13
ROK AFRIKY Bc. Lenka Růžičková UČO: 364554

Rok Afriky

  • Upload
    trent

  • View
    150

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Rok Afriky. Bc. Lenka Růžičková UČO: 364554. Rozdělení Afriky. Koloniální velmoci: Francie VB Portugalsko Belgie …. Dekolonizace Afriky. 40 . léta 20. st. - první pokusy o změnu koloniálního systému: - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

ROK AFRIKYBc. Lenka Růžičková

UČO: 364554

ROZDĚLENÍ AFRIKY

Koloniální velmoci: Francie VB Portugalsko Belgie …

DEKOLONIZACE AFRIKY

40. léta 20. st. - první pokusy o změnu koloniálního systému:

1944 – konference v Brazaville – Charlese de Gaulle přislíbení autonomních práv

1945 – konference v Manchesteru – jednání VB se zástupci z britské Afriky („panafrikanisté“) byla přislíbena samospráva

1946 – založeno Africké demokratické sdružení – francouzské kolonie plánující nezávislost

NEZÁVISLÉ STÁTY PŘED ROKEM 1960

1954 –Alžírsko– vyhlášení nezávislosti (ale do roku 1962 zde probíhala partyzánská válka, vyvolala i pád francouzské vlády, ukončena až mírem v Evianu)

1956 – Francie přiznala nezávislost Maroku a Tunisu

VB přiznala nezávislost Súdánu 1957 – nezávislost Ghany (pův.VB) –

prezident Kwame Nkrumah se postavil do čela panafrikanismu

1960 – ROK AFRIKY

Francouzské kolonie Senegal, Togo, Mali, Mauretánie, Gabon, Kongo,

Čad, Madagaskar, Středoafrická republika, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Kamerun, Benin a Niger.

Britské kolonie Sierra Leone, Nigérie, Somálsko, Uganda

Portugalské kolonie Angola, Mosambik, Guinea Bissau

Belgická kolonie Kongo

KONGO

1960- využilo nástupu de Gaulla, k moci se dostává Patrice Lumumba

vnitřní nepokoje, vlna násilí směřovaná proti Evropanům situaci řeší Belgičtí výsadkáři, OSN a místní armáda ( Joseph Mobutu)

Sesazen prezident, vláda, parlament = válka všech proti všem opět belgičtí výsadkáři

1965 – Mubutu u moci pomalu a brutálně stabilizuje zemi (ZAIRE) prezidentem až do

1997 – svržen, nový názevDemokratická republika Kongo

ANGOLA

Portugalsko se nechtělo vzdát kolonií 1961- gerilová válka, reakce Portugalska – oběti hl. civilní obyvatelstvo Exilová vláda Angoly pod vedením Holdena Roberta 1970 † Antonio Salazar 1974 u moci Antonio de Spinola-stále

pokračují boje-nesouhlas veřejnosti

nutnost zbavit se kolonií (Angoly,Mosambiku, Guinei Bissau)

1975- V Angole soupeří o moc několik skupin – občanská válka Augostino Neto – vůdce jedné ze sk.žádá o pomoc Moskvu (SSSR)-Kuba,USA chtěly zasáhnout ale Kongres proti Neto za pomoci Kubánců vyhlašuje

nezávislost Nepokoje až do roku 1990 (Kubánci ×

domorodci)

MOZAMBIK

1964 první boje Portugalců s jednotkamiOsvobozenecké fronty (1962) Salazar – rychlé ukončení bojů – ne jako v

Angole mezinárodní konflikt. Armáda vyhlásila výjimečný stav (bombardování vesnic, pálení pralesů napalmem, …)

Operace Gordický uzel – pro Portugalsko vojenský úspěch.

Portugalská veřejnost – nespokojenost s výdaji na válku.

1975 – Portugalsko nuceno vyhlásit nezávislost Mosambiku.

Ekonomické problémy- pomoc Moskvy Opět vypukla občanská válka – (1992)

Albrto Chipande: Velitelé

Osvobozenecké

fronty - Samora Machel

SOMÁLSKO

1960 nezávislost 1969- k moci vojenským převratem Maxad

Barre 1991 – Barre svržen 1992 příchod jednotek OSN do země 1995

odchod působení bez úspěchu Od 2006 válka vlády proti Svazu islámských

soudů.

DŮSLEDKY DEKOLONIZACE

V dekolonizovaných zemích ekonomické problémy – v mnohých zemích vyhlášen hladomor.

3 velké genocidy – Somálsko, Rwanda a Kongo

Dnes v Africe rozmístěno 100 000 zahraničních vojáků