Profesní vzdělávání sociálních kurátorůJihlava 1.12.2009

Ing. Marie Nápravníková

Právní úprava pomoci v hmotné nouzi vychází z právních předpisů schválených v

roce 2006 příslušné zákony byly publikovány ve Sbírce

zákonů v částce 37 dne 31. března 2006 z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním

minimu z. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi z. č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona pomoci v hmotné nouzi

Právní úprava pomoci v hmotné nouzi velmi úzce s pomocí v hmotné nouzi souvisí

z. č. 113/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony

z. č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

prováděcí vyhláška MPSV vydaná na základě ustanovení § 80 zákona o PvHN (dietní stravování)

Životní minimum – důvody nové úpravy od r. 1991 společensky uznaná hranice

minimálních příjmů, po níž nastává stav hmotné nouze kritérium posuzování sociální potřebnosti určování příjemců a výše dávek státní sociální

podpory kritérium výše příjmů v jiných oblastech

potřeba přiblížení evropskému pojetí součást reformy veřejných financí

Hlavní principy nové úpravy změna současného dvousložkového

životního minima na jednosložkové vymezení potřeby finančních prostředků na

výživu a ostatní základní osobní potřeby potřeby na bydlení jsou zohledněny v systému

státní sociální potřeby a doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi

degresní charakter životního minima – promítnutí tzv. úspory z počtu

zavedení institutu existenčního minima

Životní a existenční minimum – předmět úpravy (§ 1 ŽaEM) životní minimum

minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb

existenční minimum minimální hranice peněžních příjmů fyzických

osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití

Základní pojmy jednotlivec

osoba, která není společně posuzována s jinými osobami

společně posuzované osoby (§ 4 – viz dále) byt

soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavek na trvalé bydlení

Společně posuzované osoby (§ 4) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti manželé (registrovaní partneři) rodiče a nezletilé zaopatřené děti nebo

zletilé děti, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami

jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Společně posuzované osoby (§ 4) nezletilé nezaopatřené dítě

svěřené do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu se posuzuje s tímto rodičem

svěřené do společné nebo střídavé péče rodičů se posuzuje s tím rodičem, se kterým má být posuzováno na základě souhlasného prohlášení rodičů – prohlášení lze měnit nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce

posuzuje se vždy společně s rodičem, který prohlašuje pro účely daně, že spolu trvale žijí a uhrazují náklady na své potřeby

Společně posuzované osoby (§ 4) - rodič za rodiče se považuje rovněž osoba, které

bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (není posuzováno společně s rodičem)

za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy

jiné osoby než rodiče rozhodnutí soudu o osvojení dítěte

Společně posuzované osoby (§ 4) - rodič

rozhodnutí orgánu SPO o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení

rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče

rozhodnutí orgánu SPO o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem

rozhodnutí soudu o předběžném opatření

Společně posuzované osoby (§ 4) nezaopatřené dítě se neposuzuje s rodiči

pokud je na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež

plné přímé zaopatření poskytuje-li tento ústav dětem stravování,

ubytování a ošacení

Společně posuzované osoby (§ 4) v případě konkurence okruhů společně

posuzovaných osob má přednost společné posuzování rodičů a

nezaopatřených dětí v ostatních případech stanovení podle

souhlasného prohlášení osamělý rodič společně užívající byt se

svými rodiči se posuzuje i s dítětem společně s rodiči

Společně posuzované osoby (§ 4) společně se posuzují osoby, pokud se

přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních důvodů či z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení

Společně posuzované osoby (§ 4) osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu

trestu odnětí svobody se nepovažuje v kalendářním měsíci za osobu

společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc

se posuzuje společně s dítětem, jde-li o matku, která má dítě ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody

Životní minimum společně posuzovaných osob částky životního minima odstupňovány

podle pořadí osob stanovení pořadí osob

nejdříve posuzovány osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi

poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi v rámci těchto skupin se pořadí stanoví

podle věku od nejstarší po nejmladší – rozhodným věkem je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno

Výše životního minima

jednotlivec 3126první osoba, kt. není nezaopatřeným dítětem 2880další osoba, kt. není nezaopatřeným dítětem 2600děti podle věku do 6 let 1600 6 až 15 let 1960 15 až 26 let (nezaopatřené) 2250

Existenční minimum (§ 5) částka existenčního minima osoby činí

2.020 Kč měsíčně nelze použít u

nezaopatřeného dítěte poživatele starobního důchodu osoby plně invalidní osoby starší 65 let

Posuzování příjmů (§ 6) pro posouzení, zda příjem dosahuje částky

životního nebo existenčního minima se porovnává úhrn započitatelných příjmů s částkou

životního nebo existenčního minima osoby úhrn započitatelných příjmů všech společně

posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob

Započitatelné příjmy (§ 7) právní úprava vychází ze stanovení

započitatelných příjmů v zákoně č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

dochází ke zpřesnění a zpřehlednění za příjem se nepovažují

příspěvek na péči (v okruhu SPO) část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb

dítěte náležející ze zdravotních důvodů dávky sociální péče poskytované vzhledem ke

zdravotnímu stavu zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních

předpisů

Pomoc v hmotné nouzi – z. č. 111/2006 Sb. – hlavní principy právní úpravy snaha o omezení dlouhodobé závislosti na

sociálních dávkách propojení poskytování pomoci osobám s

hodnocením jejich aktivity při zvyšování příjmu vlastním přičiněním

reakce na změnu koncepce životního minima z dvousložkového na jednosložkové

vytvoření podmínek pro tvorbu jednotného informačního systému

Systematika zákona část první – úvodní ustanovení (předmět,

úpravy, stav hmotné nouze, stav, kdy osoba není v hmotné nouzi, dávky, okruh oprávněných osob, orgány)

část druhá – vymezení některých pojmů

Systematika zákona část třetí – dávky

hlava první – příspěvek na živobytí hlava druhá – doplatek na bydlení hlava třetí – mimořádná okamžitá pomoc

část čtvrtá – společná ustanovení o dávkách část pátá – organizace a řízení

hlava první – organizace hlava druhá – povinnosti a oprávnění orgánů

pomoci v hmotné nouzi a jejich zaměstnanců hlava třetí - řízení

Systematika zákona část šestá – zmocňovací a přechodná

ustanovení část sedmá – závěrečná ustanovení

zrušovací ustanovení účinnost

Úvodní ustanovení – část první zákon o pomoci v hmotné nouzi

upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi

upravuje systém dávek pomoci v hmotné nouzi garantuje každému nárok na sociální

poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení (návaznost na ustanovení článku 13 Evropské sociální charty)

Osoby v hmotné nouzi 7 okruhů situací, kdy se osoba (nebo

společně posuzované osoby) nacházejí v hmotné nouzi

1. po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení základních životních podmínek je tak vážně ohroženo

Osoby v hmotné nouzi2. příjem včetně příspěvku na živobytí dosahuje

částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby spojené s bydlením (odůvodněné náklady na bydlení)

3. osoba, která nesplňuje podmínky pod body 1. ani 2., které ale, s ohledem na nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví (především osoby z třetích zemí, které se na území ČR dostanou do obtížné sociální situace – ženy zavlečené do ČR na účelem prostituce, apod.)

Osoby v hmotné nouzi4. osoba, kterou postihne vážná mimořádná

událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména: živelní pohroma - například

povodeň vichřice vyšší stupně větrné pohromy zemětřesení

požár nebo jiná destruktivní událost ekologická nebo průmyslová havárie

Osoby v hmotné nouzi5. osoba, která nemá vzhledem k příjmům a

celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při

prokázané ztrátě osobních dokladů vydání duplikátu rodného listu dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání

s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků

s úhradou noclehu v případě nezbytné potřeby

Osoby v hmotné nouzi6. osoba, která nemá vzhledem k příjmům a

celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů

dlouhodobé spotřeby s pořízením základního vybavení domácnosti s odůvodněnými náklady související se vzděláním

nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte

Osoby v hmotné nouzi7. osoba, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé

sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí

svobody je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze

zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti

je propuštěna ze školského zařízení ústavní či ochranné výchovy po dosažení zletilosti; respektive v 19 letech

nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší

je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby

Osoba, která není v hmotné nouzi osobou v hmotné nouzi není osoba, která

není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (s výjimkou osob, u nichž se nezkoumá možnost zvýšení příjmu vlastní prací)

je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí.

Úřad práce poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje

o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši

o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání

o tom zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce

o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává výdělečnou činnost, která nebrání evidenci uchazeče o zaměstnání

Osoba, která není v hmotné nouzi

prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním

je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění

je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zákona o přestupcích, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce

nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc

Osoba, která není v hmotné nouzi

je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce nebo

je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředně následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proti ji nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši.

je-li osoba, kterou nelze považovat za osobu v hmotné nouzi (s výjimkou osob ve výkonu trestu, vazby, ústavu sociální péče nebo zdravotnickém zařízení) je osobou společně posuzovanou, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně, při stanovení výše dávky se však k této osobě nepřihlíží orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných

případech určit, že tuto osobu bude považovat za osobu v hmotné nouzi (v rámci správní úvahy – nutno vypořádat se s určením v odůvodnění rozhodnutí ve věci)

Osoba, která není v hmotné nouzi orgán pomoci v hmotné nouzi může v

odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou

takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat

Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí

situace uvedená výše pod bodem 1

doplatek na bydlení situace uvedená výše pod bodem 2

mimořádná okamžitá pomoc situace uvedené výše pod body 3, 4, 5, 6, 7

Okruh oprávněných osob na příspěvek na živobytí a doplatek na

bydlení má nárok při splnění podmínek osoba, která je na území ČR hlášena k

trvalému pobytu osoba, které byl udělen azyl (včetně osob

požívajících doplňkové ochrany) cizinec bez trvalého pobytu na území ČR,

kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva

Okruh oprávněných osob – mezinárodní smlouva zaručující práva relevantní mezinárodní smlouvou je

Evropská sociální charta (14/2000 Sb. m. s.)

ESCh chrání cizince příslušníky smluvních stran, kteří legálně bydlí

nebo řádně pracují na území jiné smluvní strany (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení)

státní příslušníky smluvních stran, kteří se legálně nacházejí na území jiné smluvní strany, ale legálně zde nebydlí nebo zde řádně nepracují (mimořádná okamžitá pomoc)

Okruh oprávněných osob – mezinárodní smlouva zaručující práva legální bydlení

osoba, která je na území ČR hlášena k pobytu podle ust. § 93 odst. 1 zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce

řádná práce doporučení považovat osobu, která

je v pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění

je osobou samostatně výdělečně činnou – viz § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Smluvní státy Evropské sociální charty Rakousko Belgie Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Finsko Francie SRN Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie

Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovenská republika Španělsko Švédsko Republika Makedonie Turecko Velká Británie

Okruh oprávněných osob občan členského státu Evropské unie, pokud je

hlášen na území ČR k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství

rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území ČR k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropského společenství

Okruh oprávněných osob – Evropská unie přímo použitelné předpisy Evropských

společenství Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. 10.

1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství

Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne. 29. 6. 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě

Okruh oprávněných osob – Evropská unie okruh osob krytých Nařízením 1612/68

pracovník, který je státním příslušníkem členského státu požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci

pracovníkem třeba rozumět osobu zaměstnanou (vztah zakládá účast na

nemocenském pojištění) osobu samostatně výdělečně činnou – viz § 9 z. č.

155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů osobu hledající zaměstnání – osobu vedenou v

evidenci uchazečů o zaměstnání v době nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

Okruh oprávněných osob mimořádná okamžitá pomoc

v situaci uvedené pod bodem 3. mají nárok

všechny výše uvedené okruhy osob osoby pobývající na území ČR na základě zákona o

pobytu cizinců lze poskytnout

i osobám výše neuvedeným v situacích uvedených pod body 4., 5., 6. a 7.

lze poskytnout, pokud jde o osobu patřící do některého z výše vymezeného okruhu oprávněných osob

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi vychází ze Směrnice 2004/38/ES ze dne 29.

dubna 2004 o právu státních příslušníků Evropské unie a členů jejich rodin pohybovat se a pobývat svobodně v rámci území členských států upravuje především otázku volného pohybu stanoví, že při výkonu práva na volný pohyb by se osoby

neměly stát nepřiměřenou zátěží pro sociální systém hostitelského státu

je relevantní i pro občany EHP (Island, Norsko, Lichtenštejnsko)

neaplikuje se v případě občanů Švýcarské konfederace

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi týká se situace, kdy o dávku pomoci v hmotné

nouzi požádá občan členského státu EU, který je na území ČR hlášen k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce

netýká se situace, kdy je takový občan hlášen na území ČR k trvalému pobytu

za osobu, která se stala neodůvodnitelnou zátěží pro systém se nepovažuje osoba, jestliže je účastna nemocenského pojištění je jako OSVČ účastna důchodového pojištění je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z

přímo použitelného předpisu Evropských společenství

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi

před zahájením řízení o dávce byla v ČR výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku

účastna nemocenského pojištění jako OSVČ důchodového pojištění

a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi systémem bodů se hodnotí

délka pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR

doba zaměstnání nebo doba výkonu OSVČ na území ČR

doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území ČR

možnost pracovního uplatnění na území ČR podle získané kvalifikace, nutností zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry zaměstnanosti

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy

považuje osob, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů

za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů

orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodne, pokud bodového ohodnocení činí mezi 11 – 19 body při rozhodování přihlíží

k vazbám na osoby blízké, které pobývají v ČR zda se jedná jen o dočasné obtíže zda poskytnutím dávek nedojde k neúměrnému zatížení

systému pomoci v hmotné nouzi

Orgány pomoci v hmotné nouzi orgány pomoci v hmotné nouzi jsou

pověřené obecní úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady Ministerstvo práce a sociálních věcí Újezdní úřady

výkon působnosti stanovený uvedeným orgánům je výkonem přenesené působnosti

Vymezení některých pojmů – společně posuzované osoby pro dávky pomoci v hmotné nouzi je z okruhu

společně posuzovaných osob vyloučena osoba, která

je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce

je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředně následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proti ji nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši.

Vymezení některých pojmů – společně posuzované osoby pro účely doplatku na bydlení je okruh společně

posuzovaných osob shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaného ze systému státní sociální podpory všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k

trvalému pobytu s výjimkou nezaopatřených dětí v plném přímém zaopatření ústavu –

zařízení – pro péči o děti nebo mládež podmínka, aby tyto osoby spolu trvale žily a společně

uhrazovaly náklady na své potřeby se nevyžaduje podmínka trvalého pobytu není vyžadována, jde-li

o osoby, které dlouhodobě užívají jinou než nájemní formu bydlení

Vymezení některých pojmů – společně posuzované osoby v případech hodných zvláštního zřetele je z

okruhu společně posuzovaných osob vyloučena osoba, u které žadatel prokáže, že společně s ním

neužívá byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb

vyloučení je možné pouze na základě žádosti žadatele o dávku

v případě, že nastane situace, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob, určí orgán pomoci v hmotné nouzi do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob

u vyloučení a určení se nejedná o samostatná správní rozhodnutí; nezbytné je se s vyloučením osoby vypořádat v odůvodnění rozhodnutí ve věci (v rozhodnutí o dávce)

Příjem pro potřeby zákona o pomoci v hmotné

nouzi nutno rozlišovat „obecný“ příjem (§ 9 odst. 1) příjem pro účely příspěvku na živobytí (§ 9

odst. 2) příjem pro určení přiměřených nákladů na

bydlení (§ 9 odst. 3) nutno vycházet při stanovení vždy z

„obecného“ příjmu

Obecný příjem (§ 9 odst. 1) za „obecný“ příjem se považuje

70 % příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce

80 % příjmu z dávky nemocenského pojištění z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu

s výjimkou příspěvku na živobytí

Příjem – přísp. na živobytí (§ 9 odst. 2) příjmem osoby nebo společně posuzovaných

osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí obecný příjem snížený o přiměřené náklady na bydlení

za přiměřené náklady na bydlení se považují skutečné (nutno rozumět odůvodněné) náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 % příjmu osoby nebo SPO 35 % příjmu osoby nebo SPO v hlavním městě Praze

Příjem – bydlení (§ 9 odst. 3) za příjem pro určení přiměřených nákladů na

bydlení se považuje obecný příjem, s výjimkou sociálního příplatku a dávek pěstounské péče ze

systému SSP příjmů z kapitálového majetku, pokud nejde o plnění ze

zákonného pojištění dalších opakujících se nebo pravidelných příjmů

používá se pro stanovení 30 % (resp. 35 % v hl. m. Praze) příjmu osoby nebo SPO jako maxima přiměřených nákladů na bydlení

Rozhodné období rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely

posuzování vzniku nároku na dávku je období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž

byla uplatněna žádost o dávku pokud došlo u osoby nebo SPO k podstatnému poklesu příjmů,

období, v němž byla podána žádost o dávku za podstatný pokles příjmů se považuje zejména

ztráta příjmu z výdělečné činnosti ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo při

rekvalifikaci ukončení výplaty rodičovského příspěvku

příjem za období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku se zjišťuje vždy pro účely posouzení vzniku nároku na výplatu příspěvku na živobytí

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním při posuzování nároku na příspěvek na

živobytí se zjišťuje, zda mají osoba a SPO možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním

zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu vlastní prací řádným uplatněním nároků a pohledávek prodejem nebo jiným využitím majetku

Zvýšení příjmu vlastní prací jako možnost zvýšení příjmu vlastní prací se posuzuje

započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti možnost vykonávat lépe placenou výdělečnou činnost

za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti,

zejména využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli

plnění povinností uchazeče o zaměstnání výkon VPP nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného

úřadem práce výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby, je-li tato

práce vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně

Zvýšení příjmu vlastní prací možnost zvýšit si příjem vlastní prací se

nezkoumá u osoby starší 68 let poživatele starobního důchodu osoby plně invalidní (ve třetím stupni) rodiče celodenně, osobně a řádně pečujícího alespoň o 1

dítě a z důvodu péče pobírá rodičovský příspěvek nebo o dítě, které není umístěno z vážných důvodů v jeslích nebo mateřské škole.

osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve ve stupni II, III nebo IV a tato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80% pracovní doby 40 hodin týdně

nezaopatřeného dítěte osoby uznané dočasně práce neschopnými

Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a

pohledávek se rozumí uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění nároku na dávky důchodového pojištění, s výjimkou

starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku

nároku na dávky SSP nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu

některých nákladů neprovdané matce; pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje vyživovací povinnosti podle zákona o rodině

nároku z jiných pohledávek

Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek

uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat

Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí prodej nebo jiné využití majetku,

který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich využití se podle zákona nevyžaduje, nebo které nepodléhají výkonu rozhodnutí

prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat

Celkové sociální poměry celkovými sociálními poměry se rozumí

podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala

při posuzování celkových sociálních poměrů se posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké

Celkové majetkové poměry celkovými majetkovými poměry se rozumí

hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny, kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti

pokud jde podle poměrů osoby o běžný nemovitý a movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena zjišťována znaleckým posudkem

Zdravotní stav posouzení schopnosti osoby zvýšit si

příjem vlastní prací vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu provádí úřad práce

posouzení se provádí ve vztahu ke schopnosti započetí výdělečné činnosti zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti vykonávat zaměstnání odpovídající kvalifikaci

Nezaopatřenost dítěte nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o

státní sociální podpoře.

Veřejná služba Se rozumí pomoc obci v záležitostech,

které jsou v zájmu obce Za výkon veřejné služby nenáleží odměna

Příspěvek na živobytí zajišťuje konkrétní pomoc osobě,

respektive společně posuzovaným osobám stanoví se jako rozdíl mezi částkou

živobytí (SPO) a příjmem (§ 9 odst. 2) osoby (SPO)

potřebujeme znát příjem (§ 9 odst. 2) odůvodněné náklady na bydlení (resp.

přiměřené náklady na bydlení) - § 34 částku živobytí osoby (SPO)

Živobytí částka živobytí činí

u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování)

u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací částku existenčního minima (tj. 2.020 Kč) zvýšenou o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem (tj. 553 Kč, 430 Kč, 290 Kč), popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 31

do 6 let 1600 6 až 15 let 1960 15 až 26 let (nezaopatřené) 2250

Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací zvýšení částky živobytí

osobě, která má příjem z výdělečné činnosti a prokazatelně se snaží využít možnosti zvýšení příjmu vlastní prací

o 50 % částky rozdílu mezi ŽM a EM osoby osobě, která je uchazečem o zaměstnání

o 30 % částky rozdílu mezi ŽM a EM osoby o dalších 20 % částky rozdílu mezi ŽM a EM, pokud se

prokazatelně snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací (§ 12 odst. 2 písm. a) a c) – prokázání vlastní snahy a výkon VPP nebo krátkodobého zaměstnání)

Hodnocení možnosti využití majetku nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky

rozdílu mezi ŽM a EM mají první 3 měsíce pobírání příspěvku na živobytí všechny

osoby prvních 12 měsíců pobírání příspěvku na živobytí osoba

po dobu, po kterou pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci a po dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, pokud doba, s výjimkou doby pobírání nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, nepřesahuje 12 měsíců po sobě jdoucích; doby se sčítají

od čtvrtého měsíce pobírání příspěvku na živobytí osoba, která majetek

nemá má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu má a využívá jej ke zvýšení příjmu

Hodnocení možnosti využití majetku pokud nejde o osobu uvedenou v § 26

odst. 1 písm. b) a nedojde k využití nemovitého majetku do uplynutí 6

měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí

k využití movitého majetku do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí

považuje se taková osoba za osobu, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nejedná se tak o osobu v hmotné nouzi

Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek nárok na zvýšení částky živobytí o 20 %

částky rozdílu mezi ŽM a EM mají osoby, které nemají nároky ani pohledávky prokazatelně všechny své nároky a pohledávky

uplatnily pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z

nároků a pohledávek do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí, považuje se taková osoba za osobu, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nejedná se tak o osobu v hmotné nouzi

Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování pokud zdravotní stav osoby vyžaduje

zvýšené náklady na dietní stravování, zvyšuje se částka živobytí zvyšuje měsíčně o částku, kterou stanoví prováděcí právní předpis

prováděcí právní předpis stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušné diety

Zvýšení částky živobytí osoby hledající zaměstnání částka živobytí osoby, která prokáže, že

má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnáním, zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci se zvyšuje o 300 Kč

Přiměřené náklady na bydlení za přiměřené náklady na bydlení se považují

skutečné náklady na bydlení (odůvodněné náklady na bydlení dle § 34)

nejvýše do výše 30 % příjmu osoby nebo SPO (v hl. městě Praze do výše 35 %)

do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává nájemné až do výše cílového nájemného pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s

užíváním bytu (obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení)

úhrada za ústřední (dálkové) vytápění

Přiměřené náklady na bydlení

dodávka teplé vody úklid společných prostor v domě užívání výtahu dodávka vody z vodovodů a vodáren odvádění odpadních vod kanalizacemi osvětlení společných prostor odvoz tuhého komunálního odpadu vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením

úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu,

popřípadě výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá

Výše cílového nájemného se stanoví v období do 31. prosince 2010

jako součin cílové hodnoty měsíčního nájemného platného pro daný kalendářní rok a podlahové plochy bytu

Neplacené výživné je-li jednou z SPO nezaopatřené dítě,

kterému není déle než 3 měsíce placeno soudem stanovené výživné, určuje se pro účely příspěvku na živobytí nejprve částka nahrazující neplacené výživné nebo jeho část

částka nahrazující neplacené výživné je součástí příspěvku na živobytí stanoví se ve výši soudem stanoveného

výživného, nejvýše však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem

Neplacené výživné v případě přijetí dlužného výživného je

příjemce příspěvku na živobytí povinen vrátit částky, které mu byly poskytnuty, a to až do výše přijatého dlužného výživného této povinnosti předchází možnost snížit výši

příspěvku na živobytí, na kterou vznikl nárok v následujícím období

Doplatek na bydlení nárok na doplatek na bydlení má

vlastník nájemce bytu

jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl

jeho příjem nižší než částka živobytí osoby příjem společně posuzovaných osob nižší než částka

živobytí společně posuzovaných osob

Doplatek na bydlení podmínka nároku na doplatek na bydlení

získání nároku na příspěvek na živobytí a nároku na příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře

Doplatek na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele může

orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce bytu považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení

nárok na doplatek na bydlení má i nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení ostatní podmínky nároku se nezkoumají

Mimořádná okamžitá pomoc nárok na MOP má osoba

uvedená v § 2 odst. 3 (situace pod bodem 3) uvedená v § 2 odst. 4 (situace pod bodem 4),

pokud je uznána za osobu v hmotné nouzi – lze přiznat pouze jedné z osob společně posuzovaných

uvedená v § 2 odst. 5 (situace pod body 5 a 6), pokud je uznána za osobu v hmotné nouzi

uvedená v § 2 odst. 6 (situace pod bodem 7), pokud je možno ji uznat za osobu v hmotné nouzi

Mimořádná okamžitá pomoc výše MOP

v situaci pod bodem 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima

v situaci pod bodem 4 s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (tj. do 46.890 Kč)

Mimořádná okamžitá pomoc

v situaci pod bodem 5 se stanoví až do výše jednorázového výdaje

v situaci pod bodem 6 se stanoví až do výše nákladů; součet dávek poskytnutých v rámci kalendářního roku nesmí překročit desetinásobek životního minim jednotlivce (tj. 31.260 Kč)

v situaci pod bodem 7 se stanoví jednorázově ve výši 1.000 Kč; součet dávek poskytnutých v rámci kalendářního roku nesmí překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce (tj. 12.504 Kč)

Společná ustanovení o dávkách nárok

na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem

na MOP vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi přizná

Společná ustanovení o dávkách nedosahují-li příspěvek na živobytí a

doplatek na bydlení za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této výši

příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána zvláštní příjemce ustanovený orgánem pomoci

v hmotné nouzi v případech kdy by se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo

účelu, kterému má dávka sloužit kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž

prospěch je příjemce dávky povinen dávku používat nemůže-li příjemce výplatu přijímat

Zvláštní příjemce souhlas příjemce s ustanovením zvláštního

příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat to neplatí, pokud příjemce vzhledem ke svému

zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce

zvláštním příjemce může být ustanovena jen fyzická nebo právnická osoba, která s ustanovením souhlasí

ustanovení realizováno formou rozhodnutí

Souhlas se sdělováním údajů podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas

žadatele a SPO s tím, aby státní orgány, obce a kraje a jejich orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí nebo ji kontrolují (v rozsahu potřebném pro rozhodování o nároku na dávku, její výši a výplatu) výši příjmu skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte zdravotní stav údaje o přihlášení se k trvalému pobytu další údaje tvořící náležitosti žádosti podle § 72

žadatelé – občané členských států EU a jejich rodinní příslušníci musí udělit souhlas se zjišťováním údajů rozhodných pro posouzení, zda nejsou neodůvodnitelnou zátěží systému

Formy poskytování dávek příspěvek na živobytí

poskytuje se v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách

doplatek na bydlení poskytuje se v peněžní formě lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě

nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajimateli nebo poskytovateli služeb

mimořádná okamžitá pomoc poskytuje se v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v

obou těchto formách

Výplata dávek příspěvek na živobytí se vyplácí

v kalendářním měsíci, na který náleží v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem

příspěvku týdně nebo denně, je-li zřejmé, že příjemce nedokáže s

větší částkou finančních prostředků hospodařit doplatek na bydlení se vyplácí

měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce

se souhlasem příjemce najednou po uplynutí delšího období, nepřesahuje-li výše 100 Kč (nejdéle za roční období)

mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně

Výplata dávek dávka se vyplácí

v české měně v hotovosti poštovní poukázkou převodem na účet určený žadatelem

formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby

prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě

přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo SPO v hmotné nouzi zavázána

způsob výplaty určuje plátce dávky požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky,

je plátce dávky povinen změnu provést od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu v způsobu výplaty doručena

plátce dávky se může rozhodnout nezměnit způsob výplaty

Změna skutečností změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok

na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo její výplatu zanikne –

dávka se odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne následujícího po období, za které již byla poslední výplata dávky provedena

dávka má být zvýšena – provede se zvýšení dávky od prvního dne kal. měsíce, ve kterém tato změna nastala

dávka má být snížena – provede se snížení dávky od prvního dne kal. měsíce následujícího po období, za které již byla dávka v původní výši vyplacena

Změna skutečností změní-li se v průběhu pobírání dávky výše

příjmů, posoudí se znovu nárok na dávku posoudí se nový měsíční průměrný příjem ze 3

kalendářních měsíců z příjmu v měsíci, v němž došlo ke změně výše příjmů

a z příjmu ve dvou předcházejících kal. měsících nedosáhne-li změna nově zjištěného

průměrného příjmu výše 100 Kč, výše vyplácené dávky se nezmění

Přechod nároku na dávky zemřel-li žadatel o dávku před vydáním

rozhodnutí o této žádosti stává se účastníkem řízení o dávce osoba, která je

nejstarší z osob společně posuzovaných, nedohodnou-li se SPO jinak

byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne

smrti příjemce, osobě, která je nejstarší z osob společně posuzovaných, nedohodnou-li se SPO jinak

nároky na dávky nejsou předmětem dědictví není-li osob společně posuzovaných, nárok na

dávku nebo její výplatu zaniká

Zánik nároku na dávku nebo její výplatu nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li

stanoveno jinak nárok na výplatu dávku nebo její části zaniká

uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po

kterou osobě, která musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven

je-li příjemce nebo SPO ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody stává se osobou, kterou nelze považovat za osobu v

hmotné nouzi, a to ode dne následujícího po uplynutí prvního kal. měsíce vazby nebo výkonu trestu

Postoupení a srážky nároky na dávky nemohou být postoupeny nároky na dávky nelze dát do zástavy dávky nemohou být předmětem dohody o

srážkách dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí

Povinnosti a odpovědnost žadatel o dávku, příjemce i SPO jsou

povinni osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na

dávku, její výši nebo výplatu dát písemně souhlas k ověření těchto

skutečností na výzvu se osobně dostavit k příslušnému

orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav

podrobit se vyšetření zdravotního stavu na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi

Povinnosti a odpovědnost dostavit se na vyzvání k posouzení nebo

přezkoumání zdravotního stavu k lékaři OSSZ příjemce dávky je povinen

písemně oznámit změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl

vyhovět výzvě, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán PvHN lhůtu delší

Povinnosti a odpovědnost osoba společně posuzovaná je povinna v

souvislosti s řízení o dávce písemně oznámit orgánu PvHN změnu ve

skutečnostech, které osvědčila do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo

na požádání příjemce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku,

její výši nebo výplatu udělit písemný souhlas se sdělováním údajů

pokud odmítne splnit na požádání příjemce, vyzve orgán PvHN, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání (lze dohodnou dobu delší)

Povinnosti a odpovědnost pokud nebude splněna některá z uvedených

povinností ve stanovených lhůtách, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta výplata dávky zastavena dávka odejmuta

za porušení povinnosti může být žadateli, příjemci nebo SPO uložena pořádková pokuta až do výše 10.000 Kč (nelze uložit, pokud v souvislosti s porušením povinnosti vznikla povinnost uhradit přeplatek na dávce)

Přeplatky příjemce je povinen vrátit neprávem přijaté

částky jestliže přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností

předpokládat, že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela

jestliže dávka byla přiznána na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů sdělených příjemcem

společně posuzovaná osoba je povinna vrátit neoprávněně poskytnuté částky jestliže způsobila, že dávka byla poskytována neprávem,

ačkoliv to musela z okolností předpokládat

Přeplatky jestliže přeplatek na dávce způsobily

příjemce a SPO společně, odpovídají orgánu PvHN, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku společně a nerozdílně

povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže nedosahuje částky 100 Kč u jednoho druhu dávky

o povinnosti vrátit dávku nebo její část rozhoduje orgán PvHN, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel

Přeplatky částky neprávem přijaté mohou být

sráženy z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky

ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí

povinnost vrátit dávku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla vyplacena lhůta neběží po dobu

řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí o přeplatku

řízení o výkonu rozhodnutí a jeho provádění kdy na úhradu přeplatku jsou prováděny srážky z

dávky nebo z jiného příjmu

Přeplatky pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s

rozšířenou působností vymáhají přeplatky rozhodují o upuštění od vymáhání těchto dávek jsou povinny vymožené a vrácené částky bezodkladně

odvést do státního rozpočtu vrácené a vymožené prostředky jsou příjmem

státního rozpočtu o upuštění od vymáhání v každém jednotlivém

případě u Pživ a MOP rozhoduje v částce do 10.000 Kč pověřený obecní úřad a obecní

úřad obce s rozšířenou působností v částce nad 10.000 Kč pověřený obecní úřad a obecní

úřad obce s rozšířenou působností jen s předchozím souhlasem MPSV

Informační systém pomoci v HN orgány PvHN jsou oprávněny zpracovávat

údaje potřebné pro rozhodování o dávkách a jejich výplatu včetně osobních údajů

MPSV je správcem informačního systému PvHN

MPSV zajišťuje aplikační program automatizovaného zpracování údajů

orgány PvHN jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat

Organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí

řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné nouzi

zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území ČR

zabezpečuje jednotný aplikační program a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v HN

stanovuje jednotné tiskopisy žádostí o dávky a zveřejní je na internetu

je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši vydá metodický pokyn určující optimální počty

zaměstnanců vzhledem k počtu adresátů dávek Poskytuje dotaci obcím ke krytí pojistného sjednaného pro

výkon veřejné služby

Organizace pověřený obecní úřad

rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu

poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení

posuzuje, zda se občan členského státu EU nebo jeho rodinný příslušník nestal neodůvodnitelnou zátěží systému – v odůvodněných případech též opětovně

písemně sděluje, že se osoba stala neodůvodnitelnou zátěží systému

Organizace obecní úřadu obce s rozšířenou působností

rozhoduje o přiznání a výši mimořádné okamžité pomoci v situaci pod bodem 7 a provádí její výplatu

poskytuje těmto osobám informace potřebné k překonání jejich okamžité nepříznivé životní situace

Oprávnění orgánů PvHN na základě souhlasu žadatele o dávku,

příjemce a SPO vstupovat do obydlí s cílem sociálního šetření

o sociálním šetření se vždy učiní záznam ve spise

pokud bude sociální šetření tím, že nebude udělen souhlas k jeho provedení, může být žádost o dávku zamítnuta, dávka snížena nebo odejmuta

Povinnosti zaměstnanců orgánů PvHN v souvislosti s poskytováním dávek jsou

zaměstnanci orgánu PvHN povinni chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom

respektovat jejich důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení zachovávat mlčenlivost

informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k zodpovědnosti

respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení

vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí nebo se již ve stavu hmotné nouze nacházejí

spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné nouzi nachází

Řízení v řízení se postupuje podle správního řádu místní příslušnost pověřeného obecního

úřadu se řídí místem, kde je žadatel o dávku hlášen k

trvalému pobytu není-li žadatel hlášen k trvalému pobytu, pak

jiným místem, kde je hlášen není-li žadatel hlášen k pobytu nikde, pak

místem, kde je zaměstnán pokud není hlášen k pobytu ani není

zaměstnán, místem, kde na území ČR bydlí

Řízení místní příslušnost pověřeného obecního

úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností při řízení o MOP se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému

pobytu pokud došlo k situaci, která vyžaduje

poskytnutí MOP, mimo správní obvod POÚ, v němž je osoba hlášena k pobytu je místně příslušným ten POÚ, v jehož

správním obvodu k této situaci došlo

Řízení účastníci řízení

osoby společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem jsou účastníky řízení o dávkách, jen jde-li o řízení o přeplatku na dávce

zahájení řízení řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné

žádosti osoby podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem

řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo zastavení její výplaty se zahajuje na návrh příjemce, zvláštního příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední

řízení zahájené z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán učinil vůči osobě první písemný úkon

Řízení zastupování

nezletilá oprávněná osoba svěřená na základě rozhodnutí příslušného

orgánu do péče jiné fyzické osoby je zastoupena při uplatnění nároku a v řízení touto fyzickou osobou

v plném přímém zaopatření ústavu je zastoupena při uplatnění nároku a v řízení ústavem v případě, že zákonný zástupce

nepožádal o dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána výzva POÚ, aby o dávku požádal

není znám jeho pobyt

Řízení podání a jiné úkony – je-li předepsán

tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též se souhlasem orgánu příslušného k řízení o

dávkách na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem

v elektronické podobě elektronicky podepsané, pokud MPSV zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě

Řízení důkazní prostředky – lze použít

záznamy na technických nosičích dat mikrografické záznamy tištěné produkty optického archivačního

systému tištěné nebo fotografické produkty jiné

výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny

Řízení vyjádření k podkladům pro rozhodnutí – povinnost

neplatí, jedná-li se pouze o podklady, které správnímu orgánu předložil účastník řízení

rozhodnutí se vydává jen v případě, že dávka nebyla přiznána dávky byla odejmuta dávka byla snížena výplata dávky byla zastavena jde o přeplatek na dávce jde o rozhodnutí ve věci neodůvodnitelné zátěže

systému jde o rozhodnutí vydávané po uplatnění námitek jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce

Řízení v případech, kdy orgán PvHN rozhoduje

bez vydání rozhodnutí (přiznání či zvýšení dávky) je povinen doručit žadateli písemné oznámení

o dávce a její výši nedoručuje písemné oznámení do vlastních

rukou proti písemnému oznámení lze uplatnit

námitky, a to do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání

Řízení námitky se podávají písemně u

příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku přiznal

orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce

rozhodnutí přezkoumává v odvolacím řízení krajský úřad

odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek

Řízení výkon rozhodnutí

provádí orgán PvHN, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení

provádí orgány PvHN, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí

Mlčenlivost zaměstnanci orgánů PvHN jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním

povinnost mlčenlivost trvá i po skončení pracovního vztahu

za porušení povinnosti možnost uložení pokuty do 10.000 Kč

Správní delikty přestupku se dopustí ten, kdo na výzvu nesdělí

údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu – možno uložit pokutu fyzické osobě do výše 10.000 Kč právnické osobě do výše 20.000 Kč

správní delikty projednává orgán PvHN, na jehož výzvu nebyla povinnost splněna

pokuty vybírá a vymáhá orgán PvHN, který je uložil a jsou rovněž příjmem rozpočtu, ze kterého je činnost orgánu hrazena

Děkuji za pozornost