lighting in nursing homes. Journal of the American Medical Director’s Association, 8(5), 314-317.

Delbaere, K., Close, J. C., Menz, H. B., Cumming, R. G., Cameron, I. D., Sambrook, P. N.,…Lord, S. (2008). Development and validation of fall risk screening tools for use in residential aged care facilities. Medical Journal of Australia, 189(4), 193-196.

Donat, H. & Ozcan, A. (2007). Comparison of the effectiveness of two programmes on older adults at risk of falling: Unsupervised home exercise and supervised group exercise. Clinical Rehabilitation, 21(3), 273-283

Dykes, P. C., Carroll, D. L., Hurley, A. C., Benoit, A., & Middleton, B. (2009). Why do patients in acute care hospitals fall? Can falls be prevented? Journal of Nursing Administration, 39(6), 299-304.

Flicker, L., MacInnis, R. J., Stein, M. S., Scherer, S. C., Mead, K. E., Nowson, C. A.,…Wark, J.D. (2005). Should older people in residential care receive vitamin D to prevent falls? Results of a randomized trial. Journal of the American Geriatrics Society, 53(11), 1881-1888.

Fonad, E., Robins Wahlin, T. B., Winblad, B., Emami, A., & Sandmark, H. (2008). Falls and fall risk among nursing home residents. Journal of Clinical Nursing, 17(1), 126-134.

Frisina, P. G., Guellnitz, R., & Alverzo, J. (2010). A time series analysis of falls and injury in the inpatient rehabilitation setting. Rehabilitation Nursing, 35(4), 141-146

Garfinkel, D., Radomislsky, Z., Jamal, S., & Ben-Israel, J. (2008). High efficacy for hip protectors in the prevention of hip fractures among elderly people with dementia. Journal of the American Medical Directors Association, 9(5), 313-318.

Gray-Miceli, D. L., Strumpf, N. E., Johnson, J., Draganescu, M., & Ratcliffe, S. J. (2006). Psychometric properties of the Post-Fall Index. Clinical Nursing Research, 15(3), 157-176.

Gregory, H. & Watson, M. C. (2009). The effectiveness of Tai Chi as a fall prevention intervention for older adults: A systematic review. International Journal of Health Promotion and Education, 47(3), 94-100.

Haines, T. P., Bennell, K. L., Osborne, R. H., & Hill, K. D. (2006). A new instrument for targeting falls prevention interventions was accurate and clinically applicable in a hospital setting. Journal of Clinical Epidemiology, 59(2), 168-175.

Haines, T. P., Hill, K., Walsh, W., & Osborne, R. (2007). Design-related bias in hospital fall risk screening tool predictive accuracy evaluations: Systematic review and meta-analysis. Journals of Gerontology Series A-Biological Sciences & Medical Sciences, 62(6), 664-672.

Hanley, D. A., Cranney, A., Jones, G., Whiting, S. J., & Leslie, W. D. (2010). Vitamin D in adult health and disease: A review and guideline statement from Osteoporosis Canada (summary). Canadian Medical Association Journal, 182(12), E610-E618. doi:10.1503/cmaj.091062

Harding, A. D. (2010). Observation assistants: Sitter effectiveness and industry measures. Nursing Economics, 28(5), 330-336.

Hauer, K., Becker, C., Lindemann, U., & Beyer, N. (2006). Effectiveness of physical training on motor performance and fall prevention in cognitively impaired older persons: A systematic review. American Journal of Physical Medicine and Rehabilitation, 85(10), 847-857.

Heinze, C., Halfens, R. J., Roll, S., & Dassen, T. (2006). Psychometric evaluation of the Hendrich Fall Risk Model. Journal of Advanced Nursing, 53(3), 327-332.

Hien Le, T. T., Cumming, R. G., Cameron, I. D., Chen, J. S., Lord, S. R., March, L. M.,…Schwarz, J. (2005). Atypical antipsychotic medications and risk of falls in residents of aged care facilities. Journal of the American Geriatrics Society, 53(8), 1290-1295.

Hill, E. E., Nguyen, T. H., Shaha, M., Wenzel, J. A., DeForge, B. R., & Spellbring, A. M. (2009). Person - environment interactions contributing to nursing home resident falls. Research in Gerontological Nursing, 2(4), 287-296.

Interprofessional Care Steering Committee. (2007). Interprofessional care: A blueprint for action in Ontario. Získáno z http://www.healthforceontario.ca/upload/en/whatishfo/ipc%20blueprint%20final.pdf

Institute for Clinical Systems Improvement (ICSI). (2010). Prevention of falls (acute care). Health Care Protocol. Bloomington, MN: Institute for Clinical Systems Improvement (ICSI), 1-34.

http://www.healthforceontario.ca/upload/en/whatishfo/ipc%20blueprint%20final.pdf

77

Johansson, I., Bachrach-Lindström, M., Struksnes, S., & Hedelin, B. (2009). Balancing integrity vs. risk of falling -- Nurses’ experiences of caring for elderly people with dementia in nursing homes. Journal of Research in Nursing, 14(1), 61-73.

Kallin, K., Gustafson, Y., Sandman, P. O., & Karlsson, S. (2005). Factors associated with falls among older, cognitively impaired people in geriatric care settings: A population-based study. American Journal of Geriatric Psychiatry, 13(6), 501-509.

Kallstrand-Ericson, J. & Hildingh, C. (2009). Visual impairment and falls: A register study. Journal of Clinical Nursing, 18(3), 366-372.

Kamble, P., Chen, H., Sherer, J., & Aparasu, R. R. (2008). Antipsychotic drug use among elderly nursing home residents in the United States. American Journal of Geriatric Pharmacotherapy, 6(4), 187-197.

Kato, M., Izumi, K., Hiramatsu, T., & Shogenji, M. (2006). Development of an exercise program for fall prevention for elderly persons in a long-term care facility. Japan Journal of Nursing Science, 3(2), 107-117.

Kehinde, J. O. (2009). Instruments for measuring fall risk in older adults living in long-term care facilities: An integrative review. Journal of Gerontological Nursing, 35(10), 46-54.

Kobayashi, N., Kusuma Wati, D. N., Yamamoto, M., Sugiyama, T., & Sugai, Y. (2009). Severity of dementia as a risk factor for repeat falls among the institutionalized elderly in Japan. Nursing and Health Sciences, 11(4), 388-396.

Koike, T., Orito, Y., Toyoda, H., Tada, M., Sugama, R., Hoshino, M,…Takaoka, K. (2009). External hip protectors are effective for the elderly with higher-than-average risk factors for hip fractures. Osteoporosis International, 20(9), 1613-1620.

Krauss, M. J., Evanoff, B., Hitcho, E., Ngugi, K. E., Dunagan, W. C., Fischer, I.,…Fraser, V. (2005). A case-control study of patient, medication, and care-related risk factors for inpatient falls. Journal of General Internal Medicine, 20(2), 116-122.

Krauss, M. J., Tutlam, N., Costantinou, E., Johnson, S., Jackson, D., & Fraser, V. J. (2008). Intervention to prevent falls on the medical service in a teaching hospital. Infection Control & Hospital Epidemiology, 29(6), 539-545.

Lai, C. K. Y. (2007). Nurses using physical restraints: Are the accused also the victims? - A study using focus group interviews. BMC Nursing, 6(5), 1-7. doi:10.1186/1472-6955-6-5

Lake, E. T. & Cheung, R. B. (2006). Are patient falls and pressure ulcers sensitive to nurse staffing? Western Journal of Nursing Research, 28(6), 654-677.

Lange, J., Wallace, M., Gerard, S., Lovanio, K., Fausty, N., & Rychlewicz, S. (2009). Effect of an acute care geriatric educational program on fall rates and nurse work satisfaction. Journal of Continuing Education in Nursing, 40(8), 371-379.

Lester, P., Haq, M., Vadnerkar, A., & Feuerman, M. (2008). Falls in the nursing home setting: Does time matter? Journal of the American Medical Directors Association, 9(9), 684-686.

Levtzion-Korach, O., Alcalai, H., Orav, E. J., Graydon-Baker, E., Keohane, C., Bates, D. W., & Frankel, A.S. (2009). Evaluation of the contributions of an electronic web-based reporting system: Enabling action. Journal of Patient Safety, 5(1), 9-15.

Liperoti, R., Onder, G., Lapane, K. L., Mor, V., Friedman, J. H., Bernabei, R., & Gambassi, G. (2007). Conventional or atypical antipsychotics and the risk of femur fracture among elderly patients: Results of a case-control study. Journal of Clinical Psychiatry, 68(6), 929-934.

Meyer, G., Kopke, S., Haastert, B., & Muhlhauser, I. (2009). Comparison of a fall risk assessment tool with nurses’ judgement alone: A cluster-randomised controlled trial. Age & Ageing, 38(4), 417-423.

Milisen, K., Staelens, N., Schwendimann, R., De Paepe, L., Verhaeghe, J., Braes, T.,…Dejaeger, E. (2007). Fall prediction in inpatients by bedside nurses using the St. Thomas’s Risk Assessment Tool in Falling Elderly Inpatients (STRATIFY) instrument: A multicenter study. Journal of the American Geriatrics Society, 55(5), 725-733.

Ministry of Health, Singapore,(MOS). (2005). Prevention of falls in hospitals and long term care institutions. Singapore: Ministry of Health, 1-35. Získáno z http://www.hpp.moh.gov.sg/HPP/MungoBlobs/420/970/MOH-Fall%20CPG%20booklet(printers%20final).pdf

Ng, K. P., McMaster, F. R., & Heng, B. H. (2008). The effectiveness of bedrails in preventing falls. Singapore Nursing Journal, 35(4), 10-17.

O’Halloran, P. D., Cran, G. W., Beringer, T. R., Kernohan, G., Orr, J., Dunlop, L., Murray, L.J. (2007). Factors affecting adherence to use of hip protectors amongst residents of nursing homes--A correlation study. International Journal of Nursing Studies, 44(5), 672-686.

O’Mathuna, D. P. (2005). Tai chi for fall prevention among the elderly. Alternative Therapies in Women’s Health, 7, 33-36.

Papaioannou, A., Morin, S., Cheung, A. M., Atkinson, S., Brown, J. P., Feldman, S., Hanley, D. A.,…Leslie, W. D., for the Scientific Advisory Council of Osteoporosis Canada. (2010). 2010 clinical practice guidelines for the diagnosis and management of osteoporosis in Canada: Summary. Canadian Medical Association Journal, Nov 2010, 182(17), 1864-1873. doi:10.1503/cmaj.100771

http://www.hpp.moh.gov.sg/HPP/MungoBlobs/420/970/MOH-Fall%20CPG%20booklet(printers%20final).pdf

http://www.hpp.moh.gov.sg/HPP/MungoBlobs/420/970/MOH-Fall%20CPG%20booklet(printers%20final).pdf

78

Quigley, P., Bulat, T., Kurtzman, E., Olney, R., Powell-Cope, G. & Rubenstein, L. (2010). Fall prevention and injury protection for nursing home residents. Journal of American Medical Directors Association, 11(4), 284-293.

Rapp, K., Lamb, S. E., Buchele, G., Lall, R., Lindemann, U., & Becker, C. (2008). Prevention of falls in nursing homes: Subgroup analyses of a randomized fall prevention trial. Journal of the American Geriatrics Society, 56(6), 1092-1097.

Rask, K., Parmelee, P. A., Taylor, J. A., Green, D., Brown, H., Hawley, J.,…Ouslander, J.G. (2007). Implementation and evaluation of a nursing home fall management program. Journal of the American Geriatrics Society, 55(3), 342-349.

Registered Nurses’ Association of Ontario (RNAO). (rev. 2006). Client Centred Care. Toronto, ON: Registered Nurses’ Association of Ontario.

Registered Nurses’ Association of Ontario (RNAO). (rev. 2005). Prevention of Falls and Fall Injuries in the Older Adult. Toronto, ON: Registered Nurses’ Association of Ontario.

Rhalimi, M., Helou, R., Jaecker, P. (2009). Medication use and increased risk of falls in hospitalized elderly patients: A retrospective, case control study. Drugs & Aging, 26(10), 847-852. doi: 10.2165/11317610-000000000-00000

Sada, K., Uchiyama, J., Ohnishi, T., Ninomiya, I., & Masino, Y. (2010). Effects of clear visual input and change in standing sequence on standing sway related to falls during night toilet use. International Journal of Older People Nursing, 5(1), 34-40.

Safer Healthcare Now! (2010). Reducing falls and injury from falls. Getting Started Kit. Získáno z http://www.saferhealthcarenow.ca/EN/Interventions/Falls/Pages/default.aspx

Sawka, A. M., Ismaila, N., Cranney, A., Thabane, L., Kastner, M., Gafni, A.,…Papaioannou, A. (2010). A scoping review of strategies for the prevention of hip fracture in elderly nursing home residents. PLoS ONE, 5(3), e9515.

Sawka, A. M., Nixon, M., Giangregorio, L., Thabane, L., Adachi, J. D., Gafni, A.,…Papaioannou, A. (2007). The use of hip protectors in Long-Term Care facilities: A survey of nursing home staff. Journal of the American Medical Directors Association, 8(4), 229-232.

Schwendimann, R., Milisen, K., Buhler, H., & De Geest, S. (2006). Fall prevention in a Swiss acute care hospital setting: Reducing multiple falls. Journal of Gerontological Nursing, 32(3), 13-22.

Scott, V. et al. (2007) Canadian Falls Prevention Curriculum, BCIRPU. Vancouver, BC. Available at: http://www.injuryresearch.bc.ca

Scott, V., Votova, K., Scanlan, A., & Close, J. (2007). Multifactorial and functional mobility assessment tools for fall risk among older adults in community, home-support, long-term and acute care settings. Age & Ageing, 36(2), 130-139.

Scott, V., Wagar, L., & Elliott, S. (2010). Falls & Related Injuries among Older Canadians: Fall related Hospitalizations & Intervention Initiatives. Prepared on behalf of the Public Health Agency of Canada, Division of Aging and Seniors. Victoria BC: Victoria Scott Consulting. Získáno z http://www.injuryresearch.bc.ca/admin/DocUpload/3_20101202_135010Final_PHAC%20Epi%20and%20Inventory_Nov%2018_2010.pdf

SMARTRISK. (2009). The Economic Burden of Injury in Canada. SMARTRISK: Toronto, ON. Získáno z http://www.smartrisk.ca/index.php/burden

Sorock, G. S., Quigley, P. A., Rutledge, M. K., Taylor, J., Luo, X., Foulis, P.,…Baker, S. P. (2009). Central nervous system medication changes and falls in nursing home residents. Geriatric Nursing, 30(5), 334-340.

Statistics Canada. (2009).Canadian Community Health Survey. Statistics Canada, 2009. Získáno z http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/100615/dq100615b-eng.htm

Sterke, C. S., Verhagen, A. P., van Beeck, E. F., & van der Cammen, T. J. (2008). The influence of drug use on fall incidents among nursing home residents: A systematic review. International Psychogeriatrics, 20(5), 890-910.

Tzeng, H. M., & Yin, C. Y. (2008a). Heights of occupied patient beds: A possible risk factor for inpatient falls. Journal of Clinical Nursing, 17(11), 1503-1509.

Tzeng, H. M., & Yin, C. Y. (2008b). Nurses’ solutions to prevent inpatient falls in hospital patient rooms. Nursing Economics, 26(3), 179-187.

Tzeng, H. M., & Yin, C. Y. (2008c). The extrinsic risk factors for inpatient falls in hospital patient rooms. Journal of Nursing Care Quality, 23(3), 233-241.

Vassallo, M., Mallela, S. K., Williams, A., Kwan, J., Allen, S., & Sharma, J. C. (2009). Fall risk factors in elderly patients with cognitive impairment on rehabilitation wards. Geriatrics & Gerontology International, 9(1), 41-46.

Wagner, L. M., Capezuti, E., Clark, P. C., Parmelee, P. A., & Ouslander, J. G. (2008). Use of a falls incident reporting system to improve care process documentation in nursing homes. Quality & Safety in Health Care, 17(2), 104-108.



http://www.injuryresearch.bc.ca/admin/DocUpload/3_20101202_135010Final_PHAC%20Epi%20and%20Inventory_Nov%2018_2010.pdf

http://www.injuryresearch.bc.ca/admin/DocUpload/3_20101202_135010Final_PHAC%20Epi%20and%20Inventory_Nov%2018_2010.pdf

http://www.smartrisk.ca/index.php/burden

http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/100615/dq100615b-eng.htm

http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/100615/dq100615b-eng.htm

79

Wagner, L. M., Capezuti, E., Taylor, J. A., Sattin, R. W., & Ouslander, J. G. (2005). Impact of a falls menu-driven incident-reporting system on documentation and quality improvement in nursing homes. Gerontologist, 45(6), 835-842.

Wagner, L. M., Clark, P. C., Parmelee, P., Capezuti, E., & Ouslander, J. (2005). Use of a content analysis procedure for the development of a Falls Management Audit Tool. Journal of Nursing Measurement, 13(2), 101-113.

Wang, W. W., & Moyle, W. (2005). Physical restraint use on people with dementia: A review of the literature. Australian Journal of Advanced Nursing, 22(4), 46-52.

80

Příloha H: Proces adaptace české verze

Pro adaptaci klinického doporučeného postupu byla zvolena metodika ADAPTE (ADAPTE Collaboration, 2007).

Fáze

ad

apta

ce

DEFINOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH OTÁZEK

VYHLEDÁVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ DOPORUČENÝCH POSTUPŮ

HODNOCENÍ DOPORUČENÝCH POSTUPŮ

ROZHODOVÁNÍ A VÝBĚR

ZPRÁVA O NÁVRHU DOPORUČENÉHO POSTUPU

Rámec a účel

Vyhledávání a třídění

Hodnocení

Rozhodování a výběr

Přizpůsobení

Definování zdravotní otázky Zdravotní otázka byla definována v doporučeném formátu PIPOH. Jaké jsou preventivní aktivity a intervence ošetřovatelských odborníků pro snížení rizika a výskytu pádů u starších dospělých hospitalizovaných ve zdravotnických zařízeních akutní a dlouhodobé péče?

Populace (Population): starší dospělí, senioři, starší pacienti

Intervence (Intervention): preventivní aktivity a intervence

Odborníci (Profesionals): sestry, zdravotničtí asistenti, ošetřovatelé

Výsledky (Outcomes): snížení rizika a výskytu pádů

Zdravotnická zařízení (Health care settings): lůžková zdravotnická zařízení akutní a dlouhodobé péče

Vyhledávání a třídění doporučených postupů Výběrová kritéria Byly vyhledávány klinické doporučené postupy publikované v období 2000-2013, zaměřené obecně na cílovou skupinu dospělých pacientů v lůžkových zařízeních sekundární péče (akutní i dlouhodobá péče), publikované v plné verzi včetně metodologie tvorby, publikované v anglickém jazyce a volně dostupné v elektronické a/nebo tištěné verzi. Do výběru nebyly zahrnuty klinické doporučené postupy určené pro úzkou cílovou skupinu pacientů s rizikem pádu (např. pacienti po CMP, pacienti s osteoporózou) a klinické doporučené postupy zaměžené na prevenci pádů osob mimo lůžková zdravotnická zařízení (např. domácí prostředí, komunita, asistované bydlení, zařízení sociální péče). Zdroje a vyhledávání Klinické doporučené postupy byly vyhledávány pomocí klíčových slov (falls, prevention, elderly, hospital, nursing home, guideline) v elektronických databázích: MEDLINE, EMBASE, CINAHL, Cochrane Library; v databázích doporučených postupů a na webových stránkách organizací a odborných společností zabývajících se tvorbou doporučených postupů: Guidelines International Network (G-I-N), Agency for Healthcare Research and Quality's (AHRQ), National Institute for Health and Clinical (NICE), Scottish Intercollegiate Guidelines Network (SIGN),

81

Registered Nurses´Association of Ontario (RNAO); a v databázích přehledů a doporučení praxe založené na důkazech (Joanna Briggs Institute, McMaster University). Výběr a analýza studií V elektronických knihovnách a databázích bylo nalezeno 49 relevantních dokumentů z celkem 8 177 zobrazených položek, které byly vyhledány na základě rešeršní strategie a definovaných kritérií. Třídění bylo prováděno podle stanovených kritérií k zařazení klinických doporučených postupů do zkoumaného souboru. Dalším tříděním bylo vyloučeno 43 doporučených postupů - duplicitní a zastaralé doporučené postupy, specificky zaměřené doporučené postupy (např. pro domácí péči) a doporučené postupy, které nezahrnovaly komplexní data (obr. 4). Základní soubor pro hodnocení metodologické kvality byl sestaven ze šesti klinických doporučených postupů.

Schéma třídění KDP pro prevenci pádů hospitalizovaných pacientů (vývojový diagram)

Hodnocení doporučených postupů

Seznam hodnocených KDP prevence pádů hospitalizovaných pacientů

Klinický doporučený postup Zpracovatel - organizace

Prevention of falls (acute care). Health care protocol. Institute for Clinical Systems Improvement (2012).

Agency for Healthcare Research and Quality (USA)

Prevention of falls and fall injuries in the older adult (2005), and supplement (2011).

Registered Nurses' Association of Ontario (Kanada)

Fall prevention. In: Evidence-based geriatric nursing protocols for best practice (2012).

Hartforfd Institute for Geriatric Nursing (USA)

Falls and fall risk in the long-term care setting (2011). American Medical Directors Association Columbia (USA)

Preventing Falls and Harm From Falls in Older People. Best Practice Guidelines for Australian Hospitals (2009).

Australian Commission od Safety and Quality in Health Care (Austrálie)

Prevention of Falls in Hospitals and Long Term Care Institutions (2005).

Ministry of Health Singapore (Singapur)

Hodnocení kvality klinických doporučených postupů Metodologická kvalita šesti vytříděných dokumentů získaných z elektronických databází byla hodnocena čtyřmi nezávislými odborníky (2 všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí a 2 akademičtí pracovníci z oboru ošetřovatelství) pomocí české verze nástroje AGREE II (AGREE, 2009). Nástroj AGREE II se skládá z 23 položek organizovaných do 6 základních domén (rámec a účel, zapojení zainteresovaných osob, přísnost tvorby, srozumitelnost, použitelnost, redakční nezávislost), každá položka domény je skórována na sedmibodové Likertově škále. Pro každý klinický doporučený postup je počítáno standardizované doménové skóre (0-100). Jedná se o součet skóre všech hodnotitelů, které je standardizováno jako procento maximálního možného skóre: [(získaný počet bodů mínus nejnižší možný počet bodů) / (nejvyšší možný počet bodů mínus nejnižší možný počet bodů)] x 100. Zásadní

http://rnao.ca/

82

pro hodnocení metodologické kvality klinických doporučených postupů je třetí doména (Přísnost tvorby). Nejnižší hodnocení v této doméně měly doporučené postupy organizací AHRQ, HIGN a AMDA. Podle součtu doménových skóre měly nejvyšší metodologickou kvalitu zpracování klinické doporučené postupy MHS (84 %), RNAO (82 %), AHRQ (68 %) a ACSQHC (51 %), které byly zařazeny do procesu adaptace dle metodiky ADAPTE. Poslední dva doporučené postupy HIGN (41 %) a AMDA (50 %) s nejnižším součtem doménového skóre nebyly dále hodnoceny.

Hodnocení metodologické kvality KDP pro prevenci pádů hospitalizovaných pacientů

AHRQ n / %

RNAO n / %

HIGN n / %

AMDA n / %

ACSQHC n / %

MHS n / %

RÁMEC A ÚČEL 67/76 76/89 59/65 58/64 57/63 80/94 Hlavní cíl/e KDP je konkrétně popsán 21 27 22 22 19 26 Zdravotní otázky jsou konkrétně popsány 25 23 18 17 21 26 Populace pacientů, pro které je KDP určen, je konkrétně popsána

21 26 19 19 17 28

ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH OSOB

51/54 64/72 41/40 49/51 59/65 66/75 Součástí skupiny pro tvorbu KDP jsou odborníci ze všech relevantních oborů

19 25 12 19 26 27

Je brán zřetel na názory a preference cílové populace 7 13 5 7 8 13 Skupina cílových uživatelů je jasně definována 25 26 24 23 25 26

PŘÍSNOST TVORBY

105/38 206/91 111/41 96/33 153/63 191/83 Pro vyhledávání důkazů bylo použito systematických metod

10 28 19 16 23 20

Kritéria pro výběr důkazů jsou jasně popsána 11 28 14 10 22 26 Silné stránky i omezení souboru důkazů jsou jasně popsány 10 26 9 8 21 23 Metody pro formulaci doporučení jsou jasně popsány 9 23 9 15 16 23 Při tvorbě doporučení byly zváženy přínosy, vedlejší účinky a rizika intervencí

6 23 17 16 18 25

Mezi doporučeními a důkazy je explicitní vztah 22 28 21 6 28 28 KDP byl před publikováním podroben nezávislé odborné oponentuře

13 23 11 15 13 27

Je uveden postup aktualizace KDP 24 27 11 10 12 19

SROZUMITELNOST

74/86 78/92 59/65 53/57 80/94 83/99 Doporučení jsou přesná a jednoznačná 22 27 23 22 27 28 Jsou jasně popsány různé možnosti péče o jednotlivé stavy nebo zdravotní problémy

23 23 19 12 26 27

Klíčová doporučení jsou snadno rozpoznatelná 26 28 17 19 27 28

POUŽITELNOST

75/62 95/82 20/4 54/40 60/4 92/79 KDP popisuje podpůrné nástroje a překážky jeho aplikace 20 25 6 20 16 22 KDP nabízí návod a/nebo nástroje pro zavádění KDP do praxe

26 25 4 19 13 26

Byly zváženy možné dopady zavedení KDP na zdroje 4 22 4 6 6 27 KDP uvádí kritéria pro monitorování a/nebo audit 25 23 6 9 25 17

REDAKČNÍ NEZÁVISLOST

51/90 40/67 22/29 36/58 13/10 44/75 Názory instituce poskytující finanční prostředky pro tvorbu KDP neovlivnily jeho obsah

25 21 10 19 7 23

Byly zaznamenány a řešeny konkurenční zájmy členů skupiny pro tvorbu KDP

26 19 12 17 6 21

Celkový součet hodnocení / procentuálně 423/68 559/82 312/41 346/50 422/51 556/84 428/xx 556/xx

n - součty bodových skóre čtyř hodnotitelů, % - standardizované doménové skóre

Hodnocení aktuálnosti klinických doporučených postupů Hodnocení aktuálnosti klinických doporučených postupů probíhalo ve druhé polovině roku 2013. Ze čtyř vybraných doporučených postupů, které byly zařazeny do dalšího hodnocení podle výsledků AGREE hodnocení, byl nejstarší z nich (MHS) vydán v roce 2005, jeden v roce 2009 (ACSQHC), jeden v roce 2011 (revidovaný RNAO) a jeden v roce 2012 (AHRQ). Odborný panel rozhodl o hodnocení všech čtyř doporučených postupů i přesto, že klinický doporučený postup MHS nebyl více než osm let aktualizován. Na webových stránkách a v elektronických databázích byla provedena rychlá rešerše literatury poskytující aktuální informace k problematice prevence pádů. Vzhledem k volné dostupnosti kompletních verzí hodnocených klinických doporučených postupů nebylo třeba kontaktovat jejich tvůrce. Všechny klinické doporučené postupy byly dostatečně aktuální pro proces adaptace - uvedená doporučení byla stále relevantní a aktuální.

83

Hodnocení obsahu klinických doporučených postupů Pro hodnocení obsahu doporučení a vzájemné porovnávání důkazů byla vytvořena specifická matice doporučení posuzovaných klinických doporučených postupů. Do matice byla zanesena všechna existující doporučení, která byla publikována ve všech hodnocených doporučených postupech. Tvůrci posuzovaných doporučených postupů použili různé systémy hodnocení kvality důkazů. V několika doporučených postupech (AHRQ, supplement RNAO) byly uvedeny jen úrovně důkazů bez stupně doporučení. V klinickém doporučeném postupu AHRQ nebyla síla důkazů uvedena u jednotlivých intervencí, proto byly odkazy na zdroje vyhledávány v textu. U některých odkazů nebylo možné přesně určit, ke kterým konkrétním intervencím přináleží. V klinickém doporučeném postupu RNAO byla u revidovaných doporučení (guideline supplement 2011) uvedena pouze úroveň důkazů bez stupně doporučení. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje jednotný společný klasifikační systém úrovně důkazů, byl použit systém odnocení kvality důkazů podle GRADE (Grades of Recommendation, Assessment, Development and Evaluation Working Group). Každá úroveň důkazu ve zdrojových dokumentech byla překlasifikována v přehledné tabulce - úrovně důkazů byly přiřazeny k jednotlivým doporučením do každé buňky matice. Všechna doporučení z matice včetně úrovně důkazů byla hodnocena všemi členy expertního panelu. Byla vyhledávána doporučení se silnými důkazy, vzájemně porovnávány formulace doporučení a diskutována klinická relevantnost každého doporučení. Hodnocené doporučené postupy se lišily také počtem doporučení a doporučených intervencí (ACSQHC - 24 doporučení, MHS - 18 doporučení, RNAO a AHRQ - 16 doporučení). Mezi nejkvalitněji zpracované klinické doporučené postupy po obsahové stránce patřily kanadský RNAO a australský ACSQHC, které dosáhly při posouzení přesnosti a kvality tvorby nejvíce bodů od nezávislých hodnotitelů. Hodnocení shody klinických doporučených postupů Klinické doporučené postupy založené na důkazech se skládají ze tří hlavních složek: z důkazů generovaných systematickým přehledem, z interpretace těchto důkazů v kontextu zdravotní péče a z doporučení, která zohledňují místní situaci a hodnoty. Hodnocení shody doporučených postupů (posouzení validity použitých důkazů a koherence mezi důkazy a doporučeními) zahrnovala tři dílčí posouzení: hodnocení vyhledávacích strategií a výběru důkazů podporujících doporučení; hodnocení shody mezi vybranými důkazy a tím, jak tvůrci tyto důkazy shrnuli a interpretovali; a hodnocení shody mezi mezi interpretací důkazů a doporučeními. Byly přezkoumány zdrojové doporučené postupy, kdy se dohledávala všechna doporučení v doporučených postupech a původní doporučení podporující interpretace, která přímo nevyplývala z důkazů. Členové expertního panelu ověřovali vědeckou validitu doporučených postupů - zda existuje shoda mezi důkazy, jejich interpretací a doporučeními. Bylo hodnoceno, zda tvůrci klinických doporučených postupů systematicky vyhledávali a vybírali relevantní důkazy a systematicky extrahovali relevantní data (relevance a úplnost prohledávaných databází s ohledem na časový aspekt, použité vyhledávací strategie a kritéria výběru a třídění literatury). U klinického doporučeného postupu AHRQ byla hodnocena oblast komplexnosti vyhledávání a objektivity výběru důkazů převážně negativně, případně nebylo možné tyto oblasti hodnotit, protože nebyly ve zdrojovém doporučeném postupu uvedeny (např. nebyla uvedena vyhledávací strategie ani databáze, kde byly důkazy vyhledávány). Strategie vyhledávání u australského doporučeného postupu ACSQHC byla zaměřena převážně na ekonomickou oblast doporučení. V doporučeném postupu MHS nebyla uvedena metodika vyhledávání důkazů. Oblast vědecké validity byla nejlépe hodnocena u doporučených postupů RNAO a ACSQHC. U všech doporučených postupů byla pozitivně hodnocena koherence mezi důkazy a doporučeními. Hodnocení přijatelnosti a použitelnosti doporučení V poslední hodnotící fázi bylo posuzováno, zda by měl být klinický doporučený postup zaveden do praxe (přijatelnost) a zda jsou zdravotnické organizace schopny doporučený postup do praxe zavést (použitelnost). Byla hodnocena přijatelnost a použitelnost konkrétních doporučení v českém sociokulturním a organizačním prostředí a zvažována míra a efektivnostř adaptace vybraných klinických doporučených postupů. Celková přijatelnost doporučeného postupu AHRQ byla hodnocena negativně s tím, že vybraná jednotlivá doporučení jsou v praxi použitelná (dle ADAPTE). Doporučený postup RNAO byl hodnocen v obou oblastech pozitivně, odborný panel však doporučil úpravu intervence „revize medikace“, protože v českých podmínkách nemá sestra kompetence k revizi a změně medikace. Vzhledem k osmiletému období, kdy nebyla provedena revize důkazů u doporučeného postupu MHS, byl tento hodnocen negativně. Australský klinický doporučený postup ACSQHC byl celkově přijatelný, oblast celkového doporučení použitelnosti byla však hodnocena negativně především v oblastech použití intervencí v českých zdravotnických zařízeních, vybavení zdravotnických zařízení k plnění doporučených intervencí, včetně kvalifikace a kompetencí zdravotnických pracovníků pro realizaci doporučení a intervencí. Objektivními překážkami zavedení doporučeného postupu ACSQHC do klinické praxe v českých zdravotnických zařízeních byly zejména platné legislativní normy a omezené finanční a personální zdroje. Jednalo se např. o obtížnou splnitelnost některých doporučení (rutinní vyšetření moče u všech pacientů při zjištěném pádu, rutinní posouzení zraku u všech přijímaných

84

pacientů s případným následným zajištěním očního vyšetření, provádění screeningu pro onemocnění nohou sestrou při každém příjmu pacienta). Z těchto důvodů byl klinický doporučený postup ACSQHC vyhodnocen jako nepoužitelný v podmínkách českého zdravotnictví. Jako nejlépe přijatelný a použitelný byl odborným panelem vyhodnocen klinický doporučený postup RNAO. Výběr klinického doporučeného postupu a příprava české verze Závěrečné rozhodování expertního panelu o výběru nejvhodnějšího klinického doporučeného postupu pro adaptaci předcházelo studium všech hodnotících dokumentů. Členům panelu byly předloženy všechny dokumenty, které shrnovaly výsledky celé hodnotící fáze (bodová hodnocení AGREE a souhrnné grafy, matice doporučení, hodnotící tabulky, podpůrné materiály), které byly podrobně konzultovány v rámci panelové diskuze. Skupinovým konsensem všech členů odborného panelu byl pro adaptaci vybrán klinický doporučený postup Prevention of falls and fall injuries in the older adult (2005), and supplement (2011) kanadské odborné organizace Registered Nurses' Association of Ontario s tím, že byl přijat celý doporučený postup včetně všech jeho doporučení. Překlady původní anglické verze klinického doporučeného postupu prevence pádů do českého jazyka byly realizovány se souhlasem vlastníka autorských práv (RNAO) dvěma nezávislými překladateli podle doporučení pro překlady doporučených postupů (RNAO Best Practice Guideline Translation Process, November, 2009). Do české verze doporučeného postupu byla zapracována aktuální česká data extrahována ze zveřejněných přehledů a publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Českého statistického úřadu, České asociace sester, zdravotních pojišťoven a z dalších publikovaných literárních zdrojů týkajících se problematiky pádů hospitalizovaných pacientů včetně aktuálně platných legislativních dokumentů. Do plné verze adaptovaného klinického doporučeného postupu byla doplněna statistická data o výskytu pádů v populaci České republiky, údaje o pádech vedoucích k ošetření pacienta ve zdravotnickém zařízení a údaje o výskytu pádů pacientů během hospitalizace v českých zdravotnických zařízeních. Do příloh adaptovaného doporučeného postupu byly doplněny informace o platných legislativních opatřeních definujících použití omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb. Aktualizovaná doporučení z dodatku původního klinického doporučeného postupu (Supplement 2011) byla zařazena do plné verze adaptovaného doporučeného postupu. Přeložená a doplněná česká verze klinického doporučeného postupu byla diskutována expertní skupinou, konzultována a posuzována externími odborníky z klinické praxe. K finální plné verzi klinického doporučeného postupu byla zpracována krátká verze pro použití v klinické praxe, která zahrnuje shrnutí doporučení spolu s diskuzí důkazů a také velmi krátká schématická verze s přehledem doporučení a algoritmem péče.

Odborné oponentury: doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D. doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

http://rnao.ca/

http://rnao.ca/

85

Proces aktualizace/revize doporučeného postupu Tvůrci adaptovaného klinického doporučeného postupu navrhují aktualizovat doporučené pokyny pro správnou praxi následujícím způsobem:

- doporučený postup bude revidován týmem odborníků po třech letech od posledních úprav - pravidelné revize budou reflektovat aktuální a/nebo revidovaný zdrojový doporučený postup - během tříletého období mezi tvorbou a revizí bude pravidelně monitorována relevantní literatura dle

zaměření doporučeného postupu (klinické doporučené postupy, systematické přehledy, meta-analýzy, výstupy randomizovaných kontrolovaných studií a další vhodné publikace)

- podle výsledků monitoringu a po konzultaci s dalšími odborníky může být doporučeno kratší období pro revizi adaptovaného klinického doporučeného postupu

Documents

Prevence pádů a zranění způsobených pády u starších dospělých