KOLEKTIV AUTOR

PROBLEMATIKA PE O NADAN KY NA ZKLADNCH A STEDNCH KOLCH

Metodick pruka + soubor pracovnch list

Tato publikace vznikla jako soust projektu Rovn pleitosti, problematika pe o nadan ky, kter byl spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky.

PROBLEMATIKA PE O NADAN KY NA ZKLADNCH A STEDNCH KOLCH

Autoi pspvk: Nick Careswell, Lisa Powley

PhDr. Jitka Fotkov, Ph.D. a kol.

Mgr. Tom Novotn

Odborn redaktor: Mgr. rka Zahradnkov

Odpovdn redaktor: Ing. Lenka Krupaov

Technick redaktor, DTP: Mgr. Jan Voavka

Vydavatel: Vzdlvac centrum Turnov, o. p. s.

Jana Palacha 804, 511 01 Turnov

tel.: 604 988 480, e-mail: info@vctu.cz, web: www.vctu.cz

Rozsah: 100 stran

Publikace vznikla jako soust projektu Rovn pleitosti, problematika pe o nadan ky, kter byl spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky.

Copyright Vzdlvac centrum Turnov, o. p. s. 2011.

Vydn prvn. Vechna prva vyhrazena.

Pracovn a metodick listy, kter jsou soust tto publikace, mohou bt voln koprovny pro vukov ely.

ISBN: 978-80-260-0185-0

1

Obsah vod ........................................................................................................................................................................................ 1

Metodika prce s mimodn kognitivn nadanmi ky zkladnch a stednch kol .............................................................. 3 vod............................................................................................................................................................................................ 5 Identifikace mimodn nadanch k ..................................................................................................................................... 5 Organizan formy a zpsoby prce s nadanmi ky ................................................................................................................. 9 Pizpsoben obsahu vuky problematika obohacovn uiva a akcelerace .......................................................................... 11 Individuln vzdlvac pln ...................................................................................................................................................... 14 Pedagogick zsady pro vzdlvn nadanch .......................................................................................................................... 16 Popis a pklady vhodnch metod vuky mimodn nadanch k ....................................................................................... 17 Inspirativn hry, hdanky, hlavolamy pro obohacen vuky nadanch k (pi vzdlvn ve td i kolnm klubu) .............. 22 Zdroje literatury a dal monosti studia ................................................................................................................................... 27 Ploha 1 Navrhovan strukturace individulnho vzdlvacho plnu dle VP Praha (formul s pklady vyplnn) ........... 29

Pracovn listy z anglitiny ....................................................................................................................................................... 39 Metodick list 1 Food and directions ..................................................................................................................................... 41 Metodick list 2 Island Poster ................................................................................................................................................ 43 Metodick list 3 Travel with my rucksack .............................................................................................................................. 46 Metodick list 4 Building the future ....................................................................................................................................... 49 Metodick list 5 Alien Invasion .............................................................................................................................................. 53 Metodick list 6 Families and the restaurant ......................................................................................................................... 60

Pracovn listy z matematiky ................................................................................................................................................... 65 Pracovn list 1 Algebrogramy ................................................................................................................................................. 67 Pracovn list 2 seln ady .................................................................................................................................................... 68 Pracovn list 3 Zebry ............................................................................................................................................................... 69 Pracovn list 4 Rzn lohy .................................................................................................................................................... 70

Pracovn listy k programu Imagine Logo ................................................................................................................................. 71 loha 1 Sbrn balnk ......................................................................................................................................................... 73 loha 2 Procviovn slovek ................................................................................................................................................ 80 loha 3 Videostop .................................................................................................................................................................. 86 loha 4 Pechzen (nejen) silnice ......................................................................................................................................... 93

vod Pedkldan publikace vznikla v rmci projektu Rovn pleitosti, problematika pe o nadan ky, realizovanho

Vzdlvacm centrem Turnov v letech 20082011.

Prvn st publikace tvo metodika prce s mimodn kognitivn nadanmi ky, druhou potom koprovateln pracovn listy, vyuiteln pi prci s nadanmi ky v hodinch anglitiny, matematiky a programovn. Pracovn listy z anglitiny a lohy z programovn v prosted Imagine Logo byly vytvoeny na zklad pmch zkuenost z projektu.

Vme, e publikace najde praktick vyuit na zkladnch i stednch kolch.

3

PhDr. Jitka Fotkov, Ph.D. a kol.

METODIKA PRCE S MIMODN KOGNITIVN NADANMI KY ZKLADNCH A STEDNCH KOL

Identifikace nadanch k ve kolnm vku, principy a metody prce s nadanmi dtmi ve kolnm prosted, organizan formy vzdlvn nadanch k, principy obohacovn a akcelerace, npady na tvoiv hry pro realizaci nadanch k v jednotlivch oblastech intelektu, ukzky pracovnch list z pedmt anglick jazyk, matematika a informatika.

5

vod Zkladnm pedpokladem pro vymezen nadn je rove rozumovch dovednost. Vtina autor se dnes ji shoduje, e na

nadn nen mon usuzovat z pouhopouhho vsledku inteligennho testu. Stejn tak se ale vtina odbornk zrove shoduje, e intelekt tvo zklad pro rozumov nadn. Ne se budeme podrobnji zabvat problematikou vzdlvn nadanch dt, je proto vhodn vymezit kritria intelektovho nadn podle celkovho inteligennho kvocientu. Odbornci se shoduj na tom, e stupn nadn jsou uspodny jako metricky zaloen systm s hranicemi podle IQ skre. Intelekt je nejpesnji miteln (i kdy kritizovan) veliina, kterou lze takto vyslit. Dal aspekty nadn, jako nap. motivace k vkonu a tvoivost, maj mnohem men pole pro exaktn vymezen a na jejich men existuje mnohem mn standardizovanch nstroj. Jednm z dvod, pro jsou inteligenn testy stle iroce vyuvan pi diagnostice kolnho vkonu, je i fakt, e se zatm nenael kvalitnj nstroj na jeho men.

Nejastji vyuvan dlen intelektovho nadn v naem stt (stupn rozumovch schopnost na zklad skru IQ) - Mrn nadprmrn nadn 111119 bod IQ - Vy nadprmr 120129 bod IQ - Velmi vysok nadprmr (rozumov nadn) 130 a vce

Mrn odlin dlen, kter uvd S. M. Nordby (in Jurkov, 2006), definuje zrove mnostv jedinc ve vkov populaci: - Bystr jedinec IQ 115 a vce (vskyt v populaci 1 : 61 : 44) - Nadan jedinec IQ 130 a vce (1 : 441 : 1000) - Vysoce nadan jedinec IQ 145 a vce (1 : 10001 : 10000) - Vjimen nadan jedinec IQ 160 a vce (1 : 100001 : 1 milionu) - Velmi vysoce nadan jedinec IQ 175 a vce (1 : 1 milionu)

Obrzek pedstavuje Gaussovu kivku rozloen intelektu dle smrodatnch odchylek. V rozmez esti smrodatnch odchylek se pohybuje tm 99 % veker populace. Rozumov nadn je veobecn vnmno jako intelektov schopnost zasahujc populaci od druh smrodatn odchylky ve od prmru. Analogicky k tto hranici tvo intelektov vkon od 70 bod IQ ne hranici pro vymezen mentln retardace. Hranice IQ 130 jako rozliujc znak vraznho nadn pijala i mezinrodn organizace Mensa, kter sdruuje jedince s vysokm intelektem. D se ci, e ve vtin odborn literatury je hranice intelektu 130 bod IQ ve povaovna za projev mimodnho (vysokho) nadn, kter je hodn speciln pozornosti. Tto hranice dosahuj zhruba 23 % celkov populace.

V prbhu vvoje kolsk politiky v poslednch dekdch minulho stolet, kdy se odbornci zaali systematicky vnovat studiu rozumovho nadn a zaali se jej tak snait pesn zmit, pichzela na svt tak rzn pojet nadanch dt a rzn doporuen, co je s tmito dtmi teba ve kole ale i v irm socilnm prosted dlat, aby jejich rozumov pedpoklady nezstaly nevyuity. Jedna z klovch definic nadn pochz ze zasedn Columbus Group z roku 1991 a dobe vystihuje dvody, pro je zapoteb dtem s intelektovm nadnm vnovat specifickou pozornost. k, e nadn je asynchronn (nerovnomrn) vvoj, ve kterm se kombinuj zrychlen rozumov schopnosti a zven intenzita k vytvoen vnitnch zkuenost a povdom, kter jsou svou kvalitou odlin od normy. Tato nerovnomrnost se zvyuje spolu s vy intelektovou kapacitou. Tento fakt - tato jedinenost - in nadan obzvlt zraniteln a vyaduj tak zmny v rodiovsk vchov, kolnm vzdlvn i poradensk innosti, aby se mohli optimln rozvjet. (Columbus Group, 1991). Toto je jeden z vce dvod, pro nadan ci spadaj do kategorie k se specilnmi vzdlvacmi potebami, potebuj pravy vzdlvn a vasnou identifikaci schopnost pro zajitn optimlnho kognitivnho i sociln-emocionlnho vvoje.

Identifikace mimodn nadanch k Vymezen pojet nadn, zpsob vbru pro typizovan aktivity a prbn selekce nadanch dt pro ely jejich kvalitnho

vzdlvn tedy identifikace jsou klov pro kvalitn nastaven vukovch a mimokolnch program. Jsou podstatnm momentem pro prci pedagoga jak pro optimln nastaven vuky v segregovanm (specializovanm) programu, tak i v rmci integrace v bnm vzdlvacm proudu. Proto budeme problematice identifikace v tto metodice vnovat samostatnou kapitolu.

Stejn jako vymezen nadn nen jednotn, li se tak pstupy k identifikaci tto kategorie. Rozhodla jsem se rozdlit identifikaci na nkolik oblast, a to z hlediska hlu pohledu, kter ji podmiuje. Problematiku identifikace vysokch schopnost je nutno diferencovat. Jinak budeme mit nadn u pedkolnch dt, jin metody budeme vyuvat pi diagnostice kolnch dt a mldee a jin metody se vyuvaj pi posuzovn schopnost dosplch jedinc.

Ve chvli, kdy jsou ji dti ve kolnm prosted, vyvstvaj nov a naprosto jin poteby a nroky na n, souvisejc s nov nabytm socilnm prostedm, kter postupn pevezme roli primrn sociln skupiny (rodiny) doposud tvoc hlavn

6

psobit jejich socializace. Dti se musej odpoutat od jednostrann vazby na sv rodie a zanaj sv vzory a ptele hledat mezi spoluky. Vhodou vak v tomto vku je, e zjmy a tak schopnosti pomalu pestvaj kolsat, zanaj se ukotvovat, a je tak mono pistoupit k standardizovanm i nestandardizovanm metodm men schopnost, kter maj ji mnohem vy vypovdac hodnotu, ne ty, je mme k dispozici u dt pedkolnho vku.

Metody identifikace z hlediska objektivity men, vyuit diagnostickch nstroj Metody men schopnost by se daly rozdlit do dvou kategori, a to na metody objektivn (k jejich vyuvn jsou vtinou

zapoteb psychologov i speciln pedagogov) a metody subjektivn, kam spadaj posouzen uiteli, rodii, spoluky, sourozenci i dokonce pteli. Rozdl mezi subjektivnmi a objektivnmi metodami je jist zejm. Pi objektivnch metodch se vyuvaj standardizovan testy i metody, u subjektivnch metod jde pedevm o posouzen osobami, kter zkouman dt dobe znaj, a to bu ze kolnho prosted, z domova nebo tak ze zjmov innosti.

Mezi objektivn metody meme v tomto kontextu adit:

- IQ testy - Standardizovan testy vkonu - Didaktick testy - Testy kreativity

Mezi subjektivn metody identifikace meme zaadit:

- Nominace skupiny uitel1 - Nominace spoluky2 - Rodiovsk nominace - Vlastn navren - Hodnocen vsledk innosti (produkt) - Zapojen do sout

Ji v tto fzi je vak teba podotknout, e ani jeden typ metod nen univerzln, lep i hor, dokonalej i mn dokonal. Je nutno si uvdomit, e oba typy metod (jak subjektivn, tak objektivn) maj v procesu identifikace sv msto a spoluvytvej celkov obraz o danm zkoumanm jedinci. Jak se studium nadn vyvjelo, odbornci se tu a tam piklnli k nktermu z typ metod men. V potcch zavdn inteligennch test dolo k velkmu peceovn vsledk tchto metod. k, jeho vsledek vykazoval vce ne IQ 130, byl automaticky povaovn za vysoce nadanho. Postupem asu se zaaly vsledky IQ test a jejich predikce spchu v budoucm ivot zpochybovat a hledaly se jin metody posuzovn dt. Na adu pily dotaznky kolnho profilu dtte (tedy metoda nominace uitelem), zjiovaly se dle nzory irho okol na potencil i manifestovan vsledky zkoumanch k. Vznamnm bodem se stala nominace rodi. Na prvn pohled se me zdt, e rodie nebudou mt objektivn pohled na vkony svch dt. Vdy pece kad rodi vid klady svch potomk, pipadaj mu na jejich vk ojedinl a vznamn, rozhodn lep ne vsledky ostatnch dt. V tto oblasti byla zadna vzkumn eten. Pekvapiv se ukzalo, e postoje rodi, kte mli zjem sv dti pihlsit do program (a kolnch i volnoasovch center) pro nadan dti, se vrazn shodovaly s vsledky objektivnch test schopnost (Gallagher, Gallagherov, 1994). Z tchto eten tedy vyplv, e rodiovsk identifikace rozhodn nen zanedbatelnou slokou identifikanho procesu.

Metody identifikace z hlediska osob (odbornk), kter identifikaci provdj Identifikaci meme tak dlit dle vyuvn metod psychologick a pedagogick diagnostiky. Toto dlen m vznam z toho

dvodu, e psychologick metody jsou psn steen a dostupn pouze psychologm se specializovanou rovn kvalifikace. Nap. v naem stt se absolvovn studia koln psychologie povauje za dostaten psychologick vzdln k provdn poradensk a diagnostick innosti, nicmn pouze psychologick posudek (zprva z vyeten) z pedagogicko-psychologick poradny zaruuje z hlediska legislativnho nastaven oprvnn pro kvalifikovan doporuen pro integraci nadanho ka do kolskho zazen.

Pedagogick metody jsou dostupn rznm pedagogm a mohou bt za uritch okolnost vyuvny i ve spoluprci s rodii dtte nebo s pedagogem volnho asu.

Psychologick, pedagogicko-psychologick identifikan postupy:

Standardizovan testy inteligence, vkonu, tvoivosti

IQ testy jsou stle pes vekerou kritiku jejich objektivity povaovny za jeden z nejschopnjch nstroj identifikace nadn, i kdy jejich pouvn pin specifick problmy. Jeden z nich je exkluzivn prvo psycholog na jejich pouvn. Uitel je nemohou sami administrovat. Navc je stle problematick spoluprce pedagogick a psychologick veejnosti. Pro

1 Zatmco nominace jednm uitelem me bt zaujat, objektivnjm zpsobem se me jevit zapojen vce uitel do komplexnjho pohledu na danho ka. Vhodnou se jev metoda zadn dotaznku minimln pti uitelm, kte se mezi sebou vzjemn neznaj. Zde to vak me naret i na technick monosti dan koly, kter v ppad, e je men, tko zajist ast pti uitel, kte se mezi sebou neznaj.

2 I v tomto ppad je nutno vyhbat se jakkoliv zaujatm informacm. Na druh stran spoluci mohou bt velmi dobrmi indiktory nadn pi posuzovn svch spoluk, nebo mohou kv koln ivot posoudit z jin perspektivy ne nap. uitel i veden koly.

7

zkladn informaci je na tomto mst nutn podotknout, e potvrzen identifikanho procesu vak v legislativnch podmnkch R pat do rukou psychologa z pedagogicko-psychologick poradny, minimln na t rovni, pokud chce kola oficiln vykazovat nadan jedince krajskmu adu pro naven normativu na ka. Pro vnitn ely koly rozvrstven schopnost k pro ely vnitn vukov diferenciace (rovovch skupin pro vuku v nkterch pedmtech) vak psychologickch nstroj nen zapoteb vyuvat. Je mon nap. vyut obdobu inteligennho testu pro pedagogy Test kognitivnch schopnost autor R. L. Thorndika, E. Hagena a N. France (dostupn v Psychodiagnostice Brno) nebo vytvet vlastn didaktick testy, kter maj srovnvac povahu na rovni k jednoho ronku v danm pedmtu. K tomuto elu se stejn tak daj vyut Scio testy, kter vtina kol vyuv pro ppravu k na dal rovn studia. Nejbnj psychologick IQ testy, kter PPP vyuv pro diagnostiku rozumovch schopnost, jsou: pedevm WISC III. (Wechslerova inteligenn kla pro dti od 6 let), dle SB IV. (Stanford-Binetova inteligenn kla IV. revize), dle pak skupinov administrovateln IST 2000 pro ky star 14 let, a dal dl metody. Standardizovan testy tvoivosti jsou tak nstroji psycholog, nicmn v nestandardizovan podob mohou bt vyuvny i uiteli. Nap. testy hudebn umleck tvoivosti jsou snadno administrovateln. Testy kreativity mohou bt tak dobe vyuiteln u tch student, jejich uniktn talenty nejsou ve koln vuce patrn. Tvoiv dti se asto projevuj jinak, ne dti s pouhm urychlenm kognitivnm vvojem. Mou bt problematitj z hlediska konformity a respektovn uitelovch pravidel. U ns nejrozenj standardizovan testy tvoivosti jsou Torranceho a Urbanv figurln test tvoivho mylen.

Dotaznky motivace k vkonu

Motivace k podn vysokho vkonu (tzv. kolov motivace nebo tak zamen forma pozornosti, jak tuto kategorii nkte autoi nazvaj), se dnes chpe jako nedln soust komplexnho modelu nadn. Dvod je ten, e bez ochoty ukzat sv schopnosti je tk vkon objektivn zmit. Nadan dti mvaj asto tuto kolovou motivaci velmi selektivn. Pokud dt skruje vysoko v testech intelektu i v testech tvoivosti, ale metody men motivace vykazuj nzk hodnoty, s nejvt pravdpodobnost se jedn o jedince v kategorii tzv. podvkonu. Potencil k vkonu se d dobe zmit prv vkonovmi a inteligennmi testy. Motivace se m vtinou formou dotaznk nebo je slokou psychologickch test osobnosti. Je tedy vhodn, aby se na tuto sloku nadn nezapomnalo, protoe prv motivace podvat vkony a ji nap spektrem schopnost nebo jen v oblasti zjmu nadanho jedince je podstatnm momentem sledovn u nadanch k.

Osobnostn specifika ka (projevy chovn)

Do diagnostiky projev nadn neodmysliteln vstupuje tak sloka osobnosti sledovanho ka. Osobnostn projevy mohou v ran fzi identifikace vrazn napovdt o povaze nadn dtte. Jednm z ve zmnnch diagnostickch postup pi identifikaci nadn k je nominan kla, kter je v podstat prezentovna jako vet osobnostnch a vkonovch charakteristik, kter uitel me sledovat ve vzdlvacm procesu. Proto je velmi podstatn vmat si osobnostnch specifik dt, a to nejen pi pedagogick prci s dtmi ve kole, ale tak pi poradensk innosti psychologa v situaci diagnostickho vyeten.

Pozorovn pi koln prci v kontextu uebn situace

K diagnostice projev chovn slou vce metod. Jde o sledovn ka za vyuit metody nominanch stupnic i behaviorlnch kl (posuzovn projev chovn dtte) nebo lze vyut nap. i metody strukturovanho pozorovn i rozhovoru. Ve vech zmiovanch zpsobech jde o doplnn obrazu ka v zkm kontaktu s nm, kde je mon odhalit skutenosti, kter testov metody vzhledem ke svmu pli zenmu zpsobu administrace neumouj.

Rozbor vsledk prce ka (projekty, portfolia atp.)

Jak prospn jsou sloky prac dtte, pokud rodie i kola vnuj pozornost jejich systematizaci a archivaci! Kolik zajmavch informac nm o dtti podaj jeho kresby, slohov prce, portfolio, denk nebo dlouhodobj projekty. Je velmi dobr, pokud mme tyto materily k dispozici, protoe z nich meme prvky nadn rozpoznat u u velmi malch dt. Psychologick projektivn metody tak erpaj z kresby, nap. ruky, stromu i postavy.

Rodinn anamnza, strukturovan rozhovor s kem, uiteli, rodii

Obraz o dtti pomh dokreslit i rozhovor s osobami, kter dt dobe znaj. Samozejm je nutn zat u rodi. Nemn podstatnou osobou je ale tak uitel i vedouc zjmovho krouku, lektor i osobn trenr. Vnmaj ka v kontextu specifitj situace, ne jakou je vyuovn, a mohou si vimnout podstatnch rys osobnosti stejn tak jako skrvanch projev nadn. Psycholog pi vyeten vtinou zan rodinnou anamnzou, zjiuje zkladn rysy rodinnho prosted, ve kterm dt vyrst, zzem a monosti, kter mu rodina poskytuje, a deklarovan vchovn problmy, se ktermi rodie nadanho dtte pichzej.

Pedagogick identifikan postupy:

Studijn vsledky, dl a celkov vkony ka

Znmky a prbn i celkov hodnocen jsou samozejm primrnm ukazatelem vkonu dtte v jednotlivch kolnch pedmtech a vznamnm ukazatelem studijnho prospchu ka. Pokud bychom se vak na tuto kategorii podvali z hlediska korelace s nadnm dtte, najdeme znanou rozporuplnost. Odbornci poukazuj na fakt, e nadn nemus jednoznan stit v ty nejlep koln vsledky. A tak se v praxi asto stv, e pokud uitel na zklad studijnch vsledk k maj nominovat nadan k identifikaci, velmi asto se nadn u tchto dt v individulnch testech neproke. Pro tomu tak je?

Dvod je mnoho. Nabz se nap. vysvtlen, e vzdlvac programy kol jsou vtinou zameny na ka prmrnho. Tedy i k mrn nadprmrn me na vtin zkladnch a stednch kol dosahovat velmi dobrch vsledk obzvlt, pokud je zrove osobnostn vyrovnan, clevdom a pracovit. Svou pracovitost, systematickm pstupem ke studiu me

8

kompenzovat sv schopnosti, a tedy jeho vsledky se mohou do znan mry srovnvat i s dttem, kter m vjimen potencil. Prv mimodn nadan dt naopak me ctit, e nen okolm podporovan prokazovat maximln mon vsledky, me se odliovat ve zpsobu chpn vci, nemus mt motivaci pracovat na maximum svch schopnost. Ji v ranm dtstv si me zafixovat model, e vynvat ve svch vkonech a zjmech nen okolm (pedevm vrstevnickou skupinou) akceptovan a e je lep zstat v prmru. Tyto dva typy dt vtinou rozeznaj a podrobn psychologick testy, ale ve kolnm prosted mohou uitelm splvat.

Zvrem je vak nutn ci, e to neznamen, e by se studijn vsledky dt nemly vbec brt v potaz pi posuzovn nadn k. Nicmn nemly by bt jedinm kritriem.

Projektov lohy, zapojen do sout, bonusov koly

S ohledem na een v pedchozm bod je vhodn komentovat, e naopak nadstandardn koly, nezvisl a samostatn projekty, zapojen ka do soute, kde funguje vlastn nominace (k se me do soute dobrovoln pihlsit, ani by ho uitel pedem vybral) mohou vrazn pispt k odhalen specifickch, oborovch nadn dt i tam, kde samotn znmky o vraznch schopnostech nesvd. Vechny tyto aktivity maj toti spolen, e dvaj studentm monost volby aktivity dle vlastnho zjmu, mohou zde promtnout oborovou blzkost a sv studijn preference. Jak u nadanch tak u bnch k je znm fakt, e mnohem vce zapojuj sv schopnosti a dovednosti ve chvli, kdy tma aktivity, projektu i soute odpovd jejich zjmu, ktermu se nkdy i extenzivn vnuj ve volnm ase. Proto je vhodn tyto typy kol zavdt do vyuovn, ale samozejm mus dostat hlavn prostor v oblasti mimokolnho vzdlvn, kter m pedevm stimulovat vnitn motivaci dt ke studiu a smysluplnm zpsobm trven volnho asu.

Vyuvn vych rovn mylen pi nronjch kolech, iniciativa ka

Pokud koln i zjmov vuka obsahuje prvky vy nronosti, me se zde tak odhalit nadan k. V rmci taxonomie kognitivnch cl (srovnej s hierarchi kognitivnch cl dle Benjamina Blooma) by bylo vhodn, aby vuka astji umoovala zapojovat mylen k na rovni analzy, syntzy a hodnotcho posouzen. Diferenciace uiva na zklad rovn mylen vlastn umouje, aby cel tda pracovala na stejnm tmatu, ale koly zadvan pro jednotliv typy k se li nronost a pluralitou zadn, formou zpracovn i oekvanmi vstupy.

Nadan ci se tak mohou dobe projevit, pokud dostanou pleitost pracovat samostatn. Samostatnosti jsou schopni mnohem dve, ne jak je tomu u bn populace. Musej vak bt na nezvisl uen a projekty dobe pipraveni a systematicky vedeni k tomu, aby volnost nevyuvali k neplnn pedloench zadn, ale aby dobe tili z nabdnut nezvislosti. K tomuto elu se d vhodn pout tzv. metoda kontraktovho vyuovn. Nejde o nic sloitjho, ne e uitel se kem sepe smlouvu tzv. kontrakt, kde je ve vzjemnm souhlasu mezi pedagogem a dttem specifikovno, na em bude dt pracovat, jak asov rmec je na kol vymezen a jak vstupy se oekvaj. k m v takovm ppad pocit vt zodpovdnosti za vsledky sv prce.

Nominan kly a stupnice (charakteristick vkonov a behaviorln projevy)

Stejn jako u psychologick diagnostiky, i pedagogov maj k dispozici celou dku dotaznk a kl, kter specifikuj mon projevy nadanch dt ve kolnch situacch. Nkdy se zamuj pouze na oblast chovn dtte (behaviorln kly), nkdy popisuj i oblast projev vkonu v danm oboru innosti. asto bvaj univerzln, nkdy ale tak oborov kontextov. V na republice zatm nen zabhnut tradice vyuvat tyto identifikan postupy. Daj se ale velmi jednodue adaptovat ze zahraninch zdroj. V ploze tto metodiky naleznete Renzulliho nominan klu pro uitele, kter je velmi podrobn a d se dobe pout i v naem vzdlvacm prosted.

Pedagogick zkuenost

Vdy m velmi pekvapovalo, kdy mi uitel s letitou pedagogickou prax kali, e se zatm ve svm psoben nesetkali s nadanm kem. Moje zkuenost stejn jako statistick pravdpodobnost svd o tom, e kad uitel pracujc na bn kole (zkladn i stedn), jeho pedagogick praxe je del ne 5 let, se zcela jist s nadanm kem, a to dokonce i s kem mimodn nadanm, dozajista setkal. Nkte uitel, kte se neboj o svch zkuenostech oteven hovoit, mi naopak kaj velmi zajmav poznatky o svch nadanch cch. kaj obvykle nco jako: Ten hoch (i dvka) byl skuten vrazn nadan, bylo to zkrtka na nm poznat. Neptejte se m, jak jsem to poznal, ale vdl jsem to hned od zatku, kdy jsem ho zaal uit. Pedagogick zkuenost me do znan mry vst uitele k rozpoznn projev nadn. Pokud ji tedy nechpeme jako kritrium univerzln a 100% platn, me tak asto pispt k rozpoznn nadanch k v rznch pedmtech a rznm vku.

Etapy identifikace Na identifikaci lze tak nahlet jako na proces, kter m asov hledisko. Lze takto navrhnout optimln asov prbh

identifikace za pedpokladu, e se jej astn vechny osoby, kter v procesu identifikace maj sehrvat svou roli a jsou poueni o vhodnch nstrojch diagnostiky a vstupech, kter se oekvaj pi nslednm vzdlvn ka.

1. Nominace (rodi, uitel, spoluk, vedouc krouku atp.) Nominace bv asto prvn fz v procesu identifikace. Jde ve sv podstat o navren dtte k blimu sledovn, nebo se

nomintor (tedy navrhovatel nominace) domnv, e by se mohlo u dtte jednat o projevy zvenho nadn. Fze nominace me tak probhat paraleln s metodami screeningu, za pedpokladu, e se nap. kola i kolka rozhodne plon zmapovat nadn dt ve vlastn vzdlvac instituci. Pak me soubn probhat screening i nominace uiteli a rodii.

9

2. Screening (subjektivn systematick metody identifikace) Screeningem (ti skrningem) se vtinou mn hromadn mapovn schopnost dt za pomoci plonch nstroj men,

a to jak subjektivnch (nominan dotaznky, behaviorln kly) nebo i za pomoci hromadn administrovatelnch psychologickch screeningovch test. V tomto ppad se asto vyuvaj nap. Ravenovy progresivn matice (v ppad pedkolnch a mladch kolnch dt ve sv barevn zjednoduen variant).

3. Individuln vyeten, hloubkov pedagogick diagnostika Vtinou jde o individuln vyeten v pedagogicko-psychologick poradn, kde dochz k posouzen psychologickmu

a speciln pedagogickmu (ideln v souinnosti alespo dvou odbornk psychologa a specilnho pedagoga). Do tto fze me spadat i posouzen klinickm specialistou. V ppad nap. psychosomatickch problm je zapoteb posudek i od praktickho lkae dtte. Z hlediska pedagoga v tto fzi je nutn vstupn pedagogick diagnostika mapujc rove kolnch vdomost a dovednost dtte.

4. Nvazn opaten pro vzdlvn, voln as, vchovu Jakkoliv pokus o identifikaci a tedy i specifikaci nadn dtte postrd smyslu, pokud nen navzn na zmny v jeho

vzdlvn. Od monost drobnch prav uiva a po individuln vzdlvac pln pro vechny vukov pedmty. Soust doporuen odbornk me bt prv kompenzace intelektovch poteb formou vhodn zjmov innosti, vyhlednm dalch odbornk, specializovanch pracovi i stedisek volnho asu, kde by dan dt nalezlo sv pole realizace.

Organizan formy a zpsoby prce s nadanmi ky asto se pedpokld, e nadan a talentovan to zvldnou sami bez poteby odborn podpory i veden. Tento

pedpoklad je naprosto neoprvnn, jak ji bylo dokladovno na vce mstech naich metodickch text. Znm pedagog Benjamin Bloom poznamenal, e i pes vrozen charakteristiky i nadn tyto dti nikdy nedoshnou extrmn rovn schopnost, pokud jim nebude poskytnut systm dlouhotrvajc intenzivn podpory, vzdlvn, vchovy a trninku. Ani ta nejnovtortj a nejpozornj kola neme naplnit vzdlvac poteby tch nejnadanjch student v rmci bnho vyuovn i dokonce v rmci bnho kolnho roku. Jsou vyadovny speciln pstupy, metody a formy vzdlvn, dostaten nabdka mimokolnch aktivit /a ji na rovni koly nebo i ve stediscch volnho asu/, kter poskytuj dostatenou rove a veden tm, kte disponuj vysokmi schopnostmi.

Odbornci navrhuj tak obecn zsady pro rozvoj a udren talentu (Goldstein, Wagner, 1993), kter mohou slouit jako teoretick zklad programm pro talenty. Efektivn prostedky pro podporu rozvoje potencilu u mladch lid by mly dle nich obsahovat nsledujc prvky:

1. Iniciace

- zvdavost, objevovn znalost a zjm v uen, mus bt iniciovna mnoha atraktivnmi snadno dosaitelnmi zdroji informac;

2. Nabdka

- mus bt zajitna vbrovost aktivit, aby kad mohl bt zapojen do uebnch innost, jako jsou dlny, kurzy, letn programy a soute;

3. Nronost

- obtnost a rove aktivit mus odpovdat rovni schopnost, aby schopnj studenti mohli poctit nronost a vyvinout znan sil k dosaen stanovenho vzdlvacho cle;

4. Podnty

- aktivity maj bt vzruujc a atraktivn, mly by poskytovat monost zat spch a vlastn uznn;

5. Poradenstv

- mlad lid, jejich rodie a uitel by mli bt schopni zskat kvalifikovan informace o existujcch podprnch programech a o jedinench aspektech potencilu student;

6. Spoluprce

- velmi nadan mlad lid by mli vyrstat a bt vzdlvni ve spoleenstv vrstevnk, aby mohli zat mnostv socilnch kontakt, zskat spoleenskou zodpovdnost a usnadnit tak harmonick rozvoj sv osobnosti.

Tyto zkuenosti odbornk ze zahrani lze jist do znan mry vyut i pro tvorbu vhodnch vzdlvacch aktivit pro nadan dti v naem stt. Na tomto mst jsem sestavila obdobn seznam obecn platnch zsad, kter bychom doporuili tvrcm vzdlvacch program, kter by mly vytvet prostor pro realizaci mimodn nadanch jedinc.

Kontakt s intelektovmi vrstevnky

V naem stt neexistuj pli irok pleitosti pro segregaci nadanch dt v rmci hlavnho vzdlvacho proudu. Dvod je mnoho a pedevm je nutn ci, e vzdlvn obecn smuje k inkluzvnmu pstupu. Hlavn vhodou segregace je ale fakt,

10

e nadan mohou studovat po boku dalch dt s obdobnmi zjmy, zpsobem mylen a rovn schopnost. V situaci, kdy takov alternativa je prakticky nemon, je nutn tuto monost poskytnout alespo v rovin krouku i aktivity volnho asu. Dlouhodob ptelstv a intenzivn vrstevnick vztahy vznikaj nap. na letnch pobytech pro nadan dti s tematickm zamenm. Zde talentovan dti a mlde skrze svou oblast zjmu nachzej velmi snadno sv ptele. Ve vuce toto bv sloitj, obzvlt v ppad, e nadan k studuje ve velmi heterogennm kolektivu dt s velmi odlinmi zjmy a schopnostmi.

Setkn s odbornky z praxe

Pklady thnou. To je znm ren, kter plat i pro nadan dti. Nen nic, co by vce inspirovalo k sil ve vzdlvn, ne vidt vhodn pklad lovka, kter to daleko dothl, kter nael vborn zamstnn a je uznvanm odbornkem v nkterm oboru nap. i na mezinrodn rovni. Nadan dti mus dostat pleitost setkat se s takovmi osobami. Podpo to jejich motivaci jt za svm clem a systematicky pracovat na vlastn studijn drze.

Podpora profilace zjm a veden k vbru studia a profese

Nadan dti obzvlt ty veobecn nadan mvaj velik problm s profilac a vbrem studijn cesty. Karirov poradenstv u talentovanch proto sehrv klovou roli. Mvaj problm si vybrat tu jednu cestu v ppad, e jim ve kole jde vce oblast, zvl pokud je to nap prodovdnm a humanitnm spektrem obor. Vybrat si studium matematiky, kdy jim jdou stejn dobe i jazyky a historie? To je velmi tk kol. Zjmov innost je v tomto ppad asto vodtkem pro volbu. Pokud nepome koln vuka, nadan budou hledat mezi svmi konky ten smr, kterm by se dali.

Na zklad tchto zsad, minimln v domn intelektovch schopnost, je zejm, e je tm nemon najt veobecn, platn a spolehliv systm, na kter by navazoval uzaven systm podprnch program. Je tomu pesn naopak. Mlo by se usilovat o to, aby existovalo co nejvt mnostv prostedk k naplnn poteb tch, kte chtj prospvat a vykazuj vysokou mru motivace. Celokoln programy pro nadan ky by mly bt zavdny pragmaticky, bt snadno dostupn, diferencovan a co nejotevenj.

Pirozen nelze poskytovat programy pro talentovan bez jejich vstupn identifikace. Existuj dva zpsoby jak toho doshnout. Ve vtin zahraninch stt funguj dva zkladn pstupy pro tuto identifikaci za elem vbru do specializovanch program. Bu vznik arna, kde jednotlivci pracuj na zadanch kolech a obstoj jen ti nejschopnj (dle jakhokoliv kritria) a vbr je dobrovoln, nebo me bt vyuito psychometrickho pstupu, kde se spolh na standardizovan testy, kter jsou (i alespo by mly bt) validnmi prediktory talentu i vysokch schopnost. Prvn pstup je nejlpe ilustrovn akademickmi soutemi, ten druh vyhledvnm talent (Goldstein, Wagner, 1993).

Zmny v organizaci kolnho prosted a modely vzdlvn nadanch Organizan zmny lze vymezit na irok kle od malch prav v chodu bn zkladn i stedn koly ve prospch

nadanho, pes zzen speciln tdy a po radiklnj een, ktermi me bt zzen speciln (segregovan) koly pro tyto ky nebo jejich zaazen do individulnho vzdlvacho plnu. Budu se vnovat tmto organizanm pravm v tom sledu, jak hojn jsou celosvtov vyuvny ve prospch vzdlvn nadanch.

Asi nejmn vyuvanou metodou pstupu ke vzdlvn nadanch je domc vzdlvn. Domc vzdlvn (nkdy tak nazvan jako Domc kola) je jednou z vjimench alternativ vzdlvn dt. V nkterch sttech je vcelku zabhnutou formou pe o ky spadajc do pesn vymezen kategorie k se specifickmi vzdlvacmi potebami (nap. USA, Francie, Velk Britnie), u ns probhalo v reimu pokusnho ovovn po dobu pti let, v souasn dob pod nzvem individuln vzdlvn je mon pouze na 1. stupni Z pro pmo specificky definovan skupiny dt. U nadanch dt je v souasn dob povoleno pouze ve velmi vjimench ppadech.

Dal mlo vyuvanou, ale na druh stran veejn podporovanou formou vzdlvn mimodn nadanch jsou speciln koly pro nadan. Takovto koly jsou bn v USA, meme je ale nalzt i v nkterch evropskch sttech, jako nap. v Nizozem ale tak pekvapiv v sousednm Slovensku, kde se takovchto kol rod etn mnostv a existuj na rovni sttnch kol i soukromch. V na republice zatm existuje pouze jedna kola pmo definovan jako kola pro intelektov nadan ky, a to je soukrom Osmilet gymnzium Bunka, jeho zizovatelem je Mensa esk republiky.

Mezi nesporn vhody specilnch kol pat skutenost, e programy, koly, uebny ale i personl koly jsou soustedny pedevm na poteby nadanch. Uitel vtinou absolvuj speciln trnink ve vuce nadanch k, ne zskaj oprvnn na takovto kole uit. Pro ky m dozajista nesporn vznam monost kontaktu s intelektovmi vrstevnky, se ktermi se v bnch kolch nemaj monost setkvat pli asto. Nevhodou tchto kol se ze socilnho hlediska me jevit jist neprovzanost s bnou populac, kter je naopak velmi pirozenm jevem na bnch kolch. Proto jsou tyto koly doporuovny jako vchodisko pro extrmn nadan, tedy pro horn 2 % inteligennho psma dt (Davis, Rimmov, 1998).

Specifickm rysem jsou i vstupn testy, kter se vtinou li od bnch pijmacch zkouek. Nap. na gymnziu Bunka ci neskldaj pijmac testy z matematiky a mateskho jazyka, ale klovou roli pro pijet hraj vsledky inteligennch test, pohovor s psychologem a pak tak rozhovor s rodii a kem o dvodech a zjmu o studium na dan kole.

V pechodnch formch mezi specilnmi kolami a bnou tdou na zkladn kole existuje mnoho variant kolsk nabdky a mench i vtch zmn a zsah do chodu koly, kter mohou vychzet jak z stednch orgn kolsk sprvy, tak z popudu veden i jednotlivch uitel mstn koly. Speciln (homogenn) tdy pro nadan v rmci bn koly jsou jednou z takovchto monost. Vhodami se jev, e vuka je pizpsobena potebm nadanch dt, kter jsou ale zrove integrovny do bn populace. Vznik zde vak riziko rivality mezi nadanmi a ostatnmi ky, kter je v takovchto tdch sledovateln.

11

Velmi oblbenou variantu na pechodov rovni mezi segregovanm a integrovanm pstupem v organizaci vzdlvn reprezentuj ve kolch rzn formy skupinovho a kooperativnho vyuovn. Po uplynut prce ve skupin kad pracovn tm prezentuje, k jakm vsledkm doel. Uitel se zde posunuje na facilittora kova uen, me individuln poskytovat skupinkm vodtka, ale rozhodn ned pracovn proces. V zvren fzi shrnuje, k jakm shodnm vsledkm se dolo ve vech skupinch a formuluje zvry.

Skupinov vyuovn se doporuuje ve vuce vech pedmt, s ky vech monch rovn. Kooperativn metoda nen problematick ani v prci s nadanmi ky. Naopak, skupinov prce je vhodn, u leckdy individualisticky zamen nadan ky spolupracovat, formulovat a sdlet nzory. Problematick je vak dlen k do skupin. Zatmco metoda kooperativnho uen vyzdvihuje znalostn heterogenn skupiny, nejev se toto jako vhodn forma pro nadan ky (Gallagher, Gallagherov, 1994). Nadanm svd spe skupiny rovov homogenn. Pokud toti budou vdy fungovat v heterogenn skupin jako zdroj vech informac a v podstat douovat slab ky, vyvstv nkolik specifickch problm. Prvn, skupinov koly budou zadvny na zklad rovn slabch k, co neposkytuje dostatek nronosti pro nadan. Za druh, lohy budou odpovdat tempu prmrnch k a za tet, vsledky skupiny budou hodnoceny dle vsledk oekvanch od slabch k.

Pro nadan ky toto me poskytovat prostor pro odpoinek, ale ne pro opravdov zhodnocen jejich skutench monost. Pro nadan ky se tedy doporuuje spe prce v rovov homogennch pracovnch skupinch (tamt, 1994).

Skupinov vyuovn m tak mnoho podob. Pi prci s nadanmi lze kupkladu vyut monosti seskupen nadanch jednoho ronku koly, je je soust bn tdy, co me bt pnosn i pro ostatn dti ve td. Alternativou tto metody je skupinov vyuovn s vyntm, kdy nadan dti z nkolika td i kol se na nkolik hodin tdn schzej se specilnmi pedagogy, kde zavaj obohacen program a rzn podntn aktivity. Vertikln seskupovn navc nabz monost dt vzniknout vkov heterogenn tdy, kdy mlad tak mohou spolupracovat se starmi. Tato monost se vak v naich kolch nevyuv, opomineme-li minoritn proud alternativnch systm, kter takovto hlub zsahy do organizace koly umouj (Jurkov, 2006).

Pizpsoben obsahu vuky problematika obohacovn uiva a akcelerace Obsahov monosti adaptace kolnho prosted nabzej tak nepebern mnostv alternativ. Monost koln prce

s nadanmi ky je v souasn dob velmi irok nabdka. Ne vechny pstupy se uplatuj ve vech kulturch a samozejm e nejsou vechny vyuiteln k uplatnn v eskch kolch. Nkter z nsledn prezentovanch pstup vyaduj adaptaci na podmnky eskch kol nebo konkrtnho kolnho zzem, co bv denn prac uitelsk profese.

Zkladn dva pstupy, kter se vyuvaj pi prci s nadanmi, jsou obohacovn uiva (z angl. enrichment) a urychlovn uiva akcelerace (z angl. acceleration). Pod nzvy tchto pstup je mon zahrnout irok spektrum rznch metod, nkter metody jsou zaazovny i do obou tchto hlavnch vukovch postup (Davis, Rimmov, 1998).

Obohacovn je znm i v eskch kolch. Vdy vcelet gymnzia a specializovan koly jazykov a matematick nejsou ve sv podstat nim jinm ne rozenm programem, kter m slouit nadanm dtem bu ve specifickch oblastech (jazykov, sportovn, hudebn a matematick zkladn koly) nebo ve veobecn kognitivnch oblastech (vcelet gymnzia), kde se pedpokld vy spnost akademick orientace k a jejich pokraovn ve studiu na vysok kole.

Obohacovn uiva me ale tak vhodn fungovat na dobrovolnick bzi. V tomto ohledu bychom mohli potat se vemi volnoasovmi programy pro nadan dti, a ji realizovanmi na rovni koly formou odpolednho krouku nebo extern v nkterm ze stedisek volnho asu.

Obohacovn uiva je vyuiteln od nejni rovn diferenciace v rmci jednotlivch vyuovacch hodin a k velmi systematick zmn celho kolnho programu. V obohacovn jde pedevm o rozen znalost, pochopen, zjm a dovednost za hranici bnho kurikula. Obohacovn by mlo vdy probhat na rovni vvojovch poteb ka i studenta. Jde o soubor metod vhodnch i pro znevhodnn studenty (jazykov, kulturn i socioekonomicky).

Pklady obohacovn:

- exkurze - zapojen do sout - odpoledn vzdlvac kluby - odbornci ve vuce - vyuvn technologi

Obohacovn napomh studentm zlepit dovednosti kreativnho mylen, schopnosti een problm, kladen otzek, iniciaci samostatnho vzkumu aj. Modifikace vuky me v tomto smyslu probhat co do ky a hloubky informac. Nadan nejsou zvhodovni vi svm spolukm; nepekrauj svj ronk. Hlavnm problmem tchto aktivit se jev jasn cl.

Definovan zkladn cle obohacovn jsou:

1. zlepen schopnosti analyzovat a eit problmy;

2. rozvoj silnch, hlubokch a hodnotnch zjm;

3. stimulovn originality, iniciativy a sebekontroly (Davis, Rimmov, 1998).

12

Vznamnou roli pi obohacovn maj extra materily. Ty mohou bt spolen pro vce kol nebo umstny v knihovn koly, aby si je dt mohlo kdykoliv prohldnout. Mus mt souvislost s obsahem hodin a lze je vyut v dob, kdy dti pedasn dokon kol nebo prost jako motivaci. Peliv vybran hraky i hry mohou podntit pozorovac a plnovac schopnosti dtte.

Odpovdajc materiln zzem tvo vznamnou podporu nejen pi obohacovn vuky, ale pi celkovm vzdlvn nadanch k. Samozejmost by mla bt kvalitn vybaven knihovna (odborn literatura i beletrie), stejn jako potaov uebna vybaven s ohledem na vk k (potaov s s pstupem na internet vytvejc km podporu pi samostudiu, programovn, e-learningu, potaov simulaci, prezentaci, realizaci projekt). Vhodnou se jev i audiovizuln uebna (pro vuku cizch jazyk, prci s interaktivn tabul, vytven a sledovn poslechovch i vizulnch nahrvek rznch forem i rozsahu) a laborato pro prodovdn obory s odpovdajcm pstrojovm vybavenm.

kola by mla vytvoit a organizan eit prostor pro samostatn i skupinov vzdlvn nadanch k. V kmenovch uebnch by ci mli mt pstup k rznorodm materilm, uebnm pomckm pro manipulaci, pozorovn, ovovn a vzkum, ke stavebnicm i didaktickm a tvoivm hrm a specifickm pomckm v souladu s konkrtnm individulnm plnem ka.

Osvdilo se tak prostorov lenn tdy do jednotlivch tvoivch center (jazykov encyklopedie, slovnky, krsn literatura, deskov a karetn hry pro rozvoj jazykovch schopnost, CD pehrva s nahrvkami v cizm jazyce, diktafon; matematicko-fyzikln stavebnice a hlavolamy, soupravy pro pokusy a pozorovn, tematick puzzle a hry, nap. sudoku, odborn literatura; prodovdn lupy, mikroskopy s preparty, sestavy pro pokusy a pozorovn, odborn literatura, tematick puzzle a hry; rukodln a vtvarn pracovn ponk s nadm pro prci se devem, modelovac vosk, keramick hlna, rznorod textiln a vtvarn materil a tematick odborn literatura).

Je vhodn efektivn vyuvat i koln pozemek a zzem jinch instituc vetn jejich specifickch nabdek (vysokokolsk laboratoe, ekocentra, zoo, muzea a galerie s jejich vzdlvacmi programy i aktuln nabdkou aj.)

Akcelerac se rozum urychlovn kolnho procesu, pokud se proke, e dtti tempo dan disciplny nevyhovuje, e uivo zvld mnohem rychleji. K tto variant se piazuje i pedasn vstup do koly u dtte mladho esti let a tak diskutovan peskakovn ronk nebo tzv. rychlkov tdy, kdy se nap. estilet program vmstn u vybranch k do tyletho cyklu (Mnks, 2002).

Mezi formy akcelerace jsou azeny: - pedasn vstup na vy rove vzdlvnakcelerace v rmci jednoho vyuovacho pedmtu - seskupovn student s lepmi vsledky v uritch pedmtech - vertikln seskupovn (vkov heterogenn) - paraleln studium, kdy k zkladn koly me souasn studovat nkter pedmty na stedn

kolezhutn studia, kdy se dt se u podle normlnch osnov, kter ovem zvldne za tetinu asu

Mezi akceleran formy tak pat studium organizovan samotnm studentem, zatmco ostatn dti ve td dohn pednesenou ltku nebo veden prce s odbornkem v dan oblasti, kdy me jt o tdn uitele nebo o osobu zven koly (tzv. mentorovn). Dle monmi metodami vyuitelnmi na poli akcelerace jsou: mimokoln aktivity vzdlvac kurzy nabzen na vy rovni, nap. univerzitn (Davis, Rimmov, 1998).

Akcelerace je metoda, kter znamen razantnj zsah do prbhu studia nadanho. Naskt se proto otzka, kdy je a kdy nen vhodn ka akcelerovat. Je pedevm nutn zjistit, zda dvody k akceleraci nejsou jen vsledkem ntlaku jinch osob, nap. uitel ale pedevm rodi. Akcelerace je doporuovna pouze pro dti v psmu hornch 2 % inteligence. Uitel, kter bude s dttem spolupracovat, mus s akcelerac souhlasit, stejn tak mus souhlasit rodie a dobrovoln souhlasit i sm akcelerovan k. Dt by mlo bt v dan oblasti excelentn, emocionln stabiln a rozumt tomu, co ho ek, co akcelerace obn.

Mezi pozitivn vsledky akcelerace pat mn drazu na bezpedmtn opakovn a dril, piblen rovn studia dtte a jeho vsledk, adekvtn uznn jeho schopnost bez ohledu na vk dtte i ronk studia, vt prostor pro akademick hledn, zven produktivita, vce asu pro vlastn zjmy dtte, vt monost setkvat se s intelektovmi vrstevnky, mn monotnn prce a nudy a zven motivace, snen pravdpodobnost podvkonu, rozvoj vhodnch pracovnch nvyk a vyvarovn se konflikt s vrstevnky, kte nesdlej zjmy a schopnosti nadanho.

Existuj ale tak nebezpe spojen s akcelerac. Ta lze rozdlit do ty oblast:

1. Akademick: - neschopnost se srovnat s vtm akademickm tlakem, - mezery v pprav, kter se budou projevovat v prbhu studia, - fyzick i emocionln nezralost, - nedostatek zkuenost (v nezvislm uen aj.), - rozvoj znalost a zkladnch schopnost zbrzd rozvoj kreativity a divergentnho mylen.

2. Emocionln: - frustrace z vych nrok zpsob stres a vyhoen, - omezen monosti k vytvoen ptelstv vedou k izolaci, - omezen monosti vnovat se zjmm a konkm vedou k problmm v pozdjm ivot.

13

3. Sociln:- limitovan monosti rozvinout sociln schopnosti, - nedostatek asu a monost sptelit se s vrstevnky a odmtn starmi spoluky, - nedostatek socilnch aktivit adekvtnch jeho vku.

4. Omezen mimokoln monosti: - mn monost astnit se mimokolnch aktivit s vrstevnky, - fyzick nevysplost omezuje zalenn nadanch do fyzickch aktivit se spoluky (Southern, Jones, Stanley,

1993).

Modely prce s nadanmi Pro nadan dti byla vytvoena ada vzdlvacch model, nabzejcch organizovan a uspodan souhrn cl, metod

a aktivit, kter jsou ureny pro efektivn rozvjen osobnosti mimodnch jedinc. Kad model pin nov pohled na vyuovn, zrove dn z nich nezachycuje celou ku vech aktivit a monost prce. Proto se v edukaci talentovanch vtinou uplatuj kombinace nkolika model. Tuto monost doporuuj i samotn autoi jednotlivch vzdlvacch program.

Vyuit Bloomovy kognitivn taxonomie

J. S. Bloom pispl pedagogice svm blim propracovnm kognitivnch cl. Ty se skldaj z 6 hierarchicky uspodanch kategori: znalost, porozumn, aplikace, analza, syntza a hodnotc posouzen (Kalhous, Obst, 2001). Toto seazen vychz ze zjitn, e k dosaen vy clov vrstvy je nezbytn dkladn zvldnut pslunho uiva na ni rovni osvojen.

Tento model nebyl pvodn uren pro vzdlvn nadanch k. Pozdji se vak ukzalo, e po mrnch modifikacch je vhodn tak pro tyto studenty. Nadan maj sv vdomosti vzhledem ke svm zjmm dostaten irok. Ve vzdlvacm procesu se doporuuje zat hned se temi nejvymi rovnmi (Jurkov, 2006).

Schma Diagramy poukazuj na fakt, e na zklad Bloomovy taxonomie by vuka nadanch student mla bt zaloena vce na vych stupnch taxonomie, naopak ne je tomu u bnch student (Davis, Rimmov, 1998).

Bn studenti Nadan studenti

Hodnotc posouzen

Syntza

Analza

Aplikace

Porozumn

Znalost

Hodnotc posouzen

Syntza

Analza

Aplikace

Porozumn

Znalost

14

Schma Aplikace Bloomovy taxonomie ve vuce nadanch (Winebrennerov, 2001)

Renzulliho model otivch dve - Revolving Door Model je modelem zaloenm na metod obohacovn, v souasn dob je vyuvn daleko za hranicemi Spojench stt americkch. Joseph Renzulli (1998) tento model postavil na dobrovolnickm zklad. Nerespektuje americkou tradici, e do program pro nadan by mli bt ci pedem peliv selektovni a testovni. Naopak jim poskytuje oteven dvee. Nechv ky, kte maj o roziujc program zjem, aby se sami pihlsili. Obsah programu je vak velmi nron a nedovol neproduktivnm km setrvat dvee se znovu oto a v programu zstvaj jen ti nejschopnj, kter problematika navc skuten bav (Gallagher, Gallagherov, 1994).

Renzulliho metody obohacovn lze rozdlit do t stup (tzv. obohacujc trida z angl. Enrichment Triad). Metody I. typu si kladou za cl vyvolat zjem o njakou oblast; zskat pehled o struktue a monostech. Zde jsou organizovna zjmov centra ve td, nvtvy mst, kde se ci mohou seznmit s odbornou problematikou i diskuze s odbornky.

V metodch II. typu ji jde o rozvoj proces mylen a ctn. Clem je kognitivn a afektivn trnink, zrunost v samostudiu a pokroil dovednosti zkoumn a prce s informanmi zdroji. Trnuj se tak schopnosti stn, psemn i vizuln komunikace.

V III. typu jde o zkoumn relnch problm. Tyto metody jsou ureny pro nadan, kte vykrystalizuj z pedchozch dvou fz. Zde se ji realizuje samostatn vzkum, rozvoj zjmu, motivace, samostatnosti a tvoivosti nadanch astnk (Fotkov, Renzulli, Reisov, Montgomeryov, Jurkov, 2008).

Individuln vzdlvac pln Individuln vzdlvac pln (dle jen IVP) slou ke zkvalitnn procesu vzdlvn identifikovanho ka, respektuje aktuln

podmnky vzdlvn v kontextu konkrtn koly, ve kter se k vzdlv. Vychz ze kolnho vzdlvacho programu pslun koly, zvr psychologickho vyeten a vyjden zkonnho zstupce ka nebo zletilho ka. Je zvaznm dokumentem pro zajitn vzdlvacch poteb mimodn nadanho ka.

Jde o dynamick, strukturovan pln vzdlvn, kter odr specifika danho ka v oblasti kognitivn, afektivn, motorick a sociln. IVP vychz z aktulnho vvoje ka a prbn je upravovn v souladu s jeho vzdlvacmi potebami. V rmci IVP se vymezuje zpsob organizace vuky ka a stanovuj se pravy vzdlvacch obsah.

Tento pln zohleduje zvry psychologick diagnostiky, zejmna osobnostn specifika ka a jeho studijn pedpoklady (vetn zvltnost), zvry pedagogick diagnostiky, kter dokldaj aktuln stupe dosaench vdomost, dovednost a nvyk. Nsledn poradensk pe o ka je koordinovna a zajiovna poradenskmi pracovnky koly (vchovn poradce, koln psycholog/koln speciln pedagog). Soust IVP je harmonogram plnovanch opaten ve vzdlvn a nsledn zhodnocen jeho plnn. Realiztory procesu vyhodnocovn IVP ka jsou uitel poven p o ky s IVP na kole a uitel, kte pln vytvej. Odpovdnost za kvalitu a realizaci IVP m editel koly, ten tak schvaluje zahjen jeho vyuvn ve vuce nadanho ka (Informace ke vzdlvn dt, k a student mimodn nadanch, 2006).

Ukzku strukturace individulnho vzdlvacho plnu pro nadanho ka vetn nmt na jeho vyplnn naleznete v ploze . 1 tto metodiky.

Syntza vytvo

Hodnocen posouzen

Analza vztahy

Aplikace pouit

Znalost, porozumn

15

Otzky reflexe vzdlvn a hodnocen vsledk a pokroku prce nadanho ka v rmci realizace individulnho vzdlvacho plnu

V praxi je nezbytn sledovat prbh vzdlvn nadanho ka a pravideln vyhodnocovat realizaci jeho IVP. Vzhledem k nutnosti efektivity a transparentnosti tto reflexe je vhodn pi pprav IVP stanovit:

- etnost schzek osob, podlejcch se na vzdlvn a odborn pi o ka pro kad vyuovac pedmt; - zpsob zadvn a plnn kol, - zpsob ovovn dovednost a vdomost, - zpsob hodnocen ka.

Reflexe vuky nadanho ka se astn vechny osoby, kter se podlej na jeho vzdlvn. Prbn reflexe, provdn vyuujcm danho pedmtu, m minimln frekvenci zpravidla msn. Vyhodnocovn realizace IVP v poetnjm nebo kompletnm tmu je nutn provdt tak prbn a pravideln tak, aby zhodnocen prbhu a vsledk vzdlvn nadanho ka vedlo ke konkrtnm doporuenm pro dal obdob.

Pi urovn zpsobu zadvn a plnn kol je nutn s ohledem na organizaci a personln zajitn vuky urit formu i asov rozvren. Nejastj formou pi zadvn a plnn kol je stn, psemn i elektronick komunikace mezi kem a vyuujcm. Pesnj specifikace je nutn zejmna pi dletrvajc samostatn prci ka, kdy je s ohledem na vk a osobnost ka vhodn stanovit i dl vstupy pro hodnocen. Pro zadvn a plnn kol je mon vypracovat i asov harmonogram, ppadn stanovit nap. konkrtn den v tdnu i msci pro individuln konzultace nebo odevzdn uloench kol.

Individuln vzdlvac pln nadanho ka me obsahovat i konkrtn formy ovovn jeho dovednost a vdomost, jako nap.: psemn testy, obhajoby projekt (ronkov prce, tematick prce), stn zkouen, skupinov prce, zpracovvn refert, rove domc ppravy, apod.

Hodnocen nadanho ka Vznamnou soust edukanho procesu je hodnocen ve vech jeho formch, kter posiluje vytven zdravho

sebeobrazu ka a poskytuje mu potebnou zptnou vazbu. Pi hodnocen nadanch je nutn pihldnout k jejich vraznm specifikm ovlivujcm hodnocen i sebehodnocen (ast perfekcionismus, netolerance k selhn, vrazn smysl pro spravedlnost a dodrovn pravidel, extrmn postaven ve skupin, vysok oekvn okol, vysok mra vnitn motivace) i specifikm ovlivujcm vkony ka (mimo jin disproporn asynchronn vvoj, upednostovn obsahu ped formou, uplatovn vlastnch zpsob een bez zdvodovn a postupu een, vytven sloitch een jednoduchch loh, nalzn souvislost tam, kde je ostatn neodhal). Vce ne jindy je proto poteba pi hodnocen nadanho ka uplatovat individuln pstup, neporovnvat jeho vkony s ostatnmi ale hodnotit pouze jeho vlastn vsledky, podporovat jeho iniciativu a originalitu, akceptovat rzn zpsoby een, uplatovat flexibilitu pro kritria hodnocen, pozitivnost a zsadu diskrtnosti, sebehodnocenm vytvet reln postoj ka ke svmu vkonu a sob sammu. Pro uveden specifika se jev jako vhodnj zpsob verbln, ppadn prbn grafick zpsob hodnocen ped klasifikac. Mon je i uveden zpsoby hodnocen v praxi kombinovat. V IVP je vhodn specifikovat tak etnost hodnocen ka nap. prbn, tvrtletn apod.

asov a obsahov pln vzdlvn Pi pprav konkrtnho asovho a obsahovho plnu uiva pro dan pedmt je klovou osobou vyuujc, kter zajiuje

pro nadanho ka vuku tohoto pedmtu. Ped ppravou samotnou mus provst vstupn pedagogickou diagnostiku ka.

Vstupn pedagogick diagnostika obsahuje zejmna informace, tkajc se: - rovn znalost a dovednost ka v danm vyuovacm pedmtu; - specifik nadn ka v rmci danho vzdlvacho oboru; - efektivity kem volench uebnch strategi pi osvojovn, ukldn, reprodukci i aplikaci uiva a jejich

preferenn adekvtnost ve vztahu k osvojovanmu uivu a k aktuln situaci; - rychlosti osvojovn, vytrvalosti a trplivosti, specifika projev; zjmu o dan vyuovac pedmt.

Teprve po proveden vstupn diagnostiky uitel pipravuje vlastn pln vzdlvn nadanho ka se zetelem k obsahu a asovmu rozloen pro dan obdob. Opr se pitom o doporuen vech osob spolupracujcch na pprav IVP a zohleduje rovn organizan i materiln monosti koly.

Pstup k nadanmu kovi v bn td V rmci integrace nadanho ka je teba organizac vuky, vhodn volenmi strategiemi z hlediska obsahu vuky i formami

a metodami prce vytvoit takov edukan prosted, kter zohledn jeho specifick individuln vzdlvac poteby s clem rozvjen silnch i slabch strnek ka a prevenc nebo podporou jeho osobnostnch nebo socilnch problm. Pi vytven takovho prosted je nutn zvit aktuln poteby samotnho ka, ale tak reln monosti koly v souladu s vytvoenm vzdlvacm programem.

Zkladn dva principy, o kter se me vuka v bn td s nadanm kem oprat, jsou stejn jako pi integraci k s odlinmi typy specilnch vzdlvacch poteb princip individualizace a souasn diferenciace vyuovacho procesu. Jednou z monost je tzv. diferenciace kol, kter pedpokld vytvoen rznch rovn obtnosti kol k zadanmu tmatu od nejjednoduch po nejsloitj, jejm vsledkem je vcerovov vyuovn. Diferenciac se rozum tak lenn k podle vstupnch znalost, schopnost a dispozic s clem vytvoit pro n optimln vzdlvac podmnky, pimen jejich pedpokladm. Nadanm km velmi prospv monost pomit sv schopnosti s vkonov srovnatelnmi vrstevnky. Proto je

16

dobr, aby pro nadan ky mohl fungovat alespo v obasn me systm skupinov vuky, kde je mon vyut rovov vyrovnanch (podobnch) skupin.

Vyuitm vhodnch metod v edukanm procesu se informace a poznatky nestvaj clem vyuovn, ale psob jako prostedek k rozvoji mylen, kreativity i osobnosti ka. Proto je nutn pi pprav vuky mt na pamti specifick individuln poteby jednotlivch k a vytvoit tak pro tdu motivujc a efektivn program. Kognitivn, sociln i emocionln faktory obsaen ve specifickch vzdlvacch potebch nadanch k se odrej i v zkladnch principech pro vzdlvn nadanch dostaten mnostv uspokojujcch a pestrch podnt a aktivit na hranici nebo nad hranic zkuenost ka, smysluplnost, uen v souvislostech orientovan na rozvoj vych rovn mylen, tvoivost, individuln pstup akceptujc netypick kognitivn, osobnostn i emocionln zvltnosti nadanch.

Dle uveden metody a formy innost jsou pklady pro praktick uplatnn ve uvedench zsad.

- Kreativita: Nen pochyb, e spojen vysok rovn tvoivosti a vysok inteligence umouje vytven novch teori a mylenek, originlnch een. Prkazn lze u dt jejich kreativitu rozvjet a cviit napklad metodou brainstormingu, tvoivmi lohami, kreativnm tenm a psanm, zadvnm loh s nejednoznanm eenm, vyuitm hdanek, hlavolam a jazykovch hek, originlnm zpracovnm konkrtnch tmat, umleckou innost. Divergentn (tvr) mylen umouje km pojmout nov vdomosti, rozvjet nov mylenky nebo objevovat nov een problm ve vech oborech innosti.

- Uen v souvislostech motivuje nadan ky a uspokojuje jejich intelektov potencil i rznorod specifick zjmy. V souladu s Bloomovou kognitivn taxonomi je vhodn aplikovat ve vuce nadanch zejmna lohy rozvjejc vy rovn mylen analzu, syntzu a hodnocen, kter pedstavuj vzrstajc sloitost a nronost na mylen ka ve vztahu k jakmukoli konkrtnmu tmatu. Analytick lohy jsou zameny na rozklad, objevovn, dvn do vztah, kritick rozbor a zjednoduen. Oproti tomu v lohch zamench na syntzu ci kombinuj, modifikuj, adaptuj, rozvjej, odvozuj a vytvej nov. Kvalitativn nejvy rovn mylen Bloom oznauje hodnocen. Pi hodnotcm posouzen tedy ci rozhoduj, oceuj, diskutuj, kritizuj a ovuj, testuj a zdvoduj sv stanoviska. K praktickm innostem rozvjejc uveden zsady tak pat een loh s nejednoznanm zadnm, kol s vce pravidly nebo eenm ve vce krocch, problmov a oteven lohy, vjimky z pravidel a paradoxy, mentln mapovn, lohy a hry pro rozvoj logickho mylen a argumentace.

- K smysluplnosti a podntnosti vuky nejen z pohledu nadanho ka pispvaj i metoda projektov, pozorovn a manipulace, vzkum, plnovn, prce s informacemi, lohy rozvjejc intuici a odhad, vytven model.

Pedagogick zsady pro vzdlvn nadanch Zkladnmi zsady prce s nadanm kem pro realizaci jeho potencilu jsou:

1. Umonit pracovat rychlejm tempem U nadanch dt je velmi podstatn, aby dostaly obas ve vuce pleitost pracovat tempem rychlejm, ne je nastaveno

pro zbytek tdy. Nkdy jsou rozdlovni jako badatel a eitel, nkdy zase jako tvr a produktivn. V obou ppadech jde o to, e jedni potebuj vce asu na elaboraci (propracovn kolu), aby vytvoili dle vlastnch kritri dostaten hodnotn vstup, a druz se zamuj na rychl a sprvn een kol. Zejmna pokud je ve td nadan k typu eitel, je vhodn, aby ml uitel pipravenu zsobrnu nhradnch kol, kter me vyut v ppad, e k skon se zadanm kolem dve ne zbytek tdy i skupiny.

2. Mn procviovn, umonit postup dopedu O nadanch dtech se asto uvd, e zvldaj uivo ji ve fzi evokace, kdy je uivo pedstavovno jako nov. Nkdy

nepotebuj as na procvien a upevnn, i kdy jde o novou ltku. V takovm ppad je vhodn jim umonit v rmci diferenciace obsahu postup dopedu nap. nabdnutm alternativnho obsahu i prezentac zajmavch souvislost.

3. Nronj vuka Pro nadan ky by mla vuka obsahovat i prvky vy nronosti. V rmci taxonomie kognitivnch cl B. Blooma by bylo

vhodn, aby nadan mohli vce ve vuce vyuvat rove analzy, syntzy a hodnotcho posouzen. Mohli by tak pracovat na stejnm tmatu jako zbytek tdy, ale koly pro n zadvan by byly nronj svm zadnm, formou zpracovn i oekvanmi vstupy.

4. Nezvislost Mnohem dve, ne jak je tomu u bn populace, mohou nadan pracovat samostatn. Musej vak k tomu bt dobe

vedeni a pipraveni. Nechat nadanho ka pracovat na nezvislm (individulnm) kolu i projektu me postrdat efekt, pokud je dt ponechno napospas. Pokud je ale na nezvisl kol dobe pipraveno, me z tohoto pstupu mnoh vytit.

5. Kreativn mylen a divergentn koly Nadan dti s vysokou rovn tvoivho mylen preferuj koly, kde nen pedem dno sprvn een, ale sprvnm se

chpe vt mnostv rznch (by i neobvyklch) een. V rmci trninku tvoivosti je vhodn t umonit studentm vyjdit vlastn produkt rznmi zpsoby ztvrnn vetn kreslen, tvrho psan i dramatizace.

17

6. Abstraktn koly Metodou abstrahovn myslme odhlen od zvltnost a soustedn pouze na to, co u vech pedmt meme urit jako

podstatn, veobecn. Opakem abstrakce je konkretizace, kdy odhalujeme to, co je pro dan pedmt (objekt, jev) ojedinl. Nadan ci dok ji v asnjch vvojovch fzch pracovat s abstraktnmi pojmy.

7. Kontakt s intelektovmi vrstevnky Nadan dti by mly dostat prostor setkat se s dtmi obdobnch zjm, zamen i rovn vdomost a schopnost. Bez

kontaktu s vkonovmi vrstevnky se mohou ctit osaml, nepochopen a navc hroz riziko, e pojmou za standard bt vdy automaticky nejlep bez vt snahy i ple. Tento postoj je rizikov, vzhledem k tomu, e se nadan dti nenau efektivn uit. V pozdjm vku pak mohou tko elit konkurenci ze strany intelektovch vrstevnk, kte strategie efektivnho osvojen nov ltky zvldli.

8. Zkuenostn uen Zkuenostn uen je zaloeno na koncepci uebnho procesu, kter oproti klasickmu pojet zvrazuje aktivn roli ka.

Clem nen pouh osvojen si vdomost a dovednost, ale pedevm penesen vsledk uen do praktickho ivota a zrove i vyuit kadodenn zkuenosti jako vydatnho zdroje poznn. Proces uen probh jako cyklus tchto stadi: konkrtn zkuenost, pozorovn a reflexe, zobecovn a proven zvr v novch situacch. Nadan dti velmi vrazn profituj z nauenho, pokud vid jasnou a pmou souvislost s dennodenn realitou nebo nvaznost na dal studium.

9. Umonit ranou specializaci v rmci vuky Nadan dti je mon vst k asnj specializaci pro nkter obor studia. Pokud jde o studenty, kte maj ji v mladm

kolnm vku hlubok zjem o nkterou vzdlvac oblast, je mon jim umonit tento zjem uplatovat. Na druh stran existuje skupina nadanch student, kte maj vysok schopnosti ve vce oblastech studia. U nich bv problm se specializac studijn drhy, stejn jako s vbrem aktivit pro voln as. Tyto studenty je naopak dobr systematicky smovat ke specializaci a umonit jim tak nkter oblasti studia rozvinout do vt hloubky.

10. Opora o vlastn zjmy Opora o zjem nadanho je zkladnm pilem obohacovn vuky. Obohacovn obsahu vyuovanch tmat oproti

bnmu kurikulu je vhodnm zpsobem prce se vemi ky ve td. Je teba vak vhodn diferencovat aktivity k osvojovn i upevovn uiva a vyuvat monost skupinov i individuln prce k. Pokud nen obohacujc vuka kem vtan a stv se nedouc, nejen e pro danho ka postrd vznam, ale in tak nadbytenou prci uitele, kter ve volnm ase vnuje svou energii pprav specilnch kol pro nadanho.

Popis a pklady vhodnch metod vuky mimodn nadanch k Vnujme nyn nutnou pozornost tak nabdce metod, kter jsou vhodn pro prci s nadanmi ky. Je zde nutn

podotknout, e tato st metodiky nepin okujc objeven naprosto novch a neznmch metod, kter by si uitel mli zat osvojovat, chtj-li efektivn pracovat s nadanmi ky. Vzhledem k faktu, e aktivizan a modern vyuovac metody jsou ji vtin uitel znmy, nech je tato kapitola chpna jako pipomenut a vyzdvien takovch metod, kter jsou vhodnj pro nadan. Kad uitel si me zvolit takov metody prce s nadanmi ky, kter vce vyhovuj jeho pirozenosti, uebn situaci a povaze k. Zmrn jsem vybrala ty metody a pstupy, kter jsou uitelm znmy, nebo kla metod vyuvanch pro vuku nadanch k je velmi irok.

Vdy jde naopak o to, najt v repertoru ji znmch postup ty, kter nadanm vyhovuj vce a umouj vnitn modifikace v rmci vyuovacho procesu. Schopnost uitele adaptovat tyto metody pro mimodn nadanho ka je pedagogickou schopnost, ke kter je teba uitele systematicky pipravovat, nebo transformace zaitch a strnulch postup neodpovd souasnm poadavkm na vuku ani ve skupin bnch k, kte takt netvo skupinu homogenn.

Po pedstaven forem a pstup ve vzdlvn nadanch k vetn funknch model, kter se daj adaptovat, lze z dle nabzench aktivizujcch metod vuky vybrat ty, ke kterm m aplikujc pedagog blzko, nebo zn obdobn strategie a jejich adaptace je pro nj inspirac. Nkter z metod meme adit do metod komplexnch, nebo v sob zahrnuj vce pstup a kloub je dohromady (Mak, vec, 2003).

Krom ji zmnnch pednost aktivizujcch metod se vyzvedv jejich pnos k rozvoji osobnosti ka se zamenm na jejich mylenkovou a charakterovou samostatnost, zodpovdnost a tvoivost. Zejmna se zdrazuje, e aktivizujc metody ve zven me umouj poskytovat km nco vc ne jen odborn informace, e potaj se zjmem k, vychzej vstc individulnm uebnm stylm jednotlivch k pi respektovn rovn jejich kognitivnho rozvoje, e dvaj km pleitost zsti ovlivovat konkrtn cle vuky, vyuvat monost individulnho uen, zapojovat se do kooperativnho uen a spoluprce atd. Z tohoto pohledu velmi jednoznan odpovdaj potebm mimodn nadanch student.

Kritick mylen Kritick mylen je v esk pedagogice vyjadovno pojmy aktivn uen a samostatn mylen. Do koln praxe jej nap. vn

projekt Reading and Writing for Critical Thinking tenm a psanm ke kritickmu mylen. Porozumt informacm je pouze prvotn pedpoklad pro kritick mylen, dle sem pat diferencovan a reflektovan prce s informacemi, vidn fakt v souvislostech, vyuit vech rovn logickch mylenkovch postup.

18

Myslet kriticky znamen uchopit mylenku a dsledn ji prozkoumat, porovnat s opanmi nzory a s tm, co u o danm tmatu vme. Myslet kriticky znamen bt zvdav, pouvat rzn strategie zjiovn informac, klst otzky a systematicky hledat odpovdi, dit se zdravou skeps, nalzat alternativy k obvyklm ustlenm postupm a mt pochybnosti o hotovch soudech. Znamen to vak nejen pochybovat, ale tak dospvat k rozhodnutm, zaujmat stanoviska a dokzat svj nzor racionln obhjit a pitom zrove peliv vit argumenty druhch a umt zkoumat logiku tchto argument (Grecmanov, Urbanovsk, Novotn, 2000, s. 78).

Struktura vuky a procesy uen v n postupuj podle modelu EUR (dle t fz evokace, uvdomn a reflexe). Jde o kontinuln sled rznch uebnch aktivit a innost, v nich student reflektuje vlastn poznn, uvdomuje si vztahy v poznanm, hled vlastn een problmu, zpracovv poznan i nalezen informace, vyjaduje se, porovnv a hodnot dosaenou zmnu (Tomanov, 2003).

Tyto fze tvo kostru uebnho postupu. Uitel vol podle vzdlvacch cl, charakteru tmatu a pedpoklad student metody, jimi budou probhat poznvac procesy ve vuce i mimo ni. Vuka podle EUR reflektuje strukturu vzdlvacch cl kognitivnch, afektivnch a vcvikovch. V kognitivn domn umouje postupovat podle stup poznn od znalosti k hodnocen (viz. Bloomova taxonomie vzdlvacch cl v kognitivn oblasti). V afektivn domn bud zjem o operace s informacemi, podporuje angaovanost studenta v seberozvoji (Tomanov, 2003).

Infzn metoda Infzn model vuky intelektovm dovednostem rozvj efektivn mylen v rmci existujcch uebnch pln a osnov. Jeho

clem je radikln zmna v prezentaci uiva zamen na zdokonalen sudku, mylenkovch operac, een problm. U ky klst otzky. Opakem tohoto pstupu je metoda sdlovn uiva. Tento pstup se uplatuje v rmci cel tdy, ve skupinch pak se zrove rozvj kooperativn uen nebo individuln. Clem tohoto pstupu je uit ky formulovat vlastn nzor, zdvodovat ho a pitom pesn pojmov myslet, chpat vztah celku a sti, prostedku a cle, klasifikovat, chpat analogii a metaforu, umt objevovat, popisovat a vyprvt. V celku uiva by si ci mli osvojovat co nejvce metod een problm, uvedench v pedel kapitole.

Pi tomto pojet se ci u jednodum dovednostem, jako je srovnvn a rozliovn, i sloitjm, jako je klasifikace, analogie a usuzovn a vym, jako je stanovit kritria hodnocen. Na rznch obsazch se ci u korelovat (teba poznat vliv kouen na zdrav lovka podle statistickch dat), modelovat chemick reakce, pravdpodobnosti (hzen kostek nebo odhad pravdpodobnosti, e vyhraji cenu spotebn loterie), proporcionalit (ozuben kola, obraz a mikroskop, pka a traka).

Uplatuj se dv roviny een: zaloit cel kurs na een problm (pak dominuj inscenan a ppadov metody), anebo pi stvajcm uspodn uiva pojmout problmov jen dl etapy uen.

Propracovanm pkladem prvn roviny jsou na obchodnch akademich formy vuky oznaovan jako cvin kancel nebo fiktivn firma, simulujc prci ve skuten vrobn, obchodn a ppadn dopravn firm, vyuvajc podklad z hospodsk praxe a dc se platnmi prvnmi pedpisy, ppadn studentsk firma, kterou si ve td zalo ci a je je zamena na vrobu uritho zbo nebo na poskytovn uritch slueb. Na rozdl od fiktivnch firem tu existuje reln zbo nebo sluby, kter se tak prodvaj za reln penze. Konen je to zaloen reln firmy ve kole. Tyto formy vuky vytvej velk prostor pro formulace a een problm hlavn praktick povahy. Rozvjej se u ns p katedry didaktik ekonomickch pedmt na Vysok kole ekonomick v Praze. Pstuj se i v zahrani (Pazek, 2000, s. 3839).

Didaktick hry K aktivizujcm uebnm metodm, kter je mon pout pi rozvjen tvoivosti a nadn k pat i didaktick hry. Hra je

pro ka, studenta mnohem zbavnj ne stroh vyuovn. Na rozdl od bn hry m didaktick hra stanoven uebn cl. Didaktick hra zapojuje ky velmi intenzivn do vyuovacho procesu a pin tvoivou, uvolnnou atmosfru a emon provn, kter je z hlediska uen dleit. Didaktick hry se objevuj i ve vuce dosplch. Prostednictvm her mohou ci tvoivm zpsobem eit problmov situace (Loka, Lokov, 2003). Nabdku rznch her a didaktickch kvz naleznete podrobnji v zvren sti metodickho materilu.

Metody heuristick, een problm Objevovn bylo zejm vdy uebnm postupem, metodou, kdy mlad jedinec podnikal urit aktivity, aby porozuml

jevm, kter ho obklopovaly, a osvojil si potebn poznatky a dovednosti vedouc k uspokojen jeho poteb. V souasn vuce se loha heuristickch metod vrazn posiluje, protoe spolenost klade na kolu poadavek rozvjet aktivn a tvoiv osobnosti. Na rozdl od tradinch postup uitel pi heuristickch metodch sm km poznatky pmo nesdluje, ale vede je k tomu, aby si je sami samostatn osvojovali, piem ovem jim, zejmna na zatku, pomh, rad a jejich "objevovn" d a usmruje.

Prostednictvm heuristickch metod se uitel sna ky zskat pro samostatnou, odpovdnou uebn innost rznmi technikami, kter maj podporovat objevovn, ptrn, hledn, jako nap. kladenm problmovch otzek, expozic rznch rozporu a problm, seznamovnm se zajmavmi ppady a situacemi apod. Tyto strategie a techniky ky siln motivuj, pomhaj jim osvojovat si potebn vdomosti a dovednosti. To vak neznamen, e mohou zcela nahradit vechny ostatn metody, protoe ci ani z asovch dvod nemohou vechno sami znovu objevovat a prozkoumvat (Mak, vec, 2003).

Za nejefektivnj a nejpropracovanj heuristickou vukovou strategii je povaovna metoda een problm, problmov vuka, kter pedstavuje mylenkovou variantu uen pokusem a omylem, pi n se subjekt u ze svch spch, ale tak z chyb a nezdar.

19

Ve vuce je problm druhem specifick lohy (situace), kterou k - subjekt nen schopen rozeit na zklad sv aktuln zsoby vdomost. Problm je rozpor, pekka, paradox, protiklad, nesnz, svzel, tkost, konflikt, neshoda, nesouhlas, kter vybouje z navyklho rmce, poruuje stereotyp vnmn, registrovn a reagovn a kter je podntem k mylenkov aktivit (pokud ovem peshne prh vnmn subjektu a vzbud zjem o een). Z hlediska een a pekonvn problmu je dleit si uvdomit, e nejobtnj je problm objevit, odliit jej od pozad, kter ho asto pekrv nebo zastiuje. een problm je v podstat objevovn a chpn svta, v nm ijeme, nalhav poteba vyznat se v nm, kter se spontnn projevuje hlavn v mladm vku. Proto tajemn, neznm jevy bvaj spojovny s otzkou pro, nap. pro je v noci tma, pro oko stle mrk, pro v nadbytku veho nkde dti umraj hlady (Mak, vec, 2003, s.113115).

Prbh heuristick hodiny

1. vodn st hodiny (pozdrav, edn zznamy apod.). 2. Navozen zkladnho problmu. 3. Pprava studijnch materil (obrzky, preparty apod.). 4. Objevovn poznatk (ky vede uitel, instrukn list apod.). 5. Shrnut stench poznatk do ucelenho systmu (zpisy na tabuli, do pracovnch seit apod.). 6. Doplnn poznatk, oprava patnch vdomost a zvr. 7. Zvr hodiny - tma budouc hodiny, domc kol apod. (Mihlik, 1988 in Loka, Lokov, 2003).

Uen eenm problm Efektivn vyuovn podncuje a oceuje samostatn mylen tam, kde je to mon a eln. Zklad tohoto pstupu je

v tom, e mylen se chpe jako een problm a tedy zptn een problm je vcvikem mylen a pirozen tak vede k osvojovn poznatk.

Problm vyvstv tehdy, kdy je dn cl a hled se cesta jak ho doshnout, nebo kdy je poloena otzka a hled se odpov. Problmem nen, kdy chci vdt, kolik je hodin a mm jdouc hodiny, ale kdy to chci vdt a hodinky nemm. kolem mylen je hledat zprostedkujc operace.

Nkter otzky dosud nejsou eiteln ani pro vdu. Jin nejsou pimen dosavadnmu vzdln a motivaci k. asto se vak daj pevst do dtskho chpn, ani utrp jejich intelektuln nronost. een vech uvedench problm vyaduje vysloven hypotzy, shromdn a utdn dat. Pi nm se uplatuj a rozvjej rozumov operace a operace s pojmy i metody vzkumu na t i on rovni. Pi een je dleit hypotza, kter dv een smr. Hypotza je domnnka, kter m:

1. doplnit nepln empirick poznatky, 2. spojit rzn empirick skutenosti do celku a 3. vytvoit pedbn vklad njak skutenosti nebo skupiny skutenost.

Pi een problmu se postupuje bu podle znmho algoritmu, kdy jsou potebn hypotzy vypracovny, teba u otzky Pro auto nejede?, nebo pi vpotu procent i dlen a pak, jak bylo uvedeno, mluvme o mylen konvergentnm, nebo je nutn postup teprve nalzt, ppadn poznatky vytvoit. Tento druh ppad je typick pro vdu, kter hled odpovdi na otzku jako Pro zanikly velk civilizace v minulosti?, Jak zabrnit en drog?, Jak napravit zloince?. Pro odpov je nutn zskat nov poznatky a k tomu byla vyvinuta cel ada empirickch i teoretickch metod (pozorovn, experiment a dal). Ty pronikaj i do bnho ivota a do koly. Velmi ast je metoda pokusu a omylu, zejmna tam, kde prozatm neprobhla dkladn analza problmov situace a nejsou dostaten jasn jej piny (Pazek, 2000).

Pm metoda vuky mylen Tato metoda v co nejvt me odhl od obsahu. Vychz z klasifikace metod een problm a sna se nauit ky uvat

tchto metod nezvisle na obsahu. Hlavnm teoretikem tto cesty je Edward de Bono (in Pazek, 2000). Provedl analzu mylenkovch postup, klasifikoval je, sestavil srie problm pro ky a v praxi je ovoval. Organizoval se svmi spolupracovnky deseti a dvacetihodinov kursy mylen pro ky stednch kol a snail se zmit jejich efektivitu testy inteligence. Pesto, e tyto testy nedvaly jednoznan vsledky a nebyly dostaten prkazn, podntil adu pokraovatel ve vd i ve vuce, kte na konferencch hodnot a propracovvaj jeho pstup. Soubn se rozvj infzn metoda vcviku mylen, kterou se rozum zmrn pstovn rozumovch dovednost pi vuce stvajcch vyuovacch pedmt.

Edvard de Bono vychzel z pedpokladu, e je mon uit dovednostem myslet pmo, nezvisle na vyuovacm pedmtu, a to zvltnmi technikami. Mylen se podle jeho mnn me stt pedmtem podobn jako tlesn vchova s tm, e vrozenou inteligenci je mono zdokonalit. Vypracoval metodu, kter se uplatuje v managementu prmyslu i ve kolch. Ve Venezuele se dokonce vichni ci uili vdy dv hodiny tdn mylenkovm dovednostem, jinde tato vuka probhala ve zvltnch krtkch kursech.

Hlavnm clem bylo, aby se ci vdom uili metodm een problm. E. de Bono uvdl tyto metody: 1. Vzt v vahu vechny initele, kter mohou zpsobovat dan jev. Pkladem me bt problm, pro je nkter k

nespn a jin naopak spn. Pro vtina k v R nechod rda do koly, kdeto teba v Anglii ano? 2. Najt nejdleitj lnek z celho souboru pin nebo hlavn lnek een. Napklad se hledala pina, pro

v osmdestch letech klesala vkonnost americkch kol men tzv. SAT, testem kolnch schopnost. Za rozhodujc se povaoval poet k ve td, platy uitel a hmotn vybaven kol. Ukzalo se vak, e pi zlepen v tchto bodech vkonnost dle klesala a bylo nutn hledat jin hlavn lnky.

3. Uvit vhody, nevhody a dsledky, zisk njakho een (PMI metoda dvody pro, proti a vliv een na dan jev). Napklad u uvedenho nvrhu, aby ci dostvali penze za to, e chod do koly, ci sami uvdli dvody pro penze: mli by prostedky na nkup atraktivnch vc, ale pili i na to, e by jim star ci mohli penze brt, kde by

20

se sehnalo tolik penz, e by uitel mli men plat atd. a na otzku, zda by se tm zlepila kze ve kole a prospch sami odpovdli zporn a nvrh pak zamtli. Stejn je mon eit otzku, zda koly maj dostvat penze podle potu k nebo lkai podle pacient a vkon.

4. Vzt v vahu nsledky. Teba meme vzt v vahu dsledky volnho cestovn, rozvoje blahobytu, pota, liberalismu apod.

5. Posoudit zmry jednn - teba ve vztahu subjektivnho zmru a objektivnho vznamu jednn. 6. Stanovit alternativy een. Uitel napklad vid, e se ci perou. M zashnout a spor ukonit dve, ne dojde ke

zrann? Kdy nkdo vid, e skupina mladk krade auto, m to oznmit a sdlit policii sv jmno? 7. Pi diskusi, dialogu a sporu vzt v vahu hlediska jinch lid. Pi een problm uvedenmi metodami si astnci

uvdomuj a rozebraj mylenkov postupy a vdom se jim u. Z uvedench pklad je zrove vidt, e metoda a obsah jsou rzn cle, kter sice na sebe psob, ale nejsou toton (Pazek, 2000).

Mentln mapovn Vytven mentlnch map pomh uspodat mylen a uen. Mapa je uitenm prvodcem pro orientaci v ternu

a stejn tak me pomoci i pi vytven systmu nauench poznatk. Je to zpsob, jak si sv mylen o prostoru a naem mst v nm zviditelnit; ukazuje nm vztahy mezi rznmi msty. Nosme v sob mnoho mylenkovch map, kter nm pomhaj v orientaci. Mentln mapy jsou oznaovny rozmanitmi nzvy: pojmov mapy, kognitivn mapy, smantick mapy, vdomostn mapy, slovn pedivo, pavuina, sov znzornn, trsov nebo hnzdov i shlukov uspodn, mapy mysli, mylenkov spojnice, vtven mylenky, strukturovan pehledy i grafick znzornn (Fisher, 1997, s. 71).

Vechny postupy, kter znzoruj mylen njakm zobrazenm, meme jednodue nazvat mentlnmi mapami, protoe stanoven klovch slov a pojm nm pak usnaduje dal uvn ei. Samotn charakter pamti stoj na procesu vytven vazeb, spoj a asociac mezi novou informac a pedchozmi zaitmi znalostmi. Pam do jist mry zvis i na pojmech, kter jsou-li sprvn zapamatovny, ukldaj se z krtkodob do dlouhodob pamti. Propojovnm zvnitnlch informac s novmi dochzme k novm formm porozumn (Buzan, 2007).

Mylenkov (pojmov) mapy pedstavuj v podstat schematick znzornn vazeb a souvislost, kter krom logickho utdn njakho pojmu nebo tmatu umouj zachytit strategii mylen a usuzovn. Ve vuce mylenkov mapa umouje km uplatnit sv zkuenosti a vdomosti, prohlubuje poznn, zpesuje vztahy mezi pojmy, vyuv a rozvj intelektuln dovednosti, u srovnvat, hodnotit, vysvtlovat, konkretizovat, ale t rekonstruovat, interpretovat atd. (vec, Mak, 2003).

K vysvtlovn a tdn pojm me uitel spn vyuvat tak tzv. pojmov stromy. Pi vysvtlovn uritho pojmu ci shromd rzn informace o danm termnu a sna se je roztdit do jednotlivch kategori, podle spolench vlastnost apod. Tmto postupem mohou ci pochopit sprvnost danho pojmu. Napklad pojem kopytnci, skupenstv ltek, vzduch atd. (Loka, Lokov, 2003).

Synektika Synektika je metoda rozvoje tvoivho mylen, kter vyuv princip metaforickho mylen. Metoda vznikla v 70. letech

v USA a v souasn dob je vyuvna v postgradulnm kurzu tvoivosti na polsk Univerzit v Toruni. Je zaloena na principu blzkch a vzdlench metafor. Metafory jsou postaveny na vytven analogi u znmch pedmt. Nsleduje ukzka synektick metody:

Pedstavte si jakkoliv pedmt, kter je vm velmi blzk a dobe znm.

Vytvote pt pozitivnch analogi, kter se vztahuj prv k vaemu pedmtu. Pouijte vtn konstrukce:

je jako., protoe..

Nap. v oblben pedmt je slunce, pouijete vtu: Slunce je jako pou, protoe je proteplen a oputn.

Nyn vytvote pt negativnch analogi. Pouijte vtn konstrukce:

nen jako., protoe.

Nap. v oblben pedmt je slunce, pouijete vtu: Slunce nen jako led, protoe nestud a neroztk se.

Vyberte si jednu pozitivn a jednu negativn analogii. Nap. pou a led a vytvote slouenm tchto analogi nov vznam, tedy v naem ppad poutn led. Nyn tento nov vznam graficky znzornte.

(V tomto bod je dobr mt k dispozici mnoho barevnch fix, pastelek apod).

Nsleduje fze, kdy se me hdat vznam jednotlivch kreseb. Mlokdy se poda uhodnout, co je na obrzku znzornno, nebo jde v drtiv vtin o velmi neobvykl kombinace. Touto metodou se odblokovv tvoiv mylen. Metoda vychz z pedpokladu, e pro tvr mylen je teba nebt se nezvyklho a pijmout i na prvn pohled nelogick kombinace. Vznikem novch vznamovch pojm slouenm protichdnch koncept se dti i dospl mohou uit pijmat nezvykl metafory a tak potenciln odhalovat principy tvoivosti.

21

V kurzu tvoivosti na univerzit v Toruni se pracuje i s bnjmi metodami rozvoje tvoivosti. Nap. z t danch geometrickch tvar (kruh, tverec, trojhelnk) sloit neobvykl vznam. Zkuste si to, ne budete st dl.

Pi hodnocen se sleduje pedevm neformlnost a nekonvennost een. Nejtypitjmi vsledky tohoto zadn bvaj

zmrzlinov kornout (spojen trojhelnku v trychtov poloze a na nm kruh) nebo ps bouda (kruh ve tverci a trojhelnk tvo stechu). Tato een by nebyla povaovna za tvoiv.

Diferenciace uiva Pi vuce nadanch je asto poteba vyuvat individuln koly pro mimodn nadan. Pi individulnm tempu ka ve

vyuovn je teba mt jeho pokroky na zeteli. Nvrh plnu, dle kterho je mon postupovat, navrhuje nsledujc tabulka.

Diferencovan uebn pln ka

Jmno ka: _______________________ Tda: ____________________

Jmno uitele. ______________________ Datum zahjen plnu: _______

kovy siln strnky: kovy slabiny:

________________________________ _________________________

________________________________ _________________________

________________________________ _________________________

Uebn cle Rozen uebn Zdroje Vsledky/ a poteby monosti informac poznmky

___________ ______________ ____________ __________

___________ ______________ ____________ __________

___________ ______________ ____________ __________

___________ ______________ ____________ __________

Podpis ka: ___________________ Podpis uitele: __________________

Podpis rodie: ___________________ Tabulka diferencovan uebn pln ka (Winebrennerov, 2001).

22

Inspirativn hry, hdanky, hlavolamy pro obohacen vuky nadanch k(pi vzdlvn ve td i kolnm klubu)

V tto sti metodick pruky se zamm na vet nejzajmavjch her, kter i tmto doporuujeme ke hran. Ji Jan Amos Komensk zmioval nejinnj zpsob vzdlvn ve slavnm vroku kola hrou. Myslel to tak, e kola by mla dti bavit, znalosti a dovednosti by dtem mly bt pedvny hravou formou. Nsledujc hry jsou, kad trochu jinm zpsobem a samozejm i v jin oblasti, schopny hrm jakhokoli st pinst zbavnou formou rozvoj schopnost, znalost a dovednost.

Hry jsou rozdleny do skupin dle dominantn oblasti, kterou u k rozvjej a podporuj jejich pednosti i kompenzuj slab strnky. Drtiv vtina her rozvj vce sloek osobnosti, navc u hre prohrvat i vyhrvat a komunikovat s ostatnmi. Ze strany dt (a mon nejen jich) me deskov i spoleensk hra znamenat dokonce vyhledvanou a preferovanou aktivitu oproti spolenm vletm, nvtvm muze i jinch inspirativnch mst.

U kad hry je uveden doporuen vk, kdy je mon s dtmi zat danou hru hrt. Tento vk vak berte pouze orientan, u nadanch dt se velmi asto stv, e dan hry jsou schopny hrt mnohem dve, ne uvd vrobce. Nkdy si dokonce jsou dti schopn vymyslet vlastn pravidla nebo je zajmavm zpsobem upravit. Snaila jsem se proto leckde i na zklad vlastnch zkuenost doporuovan min. vk hre snit (Fotk, Fotkov, 2007).

Verbln hry Verbln hry jsou aktivity rozvjejc pedevm slovn zsobu, prci s psmeny a slovy. Samozejm jde v tchto hrch tak

asto o taktiku, strategii a lstivost. Tak nap. ve Scrabblu nevyhraje ten, kdo sestav nejzajmavj nebo nejdel slovo, ale ten, kter pro sv existujc slovo vybere psmena s nejvy hodnotou. Verbln hry jsou velmi zbavn a asto vyuiteln pro velmi rzn vkov kategorie, daj se ale velmi vhodn zapojit do pm vukov innosti se ky.

Scrabble a Kris kros

Hry pro 24 hre od 6 let (pravidla jsou jednoduch, podmnkou je pouze znalost ten). Hr mus vyut co nejlpe svch 7/8 nhodn vytaench psmen k tvorb slov na hernm plnu. Slova mus navazovat na ta dve umstn jako v kovce. Za kad uplatnn psmeno zsk hr poet bod pimen etnosti vskytu psmene v etin. Nkter polka na plnu jsou navc bodov zvhodnna. Vyhrv hr s nejvym potem bod.

Amos esk

Hra pro dva a teoreticky neomezen poet hr. Na zatku kola se hz kostkami. Z psmen na kostkch, kter maj sv bodov hodnoty, se sestavuj slova a za n zskvaj body. Kdo m nejvce bod, vyhrv.

Kovky

Samozejm se nabz souvislost s titnmi asopisy lutnek a kovek. V tomto ppad mm ale na mysli deskovou hru v mal nenpadn krabice. Je to hra pro 24 hre od 8 let. Kad hr si vylosuje sadu psmenek (ve tvaru puzzle), ze kterch se v asovm seku sna poskldat co nejvce slov, podobn jako v Scrabblu ovem bez hern desky. Po vypren asu nastv pesunut sady psmenek k protihri a jeho k vm, pak opt zan bet as na tvorbu slov nyn ji se soupeovou sadou psmenek. Vtz ten, kter zsk za jm vytvoen slova vce bod.

Hry s prvky matematiky, potn Jde o hry rozvjejc schopnost jednoduchch poetnch kon (stn, odtn), cvic odhad pravdpodobnosti a logick

uvaovn.

Ztracen msta

Karetn hra pro 2 hre od 10 let. V prbhu hry hri vytvej expedice, ne kad expedice se vyplc je nutno dobe propotat. Vyhrv ten, kdo zskal po tech kolech nejvce bod.

Rummikub

Rummikub je originln, celosvtov znm spoleensk hra s sly, ve kter se pravideln jednou za dva roky pod mistrovstv svta. Ve he se tvo seln kombinace, kter pomhaj hrm zskat co nejvt poet bod. Hra m jednoduchou ppravu a velmi kvalitn komponenty. Pravidla jsou snadno srozumiteln, take vm u nic nebrn uplatnit svj dvtip a kombinan schopnosti. Clem hry je zbavit se vech kamen tvoenm skupin i postupek z sel. Kdo m na konci hry nejvy skre, vyhrv. Hra je urena pro 24 hre od 7 let a trochu pipomn olky. Oproti nim vak vyaduje mnohem rychlej uvaovn a matematick schopnosti pedevm prci s sly.

Bluff

Hra pro 26 hr od 10 let. Hra o blafovn a hdn. Hr hod kostkami a odhaduje, kolik padlo kterho sla na vech kostkch ve he. Dal hr me zvit hodnotu nebo zpochybnit odhad pedchozho hre. Pokud udl nesprvn rozhodnut, ztrc kostky. Vyhrv hr, ktermu zbude na konci hry alespo jedna kostka.

23

DaVinci Code

Hra pro 26 hr od 10 let. Clem hry je odhalit protihrv kd sloen z sel 011 ern a bl barvy. Kad hr si na zatku hry vylosuje tyi sla, kter si sead dle hodnoty (ern m pednost ped blou). Zbyl se zakryt umst doprosted stolu. Na zatku tahu si hr jednu slici vylosuje a sna se uhodnout nkter z protihrovch sel. Pokud je odhad sprvn, mus soupe tuto slici odhalit. Hr na tahu me pokraovat nebo si rozit svj kd o vylosovanou slici a ztit tak soupei situaci. Pokud ji napoprv neuhodne, umst vylosovanou slici na patin msto ve svm kdu.

6 bere

Clem hry je zbavit se vech oslovanch karet v ruce. Hri zanaj s deseti kartami a zbavuj se jich pelivm vykldnm do ad. Ale pozor! est karta v ad bere celou adu. Vtzem se stv hr, kter na konci hry posbr nejmn bch hlav.

Logick hry Prvky logickho uvaovn jsou dominantn pro vet nsledujcch her. Mezi ne uveden by patily nap. i achy nebo

dma. Uvdme zde nkolik zajmavch her, kter nejsou bn, ale nemly by uniknout va pozornosti.

Othello

Hra pro 2 hre od 10 let. Hri pokldaj kameny na hrac desku tak, aby vdy otoili alespo jeden soupev kmen. Vyhrv hr, kter m na konci hry vce kamen sv barvy. Pi he cvite logick mylen, trnujete taktiku a strategii.

Go

Tradin japonsk hra pro 2 hre od 6 let. Go je strategick a kombinan deskov hra, kter se hraje na hernm plnu s rznou velikost ernmi a blmi kameny. Pravidla Go jsou velice jednoduch. Je jich celkem 6 (zahjen partie a stdn tah, zajmn kamen, zkaz sebevrady, zkaz opakovn situace na desce boj o Ko, ukonen partie, potn vsledku) a daj se vysvtlit bhem 5 minut. Go je hra umoujc ohromn mnostv kombinac (dov nkolikrt vce ne achy), nicmn jej filozofie je postavena tak, e ji mohou hrt okamit i hri, kte se teprve nauili pravidla.

Hlavolam Cube 21

Jedn se o hlavolam v zkladnm tvaru pipomnajc Rubikovu kostku, ale s jinm typem oten i podob jednotlivch dlk ne jsou u klasick rubikovky. Jde o esk vynlez.

Go Getter (koka a my, Zem a voda)

Hra Koka a my (nebo variace s nzvem Zem a voda) je uniktn logick hra podporujc dtsk logick mylen a obrazotvornost. Pedstavuje 24 rznch kon a 1001 monch een od tch nejjednoduch po ty velmi nron. Hrac zkladna m po obvodu celkem 12 symbol (figurek). Clem hry je do pole 33 vloit 9 kamen s vyobrazenmi cestikami tak, aby byly spojeny symboly podle zadn. Muste dvat pozor, jak symboly (figurky) spojujete! Napklad je v zadn uvedeno, e nesmte spojit souvislou cestou koku a psa. Pro kad kol existuje nkolik monch een. Jedno z een je vdy uvedeno na zadn stran kolu.

Tantrix

Tantrix sestv z hracch eton, kdy clem je tvoen uzavench lini danch barev. S kadm dalm etonem roste i obtnost een. Existuj rzn rovn obtnosti od 4 let a po sady uren pro dospl. Tantrix nen jen napnav strategick hra pro celou rodinu, ale i sbrka hlavolam, kter nabz zbavu pro kadho. Navc mohou Tantrix pouvat rodie a uitel jako vbornou mnohostrannou pedagogickou pomcku, s n lze dtem ve smyslu koly hrou Jana mose piblit zbavnou formou nap. geometrick tvary a formy, seskupovn a klasifikaci objekt i teba dve tolik obvan mnoiny. Navc s