Projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich ...Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Projekt dalšího vzdělávání

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Přírodovědecká fakulta

Projekt dalšího vzdělávání

středoškolských učitelů a jejich žáků

v informatice

Závěrečná týmová práce v programu celoživotního vzdělávání

– rozšíření odborné kvalifikace

Autoři: Mgr. Dana Kačenová, Mgr. Petr Kovařík,

Mgr. Jan Krejsa, Mgr. Martin Mach, Mgr. Jiří Pivrnec

Vedoucí práce: doc. Ing. Zora Říhová, CSc.

České Budějovice 2015

Prohlašujeme, že závěrečnou práci jsme vypracovali týmově a samostatně pouze

s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašujeme, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasíme

se zveřejněním závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou

v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasíme dále s tím,

aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona

č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu

a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasíme s porovnáním textu

kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním

registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích 5. 6. 2015

Vlastoruční podpisy autorů

Poděkování

Na tomto místě bychom rádi poděkovali doc. Ing. Zoře Říhové, CSc.

a RNDr. Liboru Dostálkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli

k vypracování této diplomové práce. Dále děkujeme Mgr. Evě Kalmíkové za poskytnuté

konzultace.

Obsah

1 Úvod .......................................................................................................................... 6

2 Cíle práce ................................................................................................................... 7

2.1 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol ....................................... 7

2.2 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky středních škol .......................................... 7

3 Projektový tým .......................................................................................................... 8

4 Celoživotní vzdělávání ve školství .......................................................................... 10

4.1 Celoživotní vzdělávání (CŽV) ......................................................................... 10

4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) ..................................... 11

4.3 Formy CŽV ...................................................................................................... 11

4.3.1 Přednáška a seminář .................................................................................. 12

4.3.2 Případová studie a workshop .................................................................... 12

4.3.3 Stáž a studijní cesta ................................................................................... 12

4.3.4 Koučing a mentoring ................................................................................ 12

4.3.5 Dálkové vzdělávání realizované elektronickými prostředky .................... 12

4.4 Problematika certifikace v oblasti CŽV v návaznosti na kariérní systém ....... 13

5 Zmapování vzdělávací nabídky ............................................................................... 16

5.1 Vzdělávací nabídka pro učitele ........................................................................ 16

5.2 Vzdělávací nabídka pro žáky ........................................................................... 18

6 Dotazníkové šetření ................................................................................................. 22

6.1 Dotazník pro učitele ......................................................................................... 22

6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli ............................................ 22

6.3 Dotazník pro žáky ............................................................................................ 33

6.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi žáky ............................................... 33

6.5 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 37

7 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele .................................................................... 39

7.1 Téma: Kancelářské aplikace ............................................................................ 39

7.2 Téma: Bezpečnost digitálních technologií ....................................................... 41

7.3 Téma: E-learning .............................................................................................. 44

7.4 Téma: Software pro tvorbu testů ...................................................................... 46

7.5 Téma: Tvorba výukových video-tutoriálů ....................................................... 48

7.6 Téma: Grafické aplikace .................................................................................. 51

7.7 Téma: Software pro práci s multimédii ............................................................ 54

7.8 Téma: CAD ...................................................................................................... 57

7.9 Téma: Počítačové sítě ...................................................................................... 59

7.10 Téma: Virtualizace ........................................................................................... 62

8 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky ....................................................................... 64

8.1 Motivační kurzy programování ........................................................................ 64

8.2 Návrh samostatného projektu ........................................................................... 69

9 Závěr ........................................................................................................................ 73

10 Seznam použitých informačních zdrojů .............................................................. 74

11 Seznam grafů a tabulek ........................................................................................ 80

12 Seznam příloh ...................................................................................................... 81

6

Motto: „Je sice nepříjemné, že s počítačem budou mít učitelé vždy více práce. Bez něj ale

nebudou mít brzy žádnou.“ (Bořivoj Brdička)

1 Úvod

Žádný obor v učitelské profesi neprochází tak rychlými a hlubokými změnami jako

informatika. Na učitele informatiky jsou kladeny značné nároky. Ten, kdo podcení

průběžné sebevzdělávání, nebude odborně stačit mladším kolegům a dříve či později

i některým svým žákům.

Informační technologie, které dnes pronikají do všech oblastí výuky, představují výzvu

i pro ostatní pedagogy. Z kateder zmizely papírové třídnice a byly nahrazeny počítači.

Základní uživatelské dovednosti práce s počítačem se staly nezbytnou součástí výkonu

učitelské profese. Ani konzervativně založení učitelé již nemohou ignorovat fenomén

Internetu a možnosti multimediální výuky.

Za této situace chápeme projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich žáků

v informatice jako příležitost, jak zevrubněji prozkoumat vzdělávací potřeby našich

kolegyň a kolegů a navrhnout pro ně optimální vzdělávací nabídku. V případě žáků

považujeme za důležité podpořit jejich zájem o další studium nabídkou motivačních

vzdělávacích aktivit, které se mohou výrazně odlišit od běžné školské rutiny.

7

2 Cíle práce

2.1 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol

Na základě volně dostupných zdrojů (webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací

nabídku, kterou v Jihočeském kraji poskytují Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity

(PF JU), Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity (PřF JU) a na celostátní úrovni

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV).

S využitím dotazníkového šetření jsme provedli rozbor obsahu a forem vzdělávání, které

by preferovali učitelé středních škol a navrhli pro ně vhodné vzdělávací aktivity.

2.2 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky středních škol

Na základě volně dostupných zdrojů (oficiální webové stránky) jsme zmapovali aktuální

vzdělávací nabídku, kterou v rámci počátečního vzdělávání v Jihočeském kraji poskytují

PřF JU a PF JU. Dále jsme zmapovali nabídku přednášek pro střední školy nabízených

PřF JU.

S využitím dotazníkového šetření jsme provedli rozbor obsahu a forem vzdělávání, které

by preferovali žáci středních škol, a navrhli pro ně vhodné vzdělávací aktivity.

8

3 Projektový tým

Ke zpracování závěrečné práce byl vytvořen projektový tým v následujícím složení:

Tabulka 3.1 Projektový tým

Jméno Pracoviště Kontakt (e-mail)

Mgr. Dana Kačenová VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí [email protected]

Mgr. Petr Kovařík Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice [email protected]

Mgr. Jan Krejsa SOŠE, COP Hluboká nad Vltavou [email protected]

Mgr. Martin Mach SZŠ a VOŠZ České Budějovice [email protected]

Mgr. Jiří Pivrnec Střední odborná škola Morava [email protected]

Zdroj: Autoři

Na prvním setkání členů projektového týmu došlo ke schválení pravidel týmové

spolupráce (příloha č. 1), rozdělení úkolů a ke schválení harmonogramu.

Rozdělení úkolů

Mgr. Martin Mach (koordinátor)

koordinace projektového týmu a komunikace se zadavatelem závěrečné práce,

příprava osnovy práce a teoretických východisek,

příprava dotazníku pro učitele (garant),

editace závěrečného dokumentu a zapracování připomínek z obhajoby,

spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů.

Mgr. Dana Kačenová

analýza vzdělávací nabídky (PřF JU, PF JU) v oblasti vysokoškolského studia

informačních technologií (garant),

administrace dotazníkového šetření,


Mgr. Petr Kovařík

příprava dotazníku pro žáky středních škol (garant),


9

finální grafická úprava závěrečné práce,


Mgr. Jan Krejsa

technická realizace dotazníků (garant),

zpracování a vyhodnocení získaných dat (garant),



Mgr. Jiří Pivrnec

analýza vzdělávací nabídky pro učitele středních škol (garant),



Rámcový harmonogram (milníky projektu)

Tabulka 3.2 Milníky projektu

Název milníku Termín

splnění

Analýza stávající vzdělávací nabídky pro studenty a učitele středních škol 17. 4. 2015

Příprava a realizace dotazníkového šetření 12. 5. 2015

Formulace doporučených aktivit pro učitele a žáky středních škol 25. 5. 2015

Vypracování závěrečného dokumentu 30. 5. 2015

Zdroj: Autoři

Podrobný harmonogram projektu vyjádřený pomocí Ganttových diagramů je v příloze č. 2.

10

4 Celoživotní vzdělávání ve školství

Tato část práce obsahuje teoretická východiska a vysvětlení použité terminologie.

4.1 Celoživotní vzdělávání (CŽV)

Zahrnuje každé studium během života. Je považováno za kontinuální proces získávání

a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec

počátečního vzdělávání. Může být realizováno organizovanou formou (formální),

prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo spontánně, bezděčně

(informální) [1].

CŽV je poskytováno všemi univerzitami, konkrétně jejich katedrami, není omezeno věkem

frekventantů a je pro občany ČR i cizince.

Oproti běžnému studiu se nezískává akademický titul, ale osvědčení o absolvování.

Na CŽV se nevztahují výhody standardního denního studia, např. dotovaná strava

v menzách.

Důvodem je, že zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře nepovažuje celoživotní

vzdělávání za řádné vysokoškolské vzdělávání a soustavnou přípravu na budoucí povolání.

Frekventant CŽV není studentem dle zákona č. 111/1998 Sb.

o vysokých školách.

Členění na zájmové a profesní vychází ze zákona o vysokých školách.

Zde je příklad studia [2]:

Zájmové:

přípravné programy k přijímacímu řízení a k maturitě,

přípravné studium (tzv. kurzy podle § 60 zákona o VŠ v rámci akreditovaných

studijních programů),

déletrvající zájmové programy – část těchto programů je tvořena nabídkou

Univerzity třetího věku (U3V),

kurzy jazykového vzdělávání,

letní školy,

11

krátkodobé, jedno- a vícedenní semináře…

Profesní:

programy profesní, např.:

o další (kontinuální) vzdělávání lékařů,

o další vzdělávání právníků,

programy specializační, např.:

o studium rozšiřující již získané pedagogické vzdělání o další aprobaci,

studium k doplnění kvalifikačních požadavků konkrétních profesí, např.:

o další vzdělávání pedagogických pracovníků,

o vzdělávání nelékařských pracovníků ve zdravotnictví,

o vzdělávání pracovníků státní správy…

krátkodobé, jedno- a vícedenní semináře…

4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)

Je upraveno zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v platném znění,

a vyhláškou č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační

komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.

Je realizováno dvěma základními způsoby jako:

a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (v oblasti pedagogických věd,

k rozšíření odborné kvalifikace, k výkonu specializovaných činností a studium pro

vedoucí pracovníky);

b) studium k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání).

Všechny programy realizované v rámci DVPP musí mít osvědčení Akreditační komise pro

další vzdělávání pedagogických pracovníků MŠMT ČR.

Tato závěrečná práce se týká vzdělávání středoškolských pedagogů, které je realizováno

jak v rámci DVPP, tak i mimo akreditované programy DVPP. Pro jednoduchost ho

budeme v dalším textu označovat jako další vzdělávání (DV).

4.3 Formy CŽV

(podle Koubka 2002 [3], upraveno a rozšířeno)

12

4.3.1 Přednáška a seminář

Semináře lze chápat jako přednášky spojené s diskusí. Mohou být realizovány v podobě

jednodenních nebo vícedenních kurzů buď v sídle organizace anebo mimo areál

zaměstnavatele. Dále je můžeme dělit podle řady kritérií. Z hlediska zaměstnavatele

i zaměstnanců je důležité, zda kurzy probíhají během pracovní doby, nebo mimo ni,

a kdo hradí náklady spojené s jejich realizací.

4.3.2 Případová studie a workshop

Workshop zde chápeme jako obdobu případové studie, při které se účastníci snaží společně

řešit konkrétní nastolený problém.

4.3.3 Stáž a studijní cesta

Různé formy mobility pracovníků představují žádoucí a většinou také efektivní cesty

celoživotního vzdělávání, jejichž širšímu rozšíření zatím brání především vysoké náklady

(vč. nákladů spojených se zastupováním pracovníků) a jazykové bariéry

(u zahraničních cest).

4.3.4 Koučing a mentoring

Koučing je proces podporující hledání individuálních řešení a rozvoj člověka v jím zvolené

oblasti [4].

Mentoring je profesionální vztah dvou osob, kdy mentor předává své zkušenosti

a znalosti mentorovanému [5].

Obě formy vzdělávání mohou být realizovány:

a) při výkonu práce na pracovišti,

b) mimo výkon práce na pracovišti.

Pod tyto formy lze zařadit i různé formy konzultací realizovaných přímo na pracovištích.

4.3.5 Dálkové vzdělávání realizované elektronickými prostředky

Rychle se rozvíjející forma vzdělávání, v jejímž rámci je možno rozlišit zejména:

13

a) e-learning realizovaný formou elektronických kurzů s využitím počítačové sítě

(Internetu),

b) blended learning, při němž se kombinuje e-learningová a prezenční forma

vzdělávání,

c) webinář, což je forma on-line komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu

pouze přes webový prohlížeč [6],

d) videokonference, která představuje multimediální způsob komunikace umožňující

současnou výměnu obrazu, zvuku a dat mezi dvěma a více účastníky,

e) masivní otevřené on-line kurzy (MOOC) jsou kurzy určené široké veřejnosti, které

jsou dostupné přes web. Jejich náplň tvoří on-line přednášky doplněné

o další aktivity [7].

4.4 Problematika certifikace v oblasti CŽV v návaznosti na kariérní

systém

Problematika certifikace podle našeho názoru úzce souvisí s připravovaným kariérním

systémem učitelů (KSU). Lze předpokládat, že snaha o kvalifikaci úrovně pedagogických

pracovníků a jejich finančního ohodnocení se bude opírat o ucelený vzdělávací systém,

poskytovaný všemi subjekty působícími v této oblasti a rozhodující pro rozvoj těchto

subjektů.

V průběhu roku 2015 by měl začít platit nově schválený model KSU [9]. Jeho hlavní

snahou je modifikovat tarifní systém odměňování, který ve své hlavní části uplatňuje

zásluhovost v podobě odučených let. Tento systém není schopen rozlišit tolik diskutovanou

a posuzovanou kvalitu pedagoga a je demotivující pro začínající a mladé učitele. Příplatek

v podobě tzv. osobního ohodnocení není pevnou součástí mzdy a je udělován na základě

rozhodnutí ředitele školy.

Kariérní systém učitelů by měl platit od září 2015, jedná se o tzv. přechodné období,

od 1. 9. 2018 nastupuje standardní režim a jeho konečná implementace je plánována do

roku 2030. MŠMT aplikuje čtyři profesní stupně, pro postup bude nutná atestace:

1. Začínající učitel - učitel zařazen po absolutoriu, ohodnocen tarifním platem [8] [9].

14

2. Samostatný učitel - po dvouletém období je možné absolvování atestace v podobě

odborného pohovoru, mzdové ohodnocení je dle tarifu a učitel může vykonávat

specializované činnosti, např. ICT koordinátora [8] [9].

3. Vynikající učitel, pedagogický lídr školy - do třetího stupně se počítá s 15 % pedagogů,

za atestaci je navržen správní poplatek 12 000 Kč a k tarifní mzdě náleží příplatek 3000 Kč

za dosažení atestace. Pokud učitel vykonává funkci koordinátora vzdělávacího sytému

školy, přísluší mu ještě příplatek za vykonávanou funkci 2 000 Kč. Tento stupeň bude

povinný pro ředitele škol [8] [9].

4. Vynikající učitel, lídr školského systému - čtvrtý stupeň by mělo dle předpokladu

splňovat 5 % učitelů opět po atestaci s předpokládaným správním poplatkem

12 000 Kč, k tarifní mzdě přísluší navýšení o 5 000 Kč za dosažení atestace a dalších

5 000 Kč za plnění funkce konzultanta a mentora pro kandidáty na čtvrtý stupeň. Odborná

úroveň by měla mít přesah do regionálního školství [8] [9].

Pro většinu pedagogů bude druhý stupeň maximem v kariéře a setrvají v něm po celou

pedagogickou činnost. Prioritou druhého stupně je zaměření na žáka a možnost vykonávat

specifické a specializované činnosti na škole, např. ICT koordinátora. Taktéž při zavádění

KSU se počítá s tím, že pro první dva stupně budou v začátku učitelé rozděleni podle věku

a odučené praxe, tedy jako doposud.

Je otázkou, jakým systémem bude řízeno nabývání specifických dovedností pro

vykonávání např. ICT koordinátora na druhém stupni KSU a jaký bude systém

odměňování za tuto činnost. Pokud dodržíme navrhované mzdové skoky, příplatek za tuto

specializovanou činnost by se mohl pohybovat kolem 2 500 Kč za vykonávanou funkci.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro 61,7 % respondentů zatím není důležitá

certifikace absolvovaného kurzu. Tento podíl se však může rychle změnit v souvislosti se

zavedením KSU.

Z celého KSU je patrné, že systém postupu v platových třídách bude primárně navázán na

systematické vzdělávání a dosahování atestací, kde bez řádné certifikace nebude možný

platový postup.

15

Pokud by specializované činnosti ve druhém stupni KSU byly ohodnoceny kvalifikačním

příplatkem dle tarifu, jistě vyvstane tlak na vzdělávací kurzy s příslušnou akreditací

MŠMT.

Při postupném zavádění KSU do praxe vyvstanou požadavky na vzdělávání

specializovaných činností s akreditací MŠMT pro druhý stupeň KSU. Vzhledem

k vysokému podílu těchto pedagogů ve vzdělávacím systému bude realizace tohoto studia

atraktivní pro všechny vzdělávací subjekty.

Studium splňující akreditaci MŠMT pro specializovanou činnost ICT koordinátora

v Jihočeském kraji zatím nabízí pouze PF JU.

S ohledem na výše uvedená fakta doporučujeme realizovat vzdělávací aktivity pro učitele

v rámci systému DVPP.

16

5 Zmapování vzdělávací nabídky

Průzkum stávající vzdělávací nabídky pro učitele a žáky středních škol jsme provedli za

účelem získání důležitých poznatků o řešené problematice, které nám následně umožnily

přesněji formulovat některé položky v dotazníkovém šetření.

5.1 Vzdělávací nabídka pro učitele

Na základě volně dostupných zdrojů (webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací

nabídku v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), kterou

v Jihočeském kraji poskytují PřF JU, PF JU a na celostátní úrovni NIDV.

V této oblasti nabízí PřF JU dva rekvalifikační programy [10]:

Rozšíření odborné kvalifikace učitelství informatiky ZŠ pro SŠ,

Rozšíření odborné kvalifikace – učitelství informatiky pro SŠ („aprobace

3. předmětu“).

PF JU má ve své nabídce dva rekvalifikační a další dva dlouhodobé programy [11]:

Studium učitelství informatiky na ZŠ jako další aprobace,

Rozšiřující studium učitelství informatiky na SŠ,

Studium ICT koordinátor,

Další vzdělávání učitelů informatiky (DVUI).

Vzdělávací nabídku doplňuje větší počet krátkodobých kurzů [11]:

Kurz užití programu Geogebra,

Práce s interaktivní tabulí,

Tvorba www stránek pro začátečníky (jazyk XHTML),

Tvorba www stránek pro pokročilé (jazyky HTML5 a CSS3),

Tvorba webových aplikací v PHP,

Úvod do programování v JavaScriptu,

Technické zpracování digitální fotografie pro učitele,

Technické zpracování digitálního videa pro učitele,

Multimedia ve vzdělávání (zvuk, video),

Bezpečnost na Internetu, autorské právo, netiketa,

17

Robotické stavebnice ve výuce,

Tvořivá informatika s využitím Scratch,

Konstrukční geometrie s Geogebrou,

Cabri 3D - prostorová geometrie v počítači,

Metodologie tvorby e-learningových kurzů, systém Moodle,

Zpracování textových a grafických informací,

Zpracování dat tabulkovým procesorem,

Počítačové prezentace,

Počítačem podporovaná výuka,

3D modelování a 3D tisk,

Práce v cloudu,

Týmová spolupráce v elektronických dokumentech,

Tvorba a editace notového záznamu na PC,

Hrajeme si s TCP/IP (webkamery, inteligentní dům a domácnost),

Administrace počítačů s operačním systémem MS Windows,

Administrace počítačů s operačním systémem Linux,

Programování v jazyce Java s BlueJ.

Poznámka: Jedná se patrně o stálou, nepříliš aktualizovanou nabídku. Rozsah kurzů je

uváděn řádově v desítkách hodin, pravidelně jedno odpoledne v týdnu formou

kombinované prezenční výuky a e-learningu. Cena je 1700 Kč/kurs (min. počet účastníků

musí být aspoň 10).

Po prozkoumání nabídky NIDV (www.nidv.cz) jsme vybrali tyto kurzy zaměřené

tematicky na oblast IT:

Konzultace - správa školní sítě, hardware, začleňování ICT do výuky,

Tablety ve škole,

Tablety v moderní výuce přírodovědných předmětů,

Základy statistiky v Excelu,

Digitální fotografie,

Digitální fotografie - terénní workshop,

Bezpečné virtuální prostředí - role ředitele školy,

ICT ve škole – současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy,

18

Využití tabletu jako nástroje zpětné vazby,

Tvorba 3D modelů a jejich využití na interaktivní tabuli,

Matematika s využitím kancelářského SW (tabulkový kalkulátor),

Technické předměty a fyzika s využitím kancelářského SW (MS Office),

PREZI - revoluční nástroj pro prezentaci,

Geogebra ve výuce matematiky.

Poznámka: Jedná se nejčastěji o jednodenní kurzy pořádané na různých krajských

pracovištích NIDV v rámci celé ČR. Poplatek v řádu stovek korun.

5.2 Vzdělávací nabídka pro žáky

Na základě volně dostupných zdrojů (oficiální webové stránky) jsme zmapovali aktuální

vzdělávací nabídku v oblasti ICT, kterou v rámci počátečního vzdělávání

v Jihočeském kraji poskytuje PřF JU. Dále jsme zmapovali nabídku přednášek pro střední

školy nabízenou PřF JU.

Obory garantované Ústavem aplikované informatiky (ÚAI) PřF JU

Ústav aplikované informatiky nabízí výuku informatiky v bakalářských i magisterských

studijních oborech. V odborné činnosti ÚAI garantuje činnost polí GRID na Jihočeské

univerzitě, které jsou zapojeny do výpočetní sítě MetaCentrum CESNETu.

A) Bakalářské studijní obory:

1) Aplikovaná informatika - První ročník studia je společný pro všechny specializace.

V tomto ročníku student absolvuje povinné předměty, které představují společný

základ studia informatiky. Student si po úspěšném absolvování prvního ročníku

vybere další zaměření, které studuje ve 2. a 3. ročníku studia. Volit je možné

z následujících studijních programů:

Management informačních systémů – znalosti z managementu IS a řízení,

Elektronické bankovnictví – znalosti z aplikované informatiky, ekonomie,

bankovnictví, elektronického bankovnictví a managementu IS,

Web a multimédia – znalosti pro vývoj webových aplikací, technologií pro tvorbu

obsahu a webových aplikací (HTML 5), technologií pro vývoj informačních

19

systémů s webovým rozhraním (např. JAVA EE, ASP.NET)

a multimediálního obsahu,

Mobilní systémy – znalosti pro vývoj aplikací pro mobilní systémy,

Bezpečnost a sítě – znalosti z informatiky, bezpečnosti a počítačových sítí,

Forenzní analýza – znalosti z bezpečnostních rizik v oborech IKT, komunikace

s orgány činnými v trestním řízení při vyšetřování bezpečnostních incidentů na

lokálních výpočetních, telekomunikačních celcích, orientace ve znalecké činnosti,

a to jak z oblasti technické, tak z oblasti legislativní úpravy ČR a mezinárodních

pravidel. Příprava pro funkci soudního znalce v oborech kybernetiky, výpočetní

techniky,

2) Informatika pro dvouoborové studium a vzdělávání – Studium je navrženo tak, aby

poskytlo potřebné základní vzdělání jak budoucím středoškolským učitelům

informatiky, tak i zájemcům o víceoborové studium. Studijní obor lze kombinovat

s následujícími dvouoborovými studijními obory z PřF JU:

Matematika (dvouoborové studium),

Biologie (dvouoborové studium),

Chemie (dvouoborové studium),

Tělesná výchova (dvouoborové studium) – ve spolupráci s Pedagogickou fakultou

JU.

3) Dvouoborové studium Informatika a archivnictví – studium je připraveno

ve spolupráci s Ústavem archivnictví a pomocných věd historických Filosofické

fakulty JU. Absolventi jsou specializováni nejenom na problematiku dlouhodobé

archivace elektronických dokumentů, ale také v oboru informatiky. Absolventi

najdou uplatnění ve státní správě, ale i ve větších firmách, které také potřebují

dlouhodobě uchovávat elektronické materiály.

Ve spolupráci s Johannes Kepler Universität Linz zajištuje Jihočeská Univerzita

v ČB jen bakalářské přeshraniční studium v oboru:

Applied Informatics / Bioinformatics

Studenti studují dohromady se studenty Johannes Kepler Universität Linz,

studium probíhá v anglickém jazyce. První rok se studuje v Českých

Budějovicích, druhý rok v Linci a třetí rok se studuje jeden semestr v Českých

20

Budějovicích a druhý semestr v Linci. Studenti dostanou český i rakouský diplom.

Studium je určeno pro studenty, kteří se chtějí věnovat vědecké kariéře v oboru

Bioinformatika.

B) Magisterské studijní obory:

1) Aplikovaná informatika – při přijetí studentů z jiných fakult a oborů je třeba složit

kurzy vstupního minima,

2) Učitelství pro střední školy – Studijní obor „Navazující magisterské studium

učitelství informatiky pro střední školy“ je navazující magisterský stupeň přípravy

budoucích učitelů informatiky na středních školách. Přírodovědecká fakulta volí pro

přípravu budoucích středoškolských učitelů strategii spočívající v tom, že bakalářské

studium je orientováno ryze odborně a navazující magisterské je pak orientováno

zejména na pedagogiku, psychologii a didaktiku informatiky. Výuku didaktiky

informatiky zajišťují učitelé s bohatou zkušeností výuky na středních školách. Důraz

tohoto oboru je kladen na didaktickou přípravu. Její součástí je absolvování průběžné

a souvislé pedagogické praxe na střední škole, při které posluchači získají základní

komunikativní dovednosti a další návyky nutné pro zvládnutí učitelské profese. Obor

je sestaven tak, aby studenti mohli v rámci volitelných předmětů zvládnout

i didaktické předměty potřebné pro druhou aprobaci. Jako partnerská střední škola

pro výuku budoucích učitelů informatiky je vybrána SOŠ Velešín.

3) Další studijní programy

Cisco Networking Academy a Cisco IT Essentials – jde o spolupráci mezi privátní

a státní sférou. Cílem programu je pomoci profesní přípravě specialistů pro potřeby

budování informační společnosti. Součástí Netacad je systém podporující

e-learningově orientované vzdělávání, které umožňuje efektivní získávání znalostí

o síťových a IKT technologiích. Celek umožňuje individuální přístup studenta

k osvojování znalostí, praktických zkušeností a podporuje jeho všestrannou přípravu

pro využití znalostí v praxi. Tímto přístupem se stal obsah atraktivnější formu studia

oproti běžnému memorování. K podpoře výuky je k dispozici speciální sítová

laboratoř.

Oracle Academy – je nabídka pro střední, vysoké a vyšší odborné školy

s technickým zaměřením. Připravuje studenty na kariéru v oboru informačních

technologií a pedagogům poskytuje odborný rozvoj, který jim pomáhá v lepší

21

orientaci a získávání aktuálních informací pro výuku. Oracle Academy Česká

republika pracuje ve dvou úrovních. První je korporátní program, který je vytvořen

pro jednotlivé stupně škol a nabízí tři výukové cesty. Principem je poskytnutí

softwaru a produktů Oracle k výukovým účelům spolu se studijními materiály

a podporou.

Mezi další akce pořádané v rámci Oracle Academy patří Oracle Roadshow pořádaná

ve spolupráci s vysokými školami, technologická setkání se studenty VŠ, semináře

pro učitele a studenty SŠ a mnohé další.

V rámci výuky databází na ÚAI je možno získat certifikát vydaný ve spolupráci

s Oracle Česká republika. Tento certifikát dokladuje absolvování kurzu databází

a také opravňuje ke slevě při získávání komerčních certifikátů Oracle [12].

Pro žáky 3. a 4. ročníků středních škol jsou určeny přednášky, které PřF JU pořádá zdarma

v rámci celé ČR [13]. V oblasti informatiky jsou nabízena následující témata:

Krádeže dat a zneužití platebních instrumentů,

Internet není (bohužel) anonymní,

Sdílení internetového obsahu a možné důsledky,

Digitální společnost a rizika s tím spojená,

Počítačové modelování a simulace.

22

6 Dotazníkové šetření

Abychom mohli splnit oba hlavní cíle naší práce a navrhnout adekvátní vzdělávací aktivity

pro učitele a žáky středních škol, museli jsme nejprve provést průzkum vzdělávacích

potřeb obou cílových skupin.

Za tímto účelem jsme připravili dva dotazníky – pro učitele a pro žáky středních škol.

Dotazníky byly vytvořeny pomocí služby Google Forms.

Následné on-line dotazníkové šetření proběhlo ve dnech 23. 4. – 6. 5. 2015 na celkem

12 středních školách v Jihočeském a Jihomoravském kraji (seznam všech oslovených škol

je uveden v příloze č. 3).

6.1 Dotazník pro učitele

Hlavním cílem našeho dotazníku bylo zjistit, o která témata z oblasti ICT by měli zájem

oslovení respondenti z řad učitelů. Dotazník dále zjišťoval například to, zdali respondenti

učí nějaký informatický předmět nebo jaké další vzdělávání by preferovali. Dotazník

vyplnilo celkem 92 respondentů. Výsledná podoba dotazníku je k dispozici jako příloha

č. 4.

6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli

Následují jednotlivé otázky a grafické znázornění výsledků doplněné o stručný komentář.

23

Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat

s moderními informačními technologiemi?

Graf 6.2.1 Kontaktní otázka

Zdroj: Autoři

První otázka byla spíše kontaktní. Kladla si za cíl navázat kontakt s respondentem tak, aby

průzkum nezačínal nepříliš oblíbenou otázkou týkající se věku respondenta. Autoři

dotazníku předpokládali, že kladně odpoví drtivá většina respondentů. Z odpovědí však

vyplynulo, že více než třetina respondentů se nedomnívá, že by úkolem učitele mělo být

naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními informačními technologiemi.

Zdůvodnění tohoto výsledku by vyžadovalo podrobnější průzkum nad rámec této práce.

56 58%

35 36%

6 6%

Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními

informačními technologiemi?

ANO NE NEVÍM

24

Váš věk?

Graf 6.2.2 Věk učitele

Zdroj: Autoři

Nejvíce respondentů (téměř polovina) je z věkové kategorie 40 až 54 let.

Délka Vaší pedagogické praxe

Graf 6.2.3 Délka pedagogické praxe

Zdroj: Autoři

Z výsledků uvedených v grafu 6.2.2 vychází také výsledek otázky na délku pedagogické

praxe, kde téměř polovina respondentů uvedla 21 a více let.

1 1%

20 22%

43 47%

28 30%

Váš věk

méně než 25 let 25 – 39 let 40 – 54 let více než 55 let

6 7%

18 20%

28 30%

40 43%

Délka Vaší pedagogické praxe

do 3 let 3 – 10 let 11 – 20 let 21 a více let

25

Nejvyšší dosažené vzdělání

Graf 6.2.4 Nejvyšší dosažené vzdělání

Zdroj: Autoři

Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedli respondenti z 68 % vysokoškolské magisterské. Na

námi oslovených školách učí 2 středoškoláci, 1 absolvent vyšší odborné školy a 10

absolventů bakalářského studia. Podrobnější analýza dat ukázala, že oba středoškoláci jsou

učitelé IKT ve věkové kategorii 40 až 54 let a 55 a více let. Absolvent vyšší odborné školy

je učitelem ostatních předmětů a je ve věkové kategorii 55 a více let.

2 3%

1 2%

10 17%

40 68%

6 10%

Nejvyšší dosažené vzdělání

středoškolské vyšší odborné

vysokoškolské bakalářské vysokoškolské magisterské (Mgr., Ing., ...)

vysokoškolské doktorské

26

Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět?

Graf 6.2.5 Vyučujete v rámci informatiky na základní škole také základy programování?

Zdroj: Autoři

Odpovědi na tuto otázku byly pro nás kritériem pro vyhodnocení následujících otázek

našeho dotazníku. Zajímalo nás, která témata preferují učitelé informatiky na rozdíl od

ostatních učitelů. Na náš dotazník odpovědělo celkem 92 učitelů středních škol, z toho

bylo 31 učitelů informatického předmětu a 62 vyučujících ostatních předmětů.

31 34%

61 66%

Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět?

vyučující IKT vyučující ostatních předmětů

27

Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné?

Graf 6.2.6 Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné?

Zdroj: Autoři

Velmi pozitivním zjištěním je, že pouhých 7 učitelů z celkového počtu 92 respondentů

nepovažuje další vzdělávání za přínosné. Pokud učitelé odpověděli NE, zajímalo nás bližší

zdůvodnění této odpovědi. Proto následovala otázka „Vyberte nejvhodnější tvrzení:“. Po

zodpovězení této doplňkové otázky pokračovali respondenti otázkou týkající se

preferovaných témat dalšího vzdělávání. Pokud učitelé odpověděli ANO nebo NEVÍM,

pokračovali rovnou na otázku týkající se témat dalšího vzdělávání.

77 84%

7 7%

8 9%

Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné?

Ano NE Nevím

28

Vyberte nejvhodnější tvrzení:

Graf 6.2.7 Vyberte nejvhodnější tvrzení

Zdroj: Autoři

Z celkového počtu 7 respondentů, kteří nepovažují další vzdělávání v oblasti IT za

přínosné, jsou 2 učitelé informatiky považující své znalosti za dostatečné. Další

2 učitelé informatiky odpověděli, že další vzdělávání pro svou práci nepotřebují nebo že

s dalším vzděláváním mají špatné zkušenosti.

3 43%

2 28%

2 29%

Vyberte nejvhodnější tvrzení:

své znalosti IT považuji za dostatečné

další vzdělávání pro svou práci nepotřebuji

s dalším vzděláváním mám špatné zkušenosti

29

Která témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)?

Graf 6.2.8 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)?

Zdroj: Autoři

Vzhledem k množství témat jsme výstup rozdělili do dvou grafů 6.2.8 a 6.2.9. Celkově

nejžádanější je téma kancelářských aplikací. Mezi preferovaná témata patří také

e-learningové systémy, software pro tvorbu testů a bezpečnost digitálních technologií. Jak

je patrné z grafů, učitelé informatických předmětů považují za nejdůležitější téma

bezpečnost digitálních technologií. Dále informatici projevili zájem o grafické aplikace,

e-learningové systémy a počítačové sítě. Tato zjištění jsou pro nás stěžejní. Na jejich

základě navrhujeme kurzy dalšího vzdělávání pro učitele středních škol.

Poslední položkou v grafu 6.2.9 jsou jiná témata, která učitelé vepsali do dotazníku. Jedná

se o témata CGI, Ekonomické počítačové systémy, IP telefonie, SEO. Každé z témat bylo

v odpovědích zastoupeno jednou.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%



30

Graf 6.2.9 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)?

Zdroj: Autoři

Jaké formy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)?

Tuto otázku jsme v dotazníku rozdělili na tři podotázky. Zajímalo nás, jaké typy

vzdělávacích akcí učitelé upřednostňují, jaké místo a délka kurzů jim vyhovují.

Graf 6.2.10 Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)?

Zdroj: Autoři

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%



0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

100%

Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)?


31

Učitelé celkově upřednostňují e-learning (graf 6.2.10). Vyhovují jim také semináře,

workshopy, přednášky nebo konzultace s odborníky. K těmto skutečnostem budeme

přihlížet při návrhu vzdělávacích kurzů.

Graf 6.2.11 Jaké místo vzdělávání byste preferoval(a)?

Zdroj: Autoři

Graf 6.2.11 ukazuje celkový poměr názorů, v jakém místě by učitelé chtěli být vzděláváni.

Tento poměr výrazně ovlivnili učitelé ostatních předmětů, kdy 80 % z nich preferuje

vzdělávání přímo na jejich pracovišti a jen 26 % z nich by přivítalo

i volbu mimo školu. Naproti tomu větší část učitelů informatiky (68 % z nich) je ochotno

se dále vzdělávat i mimo školu.

69 65%

37 35%

Jaké místo vzdělávání byste preferoval(a)?

ve škole mimo školu

32

Graf 6.2.12 Jakou délku vzdělávání byste preferoval (a)?

Zdroj: Autoři

Na otázku ohledně délky kurzů učitelé nejčastěji odpovídali část dne, nevadí jim ani celý

den. Informatici více než ostatní učitelé pak mohou kurzy dalšího vzdělávání absolvovat

celý týden nebo o víkendu (graf 6.2.12).

Víte o přednáškách z oblasti IT, které Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

zdarma nabízí žákům a učitelům středních škol?

Graf 6.2.13 Víte o přednáškách IT na PřF JU?

Zdroj: Autoři

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

část dne celý den víkend týden

Jakou délku vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)?


26 29%

64 71%

Víte o přednáškách IT na PřF JU?

Ano Ne

33

Poslední otázku jsme do dotazníku zařadili s ohledem na její marketingový význam pro

PřF JU. Výsledky ukázaly, že více než dvě třetiny učitelů vůbec nevědí o kurzech z oblasti

IT, které pořádá PřF JU (graf 6.2.13). Podobný poměr vychází i při rozdělení na

informatiky a ostatní učitele.

6.3 Dotazník pro žáky

Hlavním cílem dotazníkového šetření pro žáky středních škol bylo zjistit, o která témata

mimoškolního vzdělávání v oblasti ICT by měli zájem a jaké formy vzdělávání by

preferovali. Dotazovaní žáci byli převážně ze škol, na kterých působíme, a z oborů

vzdělávání zaměřených na informační technologie. Na dotazník odpovídali žáci všech čtyř

ročníků střední školy. Celkem jsme získali 142 respondentů. Výsledná podoba dotazníku je

k dispozici jako příloha č. 5.

6.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi žáky

Následují jednotlivé otázky a grafické znázornění výsledků doplněné o stručný komentář.

Který ročník SŠ navštěvuji?

Graf 6.4.1 Který ročník SŠ navštěvuji?

Zdroj: Autoři

Nejvíce respondentů jsme získali mezi žáky druhého ročníku (40 %). Naopak nejméně

názorů jsme obdrželi od žáků navštěvujících třetí ročník střední školy (12 %).

39 28%

56 40%

17 12%

29 20%

Který ročník SŠ navštěvuji?

První Druhý Třetí Čtvrtý

34

Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

Graf 6.4.2 Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

Zdroj: Autoři

Podle výsledků dotazníku uvažuje více než polovina žáků o dalším studiu v oboru

zaměřeném na IT.

Kterému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času?

Graf 6.4.3 Kterému tématu bych ve vyučování věnoval (a) více času?

Zdroj: Autoři

81 57%

61 43%

Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

Ano Ne

11

48

54

72

44

55

24

32

13

54

0 10 20 30 40 50 60 70 80

Kancelářský balík (MS Office, OpenOffice)

Grafické programy (bitmapová a vektorová …

Úpravy fotografií, videa, hudby

Programování

Mobilní platformy a aplikace

Hardware

Technické kreslení např. v CAD (pro školy, …

Kybernetika, drony apod.

Právní předpisy vztahující se k IT

Sítě a operační systémy

Kterému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času?

35

Ve výuce by se chtěli žáci více věnovat tématu programování, hardwaru, sítím, operačním

systémům a úpravám multimédií. Naopak nejméně času by žáci chtěli věnovat

kancelářským aplikacím.

Uvítal(a) bych přednášky odborníků

Graf 6.4.4 Uvítal (a) bych přednášky odborníků

Zdroj: Autoři

Přednášky od odborníků uspořádané přímo ve škole by uvítala téměř polovina dotázaných.

Naproti tomu 13 % žáků nemá o takovéto přednášky zájem.

Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích

Graf 6.4.5 Uvítal (a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích

Zdroj: Autoři

67 48%

55 39%

18 13%

Uvítal(a) bych přednášky odborníků

u nás ve škole na jejich pracovišti nemám o takovéto přednášky zájem

120 85%

21 15%

Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích

Ano Ne

36

57

65

41

11

0 10 20 30 40 50 60 70

Jednodenní kurz

Vícedenní setkání

Několik samostatných přednášek v rozsahu několika málo hodin

Neúčastnil(a) bych se žádné takové akce

V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil(a) formu

Většina dotázaných žáků by uvítala, aby praktická cvičení probíhala ve speciálních

laboratořích.

V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil (a) formu

Graf 6.4.6 V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil (a) formu

Zdroj: Autoři

Pokud by se specializovaná přednáška nebo cvičení konaly mimo školu, mohly by být

uspořádané i jako vícedenní setkání. Těchto akcí se nemá zájem zúčastnit pouze 11

ze 142 oslovených žáků.

37

Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám

Graf 6.4.7 Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám

Zdroj: Autoři

Nadějným zjištěním pro budoucí ročníky Středoškolské odborné činnosti (SOČ) je fakt, že

přibližně třetina oslovených studentů uvažuje o vypracování projektu z oblasti IT.

6.5 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření

Po vyhodnocení odpovědí respondentů z řad učitelů jsme zjistili, že přínos vzdělávání

v oblasti ICT si uvědomují nejen učitelé informatiky, ale také velká většina učitelů

ostatních předmětů. Toto zjištění hodnotíme jednoznačně pozitivně.

Podle našich předpokladů jiná témata preferují učitelé informatiky a jiná témata ostatní

učitelé. Z analýzy odpovědí vyplývá, že učitelé informatiky preferují odbornější, jim blízká

témata, zejména bezpečnost digitálních technologií, počítačové sítě a virtualizaci. Mezi

trojici témat nejžádanějších ostatními učiteli patří kancelářské aplikace, e-learning

a software pro tvorbu testů. Zájem byl také o tvorbu výukových video-tutoriálů.

Podotýkáme, že vzdělávání v posledních dvou tématech nenabízí žádný z hlavních

poskytovatelů DVPP v Jihočeském kraji.

Pokud jde o možné formy vzdělávání, ukázalo se, že většina učitelů upřednostňuje spíše

kratší jednodenní semináře, velmi žádaný je e-learning.

49 35%

92 65%

Uvažuji o vypracování SOČ z oblasti IT nebo ji už dělám

Ano Ne

38

Z odpovědí žáků středních škol vyplývá, že většina z nich má zájem o další studium

v oblasti ICT. Vzhledem k tomu, že jsme oslovili převážně žáky informaticky zaměřených

oborů, nejde o zjištění překvapující, avšak přesto velmi pozitivní. Z nabízených témat byl

jednoznačně největší zájem o programování. Co se týká formy, preferují žáci vícedenní

setkání.

Na základě zjištění z dotazníkového šetření jsme v další části naší práce navrhli konkrétní

vzdělávací aktivity.

39

7 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele

Na základě výsledků dotazníkového šetření a průzkumu dostupné vzdělávací nabídky jsme

sestavili následující seznam doporučených vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol.

S přihlédnutím k možnostem financování těchto aktivit ze strany škol a vzhledem k nově

připravovanému kariérnímu systému učitelů doporučujeme tyto aktivity realizovat jako

akreditované kurzy v systému DVPP.

7.1 Téma: Kancelářské aplikace

Obsahová náplň vzdělávání

Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU

a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti kancelářských aplikací

nabízí pouze PF JU formou kurzů. PF JU nabízí např. Zpracování textových a grafických

informací, Zpracování dat tabulkovým procesorem, Moderní metody tvorby počítačové

prezentace).

O kancelářské aplikace je přitom mezi učiteli značný zájem. V námi realizovaném

dotazníkovém šetření zařadilo 66 % respondentů (učitelů všeobecných předmětů)

a 26 % respondentů (učitelů IKT) kancelářské aplikace mezi preferovaná témata dalšího

vzdělávání. Učitelé informatiky toto téma upřednostňují méně než učitelé ostatních

předmětů, a to z důvodů jejich každodenní práce s těmito programy a nutnosti vzdělávat se

v programech odbornějšího rázu.

Kancelářské aplikace jsou úplným základem pro práci s počítačem. V dnešní době se stal

standardem nejvíce rozšířený kancelářský balík aplikací Microsoft Office (převážně již

verze 2013), případně distribuce Microsoft Office 365. Při zmínce o Microsoft Office

musíme uvést, že je zde několik možností: můžeme si rovnou zakoupit plný software pro

náš PC nebo můžeme využít službu Office 365, která spočívá v placení měsíčních

poplatků, za něž dostaneme námi potřebné programy a další možnosti, jako je např. volný

prostor na úložišti OneDrive. Program je možné zakoupit v obchodě, nebo stáhnout

z Internetu a zaplatit online [14].

Nelze opomenout také kancelářský balík OpenOffice 4.1.1 a Libre Office 4.4.0. Tyto

programy mají velkou výhodu v tom, že jsou volně šiřitelné a ke stažení na Internetu pro

40

různé operační systémy. Určitou nevýhodu shledáváme v tom, že ve světě jsou více

rozšířené produkty od firmy Microsoft, a proto ne všechny formáty dokumentů jsou mezi

Microsoft Office a OpenOffice ( Libre Office) kompatibilní [15].

Z nutnosti používat kancelářské aplikace nepřetržitě i na cestách bylo vytvořeno velké

množství aplikací pro mobilní zařízení a tablety. Z důvodu množství známých či méně

známých aplikací a rychlosti tvorby dalších ve své práci uvádíme pouze ty nejznámější

nebo nejstahovanější. Ještě bychom chtěli podotknout, že co se distribucí týká,

nejrozšířenější jsou aplikace na platformě Android (tržní podíl za rok 2014 činí 81,2 %),

iOS (tržní podíl za rok 2014 činí 15 %), Windows Phone (tržní podíl za rok 2014 činí

3 %) a ostatní (tržní podíl za rok 2014 činí 0,7 %). Tato data vycházejí ze studií firmy

Strategy Analytics [16].

Svojí oblíbeností se na přední místa řadí aplikace Polaris Office + PDF, který je zcela

zdarma a o jehož oblíbenosti svědčí přes milion stažení. Tato aplikace je plně kompatibilní

s Microsoft Office 2013. Nabízí jak možnost tvorby samotných materiálů, tak i jejich

editaci a sdílení [17].

Další aplikace, která se nechá kvalitně využít, je aplikace Apache OpenOffice 4.1.1. Tuto

aplikaci přivítají zejména lidé, kteří vytvářejí materiály na platformách typu Open Office.

Bohužel aplikací, které jsou kompatibilní s materiály vytvořenými v platformě Open

Office, je výrazně méně, než je tomu u programu od firmy Microsoft. I tato aplikace

Apache OpenOffice je plně zdarma a ke stažení v každém mobilním zařízení [18].

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i ostatních předmětů.

Doporučená forma a místo vzdělávání

Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje většina respondentů tradiční

kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější formu realizace

proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop.

Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů (80 %) vlastní školu, přičemž tento

podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. V této oblasti výuky si nemyslíme, že by se

vyskytoval nějaký zásadní problém, který by nějak výrazně bránil výuce

41

ve vlastní škole. Ale každá škola musí nejdříve zvážit, zda její vybavení je ve stavu, který

by takovouto výuku umožňoval. Pokud by nebylo technicky možné zajistit vybavení školy,

doporučujeme provést školení v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU.

Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium)

Univerzitní portál IS/STAG studentům denního studia nabízí kurz s názvem

UAI/ 720 Praktikum MS Office, které rozsahem a obsahem plně pokrývá požadavky na

kancelářské aplikace. Kromě toho je zde ještě kurz UAI/721 Praktikum prezentačních

dovedností, který podle obsahu upravuje spíše formální správnost tvorby než výuku

programu jako takového. Je možné, že i jiné kurzy s jinými názvy se alespoň okrajově

zajímají o tuto tématiku. Bohužel některé z nich nemají dopsán obsah výuky, a tak student

nemá možnost zjistit, zda kurz s jiným názvem nezahrnuje také požadovaný obsah [19].

7.2 Téma: Bezpečnost digitálních technologií


Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že bezpečnost digitálních technologií patří

mezi nejvíce žádaná témata (45 %). Mezi učiteli informatiky jde o vůbec nejpreferovanější

téma (81 %).

Po prozkoumání nabídky dalšího vzdělávání NIDV, PřF JU a PF JU jsme zjistili, že téma

bezpečnosti digitálních technologií se vyskytuje v nabídce NIDV pouze okrajově

(v podobě semináře pro ředitele Bezpečné virtuální prostředí - role ředitele školy)

a v nabídce PF JU v podobě jediného kurzu s názvem Bezpečnost na internetu, autorské

právo, netiketa. Naopak v přednáškách PřF JU pro střední školy se jedná o nejčastěji

frekventované téma. Je však otázkou, do jaké míry jsou učitelé s touto nabídkou

seznámeni. V dotazníkovém šetření informovanost potvrdilo necelých 30 % všech

respondentů.

Není jistě náhodou, že bezpečnost digitálních technologií tak významně preferují právě

učitelé informatiky. Jako profesionálové v oboru si uvědomují rizika spojená

s používáním digitálních technologií. Očekává se od nich, že své žáky vybaví alespoň

základními znalostmi a dovednostmi potřebnými pro práci na Internetu a na ochranu jejich

42

dat před krádežemi a zneužíváním. Neméně důležité kapitoly pak tvoří netiketa, sdílení

internetového obsahu a problematika autorských práv.

V kontrastu s rostoucí důležitostí výchovy žáků v oblasti kybernetické bezpečnosti je

zarážející, jak málo se těmto významným tématům věnují Rámcové vzdělávací programy

(RVP) pro netechnické obory středních škol a také některé běžně používané učebnice.

Z tohoto důvodu je velmi důležité poskytovat učitelům možnost průběžného vzdělávání

a metodickou podporu.

Vzhledem k šíři a složitosti celé problematiky digitální bezpečnosti doporučujeme zaměřit

vzdělávání učitelů IKT a zájemců z řad ostatních pedagogů na tyto vybrané oblasti:

obecné zásady ochrany dat,

zabezpečení počítače,

bezpečnost na Internetu,

etické zásady a právní normy v oblasti informatiky (vč. problematiky kyberšikany).

Domníváme se, že žák by se měl během výuky informačních a komunikačních technologií

postupně seznámit se všemi oblastmi, a to v hloubce odpovídající zaměření příslušného

oboru. Je přitom důležité postupovat od základních principů (např. identifikace

a autentizace uživatele, zálohování dat) k náročnějším tématům (např. šifrování,

problematika licencí).

Pro učitele IKT, kteří často vykonávají roli správců školních počítačových sítí,

doporučujeme zařadit do nabídky vzdělávání také specializovanější kurzy:

ochrana dat v počítačových sítích,

vybrané právní normy (např. autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů)

a problematika licencí ve školském prostředí.

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT , tak i ostatních předmětů.


43

Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje více než 50 % respondentů tradiční

kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení a více než 90 % z nich e-learning.

S přihlédnutím k obsahové náplni doporučujeme jako vhodnou formu realizaci přednášky

a semináře, doplněné o e-learningovou podporu.

Pro učitele IKT doporučujeme zařadit do nabídky dalšího vzdělávání také konzultace

s odborníkem, a to zejména v kurzech zaměřených na ochranu dat v počítačových sítích.


V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází kurzy, jejichž obsahová

náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání. Jedná se

o tyto kurzy:

UAI/627 Bezpečnost infrastruktury (přednášky, cvičení). Tento kurz se zaměřuje na

pokročilé metody zabezpečení infrastruktury. Jeho cílem je seznámit studenty

s bezpečností moderní infrastruktury na všech síťových vrstvách stejně tak jako na

koncových zařízeních a dalších jejích součástech [20],

UAI/696 Bezpečnost informačních systémů (přednášky, cvičení). Cílem předmětu je

poskytnout studentům znalosti z oblasti bezpečnosti IS/IT, vyložit princip

hodnocení bezpečnosti IS a vysvětlit význam a obsah bezpečnostních norem.

Podrobněji budou probírána témata, jako jsou zejména: principy bezpečnosti IS/IT,

komponenty bezpečnosti, metody zabezpečení IS/IT vzdělávacích institucí,

bezpečnostní předpisy, analýza rizik, havarijní plán, bezpečnostní audit, principy

hodnocení bezpečnosti IS/IT [21],

UAI/714 Ochrana osobních dat (seminář). Cílem semináře je seznámit studenty

s evropskými principy ochrany soukromí a osobních údajů; seznámit

s hlavními právními předpisy - Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod,

Úmluvou č. 108, Směrnicí 2002/58/ES a se Zákonem o ochraně osobních údajů

č. 101/2000 Sb. [22].

44

7.3 Téma: E-learning


E-learning je forma vzdělávání využívající multimediálních prvků, informačních

a komunikačních technologií k tvorbě kurzů a k distribuci studijního obsahu. E-learning

také usnadňuje interakci mezi pedagogem a studentem. Tato forma vzdělávání zahrnuje

celou řadu činností, které mohou být propojeny do uceleného systému.

Dotazníkové šetření ukázalo, že o systémy on-line výuky je neustále velký zájem,

a to u 51 % všech respondentů, z čehož lze usuzovat na pronikání tohoto způsobu

vzdělávání do celé šíře vzdělávacího systému.

Learning management system (LMS), jak zní kategorizace softwaru, budeme posuzovat ze

dvou hledisek, z nichž první hlediskem je typ licencování a druhým rozšíření

v České republice.

Licencování produktů v komerci je většinou v režimu poplatek za uživatele, tudíž při

rozsáhlých počtech uživatelů je finanční hledisko nejzávažnějším argumentem pro

nasazení.

LMS v komerčních licencích - v České republice se většinou setkáváme se systémy, které

jsou napojeny na jiné dominantní softwarové produkty a fungují jako jejich rozšíření

s následnou technickou a uživatelskou podporou. Mezi nejznámější patří EduBase, eDoceo

a iTutor.

Edubase [23] - jedná se o produkt firmy Dosli, která se na trhu etablovala programy

zaměřenými na testování. V současné době se snaží expandovat skrze projekty EU

ve spolupráci s ASUS jako dodavatelem technického vybavení.

iTutor [24] - rozsáhlé řešení cílené na korporátní uživatele, jako jsou např. banky,

telekomunikační firmy či univerzity. Pro svou náročnost se nehodí do základního

a středního školství.

eDoceo [25] - taktéž zaměřeno na firemní vzdělávání. Nasazení spíše do komerčního

prostředí.

45

LMS Open Source - jedná se o projekty v režimu otevřené distribuce zdrojových kódů

a volného užití i v komerčním nasazení. V tomto licenčním modelu je k dispozici Moodle,

Claroline, OLAT, WebCT.

Claroline [27] - frankofonní systém populární v Belgii, Francii, Španělsku a Kanadě,

uživatele Moodlu zaujme jednodušší uživatelské rozhraní, nabídkou funkcí se řadí spíše za

Moodle.

OLAT [28] - OnLine Learning And Training, systém použitý ve školním informačním

systému Škola OnLine. Je vhodný pro základní a střední školství.

WebCT [29] - ojedinělý sytém, nasazen např. na Univerzitě Hradec Králové, vyhovuje

spíše univerzitním potřebám.

Moodle [26] - nejpoužívanější systém, vývoj zastřešuje australská Moodle Pty Ltd.,

je plně přeložen a implementován na všech stupních vzdělávacího systému České

republiky. Jemu se budeme věnovat více a níže uvádíme návrh osnovy kurzu.

Osnova kurzu Moodle:

Skladba kurzu by měla reflektovat základní funkce:

Administrace uživatelů,

Administrace rolí (student, učitel, manažer, správce),

Administrace kurzů,

Katalog kurzů a výukových objektů,

Testování studentů a zpětná vazba,

Administrace přístupových práv,

Autorské nástroje pro tvorbu kurzů,

Datový sklad výukového obsahu,

Vydávání a ověřování odznaků (Badges),

Administrace webu,

Instalace systému, hosting.

Cílová skupina

Téma je vhodné pro všechny učitele na všech stupních škol.

46


Nejvhodnější formou je seminář, který by v dotazníkovém šetření preferovala většina námi

oslovených respondentů. Kurzy lze pořádat jak v odborných učebnách fakulty, tak i přímo

na školách.

Možnosti využití existujících kurzů PřF JU

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Katedra informatiky nenabízí v rámci

standardního studia ani CŽV žádné kurzy zaměřené na výuku konkrétního sytému

LMS [30].

7.4 Téma: Software pro tvorbu testů



a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že žádná z uvedených institucí se v oblasti softwaru

nezabývá tvorbou testů.

O tvorbu testů je přitom mezi učiteli značný zájem. V našem dotazníkovém šetření zařadilo

47 % respondentů software pro tvorbu testů mezi preferovaná témata dalšího vzdělávání.

Učitelé informatiky toto téma upřednostňují méně než učitelé ostatních předmětů.

Důvody zájmu učitelů o tvorbu testů vycházejí z potřeb školské praxe. Jak ukazují

výsledky psychologických výzkumů [31], cvičné testování patří mezi nejúčinnější metody

učení. Většina standardizovaných zkoušek, včetně společné části maturitních zkoušek nebo

přijímacích zkoušek, je realizována pomocí testů. Testy jsou nedílnou součástí všech

evaluačních systémů ve vzdělávání. Jejich tvorba je však časově náročná. Aplikace

specializované na tvorbu testů mohou učitelům ušetřit čas strávený jejich opravováním,

vyhodnocováním a dalšími rutinními činnostmi. Takto vytvořené testy lze žákům

zpřístupnit také po síti, typicky na Internetu, a umožnit jim, aby je využívali během domácí

přípravy na vyučování.

Pokud se týká nabídky dostupného softwaru, je možné vycházet z nabídky jednoduchých

freewarových utilit umístěných na různých úložištích (např. www.slunecnice.cz, stahuj.cz),

47

z jejich hodnocení uživateli a počtu stažení. Mezi relativně dobře hodnocené a často

stahované programy patří např. Test 1.1.4.25 autora Petra Žočka.

Podstatně širší možnosti při tvorbě testů nabízí testovací systém Hot Potatoes, který je

poskytován zdarma pro vzdělávací instituce a je dostupný také v českém jazyce. Program

obsahuje několik dílčích aplikací, které umožňují vytvářet 4 typy otázek (uzavřené,

otevřené, polootevřené a s vícenásobnými odpověďmi). Studentům je k dispozici zpětná

vazba, popř. nápověda. Program umožňuje vytvářet textová cvičení s doplňováním slov či

písmen, dále on-line křížovky, úkoly založené na uspořádání různých objektů (text,

obrázky). Výše uvedená cvičení je také možno umístit na webové stránky [32].

V ČR je patrně nejznámějším programem pro tvorbu testů systém Dotest [33]. Jedná se

o velmi kvalitní proprietární software od českého výrobce (Dosli), který na našem trhu

působí od r. 1991. Dotest umožňuje tvorbu až 5 typů otázek (klasická, dichotomická,

přiřazovací, uspořádací a doplňovací), nabízí automatické vyhodnocení (vč. Grafické

podoby), publikaci on-line na Internetu i podporu mobilních zařízení a interaktivních

tabulí. Program podporuje práci v lokální počítačové síti.

Společnost Dosli nabízí školám rovněž systém EduBase, který je nadstavbou testovacího

prostředí Dosli. Podporuje tvorbu otevřených otázek a sestavování, prezentaci a tisk

učebních materiálů [34]. EduBase funguje tak, že si zde každý autor nejprve vytvoří

knihovnu výukových objektů (texty, testové otázky otevřené a uzavřené, soubory)

rozčleněnou podle témat. Pak si sestaví učební materiál, a to vybranou kombinací

výukových objektů. Jistým omezením obou popisovaných systémů je jejich výlučná

orientace na platformu Windows.

Výčet softwaru běžně používaného k tvorbě testů na středních školách zakončíme

e-learningovým systémem Moodle. Podrobněji se o tomto populárním systému zmiňujeme

v jiné části této práce. V této části práce jsme se zaměřili pouze na tvorbu testů. Modernější

verze Moodlu (od verze 2.0) obsahují nástroje pro tvorbu testů skládajících se

z výběrových, dichotomických, srovnávacích a doplňovacích úloh a také úloh s tvořenou

odpovědí [35]. Samozřejmostí je ve všech verzích Moodlu banka úloh. Učitel může u testu

nastavit časový limit, počet povolených pokusů nebo automatické míchání odpovědí.

Každý pokus je automaticky vyhodnocen včetně podrobné statistiky. Dodejme, že Moodle

je poskytován zdarma jako otevřený software distribuovaný pod licencí GNU.

48

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i ostatních předmětů.


Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, většina respondentů preferuje kromě

e-learningu tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako

nejvhodnější formu realizace proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele

případně workshop. E-learningová forma vzdělávání není pro dané téma vhodná

(s výjimkou tvorby testů v Moodlu).

Pokud jde o místo, upřednostňuje většina dotazovaných (79 %) vlastní školu, přičemž tento

podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. Ačkoliv by jistě bylo možné některé popsané

produkty vyučovat přímo na školách, jeví se nám tato varianta jako technicky

a organizačně velmi náročná. Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných

učeben PřF JU, a bude-li to možné, také spolupráci s autory programů.

Tvorbu testů v Moodlu je samozřejmě možno vyučovat v rámci kurzů zaměřených na

Moodle, jež lze pořádat jak v odborných učebnách fakulty, tak i přímo na školách.


Kurzy přímo zaměřené na tvorbu testů ve vzdělávací nabídce PřF JU nejsou.

7.5 Téma: Tvorba výukových video-tutoriálů



a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti tvorby výukových

video-tutoriálů nenabízí žádná z uvedených institucí. Je ale možné, že PF JU má tvorbu

výukových tutoriálů zahrnutou do nabídky krátkodobých kurzů a zařazenou pod jiný název

kurzu.

O tvorbu výukových video-tutoriálů je přitom mezi učiteli zájem. V námi realizovaném

dotazníkovém šetření zařadilo 20 % respondentů (učitelů všeobecných předmětů) a 8 %

učitelů IKT výukové video-tutoriály mezi žádaná témata dalšího vzdělávání. Učitelé

49

informatiky mají o toto téma patrně menší zájem z důvodu své profesionality

a zkušeností z vedení běžné výuky. Přesto se domníváme, že například při dlouhodobé

nemoci studentů nebo při integraci slabších studentů by mohlo být doučování formou

video-tutoriálů velmi užitečné.

Pojem tutoriál vychází z anglického slova tutorial. Mezi populací je chápán jako návod

k použití, který je srozumitelně vedený krok za krokem. Tutoriál může být součástí

nějakého programu nebo může existovat jako samostatný studijní materiál. Autoři mohou

být profesionální tvůrci nebo jen pokročilí uživatelé. V praxi nejvíce oceníme, že si

natočené video (tutoriál) shlédneme, popřípadě zastavíme na určitém místě, a že si učenou

dovednost můžeme vyzkoušet. Pokud jsme daný problém pochopili správně, dojdeme ke

stejnému výsledku jako v tutoriálu. Pokud jsme daný problém nepochopili, můžeme si

video (tutoriál) pustit opakovaně, dokud danému problému neporozumíme.

Na začátek by bylo vhodné uvést, že pro tvorbu video-tutoriálů je potřeba mít v počítači

vhodný software a kvalitní mikrofon pro záznam zvuku.

Jako první program zmiňme Microsoft Office PowerPoint 2013. Je často používaný pro

tvorbu prezentací, málokdo ale ví, že má i další možnosti využití. Pro základní tvorbu

tutoriálů je velice vhodný. Jednoduchý, přehledný, v případě výskytu chyby při tvorbě je

možné opravit pouze jeden snímek a není nutné komentovat celý tutoriál od začátku. Patří

k placeným programům, může být zakoupen samostatně nebo formou měsíčního

„pronájmu“ (Office 365) nebo jako součást celého balíčku Microsoft Office 2013 od firmy

Microsoft [36].

Dalším zástupcem je program Wink (version 2.0 build 1060), který vytvoří průvodce

v prostředí Adobe Flash Playeru. Tvorba probíhá formou snímání obrazovky a následné

jednoduché úpravy předem získaného materiálu. Podporuje základní formáty obrázků,

např. BMP, JPG, PNG. Výstupním formátem je Flash animace a soubory typu EXE, PDF

a HTML. Program je zdarma a volně šiřitelný [37].

Dalším programem pro tvorbu video-tutoriálů je program s názvem Adobe Captivate 8 od

firmy Adobe. V této kategorii patří k těm nejlépe propracovaným, ale to se bohužel odráží

i na jeho vysoké ceně. Nabízí široké možnosti v tvorbě jak tutoriálů, tak např. v tvorbě

testů a kvízů. Jako bonus k vysoké ceně je zde možnost třicetidenní zkušební verze bez

žádných dalších omezení [38].

50

Mezi zástupce pro tvorbu video-tutoriálů by bylo dobré ještě zmínit program

BB FlashBack 5.7.0. Opět se jedná o software určený pro snímání práce na monitoru

počítače. Po stisknutí tlačítka record zaznamenává dění na počítači a vše do něj ukládá.

Výsledný sled obrazovek (screenshotů) je pak možné zpětně spustit jako video s možností

následných úprav. Tento software je placený s možností stažení demoverze na 30 dní, která

je ovšem omezena jen na možnost nahrávání bez dalších úprav. Placený program je možné

získat ve dvou verzích: Standard 5.7.0 a Pro 5.7.0 [39].

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i pro učitele ostatních předmětů.



kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější formu realizace

proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop.

Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů vlastní školu, přičemž tento podíl je

u učitelů informatiky poněkud menší. Ačkoliv by jistě bylo možné některé popsané

produkty vyučovat přímo na školách, jeví se nám tato varianta technicky

a organizačně velmi náročná. (Z důvodu neznámosti místního počítačového

a programového vybavení různých škol s různým vzdělávacím zaměřením.) Doporučujeme

proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU a bude-li to možné, také

spolupráci s autory programů.


Univerzitní portál IS/STAG pro studentům denního studia nabízí kurz s názvem UAI/723

Multimédia, který se zčásti zabývá tvorbou a úpravou videí. Zda je v tomto kurzu zařazená

i tvorba video-tutoriálů, se nám zjistit nepodařilo. V dalších kurzech jsme nenašli oblast,

která by se výuce video-tutoriálů věnovala. Je ale možné, že i jiné kurzy s jinými názvy se

alespoň okrajově o tuto tématiku zajímají. Ke své škodě však některé z nich nemají

zveřejněný obsah výuky, a tak student nemá možnost zjistit, zda kurz s jiným názvem

nezahrnuje také požadované téma [40].

51

7.6 Téma: Grafické aplikace


Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání vyplývá, že jediným nabízeným kurzem

v Jihočeském kraji v oblasti grafických aplikací je Technické zpracování digitální

fotografie pro učitele. Kurz je v nabídce PF JU. PřF JU ani krajské pracoviště NIDV nic

podobného v této oblasti nenabízejí.

O zdokonalení se v práci s grafickými aplikacemi a zlepšení jejich výuky je přitom

poměrně velký zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření uvedlo 42 %

respondentů vyučujících IKT (a podobné předměty), že by uvítali možnost dalšího

vzdělávání v této oblasti. Ostatní učitelé neměli o toto téma takový zájem (16 %).

Důvodem zájmu učitelů je rozvoj moderních technologií v této oblasti, zejména rozvoj a

snadná dostupnost digitálních fotografií. Důležitá je také jejich snadná možnost šíření

pomocí sociálních sítí a Internetu obecně. S tím souvisí i zájem žáků všech stupňů škol o

toto odvětví. Ke grafickým aplikacím ovšem musíme započítat i programy pro bitmapovou

a vektorovou grafiku.

Pokud se jedná o nabídku softwaru z tohoto odvětví, je dobré vycházet převážně

z programů, které jsou součástí nejčastěji využívaných operačních systémů

a programových balíků ve školách, z volně šiřitelných programů na úložištích jako

www.slunecnice.cz nebo z online editorů.

Z první skupiny bych zmínil základní program Malování (MS Paint), který je součástí

všech verzí OS Windows. Jedná se opravdu o nejjednodušší nástroj pro úpravu bitmapové

grafiky. Proto také jeho nevýhody převažují nad klady, ale pro úplně jednoduchou tvorbu

a úpravu grafiky postačuje.

Ve druhé skupině byl ve starších verzích MS Office k dispozici program Picture Manager,

který umožňoval jednoduché úpravy obrázků (ořez, jas, kontrast). V současném balíku

(2013) už tento program není k dispozici. Jedinou možností je vlastnictví i starší verze

MS Office a doinstalování pouze tohoto programu.

52

Další skupinou programů, které bychom doporučili pro výuku na školách, jsou volně

šiřitelné grafické editory. Jejich kvalita se pohybuje od naprosto nevhodných pro výuku až

po programy, které se svými možnostmi blíží profesionálním nástrojům.

Jedním z nejvhodnějších výukových softwarů pro vektorovou grafiku je program od

českého výrobce Zoner software, a. s. Zoner Callisto 5 FREE [41]. Jedná se o program,

který byl původně určen pro profesionální využití v oblasti grafického designu, ale po

ukončení jeho vývoje se tvůrci rozhodli uvolnit ho pro volné použití. Program nabízí

veškeré základní práce s vektorovými objekty, možnost billboardového tisku a řadu dalších

funkcí.

Nejúspěšnější vektorový editor je ovšem program Inkscape [42]. Jedná se o aplikaci

s bohatou nabídkou nástrojů na kreslení ve vektorech, práci s vrstvami a průhledností,

použití barevných přechodů a dalších grafických efektů. Jedná se o open source program,

tudíž není problém s jeho instalací na školách.

Pro úpravy fotografií lze využít velké množství volně šiřitelných programů. Jedním

z velmi jednoduchých programů je Picasa 3.9 [43] od firmy Google. Jeho výhodou je

velmi snadné ovládání i pro naprosté začátečníky a propojení s dalšími programy

a hlavně webovými službami této společnosti (Google disk, Gmail, Google+).

Dalším velmi úspěšným freewarovým programem, který navíc nabízí už některé

profesionální funkce, je Gimp 2. 8. 14 [44]. Tento program kombinuje možnost klasického

kreslení v bitmapovém grafickém editoru spolu s možností velmi pokročilých úprav

fotografií. Jeho výhodou je kompletní čeština a poměrně jednoduché ovládání základních

funkcí. Nevýhodou potom je, že některá tlačítka nebo umístění funkcí jsou poněkud jiné

než u ostatních programů.

Poslední skupinou jsou online editory ať už obrázků nebo fotografií. Velmi zdařilá je

webová aplikace Pixlr [45] umožňující jak tvorbu nových bitmapových obrázků, tak

úpravy fotografií. Tento program je podobný výše uvedenému Gimpu. Ohledně webových

aplikací je možné zmínit ještě online verzi programu Photoshop Express Editor [46], který

je zjednodušenou internetovou verzí jinak poměrně drahého editoru fotografií Photoshop.

53

Cílová skupina

Téma je vhodné převážně pro učitele IKT, ale mohou se účastnit i učitelé ostatních

předmětů.


Jako nejvhodnější formu realizace doporučujeme učiteli preferovaný seminář, pro

pokročilejší uživatele případně workshop.

Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů vlastní školu, přičemž tento podíl je

u učitelů informatiky poněkud menší. Pro začátek bychom ovšem doporučili spíše

semináře nebo workshopy přímo na fakultě, aby se účastníci kurzu naučili orientovat

v prostředí jednotlivých programů. Pokud by se našel dostatečný počet zájemců, mohlo by

se toto témata vyučovat přímo na školách (nutno předem zajistit nainstalování

odpovídajícího SW). Pokračování kurzu by potom mohlo být uskutečněno pomocí

e-learningu.


Z kurzů vyučovaných na Ústavu aplikované informatiky by pro tyto účely mohly

vyhovovat hned tři různé předměty.

UAI/740 Počítačová grafika – Cílem předmětu je seznámit studenty se základy počítačové

grafiky a zpracováním a analýzou digitálních obrazových dat. Předmět je obsahově

zaměřen na tři hlavní oblasti, a to: obraz a jeho digitální reprezentace, 3D grafika a její

zpracování a analýza obrazu [47].

UAI/674 Výtvarná fotografie - Cílem předmětu je zvládnutí práce s digitálním

fotoaparátem, výtvarného přístupu a kompozice v dokumentární fotografii. Retuš

a závěrečná úprava fotografie [48].

UAI/765 Estetika v užité počítačové grafice - Cílem předmětu je, aby student porozuměl

současnému estetickému kódu a získal základní povědomí o estetických normách veřejně

prezentovaných tiskovin, webových stránek, výukových CD-ROMŮ, PDF či PowerPoint

prezentací a dalších. Součástí semináře bude seznámení s historií a vývojem estetického

diskurzu v rámci vědecké prezentace a aktuálními tendencemi grafického designu. V rámci

54

semináře bude konzultována grafická forma výstupů studijní práce v ostatních praktických

předmětech [49].

7.7 Téma: Software pro práci s multimédii


Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání učitelů v Jihočeském kraji jsme zjistili, že poměrně

širokou nabídku kurzů z této oblasti nabízí PF JU. Jedná se o kurzy Technické zpracování

digitálního videa pro učitele a Multimedia ve vzdělávání (zvuk, video). Dále se tohoto

tématu dotýkají kurzy Počítačové prezentace a Tvorba a editace notového záznamu na PC.

PřF JU ani krajské pracoviště NIDV nic v této oblasti nenabízí.

O možnostech práce s multimediálním obsahem má přesto zájem poměrně velké množství

učitelů IKT (39 %). Ostatní učitelé již takový zájem neprojevili (13 %). Přesto si myslíme,

že i mezi nimi by se našlo několik zájemců o tyto kurzy, jelikož o výrobu a zpracování

digitálního videa je mezi současnou mládeží velký zájem.

Softwaru v této oblasti je opravdu mnoho. Problémem ovšem je, že téměř všechny kvalitní

programy jsou poměrně drahé a v oblasti freeware je nabídka dobrého softwaru omezená.

Celkově pak můžeme rozdělit programy pro práci s multimédii podle účelu, pro který byly

vytvořeny, na hudební editory, filmové střižny a animační programy.

Asi nejlepším freewarovým programem, který bychom doporučili pro výuku úpravy

hudby, je Audacity [50]. Zvládá základní operace potřebné k editaci zvukových souborů

(vyjmout, kopírovat, vložit, neomezená historie provedených změn, mixování, různé

efekty). Obsahuje také konfigurovatelný spektrogram, analýzu frekvence, bass boost

efekty, odstranění šumu, podporu VST pluginů atd. Navíc je tento program vhodný nejen

pro Windows, ale I pro Mac OS X nebo Linux.

Pokud bychom chtěli s audio soubory dělat pouze základní úpravy, budou nám stačit

mnohem jednodušší programy jako například mp3DirectCut [51], který se primárně hodí

hlavně pro střih hudebních nahrávek ve formátu MP3. Druhým takovým jednoduchým

programem je Wave Editor [52]. Ten navíc podporuje i formáty wma a wav. Dále

podporuje konverzi mezi jednotlivými formáty, vkládání pomlk nebo normalizaci

hlasitosti.

55

Pro úpravu videí je asi nejznámějším a nejdostupnějším programem Movie Maker [53] od

společnosti Microsoft. Dříve byl tento program součástí operačního systému Windows,

ovšem od verze 7 se přesunul do balíčku Windows Essentials, který je možné si stáhnout

a nainstalovat do všech PC obsahujících legální verzi systému Windows 7 a novější. Tento

program je velmi jednoduchý na ovládání a zvládá veškeré základní operace s videem,

proto je vhodný i pro výuku základů střihu videa.

Nejoblíbenějším GNU/GPL projektem pro střih videa je program Avidemux [54]. Tento

software umožňuje velké množství úprav. Vedle střihu nebo aplikace filtrů lze video

ořezávat, odstranit nebo naopak přidat logo atd. Za zmínku také stojí, že ho lze

nainstalovat i na počítače s Linuxem nebo s Mac OS X.

Poslední skupinou jsou animační programy. Zde bychom zmínili program Pencil [55],

který nabízí zdarma tvorbu jednoduchých 2D animací. Tento program se hodí spíše pro

učitele (a studenty), kteří jsou výtvarně nadaní a ovládají kresbu. Program umožňuje

vkládání zvukových stop. Výslednou animaci lze exportovat jako video, sérii obrázků (pro

další použití ve filmové střižně) nebo třeba flash soubor SWF (pro webové stránky). Další

výhodou je, že program nevyžaduje instalaci.

Cílová skupina

Téma je vhodné převážně pro učitele IKT, ale mohou se účastnit i učitelé ostatních

předmětů.


Vzhledem k velké hardwarové náročnosti úprav videí a animace doporučujeme praktická

cviční přímo na fakultě (jsou zde k dispozici dostatečně výkonné PC). V případě

požadavku střední školy o uspořádání semináře přímo u nich je potřeba předem zjistit, jaké

počítače má škola k dispozici. Kurz lze uspořádat i pomocí e-learningu, kdy si za svůj

hardware bude odpovídat každý účastník sám.


Z kurzů vyučovaných na Ústavu aplikované informatiky by se pro tyto účely mohl hodit

pouze jeden kurz.

56

UAI/723 Multimédia - Cílem předmětu je zprostředkovat studentům jak celkový přehled

v moderní a aktuální oblasti multimediálních technologií v rámci přednášek, tak zejména

konkrétní praktické zkušenosti z jejich tvorby a využití ve cvičeních. Právě na praktické

užití a kreativní tvorbu bude kladen důraz při týmové práci. Jednotlivé oblasti multimedií

budou probírány v samostatných tématech. Oblast grafiky se soustředí zejména na

rozšíření znalostí včetně 2D a 3D transformací obrazu, na hardware pro grafiku a na 3D

grafiku. Dále budou podrobně probrány oblasti zvuku a videa, opět s důrazem na praktické

užití. Zmíněna bude též tvorba animací. Zvláštní důraz pak bude kladen na multimediální

prezentaci dat, zejména jejich vizualizaci. Samostatná část bude zaměřena na multimédia

a jejich distribuci pomocí Internetu [56].

57

7.8 Téma: CAD


Computer aided design neboli projektování s podporou počítače je dnes neodmyslitelnou

součástí všech konstrukčních technických oborů. Z výsledků dotazníkového šetření si

možnost vzdělání v tomto oboru zvolilo 21 % respondentů z řad učitelů. Zřejmě si jej

zvolili ti, kteří učí technické, především konstrukční obory.

Vzhledem ke specializaci tohoto druhu softwaru předpokládáme jistou úroveň znalostí

z vektorové grafiky a přinejmenším znalosti z okruhu technického kreslení. Dalším

specifikem je výběr demonstračního softwaru, neboť variant produktů je více a jsou vždy

upraveny pro konkrétní činnost, např. ArchiCAD [57] pro architekty a designery,

SolidWorks [58] najde značné uplatnění ve strojírenství. Dále je možné volit jednodušší

variantu 2D konstrukce, kde nám může stačit produkt LibreCAD [59] v licenci Open

Source na platformách MS Windows, Linux i Apple.

Nejrozšířenějším produktem je AutoCAD [60] firmy Autodesk s možností nadstaveb pro

konkrétní specifickou činnost, např. Advance STEEL pro vytváření ocelových konstrukcí.

Aplikační nadstavby AutoCADu nebudou brány v potaz, protože pro základní seznámení

nejsou třeba.

Z výše uvedeného přehledu doporučujeme LibreCAD z důvodu bezplatné licence

a AutoCAD pro jeho profesionální rozšíření. Níže uvádíme návrh vzdělávacích kurzů.

1. AutoCAD / LibreCAD - základní kurz 2D pro začínající uživatele

Osnova:

uživatelská rozhraní (mezi systémy jsou rozdílná),

nastavení výkresu, práce s menu a dialogovými panely,

souřadné systémy,

zobrazovací příkazy,

základy kreslení a modifikací,

manipulace s objekty, pomůcky,

hladiny a vlastnosti objektů,

informační příkazy,

58

šrafování, kótování, bloky,

modelový a výkresový prostor,

podrobné nastavení tisku,

export a tisk výkresů.

2. AutoCAD 3D modelování - předpokladem jsou znalosti na úrovni základního kurzu

Osnova:

pracovní prostředí pro 3D modelování,

ovládací a manipulační 3D prvky,

uživatelský souřadný systém v prostoru,

modelování objemových těles,

generování výkresové dokumentace (řezy, pohledy, detaily),

modelování povrchů,

modelování sítí,

vizuální styly zobrazení,

materiály,

světla.

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak pro učitele odborných předmětů.


Z důvodu náročnosti požadavků na hardwarové vybavení pracovních stanic a příslušných

doplňků doporučujeme výuku ve specializovaných učebnách s lektorem a prezentačním

zázemím. Absolvování kurzu by mělo být zakončeno certifikací společnosti Autodesk

s akreditací v rámci systému DVPP.

59


Kurzy přímo zaměřené na CAD ve vzdělávací nabídce PřF JU nejsou.

7.9 Téma: Počítačové sítě



a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti počítačových sítí nenabízí

žádná z uvedených institucí.

O počítačové sítě je přitom mezi učiteli značný zájem. V námi realizovaném dotazníkovém

šetření zvolilo téma Počítačové sítě celkem 21 % respondentů. Zvláště pro učitele

informatiky jsou počítačové sítě druhým nejžádanějším tématem a preferuje ho celkem

48 % z nich.

Důvody zájmu učitelů o počítačové sítě vycházejí z potřeb školské praxe. V některých

neinformatických oborech na středních školách jsou počítačové sítě přímo součástí osnovy

předmětu Informační a komunikační technologie IKT, jak je uvedeno například

v rámcovém vzdělávacím plánu pro obor 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik. Jiné obory,

například učební obor 26-51-H/01 Elektrikář, přímo vyžadují určitou znalost z oboru

počítačových sítí – žáci se v rámci praxe často setkávají s instalací a zapojením datových

kabelů, datových zásuvek, racků, switchů, IP kamer a zabezpečovací techniky.

Navrhovaný kurz by proto měl být zaměřen na obecné seznámení s počítačovými sítěmi

a jejich fungováním. Zařazeny by měly být především praktické ukázky a příklady,

se kterými se učitelé, potažmo žáci mohou ve své praxi setkat. Znalosti a zkušenosti

z kurzu pak učitelé využijí při své výuce v rámci předmětu IKT.

Osnova kurzu

Úvod

V úvodu kurzu navrhujeme účastníky seznámit s významem počítačových sítí,

základními pojmy a typy sítí.

Přenosová média

60

Nezbytnou součástí všech sítí jsou média, kterými jsou data přenášena. Používaná

média:

optická vlákna (principy přenosu světla, single-mode, multi-mode, vzdálenosti,

použití, rušení) – ukázka kabelů a konektorů,

metalické kabely (kroucená dvoulinka, stíněný kabel, kategorie, zapojení

A a B, maximální délky, rušení) – ukázka strukturované kabeláže v sítích LAN:

rack, patch panel, UTP kabel, datová zásuvka, patch kabel,

WLAN (standardy, bezlicenční a licenční pásma, zabezpečení) – ukázka SOHO

access pointu a naproti tomu wifi zařízení střední a vyšší třídy řízené

kontrolerem.

Topologie sítí

Fyzické a logické topologie sítí – význam a příklady použití.

Aktivní prvky

Aktivní prvky, se kterými se mohou učitelé běžně setkat – switch, router. Ukázka

použití switche a hraničního routeru (např. domácí wifi router).

Vrstvové modely sítí

Referenční model ISO/OSI a prakticky využívaný model TCP/IP. Význam

jednotlivých vrstev, zapouzdření a přenos dat.

Adresace v datových sítích

MAC adresa – význam a použití. IP adresa – třídy, vyhrazené adresy, maska

podsítě, IPv6. DHCP a DNS servery, NAT.

Bezpečnost počítačových sítí

Seznámení učitelů se základními bezpečnostními hrozbami v rámci počítačové sítě

a některými druhy útoků (např. DoS, DDoS, odchytávání paketů, DHCP spoofing,

MAC adress flooding, a jiné). Za zmínku také stojí využití VLAN ve školní síti.

Praktické cvičení by mohlo být zaměřeno na konfiguraci firewallů, nastavení

domácího routeru nebo zabezpečení bezdrátových sítí.

VoIP

61

Seznámení učitelů s výhodami a nevýhodami IP telefonie, ukázka telefonů

a jednoduché ústředny.

Cílová skupina

Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i pro učitele ostatních předmětů.



kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější forma realizace

se jeví seminář. Vzhledem k rozsahu tématu doporučujeme kurz organizovat jako týdenní

seminář.

Ačkoliv by jistě bylo možné navrhovaná témata vyučovat přímo na školách, jeví se nám

tato varianta technicky a organizačně relativně náročná. Doporučujeme proto realizaci

v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU.


V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází kurzy, jejichž obsahová

náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání.

– UAI / 611 Optická vlákna a vysokorychlostní rozvody v praxi (jedná se o týdenní

praktikum na počítačové učebně) – cílem tohoto praktika je, aby si studenti prakticky

osvojili základy práce s optickými vlákny [61].

– UAI / 610 Moderní počítačové sítě (přednášky a semináře) – předmětem jsou senzorické

a personální sítě. Posluchači si osvojí bezdrátové počítačové sítě. Důraz bude kladen mj. na

praktické osvojení sítí IEEE 802.11 a IEEE 802.15.4 [62].

– UAI / 699 Počítačové sítě I (přednášky a cvičení) – předmět si klade za cíl seznámit

studenty se základy počítačových sítí a demonstrovat funkci a účel jednotlivých vrstev na

modifikovaném modelu ISO/OSI a TCP/IP [63].

– UAI / 756 CISCO Academy I (přednášky, cvičení) – cílem předmětu je seznámit studenty

se základními principy počítačových sítí a demonstrovat je na jednotlivých vrstvách

ISO/OSI modelu [64].

62

7.10 Téma: Virtualizace



a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti virtualizace nenabízí žádná

z uvedených institucí.

O virtualizaci je přitom mezi učiteli zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření

zvolilo téma virtualizace celkem 18 % respondentů. Virtualizace je žádaná zvláště mezi

učiteli informatiky.

Pojem virtualizace v oblasti počítačů označuje pomyslné systémové zdroje, ke kterým je

umožněn stejný přístup a práce s nimi, jako by se jednalo o fyzicky existující zdroje.

Virtualizace není žádnou novinkou, jen v poslední době doznala velkého rozvoje. Proto by

byla velká škoda ji nevyužívat pro účely výuky [65].

Učitelé, kteří se seznámí s ovládáním programů pro virtualizaci, budou moci využívat

všechny výhody virtualizace při každodenní výuce. Nemusejí si však vytvářet své vlastní

virtuální stroje, mohou bez jakýchkoliv omezení (a s administrátorskými právy) využívat

připravený virtuální stroj, na kterém budou mít nainstalované své programy pro výuku.

Tento princip využívají také učitelé a jejich studenti na PřF JU.

Programů pro virtualizaci existuje velké množství napříč všemi platformami. Navrhovaný

kurz by proto měl být zaměřen na seznámení učitelů s nejznámějšími programy pro

virtualizaci a na praktické cvičení v prostředí jednoho z těchto programů.

Osnova kurzu

Seznámení s pojmy virtualizace a cloud.

Nejznámější produkty, které učitelé mohou využívat – Hyper-V, VMware ESXi,

Virtualbox.

Ukázka využití VMware ESXi na serveru.

Seznámení s programem Oracle VM Virtualbox:

nastavení programu,

vytvoření virtuálního stroje,

63

nastavení a možnosti virtuálního stroje – systém, úložiště, síť, usb, sdílené

složky,

instalace vybraného OS nebo spuštění live distribuce OS,

přenášení celého virtuálního stroje,

snapshots.

Cílová skupina

Téma je vhodné zejména pro učitele IKT.



kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější forma realizace

se jeví seminář. Vzhledem k rozsahu tématu doporučujeme kurz organizovat jako

celodenní seminář.

Navrhovaná témata bez předchozí technické přípravy nelze vyučovat přímo na školách.

Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU.


V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází jeden kurz, jehož obsahová

náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání:

– UAI / 614 Virtualizace (jedná se o týdenní praktikum na počítačové učebně) – cílem

tohoto praktika je vybudovat virtuální počítačový komplex [66].

64

8 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky

8.1 Motivační kurzy programování

Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření mezi žáky, preferuje programování více než

70 % oslovených studentů. Z tohoto údaje je patrné, že téma programování by nemělo

chybět v žádné vzdělávací nabídce kurzů pro žáky středních škol.

Při zkoumání možného obsahu a forem vzdělávání jsme vycházeli také z dalších údajů,

které byly získány dotazníkovým šetřením. Více než polovina oslovených žáků uvažuje

o dalším studiu v oborech IT. Většina dotázaných žáků by uvítala, kdyby praktická cvičení

probíhala ve speciálních laboratořích, a téměř polovina by měla zájem o přednášky

odborníků přímo ve škole. Více než polovina žáků by preferovala vícedenní vzdělávací

kurzy. Třetina žáků údajně uvažuje o vypracování projektu v rámci SOČ.

Z těchto údajů lze odvodit, že ve vzorku dotazovaných žáků existuje relativně silné

zastoupení těch, kteří mají o oblast IT značný zájem a jsou ochotni věnovat vzdělávání

svůj volný čas.

Při tvorbě vzdělávacích kurzů programování jsme vycházeli z myšlenky, že cílem

navrhovaných kurzů není suplovat školní výuku programování, ale motivovat žáky

k dalšímu studiu programování a rozvíjet jejich zájem o oblast IT. Tomu odpovídají

i zvolené metody.

Jako jednu z možných výukových metod bychom doporučovali například klasickou

metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší, pomocí které můžeme

pochopit i fungování relativně složitých celků [67].

Konkrétnější metoda, kterou jsme nazvali, Dokonči a spusť, spočívá v tom, že učitel

připraví návrh programu a poskytne studentům k dispozici větší část zdrojových kódů. Oni

sami by pak měli dokončit zbytek – ideálně v té části, která umožňuje variantní řešení.

Tento didaktický přístup vyhovuje hlavním požadavkům na moderní výuku: studenti

mohou po vynaložení přiměřeného úsilí zažít výrazný pocit úspěchu a zároveň si prakticky

vyzkouší různé úrovně tvorby počítačového programu.

Obdobné postupy spočívající v doplňování zdrojového kódu do předem připravených

objektů uplatňuje řada moderních autorů učebnic programování. Za všechny zmiňme

65

alespoň Rudolfa Pecinovského a jeho známou učebnici týkající se programování

v jazyku Java [75].

Jelikož lze u cílové skupiny žáků očekávat odlišnou úroveň vstupních znalostí

programovacích jazyků, doporučujeme realizovat dvě úrovně obtížnosti kurzů: pro

začátečníky a pokročilé.

Osnova kurzů

A) Pro začátečníky (lektor: středoškolský učitel)

Modul č. 1: Programování ve vývojovém prostředí Scratch

Z vlastní zkušenosti a ohlasu našich žáků víme, že úvod do programování je potřeba udělat

pomocí dostupného, jednoduchého a názorného nástroje. Tato kritéria splňuje vývojové

prostředí Scratch [68].

Scratch je výukové programovací prostředí vyvinuté společností Massachusetts Institute of

Technology MIT, které je určeno pro výuku základů programování od základních škol po

univerzity.

Zjednodušeně můžeme říci, že uživatel v jazyku Scratch programuje především vizuální

a zvukové prvky, a to za pomoci bloků příkazů, které se do sebe skládají podobně jako

puzzle. Díky této vlastnosti je Scratch ve srovnání s ostatními programovacími jazyky

intuitivnější a jeho ovládání je jednodušší. Uživatel si také nemusí dělat starosti se

syntaktickými chybami, chybné řetězce příkazů vývojové prostředí neumožní vytvořit.

Zápis a úprava algoritmů je zde jednodušší než v ostatních programech běžně používaných

pro výuku základů programování.

Je třeba poznamenat, že v tomto jazyku uživatel nemusí deklarovat datové typy

u proměnných a konstant. Scratch také neumožňuje plnohodnotnou práci s objekty

(třídami). Pracovat s daty tak můžeme pouze na úrovni proměnných a polí. Tyto vlastnosti

Scratch na jedné straně zjednodušují, na straně druhé však i poněkud omezují. Domníváme

se proto, že jde o prostředí vhodné zejména pro výuku začátečníků, jakkoliv je možné jeho

nasazení např. i na vysoké škole.

Program Scratch je k dispozici jako cloudové řešení, které je dostupné prostřednictvím

webového prohlížeče. Stačí otevřít příslušnou webovou stránku https://scratch.mit.edu/,

66

přihlásit se (není podmínkou) a začít programovat. Nevýhodou tohoto řešení je jeho úplná

závislost na funkčním připojení k Internetu.

Závěrem uvádíme návrh osnovy kurzu v tomto prostředí:

1. představení programu Scratch a seznámení s jeho prostředím,

2. posloupnost příkazů, cyklus s daným počtem opakování,

3. objekty (postavy a pozadí scény),

4. více objektů (postav), postupný vývoj a testování,

5. paralelizace, nekonečný cyklus,

6. události, posílání zpráv mezi objekty, osvojení postupného vývoje, abstrakce

a rozdělení problému na menší části,

7. testování a ladění,

8. klonování,

9. podmíněný příkaz a operátory,

10. proměnné, procvičení podmíněného příkazu a operátorů,

11. procedury,

12. závěrečný projekt.

Tento kurz navrhujeme uspořádat jako víkendový seminář.

Modul č. 2: Programování s počítačem Raspberry Pi

Pro začátečníky navrhujeme výuku s využitím počítače Raspberry Pi spolu s programem

Scratch. Počítač Raspberry Pi je jednodeskový počítač, který vyvíjí britská nadace

Raspberry Pi Foundantion a lze ho běžně koupit za cenu cca jednoho tisíce korun [69].

Na úvod kurzu se žáci seznámí s počítačem Raspberry Pi. Nainstalují operační systém

Raspbian, který už obsahuje různé aplikace včetně výukového programovacího jazyka

Scratch. Raspberry PI dále obsahuje vstupně výstupní modul (GPIO), s jehož pomocí lze

ovládat různá zařízení.

Jako základ praktické úlohy navrhujeme použít nepájivé kontaktní pole s rezistory

a LED diodami, které lze pořídit v běžném obchodě s elektrotechnikou. Studenti by měli za

úkol propojit toto pole s GPIO modulem Raspberry. V prostředí programu Scratch lze

ovládat jednotlivé piny GPIO a tím rozsvěcovat LED diody. Jedná se o jednoduchou,

avšak velmi názornou úlohu. Jejím pokračováním by mohlo být ovládání krokového

67

motoru, případně další úlohy, viz např. tento odkaz: http://www.pridopia.co.uk/rs-pi-set-

scratch.html.

Kurz navrhujeme uspořádat jako víkendový seminář.

Modul č. 3: Využití počítače Raspberry Pi v praxi

Zjistili jsme, že ve společnosti Robert Bosch s.r.o. - České Budějovice využívají počítač

Raspberry Pi k ovládání výrobních automatů. Proto navrhujeme uspořádání jednodenního

workshopu s odborníkem ze společnosti Robert Bosch v Českých Budějovicích, který by

předvedl využití počítače Raspberry Pi v průmyslové automatizaci.

Kurz navrhujeme uspořádat jako jednodenní exkurzi spojenou s workshopem.

Modul č. 4: Úprava a tvorba programu v prostředí Greenfoot

Greenfoot je programové vývojové prostředí založené na jazyku Java a určené pro

výukové účely. Je vyvíjeno v University of Kent ve spolupráci se společností Oracle [70].

Greenfoot představuje modelový příklad prostředí vhodného pro začátečníky a mírně

pokročilé uživatele vybavené základními znalostmi o jazyku Java. Prostředí Greenfoot lze

dobře využít zejména pro výuku objektově orientovaného programování (OOP).

V tomto prostředí jsou uživateli k dispozici již vytvořené objekty. Jedná se např. o třídy

World a Actor vybavené souborem metod, na jejichž základě lze vytvořit vlastní třídy

a metody.

V Greefootu jsou pro začínající uživatele navíc připravené funkční scénáře umožňující

spuštění jednoduchých programů. Za základ navrhujeme vzít scénář Wombats,

ve kterém má uživatel k dispozici dvě třídy aktérů: wombaty (Wombat) a listy (Leaf), které

představují jejich potravu. Obě skupiny obývají společný svět představovaný třídou

WombatWorld.

Pro začátečníky, kteří neznají programovací jazyk Java, je nezbytná úvodní lekce

zaměřená na principy OOP a syntaxi jazyka Java.

Po úvodním seznámení s prostředím Greenfoot navrhujeme vést studenty metodou

Dokonči a spusť k tvorbě vlastních projektů (scénářů), na kterých budou pracovat také

doma. Na závěr kurzu je možné uspořádat soutěž o nejzdařilejší projekt.

68

Úvodní kurz spojený se základy programování v Javě navrhujeme uspořádat jako

víkendový seminář. Pokračování věnované prostředí Greenfoot a tvorbě vlastních projektů

může být kombinací víkendových seminářů s e-learningovou podporou a možností sdílení

vytvořených prací.

B) Pro pokročilé (lektor: vysokoškolský učitel, odborník z praxe)

Modul č. 1: Ukázka programovacích technik na konkrétních příkladech (Java)

Objektově orientovaný programovací jazyk Java patří v současné době k nejpoužívanějším

programovacím jazykům a mezi mladými programátory představuje jednoznačného lídra.

Tento kurz je navržen pro studenty, kteří již ovládají základy programovacího jazyka Java.

Cílem kurzu je představit mladým programátorům některé důležité techniky, které jim

mohou pomoci při řešení konkrétních úloh a které nejsou vždy součástí základních

učebnic. Konkrétně by se jednalo například o tyto konstrukce a techniky:

návrhové vzory,

kontejnery,

rekurze,

třídicí algoritmy,

regulární výrazy,

šifrování v Javě.

Kurz navrhujeme uspořádat v podobě celotýdenního setkání doplněného o další aktivity

(hry, sport, kultura…). K pokrytí nákladů doporučujeme zvážit také možnost sponzoringu

s ohledem na skutečnost, že zájemci o tento kurz budou z velké části představovat budoucí

programátory a další odborníky v oblasti IT.

Modul č. 2: Vývoj aplikace jako výsledek týmové spolupráce

Pro pokročilé navrhujeme uspořádat seminář s odborníkem z praxe, který by studentům

předvedl správné postupy při tvorbě kvalitního objektového návrhu, při vývoji programu

a také nástroje používané pro týmovou spolupráci.

69

Profesionální programátor seznámí studenty se všemi kroky při tvorbě programu na

zakázku. Na praktické úloze jim ukáže jednotlivé fáze vývoje programu od analýzy až po

testování aplikace a nasazení u zákazníka.

Velmi zajímavé by mohlo být seznámení s aplikací pro týmovou spolupráci a správu

zdrojových kódů.

Tento kurz doporučujeme uspořádat jako jednodenní až dvoudenní seminář.

8.2 Návrh samostatného projektu

Práce s talentovanými žáky středních škol v Jihočeském kraji

Tak jako v jiných oblastech vzdělávání (přírodní vědy, jazyky), platí i v ICT, že talent žáků

se dobře pozná při soutěžích a dalších mimoškolních akcích, kde se mohou setkávat se

svými podobně nadanými vrstevníky. Když pomineme tradičně bohatou nabídku soutěží

a přehlídek zaměřených na kybernetiku a elektrotechniku, v samotné oblasti programování

je nabídka poněkud skromnější. Mladí vývojáři programů si mohou změřit své síly ve třech

každoročně pořádaných soutěžích.

První z nich je Matematická olympiáda - kategorie P, pořádaná Matematicko-fyzikální

fakultou Univerzity Karlovy v Praze (MMF UK), v jejímž rámci účastníci řeší úlohy

zaměřené na tvorbu algoritmů [71]. V této soutěži dosahují účastníci z Jihočeského kraje

tradičně výborných výsledků (první a třetí místo v roce 2015). Nicméně je potřeba

upozornit na fakt, že řešitelé této matematické soutěže se rekrutují téměř výlučně

z gymnázií.

Druhou akcí je Soutěž v programování, pořádaná NIDV. Jak vyplývá ze statistiky, která je

k dispozici na stránkách NIDV, ve šk. roce 2013/14 se krajského kola v Jihočeském kraji

zúčastnilo pouze 7 žáků z celkového počtu 146 žáků z celé ČR [72].

Třetí akcí je Středoškolská odborná činnost (SOČ). Přehlídky prací jihočeského krajského

kola SOČ, oboru Informatika, se ve školním roce 2014/15 zúčastnily práce pouhých

3 žáků.

Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že akcí, při kterých by se mohli mladí programátoři

setkávat a soutěžit, není mnoho a účast žáků v nich je v Jihočeském kraji relativně malá.

70

Úplně však chybí nabídka aktivit, v jejichž rámci by se mohli mladí programátoři setkávat

a spolupracovat.

Přitom schopnost týmové spolupráce je klíčovým předpokladem pro úspěšný vývoj

reálných programových aplikací. Drtivá většina programů v současné době vzniká jako

výsledek práce týmu různě specializovaných odborníků.

V další části naší práce proto navrhujeme vytvořit projekt, v jehož rámci by spolupracovali

žáci středních škol z Jihočeského kraje.

Projekt VYHRAJU (VYtvoř a HRAj na JU)

Popis projektu

Cílem projektu je zapojit co nejvíce talentovaných žáků škol do jednoho nebo více týmů,

navrhnout a naprogramovat větší projekt. Tato aktivita by tak volně navazovala na modul

č. 2 motivačních kurzů programování. Účastníci kurzu by si mohli v praxi vyzkoušet

jednotlivé fáze návrhu a realizace rozsáhlejšího projektu.

Téma projektu by mělo být atraktivní pro současnou mládež. Doporučujeme proto tvorbu

počítačové 3D hry, kterou navrhujeme vytvořit v rámci prostředí Unity 3D nebo

Unreal Engine. Oba herní enginy1 patří ke špičce světového herního průmyslu

a pro nekomerční použití jsou k dispozici zdarma.

Unity 3D je herní engine vytvořený společností Unity Technologies [73] a umožňuje

spustit výslednou aplikaci na většině existujících platforem (např. Microsoft Windows,

Linux, iOS, Xbox, Android, WebGL). Skripty pro Unity 3D lze psát pomocí

programovacího jazyka C#, nebo JavaScriptu.

Unreal Engine je herní engine vyvinutý společností Epic Games [74]. Jedná se

o multiplatformní systém, v němž lze vytvářet 3D filmy, simulace i vizualizace. Vývojáři

zde mají k dispozici systém nazvaný Blueprint, pomocí kterého skripty vytvářejí vizuálně.

Pro úplný přístup k programování skriptů se zde používá Jazyk C++.

Cílem projektu je vytvořit plně funkční 3D počítačovou hru. S cílem podpořit motivaci

zapojených žáků doporučujeme rozdělit účastníky podle jejich volby do dvou a více skupin

(podle počtu přihlášených). Každá skupina by vyvíjela vlastní podobu programu. Studenti

1 Softwarové prostředí určené pro vývoj her.

71

v týmu by měli rozdělené role odpovídající jejich zaměření a každá skupina by si také

zvolila svého vedoucího.

Jedinou technickou podmínkou účasti v projektu je lokální instalace příslušného enginu na

vlastním nebo školním počítači s připojením k Internetu. Na straně organizátora

doporučujeme vytvořit webové stránky s aktuálními informacemi o projektu a možností

přihlášení účastníků.

Na úvod projektu navrhujeme uspořádat víkendový seminář, na kterém by účastníci

projektu byli seznámeni s přesným zadáním, dostupnými technickými prostředky

a organizačními pravidly. V situaci, kdy mohou spolupracovat v rámci jedné skupiny také

studenti, kteří se dosud neznají, doporučujeme do tohoto úvodního setkání začlenit vhodné

prvky teambuildingu.

V průběhu realizace projektu by komunikace mezi vedoucími jednotlivých týmů

a koordinátorem projektu a také technickou podporou z ÚAI probíhala především pomocí

prostředků elektronické komunikace.

Předpokládanou délku realizace projektu odhadujeme na jeden (školní) rok. Na konci

projektu navrhujeme uspořádat závěrečný víkendový seminář, na němž by došlo

k vyhodnocení průběhu a výsledků projektu. Součástí semináře by mohl být např. rozbor

použitých řešení a vyhlášení nejlepší vytvořené hry v případě, že by se projektu zúčastnilo

více týmů.

Navrhujeme, aby realizaci tohoto projektu zastřešil ÚAI PřF JU. Zvolené řešení má

několik výhod. Jednak se tím odstraní riziko spojené s neochotou jednotlivých středních

škol spolupracovat z důvodu vzájemné konkurence (jde zejména o školy s informaticky

zaměřenými obory). Další výhodou může být využití technického a odborného zázemí ÚAI

a v neposlední řadě potřeba koordinace a řízení projektu.

Navrhujeme, aby ÚAI oslovil s nabídkou spolupráce na projektu školy, které

v Jihočeském kraji poskytují vzdělávání v informaticky zaměřených oborech. Jednalo by

se například o tyto školy:

Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí,

Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy, Hluboká nad

Vltavou,

72

Střední škola spojů a informatiky Tábor,

Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín,

Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola Písek,

Střední škola informatiky a právních studií o.p.s. České Budějovice.

Nabídka by se tak mohla spolehlivě dostat až k samotným žákům, kteří by se pak

v případě zájmu zaregistrovali na webových stránkách projektu.

Projekt by mohl být realizován za podpory Operačního programu Výzkum, vývoj

a vzdělávání (OP VVV), což by pokrylo některé náklady spojené s jeho realizací. Část

výdajů na straně organizátora, např. motivační hmotné odměny pro nejlepší vývojáře, by

mohla být řešena formou sponzoringu ze strany společností působících v oblasti ICT.

Přidaná hodnota projektu pro PřF JU spočívá zejména v tom, že by fakulta (ÚAI) navázala

kontakty s potenciálními uchazeči o studium v podobě talentovaných studentů středních

škol. Poskytla by jim možnost vlastní realizace, blíže by je seznámila s prostředím JU

a motivovala tak některé z nich k dalšímu studium na PřF JU.

73

9 Závěr

Cílem této práce bylo zpracovat návrh oblastí, které je vhodné podpořit ve výuce

informatiky na středních školách.

V teoretické části jsme popsali různé formy celoživotního vzdělávání pedagogických

pracovníků. Dále jsme se věnovali problematice certifikace vzdělávacích kurzů

a dalších aktivit v návaznosti na připravovaný kariérní systém učitelů.

V praktické části jsme zmapovali aktuální vzdělávací nabídku pro učitele a žáky středních

škol v Jihočeském kraji a dále provedli dotazníkové šetření, což nám přineslo řadu

poznatků nezbytných pro následující fázi naší práce.

Z rozboru odpovědí vyplynulo, že učitelé informatiky preferují bezpečnost digitálních

technologií a z dalších témat například počítačové sítě nebo virtualizaci. Učitelé ostatních

předmětů upřednostňují kancelářské aplikace, e-learning a dále např. software pro tvorbu

testů. Zaregistrovali jsme rovněž nemalý zájem o tvorbu výukových video-tutoriálů.

V otázce, jak by měla vypadat optimální forma vzdělávání, se většina respondentů shodla

na kratších seminářích v kombinanci s e-learningem.

U oslovených žáků středních škol se nejžádanějším tématem stalo programování.

S využitím výsledků dotazníkového šetření jsme pro obě cílové skupiny navrhli vhodné

vzdělávací aktivity.

Pro učitele jsme vytvořili deset samostatných návrhů vzdělávacích kurzů. Doporučujeme

kombinovat (podle tématu a zájmu učitelů) různé formy vzdělávání, včetně kurzů

realizovaných přímo na středních školách a kurzů doplněných o e-learningovou podporu.

Pro učitele informatiky navrhujeme uskutečnit také jeden týdenní seminář věnovaný

problematice počítačových sítí. Tyto aktivity doporučujeme realizovat jako akreditované

kurzy v systému DVPP.

Pro žáky středních škol jsme vytvořili návrhy motivačních kurzů programování a návrh

projektu podporujícího jejich spolupráci při tvorbě rozsáhlejšího počítačového programu.

74

10 Seznam použitých informačních zdrojů

[1] Celoživotní učení. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: <http://cs

wikipedia.org/wiki/Celo%C5%BEivotn%C3%AD_u%C4%8Den%C3%AD>.

[2] Univerzita Karlova v Praze – Celoživotní vzdělávání. Univerzita Karlova. [online].

[cit. 2015-05-17]. Dostupné z: <http://www.cuni.cz/UK-8.html>.

[3] KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-

7261-033-3.

[4] Koučování. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: <http://cs

.wikipedia.org/wiki/Kou%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD>.

[5] Mentoring. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: <http://cs

.wikipedia.org/wiki/Mentoring>.

[6] Webinář. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: <http://cs

.wikipedia.org/wiki/Webin%C3%A1%C5%99>.

[7] BRDIČKA, B. Masivní otevřené online kurzy. RVP Metodický portál. [online]. [cit.

2015-05-16]. Dostupné z: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10725/masivni-

otevrene-online-kurzy.html>.

[8] Kariérní systém učitelů. Česká škola: Infografika: Kariérní systém učitelů – možné

kariérní cesty. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://www.

ceskaskola.cz/2015/02/infografika-karierni-system-ucitelu.html>.

[9] Česká televize. Kariérní řád učitelů je hotov, platit by měl od září — Domácí —

ČT24 - Česká televize. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://www.

ceskatelevize.cz/ct24/domaci/304919-karierni-rad-ucitelu-je-hotov-platit-by-mel-

od-zari/>.

[10] Celoživotní vzdělávání v oboru informatika. Přírodovědecká fakulta JU: Ústav

aplikované informatiky. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: <http://www.

prf.jcu.cz/uai/uchazec/specialni-programy/celozivotni-vzdelavani-v-oboru-

informatika.html>.

75

[11] Kurzy celoživotního vzdělávání. Pedagogická fakulta JU: Katedra informatiky.

[online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://wvc.pf.jcu.cz/ki/?article=/uchazec/

kurzy-celozivotniho-vzdelavani.html.

[12] Oracle. Oracle.com [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: <http://www.oracle

.com/global/cz/charity/academy.html>.

[13] Přednášky pro SŠ. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: Přírodovědecká

fakulta. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: <http://www.prf.jcu.cz/akce-pro-

verejnost-a-czv/prednasky-pro-ss.html>.

[14] Microsoft Office. Microsoft Office. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:

<http://products.office.com/cs-cz/home>.

[15] Open Office. Open Office. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:

<http://www.openoffice.cz/>.

[16] Strategy Analytics. Strategy Analytics. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:

<https://www.strategyanalytics.com/strategy-analytics/home#.VUzMb_ntmko>.

[17] Polaris Office + PDF. Polaris Office + PDF. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné

z: <https://www.polarisoffice.com/>.

[18] The Free and Open Productivity Suite. APACHE OPENOFFICE. [online]. [cit.

2015-05-08]. Dostupné z: <http://openoffice.apache.org>.

[19] Praktikum MS Office. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<https://www.jcu.cz/student>.

[20] Bezpečnost infrastruktury. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:

<https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html>.

[21] Bezpečnost informačních systémů. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11].

Dostupné z: <https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html>.

[22] Ochrana osobních dat. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:


[23] EduBase. EduBase – E-learning. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<http://www.edubase.cz/>.

[24] iTutor. Kontis: produkty. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<http://www.kontis.cz/produkty_itutor.asp?>.

http://www.openoffice.cz/

https://www.strategyanalytics.com/strategy-analytics/home#.VUzMb_ntmko

https://www.polarisoffice.com/

http://openoffice.apache.org/

https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html





http://www.edubase.cz/

76

[25] eDoceo. eDoceo – Learning Management System. [online]. [cit. 2015-05-12].

Dostupné z: <http://www.edoceo.cz/>.

[26] Moodle. Moodle – Open-source learning platform | Moodle.org. [online]. [cit.

2015-05-12]. Dostupné z: <https://moodle.org/>.

[27] Claroline . Consortium Claroline – Claroline est un logiciel Open Source

permettant de déployer facilement une plateforme dédiée à l’apprentissage et au

travail collaboratif en ligne. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<http://www.claroline.net/>.

[28] OLAT. olat.org. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.olat.org

[29] Blackboard. Blackboard. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<http://uki.blackboard.com>.

[30] Studium ICT koordinátor a krátkodobé specializované ICT kurzy. Katedra

informatiky – PF JU. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<http://wvc.pf.jcu.cz/ki/?article=/aktuality/kurzy-ict-koordinatoru.html>.

[31] DUNLOSKY, John et al. Home Convention Journals Psychological Science

Current Directions PSPI Perspectives Clinical Psychological Science Observer

Membership Employment Network News Improving Students’ Learning With

Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and

Educational Psychology [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <http://psi

.sagepub.com/content/14/1/4.full.pdf+html?ijkey=Z10jaVH/60XQM>.

[32] Hot Potatoes. Wikipedia. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <http://en

.wikipedia.org/wiki/Hot_Potatoes>.

[33] DoTest. DoTest – Testy snadno a rychle. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z:

<http://www.dotest.cz/>.

[34] EduBase. EduBase – online testy. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z:

<http://www.edubase.cz/>.

[35] Moodle. MoodleDocs. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <https//docs

.moodle.org/>.

http://uki.blackboard.com/

77

[36] Microsoft Office. Microsoft Office. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:

<http://products.office.com/cs-cz/home>.

[37] Wink. Wink. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: <http://www.dubmode.com

/wink/>.

[38] Captivate. Captivat. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: <http://www.adobe

.com/cz/products/captivate.html>.

[39] BB FlashBack . BB FlashBack . [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:

<http://www.bbsoftware.co.uk/Home.aspx>.

[40] Multimédia. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

<https://www.jcu.cz/student>.

[41] Zoner Callisto 5 FREE. Zoner Callisto 5 FREE. [online]. [cit. 2015-05-07].

Dostupné z: <http://www.callisto.cz/>.

[42] Inkscape. Inkscape [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: <http://inkscape.org/

cs/>.

[43] Picasa 3.9. Picasa [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: <http://picasa.google

.com/>.

[44] Gimp 2.8.14. GIMP Image Editor for Windows. [online]. [cit. 2015-05-07].

Dostupné z: <http://sourceforge.net/projects/gimp-win/>.

[45] Pixlr. Pixlr. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: <http://pixlr.com>.

[46] Photoshop Express Editor. Photoshop Express Editor. [online]. [cit. 2015-05-07].

Dostupné z: <http://www.photoshop.com/tools?wf=editor>.

[47] Počítačová grafika. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:


[48] Výtvarná fotografie. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:


[49] Estetika v užité počítačové grafice. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11].


http://products.office.com/cs-cz/home

http://www.debugmode.com/wink/

http://www.adobe.com/cz/products/captivate.html

http://www.bbsoftware.co.uk/Home.aspx

78

[50] Audacity. Audacity. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://web

.audacityteam.org/>.

[51] mp3DirectCut. mp3DirectCut. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://

mpesch3.de1.cc/mp3dc.html>.

[52] Wave Editor. Wave Editor. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://

www.wave-editor.com/>.

[53] Movie Maker. Microsoft Movie Maker. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z:

<http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows-live/movie-maker>.

[54] Avidemux. Avidemux. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://fixounet

.free.fr/avidemux>.

[55] Pencil. Slunečnice. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: <http://www

.slunecnice.cz/sw/pencil/>.

[56] Multimédia. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:


[57] ArchiCAD. About ARCHICAD — A 3D CAD software for architectural design &

modeling. [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: <http://www.graphisoft

.com/archicad/>.

[58] SolidWorks. Solidworks – kompletní 3D softwarové nástroje. [online]. [cit. 2015-

05-13]. Dostupné z: <http://www.solidworks.cz/>.

[59] LibreCAD. LibreCAD, 2D-CAD. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:

<http://librecad.org/cms/home.html>.

[60] AutoCAD. AutoCAD for Mac & Windows | CAD Software | Autodesk. [online]. [cit.

2015-05-11]. Dostupné z: <http://www.autodesk.com/>.

[61] Optická vlákna a vysokorychlostní rozvody v praxi. Portál IS/STAG [online]. [cit.

2015-05-10]. Dostupné z: <https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni .html>.

[62] Moderní počítačové sítě. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z:


[63] Počítačové sítě I. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z:


http://librecad.org/cms/home.html

http://www.autodesk.com/




79

[64] CISCO Academy I. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z:


[65] KREJSA, J. Použití virtualizačních programů pro výuku výpočetní techniky. PF

JCU: České Budějovice, 2008. Bakalářská práce.

[66] Virtualizace. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z:


[67] DESCARTES, René. Rozprava o metodě. : Svoboda – Libertas (NS Svoboda),

1992. ISBN 80-205-0216-5.

[68] Scratch. Scratch. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: <https://scratch.mit

.edu/>.

[69] Teach, Learn and Make with Raspberry Pi. Raspberry Pi. [online].

[cit. 2015-05-21]. Dostupné z: <https://www.raspberrypi.org/>.

[70] Greenfoot. Greenfoot. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z:

<http://www .greenfoot.org/door>.

[71] Matematická olympiáda – kategorie P. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z:

<http://mo.mff.cuni.cz/p/>.

[72] Hodnocení Soutěže v programování za rok 2014. NIDM. [online].

[cit. 2015-05-22]. Dostupné z: <https://www.nidm.cz/talentcentrum/souteze/

soutez-v-programovani/aktualni-rocnik/hodnoceni-souteze-v-programovani-za-rok-

2014>.

[73] Unity Technologies. [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z:

<https://unity3d. com/company>.

[74] Epic Games. [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: <http://epicgames.com/>.

[75] PECINOVSKÝ, R. Java 8: Úvod do objektové architektury pro mírně pokročilé.

1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014, 655 s. ISBN 978-80-247-4638-8.



80

11 Seznam grafů a tabulek

Seznam grafů

Graf 6.2.1 Kontaktní otázka ................................................................................................. 23

Graf 6.2.2 Věk učitele .......................................................................................................... 24

Graf 6.2.3 Délka pedagogické praxe ................................................................................... 24

Graf 6.2.4 Nejvyšší dosažené vzdělání ................................................................................ 25

Graf 6.2.5 Vyučujete v rámci informatiky na základní škole také

základy programování? ........................................................................................................ 26

Graf 6.2.6 Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti

IT přínosné? ......................................................................................................................... 27

Graf 6.2.9 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? ....................... 30

Graf 6.2.10 Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? .................................... 30

Graf 6.2.13 Víte o přednáškách IT na PřF JU? .................................................................... 32

Graf 6.4.1 Který ročník SŠ navštěvuji? ............................................................................... 33

Graf 6.4.2 Uvažuji o možném studiu v oblasti IT ............................................................... 34

Graf 6.4.3 Kterému tématu bych ve vyučování věnoval (a) více času? .............................. 34

Graf 6.4.5 Uvítal (a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích ........................... 35

Graf 6.4.7 Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám ................ 37

Seznam tabulek

Tabulka 3.1 Projektový tým .............................................................................................. 8

Tabulka 3.2 Milníky projektu ........................................................................................... 9

81

12 Seznam příloh

Příloha č. 1 – Pravidla týmové spolupráce

Příloha č. 2 – Podrobný harmonogram projektu

Příloha č. 3 – Seznam škol oslovených v dotazníkovém šetření

Příloha č. 4 – Dotazník pro učitele středních škol

Příloha č. 5 – Dotazník pro žáky středních škol

Příloha č. 6 – Zápis z jednání

Příloha č. 7 – Seznam vybraných zkratek

82

Příloha č. 1

Pravidla týmové spolupráce

1. Komunikace členů týmu bude probíhat prostřednictvím e-mailové korespondence

a pomocí prostředků služby Google Dokumenty určené pro sdílení souborů.

Pravidelně (obvykle jedenkrát týdně) proběhne osobní setkání členů týmu, ze

kterého bude vyhotoven záznam.

2. Komunikaci týmu řídí koordinátor projektu, který také členům týmu s jejich

souhlasem přiděluje dílčí úkoly. Člen týmu s přidělených úkolem se stává garantem

daného tématu a je zodpovědný za dodržování stanoveného harmonogramu.

3. Každý člen týmu bude pravidelně (min. dvakrát denně) kontrolovat e-mailovou

korespondenci. V případě své očekávané nedostupnosti upozorní s předstihem

ostatní členy týmu.

4. Tvorba dokumentu závěrečné práce (ZP) bude probíhat ve sdíleném dokumentu

(SD) na adrese:

https://docs.google.com/document/d/1WliCobU5GJJGznpnKtvwrF7vRWfAgTv36

zyQWaYuD5U/edit?usp=sharing

Členové týmu se zavazují, že tento odkaz neposkytnou bez souhlasu ostatních

žádné další osobě. Za pravidelné zálohování dokumentu odpovídá koordinátor

projektu.

5. Každý člen týmu je odpovědný za zpracování jemu přidělené části závěrečné práce

v souladu s autorským zákonem.

6. V případě názorových rozdílů rozhoduje o výsledném řešení názor většiny členů

týmu. V případě rovnosti hlasů (tj. při neúčasti jednoho nebo více členů týmu) má

rozhodující hlas garant daného tématu.

7. Koordinátor projektu může po projednání s ostatními členy týmu navrhnout

vyloučení člena projektového týmu v případě:

a) jeho nečinnosti (nereaguje na opakované výzvy koordinátora) nebo

opakovaného nedodržení projektového harmonogramu,

b) hrubého porušení etických a právních norem.

Návrh na vyloučení člena týmu předá koordinátor projektu zadavateli závěrečné práce.

https://docs.google.com/document/d/1WliCobU5GJJGznpnKtvwrF7vRWfAgTv36zyQWaYuD5U/edit?usp=sharing

https://docs.google.com/document/d/1WliCobU5GJJGznpnKtvwrF7vRWfAgTv36zyQWaYuD5U/edit?usp=sharing

83

Příloha č. 2

Podrobný harmonogram projektu

zpracováno v programu GanttProject

84

Příloha č. 3

Seznam škol oslovených v dotazníkovém šetření

Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí

Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště, Kaplice

Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy, Hluboká nad Vltavou

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická České Budějovice

Střední škola spojů a informatiky Tábor

Střední průmyslová škola strojní a stavební Tábor

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická v Českých Budějovicích

Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice

Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola Písek

Střední odborná škola Morava o.p.s., Brno

Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno

85

Příloha č. 4

Dotazník pro učitele středních škol

Úvod

Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego,

dotazník, k jehož vyplnění bychom si Vás dovolili pozvat, se týká vzdělávání pedagogických

pracovníků středních škol v oblasti informačních technologií (IT). Jeho vyplnění Vám zabere

pouze několik minut. Za tento čas a Vaši ochotu Vám autoři velice děkují. Výsledky budou

využity ke zkvalitnění vzdělávací nabídky v oblasti výuky IT na středních školách.

Kontaktní otázka

1. Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat s

moderními informačními technologiemi?

a) ano

b) ne

c) nevím

Část I (Osobní údaje)

2. Váš věk

a) méně než 25 let

b) 25 – 39 let

c) 40 – 54 let

d) více než 55 let

3. Délka Vaší pedagogické praxe

a) do 3 let

b) 3 – 10 let

c) 11 – 20 let

d) 21 a více let

86

4. Nejvyšší dosažené vzdělání

a) středoškolské

b) vyšší odborné

c) vysokoškolské bakalářské

d) vysokoškolské magisterské (Mgr., Ing. ...)

e) vysokoškolské doktorské

5. Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět?

a) ano

b) ne

6. Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné?

odpověď: ANO a respondent dále pokračuje Částí II

odpověď: NE a respondent pokračuje otázkou č. 6

odpověď: NEVÍM a respondent pokračuje Částí II

7. Vyberte nejvhodnější tvrzení:

a) své znalosti IT považuji za dostatečné

b) další vzdělávání pro svou práci nepotřebuji

c) s dalším vzděláváním mám špatné zkušenosti

d) jiný důvod (doplňte): ……………………………….

Část II (Preferovaný obsah vzdělávání)

8. Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)?

A. (otázka s více odpověďmi)

· operační systémy

- podkategorie: Windows 8, Windows Server, Linux, virtualizace

· databázové systémy

87

· tvorba webových stránek

· počítačové sítě

· bezpečnost digitálních technologií

· objektové programování

· trendy v oblasti hardware

B. (otázka s více odpověďmi)

· kancelářské aplikace (text, tabulky a grafy, prezentace, pošta...)

· e-learningové systémy

· nástroje pro sdílení dokumentů a týmovou spolupráci

· software pro tvorbu testů

· využití mobilních zařízení ve výuce

· tvorba výukových video-tutorialů

· bezpečnost digitálních technologií

· software ve výuce (kategorie):

- grafické aplikace (s výjimkou CAD)

- CAD programy

- software pro práci s multimédii

- ICT Classroom Management

- další software (doplňte název): ...........................

Část III (Preferované formy vzdělávání)

9. Jaké formy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)?

A. Typ (otázka s více odpověďmi):

· přednáška

88

· seminář

· workshop

· koučing

· mentoring

· konzultace s odborníkem

· exkurze

· e-learning

· e-learning v kombinaci s prezenčním studiem

· webinář

B. Místo:

· ve škole

· mimo školu

C. Délka (jednotlivě i opakovaně):

· část dne

· celý den

· víkend

· týden

10. Je pro vás důležité získání certifikátu o absolvování kurzu

a) ano

b) ne

11. Víte o přednáškách z oblasti IT, které Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity zdarma

nabízí žákům a učitelům středních škol?

a) ano

89

b) ne

KONEC: Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku.

90

Příloha č. 5

Dotazník pro žáky středních škol

Úvod

Vážení studenti středních škol! Tento dotazník se týká Vašeho (ne)zájmu o oblast

informačních technologií (IT). Jeho vyplnění Vám zabere pouze několik minut. Za tento čas

a Vaši ochotu Vám velice děkujeme. Výsledky budou využity v rámci našeho studia na PřF

JU v závěrečné práci, která má za cíl rozšířit nabídku vzdělávání v oblasti IT na středních

školách.

1) Který ročník SŠ navštěvuji

a) První

b) Druhý

c) Třetí

d) Čtvrtý

2) Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

a) Ano

b) Ne

3) Jakému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času

a) Kancelářský balík (MS Office, OpenOffice)

b) Grafické programy (bitmapová a vektorová grafika)

c) Úpravy fotografií, videa, hudby

d) Programování

e) Mobilní platformy a aplikace

f) Hardware

g) Technické kreslení např. v CAD (pro školy, kde není samostatným předmětem)

h) Kybernetika, drony apod.

i) Právní předpisy vztahující se k IT

j) Sítě a operační systémy

k) jiné………………...

4) Uvítal(a) bych přednášky od odborníků

91

a) u nás ve škole

b) na jejich pracovišti

c) nemám o takové přednášky zájem

5) Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích

a) Ano

b) Ne

6) V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil(a) formu

a) Jednodenní kurz

b) Vícedenní setkání

c) Několik samostatných přednášek v rozsahu několika málo hodin

d) Neúčastnil(a) bych se žádné takové akce

7) Uvažuji o vypracování SOČ z oblasti IT nebo ji už dělám

a) Ano

b) Ne

KONEC: Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku.

92

Příloha č. 6

Zápis z jednání

Přítomni: členové projektového týmu, Mgr. Eva Kalmíková

Téma: Propagace celoživotního vzdělávání na PřF JU

Místo: PřF JU v Českých Budějovicích, oddělení propagace a CŽV PřF JU

Datum: 18. 4. 2015

PřF JU v současnosti pořádá tyto druhy akcí zaměřených na veřejnost:

víkendy pro učitele (biologie) - dlouholetá tradice, zařazeny do systémy DVPP

(akreditace), náklady hradí vysílající školy, kromě učitelů se těchto akcí účastní také

talentovaní žáci SŠ (účastníci olympiád apod.);

přednášky pro střední školy (biologie, fyzika a informatika) - veškeré náklady hradí

fakulta z rozpočtu na propagaci;

exkurze (biologie) - cílem exkurze jsou jednak pracoviště PřF a dále zajímavé biotopy

poblíž ČB, exkurze jsou jednodenní i vícedenní;

letní tábor pro děti II. st. ZŠ a víceletá gymnázia (přírodovědné zaměření, biologie)

- spolufinancování fakulty a rodičů v poměru cca 1:2.

Způsoby propagace akcí PřF JU:

Klíčovým nástrojem je síť spolupracujících učitelů biologie na SŠ (cca 50-60 lidí)

a bývalých studentů PřF, kteří např. vedou zájmové přírodovědné kroužky.

Dalším nástrojem je rozesílání nabídky akcí PřF mailem na adresy jednotlivých škol;

v tomto případě jsme se shodli na malé účinnosti daného způsobu propagace.

Srovnání aktuálního stavu biologie a informatiky v rámci akcí CŽV

Biologické obory:

těží z dlouholeté tradice;

mají k dispozici síť aktivních a spolupracujících učitelů na SŠ;

rozvíjejí stávající formy spolupráce s odbornou veřejností a hledají nové způsoby, jak

pomoci učitelům s výukou (např. se plánuje tvorba trvalých biologických preparátů

a pracovních listů, které by učitelům zjednodušily a zpestřily výuku);

93

Informatika:

z hlediska propagace a spolupráce s učiteli a žáky SŠ je na počátku;

zatím nejsou akreditovány žádné kurzy DVPP (což komplikuje úhradu ze strany škol

a také snižuje motivaci učitelů);

jediný pokus o "informatický" víkend (téma: plagiátorství) ztroskotal na nezájmu

učitelů.

Výsledky diskuse:

Shodli jsme se na tom, že PřF by potřebovala získat co nejvíce kontaktů mezi učiteli

informatiky na SŠ. Z hlediska podchycení zájmu žáků se jeví jako nadějným odrazovaným

můstkem přednášky, po nichž by se mohly rozjet další aktivity (víkendové akce, letní tábory

apod.).

Ve výběru vhodných témat nepanovala shoda (s výjimkou populárních dronů a bezpečnosti

v oblasti IT).

Zapsal: Mgr. Martin Mach

94

Příloha č. 7

Seznam vybraných zkratek

MMF UK Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

IS/IT bezpečnost informačních systémů

CSS Cascading Style Sheets

CŽV celoživotní vzdělávání

CGI Common Gateway Interface

CAD Computer Aided Design

DV další vzdělávání

DVPP další vzdělávání pedagogických pracovníků

DDOS Distributed Denial of Service

DNS Domain Name System

DHCP Dynamic Host Configuration Protocol

XHTML Extensible Hypertext Markup Language

GNU General Public License

GPL General Public License

GPIO General Purpose Input/Output

GRID Grid Computing

Xbox herní konzole

HTML HyperText Markup Language

PHP Hypertext Preprocessor

IS/STAG Informační systém studijní agendy Jihočeské Univerzity

IT Informační technologie

ICT Information and Communication Technologies

IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers

ISO/OSI

International Standards Organization /Open System

Interconnection

IP Internet Protokol

JU Jihočeská Univerzita

KSU Karierní systém učitelů

LMS Learning Management System

LED Light Emitting Diode

LAN Local Area Network

95

MIT Massachusetts Institute of Technology

MOOC Massive Open Online Course

MAC Media Access Control

MŠMT ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MOODLE Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment

MP3 Motion Picture Experts Group - Layer 3

NIDM Národní institut dětí a mládeže

NIDV Národní institut pro další vzdělávání

NAT Network Address Translation

OOP Object-Oriented Programming

iOS operační systém společnosti Apple Inc.

OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

OS Operating System

PF JU Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity

PC Personal Computer

PDF Portable Document Format

C# programovací jazyk

PřF JU Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

RVP Rámcový vzdělávací program

SEO Search Engine Optimization

SW software

SQL Structured Query Language

SOČ Středoškolská odborná činnost

TCP/IP Transmission Control Protocol/Internet Protocol

U3V Univerzita třetího věku

UTP Unshielded Twisted Pair

ÚAI Ústav aplikované informatiky

VST Virtual Studio Technology

VoIP Voice over Internet Protocol

IKT vyučovací předmět Informační a komunikační technologie

WMA Windows MediA

WLAN Wireless Local Area Network

Documents

Projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich ...Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Projekt dalšího vzdělávání