V závěru textů kapitol o pásnicích sev našich starších učebnicích zoologie vy -skytuje krátká zmínka o druhu pásemnič-ka sladkovodní (Prostoma graecense) „ži -jící ve Vltavě, Labi a v akváriích.“ Tytopoznámky vycházejí z údajů na počátku20. stol. – z publikací Emila Sekery a Aloi-se Mrázka. Jde o nálezy ve skleníku Bota-nické zahrady současné Přírodovědeckéfakulty Univerzity Karlovy v Praze, z lab-ských tůní u Poděbrad, z říčky Rokytkyv pražském Hloubětíně, slepého ramenaVltavy ve Stromovce a z Vltavy a tůnív Braníku. Oba autoři publikovali i něko-lik prací o anatomii a bionomii pásemnič-ky. V 70. letech 20. stol. byl tento druhnalezen Sergejem Hrabětem v řece Svrat-ce pod Brněnskou přehradou (nepubliko -váno). Novější údaje o nálezech začínají

r. 1998 – jejich počet se postupně zvyšujena současných asi 50 lokalit v tekoucíchi stojatých vodách po celém území Českérepubliky. Převaha odchytů pochází zestředně velkých a velkých nížinných toků.Nadmořská výška většiny lokalit nepře-kračuje hranici 300 m, nejvýše položenýmmístem výskytu je přehradní nádrž Ham-ry na řece Chrudimce v 590 m n. m.

Tělní stavbaPásemnička sladkovodní je červovitý živo-čich, mnohem kratší než její zmiňovanímořští příbuzní. Jsou pro ni typické třipáry očních skvrn v přední části těla. Po -čet očních skvrn se však může měnit ne -pravidelně rozpadem na větší počet (až10). Naopak mladí jedinci mají vytvořenypouze dva páry. Tělo pásemničky je dél-

kově značně roztažitelné. Obvyklá délkadospělců v klidu je kolem 10 mm, lezou-cí jedinci dosahují až 20 mm. Barva těla sei v závislosti na podkladu mění. Přecházíod okrové přes odstíny růžové a červenépo světle hnědou. Povrch těla kryje jed-novrstevná pokožka tvořená řasinkovýmepitelem se slizovými žlázami. Při lezenína čistém podkladu za sebou živočichzanechává viditelnou slizovou stopu. Trá-vicí soustava je lalokovitě trubicovitá, za -číná ústním a končí řitním otvorem. Zaústním otvorem se nachází jícen (oeso -phagus nebo také esophagus), do kteréhoústí ventrálně (na spodní straně těla) trá-vicí trubice a dorzálně trubice, v níž je ulo-žen pro pásemničku typický orgán – cho-bot (proboscis). Chobot je vychlípitelný(obr. 1), v klidu zatažený do těla a ulože-ný v pochvě (rhynchocoel) nad trávicí sou-stavou (obr. 6). Obsahuje vápnitý bodec(stylet), na jehož bázi nasedá jedová žlázaa po stranách jsou ve zvláštních váčcíchvytvořeny další pomocné bodce (obr. 2 a 3).Chobot slouží k lovu a požírání potravy.Pásnice se dělí na dvě skupiny – bezbod-ci (Anopla) a bodcovce (Enopla), mimojiné právě podle přítomnosti, resp. nepří-tomnosti styletu s jedovou žlázou.

Způsob života pásemničkyPotravou pásemničky sladkovodní jsoudrobní bezobratlí živočichové – nejčas-těji kroužkovci (Annelida), larvy pakomá-rů (Chironomidae) a perloočky (Daphniaapod.). Pásemnička náleží k živočichůms noční aktivitou a úlovek vyhledává, k če -muž jí pomáhá hlavová žláza, která vy -hodnocuje chemické podněty z okolí. Kekořisti přiloží vychlípený chobot a vbod-ne do ní vápnitý stylet. Zároveň docházíke vstříknutí ochromující tekutiny. Bylypozorovány dva způsoby konzumace po -travy. U měkkých nebo malých živočichůdochází k polykání vcelku. Přitom někdypásemnička používá chobot k posunování

dekádě „nabírá na síle“. Začalo to již napřelomu tisíciletí netopýrem obrovským(Nyctalus lasiopterus), poté chronologic-ky následovali netopýr Saviův (Hypsugosavii) v r. 2001, netopýr jižní (Pipistrelluskuhlii) v r. 2007 a létavec stěhovavý (Mi -niopterus schreibersii) v r. 2011. Kdyžk tomu přidáme větší prosperitu volně žijí-cích populací vysazené (nebo lépe řečenovypuštěné) jihoamerické nutrie (Myocas-

tor coypus; viz také Živa 2007, 4: 182–184),pak je zřejmé, že středoevropský prostorse stává pro teplomilné druhy savců stálevíce přijatelným. Zda je to důsledek otep-lování klimatu, nebo jiných faktorů, je užtéma pro další úvahy.

Použitou literaturu uvádíme na webovéstránce Živy.

ziva.avcr.cz 26 živa 1/2014

32

2 Dosavadní nálezy a pozorování šakalaobecného na území České republikya v blízkém okolí (tečky – doložené nále-zy/pozorování, hvězdičky – nedoloženápozorování). Orig. M. Anděra3 První nálezy šakala obecného u náspocházejí ze zemědělské krajiny jiho -moravských nížin a pahorkatin (okolíKlobouk u Brna), ale objevil se i v zales-něných územích. Foto M. Anděra

Jan Špaček

Pásemnička sladkovodní v České republice

Pásnice (Nemertea) jsou samostatným kmenem živočichů ze skupiny Lopho -trochozoa. Většinou jde o druhy mořské, některé jsou půdní nebo sladkovodnía existují i zástupci žijící v podzemí (stygobiontní). Velikost pásnic se pohybujeod několika milimetrů po několik metrů. První objevený a zároveň největší druhmořská pásmovka velká (Lineus longissimus) byl popsán v r. 1770 a je považo-ván za nejdelšího bezobratlého. Jeho maximální délka se uvádí mezi 10–20 m,v některých publikacích dokonce 30 m. Při poslední komplexní revizi pásnicbylo na světě známo 250 rodů s 1 149 druhy.

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

potravy do ústního otvoru. Druhým způ-sobem je vysávání tělní tekutiny, které seuplatňuje u kořisti větší nebo s tvrdýmpovrchem těla, např. u perlooček.

O predátorech pásemničky máme máloinformací. Pravděpodobnými nepřáteli jsouryby a z bezobratlých ploštěnky. V chovujsem sledoval napadení pásemničky ploš-těnkou americkou (Dugesia tigrina).

Biotopy, ve kterých byla pásemnička na -lezena, mohou být rozmanité. Ve velkýchtocích, jako Labe a Vltava, vyhledává štěr-biny na spodní straně kamenů a intersti-ciální (vmezeřené) prostory ve štěrkovýcha kamenitých lavicích. Vyhýbá se vrstvámjemného sedimentu. Ve středně velkýcha malých tocích, jako jsou Svratka, Chru-dimka či Starostínský potok, žije na spodnístraně kamenů nebo na vodních rostli-nách a vláknitých řasách. S oblibou osíd-luje zejména rostliny, např. rodu lakušník(Batrachium) a rdest hřebenitý (Potamo-geton pectinatus). Ve stojatých vodáchbyla objevena v nárostech vláknitých řas,na rostlinách rodů stolístek (Myriophyl-lum) a růžkatec (Ceratophyllum). V někte-rých přehradních nádržích se ji podařilo

ulovit planktonní sítí se zooplanktonem.Jde o nádrže s ponořenou vegetací v lito-rálu (příbřežní mělké zóně), odkud bylavyplavena do pelagiálu – zóny volné vody(např. Hamry na řece Chrudimce a Vrch-lice na řece Vrchlici). Na koloniích slad-kovodních hub (Porifera) byla objevenav hloubce přibližně 8 m v přehradní nádr-ži Mohelno a v hloubce zhruba 1,5 m veslepém rameni Orlice zvaném Kašparovojezero (v Hradci Králové). Aktivita pásem -niček byla v přírodě sledována při teplo-tách vody v rozmezí 2,5 až 28,5 °C. V úno-ru 2013 jsem od potápěčů získal množstvívodních rostlin ze zamrzlého Předměřic-kého písníku u Hradce Králové z hloubek2–5 m. Na nich jsem nalezl 9 dospělýchaktivních jedinců bez pohlavních žláz.

Rozmnožování Zajímavý je i způsob rozmnožování pá -semničky sladkovodní. Mořské druhy pás-nic bývají obvykle gonochoristi, tedy od -děleného pohlaví, půdní a sladkovodnízástupci většinou hermafroditi. Pásem nič -ka sladkovodní se v literatuře nejčastějiuvádí jako proterandrický hermafrodit,

živa 1/2014 27 ziva.avcr.cz

21

43

65

1 Jedinec pásemničky sladkovodní(Prostoma graecense) fixovaný 4% roztokem formaldehydu. Je vidětvysunutý chobot (proboscis), který sloužík lovu a požírání potravy.2 Uložení bodců (styletů) a jedové žlázy v chobotu. Zvětšeno 200×3 Detail styletů a jedové žlázy pásem -ničky sladkovodní. Zvětšeno 1 000×4 Juvenilní jedinec téhož druhu5 Aktivní pásemnička sladkovodnív laboratorním chovu6 Schéma tělní stavby pásemničkysladkovodní: 1 – frontální orgán (chemoreceptor), 2 – cerebrální orgán(smyslové centrum), 3 – rhynchodeum(„předsíň“, kde začíná trávicí soustavaa ústí sem pochva s chobotem – rhyncho-coel), 4 – dorzální nervová uzlina, 5 – nervová uzlina, 6 – coelom (pravá tělní dutina), 7 – jícen (oesophagus), 8 – přední část střeva, 9 – zadní část střeva, 10 – distální část chobotu, 11 – váček se stylety a jedovou žlázou,12 – proximální část chobotu, 13 – goná-dy (pohlavní žlázy), 14 – řitní otvor.Upraveno podle: P. Schulz (1938)

13 14

1262 5

9

1

3 4 687

10 11

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

kdy samčí pohlavní buňky dozrávají dří-ve. Samčí a samičí gonády jsou oddělenéa uložené v záhybech střeva. Živočichvšak nemá vytvořeny žádné pomocnépářící struktury. U pásnic se vyvíjejí do -časné vývody pohlavních žláz (gonoduk-ty), a to ve chvíli, kdy jsou vajíčka nebospermie připravené. Tyto gonodukty vzni-kají u každé gonády zvlášť a po vypuštěnívajíček (spojených vaječným páskem) nebospermií se zřejmě opět v pokožce uzavřou.K vytlačení vajíček dochází ve slizovémkokonu, který kolem sebe pásemnička spo-lečně s dalším jedincem (může jich býtv kokonu i více) vytvoří. Po tomto úkonupokožka velmi rychle regeneruje a běhemněkolika minut až desítek minut se úplnězacelí. Z tohoto pohledu je schopnost rege-nerace až zarážející.

Počet vajíček i snůšek závisí na velikostijedince, přírodních podmínkách a na kva-litě potravy: průměrně produkují 20–30vajíček, maximálně kolem 60. V příroděbývají jedna až dvě snůšky ročně, cožodpovídá také mým zjištěním v chovu.V laboratorních podmínkách jiní autořipozorovali až 8 snůšek za tři roky. K roz-množování v chovu docházelo i bez pří-tomnosti dalšího jedince. K oplození ji -ným exemplářem nemohlo dojít vzhledemk jeho izolaci od narození.

Chov v laboratorních podmínkáchU pásemniček je chov velmi snadný. Propoužití při pozorování a laboratorníchpokusech stačí Petriho misky, k dlouho-dobému držení větší kádinka nebo menšíakvárium. Nároky na vnitřní vybaveníakvária jsou minimální. Potřebujeme jenkámen, který slouží jako úkryt, a rostlinyjako zdroj kyslíku. Dobrou zkušenost jsemzískal s použitím „jávského mechu“ –měchýřky jávské (Vesicularia dubyana),vodního moru kanadského (Elodea cana-densis) a druhů rodu stolístek. Vzducho-vání ani filtrování není třeba. Ke krmeníjsem používal drobné bentické organis-my (např. larvy pakomárů a kroužkovce)a drobný zooplankton. Nutné je vyvarovatse zavlečení dravých ploštěnek do akvá-ria kvůli predaci. Chov může probíhat přiběžné pokojové teplotě. V laboratoři mámpásemničku v klimatizované místnostis teplotou 21 °C a 12hodinovým světel-ným režimem.

Jak ulovit pásemničku?První živý jedinec od nálezů S. Hrabětebyl u nás chycen 11. června 2003 ve Vlta-

vě v Praze – Komořanech. V akváriu žiltéměř dva a půl roku a z jeho snůšek jsemodchoval 12 dalších pásemniček. Život-nost mláďat se pohybovala v rozsahu ně -kolika měsíců. Druhý živý jedinec z pří-rody byl získán 19. října 2005 v Labiv Děčíně a v chovu vydržel asi půl roku.Se vzrůstajícím počtem nálezů jsem cho-val řadu dalších jedinců.

Pásemnička sladkovodní je živočichvelmi přizpůsobivý a odolný a v našichvodách hojně rozšířený. Jak je tedy mož-né, že uniká pozornosti? Žije ve svémpřirozeném prostředí velice nenápadněna kamenech, vodní vegetaci a vlákni-tých řasách. Je drobný a v nárostech téměřneviditelný. Lze ho snadno zaměnit zarovnostřevnou ploštěnku, zvláště mladépásemničky se velmi podobají druhu malo-ústka podlouhlá (Microstomum lineare).Odhalit živou pásemničku v jejím pro-středí se v současnosti podařilo pouze ně -kolikrát. Ve třech případech šlo o nálezyjednoho exempláře, a to i při cílenémvyhledávání po dobu několika desítek mi -nut na kamenech v Labi v Děčíně a v po -škozeném břehovém záhozu ve Vltavěv Komořanech. V létě 2006 jsem nalezlv Labi v Děčíně za krátkou dobu pět jedin-ců. Je tedy nezbytné znát místa, která ten-to živočich vyhledává. Ale potřebujemei dostatek trpělivosti a štěstí na vhodnéhydrologické podmínky a charakter po časív době lovu (dlouhodobě stálé průtoky,nejlépe v létě).

Většina pásemniček je k dispozici z fi -xovaného materiálu (ze vzorků makro -zoobentosu sbíraného ruční sítí). Avšaki rozlišení ve fixovaném materiálu má sváúskalí. Živočich zcela ztratí původní tvara barvu. Tělo už není zploštělé, ale získávákruhový průřez a bělavou barvu. K vychlí-pení chobotu při fixaci dochází jen občasa někdy dojde i k jeho ulomení. Oční skvr-ny mizí v záhybech pokožky, a pokud jsoupatrné, tak většinou pouze dvě nebo čtyři.Živočich připomíná spíše úlomek málo -štětinatce (Oligochaeta) bez tělního článko -vání a štětin, nebo juvenilní pijavku roduhltanovka (Erpobdella).

Určení druhu a rozšíření ve světěZískáme-li i přes uvedené obtíže pásem -ničky rodu Prostoma, nastává další pro-blém. O jaký jde druh? V 19. a na počátku20. stol. byly z našeho území uváděnyP. graecense, P. lumbricoideum a P. clep-sinoides. Tyto druhy však byly poslézesloučeny do P. graecense. Takže odpověď

se zdá být jednoznačná. Z Evropy je aleuváděno dalších 5–8 sladkovodních dru-hů rodu a čtyři z nich by se mohly vysky-tovat i na našem území. Druhová deter-minace je velmi složitá, vyžaduje speciálnífixační média (např. roztoky Bouin neboDavidson) a tvorbu náročných histologic-kých preparátů. Jedince fixované formal-dehydem nebo etanolem nelze do druhuurčit vůbec. Determinační znaky se totižnacházejí na vnitřních strukturách živo-čicha. Jde o typ obrvení jícnu, dále o ner-vové zásobení chobotu a přítomnost a tvarhlavových žláz.

Prozatím jiný druh než P. graecensenebyl u nás prokázán. V České republicebude pravděpodobně daleko běžnější, nežnaznačuje mapa rozšíření (obr. 8). Jehoareál ve světě je zřejmě kosmopolitní, ne -lze ale objektivně zhodnotit, kde všudežije jako původní. Nalezen byl v mnohaevropských zemích, v USA, Izraeli, Keni,Jihoafrické republice, Austrálii, na NovémZélandu, v Tasmánii, Japonsku a Argentině.

Další druhy pásnic se u nás mohou při-rozeně vyskytovat v podzemních vodách,nebo být zavlečeny z jiných částí světa.Při současném tempu šíření nepůvodníchorganismů by bylo překvapivé, kdyby k za -vlečení nedošlo. A. Mrázek nalezl v r. 1902ve skleníku Botanické zahrady PřF UKa v malém skleníku v Chotěboři nepůvod-ní půdní pásnici Geonemertes chalico -phora, podle současného názvosloví Lep-tonemertes chalicophora. Tento druh sevyskytuje ve sklenících v řadě evropskýchzemí, většinou tam, kde se pěstuje subtro-pická flóra. Ve volné přírodě byl dosudpozorován v Německu, USA, na Madeiře,Kanárských a Azorských ostrovech. Od -kud přesně pochází, není však zcela jasné.

Pásnice jsou velmi málo známou skupi-nou naší fauny. Zasluhují však pozornostkvůli široké ekologické valenci, nedosta-tečným znalostem jejich způsobu životaa alternativám rozmnožování i neobvykléschopnosti regenerace.

Seznam použité literatury uvádíme nawebové stránce Živy.

ziva.avcr.cz 28 živa 1/2014

7 Lokalita pásemničky – přehradnínádrž Hamry na řece Chrudimce u Hlinska. Snímky J. Špačka8 Výskyt pásemničky sladkovodnív České republice. Orig. J. Špaček

87

Prostoma graecense1998–2013

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.