REAN a - CENIA · Web viewPřevládající proudění v zájmové oblasti má v ročním průměru západní směr (20,7%) a druhé převládající proudění má zcela opačný

REAN a.s.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

podle § 6 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Dovybavení spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem

Oznamovatel: REAN a.s.

Ke Hřišti 776/24, 181 00 Praha 8

Praha, srpen 2002

Oznámení EIA „Dovybavení spalovny v Lysé n.L.“ REAN a.s.

Zpracovatel:

Ing. Zuzana Toniková – držitelka autorizace dle § 19 a § 24 zák. č. 100/2001 Sb. , osvědčení č.j. 2826/316/OPVŽP/94

Spolupracovali: Oto FibichIng. Alexis WelterIng. Vladimír JiřičkaIng. Jiří Málek

Oznámení je napsáno textovým editorem Word 2000 9.0.2812

Použití oznámení nebo jeho dílčích částí je přípustné pouze pro účel specifikovaný zadavatelem. Případné jiné použití je možné pouze se souhlasem firmy Rean a.s.

2


Obsah

ÚVOD …………………………………………………………………….. 5

ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI ……………………………… 61. Obchodní firma2. IČ3. Sídlo4. Oprávněný zástupce oznamovatele

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU ……………………………………… 6

I. Základní údaje ……………………………………………………………… 6I.1. Název záměruI.2. Rozsah záměruI.3. Umístění záměruI.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměryI.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a

hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměruI.7. Předpokládaný termín realizace záměruI.8. Výčet dotčených územně samosprávných celkůI.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu

II. Údaje o vstupech ……………………………………………………… 15 II.1. PůdaII.2. VodaII.3. Ostatní surovinové a energetické zdrojeII.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

III. Údaje o výstupech ……………………………………………………… 17III.1. OvzdušíIII.2. Odpadní vodyIII.3. OdpadyIII.4. OstatníIII.5. Doplňující údajeIII.6. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ………………………………………. 27

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 27a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojůc) zátěž přírodního prostředí se zaměřením na územní systém ekologické stability

krajiny, zvláště chráněná území, území přírodních parků, významné krajinné prvky,

3


území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení a staré zátěže

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny ………………. 33

ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ………………………………… 46

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci

vlivů

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ………………………… 55

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE , PŘÍLOHY ………………………………… 56

1. Mapová dokumentace2. Další podstatné informace – dokladová část

ČÁST G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ……………………………. 57

ČÁST H – VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ ……………………………… 59

ZÁVĚR ……………………………………………………………………….. 59

POUŽITÉ PODKLADY ……………………………………………………….. 61

4


ÚVOD

Cílem předloženého oznámení je vyhodnocení očekávaných vlivů na životní prostředí navrhované změny stavby spalovny odpadu v Lysé nad Labem před jejím dokončením pro zjišťovací řízení dle § 4 odst. 1) písm. c) zákona č. 100/2001 Sb. Stavba spalovny jako celek byla již kladně posouzena z hlediska jejího vlivu na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. K posouzenému záměru vydal Okresní úřad Nymburk, ref. životního prostředí souhlasné stanovisko pod čj. ŽP/2680/96-Nj, jehož platnost pro oznamovatele potvrdilo MŽP ČR pod č.j. 977/OPVŽP/96 ze dne 7.6.1996. Stavba spalovny bylo povolena stavebním povolením čj. výst/1133/42/96/Fia ze dne 10.12.1996, vydaným stavebním úřadem Městského úřadu Lysá nad Labem.

Předmětem změny stavby a posouzení v oznámení jsou doplňující stavby spalovny : zařízení na příjem tekutých nebezpečných odpadů, hala pro manipulaci a přípravu odpadu před jeho likvidací a silo na použitý sorbalit a popílek, jako zařízení doplňující stavbu spalovny, jejichž potřeba se ukázala v průběhu zkušebního provozu spalovny.

Oznámení je zpracováno na základě § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a obsahuje náležitosti dle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

Za nejvýznamnější vliv, který je z provozu celé a kompletní spalovny očekáván, je možno označit vliv na kvalitu ovzduší. Vzhledem k tomuto faktu byla této problematice věnována pozornost jak z hlediska posouzení vylepšení stávající technologie, tak z hlediska aktualizovaného posouzení rozptylových podmínek v lokalitě a posouzení stávající kvality ovzduší. Posuzované doplňující stavby však nebudou mít významný vliv na ovzduší.

Dále jsou podrobně hodnoceny vlivy na vodu (podzemní a povrchové vody) a půdu s ohledem na případnou kontaminaci, nový způsob nakládání s odpady před a po spalování v souvislosti s novými doplňujícími stavbami a rizika bezpečnosti provozu. Vzhledem k umístění staveb ve stávajícím areálu spalovny a jejich poslání ekologicky a provozně vylepšit stávající zařízení spalovny je úměrně menší pozornost věnována posouzení vlivů na faunu, floru a jejich ekosystémy, případně další fenomény v území (kulturní a archeologické památky apod.), které nebudou posuzovanou změnou stavby dotčeny. Značná pozornost je věnována vyhodnocení předpokládaných vlivů na obyvatelstvo.

Oznámení bylo zpracováno v srpnu 2002.

5


ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma: REAN a.s.2. IČ: 261673443. Sídlo: Ke Hřišti 776/24, 181 00 Praha 84. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:

Oto Fibich, předseda představenstva, Ke Hřišti 776/24, 181 00 Praha 8, tel.: 0602/332 065

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje:

I.1. Název záměru:

Dovybavení spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem

I.2. Rozsah záměru:

- Zařízení na příjem tekutých nebezpečných odpadů- Hala pro manipulaci a přípravu odpadu před jeho likvidací - Silo na použitý popílek a sorbalit

I.3. Umístění záměru:

Stavby se nacházejí ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk, městě Lysá nad Labem, k.ú. Lysá nad Labem. Stavby jsou umístěny v areálu spalovny asi 800 m severovýchodně od okraje města Lysá nad Labem, na kopci zvaném Šibák (viz část F 1 – obrázek č. 1 – Přehledná situace).

I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry:

Jedná se o změnu stavby před jejím dokončením, která již byla komplexně kladně posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. v květnu 1996. Změna stavby před jejím dokončením spočívá ve vybudování tří staveb, které doplňují stávající stavbu spalovny, a to „Zařízení na příjem tekutých nebezpečných odpadů“, „Hala pro manipulaci a přípravu odpadu před jeho likvidací“ a „Silo na použitý sorbalit a popílek“. Stavby bezprostředně navazují na již vybudovanou technologii spalovny a jsou funkční pouze ve spojení se spalovnou. Vzhledem k jejich účelu a technickému a technologickému řešení, které je popsáno v dalších kapitolách, zlepšují vlivy stávajícího technologického zařízení spalovny na životní prostředí, zejména z hlediska kvality ovzduší (snížení prašnosti) a vlivu na vodu a půdu (snížení rizika úniku tekutého odpadu do půdy a vody při manipulaci).

6


Možnost kumulace těchto tří doplňkových staveb s jinými záměry nepřichází v úvahu, jiné stavby se v areálu spalovny realizovat nebudou a také v okolí není žádná jiná spalovna odpadů.

V části F 1 oznámení, v mapových a obrazových přílohách, je zařazen obrázek č. 2 – Přehledná situace oblasti a obr. č. 3 – Celková situace stavby.

I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí :

Důvodem umístění staveb v dané lokalitě je bezprostřední návaznost staveb na provoz a technologii stávající spalovny umístěné v dané lokalitě. S ohledem na vyhodnocení zkušebního provozu, vyjádření a konzultace orgánů státní správy (odbor životního prostředí Okresního úřadu Nymburk, České inspekce životního prostředí – oblastního inspektorátu Praha) se ukázala realizace záměru přínosem pro provoz spalovny a zlepšením stávajícího vlivu spalovny na životní prostředí.

Vybudováním zařízení na příjem tekutých odpadů, tzv. uložiště nádrže 50 m3 s jeho přestřešením, se realizuje možnost jejich stáčení z cisteren nebo sudů, ve kterých je tekutý odpad přivezen, přímo do nádrže bez možnosti jejich odkapu, výlevu či jiného úniku na manipulační venkovní plochu.

Realizace haly umožní bezproblémový příjem odpadu od zákazníků bez ohledu na jeho skladbu, manipulaci s odpadem za účelem jeho vhodné skladby pro spálení, a tím optimální využití spalovací pece, uložení prázdných obalů (sudů) po jejich vyprázdnění a manipulaci s odpady a obaly bez rizika odkapu, výlevu či jiného úniku na venkovní plochy. Vyhodnocení zkušebního provozu prokázalo, že k optimalizaci provozu spalovny na její povolenou a garantovanou kapacitu by bylo vhodné původně uvažované plochy určené k přípravě, manipulaci a nakládání s odpadem a obaly před jejich zneškodněním ještě rozšířit.

Silo na použitý sorbalit a popílek umožní jejich bezprašné skladování před jejich odvozem, jakož i jejich bezprašný odvoz z areálu spalovny autorizovanou firmou. Vyloučí se tím tak jejich výsyp do pytlů, kontejnerů a manipulace s nimi, která byla dosud zdrojem sekundární prašnosti.

Vzhledem k jednoznačné specifikaci požadavků na doplňující zařízení, která musí být v návaznosti na stávající technologii umístěna na daném místě v areálu spalovny, se jiné varianty řešení nenabídly. V podstatě nepřicházejí v úvahu varianty lokalizační, technologické ani kapacitní, neboť jejich lokalizace i kapacita závisí na stávající technologii spalovny a technologicky jsou jednoznačně určeny. Z toho důvodu nebyly žádné jiné varianty záměru uvažovány.

Navržené doplňující stavby umožní stávající spalovnu provozovat v ekologicky i ekonomicky efektivnějším režimu než kdyby byla spalovna provozována bez nich, jak původní projekt uvažoval a jak bylo vydáno výše uvedené stavební povolení za souhlasu všech dotčených orgánů státní správy.

I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru:

Jak již bylo uvedeno dříve, předmětem změny stavby a posouzení v oznámení jsou tři doplňující stavby spalovny :

7


– zařízení na příjem tekutých nebezpečných odpadů – jež sestává z nové nádrže o objemu 50 m3 , uložiště této nádrže (v podstatě havarijní jímka pro nádrž), vylévací jímky (napojené na nádrž) a z přestřešení celého zařízení

– skladová hala pro manipulaci a přípravu odpadu před jeho likvidací– silo na použitý sorbalit a popílek,

jako zařízení doplňující stávající technologii spalovny, jejichž realizace by v budoucnu optimalizovala provoz spalovny, jak prokázal průběh zkušebního provozu.

Zařízení budou umístěna do areálu spalovny v bezprostřední návaznosti na stávající technologii.

Zařízení na příjem tekutých odpadů bude umístěno podél východní stěny budovy spalovny, za níž jsou situovány 3 stávající provozní nádrže (každá o objemu 15 m3). Hala bude vybudována v jihovýchodní části areálu spalovny na místě původní haly, která byla již odstraněna. Silo na použitý sorbalit a popílek bude umístěno poblíž severní stěny objektu spalovny v její západní části, v místě stávajícího vyústění potrubí s použitým sorbalitem (viz obr. č. 4 – Zastavovací plán – v příloze F 1)

Podrobný popis jednotlivých staveb zařízení je uveden dále.

Zařízení na příjem tekutých odpadů

Stavba uvedeného zařízení spalovny (spolu s novou halou) je zaměřena na zdokonalení systému sběru tekutých hořlavých odpadů (zejména olejů), kyselin a podobných chemických látek. Stavba řeší vylévání, skladování a výdej (do pece) upotřebených olejů a ostatních odpadních tekutých hořlavých látek, pro který je současný areál spalovny v Lysé n.L. specializován. Provedením dle současných norem a požadavků se zabezpečuje především ochrana životního prostředí. Situace a schéma dispozičního řešení je uvedeno v příloze F 1 na obr. č. 5 – „Schéma potrubního rozvodu“, obr. č. 6 – „Uložiště nádrže – řez příčný“ a obr. č. 7 – „Uložiště nádrže – řez podélný“.

Hlavními objekty této stavby jsou: – nová nádrž o objemu 50 m3 – uložiště této nádrže (v podstatě havarijní jímka pro nádrž)– vylévací jímka (napojená na nádrž) – přestřešení celého zařízení (nádrže s uložištěm a vylévací jímkou).

Projektovaný systém příjmu a výdeje hořlavých látek se děje tedy jednak z přepravních obalů od dodavatelů vylévaných ihned, a to ve vylévací jímce a z ní do skladovací nádrže, nebo se přepravní obaly mohou skladovat do doby zpracování v projektované hale. Oproti původnímu řešení nakládání s odpady ve spalovně se příjmové a skladové zařízení upotřebených olejů a dalších kapalných odpadů tímto rozšíří a zdokonalí. Pro přímý příjem vyléváním hořlavin tohoto druhu bude kapacita nádrže 50 m3 , pro skladování v sudech je kapacita skladovací haly určena pro maximálně 40 m3 hořlavin, tj. 200 sudů.

Skladované spalitelné látky se potom likvidují spalováním ve spalovně, která není předmětem tohoto posouzení. Ostatní látky jako kyselina apod. se pouze skladují a shromažďují k odvozu pro odpovídající likvidaci v jiném zařízení.

8


Příjem hořlavých kapalin (převážně upotřebených olejů, ředidel, rozpouštědel apod.) dovezených v sudech nebo drobných obalech se bude provádět na vylévací jímce. Vylévací jímka je navržena ocelová a výškově přizpůsobena pro vykládání z nákladních a užitkových automobilů. Umístěna je vně budovy na terénu +2,900 vedle východní stěny provozní budovy spalovny. Objem vylévací jímky je minimálně pro jeden sud a lze vylévat rovněž jeden sud, čímž je zabráněno přelití jímky při případném ucpání odtokového potrubí. Konstrukce jímky je tvořena ocelovými profily s vevařeným vyspádovaným plechem tvořícím dno. Po stranách jsou přivařeny plechové bočnice v takovém tvaru, aby nedocházelo k vystříknutí mimo jímku (sudy jsou s bočním i čelním výpustným otvorem). Odtokový prostor je vybaven ocelovými síty pro zachycování nejhrubších a hlavních nečistot. Jímka je opatřena ocelovým zábradlím napojujícím se na dosavadní zábradlí.

Z vylévací jímky vede odtokové potrubí, které ústí do nové uskladňovací nádrže 50 m3 . Uskladňovací nádrž je ocelová, nadzemní, jednoplášťová a umístěná v havarijní jímce. Nádrž je umístěna pod vylévací jímkou na úrovni terénu +0,300.

Celé zařízení vylévací jímky a havarijní jímka s nádrží 50 m3 bude přestřešena lehkým ocelovým přestřešením (ocelová konstrukce o rozponu 20,4 x 6,80 m). Uskladňovací nádrž 50 m3 bude vyhovovat pro manipulaci s hořlavými kapalinami I. třídy dle ČSN 65 0201 s vybavením armaturami pro příjem, výdej, měření, odkalování, odvzdušnění, vzorkování a signalizaci maximálního stavu včetně přeplnění. Měření stavu hladiny se bude provádět mechanicky měrnou tyčí, plovákový ovladač E 218.3 plní současně signalizaci maximálního stavu a signalizaci přeplnění nádrže (vizuálně a akusticky). Výdej hořlavých kapalin je navržen z uskladňovací nádrže 50 m3 do původní provozní nádrže 1,8 m3 , která je umístěna uvnitř provozní budovy vedle navrhovaného zařízení. Potrubí pro doplňování je několikanásobně vybavené uzavíracími armaturami. Čerpadlový agregát pro výdej se umístí do prostoru vedle stávající provozní nádrže 1,8 m3 . Provozní nádrž je proti přeplnění vybavena signalizací maximálního stavu ovladačem Ekorex. Sání čerpadel je opatřeno filtrem pro olejové medium a uzavíracími armaturami celého potrubního rozvodu. Čerpadlo je navrženo s pojistným ventilem.

Z hlediska ochrany ovzduší v souladu s vyhláškou MŽP č. 117/1997 Sb. odd. 5.1.2 se musí vzdušina z místa manipulace s těmito kapalnými odpady odsávat a potom být zavedena do spalovacího prostoru. Toto technické vybavení již existuje na stávajícím zásobníku tuhých odpadů. Pro kapalné odpady bude odsávací zařízení nově vybudováno a z technického důvodu již instalovaného odsávání a zavedení do ohniště se nové odsávání napojí na stávající. Způsob napojení je však nepřímý, a to z důvodů požární bezpečnosti. Odsávání vzdušiny kapalných odpadů se bude provádět z místa vylévací jímky a odvzdušnění nádrže 50 m3 . Vzdušina je potom zavedena ke stávajícímu odsávání o výkonu 5000 m3 .hod-1 , kde dojde k dalšímu naředění a odsátí do spalovacího prostoru, takže se žádné zplodiny či úniky par z vylévání a čerpání nedostanou do volného ovzduší.

Hořlavé kapaliny určené ke spalování budou různého druhu jak do hořlavosti, výhřevnosti, tak i chemických vlastností. Z tohoto důvodu se musí tyto hořlaviny třídit a spalovat určeným způsobem. Pro třídění jsou určeny stávající nádrže 3 x 15 m3 . Protože příjem hořlavých kapalin je nerovnoměrný, nová nádrž 50 m3 je určena pro příjem většího množství hořlavin. Třídění se bude realizovat tak, že v nádrži se budou shromažďovat hořlaviny totožných vlastností, které se potom samostatně zpracují, a po vyčerpání nádrže bude možno v této skladovat jinou hořlavinu, kterou je rovněž potřeba skladovat odděleně. Třídění hořlavin v nádrži 50 m3 bude ještě upřesněno v provozně havarijním řádu.

Kapacita zařízení:

9


Skladovací kapacita hořlavin - nádrž 50 m3 pro vylévané sudy - hala pro skladování 40 m3 hořlavin v sudech

- prázdných sudů - kyselin v přepravních obalech

Příjem hořlavých kapalin 1x vylévací místo pro sudy skladová hala 24 x 15 m pro sudy

Základní parametry navrhované stavby – zařízení na příjem tekutých odpadů – jsou převzaty z jednotlivých projektů od jednotlivých dodavatelů.

Základní technologické parametry jsou uvedeny v následující tabulce:

Základní technologické parametry zařízení na příjem tekutých odpadůDoba provozu 8000 h/rokPočet pracovníků pro obsluhu 1 + 1 údržbaObjem nádrže 50 m3Délka nádrže 10,5 mPrůměr nádrže 2,6 mDélka zastřešení 20,4 mŠířka zastřešení 6,8 mPrůměrný roční výkon:Kapalné odpady (40 GJ/t) 97 tKapalné odpady (3 GJ/t) 292 tNapětí 3 x 380 VInstalovaný příkon 3 kW

Skladová hala (na příjem, skladování a předtřídění tekutých odpadů před spalováním)

Skladová hala bude sloužit pro manipulaci (příjem, skladování, třídění) s odpady, které budou na spalovně likvidovány. Pro účely tohoto oznámení skladováním se rozumí přechodné skladování odpadů a jejich obalů před jejich likvidací ve spalovně. Jiné odpady v hale nebudou skladovány. Skladování hořlavých kapalin bude v sudech, prostor je vytvořen i pro prázdné sudy po hořlavých kapalinách. Skladová hala je dle těchto požadavků navržena o půdorysném rozměru 24 x 15 m. Z důvodu odstupových vzdáleností vzhledem k sousedním pozemkům je hala navržena s montovanou ocelovou konstrukcí s vyzděnými stěnami s minimálním podílem otevřených ploch. Dále je stavebními příčkami oddělen prostor pro uložení prázdných a plných sudů s hořlavinami. Do každého prostoru se provedou samostatné vrata 4,0 x 4,5 m.

Hlavní nosná konstrukce (vazníky, sloupy, střešní a stěnové ztužení) je ocelová stavební soustavy HARD.

Konstrukce podlahy je navržena jednak na požadované zatížení, jednak na nepropustnost s ohledem na skladované látky (ropné látky, ředidla, rozpouštědla), a současně podlaha bude splňovat požadavek na vytvoření havarijní jímky s dostatečným objemem dle množství uskladněných látek.

Tato hala (spolu se zařízením na příjem tekutých odpadů) řeší efektivnějším způsobem příjem (vylévání), skladování a výdej upotřebených olejů a jiných kapalných odpadů oproti

10


stávajícímu stavu. Příjem je navržen pro vylévání ze sudů, skladování v nádrži 50 m3 a výdej do již vybudovaného zařízení spalovny. Příjem hořlavých kapalin (převážně upotřebených olejů, ředidel, rozpouštědel apod.) dovezených v sudech nebo drobných obalech se bude provádět na vylévací jímce. Podrobný popis tohoto technologického postupu nakládání s odpady byl popsán výše u zařízení na příjem tekutých odpadů.

Pro ilustraci je v příloze F 1 zařazen obr. č. 8 – Půdorys haly a obr. č. 9 – Příčný řez halou.

Základní parametry navrhované stavby – skladové haly – jsou převzaty z jednotlivých projektů od jednotlivých dodavatelů.

Základní technologické parametry jsou uvedeny v následující tabulce:

Základní technologické parametry halyDoba provozu 8000 h/rokPočet pracovníků pro obsluhu 1 Celkový půdorysný rozměr 24 x 15 mCelkový rozpon 15 mVýška po okap 5 mCelková délka 24 mModulace 6 mPlocha pro hořlaviny 217 m2Plocha pro prázdné obaly 58,4 m2Plocha pro chemikálie 66,5 m2Kapacita:Hořlaviny 40 m3, tj. 200 sudůPrázdné obalyChemikálie v přepravních obalech Napětí 3 x 380 VInstalovaný příkon 2 kW

Silo na použitý sorbalit a popílek

Z technologického hlediska je ve spalovně v Lysé nad Labem instalováno čištění spalin. Jednou z posledních fází čištění je i odstranění látek PCDD/F (dioxinů a furanů), které se provádí rozprášením sorbentu do potrubí spalin před látkovým filtrem (sorbent je látka, která na sebe váže tyto škodlivé látky – dioxiny, furany, v našem případě je sorbentem látka s výrobním názvem SORBALIT, tj. směs aktivního uhlí 15% a hydrátu vápenatého 85%). Tento Sorbalit se spolu s pevnými částicemi spalin zachytí na textilních vložkách látkového filtru. Při regeneraci, tj. oklepávání filtru padá směs Sorbalitu a spalin do spodní části filtru, odkud je turniketem (tj. ocel. potrubí) pomocí ventilátoru,tj. pneu dopravou směs odnášena do prostoru odpopelnění (samostatná místnost mimo místnost spalovny). Zde probíhá oddělení popele zařízením Klimafil a padá do popelnic 110 1. Toto zařízení je stávající. Materiál je pak odvážen na zvláštní skládku, protože je kvalifikovaný jako odpad nebezpečný.

Změna se týká právě tohoto ukládání do popelnic, především z důvodů hygienických i pracovních (ruční manipulace s popelem). Proto na místo ukládání popela do popelnic bude zřízeno nové silo o obsahu 17 m3 , ve kterém bude kromě zařízení Klimafil především zásoba

11


popele a 1 x za cca 1 měsíc bude popel autocisternou odvážen (plnění utěsněnou násypkou). Silo bude umístěno na plošině na úrovni +5000, aby pod ním byl dostatečný prostor pro najetí autocisterny k plnění. V sile bude ukládán odpadní materiál, tj. popel ve složení 30% pevné části ze spalování (prach, popel) a SORBALIT 70%.

Z hlediska požární bezpečnosti je silo řešeno jako technologické zařízení vně stavebního objektu podle čl. 11.3. ČSN 73 0804. Konstrukce sila bude nehořlavá (ocel) a odpad (ve složení 30% pevné části ze spalování (prach,popel) a SORBALIT 70%) bude mít množství hořlavých látek pouze 10,5 % aktivního uhlí, tj. max. 1,6 m3 aktivního uhlí (toto množství je maximální, tj. těsně před vyvezením autocisternou, jinak bude množství menší). Ve filtru sila bude vlastní hmota filtru z hmot na bázi polyuretanou (velikosti cca 0,8 x 0,8 m). Jedná se tedy pouze o pevné hořlavé látky a podle čl. 11.3.1.1. se nepoužívají hořlavé plyny ani kapaliny a konstrukce je nehořlavá. Turniket, tj. potrubí vedoucí od filtru k silu, je ocelové – nehořlavé. Hořlavá kapalina ani plyny nebudou dopravovány.

Vzhledem k tomu, že docházelo pod filtrem spalin (v kónusu tělesa filtru před turniketem pro vynášení materiálu do pneudopravy) k hromadění materiálu (popela se Sorbalitem s teplotou cca 184 °C) až k ucpání potrubí, docházelo tím k následnému zvyšování teploty tohoto materiálu a k jeho vynášení k hořlavému filtru v Klimafilu. Zde může dojít ke vznícení tohoto polyuretanového filtru a následně k vznícení hořlavých látek (aktivního uhlí) v silu. Proto jsou navržena následná opatření k zabránění vzniku a šíření požáru. Pod filtrem (v kónusu tělesa filtru) bude instalována sonda, která bude signalizovat hromadění materiálu (v případě nahromadění odstaví provoz spalovny). Dalším opatřením bude čidlo s termostatem na kontrolu teploty v tělese Klimafilu (v novém venkovním sile 17 m3 ), které při zvýšení teploty nad 70 °C provede automatické odstavení spalovny.

Je doporučeno instalovat samohasící zařízení (SHZ) do horní části sila 17 m3 i vzhledem k tomu, že je již ve spalovně SHZ instalováno. Doporučuje se napojení stávající vodní SHZ (hlavici s čidlem) i do prostoru tohoto sila 17 m3 . Ostatní komponenty SHZ jsou stávající.

Účelem instalace nového sila je úplné zamezení styku obsluhujícího personálu s upotřebeným sorbalitem a zamezení případnému úniku prašných částic do venkovního prostředí

Silo na plošině bude záměrně umístěno do prostoru mezi hlavní budovu a přístavkem na severní straně areálu. Ačkoli střecha nástavby sila dosahuje výšky +12 720 mm, nepřesahuje výšku budovy, která je cca 16 500 mm. Silo s nástavbou bude opatřeno barvou shodnou s fasádou budovy.

Zařízení sila sestává z následujících technologických celků a stavebních částí:– základy plošiny +5 000– ocelová plošina +5 000– ukládání materiálu, pneumatická doprava KLIMAFIL– skladování materiálu, silo STAVECO MORAVA– vykládání matriálu, uzávěr sila ARMATURY GROUP– hadice HENNLICH LITOMĚŘICE– silnoproudé rozvody a osvětlení– měření a regulace.

Pro informaci viz obr. č. 10 – „Schema sila“ a obr. č. 11 – „Pohled na silo“ v příloze F 1 tohoto oznámení.

12


Aby se sorbalit a prach zachycený filtrem nemusel odvážet v popelnicích nebo pytlích nákladními auty jako dosud, odveze se najednou pomocí mobilního prostředku – cisterny. Do sila se bude ukládat pomocí pneumatické dopravy zařízením KLIMAFIL. Zařízení se přemístí z původního místa nad silo do zateplené nástavby.

Charakteristika materiálu, který bude do sila ukládán:teplota dopravovaného materiálu (KLIMAFIL) ……………cca max. 70 oC

složení :……….popílek, zachycené pevné části. …………… 30 sorbalit ………………………………………………………. 70

sorbalit je směs aktivního uhlí ………………………………. 15 a hydrátu vápenatého ………………………………………... 85

Zařízení sila slouží ke shromažďování odfiltrované látky z čištění spalin. Podle zák. č. 175/2001 Sb. se jedná o nebezpečný odpad, protože jde o nebezpečný produkt odcházející ze spalovny. Prášení je vyloučeno, protože vykládání zařízení ze sila má vlastní ventilátor, který eventuelní prášení odsává a vykládací zařízení se uzavře samo, když je cisterna naplněna. Objem cisterny je však větší než 17 m3 – objem sila. Při dodržení předpisů pro provoz tohoto zařízení osoba s tímto produktem nepřijde vůbec do kontaktu.

Kapacita zařízení: 1 000 kg/24 hod. Provozem sila nevznikají žádné odpadní látky. Silo není zdrojem hluku, který by ovlivňoval okolí. V nástavbě sila bude elektrické osvětlení a ve stěně bude instalováno okno. Použitý sorbalit a popílek se bude mobilním prostředkem odvážet cca 1 x za 4 týdny při denním světle. Stavba bude provedena dodavatelským způsobem. Doba výstavby: asi 1 měsíc.

Aby bylo zamezeno kondenzaci vody v sile, bude toto izolováno a pod izolací bude instalován topný kabel s regulací. Pro ohřev sila topnými kabely bude potřeba instalovat výkon 14 kW elektrické energie. Ta bude zajištěna ze stávajících zdrojů ve spalovně. Pro tuto technologii a její provoz není potřeba žádná technologická voda.

Základní technologické parametry sila jsou uvedeny v následující tabulce:

Základní technologické parametry sila Doba provozu 8000 h/rokPočet pracovníků pro obsluhu 1 + 1 údržbaObjem sila 17 m3Celková výška sila 12,72 mPůdorysný rozměr 5 x 5 mPodjezdná výška 4,15 mTeplota dopravovaného materiálu max. 70°CSložení dopravovaného materiálu:- popílek 30%- sorbalit (směs aktivního uhlí 15% a hydrátu vápenátého 85%) 70%Kapacita 1000 kg/24 hod.Napětí 230/400 VInstalovaný příkon 14 kWStlačený vzduch 15 Nm3 /h

13


Z hlediska úrovně navrženého technického řešení kvalita navržené technologie odpovídá standardní úrovni pro manipulaci s nebezpečnými odpady a použitým sorbalitem a popílkem. Vzhledem ke skutečnosti, že výstupy ze zařízení na příjem tekutých odpadů a haly (tekutý a tuhý nebezpečný odpad) jdou přímo do stávajícího zařízení spalovny a tam jsou likvidovány, nedochází k znečišťování ovzduší ani půdy. Výstupem ze sila je směs použitého sorbalitu a popílku v prašném stavu, kde dodavatel garantuje těsnost zařízení jak při plnění sila, tak při vyprazdňování sila a plnění cisterny. Z technologie nejsou vypouštěny žádné odpadní vody.

I.7. Předpokládaný termín realizace záměru:

Zahájení: 3. čtvrtletí 2002Dokončení: listopad 2002

Celkové náklady:

Dílčí náklady na jednotlivé stavby jsou uvedeny v následujícím přehledu:

- zařízení na příjem tekutých odpadů 1,500.000,- Kč- hala 2,000.000,- Kč- silo na použitý sorbalit a popílek 2,000.000,- Kč

Náklady celkem 5,500.000,- Kč

I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:

Vzhledem k tomu, že předkládaný záměr představuje doplňková zařízení v areálu stávající spalovny, jež neovlivní provoz její stávající technologie (v podstatě se jedná o úpravu způsobu nakládání s odpady před a po spalování), jejich vlivy se projeví pouze v areálu spalovny.

Za dotčený územně samosprávný celek je tedy možno považovat pouze město Lysou nad Labem, na jejímž katastrálním území má být posuzovaná stavba doplňujících zařízení realizována.

I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zák. č. 100/2001 Sb.

Předmětem oznámení je změna stavby před jejím dokončením, zahrnující výstavbu tří doplňkových staveb: silo na sorbalit s násypkou plnění do autocisteren, zařízení na příjem kapalných odpadů o objemu 50 m3 a halu na skladování a předtřídění odpadů před jejich likvidací ve spalovně, jak bylo podrobně popsáno výše. Tyto doplňující stavby budou součástí stávající stavby spalovny nebezpečných odpadů, která byla již dříve jako celek posouzena v procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. č. 244/1992 Sb. a pro kterou vydalo vydal Okresní úřad Nymburk, ref. životního prostředí souhlasné stanovisko, jehož platnost pro oznamovatele potvrdilo MŽP ČR v r. 1996. Souhlasné stanovisko s podmínkami pro realizaci a provoz a následně již i stavební povolení bylo vydáno příslušným stavebním úřadem Městského úřadu Lysá nad Labem, čj. výst/1133/42/96/Fia ze dne 10.12.1996.

14


Oznámení záměru je zpracováno a předloženo z důvodu, že se jedná dle § 4 odst. 1) písm. c) v současnosti platného zákona č. 100/2001 Sb. o změnu stavby, která je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu pod bodem 10.1. – „Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady“, jež podléhá povinnému posuzování dle zákona v kompetenci MŽP. V daném případě uvedených doplňkových staveb se jedná o změnu stavby, a tato změna podléhá zjišťovacímu řízení ve smyslu změny technologie nakládání s odpadem. Oznamovatel je proto povinen zpracovat a předložit příslušnému úřadu oznámení o změně stavby a příslušný úřad na základě zjišťovacího řízení dle § 7 citovaného zákona stanoví, zda předložená změna stavby bude či nebude dále posuzována podle citovaného zákona.

II. Údaje o vstupech:

II.1. Půda

Zábor půdy (ha, bonita)Posuzované stavby vzniknou jako dovybavení nové technologie stávající spalovny

v areálu spalovny. Z hlediska druhu pozemku jsou dotčené plochy buď zpevněné nebo jsou vedeny jako ostatní plochy. Z tohoto pohledu nedojde k žádnému trvalému ani dočasnému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).

Chráněná územíLokalita spalovny se nenachází v žádném vyhlášeném chráněném území.

Ochranná pásmaStavby se nenacházejí v žádném ochranném pásmu chráněného území, pásmu

hygienické ochrany vodního zdroje nebo ochranném pásmu sítí technické infrastruktury ani v jiných ochranných pásmech..

Zemní práceZemní práce budou v minimálním objemu, neboť stavba je nadzemního typu.

Vytěžená zemina z výkopů bude odvážena na mezideponii na staveništi a bude použita pro zpětné zásypy, případně se rozprostře v areálu. Jedná se o výkopy pro základy přestřešení a haly. Výkopy, které se nevyužijí pro zpětný zásyp, se odvezou na skládku určenou stavebním úřadem.

Předpokládaný přibližný objem výkopů bude cca 100 m3 .

II.2. Voda

Voda pitnáAreál spalovny a tedy ani posuzované stavby nejsou a nebudou připojeny na žádný

zdroj pitné vody (odpovídající ČSN 75 7111). Pro pitné účely je voda dovážena. Zásobování sociálních zařízení vodou (WC, sprchy) je zabezpečeno ze stávající studny. Spotřeba pitné vody se oproti stávající spotřebě nijak nezmění, nedojde ke zvýšení počtu pracovníků. Pitná voda pro pracovníky stavby po dobu výstavby bude také dovážena, zvýšení množství nebude podstatné.

Voda provozní

15


Zdrojem vody pro technologické účely spalovny je stávající studna. Posuzované stavby však nevyžadují žádnou spotřebu provozní vody. Nevýznamná spotřeba vody, časově omezená, bude vyžadována po dobu výstavby, ta však bude bez problému zabezpečena ze stávajícího zdroje.

Voda požárníZdrojem požární vody bude stávající požární nádrž v areálu o objemu 500 m3, která je

napájena z vlastní studny.

II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Elektrická energieZdrojem elektrické energie je stávající rozvodna umístěná ve spalovně, která je

napájena ze stávající přípojky elektrického proudu.Elektroinstalace – instalovaný příkon: – zařízení pro příjem kapalných odpadů ……………………… 3 kW – skladová hala ……………………………………………… 2 kW– silo na sorbalit ……………………………………………… 14 kW

Předpokládaná spotřeba pro posuzované doplňkové stavby: 1.000 kWh/rok

Zemní plynPosuzované stavby nevyžadují žádnou spotřebu zemního plynu.

Tepelná energiePosuzované stavby nevyžadují žádnou tepelnou energii. Vytápění sila je zajištěno

elektrickým vytápěním.

Stlačený vzduchTlakový vzduch bude zajišťován z vlastní kompresorové stanice (součást dodávky

stávající spalovny). Spotřeba stlačeného vzduchu 15 Nm3 /h je zahrnuta ve stávající spalovně. V souvislosti s posuzovanými doplňujícími stavbami nevzniká žádný požadavek na nárůst spotřeby stlačeného vzduchu.

Další vstupní surovinyPro provoz doplňujících zařízení nejsou potřeba žádné další vstupní suroviny. Pro

období výstavby vznikne potřeba různých stavebních materiálů (např. beton, ocelové konstrukce), jejich množství však nelze v současném stupni přípravy stavby určit.Předpokládaná spotřeba hlavních stavebních materiálů (např. beton, ocelové konstrukce) : cca 200 tun

II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

DopravaProvoz spalovny vyžaduje pravidelné a plynulé zásobování spalovanými odpady

(jejich doprava byla již podrobně posouzena v předcházejícím projednání dle zák. č. 244/1992 Sb. pro kompletní stavbu celé spalovny). Ve spalovně se budou po vybudování posuzovaných staveb nacházet prostory pro přípravu a manipulaci s odpady před jejich spálením ve spalovně. Jinak se ve spalovně nenacházejí prostory pro dlouhodobé skladování odpadu, ani s nimi není uvažováno.

16


Dopravní řešení a zatížení je popsáno a kladně posouzeno z hlediska vlivů na životní prostředí již předchozím projednáním dle zák. č. 244/1992 Sb. a také v povolovacím řízení stavby spalovny. Posuzované stavby nevyžadují další nárůst dopravního zatížení, protože se jedná v případě zařízení pro příjem tekutých odpadů a haly pouze o manipulaci v areálu spalovny, v případě sila na použitý sorbalit a popílek naopak nároky na dopravu oproti odvozu sorbalitu v současnosti poklesnou, neboť produkty se budou odvážet méně často velkoobjemovými cisternami - cca 1 x za 4 týdny (oproti odvozu pytlovaného sorbalitu nákladními auty).

Pro přepravu zbytkových produktů je uvažována výhradně doprava silniční po stávajících komunikacích. Posuzovanými doplňujícími stavbami nejsou vyvolány žádné nároky na výstavbu nových komunikací.

Doprava materiálů při výstavbě nepředstavuje významné zvýšení stávající dopravy spalovny, neboť se bude jednat o poměrně malá množství materiálu, rozložená v delším časovém období. Stavební doprava bude představovat maximálně několik vozidel denně, což je při stávajících intenzitách dopravy na okolních komunikacích nepostřehnutelné.

Nároky na inženýrské sítě a jinou infrastrukturuVeškeré ostatní potřebné inženýrské sítě (elektrická energie, plyn) jsou v areálu

spalovny k dispozici. Žádné další nároky na jinou infrastrukturu, vyvolané investice či doprovodné stavby nejsou posuzovanými doplňujícími zařízeními vyvolány.

III. Údaje o výstupech:

III.1. Ovzduší

Hlavní bodové zdroje znečištěníV posuzovaných stavbách se nebudou nacházet žádné bodové zdroje znečišťování

ovzduší. Odsávání vzdušin od vylévání kapalných odpadů bude zavedeno ke stávajícímu odsávání, kde dojde k jejich naředění a odsátí do spalovacího prostoru, takže se žádné zplodiny či úniky par z vylévání a čerpání nedostanou do volného ovzduší.

U nového sila na sorbalit bude doplněno odsávání ze sila, to bude napojeno na stávající systém odsávání, nový zdroj znečišťování ovzduší tedy nevznikne. Oproti dříve posouzenému stávajícímu stavu, kdy byla manipulace s použitým sorbalitem a popílkem (pytlování, nakládání na nákladní auta) zdrojem znečišťování ovzduší zejména sekundární prašností, dojde k eliminaci tohoto zdroje znečišťování ovzduší. V důsledku výstavby zásobního sila s uzavřenou násypkou bude veškerá manipulace probíhat v uzavřeném prostoru sila a propojení s nákladní cisternou bude provedeno utěsněným speciálním rukávem.

Hlavní plošné zdroje znečištěníPlošný zdroj emisí poletavého prachu představují stavební práce při výstavbě.

Vzhledem k tomu, že jde o zemní práce velmi malého rozsahu jako výkop pro havarijní jímku pod nádrží 50 m3 , dále o výkop 11,5 m3 zeminy pro základové patky konstrukce sila (3 patky o rozměru 1400 x 1200 x 1200 mm a jedna patka o rozměru 1400 x 1200 x 3000 mm) a výkop 60 m3 pro základové patky haly (16 patek 1,5 x 1,6 x 1,6 m) a o montážní činnost při montáži technologie, jsou tyto emise zcela zanedbatelné.

Hlavní liniové zdroje znečištěníPři provozu posuzovaných doplňujících staveb nevznikne žádný liniový zdroj

17


znečišťování ovzduší, protože stávající liniový zdroj, tj. obslužná doprava odpadů do spalovny a následný odvoz zbylých odpadů na skládku, byl již z hlediska vlivu na životní prostředí kladně posouzen v povolovacím řízení stavby celé spalovny. Realizací doplňkových staveb se dosavadní doprava nijak významně nezmění (event. mírně klesne – viz výše). Pro období výstavby posuzovaných staveb lze identifikovat jako liniový zdroj stavební dopravu – dovoz stavebních materiálů, popř. odvoz přebytečné výkopové zeminy, její rozsah a četnost však budou velmi malé, takže při hodnocení vlivů na ovzduší lze tento zdroj v kontextu ostatních zdrojů v zájmovém území pominout.

III.2. Odpadní vody

Odpadní vody dešťovéSrážkové vody ze zastřešení uložiště nádrže a haly jsou srážkové vody z "čistých"

ploch, tj. ploch bez rizika kontaminace (střecha objektu). Tyto vody jsou odvedeny do retenční nádrže a dále jsou rozvedeny trativody do okolního terénu.

Srážkové vody z "nečistých" ploch, tzn. ploch u kterých by mohlo dojít ke kontaminaci nebezpečnými, zejména ropnými látkami (komunikační a parkovací plochy), jsou odvedeny do dvou sběrných jímek, odkud jsou přečerpávány a sbírány jako nebezpečný tekutý odpad a páleny ve spalovně.

Pro informaci uvádíme přibližnou velikost odtoku dešťových vod z posuzovaných staveb při 15-ti minutovém návrhovém dešti:

Q = y1 . s1 . qs + y2 . s2 . qs Orientační velikost ploch areálu:

plocha střech (s1) 524 m2

plocha zpevněných ploch (s2) 0 Součinitele odtoku:

střechy (y1) 0,9asfaltové a betonové vozovky (y2 ) 0,8

Návrhový déšť (15-ti minutový déšť, periodicita 1)qs = 130 l/s.haQ = 0,9 . 0,0524 . 130 + 0,8 . 0 . 130 = 6,13 l/s

Celková roční produkce dešťových vod: QR= y1 x s1 x qR + y2 x s2 x qR + y3 x s3 x qR průměrný roční úhrn srážek (qR ) cca 550mm

QR= 0,9 . 524 . 0,55 + 0,8 . 0. 0,55 = 259,38 m3/rok.

Odpadní vody splaškovéSplaškové vody nejsou posuzovanými stavbami produkovány. Při výstavbě budou

pracovníci stavby používat stávající sociální zařízení spalovny, takže splaškové vody vznikající v období výstavby (nevýznamné množství) budou zahrnuty do celkové produkce splaškových vod ze spalovny.

Odpadní vody technologickéOdpadní technologické nejsou posuzovanými stavbami produkovány. Žádné

technologické vody nebudou tedy vypouštěny.

18


Odvedení odpadních vodSplaškové odpadní vody posuzované stavby neprodukují.Jinak jsou splaškové odpadní vody z objektu spalovny svedeny do bezodtoké jímky o

objemu cca 30 m3 a pravidelně likvidovány v peci spalovny .

Dešťové vodyV areálu spalovny jsou vybudovány dva systémy dešťové kanalizace. Jeden systém

odvodu z tzv. nečistých ploch ústí do bezodtokové jímky, odkud je voda vyčerpána a spalována v zařízení spalovny. Druhý systém odvodu z tzv. čistých ploch je sveden do retenční nádrže, kde je každý den čistota vody kontrolována a poté vypouštěna do trativodu na okolní plochy.

Technologické vodyTechnologické vody posuzované stavby neprodukují.

RecipientPosuzované doplňující stavby nebudou produkovat žádné odpadní vody, které by byly

vypouštěny do nějakého recipientu. Splaškové vody ve stávající spalovně jsou sváděny do bezodtokové jímky a vyváženy na městskou ČOV.

III.3. Odpady

Posuzované zařízení není výrobního charakteru, ale je určeno k manipulaci s odpady. Vlastní nakládání s odpady bude prováděno s odpady, které budou ve spalovně likvidovány, a dále s konečným produktem po spalování a čištění kouřových plynů.

Manipulace se všemi odpady v nových i stávajících prostorách bude probíhat v souladu s povinnostmi podle zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho prováděcími vyhláškami (zejména vyhl. č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, a vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Nakládání s odpady je upřesněno v provozním řádu spalovny, který také řeší způsob kontroly odpadů v rámci přejímky, skladování, havarijní stavy a podobně.

Přijímané odpady:Spalovna, a tím i posuzované doplňující stavby, jsou navrhovány na kapacitu 3 500 t

odpadů ročně. Ve spalovně nebudou likvidovány odpady s obsahem vysoce stabilních organických látek, tedy PCB, PCT apod., a tedy s nimi nebude ani manipulováno.

Dle schváleného provozního řádu spalovny jsou přijímány k termickému zneškodnění všechny skupiny odpadů, tedy skupiny č. 01 xx až 20 xx. (kódy odpadu jsou uvedeny dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů ) s výjimkou výbušnin, látek radioaktivních, látek s obsahem PCB (polychlorovaných bifenylů) a freonů (chlorfluoruhlovodíků).

Naprostou většinu přijímaných odpadů (více než 95 % ) tvoří následující skupiny odpadů:

a) rozpouštědla a jejich směsi s obsahem halogenů ( sk. 07 0x 03 )b) organická rozpouštědla bez halogenů ( sk. 07 0x 04 )c) odpadní barvy, ředidla, lepidla a laky ( sk. 08 01 xx )d) strojní a motorové oleje ( sk. 13 xx ) e) obaly znečištěné škodlivinami ( 15 01 10 )

19


f) sorbenty, znečištěný textil, olejové filtry ( 15 02 02, 16 01 07 )g) vyřazené organické chemikálie, vadné šarže a neupotřebitelné výrobky ( 160506 -

160508 )h) zdravotnický odpad ( sk. 18 01 0x )i) Zbytek jsou např. brzdové a nemrznoucí kapaliny ( 16 01 13), agrochemické odpady (

02 01 08), ropné kaly ( 05 01 06), destilační zbytky ( 07 0x 08), iontoměniče ( 11 01 16), řezné emulze ( 12 01 08 ), kaly z lapáků nečistot ( 13 05 0x), pesticidy ( 20 01 19) a podobné odpady, které se vyskytují zřídka.

Kapalné odpady jsou přijímány v uzavřených obalech (sudy, kanystry, lahve). Pevné odpady jsou přijímány v sudech, pytlích nebo krabicích. Zdravotnické odpady jsou přijímány v uzavřených pytlích, krabicích nebo kontejnerech. Při přijímání odpadu je postupováno v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho prováděcími vyhláškami (zejména vyhl. č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, a vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). To znamená, že odpad je zvážen, jsou potvrzeny evidenční a přepravní listy nebezpečného odpadu a v případě odpadů dosud nepřijímaných je od dodavatele vyžadován rozbor nebo technologický list odpadu.

Odpady jsou podle svých fyzikálně-chemických vlastností umísťovány do násypky na pevný odpad nebo jsou stáčeny do tanků na kapalný odpad (vysokovýhřevné, nízkovýhřevné, s obsahem chlóru). Zdravotnický odpad je neprodleně spalován.

Souhrnné množství odpadů bude do 3500 t za rok. Přesné množství včetně podílu jednotlivých druhů odpadů bude upřesněn po uzavření smluvních vztahů s jednotlivými původci v regionu.Předpokládaná struktura odpadů je následující:pevné odpady o výhřevnosti 12 GJ/t 2851 t/rokkapalné odpady o výhřevnosti 40 GJ/t 97 t/rokkapalné odpady o výhřevnosti 3 GJ/t 292 t/rokcelkem 3240 t/rok

Odpady vznikající při provozu spalovny:Při provozu spalovny budou vznikat, a tím i s nimi bude manipulováno, jednak odpady

z vlastního spalovacího procesu, a jednak odpady z obslužných činností a běžné pravidelné údržby. Ve výčtu nejsou uvedeny odpady, které budou vznikat při opravách většího rozsahu, ať už vyvolaných poruchou nebo v rámci běžného provozního opotřebení (během období delšího než 1 rok).

Pevné odpadySpalovna jako celek produkuje tři druhy pevných odpadů:

a) popel a škvára z rotační pece (10 01 14). Tento odpad odváží oprávněná firma v uzavřeném kontejneru k uložení na příslušnou skládku.

b) Sorbalit z čištění kouřových plynů (19 01 07). Sorbalit je směs 85% vápenného hydrátu a 15% jemně mletého aktivního uhlí. Sorbalit na sebe váže těžké kovy (arsen, rtuť, kadmium, chrom a další), dále fluorovodík a PCDD+PCDF (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany). Použitý Sorbalit se v současnosti zachytává na rukávovém filtru, odkud se v pravidelných intervalech mechanicky sklepává do násypky a poté se balí do PE pytlů. Ty se odvážejí na základě smlouvy s autorizovanou firmou na solidifikaci. Solidifikace je proces, při kterém se sypká nebezpečná látka smísí s pojivy (cement, vápno, stabilizátory) a s vodou a po vytvrdnutí vytvoří inertní materiál, který je uložen na k tomu určenou a schválenou skládku.

20


c) prázdné kovové sudy. Po vylití obsahu (případně po vypláchnutí) jsou sudy předány firmě, která provádí jejich sběr a likvidaci.

Kapalné odpadyTechnologie spalovny je navržena tak, že žádné kapalné odpady neprodukuje.

Znečištěná voda z úpravny se nastřikuje do chladiče, kde se odpaří a jako nenasycená vodní pára postupuje přes filtr, louhovou pračku plynů a odlučovač kapek do komína a poté volně do atmosféry.

Odpady z obslužných činností

Odpad vznikající při obslužných činnostech a způsob jeho zneškodněníKatalogové

čísloNázev Kategorie

20 01 01 Sběrový papír OPředání do výkupní sítě Sběrných surovin nebo likvidace ve spalovně

20 01 02 Sběrové sklo OPředání do výkupní sítě Sběrných surovin

15 02 02 Použité materiály pro zachycování olejů, čistící tkaniny aj. NLikvidace ve spalovně

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť NPředání k likvidaci odborné firmě

20 03 01 Směsný komunální odpad OLikvidace ve spalovně

20 03 03 Uliční smetky OLikvidace ve spalovně

Odpady vznikající při výstavbě Výstavbou posuzovaných staveb, pro účely této kapitoly, jsou míněny veškeré

stavební práce, úprava stávajícího zařízení a následná montáž nové technologie.Během výstavby budou pravděpodobně vznikat následující odpady:17 05 04 Zemina a kamení O 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady O17 01 01 Beton O17 02 01 Dřevo O17 04 05 Železo a ocel O17 0409 Kovový odpad znečištěný nebezp. látkami N

Sortiment odpadů a především jejich množství bude upřesněno v Programu odpadového hospodářství, který zpracuje firma provádějící výstavbu.

Odpady vzniklé v průběhu stavebních prací budou řádně vytříděny a využitelné složky budou přednostně předány k dalšímu využití (např. do recyklačního střediska).

Pevné odpadyPevné odpady v výjimkou použitých obalů – sudů nejsou předmětem posuzovaných

staveb, protože manipulace s nimi se netýká posuzovaných staveb. Posuzované stavby

21


neprodukují vlastní pevné odpady. Použité obaly – sudy po vyprázdnění budou uloženy v k tomu vymezeném prostoru

haly a poté firmě, která provádí jejich sběr a likvidaci.

Kapalné odpadyKapalné odpady přijímané do spalovny budou jednak přímo vylévány z přepravních

sudů nebo přepravní cisterny do skladovací nádrže 50 m3 nebo se budou v obalech soustřeďovat do haly v maximálním počtu 40 m3 hořlavin, tj. 200 sudů, kde budou setříděny a následně likvidovány ve spalovně. Stáčení bude probíhat na zastřešeném stáčecím místě, zabezpečeném dle požadavků ČSN 650201, ČSN 650202, ČSN 753415 a dalších souvisejících norem proti možným únikům a případné kontaminaci okolního prostředí.

Pro skladování kapalných odpadů – chemických látek, které budou odváženy k likvidaci do jiného zařízení, budou splněny povinnosti, vyplývající ze zák. č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích.

Nakládání s odpady, které vznikají provozem spalovnyOdpady jsou po vypadnutí z pece, resp. dalších technologických procesů,

shromažďovány v ocelovém kontejneru a následně odváženy k uložení na zabezpečenou skládku.

Škvára a popel z rotační pece a prach z filtru bude ukládán do sila. Obsah sila bude dle potřeby vyvážen na zabezpečenou skládku stejně jako případné kaly z kalolisu.

III.4. Ostatní

Jako ostatní výstupy do prostředí z posuzovaných doplňujících staveb jsou dále vyhodnoceny hluk a vibrace a záření.

Hluk

Vlastní provozŽádná z posuzovaných doplňujících staveb nebude zdrojem hluku, stávající zdroje

hluku v areálu spalovny byly již posouzeny v předcházejícím posuzování dle zák. č. 244/1992 Sb. pro celou spalovnu.

DopravaPosuzované doplňující stavby nevyvolávají potřebu vlastní dopravy, a proto nejsou ani

samostatným zdrojem hluku z dopravy. Doprava související s provozem celé spalovny, jako zdroj hluku, byla podrobně

posouzena v předchozím procesu EIA. Pro informaci zde uvádím podstatné závěry z dřívější dokumentace EIA:

Intenzita nákladních vozidel zajišťujících provoz spalovny nepřekročí hodnotu celkem 20 lehkých nákladních vozidel za den (i s uvažováním návratu vozidel).

Dle platných Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy je za zdroj dopravního hluku považována "doprava po pozemních komunikacích s intenzitou automobilové dopravy vyšší než 30 osobních automobilů za hodinu resp. automobilová doprava po těchto komunikacích, jejíž hlukové imise jsou vyšší než hlukové imise vyvolané intenzitou dopravy 30 osobních automobilů za hodinu".

22


Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že ekvivalentní hladina hluku z celkové dopravy do a ze spalovny v nejbližším okolí příjezdové cesty do spalovny (ve vzdálenosti 7,5 m) bude rovna cca 55 dB(A) a ve vzdálenosti cca 20 metrů od této cesty bude již útlum vlivem vzdálenosti takový, že nepřesáhne 50 dB(A). Navíc, jak ukazují výpočty, není nutno tento provoz dle celostátně platné a hlavním hygienikem ČR schválené metodiky považovat za zdroj významného dopravního hluku.

Ještě lepší situace nastane po rozdělení dopravy do více směrů (mimo hlavní příjezdovou cestu ke spalovně), kde vlivem tohoto rozdělení podíl intenzit dopravy do spalovny na stávajících intenzitách dopravy na silnicích ještě více poklesne. Dá se konstatovat, že bude z hlukového hlediska zanedbatelný.

V návaznosti na výše uvedené informace z posouzení v dřívější dokumentaci lze konstatovat, že ani stavební doprava v souvislosti s etapou výstavby posuzovaných doplňujících staveb (v množství několika automobilů za den) nebude významným zdrojem hluku v území a vliv stavební dopravy na okolí bude zanedbatelný.

Vibrace

Během činnosti zařízení sila mohou vznikat lokálně omezené vibrace, jejichž působení však nebude významné. Vibrace budou utlumeny do vzdálenosti maximálně několika metrů od zdroje. Skladová hala ani zásobníky na kapalné odpady nejsou zdrojem žádných vibrací.

Rovněž tak vibrace vyvolané dopravou v etapě výstavby jsou zcela zanedbatelné. Vlastní provoz posuzovaných staveb nevyvolá žádnou dopravu, tedy ani žádné vibrace.

Z toho důvodu nevzniká provozovateli povinnost podle § 30 a 31 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (v platném znění), provádět opatření k tomu, aby nedocházelo k nepříznivému působení vibrací na člověka.

Záření

V posuzovaných zařízeních nebude manipulováno s radioaktivními odpady. Vlastní technologie ani produkované odpady nebudou zdroji radioaktivního záření. Stavby nebudou ani zdrojem elektromagnetického záření v žádné jeho podobě.

III.5. Doplňující údaje

Posuzované stavby nevyvolají žádné významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny. Jedná se o poměrně malé a jednoduché stavby (zařízení), které budou realizovány přímo v areálu stávající spalovny, tedy v lokalitě určené a využívané pro průmyslový objekt.

III.6. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Vznik havarijních stavů nelze předem nikdy vyloučit. Hlavními příčinami bývají obvykle technické závady nebo lidská chyba. V této kapitole uvádíme popis předpokládaných možných rizik bezpečnosti provozu a jejich vlivu na prostředí v souvislosti s posuzovanými doplňujícími stavbami – haly na uskladnění odpadů, nádržemi na tekuté odpady a silem na sorbalit. Rizika provozu celé spalovny a její technologie byla podrobně posouzena již

23


v předchozím procesu EIA.Pro všechny používané nebezpečné látky při provozu spalovny musí být k dispozici

bezpečnostní listy dle vyhlášky MPO č. 27/1999 Sb. Při nakládání s chemickými látkami a přípravky budou splněny veškeré povinnosti vyplývající ze zák. č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích (v platném znění) a souvisejících předpisů.

1. Možnost vzniku haváriíZa provozu staveb by mohly nastat tyto havarijní situace:

- závažné havárie technologie (výpadek zdrojů energie, nefunkčnost chlazení spalin, filtrů, čištění spalin apod.) s dopadem na zařízení sila

- požár (rizikem může být uskladnění odpadů v hale a tekutých odpadů v nádrži 50 m3 , řada odpadů je kvalifikována jako hořlaviny I. a II. třídy)

- únik ropných nebo jiných nebezpečných látek v důsledku porušení těsnosti záchytných jímek nebo funkčnosti odlučovačů ropných látek

- havárie vozidla přepravujícího nebezpečný odpad (zejména tekutý)Rozsah, příčiny a důsledky havárií mohou být velmi rozdílné a v rámci zpracování tohoto oznámení těžko předvídatelné. Nejzávažnější potenciální havárií se jeví požár v areálu spalovny, proto je v dalších pasážích zhodnoceno především riziko požáru a podrobně popsána opatření proti této případné havarijní situaci a jejím následkům.

2. Dopady na okolíMožný únik škodlivin do ovzduší v důsledku požáru by měl pravděpodobně

koncentraci ohrožující zdraví obsluhy a mající nepříznivý vliv na nejbližší okolní prostředí. V areálu spalovny jsou instalována samohasící zařízení (SHZ), která by měla zabezpečit likvidaci případného požáru již v zárodku a zamezit jeho rozšíření. Závažné ovlivnění obytných oblastí případnými zplodinami hoření však není vzhledem k vzdálenosti předpokládáno.

V případě havárie během stáčení, manipulace a skladování odpadů v objektu, spojené s únikem nebezpečných zejména kapalných látek (ropné látky, ředidla, nátěrové hmoty), je riziko zasažení půdy, horninového prostředí, povrchových a podzemních vod minimální. Skladováním se pro účely tohoto oznámení rozumí uložení odpadů před jejich spálením ve spalovně. V areálu spalovny nebudou uskladněny žádné odpady, které by nebyly ve spalovně likvidovány.

Pevné odpady budou uloženy ve stávajícím podzemním betonovém bunkru izolovaném od podloží, který je umístěn uvnitř objektu spalovny. Ke stáčení a skladování kapalných odpadů dochází buď uvnitř objektu spalovny nebo pod zastřešením uložiště tekutých odpadů nebo v hale. Kapalné odpady budou skladovány ve dvou tancích umístěných v havarijní jímce o kapacitě vyšší než objem obou tanků. Dále budou skladovány v obalech – sudech v hale a v uložišti tekutých odpadů – nádrži 50 m3 . Stáčecí místa musí být plně zabezpečena záchytnými jímkami pro případ havarijního úniku. Zabezpečení skladovacích a manipulačních prostor je tedy takové, že k ohrožení kvality horninového prostředí a podzemní vody nemůže dojít ani v případě havarijního úniku v rámci objektu spalovny.

Případná havárie technologie sila se projeví na okolí zvýšenou prašností. Eventuálně vysypaný obsah sila dopadne na vyasfaltovanou plochu, ze které bude uklizen do pytlů a odvezen na skládku. Dopady tohoto havarijního stavu na okolí a okolní obyvatelstvo jsou bezvýznamné.

V případě havarijního úniku nebezpečného, zejména kapalného odpadu během dopravy (například v důsledku dopravní nehody dopravního prostředku) bude bezprostředně

24


ohrožena kvalita horninového prostředí podzemních a povrchových vod v okolí místa úniku. Tato záležitost se však netýká posuzovaných staveb.

Vzhledem ke krátkodobému působení takovýchto rizikových stavů nepředpokládáme jejich významnější dopad na ovzduší, okolní krajinu ani obyvatelstvo.

Při dodržování všeobecných bezpečnostních předpisů a předpisů provozních, které budou zpracovány a upřesněny během dalších etap přípravy stavby a komplexních zkoušek zařízení, nevyskytují se u zařízení zdroje možného ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.

3. Preventivní opatřeníZákladním preventivním opatřením proti vzniků havárií je dodržování všech platných

legislativních předpisů a norem.Požární bezpečnost je řešena ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb., zákona č. 67/2001 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., vyhlášky č. 246/2001 Sb. a podle norem a předpisů, zejména :

ČSN 73 0804 – Výrobní objektyČSN 72 0802 – Nevýrobní objektyČSN 73 0873 – Zásobování požární vodouČSN 73 0821 – Požární odolnost stavebních konstrukcíČSN 73 0810 – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcíČSN 73 0875 – Navrhování elektrické požární signalizace

a norem souvisejících.Pro provoz zařízení bude vypracován provozní a požární řád, požární poplachové

směrnice a plán havarijních opatření. Ke kolaudaci budou předloženy atesty použitého technologického zařízení.

Prostory s nebezpečím výbuch a požáru, kde se bude pracovat, se musí řádně odvětrat a bezpečnou koncentraci par uhlovodíků ověřovat kontrolním měřením.

Nutné je dokonalé sledování parametrů procesu a ovládání technologie tak, aby řídící systém zabezpečoval vhodnou reakci systému na mezní a nestandardní situace. Řešení těchto situací vlastním řídícím systémem je součástí know-how dodavatele zařízení.

Posuzovaná zařízení musí obsluhovat vyškolená a kvalifikovaná obsluha. Musí být vypracován havarijní řád. Nutné je provádění pravidelných odstávek technologie s údržbou a prohlídkami provozních souborů. Důraz je nutno dbát na protipožární prevenci a vybudování protipožárního systému.

Základním a důležitým preventivním opatřením proti požáru, únikům závadných látek a dalším možnostem případných havárií je především vlastní technické řešení objektů, zařízení, technologií a nakládání s nebezpečnými látkami tak, aby byla zcela vyloučena nebo aspoň snížena na minimum možnost případné havárie.

Z hlediska požární bezpečnosti je silo na sorbalit řešeno jako technologické zařízení vně stavebního objektu podle ČSN 73 0804. Konstrukce sila bude nehořlavá (ocel) a odpad (ve složení 30% pevné části ze spalování (prach,popel) a SORBALIT 70%) bude mít množství hořlavých látek pouze 10,5 % aktivního uhlí, tj. max. 1,6 m3 aktivního uhlí (toto množství je maximální, tj. těsně před vyvezením autocisternou, jinak bude množství menší). Ve filtru sila bude vlastní hmota filtru z hmot na bázi polyuretanu. Jedná se tedy pouze o pevné hořlavé látky a nepoužívají se hořlavé plyny ani kapaliny a konstrukce je nehořlavá.

25


Turniket, tj. potrubí vedoucí od filtru k silu, je ocelové – nehořlavé. Hořlavá kapalina ani plyny nebudou dopravovány.

Vzhledem k tomu, že docházelo pod filtrem spalin (v kónusu tělesa filtru před turniketem pro vynášení materiálu do pneudopravy) k hromadění materiálu (popela se Sorbalitem s teplotou cca 184 °C) až k ucpání potrubí, docházelo tím k následnému zvyšování teploty tohoto materiálu a k jeho vynášení k hořlavému filtru v Klimafilu. Zde může dojít ke vznícení tohoto polyuretanového filtru a následně k vznícení hořlavých látek (aktivního uhlí) v silu. Přestože podle příslušných předpisů není možný výskyt hořlavých plynů a par, jsou navržena následná opatření k zabránění vzniku a šíření požáru. Pod filtrem (v kónusu tělesa filtru) bude instalována sonda, která bude signalizovat hromadění materiálu (v případě nahromadění odstaví provoz spalovny). Dalším opatřením bude čidlo s termostatem na kontrolu teploty v tělese Klimafilu (v novém venkovním sile 17 m3 ), které při zvýšení teploty nad 70 °C provede automatické odstavení spalovny. Pro horní část sila 17 m3 je doporučeno instalovat vodní SHZ vzhledem k tomu, že je již ve spalovně SHZ instalováno (odpadové silo č.m. 114). Stávající vodní SHZ (hlavice s čidlem) bude napojeno i do prostoru sila 17 m3 .

Při nakládání s kapalnými odpady ve spalovně před jejich spalováním je nutno mj. dodržet i vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb. Z hlediska ochrany ovzduší v souladu s touto vyhláškou (odd. 5.1.2) se musí vzdušina z místa manipulace s těmito kapalnými odpady odsávat a potom být zavedena do spalovacího prostoru. Toto technické vybavení již existuje na stávajícím zásobníku tuhých odpadů. Z technického důvodu již instalovaného odsávání a zavedení do ohniště se nové odsávání napojí na stávající. Způsob napojení je však nepřímý a to z důvodů požární bezpečnosti.

Odsávání vzdušiny kapalných odpadů se bude provádět z místa vylévací jímky a odvzdušnění nádrže 50 m3 . Vylévací jímka bude opláštěna ze tří stran až po střešní konstrukci, aby bylo dosaženo potřebného odsávacího efektu. Odsávání od vzdušného potrubí nádrže 50 m3 se zabezpečí osazením plechové digestoře. Tyto prostory se propojí vzduchotechnickým potrubím a samostatným ventilátorem, který odpovídá provozu odsávání vzdušiny hořlavých kapalin. Výkon ventilátoru Q-500 m3 .hod-1 je navržen tak, aby se nebezpečné páry dostatečně naředily s okolní vzdušinou. Vzdušina je potom zavedena ke stávajícímu odsávání o výkonu 5000 m3 .hod-1 , kde dojde k dalšímu naředění a odsátí do spalovacího prostoru. Vzduchotechnické potrubí se na rozhraní požárních úseků osadí protipožární klapkou.

Uskladňovací nádrž 50 m3 bude vyhovovat pro manipulaci s hořlavými kapalinami I. třídy dle ČSN 65 0201 s vybavením armaturami pro příjem, výdej, měření, odkalování, odvzdušnění, vzorkování a signalizaci maximálního stavu včetně přeplnění.

Hořlavé kapaliny určené ke spalování budou různého druhu jak do hořlavosti, výhřevnosti, tak i chemických vlastností. Z tohoto důvodu se musí tyto hořlaviny třídit a spalovat určeným způsobem. Pro třídění jsou určeny stávající nádrže 3 x 15 m3 . Protože příjem hořlavých kapalin je nerovnoměrný, nová nádrž 50 m3 je určena pro příjem většího množství hořlavin. Třídění se bude realizovat tak, že v nádrži se budou shromažďovat hořlaviny totožných vlastností, které se potom samostatně zpracují, a po vyčerpání nádrže bude možno v této skladovat jinou hořlavinu, kterou je rovněž potřeba skladovat odděleně. Třídění hořlavin v nádrži 50 m3 bude ještě upřesněno v provozně havarijním řádu.

Třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin dle ČSN 65 0201:– Uložiště – max. 50 m3 upotřebený olej, ředidla, rozpouštědla – I. třída – Hala – max. 40 m3 – upotřebený olej, , ředidla, rozpouštědla – I. třída

26


Součástí preventivních opatření je i dostatek prostředků pro případný hasební zásah a dobrá přístupnost k místu požáru. Jako zařízení pro protipožární zásah je možno uvést např. :– v prostoru úložiště budou umístěny 2 ks PHP práškových obsahu 6 kg– ve skladové hale bude umístěno 5ks PHP práškových– sklad je vzdálen 50m od požární nádrže – bezproblémový příjezd požárních vozidel po stávajících komunikacích areálu.

Při dodržení legislativních opatření lze očekávat i přijatelné minimální riziko ohrožení životního prostředí z technických důvodů i z důvodů lidské chyby.

4. Následná opatřeníV případě havárie technologie je nutné odstavení zařízení, odstranění příčin vzniklých

závad a co nejrychlejší odstranění způsobených škod. V případě havarijního úniku nebezpečného odpadu je nutné únik lokalizovat. Pevný

odpad spolu se zasaženou zeminou odtěžit a likvidovat. V případě úniku kapalného odpadu je nutné uniklé látky posypat absorpčním materiálem a zahájit sanační práce podle konkrétní situace úniku.

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území : a - dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání b - relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojůc - schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zaměřením na územní systém ekologické

stability krajiny, zvláště chráněná území, území přírodních parků, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení a staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území a další.

Zájmové území

Při předchozím posouzení výstavby a provozu celé spalovny podle zák. č. 244/1992 Sb. bylo v projednané dokumentaci o hodnocení vlivů vymezeno jako širší zájmové území území měst a obcí Lysá nad Labem, Milovice - Mladá a Benátecká Vrutice. Užší zájmové území bylo upřesněno zpracovanou rozptylovou studií, která tvořila přílohu této dokumentace. Užší zájmové území zahrnovalo části katastrů zmíněných měst a obcí Lysá nad Labem, Milovice - Mladá a Benátecká Vrutice.

Pro vyhodnocení vlivů posuzovaných doplňujících staveb spalovny, jež jsou předmětem tohoto oznámení (hala na skladování a předtřídění odpadů, zásobníky na kapalné

27


odpady, silo na sorbalit), bylo zájmové území vymezeno ze dvou hledisek:a) území pro popis význačných charakteristik území a hodnocení širších souvislostí – toto

území je v podstatě shodné s „užším zájmovým územím“, vymezeným v dřívější dokumentaci EIA

b) území pro vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů posuzovaných doplňujících staveb – toto území v podstatě zahrnuje jen území areálu spalovny, popř. jeho nejbližší okolí, neboť nejsou předpokládány žádné vlivy, které by měly dalekosáhlý dopad. V tomto případě tvoří zájmové území část katastrálního území města Lysá n. Labem.

Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání

Zájmové území, kde se mají posuzované stavby realizovat, je areál stávající spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem. Toto území je v současné době (a bylo i mnoho let předtím) využíváno pro průmyslovou stavbu – spalovnu odpadů. Po realizaci posuzovaných staveb bude toto území i nadále využíváno pro stejný účel.

Areál spalovny se nachází na vrchu Šíbák, v místě dříve těžené pískovny, která byla následně zasypána různými navážkami (zejména stavební sutí). V tomto území se tedy většinou nejedná o původní přirozený terén. Před začátkem těžby písku nebylo území nijak využíváno.

Vzhledem k charakteru zájmového území by jeho jiné využití bylo zřejmě obtížné a úprava území pro jiné využití než pro poměrně jednoduchou průmyslovou stavbu by bylo spojeno se značnými náklady. Daleko efektivnější z pohledu trvale udržitelného využívání tohoto území, a to jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak finančních a jiných nákladů, je stávající využití zachovat a do budoucna činit případná další opatření, aby provoz tohoto zařízení měl minimální nebo žádné negativní účinky na jednotlivé složky životního prostředí i na obyvatelstvo v okolí a nevnášel do území žádnou další ekologickou zátěž. V budoucnu po případném ukončení provozu spalovny a její likvidaci by bylo možno dané území znovu využít pro obdobné účely

V neposlední řadě spalovna nebezpečných odpadů obecně přispívá i k lepšímu využití jiných území, neboť likvidací odpadů přispívá k tomu, že tyto odpady nejsou likvidovány jiným způsobem (např. skládkováním), který si činí podstatně větší nároky na území, jež po ukončení skládky většinou nelze již jinak využít.

Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Okolí zájmového území není bohaté na přírodní zdroje. Nevyskytují se zde velké či četné plochy přírodně cenných území (chráněná území, VKP aj.), v okolí se nenalézají významná ložiska užitkových nerostů, území není významné ani z hydrogeologického hlediska a neobsahuje významné zásoby podzemních nebo kvalitních povrchových vod (jímací vrty podzemní vody kolem Jizery + úpravna vody v Káraném jsou vzdálené cca 6 – 7 km, akumulace podzemní vody vázané na fluviální štěrkopísčité sedimenty Labe jsou vzdálené cca 3 – 4 km). V území je malé zastoupení lesních ploch s kvalitními porosty. Jako jediný významný přírodní zdroj lze kvalifikovat kvalitní zemědělské půdy v celém širokém regionu.

Protože se jedná o region s velmi kvalitními půdami, které jsou intenzivně zemědělsky využívány, jsou povrchové i podzemní vody často ohroženy zvýšeným přísunem organogenních prvků z intenzívního hnojení (zejména dusík, fosfor).

V blízkosti zájmového území se nachází bývalý vojenský prostor Milovice – Mladá se značnou a rozsáhlou starou ekologickou zátěží – masívní kontaminace půdy a podzemních vod zejména ropnými látkami, černé a nezabezpečené skládky nebezpečných chemických

28


látek aj., jež závažným způsobem ohrožují kvalitu okolního životního prostředí. Dekontaminace a asanace tohoto území je dosud velkým a dlouhodobým problémem.

Vzhledem k intenzívnímu zemědělskému využití celého regionu a k malému zastoupení přírodních, přírodě blízkých nebo výrazně ekostabilizujících prvků je území z hlediska ekologické stability velmi zranitelné a jeho odolnost vůči nepříznivým vlivům a ekologické zátěži i samoregenerační schopnost je velmi nízká. Je proto nutné pečlivě vážit každý zásah a jeho možné důsledky do tohoto prostředí.

Posuzovaná stavba je v tomto smyslu příznivá, neboť nevyžaduje žádný zábor zemědělské půdy nebo kácení vzrostlé zeleně, rovněž nemá nároky na odběr vody a přírodních surovin. Neprodukuje odpadní vody, jež by byly vypouštěny do recipientů, není žádným zdrojem znečišťování ovzduší nebo depozic do půdy, nevnáší do území intenzívní dopravu nebo jiné významné antropogenní vlivy. Neovlivní tedy stávající kvantitu ani kvalitu přírodních zdrojů v území.

Topografický popis území

Lokalita spalovny, ve které se navržené stavby mají realizovat, se nachází na vrchu Šibák o nadmořské výšce 227 m n.m. Tato vyvýšenina má půdorys elipsovitého tvaru, spalovna se nachází v jeho jihozápadní části. Spalovna se nachází 1,7 km severovýchodně od centra Lysé nad Labem, 800 m od hrany zástavby. Při severním okraji Lysé je napojena na silnici II/272 asfaltovou obslužnou komunikací.

Geomorfologická charakteristika území

Podle geomorfologického členění ČR (Czudek 1976) náleží zájmové území soustavě Česká tabule, podsoustavě Polabská tabule, celku Jizerská tabule, podcelku Dolnojizerská tabule. Jizerská tabule je tvořena mírně členitým reliéfem s měkkými tvary s maximálními výškami na SZ (nad 300 m n.m.). Směrem k J a JV nadmořské výšky mírně klesají. Vyvýšený ostroh, který tvoří geomorfologickou hranici mezi Jizerskou tabulí na severozápadě a Středolabskou tabulí na jihovýchodě odděluje od sebe široce rozevřená mělká údolí Labe na jihu od údolí Jizery a jejich přítoků na východě a severozápadě.

Spalovna je situována v jižním cípu Jizerské tabule na morfologicky výrazném prvku v krajině, kterým je vrch Šibák o nadmořské výšce 227 m n.m. Nadmořská výška v bezprostředním okolí objektu spalovny se pohybuje okolo 221 m n.m.

Biogeografická charakteristika území

Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické.

Podle individuálního členění náleží širší zájmové území v okolí areálu spalovny do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská, biogeografického regionu (bioregionu) 1.7 – Polabského.

Bioregiony jsou rámci pro vymezování nižších biogeografických jednotek, tj. biochor. Podle typologického členění se v rámci jednoho bioregionu nachází několik typů biochor.

Zájmové území se nachází v soustavě České tabule, oblast Středočeská tabule, v biochoře I/3/2 teplých rovin akumulačního rázu nižších teras. Vegetační stupeň je převážně 2, původní rostlinná společenstva tedy tvoří převážně borové doubravy (Pino - Quercetum), omezeně se vyskytují dubohabrové háje (Carpinion betuli).

29


Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability tak, jak jej vymezuje ustanovení § 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Tyto systémy jsou tvořeny ekologicky významnými segmenty krajiny, biocentry a dále biokoridory, které umožňují migraci organismů a biocentra navzájem propojují.

Pro zájmové území byl zpracován Generel místních systémů ekologické stability. Okrajově do něj zasahuje biokoridor řeky Labe, který má nadregionální charakter, v jeho severní části je regionální biocentrum Hrabanovská černava.

Pro k.ú. Lysá nad Labem a k.ú. Litol byl zpracován generel místních systémů ekologické stability (Atelier "U 24", 1993). Ekologická stabilita území je hodnocena pomocí pětibodové stupnice, uváděné v metodice pro navrhování územních systémů ekologické stability.

Charakteristiky jednotlivých stupňů ekologické stability území jsou následující:5 - území s velmi vysokou ekologickou stabilitou s přirozenými ekosystémy4 - území s velmi vysokou ekologickou stabilitou s přírodě blízkými ekosystémy3 - území s podmíněnou ekologickou stabilitou s přírodě vzdálenými ekosystémy2, 1 - území nestabilní a narušená.

V širším území regionu je nejvíce zastoupena orná půda (1. stupeň ekologické stability), téměř jednu čtvrtinu tvoří lesy. Jejich stabilita se pohybuje mezi 3. - 4. stupněm ekologické stability, podle dřevinné skladby. Stabilita luk a pastvin se pohybuje mezi 2. - 3. stupněm ekologické stability, zastavěné a ostatní plochy byly ohodnoceny stupněm 1. - 3.

Významnými krajinnými prvky v území jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. všechny lesy, vodní toky a údolní nivy.

Nejvýznamnějším ekosystémem v nejbližším okolí areálu spalovny jsou lesní společenstva, tvořící lokální biocentrum, s borovicemi a akáty. V širším okolí převládají ekosystémy kulturních polí a sadů. Společenstva kulturních plodin na orné půdě jsou vysoce produkční a energeticky náročné ekosystémy, s nízkým stupněm ekologické stability.

Podél řeky Labe, protékající jižně od Lysé nad Labem, prochází biokoridor nadregionálního významu, na němž je vymezeno nadregionální biocentrum nivy Labe. Severozápadně od lokality plánované spalovny se nachází regionální biocentrum Hrabanovská černava (národní přírodní rezervace). Jde o biocentrum unikátního typu vzhledem k půdním podmínkám, kterými se liší od okolí.

V rámci návrhu lokálního ÚSES (který spojuje jednak slepá ramena a tůně u Labe s komplexem lesů Dubina - Kobylí hlava, jednak Mlynařici - Vlkavu s nivou při Zadní doubravě) bylo vytypováno šest lokálních biocenter. V těsném sousedství lokality areálu spalovny se nachází částečně funkční lokální biocentrum "U Šibeničního vrchu" s lesními porosty. Jihovýchodně od areálu prochází lokální biokoridor "Kolem Homolky", částečně funkční, který bude nutno v některých úsecích dotvořit (viz grafická příloha – mapa č. 12 – Ekologické vztahy v krajině).

Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky (VKP), přírodní parky

Areál spalovny, v němž se nacházejí posuzované doplňující stavby, není součástí žádného zvláště chráněného území ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb. ani jeho ochranného pásma. Areál stavby se nenachází ani v žádné chráněné oblasti či území ve smyslu jiných speciálních zákonů.

30


V širším okolí areálu spalovny se vyskytují následující chráněná území:

Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, byla do kategorie národní přírodní rezervace převedena Hrabanovská černava (k.ú. Lysá n. Labem). Jde o komplex mokřadů a slatinných luk na prameništi levostranného přítoku Mlynařice o rozloze 51,82 ha. Z kriticky ohrožených druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zde byl zaznamenán výskyt mařice pilovité (Cladium mariscus) a hrachoru bahenního (Lathyrus palustris). Ze živočichů, zařazených výše uvedenou vyhláškou mezi druhy kriticky ohrožené, zde byli zjištěni čolek velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a ropucha krátkonohá (Bufo calamita).

V širším zájmovém území jsou dále jako chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. navrženy lokality "Josefov" (významný krajinný prvek dle § 3 a § 4 zákona č. 114/1992 Sb.) a "Pod Benáteckým vrchem" (přechodně chráněná plocha dle § 13 zákona č. 114/1992 Sb.).

V blízkém okolí areálu spalovny není vyhlášen žádný přírodní park. Do areálu spalovny nezasahují žádná ochranná pásma.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Okolní krajinu lze charakterizovat jako kulturně zemědělskou, tvořenou v převážné míře poli a sady.

Území Lysé nad Labem ležící na labském pravobřeží severně od říčního toku v Polabské nížině náleží ke starému sídelnímu území, tj.k území osídlovanému již od starší doby kamenné. Nepatří sice v této části středočeského Polabí k oblastem s tak četným pravěkým osídlením jako registrujeme v mnohem větší intenzitě jižně a jihozápadně na labském levobřeží a které počítáme k nejexponovanějším starým sídelním pravěkým oblastem ve středočeském regionu, nicméně výhodný georelief, příznivé hydrologické a klimatické podmínky byly určující pro vznik osídlení již v mladší době kamenné - neolitu. Zatím známé doklady o dávných civilizačních aktivitách náleží kromě paleolitu, mezolitu, starší a střední doby bronzové a období stěhování národů všem ostatním epochám pravěkého a časně středověkého vývoje.

Převážná část archeologických nálezů pochází z jižní a jihovýchodní části katastrálního území Lysá nad Labem. Z období neolitu je známo osídlení lidu s lineární a vypíchanou keramikou ve východní části města. Pozdní době kamenné, kultuře se šňůrovou keramikou náleží ojedinělý nález kamenného sekeromlatu a kultuře se zvoncovitými poháry džbánek, který může signalizovat jak sídliště, tak pohřebiště. Oba tyto nálezy nemají přesnější prostorovou identifikaci. Mladší době bronzové, kultuře knovízské náleží žárové pohřebiště nacházející se jižně od města u železniční trati Nymburk - Děčín. Z období halštatského, římského a hradištního pochází nálezy keramického materiálu z několika nalezišť, které jsou opět bez přesnější prostorové identifikace. Kultuře laténské náleží sídliště v okolí pivovaru a kostrové pohřebiště v poloze u kravína. Další archeologická naleziště dnes ještě neznámá by měla minimálně doplňovat zatím chybějící pohřební areály k již známým sídlištím.

Na základě těchto faktů je nutno považovat celé katastrální území Lysé nad Labem za území archeologického zájmu, tj. za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění pozdějších předpisů). I když z prostoru stavby spalovny není zatím znám žádný archeologický nález a vzhledem k již značnému porušení terénu a rovněž k rozsahu a charakteru doplňujících staveb je možnost narušení

31


archeologických nálezů téměř vyloučena, nemůže být tento předpoklad absolutní. V případě terénních zásahů zůstává i na již poškozeném území určitá možnost narušení archeologických nálezů zachována.

Architektonické a historické památky se v přímo prostoru stavby nenacházejí.

Území hustě zalidněná

Samostatně umístěný vlastní areál spalovny je možno kvalifikovat jako neobydlené průmyslové území. Nejbližší obytná zástavba se nachází na okraji města Lysá nad Labem, cca 800 m jižním směrem. Město Lysá n.L. lze považovat za malé město, má cca 8500 obyvatel. Kolem něj se rozprostírá obhospodařovaná zemědělská krajina, další nejbližší obce jsou Milovice a Benátecká Vrutice, cca 2 – 3 km vzdálené. Širší okolní území areálu spalovny není součástí žádné rozsáhlé či hustě zalidněné městské aglomerace, dotčený region má charakter převážně zemědělské krajiny s poměrně pravidelně roztroušenými, spíše menšími nebo středně velkými sídly. Větší města v regionu mají charakter průmyslovo-zemědělských center.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže

Lokalitu areálu spalovny nelze označit za území s mimořádnou civilizační zátěží. Naopak, jak ukazují prováděná měření imisního stavu ovzduší, rozbory půd a kvality vod, dokladované v příslušných kapitolách tohoto oznámení, jsou plněny zákonné limity znečištění. Zájmové území je poměrně kvalitní, nezatížené žádnou mimořádnou civilizační činností.

Rovněž posuzované doplňující stavby v areálu spalovny nevnesou do území žádnou významnou zátěž jednotlivých složek životního prostředí.

V areálu spalovny rovněž nebyla prokázána stará ekologická zátěž z dříve provozovaného zařízení (spalovna Technických služeb). Ve smyslu této kapitoly zvláštním územím je vojenský prostor Milovice, navazující bezprostředně na lokalitu spalovny. Tento prostor je obecně poznamenán dlouholetou přítomnosti sovětských vojsk a významnou starou ekologickou zátěží. V současnosti dochází na jeho území k postupné likvidaci následků vojenské činnosti, především odstraňování nevybuchlé munice a dekontaminaci horninového prostředí a podzemních vod. Popis území bývalého vojenského prostoru není předmětem tohoto posudku, jeho důsledky se bezprostředně neprojevují v zájmovém území.

Extrémní poměry v dotčeném území

Posuzované doplňující stavby by měly být realizovány přímo v areálu spalovny, kde se vyskytují převážně jen zastavěné či zpevněné plochy, nejedná se o volné přírodní území.

V daném území nejsou předpokládány sesuvy půdy, i když území bylo v minulosti poznamenáno těžbou štěrkopísku. Těžebna byla později zavezena navážkami. Před započetím stavby budou poměry pro zakládání staveb prověřeny inženýrsko-geologickým průzkumem.

Žádné jiné extrémní charakteristiky nejsou v zájmovém území známy.

32


2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

(např. klima a ovzduší, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna, flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky)

Ovzduší a klima

V oblasti Lysé nad Labem není prováděn soustavný dlouhodobý monitoring kvality ovzduší měřícími stanicemi ČHMÚ či OHS. Od dubna roku 1992 provádí Státní výzkumný ústav materiálu (SVÚOM) měření imisí na dvou místech v Lysé nad Labem pro městský úřad, měřící místa jsou na ulici Vodákova 259 a Mírová 121 (graficky znázorněno v příloze – mapa č. 13 – Poloha měřících stanic). Výsledky těchto měření, kterých zdrojem jsou informace z MěÚ v Lysé nad Labem, tedy průměrné měsíční hodnoty koncentrací oxidu siřičitého a oxidů dusíku, jsou uvedeny v následující tabulce.

Výsledky měření imisí v Lysé nad Labem (SVÚOM)Lokalita Měsíc Rok 2000 Rok 2001

měřená imisní složka koncentrace (g/m3 )

SO2 NO2 SO2 NO2

Vodákova 259 Leden 15,9 32,6 15,6 27,9Mírová 121 19,0 27,7 21,1 22,1Vodákova 259 Únor 10,4 19,4 17,0 16,6Mírová 121 - 24,0 21,6 21,8Vodákova 259 Březen 15,0 26,0 11,3 19,3Mírová 121 22,3 24,7 17,3 17,3Vodákova 259 Duben 7,8 15,2 - -Mírová 121 17,4 17,9 - -Vodákova 259 Květen 8,7 16,3 10,5 15,2Mírová 121 8,0 17,2 20,8 26,8Vodákova 259 Červen 7,4 18,6 7,3 13,6Mírová 121 10,1 23,4 9,0 15,7Vodákova 259 Červenec 6,6 18,5 - -Mírová 121 10,0 24,7 10,2 20,5Vodákova 259 Srpen 12,1 22,2 - -Mírová 121 12,7 28,8 5,8 21,0Vodákova 259 Září 8,7 16,8 - -Mírová 121 9,3 23,1 - -Vodákova 259 Říjen 6,7 26,4 - -Mírová 121 10,8 22,8 5,7 22,1Vodákova 259 Listopad 11,8 32,1 - -Mírová 121 15,2 26,5 14,6 23,8Vodákova 259 Prosinec 9,2 22,3 - -Mírová 121 14,5 14,7 - -

Pro dlouhodobé (měsíční) průměry doporučuje Světová zdravotnická organizace limity:

33


SO2 ……. 75 g/m3 NO2 …… 50 g/m3

Naměřené hodnoty jsou tedy hluboko pod doporučenými limity.

Z výše uvedené řady imisních měření lze odvodit následující souvislosti a předpoklady:Dlouhodobé charakteristiky znečištění:průměrná roční koncentrace imisí kr vyjádřená jako průměr středních měsíčních koncentrací za dvouleté nepřetržitě sledované období tj. leden 2000 – prosinec 2001 dosahuje hodnot:

Charakteristika znečištění ovzduší v Lysé nad Labemměřená lokalita Kr [g/m3] Limity platné v ČR [g/m3]

SO2 NOx SO2 NOxKr Ihr Kr IHr

Vodákova 259 10,7 21,1 60,00 60,00 - 80,00Mírová 121 13,8 22,2

Z porovnání vyplývá, že pozadí znečištění imisí oxidem siřičitým dosahuje maximálně 23,0 % limitu, u oxidů dusíku 27,8 % limitu, což svědčí o poměrně málo znečištěném ovzduší.

Klimaticko - meteorologické poměry území

Geomorfologické tvary okolního území (údolí, ostroh) v součinnosti s aktuální synoptickou situací významně modifikují místní mezoklimatické poměry jak příznivým směrem (zvýšení turbulence v přízemní vrstvě atmosféry a následný přenos atmosférických znečištěnin různého původu do vyšších vrstev atmosféry), tak směrem nepříznivým (větší výskyt místních teplotních inverzí s kondenzačními jevy při déletrvajících teplotních inverzích).

Relativní převýšení zájmové lokality a jejího nejbližšího okolí je asi 30 - 40 m při absolutních nadmořských výškách v mezích cca 180 - 220 m.

Pro hodnocení klimatických poměrů zájmového území jsou použity údaje, které byly publikovány pro klimatologické stanice Lysá nad Labem (nadmořská výška - 192 m n.m., zeměpisná šířka 50°12' , zeměpisná délka 14°50' ) a Brandýs nad Labem (nadmořská výška - 180 m n.m., zeměpisná šířka 50°11' , zeměpisná délka 14°40' ).

Z makroklimatického hlediska se zájmový prostor nachází podle Quitt, E. (1971) v teplé klimatické oblasti (T), která je na základě podrobnější analýzy specifikována jako klimatická jednotka T2. Tato je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkými přechodnými obdobími s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická jednotka T2 je kvantifikována v následující tabulce.

Klimatické charakteristiky teplé klimatické jednotky T2 Počet letních dní (Tmax 25°C) 50 - 60 Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více 160 - 170 Počet mrazových dní (Tmin -0,1°C) 100 - 110 Počet ledových dní (Tmax -0,1°C) 30 - 40

34


Průměrná teplota vzduchu ve °C v lednu -2 - -3 Průměrná teplota vzduchu ve °C v červenci 18 - 19 Průměrná teplota vzduchu ve °C v dubnu 8 - 9 Průměrná teplota vzduchu ve °C v říjnu 7 - 9 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 90 - 100 Srážkový úhrn v mm ve vegetačním období 350 - 400 Srážkový úhrn v mm v zimním období (X - III) 200 - 300 Počet dní se sněhovou pokrývkou 40 - 50 Počet zamračených dní 120 - 140 Počet jasných dní (oblačnost menší než 2/10) 40 - 50

Z hlediska větrných poměrů se zájmová lokalita nachází pod převažujícím vlivem proudění ze západního kvadrantu (43%ní četnost). Proudění z východních směrů je však též velmi četné (cca 31%ní četnost). Tuto situaci navozují jednak makrosynoptické poměry, jednak reliéf terénu širší zájmové oblasti. Vzhledem k charakteru stavby může být pro nejbližší okolí nepříznivý zejména relativně vysoký podíl bezvětrných situací (cca 20%ní četnost) a situací s malými rychlostmi proudění vzduchu při stabilním zvrstvení atmosféry při přibližně stejných četnostech výskytu jako u calmu (bezvětří).

Z hlediska mezoklimatického se konkrétní zájmová lokalita nachází na rozhraní oblasti s předpoklady pro četnější výskyt jezer chladného vzduchu a s nimi spojenými kondenzačními jevy příčinně vázaných na říční údolí povodí Labe na jihu a povodí Jizery na severu a východě. Při déletrvajícím výskytu stabilních synoptických situací se postupně dostává do inverzní polohy i samotná zájmová lokalita v souvislosti s kotlinovou polohou celé České tabule.

Pestrý charakter aktivního povrchu blízkého okolí zájmové lokality (lesní komplexy, městská zástavba) a pestrost reliéfu terénu dává spolu s převažujícími makrosynoptickými situacemi dobré vstupní předpoklady pro rozptyl atmosférických znečištěnin do vyšších vrstev atmosféry.

Z makrosynoptického hlediska je převažujícím západním prouděním transportován nad zájmovou oblast alochtonní znečištěný vzduch z průmyslových oblasti středních a západních Čech.

Teplota vzduchu

Zájmová oblast patří k nejteplejším v rámci celé České republiky, když se zde průměrné roční teploty vzduchu (viz tabulka) pohybují nad hranicí 8,5 °C.

Průměrná teplota vzduchu ve °CMěsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII RokStanice

Brandýs/L.-1,40 -0,40 3,70 8,40 13,8 16,7 18,6 17,6 13,9 8,60 3,60 0,0 8,60

Stanice Lysá/L. -1,50 -0,40 3,50 8,30 13,7 16,7 18,3 17,4 13,7 8,50 3,50 0,0 8,50

Průměrné měsíční teploty vzduchu kolísají od -1,5°C (leden) do 18,3°C (červenec), přičemž již průměr měsíčních a ročních extrémů teploty vzduchu naznačuje, že rozkyv teplot je značný. Absolutně nejnižší teploty vzduchu mohou v širokém období roku od prosince do března klesnout pod -25°C (v únoru až pod -30°C), když jen v červnu, červenci a v srpnu teplota vzduchu ve výšce 2 m nad zemí pod bod mrazu neklesá. V těchto třech měsících roku

35


pak nejsou vzácností teplotní maxima nad 35°C.Absolutní teplotní extrémy jsou výsledkem delšího setrvávání určitých synoptických

situací nad územím České republiky, tzn. že postihují současně velice široké oblasti. Oba póly extrémů bývají spojeny s výskytem tlakové výše nad střední Evropou. Zvlášť nebezpečné jsou tyto situace v chladné polovině roku, kdy se k makrosynoptickým vlivům připojuje i vliv morfologie terénu krajiny celé České tabule, jenž je náchylný k tvorbě jezer studeného vzduchu nadregionálního charakteru s velmi nízkými teplotami a častými mlhami, tedy s podmínkami pro velmi špatný rozptyl atmosférických exhalací v přízemní a mezní vrstvě atmosféry.

Zima, charakterizovaná průměrnou denní teplotou 0°C a nižší, začíná ve studované lokalitě v průměru kolem 15. prosince a končí krátce po polovině února, t.j. trvá cca 60 dní. Asi polovinu těchto dní řadíme mezi dny ledové. Takto vymezené období však zásadně nekoresponduje s výskytem mrazů.

První mráz se v průměru podle údajů stanice Brandýs nad Labem (Podnebí ČSSR, Tabulky, 1961) za období 1926 - 1950 vyskytne již 16. října s tím, že v konkrétních letech mohou být mrazy zaznamenány až o měsíc dříve (9. září) i o měsíc později (27. listopadu), než udávají průměrné údaje. Poslední mráz je v průměru zaznamenán 25. dubna. V konkrétních letech pak může být poslední mráz doznívajícího chladného pololetí zaznamenán o měsíc dříve (30. března), i o pár týdnů později (14. května) než udávají průměrné hodnoty.

Relativní teplotní pohodu a celkovou příznivost podnebí zájmové lokality ovlivňuje oblačnost, která se odráží i v počtu jasných (se stupněm pokrytí oblohy oblačností menší než dvě desetiny) a zamračených (se stupněm pokrytí oblohy oblačností větší než osm desetin) dní.

Průměrná oblačnost v desetinách pokrytí oblohyStanice

Brandýs/L.I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

7,70 6,80 5,40 6,10 5,80 5,80 5,80 5,30 5,0 6,90 7,90 8,0 6,40

Průměrný počet jasných a zamračených dníStanice

Brandýs/L.I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

Jasné dny 2,0 3,0 4,60 3,60 3,80 4,0 3,50 5,50 7,50 3,60 1,20 1,80 43,7Zamračené dny 16,8 12,8 10,2 8,80 7,50 6,80 7,10 6,60 5,70 12,3 16,8 18,2 129,6

Z hlediska rozptylu škodlivin jsou významnější než informace o oblačnosti informace o výskytu mlh, které jsou uvedeny dále v pasáži o mezoklimatických poměrech.

Větrné poměry

Převládající proudění v zájmové oblasti má v ročním průměru západní směr (20,7%) a druhé převládající proudění má zcela opačný azimut, t.j. východní směr (18,5%). Ve 23,2% případů se však vyskytuje bezvětří. Popsaná situace plně koresponduje s morfologií krajiny, t.j. s východo-západním směrem nejdůležitější nejbližší údolní osy nadregionálního významu - údolí řeky Labe.

36


Průměrná četnost směrů větruStanice N NE E SE S SW W NW Calm

Lysá/L.

v % všech pozorování

2,70 7,70 18,50 4,30 1,10 11,50 20,70 10,30 23,20v % všech pozorování pro rychlost větru 2,4 m/s (2°B) a větší1,90 5,30 11,50 3,10 0,70 9,40 14,70 7,90

v % všech pozorování pro rychlost větru 9,3 m/s (5°B) a větší0,10 0,20 0,50 0,30 0,10 1,20 1,40 0,70

Rozebereme-li větrnou růžici do extrémních ročních období, pak je zřejmé, že k vyrovnanosti četností výskytu dvou opačných směrů větrů v ročním průměru přispívá zejména chladné období roku (prosinec - únor), zatímco v teplém období (červen - srpen) výrazně nad ostatními směry proudění převládá směr západní.

Průměrná četnost směrů větru v období červen - srpenStanice N NE E SE S SW W NW Calm

Lysá/L.



v % všech pozorování pro rychlost větru 9,3 m/s (5°B) a větší- 0,10 0,10 - - 0,90 0,90 0,30

Průměrná četnost směrů větru v období prosinec - únorStanice N NE E SE S SW W NW Calm

Lysá/L.



v % všech pozorování pro rychlost větru 9,3 m/s (5°B) a větší- 0,30 0,70 0,20 - 2,00 2,20 0,90

Tato skutečnost je s ohledem na vzájemnou polohu spalovny a Lysé nad Labem méně příznivá, neboť právě v chladném období roku se pravděpodobnost východního proudění, tedy možného přenosu exhalací ze spalovny nad město, zvýší. Zvýší se právě v období horších podmínek jejich vertikálního přenosu do vyšších vrstev atmosféry. Určitou kompenzací je nižší četnost bezvětří (jen asi 15%) v tomto období ve srovnání s letními

37


měsíci (31%).Větry jižních a severních směrů jsou jen velmi málo četné.Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Lysá nad Labem zpracovaný ČHMÚ Praha

(úsek ochrany čistoty ovzduší) - viz následující tabulka - výše uvedené závěry podporuje. Navíc kvantifikuje zvýšenou četnost právě východních větrů při velmi stabilním a stabilním zvrstvení mezní vrstvy atmosféry.

Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Lysá nad Labem ve výšce 10 m nad povrchem země v % pro jednotlivé třídy stability

Třída stability N NE E SE S SW W NW CalmI (velmi stabilní) 0,39 0,88 1,46 0,36 0,28 0,50 0,86 0,43 7,63II (stabilní) 0,99 1,78 3,66 0,93 0,98 1,81 2,71 1,89 5,21III (izotermní) 1,29 2,64 7,01 1,83 1,43 3,95 7,01 3,62 2,12IV (normální) 0,92 1,51 4,04 1,39 0,73 4,26 8,07 3,22 1,94V (konvektivní) 0,39 1,20 1,84 0,50 0,58 1,48 2,35 0,84 1,09Celkem 3,98 8,01 18,01 5,01 4,0 12,0 21,0 10,0 17,99

Srážkové poměry

Průměrná relativní vlhkost vzduchu se v zájmovém území pohybuje v průběhu roku v rozmezí 68 - 85%, přičemž průměr měsíčních minim relativní vlhkosti vzduchu klesá v jarních a letních měsících k 30%. Od listopadu do ledna neklesne pod 50%.

Průměrná relativní vlhkost vzduchu v % (a) a průměr měsíčních a ročních minim relativní vlhkosti vzduchu z termínových pozorování (b)

Stanice Brandýs/L.

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A 83 79 74 69 68 68 70 72 76 80 83 85 76B 57 44 33 27 27 30 30 32 36 41 53 55 21

Z hlediska srážkového je zájmová lokalita zavlažována normálně. Roční srážkový úhrn se pohybuje kolem 540 mm, přičemž se v ročním srážkovém režimu projevují srážková minima v únoru (kolem 27 mm srážek) a srážková maxima v červenci (kolem 73 mm srážek). Aktuální měsíční a roční úhrny srážek jsou však značně variabilní a pohybují se náhodně měsíc od měsíce, resp. rok od roku v mezích přibližně 0 - 350%, resp. 56 - 150% příslušných dlouhodobých normálů.

Průměrný měsíční a roční úhrn srážek v mmI II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

Stanice Brandýs/L. 28 26 28 42 54 70 73 68 46 41 34 32 542Stanice Lysá/L. 31 28 29 44 51 68 73 66 45 41 38 34 548

Nejvyšší a nejnižší měsíční a roční srážkové úhrny v mmI II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

38


Stanice Brandýs/L.

69 68 78 103 95 223 159 154 137 117 94 76 826

9 2 6 5 2 19 6 11 2 0 0 2 318Stanice Lysá/L. 88 78 72 118 107 240 152 165 116 115 92 70 762

7 2 7 6 8 17 9 12 8 0 0 3 311

Vysoké měsíční srážkové úhrny jsou velmi často dosahovány díky intenzívním jednodenním, resp. kratším atmosférickým srážkám, při nichž vypadne takové množství vody, jako v průměrném roce za celý příslušný měsíc. K takovým situacím dochází nejčastěji v souvislosti s bouřkovou činností. V dlouhodobém průměru je četnost výskytu dní s denním úhrnem srážek vyšším než 10 mm kolem 1 - 2 dní v měsíci teplého pololetí. V chladném pololetí jsou takové dny velmi vzácné.

Nejvyšší denní úhrn srážek v mmI II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Stanice Brandýs/L. 18,50 55,50 30,0 34,20 72,0 70,0 72,0 58,60 50,0 31,50 33,0 33,20

Mezoklimatické poměry

Makroreliéf zájmové oblasti a charakter jejího aktivního povrchu ji předurčují k četnějšímu výskytu teplotních inverzí, které jsou co do četnosti i do intenzity významně umocňovány i tvary georeliéfu malého a středního měřítka. Pokud však nejsou tyto inverze živeny déletrvajícími, především anticyklonálními, synoptickými situacemi, nebývají samy o sobě příliš vysoké ani intenzívní, a tak se týkají především ranních a nočních hodin, resp. brzkého předjaří a nástupu podzimu. V opačném případě mají vysoce nadregionální charakter.Nivy vodních toků netrpí nedostatkem vláhy, a tak jsou teplotní inverze doprovázeny četným výskytem mlh, jež se mohou vyskytovat prakticky po celý rok (viz tabulka). Jejich intenzita a délka trvání je závislá na ročním období či na části dne a na celkové synoptické situaci, která těmto kondenzačním jevům dává buď lokální nebo nadregionální rámec. V zájmové oblasti se vyskytují jak advekční, tak radiační mlhy, v podzimním období i mlhy z vyzařování. Za radiačního počasí s negativní energetickou bilancí je třeba počítat s katabatickým stékáním chladného vzduchu do údolních niv.

Významný vliv na mezoklima zájmové oblasti má samotné město Lysá nad Labem. Projevuje se tvorbou tepelného ostrova i jako rozsáhlý plošný zdroj znečištění přízemní vrstvy atmosféry.

Průměrný počet dní s mlhou (dohlednost menší než 1 km)I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

Stanice Brandýs/L. 4,0 5,90 4,30 2,30 1,40 1,0 1,20 2,70 4,60 10,0 8,20 9,30 54,9Stanice Lysá/L. 2,40 4,20 2,70 0,50 1,10 0,40 1,10 2,10 3,70 6,80 5,0 6,60 36,6

Voda

Hydrogeologický popis území

Podle hydrogeologického rajónování (Olmer 1986) se areál spalovny nachází na území hydrogeologického rajónu 436 Labská křída. Rajón se od ostatních částí křídové pánve

39


odlišuje zanedbatelnou velikostí infiltračních ploch, malou mocností jediného bazálního cenomanského kolektoru a tím i nepatrnou intenzitou oběhu podzemní vody (Olmer 1986).

Významné akumulace podzemní vody jsou v širším okolí zájmového území vázány na fluviální štěrkopísčité sedimenty řeky Labe.

Hydrologický popis území

Zájmové území se nachází v povodí Labe, a to jeho dílčím povodí 1-04-07-033. Plocha povodí, v kterém se nachází převážná část města Lysá nad Labem, jeho část Litol a obec Stratov, činí 18,628 km2 . V tomto povodí se nenachází žádný vodní tok ani vodní nádrž. Území je drénováno nebo dotováno soustavou melioračních kanálů a závlahových trubních řadů, které navazují na Litolskou svodnici ústící přímo do Labe (Labe 1-01-01-001), které je recipientem zájmového území.

Bilanční stav zájmové oblasti je dle množství povrchových vodních zdrojů pasivní, dle jakosti povrchových vodních zdrojů nevyhovující. Zájmové území se nenachází v povodí žádného vodárenského toku ani chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod.

Zásobování areálu vodou

Jediným zdrojem vody pro areál spalovny je studna situovaná v areálu spalovny. I když kvalita vody vyhovuje normě pro pitnou vodu, voda ze studny je užívána pouze jako užitková. Tento zdroj slouží pro sociální zařízení objektu spalovny, pro požární účely i jako voda technologická pro chlazení kotle. Dle "Zprávy o provedení průzkumně-exploatačního vrtu L-1 v jímacím území spalovny v Lysé nad Labem", Vodní zdroje Praha, duben 1984, je očekávaná vydatnost 1,3 - 1,5 l/s.

Kvalita vody ve studni byla ověřována v r. 2002 analýzou několika odebraných vzorků a vyhověla normě pro pitnou vodu. Kopie protokolů z analýz vody jsou zařazeny v příloze č. 14 – Protokoly o zkoušce vzorků vody.

Půda

Pedologický popis území

Na základě provedeného orientačního pedologického průzkumu, výsledků Komplexního průzkumu zemědělských půd (KPZP) a Bonitace zemědělského půdního fondu (BZPF) okr. Nymburk, je půdní pokryv širšího zájmového území značně heterogenní a je tvořen těmito genetickými půdními představiteli: černozemě na píscích, lehké překryvy spraše na píscích, rendziny a rendziny kambizemní na opukách a vápnitých svahových hlínách, kambizemě arenické a regozemě arenické na píscích a pískovcích nebo písčitých překryvech nivních uloženin, kambizemě typické a kambizemě var: kyselá na permokarbonských horninách, kambizemě arenické a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách, fluvizemě arenické a černice arenické na nivních uloženinách, černice typické na nivních uloženinách a spraších, gleje organozemní, organozemě a gleje typické obvykle na rašelině. Názvosloví genetických půdních přestavitelů je provedeno podle morfogenetického klasifikačního systému (MKSP). V následující tabulce je pro porovnání uvedena komparace půdních jednotek MKSP a některých taxonomií.

Komparace půdních jednotek MKSP a některých taxonomií

40


Morfogenetický klasifikační systém půd Geneticko-agronomická klasifikace půdRegozem arenická Drnová půdaRendzina (typická) Rendzina typickáČernice (typická) Lužní půda typickáČernice pelická Lužní půda typickáČernozem arenická Černozem typickáKambizem rendzinová Rendzina hnědáKambizem arenická Hnědá půda nasycenáKambizem var: kyselá Hnědá půda kyseláGlej (typický) Glejová půda typickáGlej organozemní Glejová půda rašeliništníGlej organozemní Glejová půda zrašeliněláOrganozem (typická) Rašelinová půda typickáFluvizem (typická) Nivní půda typickáFluvizem arenická Nivní půda typická

Graficky je rozložení půd v území znázorněno v příloze na mapě č. 15 – Půdní mapa.

Kontaminace půd

V průběhu zpracování dokumentace o hodnocení vlivů pro předcházející proces EIA na celou spalovnu byly provedeny orientační jednorázové odběry půdních vzorků (říjen 1994) za účelem zjištění stávající úrovně zatížení půd vybranými rizikovými prvky v zájmovém území. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Výsledky rozboru půdMísto odběru

Vzorek číslo

Vzorek druh

Půdní typ

Prvek (mg/kg)

pHKCl Cd Pb Cr Ni Hg1,00 2696,00 ornice RA 5,90 0,14 7,40 0,8 1,70 0,033 2,00 2697,00 ornice KM 6,90 0,20 17,80 2,7 2,70 0,076 3,00 2698,00 ornice RA 6,30 0,18 12,60 1,0 2,20 0,059

Poloha místa odběru je uvedena v grafické příloze

Příprava vzorků: výluh byl proveden ve sm. vyhlášky MŽP ČR 13/94 ve 2M HNO3Metody měření: Pb, Ni, Cr - metodou AAS Cd - bezplamenová fotometrie, grafitová kyveta Hg - jednoúčelový analyzátor AMA 254, metoda studených par

Naměřené hodnoty anorganických polutantů byly vyhodnoceny na základě stávajících platných směrnic, viz následující tabulka.

Obsah rizikových prvků v půdách (mg.kg-1) náležejících do zemědělského půdního fondu

(Příloha č.1 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.)Výluh 2M HNO3 Celkový obsah

41


Prvek Maximálně přípustné hodnoty Maximálně přípustné hodnotyLehké půdy Ostatní půdy Lehké půdy Ostatní půdy

As 4,5 4,5 30,0 30,0Be 2,0 2,0 7,0 7,0Cd 0,4 1,0 0,4 1,0Co 10,0 25,0 25,0 50,0Cr 40,0 40,0 100,0 200,0Cu 30,0 50,0 60,0 100,0Hg - - 0,6 0,8Mo 5,0 5,0 5,0 5,0Ni 15,0 25,0 60,0 80,0Pb 50,0 70,0 100,0 140,0V 20,0 50,0 150,0 220,0Zn 50,0 100,0 130,0 200,0

Výluh 2M HNO3 - výluh roztokem 2M HNO3 při poměru půdy k vyluhovadlu 1:10

Celkový obsah - rozklad lučavkou královskouÚdaje o obsahu rizikových prvků neplatí pro organické půdy. Uvedené údaje platí pro směsné vzorky získané z horní vrstvy vyšetřovaných minerálních půd v tloušťce 0,25 m, vysušené na vzduchu do konstantní hmotnostiLehkými půdami se rozumí písčité a hlinitopísčité půdy podle analytické metody prof. Nováka (Komplexní metodika výživy rostlin č. 1/1990, vydaná Ústavem vědeckotechnických informací v zemědělství Praha)

Nedošlo k překročení limitních hodnot u sledovaných rizikových prvků. Naměřené hodnoty jsou výrazně pod hranicí pozaďových hodnot, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Obsah rizikových prvků v půdách (mg/kg) s výjimkou lesních a organických půdhranice pozaďových hodnot

Výluh 2M HNO3 Celkový obsahPrvek Maximálně přípustné hodnoty Maximálně přípustné hodnoty

Lehké půdy Ostatní půdy Lehké půdy Ostatní půdyAs 2,0 3,0 10,0 20,0Be 0,5 0,7 1,0 3,0Cd 0,3 0,4 0,3 0,4Co 7,0 13,0 16,0 25,0Cr 20,0 20,0 85,0 130,0Cu 21,0 35,0 45,0 70,0Hg - - 0,3 0,4Mo 0,7 0,7 0,8 0,8Ni 10,0 15,0 40,0 60,0Pb 30,0 40,0 50,0 70,0V 10,0 20,0 80,0 120,0Zn 40,0 60,0 90,0 50,0

Z hlediska kategorizace půd podle odolnosti vůči znečištění (Facek, Adamec, 1990)

42


lze půdní pokryv zájmového území převážně charakterizovat jako půdy silně náchylné vůči antropogennímu znečištění.

Geofaktory

Geologický popis území

Z regionálně geologického hlediska se lokalita spalovny nachází na území České křídové pánve. Sedimenty křídy jsou zde reprezentovány převážně vápnitými a slinitými pískovci, slinitými prachovci a písčitými slínovci středního turonu. Bezprostředně při povrchu se na lokalitě spalovny vyskytují kvartérní štěrkopísčité sedimenty, které jsou zbytkem nejvyššího stupně pravobřežní terasy Labe.

Geologické poměry

Posuzované stavby jsou navrženy k umístění do areálu spalovny, který se nachází v jihovýchodní části vrchu Šibák, jenž je výrazným morfologickým prvkem v širším okolí zájmového území. Nadmořská výška se v areálu spalovny pohybuje okolo 221 m n.m.

V bezprostřední blízkosti stávajícího objektu spalovny byl v roce 1976 (Hrouda, 1976) proveden inženýrskogeologický průzkum staveniště. Bylo zde vyhloubeno celkem 10 sond (W1 až W10) o hloubce do 5 m. Všemi vrty byly zastiženy zvětralé horniny středního turonu. Ty jsou zde zastoupeny hnědošedým až zelenošedým písčitým slínovcem. Zvětralý povrch slínovců středního turonu byl vrty zastižen v hloubkách od 1,5 m (W6) do 4,3 m (W4) pod úrovní terénu. Tomu odpovídají nadmořské výšky od 217,2 m n.m. (W2) do 220,2 m n.m. (W6). Povrch slínovců se uklání směrem k západu.

V nadloží slínovců středního turonu bylo všemi vrty zastiženo eluvium těchto hornin charakteru převážně silně písčité hlíny, místy s jílovitou příměsí. Mocnost eluvia skalního podkladu se pohybuje od 0,7 do 1,6 m.

Sedimenty kvartéru jsou na zájmovém území zastoupeny fluviálními sedimenty reliktu nejvyšší pravobřežní terasy řeky Labe. Jedná se o středně zrnitý rezavěhnědý písek s valouny štěrku o průměru převážně 3 až 5 cm, ojediněle až 8 cm. Podíl štěrkovité frakce se pohybuje převážně okolo 20%. Mocnost souvrství fluviálních sedimentů je nejnižší u vrtů W4, W6 a W10 (0,4 až 0,8 m), u ostatních vrtů se pohybuje okolo 2 m. Tyto mocnosti však neodpovídají původnímu stavu neovlivněnému lidskou činností. Areál spalovny se nachází v opuštěné pískovně s odkrytou mocností 6 m (Vondra, 1971).

Nejsvrchnější vrstvu tvořila v době průzkumu převážně hlinitá navážka s odpadem převážně charakteru stavební suti o mocnosti 0 až 2,8 m.

Podle ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb se stavba nenachází na území výrazněji ohroženým seismickou činností.

Hydrogeologické podmínky

Při inženýrskogeologickém průzkumu staveniště spalovny (Hrouda, 1976) nebyla žádnou z deseti sond, hloubených až na úroveň zvětralých hornin skalního podkladu, zastižena hladina podzemní vody.

Stavba je situována ve vrcholové části výrazné terénní elevace, proto zde lze předpokládat pouze občasné mělké zvodnění v obdobích zvýšených srážek s rychlým odtokem podzemní vody do nižších poloh. Rovněž není vyloučena existence hlubšího

43


systému oběhu podzemní vody, vázaného na puklinový systém hornin předkvartérního podkladu.

V místě odběru podzemní vody pro potřeby spalovny (cca 300 m sv od křižovatky silnic II/272 a II/332) se hladina podzemní vody ustálila během hydrogeologického průzkumu v roce 1984 (Zelinka, 1984) v hloubce 9 m pod úrovní terénu v prostředí kvartérních písčitých sedimentů. Na základě výsledků čerpací a stoupací zkoušky ve vyhloubeném vrtu L1, která byla součástí hydrogeologického průzkumu byla stanovena maximální jímací kapacita vrtu. Ta činí 1,3 l/s při snížení hladiny v jímacím vrtu o 1,6 m.

Vrt L1 již v současné době používán není, protože došlo k jeho zanesení pískem. Namísto něj byl vyhlouben nový jímací vrt (cca 10 m od vrtu L1). Zpracovatelům předešlé dokumentace se nepodařilo zajistit dokumentaci vrtu ani zjistit, zda byla na nově vyhloubeném vrtu provedena čerpací zkouška.

Voda z jímacího vrtu L1 vykazovala v době průzkumu neutrální reakci, vysokou tvrdost a mineralizaci 788 mg/l. Dále byla zjištěna zvýšená koncentrace dusičnanů (75 mg/l).

Přírodní a nerostné zdroje

Podle Inventarizace zásob nerostných stavebních surovin na listu M-33-66-B Lysá nad Labem (Vondra 1971) se areál spalovny nachází v prostoru již nevyužívaného ložiska štěrkopísků pro stavební účely. Další ložisko štěrkopísků se podle tohoto zdroje nachází na severovýchodní straně vrchu Šibák.

Surovinou, která se v prostoru současného areálu spalovny těžila, byl štěrkovitý písek reliktu nejvyšší pravobřežní terasy řeky Labe. Odkrytá mocnost zde činila 6 m. Ložisko bylo těženo pro potřeby Sovětské armády. Později docházelo k zavážení pískovny odpadem, zejména stavební sutí. Další využívání ložiska již není možné.

V širším zájmovém okolí se nevyskytují žádná další významná ložiska nerostů.

Fauna a flóra

Posuzované doplňující stavby v areálu stávající spalovny, které jsou předmětem oznámení, nemají žádné nároky na nový zábor nezastavěného území, tedy na případný zábor stanoviště nebo biotopu fauny a flóry, ani je nijak neovlivní. Proto neuvádíme podrobnější charakteristiku širšího zájmového území a okolí spalovny z hlediska fauny a flóry.

Podle Regionálně-fytogeografického členění ČR se hodnocené území nachází ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, okres Střední Polabí. V území dominuje 2. vegetační stupeň a uplatňují se půdy omezené a normální hydrické řady (v Hrabanovské černavě půdy zamokřené až mokré řady).

V zájmovém území byly vymezeny tyto skupiny typů geobiocénů:Pino-quercetum, borové doubravyCarpinion betuli, dubohabrové háje

Území nejbližšího okolí spalovny tvoří vzrostlá zeleň, na severovýchodě přecházející v souvislejší lesní porost, tvořený převážně borovicemi. V širším území je zastoupena orná půda, osídlená běžnou drobnou faunou, běžnými druhy polní zvěře a tvořící potravní základnu pro dravce.

V širším okolí areálu spalovny se vyskytují některá maloplošná chráněná území.Nejbližší (cca 2 km) je národní přírodní rezervace Hrabanovská černava (k.ú. Lysá n.

Labem). Jde o komplex mokřadů a slatinných luk na prameništi levostranného přítoku Mlynařice o rozloze 51,82 ha. Z kriticky ohrožených druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992

44


Sb. zde byl zaznamenán výskyt mařice pilovité (Cladium mariscus) a hrachoru bahenního (Lathyrus palustris). Ze živočichů, zařazených výše uvedenou vyhláškou mezi druhy kriticky ohrožené, zde byli zjištěni čolek velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a ropucha krátkonohá (Bufo calamita).

Tato lokalita nebude posuzovanými stavbami v žádném případě narušena.

Nejvýznamnějším ekosystémem v nejbližším okolí areálu spalovny jsou lesní společenstva, tvořící lokální biocentrum, s borovicemi a akáty. V širším okolí převládají ekosystémy kulturních polí a sadů. Společenstva kulturních plodin na orné půdě jsou vysoce produkční a energeticky náročné ekosystémy, s nízkým stupněm ekologické stability.

Krajina, kulturní památky

Jak již bylo uvedeno dříve, okolí areálu spalovny lze charakterizovat jako kulturní zemědělsky obhospodařovanou krajinu, s poměrně pravidelně roztroušenými malými či středně velkými sídly i vzdálenějšími významnějšími průmyslovými centry (Mladá Boleslav, Nymburk, Čelákovice, aj.). Nejbližším sídlem je město Lysá nad Labem, důležitý železniční uzel a významné historické sídlo s kulturními památkami.

Lysá n.l. je připomínána již r. 1052, kdy zde stávala při kladské zemské stezce tvrz, v r. 1291 byla založena v podhradí osada (město) s farním kostelem. Až do konce 14. století byla Lysá majetkem českých královen. V r. 1647 získal panství značně postižené válečnými událostmi císařský generál Jan Špork. Za panství tohoto rodu došlo ke značnému oživení stavební činnosti a vzniku řady cenných památek. Během 19. století se město stává významným průmyslovým a zemědělským střediskem, čemuž napomohlo i vybudování hlavních železničních tratí do Prahy, Nymburka a Děčína v letech 1872-4.

V Lysé se nachází zámek – barokní trojkřídlá budova, vybudovaná v letech 1562-67 přestavbou gotického hradu, v 2. pol. 17. st. zbarokizován, další úpravy v l. 1738-9 a v 2. pol. 18. stol. V interiéru cenné nástěnné malby, v zámeckém parku hodnotné barokní a klasicistní plastiky z 18. stol. Dále bývalý klášter z r. 1739, který spolu se zámkem tvoří typickou dominantu města.

Dalšími památkami jsou barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele z let 1719-41, na ohradní zdi umístěny barokní plastiky, nejcennější je socha sv. Jeronýma (autor snad M.B.Braun), radnice – barokní jednopatrová budova s klenutým podloubím, kaple P.Marie a další.

Město Lysá n.L. je rodištěm orientalisty a chetitologa světového významu Bedřicha Hrozného (první na světě rozluštil chetitské klínové písmo), který je pohřben na zdejším hřbitově. Ve městě je Muzeum Bedřicha Hrozného s orientalistickými sbírkami.

Žádná z výše uvedených historických a kulturních památek nebude posuzovanými stavbami nijak dotčena.

Dopravní infrastruktura

Dopravní napojení areálu spalovny na komunikační síť je po účelové komunikaci, spojující areál spalovny se silnicí II/272 severně od Lysé nad Labem. Po této silnici je možná doprava směrem severním přes Benáteckou Vrutici a Jiřice na silnici I/10 resp. jižním přes Lysou nad Labem, Litol a Starý Vestec na silnici II/611 a dálnici D11. V Lysé nad Labem je možno odbočit ze silnice II/272 na silnici II/331 směrem západním přes Dvorce, Sojovice a Podbrahy na silnice II/610 a I/10 resp. východním směrem přes Litol, Ostrou, Šnepov a

45


Kostomlaty nad Labem do Nymburka. Síť silnic je dále doplněna silnicemi III. třídy.

Hluková zátěž území

V lokalitě spalovny a jejím nejbližším okolí se nenacházejí významné stacionární zdroje hluku. Zdrojem dopravního hluku je provoz na okolních pozemních komunikacích, popř. železniční provoz na trati Lysá – Milovice. V současné době nebyl ještě provoz stávající spalovny zahájen, pouze probíhal po určitou dobu zkušební provoz. V bezprostředním okolí spalovny se blíží denní resp. noční ekvivalentní hladina hluku přírodnímu pozadí. Stávající hluková situace v zájmovém území nebyla ověřována měřením.

V r. 2001 proběhlo ve spalovně pouze autorizované měření hluku ke zjištění úrovně hluku v pracovním prostředí, z výsledků vyplývá, že výsledná celosměnová ekvivalentní hladina hluku bude nižší než limit 85 dB(A), takže lze předpokládat, že emise hluku do venkovního prostředí bude vyhovovat stanovenému limitu dle NV č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Zápach

V okolí spalovny se nevyskytuje významný zdroj zápachu. Ani posuzované stavby nebudou zdrojem významného zápachu a nebudou v tomto smyslu obtěžovat okolí a nejbližší obytnou zástavbu.

ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti

Vlivy na obyvatelstvo

Zdravotní vlivy a rizika

Pro období výstavby posuzovaných staveb lze konstatovat, že vzhledem ke značně odlehlé poloze areálu spalovny od nejbližších sídel a skutečnosti, že půjde pouze o doplnění některých zařízení pro nakládání s odpady před a po vlastním spalováním ke stávajícímu objektu spalovny, nebudou mít posuzované doplňující stavby na obyvatelstvo žádný zdravotní, rušivý nebo jinak nepříznivý účinek.

Pro období provozu by potenciálně mohlo přicházet v úvahu znečišťování ovzduší, vody a půdy a rušení okolí hlukem. Z uvedených faktorů zasluhuje z hlediska zdravotního pozornost pouze znečišťování ovzduší, neboť ze znaleckých posudků vyplývá, že vliv případné kontaminace půdy a vody závadnými látkami je bezvýznamný (vzhledem k dostatečným preventivním opatřením by k takové situaci vůbec nemělo dojít) a provozní hluk z posuzovaných doplňujících staveb nemůže ani k nejbližším okrajům obytné zóny

46


pronikat (hlukové emise zařízení nebudou abnormálně vysoké a budou dostatečně utlumeny vzdáleností).

Podkladem pro hodnocení potenciálních vlivů znečišťování ovzduší je rozptylová studie zpracovaná firmou Kovoprojekta Brno (Ing. L.Vondráček, říjen 1994) pro hodnocení celé spalovny. Vypočtené roční průměry imisí Kr působených spalovnou (tab. X uvedené studie) mohou v nejvíce znečištěných bodech dosáhnout maximálně 0,023 g/m3 prachu a 0,12 g/m3 SO2 , což jsou hodnoty odpovídající 0,05% přípustného limitu prachu a 0,2% limitu SO2 . Příspěvek celé stavby spalovny k průměrnému ročnímu znečišťování ovzduší v okolí bude tedy minimální a zdravotně zcela bezvýznamný. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzované stavby nemají žádný zdroj znečišťování ovzduší, je jejich příspěvek znečištění nulový.

V Lysé nad Labem se hodnoty imisních koncentrací NOx , vypočítaných v rozptylové studii, sumarizují se stávajícím imisním pozadím, na jehož velikost můžeme usuzovat z výsledků měření koncentrací SO2 a NOx ve dvou měřících bodech (ul. Vodákova, Mírová), prováděných SVÚOM. Průměrné imise NOx se pohybují maximálně do cca 28 % limitu, a tedy pravděpodobnost, že bude za provozu spalovny (včetně pozadí) hodnot krátkodobých limitů NOx na území města vůbec dosaženo, je proto minimální. I když by k tomu při kumulaci nejnepříznivějších podmínek na několik málo hodin v roce snad došlo, nemůže být zdraví obyvatel dotčeno, neboť i u citlivých osob (astmatiků apod.) by mohlo nastat zhoršení jejich obtíží až při koncentracích 7 x vyšších.

Na základě uvedených skutečností je možno uzavřít, že nedochází ke zvýšení imisí škodlivin v obytném území Lysé nad Labem v důsledku provozu posuzovaných staveb a stávající znečištění ovzduší zdaleka nedosáhne hodnot, které by mohly mít pro obyvatele města jakýkoli zdravotní význam.

V případě havárie izolovaná poloha spalovny, v jejímž areálu se posuzované stavby nacházejí, a její vzdálenost cca 1 km od okraje obytného území Lysé nad Labem zaručuje, že v úvahu přicházející havarijní situace nemohou mít bezprostřední účinek na obyvatelstvo. Případné havarijní úniky škodlivin by bylo možno asanačními opatřeními spolehlivě zneškodnit a zcela vyloučit tak jejich potenciální dlouhodobé zdravotní efekty prostřednictvím kontaminované půdy a vody.

Vlivy související dopravy

Vzhledem ke skutečnosti, že provozem posuzovaných staveb nedochází k nárůstu intenzity dopravy (byla již posouzena v souvislosti s provozem spalovny), nemají posuzované stavby vliv na intenzitu dopravy, a tedy ani vliv na případné důsledky této dopravy na obyvatelstvo a okolní prostředí (emise škodlivin, hluk).

Vlivy v souvislosti s odstraňováním vlastních odpadů

Odpady ze spalovny (popel, škvára, příp. solidifikované materiály), které obsahují zvýšené množství škodlivin, zejména toxických kovů, budou ukládány na zabezpečené skládky, které nejsou předmětem tohoto hodnocení. Jsou situovány mimo zájmovou oblast spalovny a na její obyvatelstvo tedy nemohou mít žádný vliv. Posuzované doplňující stavby samy o sobě takové odpady neprodukují.

Počet obyvatel dotčených účinky stavby

Posuzované stavby a jejich provoz neprodukují žádné emise do ovzduší, odpadní

47


vody, významné emise hluku, nezvyšují intenzitu dopravy apod., které by mohly jakýmkoliv způsobem ovlivnit okolní obyvatelstvo. Z tohoto hlediska je tedy počet ovlivněných obyvatel roven nule.

Vlivy na psychickou pohodu

Spalovna, a tím i posuzované doplňující stavby, jsou v poloze odlehlé od nejbližších sídel a obytné zástavby, a proto nebudou jejich obytné území obtěžovat hlukem, chemickými škodlivinami ani zápachem. Exhalace do ovzduší posuzované stavby neprodukují. Vizuálně budou doplňující stavby začleněny mezi objekty spalovny a nenaruší pohledový rámec.

Je tedy možno důvodně předpokládat, že posuzovaný záměr nebude mít žádný nepříznivý vliv na psychickou pohodu okolních obyvatel.

Sociální důsledky

Stavby nevyvolají změnu sociální struktury obyvatelstva zájmového území.Sociální důsledky již dokončené stavby spalovny výrazně souvisejí s vlivy na

jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel. Je zřejmé, že část obyvatel se bude cítit provozem ohrožena. Naproti tomu část obyvatel bude provoz spalovny podporovat. Je tedy možno předpokládat, že i posuzované stavby, jako doplňující součásti spalovny, mohou vyvolat střet zájmů obyvatel.

V případě posuzovaných staveb se dá očekávat, že vedle oprávněných požadavků na řešení ochrany a tvorby životního prostředí se objeví i ekologické syndromy a fámy, vytvářející objektivně nepodloženou hysterii o tragických vlivech staveb a provozu spalovny na životní prostředí. Fámám a nekvalifikovanému odmítání lze obecně čelit pouze věcně přesným a úplným informováním zainteresovaných orgánů a obyvatel. Proto je nutno považovat vztah investora stavby k orgánům státní správy a k obyvatelům za klíčový.

Ekonomické důsledky

U posuzovaných doplňujících staveb nelze předpokládat významné ekonomické důsledky či přínosy jak pro okolní obyvatele, tak i pro ostatní subjekty. Hlavním účelem výstavby je zlepšení technologie nakládání s odpady před jejich spalováním tak, aby provoz spalovny mohl být plynulejší a efektivnější, a dále zlepšení preventivních opatření proti případné kontaminaci půdy a vody při manipulaci s odpady a proti sekundární prašnosti při manipulaci se zbytkovým sorbalitem. Tyto doplňující úpravy ve svém důsledku mohou eventuálně přinést snížení provozních nákladů pro investora a provozovatele spalovny.

Vlivy na ovzduší a klima

Posuzované stavby neprodukují žádné škodliviny. Vliv na imisní zátěž území v okolí lze pokládat za pozitivní, protože dosavadní systém manipulace s použitým sorbalitem a popílkem měl negativní vliv na prašnost v ovzduší. Posuzované stavby eliminují prašnost (viz. popis technického a technologického řešení) při manipulaci s uvedeným materiálem a sníží imisní zátěž ovzduší prašnými částicemi. V tom smyslu je přínos posuzovaných staveb významně pozitivní.

Plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší, specifikované v části B oznámení, tedy znečištění vyvolaná výstavbou a vyvolaným dopravním provozem, jsou z hlediska vlivu na ovzduší a klima bezvýznamné.

Posuzované stavby také v žádném případě neovlivní makroklima zájmové lokality ani

48


jejího širšího okolí. Znatelný vliv na mezoklima, resp. topoklima nelze v souvislosti s posuzovanými doplňujícími stavbami předpokládat.

Souhrnně lze z hlediska vlivu stavby na ovzduší a klima konstatovat:– provozem posuzovaných staveb dojde k mírnému zlepšení imisní situace zejména v areálu

spalovny a jeho nejbližším okolí– zvýšení imisní zátěže ovzduší vlivem dopravy je zcela nulové.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

K ovlivnění hydrologických charakteristik území nemůže u hodnocených staveb dojít, protože v souvislosti s jejich provozem nedochází k žádnému odběru vody z toku či podzemních zdrojů nebo k vypouštění odpadních vod do recipientu.

Dešťové vody z tzv. čistých ploch budou odvedeny do retenční nádrže a dále po jejich kontrole rozvedeny drenáží do okolního terénu, dešťové vody z tzv. nečistých ploch budou odvedeny do bezodtokové jímky a po přečerpání páleny ve spalovně. Splaškové vody posuzované stavby neprodukují.

Do recipientu nebudou přímo vypouštěny žádné odpadní vody. Posuzované stavby neovlivní stávající hydrologické charakteristiky povodí.

Posuzované stavby jsou uvažovány v areálu, v kterém je umístěna spalovna nebezpečných odpadů. Nebudou prováděny žádné rozsáhlejší terénní úpravy, které by měnily stávající způsob odvodnění oblasti. Posuzované stavby tedy neovlivní stávající charakter odvodnění oblasti.

K ovlivnění kvality povrchových vod obecně může dojít především dvěma způsoby:– vypouštěním odpadních vod – havarijním únikem ropných nebo jiných nebezpečných látek.

Posuzované doplňující stavby budou produkovány pouze dešťové odpadní vody, nebudou samostatně produkovat splaškové a technologické odpadní vody.

Jak již bylo uvedeno výše, dešťové vody z tzv. čistých ploch budou odvedeny do retenční nádrže a dále po jejich kontrole rozvedeny drenáží do okolního terénu, dešťové vody z tzv. nečistých ploch budou odvedeny do bezodtokové jímky a po přečerpání páleny ve spalovně. Toto řešení považujeme za vhodné, neboť vůbec neovlivní kvalitu povrchových vod.

Další potenciální možností ovlivnění kvality vod je havarijní únik ropných nebo jiných nebezpečných látek.

Areál hodnocené stavby se nenachází v blízkosti žádného vodního toku. Neexistuje tedy nebezpečí přímé kontaminace povrchových vod v případě havarijního úniku nebezpečných látek. Vzhledem k nutnosti ochrany půdy a podzemních vod je však nezbytné důsledně realizovat zabezpečení všech objektů pro skladování a manipulaci s těmito látkami ve smyslu platných předpisů a navržených technických, organizačních a jiných opatření. V tom případě lze zabezpečení ochrany pokládat za dostatečné a k případné kontaminaci by vůbec nemělo dojít, neboť i v případě úniku závadných látek budou všechny včas zachyceny a zneškodněny tak, že nebudou mít žádný dopad na půdu a podzemní vody.

49


Obdobně je nutno zabezpečit dle platných legislativních předpisů dopravu odpadů tak, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vodních zdrojů. Tato záležitost se však již netýká posuzovaných staveb a ani investor nebo provozovatel ji nemůže ovlivnit, zabezpečení dopravy nebezpečných odpadů je věcí dopravců a příslušných orgánů státní správy.

Jiné možné vlivy na vody nebyly identifikovány.

Vlivy na půdu a území

Jak již bylo uvedeno v dřívějších kapitolách oznámení, posuzovaný záměr výstavby doplňujících staveb v areálu spalovny nevyžaduje zábor zemědělských, lesních nebo jiných ploch mimo areál spalovny. Také jejich předpokládané vlivy nepřesáhnou hranice areálu. Proto lze konstatovat, že záměr nebude mít žádný vliv na současný rozsah a působ využívání zemědělského půdního fondu, popř. pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Na základě vyhodnocení je možno říci, že posuzované stavby nebudou mít žádný vliv ani na stabilitu nebo erozi půdy v areálu (v areálu se půdy v pravém smyslu slova nevyskytují, plochy jsou buď zpevněné nebo je povrch pokryt dřívějšími navážkami) ani v jeho okolí.

Při dodržení všech příslušných předpisů a navržených opatření, zejména preventivních, proti možnému riziku havarijního úniku závadných látek by rozhodně nemělo dojít k následnému znečištění půdy. Posuzované stavby v tomto smyslu půdu neovlivní.

Vlivy na geologické podmínky a horninové prostředí

Vliv na horninové prostředí

Horninové prostředí bylo na zájmovém území již dříve výrazně ovlivněno těžbou štěrkopísku, který byl využíván jako surovina pro stavební účely. V rámci těžby došlo k odtěžení suroviny v mocnosti okolo 6 m. Později byl vytěžený prostor zavezen navážkami, zejména stavebné sutí.

Hodnocený záměr je pouze doplněním stávající technologie a bude realizován v místě již dříve stavebně využitém. Nová hala na předtřídění odpadu bude vybudována na místě původní haly, která je odstraněna. Lze tedy počítat s pouze s minimálním ovlivněním horninového prostředí v důsledku výkopových prací malého rozsahu pro založení nově budované haly a základových patek pro zastřešení uložiště tekutých odpadů a sila a terénních úprav v jejich okolí.

Podle ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb se areál spalovny nenachází v oblasti výrazněji ohrožené seismickou činností a realizace posuzovaných staveb v žádném případě neovlivní seismické charakteristiky území.

Vliv na nerostné zdroje

Podle Inventarizace zásob nerostných stavebních surovin na listu M-33-66-B Lysá nad Labem (Vondra 1971) se areál spalovny nachází v prostoru ložiska štěrkopísků pro stavební účely. Toto ložisko není již využíváno a je prakticky vytěženo, proto lze konstatovat, že těžba nerostných surovin nebude realizací záměru dotčena.

50


Na jakékoliv jiné nerostné zdroje nemá stavba žádný vliv.

Změny hydrogeologických charakteristik

Rovněž hydrogeologické charakteristiky byly již ovlivněny těžební činností, kdy došlo k odtěžení písků se štěrkem, které jsou potenciálním kolektorem mělké zvodně, v mocnosti cca 6 m.

Výstavbou posuzovaných staveb nedojde k ovlivnění stávajících infiltračních poměrů v areálu spalovny ani k významnému zasažení možného kolektoru mělké zvodně, případně k zasažení hladiny podzemní vody. Hydrogeologické charakteristiky nebudou tedy v areálu spalovny oproti současnému stavu změněny.

Posuzované stavby nemají žádnou spotřebu vody a nevyžadují žádný odběr ze studny v areálu spalovny. Z toho vyplývá, že hydrogeologické poměry v okolí vrtu nebudou narušeny.

Vliv na kvalitu horninového prostředí a podzemní vody

Ke stáčení a skladování kapalných odpadů bude docházet pod zastřešením uložiště tekutých odpadů. Kapalné odpady budou před jejich likvidací skladovány ve nádrži umístěné v havarijní jímce o kapacitě vyšší než její objem a dále v hale, jejíž podlaha bude sloužit také jako havarijní jímka. Stáčecí místo musí být zabezpečeno záchytnou jímkou pro případ havarijního úniku.

Zabezpečení skladovacích a manipulačních prostor bylo již podrobně popsáno v části B oznámení a je tedy natolik dostačující, že k ohrožení kvality horninového prostředí a podzemní vody nemůže dojít ani v případě havarijního úniku.

Riziko havarijního úniku a ohrožení kvality půd a podzemních vod je také spojeno se silniční dopravou odpadů do spalovny, a to na celé přepravní trase z místa producenta odpadu ke spalovně. Toto riziko je však odvislé od chování a jednání dopravců odpadů, které samotná spalovna nemůže nijak ovlivnit či eliminovat. S posuzovanými stavbami toto riziko nesouvisí.

Vlivy v důsledku ukládání odpadů

Odpady, které budou vznikat během provozu spalovny, jsou popsány v části B, kapitole III.3. Tyto odpady budou likvidovány v souladu s platnou legislativou buď přímo spálením ve spalovně nebo uložením na skládku zabezpečenou odpovídajícím způsobem (v souladu s vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, nebo budou předávány oprávněným firmám k dalšímu využití.

Likvidace odpadů bude tedy probíhat v existujících zařízeních určených pro tento účel a jednotlivé složky životního prostředí nebudou v důsledku této činnosti znatelně narušeny. Tyto vlivy posuzovaných staveb budou nevýznamné.

Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a chráněná území

Vlivy na faunu a flóru

Území vymezené pro posuzované stavby zahrnuje pouze plochu stávajícího areálu spalovny. Jak bylo uvedeno dříve, nejedná se o žádný přirozený biotop rostlin a živočichů s přírodní hodnotou, ale o území průmyslového závodu s velkým podílem zastavěných a zpevněných ploch, které v podstatě neposkytují možnost výskytu rostlin a živočichů, jejichž přítomnost by bylo nutno zohlednit. V areálu se místy vyskytují pouze malé plochy

51


s ruderální vegetací, případně sporadicky a dočasně některé běžné a synantropní druhy bezobratlých.

Na základě těchto skutečností je evidentní, že realizací a provozem posuzovaných doplňujících staveb nemůže dojít ke znatelnému ovlivnění okolní fauny a flory a už vůbec ne k případnému poškození nebo vyhubení živočišných nebo rostlinných druhů a jejich biotopů.

Vlivy na ekosystémy a chráněné části přírody

Jak vyplývá z charakteru a lokalizace posuzovaných staveb i z výše uvedených údajů, v souvislosti s výstavbou a provozem těchto staveb nedojde v žádném případě k ovlivnění stávajících okolních ekosystémů (v nejbližším okolí areálu spalovny se jedná o obhospodařované zemědělské plochy – tedy velmi nestabilní a druhově chudé agroekosystémy, popř. o málo hodnotná společenstva vzrostlé zeleně a borovicového lesního porostu), v samotném areálu, kde mají být stavby realizovány, se v podstatě žádné ekosystémy hodné toho jména nevyskytují.

Posuzované stavby nemohou svými dopady ovlivnit žádná chráněná území, neboť nejbližší z nich (Hrabanovská černava) se nalézá v dostatečné vzdálenosti od areálu spalovny.

Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce

Ovlivnění těchto fenomenů se nepředpokládá.

V dané lokalitě nedojde k narušení místních tradic. Jde o lokalitu, ve které je spalovna provozována již několik let. Posuzovanými stavbami nedojde k přímému ovlivnění architektonických a historických památek. Rovněž možné vlivy na archeologické památky jsou vzhledem k rozsahu a charakteru akce a území téměř vyloučeny. V areálu spalovny se nenacházejí paleontologické ani geologické památky.

Vlivy na strukturu a funkční využití území

U posuzovaných doplňujících staveb, které samy o sobě nemají žádné nároky na dopravu (kromě několika jednotlivých aut pro období výstavby), nelze předpokládat znatelné vlivy na dopravu či na dopravní síť a dopravní intenzity v okolním území. Doprava odpadů do spalovny k jejich spálení není předmětem tohoto oznámení, tato doprava byla posouzena již dříve v rámci posouzení celé spalovny dle zák. č. 244/1992 Sb.

Posuzované stavby nebudou mít žádné vlivy na navazující infrastrukturu, budou využívat infrastrukturu stávající spalovny. Posuzované stavby neovlivní stávající estetickou kvalitu území, neboť využívají stávající areál spalovny a nepřesahují její horizont. Posuzované stavby neovlivní ani stávající rekreační využití území.

Ostatní vlivy

Vliv hluku

Vliv hluku z realizace a provozu posuzovaných doplňujících staveb v areálu spalovny je omezen na nejbližší okolí spalovny a je zanedbatelný. V žádném případě nezasáhne obytné oblasti zájmového území.

Rovněž tak hluk z dopravního provozu je zanedbatelný.

Biologické a jiné ekologické vlivy

52


Při běžném provozu nelze očekávat žádné další biologické nebo jiné ekologické vlivy, nepopsané v předchozích částech tohoto oznámení.

Lokalizace záměru z hlediska ekologické únosnosti území

Z výše uvedeného hodnocení veškerých přímých i nepřímých vlivů posuzovaných staveb lze závěrem obecně konstatovat, že posuzované stavby neovlivní žádným způsobem stávající ekologickou zátěž území.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Předpokládané přímé vlivy:– zábor stavebního pozemku – projeví se pouze v areálu spalovny zastavěním místa po

dřívější hale– provozem posuzovaných staveb dojde k mírnému zlepšení imisní situace zejména v areálu

spalovny a jeho nejbližším okolí, a to snížením sekundární prašnosti při manipulaci se sorbalitem

– zvýšení imisní zátěže ovzduší vlivem dopravy je nulové, neboť posuzované stavby nemají nárok na dopravu. Stavební doprava bude tak malého rozsahu, že její ovlivnění okolního území škodlivinami z výfukových plynů a hlukem je neznatelné

– nedojde ke zvýšení imisí škodlivin v obytném území Lysé nad Labem v důsledku provozu posuzovaných staveb a celkově znečištění ovzduší zdaleka nedosáhne hodnot, které by mohly mít pro obyvatele města jakýkoli zdravotní význam.

– v případě havárie izolovaná poloha areálu spalovny (cca 1 km od okraje obytného území) zaručuje, že v úvahu přicházející havarijní situace nemohou mít bezprostřední účinek na obyvatelstvo. Případné havarijní úniky škodlivin bude možno asanačními opatřeními spolehlivě zneškodnit a zcela vyloučit tak jejich potenciální dlouhodobé zdravotní efekty prostřednictvím kontaminované půdy a vody.

– posuzované stavby a jejich provoz neprodukují žádné emise do ovzduší, odpadní vody, významné emise hluku, nezvyšují intenzitu dopravy apod., které by mohly jakýmkoliv způsobem ovlivnit okolní obyvatelstvo. Z tohoto hlediska je tedy počet ovlivněných obyvatel roven nule.

– potenciální možností ovlivnění kvality vod je havarijní únik ropných nebo jiných nebezpečných látek. Protože se areál hodnocené stavby nenachází v blízkosti žádného vodního toku, není zde tedy nebezpečí přímé kontaminace povrchových vod v případě havarijního úniku nebezpečných látek.

– je nezbytné důsledně realizovat zabezpečení všech objektů pro skladování a manipulaci s těmito látkami ve smyslu platných předpisů a navržených technických, organizačních a jiných opatření. V tom případě lze zabezpečení ochrany pokládat za dostatečné a k případné kontaminaci by vůbec nemělo dojít, neboť i v případě úniku závadných látek budou všechny včas zachyceny a zneškodněny tak, že nebudou mít žádný dopad na půdu a podzemní vody, tím méně na obyvatelstvo.

– předpokládá se pouze minimální ovlivnění horninového prostředí v důsledku výkopových prací malého rozsahu pro založení nově budované haly a základových patek pro zastřešení uložiště tekutých odpadů a sila a terénních úprav v jejich okolí.

Lze konstatovat, že všechny výše uvedené vlivy mají zcela lokální charakter, projevující se pouze v areálu spalovny, popř. v jejím nejužším okolí. Z toho důvodu nelze

53


předpokládat, že by se vlivy projevily i ve vzdálenější obytné zástavbě a jakýmkoli způsobem ovlivnily zdraví obyvatelstvo.

Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci nelze očekávat, že by se projevily jakékoliv jiné vlivy.

Předpokládané nepřímé vlivy:– sociální důsledky již dokončené stavby celé spalovny výrazně souvisejí s vlivy na

jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel. Přestože i v předchozím posouzení spalovny dle zák. č. 244/1992 Sb. nebylo shledáno jakékoliv významné ovlivnění obyvatelstva a jeho zdravotního stavu, je zřejmé, že část obyvatel se bude cítit provozem ohrožena. Naproti tomu část obyvatel bude provoz spalovny podporovat. Je tedy možno předpokládat, že i posuzované stavby, jako doplňující součásti spalovny, mohou vyvolat střet zájmů obyvatel.

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Vzhledem k již popsané lokalitě a charakteru posuzovaných doplňujících staveb nepřicházejí případné vlivy přesahující státní hranice vůbec v úvahu.

4. Opatření navržená k prevenci, eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci nepříznivých vlivů

I když posuzované doplňující stavby budou mít pouze malé, nevýznamné nebo žádné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a na obyvatelstvo, jak bylo podrobně prezentováno v předchozích kapitolách tohoto oznámení, přesto je navržena řada opatření k vyloučení či snížení případných negativních vlivů. Řada z nich byla zmíněna v předchozích kapitolách oznámení, zejména v kapitole B.I.6. – Popis technického a technologického řešení, a v kap. B.III.6. – Rizika havárií.

Za nejvýznamnější opatření pro minimalizaci negativních vlivů lze označit technická opatření. Další důležitou složkou jsou i organizační opatření, jež jsou velmi podrobně popsána v provozním řádu spalovny.

Technická opatření

Charakteristiky technického řešení projektu posuzované stavby odpovídají českým technickým normám a řešení je na současné technické úrovni pro tuto kategorii staveb.

Lze konstatovat, že již při zpracování projektu posuzovaných staveb bylo postupováno šetrně k životnímu prostředí a při řešení stavby byla použita a zohledněna řada technických i jiných opatření k omezení negativních vlivů záměru na životní prostředí.

Z hlediska posuzované problematiky považujeme návrh opatření za dostatečný. Opatření vycházejí především z platných právních předpisů a příslušných norem. Protože nebyly zjištěny významné či zásadní negativní vlivy stavby na jednotlivé složky životního prostředí nebo na obyvatelstvo, není potřeba u této stavby navrhovat a realizovat nějaká

54


speciální opatření ke zmírnění vlivů. Vzhledem k charakteristikám zájmového území a vzhledem k lokalizaci a charakteru stavby budou pro zajištění minimalizace negativních vlivů stavby dostačující běžná a standardní technická a organizační opatření.

Z předchozích kapitol oznámení (především část B) vyplývá, že technické řešení záměru je z hlediska dopadů na životní prostředí akceptovatelné a je odůvodněný předpoklad, že opatření navržená k eliminaci nebo minimalizaci negativních vlivů jsou realizovatelná a dostatečně účinná.

Návrh technického i technologického řešení odpovídá současným požadavkům a situaci v zájmovém území. Při splnění stanovených podmínek umožňuje realizaci záměru s vyloučením nadlimitního působení na životní prostředí ve všech jeho složkách.

Územně plánovací opatření

Nejsou navržena žádná územně plánovací opatření k minimalizaci účinků na prostředí. Stavby jsou z územně-plánovacího hlediska umístěny optimálně. Navržená stavba spalovny je v souladu se schváleným územním plánem sídelního útvaru Lysá nad Labem, jak vyplývá z vyjádření příslušného stavebního úřadu – odboru výstavby MěÚ Lysá n. Labem (viz příloha č. 16 – Stanovisko ke změně stavby spalovny v Lysé n. Labem).

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

Při hodnocení vlivů zamýšlených doplňujících staveb v areálu spalovny vycházeli zpracovatelé oznámení z určitého množství informací, dostupných v současné době, v dané fázi přípravy stavby. Údaje, které nyní nejsou přesně známy, budou upřesňovány v dalších stupních přípravy a realizace stavby (např. objem výkopové zeminy, počet dopravních prostředků při výstavbě apod.).

Základním podkladem byl zpracovaný projekt těchto staveb, dále původní dokumentace o hodnocení vlivů celé spalovny na životní prostředí z r. 1994 a posudek na tuto dokumentaci z r. 1995.

Řadu podkladových údajů bylo potřeba aktualizovat, ať již vzhledem ke změnám legislativy (např. problematika hluku, odpadů) nebo ke změnám současného stavu životního prostředí v zájmové lokalitě (např. měření kvality ovzduší, analýza vzorků vody ze studny aj.). Část údajů bylo potřeba modifikovat vzhledem k tomu, že předmětem tohoto oznámení jsou pouze tři uvedené doplňkové stavby s minimálními dopady na životní prostředí, nikoliv celá spalovna.

Některé aktualizované údaje oproti dřívějšímu stavu nebylo možno pro zpracování oznámení v krátkém časovém úseku získat, jejich absence je však pro posouzení nepodstatná a nijak by neovlivnila vyvozené záměry (např. měření aktuální hlukové situace v zájmovém území, přesná skladba a množství odpadů od budoucích dodavatelů aj.).

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Po konzultaci s orgány státní správy byl navržen záměr bez alternativy, pouze v jediném konkrétním řešení.

55



V úvahu nepřichází ani tzv. „nulová varianta“, tj. nerealizace předloženého záměru doplňujících zařízení, neboť ta by ve svém důsledku znamenala menší efektivitu využití spalovny i nakládání s odpady a méně příznivé potenciální dopady provozu spalovny na jednotlivé složky životního prostředí a na obyvatelstvo.

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE, PŘÍLOHY

1. Mapová a obrazová dokumentace a přílohy2. Další podstatné informace, dokladová část

1. Mapová a obrazová dokumentace a přílohy

Obrázek č. 1 – Přehledná situaceObrázek č. 2 – Přehledná situace oblastiObrázek č. 3 – Celková situace stavbyObrázek č. 4 – Zastavovací plánObrázek č. 5 – Schéma potrubního rozvoduObrázek č. 6 – Řez příčný – uložiště nádrže Obrázek č. 7 – Řez podélný – uložiště nádržeObrázek č. 8 – Půdorys halyObrázek č. 9 – Řez příčný halouObrázek č. 10 – Schéma silaObrázek č. 11 – Pohled na siloMapa č. 12 – Ekologické vztahy v krajiněMapa č. 13 – Poloha měřících stanicPříloha č. 14 – Protokoly o zkoušce vzorků vodyMapa č. 15 – Půdní mapaPříloha č. 16 – Stanovisko příslušného stavebního úřadu (odbor výstavby MěÚ Lysá n.

Labem) ke změně stavby spalovny v Lysé nad Labem z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (č.j.: výst/924/02/Fia ze dne 31.7.2002)

2. Další podstatné informace, dokladová část

– Stavební povolení čj. výst/1133/4296/Fia– Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje čj. ŽpaZ/12583/02-Sv ze dne 22.4.2002

k projektové dokumentaci– Stanovisko Okresního hygienika, Nymburk čj. 1615-215/02/Rm ze dne 25.4.2002

k projektové dokumentaci– Stanovisko Hasičského záchranného sboru, Nymburk čj. HSKL-860/Ny-582/1-2002 ze

dne 9.5.2002 k projektové dokumentaci

56


– Stanovisko Hasičského záchranného sboru, Nymburk čj. HSKL-1221/Ny-582/1-2002 ze dne 31.5.2002 k projektové dokumentaci

– Rozhodnutí ČIŽP Praha čj. 1/00/4364/02Ba ze dne 2.5.2002 – Doplnění stanoviska ČIŽP Praha čj. 1/00/61624/02Ba ze dne 11.6.2002– Stanovisko OÚ Nymburk – ref. ŽP čj. ŽP/2350/02/Nj0 ze dne 7.5.2002 k projektové

dokumentaci– Dodatek stanoviska OÚ Nymburk – ref. ŽP čj. ŽP/2998/02/Nj k projektové dokumentaci

ČÁST G – VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECH – NICKÉHO CHARAKTERU

Předmětem předloženého oznámení je záměr dovybavení stávající spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem o 3 doplňující stavby, jejichž potřebnost pro efektivnější provoz se projevila během zkušebního provozu. Posuzované stavby budou realizovány v areálu stávající spalovny.

V tomto případě se jedná o změnu stavby před jejím dokončením, která již byla komplexně kladně posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. v květnu 1996. Změna stavby před jejím dokončením spočívá ve vybudování tří staveb, které doplňují stávající stavbu spalovny, a to „Zařízení na příjem tekutých nebezpečných odpadů“, „Hala pro manipulaci a přípravu odpadu před jeho likvidací“ a „Silo na použitý sorbalit a popílek“. Stavby bezprostředně navazují na již vybudovanou technologii spalovny a jsou funkční pouze ve spojení se spalovnou. Vzhledem k jejich účelu a technickému a technologickému řešení, které je popsáno v jednotlivých kapitolách oznámení, zlepšují vlivy stávajícího technologického zařízení spalovny na životní prostředí, zejména z hlediska kvality ovzduší (snížení prašnosti) a vlivu na vodu a půdu (snížení rizika úniku tekutého odpadu do půdy a vody při manipulaci).

Důvodem umístění staveb v dané lokalitě je bezprostřední návaznost staveb na provoz a technologii stávající spalovny umístěné v dané lokalitě. S ohledem na vyhodnocení zkušebního provozu, vyjádření a konzultace orgánů státní správy (odbor životního prostředí Okresního úřadu Nymburk, České inspekce životního prostředí – oblastního inspektorátu Praha) se ukázala realizace záměru přínosem pro provoz spalovny a zlepšením stávajícího vlivu spalovny na životní prostředí.

Vybudováním zařízení na příjem tekutých odpadů, tzv. uložiště nádrže 50 m3 s jeho přestřešením, se realizuje možnost jejich stáčení z cisteren nebo sudů, ve kterých je tekutý odpad přivezen, přímo do nádrže bez možnosti jejich odkapu, výlevu či jiného úniku na manipulační venkovní plochu.

Realizace haly umožní bezproblémový příjem odpadu od zákazníků bez ohledu na jeho skladbu, manipulaci s odpadem za účelem jeho vhodné skladby pro spálení, a tím optimální využití spalovací pece, uložení prázdných obalů (sudů) po jejich vyprázdnění a manipulaci s odpady a obaly bez rizika odkapu, výlevu či jiného úniku na venkovní plochy. Vyhodnocení zkušebního provozu prokázalo, že k využití spalovny na její povolenou a

57


garantovanou kapacitu nestačí původně uvažované plochy určené k přípravě, manipulaci a nakládání s odpadem a obaly před jejich zneškodněním.

Silo na použitý sorbalit a popílek umožní jejich bezprašné skladování před jejich odvozem, jakož i jejich bezprašný odvoz autocisternami z areálu spalovny autorizovanou firmou. Vyloučí se tím tak jejich výsyp do pytlů, kontejnerů a manipulace s nimi, která byla dosud zdrojem sekundární prašnosti.


V úvahu nepřichází ani tzv. „nulová varianta“, tj. nerealizace předloženého záměru doplňujících zařízení, neboť ta by ve svém důsledku znamenala horší parametry spalovny jako technologického celku a nepříznivější potenciální dopady provozu spalovny na jednotlivé složky životního prostředí a na obyvatelstvo.

Základní dopady záměru na životní prostředí a obyvatelstvo:

Pro období výstavby posuzovaných staveb lze konstatovat, že vzhledem ke značně odlehlé poloze areálu spalovny od nejbližších sídel a skutečnosti, že půjde pouze o doplnění některých zařízení pro nakládání s odpady před a po vlastním spalováním ke stávajícímu objektu spalovny, nebudou mít posuzované doplňující stavby na obyvatelstvo žádný zdravotní, rušivý nebo jinak nepříznivý účinek.

Pro období provozu by potenciálně mohlo přicházet v úvahu znečišťování ovzduší, vody a půdy a rušení okolí hlukem. Z uvedených faktorů zasluhuje z hlediska zdravotního pozornost pouze znečišťování ovzduší, neboť ze znaleckých posudků vyplývá, že vliv případné kontaminace půdy a vody závadnými látkami je bezvýznamný (vzhledem k dostatečným preventivním opatřením by k takové situaci vůbec nemělo dojít) a provozní hluk z posuzovaných doplňujících staveb nemůže ani k nejbližším okrajům obytné zóny pronikat (hlukové emise zařízení nebudou abnormálně vysoké a budou dostatečně utlumeny vzdáleností).

Posuzované stavby nejsou samostatným zdrojem znečišťování ovzduší. Při přečerpávání kapalných odpadů do zásobních jímek bude instalováno odsávací zařízení, které bude odvádět vzdušinu do stávajícího odsávacího zařízení ve spalovně. Nové silo na sorbalit naopak sníží zatížení ovzduší sekundární prašností, která vznikala při pytlování sorbalitu a nakládce na auta. Nové silo má násypku s utěsněným rukávem, kterým se sorbalit sype rovnou do uzavřené automobilové cisterny, takže nedochází k úniku prašných částic.

V důsledku provozu posuzovaných staveb nedochází vůbec ke zvýšení imisí škodlivin v obytném území Lysé nad Labem, a s ohledem na hodnoty pozadí znečištění ovzduší zdaleka nedosáhne hodnot, které by mohly mít pro obyvatele města jakýkoli zdravotní význam.

Na základě provedeného posouzení lze konstatovat, že u posuzovaných staveb se neočekávají další vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo.

Protože posuzované stavby nemají žádné nároky na odběr vody ani se z nich žádné odpadní vody nevypouštějí, lze konstatovat, že nebudou kvantitativně ani kvalitativně ovlivněny podzemní ani povrchové vody, rovněž nebudou ovlivněny stávající hydrologické podmínky území.

58


Doplňující stavby budou umístěny ve stávajícím areálu spalovny, nemají nároky na zábory ZPF nebo PUPFL a neovlivní zemědělský a lesní půdní fond. Neovlivní způsob ani rozsah využívání zemědělské půdy, nebude mít vliv na stabilitu ani erozi půdy.

Nebudou učiněny závažné zásahy do horninového prostředí, nebude ovlivněna těžba nerostných surovin.

Spalovna se nenachází v žádném chráněném území, nezasahuje do ÚSES, výstavbou a provozem spalovny nebudou dotčeny chráněné části přírody, není předpokládán negativní vliv na floru, faunu a jejich ekosystémy.

Nedají se očekávat významné negativní vlivy na antropogenní systémy, nebudou dotčeny kulturní památky, místní tradice ani paleontologické a geologické památky, narušení archeologických památek je prakticky vyloučeno. Stavba neovlivní stávající estetickou kvalitu území.

Posuzované stavby nevyvolávají nároky na budování nových dopravních cest ani na rekonstrukci stávajících cest ani nezvýší stávající dopravní zatížení na silnicích zájmového území a okolí. Vliv hluku z provozu technologie spalovny i z vyvolaného dopravního provozu je zanedbatelný.

Hlavní očekávané vlivy na životní prostředí, tedy vlivy na ovzduší, povrchovou a podzemní vodu a zdraví obyvatelstva jsou minimální nebo žádné. Obdobně tak vlivy na zbývající složky životního prostředí jsou zanedbatelné a rizika provozu akceptovatelná.

Posuzované doplňující stavby ke stávající spalovně považujeme za vhodné k realizaci.

ČÁST H – VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA SOULADU S ÚPD

Soulad záměru s územně plánovací dokumentací

Posuzované stavby jsou umístěny do areálu spalovny. Stavby jsou z územně-plánovacího hlediska umístěny optimálně. Navržená stavba

spalovny je v souladu se schváleným územním plánem sídelního útvaru Lysá nad Labem, jak vyplývá z vyjádření příslušného stavebního úřadu – odboru výstavby MěÚ Lysá n. Labem (viz příloha č. 16).

ZÁVĚR

Předložené oznámení popisuje vlivy na životní prostředí doplňujících staveb v areálu spalovny, a to : zařízení na příjem tekutého odpadu (uložiště + nádrž 50 m3 ), haly pro příjem a manipulaci s odpadem před jeho likvidací ve spalovně a sila na použitý sorbalit a popílek, jako změny stavby ekologické spalovny v Lysé nad Labem před jejím dokončením, resp. její dovybavení, a to v jedné předložené variantě řešení.

59


Za předpokladu splnění všech opatření navrhovaných k omezení a minimalizaci negativních důsledků na životní prostředí jsou hodnocené stavby přínosem pro provoz spalovny, akceptovatelné a vhodné k realizaci v posouzené variantě.

Konečné závěry oznámení platí za předpokladu splnění veškerých vstupních dat a informací v něm uváděných. Pokud by se v dalších fázích řešené problematiky (dodavatelské dokumentaci a realizaci) objevily odchylky oproti těmto předpokladům, bylo by nutné tyto závěry aktualizovat s ohledem na nové skutečnosti.

Datum zpracování oznámení : srpen 2002

Zpracovatel oznámení: Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TONNám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6Tel: 02/33340475

Osoby podílející se na zpracování oznámení:

Oto FibichKe Hřišti 24, 181 00 Praha 802/66799280

Ing. Alexis WelterSlavíkova 26, 130 00 Praha 3Tel.: 02/66799115

Ing. Vladimír JiřičkaNa Bělidle 1, 150 00 Praha 5Tel.: 02/66799283

Ing. Jiří MálekMírová 180/45, 289 22 Lysá nad LabemTel.: 0325/553646

60


POUŽITÉ PODKLADY

– Ekologická spalovna Lysá nad Labem – dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí – InvestProjekt Brno, 1994

– Ekologická spalovna Lysá nad Labem – posudek na dokumentaci o hodnocení vlivů – Ing. Z.Toniková, Praha, 1995

– Spalovna odpadů Lysá n.Labem – Rekonstrukce a dostavba – BenzinProjekt s.r.o., Roudnice n. Labem, 2002

– Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění– Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí– Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, a navazující právní předpisy– Nařízení č. 82/1999 Sb. kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod– Zákon č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší)

ve znění pozdějších předpisů– Opatření k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve

znění opatření ze dne 23. června 1992– Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů– Vyhláška č. 395/1992 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.

o ochraně přírody a krajiny.– Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění– Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a navazující vyhlášky– Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích– Zákon č. 353/1999Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými

nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů, a příslušné navazující vyhlášky

– Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví– a další související právní předpisy

61


1. Mapová a obrazová dokumentace a přílohy

Obrázek č. 1 – Přehledná situaceObrázek č. 2 – Přehledná situace oblastiObrázek č. 3 – Celková situace stavbyObrázek č. 4 – Zastavovací plánObrázek č. 5 – Schéma potrubního rozvoduObrázek č. 6 – Řez příčný – uložiště nádrže Obrázek č. 7 – Řez podélný – uložiště nádržeObrázek č. 8 – Půdorys halyObrázek č. 9 – Řez příčný halouObrázek č. 10 – Schéma silaObrázek č. 11 – Pohled na siloMapa č. 12 – Ekologické vztahy v krajiněMapa č. 13 – Poloha měřících stanicPříloha č. 14 – Protokoly o zkoušce vzorků vodyMapa č. 15 – Půdní mapaPříloha č. 16 – Stanovisko příslušného stavebního úřadu (odbor výstavby MěÚ Lysá n.

Labem) ke změně stavby spalovny v Lysé nad Labem z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (č.j.: výst/924/02/Fia ze dne 31.7.2002)

62


2. Dokladová část

– Stavební povolení čj. výst/1133/4296/Fia– Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje čj. ŽpaZ/12583/02-Sv ze dne 22.4.2002

k projektové dokumentaci– Stanovisko Okresního hygienika, Nymburk čj. 1615-215/02/Rm ze dne 25.4.2002

k projektové dokumentaci– Stanovisko Hasičského záchranného sboru, Nymburk čj. HSKL-860/Ny-582/1-2002 ze

dne 9.5.2002 k projektové dokumentaci– Stanovisko Hasičského záchranného sboru, Nymburk čj. HSKL-1221/Ny-582/1-2002 ze

dne 31.5.2002 k projektové dokumentaci– Rozhodnutí ČIŽP Praha čj. 1/00/4364/02Ba ze dne 2.5.2002 – Doplnění stanoviska ČIŽP Praha čj. 1/00/61624/02Ba ze dne 11.6.2002– Stanovisko OÚ Nymburk – ref. ŽP čj. ŽP/2350/02/Nj0 ze dne 7.5.2002 k projektové

dokumentaci– Dodatek stanoviska OÚ Nymburk – ref. ŽP čj. ŽP/2998/02/Nj k projektové dokumentaci

63


64

Documents

REAN a - CENIA · Web viewPřevládající proudění v zájmové oblasti má v ročním průměru západní směr (20,7%) a druhé převládající proudění má zcela opačný