Renesanční umění v Čechách

Dolores Veverová

Malířství renesance se u nás rozšířila o dost později než v Itálii. 

nejvýznamnějším umělcem: Mistr litoměřického oltáře› jeho díla: oltář litoměřický› vyzdobení kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta v Praze s výjevy svatováclavské legendy

Desková malba› převládl saský vliv

hlavním přínosem doby - zakládání šlechtických galerií (rožmberská v Českém Krumlově, kolovratská v Rychnově nad kněžnou, pánů z Hradce na Jindřichově Hradci - jež souviselo s rozvojem portrétů)

Sgrafito = technika, jíž se zdobili venkovní zdi budov› přinesli do Čech italští mistři › získalo velkou oblibu jako levnější náhrada plastické výzdoby stěn› Budovy se sgrafity : Míčovna v královské zahradě na Pražském hradě, dům u Monuty,

na zámcích v Litomyšli, Telči, Slavonicích. Fresky

› nejpozoruhodnější: freska na průčelí nádvorní arkády v pražském Ungeltu a lovecké výjevy v přízemí zámku v Bučovicích

Knižní malba› nejvýznačnější památkou - Kancionál litoměřický› Iluminátoři: Fabián Puléř Svatovícký - graduál, Čáslavský kancionál, Žlutický kancionál.

Matouš Ornys - Litomišlský kancionál, Třebenický kancionál, Mladoboleslavský kancionál,Jan Kantok - Starý Malostranský kancionál

Matouš Radouš - Královehradecký graduál Bartholomeus Spranger –vedoucí dvorní malíř na dvoře císaře Rudolfa II.

› namaloval epitaf zlatníka Mikuláše Müllera s Zmrtvýchvstalým Kristem

Architektura souvisí to s hlubokým zakořeněním gotického umění v povědomí lidu a narušení

kulturního boomu doby Lucemburské během husitských válek 1. renesanční prvky na Moravě a v Čechách - součástmi vesměs pozdně gotických

staveb 1. renesanční památkou → vstupní portál Spanilé věže zámku v Tovačově

› portál jižní brány zámku v Moravské Třebové 1493 - se renesance částečně projevila v Praze - okna ve Vladislavském sále

na Pražském hradě renesanční stavitelé ještě pořád používali gotické prvky

› Bonifác Wolmut - renesanční kruchtě v katedrále sv. Víta - má ještě síťovou klenbu

Renesance - nejvíce se uplatnila u šlechty a měšťanů Stavby: - honosné paláce → Lobkovický palác na Hradčanech (dnes

Schwarzenberský) - hrady se přestavují na zámky → např. v Pardubicích - církevní stavby → kromě nutných oprav žádné velké úpravy - nepřibylo ani mnoho novostaveb

situace – měla se změnit po bitvě na Bílé hoře → v té době však renesance pomalu odeznívá a nastupuje manýrismus a rané baroko

kámen, mramor a cihly sloupořadí, klenba, kupole schodiště - samostatným architektonickým prvkem nový druh výzdoby fasády - sgrafito

Renesanční stavby letohrádek královny Anny (Praha) zámek Nelahozeves měšťanské domy v Telči a Slavonicích zámek v Jindřichově Hradci zámek v Litomyšli zámek v Českém Krumlově zámek v Třeboni Edelmannův palác a Hauenschildův

palác v Olomouci

Sochařství především na výzdoba architektury:

› reliéf v portálu sv. Jiří na Hradě› výzdoba Belvederu› zámecká brána v Prostějově› tympanon na zámku v Pardubicích

volná tvorba: › kašnu na Staroměstském náměstí, která byla zničena › náhrobky významných osob – Jana Popela z Lobkovic ve sv. Vítu, Ferdinanda I. od

nizozemského sochaře Alexandra Collina

bohatá štuková výzdoba - letohrádek Hvězda, na zámku v Telči nebo Bučovicích

nizozemský sochař Adrien_de_Vries (tvořil na dvoře Rudolfa II. )› jeho dílo – doklad vrcholného manýrismu › vytvořil bustu Rudolfa II.› vyzdobil valdštejnské zahrady

Benedikt Wurzelbauera – manýristická tvorba Venuše s delfínem na kašně ve valdštejnské zahradě, dnes na Hradě

na Moravě Jiří_Gialdi (kašna na zámku v Náměšti nad Oslavou)

Mistr Litoměřického oltáře

Adrian de Vries – Rudolf II.

Bartholomeus Spranger-Mars na bitevním poli

Benedikt Ried, okna severního průčelí Vladislavského sálu

Zámek Pardubice

Letohrádek Belveder (Praha)

Letohrádek Hvězda – štuková výzdoba

Zámek Nelahozeves

Bonifác Wolmut – nádvorní arkády, zámek Nelahozeves

Zámek sv. Petra, Kralovice

Zámek Náměšť nad Oslavou,schodiště a vstupní portál

Zámek Litomyšl - sgrafita

Lobkovický (Schwarzenberský) palác