Eduard DROBERJARv v

Rfmske legie V Cechach a na Morave

MarkusAurelius.Cisar,kterYpravdepodobnevstoupilna nase uzemf

NA POMOC PRICHAZEJINETRADICNI

ARCHEOLOGICKE METODYDnes je jiz nezpochybniteIne, ze na uze-rni naseho statu pronikli v prvnfch dvoustoletfch po Kristu nejen nmst! obchod-nici a kupci, ale take nmske legie. Dikynove se rozvijejicimu pomocnemu oboruarcheologie, jakym je letecka prospekce,se podafilo na jizni Morave pocatkem de-vadesatYch let objevit, zdokumentovata castecne take overit celou radu objektu,v nichz se daly rozpoznat nmske polni ta-bory. Pro uspesne zjiSteni musely bytzvlaste pnhodne klimaticke a pudni pod-minky, vhodna vegetace a cela rada dal-sich faktorn. Na sever ad Dunaje, tj. v bar-bariku, na uzerni, ktere nepatfilo pnmok rimske ffSi a na nemz zily germanskekmeny, lze predpokladat predevsim krat-kadobe tabory, at' jiz pochodove neb apaIni. charakteristicke rysy predstavujiu nich predevsim pnkopy, valy a brany.Vnitrni zastavbu tvarily vetsinou stanynebo pri delsim pobytu i drevene budo-vy. Ze jmenovanych prvkU jsou nejlepeaz do dnesnich dnu patme prave pnkopy.Na leteckych fotografiich se jevi jako tma-ve pruhy. A prave tyto pruhy vymezujiruzne ctyi"1ihelnikovite obrazce se zaob-lenymi narozimi. Na vsech ctyfech stra-nach s prerusenim pak muzeme rozpo-znavat i vchody, respektive brany. Jaktakove tmave pruhy vznikaji? V tmavy-chlinifch je vegetace (zvlaste obili) hustsi

a dosahuje vetsi vy-sky,nebot' koreny rost-lin maji v prikopech vyraznejsi prostora lepsi pudu, kted se do nich dostalaz akoli. Nekdy je mazno i pouhym pozo-rovanim ze zeme rozpaznat v obili nej-roznejsi archeologicke objekty (jamy,chaty, prikopy apod.). Pro presnou klasi-fikaci je vsak vzdy nevyhnutelny terennivy-zkum.

Archeologicke overovani prikopu seprovadi zejmena tzv. rezy, aby bylo moz-no ziskat jejich profily. Pnznacnymi zna-kyrimskych taboro jsou zaoblena narozi,ostre zahrocene pnkopy ve tvarn V,ale ta-ke drevene brany se stopami po kUlecha kratke pnkopky (tzv. tutuly) pred bra-nami, ktere chranily pristup do taborn.Za nekolik poslednich let bylo na Moraveobjeveno jiz vice nez 20 nmskych taborn.VetSina se nachazi na Breclavsku, tedyv nejjiznejsi casti naseho uzemi. Nej-vy-znamnejsimi jsou: Musov-Burgstalla Neurissen, Musov "Na piskach", Pfibi-ce, Ivan, Charvatska Nova Yes. Dosud nej-sevemeji zjiSteny tabor se nachazi na 10-kalite Bmo-Modfice. Nutno zduraznit, zepocatecnl zkoumanf taborn nebylo jed-noduche a soucasne se nemohlo opnt te-

mer a zadne zkusenosti a tradice, jakymidisponuji predevsim britSti a nemeCti ar-cheologove, kten se uvedene problemati-ce venujf s uspechem jiz desitky let.

Ale i pres tyto nesnaze se podarilo zfs-kat mnozstvi informaci, z nichz muzemekonstatovat, ze na Morave existovaly roz-ne typy rfmskych taborn. Vedle malychtaboru (a rozlaze jeden az tfi hektary),byly budovany take vetSi (kolem 20 ha)a ojedinele i opravdu velke az obrovske(nad 30 haloNejvetSim je tabar v Charvat-ske Nove Vsi, jehoz plocha ma vice nez 45hektarn. V takto rozlehlych taborechmohly byt umisteny az dye legie nebovetSi pocet pomocnych sboro. Male tabo-ry slouzily zejmena mensfm jednotkamnebo byly urceny jako pnpravne taboryk budovani velkych (napi'iklad Musov"Na piskach"). 0 budovani taboro nas po-drobne informuje zejmena anticky autorFlavius Vegetius Renatus. Pfi stavbe tabo-ra museli legionafi nejprve, a to podlestupne ahrozeni, vyhloubit pnkopy dohloubky dvou az tn metro. Z vyhazenehliny vytvorili valy siroke 3,5-4 m, kterezpeviiovali dmy. Na valyvsazovali palisa-dove drevene kUly dlouhe jeden a pul

,r; ..j.fit, OJ'

Rekonstrukce stavby stanu. vyzbrojea vYstrojelegionaru

metru, ktere si s sebou vozili. Drny seodebiraly z mist pred prikopy. Tim sev pripade utokU na tabor a v ease dest'upozice dobyvatelu jeste ztezovala. V do-bach zvlast' nebezpecnych kladli Rimanepfed tabory ruzne nastrahy, napfikladtzv. jezky, tj. zelezne trny.

BUDovANI TABOROZakladem pro vybudovani tabora byl vy--ber vhodneho mista. To muselo splnovatnekolik hlavnich kriterii. Pfedne potenci-alni prostor se mel nachazet na vhodne,nejlepe vyvy-sene poloze, kten! nemohlaby-t ohrozena Germany. Zakladni pod-minky pro volbu mista musel splnovat ta-ke pfedpoklad, aby vedle tabora bylo do-statek vody a pice pro kone. Tezkychpracf pfi stavbe taboru, cest, mostu apod.byli usetfeni pfislusnici technickehoa zabezpecovacfho personalu a samo-zfejme take vsichni velitele. Prace na bu-dovani tabora se tedy ueastnili jen legio-nafi, ktere fidili centurioni. Kazdacenturie dostala pfidelenu urcitou eastfortifikace (opevneni). Centurioni pru-bezne tyeemi kontrolovali a mefili pfede-psane razmery pnkopu a valu. Zastavbataboru se fidila pfesnymi vojenskymipfedpisy. Rozmery a velikost se pochopi-telne pfizpusobovaly poetu vojaku a za-raven i charakteru terenu. V centru tabo-ra se nacbazelo sidlo velitele jednotky,respektive legie (principia) a hlavni obyt-ne prastory, vedle nich staly domy tribu-nu. Zbyvajici plochu zastavely kasarenskedomy pro legionafe, popfipade pro jed-notlive centurie, dale hospodafske objek-ty, tj. syPky a obilnice (horea), dHny (fabri-cae), nemocnice (valetudinarium) a staje.Zastavbu polnich taboru tvofily stanovepnbytky z kilZi. Polni tabory urcenek pfezimovani byly budovany ze dfeva.Kolem kazdeho tabora Rfmane stavelizpravidla ctyIi brany, a to ve stfedu stran(porta praetoria a porta decumana, p011a prillci-palis dextra a p011a principalis sinistral. Hlavnikomunikace uvnitf tabora, spojujici bra-ny, byly na sebe kolme a nazyvaly se viaprincipalis a via praetoria.

STRUKTURA :RIMSKYCHJEDNOTEK

Uvnitr takovy-ch taboro byly umistenyruzne druhy vojenskych jednotek. Ne-musela to by-tvzdy jen legie, ale i rozdHnemensi nebo pomocne utvary. Zakladnijednotkou rimske armady, ktere take ope-rovaly u nas, byly vsak legie. Legii velelvysoky dustojnik s hodnosti legatus legio-

nis. Mel k dispozici sbor dustojnikU. Jehobezprostfednimi zastupci byli vojenskytribun z fad senatoro (tribunus laticlavius)a velitel tabora (praefectus castrorum). Dalevelitelsky sbor tvofilo pet vojenskych tri-bunu z fad jezdeckeho stavu (tribuni an-gusticlavii), slouzici jako stabni dustojni-ci. Kazda legie a v ramci ni i kazda nizsijednotka mely sve oznaceni a sve insig-nie. Poeet vojaku, kteri pusobili v jednelegii, se v prvnich dvou stoletich po Kr.pohyboval v rozmezi 4500-6000 muzu.Nizsimi jednotkami legie byly kohorty,kterych bylo deset. Prvni kohorta se odostatnich deviti odlisovala duleZitost!a poetem vojakU. Kohorty se dale delilyna manipuly a centurie. Pocet vojakU jed-ne centurie einil asi 80-100 muzu. Velite-lem centurie byl centurion. Velitel prvnicenturie byl zaroven velitelem cele ko-horty (plinceps). Pro kazdou centurii bylvyelenen jeden vojak, ktery nosil jejioznaceni. Ten se jmenoval signifer. Rov-nez kazda centurie mela sveho "nosiee"hesla (tesserarius). velitde centurii prvnikohorty se nazyvali primi ordines. Kaz-dou legii jeste doplnovala jednotka jezd-cu (equites legiollis) 0 sHe asi 120 jezdcu.VedIc vojaku (legionafu) slouzili V legii

daW pocetne slozky (napriklad leWi,hudebnici, mefiei, vyzvedaei a prozkum-nici, femeslnici).

Delka sluzby vojakU sc pohybovalamezi 13a 361ety,promer by125 let. Do ar-mady rukovali Rfmane mczi 18. a 26. ro-kem zivota. Jsou vsak zname doklady, kdysluzba skoneila mnohem dfive z duvoduumrti v boji nebo naopak byla extremnedlouba. Napfiklad velitel jedne kohortyu XIv. legie slouzil celkem 46 let a doziJ

vyzkum pffkopu (fez) na lokalite MU5QV - ..Napiskach". Tmave zbarvenf pfedstavuje vYpllipfikopu

vzhledem k uzemnimu rozsahu Marobu-dovy fise znaene pochybna. Na uzemiCech se fimske legie mohly dostat pfede-vsim v roce 6 po Kr., tj. v dobe tazeni protifisi krale Marobuda, jejiz centrum se roz-khidalo nekde ve stfednich Cechach. Vi-me-Ii, ze oba vojenske kontingenty, kterev teto dobe postupovaly - jeden ze zapa-du (z Mohuee) a druhy z vYchodu (z Kar-nunta) - se mely sejit v Cechach, lze zceladuvodne pfedpokladat, ze sem take pro-nikly. Thto nasi hypotezu podporujezejmena svedectvi ueastnika expedicea take vYznamneho historika Velleia Pa-tercula 0 tom, ze v dobe, kdy Rfmane mu-seli pro jine nalehave zalezitosti tazeniukoneit, zbyvalo obema uskupenim pou-ze pet dennich pochodu, tj. asi 150 krn,aby se setkaly. Z toho je zfejme, ze jakzapadni kontingent vedeny L. Senti emSatuminem, tak i vYchodni vedeny na-slednikem tronu Tiberiem, pronikly nauzemi dnesni Ceske repubIiky. Zatimcodoklady 0 Satuminove armade, ktera mo-hla vstoupit nekam do prostoru zapad-

se 64 rokU. Sluzba v fimske armade bylaskuteene velmi naroena a vyzadovala fy-zieky i dusevne silne muze. Krome vlast-ni bojove einnosti museIi vojaei pocho-dovat pfi pfemistovani pesky s celousvou vYzbroji a vYstroji, dale se muselizueastnovat nejrnznejsich praci, veetnebudovani taborn, mostU, silnie apod.Delka denniho pochodu pfedstavovalaasi 25-30 km. Po tomto naroenem vYkonumusely fimske jednotky na noc budovattabor, aby byly ochraneny pfed pfipad-nym napadenim. S praci musely bjt ho-tovy do setrneni. Zvlaste obtizne pod-minky, ktere ztezovaly prnbeh sluzbydaleko od domova, od teplych krajin, pa-novaly v chladnych zemich na sever odRyna a Dunaje. Vyzbroj a vYstroj vojakavazila asi 30 kg. Nejtezsi byl stit, kterj melaz 10 kg.V dobe pochodu jej vojaei nosilifeminky pfipoutany na zadech. K tomu jetfeba jeste pfipoeitat "cestovni zavaza-dlo", ktere obsahovalo zakladni potravinya nadoby atd. To vazilo v prnmeru temef20 kg. Celkova zatez i'imskeho legionaretak einila bezmala 50 kg.

Pochod i'imske legie bylo mozno roz-poznat na vzdalenost nekolika kilometro.Pestrobarevne zastupy legionaru, kteredoprovazela nejen hudba, ale zejmenacinkot vsech kovovYch soueasti, ti'pyta lesk pancifU a insignii jednotek, to vsedodavalo pohybujici se armade v otevi'enekrajine dustojnost, respekt a rovnez pat-fiene sebevedomi, ktere bylo v nezna-mych krajinach tak nezbytne. Delka legie

liberius. Cisar,kte,y pravdepodobne takeproniklna nase uzemi

za pochodu pfedstavovala az nekoIik kilo-metro. Pfed pesimi legion an jeIi na ko-nich velitele. Konec konvoju uzaviralyvo-zy, na nichZ se pfepravovaly stany, tezkezbrane, dfevene kUly,nejrnznejsi vYzbroja vYstroj, femeslnicke potieby, nafadiapod. Vydrzovam armady tedy pfedstavo-valo velmi nakladnou zalezitost a stalo taki'imskou pokladnu mnoho penez.

PRONIKLY RfMSKE LEGIEJENOM NA MORAVU NEBO

IDO CECH?Zminili jsme objevy a vYzkumy i'imskychtaborn na Morave, ale byly jiz vypatranypodobne objekty take v Cechach? ZatimnikoIiv, i kdyz nektere podezfele utvaryexistuji. Tyto objekty se vsak nachazejiv oblasti (napfiklad Melnieko a Litome-ficko), kde je pfitomnost fimskeho vojska

Leteckl' snfmek taboru v Musove - "Na pfskach", ktere se dnes nachazejfna brehu prehradnfnadrze.Velkl'tabor bylporusen jinl'm.Naokrajise nachazfmall' tabor. Drobneskvrnyjsoupozustatky germanskl'ch zahloubenl'chchat

"',.(J\ )

Celkovasituace ffmskl'chpolnfchtaboru nalokaliteMusav- "Na pfskach"

nich Cech, prozatim postradame, svedec-tvi 0 pfitomnasti Tiberiova vajska muzebjt ukryto v nekterem z objevenych ta-born na jihu Moravy. Za takave nejprav-depodobnejsi mozna oznaeit nektere ob-jektyna lokalite Musov-Neurissen. Zda-lito byla i bud ova s apsidou a studni, pro-zkoumana na tomto naleziSti, nebo ne-kterj z pfikopu, nelze za saueasneho sta-vu jeste rozhodnaut.

Padle stavajicich vYzkumu muzemeovsem fiei, ze oblast Musovska na Miku-lovsku hrala zcela zasadni ulohu az v do-be markomanskych valek (166-180) zavlady cisafe Marka Aurelia a mazna jesteoneco pozdeji, tj. po tzv. Kommodave

yen take velmi bohat)'r hrob zestarsi doby nmske, interpreto-vany jako hrob genminskehokrale, ktery mohl by! klient-nirn vIadcem dosazenfm pn-mo Rlmem nebo vrchnim ve-IiteIem pomocnych nmskych

sboru slozenych z Gennailll, je evident-ni, co vse se jeste skryva a co se zejmenamohlo v minulosti odehrat v okoli mu-sovskeho Burgstallu. Dornnivame se, ze

v prostfedi tohoto dominant-niho navrsi byly v dobe mar-komanskych valek vykonava-ny vYznarnne diplomatickea mocenske akty mezi nejvys-simi pi'edstaviteli nmske nsea Gennailll. Nekde v techtomistech se nepochybne takenachazelo centrum vrchnihonmskeho veleni pro operacev barbariku na sever od Duna-je. Archeologickevyzkumykrome vYstavbytaboru rovnezprokazaly doklady boju meziRimany a Gennany. Mnozstvipohazenych lidskych a zvii'e-cich mrtvol v mohutnem pi'i-kopu jednoho z taboru v Mu-sove-Neurissenu svedcio hruzach, s nimiz se domacigennanske obyvatelstvomu-selo na sklonku 2. stoleti pot)'r-kat. Mezi lidskymi kostramiIze antropologicky urcit zvlas-te cetne pozustatky german-skych zen, eventualne i deti.Zvii'eci kosti pochazeji pi'ede-vsirnzkoni.

Na zaklade historickehoa archeologickeho badanimuzeme dokonce uvazovat

Stabi rimsky tabor s rozlozenlmjednotliV)ich budov; v pozadipolni tabor se stanovouzastavbou

miru po roce 180 v souvislosti s nmskymtazenirn. oznacenfm jako expeditio Genna-nica tertia. Vzhledem k tomu, ze v okolinmskych taboru na Musovsku byl obje-

o tom, ze na uzemi dnesni Ceske republi-ky vstoupili take dva nmsti cisai'ove. Prv-ni z nich, Tiberius (14-37) se v Podyji najizni Morave objevil v dobe, kdy jeste ne-zastaval urad irnperatora, tj. v roce 6 poKr. Druhfm mohl by! filosof na tri'meMarkus Aurelius (161-180), ktery vetSinusve vlady stravil v bojich proti Germanllma Sarmamm. Pokud skutecne vkrocilyobe tyto osobnosti svet0vYch dejin na na-se uzemi a lze pro to najit fadu pnmychi nepnmych dukazu, pak se tak mohlostat v obou pnpadech prave u Musova.

Snaha Rlmanu 0 podmaneni naSichzemi za vlady Augusta a Marka Aureliavedla k docasne anexi minimame jihuMoravy a dals!ho prostoru na sever odDunaje. Jsme tedy pfesvedceni 0 tom, zejedine systematicke terenni a teoretickezkoumani dokladu 0 pobytu nmskych le-gii u nas, jakoz i detailni studium kulturya spolecnosti domaciho gennanskehoobyvatelstva mohou podpont nove ve-decke teorie a zejmena objasnit vyznamCech a Moravy pro evropske dejiny v do-benmske.

Literatura:M. Salek - O. Sedo. Pffspevek k poznani kratko-dobych taboru rimske armady na Morave. Pa-matky archeologickfj 59. 1998, s. 159-184;E. Droberjar. Pfibeh 0 Marobudovi a jeho fisi,Praha 2000; J. Musil. Docasne ffmske tabory v li-terarnich a archeologickych pramenech. StudiaHercynia 4. 2000. s. 103-136; J. Tejral. The Ro-man military impact and the natives north ofmiddle Danube during the 1st centuries AD. Ro-man Frontier Studies 1995 (1997), s. 531-536.

PhDr. Eduard DROBERJAR, (nar. 1963), arche-olog. vedecky pracovnik Narodniho muzea (od-deleni prehistorie a protohistorie). Specializujese na dobu rimskou a stehovani narodu. zvlastena archeologii Germanu. Je autorem nekolikamonografil 0 dobe rlmske v Cechach a na Mora-ve.