82
PRŮVODCE PODNIKATELE OPERAČNÍM PROGRAMEM PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ

PRŮVODCE PODNIKATELE OPERAČNÍM PROGRAMEM PRŮMYSL … · 2016-09-21 · Regionální mapa intenzity veřejné podpory České republiky na léta 2002–2006, schválená usnesením

  • Upload
    others

  • View
    7

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

PRŮVODCE PODNIKATELEOPERAČNÍM PROGRAMEM

PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republikyPraha, prosinec 2004

Ministerstvo průmyslu a obchoduČeské republiky

Průvodce podnikatele Operačním programem Průmysl a podnikání

motivace • invence • podnikání

Praha • listopad 2004

Publikace je výhradním vlastnictvím Ministerstva průmyslu a obchodua nesmí být použita pro jiné účely bez jeho výslovného souhlasu.

Publikace je přepracovaným vydáním „Průvodce podnikatele programy podpory z Operačního programu Průmysl a podnikání“

vydaného v dubnu 2004.

Redakce: MPO ČR – Odbor strukturálních fondůNa Františku 32, 110 15 Praha 1tel.: 224 061 111

Výroba: MINI MAX FILMS, s. r. o.Vojtěšská 11/240, 110 00 Praha 1tel.: 224 941 359

Redakční uzávěrka: listopad 2004

NEPRODEJNÁ PUBLIKACE

Obsah

KAPITOLA 1 – STRUKTURÁLNÍ FONDY EU VE VZTAHU K ČR 6

1.1 Regionální politika a strukturální fondy EU 61.2 Operační program Průmysl a podnikání v kontextu realizace

strukturální politiky 10

KAPITOLA 2 – PROGRAMY PODPORY 14

2.1 Všeobecné podmínky pro čerpání finančních prostředků z OPPP 142.1.1 PODMÍNKY PRO PŘEDLOŽENÉ PROJEKTY 142.1.2 PODMÍNKY PRO ŽADATELE O DOTACI ČI ÚVĚR 142.1.3 PODMÍNKY DOTACE ČI ÚVĚRU A JEJ ICH MAXIMÁLNÍ VÝŠE 152.1.4 PODMÍNKY PRO MONITOROVÁNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PROJEKTŮ 162.1.5 CO JE NUTNO PŘEDLOŽIT KE KAŽDÉ ŽÁDOSTI O PROJEKT? 22

2.2 Popis programů podpory v OPPP 242.2.1 PROSPERITA 242.2.2 REALITY 262.2.3 ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA 272.2.4 KLASTRY 302.2.5 START 322.2.6 KREDIT 332.2.7 ROZVOJ 342.2.8 MARKETING 342.2.9 INOVACE 362.2.10 ÚSPORY ENERGIE 382.2.11 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 40

KAPITOLA 3 – DOPLŇUJÍCÍ PROGRAMY PRO PODPORU PODNIKÁNÍ

V PŮSOBNOSTI JINÝCH RESORTŮ 42

3.1 Opatření SROP zaměřená na podporu podnikání 423.2 Opatření OP RLZ zaměřená na rozvoj lidských zdrojů

v sektoru průmyslu 423.2.1 PROGRAM ODBORNÉHO RŮSTU PRACOVNÍKŮ – PROFESE 433.2.2 PROGRAM STANDARD ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ 44

KAPITOLA 4 – ZÁKLADNÍ POSTUPY IMPLEMENTACE 45

4.1 Principy implementace OPPP 454.2 Vyhlášení programů 454.3 Podávání žádostí 464.4 Posouzení a hodnocení žádostí 46

4.4.1 HODNOCENÍ ŽÁDOSTI 474.4.2 VÝBĚR PROJEKTŮ 47

4.5 Průběh realizace projektu 484.5.1 PLATBA 484.5.2 KONTROLA 484.5.3 ZPRÁVY Z REALIZACE PROJEKTU 50

KAPITOLA 5 – SHRNUTÍ INFORMACÍ 51

5.1 Co by měl znát žadatel o podporu ze strukturálních fondů 515.2 Nejčastější chyby a nejasnosti při podávání žádostí a vyplňování

formulářů – čeho by se měl vyvarovat žadatel o podporu z OPPP? 535.2.1 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEJASNOSTI PŘI DORUČENÍ ŽÁDOSTI 535.2.2 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEJASNOSTI V OBSAHU 545.2.3 CHYBY PŘI VYPLŇOVÁNÍ FORMULÁŘE ŽÁDOSTI 57

PŘÍLOHY 61

Příloha č. 1 – Složení Monitorovacího výboru pro Operační program Průmysl a podnikání na období 2004–2006 61

Příloha č. 2 – Seznam kontaktních míst 63A – ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPPP 63B – AGENTURA CZECHINVEST A JEJ Í REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ 63C – ČMZRB A REGIONÁLNÍ KONTAKTNÍ MÍSTA 67D – CZECHTRADE 76E – ČESKÁ ENERGETICKÁ AGENTURA 79

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 80

Vážení čtenáři,

do rukou se Vám dostává aktualizovaná publikace „Průvodce podnikateleOperačním programem Průmysl a podnikání“, kterou připravilo Ministerstvo průmyslua obchodu ČR pro žadatele o podporu ze strukturálních fondů.

Její první vydání se setkalo s mimořádným ohlasem. Rozsáhlé možnosti čerpáníevropských peněz z jedenácti programů OPPP přivítala řada podnikatelů. Počet předklá-daných projektů překonává všechna původní očekávání, vlastní projekty po počátečníchnedostatcích výrazně nabírají na kvalitě. Skutečnost, že Ministerstvo průmyslu a obchodujako první ze všech resortů schválilo první dotační programy již v listopadu 2004,ukazuje jasnou připravenost nejenom podnikatelské sféry, ale také kvalitní přípravucelého systému čerpání evropských financí prostřednictvím Operačního programuPrůmysl a podnikání. Ten se během několika měsíců stal jednoznačně stěžejním pro-gramem podpory českých podnikatelů, dříve dominantní národní programy pozbylysvého výsadního postavení a staly se programy pouze doplňkovými. Je zcela zřetelné,že i v nejbližší budoucnosti budou mít strukturální fondy pro podnikatelskou sféruznačnou přitažlivost a tato publikace bude stále aktuální. Usnadňuje orientaci v nabídceprogramů a zároveň napomáhá identifikovat, z kterého programu a za jakých podmínekmůžete čerpat prostředky na financování svých projektů. Jistě také uvítáte skutečnost,že kromě potřebné dokumentace v publikaci naleznete i popis jednotlivých procesů,a to od zpracování žádosti až ke schválení projektu, včetně všech aktivit, které souvisejís jeho průběhem a ukončením.

Strukturální fondy EU jsou cenným nástrojem pro rozvoj podnikatelského prostředí.Věřím, že peníze, které jsou pro nás v Bruselu připraveny, dokážeme společně efektivněvyužít.

Přeji Vám hodně štěstí

Ing. Milan Urbanministr průmyslu a obchodu

KAPITOLA 1 – STRUKTURÁLNÍ FONDY EU VE VZTAHU K ČR

1.1 Regionální politika a strukturální fondy EU

Regionální a strukturální politika zaujímá jedno z dominantních postavení v rámcicelkové hospodářské politiky EU. Tato politika (též nazývaná jako politika hospodář-ské a sociální soudržnosti) vznikla sloučením regionální, sociální a části zemědělsképolitiky. Ke sloučení došlo z důvodu zlepšení koordinace všech zmíněných oblastí.Politika soudržnosti je považována za jednu z nejvýznamnějších, a proto na ni připadávíce než jedna třetina prostředků z celkového rozpočtu unie.

Strukturální politika EU rozvíjí a sleduje činnosti, které vedou k posilování hospo-dářské a sociální soudržnosti v rámci všech zemí EU včetně kandidátských. Úsilí jezaměřeno především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, tzn. že nej-větší podpora směřuje do nejvíce strukturálně postižených regionů, ostrovů a ven-kovských oblastí členských zemí.

Na zasedání Evropské rady v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 došlok zásadnímu rozhodnutí o přijetí 10 kandidátských zemí za členy EU od 1. května2004. To znamená, že po svém přistoupení k EU má Česká republika nárok na čer-pání prostředků určených na financování politiky hospodářské a sociální soudržnosti.Čerpání prostředků je vázáno na splnění přísných podmínek, a to jak na straněadministrativy, tak na straně žadatelů a potenciálních příjemců podpor.

Cíle regionální politiky EU pro období 2000–2006 jsou definovány následovně:

Cíl 1: prosazování rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž roz-voj zaostává

Regiony, na něž se vztahuje Cíl 1, jsou ty regiony, jež odpovídají úrovni II Nomen-klatury územních statistických jednotek (NUTS, úroveň II), jejichž HDP na obyvateleměřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední třiroky je menší než 75 % průměru Společenství. Celkově se tento cíl dotýká 22,2 %populace EU.

Cíl 2: podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí, jež čelí struktu-rálním problémům

Regiony, na něž se vztahuje Cíl 2, jsou ty regiony, které nespadají pod Cíl 1 a čelístrukturálním problémům, jejichž společensko-hospodářská přeměna má být podporo-vána. Patří sem zejména oblasti, jež procházejí sociálně-ekonomickými změnami.

Cíl 3: podpora přizpůsobování a modernizace politiky a systémů vzdělávání,školení a zaměstnanosti

Tento cíl zajistí finanční pomoc vně regionů, na něž se vztahuje Cíl 1, a poskytnereferenční rámec pro všechna opatření pro podporu rozvoje lidských zdrojů na nějakém

6

území členského státu, aniž by tím byly dotčeny specifické charakteristiky každéhoregionu. Patří sem regiony potýkající se s velkými problémy na trhu práce. Cílem jenapomáhat adaptovat a modernizovat systém zaměstnanosti, vzdělávání, odbornéhovýcviku a vzdělávacích programů.

Regiony s nárokem na podporu ze SF a územní statistické jednotkyPro účely strukturální politiky se v Evropské unii používá dělení na územní statis-

tické jednotky, tzv. NUTS (z francouzského Nomenclature des Unités TerritorialesStatistiques). Území České republiky je podle zákona č. 347/1997 Sb. o vytvořenívyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národnírady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, rozděleno na 14 krajů a 77 okresů (okresníúřady byly zrušeny k 31. prosinci 2002) včetně území hlavního města Prahy.

Krajská úroveň odpovídá rozdělení České republiky na statistické územní jednotkyNUTS III. Regiony NUTS II jsou tvořeny jednou až třemi jednotkami NUTS III. Bylyvytvořeny pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociálnísoudržnosti zákonem č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje a jsou ozna-čovány jako regiony soudržnosti. Jednotka NUTS I je tvořena územím celé Českérepubliky. Nárok na podporu ze SF dle Cíle 1 mají všechny regiony NUTS II kromě Prahy,na podporu dle Cíle 2 a 3 hl. m. Praha.

Klasifikace NUTS

7

NUTS I (1) NUTS II (8) region soudržnosti NUTS III (14) kraj

Praha Praha

Střední Čechy Středočeský

SeverozápadÚstecký

Karlovarský

JihozápadPlzeňský

Jihočeský

Česká republika Liberecký

Severovýchod Královéhradecký

Pardubický

JihovýchodVysočina

Jihomoravský

Střední MoravaOlomoucký

Zlínský

Moravskoslezsko Moravskoslezský

Pramen: Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje.

NUTS II – regiony soudržnosti

Míra veřejné podporyPoskytování veřejných podpor v jednotlivých regionech musí být v souladu s Regio-

nální mapou intenzity veřejné podpory, která dle předpisů EK vyplývá z vyhodnocenírelevantních statistických ukazatelů, především HDP na 1 obyvatele a míry nezaměst-nanosti.

Regionální mapa intenzity veřejné podpory České republiky na léta 2002–2006,schválená usnesením vlády č. 1315/2001 a přijatá Evropskou komisí, obsahuje násle-dující maximální přípustné míry intenzity veřejné podpory: Moravskoslezsko 50 %,Střední Čechy 50 %, Severozápad 49 %, Střední Morava 49 %, Severovýchod 48 %,Jihovýchod 48 %, Jihozápad 46 %, Praha 20 %. Stropy veřejné podpory mohou býtzvýšeny v rámci Pokynů EK k vnitrostátní regionální podpoře (Official Journal C 74,10. 3. 1998) až o 15 procentních bodů z přípustných investičních nákladů, v případě,že se jedná o podporu MSP.

Strukturální fondy jako hlavní nástroj regionální politiky EUV současné době jsou k financování projektů v rámci uvedených cílů využívány

čtyři strukturální fondy:

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí k tvorbě nových pracovních

míst, na investice do infrastruktury, do vzdělání a zdraví, rozvoje místního potenciálu,rozvoje malého a středního podnikání (MSP), vědy a výzkumu (VaV), na investicezaměřené na životní prostředí.

8

Severozápad

Střední Čechy

Severovýchod

Jihovýchod

Jihozápad

Moravskoslezsko

Střední Morava

PrahaPraha

Evropský sociální fond (ESF)Prostředky tohoto fondu by měly především napomoci integraci nezaměstnaných

a osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností, rychlejšímu zapojení mladých lidído pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, uplatňování stejnýchpříležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidskýchzdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělávání a kvalifikace.

Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF)Orientační část fondu je zaměřena na podporu zemědělství v horských a podhor-

ských oblastech, napomáhá mladým farmářům, ustavení producentských asociací, opti-malizaci struktury a kvality zemědělské produkce, rozvoji venkovské infrastruktury apod.

Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG)Programy tohoto fondu jsou zaměřeny na restrukturalizaci rybářského odvětví.

Další finanční nástrojeVedle strukturálních fondů existuje od roku 1993 Kohezní fond (Fond soudrž-

nosti), který poskytuje prostředky těm členským zemím, které nedosahují 90 % prů-měrné úrovně HDP na obyvatele EU. Investice se zaměřují na velké projekty v oblastiinfrastruktury a životního prostředí.

Dalším nástrojem je Evropská investiční banka, která poskytuje nebo garantujeúvěry především v oblasti průmyslu, infrastruktury, telekomunikací, ochrany životníhoprostředí, energetiky. Přestože základní kapitál byl poskytnut členskými státy, získáváEIB většinu svých zdrojů na mezinárodních kapitálových trzích za komerční úrokovousazbu.

Iniciativy SpolečenstvíKromě podpor vázaných na iniciativu členských států existují takzvané INICIATIVY

SPOLEČENSTVÍ, které se mění pro každé programovací období. Mezi podporovanéoblasti patří podpora přeshraniční spolupráce směřující k harmonickému a vyváženémuplánování a rozvoji území (program INTERREG), rozvoj venkovských území s domi-nantní zemědělskou prvovýrobou (program LEADER), rozvoj lidských zdrojů a potíráníjakékoli diskriminace na trhu práce (program EQUAL) a podpora hospodářské a spole-čenské obnovy měst a příměstských oblastí v krizi (program URBAN).

Horizontální politiky EU Účast hospodářských subjektů v programech podporovaných ze strukturálních fon-

dů (SF) je podmíněna respektováním a dodržováním horizontálních politik EU, jako jsou:• zajištění udržitelného rozvoje,• dodržování podmínek ochrany životního prostředí,• podpora rozvoje rovných příležitostí mezi muži a ženami,• podpora informační společnosti,• podpora rozvoje lidských zdrojů.

9

1.2 Operační program Průmysl a podnikání v kontextu realizacestrukturální politiky

Základní podmínkou pro získání prostředků ze SF EU je příprava příslušnýchprogramových dokumentů, vyžádaných pro tento účel EK.

Členský stát zpracuje tzv. Národní rozvojový plán (NRP), na jehož základě EKformuluje tzv. Rámec podpory Společenství (RPS), jenž je vlastně smlouvou mezi EK a vlá-dou členského státu. V této smlouvě jsou definovány cíle, kterých má být dosaženo,a finanční spoluúčast EU na jejich zabezpečení.

Na základě schváleného Rámce podpory Společenství předloží členský stát jed-notlivé operační programy pro různé sektory hospodářského života. Po schválenítěchto dokumentů EK může začít realizace konkrétních projektů. Programy podpor,na jejichž základě lze předkládat projekty a čerpat peníze, jsou podrobně rozpra-covány v tzv. Programových dodatcích k jednotlivým operačním programům.

Český NRP má šest základních priorit: Posílení konkurenceschopnosti průmyslua podnikatelských služeb, Rozvoj dopravní infrastruktury, Rozvoj lidských zdrojů,Ochrana a zkvalitňování životního prostředí, Rozvoj venkova a multifunkčního země-dělství a Rozvoj cestovního ruchu, přičemž těžiště NRP leží v první prioritní ose, kteráje rozpracována v Operačním programu Průmysl a podnikání, jenž je v gesci MPO.

Globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu bude dosaženorealizací pěti operačních programů. Sektorově jsou zaměřeny čtyři operační pro-gramy: Průmysl a podnikání (MPO), Infrastruktura (v gesci MŽP), Rozvoj lidských

10

zdrojů (MPSV), Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (MZe). Regionálně jezaměřen Společný regionální operační program (MMR). Priority socioekonomickéhorozvoje, které předpokládají realizaci velkých projektů v oblasti životního prostředía infrastruktury, budou realizovány s podporou Fondu soudržnosti (MMR).

Pro ostatní cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti byly zpracovány Jed-notný programový dokument pro Cíl 2 – Praha (v gesci MMR) a Jednotný programovýdokument pro Cíl 3 – Praha (v gesci MPSV).

Finanční prostředky určené pro celou Českou republiku na aktivity financovanév regionech Cíle 1 jsou mezi jednotlivé operační programy rozděleny následovně:Společný regionální OP 31 %, OP Rozvoj lidských zdrojů 22 %, OP Průmysl a podni-kání 18 %, OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství 12 % a OP Infra-struktura 17 %.Vzhledem k tomu, že Česká republika přistoupila k EU 1. 5. 2004,tj. v polovině běžného programovacího období, veškeré dokumenty předkládané ČRjsou proto zpracovány na období 2004–2006.

Operační program Průmysl a podnikání 2004–2006 Cílem podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání je zachovat

a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinněpřispívat ke zvyšování hospodářskévýkonnosti výrobní základny a pod-pořit potřebné strukturální změnyprůmyslu tak, aby ČR na konci násle-dující programovací periody pře-stala být jako celek méně rozvinutýmregionem EU. Pro zajištění stanove-ných cílů se pomoc soustředí na roz-voj malých a středních podniků, pod-poru inovačních aktivit v průmyslua výrobní, technickou, ekonomickoua organizační restrukturalizaci pod-

niků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží, tak aby bylo dosaženopozitivního synergického efektu v oblasti životního prostředí, rovných příležitostía budování informační společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílůje i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnostivyužití energií.

Operační program Průmysl a podnikání je financován pouze z jednoho fondu,a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Při realizaci cílů podpory je zásadní podmínkou její slučitel-nost s pravidly jednotného trhu EU a zvláštní důraz je kladenna pozitivní dopady v oblasti zaměstnanosti a technologickéhorozvoje.

11

Tabulka priorit a opatření OPPP

12

Indikativní popis

Celkově 50 % prostředků OPPP

Posilování návaznosti vazeb výzkumu a vývoje naprůmysl. Podpora infrastruktury pro průmyslovývýzkum, technologický rozvoj a inovace. Zlepšeníprostředí pro technologicky orientované firmy –„knowledge society“ (společnost založená na zna-lostech). Povzbuzení spolupráce mezi průmyslema vzdělávacími a výzkumnými institucemi. Podporainvestic do infrastruktury v oblasti komunikačnía informační technologie.Rozvoj, výstavba či regenerace průmyslových zón,výstavba a rekonstrukce objektů včetně souvisejícíinfrastruktury, vyhotovení projektové dokumentace.Pořízení či rekonstrukce školících středisek, jejichvybavení školícími pomůckami a programy.Rozvoj speciálních programů a učebních plánů budefinancován z ESF.

Podpora zvyšování úrovně a kapacity poskytovatelůporadenských služeb, aby byl zajištěn přístup podni-katelské komunity ke kvalitnímu poradenství, cožpovede ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP.Podpora metod řízení – quality management. Rozvojklastrů, mentorských/poradenských programů atd.Nehmotná infrastruktura pro podnikání, včetněposkytovatelů služeb. Institucionální struktura.Kooperace v podnikání.Celkově 46 % prostředků OPPP

Pomoc začínajícím podnikatelům a mladým podni-kům s rozvojovým potenciálem. Rozvoj a růst eko-nomicky aktivních a životaschopných podniků,zejména MSP, včetně podpory investic, internacio-nalizace, poradenství, informačních technologií,vazeb na dodavatele. Přístupnost k investičnímukapitálu.Rozvoj lidských zdrojů v podnicích viz 1.3 (budev rámci ESF).Podpora rozvoje technologické základny podniků,inovace, aplikace výsledků výzkumu a vývoje vevýrobě, pořízení licencí, patentů, poradenství,obchod, marketing, optimalizace procesů a zavá-dění informačních technologií.Rozvoj lidských zdrojů v podnicích viz 1.3 (budev rámci ESF).

PrioritaOpatřeníPriorita 1 – Rozvojpodnikatelského prostředíOpatření 1.1 – Infrastruk-tura pro průmyslovývýzkum, vývoj a inovace

Opatření 1.2 – RozvojpodnikatelskéinfrastrukturyOpatření 1.3 – Infrastruk-tura pro rozvoj lidskýchzdrojů v průmyslu

Opatření 1.4 – Rozvojinformačních a poraden-ských služeb

Priorita 2 – Rozvoj konku-renceschopnosti podnikůOpatření 2.1 – Zakládánía rozvoj MSP

Opatření 2.2 – Podporainovací výrobků, technolo-gií a služeb

Předpokládanácílová skupina

Subjektyspolupracujícís terciární sférou,univerzity, výzkumnéinstituce aj.

Obce, rozvojovéspolečnosti, MSP –podporovaný podnikMSP i ostatní podni-katelské subjekty,v případě oborovýchškolících středisekvždy podnik neboskupina podniků,dále např. vzdělávacíinstituce, VŠ, orgánúzemní samosprávyve spojení nejméněs jedním podnikatel-ským subjektemObce, krajea poradenské firmyvčetně soukromé,veřejné neziskovésféry

MSP a začínající malípodnikatelé

MSP, ostatnípodnikatelé

Monitorovací výbor Operačního programu Průmysl a podnikáníCelý proces realizace operačního programu podléhá monitorování, které bude

sledováno Monitorovacím výborem Operačního programu Průmysl a podnikání, usta-veným dle principu partnerství v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 o obec-ných ustanoveních o strukturálních fondech na léta 2004–2006. Pro OPPP byl Moni-torovací výbor zřízen Opatřením ministra průmyslu a obchodu č. 14/2003. StatutMonitorovacího výboru pro OPPP byl vydán jako příloha tohoto opatření. Seznam členůMVOP se nachází v Příloze č. 1. Náplní činnosti MVOP je ověřování účinnosti a kvalityprovádění operačních programů. MVOP je rozhodující institucí v monitorovacímsystému pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti, která se týká využívání struk-turálních fondů. Z tohoto vyplývá, že MVOP odpovídá za monitorování procesunaplňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti. MVOP schvaluje mj. progra-mový dodatek a výroční zprávy o provádění pomoci před jejich zasláním na Evropskoukomisi.

Indikativní popis

Zvyšování efektivnosti využívání energie včetněobnovitelných zdrojů. Úspory energie v průmyslu.Opatření je zaměřeno následovně:1. Snižování energetické náročnosti (zvyšování efek-tivnosti využití energetických zdrojů, snížení ener-getické náročnosti procesů spojených s výrobou, pře-měnou a rozvodem energie, zavádění kombinovanévýroby elektřiny a tepla – kogenerace, snížení ztrátpři zpracovávání primárních zdrojů energie apod.).2. Vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie,snižování energetické náročnosti, využívání obno-vitelných a druhotných zdrojů energie.Celkově 4 % prostředků OPPP

Operační náklady, publicita.

Studie, pilotní projekty, informační systém.

PrioritaOpatřeníOpatření 2.3 – Snižováníenergetické náročnostia využití obnovitelnýchzdrojů

Priorita 3 – TechnickápomocOpatření 3.1 – Řízení programuOpatření 3.2 – Ostatnítechnická pomoc

Předpokládanácílová skupinaMSP

MPO

KAPITOLA 2 – PROGRAMY PODPORY

2.1 Všeobecné podmínky pro čerpání finančních prostředků z OPPP

2.1.1 PODMÍNKY PRO PŘEDLOŽENÉ PROJEKTY

Každý předložený projekt musí splňovat následující kritéria:

2.1.1.1 Dotace a úvěry lze čerpat pro projekty, jejichž místem realizace je celá ČRkromě regionu Praha. Rozhodující je místo realizace projektu, nikoli sídlo – místopodnikání – žadatele o dotaci či úvěr (s výjimkou programu Marketing, kdeje místo realizace totožné se sídlem firmy, a proto v programu Marketingnemohou žádat firmy se sídlem v Praze).

2.1.1.2 Ve všech projektech musí být jednoznačně vyjasněny majetkoprávní vztahysouvisející s projektem, a to tak, aby byla zajištěna jeho realizace v rozsahupředloženého záměru.

2.1.1.3 Dotace a úvěry z OPPP nejsou určeny pro projekty, jejichž záměr spadá dooblastí zemědělské prvovýroby, rybolovu, cestovního ruchu a dále do oblastitzv. citlivých odvětví vymezených pravidly EU pro státní pomoc.

2.1.1.4 Žadatel je povinen předložit oprávnění k podnikání na území ČR podlezvláštního zákona odpovídající zaměření projektu, pro který má být podporaposkytnuta. Na jeho základě se pak bude posuzovat, zda projekt spadá dooblasti tzv. citlivých odvětví, a tudíž nemá nárok na dotaci či úvěr.

2.1.1.5 Konkrétní projekt může být podán pouze v rámci jednoho příslušného programu.

2.1.1.6 Subjekt může podat libovolný počet projektů do různých opatření i v rámcijednoho opatření. Každý jednotlivý náklad lze však spolufinancovat jen jednou.

2.1.1.7 Každý projekt musí splnit tzv. kritéria přijatelnosti, ta jsou přesně vymezenav příslušném textu programu. Kontrola, zda-li projekt splňuje tato kritéria,se provádí v regionálních kancelářích CI (viz Příloha č. 2B) již při příjmužádosti. V případě úvěrů z programů Kredit a Start kontrolu kritérií přijatelnostiprojektu provádí ČMZRB (viz Příloha č. 2C).

2.1.1.8 Musí splňovat podmínku šetrnosti k životnímu prostředí.

2.1.2 PODMÍNKY PRO ŽADATELE O DOTACI ČI ÚVĚR

Každý příjemce musí splňovat následující kritéria:

2.1.2.1 Musí mít sídlo na území ČR (právnické osoby), nebo být občanem ČR s trvalýmpobytem na území České republiky (fyzické osoby).

2.1.2.2 Musí být zaregistrován v ČR, tzn. musí být zapsán v obchodním rejstříku,evidován živnostenským úřadem nebo jinou právnickou osobou, podniká-li

14

na základě jiného než živnostenského oprávnění nebo vykonává jinou výdě-lečnou činnost na základě zvláštního zákona.

2.1.2.3 Musí být registrován jako plátce daně z příjmu na příslušném finančním úřaděpodle § 33 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků v platnémznění. A to po dobu nejméně dvou účetních období, není-li stanoveno jinak(např. programy Start a Kredit).

2.1.2.4 Je povinen předložit oprávnění k podnikání na území ČR podle zvláštníhozákona odpovídající zaměření projektu, pro který má být podpora poskytnuta.Na jeho základě se pak bude posuzovat, zda projekt spadá do oblasti tzv. citli-vých odvětví, a tudíž nemá nárok na dotaci či úvěr.

2.1.2.5 Musí mít vypořádány všechny závazky, tzv. bezdlužnost vůči finančnímu úřa-du, České správě sociálního zabezpečení, Celní správě, zdravotním pojišťov-nám, Pozemkovému fondu, Fondu národního majetku a Státnímu fonduživotního prostředí. Posečkání s úhradou závazků nebo dohoda o úhradězávazků se považují za vypořádané závazky (tzn. splátkový kalendář).

2.1.2.6 Na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz nebo mu nebylo povoleno vyrov-nání nebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatekmajetku, není v úpadku nebo v likvidaci dle zákona č. 328/1991 Sb.o konkurzu a vyrovnání v platném znění.

2.1.2.7 Nebyl mu uložen zákaz činnosti.2.1.2.8 Každý žadatel musí projít hodnocením finančního zdraví (s výjimkou pro-

gramů Start a Kredit a úvěrů v programu Inovace, které jsou hodnoceny nazákladě interních metodických pokynů ČMZRB). Kritéria pro toto hodnoceníjsou zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu,implementační agentury CzechInvest a ČMZRB.

2.1.3 PODMÍNKY DOTACE ČI ÚVĚRU A JEJICH MAXIMÁLNÍ VÝŠE

Výše dotace či úvěru vychází z Amsterdamské smlouvy čl. 87, Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 čl. 29 odst. 4 b), usnesení vlády č. 1315/2001 a liší se v souvislosti s tím,kdo o dotaci či úvěr žádá, zda-li se jedná o subjekt ze soukromého nebo z veřejného sek-toru. Dotace bude vždy vyplácena zpětně po předložení uhrazených faktur, které jsouuznatelnými náklady na projekt. Za uznatelné náklady jsou považovány náklady vznikléode dne přijetí žádosti. Náklady vzniklé před tímto datem nejsou uznatelné. Výjimku tvořípouze náklady na energetický audit v rámci programů podpory Opatření 2.3. Za datumvzniku nákladů se považuje datum zahájení prací (např. u stavebních prací první záznamve stavebním deníku, u dodávek datum na předávacím protokolu). Další podmínkouuznatelnosti nákladů je, že tyto náklady nesmí být zaplaceny před datem přijetí žádosti.Laicky řečeno, v případě dotace si uživatel bude muset celý projekt financovat sám a ažpo jeho realizaci, splní-li všechny podmínky, dostane zpětně vyplacenou předem dohod-nutou finanční částku (dotaci). U větších projektů je možná etapizace projektu. V případěčerpání úvěru postupuje žadatel dle předpisů a metodických pokynů ČMZRB.

15

Maximální míra dotace či úvěru v rámci OPPP se liší v závislosti na programu a typupříjemce podpory. V případě, že se jedná o veřejnou podporu (většina projektů podni-katelských subjektů), činí nejvyšší míra podpory 46 %. U projektů, na které se nevztahujípravidla veřejné podpory (především projekty v rámci Priority 1, pokud je příjemcempodpory obec, svazek obcí nebo kraj, případně subjekty veřejného nebo neziskovéhosektoru), může dosahovat výše podpory až 75 %. V programu Reality může ve speciál-ních případech podpora dosahovat až 100 %.

2.1.4 PODMÍNKY PRO MONITOROVÁNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PROJEKTŮ

Žadatel se zavazuje poskytovat pravdivé údaje, které bude v pravidelných intervalechpředkládat poskytovateli nebo příslušné výkonné agentuře pro hodnocení přínosu pro-jektu, a to průběžně od jeho počátku v období nejméně tří let po skončení projektu.

Definice malého a středního podnikuPro většinu programů v rámci OPPP musí žádající subjekt naplňovat kritéria malého

a středního podnikatele. Tato kritéria vycházejí z Nařízení Komise (ES) č. 364/2004(příloha 1), kterým se mění Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 a zákona č. 47/2002 Sb.o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů.

Nová definice MSP je platná od 1. 1. 2005, proto je zde uvedena v plném znění.

Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií

(Návrh novely zákona č. 47/2002 Sb.)

Článek 1Drobný, malý a střední podnikatel

1. Za drobného, malého a středního podnikatele1 se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil.

EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahujícíkorunový ekvivalent 50 mil. EUR.

2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní

období nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.

16

1 Ve smyslu § 2 odst. (2) písm. a), b) a c) obchodního zákoníku.

17

3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců,b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní

období nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

4. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedenév odstavci 2, resp. 3, vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období,ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé účetní období.

Článek 2Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců

a finančních částek

1. „Samostatným“ je každý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský ve smyslu odstavce 2 nebo jako spojený ve smyslu odstavce 3.

2. „Partnerskými“ jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně,nebo společně s jedním nebo více spojenými podnikateli ve smyslu odstavce 3 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele.

Podnikatel se však může považovat za samostatného, a tudíž nemajícího žádnépartnery, i když tento 25% práh dosáhnou nebo přesáhnou následující investoři, zapředpokladu, že tito investoři nejsou spojeni ve smyslu odstavce 3, a to buď jednotlivě,nebo společně u dotyčného podnikatele:a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo

skupiny jednotlivců provozující běžně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu,které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků („obchodní andělé“),za předpokladu, že celková investice těchto „obchodních andělů“ v tomtéž podnikuje menší než 1 250 000 EUR,

b) vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra (subjekty, jejichž předmětem činnostije výzkum a jsou nezisková),

c) institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje,d) samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 milionů EUR

a s méně než 5 000 obyvateli.

3. „Spojení“ jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů:a) podnikatel má většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v jiném

podnikateli,b) podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího

nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele,c) podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle

smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelskélistině nebo zakladatelské smlouvě,

d) podnikatel, který je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontrolujepodle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatelevětšinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v uvedeném podnikateli.

Předpokládá se, že žádný dominantní vliv neexistuje, nejsou-li investoři uvedení vedruhém pododstavci odstavce 2 sami zapojení přímo nebo nepřímo do řízení dotyč-ného podnikatele, aniž jsou dotčena jejich práva jakožto akcionářů.

Podnikatelé, kteří mají některý ze vztahů uvedených pod písm. a) až d) prostřed-nictvím jednoho nebo více jiných podnikatelů nebo prostřednictvím některéhoz investorů uvedených v odstavci 2, se rovněž považují za spojené.

Podnikatelé, kteří mají jeden nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzickéosoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, se také považují za spojené,provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném relevantním trhu nebona sousedních trzích.

Sousední trh je považován za trh pro výrobek nebo službu, situovaný přímo nadnebo pod relevantním trhem.

4. S výjimkou případů stanovených v druhém pododstavci odstavce 2 nelze podnikatelepovažovat za malého a středního podnikatele, jestliže 25 nebo více % kapitálu

18

nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje, společně nebo individuálně,jeden nebo více orgánů státní správy nebo kraj anebo obec.

5. Podnikatelé mohou učinit prohlášení o statusu samostatného podnikatele, partneranebo spojeného podnikatele, včetně údajů ohledně omezení stanovených v článku 2.Prohlášení lze učinit, i když je kapitál rozložen takovým způsobem, že není možnépřesně určit, kdo jej vlastní, v kterémžto případě podnikatel může v dobré vířeprohlásit, že může předpokládat, že není vlastněn z 25 nebo více % jedním podni-katelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou.

Článek 3Údaje používané pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin

a referenčního období

1. Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin,jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému účetnímu období a vypočítanéročně. Berou se v úvahu ode dne schválení účetní uzávěrky nebo podání daňovéhopřiznání. Výše obratu se stanoví bez daně z přidané hodnoty (DPH) a dalšíchnepřímých daní.

2. Pokud v den schválení účetní uzávěrky nebo podání daňového přiznání podnikatelzjistí, že za daný rok přesáhl nebo klesl pod stanovené počty zaměstnanců nebofinanční omezení uvedená v článku 1, nevyplývá z toho ztráta nebo nabytí statusustředního, malého nebo drobného podnikatele, nejsou-li tato omezení překročenanebo naplněna ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích.

3. Pokud ve dvou po sobě jdoucích uzavřených účetních/zdaňovacích obdobích jsoustanovené limity v jednom období splněny a v jednom překročeny, jsou rozhodujícípro určení toho, zda podnikatel je, nebo není malým a středním podnikatelem,údaje za třetí uzavřené účetní/zdaňovací období předcházející roku podání žádostio podporu.

4. V případě podnikatele s dvěma a méně uzavřenými účetními/zdaňovacími obdo-bími jsou rozhodující pro stanovení toho, zda podnikatel splňuje podmínky definicemalého, středního podnikatele, údaje za poslední uzavřené účetní/zdaňovacíobdobí.

Článek 4Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek, tj. počtu osob,které byly zaměstnávány na plný úvazek dotyčným podnikatelem během celéhoposuzovaného referenčního roku. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce těch,

19

kteří pracovali na částečný úvazek, bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónníchpracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek.

Zaměstnanci se skládají z:a) zaměstnanců,b) osob, které pracují pro podnikatele, jsou mu podřízeny a které jsou považovány

za zaměstnance,c) vlastníků – vedoucích zaměstnanců,d) partnerů zapojených do běžných činností v podniku, kteří těží z finančních výhod

z podniku.

Učni nebo studenti pracující v odborném výcviku se smlouvou o učebním poměrunebo o odborném výcviku se nepovažují za zaměstnance. Doba trvání mateřskýchnebo rodičovských dovolených se nepočítá.

Článek 5Stanovování údajů o podniku

1. V případě samostatného podnikatele se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanovujívýhradně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele.

2. V případě podnikatelů, které nelze považovat za samostatné, se k údajům zadotyčný podnik přičtou:a) údaje o každém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podni-

katele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem. Přičítaná veličina je úměrnáprocentuálnímu podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, kterýje vyšší). V případě vzájemného vlastnictví podnikatelů ve formě držby akciídvou nebo více společností se uplatňuje vyšší procento. K údajům o partnerovipodniku se před provedením poměrného přepočtu v plné výši přičtou údajeo všech podnikatelích, s nimiž je spojen;

b) údaje o každém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo spojen s dotyčnýmpodnikatelem, a to v plné výši. K údajům za spojeného podnikatele se poměrněpřičítají údaje o každém jeho partnerovi.

3. Pokud podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, údaje zahrnuté dokonsolidace se plně či poměrně vylučují v závislosti na postavení podnikatele,kterého se konsolidace týká.

Článek 6Korunový ekvivalent

Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kurzemvyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a CZK k 31. 12. roku

21

předcházejícího roku podání žádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní denpředcházející tomuto datu, pokud 31. 12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek.

Článek 7Ostatní ustanovení

1. Zdrojem informace o počtu zaměstnanců jsou údaje o počtu zaměstnanců předá-vané České správě sociálního zabezpečení.

2. Čistým obratem/příjmem se rozumí částka získaná z prodeje výrobků a poskytováníslužeb po odečtení prodejních slev a daně z přidané hodnoty a dalších daní, kterése přímo vážou k obratu.

3. Zdrojem informace pro ověření údajů o výši čistého obratu je pro subjekty vedoucíúčetnictví výkaz zisku a ztráty podnikatelského subjektu. Zdrojem informací pro ově-ření údajů o výši příjmů jsou pro subjekty vedoucí daňovou evidenci údaje o příjmecha výdajích v daňové evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmůve znění pozdějších předpisů.

4. Zdrojem informace pro ověření údajů o výši aktiv je pro subjekty vedoucí účetnictvírozvaha podnikatelského subjektu. V případě subjektů vedoucích daňovou evi-denci se jedná o majetek zjištěný z údajů v daňové evidenci podle § 7b zákonač. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.

5. Zdrojem informací o vztazích mezi partnerskými a spojenými podniky jsou např.smlouvy uzavřené s daným podnikem, ustanovení v memorandech nebo stanovách.

6. Zaokrouhlení se provádí podle matematických pravidel.

2.1.5 CO JE NUTNO PŘEDLOŽIT KE KAŽDÉ ŽÁDOSTI O PROJEKT?

Ke každé žádosti je nutno předložit potřebné dokumenty (přílohy), aby bylo proká-záno splnění podmínek a požadavků stanovených každým programem (plné zněníprogramů podpory z OPPP naleznete na www.mpo.cz).

Obecné přílohy:• Projekt – podnikatelský plán.• Plán financování projektu. • Písemný doklad prokazující zajištění zdrojů na spolufinancování projektu.• Živnostenský list, koncesní listina, výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce

nebo jiné oprávnění k podnikání. Viz podmínky 2.1.2.1, 2.1.2.2, 2.1.2.4.• Doklady o majetkoprávních vztazích k místu podnikání/sídlu žadatele (nájemní

22

23

smlouva, výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva s potvrzením o vkladu dokatastru nemovitostí). Viz podmínky 2.1.1.1.

• Vyjádření stavebního úřadu – stavební povolení nebo ohlášení stavby, smlouvao dílo, rozpočet stavby, pokud jsou součástí projektu. Viz podmínky 2.1.1.1.

• Údaje o ekonomických vazbách žadatele. Viz MSP.• Přiznání k dani z příjmů (potvrzená finančním úřadem) za období posledních

dvou let existence žadatele, není-li uvedeno jinak. Viz podmínky 2.1.2.3.• Další specifické přílohy jednotlivých programů, které jsou uvedeny u každého

programu.

Žadatel předloží zejména tyto typy příloh:Čestné prohlášení žadatele:

• o vypořádání, popř. splnění závazků vůči finančnímu úřadu, zdravotním pojiš-ťovnám, ČSSZ, Celní správě, Pozemkovému fondu, FNM a státním fondům.(Doklad nesmí být ke dni registrace žádosti o udělení podpory starší dvou měsíců.Posečkání s úhradou závazků nebo dohoda o úhradě závazků se považují zavypořádané závazky.) Potvrzení finančního úřadu (u žádosti o vyplacení dotacenebo žádosti o zvýhodněný úvěr);

• že na žadatele o podporu nebyl prohlášen konkurz nebo žadateli o podporunebylo povoleno vyrovnání anebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkurzupro nedostatek majetku, dále že na majetek žadatele není veden výkon rozhod-nutí, viz podmínky 2.1.2.6;

• že již dříve nedostal či nežádá na podaný projekt jinou veřejnou podporu (není-liuvedeno jinak).

V případě, že žadatelem je obec, svazek obcí či kraj, musí být k žádosti přiloženpřehled hospodaření s rozpočtovými zdroji za dva kalendářní roky předcházející roku,v němž je podávána žádost o udělení podpory, a rozpočtový výhled na kalendářnírok, v němž je podávána žádost o udělení podpory, a na další dva kalendářní roky.

2.2 Popis programů podpory v rámci OPPP

V rámci OPPP je možno čerpat podpory z 11 programů. Stručný přehled uvádínásledující tabulka:

Žádat o podporu mohou subjekty, které splňují podmínky stanovené jednotlivýmiprogramy. Splní-li projekt i žadatel veškerá kritéria přijatelnosti, žádost nemá formálnínedostatky a jsou dodány požadované přílohy, bude projekt, jedná-li se o žádosto dotaci (či kombinaci dotace a úvěru), postoupen k hodnocení hodnotitelskou komisí.V případě žádosti o úvěr podléhá schválení ČMZRB.

2.2.1 PROSPERITA

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen jak pro podnikatele-právnické osoby, kteří prokážou spolupráci

s institucí terciárního vzdělávání, výzkumným ústavem apod., tak pro oblast veřejnéhosektoru, kde se může jednat o obec, svazek obcí, kraj, instituce terciárního vzdělávání,výzkumné ústavy.

PopisCílem tohoto programu je podpora infrastruktury průmyslového vývoje, zejména

vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií.

24

Opatření Programy Forma podpory

1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, 1. Prosperita Dotacevývoj a inovace

1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury 2. Reality Dotace1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 3. Školící střediska Dotace

v průmyslu1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb 4. Klastry Dotace2.1 Zakládání a rozvoj MSP 5. Start Úvěr

6. Kredit Úvěr7. Rozvoj Pozastaven ke

dni 14. 9. 20048. Marketing Dotace

2.2 Podpora inovací výrobků, technologií 9. Inovace Dotacea služeb Úvěr

Kombinaceúvěru a dotace

2.3 Snižování energetické náročnosti 10. Úspory energie Dotacea obnovitelné zdroje 11. Obnovitelné zdroje Dotace

energie

Podpora bude poskytována na zařízení a rozvoj těchto zařízení, zajištění jejich činnostia poskytování cenově zvýhodněných služeb, pronájmu pro malé a střední inovativnípodnikatele.

Typové projekty• Žadatel postaví či zrenovuje objekt za účelem zřízení podnikatelského inkubátoru,

vědeckotechnického parku, který se bude dále pronajímat se zvýhodněnýmpronájmem pro inovační firmy.

• Podpora činností typu:- vyhledávání a hodnocení projektů firem žádajících o zařazení do inkubátoru,- ochrany duševního vlastnictví, např. náklady spojené s patentováním i na

mezinárodní úrovni,- vyhledávání partnerů pro spolupráci, např. pořádání konferencí.

• Nákup nezbytného zařízení a vybavení, zejména informačními technologiemi,apod.

• Nákup pozemků a s tím spojených příprav území potřebných pro realizaci projektu, maximálně do výše 10 % uznatelných nákladů.

• Vybudování technické a dopravní infrastruktury.

Specifická kritéria přijatelnosti• Doba fungování projektu musí být minimálně pět let od doby splnění podmínek

pro poskytnutí podpory.• Projekt musí být šetrný k životnímu prostředí.• U projektů vědeckotechnických parků, inkubátorů a center pro transfer tech-

nologií musí žadatel prokázat vazbu na odpovídající vzdělávací, výzkumnéa vývojové kapacity.

Výše podporyMinimální výše dotace je 3 mil. Kč, maximálně 150 mil. Kč pro projekty obsahující

stavební práce.Minimální výše dotace je 500 000 Kč, maximálně 30 mil. Kč pro projekty neobsa-

hující stavební práce. Podpora je poskytována až do výše 75 % uznatelných nákladů.

Specifické přílohy k žádosti• Podnikatelský záměr.• Studie proveditelnosti.• Vyjádření VŠ (spolupráce bude prokázána formou smlouvy o spolupráci, popř.

vyjádřením podpory projektu a další spolupráce podepsaným statutárnímzástupcem daného subjektu).

• V případě stavební investiční akce – územní rozhodnutí.

25

2.2.2 REALITY

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenPro obce, svazky obcí, kraje, rozvojové společnosti (společnosti, které postaví nebo

zrekonstruují nájemní objekt a budou ho pronajímat) a podporované podniky, tytojediné musí být MSP.

PopisCílem programu je podporovat moderní výrobní provozy prostřednictvím výstavby

potřebné infrastruktury nebo regenerace brownfields, ve velmi omezeném případěi tzv. greenfields – stavby na „zelené louce“.

Typové projekty• Podnikatel (rozvojová společnost) či obec postaví či zregeneruje budovu či území

za účelem jejich následného pronajímání výrobním podnikům. Zde mohourozvojové společnosti uplatnit i náklady spojené s nevyužitím ploch určenýchk pronájmu.

• Podnikatel (podporovaný podnik) zlepší infrastrukturu svého vlastního závodu,např. úpravy území, oplocení, přístupové komunikace.

• Podnikatel (podporovaný podnik) zrekonstruuje budovy potřebné k výrobě(lze použít i na technické zařízení budov).

• Napojení výrobních závodů na infrastrukturu (silnice, oplocení, napojení na kana-lizaci, železnici, vodovod, elektrické vedení atd.).

• Zpracování projektové dokumentace akce.• Odstranění ekologických zátěží či nevyužitých staveb.

Specifická kritéria přijatelnosti• Území dotčené realizací projektu musí být dle platné územně plánovací doku-

mentace určeno pro průmyslovou výrobu, obchod nebo služby.• Minimální velikost území dotčeného realizací projektu musí být 2 ha.• Minimální velikost ploch pro podnikání musí být v případě projektů výstavby

či rekonstrukce objektu 250 m2.

Výše podpory• V případě obce, svazku obcí či kraje je maximální výše podpory:

- v případě projektu určeného k převodu či k pronájmu bude podpora ve výši nákladové mezery2,

2 Nákladová mezera představuje uznatelné náklady na realizaci projektu snížené o zhodnocení nemovi-tosti, ke kterému dojde v důsledku realizace tohoto projektu.

26

- ve výši 75 % uznatelných nákladů pro projekty, které nebudou dále určeny propřevod či pro pronájem.

• V případě rozvojové společnosti:- v případě projektu určeného pro převod či pro pronájem bude podpora ve výši

nákladové mezery,- a současně dotace na neobsazené plochy v nájemním objektu po dobu tří let

po dokončení projektu v maximální výši 80 % tržního pronájmu.• V případě podporovaného podniku (malý nebo střední podnik):

- v případě projektu určeného pro převod či pro pronájem bude podpora ve výši nákladové mezery, maximálně do výše 10 mil. Kč,

- ve výši 46 % uznatelných nákladů pro projekty, které nebudou dále určenypro převod či pro pronájem.

• U projektů s cílem odstranit nevyužitelné stavby a ekologické zátěže může výšepodpory činit až 100 % u všech typů žadatelů. Od uznatelných nákladů je aletřeba odečíst sumu představující zvýšení hodnoty pozemku.

Specifické přílohy k žádosti• Podnikatelský záměr.• Studie proveditelnosti.• Účetní závěrky.• Daňové přiznání.• Prokázání spolufinancování projektu.• Výpis z obchodního rejstříku.

2.2.3 ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro podnikatelské subjekty působící v ekonomických oblastech dle

OKEČ – zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie, sta-vebnictví, skladování (logistika), činnosti v oblasti výpočetní techniky, inženýrské činnostia související technické poradenství, technické zkoušky a analýzy. Podnikatelský subjekt semůže účastnit programu samostatně nebo jako součást právnické osoby, kterou vytvoříspojením s dalšími podnikatelskými nebo nepodnikatelskými subjekty (územní samospráva,instituce podnikatelské samosprávy nebo vzdělávací instituce) za účelem realizace projektu.

PopisCílem tohoto programu je zlepšit v jednotlivých regionech podmínky pro rozvoj lid-

ských zdrojů zajištěním infrastruktury potřebné pro školení a vzdělávání pracovníků na růz-ných úrovních řízení podniku, která napomůže k osvojení nových, klíčových dovedností.

27

Typové projekty• Úplatné nabytí, výstavba či rekonstrukce školícího zařízení.

Pod uznatelné náklady lze zahrnout:- kupní cenu nemovitosti, projektovou přípravu a přípravu území,- výstavbu či rekonstrukci objektu,- technická zařízení a zařizovací předměty,- vybudování veškeré technické a dopravní infrastruktury související s realizací

školícího zařízení.• Nákup školících pomůcek a programů sloužících k odbornému vzdělávání.

Specifická kritéria přijatelnosti• V případě výstavby nového oborového zařízení sloužícího více podnikatelským

subjektům je podmínkou neexistence či nedostatečná kapacita obdobnéhozařízení v daném regionu.

• Zachování účelu tohoto zařízení po dobu minimálně pěti let od vydání rozhodnutí.• Zpracování podnikatelského zámě-

ru v předepsané struktuře v případěžádosti o dotaci nižší nebo se rov-nající 2,5 mil. Kč. V případě žádostio dotaci vyšší než 2,5 mil. Kč před-loží žadatel pouze studii provedi-telnosti v předepsané struktuře.

Výše podporyMinimální výše dotace na jeden

kompletní projekt je 500 tis. Kč, maxi-málně 30 mil. Kč, avšak jednotlivé výšepodpor se liší. V případě úplatného nabytí nemovitosti, výstavby nebo rekonstrukceoborového školícího zařízení pro více podnikatelských subjektů bude minimální výšepodpory činit 400 tis. Kč, maximální pak 20 mil. Kč. V případě úplatného nabytínemovitosti, rekonstrukce nebo výstavby školícího zařízení podnikového charakterubude minimální hranicí podpory 250 tis. Kč, maximální výší pak 10 mil. Kč. Pro školícípomůcky a školící programy bylo rozpětí podpory stanoveno od 100 tis. Kč do 6 mil. Kč.

Podpora je poskytována do výše 46 % uznatelných nákladů.

Specifické přílohy k žádosti• V případě školících zařízení sloužících více podnikatel-

ským subjektům žadatel předloží analýzu potřeby regio-nálního školícího zařízení ve vztahu k regionu a jehovzdělávacím potřebám (nakolik vzdělávací zařízenípokryje skutečné potřeby daného regionu, při jakékapacitě školícího zařízení a při jaké nabídce vzdělávání).

28

• V případě založení a výstavby nového oborového školícího zařízení sloužícíhovíce podnikatelským subjektům žadatel doloží potvrzení o neexistenci či nedo-statečné kapacitě obdobného zařízení v daném regionu – kraji, aby nedošlok duplicitě (žadateli o podporu potvrdí příslušný krajský úřad).

• Při podání žádosti o podporu na projekty výstavby školícího střediska žadatelpředloží potvrzení obce/města, že daný podnikatelský záměr žadatele je v souladus územním plánem dané obce/města. V případě, že obec/město nemá k dispoziciúzemní plán, předloží žadatel vyjádření obce/města, že proti danému záměružadatele nemá výhrady.

• Podnikatelský subjekt, příspěvkové a neziskové organizace předkládají účetnízávěrky za dvě předcházející uzavřená účetní období (rozvahu, výkaz ziskua ztráty, v případě příspěvkových organizací přílohu) v písemné podobě; dálepak v elektronické a listinné podobě příslušný finanční formulář, který jedostupný na webové stránce MPO (plánovaný výhled na další období vyplňujtedle doby trvání projektu, minimálně však výhled do konce roku 2004 a dálevýhled na jeden rok).

• Obec/kraj předkládá v listinné a elektronické podobě vybrané údaje z výkazůúčetní závěrky (rozpočtu, výkazu zisku a ztráty a rozvahy v členění: poslední dvěuzavřená období a výhled na dobu trvání projektu, minimálně dva roky – příslušnýfinanční formulář, který je dostupný na webové stránce MPO – www.mpo.cz).

• Vyžaduje-li to charakter projektu, dále:- v případě, že je předmětem podpory nákup nemovitosti (včetně pozemku), žada-tel předloží smlouvu o smlouvě budoucí ke koupi nemovitosti (včetně pozemku);

- ve vztahu k nemovitostem, ve kterých bude projekt realizován, musí žadatel předložit výpis z katastru nemovitostí (ne starší než tři měsíce) a snímek z katastrální mapy;

29

- v případě, že je předkládaný projekt realizován v pronajaté nemovitosti/prostorách, žadatel předloží nájemní smlouvu na dobu určitou, a to minimálně na dobu, po kterou je příjemce podpory vázán podmínkou zachovat účel vzdělávacího zařízení. Smlouva musí obsahovat i ustanovení, že v případě změny majitele nemovitosti přecházejí práva a povinnosti z ní vyplývající na nového majitele;

- certifikáty dokladující odbornou způsobilost žadatele.

2.2.4 KLASTRY

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro kraje, instituce terciárního vzdělávání a výzkumné organizace

a dále pro právnické osoby nebo sdružení osob založená za účelem provozování klastru.

PopisCílem tohoto programu je podpořit ekonomický růst a konkurenceschopnost

ekonomiky prostřednictvím rozvoje odvětvových seskupení – klastrů. Budou podpo-rovány dva typy projektů: vyhledávání firem vhodných pro klastry a zakládání a rozvojklastrů.

30

Typové projekty• Podnikatelé podnikající v určitém oboru na území určitého regionu, finalisté i jejich

subdodavatelé, univerzita vytvoří právnickou osobu, která bude připravovatvhodné prostředí pro spolupráci firem, koordinovat společný výzkum, vývoj,výrobu a odbyt. Tato právnická osoba dostane dotaci např. na pronájem a vyba-vení kancelářských prostor, mzdové náklady na manažera a další zaměstnanceklastru, poradenské služby, náklady na průzkum trhu, konkurence a inovacív rámci jednotlivých klastrů.

Specifická kritéria přijatelnostiProjekt vyhledávání firem vhodných pro klastry:• Minimálně 10 firem a instituce terciárního vzdělávání, případně výzkumné orga-

nizace nebo kraje musí vyjádřit zájem o vyhledávání firem vhodných pro klastr.• Musí být provedena předběžná analýza ekonomiky daného regionu.

Projekt zakládání a rozvoje klastrů:• Majoritní část členů (min. 60 %) klastru tvoří MSP a instituce terciárního vzdělá-

vání nebo výzkumné organizace.• Klastr musí obsahovat min. 15 samostatných organizací, přičemž minimálně

75 % členů klastru musí mít sídlona území ČR.

• Členem klastru musí být insti-tuce terciárního vzdělávánínebo výzkumná organizace.

• Podporovány budou projektyzaměřené na rozvoj odvětvízpracovatelského průmyslu,stavebnictví, činností v oblastivýpočetní techniky a vývojea výzkumu.

Výše podporyMinimální výše dotace je 200 000 Kč, maximální 1 mil. Kč pro projekty vyhledávání

firem vhodných pro klastry.Minimální výše dotace je 3 mil. Kč, maximální 45 mil. Kč pro projekty zakládání

a rozvoje klastrů.Podpora pro vyhledávání klastrů činí až 75 %, pro rozvoj klastrů 50 % uznatelných

nákladů.

Specifické přílohy k žádostiProjekt vyhledávání firem vhodných pro klastry:• Studie proveditelnosti v předepsané struktuře.

31

• Dohoda vyjadřující zájem minimálně 10 firem a instituce terciárního vzdělávání,případně výzkumné organizace nebo kraje o zpracování studie.

• Příloha vyjadřující strukturu nákladů vztahujících se k realizaci daného typuprojektu.

• Další povinné přílohy vymezené v programu.

Projekt zakládání a rozvoje klastrů:• Doklad o založení klastru, prokazující jeho právní subjektivitu.• Dohoda společností a organizací, které se rozhodly společně založit seskupení –

klastr – s cílem zvýšit konkurenceschopnost a ekonomický efekt členů klastru,vymezující jejich práva a povinnosti.

• Stanovy klastru nebo zakladatelská listina, zakladatelská, resp.společenská smlouva.• Studie proveditelnosti obsahující organizační, odborné a finanční zabezpečení

a úspěšnou realizaci projektu.• Výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list či jiné oprávnění k podnikání členů

klastru.• Další povinné přílohy vymezené v programu.

2.2.5 START

Forma podporyZvýhodněný úvěr.

Pro koho je program určenProgram je určen pouze pro malé začínající podniky (není určeno pro akciové spol.)

a pro podnikatele-fyzické osoby. Všichni žadatelé musí být zaregistrováni v roce podánížádosti či v roce předchozím jako plátci daně z příjmu.

PopisProgram má obecně za cíl umožnit realizace podnikatelských záměrů osobám

poprvé či po delším časovém odstupu (minimálně sedm let) vstupujícím do podnikání.

Typové projekty• Nákup strojů a zařízení do pronajatých prostor a počáteční vybavení zásobami.• Rekonstrukce budov a doplnění zařízení a strojů a prvotní vybavení zásobami.• Nákup kancelářského zařízení a úhrada provozních nákladů souvisejících s reali-

zací projektů (energie, služby, materiál).

Specifická kritéria přijatelnosti• Každý žadatel je povinen doložit alespoň jeden certifikát potvrzující úspěšné ukon-

čení vzdělávacího programu „Základy podnikání“, které organizují regionálníporadenská centra (RPIC) (přehled kurzů viz www.cmzrb.cz – program Start).

32

• Podnikatelský projekt musí mít charakter činnosti dle seznamu odvětvové klasifi-kace ekonomických činností (OKEČ), spadajících do působnosti MPO.

• Podpora projektu musí být doporučena RPIC.• Musí prokazatelně doložit zdroje na spolufinancování min. 10 % předpokládaných

uznatelných nákladů před čerpáním úvěru.• V tomto programu lze poskytnout úvěr jednomu příjemci pouze jednou.

Výše podporyPodpora bude poskytována formou bezúročného úvěru. Minimální výše úvěru

je 100 000 Kč, maximálně 500 000 Kč pro jednu fyzickou osobu – začínajícího podni-katele, resp. 1 mil. Kč v případě obchodních společností vlastněných více začínajícímipodnikateli. Doba splatnosti úvěru je max. 6 let. Úvěr je poskytován až do 90 % před-pokládaných uznatelných nákladů na realizaci projektu.

Specifické přílohy k žádosti• Podnikatelský plán.• Certifikát/y o ukončení vzdělávacího programu.• Souhlas manžela/manželky s použitím majetku a s úvěrem k podnikání –

u fyzických osob (v případě nezúženého společného jmění).• Doklad o registraci k platbě daně z příjmu podle § 33 odst. 1 zákona

č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků.

2.2.6 KREDIT

Forma podporyZvýhodněný úvěr.

Pro koho je program určenProgram je určen pouze pro malé podnikatele (do 50 zaměstnanců).

PopisProgram má za cíl umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů podnikům

s kratší historií (bližší vymezení viz dále uvedené podmínky v části Výše podpory).

Typové projekty• Nákup nemovitostí za účelem podnikání ve vybraném oboru s drobnějšími sta-

vebními úpravami (přechod z nájemních prostor do vlastních).• Nákup nových strojů k nahrazení starších či k zahájení zcela nového výrobního

programu, obvykle spojeno s doplněním zásob materiálu a náklady na rekon-strukci prostor.

• Rekonstrukce podnikatelských prostor a nákup nového zařízení. • Nákup licencí, patentů a s nimi spojené nákupy strojů, zařízení a zásob.

33

Specifická kritéria přijatelnosti• Podnikatelský projekt musí mít charakter činnosti dle seznamu odvětvové klasi-

fikace ekonomických činností (OKEČ), spadajících do působnosti MPO.• Prokázat schopnost splácet úvěr.

Výše podporyŽadatel je oprávněn si zvolit ze tří možností:• Malý úvěr – od 0,2 do 2 mil. Kč, až do výše 90 % uznatelných nákladů. Určen

pouze pro podniky s max. pětiletou historií. Úroková sazba 4 % p. a. po dobusplatnosti 5 let. Nutné doporučení RPIC k poskytnutí úvěru.

• Standardní zvýhodněný úvěr – od 2 do 5 mil. Kč, až do výše 80 % uznatelnýchnákladů. Určen pouze pro podniky s min. dvouletou a max. pětiletou historií.Úroková sazba 4 % p. a. po dobu splatnosti 6 let.

• Podřízený úvěr – od 2 do 7 mil. Kč, až do výše 50 % uznatelných nákladů.Určen pouze pro podniky s min. dvouletou historií. Úroková sazba 3 % p. a.po dobu splatnosti 8 let s možností odkladu splátek až 5 let. Výše úvěru musíbýt nižší než výše bankovního úvěru, který je na financování téhož projektučerpán.

Specifické přílohy k žádosti• Souhlas manžela/manželky s použitím majetku k podnikání a v rámci podnikání

s uzavíráním smluv s ČMZRB, a. s. (u fyzických osob – v případě nezúženéhospolečného jmění).

• Doklady o dodavatelském a odběratelském zajištění projektu.• Doporučení RPIC, že je schopen splácet úvěr – pouze u malého úvěru.

2.2.7 ROZVOJ

V současné době je program Rozvoj pozastaven. MPO předpokládá nové vyhlášeníprogramu počátkem roku 2005.

Plné znění programu po jeho vyhlášení naleznete na internetových stránkáchMPO (www.mpo.cz).

2.2.8 MARKETING

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pouze pro malé a střední podnikatele (do 250 zaměstnanců),

kteří jsou právnickou osobou.

34

PopisProgram má obecně za cíl zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů na

zahraničních trzích. Konkrétněji se zaměřuje na zvýšení možnosti využití exportníchpříležitostí, které na světovém trhu existují.

Typové projekty• Získání marketingových informací:

- nákup a zhotovení veškerých marketingových studií a informací o zahraničníchtrzích.

• Propagační materiály a internetové stránky:- nákup veškerých propagačních materiálů (např. katalogy, letáky, brožury atd.),- tvorba internetových stránek včetně tvorby návrhu, např. loga.

• Výstavy a veletrhy:- účast na výstavách a veletrzích v zahraničí, např. provoz a výstavba stánku.

Specifická kritéria přijatelnosti• Podnikatelský projekt musí mít charakter činnosti dle seznamu odvětvové klasi-

fikace ekonomických činností (OKEČ) vymezených v příloze textu programu nawww.mpo.cz, spadajících do působnosti MPO.

• Žadatel musel realizovat nejméně za poslední tři roky vývozní činnost, hodnotaročního vývozu musí být min. nad 5 mil. Kč.

Výše podporyMinimální výše dotace je 100 000 Kč, maximálně 1 mil. Kč. Nesmí však překročit

46% hranici míry podpory celkových uznatelných nákladů na projekt.

Specifické přílohy k žádosti• Doložení realizace vývozní činnosti.

35

2.2.9 INOVACE

Forma podporyDotace a zvýhodněný úvěr.

Pro koho je program určenProgram je určen pro podnikatele bez omezení velikosti.

PopisProgram má obecně za cíl podpořit realizaci projektů zaměřených na zvýšení

technických a užitných hodnot výrobků a služeb či zvyšujících efektivnost procesůvýroby a poskytování služeb, nebo na zavedení pokrokových metod řízení, provedenívýznamných změn organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikateleči jiných netechnických inovací (dále též „inovační projekty“), posilujících tak schopnostdlouhodobé konkurenceschopnosti podnikatelů a jejich udržitelného růstu.

Typové projekty• Inovace technického charakteru:

Může se jednat jak o inovaci výrobku, tak o inovaci technologického postupu.Základní podmínkou je uvedení nového výrobku nebo nové technologie na trh.Nestačí pouze modernizace. Ideální projekt je zaměřen na fázi mezi prototypem

36

(poloprovozem) a zahájením sériové výroby, např. na přípravu výroby a dokončeníkonstrukce výrobku, zavedení nové technologie na zkvalitnění výsledných vlast-ností produktu. Lze podpořit i způsob zkvalitnění poskytovaných služeb.- Nákup nutné technologie, licencí a patentů, výrobní linky, tech. vybavení atd.

spojený pouze s uvedením nového výrobku na trh.• Inovace netechnického charakteru:

Program je zaměřen na zavedení nových postupů řízení, např. pro zkvalitněnívýrobního postupu či logistického toku zásob.- Nákup HW a SW vybavení souvisejícího se zavedením nových metod řízení.

Specifická kritéria přijatelnostiProjekt může zahrnovat spolupráci s výzkumnými, vývojovými organizacemi,

centry strategických služeb, technologickými a inovačními centry, která vede k inovacivýrobků, technologií a služeb.

Přijatelným projektem není: • projekt z oblasti základního výzkumu,• projekt spojený pouze se zvyšováním efektivnosti využívání energie či snižováním

energetické spotřeby žadatele o podporu,• projekt řešící prostou obměnu

výrobku, obměnu technologií, strojůa zařízení nebo racionalizaci výroby.

Výše podporyMalé či střední podniky mohou

využít dotaci nebo úvěr, přípustná jei kombinace dotace a úvěru. Velképodniky mohou žádat pouze o dotace.

Maximální míra dotace činí 46 %uznatelných nákladů na projekt.

- Pro inovace technického charakteru je minimální výše dotace 3 mil. Kč, maximálnívýše je 50 mil. Kč.

- Pro inovace služeb je minimální výše dotace 1 mil. Kč a maximální výše 25 mil. Kč.

Podporu ve formě zvýhodněného úvěru mohou čerpat pouze MSP až do maximálnívýše 60 % uznatelných nákladů na projekt, doba splatnosti úvěru je až 9 let s možnostíodkladu splátek až o 4 roky při pevné úrokové sazbě 3 % p. a.

- Pro inovace technického charakteru je minimální výšeúvěru 3 mil. Kč, maximální výše je 50 mil. Kč.

- Pro inovace služeb je minimální výše úvěru 1 mil. Kča maximální výše 25 mil. Kč.

37

Specifické přílohy k žádosti• Studie proveditelnosti obsahující organizační, odborné a finanční zabezpečení

projektu, pokud není součástí vlastního projektu.• Výpis z katastru nemovitostí (ne starší než tři měsíce) a snímek z katastrální mapy

ve vztahu k nemovitostem, ve kterých bude projekt realizován. V případěnájemní smlouvy k nemovitostem a pozemkům musí být tato smlouva sjednánaminimálně na dobu trvání projektu.

• Vyjádření stavebního úřadu – stavební povolení nebo ohlášení stavby, smlouvao dílo, rozpočet stavby, pokud jsou součástí projektu.

2.2.10 ÚSPORY ENERGIE

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro malé a střední podnikatele (do 250 zaměstnanců), kteří

podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu.

PopisCílem programu je přispět ke snižování energetické náročnosti českého průmyslu

prostřednictvím finanční podpory energeticky úsporných investičních projektů.

Typové projekty• Nákup nových technologií a zařízení zaměřených na zpracování energetických

surovin, jimiž bude dosaženo vyšší vytíženosti.• Nákup nových technologií a zařízení zaměřených na snížení energetické náročnosti

procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, s podmínkouzlepšení negativních dopadů na životní prostředí spojených s těmito procesy.

• Modernizace stávajících zařízení či rozvodů energií související s výrobnímprocesem.

• Nákup nových zařízení určených k výrobě elektřiny či tepla (musí se jednato moderní konstrukce).

• Zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace).• Nákup zařízení používaných k využití odpadního tepla a druhotných zdrojů tepla.• Nákup materiálu k modernizaci energetického hospodářství, zlepšení logistických

postupů či energetických vlastností budov. • Uznatelné jsou i nutně související stavební náklady, náklady na vypracování pro-

jektů vynaložené ode dne registrace žádosti a náklady na informační systémysouvisející s cílem programu.

• Uznatelné jsou i nutně související stavební náklady a náklady na pořízenípozemků, náklady na vypracování projektů vynaložené ode dne registrace

38

žádosti s výjimkou energetického auditu a náklady na specializované informačnísystémy související s cílem programu.

Specifická kritéria přijatelnostiProgram není určen pro podporu v oblasti pěstování energetických rostlin a pod-

poru v oblasti alternativních paliv v dopravě. • Snížení emisí CO2 minimálně o 40 tun ročně.• Potvrzení projektu energetickým auditem.• Žadatel podpisem potvrdí souhlas s podmínkami poskytnutí podpory, ve kte-

rých budou uvedeny všechny závazky a termíny jejich splnění a specifikovánpopis a závazné parametry projektu, a mj. bude tři roky po dokončení projektupodávat zprávy o dosažených úsporách a vyrobené energii.

• Příjemce podpory je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotnýa nehmotný investiční majetek, který je předmětem podpory, po dobu pěti letode dne ukončení projektu.

• Úspora energie musí v přepočtu odpovídat snížení emisí CO2 o 40 tun ročně.Veškerá dokumentace musí odpovídat současným normám a předpisům.

Výše podporyMinimální výše dotace je 500 000 Kč, maximálně 30 mil. Kč. Nesmí však překročit

46% hranici míry podpory celkových uznatelných nákladů na projekt. Náklady na ener-getický audit, který je podmínkou pro podání žádosti, budou hrazeny dle pravidla deminimis.

Specifické přílohy k žádosti• Podnikatelský plán.• Energetický audit dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. – lze přiznat do uznatelných nákladů.• Písemný závazek žadatele o dosažení cílových hodnot monitorovacích ukazatelů.• Prohlášení žadatele o výši závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti vyšší než

180 dní.

• Žadatel doloží vyjádření vydané dle Postupu při posuzování vlivů na životníprostředí projektů spolufinancovaných ze SF EU v programovacím období2004–2006 vydaného Ministerstvem životního prostředí. Tento postup upra-vuje způsob získání vyjádření z hlediska nutnosti posouzení projektu podlezákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákonač. 93/2004 Sb.

• Certifikáty dokladující odbornou způsobilost žadatele.• Veškeré doklady požadované orgány veřejné správy.

2.2.11 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro malé a střední podnikatele (do 250 zaměstnanců), kteří

podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu či mají zájem podnikat ve výrobě elek-trické nebo tepelné energie z obnovitelných zdrojů.

PopisCílem programu je podpora projektů výroby elektrické energie a tepla z OZE

(obnovitelnými zdroji energie se rozumějí zdroje vymezené vyhláškou č. 214/2001Sb.). Program je současně zaměřen na podporu ověřování výsledků vývoje novýchtechnologií a prvků pro využití OZE.

Typové projekty• Nákup nových, modernizace starších zařízení zaměřených na využívání OZE.• Nákup nových technologií zaměřených na snížení energetické náročnosti

a s minimálními dopady na ekologii, využívajících OZE.• Podporovat lze i projekty, které jsou zaměřeny na ověřování nových prvků

40

41

využívání OZE a které jsou zaměřeny na kombinovanou výrobu elektřinya tepla využívající OZE.

• Uznatelné jsou i nutně související stavební náklady a náklady na pořízenípozemků, náklady na vypracování projektů vynaložené ode dne registrace žádostis výjimkou energetického auditu a náklady na specializované informační systémysouvisející s cílem programu.

Specifická kritéria přijatelnostiProgram není určen pro podporu v oblasti pěstování energetických rostlin

a podporu v oblasti alternativních paliv v dopravě. • Potvrzení projektu energetickým auditem.• Žadatel podpisem potvrdí souhlas s podmínkami poskytnutí podpory, ve kterých

budou uvedeny všechny závazky a termíny jejich splnění a specifikován popisa závazné parametry projektu, a mj. bude tři roky po dokončení projektu podávatzprávy o dosažených úsporách a vyrobené energii.

• Příjemce podpory je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotnýa nehmotný investiční majetek, který je předmětem podpory, po dobu pěti letode dne ukončení projektu.

• Vyrobená energie musí v přepočtu odpovídat snížení emisí CO2 minimálněo 600 tun ročně.

Výše podporyMinimální výše dotace je 500 000 Kč, maximálně 30 mil. Kč. Nesmí však překročit

46% hranici míry podpory celkových uznatelných nákladů na projekt. Náklady na ener-getický audit, který je podmínkou pro podání žádosti, budou hrazeny v rámci pravidlade minimis.

Specifické přílohy k žádosti• Podnikatelský plán.• Energetický audit dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. – lze přiznat do uznatelných

nákladů.• Písemný závazek žadatele o dosažení cílových hodnot monitorovacích ukazatelů.• Prohlášení žadatele o výši závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti vyšší než

180 dní.• Žadatel doloží vyjádření vydané dle Postupu při posuzování vlivů na životní

prostředí projektů spolufinancovaných ze SF EU v programovacím období2004–2006 vydaného Ministerstvem životního prostředí. Tento postup upra-vuje způsob získání vyjádření z hlediska nutnosti posouzení projektu podlezákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákonač. 93/2004 Sb.

• Certifikáty dokladující odbornou způsobilost žadatele.• Veškeré doklady požadované orgány veřejné správy

KAPITOLA 3 – DOPLŇUJÍCÍ PROGRAMY PRO PODPORU PODNIKÁNÍ

V PŮSOBNOSTI JINÝCH RESORTŮ

3.1 Opatření SROP zaměřená na podporu podnikání

Podpora podnikání ve Společném regionálním operačním programuVe Společném regionálním operačním programu (jehož gestorem je MMR) bude

podnikání podporováno v rámci dvou priorit: jednak jde o prioritu Regionální podporapodnikání, jednak o prioritu Rozvoj cestovního ruchu. V prvém případě se jedná o pod-poru poskytovanou malým a středním podnikům ve vybraných regionech, ve druhémpřípadě je potom podpora zaměřena na subjekty podnikající v odvětví cestovního ruchu.

Priorita 1 – Regionální podpora podnikáníTato priorita je komplementární s Operačním programem Průmysl a podnikání.

Zatímco OPPP je orientován především na zlepšení podnikatelského prostředí a zvyšováníkonkurenceschopnosti českého podnikatelského sektoru (formou přímé i nepřímépodpory podnikatelů a zlepšováním podnikatelského prostředí), Společný regionálníoperační program (SROP) je orientován na podporu malých a středních podnikůa na služby s důrazem na vytváření pracovních příležitostí ve vybraných problémovýchregionech. Součástí této priority je i podpora podnikatelských subjektů v nezemědělskémpodnikání ve venkovském prostoru. Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu jsoupodporovány v rámci Priority 4.

Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchuTato priorita vychází z prioritní osy 6 Rámce podpory Společenství – Rozvoj

cestovního ruchu. Priorita je komplementární s Operačním programem Rozvoj lidskýchzdrojů, ve kterém je řešena také příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch.

Podrobnější údaje k těmto programům naleznete v Programovém dodatku k OPSROP na webových stránkách MMR.

3.2 Opatření OP RLZ zaměřená na rozvoj lidských zdrojů v sektoruprůmyslu

Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu je podporován převážně z Evropského sociálníhofondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále jenOP RZL), který je v působnosti MPSV ČR. Globálním cílem OP RZL je dosažení vysokéa stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní sílea konkurenceschopnosti podniků.

Navíc je v Operačním programu Průmysl a podnikání v Prioritě 1 Opatření 1.3„Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání“, které podporujetvorbu podnikatelské infrastruktury vhodné pro další vzdělávání zaměstnanců.

42

Propojením opatření OPPP a OP RLZ bude dosaženo žádoucích synergických efektů.Řídicí orgán OPPP a Řídící orgán OP RLZ budou úzce spolupracovat v oblasti využitílidského kapitálu v sektoru průmyslu.

V oblasti lidských zdrojů oba programy plně respektují legislativu a pravidlaEvropského společenství a výsledky podpory v této oblasti budou hodnoceny.

3.2.1 PROGRAM ODBORNÉHO RŮSTU PRACOVNÍKŮ – PROFESE

Tento program je realizován v rámci OP RLZ, Priority 4 „Adaptabilita a podnikání“,Opatření 4.2 „Specifické vzdělávání“.

Za realizaci programu je zodpovědné MPO ČR, implementační agenturou jeCzechInvest.

Program bude vyhlášen pravděpodobně v prvním čtvrtletí roku 2005.

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro podnikatelské subjekty ze zpracovatelského průmyslu, sektoru

průmyslových a environmentálních služeb a dalších služeb bezprostředně navazujícíchna výše uvedené sektory. Přesné vymezení podporovaných odvětví (OKEČ) budesoučástí textu programu a výzvy k předkládání žádostí o podporu.

PopisCílem tohoto programu je podpora odborného růstu zaměstnanců podniků

v profesích, které vyžadují speciální odborné a profesní znalosti a dovednosti. Programje zaměřen na odborné vzdělávání pracovníků středního managementu a dalšíchprofesí, jako jsou např. technické profese, řízení výroby, marketing, obchodnía zákaznické služby. Dále lze čerpat podporu na vzdělávání zaměstnanců, kteří majína starosti řízení a rozvoj lidských zdrojů. Realizovat bude možné i kurzy a seminářes tematikou ochrany životního prostředí a s ní spojených technologií a postupů.

Program konkrétně podporuje specifické vzdělávání, tedy vzdělávání cíleně zamě-řené na získání odborných znalostí a dovedností vedoucích k prohloubení či zvýšeníkvalifikace na konkrétní pozici v daném podniku.

Typové projekty• Realizace školení, kurzů, vzdělávacích aktivit.• Příprava vzdělávacích aktivit (učební pomůcky a školicí materiály přímo souvise-

jící s danou vzdělávací aktivitou).

43

44

3.2.2 PROGRAM STANDARD ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ

Tento program je realizován v rámci OP RLZ, Priority 4 „Adaptabilita a podnikání“,Opatření 4.1 „Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekono-mických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti“. Konečnýmpříjemcem, který je odpovědný za implementaci programu, je agentura CzechInvest.Program Standard rozvoje lidských zdrojů bude vyhlášen na konci roku 2005.

Forma podporyDotace.

Pro koho je program určenProgram je určen pro malé a střední podniky ze zpracovatelského průmyslu,

sektoru průmyslových a environmentálních služeb a dalších služeb bezprostředněnavazujících na výše uvedené sektory. Přesné vymezení podporovaných odvětví (OKEČ)bude součástí textu programu a výzvy k předkládání žádostí o podporu.

PopisCílem programu je zvyšovat konkurenceschopnost a výkonnost podniků pro-

střednictvím zavádění osvědčených systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Celý systémpodpory směřuje k tomu, aby podniky dosáhly osvědčení o dosažení předem danévysoké úrovně kvality řízení a rozvoje lidských zdrojů. Tato úroveň bude vycházetz nejlepších praktik evropských podniků.

Typové projektyAnalýza a následné řešení problematiky vzdělávacích potřeb, systému řízení lidských

zdrojů a souvisejících procesů v podnicích s cílem dosažení vysoké efektivity v oblastirozvoje a řízení lidských zdrojů v podniku. Výsledkem je udělení osvědčení danémupodniku o dosažení vysoké úrovně řízení a rozvoje lidských zdrojů. Podporované aktivityjsou poradenství, audity, školení a nákup nezbytných manuálů apod.

KAPITOLA 4 – ZÁKLADNÍ POSTUPY IMPLEMENTACE

4.1 Principy implementace OPPP

V rámci Operačního programu Průmysl a podnikání se na vybrané projekty posky-tuje podpora formou dotace či zvýhodněného úvěru.

Sběrem žádostí o dotaci a všech typů žádostí v rámci programu Inovace, a stykemse žadatelem je pověřena agentura CzechInvest, konkrétně regionální kancelářeCzechInvest, která dále administruje většinu programů. Implementací programů pod-pory ve formě úvěru je pověřena ČMZRB. Agentury CzechTrade a Česká energetickáagentura se podílejí na výběru projektů, projektovém řízení, autorizaci plateb a moni-torování u projektů v jejich kompetenci.

Úlohy jednotlivých subjektů při implementaci OPPP:• Řídicí orgán – MPO, odbor strukturálních fondů – celková odpovědnost za

implementaci OPPP.• CzechInvest – administrace většiny programů OPPP.• Regionální kanceláře CzechInvest – příjem žádostí o dotaci, kombinovaných

žádostí a žádostí o úvěr v programu Inovace, kontaktní místo pro styk se žadateli.• Česká energetická agentura – administrace energetických projektů.• CzechTrade – administrace programu Marketing a projektů v oblasti mezi-

národního obchodu.• ČMZRB – realizace zvýhodněných úvěrů.• Platební orgán – MF, odbor Národní fond – celková odpovědnost za finanční

toky.• Platební jednotka – MPO, odbor rozpočtu a financování – platby žadatelům.

4.2 Vyhlášení programů

MPO vyhlašuje všechny programy podpory OPPP, a to:• formou standardního oznámení v Obchodním věstníku,• oznámením v celostátním tisku a dalších médiích,• formou oznámení spolu se všemi doprovodnými informacemi na internetových

stránkách MPO.

Kompletní informace o programu, texty programů podpory včetně formulářežádosti o podporu, formuláře žádosti o platbu, formuláře pro pravidelná hlášenío realizaci projektu, příloh a pokynů pro žadatele jsou ke stažení na internetovýchstránkách MPO a příslušných agentur (viz Příloha č. 2).

Programy podpory OPPP byly vyhlášeny v květnu 2004.

45

4.3 Podávání žádostí

Žádost o dotaci včetně příloh mohou žadatelé předložit v místně příslušné regio-nální kanceláři agentury CzechInvest. Regionálních kanceláří agentury CzechInvestje 13 a jejich adresy jsou uvedeny ve vyhlašovaných programech a v příloze 2B.Žádosti o úvěr (kromě programu Inovace) mohou žadatelé předložit na regionálnípobočce ČMZRB nebo RPIC či BIC tak, jak je to definováno přímo ve vyhlášenýchprogramech. Kombinované žádosti o podporu (kombinace úvěru a dotace) a žádostio úvěr v programu Inovace se předkládají v regionální kanceláři CzechInvest.

CzechInvest má své regionální kanceláře ve všech krajských městech: Praha, KarlovyVary, Jihlava, Ústí nad Labem, Brno, Liberec, Zlín, Plzeň, Olomouc, České Budějovice,Ostrava, Hradec Králové, Pardubice.

Program je vyhlášen pro období 2004–2006. Programy se vyhlašují „do odvolání“s tím, že žádosti pro programy lze přijímat do 10/2006 a jejich financování budeprobíhat do konce roku 2008. Poslední žádost o platbu lze podat v 9/2008. Po celoututo dobu jsou žádosti přijímány průběžně. Termín zahájení příjmu žádostí byl1. červenec 2004.

Pokud MPO rozhodne během této doby o pozastavení příjmu žádostí nebo změněpodmínek, bude tato skutečnost zveřejněna v Obchodním věstníku, v tisku a na inter-netových adresách MPO, CI, CT, ČEA, ČMZRB.

Žádost o dotaci se podává jak na datových nosičích (CD nebo disketa), tak v tištěnépodobě.

Povinné přílohy se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. Případné dotazy k vyplnění žádosti či k organizaci výběru projektů zodpoví příslušná

regionální kancelář CI. Často pokládané dotazy (FAQ) jsou uveřejňovány na internetových stránkách

www.czechinvest.org. CzechInvest ve spolupráci s MPO zřídil bezplatnou telefonní linku 800 800 777

pro dotazy k čerpání pomoci ze strukturálních fondů pro podnikatelskou sféru.

4.4 Posouzení a hodnocení žádostí

Před samotným hodnocením žádostí kontroluje příslušná regionální kancelářagentury CzechInvest (resp. ČMZRB) podle požadavků příslušného programu splněnípřijatelnosti projektu i žadatele a splnění následujících formálních náležitostí:

• zda žádost byla předána v řádné a úplné formě,• zda je kompletní z hlediska obsahu i příloh (tj. zda jsou vyplněny všechny údaje,

forma a podpisy, zda jsou dodány všechny povinné přílohy a zda žádost obsa-huje požadovaný počet exemplářů včetně elektronických médií),

• zda žádost neobsahuje jednoznačně nepravdivé údaje, které bude možno připříjmu žádosti identifikovat.

46

Pokud je žádost neúplná nebo formálně nesprávná, je žadatel vyzván k odstraněnínedostatků nebo doplnění žádosti.

Jedním z nástrojů, které lze použít v procesu vyhodnocení žádosti o podporuz hlediska správnosti a úplnosti údajů, je předběžná kontrola na místě, která je pro-váděna formou veřejnosprávní kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb. Prostřednictvímtéto předběžné kontroly lze ověřit základní informace přímo v místě sídla žadatelenebo v místě realizace jeho projektu.

4.4.1 HODNOCENÍ ŽÁDOSTI

Po posouzení formálních náležitostí a přijatelnosti žádosti se dále posuzujefinanční i nefinanční zdraví žadatele.

Každá žádost o dotaci v rámci konkrétního programu bude vyhodnocena pomocívýběrových kritérií specifických pro každý daný program (zveřejněných spolu s progra-mem na internetových stránkách MPO). Hodnocení připravuje projektový manažer pří-slušné agentury. Ve složitějších případech (nedostatku odbornosti v příslušné oblasti)si může projektový manažer k projektu vyžádat externí zhodnocení. Příslušná agenturaje zodpovědná za kvalitu externího hodnocení. Externí hodnocení je podkladempro projektového manažera při zpracování celkového hodnocení projektu.

Žádost o úvěr se hodnotí dle pravidel programu v souladu s postupy ČMZRB připoskytování úvěrů.

4.4.2 VÝBĚR PROJEKTŮ

Výběr projektů provádí hodnotitelská komise složená z odborných expertů.Hodnotitelská komise posoudí projekt z hlediska výběrových kritérií, při čemž využijepodklady připravené agenturami a dále doporučí výši dotace včetně Podmínek, kteréjsou závaznou součástí rozhodnutí. Hodnotitelská komise dále může vrátit hodnoceníprojektu zpět agentuře k dopracování, může si vyžádat dodatečné podklady prohodnocení či doporučit žadateli projekt přepracovat nebo jej doporučit k zamítnutí.

V případě dotací připraví hodnotitelská komise seznam projektů, které doporučujek podpoře, a tento seznam předá MPO. Konečné rozhodnutí o tom, zda je projektschválen, či nikoliv, je na MPO, kdy MPO může schválit pouze projekty doporučenéhodnotitelskou komisí. Následně žadatel obdrží Podmínky k podpisu. Po obdrženíPodmínek podepsaných žadatelem MPO jako Řídicí orgán vydá Rozhodnutí o poskyt-nutí dotace, jehož nedílnou součástí jsou žadatelem podepsané Podmínky, které musížadatel pro získání podpory dodržet.

V případě žádosti o zvýhodněný úvěr rozhoduje o poskytnutí úvěru ČMZRBa se žadatelem uzavře úvěrovou smlouvu. U programu Inovace s kombinací dotacea zvýhodněného úvěru je úvěrová smlouva podmíněna vydáním Rozhodnutí o poskyt-nutí dotace.

47

4.5 Průběh realizace projektu

4.5.1 PLATBA

Nárok na vyplacení dotace vzniká zpětně po splnění Podmínek a uhrazení nákladůžadatelem. Projekt může být realizován jednorázově nebo po etapách s výjimkouprogramu Marketing, kde projekt nemůže být členěn do etap. Příjemce podpory žádáo proplacení dotace vždy do 30 dnů po ukončení projektu nebo etapy. Příjemce v tétosouvislosti připravuje žádost o platbu, kterou předkládá včetně povinných příloha účetních dokladů v regionální kanceláři CzechInvestu. Žádost o platbu doručípříjemce dotace osobně, expresní zásilkovou službou nebo doporučenou poštou,a to 1x v elektronické formě (CD, disketa) a v jednom originále v listinné formě.Příjemce dále doloží, že plní Podmínky uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí podpory.Splnění Podmínek je prověřováno na základě předložených dokladů a ve většiněpřípadů i na základě kontroly na místě u příjemce podpory.

Regionální kanceláře CzechInvestuprovádějí formální kontrolu žádostio platbu a formálně správnou žádostpředávají příslušným agenturám. V jedno-tlivých agenturách je žádost o platbukontrolována z hlediska fyzické kontrolyžádosti, kontroly finančního plánua rozpočtu projektu, kontroly faktura jejich úhrad. Následně na základě jejichzjištění postoupí příslušní pracovníciagentur MPO návrh na proplacení celéčástky uvedené v žádosti o platbu, nebonávrh na krácení částky z důvodu uvedení neuznatelných nákladů žadatelem v žádostianebo návrh na zamítnutí žádosti o platbu. Konečné rozhodnutí, zda je žádost o platbuproplacena v celé míře, krácena či zamítnuta, je na MPO.

Formulář žádosti o platbu vč. dalších formulářů je možno stáhnout na internetovýchstránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz a na internetových stránkáchjednotlivých implementačních agentur.

Úvěry jsou čerpány na základě žádosti příjemce úvěru. Úvěry jsou zpravidla čerpányúčelově na základě předložených faktur nebo jiných daňových dokladů, které příjemceúvěru předkládá osobně nebo je může zaslat poštou příslušné pobočce ČMZRB.

4.5.2 KONTROLA

MPO a agentury zajišťují průběžnou kontrolu dodržováníPodmínek a vykonávají kontrolu v místě realizace projektu.Kontrola v místě realizace projektu je prováděna formou

48

veřejnosprávní kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb. Tato kontrola zahrnuje fyzickéa finanční prověření jednotlivých projektů a umožňuje jednotlivým agenturám a MPOověřit, že realizace projektu probíhá v souladu s Podmínkami podepsanými žada-telem, které jsou nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a obecně platnoulegislativou.

V případě úvěru provádí kontrolu nad dodržováním Podmínek smlouvy o úvěruČMZRB.

Vedle MPO jsou oprávněny vykonávat kontrolu tyto subjekty: • CI, CT, ČEA, popř. ČMZRB,• Ministerstvo financí,• Nejvyšší kontrolní úřad,• OLAF – Evropský úřad pro potírání podvodného jednání,• Evropský účetní dvůr,• Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku.Příjemce podpory musí postupovat podle Pravidel pro výběr dodavatelů zakázek

spolufinancovaných z Operačního programu Průmysl a podnikání. V případě, že poskyt-nutá podpora zahrnuje nákup produktů či služeb, který podléhá režimu veřejnýchzakázek, řídí se příjemce podpory zákonem o veřejných zakázkách. Agentury (popř.ČMZRB) dohlíží nad dodržováním Pravidel i ustanovení tohoto zákona.

Při následném zjištění porušení Podmínek ze strany příjemce podpory vznikápovinnost obdržené prostředky vrátit prostřednictvím místně příslušného finančníhoúřadu.

Po ukončení projektu je po dobu tří let namátkově vykonávána následná projektovákontrola. Předmětem kontroly je dodržování Podmínek, ke kterým se příjemce zavázal,a zároveň ověření souladu informací uvedených v monitorovacích zprávách s reálnýmstavem.

49

50

4.5.3 ZPRÁVY Z REALIZACE PROJEKTU

Příjemce podpory je povinen podávat zprávy z realizace projektu dle pokynů uve-dených v Podmínkách o poskytnutí podpory. Tyto zprávy informují o fyzické realizacia financování projektu. Poskytovatel podpory může kdykoliv kontrolou ověřit, zdatyto zprávy zobrazují skutečný stav.

Příjemce podpory je povinen v průběhu tří let následujících po ukončení projektuinformovat poskytovatele podpory o přínosech realizace projektu.

Celkový průběh realizace projektu znázorňuje následující schéma.

Průběh realizace projektu

Hodnoceníprojektu Popis

Rozhodnutí

Počátekrealizace

Ověřenížádosti

Příjemžádosti

Zpracovánížádosti o podporu

Žádost o platbu

Kontrolana místě

Proplacenížádosti o platbu

Dokončenírealizace

projektu/etapy

Monitoring

KAPITOLA 5 – SHRNUTÍ INFORMACÍ

5.1 Co by měl znát žadatel o podporu ze strukturálních fondů

Kdy byly programy vyhlášeny?Celkem 11 programů Operačního programu Průmysl a podnikání bylo vyhlášeno

Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR dne 12. 5. 2004 formou výzvy v Obchodnímvěstníku a inzerátu ve vybraných periodikách.

Úplné znění programů rozšířené o informace o struktuře jednotlivých formulářůa dokumentů je k dispozici na webových stránkách MPO a agentur CzechInvest,CzechTrade, České energetické agentury a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

První žádosti do Operačního programu Průmysl a podnikání se začaly přijímata hodnotit 1. července 2004. Programy se vyhlašují do odvolání. Počínaje dnem zahá-jení přijímání žádostí mohou žadatelé průběžně předkládat své projekty (žádostio podporu) – posledním termínem pro podání žádosti je říjen 2006. Žádosti o platbulze ovšem podávat až do září 2008.

Rozhodnutí o poskytnutí, popřípadě neposkytnutí podpory bude žadateli vydánozpravidla do 60 dnů od okamžiku přijetí žádosti.

Kde mohu žádat?Klíčovým místem pro styk se žadateli o podporu jsou regionální kanceláře agentury

CzechInvest. O zvýhodněné úvěry lze žádat přímo ČMZRB prostřednictvím jejích regio-nálních poboček nebo o některé typy úvěrů v příslušném Regionálním poradenskéma informačním centru (všechny kontaktní údaje viz Příloha č. 2).

Jakou podporu mohu získat?Podpora v rámci OPPP je poskytována formou dotace nebo zvýhodněného úvěru,

program Inovace jako jediný připouští kombinaci obou těchto forem podpory.

V rámci programu Prosperita je podpora poskytována formou dotace do výšeaž 75 % uznatelných nákladů.

Program Reality umožňuje podporu formou dotace. Míra podpory je variabilnía závisí na výši tzv. nákladové mezery a obvykle nepřesahuje 75 %.

V programu Školící střediska je podpora poskytována formou dotace do výše 46 %uznatelných nákladů.

Program Klastry umožňuje podpořit vyhledávání klastrů dotací do 75 % a rozvojklastrů do 50 % uznatelných nákladů.

Programy Start a Kredit poskytují podporu formou zvýhodněného úvěru, programKredit i podřízeného úvěru.

51

V rámci programu Marketing se poskytuje podpora formou dotace do 46 %uznatelných nákladů.

Program Inovace poskytuje podporu formou dotace do 46 % uznatelných nákladůa MSP mohou obdržet i zvýhodněný úvěr do 60 % uznatelných nákladů.

Energetické programy umožňují podporu formou dotace do výše 46 % uznatelnýchnákladů. Ministerstvo v současné době připravuje změnu těchto programů tak, abyvýpočet uznatelných nákladů byl shodný s ostatními programy OPPP.

Co budu muset předložit? Kde najdu příslušné formuláře?Kromě žádosti obsahující základní údaje o žadateli a projektu předkládá žadatel

svůj podnikatelský záměr. Formuláře včetně návodu na jejich vyplnění jsou k dispozicina internetových stránkách MPO a agentur CzechInvest, CzechTrade, ČEA a ČMZRB.

Mohou žádat i firmy z Prahy?Rozhodující je místo realizace projektu, nikoli sídlo žadatele. Programy OPPP musí

být realizovány mimo Prahu, tzn. že firma se sídlem v Praze může realizovat podporova-telný projekt, pokud bude umístěn mimo Prahu. Pro projekty na území Prahy existujíodlišné programy podpor v rámci Cíle 2 a Cíle 3.

52

Opravdu dostanu dotaci až zpětně? Co když nebudu mít dostatekprostředků na předfinancování?

Nárok na dotaci vzniká kladným Rozhodnutím Řídicího orgánu MPO o udělenídotace. Fyzický převod finančních prostředků k žadateli o dotaci se uskuteční až porealizaci celého projektu.

Nicméně projekty (zejména ty většího rozsahu nebo ty dlouhodobější) bude možnorozdělit na etapy. V tomto případě se budou proplácet výdaje vždy po zrealizováníetapy. Žadatelé si musí zajistit dostatek prostředků z vlastních zdrojů nebo např.z úvěrů komerčních bank, které nabízejí své nové produkty zajišťující předfinancováníprojektů s dotací EU.

Je možné, aby firma podala více žádostí? Může se jeden projektfinancovat z více programů?

Každý žadatel může podat více žádostí, nicméně každý jednotlivý výdaj lze spolu-financovat pouze jednou. Jeden projekt nelze spolufinancovat z více programů.V tomto případě by bylo vhodné projekt rozdělit na více samostatných projektů.

5.2 Nejčastější chyby a nejasnosti při podávání žádostí a vyplňováníformulářů – čeho by se měl vyvarovat žadatel o podporu z OPPP

Už celé čtyři měsíce přijímají pra-covníci CzechInvestu žádosti podnika-telů o podporu z Operačního progra-mu Průmysl a podnikání. Na základějejich zkušeností jsme proto připravilipřehled nejčastějších chyb a takénávod, jak se jich příště vyvarovat.Tyto informace jsou tak důležitézejména pro ty zájemce o podporuz evropských fondů, kteří svou žádosthodlají teprve předložit v budoucnu.

Podnikatelé, jejichž žádosti vykazovaly jisté nedostatky, byli samozřejmě vyzvánik nápravě – znamená to však pro všechny zúčastněné spoustu práce navíc a je jistělepší se těchto – většinou pouze formálních – chyb vyvarovat.

5.2.1 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEJASNOSTI PŘI DORUČENÍ ŽÁDOSTI

- Originál žádosti a kopie jsou špatně svázánya podepsány

Originál žádosti musí být sešit v levém horním rohu, spojpřelepen, orazítkován, podepsán členem statutárního orgánuprávnické osoby (dle výpisu z obchodního rejstříku), který

53

je oprávněn jednat jménem firmy. V případě fyzické osoby se podepisuje tato osoba.Musí být uveden počet listů žádosti. Žádost musí být podepsána osobou oprávněnoujednat jménem firmy a každá strana žádosti musí být parafována.

Kopie žádosti musí být rovněž sešita v levém horním rohu, spoj musí být přelepen,orazítkován, podepsán, musí zde být uveden počet listů žádosti. Kopírujte až parafo-vaný a podepsaný originál.

- Přílohy žádosti jsou dodány v nevyhovující podoběPřílohy musejí být dodány v originále či v ověřené kopii (notářem, případně úřadem

oprávněným ověřovat dokumenty), sešity v levém horním rohu, spoj přelepený, orazít-kovaný, opatřený podpisem; musí být uveden počet listů přílohy. Pokud přílohu nelzesešít, je nutné parafovat každý její list.

Pokud se uvedený počet listů neshoduje se skutečností z důvodu jednostrannéhonebo oboustranného kopírování originálu, je třeba uvést skutečný počet listů, nikolipočet listů originálu, a to s poznámkou, proč došlo k nesouladu.

- V přílohách chybí snímekz katastrální mapy, ačkoli toprogram vyžaduje

- Žádost je podána v nespráv-ném počtu vyhotovení, celýbalík je špatně označen

Žádost je nutné dodat v jednom ori-ginále a čtyřech kopiích, pouze u progra-mu Reality v jednom originále a jednékopii. Formulář žádosti a vybrané přílohyse předkládají rovněž elektronicky na CD nebo disketě (nikoli e-mailem). To všev zalepeném balíku nadepsaném následujícími údaji: jméno/název žadatele, adresažadatele, program, do kterého se žádost podává (v případě programu Inovace takéúdaj, zda jde o žádost o dotaci, úvěr či kombinovanou žádost).

5.2.2 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEJASNOSTI V OBSAHU

- Nejasnosti spojené se spolufinancovánímV příloze „Prokázání spolufinancování“ je třeba prokázat zdroje spolufinancování

celého projektu bez ohledu na dotaci. Dále je třeba, abyžadatel-plátce DPH doložil finanční krytí na celou částkuvčetně DPH, a to i v případě, že DPH reálně hradit nebude(pořizuje si např. technologie ze zahraničí). Spolufinancováníse prokazuje čestným prohlášením, v případě financování

54

úvěrem alespoň příslibem poskytnutí úvěru (může být i nezávazný a lze jej předložitnejpozději v době přípravy podkladů pro hodnotitelskou komisi).

- Nesrozumitelnost termínu „de minimis“Podpora de minimis představuje tzv. podporu malého rozsahu. Výši této podpory

a způsob poskytování upravuje Nařízení Komise (ES) č. 69/2001. Protože tato podporaje natolik nízká, že nemůže výrazně ovlivnit hospodářskou soutěž, platí pro ni volnějšípravidla než pro běžnou veřejnou podporu. Musejí být ale splněna následující kritéria:

• Celková výše podpory de minimis udělená jednomu podniku nesmí během třílet přesáhnout částku 100 000 EUR. Tento strop se vztahuje na veškerou pod-poru udělenou jednomu podniku bez ohledu na to, v rámci kterého programuči opatření byla poskytnuta.

• Strop ve výši 100 000 EUR zahrnuje částky dotací před přímým zdaněním a rov-něž nefinanční podporu (v tomto případě je výše podpory vyjádřena v hrubémekvivalentu).

Poskytovatel pomoci de minimis informuje příjemce o tom, že udělovaná podporaje charakteru de minimis. Podnik-příjemce také musí poskytovateli dodat informaceo dalších případech pomoci de minimis, které získal během posledních tří let.

Příjemce podpory v režimu de minimis může současně žádat o jiné typy veřejnépodpory na stejný projekt.

Podpora de minimis jde nad rámec stanovené procentuální výše dotace z programůpodpory OPPP (nejčastěji 46 %), pouze nesmí být překročena maximální nominálnívýše podpory stanovená programem (např. 1 mil. Kč u programu Marketing).

55

v˘chozí hodnotajednotkaNázev

a) pfii realizaci projektu dojde ke spolupráci s VV nebo V·:b) pfii realizaci projektu bude vyuÏito transferu technologií, patentÛ,prÛmyslov˘ch vzorÛ nebo jiné formy prostfiedkÛ ochrany du‰evního vlastnictví

cílová hodnota

57

- Nejasnosti týkající se definice malého a středního podnikuPodrobný výklad definice malého a středního podniku lze nalézt v kapi-

tole 2.1.4 této publikace a na internetových stránkách implementačníchstruktur OPPP.

Definice malého a středního podniku (MSP) vychází ze sledování tří základníchkritérií:

1. Počet zaměstnanců (méně než 250 zaměstnanců).2. Ekonomické ukazatele (aktiva v rozvaze podniku nesmí přesáhnout 27 mil.

EUR nebo čistý obrat nesmí přesáhnout 40 mil. EUR u podnikatelů vedoucíchúčetnictví, u podnikatelů vedoucích daňovou evidenci se hodnoty vztahujík vykázanému majetku, resp. k příjmům podléhajícím dani z příjmu).

3. Nezávislost (zda v podniku nemá 25 a více procent základního kapitálu nebohlasovacích práv podnik nebo více podniků, které nejsou malým a střednímpodnikem).

Počet zaměstnanců a ekonomické ukazatele jsou sledovány minimálně v posledníchdvou uzavřených účetních obdobích (má-li podnik tak dlouhou historii), zatímcokritérium nezávislosti se sleduje k rozhodnému okamžiku (tj. ke dni podání žádosti).

Je třeba zdůraznit, že při stanovení počtu zaměstnanců a ekonomických kritériíse sčítají hodnoty žadatele i všech podniků, ve kterých disponuje 25 a více procentyzákladního kapitálu nebo hlasovacích práv.

- Nejasnosti při prokazování historieHistorie žadatele se prokazuje účetními závěrkami a daňovým přiznáním. Pokud

žadatel nepodniká ve stejné právní formě po celou požadovanou dobu, tedy např.podnikal několik let jako fyzická osoba a rok před podáním žádosti změnil právní formuna s.r.o. a založil tak novou firmu, bude platit:

Jestliže žadatel, kterým je právnická osoba, podniká v dané oblasti po dobu kratšínež vyžadovanou, posuzují se pro účely splnění podmínky minimální délky působenív dané oblasti též aktivity společníka nebo společníků žadatele, pokud v dané oblastipůsobili jako fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění po dobustanovenou programem již před založením právnické osoby žadatele. V tom případěmusejí společníci žadatele předložit všechny dokumenty, které jsou vyžadovány odsamotného žadatele.

5.2.3 CHYBY PŘI VYPLŇOVÁNÍ FORMULÁŘE ŽÁDOSTI

1. Oddíl V: Monitorovací ukazateleChybí vyplněné datum, ke kterému jsou stanoveny výchozí hodnotyukazatelů.Např. v novém formuláři Inovace:

2. Ve finančních výkazech nejsou vyplněny identifikační ukazatele žadatele,často se zapomíná na vyplnění druhého listu formuláře „Ostatní údaje“.Identifikační ukazatele je potřeba vyplnit i zde. Je třeba věnovat vyplňování žádosti

větší pozornost.

3. Nejsou zaškrtnuta následující políčka:„4.5.6 Vypisujete výběrové řízení v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů?“„4.5.7 Jste klasifikován jako MSP ve smyslu nařízení Komise ES č. 70/2001?“

Doporučujeme prostudovat publikaci „Pokyny pro žadatele o podporu z OPPP“a její přílohy – v tomto případě zejména „Definice malého a středního podnikua posuzování nezávislosti“ a „Pravidla pro výběr dodavatelů“.

4. Oddíl IV a V: „Uveďte průměrný přepočtený počet pracovníků podniku vesmyslu Nařízení Komise č. 70/2001:- z toho počet pracovníků zaměstnaných ve vědě a výzkumu- z toho ženyZde bývá uváděn pouze počet žen zaměstnaných ve výzkumu a vývoji.Vyplněn má být celkový počet žen zaměstnaných ve firmě.

5. DPH není plátci DPH zahrnována do neuznatelných nákladů a v návaz-nosti na to žadatelé nepokrývají v příloze spolufinancování projekt celý –včetně DPH.Plátci DPH musí zahrnout DPH do neuznatelných nákladů projektu a DPH zohlednit

i při prokázání spolufinancování v příloze.

6. Údaje jsou vyplňovány ve formátech, které jsou pro systém nepřijatelné.IČ a DIČ je nutné vyplňovat bez mezer, nevepisují se části obce (Ostrava-Poruba),

ale jen obec (Ostrava).

7. Postup při vyplňování formuláře a nelogicky se objevující chybová hlášenípři vyplňování formuláře.Doporučujeme začít vyplňovat žádost od „Rozpočtu projektu“. Mnoho polí je na

údaje z tohoto oddílu napojeno, proto se objevují chybová hlášení ve fázi, kdy žádostnení vyplněna celá.

58

4.5.5 Vypisujete v˘bûrové fiízení dle zákona o vefiejn˘ch zakázkách?4.5.6 Vypisujete v˘bûrové fiízení v souladu s Pravidly pro v˘bûr dodavatelÛ?4.5.7 Jste klasifikován jako MSP ve smyslu nafiízení Komise ES ã. 70/2001?

Uveìte prÛmûrn˘ pfiepoãten˘ poãet pracovníkÛ podniku ve smyslu NafiízeníKomise ã. 70/2001- z toho poãet pracovníkÛ zamûstnan˘ch ve vûdû a v˘zkumu- z toho Ïeny

poãetpoãet

poãet

8. V tabulce „2.7 Etapy řešení projektu“ není zapsáno číslo etapy.V tabulce „Etapy řešení projektu“ je nutné i u projektů, které nejsou členěny do

etap, vyplnit do tabulky celý projekt jako jednu etapu a označit ji pořadovým číslem 1.

9. Oddíl VI – datum podpisu často chybí v elektronické verzi, je dopsáno jenručně, teprve při samotném podpisu.

Datum je potřeba vyplnit už v elektronické verzi.

10. „1.5 Je vaše společnost zastoupena více statutárními orgány?“Ve starých žádostech bylo často zaškrtáváno i tehdy, když žadatel měldva statutární orgány, přičemž zaškrtáváno mělo být jen v případě, žejich má pět a více.

V nových verzích žádosti byl dotaz lépe specifikován, a problém by tedy mělbýt vyřešen:

Datum Podpis

1.5 Je Va‰e spoleãnost zastoupena více statutárními zástupci?

1.5 Je Va‰e spoleãnost zastoupena více neÏ ãtyfimi statutárními zástupci?

61

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Složení Monitorovacího výboru pro Operační programPrůmysl a podnikání na období 2004–2006

Předseda: Ing. Martin Tlapa, MBAnáměstek ministra

Místopředseda: JUDr. Ing. Břetislav Grégrředitel odboru strukturálních fondů

Členové: Ing. Valérie Freimannová ředitelka odboru rozpočtu a financováníIng. Josef Jarabica ředitel odboru rozvojových projektůMgr. Martin Turnovský ředitel sekce rozvoje podnikatelského prostředí

a konkurenceschopnostiIng. Václav Polák ředitel odboru podpory malého a středního

podnikáníIng. Petra Chmelařová odbor analýz a statistikyIng. Jan Pouček vedoucí oddělení úspor energií

Mgr. Arnošt Marks, Ph.D. MMR, vrchní ředitel sekce Rámce podporySpolečenství, pověřený řízením odboru Rámce podpory Společenství

Mgr. Ivo Lyžbicki MŽP, referent odboru strategické EIAIng. Pavel Sekáč MZe, ředitel odboru Řídicí orgán OPPhDr. Iva Šolcová MPSV, ředitelka odboru pro řízení pomoci z ESFIng. Jan Gregor MF, ředitel odboru Národního fonduMgr. Věra Jourová MMR, ředitelka odboru Řídicího orgánu SROP

a JPD PrahaMgr. Petra Bořkovcová MI, odbor koncepcí a mezinárodní spolupráceIng. Václav Hanke, CSc. MŠMT, ředitel odboru programů výzkumu

a vývoje

Ing. Josef Jalůvka Regionální rada MoravskoslezskoLadislav Kutík Regionální rada Střední ČechyIng. Luděk Suchomel Regionální rada SeverovýchodPhDr. Jiří Vlach Regionální rada JihozápadIng. František Dohnal Regionální rada JihovýchodIng. Jaroslav Končický Regionální rada Střední MoravaIng. Jiří Behenský Regionální rada Severozápad

62

Ing. Hana Chlebná CzechInvestIng. Miroslav Dostál Česká energetická agenturaIng. Lubomír Rajdl, CSc. ČMZRB, a. s.Ing. Jitka Hanzlíčková CzechTradeIng. Karel Šperlink, CSc. Svaz průmyslu a dopravy ČRJosef Středula Českomoravská konfederace odborových svazůIng. Jan Novotný Hospodářská komora ČRIng. Pavel Komárek, CSc. Technologické a inovační centrum ČVUTZdeňka Holcmanová Asociace podnikatelek a manažerek ČR

Mgr. Jiří Svoboda Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů České republiky

Ing. Miroslav Koberna, CSc. Potravinářská komora ČRIng. Jana Svobodová Centrum pro komunitní práci Střední Čechy

Příloha č. 2 – Seznam kontaktních míst

A – ŘÍDICÍ ORGÁN OPPP

MPO – Řídicí orgán pro OPPPOdbor strukturálních fondůNa Františku 32110 15 Praha 1pracoviště: Politických vězňů 20tel.: 224 062 917fax: 224 062 630www: http://www.mpo.cze-mail: [email protected]

63

B – AGENTURA CZECHINVEST A JEJÍ REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ

Agentura CzechInvestŠtěpánská 15120 00 Praha 2tel.: 296 342 500fax: 296 342 502e-mail: [email protected]: http://www.czechinvest.org

Ústí nad LabemLiberec

Hradec Králové

PardubiceOlomouc

Ostrava

Zlín

BrnoJihlava České Budějovice

Plzeň

Karlovy Vary

Praha

64

Seznam regionálních pracovišť agentury CzechInvest

Regionální kancelář pro Karlovarský krajNa Vyhlídce 53360 01 Karlovy Varytel.: 353 116 222, 353 116 226fax: 353 116 301e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Hana Nucová

Ing. Markéta Jirků

Regionální kancelář pro Ústecký krajMírové náměstí 34400 01 Ústí nad Labemtel.: 475 201 158, 475 200 960fax: 475 201 135e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Mgr. Jan Hanuš

Mgr. Lucie Dlasková

Regionální kancelář pro Liberecký krajnám. Dr. E. Beneše 4/12460 59 Liberectel.: 482 710 353, 482 710 065fax: 485 105 517e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Ivana Koutová

Bc. Lukáš Černý

Regionální kancelář pro Plzeňský krajBusiness Center Bohemia, Anglické nábřeží 1305 45 Plzeňtel.: 378 226 630, 378 226 631fax: 378 226 632e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Stanislav Boháč

Ing. Jana Pexová

Regionální kancelář pro Jihočeský krajHusova 9370 01 České Budějovicetel.: 387 699 324, 387 699 325fax: 387 699 326e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Tomáš Mráz

Ing. Monika Vaňatová

65

Regionální kancelář pro Královéhradecký krajWonkova 1142500 02 Hradec Královétel.: 495 817 557, 495 817 558fax: 495 817 556e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Kateřina Pašková

Ing. Kateřina Suchánková

Regionální kancelář pro Pardubický krajPalác Hybských, nám. Republiky 56530 02 Pardubicetel.: 466 616 705, 466 616 706fax: 466 616 702e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Tomáš Vaníček

Ing. Jan Vanýsek

Regionální kancelář pro kraj VysočinaKomenského 31586 01 Jihlavatel.: 567 155 197, 567 155 198fax: 567 300 703e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Dagmar Strnadová

Bc. Iva Zabloudilová

Regionální kancelář pro Jihomoravský krajŽerotínovo nám. 3/5601 82 Brnotel.: 541 651 226, 541 651 227fax: 541 651 228e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Mgr. Jitka Janová

Ing. Zuzana Šalplachtová

Regionální kancelář pro Zlínský krajtř. T. Bati 3792762 69 Zlíntel.: 577 690 487, 577 690 488fax: 577 690 435e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Martin Kobzáň

Ing. Petra Macková

66

Regionální kancelář pro Olomoucký krajJeremenkova 40B779 11 Olomouctel.: 587 332 186, 587 332 187fax: 587 332 195e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Jiří Herinek

Ing. Pavlína Flísková

Regionální kancelář pro Moravskoslezský krajVýstavní 8709 51 Ostrava-Mariánské Horytel.: 597 479 212, 597 479 221fax: 596 638 540e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Zdeněk Diviš

Ing. Iva Přečková

Regionální kancelář pro Středočeský kraj a PrahuŠtěpánská 15120 00 Praha 2tel.: 296 342 607, 296 342 640fax: 296 342 552e-mail: [email protected]ální projektový manažer: Ing. Lenka Jarkovská

Ing. Martina Bechná

67

C – ČMZRB A REGIONÁLNÍ KONTAKTNÍ MÍSTA

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Jeruzalémská 964/4110 00 Praha 1tel.: 255 721 111fax: 255 721 110e-mail: [email protected]: http://www.cmzrb.cz

Pobočky ČMZRBBrno Hlinky 120/47603 00 Brnotel.: 538 702 111fax: 538 702 110

OstravaPřívozská 133/4701 77 Ostravatel.: 597 583 111fax: 597 583 110

Hradec KrálovéEliščino nábřeží 777/3500 03 Hradec Královétel.: 498 774 111fax: 498 774 110

PlzeňBezručova 147/8303 76 Plzeňtel.: 378 775 111fax: 378 775 110

Regionální pracovištěČeské Budějovice Husova 9370 01 České Budějovicetel./fax: 387 318 428

Informační místoZlín Okresní hospodářská komora ZlínŠtefánikova 167760 30 Zlíntel.: 576 011 503fax: 576 011 505e-mail: [email protected]

68

Seznam podnikatelských a inovačních center – BIC

1 BIC Brno, spol. s r. o.Příkop 4602 00 Brnotel.: 545 176 130fax: 545 176 120e-mail: [email protected]: www.bicbrno.czosoba: Ing. Jaroslav Chaloupka, CSc.

2 BIC České vysoké učení technické v PrazePlzeňská 221/130150 00 Praha 5tel.: 257 199 913, 257 199 911fax: 257 212 340e-mail: [email protected]: www.bic.cvut.czosoba: Ing. Pavel Komárek, CSc.

3 BIC Plzeň, s. r. o.Riegrova 1306 25 Plzeňtel.: 377 235 379fax: 377 235 320e-mail: [email protected]: www.bic.czosoba: Ing. Jana Klementová

4 BIC Technologické centrum AV ČRRozvojová 135165 02 Praha 6tel.: 220 390 700, 220 390 706fax: 220 922 698e-mail: [email protected]: www.tc.czosoba: Ing. K. Klusáček, CSc.

5 BIC Ostrava, s. r. o.Mostárenská 1156/38703 00 Ostrava 3-Vítkovicetel.: 595 957 458, 595 954 331, 603 540 402fax: 595 956 751e-mail: [email protected]: www.bicova.czosoba: Ing. Jaroslav Kunčický, CSc.

69

Seznam regionálních poradenských a informačních center – RPIC

1 APIS Nymburk, spol. s r. o. Topolová 4008 288 02 Nymburk tel.: 325 514 209 fax: 325 512 372 e-mail: [email protected]: www.apis-nb.cz osoba: Ing. Milan Mach

2 BEVE, spol. s r. o. Havlíčkova 7 682 01 Vyškov tel.: 517 347 332, 517 343 256, 603 481 318 fax: 517 347 332 e-mail: [email protected] www: www.beve-rpic.cz osoba: PhDr. Antonín Holubář

3 CERT Kladno, s. r. o. IV. ulice 135 273 07 Vinařice tel.: 312 645 512, 724 158 470 fax: 312 662 045 e-mail: [email protected] www: www.cert.cz osoba: Ing. Pavel Charvát

4 Direkta Group, s. r. o. Zenklova 37 180 00 Praha 8 tel.: 284 007 830, 603 231 398 fax: 266 310 751 e-mail: [email protected]: www.direkta.czosoba: PhDr. Vladimír Kokoška

5 EPIS, spol. s r. o. Karla IV. 502 500 02 Hradec Králové tel.: 495 523 514, 737 504 658, 604 752 355 fax: 495 523 514 e-mail: [email protected] www: www.epis-rpic.cz osoba: Ing. Jan Bartoš

70

6 FINVEST Příbram, s. r. o. nám. T. G. Masaryka 1 261 81 Příbram 1 tel.: 318 628 777 fax: 318 629 884 e-mail: [email protected] www: www.finvest.cz osoba: Ing. Pavel Komrska

7 Hospodářská komora Jihlava Křížová 2 586 01 Jihlava tel.: 567 309 320, 567 310 463 fax: 567 320 170 e-mail: [email protected] www: www.hkjihlava.cz osoba: JUDr. Tomáš Marek

8 Institut průmyslového managementu, spol. s r. o. Univerzitní 22 320 00 Plzeň tel.: 377 638 423, 377 638 475, 606 622 570 fax: 377 638 402 e-mail: [email protected]: www.ipm-plzen.czosoba: Ing. Robert Caithaml

9 INSTITUT ROZVOJE PODNIKÁNÍ, spol. s r. o. Michálkovická 1810/181 710 00 Ostravatel.: 595 228 111, 603 147 719 fax: 595 228 189 e-mail: [email protected] www: www.irp.cz osoba: doc. Ing. Dagmar Válková, CSc.

10 IPI, v. o. s. Strojírenská 34 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 566 651 011, 566 651 012, 724 125 614 fax: 566 626 557 e-mail: [email protected] www: www.ipi.cz osoba: Jiří Novotný

71

11 IRP – RPIC Jeseník, s. r. o. Masarykovo náměstí 14/159 790 01 Jeseník tel.: 584 409 213, 584 409 212, 605 253 848 fax: 584 409 214 e-mail: [email protected] www: rpic.jesenik.cz osoba: Bc. Vladimír Vodička

12 Jihočeská hospodářská komora Husova 9 370 01 České Budějovice tel.: 387 318 437, 387 318 433, 608 572 245 fax: 387 318 431 e-mail: [email protected] www: www.rpic.jhk.cz osoba: Ing. Jan Kubeš

13 JVM – RPIC, spol. s r. o. Štefánikova 167 760 30 Zlín tel.: 577 210 729, 577 431 025 fax: 576 011 457 e-mail: [email protected] www: www.jvmrpic.cz osoba: Ing. Jiří Kučera

14 KAZUIST, spol. s r. o. Husova 401 739 61 Třinec tel.: 558 331 103, 558 331 104 fax: 576 011 457 e-mail: [email protected] www: www.rpic-trinec.cz osoba: JUDr. Jan Starzyk

15 KREDIT, v. o. s. Sokolská 1268 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 571 613 419, 571 613 420 fax: 571 611 117 e-mail: [email protected] www: www.kreditvm.cz osoba: Ing. Stanislav Pernický

72

16 LEGRO PLUS, spol. s r. o. Rooseweltova 37 381 01 Český Krumlov tel.: 380 711 562, 380 713 732, 777 044 852 fax: 380 711 562 e-mail: [email protected] www: www.legroplus.cz osoba: JUDr. Milena Nováková

17 Obchodní a hospodářská komora Brno Výstaviště 1, areál BVV 648 04 Brno tel.: 541 159 538 fax: 541 153 055 e-mail: [email protected] www: www.ohkbrno.cz osoba: Ing. Petr Bajer, CSc.

18 Okresní hospodářská komora Břeclav nám. T. G. Masaryka 10 690 02 Břeclav tel.: 519 326 116, 519 327 016 fax: 519 374 126 e-mail: [email protected] www: ohk.breclav.net osoba: Ing. Jan Kalužík

19 Okresní hospodářská komora Děčín Pohraniční 1288/1 405 01 Děčín tel.: 412 511 925 fax: 412 511 925 e-mail: [email protected] www: www.ohkdecin.cz osoba: Ing. Jiří Wedlich

20 Okresní hospodářská komora Klatovy nám. Míru 154/I 339 01 Klatovy tel.: 376 313 251, 376 314 733 fax: 376 313 259 e-mail: [email protected] www: www.ohkklatovy.cz osoba: Ing. Václav Skala, Ph.D.

73

21 Okresní hospodářská komora v Ústí nad Labem Velká Hradební 8 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 241 360, 475 241 589 fax: 475 241 360 e-mail: [email protected] www: www.ohkul.czosoba: Mgr. Jiří Kalach

22 Profit, spol. s r. o. Zelenářská 28/19 669 01 Znojmo tel.: 515 266 851, 777 271 026 fax: 515 266 868 e-mail: [email protected] www: www.profitzn.cz osoba: Ing. Jaroslav Kylián

23 PROFIT REAL, a. s. Wolkerova 1749 547 01 Náchod tel.: 491 420 046, 604 792 863 fax: 491 420 046 e-mail: [email protected] www: www.profitreal.cz osoba: Mgr. Zdeněk Borna

24 REGIOINFO, spol. s r. o. Jablonecká 31 460 01 Liberec 1 tel.: 482 710 626, 482 710 625, 604 264 801 fax: 482 710 626 e-mail: [email protected] www: www.regioinfo.cz osoba: Ing. Alfons Rokoš

25 Regionální hospodářská komora Poohří U Divadla 339 356 01 Sokolov tel.: 352 638 483, 352 638 486 fax: 352 638 487 e-mail: [email protected] www: www.rhkpoohri.cz osoba: Ing. Jan Novotný

74

26 RPIC, spol. s r. o. Otická 10a 746 00 Opava tel.: 553 615 501–2, 603 722 444, 603 365 256 fax: 553 615 501 e-mail: [email protected] www: www.rpic.cz osoba: Ing. Richard Neugebauer, CSc.

27 REGIONCONSULT, spol. s r. o. Nerudova 19 430 01 Chomutov tel.: 474 651 937, 474 652 121 fax: 474 652 121 e-mail: region [email protected] www: www.rpic-cv.cz osoba: Ing. Josef Kadlec

28 RPIC – EKONOMSERVIS Přerov, spol. s r. o. Blahoslavova 72/4 750 00 Přerov tel.: 581 204 397–8, 777 695 885 fax: 581 204 397 e-mail: [email protected] www: www.ekonomservis.cz osoba: Ing. František Schröpfer

29 RPIC Pce, spol. s r. o. Nová 306 530 09 Pardubice-Polabiny tel.: 466 415 688–9, 602 384 089 fax: 466 415 690 e-mail: [email protected] osoba: Ing. Miloslav Brún

30 RPIC Teplice, spol. s r. o. Krupská 12 415 01 Teplice tel.: 417 531 482, 417 538 156, 602 130 162 fax: 417 531 482 e-mail: [email protected] www: www.rpicteplice.cz osoba: Ing. Josef Troller

_

75

31 RPIC-ViP, spol. s r. o. Nádražní 54 702 00 Ostrava tel.: 596 311 523, 602 718 026 fax: 596 317 645 e-mail: [email protected] www: www.rpic-vip.cz osoba: Mgr. Zdeněk Karásek

32 Sdružení Goodwill Frýdek-Místek Prokopa Holého 400 738 01 Frýdek-Místek tel.: 558 633 188 fax: 558 622 859 e-mail: [email protected] www: www.vos-goodwill.cz osoba: Ing. Jiří Uherek

33 SIGMIN, a. s. Karlovo náměstí 76 280 00 Kolín tel.: 321 715 036 fax: 321 715 036 e-mail: [email protected] www: www.sigmin.cz osoba: Ing. Jindřich Syrový, MBA

34 TEMPO – českomoravská auditorská, spol. s r. o. Poděbradova 476 396 01 Humpolec tel.: 565 533 506, 605 262 733 fax: 565 533 506 e-mail: [email protected] osoba: Ing. Pavel Malimánek

35 ZÁPAD, s. r. o. B. Němcové 94 347 01 Tachov tel.: 374 724 295 fax: 374 724 294 e-mail: [email protected] osoba: Mgr. Kamil Báča

76

D – CZECHTRADE

Agentura CzechTradeDittrichova 21128 01 Praha 2tel.: 224 907 500, 224 907 501fax: 224 907 503e-mail: [email protected]: http://www.czechtrade.cz

Regionální zastoupení agentury CzechTradeOHK BrnoIng. Dagmar Matějková, regionální konzultant CzechTradeVýstaviště 1648 04 Brnotel.: 541 159 544fax: 541 153 055e-mail: [email protected]: http://www.ohkbrno.cz

Jihočeská hospodářská komoraIng. Ivan Rubáš, regionální konzultant CzechTradeHusova 9370 01 České Budějovicetel.: 387 699 322fax: 387 318 431e-mail: [email protected]: http://www.jhk.cz

OHK DěčínJiří Štajner, regionální konzultant CzechTradePohraniční 1288/1405 01 Děčíntel.: 412 511 925fax: 412 511 925e-mail: [email protected]: http://www.ohkdecin.cz

Regionální hospodářská komora Severovýchodních ČechIng. Tomáš Macnar, regionální konzultant CzechTradeul. Karla IV. 346500 02 Hradec Králové 2tel.: 495 521 671fax: 495 516 056e-mail: [email protected]: http://www.rhkhradec.cz

77

HK JihlavaIng. Tomáš Prchal, regionální konzultant CzechTradeKřížová 2586 01 Jihlavatel.: 567 309 320fax: 567 320 170e-mail: [email protected]: http://www.hkjihlava.cz

Regionální rozvojová agentura Střední ČechyIng. Martin Januš, regionální konzultantnám. Sítná 3105272 01 Kladnotel.: 312 608 239fax: 312 681 347e-mail: [email protected]: http://www.rra-strednicechy.cz

Okresní hospodářská komora LiberecIng. Eva Březíková, regionální konzultant CzechTradeRumunská 655/9460 01 Liberec 4tel.: 485 100 148fax: 485 100 767e-mail: [email protected]: http://www.ohkliberec.cz

Regionální hospodářská komora OstravaNatálie Šitavancová, DiS., regionální konzultant CzechTradeVýstavní 8709 00 Ostrava-Mariánské Horytel.: 597 479 330fax: 597 479 324e-mail: [email protected]: http://www.rhko.cz

Hospodářská komora PlzeňMgr. Jiří Kotrbatý, regionální konzultant CzechTradeAnglické nábřeží 1301 00 Plzeňtel.: 377 220 672fax: 377 222 886e-mail: [email protected]: http://www.hkplzen.cz

78

Krajská hospodářská komora Pardubického krajeBlanka Bízová, regionální konzultant CzechTradeKarla IV. 42530 02 Pardubicetel.: 466 613 782fax: 466 613 491e-mail: [email protected]: http://www.khkpce.cz

CzechTradeIng. Michal Holub, regionální konzultant CzechTradeDittrichova 21P. O. Box 76128 01 Praha 28tel.: 224 907 513fax: 224 913 436e-mail: [email protected]: http://www.czechtrade.cz

Hospodářská komora okresu PřerovIng. Jitka Palková, regionální konzultant CzechTradeGenerála Štefánika 8750 00 Přerov 1tel.: 581 208 735fax: 581 299 729e-mail: [email protected]: http://www.hkprerov.cz

Regionální hospodářská komora PoohříRenáta Schimmerová, regionální konzultant CzechTradeU Divadla 339356 01 Sokolovtel.: 352 638 484fax: 352 638 489e-mail: [email protected]

OHK ve ZlíněIng. Rita Lečbychová, CSc., regionální konzultant CzechTradeŠtefánikova 167760 30 Zlíntel.: 576 011 502fax: 576 011 505e-mail: [email protected]: http://www.ohkzlin.cz

79

E – ČESKÁ ENERGETICKÁ AGENTURA

Česká energetická agenturaVinohradská 8120 00 Praha 2tel.: 257 099 011fax: 257 530 478e-mail: [email protected]: http://www.ceacr.cz

80

BIC Podnikatelské inovační centrumCI CzechInvestCT CzechTradeČEA Česká energetická agenturaČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová bankaČSSZ Česká správa sociálního zabezpečeníEAGGF Evropský zemědělský orientační a záruční fondEIB Evropská investiční bankaEK Evropská komiseERDF Evropský fond pro regionální rozvojES Evropské společenstvíESF Evropský sociální fondEU Evropská unieFIFG Finanční nástroj na podporu rybolovuFNM Fond národního majetkuHDP hrubý domácí produktHK Hospodářská komoraHW hardwareIT informační technologieJPD Jednotný programový dokumentMF Ministerstvo financíMI Ministerstvo informatikyMMR Ministerstvo pro místní rozvojMPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMPSV Ministerstvo práce a sociálních věcíMSP malý a střední podnikMŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyMVOP Monitorovací výbor pro OPPPMZe Ministerstvo zemědělstvíMŽP Ministerstvo životního prostředíNRP Národní rozvojový plánNUTS nomenklaturní územní jednotkaOKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činnostíOP operační programOPPP Operační program Průmysl a podnikáníOZE obnovitelné zdroje energieRLZ Rozvoj lidských zdrojůRPIC Regionální poradenské a informační centrumRPS Rámec podpory SpolečenstvíSF Strukturální fondySROP Společný regionální operační programSW softwareVaV věda a výzkumÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

PRŮVODCE PODNIKATELEOPERAČNÍM PROGRAMEM

PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republikyPraha, prosinec 2004