Prospěšné účinky vegetariánské stravy

Prospěšné účinky vegetariánské stravy

S využitím materiálů od J.A. Scharffenberga, M.D., M.P.H.emeritního profesora výživyLoma Linda University

Cíl

Seznámit se s prospěšnými účinky vegetariánské stravy.

Seznámit se s riziky alternativních dietních systémů.

Pochopit, že ideální strava rovná se původní strava.

Výhody vegetariánské stravy

Delší život Méně civilizačních nemocí – tj. KVO,

rakovina, cukrovka, obezita Větší fyzická výkonnost Výhodnější ekonomicky Méně zatěžuje životní prostředí Snáze lze vyhovět dietním doporučením

Délka života

Před potopouAdam – Noe: žili v průměru 911 let

Po potopě:Šém – Abraham: žili v průměrů 317 let

Délka života

Muži vegetariáni, 40 let, mají šanci se dožítv průměru o 3,7 roku vyššího věku než nevegetariáni. Ministry Sept. 1989, str. 24-7.

V Genesis 9:3-5 je napsáno, že jedení masa zkrátí život.

Patriarchové žili přes 900 let; když začalo být konzumováno maso, pak pouze 300 let.

Délka života

Laboratorní krysy na normální stravě žijí 900 dní.

Laboratorní krysy na stravě s vysokým obsahem bílkovin žijí 700 dní.

Potraviny živočišného původu

„Existuje dostatek důkazů pro to, že s odstraněním chudoby se projevuje v rozvíjejících se zemích spontánní poptávka po zvýšené konzumaci živočišných potravin.“

„S růstem HNP se zvyšuje i nahrazování komplexních sacharidů tukem ze živočišných zdrojů.“

Důsledek zbohatnutí

„Už mírný nárůst prosperity v zemích s nízkým HNP je spojený s významným nárůstem výskytu civilizačních nemocí, které znamenají velké zatížení pro zdravotnictví těchto zemí.

WHO Tech. Report Series 797.

Koronární srdeční onemocnění

Muži adventisté nevegetariáni čtyřicátníci měli 4x více infarktů než vegetariáni.

Prev Med 1994;13:490-500

Po šedesátce měli 2x tolik infarktů. Nejmenší úmrtnost měli úplní vegetariáni.

AmJClinNutr 1978;31:S191-6

Úmrtnost na infarkt myokardu

Adventisté sedmého dne, muži, 35 let a starší, Kalifornie, 1960-65

Nevegetariáni 56% Lakto-ovo-vegetariáni39% Úplní vegetariáni 14%

Nasycený tuk

Není-li ve stravě žádný cholesterol, nasycený tuk cévy nepoškozuje.

100% cholesterolu pochází z živočišných zdrojů.

V USA pochází 68% nasyceného tuku ve stravě z živočišných zdrojů.

Jak víme, že je to tak?

Paviáni, krmení po dva roky kokosovým olejem, což je nasycený tuk, neměli poškozené cévy.

Když byl ke stravě přidán cholesterol, cévy byly poškozeny.

Strava bohatá na nasycený tuk není dobrá, pokud je ve stravě cholesterol (živočišné produkty).

Oxidovaný cholesterol

Čistý cholesterol ve stravě nedokázal vyvolat aterosklerózu ve studiích na opicích.

Pouze když byl do stravy přidán oxidovaný cholesterol, docházelo k poškozování cév.

U lidí pochází oxidovaný cholesterol ze stravy. Tělo produkuje čistý cholesterol.

Klinická studie (250 mg chol/den)

Jistý lékař podával pacientům s částečně ucpanými cévami nízkotučnou stravu (nasycený tuk < 5% kalorií) a 250 mg cholesterolu denně.

O rok později se při vyšetření ukázalo, že nemoc postoupila – cévy byly ještě méně průchodné než dříve.


Jiný lékař dovolil podobným pacientům pouze 100 mg cholesterolu ze stravy denně.

O rok později se u 32% pacientů ukázal ústup aterosklerózy.


Ve třetí studii povolil další lékař pacientům pouze 12 mg cholesterolu denně (odpovídá 2 sklenicím netučného mléka).

U 82% jeho pacientů se ukázalo, že ateroskleróza ustupuje, ucpané cévy se začaly otevírat.

Jak je to s rybami a drůbeží?

Kuřecí maso obsahuje asi stejně cholesterolu jako hovězí maso (69 vs. 70 mg/100 g).

Rybí maso obsahuje 45-140 mg cholesterolu na 100 g, v závislosti na druhu ryby.

Platí-li tedy, že hlavním problémem při ateroskleróze je oxidovaný cholesterol, a ne nasycený tuk, pak je maso rybí a drůbeží stejně škodlivé, nezávisle na hladině cholesterolu v krvi.

Homocysteinémie K homocysteinémii často dochází při stravě

obsahující málo rostlinných potravin. Konzumenti masa jedí obvykle méně ovoce

a zeleniny. Až 40% pacientů na operaci bypassu má

homocysteinémii. Nedostatek kyseliny listové, B-6 nebo B-12. Nejběžněji z nedostatku kyseliny listové. V některých zemích mívají vegetariáni

málo vitamínu B-12.

Preventivní zdroje

Kyselina listová – obohacené obilninové směsi, slunečnicové semínko, některé druhy zelené listové zeleniny, pomerančová šťáva.

B-6 – obohacené obilninové směsi, pečený brambor ve slupce, banány, fazole lima, jahody, slunečnicové semínko, vlašské ořechy, lískové ořechy.

B-12 – pouze z živočišných zdrojů. Možno získávat z obohacených potravin.

Ovoce a zelenina v prevenci

Fazole – rozpustná vláknina, fytolátky, kyselina listová, B-6. Sójové boby, tofu, sójové mléko jsou dobré na srdce (isoflavony, sójová bílkovina).

Lykopén – rajčata, červený grapefruit, sušené meruňky.

Flavonoidy – quercetin v kapustě, brokolice, červené hroznové víno, jablka, obiloviny.

Rostlinné steroly v olejích ze semen. Avokádo – nejvyšší obsah sterolů z ovoce. Snižuje

riziko KVO více než dieta AHA.

Rostlinné tuky

Řepkový olej, vysoký obsah omega-3, snižuje tlak a riziko KVO.

Kukuřičný olej, vysoký obsah omega-6, snižuje riziko KVO.

Margarín snižuje v porovnání s máslem hladinu cholesterolu v krvi. Arašídové máslo zřejmě ještě více.

Olivový olej udržuje pružnost cév.

Živočišné bílkoviny

Rakoviny lymfatických žláz korelují s příjmem živočišných bílkovin (s výjimkou ryb), s rostlinnou bílkovinou je korelace negativní.

Živočišné bílkoviny přispívají k ateroskleróze Hyperinzulinémie je spojením mezi

obezitou, KVO, vysokým tlakem a náběhem na cukrovku.

Inzulín je aterogenní. Lidé s vysokou hladinou cholesterolu:

Je-li jim podána sójová bílkovina, inzulín v krvi stoupne, ale rychle se vrátí na výchozí hodnotu, při podání kaseinu stoupne mnohem více. Tak jsou živočišné bílkoviny více aterogenní.

Poměr lysinu k argininu

Poměr v mandlích je asi 0,3; u krys se drží hladina krevního cholesterolu nízko.

Poměr u kaseinu je 2,8, což umožňuje zvýšení hladiny cholesterolu.

Z tohoto důvodu je opět živočišná bílkovina více aterogenní.

Ořechy snižují riziko KVO o 50%; kdybychom vycházeli pouze z typu mastné kyseliny, mělo by snížení být pouze 10%.

Vláknina

Živočišné produkty neobsahují žádnou vlákninu anebo pouze minimální množství.

Vláknina, zvláště rozpustná vláknina, která se nachází např. ve fazolích, ovesných vločkách, jablkách, ječmeni a pohance, snižuje riziko KVO.

Vláknina pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, možná i rakoviny prsu.

89% kalorií ve stravě z potravin s nízkým obsahem vlákniny

Maso: 20% Mléko: 12% Cukr: 17%

Rafinované tuky: 18% Rafinované obiloviny: 18%

Alkohol: 2% Vejce: 2%

Hodně vlákniny: 11%

Vláknina ve stravě

V naší stravě se nacházejí dva typy vlákniny– Rozpustná vláknina

• Pomáhá snižovat cholesterol a triglyceridy

• Nejlepšími zdroji jsou: ovesné vločky, fazole, jablka, ječmen a pohanka

– Nerozpustná vláknina• Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva

• Nejlepším zdrojem jsou pšeničné otruby


Váže se s cholesterolem v cévách a pomáhá jej eliminovat.

Dodáte-li do své stravy dostatečné množství vlákniny, snížíte tak hladinu cholesterolu v krvi o 10-17%.

Celozrnný chléb

Konzumenti celozrnného pšeničného chleba mají o 40% nižší riziko infarktu myokardu.


V původní stravě a v nerafinované vegetariánské stravě se nachází množství vlákniny.

Živočišné produkty žádnou vlákninu neobsahují; bílý chléb, cukr, tuky a další rafinované produkty jí obsahují velmi málo.

Pyramida USDA

Strava a kouření

30% dospělých (myslí se kuřáci) by mohlo změnou stravy dosáhnout snížení rizika rakoviny plic o 29-54%.

Ženy nekuřačky s nejvyšším příjmem zeleniny (horní kvartil) mají poměrné riziko rakoviny plic 0,2.

Cukrovka

Nevegetarián má 3,8x vyšší riziko, že se na jeho úmrtním listě objeví jako příčina smrti cukrovka.

Nevegetariáni mají vyšší riziko onemocnění cukrovkou.

Mají 2-2,5x vyšší riziko obezity.– Obezita zvyšuje riziko cukrovky.

Rakovina

V pozadí jejího vzniku: Snížená odolnost Hodně tuku ve stravě Viry Rychlé dospívání Málo vlákniny ve stravě Chemikálie Zvýšená hladina prolactinu

Živočišné tuky

Živočišný tuk zvyšuje riziko rakoviny prsu, rostlinné tuky toto zřejmě nedělají.

Maso zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, slinivky, prsu, prostaty atd.

Různé rakoviny korelují s obsahem nasyceného tuku, který se hojně nachází v živočišných produktech. Např. riziko rakoviny plic je 6x vyšší při vysokém příjmu nasyceného tuku.

Živočišné vs. rostlinné produkty

Rakovina prostaty se vyskytuje u konzumentů množství masa, mléka, vajec a sýrů 3,6x častěji.

Nevegetariánky mají o 66% vyšší riziko rakoviny vaječníků.

Naopak ti, kteří konzumují nejvíce (horní kvartil) ovoce a zeleniny, mají oproti těm, kteří jich konzumují nejméně (dolní kvartil), pouze poloviční riziko onemocnění rakovinou.

Rakovina prsu

Graf závislosti: tuk vs. výskyt

Druh tuku

Adventisté v USA konzumují stejné množství tuku jako běžná populace, přitom je výskyt rakoviny u nich poloviční, to se týká i rakovin, které nejsou ve vztahu ke konzumaci alkoholu a kouření.

Je pravděpodobné, že rozdíl způsobuje druh tuku – 62% adventistů v USA jsou totiž vegetariáni.

Přenos virů z potravy

„Z pohledu virologa je těžké si představit, že příbuzné druhy početných nádorových virů zvířat se nějakým způsobem neprojeví i u člověka.“

– Public Health Reports, Jan. 1959, str. 12

Přenos virů

1910: přenos Rausova kuřecího sarkomu z jednoho kuřete na druhé

1936: přenos nádorů prsních žláz z myší matky mateřským mlékem na potomka

1960: přenos leukémie z lidské tkáně na malá zvířata – nedostala leukémii, ale řadu různých onemocnění

1974: mléko leukemických krav podávali malým šimpanzům, dva ze šesti zemřeli na leukémii

Viry

Viry v rostlinách nezpůsobují rakovinu u zvířat, ale viry u zvířat anebo v živočišných produktech mohou způsobit rakovinu, a to i u jiných druhů.

Látky chránící před rakovinou

V ovoci a zelenině se nachází řada látek, které mohou chránit proti rakovině.

Jedná se o tzv. fytolátky. Těchto se v živočišných potravinách

nedostává.

Preventivní látky v ovoci a zelenině Flavonoidy, izoflavony, rostlinné steroly Allium, limonene Vitamíny: A (karotenoidy), C, E,

kyselina listová Dietní vláknina Glukosinolaty a indoly Inhibitory proteázy Minerály: selen Inositol hexafosfát

Účinky ovoce

Riziko rakoviny bylo vyjádřeno číslem 1 u těch, kteří konzumovali ovoce méně než 3x týdně:– U těch, kteří je jedli jednou denně, bylo 0,3– U těch, kteří je jedli dvakrát denně, bylo 0,26

Ti, kteří jedli ovoce 2x denně:– Měli pouze 25% výskytu rakoviny plic– Měli pouze třetinové riziko rakoviny žaludku

Účinky zeleniny

Ti, kteří jedli dvakrát týdně luštěniny (fazole, hrách, čočka), měli 2,5x nižší riziko rakoviny tlustého střeva oproti těm, kteří je jedli méně často než jednou týdně.

Ti, kteří jedli luštěniny více než třikrát týdně, měli o 50% nižší riziko rakoviny prostaty.

Luštěniny snižovaly i riziko rakoviny slinivky.

Další výhody

Sušené ovoce (rozinky, datle) chránily proti rakovině slinivky.– Rovněž bylo zaznamenáno 40% snížení rizika

rakoviny prostaty.

Časté užívání rajčat:– Snižuje riziko rakoviny prostaty o 40%.– Snižuje riziko rakoviny slinivky.

Hormonální rovnováha

– Čtyři zdravotní sestry převedli z masité stravy na vegetariánskou: hladina hormonu prolaktinu se snížila během spánku na polovinu.

Vysoký poměr prolaktinu k estrogenu zvyšuje riziko rakoviny prsních žláz u pokusných zvířat.

Přechod na vegetariánskou stravu sníží u žen maximální hladinu tohoto hormonu v noci o 50%.

Obezita

Nevegetariáni mají 2-2,5x vyšší riziko obezity.

Je to výsledkem faktu, že maso je potravina s vysokou kalorickou hustotou.

Obezita zvyšuje riziko rakoviny a KVO. U obézních je riziko rakoviny prostaty 2,5x vyšší, riziko rakoviny tlustého střeva 3x vyšší.

Obezita zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou.

Vitamín A a C

Lidé starší 65 let, kteří hojně konzumovali potraviny s vysokým obsahem vitamínů A a C, měli celkovou úmrtnost pouze 30% - v porovnání s nízkou konzumací těchto vitamínů.

Listová zelenina a rajčata

Konzumace listové zeleniny (bohatá na lutein) a rajčat (bohatá na lykopén) je silnějším předpovědním faktorem vzniku rakoviny plic než betakarotén.

Krevní retinol (živočišná forma vitamínu A) není tak dobrým předpovědním faktorem.

Jinými slovy: vegetariánská strava je lepší.

Karotenoidy

V ovoci a zelenině se nachází betakarotén a dalších asi 500 karotenoidů.

Betakaroténu je hodně v mrkvi/karotce a v červeném palmovém oleji.

Oxygenované karotenoidy (xantofyly) jsou hlavními karotenoidy v listové zelenině, která je rovněž dobrým zdrojem betakaroténu.

Karotenoidy

Lutein je hlavním oxygenovaným karotenoidem, který se nachází v kapustě, špenátu, petrželi.

Mezi uhlovodíkové karotenoidy patří alfa a betakarotén a lykopén.

Lykopén se nacházejí v rajčatech, červeném palmovém oleji, jahodách.

Lutein a lykopén jsou karotenoidy, jejichž hladina v krvi je nejvyšší.

Karotenoidy

Vitamín A reguluje diferenciaci epitelu, k níž v rakovinných buňkách dochází nedostatečně.

Karotenoidy vychytávají osamocený oxygen – chrání proti poškození DNA a rakovině.

Lykopén má dvojnásobnou sílu než betakarotén.

Mrkev i bez aktivního vitamínu A chrání před rakovinou.

Karotenoidy

Syrová zelenina je účinnější než vařená zelenina.

Oxygenované karotenoidy jako lutein, které se snáze při vaření zničí, proto hrají roli při chránění před rakovinou.

Vitamín C

Tento antioxidant brání tvoření karcinogenních látek.

Při Amesově testu snižuje mutagenitu žaludečních šťáv.

Při jeho nedostatku rostou nádory rychleji. Snižuje na polovinu riziko rakoviny jícnu a

žaludku. Snižuje zřejmě i riziko rakoviny hrtanu, ústní dutiny, slinivky břišní, konečníku, prsu, děložního čípku, možná i rakoviny plic.

Kyselina listová

Za jejího nedostatku se zvyšuje tvorba mikronukleí a poškození chromozomů.

Dokáže zvrátit buněčnou dysplazii v děložním čípku a plicích.

Zdrojem – zelená listová zelenina, chřest, fazole lima, brokolice, řepa, některé druhy fazolí. Pomerančová šťáva je hlavním zdrojem pouze tehdy, když se hodně používá.

Křížatá zelenina

Obsahuje dithiolthiony, které chrání před rakovinou.

Obsahuje glucosinoláty a indoly, které zřejmě chrání před těmi rakovinami, které jsou závislé na hormonech – jako je rakovina prsu.

Indoly zvyšují benzopyrenázu a snižují riziko rakoviny tlustého střeva.

Další fytolátky

Většina druhů ovoce a zeleniny obsahuje flavonoidy, které mají antioxidační vlastnosti.

Obsahují také fenoly, které brání při Amesově testu mutagenitě a u zvířat snižují riziko rakoviny plic a kůže.

Boby (zvláště sójové)

Obsahují inhibitory proteázy – Bowman-Birkův chymotrypsin inhibitor byl otestován jako chemoterapeutický činitel.

Izoflavony (fytoestrogeny) zřejmě snižují riziko rakoviny prostaty a prsu.

Inositol hexafosfát snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Těsnější vztah než u vlákniny.

Saponiny snižují růst buněk tlustého střeva a DNA syntézu různých nádorových buněk.

Cibule a česnek

Obsahují allium. Zřejmě brání přeměně nitrátů na nitrity v

žaludku. Výtažky z cibule zpomalují růst nádorů. Cibule zřejmě snižuje riziko rakoviny prsu.

Výhody ovoce

Riziko rakoviny plic je 0,3 při užívání 1x/den vs. < 3x/týden a 0,26 při 2x/den.

Sušené ovoce chrání před rakovinou slinivky.

Konzumace sušeného ovoce ústí ve snížení rizika rakoviny prostaty o 40%.

Užívání rajčat snižuje riziko rakoviny prostaty o 40%, rovněž snižuje riziko rakoviny slinivky.

Snižuje riziko non-Hodgkinova lymfomu.

Limonen

Limonen se nachází v oleji z citrusových plodů.

Brání růstu nádorů žaludku, plic a prsu.

Bakteriální infekce

Miliony lidí na celém světě trpí v důsledku infekcí z požívání živočišných potravin.

Salmonela kontaminuje 60-100% drůbežího masa.

Konzumace korýšů je hlavním zdrojem hepatitidy A.

Trichinella způsobuje 1 milion případů ročně na celém světě.

WHO prohlašuje, že není reálné produkovat maso, které by s sebou neneslo tyto problémy.

Salmonelóza

– Ročně:

2 miliony případů 4 400 úmrtí 300 milionů náklady na léčení

Bakteriální infekce

V zemích s nízkými příjmy je dalekosáhlý ekonomický dopad.

Čerstvé ryby, tmavé maso atd. se rychle kazí.

Dochází k rychlé zkáze bez mrazení či sušení, což je nákladné.

Ostrá koření dokáží zamaskovat chuť, ale neničí baktérie.

Obiloviny a luštěniny lze uskladnit a transportovat s mnohem menším rizikem.

Největší příčina onemocnění

Vedle tabáku a alkoholu je maso jednoznačně největší příčinou nemocí a poškození zdraví v průmyslově rozvinutých zemích!

Dietní doporučení vědců

Snižte příjem cholesterolu a nasycených tuků.

Zvyšte množství vlákniny ve stravě. Zvyšte množství komplexních sacharidů. Snižte příjem živočišných tuků. Mějte ve stravě více fytolátek. Mějte ve stravě více antioxidantů. Mějte ve stravě dostatek esenciálních

mastných kyselin. Nekonzumujte příliš mnoho bílkovin.

Tato doporučení lze snadno plnit

Při stravě založené na rostlinných potravinách to není žádný problém - ovoce, zelenina či obiloviny toto přirozeně obnášejí.

Při stravě založené na mase je plnění těchto doporučení naopak velmi obtížné.

Tělesná zdatnost

Při stravě s vysokým obsahem sacharidů, jako je vegetariánská strava, je vytrvalost vyšší.

Strava s vysokým obsahem polynenasycených tuků vs. nasycených tuků ústí ve vyšší obsah difosfoglycerátů (DPG) v červených krvinkách.– To znamená více dostupného kyslíku.

Pohyb a strava

Strava s vysokým obsahem tuku a bílkovin– 0,63 g glykogenu/g svalů– max. doba výkonu 57 min.

Strava s vysokým obsahem sacharidů– 3,53 g glykogenu/g svalů– max. doba výkonu 167 min.

Z pohledu ekonomiky

Za tisíc korun se vám dostane mnohem lepší výživy, pokud je utratíte za rostlinné potraviny, v porovnání s živočišnými produkty!

Kolik získáte vitamínu C za dolar

Citrusové plody a rajčata cca 850 mg

Brambory cca 600 mg Tmavá nebo žlutá zelenina cca 600 mg Další druhy zeleniny, ovoce cca 230

mg

Kolik získáte vit. B-1 za dolar

Brambory cca 4,9 mg Obiloviny cca 4,7 mg Boby, ořechy cca 3,1 mg Citrusové plody, rajčata cca 1,6 mg Další druhy zeleniny, ovocecca 1,5 mg Zelená a žlutá zelenina cca 1,2 mg


Mléko cca 5,6 mg Obiloviny cca 3 mg Vejce cca 2,9 mg Brambory cca 2,3 mg Boby, ořechy cca 2,2 mg Zelená a žlutá zelenina cca 2,1 mg


Boby, ořechy cca 78 mg Brambory cca 65 mg Obiloviny cca 43 mg Maso, ryby cca 23 mg Zelená a žlutá zelenina cca 15 mg Citrusové plody, rajčata cca 12 mg

Kolik získáte vitamínu A za dolar

Zelená a žlutá zelenina cca 170 IU

Tuky, oleje cca 20 IU Citrusové plody, rajčata cca 15 IU Vejce cca 11 IU Další druhy zeleniny, ovoce cca 8 IU Mléko cca 3 IU

Kolik získáte vápníku za dolar

Mléko cca 4 g Zelená a žlutá zelenina cca 1,8 g Obiloviny cca 1,5 g Boby, ořechy cca 1,2 g Brambory cca 0,8 g Další druhy zeleniny, ovoce cca 0,5 g

Kolik získáte bílkovin za dolar

Boby, ořechy cca 255 g Obiloviny cca 165 g Mléko cca 130 g Vejce cca 125 g Brambory cca 120 g Maso, ryby cca 100 g

Kolik získáte železa za dolar

Boby, ořechy cca 62 mg Brambory cca 42 mg Obiloviny cca 38 mg Zelená a žlutá zelenina cca 30 mg Vejce cca 25 mg Maso, ryby cca 12 mg

Na vrchních příčkách žebříčku

Brambory 32 bodů Obiloviny 32 bodů Boby, ořechy 29 bodů Zelená a žlutá zelenina 22 bodů Mléko 18 bodů Citrusové plody, rajčata 14 bodů

Na spodních příčkách žebříčku

Nejlepší 32 bodů Vejce 12 bodů Tuky, oleje 11 bodů Další druhy zeleniny, ovoce 8 bodů Maso, ryby 4 body Cukr 2 body

Nejvýhodnější koupě v Indii

Za stejnou cenu v roce 1993 v Indii bylo možno získat v porovnání čočky a hovězího masa:

Kalorie 3,5x více B-1 12,5x více Bílkoviny 3,5x více B-2 3,6x více Železo 6,5x více B-1 1,2x více Vápník 19x více

Indie

Hovězí maso mnohem horší než čočka Tuk 6,5x více (než) čočka P/S 0,09 3,35 Cholesterol 900 mg 0 mg CHO 0 hodně Vláknina 0 hodně 1 kg hovězího stál 38 rupií, 1 kg čočky 14

rupií. Za cenu kg hovězího můžete koupit 2,7 kg čočky.

Lotyšsko – za stejnou cenu• Kuře/kg Rýže Brambory Zelí

Kalorií 1868 6,5x 6,1x 1,4x Bílk., g 230 12,7x 1,4x 1,2x CHO, g 20 135x 129x 24,9x Ca, mg 130 7,7x 10,3x 265x Fosf., mg 1861 1,7x 4,3x 3,9x Žel., mg 18 1,5x 4,9x 7,3x B-1, mg 0,46 5,2x 32,6x 18,5x B-2, mg 3,78 1,5x 4,4x

Náklady na léčení v důsledku konzumace masa

Náklady na léčení nemocí vzniklých v důsledku konzumace masa v USA za rok 1992 se odhadují mezi 28,6 a 61,4 miliardami dolarů

Cena za bílkoviny a porci (USD)• 10 gramů bílkovin porcí

Boby 0,05 0,03 Brambory 0,15 0,03 Ovesná kaše 0,05 0,02 Chléb 0,08 0,02 Maso 8-22 18-60

Výnosnost zemědělské půdy

– 1 akr

800 tisíc kalorií rostlinné potraviny 200 tisíc kalorií živočišné potraviny 600 tisíc kalorií ztráta energie

Kalorie

Vložím Získám 100 15 mléko 100 7 vejce 100 4 hovězí maso

Bílkoviny

Vložím Získám 100 23 mléko 100 12 vepřové maso 100 10 hovězí maso

Ekonomická výhodnost vládní politiky podporující zdraví

Není potřeba produkovat taková množství mléka a masa.

Snižuje se světová poptávka po obilovinách na pícniny pro zvířata.

Nákup obilovin odčerpává cizí valuty. V USA je polovina úrody obilovin použita

na krmivo pro hospodářská zvířata.

Populační exploze

1 člověk přibývá každou vteřinu 100 tisíc denně 45 milionů ročně Zdvojnásobení světové populace za 40 let 6 miliard lidí v roce 2000 Hospodárné zemědělství je nezbytností

Nároky na vodu

Na vyprodukování kilogramu masa je potřeba 25x více vody než na vyprodukování kilogramu zeleniny.

Kilo masa dodá sice 4x více kalorií než kilo zeleniny, poměr je ovšem stále mnohem výhodnější pro pěstování zeleniny.

Zvířata kontaminují vody

Hovězí dobytek chovaný ve velkochovech znečišťuje vodní zdroje. Krmivo obsahující ryby, krev, kosti a peří společně se salmonelou, campylobacter atd. způsobuje průjmová onemocnění.

Tyto baktérie prosakují do půdy a vody. Asi 45% vody k zavlažování obsahuje

1000/100 ml E.coli, zatímco 15% obsahuje více než 10000/100 ml.

Nevýhody masa

Nemoci Ekonomická stránka

– energetické ztráty Žádná vláknina Žádné uhlohydráty Málo vápníku (ztráty vápníku) Snížení vytrvalosti Hodně tuku

Z jakých potravin bychom měli sestavit svůj jídelníček?

– Nejl. prevence Ov. Zel. Obil. Lušt. Oř. Mlé Vej Mas Rakoviny x x x x KVO x x x x x Osteoporózyx x x x x Obezity x x x x Otravy jídlem x x x x Cukrovky x x x x

– Nejlepší pro… Těl. vytrvalost x x x x Nízké náklady x x x Živ. prostředí x x x x

Závěr

Vegetariánská strava převyšuje stravu založenou na mase prakticky ve všech aspektech.

Jedinou otázkou zůstává: Proč lidé i vlády postupují tak pomalu a nedoporučují vegetariánskou stravu každému?

Documents

Prospěšné účinky vegetariánské stravy