V na‰em obvodû budou tfii vánoãní stromy

www.moap.cz prosinec 2007

VáÏení obãané,nyní bilancujeme první rok volebníhoobdobí nové koalice ODS–âSSDv na‰em centrálním mûstském ob-vodu Moravská Ostrava a Pfiívoz.Ten rok nebyl vÛbec ‰patn˘ a dou-fejme, Ïe byl startovním rokem no-vého rozvoje.

Popi‰me klíãové projekty z vefiej-n˘ch i privátních zdrojÛ, které zatento rok nበobvod mûnily – letníbazén na âapkárnû, obnovené Ma-sarykovo námûstí, obnovené ‰kolníbudovy, dÛm s peãovatelskou sluÏ-bou, v˘pravní budova hlavního nád-raÏí, bytov˘ dÛm Podkova, novástanice Ostrava-centrum s podcho-dem k hale Tatran, první stavba pro-jektu Orchard na Fifejdách se servi-sním centrem banky HSBC, novésídlo Alliance francaise a ostravskáãást dálnice D47.

Pozitivním faktem je i skuteãnost,Ïe nezamûstnanost v na‰em obvo-dû klesla k 31. fiíjnu 2007 na12,3 %.

Jaké budou na‰e kroky v dal‰íchletech?

Rozhodnû dal‰í investiãní projek-ty. Projekty vyuÏívající strukturální

fondy Evrop-ské unie. Po-kraãující part-nerství s pri-vátním sekto-rem a inves-tory v oblas-tech ‰piãko-v˘ch techno-logií, sluÏeba nové bytové v˘stavby. Bezpeã-nostní projekty a projekty pro likvi-daci star˘ch prÛmyslov˘ch zátûÏí.Marketing upoutávající pozornostna na‰i architekturu a prÛmyslovépamátky.

Mnoho práce je pfied námi, ale cílje jasn˘. Nበobvod se musí státdÛstojn˘m centrem tfietího nejvût‰í-ho mûsta âeské republiky a moder-ní metropolí severní Moravya Slezska.

VáÏení spoluobãané, pfieji vámklidné Vánoce a úspû‰n˘ rok 2008.

Ing. Miroslav Svozil,starosta mûstského obvoduMoravská Ostrava a Pfiívoz

Slovo má…Îivnostník roku podniká v Pfiívoze

Otevfiená radniceStarosta mûstského obvodu

Moravská Ostrava a Pfiívoz ing.Miroslav Svozil zve v‰echnyspoluobãany 4. prosince v 18.00hodin do klubu Atlantik.

Téma pravidelného setkávání ob-ãanÛ s vedením radnice je: „Návrhrozpoãtu MOaP na rok 2008“.

Informace o diskusních veãerechjsou bezprostfiednû uvefiejnûny nawww.moap.cz.

Listopadová Otevfiená radnicebyla na téma: Projekt v˘stavby no-vého administrativního centra na

námûstí Republiky. „Zástupci spo-leãnosti CTP prezentovali svÛj pro-jekt devadesátimetrového mrako-drapu, kter˘ vzniká na pozemcíchu kfiiÏovatky ulic Vítkovická a 28. fiíj-na. Diskutující obãany mj. zajímalo,jak bude fie‰eno pû‰í napojení dopodchodu z ulice Vítkovické. Spo-leãnost CTP pojímá celé území,v nûmÏ se kromû mrakodrapu bu-dou nacházet je‰tû dva objekty, ja-ko vefiejn˘ prostor s vodními plo-chami, rekreaãní zelení a mûstsk˘mmobiliáfiem (laviãky apod.). (er)

Jejím cílem je informovat na‰e spo-luobãany v seniorském vûku o ne-bezpeãích, která hrozí ze strany pa-chatelÛ trestné ãinnosti a zajistit jimalespoÀ ãásteãnou ochranu v jejichdomovech pomocí bezpeãnostníchfietízkÛ a dvefiních kukátek. ZároveÀdostávají i informaãní kníÏeãku, kteráobsahuje i základní informace t˘kajícíse bezpeãnosti, a kontakty – telefon-ní ãísla – pro pfiípad nouze.

Akce „Bezpeãnû doma“ v‰ak ne-konãí. Pokud máte zájem o bezplat-nou montáÏ bezpeãnostního fietízkua kukátka, obraÈte se telefonicky nebopísemnû na Úfiad mûstského obvodu,nebo poÏádejte o svou peãovatelku(599 442 165 – sekretariát starosty).

ZároveÀ v na‰em obvodû zaãínáprojekt „Bezpeãnûj‰í stfied“. Je zamû-fien na ‰koly, nádraÏí, nákupní centra,restaurace, sportovní zafiízení, ne-mocnice a hotely. Zahrnuje nejen ob-ãany na‰eho obvodu, ale i náv‰tûvní-ky z jin˘ch obvodÛ a turisty.

Centrální mûstsk˘ obvod má speci-fické odli‰nosti od ostatních ostrav-sk˘ch obvodÛ. Kromû ãtyfiiceti tisíctrvale bydlících sem dochází dennûza prací a studiem 20 tisíc lidí, za kul-turou, zábavou nebo i nákupy dennû5 aÏ 10 tisíc, pfiiãemÏ v mûsíci prosin-ci, zvlá‰tû o sobotách a nedûlích, lzepfiedpokládat aÏ dvojnásobn˘ poãet.

To je samozfiejmû Ïivná pÛda prokrádeÏe a podobnou trestnou ãin-nost. V této situaci je informovanost,která je podstatnou ãástí prevence,mimofiádnû dÛleÏitá.

15 tisíc domácností, které se nachá-zejí v na‰em obvodu, dostává jako pfií-lohu tohoto ãísla mûsíãníku CEN-TRUM informaãní broÏurku akce Bez-peãnûj‰í stfied. Jsme pfiesvûdãeni, Ïese u vás setká se stejn˘m pochopeníma pfiedev‰ím ocenûním, jako u na‰ichseniorÛ akce Bezpeãnû doma.

Na akci Bezpeãnûj‰í stfied pfiispûlostatutární mûsto Ostrava ãástkou120 000 Kã, nበmûstsk˘ obvod se

podílí ãástkou 50 000 Kã. Do tohotoprojektu se zapojuje jak Mûstská po-licie, tak i Policie âR.

Bezpeãnost osob a majetku patfiímezi nejdÛleÏitûj‰í úkoly, které fie‰ívedení mûstského obvodu. V pfií‰tímroce by mûly vstoupit v platnost vy-hlá‰ky zakazující v centru mûsta,v okolí ‰kol, sociálních ústavÛ a cír-kevních institucí provozování herena hracích automatÛ a vefiejné konzu-mování alkoholu. (da)

Vítûzem celostátní soutûÏe napodporu malého a stfiedního pod-nikání, pofiádané deníkem Hospo-dáfiské noviny, se stal Libor Václa-vík, jehoÏ firma Libros pÛsobív Ostravû-Pfiívoze. Pan Václavíkzískal titul Îivnostník roku 2007.

Vítûz vze‰el z krajsk˘ch kol soutû-Ïe. O tom, kter˘ ze ãtrnácti v krajíchnejúspû‰nûj‰ích ÏivnostníkÛ nakoneczvítûzí, rozhodovala vefiejnost pro-stfiednictvím SMS zpráv. Celkem jich

bylo na podporu jednotliv˘ch kandi-dátÛ odesláno takfika 65 tisíc. Jednímz nejdÛleÏitûj‰ích kritérií v soubojícho titul Îivnostník roku byl pfiedev‰ímoriginální podnikatelsk˘ zámûr.

Z do‰l˘ch SMS zpráv nakonec vze-‰el vítûz – Libor Václavík, kter˘ pod-niká od roku 1989. „Pfied revolucíjsem jezdil s nákladní avií, ale hnedpo pfievratu jsme se pustili do soukro-mého dobrodruÏství,“ fiíká novopeãe-n˘ Îivnostník roku.

Jeho firma Libros zamûstnáváv souãasné dobû 120 lidí a je jednímz nejvût‰ích velkoskladÛ s Ïelezáfi-sk˘m a stavebním materiálem v tu-zemsku. Firmû dodávají v‰ichni ãe‰tív˘robci a zamûfiuje se i na prodejoken a fiezivo. Firma je rodinn˘m pod-nikem, protoÏe s Václavíkem tam pra-cují i jeho dva synové. „Kluci Ïenoufirmu dál, kaÏd˘ spravuje jednu divi-zi,“ vypráví py‰n˘ otec, podle nûhoÏ jecelá firma jednou velkou rodinou.

Jeho firmû se také ãasto pfiezdívá„âesk˘ Baumax“ nebo „âesk˘ Horn-bach“.

„Koupili jsme od vojákÛ pár terén-ních aut a nebylo s nimi moc kde jez-dit. Tak jsme si ze starého asfaltuudûlali mal˘ závodní polygon,“ fiíkáÎivnostník roku, kter˘ se pfiátelí s le-gendou dálkového závodu PafiíÏ–Da-kar Karlem Lopraisem.

„S Karlem jsme se domluvili a za-ãali pofiádat mezinárodní noãní terén-ní závody,“ dodává Václavík. Plusovébody firmû okruh pfiinesl i v prodejích.Firma totiÏ sv˘m zákazníkÛm umoÏ-nila adrenalinové projíÏìky. LiborVáclavík zaloÏil novou divizi Centrumbezpeãné jízdy, kterou firma provozu-je pfiímo ve svém areálu v Ostravû-Pfiívoze. (rd)

Nastal ãas dûtsk˘ch zimních radovánek… Na sv. Martina pfiijel bíl˘ kÛÀ, a toi doslovnû. Kam? Do Z· waldorfské v Ostravû… (Více na 4. stranû Kam v cen-tru: Waldorfská Martinská slavnost.)

âíslo mûsíce

45je poãet prodejních stánkÛ na vá-noãních trzích, které nበobvod po-fiádá na Masarykovû námûstí od3. do 23. prosince 2007.

Grafick˘m symbolem akce Bezpeãnûj‰í stfied je pokladniãka v podobû hlídacíhopsa. Symbolizuje bezpeãí a zároveÀi u‰etfiené peníze díky vylouãení moÏ-n˘ch problémÛ. Tento symbol se ob-jeví na plakátech, informaãních bro-Ïurách, nálepkách apod.

Více neÏ dvaapÛl tisíce seniorÛ nad 75 let, ale i mlad‰ích, ktefií jsouklienty peãovatelské sluÏby na‰eho mûstského obvodu Moravská Ostra-va a Pfiívoz, dostávají v tûchto dnech, na pfielomu listopadu a prosince,osobní dopisy, jimiÏ vrcholí akce „Bezpeãnû doma“.

Nበmûstsk˘ obvod v leto‰nímroce nechá instalovat tfii vánoãnístromy, a to na Masarykovû a Ji-ráskovû námûstí v centru mûstaa na námûstí Svatopluka âechav Pfiívoze. Strom na Masarykovûnámûstí bude vysok˘ 12 m a mûst-sk˘ obvod na nûj zakoupil vánoãnív˘zdobu za 97 242 Kã.

Vánoãní atmosféru tento rok ne-zpestfií populární kluzi‰tû, které b˘va-lo na Jiráskovû námûstí. Kluzi‰tû by-lo reklamní akcí spoleãnosti Voda-fone, jeÏ se s ohledem na zmûnu ko-munikaãní strategie rozhodla letos na

území âR obdobné akce nepofiádat.Podle starosty Miroslava Svozila bypro pfií‰tí roky mohlo b˘t zakoupenozafiízení vlastního kluzi‰tû. „Je to alevelmi drahá záleÏitost, takÏe zatím jeto pouze ve stadiu úvah,“ upfiesnil.

Nበmûstsk˘ obvod organizuje vá-noãní trhy na Masarykovû námûstív termínu od 3. 12. do 23. 12. 2007.16 mal˘ch dfievûn˘ch stánkÛ s plátû-nou stfiechou a 19 velk˘ch celo-dfievûn˘ch stánkÛ bude rozmístûnopo celé plo‰e Masarykova námûstí.

Nበobvod tak obnoví loni pfieru‰e-nou tradici. KvÛli rekonstrukci „ovlád-

li“ námûstí vloni archeologové a stav-bafii. Letos si v rámci vánoãních trhÛbudou moci Ostravané prohlédnouttaké Ïiv˘ betlém. A protoÏe k prodejise pfiihlásilo mnohem více stánkafiÛ(58) neÏ je moÏno, je zaruãen i pest-r˘ sortiment vánoãního zboÏí. Stánkybudou i na Kufiím rynku, kde by moh-lo b˘t asi deset prodejcÛ. (da)

„Bezpeãnûj‰í stfied“ startuje

Zasedání zastupitelstva MObMOaP se koná 18. prosince v No-vé radnici, zasedací síÀ ã. 306(3. p.). Zaãátek je v 9.00 hod.

2prosinec 2007 centrum

KONTAKTY:

Úfiad mûstského obvoduMoravská Ostrava a Pfiívoz:

Na v‰echny odbory a oddûlení sedovoláte pfies centrum spojovacíchsluÏeb, tj. tel. ã. 599 444 444 (Po–Páve stanovenou dobu). Telefonní ãíslo na sekretariát599 442 165, 599 442 164E-mail: posta@moap.mmo.czWebové stránky: www.moap.cz

Úfiední deska je v podchodu podFr˘dlantsk˘mi mosty, elektronickáverze na www.moap.cz.

Spisovna úfiadu (stavební archiv) –tel. ã. 596 623 230Úfiední doba: Po a St od 8 do 11.30a od 12.30 do 17 hod., ât od 8 do11.30 a od 12.30 do 16 hod.

z mûstského obvodu MoravskáOstrava a Pfiívoz, ktefií se doÏíva-jí v prosinci 90 a více let: LudmilaPotyková, Helena Bartu‰ková,BoÏena Bûle‰ová, Ludmila Po-bofiilová, AneÏka Mohylová, Ma-rie Novotná, Gertruda Heinischo-vá, Vladimír âechmánek, BoÏe-na Buchtová, Marie Klímová,·tûpánka Chmelafiová, Broni-slava Kadulová, Jan Pavlíãek.

Blahopfiejeme jubilantÛm

Na 11. listopad pfiipadá kaÏdo-roãnû Den váleãn˘ch veteránÛ.Datum je to historické: 11. 11. 1918skonãila kapitulací Nûmecka1. svûtová válka.

Den váleãn˘ch veteránÛ je pfiipo-mínán pfiedev‰ím v Evropû a Spoje-n˘ch státech. Jeho smyslem je uctítpamátku Ïiv˘ch i mrtv˘ch veteránÛv‰ech ozbrojen˘ch konfliktÛ svûta.U nás je v‰ak spí‰e vûnován tûm,ktefií se zbraní bojovali za svobodusvého národa.

V Komenského sadech se 9. listo-padu u pfiíleÏitosti tohoto v˘znamné-ho dne konala vzpomínková slavnost.Za nበmûstsk˘ obvod se jej zúãast-nili starosta Miroslav Svozil, místosta-rostové TomበKufiec a Jifií Groll, rad-ní Michal Bayer a zastupitel Petr Sed-láãek.

Komenského sady jsou místem pa-mátky obûtí 1. i 2. svûtové války: Zbo-rovského památníku a Památníkua mauzolea Rudé armády.

Zborovsk˘ památník byl urãen obû-tem prvního vítûzného stfietnutí ães-koslovenského vojska v Ruskuu Zborova 2. ãervence 1917. Odha-

len byl v Komenského sadech u pfiíle-Ïitosti desetiletého v˘roãí této bitvy –v roce 1927. Po nûmecké okupaci byldemonstrativnû strÏen a zcela zni-ãen. Nov˘ památník vytvofien˘ podlenávrhu architekta Jana Jírovce bylslavnostnû odhalen 8. ãervna 1947.Vzpomínkového shromáÏdûní se teh-dy zúãastnil spoleãnû s vojáky první-ho i druhého odboje generál LudvíkSvoboda.

V Komenského sadech byl v rámcioslav 1. v˘roãí osvobození Ostravyv roce 1946 postaven památníka mauzoleum Rudé armády. Autoremprojektu byl architekt Josef Jírovec,v˘tvarnou v˘zdobu vypracovali akad.sochafi Konrád Babraj a akad. sochafiKarel Vávra. V památníku je uloÏenocelkem 657 uren s popelem rudo-armûjcÛ padl˘ch na území tehdej‰íOstravy. Pozdûji k nim byla pfiidánaurna s popelem neznámého poãtupadl˘ch sovûtsk˘ch vojákÛ naleze-n˘ch v Porubû v roce 1955. Dále jev mauzoleu pût uren padl˘ch pfiíslu‰-níkÛ 1. ãs. tankové brigády v SSSRvãetnû urny podporuãíka StûpanaVajdy. (da, na)

Den váleãn˘ch veteránÛ

Ostravská poboãka Konfederace politick˘ch vûzÀÛ uspofiádala ke Dni boje zasvobodu a demokracii (17. listopadu) vzpomínkové setkání ve foyeru Nové rad-nice. K pamûtní desce, která pfiipomíná obûti totalitního zla, poloÏili kytice sestuhou v národních barvách místostarostové Jifií Groll a TomበKufiec. Pfiítomnibyli pfieváÏnû ãlenové Konfederace politick˘ch vûzÀÛ a Sokola (na snímku).

âlen klubu vojenské historie v uniformû pfiíslu‰níka 1. ãeskoslovenského armád-ního sboru v SSSR pfii pietním aktu u pomníku Rudé armády 9. listopadu 2007.

Dne 6. ãervna 1947 se vzpomínkového aktu u novû postaveného Zborovskéhopamátníku setkal s vojáky prvního a druhého odboje také generál LudvíkSvoboda.

40 nov˘ch bytÛ ve v˘stavbû

Stavební úfiad na‰eho mûstské-ho obvodu zahájil stavební fiízenína „Bytové domy AMùBA“. Budoustát na plo‰e mezi ulicemi Blaho-slavovou, Horovou a Sadovou.Jedná se o dvû budovy s podzem-ními garáÏemi a 4–5 nadzemnímipatry. V budovû A vznikne 17 bytÛ,v budovû B 23 bytÛ.

Spoleãnost Auto Heller, s.r.o., do-stala stavební povolení na v˘stavbuAutosalonu AUDI, kter˘ se budenacházet na Hornopolní ulici. Tam mátato spoleãnost i stávající autosalon.

Dlouholet˘ neutû‰en˘ stav roze-stavûné budovy META, která se na-chází na kfiiÏovatce ulic Cingrovaa Nemocniãní, se koneãnû zmûník lep‰ímu. Stavební úfiad projednáváÏádost o zmûnu stavby pfied dokon-ãením. V tomto objektu vznikne Inte-grované bezpeãnostní centrum.

S e d mn a d z e m -ních a dvûpodzemnípatra budemít novákance lá fi -ská budovanaz˘vanáNordica Os-trava. Vedle

kanceláfií tam bude dva tisíce metrÛobchodních a restauraãních ploch,v podzemí pak 132 parkovacích míst.

V souãasné dobû je jiÏ pfiipravenostaveni‰tû, které se nachází na plo‰emezi ulicemi âeskobratrská, Souke-nická a Îerotínová. Celková v˘‰e in-vestice je 400 mil. Kã. (da)

Návrh kanceláfiské bu-dovy je dílem ‰véd-sk˘ch architektÛ ze stu-dia Tengbomarkiteker.

Provozní doba Úfiadu na konci roku 2007

Úfiad mûstského obvodu MoravskáOstrava a Pfiívoz oznamuje obãanÛm,Ïe ve dnech 28.– 31. prosince 2007bude úfiad pro vefiejnost uzavfien.Posledním úfiedním dnem roku 2007bude ãtvrtek 27. 12., a to v dobû od8 do 16 hod. s polední pfiestávkou od11.30 do 12.30. Prvním úfiedním dnemroku 2008 bude stfieda 2. ledna.

Ing. Katefiina Huvarová,tajemnice úfiadu

Její slavnostní otevfiení chystají âDna pátek 7. prosince, fungovat zaãne9. prosince, kdy vstoupí v platnostnov˘ jízdní fiád.

Rada mûsta Ostravy schválila sicenázev Ostrava-Stodolní, její návrhv‰ak pfii‰el pozdû, protoÏe jízdní fiádyjsou jiÏ vyti‰tûny s názvem Ostrava-centrum. Zmûna je moÏná aÏ od no-vého jízdního fiádu.

Souãástí v˘stavby nové zastávkybyla i rekonstrukce podchodu pro pû-‰í, kter˘ ústí v blízkosti âas Arény.

„Vlaky je‰tû nikdy tak blízko samot-ného stfiedu mûsta nestavûly. Stan-dardnû sem budou jezdit v‰echnyspoje od Fr˘dku-Místku, novû ale pfii-budou ve ‰piãce nové rychlé vlaky odHavífiova, které pojedou zrovna natuto zastávku a pak na hlavní nádra-

Ïí“, fiíká k tomu tiskov˘ mluvãí âes-k˘ch drah Ondfiej Kubala. Právû natrati z ostravského hlavního nádraÏído Havífiova, na které leÏí i otvíranázastávka, chtûjí dráhy nasadit novévlaky CityElefant, ty ujedou trasuHavífiov–Ostrava-centrum zhruba za16–17 minut.

Lidé mohou v Ostravû uÏ dnes ce-stovat v rámci pfiímûstské dopravy pomûstû vlakem na celodenní nebo ji-nou dlouhodobou ãasovou jízdenku(ODIS). âasové jízdenky ODIS s plat-ností od 30 do 365 dnÛ jsou na ja-koukoli kombinaci tarifních zón a napfiímûstskou dopravu.

PrÛkaz k jízdence ODIS lze vyfiíditv pokladnách vybran˘ch Ïelezniãníchstanic nebo v prodejnách Dopravníhopodniku Ostrava. (dafu)

Tfietí vlaková zastávkav centru Ostravy

Od prosince zaãne v centru Ostravy fungovat nová vlaková zastávka,která ponese název Ostrava-centrum. Na území na‰eho obvodu to budepo Ostravû-Pfiívoze a Ostravû-stfiedu jiÏ tfietí vlaková zastávka.

·kolu (tehdy pod názvem Hudební‰kola Matice ·kolské) zaloÏil ÏákLeo‰e Janáãka Eduard Marhulaa JanáãkÛv odkaz prostupuje ve‰ke-

rou ãinností ‰koly po cel˘ch 100 let.Hudební ‰kola Matice ·kolské se vû-novala v‰eobecné hudební v˘ucea také vzdûlávání venkovsk˘ch var-haníkÛ. V roce 1935 se pfiemístilaz Mariánsk˘ch Hor do centra Ostravypod názvem MasarykÛv ústav hudbya zpûvu. Vznikaly zde postupnû novévyuãovací obory, koncem tfiicát˘ch let

mûl ústav svÛj vlastní symfonick˘ or-chestr a Ïensk˘ sbor uplatÀující sei na vefiejn˘ch koncertech a v rozhla-se. Po vzniku Janáãkovy konzervato-fie se ‰kola v roce 1961 pfiemístila donov˘ch prostor na Sokolské tfiídû.

Z novodobûj‰í historie ‰koly stojí zazmínku v˘razná rekonstrukce budovyz roku 1996. Vyuãuje se v pûti podla-Ïích, napfi. v suterénu lze najít ateliérypro práci s hlínou a uÏitou keramikouvãetnû keramické pece, v podkrovníchprostorách zase ateliéry pro malbu,grafiku apod. V souãasné dobû nav-‰tûvuje ‰kolu celkem 560 ÏákÛ v obo-ru hudebním, v˘tvarném, taneãníma literárnû-dramatickém. (zu‰)

Nejstar‰í hudební ‰kola slaví 100 let

Sídlo ‰koly je na Sokolské ulici 15v Moravské Ostravû.

Paní uãitelka Pavla Hrbáãková a jejíÏák Matûj Chmel.

Stoleté v˘roãí oslaví letos v prosinci Základní umûlecká ‰kola v Sokol-ské ulici v Moravské Ostravû. Byla první ãeskou hudební ‰kolou naOstravsku a v˘znamn˘m zpÛsobem se podílela a podílí na hudebnímumûleckém Ïivotû. Souãástí oslav bude 12. prosince v 18 hodin slav-nostní koncert.

Nová zastávka Ostrava-centrum. Nápis Ostrava-Stodolní není podle âD oficiální.

Kontejnery budou pfiistavoványa odváÏeny v dopoledních hodi-nách uveden˘ch termínÛ, tj. cca na24 hodin.

3.–4. 12. – Sládkova 32, Sládkova36, Sládkova 38, Varenská 24, Slád-kova 27A, Sládkova 18–20, Varen-ská 4–6, Varenská 18–20, Hornopol-ní 37, Hornopolní 45, GaráÏní 18,Sládkova 6–8.

4.–5. 12. – NádraÏní 54, NádraÏní64, Slavíãkova 4–6, Zborovská 8,

Bachmaãská 23, Ostrãilova 17, NaDesátém 23–25, Gregorova 2, Gre-gorova 14–16, Zborovská 16–18, Jin-dfiichova 10, Îiviãná 12.

5.–6. 12. – Engemüllerova 2, Enge-müllerova 14, Mánesova 6, Mánesova17, Mánesova 2, Mariánskohorská 13,Maroldova 4, Maroldova 10, Jirská9–11, Myslbekova 7, Sokolská tfi. 36.

V roce 2008 budou velkoobjemovékontejnery umístûny aÏ u pfiíleÏitostijarního úklidu. (fa)

Rozmístûní kontejnerÛ na velkoobjemov˘ odpad v prosinci

■ Oznamujeme nájemcÛm bytov˘cha nebytov˘ch jednotek spravovan˘chodd. správy DBF, odboru bytového hos-podáfiství, Ïe 14.–18. 12. budou prová-dûny odeãty pomûrov˘ch mûfiidel vody.

O budoucnost divadla se neobávám

3centrum prosinec 2007

Oponenti namítali, Ïe divadlo senemá stavût nad ‰achtou. V roce1905 byla vypsána soutûÏ, kterou vy-hrál vídeÀsk˘ architekt AlexanderGraf. Ten se podílel na návrhu mûst-ského divadla ve Vídni, byl autoremnávrhÛ divadel v Ústí nad Labem a veZnojmû. V Ostravû koncipoval diva-dlo ve formû blíÏící se vrcholnému ba-roku, takÏe na dohled panoramatua vûÏí Îofinské hutû vyrostlo vskutku

monumentální dílo. Na jafie 1907 sejiÏ pracovalo na interiérech. Nástrop-ní malby provedl Eduard Veith, autor-kou dvou reliéfÛ byla sochafika Hele-na Scholzová-Îelezná. Oponu vyro-bil vídeÀsk˘ ateliér Kautzky a Rottnarpodle návrhu ostravského malífieHanse Rupprechta.

V protikladu s vnûj‰í formou bylabudova koncipována jedineãnû: kon-strukce budovy byla betonová, Ïelez-

n˘ krov dodaly Vítkovické Ïelezárny.Technika, ventilace a elektrické roz-vody byly zabudovány do betonovézákladové desky. Podobná technolo-gie byla u takového druhu stavebpouÏita v monarchii poprvé. Tehdej‰ínûmeck˘ tisk napsal, Ïe vznikla„opravdová skfiíÀka na ‰perky“.

Toto nûmecké divadlo zaÏilo hnedpo svém otevfiení mimofiádnû úspû‰-nou éru, protoÏe bylo finanãnû skvû-le zaji‰tûno. V jeho ãele stanulWilhelm Popp, zku‰en˘ herec a reÏi-sér. Po první svûtové válce byla bu-dova propÛjãena Národnímu divadlumoravskoslezskému, bûhem okupa-

ce zde ale bylo opût divadlo nûmec-ké. Po druhé svûtové válce se stalonatrvalo ãesk˘m divadlem. Budovapozdûji prodûlala zásadní pfiestavbu,v letech 1955 aÏ 1956 bylo v˘raznûpozmûnûno prÛãelí. Dal‰í zásahy seuskuteãnily v letech 1969 aÏ 1971.Po druhé svûtové válce uÏívá Národ-ní divadlo moravskoslezské dvû diva-delní budovy – Divadlo AntonínaDvofiáka (Mûstské divadlo, Zemskédivadlo, Divadlo ZdeÀka Nejedlého)a Divadlo Jifiího Myrona (nûkdej‰íNárodní dÛm). Existuje ve své tradiã-ní ãtyfisouborové podobû – balet, ãi-nohra, opera, opereta. (na)

Teprve divadlo udûlalo z Ostravy velkomûsto

Vzpomínka ze zákulisíH e r c i

h r a j í c ív prvnís e z o n ûpo otev-fiení diva-dla jsoud á v n opo smrti.V archi-vech je pár dnes uÏ nic nefiíkají-cích jmen. Pfiesto se v zákulisípfiedávají historky a vyprávûníz doby první republiky napfi.o tom, jak sv˘m oblíben˘m subre-tám posílali ostrav‰tí uhlobaronina jevi‰tû spoleãnû s „pugéty“drahé koÏichy a nejedna hvûzdabyla milionáfii z uhelného byznysu(Petrem Bezruãem tak nenávidû-ni) takzvanû vydrÏována. Divadlobylo ve svûtû bez televize na prv-ním místû spoleãensk˘ch událos-tí. Na fotbalov˘ch stadionech teh-dy nebyly v.i.p. boxy, takÏe os-travská spoleãenská smetánka sedávala k obdivu v˘hradnû v lóÏíchdivadel. Nebo se fiíká mezi herci,Ïe v kavárnû Elektra (poslednímtrapnû ztraceném klenotu mezi-váleãné historie Ostravy) mûlimnozí v˘znaãní herci a pûvci ãas-to pití na úãet podniku, neb teh-dej‰í provozovatel razil heslo:„kam chodí herci tam chodí a utrá-cejí jejich fandové“. Dal‰í historkyz pozdûj‰ích let jsou ponûkud tra-gikomické. Kupfiíkladu v letechpadesát˘ch se jeden soudruÏsk˘mocipán z národního v˘boru, ma-jící na starosti kulturu, zamilovaldo jedné harfistky a ãasto chodilna opery. AÏ jednou si nechal za-volat fieditele, protoÏe ji v orchest-fii‰ti nena‰el. Soudruh fieditel sesnaÏil vysvûtlit, Ïe v této opefieMozart jaksi nenapsal harfu.NaãeÏ soudruh „odbornû“ poradil:„A ãi je problem tam pro tu harfucosyk pfiypsaÈ“. Umûlci, ktefií mityto historky vyprávûli jsou jiÏ ves-mûs v nebeském angaÏmá. A tak,kdyÏ pfiicházím do divadla pfiedzkou‰kou ãi pfiedstavením, pfiivstupu na prázdné jevi‰tû smeknuãepici a „pozdravím“, coÏ je tradiã-ní divadelní projev úcty ke v‰em,ktefií v historii tohoto divadla tvofii-li umûní.

Zájem obrovského poãtu lidí pfiidni otevfien˘ch dvefií a stále vyso-ká náv‰tûvnost je tím nejlep‰ímpfiáním na‰emu divadlu AntonínaDvofiáka do dal‰í stovky.

Vladimír Polák, herec NDM

a zastupitel za SNK-ED v Moravské Ostravû a Pfiívozu

1907

1949

2007

Zaãátkem 20. století prohlásil radní Vincenc Popp: „Moravská Ostrava sihraje na velkomûsto, aãkoliv nemá divadlo.“ O tomto problému se pakrozproudila vzru‰ená debata, zvlá‰tû kdyÏ se pfiedstavitelé radnice pfii-klánûli k názoru postavit divadlo na Antonínovû námûstí, coÏ je dne‰níSmetanovo.

¤editeli (a reÏisérovi a herci)Národního divadla Moravskoslez-ského ZdeÀku Golatovi jsme polo-Ïili následující otázky:

V názvuinstituce,v jejímÏãele stojí-te, je slo-vo národ-ní, kterése dnesãasto za-m û À u j eza nepat-fiiãn˘ na-

cionalismus. Jak to vnímáte vy?Citujme vûnování k pfiebásnûné-

mu libretu opery Cosi fan tutteJarkem Nohavicou: Vûnováno ães-

k˘m obrozencÛm, ktefií zachránilijazyk ãesk˘ v mofii evropsk˘ch ja-zykÛ.

Myslím si, Ïe ani po 21. prosinci,kdy vstoupíme do Schengenu, ne-ztratí smysl hledání na‰í národníidentity spolu s hledáním té novéspoleãné evropské identity. A tako-v˘m místem hledání mohou b˘t in-stituce jako je na‰e, aby znovu ne-bylo tfieba obrozencÛ k zachraÀo-vání jazyka ãeského.

Jak vidíte budoucnost divadlav Ostravû vÛbec? Nebudou lidéstále více sedût u televize a do-mácích kin?

Podívám-li se na náv‰tûvnost na-‰eho divadla, nemám nejmen‰íobavy, Ïe divadlo v této konkurencinepfieÏije. (r)

Pouãná v˘stava k jubileu

V˘stava mapuje nejen promûny sa-motného objektu v dÛsledku rÛzn˘chrekonstrukcí, ale ve tfiech sálech uvi-díte i listiny a fotografie z inscenací,které se zde za tu dobu odehrály.Nûkteré dokumenty ze star‰ích letjsou velmi vzácné a vefiejnost je‰tûnemûla moÏnost se s nimi seznámit.

Název stfiídá názevVyhlá‰ení ãeskoslovenské samo-

statnosti pfiineslo snahu pfienést ko-neãnû tehdej‰í ãesk˘ divadelní Ïivotz Národního domu (dne‰ní DivadloJifiího Myrona) do Mûstského divadla.Prvním ãesk˘m pfiedstavením zde by-la v kvûtnu 1919 Smetanova Libu‰ea je‰tû téhoÏ roku do‰lo k ustavenísouborÛ Národního divadla moravsko-slezského (NDMS) a na slavnostnímzahájení zaznûla Prodaná nevûsta.

AÏ do roku 1940 provozovalo diva-dlo ãinohru, operu, operetu i balet navysoké umûlecké úrovni. Budova bylamístem i dal‰ích v˘znamn˘ch událos-tí: koncertovali v ní Sergej Prokofjev,Igor Stravinskij, byla oblíbenou zájez-dovou ‰tací Osvobozeného divadla.

Za okupace se název budovy zmû-nil na Stadttheater a pozdûji na

Deutsches Theater a NDMS se pfie-jmenovalo na âeské divadlo morav-skoostravské a pfiestûhovalo se zpûtdo Národního domu. V roce 1945 senázvy opût mûnily. Budova – a potéi divadlo samotné – získala názevZemské divadlo.

Zmûnám jmen ale stále je‰tû nebylkonec. V roce 1948 dochází k dal‰í.Celá instituce dostala název Státní di-vadlo v Ostravû a budova Zemskéhodivadla se souãasnû stala DivadlemZdeÀka Nejedlého. V roce 1990 bylastavba opût pfiejmenována – naDivadlo Antonína Dvofiáka a v roce1995 se Státní divadlo vrátilo k pÛ-vodnímu názvu Národní divadlo mo-ravskoslezské (nyní jiÏ bez pomlãky).

Pováleãné rekonstrukce a novodobé zmûny

Váleãná léta se na objektu pode-psala a v letech 1945–1946 tak do‰lok první velké rekonstrukci. Kromûvnitfiní pfiestavby byla nejvût‰í zmû-nou instalace nejnovûj‰í osvûtlovacítechniky té doby, nového lustru a v˘-mûna ãerven˘ch sedadel za modrá.

V letech 1954–1956 se nejvícezmûnil vzhled budovy. NovobaroknípÛvodní prvky byly nahrazeny novo-klasicistick˘m prÛãelím odpovídajícímtehdej‰ím tendencím socialistickéhorealismu v architektufie. Dal‰í pfie-stavba probûhla v letech 1969–1971,kdy byl zbourán zadní trakt. Poslednírekonstrukce se uskuteãnila v letech1999–2000. Velkorysá pfiístavbaumoÏnila vytvofiit i nov˘ komorní diva-delní prostor. Do hledi‰tû se vrátilapÛvodní ãervená barva sedadel.Nejmodernûj‰í osvûtlovací a zvukovátechnika je samozfiejmostí. (dafu)

Scénick˘ návrh k inscenaci operyâert a Káãa A. Babraje z roku 1985.

Budova Divadla Antonína Dvofiáka slaví kulaté v˘roãí svého otevfiení.Jak moc bylo sto let její historie boufiliv˘ch, zjistíte z v˘stavy DivadloAntonína Dvofiáka v promûnách doby a umûleck˘ch souborÛ(1907–2007), kterou do 10. ledna nabízí Ostravské muzeum.

STATUTÁRNÍ MùSTO OSTRAVA

Mûstsk˘ obvod Moravská Ostrava a Pfiívoz

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení pro poskytování úãelov˘ch dotací pro rok 2008 v oblastech:

I. kultury (umûleck˘ch aktivit – vizuálního, hudebního, scénického, literárního a ostatního umûní)

II. sportu, ekologické v˘chovy, volnoãasov˘ch a zájmovû vzdûlávacíchaktivit

III. sociální práce a vytváfiení lep‰ích Ïivotních podmínek pro zdravotnûpostiÏené

O jejich získání se mohou ucházet fyzické i právnické osoby, kterédo 15. prosince 2007 pfiedloÏí pfiihlá‰ku (na pfiedepsaném formuláfii) s pfií-slu‰n˘mi náleÏitostmi, dokladujícími jejich ãinnost ãi jinou souvislost s mûst-sk˘m obvodem Moravská Ostrava a Pfiívoz.

Bliωí informace a formuláfie pfiihlá‰ek: Úfiad mûstského obvodu Moravská Ostrava a Pfiívoz,

odbor sociálních sluÏeb, ‰kolství a vyuÏití volného ãasu adresa: Sokolská tfiída 28, 729 29 Moravská Ostrava

telefon: 599 444 278, e-mail: slachtova@moap.mmo.cznebo na www.moap.mmo.cz

Evangelick˘ kostel na âesko-bratrské ulici – pfiesn˘ název jeKristÛv chrám – oslavil letos stolet svého trvání.

Jubileum se uskuteãnilo ve zvlá‰tnídobû: KristÛv chrám patfiil nûmeckéevangelické církvi v âechách, naMoravû a ve Slezsku a byl pozdûji nazákladû zákona 131/48 Sb. jako nû-meck˘ majetek zkonfiskován. TakÏepatfií státu. Tento stav trvá dodnes.

Je pravda, Ïe Nûmecká evangelic-ká církev sdruÏovala také ãeskéa polské vûfiící. Po odsunu obãanÛnûmecké národnosti pfiestala tato cír-kev existovat a dle zákona z roku1948 zanikla se zpûtnou platností4. kvûtna 1945.

Ostravsk˘ evangelick˘ kostel je v˘-znamnou kulturní stavební památkou,lidé mu sice fiíkají âerven˘ kostel,aãkoliv jeho reÏné zdivo je ve skuteã-nosti tmavû Ïluté. Na poãátku minu-lého století, kdy se rozhodovalo o je-ho stavbû, bylo v Ostravû jiÏ pfies ãty-fii tisíce evangelíkÛ. Ve vypsané sou-tûÏi byl vybrán projekt vídeÀsk˘ch

architektÛ Ludwiga Faigla a KarlaTrolla. Na podzim roku 1904 se zaãa-lo stavût a 1. listopadu 1907 se kona-lo slavnostní vysvûcení. Nûkdy b˘vákostel charakterizován jak holandskárenesance s prvky secese.

Letos zahájila radnice MoravskéOstravy a Pfiívozu kroky k tomu, abyse tento nepfiirozen˘ majetkov˘ stavupravil a kostel byl bezúplatnû pfieve-den do vlastnictví dvou církví – âes-kobratrské církve evangelickéa Slezské evangelické církve augs-burského vyznání.

Z iniciativy starosty MoravskéOstravy a Pfiívozu Miroslava Svozilase uskuteãnilo jednání v‰ech zainter-esovan˘ch stran, kter˘ch se vyfie‰enívlastnictví kostela t˘kalo. „Mûl jsemjednání s fieditelem regionální poboã-ky Úfiadu pro zastupování státu vevûcech majetkov˘ch Karolem Siw-kem,“ uvádí starosta Svozil, „dáles faráfiem âeskobratrské církve evan-gelické Ale‰em Wranou a faráfiemSlezské církve evangelické augsbur-ského vyznání Vilémem Szlauerem.

Na základû spoleãn˘ch aktivit budevyvoláno jednání s ministerstvem kul-tury a ministerstvem financí.“

KdyÏ byla v devadesát˘ch letech20. století opravována stfiecha, mûlna to tehdej‰í okresní úfiad finanãnífondy. Dnes je v‰e jinak a mûsto ãikrajsk˘ úfiad na opravu kostela pení-ze dát nemohou. V‰e je zablokovánotím, Ïe kostel nepatfií finálnímu vlast-níkovi, tedy církvím. „V˘hodou je,“uvedl starosta Svozil, „Ïe zatímcoostatní církevní majetek je zabloko-ván, u evangelického kostela tomutak není.“

Kostel i faru zatím spravuje Úfiadpro zastupování státu ve vûcech ma-jetkov˘ch a jeho fieditel Karol Siwekuvedl, Ïe majetkové vztahy obou ob-jektÛ jsou velmi sloÏité. Byly totiÏ sku-teãnû zapsány v˘hradnû na Nûmec-kou evangelickou církev. Nicménû simyslí, Ïe doba, kdy kostel a fara bu-dou bezúplatnû pfievedeny na dvûevangelické církve, se jiÏ pfiiblíÏila.

Boleslav Navrátil

Evangelick˘ kostel se vrátí církvím

Îlutá neomítnutá stavba z ostfie pále-n˘ch cihel se tak mÛÏe stát dal‰ískvûlou dominantou mûsta, jejíÏ pa-mátková hodnota je uznávána v rám-cii celé republiky.

4prosinec 2007 centrum

Zpravodaj Moravské Ostravy a Pfiívozu CENTRUM 12/2007 • Vydává v Moravskoslezském nakladatelství, s.r.o., mûstsk˘ obvod Moravská Ostravaa Pfiívoz, Proke‰ovo námûstí 8, 729 29 Mor. Ostrava • Reg. ã. MK âR E 12817 – PP • Za vydavatele je zodpovûdn˘ starosta ing. Miroslav Svozil •Redakce: v.vavrda@seznam.cz, tel/fax: 596 125 781 • Grafická úprava Katefiina Vévodová • Roz‰ifiuje âeská po‰ta • Bezplatné • Vy‰lo 28. 11. 2007

Setkání s jubilanty24. listopadu uspofiádal Aktiv

pro obfiady a slavnosti (APOS) na-‰eho mûstského obvodu v prosto-rách restaurace Nové radnice tra-diãní setkání jubilantÛ. Pozváni by-li ti obãané, ktefií se v mûsících li-stopadu a prosinci doÏili 80 aÏ 89let. Celkem jich bylo 202, na set-kání jich pfii‰lo 77.

Radniãní restaurace svou v˘-zdobou jiÏ pfiipomínala blíÏící seVánoce. Pfiátelská nálada pak pro-vázela celé sobotní odpoledne,vzpomínky na staré ãasy, besedo-vání s pfiáteli i spoleãn˘ zpûv zadoprovodu Polansk˘ch písniãkáfiÛ.Za nበmûstsk˘ obvod gratulovalimístostarosta TomበKufiec a ãle-nové APOSu – radní Jana ·tûdro-Àová, pfiedseda Mgr. Jaroslav Sk˘-ba a Ing. Valentina VaÀková.

Pan Antonín Holãapek pracoval ja-ko kontrolor âSAD. Program set-kání se mu velmi líbil a byl zde jiÏpodruhé.

Paní Drahomífie Bu‰kové je jiÏ ne-uvûfiiteln˘ch 91 let. Recept nadlouhovûkost Ïádn˘ nemá. Velmidobfie se vdala a cel˘ Ïivot se sta-rala o manÏela a dceru.

Paní Otilie Staffová se starala o stravování v matefisk˘ch ‰kolách Dvofiákovéa ·afafiíkové. Je jiÏ 20 let v dÛchodu. Blahopfiání pfiijímá od Mgr. Jaroslava Sk˘by.

Paní Silvia Pillersdorfová pracova-la v podniku Kanceláfiské stroje ja-ko pfiekladatelka a tlumoãnicez nûmãiny. Deset let dûlala prÛ-vodkyni v âedoku. Na snímku be-seduje s místostarostou Tomá‰emKufiecem.

V‰echny fotografie ze setkání najdete na www. moap.czFoto: Nicol Veiszová

Diamantovásvatba

Ve stejném roce jako britsk˘ králov-sk˘ pár – 1947 – vstoupili do svazkumanÏelského i paní Jarmila a EduardBednáfiovi z Moravské Ostravy.

60 let spoleãného Ïivota oslavili naNové radnici v pfiítomnosti primátoramûsta Petra Kajnara, zástupcÛ mûst-ského obvodu Moravská Ostravaa Pfiívoz, pfiátel a pfiíbuzn˘ch. Sezdá-ni byli 11. srpna 1947 v jihomorav-ském Vy‰kovû.

Zvyk rozsvícen˘ch vánoãníchstromkÛ zaãal v Moravské Ostravûnejdfiíve ze v‰ech mûst v na‰í ob-lasti, a to uÏ v roce 1870. Pfiinesli hos sebou pfiistûhovalci z Nûmecka.

Nicménû to byl zpoãátku zvykudrÏovan˘ jen ve ‰lechtick˘ch a bo-hat˘ch mû‰Èansk˘ch rodinách. Prav-da ov‰em je, Ïe v ãase vánoãním mû-ly odedávna velk˘ symbolick˘ v˘-znam snítky jehliãnanÛ, kter˘m se fií-kalo polazniãky nebo ‰ãesti. Zdobilyse pentlemi a ukládaly na rÛzná místav domû, napfiíklad za svaté obrázky.

Pfii vánoãních hrách a koledách ne-smûla chybût svatá Barbora, patron-ka havífiÛ, ale ani Matiãka ãi Mikulá‰-ka, Lucie, Perchta, ale také koza,a pro obveselení Ïid. Ten se vÏdysnaÏil hospodáfiÛm z kapsy nûcoukrást. Souãástí ‰tûdroveãerní veãe-fie byla tradiãní hrachová polévka, dá-le ka‰e, ponejvíce krupiãná. Tradiãníbylo zelí s máslem, nûkdy smaÏen˘kapr. Nebo také oplatek pomazan˘medem, kter˘ mûl pfiinést rodinû lás-ku. Typická pro nበkraj byla i omáã-ka ze su‰en˘ch ‰vestek zvaná brija,která se dûlala ze smaÏené zeleniny,povidel, ofiechÛ, perníkÛ, mandlía kofiení.

Koledovat se samozfiejmû chodilood ·tûpána do Tfií králÛ, za coÏ dûtidostávaly peníze, ovoce ãi jiné dob-

roty. Nûkdy se také „chodilo s med-vûdem“, ãasto oblékli do Ïensk˘ch‰atÛ skuteãného kozla, nebo se po-uÏíval „turoÀ“, dfievûná kozlí hlavas pohyblivou ãelistí, která, kdyÏ sezatahalo za provázek, klapala.

Vzhledem k tomu, Ïe MoravskáOstrava b˘vala multietnick˘m mûs-tem, projevovalo se to o Vánocíchvnesen˘mi hrami a koledami. Ve sta-r˘ch hrách vystupovali BÛh, PannaMaria, andûlé a sousedi. Putovalo sedo Betléma. Z vala‰sk˘ch her bylypopulární ty, v nichÏ hráli Baãa, Miãu-la, Vacula a andûl. Vzhledem k tomu,Ïe Vala‰sko, La‰sko, Tû‰ínsko, ãástSlezska a severozápadní Slovenskopatfiili k jednomu kulturnímu okruhu,v‰ude na tûchto místech se hrála vá-noãní hra, jejímiÏ aktéry byli Fedor,Stacho, Kubo, Gryco a andûl.Samozfiejmû byl vánoãní ãas svát-kem náboÏensk˘m, pfii kterém se ko-naly m‰e a poboÏnosti.

Tyto vánoãní zvyky se dodrÏovalyv Moravské Ostravû je‰tû pfied prvnísvûtovou válkou. Bûhem ní a po ní sek nim lidé vraceli jen sporadicky; vál-ka je vÏdy kulturní vakuum.

Vedle univerzálních koled, které sedeklamovaly v âechách na Moravûi ve Slezsku, byly v na‰em regionui koledy specifické a krásné. Z Ostra-vy je tfieba tahle:

Ja k vam jedu na koledu,Jak nûdatû, hned pojedu,Do komurky s haãkem,Na buchetky s maãkem, co se jednuc naperu.

Nebo z ostravského okolí:·ulome se, ‰ulome – koleda.Pana sobû hledame – koleda, hej!Pan saedi za stolem – koleda.Bfiinko sobû tolarem – koleda, hej!Panbu mu jich teÏ naspofi – koleda.AÈ nam da teÏ jeden gro‰ – koleda, hej!

Jiná:Sam pan JeÏi‰ m‰u sluÏil,snubi lilijum!Ej, srubili,‰tyry byly, chyle byly,prochyle, chylinaj,prosim tebe, nûbrukaj,chylinaj, promajacher bur,zeleny haj. (na)

Vánoce v Moravské Ostravû mûly mezinárodní ráz

Pokusili jsme se vystopovat,kde a ve kterém roce byl v na‰emmûstû vztyãen první vánoãnístrom republiky. Hledali jsmev archivu, ve star˘ch novinách,ale marnû. Pamatuje si to nûkter˘z na‰ich ãtenáfiÛ?

Nejzfiejmûj‰í je, Ïe tato tradice za-ãala v Brnû roku 1924 a zaloÏil ji spi-sovatel Rudolf Tûsnohlídek. Nápadvznikl takto: Dva dny pfied ·tûdr˘mdnem roku 1919 se procházeli lesnícestou u Bílovic soudní úfiedník JosefTesafi, student praÏské Akademiev˘tvarn˘ch umûní Franti‰ek Koudel-ka a spisovatel Rudolf Tûsnohlídek.

UÏ se stmívalo, kdyÏ najednouzaslechli pláã a ke svému pfiekva-pení nalezli mezi kofieny smrku pro-

kfiehlé sedmnáctimûsíãní dûvãátko.Pfienesli ho na ãetnickou stanici,kam byl pfiivolán lékafi.

Dûvãátko – jmenovalo se Lidu‰ka– bylo zachránûno. Rudolfa Tûsno-hlídka pohnula tato událost k tomu,Ïe nechal v Brnû postavit první vá-noãní strom republiky, pod kter˘mse do kasiãky vkládaly finanãní daryna pomoc opu‰tûn˘m a chud˘m dû-tem. TûsnohlídkÛv ãin vzbudil vel-kou pozornost a v následujících le-tech se zaãaly stavût tyto vánoãnístromy také v dal‰ích mûstech.

Ten z na‰ich obãanÛ–pamûtníkÛ,kter˘ si vzpomene, kdy se tato tra-dice objevila v Moravské Ostravû ãiPfiívoze, obdrÏí jako dárek pûknouknihu. (red)

Kde stával v OstravûVánoãní strom republiky? Spoleãnost SENIOR pofiádá ve

ãtvrtek 6. prosince 2007 vánoãnív˘stavu ruãních prací ãlenek klu-bu. V˘stava se koná v klubovnûSpoleãnosti Senior, Na Jízdárnû18, Moravská Ostrava. Potrvá od10.00 do 16.00 hodin. SrdeãnûVás zveme.

Radost a energii do Ïivota jim pfii-ná‰ejí jejich dvû dcery, dvû vnuãkya dva pravnuci.

V‰ichni pfiítomní jim popfiáli na dia-mantové svatbû ‰tûstí, spokojenosta hlavnû zdraví.

Do 19. listopadu bylo na ÚfiadûMOb MOaP uzavfieno 236 manÏel-ství, do konce roku 2007 se poãítás ãíslem 260 uzavfien˘ch sÀatkÛ.Registrovan˘ch partnerství bylo uza-vfieno 16, z toho 7 Ïensk˘ch párÛa 9 muÏsk˘ch. Pfiedpokládan˘ poãetdo konce roku je 30.

V pfií‰tím roce se poãítá s tím, Ïebude moÏné sezdávat nejen v pro-storách Nové radnice na Proke‰ovûnámûstí, ale i v objektu tzv. Staré rad-nice, tedy nynûj‰ího Ostravskéhomuzea na Masarykovû námûstí. (r)

Tradice vánoãního kapra nebo ryby obecnû k nám pfii‰la z Nûmecka koncem19. století.

Vzhledem k tomu, Ïe v leto‰nímroce byla dokonãena oprava Masa-rykova námûstí, jejíÏ souãástí bylai rekonstrukce vefiejného osvûtlení,v˘zdoba pouÏívaná v minul˘ch le-tech si vyÏádala návazné úpravy.Stávající osvûtlení prvkÛ „smrk“ bylodoplnûno o 24 kusÛ vloãek a 8 kusÛsmrkÛ za 365 495 Kã.

Náklady na vánoãní svûtelnou v˘-zdobu si od roku 2004 vyÏádaly uÏ

znaãné náklady. V tomto roce bylozakoupeno 234 ks prvkÛ, které bylyumístûny pfiedev‰ím v centru mûstavãetnû Masarykova námûstí, a to za3 247 780 Kã.

O rok pozdûji bylo na nákup 114ks prvkÛ, které byly ãásteãnû umís-tûny v centru mûsta a dále na tfiídû28. fiíjna a na námûstí Sv. âecha,vynaloÏeno z prostfiedkÛ na‰ehoobvodu 1 246 425 Kã. (rd)

Jak to bude s vánoãním osvûtlením?

Kytice s blahopfiáním od primátoraPetra Kajnara.

Paní Milu‰e Zbofiilová a Libu‰e Marko-vá pracovaly cel˘ Ïivot v administrati-vû. Na setkání jiÏ byly podruhé.

Galantní políbení ruky radní Janû·tûdroÀové jako dík za blahopfiání.