RISE HVĚZDČ. 5.1. V. 1941

M L A D Á G E N E R A C E

A S T R O N O M Ů

N A S T U P U J E .

ROČNÍK XXII.

A rch iv ftíše h v čz d .

Fr. Urban: Umělé nebe!Jan Amos Komenský: Poutník mezi arithmetiky, měřiči, hvězdáři

a astrology.V. Izera: O výrobě brousících misek a šablon.

Drobné zprávy. — Astronomie skrovných prostředků. — M eteorické poznámky. — Co. kdy a jak pozorovati. — Z našich odboček. Nové knihy. — Zprávy Lidové hvězdárny. —

Zprávy Společnosti.

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Č. A. S.

Cena 4 K.

V Y D Á V Á Č E S K Á S P O L E Č N O S T A S T R O N O M I C K Á

Nezapomínejte v květnu pozorovati!M erk u r a V enuše n a večern ím nebi v d ruhé polovině kvě tna .M ars n a ra n n í obloze.N ep tun v id ite ln ý celý m ěsíc.V yh ledejte p lan e tk u P a llas .P ozoru jm e dvojhvězdy v souhvězdí Lva, poznejm e k rá sn o u K orunu. V šechny ú d a je v S. E . Č. p řevedem e n a le tn í p řipoč ten ím 1 hodiny.

3. V. sobo ta : S e tk án í M ěsíce s Polluxem , V enuše se S a tu rn em .4. neděle : P rv n í č tv r t v 13 hod. 49 m in.5. pondělí: S e tk án í M ěsíce s R egulem .6. ú te rý : M erk u r v horn í konjunkci.

7. s tře d a : S e tk án í M ěsíce s N eptunem , M e rk u ra se S a tu rn em , Ju p i­te ra s U ranem .

9. p á te k : S e tk án í M ěsíce se Spikou, S a tu rn v k o n junkc i se Sluncem .Sluncem .

11. n ed ě le : Ú plněk v 6 hod. 15 m in. S e tk án í M e rk u ra s s V enuší a s Ju p ite rem . M erk u r v periheliu . V enuše s Ju p ite rem .

U ranem ,S e tk án í

12. pondě lí: S e tk án í M ěsíce s A n ta rem .18. neděle: Poslední č tv r t ve 2 h. 17 m. S e tk án í M ěsíce s M arsem .21. s t ř e d a : 12 hod. 30 m in. S lunce v s tu p u je do znam en í B líženců.24. sobota: S e tk án í M ěsíce se S a tu rn em .25. n ed ě le : S e tk án í M ěsíce s Ju p ite re m a U ranem .26. pondělí: N ový M ěsíc v 6 hod. 18 m in., se tk á n í s A ldebaranem .27. ú te rý : S e tk án í M ěsíce s V enuší.28. s t ř e d a : S e tk án í M ěsíce s M erkurem .29. č tv r te k : Viz z á k ry ty !30. p á te k : S e tk án í M ěsice s Polluxem .

Seznam populární knihovny České společnosti astronomické v Praze.

Číslo:Vesmír.

462 Vorovka K . : K a n to v a filosofie ve sv ý ch v z taz ích k v ěd ám ex ak tn ím .P ra h a 1924. 140 s tran .

3467 V ogl-H ajda-K rál: P ra k tic k á op tik a . P ra h a 1937. 373 s tra n y .3504 V rby K .: O m eteo ritech . P ra h a 1895. 24 s tra n y .

V ynálezy a p o k ro k y . R o čn ík X X — X X II . P ra h a .3472B X . Y . : Z jin ý ch sv ě tů . L idové ro z p ra v y hvězdářské . P ra h a 1906.

40 s tran .470 W agner J X ebo a Zem . R ůžom berok 1890. 148 s tra n .

3551 W ágner K . : K osm os a jeho tv ů rce . P ra h a 1930. 94 s tra n y .471 W estaw ay F . W .: O b jevy bez konce I . P ra h a 1937. 553 s tra n y .

3561 Zach ys ta l: Ú vod clo hvězdářského zem ěpisu . P ra h a 1925. 52 s tra n y .473 Z áviška F r .: E in s te in ů v p rin c ip re la tiv n o sti a teo rie g rav itačn í.

P ra h a 1925. 166 s tran .423B Z bořil J . : E in ste inovo učen í ve svě tle p ra v d y . H odon ín . 43 s tra n y . 475 Zdeněk J . : O zdán livém oběhu tě les nebeských . P ra h a 1877. 48 s tra n .475 Zoubek F r. J . : O zak ládán í m ěst v C echách. P ra h a 1878. 57 s tra n .

2141 Zdeněk J . : O zdán livém o běhu tě les nebeských . P ra h a 1877. 48 s tra n .302B Zenger K . V .: M eteorologie slunečn í a p řed v íd án í časové. P ra h a 1898.

27 s tra n .474 — O nové soustavě světové . P ra h a 1890. 59 s tran .476 — O nové so u s tav ě svě tové n a zák ladě e lek tro d y n am ick ý ch

zákonů . P ra h a 1908. 59 s tra n .478 Z p ráv a o s lav n o sti 300. ročnice ú m rtí T ych o n a B rah e . P ra h a 1902.

26 s tra n .3496 Ž a n ta E .: D ě jin y astronom ie . P ra h a 1931.

Ř Í Š E H V Ě Z DR. X X II., Č. 5. ŘÍDÍ DR. HUBERT SLOUKA. 1. KVĚTNA 1941.

F R . U R B A N , Jose fov:

Um ělé nebe !Rozzářené nebe naplňovalo od pradávna lidstvo obdivem.K hvězdám, rozesetým po nebeské klenbě a lesknoucím se

jako drahokamy na tmavém aksamitu, zíraly zraky národů všech dob, obdivujíce se jejich mihotavému třpytu.

Den za dnem, rok od roku, tisíce let — od nepaměti se opa­kuje tato stále stejná, ale věčně krásná hra třpytivých hvězd, ať svítí nad Zemí, když ji přikrývá bělostné roucho sněhu, či z jara, když příroda slaví své vzkříšení a kraj, plný vůně, květů a ptačího zpěvu se mění ve vysněný ráj.

Jejich třpyt krášlí oblohu za vlahých nocí léta, když sou­mrak poklesne níž pod obzor a zmlkne ruch denní práce.

Mihotavá světla líbají zvlhlou zemi, když na podzim se kraj ukládá ke spánku . . . Svítí na zarudlé listy stromů, které ještě posledním svým dechem prozrazují krásu a harmonii Světa, kouzlo i tajemství Života. Ať svítí nad horskými velikány, nad věčným tichem polárních končin, či nad nedohlednými vodními pláněmi a pouštěmi Země, jsou stále krásné, nedostižné.

Není divu, že jejich odlesk se spatřuje v tvůrčí činnosti lidstva všech dob. Básníci starověku zvučnými hexametry opě­vovali jejich krásu, malíři všech dob zkoušeli průzračnými od­stíny barev napodobiti krásu nebes a sochaři je ztělesňovali v postavách nejkrásnějších mužů a žen. Leč umělecké dláto ne­jenže vytvářelo postavy dávné mythologie, nýbrž nesmazatelně zaznamenávalo i jejich polohu a seskupení na velkých památ­nících předvěkých kultur.

To byl začátek zobrazování a prvního průzkumu nebes. Lidstvo, začínajíc tušiti Nekonečnost kolem ztracené a bezroz­měrné Země, tím více se chtělo přiblížiti k mlčenlivým světům hvězd a poznati jejich podstatu. Počalo měřiti jejich polohy, počítati je a popisovati. Mravenčí pílí a téměř nadlidskou prací bylo za celá tisíciletí nashromážděno tolik poznatků, že navždy budou ukazovati touhu lidského ducha po poznání.

Když byly sečteny roje hvězd a pokrok techniky začal sla- viti své triumfy, tu nová doba počala hvězdné nebe napodobo-

vati důmyslnými přístroji a promítati je na umělou klenbu nebes, vytvořenou moderními staviteli. Tak vznikla projekční planetaria, která zbudovala všechna velká města celého světa. Jest to přístroj velmi poučný, neboť promítá Slunce, Měsíc, planety a hvězdy, takže jím možno předvésti užaslému diváku pohyb hvězd a seskupení planet ve všech dobách minulých i budoucích.*) Ovšem planetarium jest přístroj velice drahý a jeho cena jde do milionů, neboť bylo třeba mnoho pokusů, práce a důvtipu, než bylo sestrojeno.

Mnohem snadnější způsob, jímž možno znázorniti část hvězdného nebe, jest sestrojení světelného transparentu.

Pohlédněte na obrázek! Na prvý pohled seznáte, že to není snímek skutečných hvězd, neboť žádný astronomický objektiv by spolehlivě tak velké pole nevykreslil.

Jest to fotografie světelného transparentu, který jsem se­strojil s nejkrásnějšími souhvězdími zimního nebe, prováděje v této části průzkum oblohy. Vznikl velmi jednoduše. Na arch tmavého papíru jsem překopíroval všechny hvězdy prvního listu Schůllerova atlasu. Potom byly špičkou špendlíku propíchány »hvězdy« podle jejich zdánlivé jasnosti, vše uzavřeno v krabici, podloženo rozptylným papírem a řádně osvětleno. Třebaže jeho sestrojení nevyžaduje žádné zručnosti, jest velmi poučný. Září z něho třpytivé umělé hvězdy, které jsou mnohem výraznější a působivější než černé kotoučky hvězd, vyznačené v atlasech.

Často přijdou dny, kdy nepohoda či po celé týdny trvající oblačnost nedovoluje zkoumání oblohy. Sestrojením světelného transparentu můžeme si doma zříditi astronomické divadlo a seznamovati se s jednotlivými hvězdami. Jest to důležité a každý řádný astronom-amatér by měl míti tolik pevné vůle, aby část volného času věnoval studiu oblohy. Chceme-li při- kročiti k vážnější práci než jest pouhé obdivování oblohy, po­tom nestačí rozeznávati pouhá souhvězdí. Jest nutno dokonale znáti pojmenování, příslušnost i rozdělení hvězd na obloze se všemi záhadami, které nám odkryla královská věda, neboť jen stálým prohlubováním vědomostí a získáváním nových poznat­ků se přiblížíme k neomylné Pravdě.

Jak důležitá jest dokonalá znalost oblohy, ví každý pozo­rovatel proměnných hvězd. Často se hledaná proměnná ztrácí mezi spoustou ostatních slabých hvězdiček a mnoho začáteč­níků ztroskotalo o tuto první potíž, neboť neměli tolik trpěli­vosti, aby se dokonale seznámili s ostatními hvězdami tak, aby mezi nimi hledanou proměnnou našli. Také meteory nelze pozo- rovati bez znalosti oblohy. Přelet meteoru jest mizivým zjevem a jest třeba velké pohotovosti, aby jeho stopa mohla býti bez velkých chyb správně zakreslena. Jindy i lovcům komet se stalo,

*) O p ro jek čn ím p la n e ta riu v iz po jed n án í v Ř íši hvězd, roč. VI., 6. 3.

že pokládali slabě zářící mlhovinu či hvězdokupu za objevenou kometu a nescházely ani zprávy o těchto pochybných objevech.

Světelný transparent nám umožní přípravu k vážné práci, neboť jest možno kdykoliv si toto umělé nebe rozsvítiti, poko- chati se jeho krásou a využiti volného času k prohloubení zna­lostí. Začátečníci v pozorování meteorů si mohou sestrojiti transparent pro jednotlivé meteorické roje, nebo pozorovatelé proměnných hvězd si mohou v něm vyznačiti místa k snadněj­šímu vyhledání proměnných. Také polohy planet pro jednotlivé dny jest možno dobře vymeziti a určiti předem jejich místa mezi hvězdami. Názorně zejména vynikne jejich běh při opo- sici, kdy opisují mezi hvězdami záhadné kličky. I k barvě hvězd jest možno přihlížeti a vyznačiti si žluté, červené nebo na­modralé hvězdy.

Leč žádný, ani ten nejdokonalejší a nejdůmyslnější pří­stroj nám nenahradí skutečný pohled na oblohu, jak ji stvořila tvůrčí síla Přírody nezměrnými zákony, o jejichž poznání člo­věk nikdy nepřestane usilovati.

Nám lidem však, odkázaným na krátký úsek života, musí záležeti na tom, abychom každou chvíli drahocenného času vy­užili a věnovali práci a poznání. Každá prozahálená hodina za­padne v propast věků a nikdy se nevrátí, nelze ji ničím získati ani nahraditi. To buď proto pobídkou k úsilovnější a vytrvalejší práci k poznání zářných rojů hvězd, utíkajících cestou Neznáma.

J A N A M O S K O M E N S K Ý :

Poutník m ezi arithmetiky, měřiči, hvězdáři a astrology.

M e z i a r i t h m e t i k y .V tom jdouce trefíme mezi jakési, kteříž plnou síň cifer

majíce přebírali se v nich. Někteří berouc z hromady rozsazo­vali je; jiní zase přehršlím shrnujíc na hromádky kladli, jiní opět z těch hromádek díl ubírali a obzvlášť sypali; jiní opět ty díly v jedno snášeli; a jiní zase to dělili a roznášeli, až jsem se tomu jejich dílu podivil. Oni mezi tím vypravovali, jak v celé filosofii jistého umění nad toto jejich není; tu že nic chybiti, nic ujiti, nic nadbyti nemůž. »Nač pak to umění jest?« řekl jsem. Oni mé hlouposti se podivíc, hned jeden přes druhého divy mi vypravovati začnou. Jeden že mi poví, kolik husí v stádě letí, nepočítaje jich; druhý že mi poví, v kolika hodinách cisterna pěti rourkami vyteče; třetí že mi poví, kolik v měšci grošů mám, nenahlédaje tam atd., až se jeden našel, kterýž se písek mořský, v počet uvésti podvoloval a o tom hned knihu sepsal (Archi- medes). Jiný příkladem jeho (ale větší subtilnosti dokázati chtěje) dal se v počítání v slunci létajícího prášku (Euklides). I užasl jsem se; a oni mi k srozumění posloužiti chtíce, ukazo­vali své regule: Triům, Societatis, AUigationis, Falši, kterýmž jsem jakž takž vyrozuměl. Než když mne do nejzadnější, jenž Algebra anebo Cossa slově, uvésti chtěli, takových jsem tam divokých jakýchsi klik a háků hromady uhlédal, že mne o málo závrat nepopadl, a zavra já oči prosil jsem, aby mne odtud vedli.

M e z i m ě ř i č i .I přijdeme k jiné síni, nad níž: odóeig áyecúfiétQrjrog tioítco*)

napsáno bylo; a já zastavě se: »Budeme-liž tam moci?« — řekl jsem »poněvadž tam geometry toliko pouštějí ?« — »Pojď přece,«

*) N ikdo v m ěřič stv í nezběhlý n evstupu j.

Archiv Šolc a Ši máček.

řekl Všudybud. I vejdem; a aj, tu jich množství, kteříž čáry, háky, kříže, kola, kvadráty, puňkty, psali, každý sobě sám tiše. Pak jeden k druhému přicházel a ukazovali sobě: některý pra­vil, že jinak býti má, a tento že dobře: tož se vadili. Vynalezl-li kdo novou nějakou čáru neb kliku, výskal radostí, a svolajejiné ukazoval, kteříž se divili, prsty a hlavami točili, a ve svůjkout každý běže také sobě takovou dělal. Jeden trefil, jiný ne, tak že všecka ta síň po zemi, po stěnách, po stropě plna bylačar, a nedali sobě na ně šlapati ani se jich dotýkati.

H l a v n í s p o r m e z i m ě ř i č i o k v a d r a t u ř e k r u h u .— J o h . S c a l i g e r . — J o h . C l a v i u s .

Kteří mezi nimi nejučenější byli, sestupovali se do prostřed a pokoušeli se očsi velmi úsilně, načež viděl jsem, že jiní všickni s otevřenými ústy očekávají, a bylo o tom řeči mnoho, jakby to nade všeho světa subtilnosti divnější bylo, a kdyby se vynalezlo, žeby již nic nebylo nemožného. Já tedy, co to jest, věděti žá-

.dostiv jsa, přistoupil jsem a spatřil, že kolo mezi sebou mají, o něž otázka jest, jak by z něho kvadrát udělán býti mohl. A když se toho s nevypravitelnou prací vyhledávalo, rozstou- pili se zase, aby každý o tom přemyšloval, sobě poručíc. Tožť po malé chvíli nenadále jeden vyskočí, volaje: »Mám, mám tajemství odkryté, mám!« I shlukli se k němu všickni, viděti a diviti se chvátajíce. A on vynesa velikou knihu in folio uka­zoval jim. I stali se hlasové a pokřikování, jakéž po vítězství bývá. Ale tomu plesání jiný hned brzo přítrž učinil, co hlasu měl křiče, aby se mámiti nedali, že kvadrát není, a postaviv ještě větší knihu, všecky onoho domnělé kvadráty zase v kola obrátil, mocně to provodě, že oč se onen pokusil, toho dovésti člověku možné není. I sklopili všickni hlavy a navrátili se k ča­rám a klikám svým.

M e z i h v ě z d á ř i .Tehdy vede mne Všudybud po schodech na jakés pavlače,

kdež hromady uzřím lidí žebříky dělajících a k obloze přistavu- jících, pak lezoucích zhůru a lapajících hvězdy a roztahujících přes ně šňůry, pravidla, závaží, kružidla, a cesty běhů jejich měřících. O čemž někteří usadíc se regule psali, kdy, kde a jak se které scházeti neb rozcházeti mají, vyměřujíce. I podivil jsem se opovážlivosti lidské, že až do nebe se zpínati a hvězdám re­gule dávati smějí, a zachutnav sobě to tak slavné umění, živě jsem se ho i sám také chápati počal. Ale poobírav se s tím, čistě jsem spatřil, že hvězdy jinak než jim tito houdli, tancovaly. Což i oni sami znamenavše na anomalitatem coeli (nepravidel­nost nebe) naříkali, vždy jinak a jinak v řád je sobě uvésti se pokoušejíce, až i místa jim měníce, některé dolů na zem strhu­jíce, zemi pak zhůru mezi ně sázejíce: summou tak i jinak hypothese vymýšleli, an dokonale nic se trefovati nechtělo.

Archiv Šolc a § i máček.

M e z i a s t r o l o g y .Někteří tedy nelezli tam více, než z důlu toliko na ně po-

hlédajíce, k čemu se která strojila, šetřili, a spořádajíc Trigony, Kvadráty, Sextile, Konjunkcí, Opposicí a jiné Aspekty vyhla­šovali budoucí, buď veřejně světu aneb soukromě jistým oso­bám, štěstí a neštěstí, nativitety*) a pranostiky píšíc a mezi lidi pouštějíc. Z čehož nejednou na lidech bázeň a strach, nejednou veselost se dělala, zvlášť některých; jiní nedbali nic, házeli tím v kout, spílali z hvězdlhářů, pravíc, že oni i bez pranostiky dosti se najísti, napiti, naspati mohou. Na kterýž však postranní soud zdálo mi se že dbáti nesluší, jestli že jen umění samo v sobě jisté jest; ale čím jsem na ně víc šetřil, tím jsem jistoty méně zna­menal; trefiloli předpovídání jednou, pětkrát za to chybilo. Rozuměje já tedy, že tu i beze hvězd hádati nenesnadno, kdež uhodnouti pochvalu, chybiti výmluvu má, za marnost jsem po­ložil déle se s tím meškati.

V. I Z E R A :

O výrobě brousicích misek a šablon.

Jako v jiných oborech, tak i v optice potřebujeme větší m nožství rozmanitých nástrojů, jednak měřících, jednak obráběcích, bez nichž bychom sotva mohli práci prováděti. N ástroj a vůbec veškerá pomoc­ná zařízení musí v prvé řadě naprosto přesně vyh ovovati svému účelu.

T o to platí zvýšenou měrou při práci optické, která, má-li míti dobré výsledky, vyžaduje velkou pečlivost, přesnost a naprostou čistotu.

K ažd á nedbalost, neopatrnost, nedopatření a pod. jsou sto často velmi nákladnou a zdlouhavou práci naprosto znehodnotiti. T ato skutečnost jest tím' horší, že některé záv ad y je možno zjistiti teprve na hotovém kuse, takže veškerá předchozí práce byla v takovém pří­padě zbytečná.

Abychom podobným nepříjemnostem zabránili, musíme bezpod­mínečně již od samého počátku bráti v úvahu vše, co by mohlo dobrý výsledek práce ohroziti.

Jedním ze základních a velmi důležitých nástrojů v optice jest brousící miska a šablona, potřebná k jejímu zhotovení.

N a dokonalosti těchto pomůcek závisí z velké části jakost čočky, zrcadla, hranolu a pod. Proto dbejme již při výrobě těchto zařízení naprosté přesnosti!

N ejp rve zhotovím e potřebné šablony, jim iž zakřivení m isky kon­trolujeme jednak při výrobě vlastní, jednak zkoušíme touto šablonou misku při broušení optiky, nepozměnila-li během používání správ­ného zakřivení.

*) U rčován í osudu č lověka podle doby jeho narozen í.

PROPAGUJTE ŘÍŠI HVĚZD!

Výroční zpráva výboruČ eské společnosti astronom ické

za rok 1940

Prosíme, nezap om eň te zaplatit letošní příspěvek.

Zpráva jednatele za rok 1940.M inulý sp ráv n í ro k Společnosti — 23. od je jíh o založení — , by l po

s trá n c e rozvoje jedn ím z nejú spěšně jš ích v ž ivo tě Č eské a s tronom ické Společnosti. Ve v e ře jn o sti v zro s tl z á jem o h v ězd ářs tv í a red ak ce s ad m i­n is tra c í využily té to p řílež ito sti k z ísk án í nových členů a od b ěra te lů »Ríše hvězd«. T ím dosáh l poče t n aš ich členů bezm á la p o č tu jednoho tisíce a n á ­k lad časopisu by l rozebrán . T ak é o v šechny pub likace vydané n aš im n á ­k lad em byl m im ořádný zájem , ta k ž e jso u n ě k te ré ro zeb rán y a jin é se do­p rodáva jí. P o če t n áv š těv n a hv ězd árn ě p ře s velm i nepřízn ivé počasí se ud rže l n a s te jn é výši. ja k o v roce předcházejíc ím .

T ak é m im o cen tru m n a š í Společnosti se vyv íje l velm i pěkně zájem o hvězdářstv í. V P ře ro v ě n a M oravě by l dne 31. b řezn a 1940 u s tav en od­b o r n a š í Společnosti, jehož předsedou by l zvolen zem ský školní in sp ek to r J . Š iroký. O dbor n av áza l n a trad ic i p řerovské skup iny pozorovatelů m e­teo rů , bude je jich oporou a p ro p ag á to rem astronom ie n a P ře ro v sk u . V M o­rav sk é O stravě tam ě jš í A stronom ická sekce P řírodovědecké společnosti, založená 5. p rosince 1939 vyv íje la neobyčejně živou č innost p ro p ag ačn í a popu larisačn í. U sp o řád a la velm i zdařilé k u rs y a s tronom ie p ři Lidové vyšší ško le v M oravské O strav ě v ja rn ím i podzim ním běhu s v íce než 50 posluchači. V T áboře A stronom ický k roužek o tev řel dne 6. ř í jn a 1940 lido­vou hvězdárnu , postavenou n a budově O světového dom u a tím z ísk a l cen­nou zák la d n u své činnosti.

A nyn í ja k se jev í sp ráv n í ro k 1940 v číslech :V ýbor ko n a l 8 výborových schůzí z a p rů m ě rn é ú č a s ti 13 členů výboru

a 1 členskou schůzi z a ú č a s ti 46 členů s p řed n ášk o u D r. F ra n t . L in k a na tém a : »T em ná h m o ta ve V esm íru«. Č lenská schůze b y la v p řednáškové síni L idové h v ězd á rn y v P ra z e n a P e tř in ě a b y la dop rovázena d iapositivy .

Z p r á v a a d m i n i s t r a c e : V roce 1940 b y la vy řízen a 3723 čísla jednac í, to je o 1635 více než v roce p ředcházejíc ím . Z výšení p řip ad á h lav n ě n a ob jednávky publikací, k te rý c h bylo o 300% n a d p rů m ě r m inu ­lých le t. H rom adné expedice, ja k o pozvání n a schůze, upom ínky a zásilky časopisu n a uk ázk u , jso u uvedeny vždy pod jedn ím číslem jednacím .

E x p e d i c e č a s o p i s u : 1. č ís la bylo expedováno h ro m ad n ě 968 vý tisk ů , 2. č ís la 965, 3. č ísla 991, 4. č ís la 1011, 5. č ís la 1038, 6./7. č ís la 1061,8./9. č ís la 1075, 10. č ís la 1088, 11. č ís la 1103 a 12. č ís la 1108 v ý tisk ů . P r ů ­m ěrně te d y 1041 v ý tisk , t. j. o 63 v ý tisk y více než v roce 1939.

S t a v č l e n s t v a : N a p o č á tk u ro k u m ě la Společnost 862 členy. B ěhem ro k u p řis to u p il 161 člen; vystoup ili 22, 6 členů zem řelo a 5 bylo vyřazeno. K oncem ro k u m ěla te d y Společnost 990 členů.

Podle došlých h lášen í zem řeli t i to členové: F e rd in an d D ejm ek, m is tr te sa řsk ý , K a rd ašo v a ftečice. JU D r. F ra n t . H einz, B eroun . F ra n t . Chmel, k re jč í, P řeš tice . M U D r. F . V. N ovák , docen t Č eské u n iv e rs ity K arlovy, P ra h a . In g . J a n Š ťastný , sp rávce p ly n á rn y v. v., P ra h a . M iloš V enclík, P ře rov . Č est je jich pam átce !

T ak é v roce 1940 n a lez la naše Společnost pochopení a podpory u rů z ­ných ú řa d ů a in s titu c í. Od m in is te rs tv a ško lstv í a Z em ského v ý b o ru obdr­že la Společnost subvence n a pub likačn í č innost, S p rávn í kom ise hl. m ěs ta P ra h y p o sk y tla ú h rad u n a s tavebn í ú p rav y a o p rav y budovy Lidové hvěz­d árn y , Č eský rozh las, Č eská tisková k a n c e lá ř a denní i k ra jin sk ý tisk ochotně uv eře jň o v a ly dodané z p ráv y L idové h v ězd á rn y i Společnosti. V ýbor děku je všem jm enovaným i ne jm enovaným z a fin an čn í podporu a p ro sí je, ab y p ro jevené zá jm y a pochopení by ly S polečnosti i n ad á le zachovány . D ěku je ta k é všem členům Společnosti, k te ř í řád n ě p la tí č lenské p říspěvky a p ro p ag u jí h v ězd ářs tv í i časopis »R íše hvězd«. D ěku je zv lá š tě ta k é všem , k te ř í p řispě li d a ry n a obrazovou v ý p rav u časopisu a F ond p ro f. F ra n t. N ušla . R edak to rov i časop isu a všem členům výboru děk u je jed n a te l z a n e ­ziš tnou spo lupráci. A stronom ickým odborům a S polečnostem v Č eských B udějovicích, H rad c i K rálové, P lzni, P ře ro v ě , M oravské O strav ě a T áboře p ře je výbor p lného zd a ru a děku je všem za m ilou sp o lup rác i n a organiso- ván í české a m a té rsk é astronom ie.

o

T a b u l k a n á v š t ě v n a L i d o v é h v ě z d á r n ě v P r a z en a P e t r í n ě . v.

Členů S p o lků a ško l O becenstva Ú hrnemL eden 144 2 38 41 223Tínor 138 — — 87 225B řezen 182 1 18 232 432D uben 187 9 322 659 1.168K věten 214 8 285 331 830Č erven 224 19 713 348 1.285Č ervenec 185 2 43 240 468S rpen 199 — — 171 370Z áří 228 2 43 239 510Ř íjen 195 5 131 314 640L istopad 232 3 85 240 557Prosinec 190 — — 32 2221940 2.318 51 1.678 2.934 6.9301929— 1939 27.861 1.333 39.794 46.953 114.608O hm em 30.179 1.384 41.472 49.887 121.538

Zpráva správce přístrojů.V roce 1940 by ly p řís tro je h v ězd á rn y už ív án y nejv íce k fo to g rafo v án í

a to ze jm éna M ěsíce, m lhovin a kom et. K tom u účelu sloužil re f ra k to r i re f le k to r v h lavn í kopuli a r e f ra k to r v západn í kopuli, k něm už bývala p řim o n to v án a fo to k o m o ra (N oční E x a k ta ) p. J . K lepešty . D alekohled v z á ­padní kopuli spo lu s »hledačem kom et« sloužily též k p rav ide lným pozoro­v án ím a zak res lován ím slunečn ích skv rn . U vedené p ráce p rováděli pp. J . K lepešta , F . K adavý , J . K víčala , AI. V rá tn ík . K rom toho by ly da leko ­h ledy ve všech třech kopulích už ív án y k pop u lárn ím u pozorování p ř i n á ­v štěv ách obecenstva a škol, a »hledač kom et« p ro své jednoduché ovládán í sloužil i m ladým členům začá tečn íkům , k seznam ován í s oblohou.

K rom ě drobnějších udržovacích p rac í, nebylo tř e b a během ro k u pro- v ád ě ti žádných vě tš ích oprav . V ýbor Společnosti děku je všem členům , k te ř í s dalekohledy p racovali, z a n á lež itou pozornost, k te ro u jím i v šem u o s ta t­n ím u zařízen í věnovali.

V P raze , 15. b řezn a 1941.K are l Č acký , t. č. sp rávce p řís tro jů .

Zpráva knihovníka.J a k již bylo v m inu lých zp ráv ách referováno , b y la uvolněna knihovně

ro k u 1938 další m ís tn o st v I. poschodí hvězdárny . T ím bylo um ožněno rozdě­leni všech knih , publikací, časop isů a p. tak o v ý m způsobem , k te rý alespoň dnešním p o třebám více m éně vyhovuje. V p říru čn í knihovně, um ístěné v k ance lá ři hvězdárny , je s t u ložena v ě tš in a k n ih populárn ího obsahu a dále knihy, k te ré jsou velm i často členy žádány . D ru h á č á s t knihovny, k te r á se nachází v hodinové síni, obsahu je o s ta tn í k n ih y české i cizojazyčné. Ve v las tn i knihovně v I . poschodí budovy n a š ly defin itivn í um ístěn í veškeré publikace, ročenky , analy , k a ta lo g y , a tla sy a p . ja k našich , ta k i cizích hvězdáren a společností. P ráce spo jené s u spo řádán ím té to č á s ti kn ihovny byly započa ty v uplynulém roce a posud se v n ich pokraču je .

Do knižního k a ta lo g u založeného v m inu lých le tech jsou zapisovány všechny knihy, publikace atd., tak , ja k docházejí a v roce 1940 dosáhlo se č ís la 3541. B ěhem ro k u je rovněž doplňován novým i inv en tá rn ím i čísly l ís t­kový ka ta log , se řazený podle jm en au to rů . T ře tím kata logem , k te rý by sku tečně zpřístupnil, h lavně odborném u pracovn íku , veškerý s tud ijn í m a te ­

riá l, na léza jíc í se v n a š í knihovně, by by l lís tkový k a ta lo g , rozdělený podle jednotlivých oborů astronom ie. A však v ě tš in a publikací obsahu je několik různých prací, z n ichž k ažd á si vyžádá sa m o s ta tn ý k a rto ték o v ý lís tek a ta k obsáhne ten to k a ta lo g jis tě bezm ála 10.000 lís tk ů . Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto započíti s tou to p rac í až po konečném , celkovém uspořádán i knihovny, k te rého sn ad v roce 1941 bude dosaženo.

Celkové vydáni n a kn ihovnu v rece 1940 činilo K 2553,60. Z toho věno­váno n a zakoupení nových kn ih a publikací K 601,60, n a p ředp la tné za časo­pisy a c irk u lá ře K 1050,— a za vazbu 58 kn ih K 902,— .

V roce 1940 bylo půjčeno 99 členům celkem 545 knih . Z toho bylo 30 členů m im opražských , jim ž byly k n ih y zasílány poštou.

Pů jčován í k n ih laskavě o b sta ráv a li ad m in is trá to r h v ězdárny p. K adavý a p . Pěkný , j im ž, jakož i všem osta tn ím , k te ř í se knihovním p racím věnovali, podepsaný srdečně děkuje.

Ing. Jar. Chvojka.

Zpráva sekce pro pozorování proměnných hvězd.V roce 1940 bylo dosaženo celkem 4100 pozorování, a to : B ochníček Z.,

P rah a , 1754 pozorování; H ru šk a F erd ., M oravská O strava , 284; K alabus F ran tišek , P řerov , 193; K lobouček AI., P rostě jov , 130; K víčala Ja n , P rah a , 15; M aleček Boh., Plzeň, 14; M rázek J iř i, P rah a , 305; P ek e ra A nt., Mor. O strava , 257; P e trá č e k Ot., P rah a , 189; P e řin a AI., M oravská O strava , 120; P ro ch ázk a L,., P ra h a , 122; R am pas Zd., P rah a , 500; S trý ček Vlad., P rah a , 170; V rá tn ík AI., P rah a , 47.

P ro g ra m sekce, t. j . sledování neprav idelných a polopravidelných pro- prom ěnných zů s ta l zachován i v m inulém roce. H lavně byly pozorovány hvězdy z V andova „M alého a tla su ” . Z fo to g rafického p ro g ram u bylo získáno 7 desek (K víčala 4, K adavý 3 ) . P rá c i v sekci v roce 1940 vedl p. S trýček , pod jehož vedením by ly zp raco v án y a k pub likován í ve „Z p ráv ách ” p ř i­p rav en y ty to hvězdy: a Cas, y Cas, o Cas, V V Cep, A' H er, g H er, R Set, d Ser a U U m a.

D ěkuji p. S trýčkov i a všem o sta tn ím členům sekce za je jich p rác i a p ře ji jim m noho zd a ru v je jich další činnosti.

P ra h a , 19. b řezna 1941.Alois Vrátník.

Zpráva sekce pro pozorování Slunce.V roce 1940 zúčastn ilo se pozorování, v rám ci p ro g ram u sekce, 13 členů.

Bohužel v tom to roce z t r a t i la sekce jednoho z nejp ilnějších pozorovatelů. P a n Miloš V enclík zem řel, nedokončiv svou řad u pozorování. L itu jem e z trá ty ta k nadšeného a vy trva lého pozorovatele.

S ta tis tic k á pozorováni sk v rn a fak u lí by la z a s ílán a č tv rtle tn ě , jako v letech m inulých, do C urychu prof. B runnerovi, k te rý jich použil ke s ta ­novení re la tivn ích čísel uveře jněných v „A stronom ische M itte ilungen” .

P řeh led pozorování našich členů je s t podán v následu jíc í tabu lce :

Prům .op tiky Zvětšení, Cel­ O dza-

P ozorovatel M ísto pozor. v m m m etoda I n I I I IV k em čá tk uD r. A. B ečvář, Š trb sk é P leso 130 60, pro j. a

heliosk.84 86 89 64 323 2757

B. C urda-L ipovský, M. O strav a 60 94, přím o — 56 — 56 56K. Gofta, P rah a-L ib eň 60 45, přím o 42 62 63 34 201 1870V. H iibner, V ysoké M ýto 100 33, proj. — — — 20 20 20

F r . K adavý, P ra h a -P e tř ín 160 46, p ro j. 66 74 70 55 265 3214J . K alvach, P raha-S m íchov 60 50, proj. — 57 65 49 171 171B. Polesný, České Budějovice 125 90, pro j. 26 54 49 31 100 160Č. Šiler, K rom ěříž 110 40, p ro j. 9 26 30 13 78 847VI. Šnédrle, Olomouc 35 50, p ro j. 37 40 24 16 117 200J . T esař, Libějovice 100 pro j. — 22 — — 22 22V. V ávra, L ibějovice 100 proj. — 23 28 21 72 72Ing . J . V enclik, L ískovec 152 37, p ro j. — 16 — — 16 16M. V enclik, P ře ro v 100 50, p ro j. — 38 30 — 68 395

264 498 504 303 1569

T ím dostoupila pozorování č ísla 16.441. V šem členům děku ji za vy trvalé pozorování a p ře ji jim , aby si uchovali nadšen í p ro p rác i jak o až dosud.

Dr. Bohumila Bednářová.

Zpráva Sekce pro pozorování létavic.V r. 1940 v zro stl poče t pozorovate lů , pozorovacích m íst, nocí i zazn a ­

m enaných m eteo rů . N ejč inně jší b y la te n to k rá te s tan ice p ře ro v sk á , k te rá úspěšně spo lupracovala s pozorovateli u M or. O strav y h lavně p ři ko respon­du jíc ích pozorováních . V ýborné výsledky podal opětně D r. B ečv ář n a Š trb ­ském Plese. V Č echách p ro jev il zvýšenou pozorovací č innost B randýs. O sta tn í pozorovatelé byli činní h lavně p ři sledování Perse id . S líto s tí z a ­znam enávám e zp ráv u o ú m rtí M. V enclíka, vedoucího pozorovací skup iny v P řero v ě ; je to c ite ln á z t r á ta ja k p ro P řerov , ta k i p ro celou n a š i Sekci.

Č innost jednotlivých s tan ic i pozorovate lů je p a trn a z p řipo jené ta ­b u lky obvyklého u sp o řád án i: pozorovací m ís ta se řazen a jsou abecedně, dále uvedena jsou jm én a pozorovate lů (hvězd ička znáči, že pozorovatel byl č inný i jin d e ), p řip o jen á č ís la p a k značí postupně počet nocí, poče t hodin a počet m eteo rů . K e konci uveden je so u če t všech čísel a č ís la v z tah u jíc í se n a s tan ic i jak o jedno tku .

M e t e o r i c k á s e k c e v r. 1 9 4 0.

1. B randýs nad L abem nocí hodin meteorůnocí hodin meteorů S ekerová (z.) 6 10,1 27

D olanská 14 44,0 627 2 7 27 49,6 1149Jan o u šek 7 26,1 462 O ndřejov 7 12,0 779B řeskýH artm an o v á

1412

32,428,8

178222

7. P ardub ice: F. Š ilinger 2 2,0 l ( f . )

Zoul 1 5,9 210 8. P raha-D ejvtce:30O 4,3

2 5 48 :137,2 1699 £>uenar Z

9. P raha-P etřín :B ran d ý s n. L. 18 47,3 1275 Míšoň* 1 3,6 2722. K la to vy : P ěk n ý 1 3,6 114

F áh n rich 1 0,9 9 S trý ček 1 3,6 1713. M odřany: V lček 1 3,6 142

B ochníček 2 3,6 102 V rá tn ík 1 3,64. M oravské K ř ížá n k y : 2 5 5 18,0 699

Míšoň* 3 9,7 168 P ra h a LH. 1 3,6 4855. N ové M ěsto na M oravě:

10. P řerov:K. Š ilinger 2 3,5 276 . O ndřejov: D obíšek B. 36 55,3 486

B ednář 1 2,5 113 D obíšek M. 17 24,0 194B ednářová (z.) 1 2,5 _ K ry što v sk ý 3 2,8 18B um ba 1 3,6 162 N ěm ec 8 10,6 80G uth 7 11,1 286 W eber 45 65,7 460

6 10,1 272 2 5 109 158,4 1238S ek era 5 9,7 289 P ře ro v 61 89,2 1093

R advan ice u Mor. O stravy 13. V alašská B ystř ic e :P íša la* 22 45,2 281 P e tr 4 11,2 152T en d ře jš ik 2 4,9 — P e tro v á 4 8,2 752 2 24 50,1 281 2 2 8 19,4 227R advan ice 22 45,2 281 V alaš. B ystř . 4 11,2 223

14. Z ábřeh u M or. O stra vy :Š tr b sk é P leso: D vořák 24 36,6 253B ečvář 32 46,0 606 Č urda-L ipovský 2 3,5 3U h lá r 22 41,2 291 S v ě rák 2 3,5 —H oepfnerová 4 9,5 99 P íša la* 2 3,5 4Líčko 3 7,5 74 2 4 30 47,1 260K áčerové (z.) 1 4,0 — Z ábřeh 24 36,6 2592 5 68 108,2 1070 2 2 331 612,0 6959Š trb sk é P leso 32 46,0 880 2 14 38 181 315,1 5511

V r. 1940 sledovány by ly :a ) velké ro je : L y rid y (M or. O s tra v a ) , B ootidy (B ran d ý s ), U rsidy

(B ran d ý s), P e rse id y (všechny stan ice ), G iacobinidy (O ndřejov, P ře ro v ) a G em inidy (K la to v y ),

b) p ř i sou stav n ý ch pozorováních z jištěno bylo dev ě t nových ra d ia n tů (podrobnosti v iz R . H . »Z právy a pozorování«),

c) p ři fo to g rafick ém sledováni zachyceno bylo celkem 18 stop (P ra h a — 8, O ndřejov — 4, Š trb sk é P leso — 4, P a rd u b ice — 1, N ové M ěsto n a M oravě — 1),

d ) z ko respondu jíc ích pozorování odvozeny by ly v ý šk y šes ti m eteo rů (M. W eber, P ře ro v ) .

V e l k é m e t e o r y : R a d a zp ráv došla o ve lkých m eteo rech . N a jed ­no tlivé m ěsíce p řip ad á ten to počet ve lkých m eteo rů :

i . H . i i i . i v . v . v í . v ř i . v i n . i x . x . x i . x i i . s3 2 4 — 1 — 1 2 — 4 1 2 20

P ozoruhodné by ly h lavně m e teo ry z 9 .1 . (došlo 8 zp ráv , výpočet d ráh y p řev za l D r. C. H o ffm e is te r) , z 12. I. ve lký detonu jíc í m eteo r, o něm ž došlo n a 300 zp ráv , z 25. II . (došlo 20 zp ráv , zachycen byl fo to g ra fick y F . Šilin- g erem ) a de tonu jíc í m e teo r z Š těd rovečern í noci 25. X H . (n a 100 zp rá v ) . M eteo r z 12. I . by l podnětem k p ro p ag ac i n a š í c en trá ly : t ř e t í číslo R . H. věnováno bylo m eteo rickým problém ům , h lavně p a k v e lkým m eteo rům (návod ). Z avedeny by ly nové tiš těn é do tazn íky .

P u b l i k a c e :1. Porozum ěním výboru Č. A. S. um ožněno bylo vydán í d íla »Gnomonic-

k ý a tla s hvězdné oblohy«, n a k te rém sp o lup racova la ř a d a členů n aš í Sekce.2. P ředběžné výsledky Sekcí pub likovány v nové p říloze R. H . »Z právy

a pozorování č lenů Č. A. S.«, red igované vědeckou radou .3. Z p ráv y z m eteo rické astronom ie dále o tiskovány v ru b rice »Poznám -

k y z m eteo rické astronom ie« našeho časopisu.4. U v eře jněn návod, ja k pozorovati ve lké m e teo ry (R . H . X X I. p . 74).5. P ub likován návod » 0 fo to g ra fo v án í m eteo rů« (Pop . hv. ro zp rav y ).S c h ů z k y : D ne 19. ř í jn a p o řád án n i . s jezd pozo rova te lů m e te o r t .

Z p ráv a podána v Ř íši hvězd.U p řím n ý d ík vzd áv ám všem , k te ř i se zasloužili o dosažené výsledky.

Z a Sekci Dr. V. G uth.

Zpráva Početní sekce za rok 1940.P očetn í sekce by la založena rozhodnu tím výboru ze dne 26. če rv n a 1940.

Je jím účelem je p rovádě ti n u m erick é výpočty z astronom ie a p říbuzných oborů. Do konce ro k u 1940 p řih lá s ili se tito členové:

J . B artek , L . B řeský , A. Č ížek, E . F lu ss, D r. J . H onzák, E . C hvojková, J . In d ra , J . J i rá t, D r. Ing . J . K lír, Zd. K rbec, F . K učera, M. K učera, K. M iku- lecký, V. M ladý, J . M rázek, J . N ěm ec, O. P e tráček , Ing . V . P o lák , B. Po- lesný, Z. Pěkný , M. P rocházka , Z. R am pas, VI. R um l, E . ftím an , V. Slavík, M. Sova, V. S trýček , D. Šejnost, M. T rlifa j, K. T urek , O. V oborský a Ig . V recion. C elkem 32 členů.

P očetn í sekce p racovala n a těch to problém ech:A. U rčen í pohybu S lunce z rad iá ln ích ry ch lo stí hvězd. P rv á č á s t p ráce

je dokončena. Je jí v ý ta h vyjde v „ ftíš i hvězd” a celá p ráce po ukončení d ruhé č á s ti v n ěk te rém odborném časopise.

B. T abu lky p ro výpočet g a lak tick ý ch složek rych lo stí hvězd. T abu lky vyjdou v pub likacích P ražsk é hvězdárny , jso u p řip rav en y k tisku .

C. V ýpočet soum rakových z jevů p ro op tické sondáže vysoké a tm osféry . P rv á č á s t výpočtu je dokončena a vy jde v pub likacích Č. A. S.

D. V ýpočet fy s iká ln í e fem eridy M a r ta a J u p ite ra p ro ro k 1941 a 1942. V ýsledky p ro ro k 1941 vy jdou v červnovém čísle „Ř íše hvězd”, další pak budou zařazeny do H vězdářské ročenky 1942.

E . V ýpočet seskupení Ju p ite ro v ý ch m ěsíčků p ro ro k 1942. N a výpočtech se p racu je a výsledky budou za řazen y do H vězdářské ročenky 1942.

N a každém prob lém u p raco v a la sk u p in a o něko lika členech. P ro další č innost P očetn í sekce se p řip ra v u jí nové problém y, jež budou vhodně roz­děleny m ezi zbývajíc í a nově se p řih lásiv ši členy (viz „Ř íše hvězd”, leden 1941, s tr . 23).

P ra ž š tí členové se sešli celkem n a 9 p racovních schůzích. S m im opraž­ským i členy byl p ředseda sekce p řevážnou většinou v p ísem ném s ty k u , p ři čem ž bylo vyřízeno celkem 168 dopisů.

D ěkuji všem členům za je jich z á je m a nevšední píli. V ýboru Č. A S. pak za hm otnou i m oráln í podporu činnosti sekce.

Dr. F. Link.

Zpráva vědecké rady.V ě d e c k o u r a d u obnovil n a n á v rh L inkův výbor n a schůzi dne 21.

z á ř i 1940. Je jím i členy byli: B e d n á ř o v á - N o v á k o v á , B u c h á r , G u t h , L i n k , N e c h v í l e , N u š l , S e k e r a , S l o u k a , Š t e r n b e r k . Zvolila svým čestným předsedou N u š 1 a, předsedou Š t e r n b e r k a . V roce 1940 ko n a la č ty ř i schůze. P ro jed n a la uveře jňován i „ Z p r á v a p o- z o r o v á n í č l e n ů C. A S .”, z n ichž vyšlo p rv é číslo. D ále jed n a la 'o n á ­vodu k ročence, tab u lk ách g a lak tick ý ch kom ponent rychlostí, d iag ram u výšek apexu Země nad obzorem , n áv rh u D r. H r d l i č k y s t r a n publikace op tických p rac í a konečně o žádostech za finančn í podporu pub likačn í čin­nosti. P ro začá tek ro k u 1941 stanov ila p ro g ram přednášek .

B. Šternberk.

Zpráva revisorů účtů.P odepsani prohlédli závěrkové ú č ty Č eské astronom ické společnosti

v P raze za ro k 1940, p řezkoušeli jednotlivé položky a shledali úč tován i v úp lném pořádku . P ro to doporučují, aby bylo uděleno pokladníkovi i celém u výboru absolu torium .

P rah a , 14. b řezna 1941.Dr. Karel Kuchyňka v. r. Ing. Jan Šimáček v. r.

t. č. rev iso r úč tů . t. č. rev iso r úč tů .

O br. 1. Archiv fiíše hvězd.

Pro určitý poloměr zakřivení potřebujeme d vě základní misky, dutou a vypuklou, k jejímu zabroušení. Z toho důvodu hotovím e též pár šablon; pro vypuklou misku dutou šablonu a naopak.

Máme na př. zhotoviti pár šablon a misek o poloměru zakřivení r = 25 mm.

Začneme tedy v y p u k l o u š a b l o n o u a postupujeme takto: kousek mosazného plechu dobře vyrovnaného, síly as 1,5 mm, roz­měrů cca 5 5 X 5 5 rnm, dobře po jedné straně očistíme (nejlépe obrou- siti sm irkovým plátnem), zahřejeme na kahanu nepříliš a potřeme tyčinkou šelaku neb pečetního vosku. T eplota destičky nesmí při tom přestoupit! teplotu tání šelaku (vosku), jinak by nedržel.

Stejnoměrně potřený plech přilepíme na připravenou dřevěnou desku, upevněnou na soustruhu a poté přetočenou, přesně do středu (obr. 1 a). Pohodlně vystředím e destičku tím, že před přilepením označíme její střed malým důlkem. D o tohoto důlku opřeme špičku koníka soustruhu a mírně přitáhneme (obr. 1 b). Přirozeně, že toto vše se musí díti dokud destička nevychladla. Je-li takto plech v y- středěn, necháme jej vychladnouti a pak teprve koníka vzdálím e. Kružidlem naznačíme podle středového důlku kružnici 0 51 mm a vypichovacím nožem vypíchnem e. Poté odstraníme odpíchnutý okraj tím, že pod něj zapáčím e nějakým plochým předmětem (na př. utahovákem). Je-li plech dobře přilepen, drží na desce velmi pevně a páčení je nutno opakovati v několika místech (nejlépe postupně po celém obvodu), až odpíchnutá část odskočí. N a desce nám pak zů­stává přilepený kotouček 0 5 1 mm, který za stálého měření osoustru- žíme přesně na průměr 50 mm.

K e konci vytočím e na obvodě šikmo přivedeným nožem fagetu, pod úhlem as 450, tak širokou, že z válcové obvodové plošky zbude pouze 0,5 mm.

T ím jest konvexní šablona hotova. Z b ý v á pouze ji nahřátím od- lepiti, omýti lepidlo lihem a označiti na místě obvodu vzdáleném bud raženým číslem nebo prostě vy rytý m , na př. r = 25.

D u t o u š a b l o n u zhotovím e způsobem následujícím: 2 kusy vyrovnaného mosazného plechu o síle jako u prvé šablony, tvaru ob­délníkového, rozměrů 4 0 X 7 0 mm, nalepíme dříve popsaným způso­bem na desku sym etricky tak, aby mezi nimi zůstala mezera as 2 mm. Průsečík spojnic čtyř vnějších vrcholů destiček, musí se ztotožňovati se středem desky (obr. 2.). D estičky po přilepení a vystředění při­tlačíme větší plochou vrtací destičkou, upevněnou v koníku sou­struhu. P o vychladnutí vypíchnem e kruh o vnějším průměru drážky

/

0 49 mm. Z b ývajíc í střední část odstraníme a destičky vytočím e opatrně na 0 50 mm (obr. 2, čárkovaně). Při vytáčení často měříme a konečně lícujeme s konvexní šablonou, kterou pro pohodlnější práci přilepíme na dřevěný držáček. Šablona musí přesně zapadnouti do vytočených částí. U ložení musí býti takové, aby destička nebyla ani volná, ani příliš těsná.

K e konci uděláme fagetu, stejným způsobem jako v prvém pří­padě, sejmeme a očistíme destičky. P o označení poloměru zakřivení máme 2 přesné konkávní šablony r — 25 mm.

Přepůlíme-li konvexní šablonu, získávám e tím celkem dva páry dobrých šablon.

T ím to způsobem dají se na soustruhu hotoviti šablony až do veli­kosti, která závisí na velikosti užitého stroje.

V ětší šablony, resp. s větším poloměrem (2— 3 m), užívané ze­jména am atéry, kteří se zabývají broušením zrcadel, nemůžeme ovšem dříve popsaným způsobem na soustruhu hotoviti. Použijem e zde pro­středků mnohým již znám ých. (D okončení p říš tě .)

Drobné zprávy.

P o lá rn í záře 1. března 1941. (D odatečné sdělení.) Z jev nebyl pozorován od počátku ; když byl náhodou uzřen ve 20 hod. 1(5 m in. letn ího času, b y la obloha n ad severn ím obzorem již ro zzářen a nazelenalým světlem do výše asi 40°. T oto se poznenáhlu zeslabovalo a ve 20 hod. 46 m in. sahalo již jen do výšky 12°. Ve 20 hod. 51 m in. se v šak n a SV a SZ objevily svislé, béložlutě zabarvené paprsky , k n im za něko lik m in u t p řistoup ily rudé plochy, počet p a p rsk ů se zvětšoval a in ten ­s ity sv ě tla rych le p řibývalo . Ve 21 hod. 0 m in. ro z p ro s tíra l se s tá le m ěnící se z jev od ZZS k W S , p ři čem ž n ě k te ré p a p r­sk y sa h a ly až do výšk y 50°. Ve 21 hod. 10 m in. n a s ta lo rych lé pohasínán í a po 2 m inu tách zbývalo již jen n ízké, nazele­na lé světlo nad severn ím obzo­rem . V e 21 hod. 16 m in. se na SSZ je š tě u k áza ly slabé, 25° d louhé pap rsk y , k te ré se pak zm ěnily v naru d lo u plochu, jež pohasla ve 21 hod. 27 m in.; ta k é nazelenalé světlo n a S zcela zm izelo. Ve 21 hod. 58 m in. se n ad severn ím obzorem znovu objevil asi 8° vysoký pří- sv it p rom ěnlivé jasnosti, k te rý bylo m ožno sledovati až do 23 hod. 30 min., kd y m ra k y další pozorování znem ožnily. Pozoro­ván í bylo provedeno v P ra z e za úp lně ja sn é oblohy a s výhodou zatem nění.

Ú kaz byl současně fo to ­g ra fo v án Leicou (o b jek tiv E l- m a r 1:3,5 f = 50 m m ) n a p an - Foto B)i(.har Archiv &j5e llvřzd.ch ro m atick ý film N itra le f ir - S n ím e k severn í záře ze dne 1. I I I . 191/1.m y K odak. R eprodukovaný sn í­m ek byl exponován od 21 hod. 4 m in. 17 sec. do 21 hod. 5 m in. 32 sec. le t­n ího času a zobrazu je č á s t souhvězdí C ephea n a d SSZ obzorem . K re p ro ­dukci způsobilou positivn í kopii zhotovil la sk av ě p. tov. J . K l e p e š t a . A by plošné světlo p o lá rn í z á ře m ohlo b ý t fo to g ra fick y vůbec zachyceno, m usím e použít pokud m ožno světe lného o b jek tivu a panch rom atického ne­g a tivn ího m a te riá lu n e jvyšší c itlivosti. V n ašem p řípadě byl re la tiv n í o tvo r ob jek tivu přece jen je š tě m alý a p ro to bylo n u tn o exposici p řim ěřeně pro- dloužiti. To ovšem p ři značné p rom ěn livosti z jevu způsobilo částečnou z tr á tu k re sb y jeho s tru k tu ry . E . B uchar.

Co je to relativní číslo? R elativn ího č ís la se už ívá p ř i udáván í sluneční č innosti. Pom ocí toho to č ís la je m ožno sro v n áv a ti pozorování dosažená m alým i i velkým i dalekohledy. K de m alý dalekohled rozezná ve skupině jen 2— 3 skvrny , v e lk ý dalekohled m ůže u k á z a ti 6— 8 skv rn . Z a účelem vyrovnán í těch to rozd ílů násob í se p ro to p ři poč ítán í re la tiv n íh o č ís la po­če t skup in 10. R e la tivn í číslo je te d y p o če t sk v rn + počet sk u p in násobený deseti.

Pokyny pro pozorování Slunce. Členové, k te ř í m a jí k d isposici alespoň m alý hvězd ářsk ý dalekohled, m ohou se po k u siti o so u s tav n á pozorování

slunečních sk v rn . N ávod n a pozorování S lunce pošle v ám ochotně n aše ad m in is trace . k ý

B eteigeuze, n e jja sn ě jš í hvězda O rionu, označená řeckým p ísm enem a (a lfa ) , je v rů zn ý ch kn ih ách a po jednán ích odlišně p san á . J e j í původní a ra b sk é jm éno je Ib t-e l-d schauzá , t. j. rám ě . T oto slovo bylo pozdějším vývojem znetvořeno v B e t e i g e u z e , B e l d e l g e u z e , B e l a g e u z e , B e t e l g e u s e a rů zn á jiná . K aždý z těch to tv a rů je n e sp ráv n ý a n e ­záleží n a tom , ja k se č te. Chcem e-li v ša k zach o v a t u rč ito u jedno tu , po ­užívejm e B e t e i g e u z e , jež to m á z původního n ázv u nejv íce zachováno.

Astronomie skrovných prostředků.

S lunečn í hodiny.

R ád bych vzbudil v á š zá jem o ten to sn ad n e js ta rš i as tro n o m ick ý p ř í­s tro j. N em usí sloužiti pouze k u m ěřen í času . Odvozen je od g n o m o n u, sv islé tyče, je jíž s tin se pozoroval. U n e js ta rš íc h v rh á s t ín sv islá ty č in k a , jež nese nah o ře ku ličku . T a to u m ís těn a ve s tře d u polokulové vodorovné m isky. S tín k u ličk y v m isce pohybuje se z ro v n a ta k ja k o Slunce n a nebi. Do m isky lze p ro to v rý so v a ti denní d rá h y S lunce o rovnodennostech a sluno­v ra tech . O blouky ty m ůžem e rozděliti n a 12 dílů, čím dostanem e hodiny an tiky , jež se a rc i s našim i shodu jí jen o rovnodennosti. — S v ítí-li n ám M ěsíc do hodin, lze n a s t ín u kuličky , k te rý v rh á , sledovati jeho pohyb a dospěti t a k k jeho teorii.

A n tické hodiny jsou průhledné, snadno pochopitelné, ale těžko se re a - lisu jí, p ro tože c h y ta jí s tín do polokulové m isky , jež je ob razem m odré denní k lenby nebeské. Snáze zhotovím e m odel slunečn ích hodin, když s t í ­nící ty č m á sm ěr osy světové, m íří přib ližně n a P o lá rk u . Tyč lze n a h ra d iti d rá te m neb n ap n u to u n ití. S tín z a n í tv o ř í rovinu, je jíž po loha nezáv isí n a sluneční dek linaci. Z áv isí jen n a ro tac i S lunce kol osy světové, jen n a den ­n ím pohybu S lunce n a m odrém nebi. P ro to že tim to pohybem m ěřím e čas, lze je j s tan o v ití pom ocí s tín u zhm otnělé osy světové.

R ea lisace osy svě tové . L epenku a s i 27 cm vysokou a 22 cm širokou p řepů lil jsem p řib ližně p řím k o u as i 13 cm od spodního k ra je . P odle té sé lepenka n a obou s tra n á c h nařízne, ab y se d a la ohnouti v p ra v ý úhel. Ú sečku zlom u rozpůlím e a vedem e kolm ici n ah o ru i dolů. — D alší záv isí n a zem ěpisné šířce rp našeho bydliště. N a jd e te ji p ro n aše v ě tš í m ís ta v č. 24 V alouchových astronom ických tab u lek . P ro m enší in te rp o lu je te n a m apě. V ypisu ji p ro T ř e b o ň rp = 49° 0 '. — N yní si v y rý su jem e tro jú h e l­n ík p rav o ú h lý s dolní odvěsnou a = 1 dm . K n í přiložím e úhel <p = 49°. V edem e p řeponu c a dostanem e d ruhou odvěsnu b — 1'150 dm . M ůžem e p řím o p řeponu c toho to tro jú h e ln ík a u ž iti ja k o rea lisac i osy světové. V y­střih n em e tro jú h e ln ík (časo m ěm ý ) a v lepím e je j do lepenky v p ravém ú h lu ohnuté . M enší díl lepenky (zák lad n a hodin) leží vodorovně, v ě tš í (pozadí hodin) je svislý . Č asom ěm ý tro jú h e ln ík v lepí se ta k , aby p rav ý úhel pad l n a půlicí bod zlom u a do zák ladny , b do pozadi. V iz obr. 1. P ře ­p ona c m íří p a k v zh ů ru pod úh lem <p = 49° a re a lisu je p ro to p ři sp ráv n é o rien tac i hodin osu světovou. -— N ěkdy je p locha tro jú h e ln ík a n a závadu . P a k rea lisu jem e jen přeponu n ití nebo d rá tem . P robodnou z ák la d n u ve vzdálenosti 1 dm od půlicího bodu v zák lad n ě a ve vzdálenosti 1‘150 dm v pozadí. Z avázán í n itě neb d rá tu n a zadn í s tra n ě pozadí použijem e, ab y ­chom si zabezpečili p ra v ý úhel p ři zlom u. P ř i v ázán í za jis tím e je j pom ocí p ravoúh lého tro jú h e ln ík u .

U m ístěn í slunečních hodin. Z ák lad n a m usí leže ti vodorovně. Z abez­pečím e si to pom ocí olovnice a pozadí hodin. C asom ěrný tro jú h e ln ík m usí padnou ti do po ledníku tak , aby hodiny sm ěrem k jih u byly o tevřené.

N alezen í poledníku . N ení-li n á m poloha jeho p ředem znám a, m ůžem e je j na léz ti sp rávnou o rien tac í slunečn ích hodin. N aříd ím e si jedny hodinky, ab y nám u k azova ly střed o ev ro p sk ý čas. (R ad iosignál.) — Pom ocí rovnice časo jevné naříd ím e si podle n ich d ruhé hodinky, aby nám p ro ten to den

*

ukazovaly čas sluneční. A ž bude n a n ich poledne, o točím e sluneční hodiny s vodorovnou zák ladnou kol sv islé osy ta k , ab y s tín d rá tu c k ry l p rů m ě ty jeho a, b v zák lad n ě i pozadí. — R ov ina tro jú h e ln ík u abc k ry je se p ak s rov inou poledníku. — M áte-li n a š i R očenku, na lezn e te ta m přím o, v k o ­lik hodin s tředoevropského ča su je p rav é poledne, to tiž S lunce v poled­n íku . V te n okam žik o rien tu je te sv ů j m odel slunečn ích hodin.

(P ř íš tě dokončení.)

Meteorické poznámky.

V e l k é m e t e o r y .

L idové hvězdárně v P ra z e by ly h lá šen y ty to velké m eteo ry :21. ledna 191ti v 5 hod. 19 m in . SE Č . V elký detonu jíc í m e teo r (viz též

R. H. X X II, 64). Pozorován í došlo ze Sm iřic, z Chocně, z P ro s tě jo v a , z N ě­m eckého (N ové M ěsto n a M oravě), z H rad ce K rá lové a z L itom yšle. B ohu­žel došlé zp ráv y jso u velm i přib ližné, tak že n en í m ožno spolehlivě s tanov ití d ráh u . M eteor sm ěřoval od severozápadu a konec jeho d rá h y byl kdesi nad západn í M oravou (severně B rn a ) . M eteo r z á ř i l po dobu 6 sec. ja k o M ěsíc v úp lň k u ; byl m odrý. V N ěm eckém a v L itom yšli b y la pozorována i d e to ­nace.

28. ledna 19Jt l v 19 hod. 12 m in . SE Č . M eteo r ja sn o sti M ěsíce v p rvn í č tv r ti pozoroval p. B. Č urda-L ipovský v M oravské O stravě . M eteor počal zá ři ti v okolí A ld eb aran a (a = 68,5°, 6 + 16,5°) a svou d rá h u ukončil poblíž y P e g a sa (a = 365°, 8 + 14°). Celou d rá h u 75° p ro lé tl z a 3 sec. P ře d ukon ­čením rozpadl se n a 3 d íly : já d ro o ranžové b a rv y sledovalo původní d ráhu , jeden dil oddělil se sm ěrem n ah o ru , d ru h ý sm ěrem dolů. B a rv a m eteo ru o ranžová až načervena lá . S to p a silná, v souhvězdí R yb růžencového tv a ru . D etonace neby la slyšena.

12. března 191,1 v 20 hod. 19 m in . SE Č . M eteo r —6. vel. pozoroval G. Schindler, vedoucí m eteoro log ické stan ice I . řá d u v P odersam U — 13° 24’, <p + 50° 13’). V zn ik m e teo ru : a 71,0°, 8 +2,8°, konec: a 72,0”, 5 — 22,7°. D ráh a ko lm á k obzoru. T rv án i % sec. Z dánlivý p rů m ěr h lav y 4'. B a rv a žlu tozelená (bez zm ěn). A ni ohon an i s to p a se nevytvořily .

1S. března 191,1 v 5 hod. 5J, m in. SE Č ( ? ) by l pozorován 20°— 25° nad SZ p lzeňským obzorem zelenom odrý m e teo r t ř ik r á t ta k ja s n ý ja k o V enuše. P roběh l d rá h u 30° za 1 sec.

3. dubna 191,1 v 21 hod. 1,9 m in . SE Č by l pozorován v U hříněvsi bolid. S m ěřoval ve výšce 50° od západu k východu. C elková d rá h a 35°. Z p rvu zářil bílo-zeleně, v d ru h é polovici své d rá h y — rudě. P ozo rovány by ly j isk ry od­le tu jíc í od tě le sa a s labá s to p a po p ře le tu . V. G uth.

Kdy, co a jak pozorovati.

Planety v květnu a červnu 1941.M E R K U R je od p rvn í polovice k v ě tn a do d ru h é polovice če rv n a večer­

n icí a v době od 28. k v ě tn a do 12. č e rv n a sp a tř ím e je j v 21 hod. SEČ zh ru b a n ad západo-severozápadem ve výši asi 5° až 6°. K olem 10. če rvna objeví se v tu té ž dobu večern í poněkud vp ravo n izko p ři obzoru V enuše.

V E N U Š E s ta n e se počá tkem k v ě tn a večern icí a zů s tan e j i až do konce roku , je v ša k po d louhou dobu v poloze p ro sp a tře n í nepřízn ivé. O bjeví se počá tkem če rv n a asi 50 min. po západu S lunce n ízko n ad severozápadním obzorem a posune se, pozorována vždy v tu té ž dobu po záp ad u Slunce, bě­hem červ n a o m álo sm ěrem k bodu západn ím u p ři m além s to u p n u tí nad obzor.

M A R S postoupí ze souhvězdí K ozorožce p ře s V odnáře do souhvězdí R yb. P o čá tk em k v ě tn a je ve 3 hod. n ízko n ad jihovýchodním obzorem , sv iti če rvenavým světlem ja sn ě ji než A ta ir v O rlu, k te rý je vysoko n ad jiho- jihovýchodnim obzorem a n ad k te rý m je š tě výše z á ří W ega v L yře . M ars se p řib ližu je s tá le více k Zem i, jeho ja sn o s t ro s te , je v ša k v důsledku svého rych lého posuvu m ezi hvězdam i sm ěrem opačným denním u pohybu p o čá t­kem če rv n a ve 2 hod. je š tě dosti n izko n ad východo-jihovýchodem , kdežto A ta ir je již vysoko n a d jihem . B ěhem če rv n a u b ý v á ry ch lo sti p rá v ě uvede­ného posuvu, M ars pozorován vždy as i 1% hod. p řed východem Slunce s to u p á výše n a d jihovýchodní obzor a je koncem če rv n a v uvedenou dobu ran n í již asi 20° n a d jihovýchodem . P rá v ě 30. č e rv n a je M ars v bodě j a r ­n ím (viz m ap k u čís. IV . v kn ížce D r. S louky: P o zn e jte souhvězdí) a nad jiho-jihovýchodem n izko p ři obzoru je ja s n á hvězda F o m a lh a u t (a R yby již .) . V tu té ž dobu objeví se nad východo-severovýchodem p lan e ty Ju p ite r a S a tu rn , ten to v p ravo a o něco výše než Ju p ite r . D ne 18. k v ě tn a a 16. č e rv n a je M ars v kon junkc i s ubývajíc ím srp k em M ěsíce.

JU P IT E R a SA T U R N zm izely v polovici d u b n a večer n a západn í obloze, postoup ily z a tím do souhvězdí B ý k a a objeví se koncem června p řed sv ítán ím n ízko n ad východo-severovýchodním obzorem . Je jich vzdále­n o st z a tím v z ro s tla a s i n a 15°, S a tu rn je v p ravo o něco výše než zářivý Ju p ite r a pod spojnicí obou p la n e t v y s tu p u je n ad obzor A ldebaran (a B ý k a). Z ja sn ý ch hvězd v okolí je v m írné v ý ši n a d severovýchodem K ap ela ve V ozku a n a d jihovýchodem je M ars, k te rý je ja sn ě jš í než Ju p ite r , ač ten to m& sv it bě lejší než M ars. Ing . V . B orecký .

Z á k r y t y v i d i t e l n é v P r a z e 1 9 4 1.

X = — 0 hod. 57 m in. 40,3 sek. = — 14° 25' 4,5" E G r., <p = +50° 05' 16".

D at. * M agn. F áze G M T = SČ a b P S íó ř tgV. 4 BD + 12,2009° 6,3 D 19 h. 43,5 m . — 2,0 + 0 ,4 55° 8,3

| Zprávy odboček.

Z České astronom , spol., m ístn ího odboru v P řerově . V nedělí 23. ú n o ra dopoledne se k o n a la 1. řá d n á v a ln á schůze za p říto m n o stí 17 č lenů a ně­k o lik a hostí, z n ichž zv lášť p o těš ila n á v š tě v a d e le g á ta o s trav sk é a s tro n o ­m ické sekce, p. Č u r d y - L i p o v s k é h o . T ím b y la u tu žen a spo lupráce obou společností, z a h á je n á už spo lup rác í p ř i m eteo rických pozorováních. Ze z p rá v fu n k c io n ářů bylo zřejm o , že č innost odboru co do počtu schůzí b y la m alá , z a to členové činn í v sekcích sluneční, p rom ěnných a m eteo rické podali výkony velm i uspokoju jíc í. Z p ráv y o to m viz ve zp ráv ách sekci. O dbor m á 22 členů. Zvoleni b y li: p ředsedou v rch . šk . ra d a J . Š i r o k ý , m ístopředsedou řed . J . H a v r á n e k , je d n a te l prof. F . Z l a t n í k , po k lad ­n íkem J . N ě m e c , tech . ú ř., rev iso ry p p .: K. B ř o u š e k a V. K r y š - t o v s k ý. Snahy odboru o z řízen í m alé obse rv a to ře by ly nedávno neoby­čejně podepřeny firm ou O p t i k o t e c h n a , k te r á odboru d a ro v a la polo- apoch rom atický o b jek tiv iss 210 m m a ohniskové délky 3 m. O dbor se bude snažit, aby toho to výborného o b jek tivu m ohlo b ý t b rzy použito. Z a tím vy­slovuje f irm ě O ptiko techna sv ů j dík. M. W .

Nové knihy.

Dr. V lastim il H . M a t u l a : H m o ta a je j í p rom ěny. 8°. S tr . 80 + obr. N ak lad a te ls tv í V esm ír, P ra h a . C ena brož. K 15'— .

D ruhé doplněné vydán í té to obsažné kn ížečky doporuču jem e všem n ašim členům a č ten á řů m , k te ř í se z a jím a jí o h lubší o tázk y fy s ik y a che­mie. N aleznou zde to lik za jím avého , co p o třeb u jí ze jm éna v a s tro fy s ice vědět. Z vlášť pozoruhodný je filo so fický úvod, v k te rém a u to r o b ra tn ě vy­svě tlu je m oderní filosofické sm ěry vyk ry s ta liso v an é z p řírodn ích věd. D ále obsahu je k n ih a ty to k ap ito ly : H m o ta a chem ické p rvky , P řiro zen á rad io ­ak tiv ita , J a k a z čeho jsou zbudovány a tom y, A tom y a světlo , Iso topy, C hem ické p rv k y m ezi sebou, P řiro zen á so u s ta v a p rv k ů , U m ělé prom ěny p rv k ů . A u to r končí za jím av ý m a filo so ficky h lubokým doslovem , k te rý svědčí o jeho úzkém osobním v z ta h u k e všem dů lež itým o tázk á m m oderní vědy.

J a n A m o s K o m e n s k ý : L a b y rin t sv ě ta a r á j srdce. S tr . 170 + 24 příloh. Podle 2. vydán í z A m sterodam u 1663. N ak lad a te ls tv í Šolc a Š im á- ček, spol. s r . o. v P ra z e 1941. B rož. K 50'— , váz. v p lá tn ě K 70'— , váz. v polokůži K 90'— .

U pozorňujem e-li n aše č te n á ře n a tu to vzácnou k n ihu n a š í národn í k u ltu ry , činím e to s vědom ím , že v n í na leznou velm i dobrého p říte le a k rá sn ý ob raz ž ivo ta sedm náctého sto le tí, kde vědě náleželo již význam ­né m ísto . R ozkošné jsou kap ito ly , v k te rý c h p o u tn ík n av štív í a rith m e tik y , geom etry , geodéty , a s tro n o m y a a s tro lo g y a k te ré v tom to čísle časopisu rep roduku jem e. Z cela nekom prom isn í je odpor K om enského k astro log ii, je jíž ša lbu a m arn o s t b rzy poznal. K om enský m ěl vůbec značný zájem o hvězdářs tv í, byl v p ísem ném s ty k u s různým i význam ným i hvězdáři tehde jší doby, m ěl bohatou astro n o m ick o u kn ihovnu a zdů razňova l vý­znam astronom ie i po je jím výchovném vlivu . »L aby rin t světa« byl jed ­nou z nejváženějších a ne jcenně jších k n ih n aš ich p řed k ů a k lad li ji hned za K ra lickou bibli. N em ěla b y ch y b ě ti v kn ihovně žádného uvědom ělého Čecha!

Dr. H u b ert S louka .

Zprávy Společnosti.

Rádná valná hromada České společnosti astronom ické v Praze bude10. k v ě tn a 1941 (sobo ta) o 18'30 hod. v p řednáškové sín i Lidové h v ězdárny v P ra z e n a P e tř in ě . P ro g ra m obvyklý. N esejde-li se stan o v am i u rčen ý po­če t členů včas, bude v a ln á h rom ada z ah á jen a o pů l hod iny později z a k a ž ­dého počtu členů. P o vyčerpán í p ro g ram u valné h ro m ad y bude p řed n ášk a .

V ýborová schůze b y la 19. b řezn a 1941 v k lubovně Lidové h v ězdárny v P ra z e za ú čas ti 16 členů výboru . N a p ro g ra m u bylo schválen í zp ráv fun k c io n á řů p ro valnou h ro m ad u a p ro jed n án a dů lež itě jší korespondence. Z a členy Společnosti byli p ř i ja t i: V ilibald C ách, d rog., P ra h a . M iroslav C ísař, s tudu jíc í, P ra h a . J in d ř. C rha, s tudu jíc í, P ra h a . D r. T om áš Čížek, ad v o k á t, O lom ouc. Z deněk Dlouhý, s tudu jíc í, P ra h a . J i ř í D vořák , studu jíc í, P ra h a . V áclav Felix , podúř., P ra h a . Z deněk H anzlíček , studu jíc í, P ra h a . K are l Jen íček , bank . ú ř., P ra h a . K are l K áš, s tudu jíc í, P lzeň . Jo se f K re j- cá rek , s tudu jíc í, S t. B oleslav. J a n L etáček , s tudu jíc í, P ra h a . Ing . T om áš M ajer, V setín . A n ton ín N ach tm an n , bern í ad j., Z biroh. M iloslav O ktábec, železn. zam ěstn ., P ra h a . A dolf P án ek , fo to g ra f, P lzeň . M iloš P e tř ík , stud ., P ra h a . M iroslav R ohan, techn . ú ř., M odřany. J i ř í Schm idt, s tudu jíc í, P ra h a . J a n Š ilhánek, studu jíc í, C hvály. Z deněk T ro jánek , s tudu jíc í, P ra h a . R osti­slav Veselý, z ah rad n ík , H eřm . M ěstec. B edřich V yvijal, zám ečník , P říb o r. L ubor Z ah rád k a , s tudu jíc í, P ra h a . Lad. Z e jfa rt, s tudu jíc í, U hříněves. — V šechny srdečně v ítám e k spo lupráci!

Z knihovny. Ž ádáte -li o pů jčen í kn ih , u d e jte vždy v íce svazků , p ro tože m nohé k n ih y b ýva jí půjčeny . U dáv e jte jm é n a a u to rů a názv y kn ih — n i­ko li jen čísla, p ro tože k n ih y jso u za řazen y podle au to rů . P ř i v racen í kn ih pečlivě zásilku zaba lte , ab y se dopravou nepoškodila.

V zpom ínka členům , k te ř í odešli navždy. V p rv ém č tv r tle tí 1941 zesnuli podle došlých h lá šen í ti to členové: Jo se f B rynda, dů ln í s tro jm is tr v. v., B ra tkov ice . B yl členem Společnosti od r . 1921. M is tr Jo se f Š ejnost, akad . sochař, P ra h a . P řis to u p il r . 1919. Jo se f Š těpán , železn. ú ř., v. v., V ysočany. Členem byl od r . 1935. Ing . J a ro s la v Š tych , P ra h a , z a k la d a te l Společnosti. Č est je jich pam átce !

D ary do knihovny. D r. M iloš V aňá tko , P ra h a , věnoval L ittro w ů v A tlas des g e s tim te n H im m els, vydání z ro k u 1839. P ro f. D r. O ta k a r M atoušek, P ra h a , věnoval do kn ihovny sp isek : S ta ré a m odern í teo rie o vzn iku Země. P . J in d řich M. D louhý, O dolená Voda, věnoval kn ihovně svoje dílo: D r. E m il H olub, člověk a cestovate l. V šem dárců m srdečné d íky!

Zprávy Lidové hvězdárny.N ávštěva na hvězdárně v březnu 1941. P ro n á v š tě v y obecenstva bylo

po řádáno 6 pozorování dalekohledem , k te rý c h se zú čas tn ily 72 osoby z obe­cen stv a a 3 h rom adné v ý p rav y (1 spolek a 2 ško ln í v ý p rav y ) se 101 ú č a s t­n íkem . S n áv štěv am i členů bylo n a hv ězd árn ě v b řezn u 455 osob.

Pozorování na hvězdárně v březnu 1941. N ejza jím avějším i o b jek ty pro pozorování s obecenstvem by ly v b řezn u p lan e ty J u p i te r a S a tu rn , k te rý m b y la věnována h lavn í pozornost. D ále byl ukazo v án M ěsíc, m nohé dvoj­hvězdy, hvězdokupy a n ěk te ré m lohviny. D v a večery by ly v y u ž ity k fo to ­g ra fo v án í: jednou by l fo to g ra fo v án M ěsic a p lane ty , d ru h ý veče r by l věno­v án fo to g ra fo v án í p rom ěnných hvězd. S lunce bylo v b řezn u pozorováno ce lkem 1 9k rá t, v rám c i s ta tis tic k ý c h pozorování slunečn ích sk v rn a faku lí.

M aje tn ík a vydavate l Č eská společnost astronom ická, P ra h a IV .-P e třín . — O dpovědný re d a k to r: D r. H u b ert S louka, P ra h a X VI., N ad K likovkou 1478. — T iskem k n ih tisk á rn y »P rom etheus« , P ra h a V li l . , N a R okosce č. 94. — N ovin, znám kován í povoleno č. ř. 159366/m a/37 . — D ohlédací ú řa d P ra h a 25.

V ychází d e se tk rá t ročně. — V P raze , 1. k v ě tn a 1941.

Obsali čís. 5.

F r . U r b a n : U m ělé nebe! — J a n A m o s K o m e n s k ý : P o u tn ík m ezi a rith m e tik y , m ěřiči, hvězdáři a astro lo g y . — V. I z e r a : O výrobě b rousí­cích m isek a šab lon . — D robné zp rávy . — Co, k d y a ja k pozorovati. — Z našich odboček. — Z p ráv y Společnosti. - Z p ráv y Lidové hvězdárny . —

V ýroční zp rá v a Č. A. S.

Seznam publikací vydaných Knihovnou přátel oblohy, nákladem České společnosti astronomické v Praze.FY. Schiiller: A tla s souhvězdí severn í oblohy. Č ás t rovníková. R ozebráno.K arel N ovák : A tla s souhvězdí severn í oblohy. Č ás t po lárn í. C ena K 45'— ,

č lenská cena K 30'— .K are l A nděl: M appa se lenographíca. Dvě m ap y M ěsíce v rozm . 65X 84 cm

se seznam em zak res lených ú tv a rů . K 60'— , člen. cena K 50'— .K arel N ovák : N á s tě n n á m ap a severn í oblohy s novým vym ezením sou­

hvězdí. Cena m ap y n a k a rto n ě K 80'— . Č lenská cena K 60'— .K arel N ovák : O táč ivá m a p a severn í oblohy a m a lá m ap a M ěsíce od K a rla

A nděla. C ena K 40'— , č lenská cena K 30'— .Jo se f K lepešta : S p ek trá ln í a t la s ja sn ý ch hvězd severn í a jižn í oblohy,

tiš tě n ý v šes ti ba rvách . V ázaný v ý tisk za K 60'— , č len sk á cen a K 40'—-.K lepešta-N ovák : M alý a tla s severn í oblohy. K 15'— , č lenská cena K 10'— .P . Š a fa řík o v á : W . H erschel a jeho s e s tra K aro lina . K 6'— , člen. cena K 4'— .D r. R . Schneider: H odiny a hodinky. C ena K 9'— , č lenská cena K 6 '— .P ro f . V. V. S tra to n o v : O životě n a sousedních světech. K 6 '— , čl. cena K 4'— .K arel A nděl: P růvodce po M ěsíci. C ena K 9'— , č lenská cena K 6'— .Ing . V. R olčík: N ávod k sestaven í hvězdářského dalekohledu. R ozebráno.J . K lepešta : C esta oblohou. V tisk u nové vydání.J . K lepešta: D vacet le t m ezi p řá te li astronom ie . K 15'— , člen. cena K 10'— .F o to g ra fie vzdálených hvězdných so u s tav . S estav il Jo se f K lepešta . K 15'— ,

členská cena K 10'— .F o to g ra fie povrchu m ěsíčního. S estav il K are l Anděl. Rozebráno.F o to g ra fie tě les slunečn í so ustavy . S estav il D r. V lad. G uth . K 15"— , č lenská

cen a K 10'— .A stronom ické pozoruhodnosti P rah y . S estav il Jo se f K lepešta . K 9'— , č len­

sk á cena K 6’— .D r. V. G uth : O fo tog rafován í m eteorů . K 6"— , č lenská cena K 4‘— .K opal-K adavý: H vězdy prom ěnné. K 6 '— , členská cena K 4 '— .Z. K opal: S tálice a hvězdy prom ěnné. K 12'— , č lenská cena K 9'— .J . K lepešta: Je možno předpov ídat lidský osud z hvězd? Cena K 3'— , člen­

sk á cena K 2'— .D r. A. D ittrich : P raeh is to r ie našeho hvězdářs tv í. Rozebráno.D r. H . S louka: O stavbě V esm íru . K 9 '— , č lenská cena K 6 '— .D r. H. S louka: P ozne jte souhvězdí. K 12'— , č lenská cena K 8'— .D r. H. S louka: S a tu rn — n e jk rá sn ě jš í p lan e ta nebe. K 4'— .Dr. H. S louka: Za slunečním za tm ěn ím do Jap o n sk a . K 4 '— .D r. H. S louka: Za slunečním za tm ěn ím do K anady . K 4'— .D r. H . S louka: S luneční ko rona a p ro tuberance . Pozorování p ři úplném z a ­

tm ěn í Slunce v K anadě. K 4'— .D r. H. S louka: J e m ožný le t na M ěsíc? K 4'— .Dr. H. S louka: F o to g ra fie ve službách výzkum u nebes. K 4' .D r. H . S louka: M léčná d ráh a — kouzlo našich nocí. K 4'— .

S ta rš í ročníky časopisu : II., IV .— X IU . po K 10'— , XIV., XVI., X V III.—XX. po K 20'— . O sta tn í jsou rozeb rány nebo neúplné.

O bjednejte v ad m in is trac i: P ra h a IV .-P e třín , L idová hvězdárna.

Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna.V kv ě tn u je h v ězd á rn a obecenstvu p řís tu p n a k ro m ě pondělí denně ve

21 hod. M ěsíc bude m ožno pozorovati od 3. do 8. k v ě tn a . Podle m ožnosti budou vždy ta k é ukazovány za jasných večerů význačné barevné stálice, dvojhvězdy a hvězdokupy. — H rom adné n áv štěv y škol denně m im o pondělí ve 20 hodin a spolků v 21 hodin.

Administrace:Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna.

tJ řed n í hodiny: ve všední dny od 14 do 18 hod., v neděli a ve sv á tek od 10 do 12 hod. V pondělí se neú řadu je .

K e všem p ísem ným do tazům přilož te zn ám k u n a odpověď! A d m in istrace p řijím á a vy řizu je dopisy, k ro m ě těch , k te ré se tý k a ji

redakce, do tazy , rek lam ace , ob jednávky časopisů a k n ih atd .K oční p řed p la tn é „Ř íše H vězd” činí K 40'— , jed n o tliv á č ísla K 4'— . Č lenské p říspěvky n a ro k 1940 (včetně č a so p isu ) : Členové řád n í:

v P r a z e K 50'— . N a v e n k o v ě K 45'— . S tu d u jíc í a dělnici K 30'— .— N oví členové p la tí záp isné K 10‘— (s tudu jíc í a děln íci K 5'— ). — Členové zak lád a jíc í p la tí K 1000'— jednou p ro vždy a časop is d o s táv a jí zdarm a. V eškeré peněžní zásilky jenom složenkam i P oštovn í sp o řite ln y na účet

Č eské spo lečnosti a s tronom ické v P ra z e IV.(B ianco slož. obd rž íte u každého pošt. ú řad u .)

O řet č. 42628 P ra h a . Telefon č. 463-05.

Poznamenejte si adresu našeho dobrého hodináře:

ČESTMÍR CHRAMOSTA,hodinář,

P R A H A II., V Y ŠE H R A D SK Á TŘ ÍD A 15.Telefon 478-74. Telefon 478-74.M aje tn ík a vydavate l Č eská společnost astronom ická, P ra h a IV .-P e třín . — O dpovědný re d a k to r: D r. H u b ert S louka, P ra h a XVI., N ad K likovkou 1478. — T iskem k n ih tisk á rn y „P rom etheus”, P ra h a V in ., N a R okosce čís. 94. — N ovin, znám kování povoleno č. ř. 159366/nia/37. — D ohlédací ú řa d P ra h a 25.

1. k v ě tn a 1941.