Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování

výsledků žáků

K. Starý Setkání s fakultními školami

České Budějovice17. 12. 2010

Obsah přednášky

• Příklad spolupráce v projektech • Výzkum profesního rozvoje učitelů • Závěry a doporučení • Diskuse

Činnost UK PedF ÚVRV

Centrum základního výzkumu školního vzdělávání (UK + MUNI, do r. 2011)

• Odborný časopis Orbis scholae od r. 2006• Vychází 3x ročně (jedno číslo v AJ) • Monotematická čísla např. 3/2008

Škola jako učící se organizace• Plné texty dostupné na: www.orbischolae.cz

Projekt PedPsy

• UK, JČU, ZČU, TUL• 2005 - 2007• „Pedagogické dny“ • Vašutová, J. Vzděláváme budoucí učitele :

Nové trendy k pedagogicko-psychologické přípravě učitelů. Praha : Portál, 2008.

Projekt INOSKOP

• 2006 -2008 spolupráce s 12 pražskými školami • Semináře (jednodenní pravidelné a výjezdní

dvoudenní pro 3 „sborovny“ - Pedagogika ve škole )

• Konference - sborník Pedagogický rozvoj školy• Kniha Učitelé učitelů : Náměty na vzdělávání

vlastního učitelského sboru.

Resortní výzkum pro MŠMT

Zadání: Metodická podpora učitele, nové organizační formy práce směřující k postupnému přechodu k vzdělávacím strategiím, které naplňují individuální rozvoj potřeb žáka. Podpora systému Učící se škola.

Výstup: Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., Duschinská, K., Schollert, R.

Podpora práce učitelů : Profesní rozvoj učitelů jako prostředek ke zlepšování výsledků žáků. Praha : Karolinum, 2011.

Doporučení Rady EU pro EK a národní vlády k profesnímu rozvoji učitelů (2009):

• vysoce kvalitní programy vzdělávání učitelů • pravidelné posuzování individuálních potřeb

profesního rozvoje učitelů • všichni noví učitelé by se měli zúčastnit

programu zaškolení• rozšířit možnosti výměny zkušeností mezi

učiteli a řediteli na vnitrostátní a mezinárodní úrovni

Doporučení Rady EU (2009):

Přezkoumat úkoly vedoucích pracovníků škol a zajišťování jejich podpory, zejména s cílem ulehčit jejich pracovní úkoly administrativní povahy, aby mohli zaměřit pozornost na vytváření celkových podmínek pro výuku a přispívat k vyšší úrovni dosahovaných výsledků.(Úřední věstník Evropské unie. 2009/C)

Analýza plnění strategických cílů Národního programu rozvoje vzdělávání - Bílé knihy

• „je nutné nově koncipovat vysokoškolskou přípravu učitelů i jejich další vzdělávání, systematicky podporovat jejich práci, zvyšovat jejich motivaci pro angažování se v osobním rozvoji i v rozvoji školy a učinit učitelskou profesi přitažlivou.“ (BK 2001)

• „chybí explicitní upřesnění toho, co očekáváme od učitelů, jakou práci a v jaké kvalitě mají zvládnout.“ (Analýza BK 2009).

Mezinárodní výzkum OECD TALIS 2009

• Teaching and Learning International Survey• 2007-2008 ve 24 zemích (bez ČR) • Dotazníkové šetření mezi učiteli • Výstupy: – Technical Report 2008– Thematic report on Teachers´ Professional

Development

Oblasti, ve kterých učitelé vyjadřují nejsilnější potřebu profesního rozvoje (seřazené sestupně):

1. Vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 2. ICT dovednosti 3. Zvládání žáků s výchovnými problémy4. Výukové strategie 5. Oborové znalosti 6. Poradenství žákům7. Standardy obsahu a výkonu8. Postupy hodnocení žáků 9. Vyučování v multikulturních podmínkách 10. Řízení třídy 11. Školní administrativa a management

http://www.oecd.org/TALIS

Zapojení učitelů do aktivit profesního rozvoje za období posledních 18 měsíců (OECD TALIS 2009)

Účast českých učitelů na programech dalšího vzdělávání (alespoň 1 den za poslední 3 měsíce: průměr ostatních 40 % x ČR 30 % - OECD PISA 2000)

Formy profesního rozvoje podle četnosti a vnímané efektivity (TALIS 2009)

1. Neformální rozhovory na pracovišti přispívající ke zdokonalování výuky

2. Kurzy a workshopy dalšího vzdělávání3. Samostudium odborné literatury vztahující se

k výkonu profese učitele4. Konference a odborné semináře o vzdělávání 5. Zapojení do sítí profesního rozvoje6. Akční výzkum (individuální i skupinový)7. Mentoring nebo kolegiální hospitace8. Návštěvy v jiných školách9. Kvalifikační studijní programy

Aktuální výzkumy v ČR

• UIV – rychlá šetření

• Factum Invenio – dotazníkové šetření

• McKinsey – přehledová studie

• ÚVRV – kvalitativní studie

Odhad podílu učitelů na DVPP podle druhu školy(UIV 2010)

Factum Invenio 2009: Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků…

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/predpoklady-a-vzdelavaci-potreby-pedagogu?source=rss

Kurzy DVPP 9 z 10 učitelů hodnotí je považuje za důležité.7 z 10 učitelů považuje nabídku za dostatečnou. 6 z 10 se jich aktivně účastní z důvodu:• Zvyšování kvality své práce (36 %) (1.st. ZŠ 45 %; JČ

52 %)• Obecný zájem o obor (35 %) (G 44 %; )• …• Setkání s kolegy, vzájemná podpora (pouze 4 %)

McKinsey 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství : fakta a řešení

• Za výsledky nejlepších výchovně-vzdělávacích systémů stojí cílenější důraz na kvalitu výuky ve třídách.

• 67 % učitelů shledává příležitosti ke školení jako uspokojivé, i když pouze 20–35 % učitelů se v posledních dvou letech nějakého školení zúčastnilo, kdežto v zemích EU je to v průměru 40–60 %.

• http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/index.asp

Doporučení McKinsey

• „učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji svých schopností prostřednictvím profesní spolupráce a sdílení nejlepší praxe.“ (McKinsey, 2010, s. 31).

Výzkum UK PedF ÚVRV

Případová studie základních škol – kvalitativní přístup (rozhovory, pozorování, analýza dokumentů)

Skupinové rozhovory s řediteli a zástupci středního managementu škol

Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., Walterová, E. Česká základní škola : Vícepřípadová studie. Praha : Karolinum, 2010.

ZDROJE DAT A POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY A NÁSTROJE

pozorování ↓

školaučitelé

žáci

vedení školy

↑analýza dokumentů↑

↓ dotazování

dotazník klimatu třídy

indiv. rozhovory

rodiče

obec

veřejnost

terénní poznámky

záznamové archy pro pozorování výuky ve třídě

ŠVP sešity, písemky, apod.

videozáznamyvýuky

ohniskové skupiny

dotazník rodiče

dotazník klimatu učitelského sboru

výsledky v testech

výroční zprávy

inspekční zprávy autoevaluace

Hlavní zjištění

• Ve vzdělávacím systému jsou pociťovány vážné strukturální nedostatky: nemotivující kariérní systém a absence činnosti regionálních metodických sdružení.

• Profesní rozvoj učitelů je ztotožňován hlavně s dalším vzděláváním a podceňuje odbornou spolupráci ve škole.

• V nabídce programů DVPP převažují krátkodobé akce bez systémového propojení, některé oblasti vzdělávání nejsou nabídkou pokryty.

Závěry a doporučení

• Za konečný cíl a kritérium posuzování potřebnosti a kvality programů profesního rozvoje považovat učení žáků.

• Vytvořit kariérní systém, který by umožňoval učitelům profesní růst nejen jako předpoklad pro výkon specializačních činností, ale i v oblasti pedagogického mistrovství při výuce ve třídě.

Závěry a doporučení

• Profesní rozvoj učitelů je potřeba rozvíjet vyváženě jak z interních zdrojů (pojetí učící se školy), tak pomocí zdrojů externích (vzdělávání na zakázku, poradenské služby).

• Jako efektivní se jeví oborově specifická podpora (didaktické znalosti učitele) nebo podpora konkrétně tematicky zaměřená.

Otázky, komentáře?