Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na ... · B.2 Obsahové zaměření – osnova PRCR OK na období 2014-2020 je koncepčním dokumentem Olomouckého kraje pro

Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 – 2020

Oznámení koncepce

zpracované na základě § 10c zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem podle

přílohy č. 7 k zákonu 100/2001Sb. v platném znění

Oznamovatel/žadatel: Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Vypracoval: Mgr. Radek Galousek, ARC Mikulov s.r.o., Náměstí 30, 692 01 Mikulov

Olomouc, 2013, 2014

OBSAH:

A. ÚDAJE O PŘEKLADATELI 4

A.1 NÁZEV ORGANIZACE 4 A.2 IČ 4 A.3 SÍDLO 4 A.4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ, TELEFON A E-MAIL OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE 4

B. ÚDAJE O KONCEPCI 5

B.1 NÁZEV 5 B.2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ – OSNOVA 5 B.3 CHARAKTER 6 B.4 ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ 7 B.5 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ 7 B.6 HLAVNÍ CÍLE 8 B.7 PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ 10 B.8 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY 10 B.9 PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ 11 B.10 NÁVRHOVÉ OBDOBÍ 11 B.11 ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ 11

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 12

C.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ 12 C.2 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY 17 C.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 17 C.4 STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 27

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ 29

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 32

E.1 VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY 32


Oznámení koncepce 3

E.2 MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE 32 E.3 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 32 E.4 STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE § 45I ODST. 1 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. 32

F. PŘÍLOHY 34

F.1 ZDROJE A PODKLADY 34 F.2 POUŽITÉ ZKRATKY 34 F.3 SEZNAM OBCÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 35 F.4 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY OLOMOUCKÉHO KRAJE 40 F.5 VÝVOJ EMISÍ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 41 F.6 KVALITA OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 41 F.7 DETAILNÍ STRUKTURA VYUŽITÍ ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 42 F.8 PROVINCIE A BIOREGIONY OLOMOUCKÉHO KRAJE 43 F.9 ZCHÚ A LOKALITY NATURA 2000 43 F.10 STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE § 45I ODST. 1 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. 44



A. ÚDAJE O PŘEKLADATELI

A.1 Název organizace Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

A.2 IČ 60609460

A.3 Sídlo Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

A.4 Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Zastupuje: Statutární zástupce: Ing. Jiří Rozbořil Hejtman Olomouckého kraje

Kontaktní pracovník: Projektový pracovník, oddělení cestovního ruchu, kancelář hejtmana Bc. Tomáš Vysloužil

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Telefon: 585 508 331 e-mail: [email protected]

Přímý nadřízený: Vedoucí oddělení cestovního ruchu, kancelář hejtmana Alena Křetínská

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Telefon: 585 508 865 e-mail: [email protected]



B. ÚDAJE O KONCEPCI

B.1 Název Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 – 2020 (Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 s výhledem do roku 2016)

B.2 Obsahové zaměření – osnova PRCR OK na období 2014-2020 je koncepčním dokumentem Olomouckého kraje pro oblast rozvoje cestovního ruchu, který navazuje a rozvíjí předchozí PRCR OK zpracovaný na období 2011-2013 (s výhledem do roku 2016).

Hlavním cílem zpracování aktualizované podoby Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je vyhodnotit současný stav cestovního ruchu na území kraje a na základě dřívějších strategických opatření a aktivit definovat návazné kroky v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

Aktualizovaný PRCR OK je zpracován pro území Olomouckého kraje v detailu pro jeho základní turistické destinace – turistický region Střední Morava a turistický region Jeseníky.

Předkládaný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014-2020 koncepčně navazuje na aktuálně platný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 (s výhledem do roku 2016). Jeho analytická data, hodnocení a návrhové kroky byly využity pro sledování důležitých trendů a střednědobých změn, které se v posledním období v oblasti vývoje cestovního ruchu Olomouckého kraje udály.

Z hlediska návrhu turistických trendů a opatření, které by měly být uplatňovány při rozvoji cestovního ruchu v Olomouckém kraji PRCR OK 2014-2020 přímo navazuje na předchozí koncepci, vychází z jejich základních priorit a tyto dále rozvíjí.

Veškerá navrhovaná opatření akcentují nejen důležitost rozvoje cestovního ruchu pro prosperitu místního obyvatelstva, ale také striktně respektují trendy trvale udržitelného turismu a mnohá opatření rozvojové priority staví na kulturních a přírodních hodnotách, kterými velká část kraje disponuje. Celá koncepce je postavena na respektování přírodních hodnot, které se snaží citlivě zapojit do pestré mozaiky turistické nabídky Olomouckého kraje.

Dalším základním přístupem použitým v koncepci při definování budoucích rozvojových aktivit je snaha o využití místních kapacit a zdrojů a zapojení místního obyvatelstva do procesu šetrného rozvoje cestovního ruchu.

Do zpracování PRCR OK 2014-2020 byly formou pracovních skupin, seminářů a konzultací zapojeny všechny dotčené složky, orgány a organizace, které na území Olomouckého kraje působí, a to v oblasti státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, dobrovolných sdružení, zástupců ochrany přírody atd.

Aktualizovaný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014-2020 je obsahově rozčleněn na 3 základní části:

1. Analytická část

2. Návrhová část

3. Akční plán



Detailní členění jednotlivých částí: 1. Analytická část 1.1. Zadání projektu

1.2. Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu 1.3. Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 1.4. Základní vývojové tendence 1.5. Území v jiných strategiích 1.6. Cestovní ruch – analýza turistické nabídky 1.7. Cestovní ruch – analýza poptávky 1.8. Destinační management a marketing 1.9. Analýza konkurence 1.10. Souhrnné vyhodnocení Akčního plánu PRCR 2011-2013 (s výhledem do roku 2016) 1.11. Syntéza 1.12. Přílohy

2. Návrhová část 2.1. Úvod 2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje 2.3. Návrh řešení hlavních problémů rozvoje území 2.3.1. Formulace hlavních rozvojových priorit a opatření

2.3.2. Rozvojová priorita 1. Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu – rozvoj základní a turistické infrastruktury 2.3.3. Rozvojová priorita 2. Tvorba konkurenceschopných produktů, marketing destinace, budování značky 2.3.4 Rozvojová priorita 3. Rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb, lidské zdroje 2.3.5 Rozvojová priorita 4. Vnější vztahy, politika CR, bezpečnost destinace

2.4. Návrh organizace cestovního ruchu v Olomouckém kraji 2.5. Přílohy

3 . Akční plán

3.1. Úvod 3.2. Akční plán na období 2014-2017 s výhledem do roku 2020

3.2.1. Projektové záměry akčního plánu realizované Olomouckým krajem 3.2.2 Projektové záměry akčního plánu realizované sdružením Střední Morava – SCR 3.2.3 Projektové záměry akčního plánu realizované sdružením Jeseníky – SCR

3.3. Přílohy

B.3 Charakter Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014-2020 je zpracováván jako aktualizovaný koncepční oborový dokument, který kontinuálně navazuje a rozvíjí priority a cíle PRCR OK pro období 2011-2013 (s výhledem do roku 2016).

PRCR OK na období 2014-2020 bude sloužit k další podpoře rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu na území Olomouckého kraje.

PRCR OK stanoví obecný rámec pro aktivity v oblasti cestovního ruchu vzhledem k určeným prioritám a cílům koncepce.

PRCR OK slouží jako podklad pro koncepční rozhodování na úrovni Olomouckého kraje a jeho dvou základních turistických regionů – Střední Morava a Jeseníky.



B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení Zpracování aktualizovaného PRCR OK je důležitou podmínkou pro koncepční, systémové a kontinuální pokračování udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje v období 2014-2020. Jedná se o dokument potřebný pro řízení CR jak z úrovně kraje, tak z úrovně jednotlivých turistických regionů, oblastí a lokalit na území Olomouckého kraje.

Na základě hlavních priorit a opatření stanovených v PRCR OK bude také průběžně realizována systémová podpora rozvojových projektů a aktivit v oblasti cestovního ruchu na území kraje.

Jedním z významných důvodů pořízení PRCR OK je také zjištění reálného stavu a vývoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje oproti minulému plánovacímu období a také vyhodnocení efektivity a úspěšnosti aktivit definovaných v předchozím PRCR OK.

B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení Základní principy a postupy řešení aktualizovaného PRCR OK na období 2014-2020 vycházejí z obecně platných metodik pro realizaci obdobných koncepčních dokumentů. Respektují současné rozvojové dokumenty na úrovní regionů, kraje i dokumenty celonárodní, jako jsou například: o Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 o Marketingová koncepce ČR na období 2013-2020 o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2012-2015 o Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 (výhled do roku 2016) o Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011- 2013 (výhled do roku

2016)

Základním principem PRCR OK je zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu jako důsledku dosažení rovnováhy mezi ekonomickým, sociokulturním, environmentálním a regionálním rozvojem.

Metodika zpracování aktualizovaného PRCR OK vychází z požadavků zadavatele definovaných v rámci zadávacího řízení a dále je odrazem dlouholetých zkušeností řešitele - Agentury pro rozvoj cestovního ruchu ARC Mikulov s.r.o. se zpracováním obdobných strategických dokumentů.

Hlavním metodickým principem je využití maximálního množství aktuálních a především relevantních dat pro správné vyhotovení a následné vyhodnocení situační analýzy destinace, zhodnocení všech důležitých vazeb v rámci i vně destinace, promítnutí zásadních strategických dokumentů nižších i vyšších územních celků a vyhodnocení národních i celosvětových vývojových trendů do společně vytvářené vize hlavních směrů rozvoje i následné realizace konkrétních aktivit a projektových záměrů destinace.

Za zcela zásadní metodický přístup při zpracování PRCR OK je považována široká aktivní spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu Olomouckého kraje a jejich přímá účast na tvorbě jednotlivých výstupů, a to prostřednictvím připomínkovacích řízení, diskusních fór a pracovních a fokusních skupin. Etapy řešení:

1. Vytvoření realizačního týmu 2. Vytvoření pracovních týmů a skupin 3. Navázání spolupráce se subjekty cestovního ruchu na území Olomouckého kraje 4. Sběr dat ve spolupráce se subjekty v regionu 5. Zpracování pracovních verzí výstupů (Analýza, Návrhová část, Akční plán) 6. Připomínkovací proces 7. Finální zpracování výstupů 8. Schvalovací proces



B.6 Hlavní cíle Hlavním cílem zpracování aktualizované podoby Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je na základě vyhodnocení současného stavu cestovního ruchu na území kraje, analýzy trendů a potřeb místního prostředí vytvořit takovou koncepci rozvoje cestovního ruchu, která akcentuje nejen důležitost rozvoje cestovního ruchu pro prosperitu místního obyvatelstva, ale také striktně respektuje trendy trvale udržitelného turismu a mnohá opatření rozvojové priority staví na kulturních a přírodních hodnotách, kterými velká část kraje disponuje. Celá koncepce je postavena na respektování přírodních hodnot, které se snaží citlivě zapojit do pestré mozaiky turistické nabídky Olomouckého kraje.

Hlavní cíle, opatření a směry rozvoje přímo navazují a dále převážně rozvíjejí aktivity a cíle definované již v PRCR OK na období 2011-2013 s výhledem do roku 2016.

Dalším základních cílem navržených aktivit a opatření je snaha o využití místních kapacit a zdrojů a zapojení místního obyvatelstva do procesu šetrného rozvoje cestovního ruchu.

Základní vize rozvoje, definování cílů a formulace problémových oblastí cestovního ruchu Olomouckého kraje a jeho dvou přirozených turistických regionů Střední Morava a Jeseníky musí v co největší míře akceptovat současné možnosti destinace, potenciál její nabídky i poptávky a musí vycházet z obecných trendů rozvoje cestovního ruchu i aktuální pozice Olomouckého kraje na národním i mezinárodním turistickém trhu.

Kromě těchto základních parametrů musí vize i strategie rozvoje také v co největší míře zohledňovat požadavky hlavních zainteresovaných subjektů CR destinace a reflektovat názory a zkušenosti co nejširšího spektra aktérů CR, kteří cestovní ruch v destinaci prakticky realizují, nebo pro jeho rozvoj připravují podmínky. Ve vztahu k zachování hlavních směrů strategického rozvoje destinace musí Program rozvoje CR Olomouckého kraje také akceptovat již přijaté návazné rozvojové priority a opatření vyšších územních celků, především pak výstupy strategických a programových dokumentů na úrovni národní.

Pro stanovení strategické vize a klíčových okruhů rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje byla využita následující základní východiska: a) hlavní silné a slabé stránky destinace

b) návaznost na důležité strategické a programové dokumenty

c) vyhodnocení národních i světových trendů cestovního ruchu

d) vyhodnocení požadavků a námětů odborné veřejnosti destinace

Vzhledem k tomu, že Olomoucký kraj má obecně dlouhodobě nižší ekonomickou sílu, vysokou nezaměstnanost a celkové problémy v oblasti sociálně-demografické, je rozvoj cestovního ruchu jedním z důležitých hospodářských odvětví kraje, které má potenciál se dále rozvíjet a které by mohlo v budoucnu výrazně pomoci dosáhnout trvale udržitelný rozvoj a ekonomickou i sociální stabilitu celé oblasti.

Stanovení správné strategické vize, cílů a oblastí rozvoje cestovního ruchu je tak potřebné nejen pro rozvoj vlastního odvětví cestovního ruchu, ale v případě Olomouckého kraje je nezbytné také pro celkový hospodářský rozvoj a stabilitu regionu. Jeho role je zejména v některých hospodářsky zaostalých oblastech (např. Černá Voda, Zlatohorsko,…) klíčová. Základní strategickou vizi a globální cíl rozvoje CR Olomouckého kraje by proto bylo možné shrnout do následující definice, která charakterizuje oblast cestovního ruchu Olomouckého kraje jako „jeden z významných a trvalých zdrojů prosperity regionu“.



Strategická vize cestovního ruchu navrhovaná v PRCR OK pro období 2014 – 2020 představuje Olomoucký kraj jako destinaci: a) respektující rozvoj cestovního ruchu na základě trvale udržitelných principů rozvoje a zachování

všech významných přírodních a kulturních hodnot krajiny

b) preferující rozvoj cestovního ruchu na základě místních aktivit a místních kapacit

c) dobře turisticky dostupnou, s kvalitní sítí dopravní infrastruktury

d) efektivně využívající celé portfolio svého širokého přirozeného potenciálu a svého dobrého image

e) atraktivní pro různé cílové skupiny a zdrojové trhy v rámci DCR i příjezdového CR

f) nabízející konkurenceschopné a kvalitní produkty a služby odpovídající současným trendům

a požadavkům cestovního ruchu

g) efektivně marketingově i destinačně řízenou na úrovni kraje, turistických regionů a lokalit

h) široce kooperujících subjektů cestovního ruchu

i) otevřenou vůči spolupráci s dalšími destinacemi

j) bezpečnou pro tuzemské i zahraniční návštěvníky

k) nabízející potřebné pracovní příležitosti zejména v oblastech ekonomicky slabých Důležitým předpokladem splnění strategické vize cestovního ruchu Olomouckého kraje je zvýšení konkurenceschopnosti destinace v těchto hlavních faktorech1: 1. kvalita nabídky

2. lidské zdroje

3. destinační management a marketing Úspěšnost budování strategické vize by měla být měřena prostřednictvím kvantitativních indikátorů, které jsou zatím v obecné rovině definovány následovně: a) zvýšení celkové návštěvnosti destinace

b) zvýšení počtu přenocování v HUZ

c) prodloužení délky pobytu

d) zvýšení počtu opakování návštěvy destinace

e) zvýšení útraty při pobytu v destinaci

f) zvýšení počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu a doprovodných službách

g) zvýšení konkurenceschopnosti destinace v rámci ČR

h) zvýšení příjmů z cestovního ruchu (spotřeba cestovního ruchu) dle přepočtu ze satelitního účtu CR

pro Olomoucký kraj

Na základě stanovení strategické vize a vyhodnocení současného stavu cestovního ruchu destinace ve všech strategických oblastech a dále ve vazbě na národní strategie rozvoje cestovního ruchu byly pro Olomoucký kraj na období 2014 – 2020 definovány jako stěžejní tyto hlavní rozvojové priority a opatření.

1 Hlavní faktory konkurenceschopnosti destinace byly definovány v Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020.



Rozvojová priorita 1:

„Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu – rozvoj základní a turistické infrastruktury“

⇒ Opatření 1.1.: Zkvalitnění dopravní infrastruktury a dopravní dostupnosti destinace ⇒ Opatření 1.2.: Budování a rozvoj turistických cílů ve vazbě na potenciál a hlavní produkty

destinace ⇒ Opatření 1.3.: Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb ⇒ Opatření 1.4.: Budování a revitalizace komplexních středisek cestovního ruchu

Rozvojová priorita 2: „Tvorba konkurenceschopných produktů, marketing destinace, budování značky“ ⇒ Opatření 2.1.: Vývoj a zkvalitnění nabídky konkurenceschopných témat a produktů destinace ⇒ Opatření 2.2.: Realizace efektivních marketingových aktivit destinace, podpora prodeje, prodej

produktů ⇒ Opatření 2.3.: Tvorba koncepcí a strategií, zajištění marketingových informací (statistika,

průzkumy, ...) Rozvojová priorita 3:

„Rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb, lidské zdroje“

⇒ Opatření 3.1.: Rozvoj destinačního řízení na území destinace, spolupráce, síťování ⇒ Opatření 3.2.: Rozvoj kvality lidských zdrojů, podpora vzdělávání pracovníků CR ⇒ Opatření 3.3.: Podpora zvyšování kvality a standardizace služeb

Rozvojová priorita 4: „Vnější vztahy, politika cestovního ruchu, bezpečnost destinace“ ⇒ Opatření 4.1.: Zkvalitnění spolupráce vně destinace, členství v organizacích, politika CR ⇒ Opatření 4.2.: Budování Olomouckého kraje jako bezpečné destinace ⇒ Opatření 4.3.: Podpora činnosti organizací a aktivit s pozitivním vlivem na cestovní ruch

Jednotlivé výše uvedené priority a opatření budou naplňovány konkrétními aktivitami. Jejich obsahová náplň, organizační zajištění a časové rozložení bude detailně specifikováno v třetí části Programu rozvoje Olomouckého kraje – Akční plán.

B.7 Přehled uvažovaných variant řešení PRCR OK 2014-2020 není zpracován variantně.

B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry PRCR OK je vytvářen na základě a v souladu s těmito strategickými dokumenty: o Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 o Marketingová koncepce ČR na období 2013-2020 o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2012-2015 o Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 (výhled do roku 2016) o Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011- 2013 (výhled do roku

2016)



o Regionální operační program NUTS II Střední Morava o Integrovaný operační plán o Program obnovy venkova

Z navržených cílů, směrů a aktivit rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje nevyplývá, že by mělo docházet ke kumulaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry. Spíše naopak spousta navržených opatření reguluje a usměrňuje aktivity a pohyb turistů tak, aby nedocházelo k negativním vlivům vůči krajině, přírodě a životnímu prostřední. Mnohá opatření dále vytvářejí takové podmínky, které vliv cestovního ruchu na okolní životní prostředí omezují na minimum. Vše s cílem podpory trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje.

B.9 Předpokládaný termín dokončení Všechny analytické a návrhové dokumenty PRCR OK 2014-2020 byly dokončeny v průběhu roku 2013. Finální schválení PRCR OK 2014-2020 je po absolvování procesu SEA plánováno v roce 2014.

B.10 Návrhové období Návrhová část PRCR OK je zpracována na období 2014-2020. Akční plán PRCR OK je zpracován na období 2014-2017 (s výhledem do roku 2020).

B.11 Způsob schvalování Koncepce zatím prošla velmi širokým připomínkovacím a schvalovacím řízením v rámci tvorby PRCR OK, na kterém se podílely pracovní skupiny, fokusní skupiny, odborná skupina zadavatele, zástupci samosprávy, turistických sdružení, občanských sdružení a iniciativ, orgány ochrany přírody a zástupci podnikatelské sféry. PRCROK prošel také jednáním Rady Olomouckého kraje.

Finální schválení bude provedeno Zastupitelstvem Olomouckého kraje po ukončení všech doplňkových řízení a případných dodatečných připomínek. Předpokládaný termín je 2. pololetí roku 2014.



C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1 Vymezení dotčeného území

Olomoucký kraj se nachází ve střední a severní části Moravy a svojí rozlohou 5 267 km2 zabírá přibližně 6,7 % celkové rozlohy České republiky, čímž zaujímá celkově osmé místo mezi jednotlivými kraji.

Z hlediska územněsprávního tvoří Olomoucký kraj spolu se Zlínským krajem oblast Střední Moravy (NUTS 2). Vnitřně je pak členěn na pět okresů - Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Na území Olomouckého kraje je aktuálně2 stanoveno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem je na území kraje 398 obcí, z nichž má 30 přiznán statut města. Celkový počet obyvatel3 kraje k 31.12.2011 činil 638 638. Krajským městem je statutární město Olomouc. Většina obyvatel (77 %) je soustředěna na území turistického regionu Střední Morava a 23 % na území TR Jeseníky.

Obrázek 1: Kraje a okresy České republiky

Zdroj: ČSÚ, 2012

Z hlediska hodnocení krajinného rázu je nutno říci, že Olomoucký kraj je velmi rozmanitý, se severní hornatou a extenzívně obhospodařovanou částí s pohořím Jeseníky a nejvyšší horou Moravy Pradědem (1491 m n. m.) a spíše rovinatou a zemědělsky intenzívně využívanou jižní částí tvořenou úrodným územím Hané.

Krajinné a geografické různorodosti Olomouckého kraje odpovídá také rozdělení kraje na dva hlavní turistické regiony – Turistický region Střední Morava4 a Turistický region Jeseníky5. Prostřednictvím

2 Stav k datu 1. 1. 2012. 3 Stav počtu obyvatel k datu 30. 9. 2012 byl 637 688 obyvatel. 4 Turistický region je vymezen okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, část okresu Šumperk (ORP Mohelnicko). 5 Turistický region je vymezen okresy: Šumperk (vyjma ORP Mohelnicko), Jeseník.



těchto pevně definovaných a samostatně destinačně řízených turistických regionů je v posledních letech zajišťována a prezentována celková turistická a produktová nabídka Olomouckého kraje, a to jak tuzemským, tak zahraničním návštěvníkům.

Obrázek 2: Turistické regiony Olomouckého kraje

1. Turistický region Střední Morava

Vymezení a dostupnost regionu Turistický region Střední Morava je situován do jižní a střední části Olomouckého kraje a z hlediska administrativního členění je tvořen okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a částí okresu Šumperk (ORP Mohelnicko). Region je dále členěn na tzv. turistické lokality, kterých je celkem 12 (Hranicko, Konicko, Lipensko, Litovelsko, Mohelnicko, Olomouc, Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko, Střední Haná, Šternbersko, Uničovsko).

Region Střední Morava je velmi dobře dostupný po silnici i železnici, větší část regionu leží prakticky na všech důležitých silničních i železničních koridorech. Poloha ve středu Moravy je velmi příznivá pro rychlou a kvalitní dostupnost jak domácími, tak zahraničními návštěvníky.

Krajina a přírodní atraktivity Charakter krajiny TR Střední Morava je definován rovinným až mírně zvlněným reliéfem oblasti Hané (Hornomoravský úval), která následně přechází do zvlněného terénu Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů, Zábřežské a Drahanské vrchoviny. Přes svoji celkově nižší krajinou rozmanitost má TR Střední Morava na svém území velmi cenné, atraktivní a turisty vyhledávané lokality. K základním kamenům přírodního bohatství regionu patří CHKO Litovelské Pomoraví, národní přírodní rezervace (6 NPR), přírodní parky (5 PP), mnohé jeskyně, propasti a další přírodní zajímavosti.

Pozn.: Z hlediska vnímání návštěvníka je však nutné brát oblast Jeseníků jako celistvý region, který kromě těchto dvou okresů Olomouckého kraje zahrnuje také další oblasti v kraji Moravskoslezském a Pardubickém.



Krajina Střední Moravy je poměrně chudá na významnější vodní plochy vhodné pro rozvoj turistických aktivit. Prakticky jedinou, za to však velmi významnou vodní plochou, je vodní nádrž Plumlov poblíž Prostějova. Dalšími vodními plochami jsou rybníky nebo nádrže severně od Olomouce a kolem Tovačova. Jejich využití pro cestovní ruch je však zatím omezené.

Přírodně a krajinářsky zajímavým prostorem je také oblast současného vojenského prostoru Libavá, jehož otevření se turistickému a rekreačnímu využití by zcela jistě velmi výrazně zvýšilo celkovou atraktivitu regionu.

Hlavní turistické cíle a kulturně-historické atraktivity Z hlediska současné turistické nabídky můžeme TR Střední Morava charakterizovat jako území s poměrně dobrou (i když ne výjimečnou) nabídkou atraktivních historických památek a pamětihodností (hrady, zámky, církevní památky, ...), množstvím zajímavých tématických turistických cílů (zoo, muzea, ...), technických a vojenských památek, přírodních atraktivit, pěší turistiky a cykloturistiky, sportovních aktivit, zážitkové turistiky, venkovské turistiky, lázeňství a nabídky bohatých tradic a kultury. Celkově jde o region s velmi dobrým potenciálem pro poznávací i pobytovou turistiku.

Hlavním TOP cílem jak z hlediska celkové návštěvnosti, tak z pohledu image regionu je turistické centrum regionu město Olomouc se svým výjimečným kulturně-historickým potenciálem, včetně nejcennější památky regionu sloupem Nejsvětější Trojice, zapsaným na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a celkově komplexní turistickou nabídkou. Z jednotlivých klasických6 turistických cílů regionu Střední Morava jsou pak co do návštěvnosti nejvíce atraktivní Zoo Svatý Kopeček, hrad Bouzov, Vlastivědné muzeum Olomouc, Muzeum moderního umění Olomouc a Arcidiecézní muzeum nebo hrad Helfštýn.

Celkově je na území TR Střední Morava 1 památka UNESCO, 9 národních kulturních památek a 1 569 nemovitých památek. Turistům jsou zpřístupněny 3 hrady, 2 zříceniny hradů a 8 zámků.

Tradiční a turisticky atraktivní akce regionu Významné z hlediska turistické nabídky jsou také tradičně pořádané a návštěvnicky atraktivní akce, jako jsou například květinová výstava Flora v Olomouci, Mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýn, závody Ecce Homo ve Šternberku a řada dalších.

Region Střední Morava je známý také zajímavou gastronomickou tradicí. Například tradiční výrobu Olomouckých tvarůžků nebo výrobu piva se v posledních letech podařilo velmi dobře zapojit do nabízených zážitkových a gastronomických produktů cestovního ruchu destinace.

Turistická infrastruktura a služby Základní a produktová infrastruktura je v regionu dlouhodobě budována. Region má k dispozici hustou a kvalitní síť pěších turistických tras, průběžně je také budován systém cyklotras. Na území regionu je vybudováno 34 naučných stezek a 5 rozhleden. K dispozici je také několik hipotras, in-line stezek a lyžařských běžeckých areálů. Rekreanti a turisté mohou využívat také 8 spíše menších lyžařských areálů. Nabídka služeb je převážně koncentrována do větších měst, zejména pak do centra turistického regionu Statutárního města Olomouc. TR Střední Morava disponuje (r. 2011) celkem 124 hromadnými ubytovacími zařízeními s celkovým počtem 3 419 pokojů a 8 243 lůžek. Certifikovaných ubytovacích zařízení (bez započítání kempů) je 13, certifikované kempy jsou 3. Tradičním a důležitým segmentem TR Střední Morava jsou lázně a lázeňské služby. Na území TR jsou uznána 3 lázeňská místa (Slatinice, Skalka, Teplice nad Bečvou) a ve vazbě na zmíněná lázeňská místa jsou zde provozovány troje lázně.

6 Pokud bychom brali v úvahu i návštěvnost ne zcela typických turistických cílů, tak by mezi nejvíce navštěvované patřil také například Aqaupark Olomouc nebo výstavy na výstavišti Flora.



Neustále se rozvíjejícím segmentem produktové infrastruktury jsou kongresová centra, kterých je v TR Střední Morava provozováno přibližně 34 (kongresová centra s kapacitou vyšší než 50 míst). Největší koncentrace center (cca 15) je ve městě Olomouc. Velmi významným a nezastupitelným článkem nabídky turistických služeb jsou turistická informační centra (TIC), kterých je v TR Střední Morava provozováno celkem 20. Většina z nich je členem A.T.I.C. a prošla příslušnými certifikacemi A.T.I.C. a CzT.

Produktová a tématická nabídka regionu, potenciál CR Současná produktová a tématická nabídka regionu Střední Morava je velmi pestrá a reprezentuje prakticky celý potenciál regionu. Aktuálně jsou regionem nabízena tato hlavní témata: Za památkami a kulturou, Za sportem, Lázeňství a wellness, Do přírody, Kongresový turismus, Trasy a programy. Z hlediska cílových skupin má TR Střední Morava potenciál nabízet své produkty prakticky všem cílovým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrojových zemí, především těch příhraničních a středoevropských. Jediným skutečně chybějícím potenciálem TR Střední Morava jsou podmínky pro klasickou zimní dovolenou a sjezdové lyžování a také potenciál pro větší rozvoj dovolené u vody není příliš vysoký. Nižší v porovnání s některými dalšími destinacemi je přírodní potenciál, rozmanitost a pestrost krajiny, která je vyjma atraktivního podhůří Jeseníků a některých chráněných území spíše jednotvárná a zemědělsky orientovaná. To však není zásadní nevýhoda, která by se nedala eliminovat rozvojem v této krajině vhodných aktivit a turistických produktů.

Destinační management Turistický region Střední Morava je destinačně rozvíjen a řízen na základě spolupráce a koordinace Olomouckého kraje a profesního sdružení „Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu“ (Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu, Horní náměstí 5, 772 00 Olomouc, www.centralmoravia-tourism.cz).

2. Turistický region Jeseníky

Vymezení a dostupnost regionu Turistický region Jeseníky se nachází v severní části Olomouckého kraje a jeho image jednoznačně určuje výjimečné, byť mnohými vnímané také jako velmi drsné, pohoří Jeseníků s nejvyšší horou Moravy Pradědem. Z hlediska administrativního členění je tvořen okresy Šumperk a Jeseník7. Region je dále členěn na tzv. turistické lokality, kterých je na území Olomouckého kraje8 vymezeno celkem 7 (Zábřežsko, Šumpersko, Jesenicko, Zlatohorsko, Javornicko a Žulovsko, Ramzovské sedlo, Staroměstsko a Hanušovicko). TR Jeseníky je sice dostupný jak po silniční, tak železniční síti, hlavní koridory však vedou mimo jeho území a také značná odlehlost, špatná časová dostupnost, hraniční poloha celého území, špatná kvalita silniční sítě a nedostatečná hustota sítě železniční jej činí velmi špatně dostupným pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Tato skutečnost je jednou z výrazných slabých stránek regionu a také jedním z dlouhodobých limitů rozvoje jeho přirozeného a poměrně velkého potenciálu.

Krajina a přírodní atraktivity Jeseníky svým horským krajinným rázem vytvářejí výrazný kontrast proti rovinaté nebo jen lehce zvlněné Střední Moravě. Jádro regionu je tvořeno nejvyšším pohořím Moravy - Hrubým Jeseníkem s vrcholem Praděd v nadmořské výšce 1 491 metrů. Hornatý charakter oblasti dotvářejí dále Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Okrajově do TR Jeseníky zasahuje také Králický Sněžník. Podhůří regionu lemuje

7 Vyjma ORP Mohelnicko. 8 Na celém území regionu Jeseníky (tedy i s přesahem do jiných krajů) je dle www.navstivtejeseniky.cz vymezeno celkem 10 turistických lokalit.



Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda a částečně také Hornomoravský úval zasahující sem z oblasti TR Střední Morava. TR Jeseníky je velmi významným a přírodně i krajinářsky ceněným územím, na kterém je od roku 1969 vyhlášena velkoplošná Chráněná krajinná oblast Jeseníky o celkové rozloze 740 km2. Dalším velkoplošným chráněným územím v oblasti TR Jeseníky jsou dva přírodní parky (PP Březná, PP Sovinecko). Unikátnost přírodního prostředí Jeseníků dotváří také množství vyhlášených národních přírodních rezervací (5 NPR), národních přírodních památek (4 NPP) a dále pak množství atraktivních botanických a geomorfologických lokalit (jeskyně, vodopády, pozůstatky ledovcové činnosti atd.).

Krajina Jeseníků je poměrně chudá na významnější vodní plochy vhodné pro rozvoj vodních sportů a turistických aktivit u vody. Atraktivní jsou zde zejména zatopené lomy a přehradní nádrže v oblasti Dolního Bušínova. Celkové využití vodních ploch pro cestovní ruch je velmi omezené.

Hlavní turistické cíle a kulturně-historické atraktivity Ve srovnání s TR Střední Morava jsou Jeseníky nepoměrně chudším regionem co se týká nabídky kulturně-historických atraktivit, jako jsou hrady, zámky, muzea, ... Hlavní potenciál regionu je přeci jenom více soustředěn do oblasti přírodních unikátů a celkové atraktivity krajiny a dále také do oblasti památek technických, které na druhou stranu s historií velmi často souvisí.

Region disponuje díky svým výjimečným přírodním podmínkám a velmi čistému klimatu zásadním potenciálem pro rozvoj všech forem zimní dovolené, pěší turistiky, cykloturistiky, sportovních, adrenalinových a zážitkových aktivit. Velmi důležitá pro rozvoj regionu je také kvalitní nabídka a zejména pak další potenciál pro rozvoj lázeňství, relaxace a odpočinkových aktivit. Také potenciál poznávací turistiky, zaměřené na přírodní, technické nebo historické zajímavosti má region velmi dobrý, avšak zatím ne zcela stoprocentně využitý.

Z jednotlivých turistických cílů jsou co do návštěvnosti nejvíce atraktivní například Ruční papírna a Muzeum papíru Velké Losiny, Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, Jeskyně Na Pomezí, zámek Jánský vrch nebo zámek Velké Losiny. Žádný z těchto turistických cílů však nedosahuje návštěvnosti turistických cílů TR Střední Morava a také v porovnání s ostatními regiony je návštěvnost cílů TR Jeseníky nízká.

Celkově se na území TR Jeseníky nenachází žádná památka UNESCO, jsou zde vyhlášeny 4 národní kulturní památky a 607 nemovitých památek. Na území regionu se nacházejí 4 zámky, 1 hrad a 7 zřícenin hradů.

Jeseníky mají stejně jako další hory velkou konkurenční výhodu oproti nížinným destinacím, a tou je možnost prakticky celoročního využití s hlavní zimní a vedlejší letní sezonou. Jediným skutečně chybějícím potenciálem Jeseníků jsou podmínky pro klasickou letní dovolenou u vody, což je ale z hlediska přírodních a klimatických podmínek Jeseníků logické a navíc to nijak významně nesnižuje jejich celkovou turistickou atraktivitu, která je v jiných oblastech naopak nadprůměrná.

Tradiční a turisticky atraktivní akce regionu Vyhledávanými akcemi na území regionu jsou zejména akce s mnohdy bouřlivou historickou tematikou, poutě na významná místa Jeseníků, sportovní a kulturní akce. Ve vztahu k tradicím regionu se začínají také stále více prosazovat gastronomické akce a různé folklorní festivaly a slavnosti.

Turistická infrastruktura a služby Turistická infrastruktura je v regionu dlouhodobě budována a má zde mnohaletou tradici, zejména v oblasti pěší turistiky a zimních sportů. Region má tak k dispozici velmi kvalitní síť pěších turistických tras a dlouhodobě je také budován systém cyklotras. Na území regionu je vybudováno 25 naučných stezek a 4 rozhledny.



Významnou součástí turistické infrastruktury Jeseníků jsou tradiční i nově budované lyžařské (snowboardové) areály a lyžařských běžecké areály. Na území TR je cca 39 lyžařských areálů a přibližně 380 km lyžařských tras ve 13 lokalitách. TR Jeseníky disponuje (r. 2011) celkem 271 hromadnými ubytovacími zařízeními s celkovým počtem 4 325 pokojů a 12 098 lůžek. Certifikovaných ubytovacích zařízení (bez započítání kempů) je 8, certifikovaný kemp je 1 (Autocamping Bobrovník). Tradičním a velmi silným segmentem TR Jeseníky jsou lázně a lázeňské služby. Na území TR jsou uznána 4 lázeňská místa (Bludov, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny) a ve vazbě na zmíněná lázeňská místa je zde provozovány 4 lázně. Kongresových center s kapacitou větší než 50 osob je v TR Jeseníky provozováno přibližně 22. Nezastupitelným článkem struktury turistických služeb jsou turistická informační centra (TIC), kterých je v TR Jeseníky provozováno celkem 20. Jen menší část z nich je členem A.T.I.C. a přibližně polovina prošla některou z certifikací A.T.I.C. a CzT.

Produktová a tématická nabídka regionu, potenciál CR Produktová a tématická nabídka regionu Jeseníky je sestavena velmi dobře a reprezentuje prakticky celý současný potenciál destinace. Aktuálně jsou nabízena tato hlavní témata: Zimní sporty, Letní sporty, Trasy a programy, Příroda, Lázeňství a wellness, Památky a kultura. V rámci nabídky produktů cílovým skupinám má TR Jeseníky potenciál nabízet svá témata a produkty prakticky všem cílovým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrojových zemí (primárně příhraniční – Polsko a středoevropské země, hlavně Slovensko). Jediným skutečně chybějícím potenciálem regionu jsou podmínky pro klasickou letní dovolenou u vody.

Destinační management Turistický region Jeseníky je destinačně rozvíjen a řízen na základě spolupráce a koordinace Olomouckého kraje a profesního sdružení „Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu“ (Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, Kladská 1, 787 01 Šumperk, www.jesenikytourism.cz).

C.2 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územní samosprávné celky jsou jednak kraje v samostatné působnosti, jednak obce v samostatné působnosti. Dotčenými územními samosprávnými celky tedy budou Olomoucký kraj a všechny obce na území Olomouckého kraje. Seznam obcí Olomouckého kraje je uveden v příloze č. 1.

C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1491 m n. m.). Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.). K 31. 12. 2010 celková výměra kraje dosáhla 5 266,64 km2 (tj. 6,7 % z celkové rozlohy ČR), přičemž rok od roku klesá podíl orné půdy (39,5 %) a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy (46,8 %). Většina obyvatel kraje je zásobena vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (90,9 %) a bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci (77,6 % obyvatel). Hodnoty měrných emisí nedosahují průměrných hodnot za ČR, životní prostředí můžeme tedy hodnotit jako méně poškozené. Horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou významným zdrojem pitné vody.



Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin – ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. Olomoucký kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou přírodou, s množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí. Ekonomika regionu je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Předpokladem pro další rozvoj regionu je strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup zahraničních investorů. Díky realizacím dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace v Olomouckém kraji postupně zlepšuje a vzestupná tendence má pokračovat i v následujících letech. Zdroj: Statistická ročenka Olomouckého kraje 2011

Klima a ovzduší Území Olomouckého kraje náleží takřka ke všem klimatickým oblastem (nezasahuje pouze do oblastí T4 a MT4). Nejteplejší je zde oblast T2, která zasahuje do kraje od jihu a nejvíce ovlivňuje okresy Přerov, Prostějov a Olomouc (oblasti Hornomoravského úvalu a Moravské brány). Oblast T2 je charakteristická dlouhým suchým létem, teplým, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Na tuto oblast navazují poměrně teplé oblasti MT9, MT10 a MT11 ve směru V až Z, které tvoří společně s chladnějšími oblastmi mírně teplými MT2, MT3, MT5 a MT7 (oblast Nízkého Jeseníku – nižší polohy Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny) nárazníkovou zónu před přechodem do chladných oblastí CH4, CH6 a CH7 v severní části kraje – pohoří Jeseníky, okresy Šumperk a Jeseník (oblast Jesenického podhůří a nejvyšší polohy Jeseníků, Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny). Bližší specifikace jednotlivých klimatických oblastí uvádíme v kapitole Přílohy. Emise Zatížení emisemi Olomouckého kraje je vzhledem k velké diverzitě kraje velmi nerovnoměrné. Celkově lze emisní zatížení v rámci Olomouckého kraje hodnotit pozitivně. U všech základních znečišťujících látek, s výjimkou TZL, došlo v roce 2008 oproti roku 2007 ke snížení jejich produkce. V případe emisí TZL bylo v roce 2008 produkováno množství srovnatelné s rokem 2007. Na celkovém snížení emisí SO2

se největší měrou podílely zvláště velké stacionární spalovací zdroje. Důvodem celkového snížení množství emisí NOx, CO a VOC je menší produkce těchto emisí v oblasti mobilních zdrojů. Směrně doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro SO2, NOx, VOC a NH3 pro rok 2010 byly v Olomouckém kraji v roce 2008 dodrženy. I nadále zůstává problematická produkce NOx, která i přesto, že v roce 2008 byla nižší než v předešlém hodnoceném období, zůstává blízká emisnímu stropu. Na produkci NOx se největší měrou podílejí mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava), s minimálními možnostmi ovlivnit produkované množství znečištění. Na produkci VOC se nejvíce podílely malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Z celkového množství emisí v Olomouckém kraji v roce 2008 vyprodukovaly mobilní zdroje cca 50 % emisí TZL, 71 % emisí NOx a 69 % emisí CO. Vývoj emisí za období 2000-2008 uvádíme v kapitole Přílohy. Kvalita ovzduší V roce 2008 došlo na území kraje k překročení denního imisního limitu pro PM10 na 2 stanicích (Olomouc-Velkomoravská a Šumperk MÚ) z celkového počtu osmi. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly vymezeny na 0,7 % území kraje. Oblast s překračováním cílových imisních limitu bez zahrnutí přízemního ozonu byla vyhlášena na 2,2 % území kraje. Cílový imisní limit pro ozon byl překročen na třech stanicích (Jeseník, Přerov, Olomouc-Šmeralova) z šesti, na kterých je tato látka na území kraje monitorována. Imisní situace je silně ovlivňována rozptylovými podmínkami. V roce 2007 i 2008 byly tyto podmínky příznivé, v důsledku čehož lze konstatovat zlepšení situace týkající se kvality ovzduší.



V období mezi 1995 – 2010 je zřetelné, že pouze v počátku sledování byly ojediněle zjištěny významnější koncentrace SO2, v dalších letech se pak jeho koncentrace významně snížila a nepředstavuje významnější problém. U NO2 také nedošlo ani jednou ke splnění podmínek k vydání signálu regulace ani signálu upozornění. Došlo sice k překročení ZIL pro upozornění, ale nebyla splněna podmínka trvání překročení ZIL, resp. k překročení došlo lokálně na dopravně zatížené stanici. Tento výsledek lze poměrně spolehlivě zobecnit – ovzduší je zatíženo imisemi oxidu dusíku takřka výhradně v okolí hlavních dopravních tahů a zejména velkých městských komunikací (Olomouc, Přerov, Prostějov). Nejvíce je tak kvalita ovzduší podmíněna výskytem PM10. ZIL pro regulaci byl překračován během zimních období 1995/96–2009/10 na všech stanicích kromě Olomouc-Velkomoravská a Šumperk MÚ. K žádnému překročení nedošlo v sezónách 1997/98, 1999/2000 a 2007/08. V sezóně 2000/01 došlo pouze k 1 překročení na stanici Přerov, v sezónách 2004/05 a 2006/2007 pouze v jednom případe na několika stanicích. ZIL pro upozornění byl překračován na všech stanicích, na stanicích Bělotín, Dolní Studénky, Prostějov a Přerov v každém zimním období, během kterého probíhalo měření. K nejvyššímu počtu dnů s překročením během jedné sezóny došlo v sezóně 1995/96, a sice na stanici Brodek u Přerova, Prostějov a Přerov. K nejméně překročením došlo v sezónách 1997/98, 1999/2000 a 2007/08. K nejvyššímu počtu překročení dochází v průměru v Přerově a rovněž v Brodku u Přerova, kde však měření skončilo v prosinci 2000; k nejméně překročením došlo v Jeseníku. Koncentrace SO2, NO2 a PM10 jsou během letního období nižší než během období zimního, meteorologické podmínky rozptylu jsou příznivější a emise škodlivin do ovzduší nižší. Nicméně zejména během měsíce dubna v některých letech ještě doznívá zima a není tedy vyloučen výskyt zvýšených koncentrací škodlivin v ovzduší. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že kvalita ovzduší v Olomouckém kraji je z celorepublikového pohledu poměrně dobrá. Zhoršená kvalita je pak vázána zejména na velké městské aglomerace (Olomouc, Přerov, Prostějov), kde je hlavním původcem znečištění doprava a výroba. Lokálně však může být kvalita ovzduší zhoršena v zimních obdobích a po dobu trvání inverzních stavů také v malých obcích ve strmých či uzavřených údolích, kde kvalitu zhoršují zejména emise z lokálních topenišť. Detailní tabulky vztahující se ke kvalitě ovzduší uvádíme v kapitole Přílohy. Voda a vodní hospodářství Srážky a hydrologické poměry Plošné rozdělení srážek je na území kraje nerovnoměrné. Nejvlhčí bývá východní a severní část kraje. Nejméně srážek pak bývá v okresech Prostějov a Přerov. Za období posledních 50ti let byl doposud nejvyšší krajský srážkový úhrn v roce 1966 a to 884 mm (nad 850 mm ještě rok 1977 s 875 mm, rok 1997 s 863 mm a rok 2001 s 861 mm srážek) a nejnižší v roce 1983, pouze 564 mm. Hydrologicky je Olomoucký kraj rozdělen rozvodím, jehož hranici určuje pohoří Oderských Vrchů, Jeseníků a Rychlebských Hor, na dvě části. První, menší část tvoří úmoří Baltského moře a zaujímá území bývalého okresu Jeseník. Na území se nachází celá řada horských potoků, které odvádí vody ze severních svahů Jeseníků a Rychlebských hor. Nejvýznamnějšími vodotečemi jsou řeky Bělá a Vidnávka s celou řadou přítoků. Druhou část tvoří převážná většina kraje, která patří k úmoří Černého moře. Páteř povodí tvoří řeka Morava. Mezi nejvýznamnější přítoky Moravy patří na Šumpersku řeka Desná, na Litovelsku řeka Písečná, na Olomoucku Oskava a Bystřice, na Přerovsku nejvýznamnější přítok Moravy v regionu řeka Bečva a poslední významnější přítok na území Olomouckého kraje představuje říčka Romže. V obdobích intenzivních srážek dochází na řadě toků k překračování N-letých průtoků a výjimkou není ani vybřežení a tvorba rozlivu, vedoucích v extrémních případech k zaplavování obydlených oblastí. Přirozené vodní plochy (jezera) na území kraje jsou velmi vzácné. Jedná se většinou o jezera vzniklá zaškrcováním meandru v údolních nivách.



Rybníky a jiné uměle vybudované vodní nádrže jsou pak rozmístěny nepravidelně po celém kraji. Mezi největší patří Hradecký (154 ha) a Křenovský (16 ha) rybník. Největší údolní nádrží v kraji je přehrada Plumlov s rozlohou 68 ha. Nejmladší údolní nádrží z roku 1994 jsou Dlouhé Stráně tvořící soustavu dvou nádrží přečerpávací elektrárny. Další rozsáhlé a významné vodní plochy se nachází v údolních nivách řek Moravy a Bečvy. Jedná se o jezera vzniklá v důsledku těžby štěrkopísku. Mezi největší patří Moravičanské jezero (90 ha) či jezera u Hustopečí nad Bečvou, Troubek nebo Tovačova. Podzemí vody Území Olomouckého kraje patří k několika hydrogeologickým rajónům, které se vzájemně liší tvorbou i oběhem podzemních vod. Ztížený oběh je vázán zejména na horniny vyvřelé a metamorfované, zatímco oběh živější průlinový je vázán na kvartérní fluviální nivy v okolí větších vodních toků a živý oběh puklinový na krasové útvary. V Olomouckém kraji jsou vyhlášeny tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod jejichž plocha zaujímá 24,3 % rozlohy kraje. Na území Olomouckého kraje se nachází níže uvedená území, ve kterých je při realizaci staveb nutné postupovat v souladu s požadavky zákona 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Lázeňská místa – Bludov, Jeseník, Lipová Lázně, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny. • Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů minerálních vod – Bludov, Slatinice, Skalka u Prostějova, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny. • Ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod – Horní Moštěnice, Domašov a Sedm Dvorů, Brodek u Přerova. Přírodní léčivé vody náleží z vetší části k alkalickým teplicím s vysokým obsahem sulfanu, které jsou účinné při léčbě pohybového ústrojí. Uhličité minerální vody se pak využívají jak v lázeňství, tak při přípravě balených vod a ochucených nápojů. Zásobování pitnou vodou Města a obce Olomouckého kraje jsou zásobována pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení obyvatel na veřejný vodovod je 86,2 % obyvatelstva. Na území Olomouckého kraje je vybudováno 4973 km veřejného vodovodu v 599 obcích či místních částech měst a obcí. Z hlediska zásobování pitnou vodou lze konstatovat, že zásobování celého Olomouckého kraje pitnou vodou je na dobré úrovni co do napojení obyvatel i co do technického a koncepčního řešení. Odvedení a čištění odpadních vod Z celkového počtu 642 056 obyvatel Olomouckého kraje je na veřejnou kanalizaci napojeno 63 % obyvatel a na ČOV 61 % obyvatel. Ve 134 obcích jsou vybudovány čistírny odpadních vod, na které je napojeno celkem 392 108 obyvatel. Stav odkanalizování a čištění odpadních vod na území Olomouckého kraje lze hodnotit jako uspokojivý, protože všechna města nad 10 000 EO mají dnes mechanicko-biologické čištění odpadních vod, přičemž většina byla již rekonstruována na technologie čištění s vysokou účinností odstranění dusíku, nebo se jejich rekonstrukce připravuje. Jakost vodních toků Znečištění vodních toků prošlo během posledních patnácti let výraznými změnami. Zejména během první poloviny 90. let minulého století došlo k výraznému zlepšení kvality vody na většině toků. Příčinou je zánik některých zastaralých průmyslových výrob a investice do ochrany čistoty vod (nové průmyslové technologie, výstavba ČOV). Trend výrazného zlepšení kvality vod kraje je nepochybný a evidentně se projevuje také na živé složce vodních ekosystému.



Odpady V Olomouckém kraji je od roku 2006 poměrně ustálená celková produkce odpadu, v roce 2008 došlo oproti roku 2007 k mírnému poklesu celkové produkce odpadu, zejména stavebních a demoličních, což souvisí se sníženou intenzitou stavebních a demoličních prací. V roce 2008 se kraj z hlediska produkce odpadu řadil na 8. místo v ČR. Pozitivní trend vykazují ukazatele množství vytříděného komunálního odpadu (papír, plasty, sklo), které odráží výsledky projektu „Intenzifikace odděleného sběru komunálních odpadů včetně využití jeho obalové složky“. V rámci projektu byla v Olomouckém kraji dobudována základní síť sběrových nádob pro separovaný sběr ve městech a obcích. Také separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu má trvale vzestupnou tendenci. Tento trend bude pokračovat i v následujících obdobích z důvodu postupného zavádění separace biologicky rozložitelného odpadu u občanů z vesnické a vilové zástavby. Zvýšený podíl vyprodukovaného elektrozařízení dokumentuje efektivnost systému zpětného odběru prováděného kolektivními systémy. I přes účinnější systém třídění a zvýšení materiálového využití odpadu je převládajícím způsobem odstraňování odpadu skládkování, což odpovídá současným ekonomickým a technickým podmínkám na území Olomouckého kraje. Půda Z pohledu zemědělství lze Olomoucký kraj charakterizovat jako značně nehomogenní. Výrazné diferenciace jsou především mezi severozápadní hornatou částí regionu s výrazně podprůměrnými půdními a klimatickými podmínkami, s převahou lesních ploch a drnových porostů, a částí střední a jihovýchodní s podstatně příznivějšími půdními a klimatickými podmínkami pro rozvoj intenzivního zemědělství s výraznou převahou vysoce produktivních půd a převážně intenzivně využívanou ornou půdou, tvořící až 80% ploch v krajině. Z celkové výměry kraje je 34,4 % lesních pozemků. Zemědělské půdy je z celkové rozlohy kraje 54 %, z toho orná půda představuje 76,5 %. Z hlediska zemědělského využití jsou nejvíce obhospodařovány černosoly, půdy původních stepí s hlubokou akumulací kvalitního humusu, které zaujímají v kraji 12 % a následují je luvisoly, z 15 % rozlohy kraje. Nejrozšířenějším typem v ČR jsou kambisoly, které se vyvinuly ve vyšších polohách a na území Olomouckého kraje zaujímají také největší procentuální zastoupení, 48 % z celkové rozlohy. Ve vyšších polohách Jeseníků, v chladném a vlhkém klimatu, kde roční úhrn srážek převyšuje 800 mm, převládají podzoly a ty zaujímají 6 % rozlohy kraje. K největším záborům půdy z důvodu výstavby dochází tradičně v okolí Olomouce a dalších větších měst. Detailní struktura využití území je uvedena v kapitole Přílohy. Příroda a krajina Olomoucký kraj leží v provincii Středoevropské, pro kterou jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2 – 3 měsíce. Jedná se tedy o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpínské a alpínské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Menšími jednotkami v rámci Středoevropské provincie na území Olomouckého kraje jsou podprovincie Hercynská, Polonská a Západokarpatská, které jsou charakteristické odlišným geologickým a geomorfologickým vývojem s odpovídajícím složením bioty. Mapku provincií a bioregionů uvádíme v kapitole Přílohy Hlavními prvky krajinného rázu jsou konfigurace terénu (reliéf), vegetační a antropogenní textury. Krajinu Olomouckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Vetší část území kraje je možné zahrnout do typu B (krajina harmonická). Jedná se o krajinu středně pozměněnou s relativním souladem přírodních a technických prvků. Krajinářská, estetická hodnota území je spíše průměrná a jde tedy o



území s elementárně zachovalou návazností přírodních prvků krajiny a s nekompletní kostrou ekologické stability na základní – lokální úrovni. Intenzita zemědělské výroby je různorodá, odpovídající ponejvíce nížinám až pahorkatinám s průměrnou až nadprůměrnou intenzitou výroby zejména obilnin. Značná část území Olomouckého kraje však náleží k typu C (krajina relativně přírodní) a je tvořena ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozenou druhovou skladbou, rybničními plochami a navazujícími mokřady, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. K tomuto typu náleží zejména oblast Jeseníku a Litovelského Pomoraví, ale i další oblasti. Z pohledu celé ČR patří Olomoucký kraj k územím s kvalitní krajinou. Typ A (krajina antropogenizovaná) představují městské aglomerace a všechna větší sídla, areály průmyslové a těžební (zejména povrchové lomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy a velké liniové stavby (dálnice, rychlostní komunikace a železniční koridory). Charakter krajiny je v neustálém dynamickém vývoji a krajinný ráz se mění, byť s různou lokální intenzitou. Flóra Olomoucký kraj je floristicky poměrně bohatý. Vyskytuje se zde okolo 1 850 autochtonních druhů cévnatých rostlin. Charakteristickým rysem květeny je její nápadná fytogeografická diverzita. Většinu přirozeného lesního pokryvu území Olomouckého kraje tvoří dubohabřiny, jejichž druhová skladba i struktura je silně ovlivněna lesnickými zásahy, včetně převodu na smrkové monokultury. Vzácnými vegetačními jednotkami v území jsou teplomilné doubravy v jižní části a acidofilní doubravy ve východním okraji Drahanské vrchoviny a jihovýchodním okraji Nízkého Jeseníku. Naopak častým vegetačním typem území kraje jsou bučiny. Přirozené smrčiny najdeme v horských oblastech v podobě klimaxových smrčin. V nejvyšších polohách Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, nad horní hranicí lesa, navazuje na smrčiny subalpínská a alpínská vegetace. Klečové porosty jsou zde nepůvodní a pocházejí z poloviny 19. století. Azonálními typy vegetace vyskytujícími se na území Olomouckého kraje jsou lužní a suťové lesy. Lužní lesy jsou vázány na údolní nivu řek Moravy a Bečvy. Nejrozšířenější jsou tvrdé luhy, zejména jilmové doubravy. Měkký luh se nachází jen ve fragmentech v podobě úzkých pásů kolem vodních toků. Ve vyšších polohách navazují na luhy střemchové jasaniny. Suťové lesy jsou vázány na místa s výrazněji modelovaným georeliéfem. Vodní vegetace je omezena na výskyt specializovaných rostlin se společenstvy plovoucích a splývavých vodních rostlin a sladkovodních rostlin. Na území Olomouckého kraje se také v redukované podobě vyskytují slatiniště a rašeliniště. Náhradní vegetace lesních porostů, tedy vegetace luk je na území Olomouckého kraje rozložena v závislosti na typu stanoviště, vodním režimu, množství živin v půdě a způsobu obhospodařování. Nejhojnější jsou mezofilní louky, vlhké louky a v podhorských oblastech pak louky trojštětové. Poměrně hojným typem vegetace jsou druhově chudá společenstva krátkostébelných luk a pastvin, xerotermní společenstva a semixerotermní květnaté stepní louky. V květeně Olomouckého kraje jsou zastoupeny druhy cizího původu např. hvězdice virginská, křídlatky nebo bolševník velkolepý. Fauna Na území Olomouckého kraje se vyskytuje velké množství druhů suchozemských živočichů. Je to dáno jednak existencí tří odlišných druhů faunisticko-ekologických komplexů (lesů, studených bezlesých oblastí, suchých a teplých bezlesých oblastí) a také polohou na styku několika nižších zoogeografických jednotek. Fauna lesů je dodnes nejdůležitější složkou fauny. Zahrnuje především faunu klimaxových společenstev listnatých lesů. Své východní hranice rozšíření zde dosahuje např. ježek západní, naopak západní hranice rozšíření např. čolek karpatský nebo bělásek východní. V regionu byla zaznamenána přítomnost 49 druhů ryb, z toho 8 introdukovaných (z našich 66 druhů), 17 druhu obojživelníků (z našich 20 druhů), 9 druhů plazů (z našich 11 druhů), 181 druhů pravidelně hnízdících ptáků (z našich 192 druhů) a 74 druhů volně žijících savců. Skupina bezobratlých živočichů není doposud nijak systematicky a uceleně pozorována.



Chráněná území Na území Olomouckého kraje se nachází 8 velkoplošných chráněných území, z toho 2 Chráněné krajinné oblasti (Jeseníky, Litovelské Pomoraví) a 6 přírodních parků. Dále je zde vyhlášeno celkem 11 národních přírodních rezervací a 11 národních přírodních památek. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č.464/1990 Sb. Má celkovou rozlohu 96 km2. Jedná se o území okolo meandrující řeky Moravy, rozkládající se zhruba mezi Mohelnicí a Olomoucí. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla zřízena výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969. Rozkládá se na celkové ploše 740 km2 a to na severním okraji Moravy a české části Slezska na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresu Bruntál, Jeseník a Šumperk. Zahrnuje i celou řadu maloplošných zvláště chráněných území (NPR, PR, NPP, PP). VCHÚ – Chráněné krajinné oblasti na území Olomouckého kraje Název CHKO TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany

Jeseníky JE 1969 740 km2 *

Horské lesy a rašeliniště. Horské louky na hlavním hřebeni nad hranicí lesa (hole) patří k botanicky nejbohatším lokalitám v České republice.

Litovelské Pomoraví SM 1990 93 km2 Rozsáhlé lužní lesy a zachovalý tok řeky Moravy.

Zdroj: www.jeseniky.nature.cz, www.litovelskepomoravi.nature.cz, 2012 *celková rozloha CHKO. Rozloha CHKO na území Olomouckého kraje (okresy Jeseníky a Šumperk) je 462,09 km2. VCHÚ – Přírodní parky na území Olomouckého kraje Název PP TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany Březná JE 1997 11 600 ha vyvážená esteticky působivá krajina Kladecko SM 1992 4 050 ha krasové jevy v devonských vápencích

Sovinecko SMJE

1994 19 910 halesní porosty s dochovanou strukturou

Terezské údolí SM 1996 789 hageomorfologicky, botanicky i zoologicky cenná lokalita

Údolí Bystřice SM 1995 12 580 haniva řeky s přilehlými svahy, lesní porosty s dochovanou strukturou

Velký Kosíř SM 1992 1 963 ha přírodní hodnoty, teplomilná biota Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje, www.kr-olomoucky.cz, 2012 Národní přírodní rezervace na území Olomouckého kraje Název NPR TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany

Hůrka u Hranic SM 1952 37,45 haOchrana květeny, zvířeny a krasových jevů.

Ramena řeky Moravy SM 1990 71,19 ha

Tok řeky Moravy a jejích ramen v nížinném úseku toku. Představuje ucelenou ukázku vývoje a projevů nížinného toku, jako jsou vyvinuté říční meandry, slepá ramena, větvení řeky, ostrovy apod. Součástí vodních toků jsou i břehové porosty, které jsou



Název NPR TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany biotopem rostlinných a živočišných druhů vázaných na vodní tok.

Špraněk SM 1949 28,7 haKrasové území s jeskyněmi s bohatou výzdobou (část Javoříčského krasu).

Vrapač SM 1989 80,69 ha

Přirozený ekosystém lužního lesa v úvalové nivě Moravy, jakož i ochrana všech vlastností tohoto velkého vodního toku a jeho nivy.

Zástudánčí SM 1953 100,63 haZachovalý lužní les u neregulovaného toku Bečvy, bohaté ptačí hnízdiště.

Žebračka SM 1949 227,66 ha

Komplex přirozených lesních a mokřadních ekosystémů vázaných na přirozený reliéf říční terasy řeky Bečvy, představovaných především lužními lesy tvořenými společenstvy asociace Querco - Ulmetum a jejich přechody k jiným typům smíšených listnatých lesů, zejména k společenstvům asociace Carici pilosae - Carpinetum, vyznačujícím se vysokou rozmanitostí původních druhů rostlin a živočichů.

Králický Sněžník JE 1990 1 694,67 ha(459,12 ha)*

Ochrana komplexu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf horského masivu Králického Sněžníku.

Praděd JE 1955 2 031,4 ha

(895,97 ha)*

Komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších pohoří Hrubý Jeseník.

Rašeliniště Skřítek JE 1955 166,65 ha

(154,6 ha)*

Ochrana vrchovištního rašeliniště prameništního typu s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy.

Rejvíz JE 1955 331,29 ha

Ochrana komplexu rašelinných ekosystémů se všemi druhy rostlin a živočichů na ně vázanými i jejich horninového, vodního a půdního prostředí.

Šerák-Keprník JE 1933 800,1 ha

Ochrana geomorfologicky výrazných vrcholových partií Hrubého Jeseníku při horní hranici lesa s dobře zachovalými, místy pralesovitými formacemi horských smrčin a horských smíšených lesů.

Zdroj: AOPK ČR, http://drusop.nature.cz, 2012 *rozloha NPR na území Olomouckého kraje



Národní přírodní památky na území Olomouckého kraje Název NPP TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany

Hrdibořické rybníky SM 1990 37,088 ha

Na zrašelinělých půdách vznikly Velký a Malý rybník a jako následek drobné těžby rašeliny čtyři další malá jezírka. Rákosiny kolem Velkého rybníku umožňují hnízdění mnoha druhů vodního ptactva. Vhodné prostředí je zde pro obojživelníky a vzácné byliny.

Na skále SM 1977 4,5575 haOchrana významných stepních společenstev na devonském vápenci.

Park v Bílé Lhotě SM 1969 2,41 haOchrana arboreta s cennými dřevinami našich druhů i exotů a zahradních forem.

Růžičkův lom SM 1974 1,3201 ha Paleontologické naleziště fosilií.

Státní lom SM 1974 0,2 haPaleontologické naleziště devonských fosilií.

Třesín SM 1933 1,1793 haJeskyně, důležité i výkopy z doby diluviální.

Zbrašovské aragonitové jeskyně SM 2003 7,7409 ha

Krasové území s komplexem Zbrašovských aragonitových jeskyní se všemi podzemními a povrchovými krasovými jevy, včetně výplně jeskyní, přírodních společenstev v jeskyních a přirozené hlubinné vývěry oxidu uhličitého.

Borový JE 1987 36,84 ha

Jedna z nejpozoruhodnějších geologických lokalit v Českém masivu dokumentující zvětrávání žuly pokud jde o hrubé i drobné útvary zvětrávání.

Jeskyně Na Pomezí JE 1965 20,5993 ha

Komplex jeskyní Na Pomezí se všemi podzemními a povrchovými krasovými jevy, včetně výplní jeskyní a přírodních společenstev v jeskyních, fragmenty květnatých bučin a suťových lesů a luční společenstva s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Rychlebské hory - Sokolský hřbet a které se nacházejí na území NPP.

Na Špičáku JE 1970 7,05 ha

Významné krasové území s význačnými povrchovými i podzemními krasovými jevy a s výskytem přirozených porostů tisu.

Venušiny misky JE 1971 3,9 ha Jedinečný geomorfologický výtvor s



Název NPP TR Rok vyhlášení Rozloha Předmět ochrany kulovitou odlučností žuly.

NATURA 2000 Na území Olomouckého kraje se nacházejí nebo do něj zasahují čtyři ptačí oblasti (PO), které celkem zaujímají rozlohu 89 528 ha. Jedná se o PO Litovelské Pomoraví (předmětem ochrany jsou ledňáček říční, strakapoud prostřední a lejsek bělokrký), PO Jeseníky (chráněni jsou chřástal polní a jeřábek lesní), PO Králický Sněžník a PO Libavá, u nichž je předmětem ochrany chřástal polní. Evropsky významných lokalit (EVL) bylo na území Olomouckého kraje vymezeno 67 o celkové rozloze 44 312 ha. K největším svojí rozlohou patří EVL Libavá, Litovelské Pomoraví, Rychlebské hory – Sokolský hřbet, Praděd a Morava – Chropyňský luh. Vymezení lokalit Natura 2000 je uvedeno v kapitole Přílohy. Přírodní zdroje Na území Olomouckého kraje zasahují regionálně geologické jednotky všech tří strukturních pater Českého masívu - z předplatformních krystalinických oblastí to jsou lužická a moravskoslezská oblast, z oblasti svrchního karbonu a permu je zastoupen limnický permokarbon reprezentovaný boskovickou brázdou a konečně z jednotek platformních to jsou region české křídové pánve a jednotky kvartéru oblastí kontinentálního zalednění a extraglaciálních oblastí. Karpatská soustava je zastoupena oblastí karpatské předhlubně. Olomoucký kraj býval do konce 80 let minulého století významnou základnou měděných, zlatých a polymetalických rudních ložisek. V současné době se na území kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny netěží. Kraj nadále zůstává celorepublikově významným z hlediska zásob i těžby vápenců a cementářských surovin a všech druhu stavebních surovin, stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu, štěrkopísku i cihlářských surovin.



C.4 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Stav životního prostředí a výčet stávajících problémů životního prostředí na území Olomouckého kraje byly detailně popsány v předchozí kapitole. Níže proto uvádíme souhrn a stručný popis těchto problémů. Celkově je možné stav životního prostředí na území Olomouckého kraje hodnotit spíše pozitivně, avšak i zde je možné identifikovat některé dílčí problémy, které je nutné koncepčně řešit. Ovzduší V hodnoceném území se nacházejí významné chráněné přírodní oblasti, oblasti intenzivní rekreace a zároveň jsou zde situována i průmyslová zařízení s negativním dopadem na životní prostředí a zdraví. V dotčeném území přetrvává imisní znečištění prachem, způsobené především velkoplošným zemědělstvím a dopravou ve městech a obcích. V některých místech zájmového území dochází k překračování imisních limitu NO2, pravděpodobně vlivem dopravy, plošně dochází ke znečištění suspendovanými částicemi a sekundárně vzniklým ozónem. Nejvíce emisně zatížené lokality jsou město Olomouc, Přerov, Prostějov a Šumperk, zejména v oblastech silné silniční dopravy. Nejvíce VOC emitují do ovzduší malé stacionární zdroje a nejvíce emisí SO2 velké stacionární zdroje. Voda Přetrvávajícím problémem pro zdraví obyvatelstva je kontaminace zdrojů pitných vod v některých regionech, a to v důsledku nedostatečné ochrany zdrojů (dusičnany, pesticidy, mikrobiální znečištění atd.) nebo v důsledku znečištění zdrojů starými ekologickými zátěžemi. Markantní je tato situace zejména u zdrojů pro individuální zásobování. V Olomouckém kraji jsou z hlediska hydrologického během roku na většině toků silně rozkolísané průtoky. Na jedné straně se vyskytují velmi nízké průtoky, na straně druhé povodně způsobují značné škody a stávají se stále větším problém zvláště v jarním období. Nedostatek vody v tocích potažmo ve studních a jiných vodních zdrojích v průběhu letního období komplikuje zásobování obyvatelstva vodou. Jakost povrchových vodních toků se díky zvyšování počtu domů napojených na kanalizaci s koncovou ČOV postupně zlepšuje. Stálým problémem zůstává kvalita vod ve vodních nádržích určených ke koupání, kde se vlivem vysokých teplot a dostatku živin množí mikroskopické vodní sinice. Lze očekávat postupné zlepšování situace po odkanalizování a čištění odpadních vod v menších obcích. Půda Kontaminace městských půd kovy a absence hodnocení vlivu na zdraví při zacházení s odpady představuje možnost nových zdravotních rizik. Nacházejí se v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení. Některé z těchto lokalit jsou předmětem dlouhotrvajících sanací odstraňujících zdravotní rizika zejména pro pitnou vodu. Určitým problémem je také zástavba kvalitních zemědělských půd (komunikační síť, logistické areály, supermarkety). Všeobecným problémem je také větrná a vodní eroze a stále ještě nedostatečné zajištění ekologické stability zemědělské krajiny. Hluk Existují vysoké hlukové zátěže v okolí komunikací a železničních tratí s vysokými intenzitami dopravy - takzvané „staré hlukové zátěže“, zmapované v rámci tvorby strategický hlukových map ČR. Problémem jsou především silně zatížené komunikace procházející obcemi nebo v jejich blízkosti, absence silničních obchvatů, protihlukových opatření atd. Těžba hornin, staré ekologické zátěže Přetrvávají problémy s pomalým průběhem rekultivací činných dolů a lomů s pomalým dokončováním prací na lokalitách dříve ukončené těžby. Místy dochází ke střetům mezi ÚSES a vymezením ložisek



nerostných surovin v Olomouckém kraji, existují také střety rozvojových záměrů obcí s ložiskovými územími v důsledku zvyšujícího se zájmu o těžbu nerostů. Přetrvává devastace poddolovaných nebo vytěžených území. U některých ekologických zátěží hrozí nebezpečí znečištění zdrojů pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel.



D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Aktualizovaná podoba Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014-2020 bude vytvářet koncepční a systémové podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Olomouckého kraje respektujícího v maximální míře trvale udržitelný rozvoj území. Veškeré navrhované směry rozvoje a aktivity byly definovány na základě nejen odborného posouzení, ale také na základě požadavků a potřeb místních obyvatel, organizací a subjektů provozujících služby CR na území kraje. Důležitým cílem zpracované koncepce je především prosperita místního obyvatelstva.

Většina navržených opatření je také stavěna na kulturních a přírodních hodnotách, které se koncepce snaží citlivě zapojit do pestré mozaiky turistické nabídky Olomouckého kraje. Koncepce využívá místních zdrojů, kapacit a aktivit.

Významnou pozitivní koncepční změnou v PRCR OK 2014-2020 je také upřednostňování revitalizačních projektů a aktivit před výstavbou nových turistických zařízení a služeb, a to zejména v těch oblastech, kde již taková zařízení existují a v oblastech s vysokou hodnotou krajiny a životního prostředí.

Hlavní cíle, opatření a směry rozvoje přímo navazují a dále převážně rozvíjejí aktivity a cíle definované již v PRCR OK na období 2011-2013 s výhledem do roku 2016.

Aktualizovaná koncepce neobsahuje žádná nová opatření a aktivity, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Veškerá tato opatření s potenciálně negativním vlivem (výstavba ubytovacích zařízení, výstavba lanovek, sportovních areálů, záchytných parkovišť,...) jsou v koncepci zmíněna pouze obecně bez konkrétní lokalizace, takže nelze vyhodnotit jejich reálný vliv na životní prostřední a veřejné zdraví, navíc všechna tato opatření byla již obsažena v předchozím PRCR OK, který prošel procesem SEA. Jsme přesvědčeni, že tak jak je aktualizovaný PRCR OK nastaven, dojde k ještě důslednějšímu respektování krajinných a přírodních hodnot území, ke zvýšení povědomí o kvalitě životního prostředí a k dalšímu vytvoření podmínek pro sociální a kulturní rozvoj, zejména pak oblastí s dnes velmi vážnými sociálními a ekonomickými problémy. Jsme přesvědčeni a světový vývoj to také dokazuje, že koncepční a kontrolovaný cestovní ruch založený na principech udržitelného rozvoje je pro některé oblasti mnohem méně zatěžující a především trvalý rozvojový prvek, než například výstavba nových výrobních závodů, zpracovatelský průmysl, logistický průmysl atd. Projekty, realizované v budoucnu v rámci níže uvedených opatření, které naplní charakteristiky a limity stanovené zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí, budou individuálně posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Bez provedení tohoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru a ani ho uskutečnit. Toto se týká i projektů, které nejsou v akčním plánu uvedeny, ale v budoucnu budou v rámci koncepce podporovány. Záměry, které budou navrhovány na základě koncepce, musí být před schválením jejich realizace pečlivě vyhodnoceny resp. posouzeny v rámci procesu jejich přípravy z hlediska vlivů na konkrétní dotčené přírodní lokality tvořící soustavu NATURA 2000 ve smyslu ustanovení § 45h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Detailní vyhodnocení vlivu jednotlivých rozvojových priorit a opatření na životní prostředí a veřejné zdraví Olomouckého kraje uvádíme níže:


„Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu – rozvoj základní a turistické infrastruktury“

⇒ Opatření 1.1.: Zkvalitnění dopravní infrastruktury a dopravní dostupnosti destinace ⇒ Opatření 1.2.: Budování a rozvoj turistických cílů ve vazbě na potenciál a hlavní produkty

destinace ⇒ Opatření 1.3.: Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb ⇒ Opatření 1.4.: Budování a revitalizace komplexních středisek cestovního ruchu



Potenciální vliv na ŽP a zdraví obyvatelstva: Rozvojová priorita 1, především pak opatření 1.1. může mít potenciálně největší negativní vliv na ŽP a veřejné zdraví ze všech opatření PRCR OK. Jedná se však o opatření obecně definovaná, bez vazby na konkrétní lokalitu, nebo která byla již součástí předchozího PRCR OK, který prošel hodnocením SEA. Navíc aktivity uvedené v této prioritě, především pak v opatření 1.1. jsou zde uvedeny pouze pro doplnění uceleného pohledu na danou prioritu, jde o aktivity, které byly navrženy v jiných oborových koncepcích a v rámci nichž byly nebo budou také posouzeny jejich vlivy na ŽP a zdraví obyvatel. PRCR OK není nezbytným podkladem pro jejich realizaci, pouze je zde vyjádřeno, že uskutečnění zmíněných projektů významně napomůže dosažení cílů této koncepce. Na druhou stranu opatření 1.3. a 1.4. by mohla mít výrazně pozitivní vliv na ŽP, protože dojde k sanaci starých středisek a zařízení s využitím nových technologií, které jsou mnohem šetrnější k ŽP než technologie dosavadní. Rozvojová priorita 2:

„Tvorba konkurenceschopných produktů, marketing destinace, budování značky“ ⇒ Opatření 2.1.: Vývoj a zkvalitnění nabídky konkurenceschopných témat a produktů destinace ⇒ Opatření 2.2.: Realizace efektivních marketingových aktivit destinace, podpora prodeje, prodej

produktů ⇒ Opatření 2.3.: Tvorba koncepcí a strategií, zajištění marketingových informací (statistika,

průzkumy, ...) Potenciální vliv na ŽP a zdraví obyvatelstva: Jednotlivá opatření rozvojové priority 2 mají povahu marketingových aktivit bez negativního vlivu na ŽP a veřejné zdraví. Spíše naopak, prosazováním a propagací šetrných a udržitelných forem turistiky a přípravou vhodných turistických produktů pro Olomoucký kraj, může být zvýšeno povědomí návštěvníků o přírodní a krajinné kvalitě jednotlivých oblastí kraje a zlepšen tak vztah návštěvníků k celé lokalitě a její turistické nabídce. Rozvojová priorita 3:

„Rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb, lidské zdroje“

⇒ Opatření 3.1.: Rozvoj destinačního řízení na území destinace, spolupráce, síťování ⇒ Opatření 3.2.: Rozvoj kvality lidských zdrojů, podpora vzdělávání pracovníků CR ⇒ Opatření 3.3.: Podpora zvyšování kvality a standardizace služeb

Potenciální vliv na ŽP a zdraví obyvatelstva: Jednotlivá opatření rozvojové priority 3, tak jak jsou nastavena v destinačním řízení Olomouckého kraje, budou mít zcela jistě spíše pozitivní vliv na ŽP a veřejné zdraví obyvatel Olomouckého kraje. Kvalitní řízení cestovního ruchu na celokrajské a regionální úrovni je vždy mnohem větší zárukou minimalizace negativních vlivů na ŽP, než nekoordinovaný, masový a nekontrolovaný rozvoj investic a turistické infrastruktury. Vzhledem k tomu, že všechny hlavní stupně destinačního řízení Olomouckého kraje jsou přístupny šetrnému a dlouhodobě udržitelnému rozvoji cestovního ruchu se zachováním přírodních, krajinných a kulturních hodnot kraje, je realizace priority 3 spíše zárukou pozitivního přístupu k ŽP a veřejnému zdraví.


„Vnější vztahy, politika cestovního ruchu, bezpečnost destinace“ ⇒ Opatření 4.1.: Zkvalitnění spolupráce vně destinace, členství v organizacích, politika CR ⇒ Opatření 4.2.: Budování Olomouckého kraje jako bezpečné destinace ⇒ Opatření 4.3.: Podpora činnosti organizací a aktivit s pozitivním vlivem na cestovní ruch

Potenciální vliv na ŽP a zdraví obyvatelstva:



Opatření rozvojové priority 4 nebudou mít žádný negativní vliv na ŽP a veřejné zdraví obyvatel Olomouckého kraje. S přihlédnutím k výše uvedenému lze předpokládat, že předkládaná aktualizace PRCR OK na období 2014-2020 nepřináší další, dosud nehodnocená rizika ohrožení kvality ŽP a zdraví obyvatelstva než současně platná koncepce. Pro eliminaci případných negativních vlivů spojených s její realizací tedy lze ponechat v platnosti podmínky souhlasného stanoviska MŽP čj. 50109/ENV/11 z 22.6.2011 a při splnění těchto podmínek lze i předpokládat, že koncepce nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.



E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky S přihlédnutím na obsah a charakter posuzované koncepce lze předpokládat, že navržené aktivity budou směřovány pouze na území Olomouckého kraje a v jejich důsledku nepředpokládáme přeshraniční vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví mimo hranice České republiky.

E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Mapová dokumentace je obsahem jednotlivých kapitol, případně je uvedena jako příloha.

E.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Veškeré podstatné informace byly uvedeny v předchozích kapitolách.

E.4 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Dotčené orgány ochrany přírody jsou: - Krajský úřad Olomouckého kraje - Správa CHKO Jeseníky - Správa CHKO Litovelské Pomoraví - Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá - MŽP, odbor výkonu státní správy VIII Jejich stanoviska uvádíme v kapitole Přílohy.



Datum zpracování oznámení koncepce 14. listopadu 2013 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce Mgr. Radek Galousek ARC Mikulov, s.r.o., Náměstí 30, 692 01 Mikulov Telefon: 606 722 593 E-mail: [email protected] Podpis oprávněného zástupce předkladatele .....................................................

Ing. Jiří Rozbořil Hejtman Olomouckého kraje



F. PŘÍLOHY

F.1 Zdroje a podklady 1. Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 s výhledem do roku

2016 2. Aktualizace Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2012-2015 3. Český statistický úřad (www.czso.cz) 4. Statistická ročenka Olomouckého kraje, 2011 5. Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, 2004 6. Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz) 7. Česká informační agentura životního prostředí – CENIA (http://www1.cenia.cz/www/) 8. Syntéza stavu životního prostředí v krajích České republiky v roce 2010 9. AOPK ČR (http://drusop.nature.cz)

F.2 Použité zkratky AHR ČR Asociace hotelů a restaurací ČR A.T.I.C. Asociace turistických informačních center ČR CB Convention Bureau CCRROK Centrála cestovního ruchu a rozvoje Olomouckého kraje CR Cestovní ruch CzT CzechTourism ČSÚ Český statistický úřad DM Destinační management HUZ Hromadná ubytovací zařízení IOP Integrovaný operační program IZS OK Integrovaný záchranný systém Olomouckého kraje J-SCR Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu KHK Krajská hospodářská komora MAS Místní akční skupina MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace OCR Organizace cestovního ruchu OHK Okresní hospodářská komora OK Olomoucký kraj OPPS Operační program přeshraniční spolupráce PRCR Program rozvoje cestovního ruchu RARSM Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy ROP Regionální operační program SM-SCR Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu SCHKO Správa chráněné krajinné oblasti TIC Turistické informační centrum TR Turistický region UP Univerzita Palackého Olomouc VCHÚ Velkoplošná chráněná území VŠLG Vysoká škola logistiky Přerov ŽP Životní prostředí



F.3 Seznam obcí Olomouckého kraje

Město Hanušovice Město Hranice Město Javorník

Město Jeseník Město Kojetín Město Konice

Město Kostelec na Hané Město Lipník nad Bečvou Město Litovel

Město Loštice Město Mohelnice Město Moravský Beroun

Město Němčice nad Hanou Statutární město Olomouc Město Plumlov

Město Potštát Statutární město Prostějov Statutární město Přerov

Město Staré Město Město Šternberk Město Štíty

Město Šumperk Město Tovačov Město Uničov

Město Úsov Město Velká Bystřice Město Vidnava

Město Zábřeh Město Zlaté Hory Město Žulová

Městys Brodek u Prostějova Městys Brodek u Přerova Městys Drahany

Městys Dřevohostice Městys Dub nad Moravou Městys Hustopeče nad Bečvou

Městys Kralice na Hané Městys Náměšť na Hané Městys Nezamyslice

Městys Protivanov Městys Tištín Městys Velký Újezd

Obec Alojzov Obec Babice Obec Bedihošť

Obec Bělá pod Pradědem Obec Bělkovice-Lašťany Obec Bělotín

Obec Beňov Obec Bernartice Obec Bezuchov

Obec Bílá Lhota Obec Bílá Voda Obec Bílovice-Lutotín

Obec Bílsko Obec Biskupice Obec Blatec

Obec Bludov Obec Bochoř Obec Bohdíkov

Obec Bohuňovice Obec Bohuslavice Obec Bohuslavice

Obec Bohuslávky Obec Bohutín Obec Bousín

Obec Bouzov Obec Branná Obec Bratrušov

Obec Brníčko Obec Brodek u Konice Obec Březsko

Obec Budětsko Obec Buk Obec Buková

Obec Bukovany Obec Bušín Obec Bystročice



Obec Bystrovany Obec Býškovice Obec Charváty

Obec Cholina Obec Chromeč Obec Císařov

Obec Citov Obec Čechy Obec Čechy pod Kosířem

Obec Čehovice Obec Čelčice Obec Čelechovice

Obec Čelechovice na Hané Obec Černá Voda Obec Černotín

Obec Červenka Obec Česká Ves Obec Daskabát

Obec Dětkovice Obec Dlouhá Loučka Obec Dlouhomilov

Obec Dobrčice Obec Dobrochov Obec Dobromilice

Obec Dolany Obec Dolní Nětčice Obec Dolní Studénky

Obec Dolní Těšice Obec Dolní Újezd Obec Doloplazy

Obec Doloplazy Obec Domašov nad Bystřicí Obec Domašov u Šternberka

Obec Domaželice Obec Drahanovice Obec Drozdov

Obec Držovice Obec Dřevnovice Obec Dubčany

Obec Dubicko Obec Dzbel Obec Grygov

Obec Grymov Obec Hačky Obec Haňovice

Obec Hlásnice Obec Hlinsko Obec Hlubočky

Obec Hluchov Obec Hlušovice Obec Hněvotín

Obec Hnojice Obec Horka nad Moravou Obec Horní Loděnice

Obec Horní Moštěnice Obec Horní Nětčice Obec Horní Studénky

Obec Horní Štěpánov Obec Horní Těšice Obec Horní Újezd

Obec Hoštejn Obec Hraběšice Obec Hrabišín

Obec Hrabová Obec Hrabůvka Obec Hradčany

Obec Hradčany-Kobeřice Obec Hradec-Nová Ves Obec Hraničné Petrovice

Obec Hrdibořice Obec Hrubčice Obec Hruška

Obec Huzová Obec Hvozd Obec Hynčina

Obec Ivaň Obec Jakubovice Obec Janoušov

Obec Jedlí Obec Jesenec Obec Jestřebí

Obec Jezernice Obec Jindřichov Obec Jindřichov



Obec Jívová Obec Kamenná Obec Kladky

Obec Kladníky Obec Klenovice na Hané Obec Klokočí

Obec Klopina Obec Klopotovice Obec Kobylá nad Vidnavkou

Obec Kokory Obec Kolšov Obec Komárov

Obec Kopřivná Obec Kosov Obec Koválovice-Osíčany

Obec Kožušany-Tážaly Obec Krchleby Obec Krčmaň

Obec Krumsín Obec Křelov-Břuchotín Obec Křenovice

Obec Křtomil Obec Laškov Obec Lazníčky

Obec Lazníky Obec Lesnice Obec Lešany

Obec Leština Obec Lhota Obec Lhotka

Obec Libina Obec Liboš Obec Lipina

Obec Lipinka Obec Lipová Obec Lipová

Obec Lipová-lázně Obec Líšná Obec Líšnice

Obec Lobodice Obec Loučany Obec Loučka

Obec Loučná nad Desnou Obec Luběnice Obec Ludmírov

Obec Luká Obec Lukavice Obec Lutín

Obec Lužice Obec Majetín Obec Malá Morava

Obec Malé Hradisko Obec Maletín Obec Malhotice

Obec Medlov Obec Měrotín Obec Měrovice nad Hanou

Obec Mikulovice Obec Milenov Obec Milotice nad Bečvou

Obec Mírov Obec Mladeč Obec Mladějovice

Obec Moravičany Obec Mořice Obec Mostkovice

Obec Mrsklesy Obec Mutkov Obec Myslejovice

Obec Nahošovice Obec Náklo Obec Nelešovice

Obec Nemile Obec Niva Obec Norberčany

Obec Nová Hradečná Obec Nový Malín Obec Obědkovice

Obec Ochoz Obec Ohrozim Obec Olbramice

Obec Oldřichov Obec Olšany Obec Olšany u Prostějova



Obec Olšovec Obec Ondratice Obec Opatovice

Obec Oplocany Obec Oprostovice Obec Osek nad Bečvou

Obec Oskava Obec Ostružná Obec Otaslavice

Obec Otinoves Obec Palonín Obec Paršovice

Obec Partutovice Obec Paseka Obec Pavlov

Obec Pavlovice u Kojetína Obec Pavlovice u Přerova Obec Pěnčín

Obec Petrov nad Desnou Obec Písařov Obec Písečná

Obec Pivín Obec Pňovice Obec Podolí

Obec Police Obec Polkovice Obec Polom

Obec Polomí Obec Postřelmov Obec Postřelmůvek

Obec Prosenice Obec Prostějovičky Obec Provodovice

Obec Přáslavice Obec Přemyslovice Obec Přestavlky

Obec Příkazy Obec Ptení Obec Radíkov

Obec Radkova Lhota Obec Radkovy Obec Radotín

Obec Radslavice Obec Radvanice Obec Rájec

Obec Rakov Obec Raková u Konice Obec Rakůvka

Obec Rapotín Obec Rejchartice Obec Rohle

Obec Rokytnice Obec Rouské Obec Rovensko

Obec Rozstání Obec Ruda nad Moravou Obec Řídeč

Obec Říkovice Obec Samotišky Obec Seloutky

Obec Senice na Hané Obec Senička Obec Skalička

Obec Skalka Obec Skorošice Obec Skrbeň

Obec Skřípov Obec Slatinice Obec Slatinky

Obec Slavětín Obec Smržice Obec Soběchleby

Obec Sobíšky Obec Sobotín Obec Srbce

Obec Stará Červená Voda Obec Stará Ves Obec Stařechovice

Obec Stavenice Obec Stínava Obec Stražisko

Obec Strukov Obec Střeň Obec Stříbrnice



Obec Střítež nad Ludinou Obec Suchdol Obec Suchonice

Obec Sudkov Obec Supíkovice Obec Sušice

Obec Svébohov Obec Svésedlice Obec Šišma

Obec Šléglov Obec Špičky Obec Štarnov

Obec Štěpánov Obec Šubířov Obec Šumvald

Obec Teplice nad Bečvou Obec Těšetice Obec Tovéř

Obec Troubelice Obec Troubky Obec Tršice

Obec Třeština Obec Tučín Obec Turovice

Obec Tvorovice Obec Týn nad Bečvou Obec Uhelná

Obec Uhřičice Obec Újezd Obec Určice

Obec Ústí Obec Ústín Obec Vápenná

Obec Velká Kraš Obec Velké Kunětice Obec Velké Losiny

Obec Velký Týnec Obec Vernířovice Obec Věrovany

Obec Veselíčko Obec Věžky Obec Víceměřice

Obec Vícov Obec Vikantice Obec Vikýřovice

Obec Vilémov Obec Vincencov Obec Vitčice

Obec Vlčice Obec Vlkoš Obec Vranovice-Kelčice

Obec Vrbátky Obec Vrchoslavice Obec Vřesovice

Obec Všechovice Obec Výkleky Obec Vyšehoří

Obec Výšovice Obec Zábeštní Lhota Obec Zámrsky

Obec Zborov Obec Zdětín Obec Zvole

Obec Žákovice Obec Želatovice Obec Želechovice

Obec Želeč Obec Žerotín

Zdroj: portál veřejné správy, http://seznam.gov.cz/



F.4 Klimatické charakteristiky Olomouckého kraje



F.5 Vývoj emisí na území Olomouckého kraje

F.6 Kvalita ovzduší na území Olomouckého kraje



F.7 Detailní struktura využití území Olomouckého kraje



F.8 Provincie a bioregiony Olomouckého kraje

F.9 ZCHÚ a lokality Natura 2000



F.10 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Dotčenými orgány ochrany přírody jsou: - Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství - Správa CHKO Jeseníky - Správa CHKO Litovelské Pomoraví - Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá - MŽP, odbor výkonu státní správy VIII Stanoviska dotčených orgánů uvádíme jako následující přílohy.

IČ: 62933591 [email protected]

ISDS: hwzdyhr T: 585 153 963

Husova ul. 906/5

784 01 Litovel

tel.: 585 344 156

fax: 585 344 158

e-mail: [email protected]

www.litovelskepomoravi.nature.cz

e-podatelna: [email protected]

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 10844/LM/2013/AOPK VYŘIZUJE Vrbický LITOVEL 3. ledna 2013

SPISOVÁ ZNAČKA S/10813/LM/13

Věc: Stanovisko orgánu ochrany přírody

Správa CHKO Litovelské Pomoraví jako orgán ochrany přírody a krajiny příslušný podle ust. § 78 odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“) na základě písemné žádosti Kanceláře hejtmana Olomouckého kraje z 26. 11. 2013 (Správě CHKO Litovelské Pomoraví byla doručena dne 5. 12. 2013) o posouzení, zda koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 - 2020“ (dále jen „koncepce“) může mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) vydává v souladu s § 45i odst. 1 zákona toto stanovisko:

předložený záměr nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměryvýznamný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost

evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.

Podklady:

- Žádost Kanceláře hejtmana Olomouckého kraje ze dne 26. 11. 2013 č.j.KÚOK/100935/2013/KH/7680 o posouzení, zda koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 - 2020“ může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

- Dokument „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 –2020, 1. Analytická část“, ARC Mikulov 2013

- Dokument „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 –2020, 2. Návrhová část“, ARC Mikulov 2013

- Dokument „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 –2020, 3. Akční plán“, ARC Mikulov 2013

- Oznámení koncepce „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 – 2020“, ARC Mikulov s.r.o., Olomouc 2013

- související právní předpisy

AdresátOlomoucký krajKrajský úřad Olomouckého krajeKancelář hejtmanaIng. Luděk NičeJeremenkova 40a779 11 Olomouc

IČ: 62933591 [email protected]

ISDS: hwzdyhr T: 585 153 963

Odůvodnění:

Evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti v působnosti Správy CHKO Litovelské Pomoraví:

- Ptačí oblast: CZ 0711018 Litovelské Pomoraví (podle nařízení vlády č. 23/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Litovelské Pomoraví), dále jen „PO“.

- Evropsky významné lokality (podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ve znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb.)(dále jen „EVL“) :

- EVL Litovelské Pomoraví CZ 0714073 – kromě části EVL ležící mimo území CHKO Litovelské Pomoraví

- EVL Strabišov-Oulehla CZ0624069 – část území v Národní přírodní rezervaci Strabišov-Oulehla

- EVL Špraněk CZ0714080 – část území v Národní přírodní rezervaci Špraněk

- EVL Morava – Chropyňský luh CZ0714085 – část území v Národní přírodní rezervaci Zástudánčí a v Národní přírodní památce Chropyňský rybník

- EVL Bečva – Žebračka CZ0714082 – části území v Národní přírodní rezervaci Žebračka

- EVL Hrdibořické rybníky CZ0712186- EVL Kosíř - Lomy CZ0714076 – část území v národních přírodních

památkách Růžičkův lom a Státní lom

Z předložené dokumentace vyplývá, že hlavní cíle, opatření a směry rozvoje navazují a dále převážně rozvíjejí aktivity a cíle definované v předcházející koncepci na období 2011 - 2013 s výhledem do roku 2016. Uvedená opatření s potenciálně negativním vlivem, jakými jsou zejména budování a rekonstrukce komunikací, realizace parkovišť, zlepšení dostupnosti hůře přístupných turistických cílů horského prostředí pro všechny věkové skupiny, výstavba ubytovacích zařízení, výstavba lanovek, sportovních areálů a podobně, jsou v koncepci uvedena v obecné rovině, případně již byla součástí předchozí koncepce, která prošla procesem SEA. Jak je uvedeno v akčním plánu koncepce, budoucí projekty, vycházející z posuzované koncepce, které naplní charakteristiky a limity stanovené zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí, budou samostatně posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Záměry, které budou navrhovány na základě koncepce, musí být před schválením jejich realizace pečlivě vyhodnoceny resp. posouzeny v rámci procesu jejich přípravy z hlediska vlivů na konkrétní dotčené přírodní lokality tvořící soustavu NATURA 2000 ve smyslu ustanovení § 45h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.

Z výše uvedených důvodů dospěla Správa CHKO Litovelské Pomoraví k názoru, že významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost EVL či PO lze vyloučit.

Ing. Michal Servus

VEDOUCÍ SPRÁVY

, Ujezdni urad vojenskeho ujezdu Libava

Oehrana zivotniho prostredi

Namesti 2, Libava - Mesto Libava, 785 01 posta Sternberk

e-mail: [email protected]

Cislo jednaci do~leho dokumentu : KUOKJI 00935/20 13/KHJ7690

Cj. 34-233/2013-1484 Vyl'izuje: Pavel Stavinoha Telefon: 973 423 172

VYtiskjediny Pocet list'li: I

Fax: 973 423 156 Ve M~st~ Libava dne 10. prosince 2013

Vee: Stanovisko podle § 45i zakona c. 114/1992 Sb., 0 oehrane pfirody a krajiny - "Program rozvoje eestovniho ruehu Olomouekeho kraje na obdobi 2014 - 2020"

Ujezdni urad vojenskeho ujezdu Libava, jako organ ochrany pfirody pod Ie § 75 odst. 1 pismo h) s pusobnosti podle § 78a odst. 1 zakona c. 11411992 Sb., 0 ochrane pnrody a krajiny, posoudil aktualizovanou koncepci "Program rozvoje cestovniho ruchu Olomouckeho kraje na obdobi 2014 - 2020" podle § 45i zakona c. 114/ 1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny a konstatuje ze:

Uvedena koneepee, jejiZ obsah je uveden v dokumentu, respektuje pozadavky vyplYvajiei z vlivu na Uzemi evropsky ryznamne lokality CZ 0714133 a ptaci oblast Vojenskeho ujezdu Libava.

Oduvodneni

Pfedevsim pfi posuzovani problematiky aktualizovane koncepce programu rozvoje cestovniho ruchu Olomouckeho kraje na obdobi 2014 - 2020 je nezbytne brat v uvahu charakter a urceni tizemi Vojenskeho ujezdu Libava, ktery je uzemim se zvlastnim rezimem. Urceni u.zemi vyplyva ze zakona c. 222/1999 Sb., pro toto tizemi take plati zvlastni majetkove a vlastnicke vztahy. Z uvedenych duvodu nelze na tomto uzemi uVaZovat s rozvojem cestovniho ruchu v zadne z Varni uvadenych priorit.

Rozvoj cestovniho ruchu v blizkosti hranic Vojenskeho ujezdu Libava neovliviiuje soustavu NATURA 2000, kterou tvon ptaci oblast vyhlasemi nanzenim vlady c. 533/2004 na celem uzemi a EVL 0714133 Libava.

Pfednosta podplukovnik Mgr. Josef Dfimal

jt/~

mailto:[email protected]

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

V Olomouci dne 6. prosince 2013Č. j. 87664/ENV/13, 2093/570/13Vyřizuje: Mgr. Jiří Dostál

STANOVISKO

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII, jako věcně, místně a funkčně příslušný orgán ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy /§ 79 odst. 3 písm. t) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů/ podle vnitřní dělby práce dané organizačním řádem ministerstva na území Olomouckého a Zlínského kraje, vydává z hlediska jím chráněných zájmů následující

stanovisko

podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů:

U zamýšlené koncepce „PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2014 – 2020“

lze vyloučit významný vliv

na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významných

lokalit a ptačích oblastí, ať už samostatně či ve spojení s jinými koncepcemi a

záměry, pokud jde o pozemky v oblasti kompetence zdejšího odboru.

Odůvodnění:

O stanovisko požádal Olomoucký kraj. Předložený materiál je koncepčním dokumentem Olomouckého kraje pro oblast cestovního ruchu, navazující a rozvíjejícípředchozí pro období let 2011 – 2013. Ten prošel procesem SEA, a bylo vydáno souhlasné stanovisko.

I když cestovní ruch, který je mj. směřován na využívání krajiny, která je svými přírodními hodnotami jednou z hlavních atrakcí území, je zároveň významným rizikovým faktorem pro ochranu přírodních hodnot, včetně území NATURA 2000. Jde především o aktivity v rámci realizace Priority 1 - Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu – rozvoj základní a turistické infrastruktury (zejména v podstatě ve všech předpokládaných opatřeních 1.1 – 1.4).

Str. 2

V Olomouckém kraji vykonává MŽP, OVSS VIII bezprostředně státní správu na části území EVL Údolí Bystřice a v EVL Velká Střelná – štoly (srv. příloha č. 958 a 960 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., dostupné mimo Sbírku zákonů na stránkách ministerstva http://www.mzp.cz/natura/kraje/Olomoucky_kraj.html). Významný vliv na tato území však lze vyloučit, aktivity v těchto územích nejsou předpokládány.

OTISK ÚŘEDNÍHO RAZÍTKA

Bc. Ing. František Ondrášředitel odboru výkonu státní správy VIII

podepsán elektronicky

Obdrží (datová schránka)

Krajský úřad Olomoucký kraj, kancelář hejtmana

Documents

Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na ... · B.2 Obsahové zaměření – osnova PRCR OK na období 2014-2020 je koncepčním dokumentem Olomouckého kraje pro