RedWay 3/II

CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPISČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

ROZHOVOR

Ben CristovaoREPORTÁŽ

Střední školav New Yorku

POP

MTV History

11 RedWay! RedWay! RedWay!12-15 mail box Výherci: mikina Nike a spodní prádlo Slam69 Můj RedWay! Objednej si vlastní výtisk Napiš a Vyhraj

16-21 pop How did your fi rst cigarette taste? 1 den s šéfredaktorkou RedWaye playlisty, antitip MTV: Jak reality show zabila videoklip Smysly This Und Diss

22-31 téma: Sen Jak a proč sníme Včera se mi zdálo, že… Komiks: O tygrovi a dívce M. Overstreet uvádí 8 zlých snů

32-33 tip Dárky na poslední chvíli

34-39 rozhovor Ben Cristovao

40-45 smart box Ateroskleróza: Killing is my business Play your money $mart Jedno jídlo denně a něco na sebe Solidarita: WeSC, V518 a Krtek

46-51 reportáž Těžkej život na Hillcrest High

52-55 rozhovor Nikola Sudová

56-59 active SNB: Ve stylu a bezpečí Proč lidé tančí: Romantika tanečních špiček

60-61 technologie Cena Ignáce Nobela Moy je budoucnost Nike + Apple, chytré spojení

62-63 narodil jsem se… Na Srí Lance

64 Soutěž Skateshop.cz

RedWayCelostátní školní časopisměsíčník

číslo 3, ročník 2

zdarma

toto číslo vyšlo v prosinci 2009

titulní stranu vytvořila sochařka Marie Hladíková

(www.marhlad.com)

adresa redakceRedWay

Podbělohorská 41

152 00 Praha 5

www.redwaymag.cz

email [email protected]

předplatné[email protected]

projektoví manažeřiprof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC

[email protected]

doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc, FESC

[email protected]

šéfredaktorkaMartina Overstreet

[email protected]

zástupce šéfredaktorky, produkceZdeněk Řanda

[email protected]

grafi cký design a layoutPasta Oner

[email protected]

Martin [email protected]

editořiJana Prchalová, Joachim Dvořák

odborný poradceMichal Nanoru

spolupracovníciLaura Haiselová, Petra Verzichová, Kay Buriánek, Pepe Švejda,

Lada Candy Firchová, Ondřej Formánek (Reflex), Lela Geislerová,

Mardoša, Pavel Turek (aktualne.cz), Seda Dzholdosheva,

K8 Písačková, František Částek

marketing a inzerceLenka Hluchá

tel: 737 252 729

[email protected]

Nevyžádané rukopisy a obrazové materiály se nevracejí. Redakce si

vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály

na www.redwaymag.cz.

vydavatel

Zdravé Srdce 2007, o.s.

Popůvky 394

664 41 Troubsko

Časopis vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint www.

labyrint.net a Českou kardiologickou společností www.kardio-cz.cz

toto číslo vyšlo za podpory

tiskneArteko Praha s.r.o., Jahodová 99, Praha 10

distribuceLabyrint, tel. 224 922 422, e-mail: [email protected]

registrační čísloMK ČR E 18246

ISSN 1803-2850

RedWay je celostátní školní časopis zaměřený především na pre-

venci vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Protože koncepčně

vychází z definice WHO, která uvádí, že zdraví není jen absence

nemoci, ale celková fyzická, psychická a sociální pohoda, zabývá

se též prevencí sociálně patologických jevů. 10

RedWayFamily2009MAJKL NA HRADĚDuchovní otec RedWaye, náš nejvyšší šéfa machr přes léčbu nemocí srdce, prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, dostal od prezidenta republiky medailiZa zásluhy II. stupně.

MARTIN, JAPONSKO

S ilustracemi našeho grafi ka MartinaSvobody se budou moci konečně seznámit i Japonci. Jedna z jeho typických kreseb bude zdobit měsíc prosinec v kalendáři časopisu SHIFT. Máme rádi Martina i Japon-sko, takže super.

V518, ANDĚL

Další člen RedWay family, Vymítač 518, hodil doma do kouta svou první soškuAnděla. Cenu za album Gorila vs. Architekt mu dali nejen akademici, ale i hudební časopis Filter.

LELA, BRUTTO

Výtvarnice Lela Geislerová, před jejímž talentem se v každém čísle znovu a znovu skláníme, se sešla s legendami českého komiksu (Jiří Gruss a Mašek+Baban) a na-kreslila s nimi tři komiksové sešity, které pod názvem Brutto vyšly v nakladatelství Labyrint.

MARTINA, REDWAY

Šéfredaktorka Martina Overstreetdostala cenu v podobě dvou tisíc mailů, které jste jí napsali vy, čtenáři RedWaye. Jen tak dál, pište jí i v roce 2010!

PASTA, EXPO 2010, ČÍNA

Pasta, artdirector a zástupce šéfredaktor-ky společně s Honzou Zajíčkem, režisérem našeho video seriálu DIY or DIE!, Maskerem (výtvarníkem scény) a dalšími několika zná-mými fi rmami budou reprezentovat Českou republiku na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji.

JOACHIM, KNIHY A KOMIKSFEST

Joachim Dvořák, majitel nakladatelství La-byrint, který vám zajišťuje přísun RedWaye do lavic, vydal letos mnoho knih a dotáhl do fi nále 4. ročník mezinárodního komik-sového festivalu KomiksFEST! Všechno se nám líbilo, hlavně Francouzi!

KAY, MGKK A K.I.D.S.

Kay Buriánek a Sunshine vydali novoudesku MGKK Telepathy a nedávno pustili do oběhu klip k jejímu úvodnímu tracku K.I.D.S.

WWW.REDWAYMAG.CZ 11

Koho ze sportovců ceníte a proč? Tady jsou vaše odpovědi. Další, spolu se jmény výherců mikiny Nike, najdete na www.redwaymag.cz v sekci Sou-těže. Díky, a sportu zdar!

Lance ArmstrongDokázal překonat smrtelnou nemoc a i ve svém pokročilejším

věku patří stále k absolutní špičce cyklistického pelotonu.Ondřej Jupa, Praha 10

Cristiano RonaldoPřemýšlím o jiných sportech, než je fotbal, protože ho bude psát

asi každý, ale nic mě nenapadá! :D Takže je to oblíbenec C. Ro-

naldo, hraje za Manchester United. Zaujal mě tím, jak hraje s nad-

šením, fotbal ho baví a bojuje rád! A taky že je docela pěknej, tím

získal mé sympatie :) Barbora Cerhová, Vernéřov

Barbora ŠpotákováŽena – blond – oštěp – upřímná.Charlotte Kožichová, Praha

Michal RakMichal je můj obrovský volejbalový vzor. Je to nejúspěšnější blo-

kař české reprezentace. Mým snem bylo potkat se s ním a vyfoto-

grafovat, což se mi povedlo na volejbalovém soustředění, kde byl

jako host.Marie Suchánková, Železný Brod

Alex ScottJe to fotbalistka, která reprezentuje Anglii a Boston Breakers. Ce-

ním si jí už jen z toho důvodu, že je to žena a hraje fotbal. Taky ji

mám ráda, protože celých 13 let zůstala věrná Arsenalu, a to do-

káže málokdo. Je to mladá holka, která má v sobě hodně talentu.

Viděla jsem ji poprvé před rokem na YouTube a od té doby jsem

z ní nespustila oči :) Dívám se na její sestřihy, zápasy a rozhovory.Alena Koukalová, Kvasice

Jaromír JágrVím, jaká je to dřina denně trénovat několik hodin v nepohodl-

né výstroji. Je mi 12 let a denně také trénuji, udržuji si fyzickou

kondici a snažím se jíst zdravě. Mně se někdy nechce, proto

obdivuji jeho pevnou vůli, kterou asi musel v dětství mít a má ji

i teď. Obdivuji ho, protože i přes všechna zranění se vrací do hry.

Pracuje daleko od rodiny. Já bych to všechno asi nedokázal,

proto mu i tiše závidím. Ale snažím se, jak jen to jde. Chodím hrát

hokej, protože tam mám partu kamarádů, kteří mi tu dřinu vždy

nějakým způsobem vynahradí – děláme blbiny, když potřebuji, tak

mi pomůžou, poradí nebo mě podrží. Možná, že Jágr žije v hokeji

pro totéž. Tadeáš Richtr, Roudnice n. L.

Jaromír JágrNejenom je to skvělý hráč, ale i nadšenec, který ví, co dělá. Kdy-

by nebylo jeho, tak můj bratránek nikdy nezačne sportovat. Začal

hrát hokej a je v tom nejlepší. Je to budoucí hokejista. A proto si

Jágra vážím a vím, že je to skvělej chlap, kterého baví sport.Veronika Paličková, Pěnčín

Martina NavrátilováVýrazným způsobem ovlivnila světový tenis, svým chováním,

přístupem k tréninku a hrou naprosto ovládla na určitou dobu

tento sport. Mou pozornost si navíc získala tím, že i po skonče-

ní hráčské kariéry dokázala bojovat za zrovnoprávnění tenistek

s mužskou kategorií ohledně odměňování. Významně se podílí

na charitě a výrazně se zasadila o propagaci naší republiky

ve světě. Navíc dokázala vždy stát za svým názorem a riskovala

svoji pověst, když se veřejně přihlásila k homosexualitě. Otevřela

tím velkou diskusi. Je prostě skvělá.Robert Kupka, Rakovník

Karel PoborskýJe to hráč, co má charakter, vždy hrál čestně, sportovně a hlavně

pro tým. Není to hráč, co by měl nos nahoře, nikdy nehrál fotbal

kvůli penězům, ale jen pouze pro to, že ho měl rád. Mnoho lidí

se na něj chodilo koukat už jen pro to, že dokázal dát hře nějaký

impuls a pořádně ji nažhavit. I když hrál v nejlepších klubech svě-

ta jako Manchester United nebo Lazio Řím anebo naopak Jiskra

Třeboň, vždy hrál tak, jak by měl hrát každý hráč – pro radost.

Bohužel pro fanoušky ukončil svou kariéru už ve 29 letech, podle

mého názoru se řídil pravidlem ,,v nejlepším je dobrý skončit“.

Zas je dobré, že se vyhnul nadávkám a posměchům, které by ho

čekaly za několik let, kdy už by nestíhal mladší hráče a mohl by

se dostat tam, kam spadne mnoho hráčů – až na samé dno. Michael Pala, Hořesedly

Petr ČechNejvíce si cením a obdivuji brankáře Petra Čecha, protože se

i přes vážné zranění hlavy uzdravil a vrátil se na hřiště ve stejné

formě jako dřív. Hodně mu fandím a držím palce, aby se mu už ni-

kdy nic podobného nestalo. PS: Časopis za dvacku určitě stojí :-)Andrea Dřízhalová

ČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II 12

GEEKCHICGEEKCHIC

Děvčata, máte naše sympatie! Vaši odvahu

a smysl pro humor odměňujeme luxusním prá-

délkem Slam69. Těšilo nás, geek chic forever!

Petr ČechPetr Čech chytá v bráně míč a já hraji taky v bráně, protože chci

být stejný jako on.Petr, Jihlava

Petr ČechPetr Čech umí skvěle chytat míče. Chtěl bych se naučit stejně

chytat holky jako on míče.Marcel, Jihlava

Roman ŠebrleNejvíc si cením Romana Šebrleho, zvládá spoustu disciplín

v krátkém čase a přestože jeho výkony nejsou už takové, jako

dřív, stále je to velký sympaťák, osobnost a vzor.Tereza Beštová, Brandýs n/L

Roman ŠebrleRoman Šebrle má svou image, je sexy, prostě jednička!Světlana Janušová, Vsetín

Martina SáblíkováJá si strašně cením Martiny Sáblíkové, která ty výhry, co má

za sebou, má vyloženě vydřené. Nemá za sebou tým a super

vybavené stadióny. Je to vyloženě její práce a maximálně jednoho

trenéra, a i přesto zůstává skromným člověkem. Moc jí držím

palce, kéž by bylo více takových lidí!!! :-D :-D Sabina Spišáková, Brno-Bohunice

Lukáš ŠemberaNejvíce si cením motocyklového závodníka Lukáše Šembery, kte-

rý po letošní nehodě stále bojuje a nevzdává se nepřízni osudu.

Držím palce!Markéta Novotná, Strakonice

Náš tělocvikářNáš pan učitel na tv. To je sporťák každým coulem. Připravuje pro

nás akce, kde se můžeme ukázat. Každý slavný sportovec nějak

začínal. My začínáme u nás na tv a třeba z nás taky jednou budou

dobří sportovci…Jitka, DDsŠ Jihlava

WWW.REDWAYMAG.CZ 13

PŘEDPLAŤ SI 4 ČÍSLA NA ROK 2010!Jedno číslo stojí 20,- Kč. CELKEM TEDY ZA 80,- KČ + 55,- KČ POŠTOVNÉHO DOSTANEŠ 4 ČÍSLA JEN PRO SEBE!

V lednu dostaneš 1. číslo + originál samolepky z dílny mistra Pasty! Speciálně pro tebe!

CHCEŠ MÍT SVŮJ VLASTNÍ VÝTISK JEN PRO SEBE?CHCEŠ PATŘIT DO REDWAY FAMILY?

Piš hned na mail [email protected] ať stihneš první číslo roku 2010! Nezapomeň připsat adresu, na kterou chceš časopisy dostávat.

nebo přímo domů do schránky!

Objednej si RedWay do školy,

Za

DVACKU

je tvůj!

NAPIŠA VYHRAJ!

NEZAPOMEŇTE PŘIPSAT SVOU ADRESU, ABYCHOM VÁM MOHLI VÝHRU DORUČIT!

NEZAPOMEŇTE SE I POD STROMEČKEM TVÁŘIT COOL!

NEZAPOMEŇTE TANČIT NA TEMNOU STRANU PÍSNĚ!

SVÉ ODPOVĚDI POSÍLEJTE DO 1.1. 2010NA [email protected]

HEY KIDZ, KTEROU KAPELUBYSTE SI POZVALINA ŠTĚDRÝ VEČER

K VÁM DOMŮ A PROČ? POVOLTE UZDU FANTAZII,ČEKÁ NA VÁS DESET CEN! DÁRKY NENOSÍ JEŽÍŠEK,

ALE KAY, JIRKA, DANA TVZEX CHRIST!

www.myspace.com/sunshinetrash

www.facebook.com/sunshinecz

ů

WWW.REDWAYMAG.CZ 15

How did yourfirst cigarette taste?

Kanye West - hip hop artist

I felt as though I was dying, my throat

hurt, my head was heavy. It felt as though

somebody was pulling me down. I didn‘t

stop, I kept smoking. Kids don‘t do it, it‘s

not good for you!

Jessica Biel - actress

I didn‘t have the opportunity to smoke my

first cigarette until I was in the 8th grade.

That also happened to be the last time

I had ever smoked.

Kate Moss - supermodel

It was good, in a strange kind of way.

I didn‘t really know what to expect, I only

knew I wanted to try it. That first one

convinced me that I wanted to do it some

more, and those next cigarettes actually

tasted better. I would never want my kids

to smoke.

Text

: Kim

i Har

ter,

Foto

: arc

hiv

Text

: mao

, Fot

o: a

rchi

v

6.45 První zvonění budíku. Pak každých

pět minut další…

7.05 Už se to nedá vydržet. Vstávám.

7.10-7.40 Budím svoji dceru. Snídáme,

bavíme se, já po očku sleduju ČT24.

Ona odchod do školy, já zapínám komp.

Přehlídnu maily. Nic zvláštního.

7.45-8.45 Cvičím tae-bo. Pak sprcha.

8.45-12.00 U kompu. Přihlašuju se

na Skype. Kouknu na Facebook. Odpovím

na maily. Píšu kratší texty, čtu a opravuju

texty ostatních redaktorů, posílám jim

maily, odpovídám na jiné maily (začíná jich

přibývat), volám grafikům, grafici volají

mně, do toho přes Skype řeším další věci.

Vyřizuju, odpovídám, zjišťuju informace,

spodní lišta monitoru bliká jak vánoční

stromeček.

12.00-12.30 Oběd. Při jídle čtu zprávy

na internetu a poslouchám muziku.

12.30 – 13.00 Příprava na odjezd

do redakce. Od dvou je porada. Musím

tam být včas.

14.10-15.30 Přijela jsem pozdě. Porada:

Co ještě zbývá dodělat v tomto čísle?

Máme ke všemu fotky a ilustrace? Proč

je nemáme? Kdy musíme jít do tiskárny?

Co bude v dalším čísle? Kdo to napíše?

Budeme k tomu mít fotky? Co nám

píšou čtenáři? Jak jsme my sami

spokojení s minulým číslem? Proč jsem já

nespokojená?

15.30 Ještě zaleju kytky a můžu jet domů.

Cestou nakoupím.

17.00-20.00 Doma. Uklidit nákup. Uklidit

trochu byt. Umýt nádobí. Uvařit večeři.

Zkontrolovat úkoly a žákovskou. Večeře,

televizní zprávy a zase nádobí.

20.00-20.45 Nejlepší chvíle z celého

dne. Ale fakt. Já a moje dcera. Bavíme

se, blbneme, smějeme se, hrajeme si

s kočkou. Ona jde pak spát, já ke kompu.

21.00-00.00 Konečně trochu klid na psaní.

Čas na delší článek. Hotový jej posílám

editorce. Surfuju po netu, hledám zajímavá

témata. Ještě kouknu na Facebook

a vypínám komp.

00.00-00.45 Koupelna, postel. Teď si

konečně můžu číst jen tak „na chuť“, ale

už to moc nejde… Po třech stránkách

usínám.

Původně jste si tady měli přečíst, co celý den dělá režisér televizních reklam. Ale nestihnul to napsat. Tak snad někdy příště… Zatím odtajníme, čím se zabývá naše šéfredaktorka.

Martinou Overstreet


Pošli nám i ty svůj hudební tip. Ukaž, jaký máš vkus. Pochlub se svou oblíbenou partou. Čekáme na [email protected].

Black Eyed Peas Boom Boom Pow

Tahle písnička se

mi líbí, protože není

stejná jako všechny,

co se teď hrají

v rádiu. A mám ráda

Black Eyed Peas

a Fergie.

Věra, 12 let, Praha

Miss DerringerBetter Run Away From Me

Je to rocková muzika,

ale se správným

„westernovým“

nádechem a má

chytlavý text. Navíc

interpretka je docela

zajímavá girl...

Maki, 20 let, Liberec

MuseBliss

Je to dokonalý.

Perfektně sladěná

muzika a text,

výborný videoklip.

,,Space music“,

žádná komerční

hudba.

Martin, 22 let, Praha

Hana Zagorová a Petr RezekDuhová víla

Dokáže mě to

podržet, když

potřebuju, cejtim,

jako kdyby to bylo

o mně, skoro tím žiju.

Je to prostě NÁŘEZ!!!

:-)

Pavel, 16 let, Praha

Bill HaleyRock AroundThe Clock

Rock‘n‘rollová

pohoda 60. let na mě

dopadá z každýho

taktu týhle písničky.

Jakmile ji slyšim,

mám pocit, že ve mně

všechno ožívá, ať

mám jakkoliv špatnou

náladu. A skvěle se

na ni tancuje.

Martin, 18 let, Praha

Své kámošky a kámoše zpovídala Laura Heiselová ++++++++++++++++++++++++++++++++++++

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Shwayze feat. Snoop DoggLivin It Up

Tak aby Pasta neříkal,

že tady diskriminuju

hip hop, dávám

první track z desky

Let It Beat. Celá je

na mě sice trochu

moc veselá, takže až do konce jsem ji zatím

nevydržela, ale ta první věc, to je věc! I kdyby

kolem vás padaly trakaře a řádila vichřice,

s Livin It Up v uších budete pořád v Kalifornii.

West is the best! (Najdete na youTube.com)

Maove

SebastianRoss Ross Ross

Protože tady dneska

jede hip-hap-hop

a hranolky od

umaštěný holky,

přeladil jsem na jinou

frekvenci. Sebastian

je kůň ze stáje Ed

Banger, která patří Pedru Winterovi. Baví mě

všechno, ale nejvíc Ross Ross Ross. Je to

jako jet s gyrosem v žaludku po pohyblivým

chodníku.

Funkfu

All LeatherPlease Jesus, Send Me Someone To F**k

Doba je zlá a není nic

krásnějšího, než když

vám Ježíš pošle do

cesty někoho, koho

můžete milovat.

A potom - JP je jako můj mladší brácha. (www.

myspace.com/allleather)

Kay

Example Watch The Sun Come Up (Devil‘s Gun Zeitgeist Remix)

Původní verze tohohle

tracku je naprosto

tragická. Kluk bílej

jak stěna, co špatně

rapuje a vypadá jak syn doktora House,

v naprosto přeslazeném příběhu. Remix od

Devil‘s Gun Zeitgeist (kdo to je?) je naprostej

opak. Super klubovka jak od Duftpunk

s bassline rifama, který dneska nesmí chybět

v žádný pecce. A ke všemu krásná holka, co se

umí hejbat. That’s it!

Pasta++++++++++++++++++++++++++++++++++++

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

The Hydes„Hellou musíme spěchat a zastavit čas!”

Zařve vám do ucha kudrnáč, co s hrdostí

a z hrdosti prohlašuje, že:

„Jsme Hydes,

tak je to všude“

A když se ho zeptáte, jestli už hráli v klubu,

kde vy se dnes o zeď opíráte poprvé,

pohledem (až moc nebezpečným na to,

že to je jenom indie folk z Brna) vám

naznačí, že jste mimo. Vy? Mimo? Stop

těm, co si myslí, že díky kytaře v ruce

mají každou slečnu v kapse! Stop řečem

o lásce k muzice, a jak to není pro slávu

a prachy! Už se ho na nic neptejte, profil

na Bandzone.cz neotvírejte, na koncert

nechoďte. Kdo by tohle taky dělal. Proboha.

(seda)

WWW.REDWAYMAG.CZ 17

Mohl jsem si hlavu ukroutit jak sovice sněžná, až jsem si nakonec přesednul tak, abych od stolu viděl na televizi. Nepamatuju si, co jsme si dali k jídlu, ale pamatuju si, že poprvé jsem MTV viděl v motorestu Letadlo, což je na restauraci předělaný dopravní Iljušin Il-18, který stojí zaparkovaný u silnice za Mladou Boleslaví směr Turnov.TEXT: Pavel Turek (www.aktualne.cz), FOTO: archiv


Pošli nám i ty svůj hudební tip. Ukaž, jaký máš vkus. Pochlub se svou oblíbenou partou. Čekáme na [email protected].

Čestně. Nevím, jestli to byl záznam z véháesky, nebo opravdový

vysílání (spíš to první ), ale tehdy poprvé jsem viděl Jacksonovo

Beat It a Wild Boys od Duran Duran a nedokázal jsem od toho

odtrhnout oči.

O dvacet let později se MTV naučila mluvit česky, zaštítila se

Anetou Langerovou a spustila zdejší mutaci. Co s tím naděláte,

když jediný pocit, který to ve vás vzbuzuje, je, že to přišlo až

moc pozdě? Hodně pozdě mimo jiné i proto, že Robbie Williams

zrovna vydal desku s všeříkajícím názvem Reality Killed the Video

Star.

Když se 1. srpna 1981 spustilo ve Státech vysílání MTV, zahájil jej

klip ke skladbě Video Killed the Radio Star od dua The Buggles.

Obsahoval vše potřebné: nadsázku, ironii, tongue-in-cheek

proklamace, ale i seriózně vyjádřené sebevědomí. Ideální úvod

pro televizní kanál, který ze všeho

nejvíc reprezentoval styl – tok stylu.

Skoro třicet let na to produkuje

Trevor Horn (polovina oněch op-

timistických The Buggles) placku

Robbiemu Williamsovi, která to

jako první ve zpěvákově diskografii

nedotáhne na první místo britského

žebříčku. Její titul Reality Killed

the Video Star zní jako umíráček

časů, ve kterých klip ještě dokázal

na 100 % diktovat.

Hudební televize jen

napůlMTV k nám totiž vstupuje v době,

kdy polovinu jejího vysílacího času

už netvoří hudba. Nahradily ji reality

shows a lifestyleové magazíny.

Hlavními tahouny původně hu-

dební televize jsou dnes pořady,

v nichž Paris Hilton hledá nejlepší

kámošku (BFF), pár blbců zvedá

činky za šourek (Jackass), relace,

kde vám předělají rozpadlej dodge

na kočkolap (Pimp My Ride) nebo

medailony, ve kterých vás hráči

americkýho fotbalu provádějí svým

hnízdečkem, aby v ložnici, kde se

postel „styl Ludvík XVI.“ vyskytuje v sousedství striptérské tyče,

mohli prohlásit: „This is where all the magic happens.“

MTV tím ovšem nesleduje nic jiného než to, co už předtím do-

kázala s klipem: prezentovat styl. S jediným rozdílem: jestliže

hudba znamenala životní styl předělaný do umělecké formy (tedy

do klipu), tak další nevyhnutelný krok je sestoupit níž a sbírat styl

přímo z povrchu ulice – jako rozlitou naftovou skvrnu z havaro-

vané cisterny – z povrchu života horních deseti tisíc, z povrchu

přání cílové skupiny, tedy především vás.

Čekání na Godota na další klipZa otevřené přiznání této vlády reality show můžete považovat

loňské předávání cen MTV v LA, kde nejvíc bodovala Britney

Spears, která sice vydala mizernou desku Blackout, ale zase si

užila pestrý rok, během něhož se nervově zhroutila, šla nejdřív

dohola, pak do léčebny a nakonec jí byly z péče odebrány děti.

MTV z nás vychovala mediální zvědavce a optimisty, kteří věří,

že až tenhle klip, co se nám nelíbí, skončí, pustí nám jinej, lepší,

který zrovna vyhovuje našemu vkusu. Není důležité, že zrovna teď

něco jde, podstatnější je to, co bude, a vědomí, že se to stane

záhy.

Je to vysílání postavené na doufání. Na vyvolání touhy a jejím

uspokojení po třech minutách. Film byste už dávno vypnuli a šli

spát, ale tady může v okamžiku přijít něco odlišného – něco, co

vás zajímá, než zjistíte, že jsou dvě ráno a vy tupě čekáte u bedny

jako gambler na tři citróny.

Všimněte si, že stejná logika očekávání je zakódovaná i do rea-

lity shows a lifestyleových pořadů, kde podstatnou část obsahu

tvoří sestřihy toho, co přijde, co se hrdinům stane. Jak se Heidi

Montag pohádá se Spencerem Prattem, že v následující top 10

ještě uvidíte Foo Fighters a že Brooke Hogan se nechá tetovat

nad zadkem.

MTV vás pořád utěšuje, že něco

bude a bude to lepší zajímavější než

to, co se děje zrovna nyní. Což je

velmi internetové uvažování, které

MTV vymyslela ještě před existen-

cí internetu, zakódovala nám ho

do DNA, ale v televizní podobě už

nedokáže síti konkurovat. Na netu se

totiž za příslibem toho, co bude dál,

můžete hnát sami bez průvodce, a to

je mnohem rajcovnější než sledovat,

kam vás vezmou jiní.

MTV historyAno, i MTV má svoje dějiny. Pra-

věkého hrdinu Michaela Jacksona,

který ji ukradl jako lesklou hračku

z rukou spořádaných bílých teenage-

rů a učinil z ní platformu pro novou

emancipovanou černošskou hudbu,

jakou je R‘n‘B.

Kurtem Cobainem nenáviděné

(prý příliš krotké a málo punkové)

video k Smells Like Teen Spirit zase

v době, kdy se ještě dalo mašinérií

hnout jako celkem, přetočilo kormi-

dlo mainstreamu na zcela opačnou

stranu. Klip z tělocvičny, kde mají

roztleskávačky na prsou připnuté anarchistické áčko, je dodneš-

ka nejhranějším videem MTV Europe.

Ta pravá a podstatná sranda pro 21. století ale přichází v roce

2006. Na vyhlašování cen evropské MTV porážejí Justice vs.

Simian s We Are Your Friends všechna klasická výpravná videa

včetně Kanye Westa. Tím oceněním jako by si někdejší hudební

televize přiznala, že sama sebe odsouvá na druhou kolej za in-

ternet. Klip We Are Your Friends je demonstrativně postavený

na webové legrácce – úplné trotlovině. Okatým lo-fi zpracováním

sebevědomě přiznává, že formát největší kvality, v jakém chce

být sledován, je YouTube HD.

Tady došlo i nejzpozdilejším, že se zlomily dvě éry. A vy máte jako

vždycky na výběr: buď se necháte komplet obsloužit něčím, co

úplně nechcete, nebo si z MTV do života odnesete logiku, že to,

co bude, je zajímavější než to, co se děje, a budete klikat a vysílat

sami sobě.

Jo, a tu hudební televizi nechte dělat to, na co stačí: kulisu v hos-

podě.

WWW.REDWAYMAG.CZ 19

Nemůžeš je zastavit. Sou f ly a věděj

vo tom svý. Myslim, že vůbec netušej,

proč si je fotíš. Nosit na hlavě šedou

vačici neni nic neobvyklýho.

90‘s power!

Mý nový album bude pro takovýhle obyčejný lidi.

To vypadá na počátek bílýho otroctví…

Ale na dně kelímku je řešení všech

problémů světa, takže krása.

Tady máme děvče, které rádo akcentuje

svoji roztomilost a zranitelnost. Chtělo by

zůstat dítětem, co umí donutit svět, aby se

mu přizpůsobil... Nebo je to dobře masko-

vaná svině zákeřná? (gear 0 bodů)Někdo vykrad 518 šatník! Cha cha… má

samozřejmě lepší, ale dávám palec nahoru.

Maria napsala na zeď: Sedim na židli

u dveří vod budky na ukrajinský dělní-

ky a je tu hrozná nuda...:-( Ale koupila

sem si novej kryt na telefon!!! :-p ///

toto se líbí 12 lidem. Komentáře:

1 (seš ****)

this [ðis]: tento, tato, toto, tenhle, tahle, tohle (zájmeno)

und [unt]: a (spojka)

diss [dys]: 1. středomořská travina (podst. jm), 2. nerespektovat, neoceňovat, nevážit si (slang. sloveso)

Pagoda odtáhnul do jiné galaxie. Konečně…! Oddychli jsme si, ale ne na dlouho. Rubriky se vzápětí zmocnil sprostý a zlý Hugo Toxxx a hned se pustil do fotek nevinných Londýňanů. Kdo nemá dost, ať navštíví www.myspace.com/therealhugotoxxx.OMG!


y e

řešením: potrat, adopce, mateřství. Ani za jedno bys ve škole nedostala pochvalu a doma pohlazení po hlavě. Juno svede spolužáka Paulieho a tím by to mohlo končit, jenže tam, kde má být jedna čárka, se najednou objeví dvě. (Na těhotenským testu, bohužel.) Tak co teď? Když máš svou hrdost, a ta je tím posledním, čeho se vzdáš? Jo, teď se v tobě něco zlomí… Podobný příběhy můžeš vidět i v praxi, většinou skrz vrstvu slaný vody. Ve fi lmu Juno se sice taky brečí, ale vlastně je to komedie (i když jinýho druhu než Prci, prci, prcičky). Natočil ji kanadský režisér Jason Reitman, kte-rej se podepsal i pod snímek Děkujeme, že kouříte. Máte od nás všechna doporučení. Zbytek je na vás.

ŠESTNÁCT LET A TĚHOTENSTVÍ. SPOJ TO DOHROMADY A VYJDE TI SLOŽITÁ ROVNICE S TROJÍM MOŽNÝM

AHOJ, MŮŽETE PRO MĚ NĚCO UDĚLAT? JE TO DŮLEŽITÝ. PUSŤTE SI THE GOSSIP NEJDŘÍV TAK, ŽE SE

TORU WATANABE JE KLUK PODOBNEJ HLAVNÍMU (ANTI)HRDINOVI Z KNÍŽKY KDO CHYTÁ V ŽITĚ.

HOLDEN CAUFIELD JE KLUK PODOBNEJ HLAVNÍMU (ANTI)HRDINOVI KNÍŽKY NORSKÉ DŘEVO.

nebudete koukat na klip, ale poslechnete si jenom muziku. Zkuste si přitom představit jejich zpěvačku. Podle hlasu. Jak by asi taková holka mohla vypadat? Co? No, a pak se podívejte, jak je to doopravdy… Jste překvape-ný? Představovali jste si ji jinak? A proč? Myslíte, že by Beth Ditto vyhrála Česko Slovenskou SuperStar? Proč jo, nebo proč ne? Napište mi to na [email protected]. O týhle kapele se prostě potřebuju s někým bavit. Díky. Mar-tina Overstreet, šéfredaktorka

Norský dřevo je název písničky od Beatles. Toru je Japonec a studuje univerzitu v Tokiu. Ale toho se nebojte, vždyť v Japonsku mají to samý co tady – automaty na Coca-Colu, McDo, obchodní centra a kluby. V příběhu jsou ještě studentský bouře, nějaký sebevraždy (docela dost), mejdany, dvě holky v blázinci, sex, no a samozřejmě velká láska. Nakonec se zjeví Bůh a začne řídit dopravu. Tomu se říká deus ex machina.

Náladovej přecitlivělej samotář, co upřímně pohrdá všemi dospělými – prolhanými kašpary. Nestuduje v Japonsku, ale v Americe. Je před Vánoci a jeho zrovna vyhoděj‘ ze školy. Domů se mu nechce, komu by se taky chtělo, že jo. Tři dny se potuluje sám po New Yorku a snaží se zjistit, proč vlastně žije. (Láska v tom je taky, samozřejmě, ale jinak.)

stranu připravily Seda Dzholdoshevaa Martina Overstreet

JUNO

KNIHA

KNIHA

FILM

CD THE GOSSIP / MUSIC FOR MEN

HARUKI MURAKAMI / NORSKÉ DŘEVO

J. D. SALINGERKDO CHYTÁ V ŽITĚ

WWW.REDWAYMAG.CZ 21


Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.

(William Shakespeare, Sen noci svatojánské)

ILUSTRACE: Marie Hladíková a Tomáš Souček

WWW.REDWAYMAG.CZ 23

Metallica – Enter Sandman

Začneme zvostra: Exit light! Enter night!

Take my hand, off to never never land…

V anglosaských zemích mají místo Večer-

níčka sandmana – skřítka, co hází dětem

do očí kouzelnej písek. Chudáci děti si

je začnou mnout a to je povel pro mámy,

aby je hnaly na kutě. Takže sandman

vchází do pokoje, není vůbec hodnej,

modlete se… Total metal!

Embrya sní celé dny, kojenci polovinu dne, dospělí hodinu a půl denně. To je jako zhlédnout za noc jeden celovečerní film. Dohromady by se množství snů, které každou noc vyprodukují miliardy spáčů, nevešlo ani do té největší knihovny na světě. Prospíme sice třetinu života, ale nervové buňky v mozku nespí nikdy. Pracují na tom, abychom se ve spánku nenudili. Sní, či bdí?

TEXT: Petra Verzichová, ILUSTRACE: Marie Hladíková

UVÁDÍ

MARTINA

OVERSTREET

8 PŘE

VÁŽN

Ě ZL

ÝCH

SNŮ

KLIPY


Bjork – Human Behaviour

Hodně podobnej sen se mi zdál, když jsem

v šestý třídě měla příušnice a horečky

kolem čtyřicítky. Já vim, there is defini-

tely, definitely not logic, ale fakt – chtěl

mě sežrat plyšovej medvěd. Klip s trochu

záhadným textem o přitažlivý nevypoči-

tatelnosti lidskýho chování řaděj‘ hudební

kritici mezi absolutní špičku. Natočil ho

Michel Gondry. Hvězda. Král. Machr.

Noční můra v Elm Street

Nancy, po chodbách se neběhá! Jedna dvě,

Freddy jde, tři čtyři, už se blíží… a Johnnyho

Deppa sežere postel. Pak je tam ta scéna

se slečnou rozmazanou po stropě, no, a pak

už nevíte, co je sen a co skutečnost. Tenhle

horor z roku 1984 zas tolik lidí nevidělo, ale

kdo je Freddy Kruger, vědí všichni. To zna-

mená, že to dotáhl až na popkulturní ikonu.

Stejně jako Madonna nebo Spiderman.

V poslední lavici se rozvaluje největší pařmen ze třídy. Má zavře-

né oči a pravidelně oddychuje. Pod víčky se mu rychle pohybují

oční bulvy, jako by něco skenovaly. S největší pravděpodobností

se neučí zpaměti anglická slovíčka, ale hluboce spí a má živý

sen. Pohyby pod víčky znamenají, že se nachází ve spánkové fázi

REM (rapid eye movement). Právě v ní se každému z nás zdají

sny. REM se střídá s fází NREM (non-rapid eye movement), která

je téměř bezesná. Podobá se spíše přemýšlení než snu.

Jak dlouhé máme sny? Dřív se odhadovalo, že sen trvá jen několik sekund. Výzkumy

však ukázaly, že události ve snu trvají stejně dlouho jako v reál-

ném životě. První sen

se dostaví asi 70 minut

po usnutí a trvá kolem

deseti minut. Po jedné

až dvou hodinách

přicházejí další sny.

Vždy trvají okolo 20-30

minut. Je dokázáno, že

každý za noc prožije

7 až 10 snů, přestože

8 % žen a 15 % mužů

tvrdí, že se jim nikdy

nic nezdá. Pletou se.

Sny si pouze nepama-

tují.

Přežili bychom bez nich?Osvěžující a léčivou

funkci snů pro duševní

rovnováhu zdůrazňoval

už Jan Evangelista Pur-

kyně. Na něj navázal

Sigmund Freud s obje-

vem, že sny jsou venti-

lem našich primitivních

přání. Sněním tedy

podle Freuda dáváme

volný průchod svým

agresím, erotickým

a dalším touhám, které

si v bdělém stavu ne-

hodláme připustit. A co

by se stalo, kdybychom

sny neměli? Stali by se

z nás šílenci! Přišel na

to francouzský psycho-

log Michel Jouvet, když

FILMY

dokazoval důležitost snění pro mozek savců na poněkud kru-

tém pokusu s kočkami. Do laboratoře pořídil bazén s vodou, do

kterého na malé ostrůvky vysadil kočky. Jakmile upadly do snové

(REM) fáze spánku, neudržely se, spadly do vody a probudily se.

Po několika týdnech odpírání snů se některé kočky staly agresiv-

ní, jiné depresivní a některé dokonce zemřely. Spánkový psy-

cholog William Dement prováděl podobné experimenty na lidech

a neobjevil žádnou novinku: Bez snů se zkrátka neobejdeme.

Kdo vymýšlí sny Zavřeme-li oči a představíme si strom, nedokážeme jej vidět tak

zřetelně, jako když se díváme na strom skutečný, s očima ote-

vřenýma. Ve snu však vidíme vše „na vlastní oči“, ačkoli je máme

zavřené. Jak je to možné? Vše, co vidíme v reálném světě, je

výsledkem toho, co zpracoval náš mozek. Oči můžeme přirovnat

ke kameře, mozek k filmovému plátnu. Při snění proto oči nepo-

třebujeme. Zrakovými centry v mozku vidíme útržky obrazů, které

byly již někdy uloženy v naší paměti. Při snění tedy naše paměť

loví obrazy ze svého archivu a promítá je na „plátno“ mozku.

Náš rozum však tluče špačky a podle toho vypadají i obrazy,

které nám v noci vnucuje. Spatlá například dva obrazy v jeden,

takže z obrazu psa a obrazu prasete vznikne obraz prasopsa.

Nebo spojuje obrazy do absurdních souvislostí. Například jdeme

ve snu po ulici a najednou nám do cesty vběhne školník, který

od nás vyžaduje předložení jízdního dokladu. Rázem se ocitne-

me v metru, tváří tvář revizorovi a dáme se na útěk. Normálka.

Hrajeme hlavní roli v remixech našich vlastních vzpomínek, obav

a přání a obvykle nevíme, že sníme, dokud nám nedocvakne, že

něco není v pořádku. Vše, co se ve snu děje, je v danou chvíli

realita, kterou nemůžeme ovlivnit, dokud se neprobudíme.

Lze být režisérem vlastních snů? „Štípni mě, že se mi to nezdá!“ říkáme, když nemůžeme uvěřit

vlastním očím. Snad nikdy nás ale nenapadne štípat se ve snu.

Tolik mu věříme. Zvlášť zdá-li se nám něco hodně zábavné-

VYJIMEČNĚtalentovaní snílci tvrdí, že zanechávají svá fyzická těla v posteli a v beztížném stavu pak procházejí reálnými zdmi svých ložnic, navštěvují spící přátele, vzdálená místa planety i jiné galaxie.

WWW.REDWAYMAG.CZ 25

Jan Švankmajer

Jméno našeho jedinýho žijícího surrealisty

byste si asi měli zapamatovat, když si ho

jsou schopný zapamatovat i ve světě. A dá-

vat mu jednu cenu za druhou. Jan Švank-

majer točí tak vostrý animovaný filmy, že je

úplně jedno, kterej si pustíte. Všechny jsou

zábavně děsivý – děsivě zábavný… haha.

Víte, co je surrealismus? Když se vám Země

zdá modrá jako pomeranč.

ho. Někteří spáči si ale dovedou uvědomit, že právě sní. Jako

by prokoukli ten podfuk a probudili se uprostřed snu. A odteď

tady velím já, řeknou si. To jim dává ohromnou svobodu dělat

si ve snu, co uznají za vhodné: měnit jeho děj, obsadit ho svými

oblíbenci, vyřizovat si účty s nepřáteli, pochopitelně létat kam si

zamanou, nebo kreativně vyřešit to, co jim vrtá hlavou v reálném

životě. Výjimečně talentovaní snílci tvrdí, že zanechávají svá

fyzická těla v posteli a v beztížném stavu pak procházejí reálnými

zdmi svých ložnic, navštěvují spící přátele, vzdálená místa plane-

ty i jiné galaxie. Říká se tomu „lucidní snění“ a pod tímto pojmem

lze v knihách i na internetu dohledat různé „zaručené“ návody,

jak schopnost řídit své sny natrénovat. I na snění je však zřejmě

potřeba trocha talentu. Někomu se vědomě snít nikdy nepodaří,

někdo na to přijde spontánně i bez rad a složitých návodů.

Sen jako paralelní životPro primitivního člověka mají sny větší důležitost než pro člověka

moderního. Často se zdá, jako by primitiv své sny sotva odli-

šoval od skutečnosti. V r. 1935 uveřejnil americký antropolog

Kilton Stewart studii o malajském kmeni Senoi. Tito lidé založili

svou kulturu na snech, protože bdění i snění přikládali stejnou

důležitost. Sny vykládali a řídili podle nich svůj život. Každé

ráno se všichni sešli a vyprávěli si, co se jim zdálo. Děti se také

učily vědomě (tedy lucidně) snít. Pokud se jim například zdálo,

že létají, bylo jim řečeno, ať se příště pokusí přistát někde, kde

je to zajímavé, a ať tam objeví něco, co mohou přinést v bdělém

životě. Zlé sny pro Senoie znamenaly, že je lidská duše v zajetí

nepřátelského „ducha“, před kterým utíká. (Psychiatr Sigmund

Freud by zřejmě řekl, že „nepřátelský duch“ je ve skutečnosti

uvolňovaná skrytá agresivita snícího.) Dospělí dětem radili, ať

KNIHY

překonají strach

a snovému

tyranovi se

postaví tváří

v tvář. Tyran se

ve snu promění

v přítele či ve

sluhu. Je to

zřejmě moudrá

rada, protože

moderní psy-

chologie takto

léčí noční můry.

Díky tomu, že

Senoiové brali

své sny vážně,

žili prý zdra-

věji a šťastněji než příslušníci okolních kmenů. Není na tom nic

zvláštního, připustíme-li, že sen je vstupní bránou do hlubin naší

bezedné duše. Potřeba vykládání a pochopení snů vychází z naší

přirozené touhy poznat lépe sám sebe a mnozí psychoterapeuti

se o významné sny svých pacientů zajímají i dnes.

Snář a co z něj nevyčtemeŘíše snů fascinovala lidi odnepaměti a naši prapředci si nejspíš

sny vyprávěli častěji a zaujatěji než my dnes. Aby jim mohli poro-

zumět, vymýšleli postupy a pravidla, jak je vykládat. Tak vznikly

první snáře – knihy, které vysvětlují sny. Vykládání snů podle nich

můžeme chápat jako nezávaznou hru, při které se dozvíme, že

„lejno ve snu viděti – brzy zbohatnouti“. Správné chápání snů je

však běh na dlouhou trať. A to je důvod, proč snářům všechno

Jan Weiss – Dům o tisíci patrech

„Uvěř mi, na nic se neptej a poletíme,“ vybízí čtená-

ře zakladatel českého sci-fi Jan Weiss. Děj románu

připomíná gamesu: Petr Brok musí splnit misi – najít

a zabít krutovládce tisícipatrovýho mrakodrapu,

kterej terorizuje a zotročuje jeho obyvatele. Pohyb

v labyrintech poschodí (každý o velikosti rozlehlýho

města) hrdinovi usnadňuje jeho neviditelnost. Sen

hraje v příběhu docela brutální roli, ale víc neřeknu,

co kdybyste se náhodou rozhodli, že si to dáte.

KAŽDÉ ráno se všichni sešli a vyprávěli si, co se jim zdálo. Děti se také učily vědomě (tedy lucidně) snít.


Paulo Coelho – Alchymista

Je pravda, že zajímavější mi přijde spíš ztvárňování snů zlých než těch

hezkých a pohodových. Alchymista je ovšem stopro pozitivní četba: Jdi

za svým snem, poslouchej hlas srdce, sleduj znamení, nevzdávej to, nej-

větší poklad nosíš v sobě a všechno dobře dopadne. Coelho byl v mládí

hippík, psal hudební texty, trochu blbnul s drogama a párkrát si poležel

na psychiatrii. Žádnej blázen to ale asi není, když patří k pěti nejčteněj-

ším autorům světa. Alchymisty se prodalo přes sto milionů výtisků a vy

si jeden pořiďte třeba k ulehnutí s virózou. Je to krátká, čtivá a krásná

pohádka.

VYLOŽ SI SÁM

Nauč se své sny pamatovat. Založ si vlastní snář, který si dej k posteli a hned po probuzení si do něj zapi-suj sny. Třeba i o půlnoci!

Poznamenej si, co jsi ve snu pociťo-val a co ti běží hlavou, když o něm přemýšlíš po probuzení.

Co mohlo sen vyvolat? Přemýšlej o tom. (Vrznutí dveří? Štěkání psa? Chlad? Žízeň? Bolest?)

Vzpomínej, co jsi v poslední době zažil a jak se to mohlo prolnout do tvého snu.

Pročítej svůj snář co nejčastěji, protože sny na sebe často navazují a objevují se v nich podobné motivy. Jako v seriálu!

Inspiruj se v knihách, které učí, jak sny vykládat.

Do výkladového snáře se dívej až na konec.

Uvědom si, že všechno může být jinak, než jak si to vykládáš.

nebaštiti. Ve svém zjednodušeném výkladu nepočítají s naší momentální životní situací

ani s našimi emocemi. Právě emoce a pocity však bývají důležitým klíčem k pochopení

snu.

Sen jako (ne-)splněné přání Pokud se vám třeba zdálo, že jste dostali prstýnek od Jiřího Mádla, nemusí to nutně

znamenat, že spolu začnete chodit, jak by řekl snář. Důležitější je, jaký pocit jste ve

snu měli a s jakou náladou jste se probudili. Cítíte štěstí? Znechucení? Lhostejnost?

Zklamání, že to byl jen sen? Emocionální rozdíl mezi snem a skutečností spíše ukazuje,

co si ve skrytu duše přejete, než to, co je psáno ve vašem osudu.

Sen jako zrcadlo nás samýchAby to nebylo tak jednoduché, další teorie říká, že všechny osoby, o kterých se vám

zdá, jste vy sami. Zjevují se ve snu jako horší (nebo naopak lepší ) stránky vaší osob-

nosti. To horší, či lepší vždy lépe vidíme na druhých než na sobě. Zdá se vám, že vás

pronásleduje partička gaunerů? Gauneři jsou zosobněním zla. Ovšem tím zlem jsou tře-

ba povinnosti, na které jste se vykašlali. Tedy utíkáte sami před sebou. Možná se vám

ale do snu jen prolnul úryvek z akčního filmu, který jste viděli před usnutím. Otázka je,

zda je to jen náhodná vzpomínka na film, nebo si váš mozek vypůjčil gaunery z akčního

filmu, protože do role vašeho špatného svědomí potřeboval někoho obsadit. Jak vidno,

na vykládání snů je pouhé heslo ve snáři krátké. Chcete–li se ze svých snů o sobě něco

dovědět, tady je stručný úvod, jak do toho.

WWW.REDWAYMAG.CZ 27

Ruud van Empel

Rodičovskej sen. Vyžehlená vzorňačka, co si za celej den neu-

dělá na šatičkách ani flíček, neřekne sprostý slovo, nezakopne,

nezabrečí, prostě nedělá problémy. Líbezná holčička s vygu-

movaným pohledem a copánkama utaženýma tak, že to musí

bolet. Jasně, že ji to nebolí, ta přece necejtí nic! Prázdno v očích

– nikdy ani nemrkne – je ujetá, je robot, je mrtvá? Je to budoucí

masová vražedkyně? Až za pár let budete pohlavkovat svoje děti,

že jsou málo dokonalý, vzpomeňte si na čistou hrůzu fotografií

Ruud van Empela. Snad se vaše ruka včas zastaví.

VÝTVARNÉ UMĚNÍ

Následující záznamy snů jsem objevila na podivném, dnes už zřejmě mrtvém diskuzním fóru jednoho webu zabývajícího se odborným výkladem snů. Odpovědi typu „když se ti zdá, že tě do nohy hryže krysa, tak tě asi něco hryže“ mi moc odborné ani zajímavé nepřišly, příspěvky samy o sobě ano.

VČERA SE MI ZDÁLO, ŽE…

Měl jsem sen, kdy ke mně přišli dva černí býci, jeden takový odměřený a druhý hodný, pří-tulný, který se položil na bok a chtěl drbat, jako to dělají psi. Pak vstal, něco zvětřil, rozebě-hl se směrem do křoví kousek ode mne a vyštval odtud srnku, kterou pronásledoval a rohama ji úplně rozcupoval. Potom jsem se vzbudil.

+ + + + +


Gotffried Helnwein

Myslíme si, že na to vyzrajeme, když na všechny ty hrozný věci, co se nám staly (nebo kterých jsme se sami dopustili), nebudeme myslet. Když je vytěsníme, zapomeneme. Jenže ony se ve chvíli, kdy nad sebou nemáme kontrolu, vracejí. Například ve snu. Obrazy rakouského malíře Helnweina zachycují noční můry, jimiž netrpí ani tak jednotlivec jako celá společnost. Společ-nost, která se nechce vyrovnat se svou fašistickou nebo komunistickou minulostí a radši se tváří, že všechno už je přece dávno okay. No není, no.

Byla jsem v lese. Připadal mi tajemný, byla hrozná tma a nešlo vidět ani na krok. Měla jsem na sobě hedvábnou bílou košilku dlouhou až na zem a neměla jsem žádnou obuv. Stála jsem na nějaké mýtině, koukala se upřeně do lesa a cítila jsem, jak je mi hrozná zima. Neviděla jsem vůbec nic, jen slyšela nějaký šramot. Ne-mohla jsem se ani pohnout. Z ničeho nic stál vedle mě jeden můj blízký člověk a objal mě. Cítila jsem, jak mě jeho ruce hřály. Zeptal se mě, co tu dělám, ale já jsem ze sebe nemohla vydat ani hlásek. Jen jsem se na něj podívala. Viděl, jak se celá třesu, tak mě vzal do náruče a odešel se mnou pryč. Nejzvláštnější na tom je, že tomu člověku se tu samou noc zdál podobný sen. Jen s tím rozdílem, že byl na nějakém bojišti a tam mě za-hlédl a chtěl se rozeběhnout, aby mě zachránil. Stačilo mu udělat jeden krok a už byl u mě, a dál to pokračo-valo jako v tom mém snu. Trápí mě, že nevím, co to znamená.

+ + + + +

Zdálo se mi, že jsem cestovala se svými kamarády, toulali jsme se zrovna někde okolo lesa a řeky, a zjevilo se tornádo. Začali jsme panikařit a ukrývat se před ním – ale pronásle-dovalo nás. Cítila jsem bezmoc…

+ + + + +

Zdálo se mi, že jsem se svými rodiči v tmavé místnosti, spíš to ani nebyla tmavá místnost, ale jen tmavé černé pozadí, mluvila jsem s nimi a pak se mi otec zakous-nul do krku a vysál mě, poté se mi do krku zakousla máma (oba dva jako upíři, ale když jsem s nima mluvila, tak jsem to nevěděla), pak jako by odešli do pozadí a ne-byli vidět, ale já věděla, že jsou někde za mnou, a já tam pak jenom stála a dívala se na sebe – ale ne do zrcadla, ale jako kdybych se na sebe dívala na videu – a na obou stranách krku jsem měla dvě velký díry po upířích zubech, netekla z nich krev, jenom byly docela velké a hluboké.Kousanec po otci byl nalevo (z pohledu jako když se koukám na video) a od matky napravo. Vybavuji si, že mě to kousnutí a vysávání dost bolelo, od obou, potom jsem ale už necítila nic. V normálním životě jsem proti bolesti hodně odolná. Problémy s rodiči nemám, teď jsem dlouhodobě v zahraničí a ještě budu. Jsme v kontaktu několikrát týdně přes počítač. Je to poprvé, co jsem tak dlouho pryč z domova.

+ + + + +

Už delší dobu se mi zdá, že mě můj kluk podvádí s mými kamarád-kami, já na něj křičím, ale on se mi jenom směje do očí… Často se v tom snu objevuje holka, se kterou něco měl, když už jsme byli spolu. Zdá se mi to každou noc. Dávám mu za to i facky a řvu na něj a bre-čím, ale on se mi jen směje. Já řvu, ale nikdo mě neslyší, každej se mi jen směje...

+ + + + +

Předevčírem se mi zdálo, že jsem svého černého Fleta vyhodila z třetího patra, protože mi mamka řekla, abych ho šla vyvenčit. Potom jsem šla ven, ani nevím proč, a zjistila jsem, že Fletík má dvě nohy zlomené, ale netvářil se, že by ho to bolelo! Byla jsem vystrašená a bylo mi ho líto. Chtěla jsem jet hned na veterinu a mamka slíbila, že to zaplatí. Pak už jsem se probudila. Včera se mi o něm zdálo zase. Venčila jsem ho, jelo auto, on seděl na kraji chodníku a čistil se, a to auto vjelo přímo na něho. Opět měl zlomenou nohu! Měla jsem z toho strašný pocit a někdo (myslím, že moje sestra) se mě ptal, proč jsem Fleta nezavolala k sobě. Pak jsem se zase probudila.

+ + + + +

Mně se často zdají sny o bouřce. Někde jsem a uhodí do mě blesk a v tu samou chvíli udeří hrom. Probudím se s husí kůží a úplně cítím ten blesk. Co to znamená?? A pak se mi zdá o kryse, kterou mám zakouslou v lýtku a nemůžu se jí zbavit.

+ + + + +Většinou se mi zdá o klukovi, která se mi líbí. Buď se na mně směje, nebo je v mé blízkosti a zase se jenom směje.

+ + + + +

(příspěvky jsou z diskuzního fóra na webu zabývajícím se výkladem snů)

Další texty k tématu najdete na www.redwaymag.cz

WWW.REDWAYMAG.CZ 29

Komiks jsem kreslila částečně podle svých snů, ve kterých tygry potkávám dost často. Někdy jsem tygrem dokonce já sama. Tygři se chovají a vypadají různě podle toho, co zrov-na v životě prožívám. Když mám období radostné, je můj tygr drzý, veselý a rozjívený frajer, který se toulá po městě, jako by mu patřilo. Když jsem na dně a nic se mi nedaří, toulá se kolem popelnic, vypadá jako troska, kost a kůže, nebo je zraněnej. V jednom snu byl tygr mým milencem, jindy zase tygřátkem, o které jsem se starala. Naposledy jich v mém snu byla plná zahrada a jeden mě hryznul. Jsou většinou dost voprsklí. Moje máma říká, že sny o šelmách jsou vlastně o lidských neřestech a pudech, ale já to vnímám spíš tak, že předsta-vujou životní sílu, kterou buď zrovna mám, nebo nemám. Nevím, proč se mi zdá právě o tygrech, ale podle čínskýho horoskopu jsem Tygr. Tak možná.

Nejstarší ze tří sester Geislerových (Aňa a Ester jsou hereč-ky) se narodila v roce 1975 v Praze.

• Studovala VŠUP, stála u zrodu české graffi ti scény, zpívala v legendární hiphopové partě Coltcha a jako hosta na desku Rap´n´Roll si ji později přizvali PSH.

• V současnosti se věnuje komiksu, ilustracím a navrhování fi lmových kostýmů.

• V roce 2007 získala cenu Anděl za obal na CD Objects Of Desire And Other Complications skupiny Monkey Business.

• V roce 2009 získala cenu Muriel za nejlepší krátký komik-sový příběh s názvem Jednou za život.

• RedWay - s jejími půvabnými ilustracemi se můžete setkat v každém čísle časopisu, navíc se podílela na výrobě našeho video seriálu DIY or Die!, jehož díly jsou k vidění na www.redwaymag.cz, v sekci TV.

O tygrovia dívce

LelaGeisle-rová•

31

ČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II

Vánoce za dveřmi a vy pořád nemáte dárky pro své nejbližší. Klasika. Nechce se vám chodit po přeplněných obchoďácích, kde většinu času strávíte přešlapováním v nekonečných frontách. Máme pro vás radu, nakupujte v e-shopech! Je to v nich levnější a nechytíte chřipku.

SESTAVIL: Pepe Švejda

Kapesní nůž Victorinox TouristNa tomto noži je vše, od vývrtky po pinzetu. Samo-zřejmostí je ostrá čepel z nejkvalitnější švýcarské oceli. Elegantní nůž je pro každého správného chlapa nezbytností.www.victorinox.cz

CENA 399,-

Síťovka FairtradeNákupní taška je vyrobená z biobavlny, takže jejím zakoupením pomůžete in-dickým pěstitelům i životní-mu prostředí. Igelitky jsou totiž zlo.explzen.inshop.cz

CENA: 130 KČ

Podložka pod hrnec MenuPodložka různých barev je díky své skladnosti a jednodu-chému designu užitečným pomocníkem při servírování na stůl.www.mall.cz

CENA 549,-

Pánev GreenPanJe ekologičtější než klasic-ké tefl onové pánve. Povrch tvoří speciální materiál Thermolon, který neuvolňu-je jedovaté výpary a je tak šetrný k vašemu zdraví.www.dokuchyne.cz

CENA 1100,-

Beauty salónOdpoledne strávené v rukou masérů, kosmetiček, ma-nikérek a pedikérek udělá mámě dobře. Dárek je to sice drahý, ale když se na něj složíte s tátou a brá-chou, radost bude veliká.www.mojevanocnidarky.cz

CENA 3940,-

PRO MÁMU

Magický držák na vínoJestli chcete, aby se měl váš táta čím vytahovat před kámo-ši, tak to zařídíte právě tímto designovým doplňkem.www.cooldarky.cz

CENA 699,-

Šampón s chmelovým výtažkem Tátové mají rádi pivo a nemají rádi, když jim řídnou vlasy. Darujte tomu svému šampón vyrobený z chmelu, který posiluje vlasové kořínky. Vtip-ný a užitečný dárek za super cenu. www.a-cosmetics.cz

CENA 129 ,-

PRO TÁTU

NAPOSLEDNÍCHVÍLI

32

WWW.REDWAYMAG.CZ

Urna na míruJe pár věcí, které se pod vánoční stromek nehodí. Třeba taková urna. Ale když je to umění…? Urnu na míru vymyslel Prokop Bartoníček během svých studií na berlínské akademii umění. Jak to funguje? Do aplikace na webu zadáte informace o člověku, kterého chcete „pohřbít“, a program pro něj navrhne originální tvar urny. Poštou potom obdržíte díly, ze kterých sestavíte formu na odlévání a z té pak odlijete samotnou urnu. (Pamatujte si, k ničemu vás nenavádíme.)www.22presents.com/urna

CENA: K NEZAPLACENÍ

Bloky od PapeloteVětšina holek má na papír-nictví zásek. Za přepychové bloky a sešity z Papelote se na vás ségra určitě mračit nebude. www.papelote.cz

CENA OD 35,- KČ

Hodinky NookaJsou i jiné možnosti, jak počítat čas. Prověřte sestru, jestli jí to pálí! Bitva analo-gu a digitálu slouží zároveň jako luxusní módní doplněk. www.freshlabels.cz

CENA OD 3190,-Kasička na peníze SaveIdeální doplněk na stůl hned vedle klávesnice. Užitečný dárek, který konečně při-měje bráchu šetřit taky na dárky pro vás.www.naoko.cz

CENA 375,-

Brýle ElectricVybavte bráchu na hory! Electriky jsou vhodné pro lyža-ře i snowboardisty a kromě různých funkcí (odmlžování, ochrana proti UV záření apod.) zaručeně sluší! www.mysticskateshop.cz

CENA 2086,-

PRO BRÁCHU90 knih pro lidi v kalupuHenrik LangeOsvoboďte bratra od tlus-tých románů! Kniha z nakla-datelství Albatros obsahuje 90 klasických děl v super zkrácené komiksové verzi.www.albatros.cz

CENA 159,-

PRO SÉGRU

ANTITIP

Taška Popular Stylové tašky přes rameno slovenské produkce mají stopro holčičí design a jsou z kvalitních materiálů. Ség-ra bude nadšená. www.gopopular.com

CENA OD 890,-

Jeleni od Báry LacovéUkažte, že máte svou sestru rádi! Brože, čelenky a další módní doplňky vyrábí návr-hářka Bára Lacová ručně, každý kus je tedy originál. www.jelenisperky.cz

CENA OD 350,-

Mimobot USB flash disk 2GBLuxusní fl ashka od fi rmy Mimobot vyrazí dech všem bráchovým spolužačkám. Když pracuje, vydává dokon-ce zvuky!www.shotrabbit.com

CENA 890,-

Tuningová kola DOTZ Touge Graphite Kdo by si nechtěl zkrášlit svého plechového miláčka? Luxusní závodní kola DOTZ jsou tím nejlepším dárkem pro automobilové fanoušky.www.alcar.cz

CENA OD 4000,-

33

S Benem se známe už dýl – přes snowboarding. A v tomhle rozhovoru jsme se proto víc bavili o snow než o show v SuperStar, i když ani proti tomu samozřejmě nic nemám.

TEXT: K8 Písačková, FOTO: Kiva a Michal „Mickey“ Oskrkany

Ben Cristovao

34

35

Byl jsi někdy v Angole, odkud pochází tvůj tatínek?

Jo jo, do mých čtyř let jsme tam s rodinkou cestovali často.

Pozoruješ na sobě – samozřejmě kromě vzhledu – že ti v žilách

koluje „černá krev”?

Jej, to nevim, ale v tělocviku jsem byl vždycky trochu lepší než ostatní. :) Hlavně v běhu a skocích, tak nevím, jestli je to díky tomu.

Míval jsi, míváš občas kvůli svému vzhledu nějaké problémy,

třeba s plešatými příslušníky naší populace?

Teď už tolik ne, páč vím, kam chodit a kam nechodit. Ale míval jsem problémy hodně.

Co bys vzkázal takovým pomýleným jedincům?

Nic. Jsou mi u zadku a nestojej’ mi za slovo.

Co se ti vybaví, když se řekne snowboard?

Tak kromě půlky života je to pro mě synonymum pro adrena-

lin, čerstvý vzduch a takovou pohodu zároveň...

Vybavuješ si moment, kdy ti došlo, že se snowboardingu

chceš věnovat naplno?

Jo! Když jsem poprvé vlezl ve Špindlu na prkno, projela kolem mě partička nějakých prknařů. Hrozně jim to šlo a já si říkal, že to chci taky umět, závodit a ještě ten den jsem zkoušel skákat, i když mi ani zatáčet nešlo…celej den jsem bouchal zadkem do sněhu, nejvíc...

Kdybys měl jmenovat nejkrásnější zážitek spojený se snow-

boardingem, jaký by to byl?

Asi freeride v Peci pod Sněžkou na Red Bull Rookie Campu s Davidem Horváthem, Martinem Černíkem a Tomášem Krausem. V téhle sestavě plus my rookies jsme tenkrát sjížděli jeden svah Sněžky, Zahrádky se to jmenovalo, tuším, a byl to úlet, prostě nejlepší!

Snowboarding je riskantní sport, jak se chráníš?

Když někdochce moc brzo dávat moc těžkej trik, často skončí tak, že se šeredně vyseká, a později se bojí ho zkoušet, i když už by na něj třeba měl.


Helma a páteřák, to je jasný!

Co bys poradil klukům a holkám, kteří třeba už jezdí a rádi by

dosáhli nějakých úspěchů?

Těžko říct. Nejdůležitější podle mě je učit se po malých krůčcích a nefl ákat to. Když někdo chce moc brzo dávat moc těžkej trik, často skončí tak, že se šeredně vyseká, a později se bojí ho zkoušet, i když už by na něj třeba měl. Má blok v hlavě, kterej ho může zabrzdit v dalším pokroku...

Posuneme se k dalšímu sportu z tvého repertoáru. Co se ti

vybaví, když se řekne tanec?

Vždycky to pro mě bylo uvolnění a vybití přebytečné energie. Až před rokem, kdy jsem se dostal do Jad Company, se z toho stala tak trochu moje práce a sport zároveň.

Když srovnáš tyhle dva sporty, zkus popsat, co rozdílného ti

ten který z nich přináší.

Snowboard je pro mě absolutní adrenalin. Je to sport, při

kterém jsem se vždycky cítil hrozně moc svobodný a zároveň jsem věděl, že NĚCO dělám. Chápeš, jak to myslím? Tanec je pro mě víc na hlavu, na přemýšlení, co se choreografi e a různých technik týče. Ale když jsem s kámošema v klubu a trochu se napijem, tak je to taky hodně svobodné.

Tancuješ si občas i jen tak sám doma pro radost?

Hafec..!!! Ty mě špehuješ? Jo jo, moc. Občas si pustím nějaké rychlejší R‘n‘B a nedám se zastavit, dokud nezaklepe soused-ka, že už moc dupu...

Co tě v poslední době v oblasti tance uchvátilo? Máš oblíbené

představení, skupinu, choreografa?

Moje nejoblíbenější skupina je určo ta, ve které tancuju, a sice Jad Dance Company. Žeru úplně všechny členy, co máme! Ve světě mám rád Quest Crew a ze sólových taneč-níků asi Shaun Evaristo a Lyle Beniga a představení World Hiphop Championship.

WWW.REDWAYMAG.CZ 37

Jaké další sporty ještě aktivně provozuješ?

Tak krom tance a snowboardu ještě tenis, squash, ping pong a pak hlavně vodní sporty jako wakeboarding, wind a kite surfi ng a skoky do vody.

Jakou hudbu nejradši posloucháš? Prozraď třeba pět nejpře-

hrávanějších písniček v tvém mp3 přehrávači.

Kid Cudi – Day n‘ Night, John Legend – Stay With You, Will I Am – cokoli, Jamie Cullum –Oh God, Ne Yo – So Sick a Miss Independent.

V jakých situacích si hudbu nejvíce a nejčastěji vychutnáváš?

Joooj, když se jdu projít, hodně miluju třebas, když jdu v Pra-ze někam dál pěšky a je už tma, to poslouchám hafo jazz. Pak taky mám hudbu hodně rád, když jsem doma s holkou.

Kdybys měl možnost setkat se s jakýmkoli hudebníkem

na světě, z minulosti či současnosti, živým či mrtvým, kdo by

to byl a na co by ses ho zeptal?

Will I Am! A řek‘ bych mu: „Uděláš se mnou singl? Dám za to všechno...”

Na jaký koncert, který jsi kdy viděl, vzpomínáš nejraději?

Asi Michael Jackson, když byl v roce ’96 v Praze. Bylo mi asi devět, ale jsem rád, že si to pamatuju.

Kdyby sis pro finále SuperStar mohl naprosto svobodně

vybrat úplně jakoukoli písničku na světě, jaká by to byla?

No Woman No Cry. Chceš se vůbec ještě bavit o SuperStar?

Jo jo, v pohodě.

Kdy a jak tě vůbec poprvé napadlo, že se přihlásíš? Jaká byla

tvoje motivace?

Napadlo mě to v den mých narozek. Byli jsme s rodinkou na véče a pak jsem dorazil do bytu a asi o půlnoci jsem ještě brouzdal po netu a našel jsem tam přihlášku. Mladej Polív-ka a další z partičky ze Špindlu mi každý rok říkali, ať to zkusím a já se tomu furt smál. Tak jsem to tenhle rok zkusil a dopadlo to takhle.

Co jsi od účasti v soutěži čekal? Co z toho se vyplnilo a co tě

naopak překvapilo?

Po tom, co jsem byl v květnu na castingu, jsem si myslel, že se nedostanu ani přes další kolo, a bál jsem se, že budu nervózní ještě víc a daj‘ mě někam do té Hvězdné pěchoty, bo jak tomu říkaj‘… Jak jsem pořád nevypadával, tak už jsem jen nechápal a furt makal na rytmice a hlasu, jak jen to šlo. Takže mě překvapilo to, že jsem se dostal až takhle daleko a vyplnilo se toho mnohem víc, než bych čekal...

Vyjmenuj tři největší klady a tři největší zápory toho, být ve fi-

nále SuperStar.

Zápory: 1) Všichni kámoši, co jsem kdy měl, si na mě vzpo-

mněli, ale já nestihl všem odpovídat, takže se spousta z nich naštvala. 2) Hrozně se do mě opřel bulvár a už to nebylo pro rodinku úplně lehké. 3) Nestihl jsem první sníh... Klady: 1) Spousta nových lidí, kontaktů a nabídek. 2) Naučil jsem se nebát publika a slyšet rytmus. 3) Začal jsem pracovat na svém hlasu.

Jaký nejšílenější fanouškovský ohlasy jsi zatím obdržel?

Joooj! Tak jedna slečna mi napsala něco v tom smyslu, že nevadí, že se neznáme, ale že v příloze mi posílá fotku s ad-resou a že ji mám přijet poznat v tolik a tolik hodin. Tak to už bylo hodně šílené...

Jak vypadá v současnosti běžný den Bena Cristovao?

Ty jooo!! Já ještě nebyl v Praze a pořád v tomhle šílenství žiju, takže ještě nevím, jak to bude vypadat. Až se vrátim, začnu chodit na hodiny zpěvu a do školy. Pomalu by se taky měla formovat muzika, kterou budu dělat. A až bude, tak budem trénovat na show, co budu pak asi dělat. Za co nejraději utrácíš peníze? Jsou to právě koncerty, oble-

čení, dobré jídlo nebo něco jinýho, na čem si ulítáváš?

Oblečení, hlavně boty. Miluju jídlo, takže i za to hodně utrá-cím. Pak třeba kina, party, nábytek do bytu a pak takový ty blbůstky, co asi baví všechny chlapy – nějaká nová elektro-nika a tak.

Jsi poslední dobou asi ve velkým spěchu. Máš vůbec čas

na nějakou pořádnou životosprávu?

Víc než předtím!!:-) Jak jsme si mohli říkat, co budeme jíst, tak jsem už ani nechtěl žádnej fastfood, začal jsem jíst zdravě a je to úlet. Mám mnohem víc síly a ještě jsem nebyl nemocnej, tak třeba je to díky tomu.

Takže rozšířená iluze, že „nezdravé jídlo je to nejchutnější“,

pro tebe neplatí?

Teď už vím, že je to nesmysl. Když si člověk vybere dobře, tak i zdravé jídlo je super.

Co je tvoje vůbec nejzamilovanější jídlo na světě?

Pořádnej steak a americké brambory, nebo mozzarella s rajčaty a balzamicem a rukolou. A krevety ještě. A sushi!!! Minimálně na druhým místě.

Vypadá to, že máš talent na spoustu věcí. Existuje něco, co

neumíš vůbec, něco, v čem seš prostě úplnej looser?

Hudební nástroje. Dejte mi do ruky kytaru a umučím vás pokusem něco zahrát.

A naopak, co by ses ještě v životě chtěl naučit, v čem se zdo-

konalit?

Určitě zrovna ta kytara, ale nejsem na to dost trpělivý. Začínat od začátku je šílený. :-) Budu se teď zdokonalovat ve zpěvu...


Na castingu SuperStar jsem si myslel, že se nedostanu ani přes další kolo. Bál jsem se, že budu nervózní

a daj‘ mě někam do té Hvězdné pěchoty, bo jak tomu říkaj‘.

Poslouchal jsem Aerosmith, Jacksona, Stinga

Myslel jsem si že je trapný, že jsme ještě ne-řekli ségře, že Ježíšek není.

Platonicky jsem byl zamilovaný do učitelky na zeměpis.

Chodil jsem s Monou Ali, myslím. Nádherná a úžasná holka.

Zdával se mi sen o tom, že budu jednou s tou učitelkou někde u moře.

Nejoblíbenějším kouskem mýho šatníku bylataková havajská košile.

Svůj čas jsem trávil předevšímhraním tenisu a snowboardem.

Ve škole mě nejvíc baviltělocvik a angličtina a naopak jsem nesnášel matiku.

Hello, my name is

Ben Cristovao- Narodil se v roce 1987 v Plzni, vyrůstal v Praze. - Maturoval na Německém gy- mnáziu Thomase Manna a v Německu také získával pracovní zkušenosti. - Odmalička jezdí na snowboardu, v roce 2008 se stal mistrem republiky v O2 4X4 Českém poháru.- Tančí ve skupině Jad Dance Company, kterou vede známý tanečník a choreograf Yemi AD.- V soutěži Česko Slovenská SuperStar postoupil až do čtvrtého finále.

WWW.REDWAYMAG.CZ 39

Tak se jmenuje první deska Megadeth a stejný heslo by mohla na triku nosit

ateroskleróza, kdyby poslouchala trash metal. Jasně, ateroskleróza nemá

hlavu ani ruce a nezajímaj‘ ji vůbec žádný kapely. Ale když píšu článek

o něčem, co mě jednou pravděpodobně zabije, tak co si k tomu mám pustit?

KILLING IS MY BUSINESS...AND BUSINESS IS GOOD!

TEXT: Martina Overstreet, ILUSTRACE: Martin SvobodaSUPERVIZE: prof. MUDr. MichaelAschermann, DrSc. FESC, FACC

Fotografie tepny postižené aterosklerózou


Vývoj aterosklerózy v tepně

Kdo půjde první?

Ti, co mají zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Šance, že

mezi ně patříte i vy, je 1:1, protože zvýšené hodnoty byly na-

měřeny u poloviny osob vašeho věku.

Kuřáci. Pravidelně kouří 1/3 všech nezletilých v ČR.

Osoby se zvýšeným krevním tlakem. Trpí jím asi každý

desátý z vás.

Osoby postižené cukrovkou, tedy asi každý desátý Čech.

Obézní lidé. Přibližně 15 % osob vašeho věku. Každým rokem

jich přibývá, jsme prostě tlustší a tlustší. Don´t kill the fat one

je hláška, která může fungovat ve WoW, ale na aterosklerózu

neplatí.

Osoby s dědičným zatížením, to znamená ti, v jejichž rodině

se ateroskleróza už vyskytla.

Jak se zachránit?

Já myslím, že dobrý je napsat Ježíškovi: Aterosklerózu mi

nedávej, tu nechci! To by mohlo zabrat. A dál:

Nechoďte do McDo a KFC. Vykašlete se na chipsy, párky,

salámy, smažák s tatarkou a Coca-Colu.

Nesolte tolik! Sůl nad zlato je jenom pohádka ;)

Tancujte, plavejte, jezděte na kole, běhejte se psem,

iPodem nebo jen tak sami každej den aspoň půl hodiny

v kuse.

Jezte 5x denně v malých dávkách. Víc ovoce a zeleniny. Víc,

víc, víc!

Nekuřte. (To je překvapení, co?)

Co to je a jak to vzniká? Ateroskleróza je kornatění tepen a vzniká

tím, že se na vnitřních stěnách našich

tepen usazují tukové látky, především

cholesterol. Ten nejdřív ve stěně vytváří

proužky, potom celé pláty a nakonec je ho

tak silná vrstva, že dojde ke zúžení tepny

a ztrátě její pružnosti (to je to kornatě-

ní ). Co se stane potom? Průtok krve je

omezen a naše orgány, především srdce

a mozek, jsou nedostatečně zásobovány

kyslíkem. Ke zúžení tepen přispívá také

kouření, kuřáci trpí aterosklerózou 3x čas-

těji než nekuřáci.

Následky aneb Jak zemřeme? Časem dostaneme infarkt, nebo nás raní

mrtvice. V tom je na aterosklerózu spoleh.

Pokud ji nepředběhne rakovina, smrtelná

dopravní nehoda nebo cihla, která nám

spadne na hlavu, vykoná svou práci na

sto procent. Rozumíme si? Když zkorna-

tělou tepnou nedoputuje krev do srdce,

je to infarkt. Když nedoputuje do mozku,

jeho buňky začnou bleskurychle odumírat

a je to mrtvice. Přemýšlejte o playlistu na

vlastní pohřeb a pusťte si Funeral Party,

emo partu z Los Angeles. Maj’ zpěváka se

zajímavým hlasem. ®

Ateroskleróza spolehlivě kosí obyvatele většiny civilizovaných zemí. Proto se jí někdy říká civilizační choroba nebo taky nemoc 20. století. Hitparádu nejčastějších příčin úmrtí vede i ve století současném a vypadá to, že ji jen tak něco neporazí. Jako obvykle – můžeme si za to sami.

Usazený tuk brání průtoku krve

WWW.REDWAYMAG.CZ 41

ZPĚVAČKA EWA FARNA SI VYBRALA JAKO SVOU POJIŠŤOVNU VZPZpěvačka, která oslovuje svým zpěvem a životním stylem tisíce mladých lidí, se rozhodla pro změnu zdravotní pojišťovny a stala se klientkou VZP. Kromě toho, že v rámci spolupráce bude

VZP partnerem jejího koncertního turné,

Ewa podpoří některé vybrané projekty

VZP zaměřené na prevenci. Svou kondič-

ku posiluje také během svých vystoupení

a snaží se dbát na zdravý životní styl.

„Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela,

ale přijde mi úplně normální sportovat,

nekouřit a jíst zdravě,“ říká.

Speciálně pak kouření je podle ní úplně

zbytečné. „Ničí zdraví a není hezký pohled

na toho, kdo kouří, hlavně dívkám to

nesluší. A navíc je to drahé.“ Svůj životní

postoj se snaží přenášet i na fanoušky.

„Když se člověk o sebe stará, má z toho

dobrý pocit. Pěkně vypadá, je šťastnější

a hlavně zdravější. Pak se může naplno

věnovat všemu, co ho baví,“ dodává Ewa.

Ewa Farna se narodila 12. 8. 1993 v Třinci.

Žije ve Vendryni, navštěvuje 2. ročník

Gymnázia s polským jazykem vyučova-

cím v Českém Těšíně. Ewa je historicky

nejmladší zpěvačkou, která vyrazila na

samostatné koncertní turné po České

republice.

Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní

pojišťovnu, ale její změnu může provést

pouze jednou za 12 kalendářních měsí-

ců, vždy jen k prvnímu dni kalendářního

čtvrtletí. Za nezletilé osoby může učinit

změnu pouze jejich zákonný zástupce.

Hrajeme hru zvanou život, kde virtuální energií jsou peníze, informace se vyvažují zlatem a dobře managovat svoje prachy znamená skill, která tě posouvá na úroveň wizzarda. Wanna Play $mart?

Peníze mám rád. Každý peníz je malý

borec, který umí tvrdě makat. Mnoho

úspěšných lidí žije z peněz, které jim

jejich peníze vydělají. A kolik ti vydělají

tvoje peníze, než je stačíš utratit? Umíš je

zaparkovat tak, aby pro tebe pracovaly,

nebo je necháš nečinně zahálet?

Kde peníze zahálejíV matraci nebo prasátku, kde ti je ukusuje

inflace (v roce 2008 kolem 6 %). Také ně-

které běžné bankovní účty z tvých peněz

užírají různými poplatky za vedení účtu,

za výběr hotovosti kartou nebo u přepáž-

ky, za dotaz na zůstatek apod. Banka se

může tvářit, že účet je zadarmo, ale víš

kolik výběrů z bankomatu máš zdarma,

nebo kolik tě stojí výběr z bankomatu jiné

banky? Zjisti si to, někdy je to až 35 Kč!

Drahý účet ti dokáže sežrat tisíc korun ani

ne za půl roku.

Kde pro tebe peníze pracují? Do patnácti let máš dnes na běžném účtu

zajímavé zhodnocení až 2,5 % ročně (KB

Dětské konto, GE Dětský Genius). Dál už

to tak slavné není, takže pokud si na něco

šetříš delší dobu, je lepší uložit si peníze

na jméno tvých rodičů (ING konto, mBank

eMAX+, AXA nebo CZK Konto nabízejí

zhodnocení 2,5-4 % ročně). Peníze, co

neutratíš hned, zaparkuj vždy tak, aby ti

vydělaly. Než si za výplatu z letní brigády

zajedeš v zimě na hory, vydělá ti mezitím

ještě na kino pro tebe a tvoji lásku. Když

budeš hrát $mart.

Co není $martNejvíc OUT jsou dluhy! Nebo ti přijde fér

dávat někomu čtvrtku až půlku svých pe-

něz jen za to, že ti půjčil? Úroky z půjček

a pokuty za jejich neplacení jsou doslova

vyhazováním peněz z okna. Mezi bankovní

dluhy patří např. kontokorent (od osmnácti

ti banka půjčí peníze, ovšem na šílený

20% úrok ročně). Dalším žroutem peněz

jsou taky pokuty za pozdě zaplacený pau-

šál na mobil apod.

PříštěSleduj mě zas, vysvětlím ti, jak se nene-

chat napálit a proč se některé informace

vyvažují zlatem. ®

PLAYYOUR MONEY$MART! TEXT: František Částek, (autor se zabývá se managementem a zhodnocováním peněz na finančním trhu).


www.freshlabels.cz

www.krtek-nf.cz

www.redwaymag.cz

Vzdělávej se v oblasti práv zvířat.

Více např. na webech differentlife.cz, animalrights.webz.cz, ochranazvirat.cz, greenpeace.cz apod.

WESC, V518 A KRTEKText: M. Overstreet, Foto: Gábina Fárová

Sluchátka WeSC jste nedávno měli možnost vyhrát v naší

soutěži. Z těch asi dvou tisíc došlých mailů ve stylu

„Prosím vás, vyberte mě, už strašně dlouho je shánim

a nutně potřebuju!“ usuzujeme, že vás tahle švédská

streetová značka fakt oslovila.

Do České republiky ji dováží kluci z Freshlabels.cz, kteří

nedávno v pražském obchodě Cartoon představili novou

kolekci sluchátek s názvem Maraca. Při této příležitosti vyzvali

desítku výtvarníků, designérů a studentů uměleckých škol,

aby upravili jejich vzhled podle vlastního vkusu. První čtveřice

originálních kousků z rukou Vladimíra 518 (gorila), Maxima

Velčovského (Homer), Evy Kozarové (disko koule) a Tomáše

Poláka (spojení s brýlemi) byla pak v Cartoonu vydražena

celkem za 21 000 Kč.

Tato částka putovala na účet Nadačního fondu Krtek fakultní

nemocnice v Brně, který slouží ke zmírňování následků léčby

u dětí nemocných rakovinou. Na Krtka přispívá řada našich

známých a přátel, včetně mladého kadeřníka Jakuba Hájka,

o jehož talentu jsme na stránkách RedWaye už psali.

Všech deset kusů sluchátek můžete do 16. prosince zhlédnout

v pražském koncept storu DOX by Qubus, kde taky probíhá

dražba zbylých šesti modelů. Podívat se na ně můžete i na

www.redwaymag.cz.

Má člověk právo mučit a zabíjet zvířata

pro zábavu, módu, sport či peníze? V po-

kusných laboratořích, na kožešinových

farmách, na koridě, při psích a kohou-

tích zápasech zemřou stovky tisíc zvířat

ročně. Zastavit toto zbytečné týrání není

v silách jednotlivce, nikdo z nás je ale

nemusí podporovat.

DIFFERENT LIFETEXT: M. Overstreet, FOTO: Profimedia.cz

Kdyby všechna zvířata zmizela, musel by člověk zemřít na velikou osamělost ducha. Všecko, co se přihodí zvířatům, postihne záhy také lidi. Všechny jevy jsou vzájemně spojeny... (Náčelník Seattle, 1855)

Jak se nepodílet?• Snaž se kupovat jen výrobky (kosmetika, čis-

ticí prostředky apod.), které nejsou testovány

na zvířatech.

• Pokud kouříš, tak přestaň, protože i tabákové

výrobky se testují na zvířatech.

• Odmítej oblečení z pravé kožešiny.

• Nekupuj výrobky vyrobené z exotických zvířat

(slonovina, krokodýlí kůže, rohy z nosorožce,

želví krunýř apod.)

• Nepodporuj svou návštěvou dostihy a býčí,

psí a kohoutí zápasy.

• Nekupuj si mazlíčka ve Zverimexu, raději

adoptuj opuštěné zvíře z útulku.

• Pokud je v tvém okolí zvířecí útulek, podporuj

jej. Můžeš venčit psy, pomáhat s úklidem a kr-

mením, uspořádat sbírku starých dek, misek,

obojků a vodítek.

WWW.REDWAYMAG.CZ 43

JEDNO JÍDLO DENNĚ A NĚCO NA SEBE

V Indii je sirotčinec určitě lepší místo pro život než ulice, kde se všechno točí kolem žebrání, násilí, prostituce a fetování lepidla. Dát dětem bez domova střechu nad hlavou, aspoň jedno jídlo denně a něco na sebe, se snaží mí přátelé, které jsem poznala na netu.


Jsem napůl Indka, ale rodnou zemi mého táty jsem navštívila jen jednou, v devíti

letech. Abych to trochu dohnala, snažila jsem se najít indické kamarády přes internet.

Tak jsem se seznámila s Hepshibou a jejím manželem Johnem, kteří v malé rybářské

vesničce Bobbarlanka vedou sirotčinec nazvaný Mother Angel Orphan Home (MAOH).

Každý rok zde bojují se silnými záplavami a cyklóny, v létě zase s extrémním suchem

a vedrem (letos kolem 50°C). Děti tu ale neztrácejí rodiče jen kvůli přírodním katastro-

fám, velkou hrozbou je pro ně také AIDS nebo závislost na alkoholu. Do sirotčince se

dostanou většinou tak, že je někdo najde opuštěné na silnici a dovede je tam. Někdy je

pošle ovdovělá máma, protože se o ně dál nemůže starat (tedy ani jim dát najíst). Tak

zde zatím našlo útočiště 44 dětí ve věku od pěti do sedmnácti let. Ráno vstávají mezi

šestou a půl sedmou, pak se vykoupou v řece (starší dívky v domě) a hned po společné

modlitbě začíná škola. Předškoláky učí Hepshiba přímo v sirotčinci, starší děti míří do

vesnice vzdálené asi 5 km. Jejich prvním a jediným pořádným jídlem je oběd. Po návratu

ze školy mají chvíli volno, udělají si úkoly, a pak už jen „vyčurat, pomodlit a spát“. Pro

Johna a Hepshibu je důležité nejen obstarat pro všechny jídlo a oblečení, ale taky vytvo-

řit rodinnou atmosféru. Když se jich ptám, co které dítě rádo dělá, co mu jde, dokážou

velice přesně odpovědět.

V současné době je však jejich situa-

ce docela nahnutá. V roce 2003 přišli

v záplavách dům a dva roky trvalo, než

vybudovali nový. O ten málem přišli letos

v létě, když ho chtěl pro sebe získat jeden

z Johnových příbuzných. Dokonce se pro-

to pokusil jeho i Hepshibu ukamenovat.

Naštěstí oba přežili, ale výdaje za nemoc-

nici a soudy byly obrovské. Navíc letos

v září přišly obvyklé velké deště. Přesto

se nevzdávají. Jejich cílem je zlepšovat

podmínky a zázemí pro děti, přijímat další

a časem otevřít dveře i vdovám, o které se

po smrti manžela nemá kdo postarat.

Nikdo z nás nemá na to, aby zachránil

celý svět. Například já s manželem si

můžeme dovolit podporovat ze svých

peněz jenom jedno dítě z MAOH. Snaží-

me se ale zapojit do pomoci další členy

rodiny a přátele. Na jaře jsme vyhlásili pro

sirotčinec sbírku propisek a brzy se nám

sešlo 300 kousků! Úplně stačilo, když dal

každý jenom jednu.

Pokud byste pro děti z Bobbarlanky chtěli

něco udělat i vy, můžete jim napsat mail

nebo rovnou poslat malý dáreček na níže

uvedenou adresu. Hodí se v podstatě

cokoliv, co není moc těžké (kvůli poš-

tovnému) a ostré (tedy ne nůžky apod.).

Určitě je potěší malá hračka (autíčko,

panenka, míček, plyšák, hlavolam), nebo

psací a výtvarné potřeby. Přidejte krátký

pozdrav v češtině nebo angličtině a svoji

fotku, aby viděly, že i v tak daleké zemi na

ně někdo myslí, že na světě nejsou samy.

Děkuji vám, Dina Šnejdarová.

Sbírka pro sirotčinec MAOH

Pište na: [email protected]

Balíčky posílejte na adresu:

Sbírka pro Indii Štěkeň, 38751 Poste restante

WWW.REDWAYMAG.CZ 45

Představte si, že každé ráno musíte projít u vchodu do školy detektorem kovu, a když vám v kapse pípne čtvrťák, uniformovaný policista vás prošacuje od hlavy k patě.

Nesmíte u sebe mít telefon, mp3 přehrávač ani jinou elektroniku. Pokud ale náhodou nesete novorozené dítě, můžete ho s klidem odložit v oddělení celodenní péče o „děti dětí”. Že je taková představa stejně reálná jako klip od 50Centa? Vždyť jo. Narodil se

za rohem a možná chodil hrát basket s LL Cool J, který tu taky studoval.TEXT: K8 Písačková, FOTO: archiv K8 Písačkové

REPORTÁŽ Z NEWYORSKÉ STŘEDNÍ…

DRSN

EJ ŽIVOT NA HILLCREST HIGHSCHOOL

ČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II 46 46

„Uf, tentokrát všechno proběhlo v pořádku. Hurá k dalšímu detektoru.“

Řeč je o střední škole Hillcrest High, která se nalézá v jed-nom z nejodlehlejších předměstí New Yorku, v Queensu, v části zvané Jamaica, což je ten nejtěžší „East Coast“. Chodí sem 4000 žáků, tedy asi tolik, kolik má obyvatel menší české město (třeba Přibyslav), a běloši jsou zde ve výrazné menšině.O škole jsem se poprvé doslechla v jedné brooklynské restauraci, kde jsem seděla s přáteli. Od vedlejšího stolu nás vyrušovalo vyprávění energické dámy tmavé pleti. Její historky o studentech, kteří do školy nosí zbraně, ve čtrnác-ti mají dvě děti a nevědí, jak vystoupit z gangu, do kterého už jednou vstoupili, nešlo přeslechnout. Začala jsem se s ní bavit a dozvěděla se, že učí zeměpis na Hillcrest High-school, která je mezi newyorskými školami opravdovou ra-ritou. Projít kriminálem je pro zdejší studenty stejně běžné jako nosit brýle. Učitelé jejich množství nenazývají slovem počet, ale rovnou hovoří o čtyřtisícové populaci. Slovo dalo slovo a paní učitelka mě pozvala do Hillcrest na návštěvu. Ujišťovala mě, že gangsteři mi nic neudělají, jelikož prý mají dost starostí s vyřizováním svých vlastních účtů. Hm, OK.

Když jsem se pak blížila k obrovské budově obsypané dětmi a policejními auty, všimla jsem si několika tagů brutální-

ho, původně latinsko-amerického gangu MS13. Graffi ti je jedním z hlavních prostředků, jimiž si tady gangy značí území. Postihy za graffi ti jsou v New Yorku nebývale přísné právě proto, že tagování je posuzováno jako aktivita spojená s členstvím v gangu. V New York City operuje gangů víc, ale ty nejvýznamnější jsou i nadále legendární Bloods, Crips a MS13. Bloods se vyznačují oblečením červené barvy, Crips modré a MS13 modro-bílé. Tyto barvy jsou proto na škole za-kázané, stejně tak jako korálky, jejichž barva a počet určují příslušnost a pozici v gangu. Škola sice může zakázat určité oblečení a doplňky, nemůže ale žákům přikázat, aby smyli tetování či jizvy – další běžné znaky členství v gangu.

Sešla jsem se s Harrym, sedmnáctiletým maturantem, který se do kriminálu poprvé dostal ve dvanácti letech za držení alkoholu a drog. První vraždu na vlastní oči viděl, když mu bylo jedenáct. Do gangu Lost Boys vstoupil o rok dřív. „Gang je něco jako rodina. Já jsem vyrůstal jenom s tátou a v místě, kde jsme bydleli, už v nějakým gangu byl skoro každej, koho jsem znal. Pro mě to byla přirozená věc. Otázkou nebylo, jestli do gangu vstoupím, nebo ne, jako spíš kdy a do jakýho. Nakonec za mnou přišli sami, když mi bylo deset,” vysvětlu-je.

Žádné kšiltovky, walkmany, ghettoblastery a už vůbec ne žádné kilogramové zlaté řetězy. Tak zní zákon na Hillcrest High. FOTO: Michal Nanoru

O polední pauze je tu veselo... Na veselí v jídelně a také na mě, když fotografuji, však dohlížejí tři policisté.


Ranní cvrkot teenagerů má pod kontrolou posádka policejního auta s označením „školní bezpečnost“.

Ranní spich před školou... Stejné všude na světě.

WWW.REDWAYMAG.CZ 49

Každý nový člen musí podstoupit vstupní rituál, tzv. iniciaci. Ta u Lost Boys vypadá tak, že bojujete proti dvěma starším klukům uprostřed kolečka ostatních členů. Vy sami může-te bít jenom vaše dva soupeře, vás ale může mlátit každý, ke komu se přiblížíte... Když takovou iniciaci v pořádku pře-žijete, následuje „značkování”. Harry v deseti letech dostal po jedné značce na každé předloktí: kolečko vypálené ciga-retou. Podle svých slov hned po vstupním ceremoniálu začal přemýšlet o tom, jak z gangu vystoupit. Došlo mu, že v něm být vlastně vůbec nechce, ale už bylo pozdě. Opustit gang znamená podstoupit takzvaný „jump-off”, kdy vás všichni členové gangu bijí, dokud je to baví, anebo dokud vás nezabi-jí. Záleží na tom, jak moc toho víte a jak moc byste mohli být venku nebezpeční. Mnoho lidí tedy z gangu ofi ciálně nikdy nevystoupí, i když třeba přestanou být aktivní.

Harry se nedávno s otcem a přítelkyní odstěhoval z bezpro-středního dosahu gangu a snaží se vést život spořádaného teenagera. Chce odmaturovat a pokračovat na univerzitě studiem obchodního práva. Jakmile v gangu ale jednou jste, kterýkoli poklidný den za vámi může přijít nadřízený člen a o něco vás „požádat”. Nejčastěji o shánění peněz, prodej drog, často ale i o násilí na objednávku. Nikdo se vás neptá, jestli v té době zrovna nemáte být ve škole, a tak se část těchto aktivit odehrává často přímo na školní půdě. Ve škol-ním roce 2006-07 uvedlo 23 % amerických žáků, že jsou si vědomi přítomnosti gangu na jejich škole. Mezi dětmi afro-amerického nebo hispánského původu to bylo dokonce 38 %. Romantika pouličního života, jak si ho představujete při poslechu vašich oblíbených raperů, je rázem ta tam. Ruku na srdce, i když 50Cent s těma devíti jizvama po kulkách na hrudníku vypadá cool, chtěli byste něco podobnýho tady u nás?

V budově Hillcrest Highschool jsou kromě detektorů kovu nainstalovány i kamery a neustálá je také přítomnost bez-pečnostní služby. Její členové jsou zaměstnanci policejního oddělení státu New York, tedy opravdoví policisté. Když například chcete jít o hodině na WC, musíte si od policis-ty půjčit klíč a on už dohlédne na to, abyste tam náhodou neprodávali drogy nebo nerozbíjeli spolužákovi ze znepřáte-

leného gangu hlavu o záchodovou mísu. Přítomnost policie má na Hillcrest rozhodně své opodstatnění, jelikož údajně tu před lety došlo k zabití studenta. Na druhou stranu se tak školní prostředí pomalu mění v místo, které silně připomíná vězení. V šetření je také několik případů, kdy studenti měli policisty uplácet, aby mohli ve škole mít mobil a v klidu si vyřizovat „business”. Jedna učitelka se tu prý snažila dětem překazit prodávání drog a druhý den našla na katedře z ná-bojnic poskládaný nápis: „Příště už to nedělej.”Učit v takových podmínkách je práce pro silné povahy. Vzdala to prý i ostřílená učitelka z Detroitu, rodného města Eminema, kde je kriminalita nejhorší z celých Států.Na Hillcrest Highschool prý vydržela půl roku a s chutí se vrátila zpět do Detroitu.

Podle nejnovějších průzkumů hlásilo 86 % procent všech státních základních a středních škol alespoň jeden násil-ný trestný čin či krádež. Ve stejném období, kdy průzkum probíhal, došlo v USA na školní půdě celkově k 27 vraž-dám. Americká vláda proto začíná zavádět politiku „nulové tolerance” vůči nošení zbraní do škol. Ty, které tuto poli-tiku přijaly, používají extrémně přísné tresty pro všechny, kdo se do školy pokusí přinést nějakou zbraň, i když třeba nevědomky a bez špatného úmyslu. Absurdní příběhy tak v poslední době plní stránky amerických novin. Známý je případ šestiletého skautíka Zacharyho, který si nadšeně přinesl svůj nový kapesní nožík se lžící a vidličkou, aby si s ním mohl sníst oběd. Premiant třídy je nyní vyloučen na 45 dní ze školy. Dalším, kdo odskákal přísný zákon, byla školačka, která použila malý nožík k vyříznutí oken v pa-pírovém domečku na školní projekt. Nejabsurdnější je ale možná případ nebohé holčičky, které babička poslala do ško-ly narozeninový dort s nožem na jeho porcování. Učitel dort dětem nakrájel, snědli ho a on poté zvedl telefon a holčičku udal za porušení pravidel školy. Zdá se vám to hustý? Ono to taky hustý je...Odborné studie však ukázaly, že od zavedení politiky „nu-lové tolerance” kriminalita na školách neklesla. Z dosavad-ních případů také vyplývá, že za stejné přečiny byly častěji ze škol vyloučeny děti afroamerického a latinskoamerického původu.

Hillcrest Highschool svými rozměry připomíná obří krajskou nemocnici. Za den tu nachodíte pěkných pár kilometrů.

Vícefotek na:

www.

redwaymag.czna:

zz


Učitelka Tashana Taylor promlouvá do duše mladému gangsterovi Harrymu. Bude to k něčemu?

Ranní fronta při odbavení zavazadel. Nejsme ale na letišti a neletíme na prázdniny.

Otázka pro budoucí právníky a politiky Trest za porušení pravidla „žádné zbraně ve škole” je jen jeden:

vyloučení ze školy na různě dlouhou dobu. Myslíte si, že je to odpovídající? Spravedlivé? Zapomenete si příborový nožík v tašce a vaše důvody už nebudou nikoho zajímat, jelikož zákon je zákon.

Jste pro přísné tresty pro každého bez rozdílu, nebo by podle vás měli mít soudci a úředníci větší svobodu při rozhodo-vání? Měli by posuzovat každý případ zvlášť? Která metoda podle vás víc nahrává rasové diskriminaci?

WWW.REDWAYMAG.CZ 51

Niko

laSudová

Novináři jí přezdívají slečna Helikoptéra. To pro její oblíbený skok s obratem o 360 stupňů. Teď má před sebou vyšší cíl: Otočit se o 720

stupňů na správném místě a ve správný okamžik. Ten může nastat v roce 2010 na zimní olympiádě ve Vancouveru, kde nás bude reprezentovat

v akrobatickém sjezdu na lyžích.

TEXT: Petra Verzichová, FOTO: archiv Nikoly Sudové

NikolaSudo-

vá

Lyžování u tebe bylo vždy na prvním místě, nebo toho bylo víc,

co tě bavilo?

Ještě jsem chodila na kytaru, hrála jsem instrumentálky, ale spíš

mě lákalo hrát někde u vody country a zpívat u toho. A taky jsem

dělala folklórní tanec. To je zásluha mamky, která tancovala.

Taťka zase více sportoval.

Takže když jsi to spojila, začala jsi provozovat balet na lyžích.

Dalo by se to tak říct. Jezdilo se na hudbu. Bylo to něco jako

krasobruslení, akorát na lyžích. Není potřeba moc místa, stačí

placatej kopec, takže jsem si vyšlápla pět metrů, udělala si jednu

zatáčku, jedno salto a rodiče mohli sedět dole v bufetu a mít mě

na očích. Občas vzali kazeťák a jezdili za mnou s hudbou, abych

mohla jezdit celé sestavy.

Proč tato disciplína zanikla?

Nebyla uznána jako olympijský sport.

A tak ses dala na boule. Kdo vlastně tenhle sport vymyslel?

Tak to nevím. Ale když se s boulema začínalo, tak se té disciplíně

říkalo hot dog. Netuším proč. To se ještě nedělaly boule uměle,

ale jezdilo se na přírodním kopci. Nebyly ani můstky. Dva skoky

se sice musely zařadit, ale skákaly se na libovolně vybraných

dvou boulích.

Boule se teď na kopci vyrábějí uměle rolbou. Jsou na všech

závodech stejné?

Ve chvíli, kdy se boule vyrobí rolbou, jsou kopce srovnatel-

né. Když se pak ale na tom kopci první den tréninku projede

sedmdesát boulařů, trať se stává originální. Když je měkký sníh,

boule se prohloubí tak, že mi sahají třeba do pasu. Druhý den ten

kopec vypadá zase úplně jinak.

Ovlivňují tyto nepředvídatelné jevy tvůj výkon?

Tento sport vyžaduje cit pro lyže a psychickou kondici. Nedá se

to naplánovat, naučit. Je to většinou improvizace.

WWW.REDWAYMAG.CZ 53

Myse nechodíme bavit s tím, že jdeme chlastat. Když už, tak si jdeme zatancovat a spíš kecáme, než že bychom se opíjeli.

Co tě štvalo?Že kvůli lyžování nemůžu trávit s kamarády tolik času, kolik bych chtěla.Největší průšvih?Když jsem učitelce roztrhla mapu.Které předměty tě nebavily? Matika, fyzika, chemie.Největší úspěch? Mistrovství světa juniorů.Jakým stylem ses líčila? Ve 13 jsem ještě nevěděla, co jsou to šminky.

Nikola SudováNarodila se 17. března 1982 v Jablonci na Nisou. Odma-lička dělala gymnastiku, klasický balet, skákala na trampolíně, lyžovala. Její všestranná sportovní průprava se postupně začala rýsovat do podoby akroba-tického lyžování. Absolvovala sportovní gymnázium, nyní studuje pedagogickou fakultu, obor učitelství.

Úspěchy:- 2. místo na Mistrovství světa juniorů 2001- 19. místo na ZOH v Salt Lake City 2002- 2. místo na Mistrovství světa dospělých 2005- 6. místo na ZOH v Turínu 2006- 4x stupně vítězů ve SP v sezóně 2007/2008- 2. místo v celkovém hodnocení SP 2007/2008- 4.místo v celkovém hodnocení SP 2008/2009- 3.místo na Mistrovství světa v Inawashiru 2009


Kolik vteřin rozhoduje o tom, zda vyhraješ nebo ne?

Nerozhoduje pouze čas, ale závod trvá třicet až čtyřicet vteřin.

Tak to je psycho, připravovat se několik let na svých olympij-

ských 30 vteřin.

To je. Olympiádu vyhrává ten, kdo je silnější spíš psychicky než

fyzicky. Já naštěstí ale nejsem až takový trémista.

Jaký styl hudby k boulím patří?

Organizátoři většinou pouští nějaký rock, R‘n‘B atd.

Co posloucháš soukromě?

Všechno možný, kromě dechovky a metalu. Záleží na náladě.

Čekala jsem jednoznačně hip hop. Že to patří k životnímu

stylu prkýnkářů.

Kdepak. Já jsem byla vždycky alergická na to, když mi někdo

říkal: No jo, vy děláte freestyle, vy jste jako ti snowboardisti.

Ale jediný, co je podobný, je styl lyžařskýho oblečení. Volnější

kalhoty a tak.

Takže ani pařby po každém závodě se nekonají…

To tedy ne. Naše „pařby“ jsou protažení a rehabilitace. A pokud

už nějaká je, není pravidlem, že bychom šli pařit po každém

závodě.

Piješ alkohol?

Neříkám, že vůbec. Ale třeba po závodech na to nebývá čas ani

nálada. Balí se a ráno se jede zase jinam. My se nechodíme bavit

s tím, že jdeme chlastat. Když už, tak si jdeme zatancovat a spíš

kecáme, než že bychom se opíjeli.

Jsi na sebe hodně přísná? Dovolíš si třeba knedlo zelo vepřo?

Mastným a smaženým jídlům se vyhýbám. Takže spíš rýže, bram-

bory, těstoviny, zeleninu. Ale mám jeden den v týdnu, kdy si dám

cokoliv. Třeba i tlačenku a to knedlo zelo vepřo.

Měla jsi někdy v ústech cigaretu?

Ne. A nikdy mě to ani nelákalo, i když mi říkali: jednou bys to

mohla zkusit... Nemám prostě chuť.

Když nemusíš vůbec nic dělat, tak co děláš?

Třeba zjistím, že mám hroznej binec v bytě a začnu uklízet. Nebo

si čtu, koukám na televizi, navštívím rodinu nebo kamarády.

Co se ti na freestyle lyžování líbí?

Není to masový sport jako sjezdový lyžování nebo běžky. Nás je

málo a známe se všichni osobně. A zároveň nám jde o výsledky

a výkon víc než třeba některým snowboardistům, který si dají

jointa a neznají význam slova trénink. Samozřejmě jsou i výjimky.

Se snowboarďáky tedy nepečeš…

Pár jich znám, ale to jsou právě ty výjimky. Oproti těm snow-

boardistům, o kterých mluvím, se my boulaři lišíme třeba v tom,

že slezeme z kopce a potkáme se v posilovně. Tam jsem snad

ještě žádného snowboarďáka nepotkala.

Partner je taky boulař?

Jsme spolu teprve krátce. Ještě studuje a občas závodně leze.

Jaký typ kluků tě baví?

Vzhled mě vůbec nezajímá. Baví mě sportovně zaměření kluci,

kteří mají něco v hlavě. Kdo mě ale moc nebaví, jsou fotbalisti.

Tedy aspoň ti, které občas vidím mluvit v televizi. Ale já se jim ne-

divím, když dělají tolik hlaviček. (směje se) Jsou ale samozřejmě

i inteligentní fotbalisti.

Ty už jsi spadla na hlavičku, když jsme u toho?

Já určitě, ale ještě asi ne dost silně. Můj tatínek vždycky říká: To

bude rána, až ty dostaneš rozum!

Když vyskočíš a uděláš ve vzduchu svou slavnou helikoptéru,

z jaké výšky se díváš na zem?

Tak čtyři pět metrů.

Tak to dost bolí, když se nepovede přistání na skluznice.

No jo, co se dá dělat. Ale trenéři jsou poctiví a sníh na dopa-

dovém místě kypří. I když ledovej kopec se moc nakypřit nedá.

Vážný úraz jsem zatím neměla.

V létě trénuješ skoky do vody. Je to bezpečnější?

Určitě je to lepší. Nejdřív to zkouším na trampolíně a pak

do vody. Mám na sobě lyže, lyžáky, neoprén a vestu.

To musí být hrozně těžký. Kdo tě loví z vody?

Normálně vyplavu. Je to těžký spíš na lezení po šedesáti osmi

schodech nahoru na můstek. Lyžáky jsou plný vody a jedna

bota má pak tři kila. Člověk se pronese, když si dá dvacet skoků

denně.

Skoky si vymýšlíš sama?

Já nikdy nebudu jako Aleš Valenta, že bych měla nějakej novej

skok. Protože jsem holka a my budeme vždycky o kategorii níž,

než jsou kluci. Ty už skáčou třeba trojnou helikoptéru. A já budu

ráda, když skočím dvojnou.

Tu dvojitou helikoptéru, skok s obratem o 720 stupňů, už něja-

ká holka skočila?

Skáče ji ještě jedna Američanka. Jako malá dělala krasobruslení

a je to v jejím skákání znát. Tu dvojnou ale moc neskáče, protože

je to náročný i vzhledem k případnému zranění.

Pokud se to povede, tak na olympiádě ve Vancouveru budeš

druhá na světě, která ji skočí.

Ten skok zařadím asi dřív než až na olympiádě. Do té doby ji

navíc může ještě nějaká holka předvést. Ale musím být připrave-

ná na to, že ji chci na olympiádě skočit. Ukáže se teprve až v den

závodu, jestli bude mít cenu ji skákat a riskovat.

Co vyhrává boulař?

Medaili, kytku a nějaké drobnosti.

A peníze?

Jsou. Vítěz dostane šest a půl tisíce švýcarských franků před

zdaněním. Jednou jsem byla první ve světovém poháru a bylo to

dobrý.

Za co jsi to utratila?

Všechno šlo zpátky do sportu. My si hradíme veškeré náklady

sami. Pobyt, letenky a pobytové náklady fyzioterapeutce a tre-

nérovi.

WWW.REDWAYMAG.CZ 55

ČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II 56ČÍSLO 1, 2009 | ROČNÍK II 56

Oh la la, už je to zase tady. Zima, sníh, hory! Zkušení horalové Roman Dlauhý a Tomáš Znamenáček doporučují vybavení, s nímž si snowboard užijete v co největším pohodlí a s co nejmenším rizikem. Take it real!Text: Roman Dlauhýa Tomáš Znamenáček Foto: Burton

KUPUJEMESNBVYBAVENÍ

VE STYLUA BEZPEČÍ

Burton Lexa ESTVázání navrženo speci-álně pro ženský způsob jízdy. Je to jako zařadit šestý rychlostní stupeň: dokonalá kontrola, absolutní síla a ještě víc zábavy.

Tílko BurtonWMS Player Tankz příjemného streče hřeje, přenese pot do další vrstvy a drží tvar i po stém vyprání.

Snowboard Burton Lipstick 154 cm hravě zvládne park, sjezdovku i prašan. Formule 1 na poli letošní dámské kolekce. Použité technolo-gie: The Channel, V-Rocker, Dualzone EGD. Jezdí na něm i olympijská vítěz-ka Kelly Clark.

Trenky Red WMSImpact ShortDobrá ochrana proti prochladnutí, když sedíš na sněhu, ale i proti pádům na zmrzlé sjezdovce a při pokusech ská-kat tak dobře jako Natasha Zurek.

Kolenní chránič Red Rail Guard pomůže často padajícím začá-tečnicím od modřin a nepříjem-ných výronů.

typ prknaPřed nákupem byste si měli ujasnit styl

a úroveň vašeho ježdění. Dnes už jsou

technologie tak daleko, že si můžete

zvolit typ, který vám pak přesně sedne.

Na výběr máte tři druhy:

allmountain – univerzál na všechno

freestyle – snowpark a překážky

freeride – jízda v prašanu

„Ahoj kluci a holky, jmenuju se Roman Dlauhý, je mi 19 let, jsem z Plzně a jezdím za Burton Snowboards. Poradím vám, na co dávat pozor při nákupu snb výbavy. Držím palce a přeju co nejvíce pěkných dnů na horách!“

Spodní prádlo WMS Burton Midweight Pant – Maximálně přiléhavé, tenoučké s jemnými švy, hypoalergenní, praktické, nikde netlačí, ani neškrábe.

WWW.REDWAYMAG.CZ 5757

Helma Red WMS HiFiHelmet goes on! Polovina úrazů na snowboardu tvoří zbytečná zraně-ní hlavy. Tato helma nejen chrání, ale má také vložená sluchátka.

Páteřák Red Impact VestI zdánlivě malý pád může vyvolat váž-né zranění páteře. Pokud ti nevyhovuje samotný páteřák, vy-zkoušej tuto kompaktní vestu.

Chránič loktů Red Elbownení na škodu použít, pokud na snb právě začínáš. Naražené klouby bolí dlouho!

Chránič zápěstíRed Wrist Guardsse používá většinou již po úrazech, ale dobře poslouží i jako prevence.

Trenky Red MNSTotal Impact Shorthodně pomůžou tlumit pády jak začátečníků, tak profíků. Dokonalé pro ježdění ve snowpar-ku!

Kolenní chránič Red Rail GuardKolena dostávají při pádech pořádně zabrat. Pokud stále hodně padáš, chrániče by měly tvořit součást tvé výbavy.

Kalhoty Burton Lightweight Pant zaručují komfort, teplo a sucho za každých podmínek.

Tričko BurtonLighweight Crewse nikdy nevytahá. Tvoří důležitou izolační vrstvu, pomáhá regulaci potu.

Helma Red Mutinyje maximálně profi, a proto bez ní na svah vůbec nelez! Vyrobena z tvrzeného ul-tralehkého plastu lepeného v šesti vrstvách. Navíc do ní lze vložit sluchátka a ode-pnout boční zateplení uší.

Snowboard BurtonHero 152cmje twin (prkno sy-metrické od špičky až k patce), takže vyhovuje ježdění na oba směry. Použitá technolo-gie The Channel + třístupňový tvarový V-Rocker z něj dělá skvělou hračku do parku i prašanu.

Vázání Burton Exile ESTK měkkému snowboardu měkké vázání, k tvrdému tvrdé. Jen tak to funguje. Díky systému EST si ho na-stavíš, jak potřebuješ, a tvoje dopady utlumí gel na patě.

Ponožky BurtonWMS Nowelty Sock zajistí, že se tvá nožka bude cítit jako v bavlnce. Žádné shrnování – žádné puchýře.

Chránič zápěstíRed Wrist Gurdspro holky, které nemají tolik síly, a proto v začátcích víc padají…

Páteřák Red WMSTotal Impact Weist Coasttě spolehlivě ochrání před úrazy v parku i na sjezdovce. O tom, že ho máš na zádech, nebudeš ani vědět.

výška prkna Snowboard by vám měl dosahovat přibližně někam mezi bradu

a nos. Poraďte se s prodavačem o tvrdosti a omrkněte design.

vázání a botyIdeální je zvolit vše od jedné značky a stejně tak se držet

i stupnice tvrdosti. Pokud má váš snowboard pětku, hledejte

v pětce vázání a boty.

oblečeníDesignů, střihů, barev a prvků je mnoho, hlavně ale sledujte:

materiál -materiál - nejlepší je Gore-Tex.

vodní sloupec -vodní sloupec - značí propustnost materiálu. Většinou se

pohybuje od 5000 do 20000 mm. Čím větší číslo, tím déle budete

v suchu.

prodyšnost -prodyšnost - schopnost propouštění potu. Nejčastější hodnota je

okolo 10000 g/m2/24hod.

praktičnost -praktičnost - podlepené švy a voděvzdorné zipy, větrání

v podpaží, kapsy na iPod, na drobné apod.

Na počátku 19. století se z nás stávají romantici. Libujeme si ve smutku, touze po nedostižné lásce a duševní rozervanosti. Malíři zobrazují ponuré krajiny, ruiny, bouře. Osamocení hrdinové románů (odtud romantismus) hodiny sní v panenské přírodě a nebo se naopak zmítají v prudkých vášních. Dnešními slovy jsou tak trochu „emo“.

TEXT: Petra Verzichová, FOTO: archiv

Romantika baletních

špiček


Neumět hrát na klavír je trapas, který si nemůžeme dovolit, zvláš-

tě jsme-li bohaté dívky. Hudba se totiž stává nedílnou součástí

měšťanského života. Pokrok! Odhodily jsme krinolíny a vyměnily

je za rozevláté sukně ve tvaru kužele. Už jen jedno století přetrpět

muka hrudníku sešněrovaného v korzetu. Na hlavu klobouk

s umělým ovocem či květinami a můžeme vyrazit na balet. Třeba

potkáme zasněného frajera se špacírkou, knírem a postranními

licousy.

Romantické libretoTo, že si balet oblíbili lidé po celé Evropě díky francouzskému

králi Ludvíku XIV., si pamatujeme z minula. Nejspíš ale nevíme, že

tehdy ještě tančili ženské role pouze muži. Tanečnice se dostaly

na jeviště až v roce 1681, kdy v pařížské akademii vystoupila

první profesionální balerína La Fontaine. Ludvík dal baletu systém

a vytvořil základní baletní názvosloví. Pokud patříme ke dvoru,

musíme znát pojmy jako sissone /sison/ (druh skoku, který je pro-

veden z obu nohou), chasse /šasé/ (honivý krok, při kterém noha

nohu stíhá), cabriole /kapriole/ („kozí skok“, skok vpřed a vzad)

a piruety.

A co uvidíme, když se na balet vypravíme? Zajisté romantický

příběh. Píše se rok 1841, tak proč se nepodívat do Paříže na pre-

miéru baletu Giselle neboli Víly. Příběh je inspirován slovanskou

pověstí o neprovdaných dívkách, které zemřely před svatbou

a proměnily se ve víly a bludičky. Zjevovaly se kolemjdoucím,

aby je připravily o rozum, nebo rovnou o život. Pokud nám tahle

fantaskní story bude připomínat báseň Toman a lesní panna od

F. L. Čelakovského, můžeme se považovat za vzdělané slečny,

které na ocet určitě nezůstanou. Kdo chce ovšem na premiéru

baletní klasiky Labutí jezero, nechť si počká do roku 1877 a vydá

se do Moskvy. (Času je ovšem dost, ve Státní opeře v Praze se

bude hrát ještě v roce 2010. A až budeme mít počítač, můžeme

se podívat na videoukázku: http://www.opera.cz/cs/repertoar/

labutijezero.html ) Hodnou princeznu Odettu si zde zamiluje princ

a slíbí jí lásku, ale zlý čarodej Rudovous princeznu zakleje do la-

butě. V některých nastudováních Odetta zemře z nešťastné lásky,

jindy spolu zase nešťastní milenci utonou, anebo princ svou lásku

zachrání a všechno dobře dopadne.

Tvrdý trénink v měkkých botáchMožná uvěříte, že baletky v rolích romantických víl, princezen

či zakletých labutí andělsky plují na prstech u nohou a sotva se

dotýkají země. A právě o to jde! První balerínou, která tančila

na špičkách, byla slavná romantická tanečnice Marie Taglioni,

dcera choreografa Filippa Taglioniho, který ji trénoval tři hodiny

denně. Společně vypracovali nové pojetí VZNOSU. Marie při tanci

opravdu budila dojem, jako by se vznášela! Ovšem vyztužené

špičky v botách ještě neznala. Nosila saténové baletní střevíce

s koženou podešví. Pro větší pevnost byly vyztužené po stranách,

ale špičky bot zůstaly měkké. Její síla tkvěla v tvrdě trénovaných

nártech.

Italské rohlíkyVýtečnou baletní technikou byly proslulé italské baleríny. Pierina

Legnani jako první zvládla dvaatřicet otoček na špičce a způsobi-

la tím ohromnou senzaci. Jak těchto špičkových výkonů dosáh-

nout, drželi Italové pod pokličkou. Dlouho se však neutajilo, že

byli zruční ševci. Italské baletky tančily v botách, které byly tvrd-

ší, důraznější a lépe podporovaly nohu. Rusky je mohly v tech-

nice stěží dohnat. Za čas však začaly používat špičky pevnější

a dnes jsou ruské baletní boty dokonce tužší než jiné.

Ploché nohy otce ruského baletuZa to, že se Rusko stalo baletní velmocí, vděčí francouzskému ta-

nečníkovi, později učiteli a choreografovi jménem Marius Petipa.

Do Moskvy přichází koncem 40. let 19. století a na baletní scénu,

které vládne téměř padesát let, uvádí např. Spící krasavici, Lous-

káčka nebo Labutí jezero ruského skladatele Petra Iljiče Čajkov-

ského. Petipa se podílel na choreografii asi šedesáti celovečer-

ních baletů. Ale představte si, že podle svědectví ruské baleríny

J. O. Vazemové se Petipa v klasickém oboru příliš nevyznamenal:

„Nevypadal při tanci dobře kvůli svým plochým nohám bez velké-

ho nártu.“ (z knihy Ozvěny tance, Brodská a spol.) ®

Baletka č. 1:„Baletní bota je ve špičce vyztužena dřevem a obale-ná železným pruhem zvenčí. Přes to je pak přetaženo bavlněné nebo lněné plátno, aby nebyla šance se prodřít až ke kovu. Přes plátno je našitý lesklý satén. Některé baletky si špičky různě upravují. Např. přelepují náplastí, což jsem také zkoušela. Je to ale na nic. Také je potírají kanagonem, lepidlem na obuv. Po zaschnutí vytvoří lesk-lý povrch a tuhle variantu používám já. Aby se baletka vůbec postavila na špičky, chce to trénink. Ze začátku si noha musí hodně zvykat, a proto se dělají častěji přestáv-ky. Baletka si do špiček nic nedává, jen si přelepí prsty náplastí. Po pár lekcích si je může vystlat papírovým ka-pesníkem nebo vatou. Pro pokročilé se prodávají speciál-ní silikonové vycpávky, aby chránily prsty před odřením a bolestí. Baletka stojí na bříškách prstů.“

Baletka č. 2:„Abych ti pravdu řekla, myslím, že o tom, jak baletní špička vypadá uvnitř, nemáš ani tušení, takže přestaň holky strašit nějakým železem a dřevem. Ve skutečnosti je ve špičce několik vrstev různých druhů látek slepe-ných speciálním lepidlem. Není na tom nic tak děsného, a pokud jde o práci prstů ve špičce, my baletky stojíme jen pár milimetrů nad zemí. Mnohdy se jí tedy vůbec nedotýkáme. Špička je vyztužená tak, aby se klouby palce a malíčku opíraly o stěnu. To, že máme někdy puchýře, je třeba špatným poskládáním prstů.“

Tak která má pravdu? Podívejte se na výrobu baletních špiček a hned budete vědět: http://www.youtube.com/watch?v=fzB1yY2397E&feature=re-

lated

ROZHOVOR DVOU BALETEK O TAJEMSTVÍ BALETNÍCH ŠPIČEK

WWW.REDWAYMAG.CZ 59

ČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II

VYHRAJTE ČTEČKU SNŮ REM-X 01!TEXT: P. Verzichová, FOTO: Archiv

Míváte sny, které by strčily do kapsy

i ty největší hollywoodské trháky?

Natřete to Hitchcockovi, Spielbergovi

i bratřím Wachovským, natočte svůj

nejlepší sen a pošlete do Redwaye!

Všechny sny umístíme na webu a vaše

hlasy rozhodnou, který je nejlepší. Ví-

těz obdrží čelenku REM-X 01 v hodnotě

11 000 eur, která je světovou novinkou!

Před spaním si nasadíte čelenku a ráno

si přehrajte své sny. Tento nejnovější typ

čtečky snů snímá obrazy z vašeho mozku

v kvalitním barevném rozlišení a její nej-

větší předností oproti čtečce REM-X 00

je zdokonalený snímač zvuku. Vaše sny,

které budete chtít promítnout na filmovém

plátně či na monitoru počítače, si diváci

užijí stejně jako vy, když jste je snili. Ne-

věříte? Dobře děláte. Jsme teprve v roce

2009, a tak žádná čelenka REM-X 01, kte-

rá by uměla snímat sny, dosud neexistuje.

Realita je však nadějná: Vědci ze sou-

kromého centra ATR se lopotí s jakýmsi

prototypem takovéto čtečky. Tvrdí, že už

umí zpracovat a promítnout obrazy přímo

ze zrakových center lidského mozku.

Tato technologie zatím zvládne zobrazit

na monitor jen jednoduché obrázky. Jak

to dělají? Když se člověk dívá na nějaký

objekt, v oku se promítne obraz, který je

zrakovými nervy přenesen elektrickými

impulzy do týlního laloku vizuální mozkové

kůry. Vědecký tým vedený Jukijasuem

Kamitanim dokázal tyto impulzy přenést

a sestavit z nich obraz toho, co člověk

vidí. Tak vědci rozdali pokusným osobám

například hrací karty, na které se dívali.

Co viděli, bylo pak promítnuto na monitor.

Proč bychom se tedy neměli dožít čelenky

REM–X nahrávající do počítače subjektivní

obrazy, které vnímáme jako sny? A proč

by jednou nemohli být ti nejtalentovanější

režiséři vlastních snů hvězdami showbyz-

nysu?

CHYTRÉ SPOJENÍ NIKE A APPLETechnologie Nike+ umožní vašim botám

komunikovat s iPodem nano či s iPo-

dem touch a předávat údaje o vašem

výkonu na displej i do sluchátek.

Kdykoli se podíváte, jakou rychlostí

běžíte, kolik a za jaký čas už jste uběhli

kilometrů a spálili kalorií. Při naklonění

iPodu na stranu si na displeji zkontrolujete

křivku dosavadního průběhu běhu a pro

další motivaci můžete vybírat z celého se-

znamu skladeb PowerPlaylist. Ovládání je

jednoduché, stačí jen vložit do běžeckých

bot Nike+ čip, spojit ho s iPodem a vyběh-

nout. Po skončení tréninku připojíte iPod

k počítači a data se automaticky nahrají

do tréninkového deníku na stránce www.

nikerunning.com. Snadno pak můžete sle-

dovat své pokroky, porovnávat výsledky

a stanovovat si nové cíle.

MOY JE BUDOUCNOSTSympatické autíčko na elektrický po-

hon navrhl student designu Elvis Toml-

jenovic z chorvatského Záhřebu. Před-

stavil je na soutěži Auto (r) Automotive

Design Conference 2009 a zvítězil.

Při návrhu Tomljenovic myslel především

na mladé lidi, kteří žijí ve městě a potrpí

si jak na styl, tak na eko myšlení. Moy je

vyrobeno z polykarbonátu a vrstev teku-

tých krystalů, na osvětlení jsou použity

LED diody. Jezdí na elektronické baterie

a kromě moderních komunikačních tech-

nologií je vybaveno funkcí Drive-By-Wire.

To znamená, že řidič ovládá auto podobně

jako pilot dopravní letadlo, tedy nešlape

na plyn a brzdu, ale řídí je čistě elektricky,

informacemi po drátě.

tomljenovic.carbonmade.com

TEXT: F. Přibyl, M. Overstreet, P. Verzichová

60

WWW.REDWAYMAG.CZ

NEJHORŠÍ A NEJLEPŠÍ VYNÁLEZY LIDSTVAPodle průzkumu, který uskutečnilo

britské internetové 24 Hour Museum,

je nejhorší vynález všech dob atomová

bomba.

Hned za ní se umístila televizní reality

show.

Na třetím místě je podle Britů trest smrti.

Následují plastikové sáčky a úvěrové kar-

ty. A co nejlepšího člověk kdy vymyslel?

Zvítězil penicilin, za ním se zařadila rovná

práva pro ženy a pilulka proti početí.

Pokud jde o autory největších myšlenek

v historii, jmenovali dotázaní na prv-

ním místě italského renesančního génia

Leonarda da Vinciho, na druhém britské-

ho přírodovědce Charlese Darwina a na

třetím obránce občanských práv černochů

ve Spojených státech Martina Luthera

Kinga.

CENA IGNÁCE NOBELAZa bláznivé a k ničemu nepoužitelné vědecké studie je na Harvardské univerzitě

každým rokem udělována Ig-Nobelova cena. Protože ig je zkratka latinského slova

ignobilis (nevznešený), je jasné, že jde o jakousi antinobelovku.

Vědci kolem názvu ještě vytvořili legendu o Ignáci Nobelovi, hloupějším bratru

geniálního Alfreda Nobela, po němž je známé a prestižní ocenění pojmenováno.

(A pak že jsou vědci suchaři!)

V minulosti byly antinobelovkou oceněny týmy vědců, které například zkoumaly, jestli

datla nebolí z neustálého bušení zobákem do stromu hlava, nebo jestli lidé plavou rych-

leji ve vodě či v sirupu. Na studii, která měla prokázat vliv čichání různých druhů gumy

na mozek, se podíleli i čeští odborníci. Tak to máme radost a gratulujeme!

A kdo byl cenou Ignáce Nobela poctěn letos? Výzkumný tým z texaské univerzity, který

se zabýval otázkou, jak je možné, že těhotné ženy nepřepadávají dopředu. Cenu za

literaturu si odnesli policisté z Irska. Podařilo se jim napsat padesát pokut pro nebez-

pečného polského řidiče jménem Prawo Jazdy. Bohužel to, co považovali za jméno, je

pouze názvem každého polského řidičáku. Cenu za veřejné zdraví dostali vědci z Illinois

v USA, protože „vyzkoumali“ podprsenku, která se dá použít i jako plynová maska pro

dvě osoby – každý košíček pro jednu. Dále byly uděleny ceny za ekonomiku, mír, medi-

cínu, veterinární medicínu a biologii. Koho to zajímá, najde víc na www.osel.cz.

61

TEXT: Pepe ŠvejdaFOTO: archiv Pierretty El-Hoayeky, Profimedia.cz

Tato dvoustrana vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací Člověk v tísni.

Jmenuji se T. A. Kiyas a je mi 18 let. Žiju s rodiči a nemám žádné sourozence. Nedaleko oblasti Trincomalee, kde bydlíme, se ještě donedávna bojovalo mezi povstalci a vojáky srílanské armády.

Jmenuji seT. AAAA. Kiyas a je mmmiiiii 1111188888 llllleeeeettttt... ŽŽŽŽŽijjjjjuuuuu sssss rrrrrooooodddddiiiiičččččiiiii aaaaa nnnneeeeemmmmmááááámmmmmžáááádné sourozence.NNNNNeeedddaaaaallllleeeeekkkkkooooo ooooobbbbblllllaaaaassssstttttiiiiiTTTTTrrrrriiiinnnnncccccooooommmmmaaaaallleeeeeeeeee,

NA SRÍ LANCE


HLAVNÍ MĚSTO: Kotte

POČET OBYVATEL: 20 242 000

ZEMĚPIS: Ostrov, nacházející se v In-

dickém oceánu. Mluví sinhálštinou či

tamilštinou.

NÁBOŽENSTVÍ: 55 % zdejších lidí vyzná-

vá islám, dalších 45 % jsou křesťané.

NEJVYŠŠÍ HORA: Srí Pada (Svatá stopa),

2224 m. Ve skále je otištěno velké

chodidlo. Křesťané věří, že je Adamo-

vo, buddhisté Buddhovo a muslimové

je přisuzují Alláhovi.

KATASTROFY: 500 000 lidí bez střechy

nad hlavou a desítky tisíc mrtvých.

Takový byl důsledek tsunami, která

se tudy prohnala v roce 2004.

VÁLKA: 75 000 obětí měla válka, kterou

proti vládním vojskům vedla militantní

organizace Tamilští tygři usilující

o vytvoření samostatného státu na

severu ostrova. V květnu letošního

roku oznámil srílanský prezident

zabití vůdce a zakladatele Tamilských

tygrů Velupillája Prabhakarana, což

mělo za důsledek ukončení všech

bojů. Na ostrově konečně zavládl klid.

Srí Lanka v datechVe 4. století před n. l. byli obyvatelé

považováni za jedny z nejzručnějších

stavitelů a patřili také k největším

vývozcům skořice na světě, což platí

dodnes.

1505 Ostrov objevili mořeplavci z Por-

tugalska, civilizace zde ale existovala

už dávno předtím.

1815 Stává se britskou kolonií, do té

doby zde vládly královské dynastie.

1948 Srí Lanka (bývalý Cejlon) získala

nezávislost v rámci Commonwealthu,

což je volné sdružení Velké Británie

a jejích bývalých kolonií. Formální hla-

vou Srí Lanky je tedy britská královna

Alžběta II., ale prakticky má svého

prezidenta i parlament.

1983-2009 Probíhala zde občanská

válka, která snad nadobro skončila

v květnu tohoto roku.

Země se rychle vzpamatovává, příjem

na jednoho obyvatele je zde nejvyšší

v celé jižní Asii. Srí Lanka vyváží do

celého světa skořici a cejlonský čaj,

pro své přírodní krásy je vyhledáva-

ným cílem turistů.

Srí Lanka (Šrī Lamkā Prajātāntrika Samājavādī Janarajaya)

Co děláš každé ráno v 7 hodin?

Snídám a většinou si u toho ještě opa-kuju věci do školy. Občas taky teprve dodělávám úkoly.

A co máš k snídani?

Chleba.

Na co se těšíš do školy? Těšíš se tam

vůbec?

Jo, těším se do školy vždycky. Vím, že když tam budu chodit, tak budu mít dobré vzdělání. Taky tam máme počíta-če, takže se s nimi učím zacházet, což je samo o sobě docela zábavné.

Tvůj nejoblíbenější předmět je tedy

informatika?

No, my máme jenom praktickou výuku na počítačích, ale mě spíš baví věci, kde se různě počítá. Takže matika je jeden z mých oblíbených předmětů, ale ze všeho nejradši mám ekonomii. Tam totiž hodně využívám znalostí z ma-tematiky a hlavně cítím, že se mi to v budoucnu bude hodit.

Takže z tebe bude ekonom?

Něco takového by se mi líbilo. V mojí zemi se teď ekonomice začalo dařit, takže to není tak nereálné.

Které předměty tě naopak nebaví?

Nemám moc rád zeměpis, protože je to strašně obsáhlý předmět a ještě ke všemu mi moc nejdou orientační úlohy, takže například určování zeměpisné výšky a délky je pro mě noční můra.

Vadí ti něco ve škole?

Někteří učitelé…

Co normálně děláš ve volném čase?

Někdy chodím na soukromé vyučovací hodiny. Je to jako doučování, ale dělám to dobrovolně, protože mám šanci se toho dozvědět víc než jenom to, co berem ve škole. Nebo si chodím číst do knihovny. Když potřebuje táta pomoct na farmě, kde chová krávy, tak pracuju tam. Vždycky si něco pro volný čas najdu.

Věnuješ se nějakému sportu?

Hraju kriket. Je to velmi jednoduchá hra, potřebuješ jen pár kamarádů a pálku. V naší zemi je to velmi popu-lární sport a najde se jen málo kluků, kteří by ho nehráli.

Jaké je tvé oblíbené jídlo?

Mám rád nudle a rýži. U nás jsou rýžo-vé plantáže a vždycky když je sklizeň,

tak půlka školy místo vyučování chodí sklízet rýži, protože si jejich rodiny musí vydělat na živobytí.

Co máš ve svém městě nejradši a co ti

na něm vadí?

Vadí mi vojáci, kteří v mém městě stále hlídkují a udržují pořádek. Jsme tedy pod neustálou kontrolou. A nejvíc se mi asi líbí budova naší školy, která je nově zrekonstruovaná a vybavená. (Díky organizaci Člověk v tísni, pozn. red.)

Co si myslíš o politice ve své zemi?

Já jsem teď s vládou na Srí Lance spo-kojený. Hlavně proto, že se jí konečně podařilo ukončit občanskou válku, která trvala mnoho let. Teď se toho pro nás obyvatele dělá opravdu hodně, na-příklad se stavějí nové budovy, mosty a silnice.

Co je tvůj největší sen?

Nejdřív se musím dostat na vysokou školu a získat titul PHD. Potom se uvi-dí, co dostanu za práci. Všechno se ale bude odvíjet od toho, jak budu úspěš-ný ve studiu. Také jsem ještě nebyl v cizině, a tak bych si přál v budoucnu hodně cestovat a objevovat svět. ®

nií. Formální níííí hlhlhlhlh

britská královnaaaa

y má svého

čanská

ssskonkkk

pěš-tě nebyl

si přál v bububububudoudoudoudoudoucnucnucnucnucnt a objejejejejevovvovvovvovvovat atat at at svěsvěsvěsvěsvěttt. tt ®®®®®

lalalalala-----

WWW.REDWAYMAG.CZ 63

www.skateshop.cz

www.girlshop.cz

www.rapshop.cz

3 SETY PRO HOLKY- tričko z jedinečné kolekce – originální design- mikina s kapucí- oboustranný plakát Martina Černíka na surfu a snowboardu- hromada samolepek

3 SETY PRO KLUKY- tričko s dlouhým rukávem - mikina s kapucí ze speciální edice pro jezdce- tričko s krátkým rukávem z edice pro jezdce- plakát a samolepky

+ KREDIT V HODNOTĚ 500 KČ PRO DALŠÍ TŘI Z VÁS!

Tentokrát to bude lehký, lehoučký… jako prsty Slashe Hudsona na hmatníku v posledních dvou minutách Paradise City. Váš oblíbený Skateshop.cz naděluje!

Skate & snow boardshopWWW.SKATESHOP.CZ má i své oddělení pro nejmladší. Pod jakým názvem najdete tuto kategorii na našem webu?

a) kojenecké

b) batolecí

c) pro psy

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA:

Odpověď pošli do20.12. 2009 na [email protected]

NEZAPOMEŇ PŘIPSAT SVOU ADRESU, NA KTEROU TI MÁME DORUČIT PŘÍPADNOU VÝHRU!

Velká soutěž s WWW.Skateshop.cz!Velká soutěž s WWW.Skateshop.cz!

CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPISČÍSLO 3, 2009 | ROČNÍK II | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

ROZHOVOR

Ben CristovaoREPORTÁŽ

Střední školav New Yorku

POP

MTV History

Documents

RedWay 3/II