1

M U L T I K U L T U R N Í C E N T R U M P R A H A , o . s .

Multikulturní centrum Praha, Náplavní 1, 120 00 Praha 2 Telefon.: 296 325 345, Fax: 296 325 348

e-mail: infocentrum@mkc.cz, www.mkc.cz

Priority strategie integrace cizinců pro Praha 12 a Praha-Libuš

na základě výsledků integračního workshopu z 12./14. listopadu 2013

Editoři: Jan Dítko, Jakob Hurrle, Lucie Trlifajová, Veronika Simonová

Leden 2014

Tato aktivita je součástí projektu Na práci v ČR (Integrace cizinců na trhu práce v ČR: posílení role českých měst) financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2

Obsah

1 Úvod ......................................................................................................................................................... 3

2 Cizinci na Praze 12 (analytický podklad) ................................................................................................. 4

4 Strategické priority pro integraci cizinců ................................................................................................ 7

4.1 Vzdělávání a jazyk .......................................................................................................................... 8

4.1.1 Mapování situace: Vzdělávání a jazyk ......................................................................................... 8 4.1.2 Formulace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk ............................................................................. 8 4.1.3 Akční plány pro realizace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk ..................................................... 8

4.1.4 Shrnutí, doporučení ................................................................................................................ 10 4.2 Vtahy, soužití a komunikace ....................................................................................................... 12

4.2.1 Mapováni situace: Vtahy, soužití a komunikace ....................................................................... 12 4.2.2 Formulace vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace ........................................................... 12

4.2.3 Shrnutí, doporučení................................................................................................................. 13 4.3 Instituce, participace a dodržování zákonů ................................................................................ 14

4.3.1 Mapováni situace: Instituce, participace a dodržováni zákonů ................................................ 14 4.3.2 Formulace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů .................................... 14 4.3.3 Akční plány pro realizace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů ............. 15

4.3.4 Shrnutí, doporučení ............................................................................................................... 17 4.4 Sociální práce, prevence, drogová problematika ....................................................................... 19

4.4.1 Mapováni situace: Sociální práce, prevence, drogová problematika ....................................... 19 4.4.2 Prioritní oblasti: Sociální práce, prevence, drogová problematika ........................................... 19

4.4.3 Shrnutí, doporučení ............................................................................................................... 20 5 Přílohy .................................................................................................................................................... 21

i Zdroje ...................................................................................................................................................... 21

ii Program integračního workshopu .......................................................................................................... 22

iii Integrační workshop Praha 12/Libuš: očekávání účastníků ................................................................... 24

iv Účastníci strategického workshopu ....................................................................................................... 25

v Fotodokumentace workshopu ............................................................................................................... 27

3

1 Úvod

Stěhování lidí ze zemí s odlišným kulturním zázemím proměnilo v posledních dekádách tváře mnoha evropských měst. Změnu skladby obyvatelstva lze od roku 1990 pozorovat i v Praze, kde podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů dosáhl v roce 2011 podíl cizinců 14,9 %. Je to hodnota srovnatelná s některými městy na Západě a podstatně vyšší než ve zbytku české republiky (4,4 %), což vypovídá o atraktivitě a ekonomické síle hlavního města. Vzhledem k tak vysokém počtu migrantů může překvapit, že pražská městská politika teprve v poslední době začíná vnímat otázku integrace migrantů jako pole pro městskou politiku. Na jednu stranu lze absenci zájmu pražské komunální politiky o toto téma vysvětlit tím, že integrační proces v Praze probíhá relativně bez problémů – nelze zatím pozorovat trend vedoucí ke vzniku etnických ghet nebo k interkulturním střetům, díky kterým se otázka integrace dostala do centra pozornosti mnoha lokálních politiků na Západě. Situace v západních městech však zároveň přináší i poučení, že je vždy mnohem lepší (a mnohem levnější) vzniku problémů v soužití preventivně předcházet, než se pokoušet o hašení požárů. Když v roce 2012 začala Praha pod metodickým vedením Pražského integračního centra pracovat na tvorbě první celopražské koncepce pro integrace migrantů (ta má byt předložená Radě hlavního města na začátku letošního roku), jednalo se o bezpochyby důležitý první krok.

Na úrovni městských částí lze MČ Praha 12 a MČ Praha-Libuš zařadit k pionýrům v oblasti integrace

cizinců. Obě městské části nabývají již několik let zkušenosti s realizací projektů, které financují hlavně aktivity pro podporu integrace v lokálních školách. Městská část Praha-Libuš navíc spolupracovala na několik výzkumních projektech, které realizovala Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy s podporou Ministerstva pro místní rozvoj a které mapovaly situaci vietnamské menšiny v souvislosti s obchodním centrem SAPA. V obou městských částech se navíc můžeme setkat s významnými aktivitami neziskových aktérů, které mohou sehrávat klíčovou roli v překonávání každodenních těžkostí ve vzájemném soužití a integračním procesu. Při dalším plánování je nesmírně důležité nezapomenout na to, že zde již spousta aktivit existuje a funguje, a proto mají nové aktivity na co navázat.

Vzhledem k existujícím zkušenostem je realizace workshopu pro integraci cizinců další logický krok,

který může pomoci nastavit aktivity více strategicky. Workshop se odehrál 12. a 14. listopadu 2013 pod vedením neziskové organizace Multikulturní centrum Praha. Struktura workshopu byla inspirována integračními workshopy, které projektový partner Multikulturního centra Praha, německá nadace Bertelsmann-Stiftung, realizovala v posledních letech v mnoho německých městech. Kromě identifikace silných a slabých stránek a priorit byla cílem workshopu i podpora networkingu mezi aktérů z veřejného a neziskového sektoru. Výsledky workshopu mají být jedním z podkladů pro proces komunitního plánování sociálních služeb a mohou sloužit samostatně jako podkladový materiál při tvorbě projektových návrhů. Rozhodnutí městských časti Praha 12 a Praha-Libuš uspořádat společný workshop přitom svědčí o chápání skutečnosti, že otázku integrace cizinců lze nejlépe řešit společně koordinovaným způsobem. I když na samotném workshopu nebyla příležitost otázku spolupráce mezi MČ Praha 12 (která vykonává jako obec s rozšířenou působností určité funkce delegované státní správy pro MČ Praha-Libuš) a MČ Praha-Libuš řešit systematicky, ukázalo se během workshopu a při přípravných rozhovorech, že by bylo žádoucí, aby se vedení obou městských částí pokusilo zlepšit tok informací a nastavení aktivit, které mají dopad na obě městské části.

Návrh priorit pro oblast integrace, který držíte v rukách, byl sestaven editory z Multikulturního centra

na základě dokumentace workshopu. V některých místech si editoři dovolují upozornit na skutečnost, že nastavení priorit je odrazem složení účastníků workshopu. Z tohoto důvodu není překvapivé, že existují oblasti, které jsou bezpochybně důležité, ale které byly účastníky workshopu zpracovány jen okrajově. Výsledky otevřeného workshopu nelze proto chápat jako hotový strategický dokument, ale jako výchozí materiál pro další strategické plánování. Dokumentace byla doplněna přehledem dat o populaci cizinců v obou městských částech. I přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící v MČ Praha 12 a v MČ Praha-Libuš nelze vnímat pouze jako dočasné migranty – cizinci se naopak stávají trvalými obyvateli městských částí. Rychlá proměna, kterou městské části na pražském jihovýchodě v posledních letech prochází, může být chápána i jako potenciál pro další rozvoj – stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů.

4

2 Cizinci na Praze 12 (analytický podklad)

Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských

částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců žijících na území těchto městských částí není oproti jiným částem Prahy příliš vysoký – jestliže v celé Praze jde o téměř 15%, ve správním obvodu (SO) Praha 12 podíl cizinců přesahuje podle SLDB 11%. Přesto jde o výrazně vyšší podíl, než je ve většině českých obcí. Pro Prahu 12 je dále specifické, že jsou mezi cizinci výrazněji zastoupeni občané třetích zemí – žije zde pětina všech Vietnamců žijících v Praze – a naopak podíl Slováků je realitně nízký.

V rámci správního obvodu Prahy 12 je s cizinci nejsilněji

spojovaná zejména městská část Praha-Libuš, a to díky přítomnosti početné skupiny Vietnamců vázané na tržnici SAPA. Ta kromě funkce tržiště „plní, mnoho dalších funkcí a pro řadu Vietnamců představuje místo, kam se mohou obrátit s jakýmkoliv problémem, při řešeni jakékoliv životni situace“ (viz Kušniráková, Plačková, Vu Van Anh 2013). Značná část otázek týkající se integrace cizinců na území SO Praha 12 se zaměřuje právě na vietnamské občany. I přes význam Sapy je třeba si uvědomit, že Vietnamci tvoří méně než třetinu cizinců žijících v tomto správním obvodu, cizineckou populaci nejde tedy omezit jen na ně. Podle Sčítaná lidu, domů a bytů zde v roce 2011 žilo přes 2175 občanů vietnamská národnosti (necelé 3,5% obyvatel), počet Ukrajinců dosahoval téměř 1700 (necelá 3%), dále jde především o Rusy a Slováky.

Podle Sčítání lidu žilo v roce 2011 ve SO Praze 12 přes 63 000 obyvatel, silné zastoupením zde má střední

generace, tedy lidé ve věku 45-60 let, a jejich děti ve věku 20-35 let, což je do značné míry dané postupným stárnutím obyvatel sídlišť. Zahraniční migrace je jedním z podstatných faktorů, který přispívá k relativně vyrovnanému počtu obyvatel SO Praha 12 v posledních letech. Zatímco počet obyvatel MČ Praha 12 od roku 2003 lehce klesá a průměrný věk je zde o něco vyšší než v Praze jako celku, počet obyvatel MČ Praha-Libuš díky migraci až do roku 2008 stoupal, přičemž šlo zejména o mladší lidi. Od začátku ekonomické krize a s ní spojenými omezeními vstupu a pobytu cizinců na území České republiky dochází v MČ Praha-Libuš ke značnému poklesu počtu obyvatel, který má dopad i na celý SO Praha 12, jak ukazuje graf níže.

Vzhledem k vnitřní diferenciaci cizinecké populace jsou cizinci zastoupeni ve všech těchto skupinách obyvatel.

Jak ukazuje následující mapa podílu cizinců v základních sídelních jednotkách (zahrnuty byly jen jednotky s více než 300 obyvateli), celkově nejvyšší podíl cizinců je v částech Libuš-sever a Libuš-střed, vyšší podíl cizinců je také částečně na modřanském sídlišti (zejména základní sídelní jednotka Modřany – Nad Roklí), u občanů Vietnamu je vyšší koncentrace obecněji v dalších částech Libuše a v Písnici a v případě Rusů a Ukrajinců i v Komořanech (kde je naopak zastoupení Vietnamců nízké).

Podíl cizinců v jednotlivých částech Prahy (Zdroj: Vnitřní

diferenciace Vietnamců Zpracováno podle dat SLDB 2011)

5

I přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící v SO Praha 12 nelze

vnímat pouze jako dočasné migranty, ale stávají se trvalými obyvateli obou městských částí. Rychlá proměna, kterou SO Praha 12 v posledních letech prochází, může být viděna jako potenciál pro další rozvoj městské části – stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů.

Příkladem může být vývoj okolo tržiště SAPA. Zde došlo v roce 2008 rozsáhlému požáru a následně se začínaly

objevovat stížnosti na chování Vietnamců, na konzumaci drog, rušení nočního klidu, znečištění společných prostor a vznik „vietnamského ghetta“. V následujících pěti letech bylo v MČ Praha-Libuš realizováno několik výzkumů (viz literatura níže), které ukazují na to, že k vzniku ghetta, tedy k prostorové segregaci Vietnamců, nedochází. Je zde nicméně řada oblastí, kde lze různými patření přispět ke zlepšení sousedských vztahů, jako je vzájemná znalost a informovanost, užší kontakty a nástroje pro komunikaci, přijetí proměny městské části ze strany politického vedení, aj.

Prostorová koncentrace cizinců

v základních sídelních

jednotkách v městské části

Praha 12 a Praha-Libuš

(Zpracováno podle SLDB 2011)

6

Vedle přijetí do místní společnosti představuje velmi podstatnou dimenzi integrace ekonomické postavení migrantů. Na základě dat na úrovni Prahy i České Republiky lze odhadovat, že míra zaměstnanosti je u cizinců vyšší než u většinové populace (data o zaměstnanosti cizinců nejsou na úrovni městských části dostupná), tomu by ostatně odpovídal i nízký počet příjemců dávek v hmotné nouzi1. Do budoucna je ovšem otázkou, jestli zde nedochází k dekvalifikaci a koncentraci cizinců na méně kvalifikovaných pozicích – určitým náznakem vyššího zastoupení cizinců v SO Praha 12 mezi obyvateli s nižšími příjmy je např. jejich vysoký podíl mezi příjemci přídavků na děti2.

S tímto úzce souvisí i přístup cizinců ke vzdělání. Cizinci v současnosti tvoří 6% z celkového počtu 3589 žáků na

základních školách v MČ Praha 12 (podrobněji viz tabulka níže). Podíl je o něco vyšší v MČ Praha-Libuš, kde ZŠ Meteorologická hlásí podíl 13 % z celkového počtu 392 žáků (ZŠ L. Coňka 10 % z celkového počtu 114 žáků). Většina škol nicméně nevnímá, že by v této oblasti byly větší problémy, nejčastější problém, na které školy poukazovaly, je komunikace s rodiči a nedostatečný zájem z jejich strany. Na řadě škol jsou v současnosti realizované projekty na podporu integrace.

Škola Počet žáků

celkem Celkem EU

Celkem mimo EU

Cizinců celkem

Podíl (cca.)

ZŠ a MŠ ANGEL v Praze 12 837 4 34 38 5 %

ZŠ prof. Švejcara v Praze 12 490 5 30 35 7 %

ZŠ Písnická v Praze 12 460 8 42 50 12 %

ZŠ a MŠ Na Beránku v Praze 12 565 4 14 18 4 %

ZŠ Rakovského v Praze 12 323

2 22 24 9 %

ZŠ a MŠ Smolkova v Praze 12 242 3 24 27 10 %

ZŠ Zárubova v Praze 12 200 2 12 14 7 %

ZŠ T. G. Masaryka v Praze 12 299 0 3 3 1 %

ZŠ a MŠ K Dolům v Praze 12 173

0 8 8 5 %

Celkem MČ Praha 12 3 589 28 189 217 6 %

ZŠ L. Coňka 114 2 10 12 10,5 %

ZŠ Meteorologická 392 1 50 51 13 %

Celkem MČ Praha - Libuš 506 3 60 63 12,5 %

Pro porozumění postavení cizinců ve SO Praha 12 nelze přehlížet dopady ekonomická krize a na ni navázaných

politik, které přinesly výrazné zhoršení pozice cizinců ze třetích zemí, a to jak pro vstup na trh práce, tak i pro udržení legálního povolení k pobytu. Byť jde o jevy, které se dotýkají české společnosti jako celku, patří cizinci z řady důvodů mezi skupiny, které jsou tímto vývojem zasaženi silněji. Tento vývoj se promítá i do nárůstu některých negativních jevů, na které v posledních době poukazují nevládní organizace a zástupci městských částí – vyšší počet cizinců-bezdomovců, podezření z nárůstu drogové kriminality, aj.

3

1 Kvalifikované odhady za rok 2012 Úřadu práce pro Prahu 12 – oddělení nepojistných dávek. 2 Podle odhadů Úřadu práce pro Prahu 12 – oddělení nepojistných dávek bylo z cca 3 000 žádostí (vyplaceno měsíčně cca 2 700) o rodičovský příspěvek a přídavky na děti měsíčně polovina žádostí cizinců (včetně občan jiných států EU).

7

4 Strategické priority pro integraci cizinců

Dvoudenní workshop, který proběhl 12. a 14. listopadu 2013 v prostorách ZŠ Prof. Švejcara, měl několik cílů.

V první fázi workshopu šlo o vzájemné seznámení účastníků a vyjasnění toho, jaké oblasti integrace (např. školství, sociální práce, poskytování jazykových kurzů, podnikání, atd.) jsou na workshopu vůbec personálně zastoupeny. Na to přímo navazovala otázka, které z těchto dimenzí integrace účastníci považují osobně za nejvíce důležité (rámeček 1). Výsledkem byl seznam se 4 – 5 oblastmi, na které se účastnici v následujících plánovacích fázích soustředili.

Priority v oblasti integrace migrantů podle účastníků workshopů Jazyk: 26 Politika: 22 Vzdělání: 22 Sociální práce:16 Podnikání, ekonomika obchod: 9 Sport:1 Bydlení: 1 Vysvětlení: Jedná se o výsledek hlasování, v kterém měl každý účastník tři hlasy. Oblast „podnikání, ekonomika, obchod“ byla zpracována pouze částečně.

V následujících fázích účastníci nejdříve hodnotili silné a slabé stránky, identifikovali příležitosti a potenciální hrozby a následně vytvořili vize a akční plány pro některé oblasti. Následující dokumentace výstupů nepředstavuje výsledky jednotlivých fází v chronologickém pořadí, ale zařazuje

je tematicky (nebo sektorálně) do čtyř kapitol – 4.1 Vzdělávání a jazyk, 4.2 Vtahy, soužití a komunikace, a 4.3

Instituce, participace a bezpečnost a 4.4 Sociální práce, prevence, drogová problematika.

Je důležité upozornit na to, že výsledky workshopu jsou cenným podkladem pro další zpracování, ale nelze je

považovat za hotový strategický plán. Výsledky jsou silně ovlivněny skladbou účastníků během workshopu, která

se lišila v prvním a druhém dni workshopu. Jak ukazuje následující přehled výstupů, lze identifikovat určitá „bílá

místa“, která nebyla na workshopu zpracována z kapacitních důvodů.

Vzdělávání a jazyk Vtahy, soužití a

komunikace

Instituce, participace

a bezpečnost

Sociální práce,

prevence, drogová

problematika

Identifikace silných a

slabých stránek

Proběhlo

Proběhlo

Proběhlo

Proběhlo

Formulace vize

Proběhlo

Proběhlo

Proběhlo

Chybí, doporučujeme

ještě doplnit Vypracované akční

plány pro jednotlivé

strategické cíle

Vypracovány 2 akční

plány

Chybí, doporučujeme

ještě doplnit

Vypracovány 2 akční

plány

V počáteční fázi workshopu, věnované formulaci vize do budoucnosti, účastníci napsali svoji představu o ideálním

stavu v roce 2020 na kartičky, které byly následně tematicky seřazeny. To umožnilo formulovat nadřazující vize, ke

kterým se vztahují akční plány, které byly formulovány v pozdější části programu.

8

4.1 Vzdělávání a jazyk

4.1.1 Mapování situace: Vzdělávání a jazyk

Silné stránky Slabé stránky

- Stávající praxe na školách (Zkušenosti z 5 let

projektu MV ČR)

- Nadstandardní multikulturní výchova SO Praha 12

(Vytvoření metodiky, informační materiály,

proškolení pedagogové ZŠ)

- Dobrá praxe čerpání grantů

- Už existují některé jazykové kurzy

- Propojená spolupráce jednotlivých organizací

- Využívání zkušeností, ochota zlepšování a zabývání

se tématem

- Zapojení neziskových organizací a jejich akce

- Nedostatečná podpora integrace cizinců v MŠ

Jazyková bariéra

- Nedostatek jazykových kurzů zejména pro dospělé,

omezený přístup ke vzdělání

- Omezené jazykové vybavení soc. pracovníků

Dostupnost informací

- Nedostatek informačních materiálů (v rodném

jazyce cizinců)

- Malá informovanost cizinců o akcích (styčné místo)

a o službách soc. pracovníků poskytovaných

bezplatně

4.1.2 Formulace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk

Výsledky brainstormingu – vize pro oblast Vzdělávání a informovanost (kartičky)

Vize 1: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství

- Kroužky ve školách (setkání dětí z různého prostředí při volnočasových aktivitách)

- Asistenti se znalostí jazyka v MŠ i ZŠ alespoň 2krát týdně - Asistenti dětem sociálně nebo zdravotně znevýhodněným

Vize 2: V roce 2020 budou dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty (geograficky, finančně, časově, různé úrovně znalosti) - Volitelné předměty ve školách (multikulturní) - Jazykově kurzy migrantů jako povinně volitelné předměty - Kurzy ČJ a poradenství zdarma - Uzákonit povinnost zkoušky z ČJ - Rozšíření nabídky výuky jazyků na školách - Plošný systém integračních kurzů ČJ pro děti - Funkční informační, koordinační a výkonné služby - Jazykové kurzy (oboustranné) – cesta k odstranění bariér - Častější kulturní akce - Kurzy češtiny všem - Dostupnost kurzů všem (dle poptávky)

4.1.3 Akční plány pro realizace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk

9

Vize 1: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství Cíl: Rychlejší a kvalitnější zařazení cizinců (žáků) do vzdělávacího procesu - dostatečný počet asistentů přístupným školám dle potřeby - metodika - koordinace + finance

Strategická aktivita

Dílčí aktivita Kdo Kdy Ukazatel Finance

Vytvoření pracovního místa (funkce, úvazek) koordinátora na ZŠ/MŠ/atd.

Školení „migrace“ ZŠ, MŠ 2014 Počet + účast na školení

ZŠ – granty sponzoři

Zapojení do kom. plán. - cizinci

ZŠ, MŠ 2014 Účast na komisích ZŠ – granty sponzoři

Vytvoření a doplňování evidence požadavků

ZŠ, MŠ 2014 Podklady pro školu + MČ

ZŠ + školy

Vytvoření databanky jazykově vybavených asistentů (rotující na ZŠ)

Vytvoření dtb. školení; zapojení do kom. plánování

MČ 2016 Skupina asistentů MČ (MHMP)

Přidělování asistentů dle potřeby školy

MČ 2016/17 Fungující asistenční služba

MČ + škola

Asistenti – prohlubování a zdokonalování jazykových, kultur. a pedagog. znalostí

MČ 2018

Vytvoření metodiky Celková i pro školy – proces tvorby pomocí pracovních skupin a setkání

MČ + školy 2014 + aktualizace + novelizace

Vytvoření dokumentu

MČ (granty)

Vize 2: V roce 2020 budou dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty (geograficky, finančně, časově, různé úrovně

znalosti)

Cíl: Existence systému jazykového vzdělávání migrantů různých věkových skupin - dostatečný počet jazykových kurzů v různých úrovních znalosti ČJ - koordinátor + síť lektorů + výukové prostory

Strategická aktivita

Dílčí aktivita Kdo Kdy Ukazatel Finance

Výběr koordinátora ÚMČ leden 2015?

Uzavřená smlouva

Vytvoření sítě lektorů

Zajištění (vyhledání) lektorů např. formou outsourcingu (ZŠ,…)

Koordinátor únor 2015?

10 nakontaktovaných lektorů

10

Proškolení lektorů - Outsourcing (META, SOZE)

březen 2015?

10 proškolených lektorů

Využití stávajících nabídek kurzů

průběžně Aktuální přehled nabídek dalších aktérů

Zajištění prostorů v dostupnosti komunit (SAPA, sídliště – školy, firmy)

Koordinátor ? Písemný příslib o pronájmu a ceně (ZŠ a MČ, P-12 a P-Libuš)

Nabídka kurzů (různé úrovně, dospělý (A1,A2,B1) děti, individuály, matky s dětmi) a strategie jejich propagace

Koordinátor Termín!!!

Propagace kurzů

Oslovení skrze média (místní, komunitní)

koordinátor průběžně

Komunitní akce koord. skrze překladatele

průběžně

Skrze děti na školách koord. skrze ředitele

průběžně

Skrze kontakty do komunit (migranti, ICP, NNO)

? Koordinátor skrze poskytovatele soc. služeb

průběžně

Průběžný monitoring realizace koord. spolu s lektory a poskytovateli

1x ročně

Další podněty:

Využití webu MČ = souborné informace o kurzech, dalších vzdělávacích aktivitách, pedagog.

asistentech atd.

4.1.4 Shrnutí, doporučení

Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména existující zkušenosti škol se vzděláváním cizinců, existence jazykových kurzů, dobrá spolupráce aktérů na tomto poli a zapojení neziskových subjektů.

Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná podpora integrace dětí cizinců v MŠ, nedostatek jazykových kurzů pro dospělé, omezené jazykové vybavení sociálních pracovníků, nedostatek informačních materiálů v jazyce cizinců a nízká informovanost cizinců o akcích a bezplatných službách.

V rámci workshopu byly definovány 2 vize, které jsou rozpracovány do podoby akčních plánů: Vize 1.: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství; Vize 2.: V roce 2020 budou

dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty.

S ohledem na stanovené vize doporučujeme následující:

11

Domníváme se, že klíčovým prvkem pro akční plány k oběma vizím je vytvoření pozice koordinátora. Jeví se nám

vhodné, aby koordinátorem byl zaměstnanec MČ Praha 12 či MČ Praha-Libuš, neboť takový pracovník může

bezprostředně komunikovat s ostatními odbory úřadů i se samotnými školami (jejichž zřizovatelem úřady jsou).

Obě vize se nám jeví relativně snadno uskutečnitelné, největším rizikem zůstává otázka, zda se podaří akční plán

naplňovat i po možné změně politického vedení městských částí. Financování pozice koordinátora a asistentů

pedagogů je možné zajistit z tzv. emergentních projektů MV, při realizaci jazykových kurzů je potřeba spolupracovat

s dalšími aktéry (NNO), aby nedocházelo k jejich dublování.

Určitá komplikace, o které je potřeba přemýšlet, je změna poptávky po jazycích v jednotlivých školních letech.

Na jednou stranu by koordinátor měl být schopen na akutní potřebu v konkrétní škole rychle reagovat; na druhou

stranu nemůže garantovat asistentům dlouhodobou spolupráci, protože se složení studentů může se rychle změnit.

Doporučujeme proto vytvořit databázi jazykových asistentů a rozvinout spolupráci s neziskovými organizacemi a

dalšími městskými částmi.

Doporučujeme vytvořit pozici „integračního“ koordinátora, zřídit jednotné informační místo o kurzech (např. na

webu MČ v jazyce cizinců), pravidelně nové kurzy inzerovat v médiích cizinců a k jejich propagaci rovněž využívat

terénní sociální práci NNO. Koordinátor by zároveň vytvářel a spravoval databázi asistentů. Důležité je rovněž

zasíťování a pravidelné setkávání lokálních aktérů např. v tematické pracovní skupině (výměna informací o

kapacitách aktérů realizovat kurzy, poptávce apod.). Rovněž je vhodné kontraktovat jeden stabilní prostor (učebnu),

ve které se kurzy budou konat.

12

4.2 Vtahy, soužití a komunikace

4.2.1 Mapováni situace: Vtahy, soužití a komunikace

Silné stránky

Slabé stránky:

Navazování sociálních vazeb

- Příklady dobré praxe - oboustranný kontakt cizinců

a majority

- Vzdělávací instituce jako funkční (ale bohužel

jediný!) prostředek kontaktu cizinců s majoritou

Nízká vzájemná znalost

- Neznalost (malá znalost) kultury cizinců

- Neznalost kultury, práva, práv a povinností

- Vnitřní procesy komunity (majorita je nepozná nebo jim

nerozumí)

Nedostatečné využití mediálního prostoru

Komunikace s cizinci

- Neschopnost/nedostatečnost komunikace

- nepropojenost s minoritami

4.2.2 Formulace vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace

Výsledky brainstormingu – vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace (kartičky)

Vize 1: V roce 2020 bude četnější společný kulturní a spolkový život MČ - Využití možnosti se vzájemně učit - Dostatek kulturních a komunitních akcí - Setkání „integrace“ s 30 % účastí migrantů - Společné aktivity (zapojení minorit do komunitních akcí) - Společné kulturní, sportovní (společenské) akce - Organizování společenských „poznávacích“ akcí 1/měsíčně - Spolky na základě společných zájmů členů

Vize 2: V roce 2020 bude vícejazyčná mutace komunikačních kanálů běžným jevem - Místní periodika v jazykových mutacích (VN,RJ) - Zlepšení komunikace (např. dokumenty v cizích jazycích) - Stanice metra SAPA - Dvojjazyčná média

Akční plány vizí k této oblasti nebyly na workshopu z kapacitních důvodu rozpracovány.

Další podněty:

Práce s majoritou

13

4.2.3 Shrnutí, doporučení

Nedostatečná komunikace zejména ve vztahu k vietnamské komunitě spojená s nahlížením problematiky soužití

primárně z bezpečnostního hlediska spolu s nešťastnou rétorikou některých zaměstnanců úřadu MČ Praha-Libuš vedla v minulosti k vyostření vzájemných vztahů, mediální hysterii a aktivitám pravicových radikálů v MČ Praha-Libuš. K růstu napětí došlo v souvislosti s přítomností tržnice Sapa a problematickým soužitím v několika bytových domech

s vyšším podílem vietnamských nájemníků. Mezi slabé stránky patří neznalost zákonů či vyhlášek migranty, a to zejména z důvodu jejich nedostatečné jazykové vybavenosti, a s tím související četnost zejména daňových, hygienických apod. deliktů. Častým zdrojem nedorozumění je pak vzájemná neznalost zvyklostí a kultur a s nimi souvisejících vnitřních procesů v majoritní společnosti a v cizineckých komunitách.

Je velmi pozitivní a mezi silné stránky patří skutečnost, že úřady obou MČ si uvědomují nutnost pěstovat dobré sousedské vztahy, posilovat vzájemnou komunikaci mezi majoritním obyvatelstvem a cizinci a aktivně vytvářet podmínky pro dobré vzájemné soužití. Za doklad tohoto lze považovat i realizaci integračního workshopu či zapojení obou MČ do emergentních projektů MV.

Z brainstormingu účastníků integračního workshopu vyplývá, že by obě MČ měli podněcovat organizování pravidelných společných kulturních, sportovních a komunitních akcí, podněcovat vzájemné poznávání (např. organizovat „prohlídky“ na Sapě) či podporovat spolky se smíšenou členskou základnou. MČ by zároveň měla podporovat vznik jazykových mutací lokálních médií, disponovat překlady vyhlášek či formulářů v dalších jazycích apod. (pro inspiraci viz příklad města Louny, které překládá městské vyhlášky do vietnamštiny).

Na základě výstupů workshopu a diskuse s účastníky doporučujeme nadále intenzivně pěstovat vzájemné vztahy a podporovat aktivity, které vytvářejí prostor pro vzájemné setkávání. Domníváme se, že úřady obou MČ by měly podporovat komunitní aktivity a iniciativy vycházející „zdola“ (jak z vietnamské komunity, tak organizované občanskými sdruženími apod.). Tato podpora může být jak symbolická (vyjádřená např. účastí představitelů MČ na takových akcích), tak materiální (poskytnutí prostor, pomoc s logistickým zastřešením atd.) či mediální (podpora těmto akcím na webu a v novinách obou MČ). K zapojení do všech akcí pořádaných úřady obou MČ by měli být zváni zástupci či aktivní lidé z vietnamské komunity i majoritní občanské společnosti.

Doporučujeme rovněž zvážit zavedení neformálních mechanismů, které by podpořili účast migrantů na rozhodovacích procesech (při absenci volebního práva naprosté většiny z nich), a to minimálně v oblastech, které se jich bezprostředně dotýkají (otázka budování infrastruktury související s areálem Sapy, problematika vzdělávání apod.). Jednou z možností neformální participace je ustanovení tematických fokusních skupin, jejichž prostřednictvím by bylo možné komunikovat vzájemné očekávání, požadavky a problémy.

Doporučujeme rovněž pokračovat v pořádání veřejných debat na téma vzájemného soužití, rozvoje infrastruktury či nové výstavby v obou MČ (výstavba silničního napojení Sapy na Kunratickou spojku, developerské projekty, výstavba metra) a snažit se do těchto debat zapojit i zástupce vietnamské komunity.

14

4.3 Instituce, participace a dodržování zákonů

4.3.1 Mapováni situace: Instituce, participace a dodržováni zákonů

Silné stránky

Slabé stránky:

Existence širšího strategického rámce

- komunitní plánování,

- strategické dokumenty MA 21

Zájem a aktivity města

- Pracovník s integrační agendou

- Emergentní projekt

- Existující platforma - zapojení širšího spektra

institucí

Poskytované sociální služby

- Široké spektrum služeb, profesionalita

- Zájem ze strany cizinců

Všechny org. v MČ P-12/P-L mají snahu o

multidisciplinární přístup

Spolupráce s MHMP

Spolupráce s PČR

Nedostatečné propojení subjektů

- informovanost jednotlivých subjektů,

nepropojené informační kanály (zejména ve

vztahu k cizincům a jejich institucím

- Konkurence/nespolupráce organizací

Nízký počet cizinců zapojených do sociálních

služeb

Nedostatečné čerpání z dotačních programů

4.3.2 Formulace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů

Výsledky brainstormingu – oblast Instituce, participace a dodržováni zákonů (kartičky)

1. V roce 2020 budou migranti cizince zaměstnanci státní správy a institucí

- Účast cizinců v poradním orgánu MČ - Integračně vzdělaní úředníci - Příslušník policie – migrant - Poměrné zastoupení cizinců v institucích/státní správa/místní

samospráva (školy, hasiči) - Účast cizinců v samosprávě - Sociální pracovníci a zdravotníci se znalostí jazyka - Cizinecká policie se sociálním vzděláním - Zaměstnání ve všech oblastech - Cizinci s ČR občanstvím v uniformě - Cizinci jako zaměstnanci institucí

2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zák., atd. na pětinu současného stavu

3. Poradna pro cizince v regionu

- granty - Spolupráce - Pro všechny

15

4.3.3 Akční plány pro realizace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů

Vize 1 : V roce 2020 budou migranti/cizinci zaměstnanci státní správy a institucí Strategická aktivita 1. Ze strany státní právy projevit zájem a zjistit zpětnou vazbu 2. Vytvoření podmínek pro potřebnou kvalifikaci s ohledem na jejich možnosti 3. Trvalé udržení migrantů ve státní správě - motivování

Cíl: Zlepšení komunikace s minoritou, propojení komunit

Dílčí aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance

Získat informace o dosavadních zkušenostech

2014 MČ

Oslovení institucí s infokampaní 2014 MČ Počet oslovených, počet zapojených

MČ + ICP - grant

Vymezit pozice, kde budou cizinci přínosem pro nás i minoritu

2014 Počet potenciálních pracovních míst

Informování minorit o vytvořených pozicích

2014 Příslušné instituce

Počet info kanálů; počet oslovených

MČ

Příprava pracoviště na příchod migrantů

průběžně Evaluace dosazených

Vize 2: V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zák., atd. na pětinu současného stavu

Strategická aktivita 1: Mapujeme kulturu cizinců a mapujeme možnosti státní správy a přirozené informační

kanály Cíl: Vytvoření studie, metodiky a manuálu pro práci s podnikateli-cizinci do roku 2017

Dílčí aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance

Vytvoření týmu - monitoring/ studie - návrh řešení (metodika)

7/2014 Koordinátor - Policie ČR, Měst. policie, Živn. úřad, Hygiena, stavební odb., právník, tlumočník, Fin. úřad

Měsíční výstupy - neveřejné - některé na veřejnost

EIF – integrace OP Podnikání a inovace (OPPI), obec (úvazek)

Starosta (tajemník) – výběr koordinátora (rada)

6/2014 Rada zastupitelů Usnesení rady obec

Vytvoření popisu aktuální situace

7/2015 Koordinátor + tým reporty

16

Vytvoření metodiky 7/2015 Koordinátor + tým Vznik metodiky - veřejná a neveřejná - semináře - různé verze metodiky dle odborů + pro cizince

Ověření metodiky 7/2016 Koordinátor + tým - komentáře od terénních prac. - dokumentace + reporty

Vytvoření a vydání manuálu

12/2016 Rada zastupitelů počet vydaných manuálů + jazykové mutace

Vize 2: V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zákona atd. na pětinu

současného stavu Strategická aktivita 2: Převádíme poznatky z metodiky do praxe a terénní prevence Cíl: Medializované výsledky a opakované informování

Aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance

Medializace výstupů - Co policie ověřila, ale občané to neví

NNO Semináře + články

INFO kampaň kam se obracet

MČ Testy – počty absolventů

Vybavenost pracovníků MČ MČ Osobní ohodnocení

Práce s majoritou Články v médiích

Poznámka: zlepšení situace v této oblasti naráží na jejím zakotvení v české legislativě a souvisí s problematikou

obtížné vymahatelnosti práva v otázce daňových úniků, registrace živnostenských listů apod.

Vize 3 (Poradna pro cizince v regionu) nebyla na workshopu z kapacitních důvodu rozpracována.

Další podněty:

Společný postup MČ P-12 a P-Libuš

Síťování propojování, spolupráce jednotlivých organizací

SAPA – multifunkční centrum s vyřešenou dopravní situací

Zvládat to i bez grantů EU

17

4.3.4 Shrnutí, doporučení

Mezi silné stránky, které pojmenovali účastníci workshopu v rámci tohoto tématu, patří zájem obou MČ

problematiku integrace cizinců strategicky uchopit (existence komunitního plánování a strategických dokumentů MA

21). Obě MČ jsou zapojené do emergentních projektů MV, spektrum nabízených služeb je široké, o tyto služby je

mezi cizinci zájem, obě MČ se snaží o multidisciplinární přístup. Rovněž z pohledu některých zástupců úřadu MČ

Praha-Libuš je žádoucí zlepšení spolupráce a komunikace mezi úřady obou MČ. Doporučujeme proto vytvořit

formální pravidla vzájemné komunikace (např. pravidelné setkávání pracovníků, kteří se problematikou integrace

cizinců na úřadech obou MČ zabývají). Velkým pozitivem jsou dobré osobní vztahy, které na politické úrovni spojují

obě MČ, a vůle ke spolupráci.

Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná spolupráce s MHMP, Policií ČR, vzájemná informovanost aktérů

o vlastních aktivitách a jejich nedostatečná koordinace. Služeb (zejména sociálních) využívá méně cizinců, než jaká je

jejich kapacita, rovněž čerpání dotačních programů není dostatečné.

V rámci tématu byly stanoveny 3 vize, z nichž 2 jsou rozpracovány do podoby akčního plánu (1. V roce 2020

budou migranti zaměstnanci státní správy a institucí; 2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živn. a

daň. zákona na pětinu současného stavu). 3. vize (Založení poradny pro cizince v regionu – myšleno v MČ Praha-

Libuš) nebyla na workshopu z kapacitních důvodů rozpracována.

S ohledem na stanovené vize doporučujeme následující:

Vize 1. V roce 2020 budou migranti zaměstnanci státní správy a institucí

Vzhledem k zákonným požadavkům na zaměstnance vybraných institucí státní správy (bezpečnostní složky –

armáda, Policie ČR, Celní správa apod.) doporučujeme pokusit se o vytvoření či obsazení pracovních míst migranty na

pozicích, které jsou v pravidelném přímém kontaktu s migranty a na nichž není ze zákona požadováno české

občanství. Z našeho hlediska se může jednat o pozice sociálních pracovníků, pedagogických pracovníků (učitel,

asistent), mediační pracovník či komunitní tlumočník pracující pro odbory státní správy (živn. úřad., fin. úřad a pod.).

Vize 2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živn. a daň. zákona na pětinu současného stavu

V rámci této vize byly definovány 3 strategické aktivity:

1. Mapování kultury cizinců, možností státní správy a přirozených informačních kanálů cizinců; cílem této aktivity

je vytvořit studii, metodiku a manuál pro práci s podnikateli-cizinci

Domníváme se, že metodika by měla akcentovat společný postup jednotlivých institucí státní správy (Policie,

živn. úřad, fin. úřad, ČOI apod.) ve smyslu určení zodpovědných osob z daných institucí a vytvoření pracovní skupiny,

jež bude jejich práci koordinovat. Do metodiky je vhodné zakomponovat využití institutu komunitních

tlumočníků/interkulturních mediátorů, stojí za zvážení, zda tyto dále neproškolit (předpokladem je zakotvení této

profese v systému práce s cizinci v dané lokalitě).

2. Převádíme poznatky z metodiky do praxe a terénní prevence; cílem je výstupy metodiky medializovat a

cizince-podnikatele periodicky informovat o zákonných předpokladech a požadavcích pro provozování živnosti

Relevantní instituce by zároveň měly vytvořit přehledný manuál základních požadavků, který bude přeložen do

jazyka podnikatelů-cizinců. Ten bude distribuován jak za pomoci organizací, které v lokalitě působí (ICP + další NNO),

prostřednictvím vytipovaných cizinců samotných, kteří v rámci své komunity disponují vlivem či důvěrou (z hlediska

rizika možné komodifikace je otázka, zda využívat etablované prostředníky), tak skrze vlastní média cizinců (webové

stránky a tištěná periodika) a samozřejmě média MČ. Při budoucích kontrolách se nám jeví vhodné využívat služeb

komunitních tlumočníků, kteří budou kontrolní orgány doprovázet při práci v terénu.

18

Z hlediska předcházení komodifikace služeb (a z toho plynoucí závislosti podnikatelů-cizinců na placených

prostřednících) se nám jeví vhodné zaměřit se na zvyšování kompetencí podnikatelů-cizinců v otázkách podnikání – a

to jak formou distribuce požadavků a pokynů v jejich jazyce, tak formou periodických, prakticky zaměřených školení

(např. na téma vyplňování daňových přiznání apod.).

Co se týče 3. vize (Založení poradny pro cizince v regionu – myšleno v MČ Praha-Libuš), zde doporučujeme zvážit

rozšíření působnosti ICP na Sapě (nyní působí pouze 1xtýdně) či využít emergentní projekty pro kontraktování služeb

od místních NNO.

19

4.4 Sociální práce, prevence, drogová problematika

4.4.1 Mapováni situace: Sociální práce, prevence, drogová problematika

Silné stránky

Slabé stránky:

- Existující služby - Počty klientů v sociální situaci (poptávka) - Příklady dobré praxe práce s cizinci - Studium cizinců na oborech sociální práce - Snaha o multidisciplinární přístup

- Aktuální neflexibilita jazykové vybavenosti soc. pracovníků

- Nedostatečná informovanost cizinců o službách soc. pracovníků poskytované bezplatně (z naší strany)

- Nízký počet cizinců zapojených do sociálních služeb

- Nedostatečné čerpání z dotačních programů

- Spolupráce s PČR - Konkurence/nespolupráce organizací

4.4.2 Prioritní oblasti: Sociální práce, prevence, drogová problematika

1. Zapojení a udržení sociálních pracovníků – cizinců ve všech druzích sociálních služeb

Silné stránky - služby na MČ Praha-Libuš již existují - už jsou cizinci-studenti oborů soc. prac. VŠ/VOŠ

- existující příklady dobré praxe oboustranný kontakt cizinců a majority

Příležitosti rozšíření finančních zdrojů

Hrozby vnitřní procesy komunity, které majorita nerozpozná, nerozumí jim

riziko nepřijetí soc. prac. - cizince komunitou

riziko nenalezení soc. prac. - cizince do služby

Aktéři OSPOD, NNO (příspěvková org. P 12, Proxima Sociale, Lačhe Čhave, Dropln); klienti = většina služeb reaguje na poptávku; MV; vzdělávací instituce (VŠ/VOŠ)

2. Konkurence (nespolupráce) organizací

Silné stránky Všechny org. P-12/P-Libuš mají snahu o multidisciplinární přístup + existující platforma

Příležitosti Zahraniční spolupráce

Hrozby udržení profesionálních pracovníků ve službách a s ním odchod know-how

Aktéři (viz. „1“ + koordinátor pro IC P-12)

Strategické vize ani akční plány k této oblasti nebyly na workshopu z kapacitních důvodů rozpracovány.

20

4.4.3 Shrnutí, doporučení

Mezi silné stránky této oblasti patří široké spektrum služeb dostupných v dané lokalitě, existující poptávka klientů po těchto službách, snaha o multidisciplinární přístup a rovněž skutečnost, že řada cizinců z lokality studuje obor sociální práce.

Naopak mezi slabé stránky patří nízká jazyková vybavenost sociálních pracovníků pro práci s cizinci (mezi soc. pracovníky převládají etničtí Češi), stále nedostatečná informovanost cizinců o existujících službách, z toho plynoucí relativně nízký počet cizinců využívajících soc. služby, nedostatečná spolupráce s Policií ČR a rovněž vzájemná konkurence a nízká míra spolupráce organizací, které v lokalitě působí.

Doporučujeme vytvořit strategické vize a akční plány pro tuto oblast, neboť z kapacitních důvodů nebyly zpracovány.

Jako klíčová se nám jeví koordinace sociálních služeb, která umožní předcházet jejich zdvojování, vzájemné konkurenci a při vhodném zasíťování aktérů (např. formou pracovních skupin) i jejich rozšíření a přesnější zaměření dle aktuální poptávky.

I zde se jeví klíčové využívat komunitní tlumočníky a výhledově podporovat zaměstnávání samotných cizinců v organizacích poskytujících soc. služby (zaměstnaný cizinec zvěrohodňuje poskytované služby v cizineckých komunitách). Rezervy existují v rozsáhlejším využívání emergentních projektů MV.

21

5 Přílohy

i Zdroje

Sčítání lidů, domů a bytů 2011.

Dítko, Jan (2013) Veřejná debata na pražské Libuši – jde čelit xenofobii tvrdými daty? Dostupné

online: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/verejna-debata-na-prazske-libusi-jde-celit-

xenofobii-tvrdymi-daty

Kušníráková, Tereza, Plačková, Andrea, Vu Van Anh, Tran. (2013). Vnitřní diferenciace

Vietnamců Dostupné online: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/vnitrni-diferenciace-

vietnamcu

Sociálně demografická analýza městské části Prahy 12 v kontextu komunitního plánování

rozvoje sociálních služeb (2010). Dostupné online:

http://www.praha12.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=80112&id_dokumenty=46

25

Sýkora, Luděk a kol. (2012) Případová studie rezidenční segregace v Praze – Libuši. Dostupné

online: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/pripadova-studie-rezidencni-segregace-v-praze-

libusi

Výzva Klubu Hanoi a Info Dráček k Městské části Praha 4 – Libuš (2010). Dostupné online:

http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/vyzva-klubu-hanoi-a-info-dracek-k-mestske-casti-

praha-4-libus

Zpráva o činnosti základních škol a mateřských škol městské části Praha 12 za školní rok

2011/2012 (2013). Dostupné online: http://www.praha12.cz/zprava-o-cinnosti-zakladnich-skol-

a-materskych-skol-mestske-casti-praha-12-za-skolni-rok-2011-2012/d-26559

22

ii Program integračního workshopu

První den

Čas Program

8.45-9.00 ranní káva

9.00 – 9.20

představení workshopu, tématu a účastníků - cíle - představení facilitátorů a účastníků - co je to integrace?

9.50 – 10.20

první zhodnocení místního klimatu pro integraci

skupinová práce – formulace klíčových sdělení na základě názorů představených v rámci cvičení v úvodní části workshopu

10.20 – 10.35

přestávka na kávu

10.35 – 10.55

migrace a integrace v Praze 12

(kvíz pro účastníky, základní fakta, důležitost pro místní správu)

10.55 – 11.15 integrace jako výzva – zahraniční zkušenosti

11.15 – 11.35 koncepce integrace cizinců na území České republiky – vytvoření koncepce integrace cizinců na území hl. m. Prahy

11.35 – 11.50 přestávka na kávu

11.50 – 12.40 druhé zhodnocení místní situace - pokračování skupinové práce (identifikace

stávajících aktérů a činností, prezentace jedné činnosti pro každou oblast)

12.40 – 13.40

oběd

13.40 – 14.00

zahřívací cvičení

14.00 – 14.30 projekty a činnosti na podporu integrace – nejlepší praxe z ostatních (českých, zahraničních) měst

14.30 – 15.00 možnosti financování podpory integračních

23

procesů

15.00 – 15.15 přestávka na kávu

15.15 – 16.30 analýza a rozvoj tematických strategií

rozdělení skupin podle témat + řídící skupina

16.30 – 17.00 shrnutí výsledků + zpětná vazba

Druhý den

8.45 – 9.00

ranní káva

9.00 – 9.10 přivítání

9.10 – 10.00

migranti v mém městě – různorodá realita - setkání s vybraným migrantem z Prahy 12

10.00 – 10.15 migranti jako potenciál pro místní komunitu a ekonomiku

10.15 – 11.00 formulování cílů integrační politiky

(skupinová práce / + oddělená řídící skupina)

11.00 – 11.15 přestávka na kávu

11.15 – 12.00 pokračování skupinové práce

12.00 – 12.30

prezentace výsledků

12.30 – 13.30

oběd

13.30 – 14.00 zhodnocení diskuse: Do jaké míry jsou plány realistické?

14.00 – 14.30 strategické plánování (příklady, metody, výhody)

14.30 – 16.00 přepracování skupinových výsledků do formy dokumentu (časový horizont apod.)

16.00 – 16.30 prezentace výsledků

16.30 – 17.00 shrnutí a zpětná vazba

24

iii Integrační workshop Praha 12/Libuš: očekávání účastníků

- Získání kontaktů pro další spolupráci - Ujasnění směrování spolupráce subjektů v MČ - Jaké jsou zkušenosti v zahraničí - Sasva o.s.: očekávám, že budu moci nabídnout nějaké služby za naše o.s. = něco již děláme - Hranice integrace – kam až dojít? - Podoba situace v domácím prostředí - Nové informace a náhledy - Informace, vztahy, přizpůsobivost - Poradí jak překonat jazykovou barieru - Nové náměty uplatnitelné ve škole - SAPA a možnosti integrace „v“ / „s“ ní - Aktuální informace o stavu v Praze 12; směřování do budoucna - Zajímá mě, jak budete postupovat a jak budeme reagovat my účastníci - Neznámý prostor – poznání; noví lidé; možnost práce - Budou definovány výstupy? Budou dopady? Jak a kdo bude dále pracovat s výstupy z workshopu - Diskuze plus zkušenosti - Možnosti pomoci; pomoc rodinám s dětmi - Odpovědi na otázky: Je integrace žádoucí? Pro koho je přínosem a proč? Co dělají pro integraci minorit (Mgr.

Marcel Drbohlav) - Získaní informací o otázce migrace na daném území - Definování strategických vizí na území Prahy 12 a Libuš - Dozvědět se více o otázce integrace v Praze 12 + vůbec o situaci migrantů/taky o službách pro migrantky - Motivace pro další práci - Zapojení cizinců do veškerého dění v rámci Prahy 12 - Propojení Prahy 12 a Libuše; integrace jako společný pojem na obou městských částech a získaní nových

partnerů; ponětí při formování strategie - Výměna informací a zkušeností; jasné cíle; seznámeni; aktivita; užitečné - Spolupráce, sdílení - Konkrétní opatření, rychlá práce - Zjištění kdo pracuje v oblasti integrace na Praze 12 - Nové nápady, zkušenosti pro zkvalitnění procesu integrace dětí do běžného kolektivu

25

iv Účastníci strategického workshopu

Jméno Funkce Organizace Email Telefon Marie Vašáková protidrogová koordinátorka ÚMČ Praha 12, OSP mvasakova@p12.mepnet.cz 602666027

Blanka Veselá vedoucí pobočky ICP praha12@icpraha.com 775791202

Tran Vu Van Anh integrační pracovnice ICP praha12.info@icpraha.com 775151082

Alžběta Smith Kiganda Koordinátorka aktivit Obč. komunitního fóra MČ Praha-Libuš okforum1@gmail.com 774871203

Vu Phuong tajemník ACVN, o.s. v.m.phuong@atlas.cz

Nguyen Thi Minh Trang lektorka klub Hanoi trangi@centrum.cz

Hana Bílková sociální pracovnice ÚMČ Praha 12, OPD hbilkova@p12.mepnet.cz

Michaela Mašková

koordinátor prevence kriminality a komunitního plánování ÚMČ Praha 12, OSP mmaskova@p12.mepnet.cz 261397314

Zlatuše Rybářová

zastupitel a uvolněná radní pro oblast školství, kultury a volného času MČ Praha 12 zrybarova@p12.mepnet.cz

Jaroslav Plachý vedoucí oddělení ÚMČ Praha 12, živnostenský odbor jplachy@p12.mepnet.cz 241762055

Markéta Fišarová ředitelka o.s. Lačhe Čhave fisarova.lache@gmail.com

Lucie Musílková zástupce ředitele Obvodní ředitelství městské policie Praha 12 zastupce.p12@mppraha.cz

Zdeněk Bělecký ředitel ZŠ Meteorologická zdenek.belecky@zsmeteo.cz 242446611

Radana Mikšová ředitelka MŠ Levského ms_levskeho@centrum.cz 241761204

Zdeňka Šklíbová ředitelka ZŠ prof. Švejcara, Mráčkova ul. sklibova@mrackova.cz

241762533

773240155

Věra Kotalová učitelka ZŠ prof. Švejcara, Mráčkova ul. 732424498

Iva Šagátová učitelka ZŠ prof. Švejcara, Mráčkova ul.

Jindřiška Charvátová učitelka MŠ Pastelka, Platónova 28 ms_pastelka@volny.cz 244403093

Jaroslav Picka samostatný konzultant na Sapě jaroslav.picka@volny.cz 604577279

Jiří Soukup zástupce ředitele ZŠ Pertoldova pertold@volny.cz

Dr. Le Duy Ky místopředseda Svaz Vietnamců leduyky@seznam.cz 721419321

Alena Jechová referent - základní školy ÚMČ Praha 12, odbor školství ajechova@p12.mepnet.cz 261397310

Lukáš Radostný vedoucí koncepce Meta radostny@meta-os.cz 773609395

Timur Uzbekov integrační pracovník InBáze uzbekov@inbaze.cz

Marek Drbohlav Krajské ředitelství PČR Praha Policie ČR 731553174

Jiří Koubek Starosta MČ Praha-Libuš koubek@praha-libus.cz

Petr Prchal Starosta MČ Praha 12 pprchal@p12.mepnet.cz

Jana Hajdíková lektorka primární prevence Proxima Sociale hajdikova@proximasociale.cz

Ing.Dana Třebická předsedkyně SASVA d.trebicka@sasva.cz 602686850

Šárka Fruncová Referent EU UMČ Praha-Libuš fruncova@praha-libus.cz

244021420

Tomáš Mottl terénní pracovník Drop In

731330271 t.mottl@dropin.cz

26

Dr.Nhien Nguyen Duy ředitel GD Škola GDskola@atlas.cz 602882442

Petra Kohoutová učitelka - koordinátor pro vzdělávání cizinců ZŠ Angel kohoutovap@zsangel.cz 261397111

Lenka Procházková koordinátor místní agendy a projektový manažer ÚMČ Praha 12 lprochazkova@p12.mepnet.cz

Martin Zahálka terénní pracovník Drop-In zahalka.mates@gmail.cz

Pergler Marija důchodce Zástupkyně migrantů pergler@mail.ru 777236196

Burianová Eva Vedoucí oddělení vněj. vzt. a komunikace, tisková mluvčí ÚmČ Praha 12 ingrid.burianova@gmail.com

Petra Kratošková Koordinátorka projektů Info-Dráček petra@info-dracek.cz

Zdeňka Olmerová učitelka ZŠ TGM zdena.olmerova@hotmail.cz

Pavel Šafránek ředitel ZŠ a MŠ Smolkova red.zs.smolkova@centrum.cz

Alžběta Pitelková zástupkyně ředitelky MŠ Zvoneček 731610451

Marie Pečenková Projektová manažerka Úmč Praha 12 722203260

Anna Kočová Úmč Praha 12 775444055

Daniela Nováková Úmč Praha 12 728641853

Jaromír Topič Krajské ředitelství PČR Praha Policie ČR 731553174

Pham Quoc Loc Zástupce migrantů VŠE 723892632

Jarka Janíčková vedoucí NZDM Proxima Sociale 731847788

27

v Fotodokumentace workshopu