Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc

1.

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

2.

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC. , [email protected] ::

Vývoj veřejné správy v českých zemích

3.


LITERATURA

Vaněček V.: Dějiny státu a práva v Československu, Orbis 1964Pavlíček V.: O české státnosti: úvahy a polemiky, 1, Karolinum 2002Pavlíček V.: O české státnosti: úvahy a polemiky, 2, Karolinum 2002Schelle K.: Vývoj veřejné správy (v letech 1848-1948), Eurolex Bohemia 2002Lacina K., Čechák V.: Vývoj systémů veřejné správy, Professional Publishing 2002Malý K. a kol.: Dějiny českého a československého práva do r.1945, Linde 1996-III.vydání 2003Bílý J.L.: Právní dějiny na území České republiky, Linde 2003Čechák V.: Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945-2004), Eupress 2004Lacina K., Čechák V.: Evropské systémy veřejné správy, Eupress 2005Schelle K.: Dějiny české veřejné správy. Plzeň, Aleš Čeněk, 2009

4.


MOC

nositel = suverén

││

Správa = Výkon moci

5.


SPRÁVA(veřejná správa)

státní samospráva církevní správa panovnická

6.


státnípanovnická

centrální územní předmětná

(země,kraje,župy) (horní,mincovní)

7.


SAMOSPRÁVA

územní profesní (cechy,bratrstva, profesní komory)

obec zájmová

vyšší územní celky „zvláštní“ (univerzity-vysoké školy) (kraje,župy,země) (církevní)

8.


tzv. Říše Sámova623 →

631 Vogastisburg

659

Velkomoravská říše 830

906

Raný knížecí stát (český)

867/8

50. – 60. léta XI.století

9.


ŘÍŠE SÁMOVA

?? 623 659 ??

Snad kmenový svaz

rodová kmenová struktura

počátky (přechodné) „knížecí“ družiny

10.


ŘÍŠE VELKOMORAVSKÁ poč. 9. stol. 906 Mojmír I. 830 – 846 Cyril a Metoděj 863 – 864

Vazalský – Manský systém (ekvivalent – Hradského)

Dux (Rex) Soudní zákon pro laiky

optimates (urození) milites (bojovníci) byz. nz. Ekloga

nestálé centrum

lokální správa - hrady (hradiště) Anonymní homilie Nomokánon byz. nz. Synagogae

úřady: župan dvorský (správce dvora) taverník (správce financí) Poč. církve: svěcení kněží číšník - není „vlastní“ správa stolník (působení při „hradech“, „dvorech“)

11.


Správa: franský vzorDux – knížeRex - král

Dvorské sjezdy: šlechta

církev (vysoký klerus)optimatesmilites

Břetislav I. – 1034-1055Dekret 1035 – Hvězdno

hradský systém patrimonialní dědičná držba půdy

hradský soudce

vladař (obyvatelstvo v okolí hradu)

12.


camerarius (komorník) – správce pokladny

renátor (lovčí – lesník) – správce lesů

iudex (soudce)

marescaelus (maršálek) – podkoní

palatinus – správce paláce

Salzburk, Řezno (Regensburg)Církev Papež

973 biskupství-Praha-Mohuč (Mainz)

Arcibiskupství Kláštery

Řády Biskupství

Archipresbyterové-hradští kněží arcikněží

13.


ČESKÝ STÁTPrvní polovina 9. století

Bořivoj I. - 867/8 - 888/9 1085 – král – Vratislav I.

ad personam 1158 – král – Vladislav II. (I.)

1198 – král – Přemysl I. Otakar – dědičně

Úprava vztahu „Čechy – Říše“

Zlatá bula sicilská – 1212 Fridrich II. Zlatá bula Karla IV. – 1356

„Vládní struktura“Čechy – království

Morava – Markrabství - údělná knížectví

14.


Poslední Přemyslovci – Lucemburkové

Následnictví:

1055 - Seniorát (Břetislav I.)

1216 - Primogenitura (Přemysl I. Otakar)

1341 dtto

1348 dtto

právo (neprovdaných) žen v případě neexistence mužského potomka

právo volit krále v případě vymření dynastie

15.


Úředníci

Zemský hejtman (zastupuje panovníka) místodržící komorník – finance sudí písař – zemské desky

nejvyšší purkrabí

Dvorské Zemské

úřady

maršálek (záležitosti šlechtické cti)sudí (lenní věci)kancléř (správa dvorské kanceláře – pečeť)

stolníkčíšníkdveřník

16.


Vrchnostenská správa

- analogie centrální rychtáři (fojtové) - vesnický soud

colloquia generále (dvorské sjezdy) - zemský sněm

zemský soud

královská rada

17.


Krajská správa

12 krajů: Pražský (Kouřimský) Slánský Žatecký(13) Bechyňský Prácheňský Plzeňský

Písecký Rakovnický Litoměřický Boleslavský Hradecký

Chrudimský Čáslavský

Krajské sněmy

iudices provinciales (krajští soudci) - soudní výkonná

purkrabí

18.


Města

Královská - spravuje a) král b) komoří (podkomoří)

VěnnáPoddanská

Horní – královský mincmistr

Dozor: podkomoří jmenuje „městskou radu“ consules (konšelé)

král rychtář purkmistr

primas, primator – první z purkmistrů v roceměstský soudCechy – cechovní privilegiaBratrstva – mimo územní celky

Norimberské – jiho.Magdeburské – sever.

19.


1438- 1620

1436 - 1437 Zikmund

1438- 1439 Albrecht II. Rakouský

1453- 1457 Ladislav Pohrobek

1458- 1471 Jiří z Poděbrad

1471- 1516 Vladislav II. Jagellonský

1516 - 1526 Ludvík Jagellonský

20.


1526 - 1564 Ferdinand I.

1564 - 1576 Maxmilián II.

1576 - 1611 Rudolf II.

1611 - 1619 Matyáš

1619 Ferdinand II.

1619 - 1620 Fridrich Falcký

21.


1440 - Mírný list – mezi katolíky a kališníky

(leden) vláda „landfrídů“

březen východní Čechy: 4 landfrídy (kališnické)

vedený – Hynek Ptáček z Pirkštejnaod r. 1444 v čele – Jiří z Poděbrad

1448 - Jednota Poděbradskáobsazení Prahy (Menhart z Hradce)

1449 - Jednota Strakonická

1452 - Jiří z Poděbrad – zemský správce

22.


UHRY

1440 - Jiskra z Brandýsa – na pozvání královny Alžběty

1445 - Kapitánská správa (7 oblastí)

1446 - Zemský správce Jan Hunyadi

1452 - Ladislav Pohrobek – uherský král

23.


1436 – nástupnictví jen částečné

1438 – potvrzení - volba

1453 – volební „kapitulace“

1471 – - korunovace

vyvážené „postavení“ stavů

24.


Instituce hejtmanů – Čechy Morava

Slezsko – vrchní slezský hejtman supremus capitanus (1474)

Horní Budyšín Lužice - fojt

Dolní Lubín

1461- OpavskoKrnovsko hejtmanstvíKladsko

25.


STAVYDo poloviny XV. století otevřené - panský

- rytířský přístup k úřadům - městský

1437 – nejvyšší purkrabí „volně“

nejvyšší komorník sudí panský

nejvyšší písař - rytířský

hofmistr království českého – 1453 (předseda královské rady)

hofmistr královského dvora – 1458

podkomoří – městský (rytíř) – Staré Město pražské

maršálek (dvorská) – dědičné - (z Lipé – 1620)

26.


ZEMSKÉ ZŘÍZENÍ - VLADISLAVSKÉ

1487 - Ustavení komise „k sepsání zemského práva“- neuspěla

1497 - nová komise - souhlas panovníka

1499 - Zůstávání Bratislavské

1500 - Vyhlášen „sněmem“

1502 - slíbil „panovník“ dodržovat a prosazovat

27.


Definitivní redakce:

Petr ze Šternberka

Zdeněk

Albrecht Rendl z Oušavy

28.


ZEMSKÁ ZŘÍZENÍ

Čechy:

Vladislavské – 1500

doplněné 153015491564

Morava:

Znojemské 1539

doplněné 1545 1604

29.


ZEMSKÉ SNĚMY

český: odňata iniciativa moravský: iniciativa zůstává

stavy:

prelátský prelátskýpanský panskýrytířský rytířský

města: privilegovaná města: všechna královská (7)

1709 – tři pražská 1711 – právo sedět

30.


CENTRÁLNÍ INSTITUCE

Tajná rada

Dvorská rada

Dvorská komora

Dvorská rada vojenská

Dvorská kancelář

31.


1526

TAJNÁ RADA

- osobní poradní orgán panovníka

- zahraniční politika3 – 5 členů

předseda: panovník

32.


DVORSKÁ RADA

- nejvyšší soudní odvolací instituce (1526 →

vzniká – z dvorské rady Rakouské

předseda: rakouský maršálek

1537 → omezená působnost na Rakousko

1556 → císařská dvorská rada

předseda: president

kromě soudní i poradní působnost

33.


DVORSKÁ KOMORA

- orgán pro správu financí

- poradní a dohlédací instituce panovníka

v čele: superintendant

+ čtyři „radové“

(stálý aparát)

34.


DVORSKÁ RADA VOJENSKÁ

- personální zajištění (verbování)

- výzbroj,výstroj

- fortifikace

poradní orgán panovníka

ustavení 1556

(stálý orgán)

35.


DVORSKÁ KANCELÁŘ

- správní písemnosti- osobní písemnosti panovníka, dvorské i tajné rady

vzniká – z kanceláře rakouské v čele: nejvyšší dvorský kancléř

oddělení pro jednotlivé země v čele: sekretáři

1530 → český vicekancléř

uherský

1537 omezení na „rakouské země“1556 → Říšská dvorská kancelář

36.


ČESKÁ (KRÁLOVSKÁ) KANCELÁŘ

doba před r. 1420: instituce panovníka i šlechty po r. 1438 → instituce panovníka i „stavů“

v čele: „nejvyšší kancléř království“

do r. 1471: probošt vyšehradský

od r. 1471: cancellarius regni Bohemiae

od r. 1491: supremus cancellarius regni Bohemiae

37.


KANCLÉŘ

je držitelem velké panovnické pečeti

1509 – pečeť odňata

1510 – stanovení stavovských relátorů

1530 – pečeť vrácena

38.


KANCELÁŘ

sídlo Praha:

- soustředí všechny písemnosti mezi zemí a panovníkem

- vyřizuje agendu zemského sněmu

- je kanceláří pro „ostatní“ země „Koruny“

1618 – část „kanceláře“ do Vídně

39.


ČESKÁ KOMORA – 1527 (1530, 1548)

úřad „pro zlepšení korunního hospodaření“

- kolegium radů (5) jmenování panovníkem- v čele: nejvyšší (starší) rada

president komory 1548

písemná agenda - sekretář

český německý 1548

expedice

40.


9. XI. 1620 Maxmilián Bavorský

15. XI. Karel z Lichtenštejna- plnomocný komisař

17. II. 1622 královský místodržící (gubernátor)

12. VII. 1624 sbor poradních

Od 1625 místodržící

41.


1631 – 32 saská vojska v Čechách

1635 odstoupení Lužice (Jan Jiře)

1645 náboženská svoboda v Uhrách (v Linci)

42.


Po r. 1620 – OZZ likviduje

stavovské krajské sjezdy (sněmíky)

zůstává:

krajský hejtman (5 let)

- veřejná správa + vyjmenované soudní z. - berně - vojenské záležitosti

43.


1623 - Velká „kaláda“

- Lichtenštejn - Valdštejn

- J. De Witt

1624 - Česká dvorská kancelář Vídeň

1627 - Povinnost „konvertovat“ nebo „emigrovat“ do 31.8. 1628

44.


1627 – V. 10. Obnovené zřízení zemské

- český trůn dědičně habsburský- sněm projednává „jen“ věci předložené panovníkem- duchovní stav uveden na sněm- města na sněmu „jediný“ hlas- jediné náboženství – katolické- němčina zrovnoprávněna s češtinou

1628 - Morava

- Moravské zřízení (do r. 1671)

45.


1640- Deklaratoria a novely Čechy

1650 Morava

- zákonodárství plně v rukou panovníka(do r. 1637) – Čechy

- na Moravě – sněm stále

46.


1619 – Ferdinand II. (Štýrský)

1619 – 1620 Fridrich Falcký

1620 – 1637 Ferdinand II.

1637 – 1657 Ferdinand III.

1646 -1654 Ferdinand IV.

1657 – 1705 Leopold I.

1705 – 1711 Josef I.

1711 – 1740 Karel VI.

47.


1740- 1780 Marie Terezie

26.11. 1741 Praha obsazena bavorským vojskem

7. 12 1741 Karel Albert –

? 1742

1780 – 1790 Josef II.

1765 - mladší spoluvladař

1790 – 1792 Leopold II.

1792 - 1835 František I.

1835 - 1848 Ferdinand V.

48.


CÍSAŘOVÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ

1741 - 1745 Karel Albert

1745 - 1765 František I. Lotrinský

1765 - 1790 Josef II.

1790 - 1792 Leopold II.

1792 - 1806 František II.

49.


CÍSAŘOVÉ RAKOUSKÉHO CÍSAŘSTVÍ

1804 - 1835 František I.

1835 - 1848 Ferdinand I.

50.


PRUSKO FRANCIE RUSKO 1740 1715 1740-1741 Ivan IV.

Fridrich II. Ludvík XV. 1786 1774 1741-1761 Alžběta I. 1761-1762 Petr III.

1762-1796 Kateřina II. 1786 1774 1796-1801 Pavel I.

Fridrich Vilém II. Ludvík XVI. 1797 1792 1801-1825 Alexandr I. 1825-1855 Mikuláš I. 1797 1792 Fridrich Vilém III. republika 1840 1800

první konzul 1804 Napoleon

císař 1814

Ludvík XVIII. 1824

1824 Karel X.

1830

1830 > Ludvík Filip I. 1848 Orleánský

51.


VÁLKY SLEZSKÉ

1740 (16.12.) - 1742 (11.6.) 1.

Vratislavský mír –

1744 (8) - 1745 (12) 2.

Drážďanský mír

1756 (26.8.) - 1763 (15.2.) 3. (sedmiletá)

Hubertsburský mír

Ztráta: Kladsko, Slezsko výjimka: Opavsko, Těšínsko, Krnovsko

52.


1350 Maiestas Carolina

1500 Vladislavské zřízení zemské

1618 Ústava „České konfederace“

1627 (8) Obnovení zřízení

1804 Císařství rakouské

1848 Pillersdorfova ústava (dubnová)

1848-9 Ústava „sněmu“

1849 Stadionova ústava

53.


1747- 1757 Tereziánský katastr (daně)

1750 → jednotná zlatková měna

1754 První sčítání lidujednotný systém měr a vah

1762 Papírové peníze

54.


1774 – Reforma školství

Triviální školy (obce) - česky

Hlavní školy (větší města)

německy

Normální školy (hl.město)

55.


Polovina XVIII. – formování názorů „kameralistů“

- Johan von Justi – katedra „kamerálních věd“

- Joseph von Sonnenfels – poradce Josefa II.(osvícený panovník)

56.


CHARAKTER SPRÁVNÍCH REFOREM

základní rysy: centralizace

specializace

postátnění

byrokratizace (kvalifikace)

57.


CENTRÁLNÍ SPRÁVA

1728 - Nařízení o podpoře manufaktur

cla na dovoz man. Zboží

1739 - Generální cechovní artikule

1751 - První soukromá banka (Brno)

58.


1742 zřízena:

Tajná, domácí, dvorská a státní kancelář

Státní kancelář pro správu zahraničních záležitostí

(vydělením z rakouské dvorské kanceláře)

59.


1749- Nejvyšší soudní úřad

senáty pro: České země

Dolní Rakousy

Horní Rakousy

60.


1745 – reorganizace Dvorské válečné rady

1746 - reorganizace Generálního válečného komisariátu

1753 Dvorská válečná rada:

- militare publico-politicum

- militare judiciale

- militare oeconomicum

61.


1743 - Obnovení (nikdy nezrušených) komerčních úřadů ( zemských)

1746 - Universální komerční direktorium (Vídeň) 1753 začleněno do „Direktoria...“

1745 - Dvorské direkční kolegium pro mincovnictví a hornictví 1757 spojeno s „Direktoriem...“

1749 - Komerční konsesy (v jednotlivých zemích) + manufakturní úřad – Morava

1753 manufakturní kolegium - Čechy

62.


1760 Státní rada:

složení: 3 ministři (panský stav) 3 státní radové (rytířský stav) referendář

- poradní orgán

kompetence: české a rakouské země

od dob Josefa II. i Uhry

63.


CENTRÁLNÍ SPRÁVA

1749 – Directorium in publicis et cameralibus (zrušeno 1761) (politický orgán: české + rakouské země)

konference: nejvyšší instance:

předsedá: Marie Terezie František Štěpán

zrušena: česká, rakouská dvorská kancelář

64.


1757 Concenssus in commercialibus et manufacturisticis

(spojuje dosavadní „manufakturní kolegium“ s komerčním konsensem)

kraje: komerční inspektoři manufakturní komisaři

1762 Komerční rada pro obchod a průmysl

(Vídeň- poradní)

1772 Komerční komise (místo „koncensů“) – zrušeny 1776

65.


1761- Česká a rakouská Dvorská kancelář

český - nejvyšší kancléřnejvyšší politický úřad

rakouský – první kancléř

Finanční správa: Dvorská komora

Generální pokladna

Dvorská účetní komora

66.


1767 Deputace pro státní hospodářství (zrušena 1774)

(česká + rakouská dvorská kancelář + komerční rada)

Státní hospodářství – nejdůležitější předmět činnosti politické správy

: populace, zemědělství, chov dobytka

výroba všeho druhu, spotřeba

mýtné tabulky kontingenční

67.


1800 Státní a konferenční ministerstvo (zrušena „Státní rada“)

departementy: zahraničí - státní kancléř

vojenský a námořní - ministr války

vnitřní - dirigující státní ministr

podřízeni: teritoriální dvorští kancléři český,rakouský,uherský, sedmihradský (italský)

68.


CENTRÁLNÍ SPRÁVA

1782 – Tajný kabinet – koordinace centrálních institucí v čele: kabinetní ministr

- opět: Spojená česko-rakouská dvorská kancelář politická + finanční správa

1790: Česko-rakouská dvorská kancelář „jen“ politická správa

1791 zrušena ... 1797 obnovena

1792 – Directorium in cameralibus germanicis et hungaricis

et in publico-politicis germanicis(zrušeno 1797)

69.


CENTRÁLNÍ SPRÁVA

1802 – Spojená dvorská kancelář v čele: nejvyšší kancléř

- politická a správní agenda

- Nejvyšší soudní úřad justiční správa + nejvyšší soud

70.


1808 - obnovena „Státní rada“(zrušeno Státní a Konferenční

ministerstvo)

její sekce:

- celková státní správa - finanční správa - zákonodárství a soudnictví - vojenské záležitosti

v čele sekcí: „ministr“

71.


1814 - Konferenční rada později: Státní konference

↓nadřízena Státní radě

předseda: císař

1836 – vzrůst významu

předseda: arcivévoda Ludvík + arcivévoda František Karel kníže Metternich hrabě Kolowrat-Libštejnský

Státní rada: jen „radové“ (nikoliv „ministři“)

72.


FINANČNÍ SPRÁVA

1802 - Dvorská komora

1811 - Všeobecná dvorská komora v čele: president

slučuje: Ministeriální bankodeputace Kreditní dvorská komise

Dvorská komora Komerční dvorský úřad

73.


1790 Finanční a komerciální dvorský úřad

(oddělen od státní politické správy) 1815 Komerční dvorská komise (do r. 1824)

→ Všeobecná dvorská komise

74.


1797 Finanční dvorský úřad

v čele: ministr financí, president dvorské komory

kompetence: komorní bankalní záležitosti

komerční

75.


ZEMSKÁ SPRÁVA

1748 - Královské deputace a komory (zrušena „místodržitelství“)

královské representace

Čechy: předseda + čtyři místodržící

Morava: předseda + dva místodržící

(existují v omezené míře i původní zemské instituce)

76.


1762 - Gubernia:

České zemské guberniumpresident – nejvyšší purkrabí

Moravské zemské guberniumpresident – moravský zemský hejtman

Královský úřad (Slezsko)president

(klíčový orgán státní správy v zemi)

77.


1771 České zemské guberniumgubernium publiticisgubernium iudicialibus

1782-3 Moravsko-Slezské gubernium

1783 Zrušeny „stavovské výbory“ – agenda přechází na

gubernia

stavovští úředníci již nejsou členy gubernií

nově dva „stavovští deputovaní“ = guberniální radové

78.


1785 a dále: ustavena „presidiální oddělení“

departmenty – tématicky určené

v čele: guberniální radové

Grémium guberniálních radů(kolegiální orgán)

79.


nejvyšší kancléř

kancléř plénum

místokancléř kanceláře

8 radů

80.


publicaagenda

judicialia

místokancléřpolitický 2 radové

senáty kancléř

soudní 6 radů

81.


ZEMSKÁ SPRÁVA

Samospráva:

1790 – obnova „Zemských výborů“

zrušena účast „deputovaných“ v guberniích

aktivizace sněmů (stavů) – desideria (přání) gravamina (stížnosti)

„neformální“ setkávání se stavů

82.


KRAJSKÁ SPRÁVA

1731 – Instrukce Karla VI.

zvýšeny kompetence vůči:

- patrimoniím

- královským městům

- manufakturám

83.


1744 - Slezsko: tři kraje

1748 - Systemální patent“: vnitřní organizace úřadů

honorovaní: stavy/stát

1749 – Hejtman – nemusí být z „kraje“

84.


1751:

- Krajské úřady se stávají „řádnou“ institucí správy

- zrušení instituce „dvou“ hejtmanů

- hejtmanhonorováni státem

- sekretář ale hejtman – vždy „český“ šlechtic

- roční „jmenování“ – potvrzování

- krajský adjunkt

85.


1784:

- rozšíření pravomocí

- hejtman ↔ guberniální radové postátnění - většina členů úřadu placena „státem“ krajské správy - upevnění struktury úřadů

86.


STRUKTURA KRAJSKÝCH ÚŘADŮ

Krajský hejtman Krajský protokolista

Krajští komisaři (3) kancelisté (2)

Krajský sekretář praktikanti

87.


PATRIMONIÁLNÍ SPRÁVA

1748 – dohled ze strany krajů

1773 – přezkoušení „vrchnostenských“ úředníků

1781 – zúžení rozsahu patrimoniální správy

1789 – ustavení „katastrálních obcí“

88.


PANSKÁ KANCELÁŘ Hlavní úřad: stavby, cesty, militaria, školní atd. dohled

vyhlašování nařízení, vyhlášek státu policejní věci silný

Soudní úřad: pozemkové knihy, pozůstalost spory, žaloby střední

Hospodářský úřad: správa statků atd. slabý

89.


90.


91.


92.


Documents

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc