ročník: XXV. číslo: 1/2016 Zpravodaj - Rusava · mě byly tzv. „Nulté Rusavské hry“. Organizátoři – Sbor dob - rovolných hasičů a Aktivní klub dokázali uspořádat

1Zpravodaj obce RusavaLXXXII cena: 20 Kč

Z pravodajobce Rusava

ročník: XXV. číslo: 1/2016

2 Zpravodaj obce Rusava

1936-2016SDH Rusava oslaví

v sobotu 9. ervence 201680. let80. let

dobrovolných hasi na RusavProgram pro veøejnost

od 14 hodin na høišti SK Rusava.od 14 hodin na høišti SK Rusava.

Ukázky hasičské techniky od historie posoučasnost, soutěž pro děti, vystoupeníhudební skupiny ……

Aktivní klub Rusava pořádáv sobotu 11. června 2016

od 13.00 hodinna hřišti SK Rusavana hřišti SK Rusava

10. dětský denPřipraveny jsou hry, soutěže, malování na obličej,

dětský řetízkový kolotoč, nafukovací bludiště, lukostřelby, dětský řetízkový kolotoč, nafukovací bludiště, lukostřelby, skákací hrad, trampolína, RC modely Cody's Team (autíčka a

letadla na dálkové ovládáni) - ukázka i možnost vyzkoušení…

Po skončení akce: do 20 hodin diskotéka pro dětiod 20 hodin diskotéka pro dospělé

3Zpravodaj obce Rusava

Hurá, hurá, už se nám zase vrátil jarní svěží vzduch, ranní koncerty všemož-ných ptáků, sluníčko, co krásně prohřívá svaly těm, kdo už vyrazili do zahrádek, ale hlavně krásné jemné odstíny pučící zeleně a květů. Kdykoliv jdu kolem za-hrádky u Krátkých a vidím ten nádherný koberec sněženek, vím, že už se zima hned tak nevrátí. Ale co se s jarem také vrátilo, je rusavský zpravodaj. A opět Vás, doufám, nezklameme a přineseme Vám spoustu zajímavostí, ale i pobavení k příjemnému čtení. V úvodu se starosta obce ještě ohlédne za uplynulým rokem. Sumarizuje akce, které proběhly. V su-máři vytříděného odpadu zjistíte, jak si naše obec v této „ekologické“ disciplíně stojí. Rubrika „Dění v obci“ je tentokrát sice kratší, ale určitě nepřehlédněte po-zvánku na další ročník letní přehlídky pro mladé muzikanty, tanečníky, zpěváky i recitátory Rusavská notečka. Školní rok je v plném proudu a tak nechybí příspěvky ze školy, písemné i obrazové. Naopak fotbalistům se po zimní přípravě (a doufejme, že nejenom u žáčků byla důkladná) jejich jarní sezóna teprve rozbíhá. V historii je pravidelné pokra-čování o mlýnech, Danielu Slobodovi a o kroji na Rusavě. Poslední rubrika „Zajímavosti“ je tentokrát trochu obsáh-lejší, protože zde najdete nejen úvod do letošního cestování po Sibiři, ale i nové informace pro řidiče, společenskou kro-niku a přehled poutí na Sv. Hostýně. Do svých kalendářů a diářů si nezapomeňte opět zaznačit akce, které se v letních měsících chystají v naší obci.Přeji Vám příjemné počtení, třeba u ky-tičky rozkvetlých fialek.

-LM-

DĚNÍ V OBCI...Vodění medvěda


Slovo má starosta ...

… ohlédnutí za rokem 2015

P očátek loňského roku byl ve znamení poznávání nově zvoleného zastupitelstva s řadou mladých tváří. V aktivitě úsilí spojené s obnovou obce se nepolevovalo, ale tvořily se nové hodnoty, spojené nejen se správou majetku. Opravené cesty

u Kocfeldů a u hřiště rozšířily kvalitní a bezprašné povrchy obecních komunikací. K úplné spokojenosti občanů či chatových osadníků však zbývá ještě mnoho úseků nekvalitních, nezpevněných přístupových či příjezdových cest, jež vyžadují investice. Prvotním problé-mem jsou majetkoprávní vztahy, kdy někteří majitelé vyžadují přemrštěné výkupní ceny. Obec nabízí za výkup pozemku pod cestou cenu, vyplývající z cenového rejstříku – 35 Kč/m2. Největší investice byla v loňském roce vložena do stavby opěrné zdi na Šmarhánkách. Dotace ve výši 90 % z Operačního programu Životního prostředí nám umožnila sanaci ujíždějící cesty a svahu pod chatami, dále zabezpečila možnou následnou havárii vodovodního a kanali-začního řádu a v neposlední míře opravila 60 m úseku místní komunikace. Celé prostranství je zřetelně viditelné z mnoha míst a dokumentuje toto rozsáhlé dílo. Na Šmarhánkách se opravilo i koryto potůčku mezi bývalým domkem Chromčíkových a Urubových, neboť i zde tvořila voda půdní erozi, která by mohla zanechat škody na obou nemovitostech. I tady však musíme dořešit majetkové nesrovnalosti, které se objevily po digitalizaci území. Velmi zásluž-nou brigádnickou činnost projevili členové sboru dobrovolných hasičů při opravě hasičské zbrojnice. Výsledkem jsou nově osazená dřevěná okna s opravenou fasádou na čelní straně budovy. Vnitřní úpravy se provádějí v rozsahu na současnou potřebu. Další náklady byly vlo-ženy do opravy komínového tělesa v objektu obecního úřadu a do úprav sprch a sociálního zařízení na koupališti, kde současně započaly i přípravné práce spojené s obnovou kanalizace v úseku dlouhém 50 m, kdy je nutné vyměnit potrubí. Hodně úsilí bylo věnováno opravě poruch na vodovodním řádu a vylepšil se i vzhled fasády na vodojemu Mléčná.

Nejen prací je člověk živ, říká jistý slogan. Obec obdr-žela ocenění ze Zlínského kraje za „Knihovnu roku 2015“, včetně finanční odměny na nákup knih. Své opodstatnění získává i sběrný dvůr – 2. místo ve sběru elektrozařízení od společnosti Asekol.

Mohu konstatovat, že vyvrcholením loňského roku pro mě byly tzv. „Nulté Rusavské hry“. Organizátoři – Sbor dob-rovolných hasičů a Aktivní klub dokázali uspořádat zábavné odpoledne, které záviděli všichni přespolní. Obrovský dík patří nejvíce Jardovi Erlebachovi mladšímu.

Bohumil ŠkarpichOprava vodovodu v uličce za

školou


Odpady – přehled za rok 2015

Příjmy v Kč Výdaje v Kč

Vytříděný odpad 95.834,70 Nebezpečné odpady 15.768,00

Platby od fyz., práv. osob 440.844,00 Komunální odpad, kontejnery 465.845,00

Sběrný dvůr 210.391,77

Příjmy celkem 536.678,70 Provozní výdaje celkem 692.004,77

Doplatek obce – provoz 155.326,07

Množství odpadu v obci za 2015 v tunách

KUKA- komunální odpad 150,56

Kontejnery 90,56

BRKO (biologicky rozložitelný komu-nální odpad) 114,442

Celkem komunální odpad 355,562

ASEKOL 2,926

ELEKTROWIN 5,237

Sklo bílé 7,130

Sklo barevné 4,860

Železo 2,340

Plasty 5,087

Nápojové kartony 0,389

Papír 5,520

Nebezpečné odpady 1,444

Staré oděvy 1,848

Celkem tříděný odpad 36,781

ODPAD obce celkem 392,343

Eva Kerčáková, hospodářka obce


Čekají nás vyšší kvóty, Češi je mohou zvládnoutPodle nové legislativy by roce 2016 měl každý z nás ročně odevzdat k recyklaci zhruba 7 kg starého elektra, což bylo ještě před pár lety nepředstavitelné množství. Nakonec to ale opravdu dokážeme.

Podle původního požadavku evropské směrnice bylo určeno, že se musí v každé členské zemi ročně vysbírat nejméně 4 kg elektroodpadu na každého obyvatele. Na každého obyvatele České republiky včetně dětí nyní připadá kolem 5 kg reálného sběru. V roce 2016 ale vstoupil v platnost již zmíněný nový způsob výpočtu těchto kvót, který tuto kvótu významně navýšil. Doposud jsme však bez problémů požadavek evropské směrnice plnili, dokonce i s rezervou.

Česká republika bude muset podle nových parametrů zajistit sběr a recyklaci tako-vého množství vysloužilého elektra, jaké odpovídá 40 % hmotnosti prodaných nových spotřebičů průměrně za tři roky zpětně. Ročně se u nás prodá zhruba 175 000 tun elek-trozařízení, každý z nás by tedy měl odevzdat k recyklaci minimálně zmíněných 7 kg.

Předběžné výsledky sběru v roce 2015, které jsou k dispozici, naznačují, že by se to mohlo podařit. Jen sběrnými místy, vytvořenými kolek-tivním systémem ELEKTROWIN, prošlo od ledna do října na 30 000 tun starých spotřebičů, což od-povídá celoročnímu sběru v roce 2014. Věříme, že především díky podpoře široké veřejnosti, které není lhostejný osud naší planety, i novou vyšší kvótu letos opět s rezervou naplníme.

Ruskévesnice

Druhžraloka Brouk Přesně

Desetinné třídění (zkr.)

Kód let. Iringa

El. nabitý atom

Španěl. básník Ráj Panečku

12. měsíc starožid.

kalendáře

Biblická postava

Antonín Dvořák Zápis

Obecu

Komárna

Sled(řídce) Letadlo

Vedoucížena

ve skladu

AntilopaSloven.

„při“

PřítokOdryMrtvýjazyk

1. díl tajenky

Provazse

smyčkou

UbytovnaPádová otázka

Hvězda vsouh. OrelSlezské město

Melanéský mořský duch

Slovensky „talíř“

Plynný uhlovodík

Pavlovo jméno

Urputná síla

SPZHodonínaEnklitické

slovo

Sloven.„jinak“Mořský

pták

Východo-českáobec

na Úpě

Vázanka Úřední spisy

AbvoltTetra-cyklin

Končina

DětskáhračkaÚmrtí

Hlt

Ty a jáZdravit

sundáním čepice

Pokojový keřík Sýrovna Vyměnit

Nočnípták

Ovsíček (botan.)

Část tělaZhotovo-vat plst

Souborpřednášek

Lesklýnátěr

Kód let. Kenitra

Zaklení

MzdaAsijská váhová

jednotka

Údajeo zdravot-ním stavu

Element.částiceSídlov Mali

Sloven. „slíva“

Potravina

Rodovýznak

2. díl tajenkySudoko-pytník

100 m2

Mravouka

Jm. Ma-chálkovéSvětový rekord

Anglicky „Martina“

SPZKolína

Úder Skinheadi Černýpěvec

Avivážníprostředek

Bratr (nářeč.)

Způsobit zranění Oč Ona

Pomůcka: adár, Adaro, Boni, Cota, NNA, NRI,

sír, TET.

ABAKUSAGAMAAGRESEALIBABAALTÁNATLETKABILIONBREPTADOSTIHDUMKAFANFÁRYFAZOLFILIÁLKAFLOTILAHALAMAHANYSIDIOTIKAPLIČKAKLARETKOČKAKOLNA

KOLONKAKRTEKLANOVÍ JOLYLAKOVNALEHKOSTLESNÍFIALKALICITACELNICELODIVODMARNOSTMETRO-NOMMOLITANMOTIVMOTOVI-DLONÁBRUSNAPALMODDÍL

OHAREKOPRA-VÁRNAOSCILÁ-TOROSLABENÍOTIATROTOKYPANELÁKPARFU-MERIEPATLALPLAZMAPOETAPOLDAPOPRADRADNÍRÁFEKRICHAR-DIEROMÁN

ŘEDITELSELENSILIKÁTYSKOBASOKRATESSOUČINI-TELSTARÉ LÁHVESTAVITELSVATÍSVLAKTRASTUSTLÁNÍVARNAVESNAVIDLÁKVINÁRNAVRABČÁKZÁLETNÍKZEDNÍK

Tajenka - 31 znaků. DL S T A R É L Á H V E E L L T S O K H E L E

K S L E S N Í F I A L K A Í T Í A T E O P

V A I R A Ř E D I T E L N N N P A T L A L

I R B P O P R A D F S Á O D O V I D O L O

T T A D A A R L A O L O E A P V I D L Á K

O L B B CH R Á N I T A Z D R A V Í O I O D

M P A I Č N F O S C I L Á T O R Z J T O P

V A R N A Á E U S A I I S T M A R N O S T

I O H A R E K K M O S T O D F L O T I L A

N B Y Y V Z R Z D E U M A I K S N L D A Y

Á M R E K Á A O U E R Č L C N O I L I B R

R O S E A L R N M K B I I O E K L A R E T

N N Y Z P E A N K Á Á E E N Á R K O L N A

A O K A L T Á N A L N S O T I A T R N Í B

M R O O I N A Í K E Y K Y R A T L E T K A

A T T L Č Í I A A N V O K A L E E A E E A

G E O J K K T C A A A B A K U S V L A K K

A M A L A H A H E P E A G R E S E L E N !

elektrowin


Zpráva o bezpečnostní situaci ve služebním obvodu OO PČR Bystřice pod Hostýnem v teritoriu obce Rusava za rok 2015V průběhu roku 2015 bylo na teritoriu obce Rusava spácháno celkem 11 trestných činů. Pokud se jedná o přestupkové jednání, bylo na území obce spácháno celkem 14 přestupků, jednalo se o přestupky proti občanskému soužití a proti majetku, bylo projednáváno 16 přestupků na úseku dopravy.

Stejně jako v minulých letech nedošlo v teritoriu obce k hromadnému narušení ve-řejného pořádku během kulturních či sportovních akcí a nedošlo ani k žádnému rasově motivovanému trestnému činu.

Npor. Bc. Ladislav Chytil DiS, vedoucí OO PČR Bystřice pod Hostýnem

Tříkrálové koledníky mráz neodradil …„My tři králové jdeme k vám, ...“ teple oblečení, vyzbrojení dobrou nála-dou a chutí pomoci těm, kteří to skutečně potřebují, se i tento rok mezi 2. a 9. lednem 2016 již tradičně zapojili malí a velcí koledníci do největší dobrovolnické akce – Tříkrálové sbírky. Nikdo přesně neumí vysvětlit, proč mnozí obětují svůj volný čas a zřeknou se domácího pohodlí. Odpovědí je pravděpodobně touha v srdci člověka, která ho žene ohlašovat, že svět má naději, protože na svět přišel Spasitel. A když máte takovou informaci, nemůžete si ji nechat pro sebe.

Celkem koledovalo 64 skupinek a některé děti koledovaly i více dní. I když počasí moc nepřálo, neodradilo je to. Velký obdiv patří i dětem ze sdružení StonoŠka, kteří jsou každý rok v jakémkoliv počasí ochotní tlačit vozíčky a tu svou trasu absolvovat. Za jejich organizaci děkujeme paní Dagmar Božovské a paní Aleně Apolenářové.

Nemůžeme opomenout ani chovanky z Domova Javorník ve Chvalčově se svou vedoucí skupinky, paní Karlou Studenou, které i tento rok ochotně pomohly. Již 16 let obchází tu stejnou trasu a jinou ani nechtějí. Proč? Paní Studená nám na to odpovídá: „To není o sbírce, to je o krásném setkání s těmi lidmi. Znají nás už i po jméně, přijímají nás do svých příbytků, pohostí nás, pustí nás k nemocným až k lůžku, popovídají si s námi, zazpívají si s námi koledy a vždy nás úžasně dokážou přijmout. To koledování trvá možná déle (8 –10 hodin), ale je to pro nás takovým pozitivním nastartováním do nového roku.“

Finanční dary byly vybírány do zapečetěných pokladniček, které byly zapečetěny úředníky města či obce. Celkem bylo ve městě a obcích v působnosti Oblastní charity Bystřice pod Hostýnem vybráno 329 533,- Kč. Z toho:

v Bystřici pod Hostýnem ............................. 105 713 Kčve Chvalčově ................................................... 25 872 Kčv Rychlově ........................................................ 21 053 Kčv Loukově ........................................................ 19 467 Kčv Podhradní Lhotě ........................................ 16 350 Kč


na Rusavě ....................................................... 16 153 Kčve Slavkově pod Hostýnem ....................... 15 578 Kčv Osíčku ............................................................. 13 820 Kčve Vítonicích .................................................... 13 814 Kčv Komárnu ........................................................ 11 376 Kčv Chomýži ........................................................ 11 362 Kčv Brusném ....................................................... 10 641 Kčv Hlinsku pod Hostýnem ........................... 10 102 Kčv Rajnochovicích ............................................ 9 365 Kčv Libosvárech ................................................. 8 213 Kčv Mrlínku .......................................................... 5 670, Kčv Bílavsku .......................................................... 5 154 Kčv Blazicích ........................................................ 5 013 Kčv Sovadině ....................................................... 4 817 Kč

Část výtěžku sbírky zůstane na kontě Charity Česká republika a využije se aktuálně na pomoc v zahraničí a na významné charitní projekty v rámci Diecézních charit. Zbylá část výtěžku se vrátí do Oblastní charity Bystřice pod Hostýnem a bude použita na přímou pomoc sociálně slabým lidem v našem regionu a na další rozvoj služeb Oblastní charity Bystřice pod Hostýnem.

Všem občanům děkujeme, že přispěli při této sbírce svým dílem – jestli už to bylo peně-zi, laskavým přijetím koledníků, pohoštěním, zájmem o tuto akci nebo jen milým úsměvem. Je to znak toho, že lidí s dobrým srdcem a ochotou pomáhat se u nás najde ještě stále dost.

Srdečně také děkujeme všem, kdo se jakkoliv podíleli na úspěšné realizaci sbírky, koledníkům, dětem i dospělým, starostům a úředníkům města a obcí, bez nichž by dob-ročinná akce takového rozsahu byla neuskutečnitelná.

Rok od roku nejen stoupá štědrost dárců, ale bohužel rozšiřuje se i počet lidí v nouzi, takže působení Charity bude stále potřeba. Děkujeme, že díky Tříkrálové sbírce můžeme i my někomu pomáhat, že se můžeme přitom učit dávat a můžeme i takovým způsobem bojovat za lepší a hezčí svět ... Nikdy nevíme, kdy tu pomoc budeme potřebovat právě my.

Mgr. Helena Janovská, pastorační asistentOblastní charita Bystřice pod Hostýnem

Rusavská notečka 2016Třetí ročník Rusavské notečky proběhne v sobotu 16. července od 15.00 hodin v areálu rusavské sjezdovky. Jedná se o přehlídku mladých hudebníků, zpěvá-ků, tanečníků a recitátorů, a to nejen z Rusavy. Bližší informace na telefonech 776 608 126 a 774 643 719.Srdečně zveme všechny účinkující a diváky.

Za Agenturu dobrý člověk Milan Ehrlich a Vlastimil Stuška


Tradiční přípravy a veškerá práce (zkušeným nemusím říkat, že tato bývá mnohým ukryta) měla zajistit spokojenost jak všech hostí, tak ale i organizátorů. A troufám si říci, že se tak stalo. O zábavu všech přítomných se nestaral jen Rusavjan a jeho cimbálová muzika Rusava, ale i hosté ze Staré Bělé (Ostrava), a to Lašský soubor písní a tanců Ondřejnica a jeho cimbálová muzika Tragač. O bujaré veselí nebyla nouze. Polku střídal valčík, záhy si někdo vzpomněl, že chce tančit figurální tance, na to zněly tóny nejoblíběnějších „točených“ i „gúlaných“. Kdo si chtěl zasoutěžit, mohl své taneční dovednosti předvést v „zemákovém“ tanci – vítěze pak čekala lahodná slivovice. A kdo se chtěl jen bavit bez soutěže při taneční

hře, vybral si „Adama“ – ale i zde byl vlastně také vítěz, resp. každý muž, kterému bylo „odměnou“ uschování se pod fěrtúškem, či sukní své vyvolené dámy, aby tak svou hlavu ukryl „před blížící se búřkou, ženoucí se od Hostýna“. Po tanečním „řádění“ bylo ale nutné nabrat další síly a tombola byla ideální příleži-tostí nejen jak si odpočinout, ale také jak něco vyhrát a odnést si tak vzpomínku na rusavský bál. A pak následoval opět taneční rej.

39. Valašský bálKaždý rok nás trápilo, že v době konání Valašského bálu panuje velmi mrazivé počasí (ačkoliv paradoxně týden před i po konání bálu bylo vždy počasí mírné). A tak jsme se rozhodli (vlastně poprvé už vloni) přírodu oklamat. Termín bálu jsme oproti tradici přesunuli z konce ledna už do poloviny měsíce. Přírodu jsme však neošálili, a to ani letos. Teplota hluboko pod bodem mrazu byla trestem za náš „přečin“ . Ale kdepak. Důvod posunutí termínu konání bálu už do půlky ledna (teď už jen na dovy-světlenou pro některé jazyky, jež se s mírou nevole sobě tradiční ozvaly proti této „novince“, jež narušila „zažité řády“) měla daleko prozaičtější důvod – na konci ledna se zpravidla v širokém i blízkém okolí koná více bálů, které tak ochuzovaly ten rusavský o hojnější účast. A správnost tohoto rozhodnutí potvrdila zaplněnost obecního domu 16. ledna.

DĚNÍ V OBCI ...


Ovšem vše jednou končí a ne jinak tomu bylo i v případě našeho bálu. Smutní jsme však nebyli. Mnozí si odnesli spoustu zážitků spojených s oblíbenou hudbou a tancem, zážitků ze setkání s přáteli, zážitků z autentické folklórní atmosféry. A konečně i organizátoři byli odměněni – pohled na spokojené tváře našich hostů a vědomí, že dobrá vůle, snaha a náročná práce se setkali s porozuměním všech, kdo porozumět chtějí. Těšíme se na vás opět na bále 14. 1. 2017.

Jaroslav Pavelka, předseda VK Rusavjan

Dětský karnevalDne 21. února 2016 se v Obecním domě Rusava uskutečnil tradiční Dětský karneval. Této kaž-doroční slavnosti se zúčastnily desítky nadše-ných dětí v doprovodu svých rodičů. Po celé odpoledne byl připravený pestrý a zábavný program plný překvapení. V průběhu večera se také soutěžilo o nejzajímavější masky, kterými děti opravdu nešetřily. Mohli jsme vidět napří-klad kostým pirátů, čarodějnice, Fantomase, kuchařky či prostých princezen. K úsměvu na rtech přispěla rovněž velmi štědrá tombola, jejíž ceny darovali především rodiče žáků míst-ní základní školy. Po celou dobu konání akce bylo zajištěno bohaté občerstvení a celkovou atmosféru odpoledne podtrhla také spokojenost všech přítomných dětí i dospělých.

Renata Barotová

Okrskový turnaj ve vybíjenéV úterý 8. března jeli žáci 5. třídy, 4. třídy a 3. třídy reprezen-tovat školu na okrskové kolo ve vybíjené do Bystřice pod Hostýnem. Hned v prvním kole se žákům podařilo porazit silného soupeře Základní školu Bratrství Čechů a Slováků, a to povzbudilo naše žáky do dalšího vítězství. V dalším kole se naši žáci střetli se žáky ze Základní školy Ludslavice, které také porazili. I další střetnutí mezi námi a Základní školou Chvalčov bylo pro naše žáky vítězné. Nakonec se žáci probojovali do užšího kola o první místo a změřili své síly s velice těžkým soupeřem, Základní školou T. G. Masaryka, která nad našimi žáky vyhrála. I přesto byli naši žáci výborní, protože se umístili na krásném 2. místě a postupují do okresního kola. Žákům, kteří se zúčastnili, děkuji za úspěšnou reprezentaci školy.

Michaela Novotná

NAŠE ŠKOLA ...


Neleníme, soutěžíme…Jedním z mnoha způsobů, jak naše děti zapojit do okolního dění, je zúčastnit se nej-různějších soutěží. Nejen, že při případném umístění takto zvyšujeme renomé školy, ale u dětí tak budujeme zdravou soutěživost a pocit hrdosti na svou práci. I letos jsme nelenili a soutěžili. Zapojili jsme se hned do několika výtvarných soutěží: „Dům, kde chci bydlet“, „Naše vesnice v proměnách času“, „Požární ochrana očima dětí“ a „O nejkrásnější velikonoční vajíčko“. Velikonoční vajíčka jsme tento rok zdobili netradičními technikami. Při tvoření jsme využili fimo hmotu, plastelínu, ale také lak na nehty. O výsledcích soutěže se dozvíme po „Velikonočním jarmarku“ v Bystřici pod Hostýnem, tak doufejme, že se umístíme co nejlépe.

Anna Šimková

I letošní svátky jara jsme na velikonočním jarmarku přivítali soutěží „O nejkrásnější velikonoční vajíčko“. Účastníci jarmarku volili tři nej… v kategoriích dětí z mateřských a základních škol a dospělých. V kategorii těch nejmenších se na stupních vítězů umístily děti z MŠ Sokolská (třída Sluníček a Motýlků) a MŠ Chomýž. Vítězem kategorie základních škol se stala třída 3. A ze ZŠ T. G. Masaryka, druhé místo obsadili žáčci 2. C ze ZŠ T. G. Masaryka a na třetím místě skončila třída 5. A ze ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Vítězkou kategorie dospělých se stala paní Blanka Bělíková, která nám prozradila, že právě ono vítězné soutěžní vajíčko vyráběla quilingovou technikou celý týden. Jako druhá se umístila paní Hana Karasová se zajímavou „korálkovo-špendlíkovou“ metodou a třetí místo přidělila veřejnost paní Marii Vlachynské. Všem šikovným soutěžícím, ale i hlasujícím děkujeme a těšíme se na další pestré a tvořivé ročníky.

Zdroj: www.svcvcelin.cz

Ničeho se nebojímeVe středu 2. 3. k nám zavítala paní Lenka Černochová z ČČK (Český červený kříž) – Prostějov, aby děti pomocí pohádky seznámila se základy první pomoci. Sněhuláček záchranář byl její pravou rukou a musel ošetřovat medvídka Popletu, který se dostal do několika svízelných situací. Děti se tak hravou formou pomocí soutěží i praktického vyzkoušení v navozených


situacích seznámily s tím, jak polohovat zraněného, poskytnout resuscitaci dospělému či miminku. Vyzkoušely si obvazovou techniku hlavy a dolní končetiny. Názorné ukázky na svých kamarádech byly velmi přínosné a všichni si chtěli vyzkoušet být záchranářem i za-chraňovaným. Já jsem teď také klidnější, a kdyby to se mnou, nedej bože, jednou v práci seklo, tak se o mě tým malých záchranářů dobře postará. Dále jsme se bavili o prevenci v péči o své zdraví – jak se stravovat, co našemu organismu prospívá a co škodí. Zde jsem se přesvědčila, že děti o životosprávu dbají a na našich školkových jedlících pozoruji skutečně vliv zdravé stravy. Kde kdo z nich pokřoupe syrovou mrkev, papriku, čínské zelí, s chutí si dají i rajče a okurku. Ruku v ruce je s tím sklouben i pohyb, o kterém jsme se také bavili. Že máme zdatných sportovců skutečně plnou třídu, nebylo pochyb ani chvíli. Všichni vědí, jaké ochranné pomůcky k jednotlivým sportům náleží. To, že si sem tam odřou koleno nebo loket, k tomu patří a na dotaz paní učitelky, jestli to chtějí dezinfikovat, křičí, že ano, protože pak se to lépe hojí. A já mohu doufat, že některé z dětí bude třeba jednou záchranářem, dietologem anebo nadějným sportovcem. Ale to ukáže až čas.

za MŠ napsala Lucie Rýdlová

HISTORIE ...Stavby mlýnůKonstrukce vodních kol byly v průběhu tisíci-letí různé, přizpůsobované daným přírodním, terénním a materiálovým podmínkám. Omezíme-li se na zásadní a nejrozšířenější konstrukce, můžeme je rozdělit v podstatě do tří typů, které vyhovovaly místním terénním podmínkám a množství protékající

vody. Při vyšších spádech byla stavěna kola na vodu vrchní. Voda natékala na vodní kolo v jeho nejvyšším místě a svou vahou působila na polovinu obvodu vodního kola. Výkon dolního kola stoupal nebo klesal s jeho prů-měrem množstvím protékající vody. Kde byl terénní spád menší, tam byla stavěna vodní kola na vodu střední. V takových případech voda natékala dle místních podmínek na vodní kolo i několik desítek stupňů před horní částí vodního kola, které se z toho důvodu pak otáčelo opačným směrem a váha vody byla využívána jen na části poloměru vodního kola zalitého

vodou. Třetí skupina vodních kol byla vodní kola na vodu spodní. Ta byla stavěna tam, kde byl velký průtok vody s velmi malým spádem. V takovém případě byla využívána síla vodního proudu, působící na lopatky vodního kola, při otáčení ponořované do rychlého vodního proudu.

Vodní kolo s ozubeným převodem na mlecí kámen


Vodní kolo na vodu vrchní a střední bylo zpravidla umístěno pod úrovní terénu, v samostatné místnosti, nazývané lednice. Zdi kolem něj byly vyzdívány z lomového kamene. Hřídel vodního kola bývala dlouhá 4 až 12 metrů o průměru 40 až 90 cm, dle velikosti a šíře vodního kola. Byla zhotovována ze dřeva dubového, modřínového, někdy z borovice. V koncích hřídele byly vetknuty kovové čepy, které se otáčely v ložisku, zvaném „zhlavíčko“. Dřevo ke stavbě vodních kol a ozubených převodů k přenosu síly od vodního kola na mlýnské stroje bylo vyhledáváno ze stromů v přírodě osaměle stojících, zpravidla u potoka, takové bylo nejodolnější. Zkušení mlynáři a sekerníci dbali, aby stromy pro takové účely byly káceny v zimě, vždy také po úplňku měsíce.

Céví je název soustavy příček spojujících čela lucetny (pastorku) po obvodu a plní-cích funkci menšího ozubeného převodu síly. Byly zhotovovány z jasanu, akátu, nebo habru. Lucerna se nazývalo celé těleso malého převodu proti palečnímu kolu. Jeho čela byla nejčastěji z jilmu. Pátečné kolo, tj. velké ozubené kolo, bývalo zhotovováno z dubu, jilmu, nebo jasanu a bylo upevněno na hřídeli vodního kola za zdí, mimo lednici, v podkolí mlýna. Když technologický rozvoj sléváren kovů umožnil zhotovovat kruhová tělesa palečních kol o průměru několika metrů, byly pak do takového kovového odlitku naraženy jednotlivé dřevěné „zuby“, jejichž velký počet po obvodu vytvořil velký ozubený převod. Palce palečního kola byly z jasanu, habru a někdy ze smrkového suku. Zhlavíčka, to byly dva kusy kluzných ložisek z dubového nebo jasanového suku, někdy kámen, zvaný „kočičí“, na těch se otáčely čepy hřídele vodního kola.

Ke křesání mlýnských kamenů bylo používáno nářadí:Odpich – kružítko k rozměření souměrného křesu mlecích kamenů a při tvorbě ozubení.Oškrdy – ocelové kalené ploché sekáče s toporem pevným i vkládacím, různého uchycení.Špičáky – ocelové kalené špičaté sekáče naražené na topůrku.Pemerlice – ocelová kalená palička. Na obou plochách má řady ostrých hrotů k zarovnání a zdrsňování ploch mlecích kamenů, Kovové nářadí bylo vždy u kováře tvrdě kalené.

Mlecí kameny ve mlýně spočívaly na „stolici“, což byla část podlaží z pevného trámoví, na kterém byly mlecí kameny uloženy i se zdvihacím zařízením, umožňujícím zachycení, zvednutí i obrácení mlecího kamene pomocí dvou záchytných ramen a šroubu zakotve-

Nářadí na křesání kamene: zleva oškrd, pemr-lice, špičákPravoúhlý palečný převod


Co napsal Daniel Sloboda o portášíchJméno portášů, neb jak pospolitě se mluví, fortášů, jest v dobré paměti obyvatelům hornatých stran bývalých krajův Přerovského a Hradištského, totiž v tak řečeným valachům moravským. Není tomu ani 25 let, co ústav tento c.k. rozhotnutím zrušen jest, a snadno jest starším lidem upamatovati se na ony národní muže zrostu mocného, kroku ostražitého, pozoru pronikavého, před jejichžto pátravostí málokterý, co jak tajně zosnovaný zločin ukryt zůstal, jelikož s odvážnou smělostí spojujíce opatrnou chytrost, uměli oni šlepěje loupežníkův stopovati, takže těmto nebylo lze uniknouti. Patrno, že to byl ústav více policejní než obranný, tak asi jako nynější četnictvo, aneb v Uhrách bývalí panduři. Počátek jeho padá do času, z něhož nestává žádných v ohledu tomto dát a listin. Původ svůj zdá se míti v oněch rozbrojích a rozepřech, jakové mezi německými císaři a Uhrami velmi často vznikaly, ještě i tehdáž, když Uhry rakouskému domu již připadly. Tyto rozbroje v časích rozličných, působením uherských magnátův a bažením sedmihradských knížat po koruně uherské, vždy obnovované a rozněcované, přiváděly čato nepřátelské roty přes pomezní hory karpatské do této provincie. Vojna tvoří vždy různé strany, což divu tedy, že i obyvatelé horáci v tuzemních Karpatech, Valaši tak řešení, dílem zákonního svého zeměpána, dílem nepřátelské při-držovali se strany. Tito poslední přirozeně museli, když zeměpán buď štěstím zbraně, buď přímeřím a smlouvami, pokoj zjednal, krajinu co zrádcové opustili – avšak i nepřítel, nemaje pomoci

jejich více zapotřeby, opovrhnul nimi, neposkytna jim ani náklady za to, co doma opustiti museli, ani bezpečného útočiště. K tomu láska k domovu, jenž každého mocně k vlasti víže, táhla i je k milované otčině – jelikož však co přátelé na domácí půdo vkročiti nemohli, přišli co nepřátelé, totiž co loupežníci, propuštěnci, dobrodruzi a tem podobní straníci, a možno, že dosti často i domání luza k nim se připojovala. Z pelechův a skrýší horních vypadající v rotách loupili pocestné, osamělé chalupy a paseky, opovážili se do dvorův a panských statkův, přepadali konečně vesnice, městečka a malá neohražená města. Veřejné policejní ústavy byly tehdáž ještě velmi nedokonalé a nedostatečné. Venkovan a měšťan, ač právě snad bojovnější než nyní a hrdinských skutkův schopný, když v boji stál proti poctivému nepříteli, méně smělým a odvážlivým se ukazoval proti loupežné lůze, jejížto úskočné msty a úkladné vraždy, která jej v neostraženém okamžení překvapiti mohla, více se obával, než

Portáš autor: Mikoláš Aleš

ného v otočné konstrukci ze dřeva. K ručnímu prosévání meliva sloužila „řečice“, tj. síto ze žíní, později drátěné, upnuté v kruhovém loubí po obvodu. Tato nelehká prašná práce byla později nahrazena mechanickými žejbry, později pak stroji vysévacími a čistícími.

Arnošt PospíšilMlýny a mlynáři ve staletích


veřejného boje pro vlast a krále, kde ostatně všeliký obchod a pokojné provozování živ-nosti přestává a člověk mysl i sálu vynakládá jedině k odvrácení hrozícího nebezpečenství. Řádně ozbrojené vojsko, jehož tehdáž v čas pokoje mnohem méně stávalo než nyní, přišlo obyčejně, když k pomoci voláno bylo, příliš pozdě, nebo zatím lehké roty loupežníkův do svých jeskyní se ukryly, kamž je težce ozbrojení a nemotorní řadoví vojáci stíhati nemohli.

Avšak náhodou, posléz pak opětovanou zkušeností, dokázalo se, že takovýmto lou-pežným rotám, skrze samonabídnuté, ovšem nějakými prospěchy vyzvané odvážlivce z tuzemních obyvatelův, nejpčinlivěj odolati možná. Z té příčiny stalo se zvykem, že vždy, kdykoliv jaké loupežné tlupy se v zemi zjevily, vyzvány byly protisty, pod jménem věrných Valachův, partikulářův, portovních, portášův, a sice dle povahy věcí v menším neb vět-ším počtu, na kratší neb delší čas, jenž po utišeném nebezpeční opět rozpuštěni bývali. Vyzdvihování těchto věrných Valachův bylo mezi tím od nejvyššího povolení zeměpána závislé, a sice na návrh v zemi komandujícího generála v čas vojny, v čas pokoje na návrh zemského hejtmanství. Rozdíl tento zdá se míti svůj základ v tom, že v čas vojny portášův bylo používáno k ochraňování hranic a mezi vojsko, obzvláště k zesilování pohraničních stráží v horách karpatských umísťováno. Naproti tomu v čas pokoje byli oni více policejním ústavem a jaksi zemskou stráží pro bezpečnost cest, a proto tedy od řízení zemského odvislí.

První stopy úředních spisův o ústavu tomto, které spolu co psané důvody výše uvedených úvah sloužiti mohou, sahají do první polovice 17. Století. Sem přináležejí: 1. Výtah císařského psaní od 31. března 1638 ku hraběti Salmovi, tehdejšímu zemskému hejtmanu, nímž se jemu rychlé vyzdvižení 100 věrných Valachův poroučí.

2. Výtah podobného psaní od 2. dubna 1638, nímž se v záležitosti této použití potřebné opatrnosti poroučí, poněvadž není snadná věc věrných od nevěrných rozeznati. 3. Psaní J. V. císaře Ferdinanda IV. a Leopolda I. ve spisech zemské registratury z rokův 1641-1666, která všechna opatření buď při umenšeném nebezpečí, na zmenšení jejich počtu se vztahují.

Jako pak tehdáž svolání portášův od nejvyššího povolení záviselo, tak i jejich vydr-žování od nejvyššího eráru z kontribučních peněz obstaráváno a vždy od pádu k pádu bezprostředně od nejvyššího místa povolováno bylo. Časem, ač jen zřídka, a jen tehdáž, když se císařský důchod v peněžných nesnázech nalézal, bývali stavové vyzváni k zapra-vení potřebného na portáše vydání – avšak náhrada jim slíbena a vždy také dána bývala. (Reskr. 23. března 1694; reskr. 19. července 1696). Náhrada tato z počátku na příští zemskou kontribuci (reskr. 27. května 1665), později pak, jelikož se ústav tento vždy více za věc zemské policie považovati zvykl, na tak nazvanou „septima litium“ poukázána bývala. (Reskr. 23. března 1694; a reskr. 3. července 1698.)

Loupežnictvo toho času vzalo na sebe povahu trvalosti – ono obnovovalo se aspoň vždy a množilo nápadně, kdykoli portáši rozpouštěni bývali, tak velmi, že vždy opět k pomoci těchto útočiště bráno bývati muselo. Ano nejednou, jak úřední spisy vykazují, podezření zniklo, jako by sami tito nad rozpuštěním svým rozmrzelí a nespokojení portálové loupež-nictvo podněcovali aneb jemu nadržovali. Jelikož však zkoušky, aby takovýmto papežem vynaložením zemské obrany, ba i odesláním oddílův stojícího vojska přítrž se učinila, vždy na zmar přišly – tedy přece vždy nastala potřeba, k témuž vrátili se prostředku.

Z kalendáře Koleda na rok obyčejný 1854. Brno 1853, s. 49–52Josef Hudec-Včelínský


Daniel Sloboda – 10. dílSlobodovi přátelé – 1. část(Bez jakýchkoli jazykových a stylistických úprav)

O osobním životě Daniela Slobody toho bylo napsáno již mnoho. Náš seriál o tomto moravském národním buditeli by však nebyl úplný, kdybychom se také nedověděli o přá-telích, s nimiž se stýkal, nebo alespoň udržoval písemný kontakt. Jména, která v tomto seriálu zazní, mohou být někomu známá, mnohým však asi známá méně. Mají však své pevné místo v dějinách českého národního obrození.

„Já zde takřka odlúčen od kulturního světa, v tom skalnatém valaském kútě, uprostřed lidu chudého, živořím život nevydatný, pro vyražení sestavováním hmyzů a brúků se bavě, které mi školáci a školačky přinášejí.“, takto si v jednom z dopisů posteskl Sloboda Karlu Slavoji Amerlingovi.

Málokterý kněz z malých horských obcí se mohl chlubit kontakty, známostmi a přátel-stvím s významnými osobnostmi 19. století, ať už celostátního nebo regionálního významu. Zvučná jména Aloise Vojtěcha Šembery, Václava Hanky, Josefa Miloslava Hurbana a mnoha dalších nebyla nadepisována na dopisy každým. Sloboda si s nimi dopisoval, vyměňoval názory, zjišťoval od nich řadu nových informací a s mnohými ho pojilo blízké přátelství. Ne každá obec, tak malá jako Rusava, by se dnes mohla chlubit, že si zde dávali dostaveníčko významné postavy českého, moravského a slovenského národního obrození. Rusavská fara tak hostila nejednu významnou osobnost. Pro Slobodu byly tyhle kontakty nesmírně cenné. V žádném případě se nejednalo o otázku prestiže. Na místě byla spíše praktičnost těchto styků. Sloboda tak od svých přátel často získával pomůcky do rusavské školy, mohl jejich prostřednictvím vydat své „Rostlinnictví“ a přispívat do mnoha novin a časopisů a šířit tak povědomí o Valašsku a Rusavě. „Abyste ohledem posílky knih a obrazů neráčili míti nižádných starostí, tímto sděluji, že p. Liebscher, vydavatel mých 150 obrazů v „Názorném Vyučování“ slíbil mně kvůli dáti – poslati 1 exemplář škole sučavské (rusavské, pozn. autora) a 1 exemplář mně na opravu zvláště textu, jejž mu jakýsi pan profesor Kotal k mým krátkým popisům zhotovil, ač jsem ho již upomínal a on asi mně tím méně snad do Sučavy (Rusavy, pozn. autora) exemplář nějaký poslal, přec dosud (21-22/11) nic před sebou nevidím, což bez pochyby proto se děje, an obrazy často lepšení a nahrazování ještě nadobro nenahradil a tedy já text nebudu moci říditi a množiti. Obrazy ale jistě přijdou!“

Slobodovy styky s jinými osobnostmi jeho doby byli velmi široké. Čilou korespon-denci udržoval s mnoha vědci, pedagogy, literáty, lékaři, faráři, národními buditeli. Vzájemná korespondence pak vykazuje tyto: Karel Slavoj Amerling (český pedagog, filozof a lékař), Antonín Boček (moravský stavovský archivář a historiograf ), Michal Boor (slovenský evangelický kněz a literát, manžel Slobodovy neteře Emilie Jurkovičové), Alois Glückselig – Blahoslav (holešovský hospodářský správce), Mikuláš Dohnány (slovenský literát a novinář), Kašpar Fejerpataky (slovenský literát a tvůrce kalendářů), Václav Hanka, Jan Helcelet, Jozef Ľudovít Holuby (slovenský evangelický kněz a botanik), Josef Miloslav Hurban, Samuel Jurkovič (slovenský pedagog), Ján Kollár (slovenský básník), Karol Kuzmány (slovenský spisovatel a evangelický kněz), Jan Lány (moravský evangelický kněz),


ZDARMA

��í��

��

��í��

Plánujete výkopové nebo zemní práce?

��í��

Dovolujeme si proto upoz��

stavebníci, kteří ��zemními pracemi, povinni

��ř��í��í��í��í��í��

��í��í��, zemních prací a terénních

úprav.

��ř��í��ří��ř��í��ř��í��

��ř��í��í��í��í�í��

�ř��ř��í�� ZDARMA na internetové adrese

www.cetin.cz v ��í��

��í��

www.cetin.cz

Cetin – oznámení pro stavebníky


NAŠE ŠKOLA...Zápis do 1. třídy

Neleníme, soutěžíme (str. 9)

Jaromír Češek, 2. tř. Jana Doležalová, 4. tř.

Matěj Pavelec, 3. tř. Anna Mikšánková, 3. tř.


Dětský karneval (str. 8)

Okrskový turnaj ve vybíjené (str. 8)

Školní florbalové utkání


Ničeho se nebojíme (str. 9) NAŠE ŠKOLA...

Velikonoce ve školce


František Mirovít Lorenc, Matěj Mikšíček (moravský novinář, spisovatel a sběratel lidové tvorby), Anna Veronika Mikšíčková (moravská sběratelka lidové tvorby), Jaroslav Pospíšil

(český nakladatel), Bedřich Milota Rozehnal, Josef Růžička (český pedagog), František Sušil (moravský katolický kněz a sběratel lidové tvorby), Alois Vojtěch Šembera, Ľudovít Štúr (slovenský politik, spisovatel, jazykovědec a autor spisovné slovenštiny), František Táborský a Jan Winkler (moravský evangelický kněz). Z četných Slobodových styků se postupně v našem seriálu podrobněji seznámíme s těmito osobnostmi: Václav Hanka, Jan Helcelet, František Matouš Klácel, František Mirovít Lorenc, Bedřich Milota Rozehnal, František Skopalík, František Sušil, Alois Vojtěch Šembera a František Táborský. Pro jed-notlivé osobnosti je uveden nástin jejich života a význam styku s Danielem Slobodou. Zachováno bude abecední pořadí jednotlivých osobností, aby bylo zabráněno tendenč-nosti ve vnímání jejich významu.

Václav Hanka (10. 6. 1791, Hořiněves – 12. 1. 1861, Praha)Václav Hanka pocházel z rolnické rodiny. Chudobné poměry a konzervativní smýšlení Hankova otce nedovolovaly kvalitnější rozvoj Hankova vzdělání. Prvními učiteli mu byla sama příroda, pak matka, jež jej seznamovala s lidovou poezií, dále různí obchodníci a vojáci, od kterých získal základy ruštiny, srbštiny a polštiny, a konečně vlastní četba českých knih. Přesto se mu nakonec dostalo gymnazijního vzdělání v Hradci Králové a poté od roku 1809 i univerzitního vzdělání v Praze. Hanka si nesmírně oblíbil češtinu a jí se také hodlal věnovat. Navíc doba vzrůstajícího národního obrození byla nejideálnějším klimatem pro tuto aktivitu. Vedle filozofie vystudoval i práva, a to ve

Vídni. Snad největší vliv na jeho život i pozdější literární tvorbu měl Josef Dobrovský. Prvopočátky jeho tvorby jsou naplněny příspěvky do dobových novin různými básněmi věnovaných slovanské tématice, nejvíce však zaměřenou prorusky. Druhou část tvorby tvořily různé překlady z ruštiny, polštiny a srbštiny. Neméně důležité jsou i mluvnické a literárně historické práce, tedy „Pravopis český“ a „Starobylá skládanie“.

Celý svůj život však Hanka spojil s Národním muzeem. Od roku 1819 spravoval mu-zejní sbírky a od roku 1822 působil jako muzejní bibliotekář. Díky němu bylo objeveno mnoho starých pozůstatků z české literatury, fragmenty i celky starých listin a knih. Shromažďování starých literárních i hmotných památek bylo jeho láskou. Zde lze na příkladu dokumentovat styky Daniela Slobody s Václavem Hankou. Daniel Sloboda totiž daroval Národnímu muzeu malou sbírku mincí. „Vysoce učený, slavně proslulý pane! Račte laskavě prominut, že Vás těmito řádky obtěžuji, činímť to dosti ostýchavě nevěda, jak přijat budu i s mojí hatrnou obětí. Jest to malá sbírka mincí, kterú Vám zde posílám pro muzeum národní. Najde-li se mezi nimi jedna či dvě, jichž by v muzejní sbírce nebylo, ač silně pohybuji, velmi by mne potěšilo. Přijmitež tedy i maličkost túto laskavě. Bůh Vás opatruj. Váš, blahorodý pane, stálý ctitel Daniel Sloboda.“ Slobodův styk s Hankou byl i osobní při setkání v Praze roku 1848. Hanka se dokonce svou intervencí zasazoval o vydání Slobodova spisu o botanice u Matice české.


Od roku 1848 přednášel Hanka na Karlově univerzitě staroslověnštinu, ruštinu, polštinu a češtinu. Roku 1849 se stal profesorem katedry slovanských řečí a literatury. Jeho jméno bylo známé nejen u nás, ale i v zahraničí. V Rusku obdržel nabídku práce v Petrohradské univerzitě a knihovně a k tomu hodnost dvorního rady. Přesto neodešel. Byl členem dvaceti různých evropských akademií. To, že byl v Evropě skutečně váženým mužem, dokládají četná vyznamenání, jež za života obdržel.

V tomto vylíčení se Hanka jeví jako bezúhonný člověk, k němuž by si nemohl dovolit nikdo slova výtky. Přesto byl po řadu desetiletí vnímán jako padělatel. Šlo mu však jen o vlastenecký čin, o zdůraznění starobylosti českého národa a o zvýšení jeho prestiže. Roku 1817 totiž mladý Hanka objevil ve Dvoře Králové tzv. Rukopis královédvorský, kte-rý o dva roky později vydal pod názvem „Rukopis královédvorský. Sbírka staročeských spěvopravných národních básní“. Záhy roku 1818 objevil v Zelené hoře u Nepomuku tzv. Rukopis zelenohorský. V obou případech se jednalo domněle o staré doklady české literatury. Po čtyřicet let byl Hanka pro většinu národa hrdinou a oba rukopisy něčím, co posílilo identitu národa, něčím, co si nikdo nedovolil zpochybnit. Svým způsobem však byly do jisté míry v době Bachova absolutismu (období let 1851–1859 v rakous-kém císařství, kdy vláda byla plně podřízena vůli panovníka; nazváno podle Alexandra Bacha, ministra spravedlnosti, později ministra vnitra) trnem v oku některých vládních představitelů, neboť příliš podporovaly českého národního ducha. Po slavnostech ke čtyřicátému výročí objevení rukopisů přišel ředitel pražské policie Anton svobodný pán Päumann s myšlenkou jejich zpochybnění. Jistý David Kuh napsal na jeho popud článek do „Allgemeine Augsburger Zeitung“, který oba rukopisy označil jako falza. Soudní přelíčení, které se kvůli celé záležitosti konalo, sice nakonec roku 1859 dalo za pravdu Hankovi, ale celá věc získala trochu jiný ráz, než policie předpokládala. Vyústila totiž v česko-německý nacionální svár, který byl už otázkou národní cti. Spory o pravost rukopisů se táhly téměř do konce 19. století a českou společnost rozdělily na přívržence a odpůrce této myšlenky. Přesto bylo nakonec vědecky prokázáno, že se skutečně jedná o falza, která Hanka vytvořil spolu se svými přáteli, především pak s Josefem Lindou (český spisovatel a novinář).

Primárním cílem Hankova činu nebyla patrně falzifikace českých dějin. Spíše usiloval v duchu národně buditelských snah o povznesení národa. Každopádně svou muzejní činností byl první, kdo vytvořil ucelenější obraz o existenci staré české lyriky. Svými nálezy, objevy a publikacemi dal základ dnešnímu literárnímu žánru „česká lyrika čtrnáctého a patnáctého století“. Od té doby ji již nemohla česká literární věda opomíjet.

Jaroslav Pavelka, předseda VK Rusavjan(In: Pavelka J., Buditelský odkaz rusavského pastora Daniela Slobody, 2007)

Lidový kroj z Rusavy v proměnách času (9. část)(Bez jakýchkoli jazykových a stylistických úprav)

KožichKožich, „kožůšek“, či „kožuch“ patřil k svrchnímu zimnímu oděvu žen. Archivní materiály tento oděv zaznamenávají již v 16. století, avšak bližší popisy jsou známy až z 2. poloviny


19. století. Kožich zmiňuje Daniel Sloboda, v roce 1910 jej na svých akvarelech vyobrazila Marie Gardavská a v neposlední řadě jej popisuje také František Táborský.

Dubené kožichy, v barvě světle, ale i tmavě hnědé, bývaly krátké. Jejich délka sahala pod pas a měřily kolem 55 cm. Vnitřní výplň měly z bílé ovčí kožešiny. Stojatý límec, okraje rukávů a výstřih předních dílů lemovala pak kožešina liščí. Zdobeny byly zelenou šňůrkou s drobnými hedvábnými bambulkami a růžičkami růžově fialové barvy. Toto zdobení měly nad okrajem rukávů, na předních dí-lech i dílech zadních nad všitými bočními klíny. Tyto klíny umožňovaly překřížení dolní části kožichů. Pod ozdobnou aplikací nad záhyby bočních klínů byly našity proužky jemné zelené kůže, zakončené koženými třásněmi téže barvy. Zapínání pak měly v podobě „haklíků“.

Kožíšky z Rusavy se shodovaly střihem výzdo-bou i barvou s kožichy, které se nosily na celém území Vsetínska a v Městečku u Púchova. Rusavjanky jej oblékaly především v zimě, „dyž ho měly“, a kupovaly je od kožešníků na Vsetíně za 6 rýnských. Patřily k nákladným součástem oděvu a dědily se z generace na generaci. Také v pozůstalostech se objevují velmi zřídka. Přesto se však krátké kožíšky zachovaly ve sbírkách Muzea Kroměřížska, z nichž jeden je vystaven v expozici rusavské-ho muzea. Avšak z pamětí Rusavjanů se tato krojová součástka téměř vytratila a upadla v zapomnění. Velmi ojedinělé vzpomínky na tento oděv jsou spojovány už jen se starší generací žen.

V roce 2014 byla provedena rekonstrukce kožíšků, které jsou nyní v majetku Valašského krúžku Rusavjan.

Žena v kožušku a v obrusi

Ženský kožušek

VlňákVlňák, „oděvák, „obrus“, či plachta představuje další část svrchního oděvu žen.

Podle archivních dokladů si ženy v 19. století přehazovaly přes ramena bílé plátěné nezdobené obrusy čtvercového tvaru. Koncem století je však nahradil obrus z velmi


jemného bílého sukna, který je olemován třásněmi ze všech čtyř stran. V tomto období se začínají nosit také silné vlňáky s třásněmi rovněž bílé barvy. Objevují se však i tmavé jednobarevné, nebo se vzorem kára, či kost-ky. Vytkávaný vzor je v nejrůznějších kombi-nacích barev, a to černá, tmavě hnědá, tmavě zelená, rezavá a režná. Bílé i barevné vlňáky mají rozměr 170 x 170 cm. Objevují se však i menší, obdélníkové o velikosti 150 x 115 cm.

Podle dobových fotografií a výpovědí informátorů převládaly na Rusavě vlňáky bílé a nosily se až do konce 20. století. „Nosily sme enem bílé, ale maminka, tá měla tmavý. Kupovaly sme jich ve Valašských Klobúkách ve Valašce (výrobní družtvo, pozn. autorky), nebo dyž jél na Rusavu Horalík, tož jich dovézl.“, vzpomínala jedna Rusavjanka. Jiné také uváděly, že oděvák měly pouze bílý a jen některé stařenky měly tmavý. Lze tedy

předpokládat, že vlňáky tmavých barev patřily spíše k výbavě starší generace žen.

V roce 2008 byly vlňáky pořízeny jak do soukromých, tak souborových sbírek, avšak již jen tmavé kostkované v různých barevných kombinacích. Bílé vlňáky zcela z tržní nabídky vymizely. Ty, které se dochovaly, zůstaly v ma-jetku soukromých sbírek.

Rusavské ženy tento přehoz nosily ve svá-teční dny v zimě i v létě, kdy plnily ochrannou funkci při dešti a chladu. Mnohé také mohou osvětlit slova Františka Táborského: „Šla-li do kostela, oděla se ještě obrusem do kříže slože-ným, bylo-li chladněji nebo deštivo; ve všední den plachtou.“ Vlňáky pak některým chudším ženám nahrazovaly drahé kožichy. Za zmín-ku rověž stojí připomenout, že pouze ženy z Rusavy oblékaly také mužskou huňu.

Jana Macková

Zdroje:Táborský. F.: Rusava – život valašské dědinyKovářů V.: Lidový kroj na ValašskuUrbachová, E.: Lidový kroj na Vsetínsku

Žena v huni

Vlňáky (20. století)


Vánoční turnajNa Štěpána není pána, myslivci vyrážejí na hon, my fotbalisté si letos dali ještě před večerní zábavou v „obecním“ dostaveníčko na rusav-ské umělce. Počasí je v posledních letech stejně nevyzpytatelné jako nálada úřednice za přepážkou, ale tentokrát nám nastavilo počasí necelý týden před Silvestrem svoji jarní tvář. Proto bylo hřiště ve výborném stavu a z toho pramenila rychlá (tudíž tvrdá kontaktní) hra. Po prvním zápase přerováků se slavkovjákama jsem měl obavy, aby se turnaj udržel v přátelském klání (jako Babica – Sapík), což by měl být také hlavní účel turnaje. Body, skore, nervy, emoce – toho si dost užijeme přes rok.

Podařilo se, nikdo se (až tak moc) nehádal, občas mi do toho kecal Jara „Šnela“ Kratinoha, ale budiž mu jako našemu dlouholetému pomeznímu odpuštěno, zvlášť když vlastně nikdy neví, komu vlastně fandí, jestli nám nebo slavkovským, nikdo se nezranil. Pravda, ukázalo se, že rozdíl mezi rusavským a přerovským (i slavkovským) fotbalem se zvětšuje, časy, kdy bylo finále rusavskou záležitostí, jsou již minulostí. Rusava nasadila do boje dva mančafty. Pevná prsa skončila poslední - dvakrát prohráli o gól, v souboji o páté místo po remíze padli na penalty. V turnaji vstřelili čtyři góly (Michal Vaculík, Martin Ševčák, Kamil Zbranek, Stanislav Zámorský). Také druhý rusavský výběr Rusavská směs skóroval čtyřikrát (Marián Románek 2x, Radim Pavelec, Radek Vaculík) a v konečném pořadí obsadili čtvrté místo. Už dvanáctý ročník ovládly finále přerovské týmy, my jsme však byli rádi, že jsme se mezi svátky proběhli a dodrželi tradici – setkali se se svými kamarády, mezi nimiž bylo několik našich bývalých hráčů. Debatovat bylo samozřejmě o čem (víno, ženy, zpěv.. občas někdo i o fotbale), někteří neúnavní jedinci se přesunuli ještě do „obecního“, kde tančili už bez míče.

Tak zase za rok – třináctka bude určitě štastná.Daniel Krajcar

SPORT ...

ZAJÍMAVOSTI ...NEKONEČNÁ SIBIŘI. díl – Kde ji najdeme?Pod termínem Sibiř si většina lidí představí krutou zimu a také území kdesi na východě Ruska. Ovšem ani geografové nemají v případě vymezení Sibiře úplně jasno. Nejčastěji se tím-to termínem označuje území, které se nachází mezi Uralem a Verchojanským pohořím, někdy také veškeré území Ruska východně od Uralu, nebo tvoří synonymum pro celou severní část Asie. Nutno poznamenat, že Sibiř s rozlohou přibližně 10–12 miliónů km², což je o něco více, než je rozloha celé Evropy, představuje velkou část plochy Ruska, které zde uplatňuje své zájmy již od 16. století. Přičemž kolonizace souvislého území od Uralu po pacifické pobřeží

Charakteristická cesta v porostu Tajgy.


byla dokončena již v polovině 17. století. Důvodem kolonizace byl nepochybně, kromě potvrzení velmocenského postavení, také příslib nalezišť nerostných surovin, ale také zásob dřeva, kožešin apod.

Charakteristickým porostem Sibiře je jeh-ličnatý porost, označovaný slovem tajga, ale nalezneme zde i tundru, rozsáhlá území mo-čálů a další biotopy. Močály ovšem prospívají komárům, muchničkám a dalšímu obtížnému hmyzu, který tvoří nedílnou součást Sibiře. Většina půdy bývá označována termínem permafrost. Permafrost označuje trvale zmrz-lou půdu, která v létě rozmrzá pouze několik decimetrů na povrchu. Ledová vrstva v pod-loží zabraňuje průsaku vody a ta se hromadí na povrchu, což přispívá ke vzniku rozsáhlých podmáčených ploch. Sibiř je také protkána sítí veletoků. Asi nejznámější z nich je Ob, Jenisej, Lena nebo Angara, která odvodňuje největší zásobárnu sladké vody na světě, jezero Bajkal. Nejvyšší místo Sibiře je závislé na

jejím vymezení, takže některé zdroje uvádí kamčatskou sopku Klučevskaja, jiné altaj-skou horu Bělucha a další vrcholy.

Symbolem snahy o ovládnutí Sibiře je nepochybně Transsibiřská magistrála. Jde o nejdelší železniční trať na světě. Její počátek leží v Moskvě a konec přibližně 9 300 km na východ v přístavu Vladivostok. Její stavba probíhala s přestávkami od roku 1890 a do zprovoznění úseků kolem jezera Bajkal v roce 1905. Elektrifikace této důležité dopravní tepny probíhala od roku 1929 až

Uhlí, dřevo a další materiály přepravované po Transsibiřské magistrále.

Letiště v sibiřských podmínkách jsou často bez odbavovací haly.

Část Ruské federace nejčastěji označovaná jako Sibiř


do roku 2002. Magistrála je spojena také s činností československých legií v období první světové války, kdy se podařilo nepříliš početnému, ale dobře organizovanému českoslo-venskému kontingentu trať dočasně ovládnout a posléze po ní ustoupit do Vladivostoku.

V současné době urazí vlaková souprava s číslem 2 cestu z Moskvy do Vladivostoku přibližně za 6,5 dne. A jezdí z Jaroslavského nádraží každý druhý den. Transsibiřská magist-rála ovšem neslouží pouze k přepravě cestujících, ale také k dopravě materiálu. V současné době probíhají snahy o zrychlení a zvýšení přepravní kapacity tratě. Díky tomu může tvořit významnou konkurenci námořní dopravě mezi východní Asií a Evropou. Problémem je také rozchod trati, který se neshoduje s čínským ani evropským, tudíž je nutné zboží dva-krát překládat. Problematický terén s množstvím podmáčených oblastí, řek a údolí navíc značně komplikuje stavební práce v oblasti. Tento fakt dokládá i to, že až v roce 1984 byla dokončena paralelní trať tzv. Bajkalsko-Amurské magistrály. Přes nesporný přínos železniční dopravy zůstává pro mnoho míst jedinou možností dopravní dostupnosti doprava letecká.

Sibiř tak stále zůstává jednou z nejobtížněji dostupných oblastí na Zemi.Bára a Zdeněk Stachoňovi

10. výročí založení kulturního centra Oneness o. p. s. na RusavěV letošním roce oslaví Oneness centrum na Rusavě - kulturní centrum obecně prospěšné společnosti Oneness o. p. s. – 10 let svého působení.

Centrum založili v r. 2006 manželé Eva a Daniel Krejčí a od té doby bez přestávky slouží lidem, kteří přijíždějí ze všech koutů České i Slovenské republiky. Rádi bychom při této příležitosti informovali čtenáře o službách centra pro veřejnost, a také bychom velmi rádi a srdečně pozvali všechny zájemce k návštěvě u nás nebo k účasti na pobytech v roce 2016. Kalendář pobytů pro dospělé i pro rodiny s dětmi je vždy zveřejňován na internetových stránkách www.onenesscentrum.cz.

Kulturní centrum poskytuje podporu na vnitřní, duchovní cestě člověka. Při specia-lizovaných pobytech lidé procházejí procesem poznávání podstaty života a odkrýváním originálního životního plánu, se kterým do života přišli. Naplnění takového plánu je pro člověka to nejpodstatnější, avšak v dnešní době spíše komplikované a pro někoho možná až znemožněné celkovým nastavením společnosti, které vede k egoismu (pocit já a moje) a odcizení člověka od sebe sama a jeden od druhého. To znamená také odtržení od esence přírody a nevědomé popírání mezilidské spolupráce. Cestou zpět je návrat do ticha vlastního bytí a rozpoznání zdroje života v sobě.

Člověk dnes musí mít značné odhodlání a také jistou dávku odvahy, aby mohl zů-stat na své pravé životní cestě a nepropadl lákavým možnostem, které mu nevědomost o podstatě života v současném světě nabízí, jako je zábava z nudy, podnikání pouze pro zisk, politikaření, moc apod. Není žádným tajemstvím, že právě v tomto smyslu žijeme v nejtěžší době, kdy lidská bytost je nejvíce ovládaná hmotou a nejvíce vzdálená od zdroje uvnitř sebe, přičemž návrat do rovnováhy je umožněn právě jen intenzívním otočením pozornosti k sebe-uvědomění a otevřením duchovního srdce.


Nejsou to ovšem žádné abstraktní ideály nebo prázdné pojmy, ale konkrétní vnitřní činy – stavy vědomí, kterými člověk prochází nebo bude muset dříve či později projít ve svém každodenním, praktickém životě, až přijde jeho čas. Tyto stavy jsou někdy při-rovnávány k „bráně smrti“, je tím ale myšlen psychologický prožitek překročení ega, tzv. nižšího já člověka, tvořeného tělem, myslí a smysly. Životní plán je vnímatelný až v rovině vyšší, v rovině duševní a duchovní, kde přichází intuitivní a spontánní poznání pravdy.

Proto dnes mnozí lidé (stejně jako celá společnost) procházejí nebo začínají procházet výraznými zkouškami a čelí výzvám, které jsou téměř existenční, např. skrze zdravotní potíže, rozpad životních jistot apod. Jsou to výzvy ke změně priorit, k vnitřnímu obratu, k opuštění staré identity a k dalšímu, mnohem hlubšímu stupni pochopení jednoty života.

Kulturní centrum bylo umístěné do přenádherné přírody a atmosféry Rusavy. Dnes je už asi znovu všeobecně známo, to co všechny dřívější kultury věděly, že tato krajina spolu se Sv. Hostýnem má neobyčejně vysokou duchovní esenci a léčebnou moc, která ovlivňuje a chrání existenci celé Moravy i České republiky. Pro člověka je skutečným požehnáním, že se jeho život může odehrávat právě zde a ne jinde. Pokud si to uvědomí, může poznat, že jeho život je zároveň službou veškerému životu. Každý člověk by měl použít v rámci svých možností všechny síly, aby bez zištných zájmů chránil tuto krajinu a její vnitřní esenci - atmosféru, jako sebe sama.

Kromě uvedené služby pro veřejnost poskytuje centrum tradičně také pobyty dětem, mateřským školkám a 1. stupni základních škol, pro které má připravené různé programy, jako je muzikoterapie, malé divadlo, povídání o vodě, poznávání přírody a krajiny a jiné. Děti se u nás cítí dob-ře a rády to dávají najevo. A to nás moc těší.

Děkujeme a přejeme všem čtenářům krásné jaro.

Daniel a Eva Krejčí

Informace pro řidičeCo můžete s řidičským oprávněním skupiny B řídit?Motorová vozidla (tedy i traktor), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti

• nepřevyšující 750 kg,• převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy nepře-

vyšuje 3 500 kg,• převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje

3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění rozšířené o har-monizační kód 96.

Motocykl o objemu válce do 50 cm³ a o maximální konstrukční rychlosti do 45 km/h.


Motocykl o objemu válců 125 cm³ a do 11 kW, tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW, ale jen pokud mají automatickou převodovku.Motocykl o objemu válce do 50 cm³ (bez omezení konstrukční rychlostí), pokud máte v řidičském průkazu u skupiny B harmonizační kód 150.

Jak dlouhá je platnost řidičského průkazu skupiny B?10 let. Držitelé řidičského oprávnění sk. C, D 5 let. Lékařský posudek u řidičů starších 65 let?Mimo další řidiče je pravidelným lékařským prohlídkám povinen se podrobovat držitel řidičského oprávnění nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpoz-ději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. Tento lékařský posudek musí řidič vozit u sebe.

Kdy používat dětskou autosedačku?Řidič musí přepravovat v dětské autosedačce

• dítě mladší tří let,• dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg nebo tělesná výška nepřevyšuje 150 cm.

Bez dětské autosedačky na sedadle vedle řidiče může sedět dítě vyšší než 150 cm (již neplatí věk 12 let).Dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům.Na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravo-váno čelem proti směru jízdy.Nepoužití dětské autosedačky je hodnoceno za 4 body v bodovém systému.

Od 31. 12. 2015 silnice pro motorová vozidla?Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšu-jící 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1.

Co znamenají tyto nové dopravní značky? Místo pro přecházení chodců. Není to klasický přechod pro chodce, ale chodce zde nesmíte ohrozit.

Zákaz vjezdu nákladním automobilům. Zde se již nerozlišuje maximální povolená hmotnost, ale platí, že všechny nákladní automobily kategorie N, tedy i „dodávky“ a další vozidla kategorie N1, zde mají zákaz vjezdu.

Městský okruh. Automaticky zde platí zákaz stání.


Jakou formou je zpoplatněná dálnice od 1. 1. 2016 pro vozidla do 3,5 t na Slovensku?Elektronická „dálniční známka“. Pozor! Platí se jinak samostatná vozidla do 3,5 t a přívěsný vozík. Platí i pro motocykl!! Zaregistrovat lze na webových stránkách www.eznamka.sk

Chodci mimo obec za snížené viditelnosti?Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vo-zovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Červený „patník“Směrový sloupek červené barvy označuje vyústění účelové komunikace.Viz. Bystřice pod Hostýnem výjezd z Lidlu a nebo Chvalčov výjezdy u základní školy. Ten, kdo vyjíždí z účelové komunikace, musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, jezdcům na zvířatech… na pozemní komunikaci.

Vladimír Dohnal

Ztratili jsme se?Nastoupila jsem do tramvaje a posadila se proti staré paní. Někdo se chtěl něco zeptat řidiče, ale ten je uzavřený ve své kukani. Vzpomněla jsem si, jak dříve v tramvaji sedával průvodčí. Mohlo se ho ptát na cestu, přestupy a vůbec jenom s ním mluvit. Stará paní mi něco říkala. Chtělo se jí povídat. Všimli jste si, jak staří lidé navazují hovor? Většinou ale nemají s kým.

Mladá maminka vezla v kočárku holčičku. Holčička na maminku mluvila, ale marně, ta ji neslyšela. Ve sluchátkách, jak je teď u mladých lidí zvykem, jí duněla muzika.

U lékaře jsem seděla blízko, ale on neměl čas se na mě ani podívat. Sledoval o mně všechno v počítači. Proč by se mě měl vyptávat, jak mi je, když mu všechno o mých neduzích řekne počítač?

Z našeho domu vyšel pán. Asi tu bydlí, napadlo mě, ale neznám ho, jako neznám další obyvatele domu. A zase jsem si vzpomněla, jak navečer před naším domem sedá-vala správcová paní Nováková. Zastavovala jsem se u ní na kus slova. Pro mě to býval tenkrát pocit bezpečí domova. Dnes nikde v ulicích nenajdete společenství lidí jen tak si povídajících.

Za rohem měla obchod s potravinami paní Jirásková. Než jsme nakoupili, ptala se nás, co děti, nemoci, a my jsme věděli, že nás má ráda a že patří do našich životů. V sa-moobsluhách nenajdeme většinou nikoho, kdo by nám poradil. U pokladny zmatkujeme s nákupním vozíkem, se zbožím na pásu a s mačkáním pinu. Těžko s námi může unavená pokladní promluvit, nemá čas se na nás ani podívat.

Doma jsem volala poruchy. Zlobil telefon. Po nekonečně dlouhé době se ozval hlas jako ze záhrobí: „Co pro vás můžu udělat?“ Na tuhle otázku už jsem alergická. Slyším ji při každém volání do všech institucí „Zmáčkněte jedničku, když…“ radil hlas. „Zmáčkněte dvojku, když… Zmáčkněte křížek, když…“ „Když co“, jsem v rychlosti nezaznamenala.


Zkusila jsem mačkat dle pokynu, abych se nakonec dozvěděla, že „protože nebylo nic stisknuto, spojení je přerušeno“.

„Co mám zmáčknout, aby lidi k sobě zase našli cestu?!“ křičela jsem do hluchého telefonu.

Vzpomínáte si, jak jsme v dětství sedávali s rodiči po večeři u stolu a povídali? Dnes sedí rodiče u televize, děti většinou taky, nebo spíš u počítače. Ztratili jsme se. Jestli se nenajdeme, bude nám jednou všem těžko a smutno.

Z internetu připravila Miroslava Češková

Společenská kronika roku 2015Narozené děti* 09. 2015, Petra Jašová

Jubilanti starší 85 let

* 03. 1924, Jan Hradil, Rusava 102

* 12. 1926, Josef Škarpich, Rusava 215

* 06. 1927, Jaroslav Mikulčák, Rusava 175

* 05 1929, Zdenka Zbranková, Rusava 121* 11. 1929, Vlasta Hradilová, Rusava 2* 06. 1930, Vladimír Krajcar, Rusava 112* 10. 1930, Josef Pánek, Rusava 105

Zemřelí

* 07. 1930, V 14. 01. 2015, Anežka Hradilová, Rusava 132

* 02. 1939, V 04. 02. 2015, Vladimír Kyselka, Rusava 149

* 01. 1960, V 25. 02. 2015, Miroslav Pánek, Rusava 162

* 09. 1960, V 12. 03. 2015, Petr Pavelka, Rusava 268

* 05. 1939, V 14. 08. 2015, Vlasta Hudcová, Rusava 261

* 12. 1923, V 21. 10. 2015, Marie Hradilová, Rusava 195

* 04. 1921, V 23. 11. 2015, Jiřina Pavelcová, Rusava 109


Kalendář poutí na Svatém Hostýně v roce 201630. dubna So 23. pouť hasičů, pontifikální mše sv. v 10.15

1. května Ne 11. prvomájová pouť rodin

7. května So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple

14. května So 14. pouť podnikatelů a živnostníků, hlavní mše sv. v 10.15

16. května Po Pondělí svatodušní, 16. pouť píšících křesťanů, mše sv. v 10.15

21. – 22. května

SoNe 14. pouť včelařů, pontifikální mše sv. Ne v 10.15

28. června So (Boží Tělo) 8.30 mše sv., Bystřice p. H.,následuje Eucharistický průvod na Svatý Hostýn

3. června Pá Nejsvětější Srdce Ježíšovo, pouť členů apoštolátu modlitby, mše sv. v 10.15

4. června SoSpolečná pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Bosca,6. pouť lékařů a pracovníků ve zdravotnictví, hlavní mše sv. v 10.15

4. června So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple

7. června Út Pouť kněží olomoucké arcidiecéze za vlastní posvěcení, pontifik. mše sv. v 9.00

11. června So 3. pouť klubů a přátel historických vozidel MORAVA, mše sv. v 11.30

18. června So 2. pouť schól, mše sv. v 10.15, přehlídkový koncert ve 13.30

18. června So 7. pouť zrakově postižených, mše sv. v 11.30

2. července So Dětská pouť u Panny Marie na začátku prázdnin, mše sv. v 9.00 a 10.15 za děti a mládež

4. července So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple

2. – 4. července

SoNe Pěší pouť Sv. Hostýn–Velehrad

9. července So Pouť obce Slavkov p. H., hlavní mše sv. v 10.15

6. srpna So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple

7. srpna Ne 4. muzikantská pouť, hlavní mše sv. v 10.15 na venkovním oltáři

14. srpna Ne Hlavní pouť, pontifikální mše sv. v 10.15

15. srpna Po Nanebevzetí Panny Marie, titulární slavnost, pontifikální mše sv. v 10.15

20. srpna So 8. pouť pedagogů


20. – 21. srpna

SoNe

Tradiční orelská pouť, pontifikální mše sv. v Ne v 10.00 na venkovním oltáři

27. srpna So Arcidiecézní pouť rodin na konci prázdnin, pontifik. mše sv. v 10.15 na venkovním oltáři; následuje program pro děti

3. září So 23. pouť muklů, vězňů totalitních režimů, pontifikální mše sv. v 10.00

3. září So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple

4. září Ne Pouť členů Matice svatohostýnské, pontifikální mše sv. v 9.15

16. – 17. září Pá So

Národní pouť sekulárního františkánského řádu, Pá mše sv. v 19.30 následuje celonoční adorace, So hlavní mše sv. v 10.15

1. října So Mariánské večeřadlo ve 14.00 u Vodní kaple, vede o. Jiří Šolc SJ

2. října Ne Růžencová pouť

8. října So První den dušičkové pouti, pontifikální mše sv. v 17.00,následuje světelný průvod a pobožnost na lesním hřbitově

9. října Ne Druhý den Dušičkové pouti, pontifikální mše sv. v 10.15, ve 13.00 sv. Te Deum a sv. požehnání

15. října So 18. myslivecká pouť, pontifikální svatohubertská troubená mše sv. v 10.15

20. listopadu Ne Ježíš Kristus Král, poslední neděle církevního roku

24. prosince So Štědrý den, navíc mše sv. v 15.30, v noci mše sv. není

31. prosince So

Sv. Silvestr, dopoledne sobotní program bohoslužeb, ve 22.30 modlitba růžence23.00 adorace, děkovné Te Deum a sv. požehnání a ve 24.00 pontifikální mše sv.

Zdroj: www.hostyn.cz

A na úplný závěr jedna perlička z naší mateřské školyPaní učitelka.: „Zvedne ruku ten, kdo má bratříčka.“Dianka se přihlásila: „Já mám bratříčka Verunku.“

INFORMACE Finančního úřadu pro Zlínský krajPokladny finančních úřadů mimo okresní města jsou zrušeny, bezpoplatkové daňové složenky na poštu na daň z nemovitých věcí budou rozesílány koncem měsíce dubna a v průběhu měsíce května (daň je splatná 31. 5.).


[Obsah]Slovo má starosta...Ohlédnutí za rokem 2015 ................................................................... str. 2Odpady – přehled za rok 2015 ......................................................... str. 3Čekají nás vyšší kvóty, Češi je mohou zvládnout ....................... str. 4Zpráva o bezpečnostní situaci v teritoriu obce Rusava .......... str. 5

Dění v obciRusavská notečka ................................................................................. str. 639. Valašský bál ...................................................................................... str. 7

Naše školaDětský karneval ..................................................................................... str. 8Okrskový turnaj ve vybíjené . ............................................................ str. 8Neleníme, soutěžíme ........................................................................... str. 9Ničeho se nebojíme ............................................................................. str. 9

HistorieStavby mlýnů .......................................................................................str. 10Co napsal Daniel Sloboda o portáších ........................................str. 12Daniel Sloboda (10. díl – 1. část) ....................................................str. 14Lidový kroj z Rusavy v proměnách času (10. část) ..................str. 16

SportVánoční turnaj ......................................................................................str. 19

ZajímavostiNekonečná Sibiř (1. část) ..................................................................str. 1910. výročí založení kulturního centra Oneness o. p. s. ...........str. 21Informace pro řidiče ..........................................................................str. 22Ztratili jsme se? ....................................................................................str. 24Společenská kronika roku 2015 ....................................................str. 25Kalendář poutí na Sv. Hostýně v roce 2016 ..............................str. 26

Obrázky k obsahu: Práce dětí z 1. třídy základní školy – přišlo jaro do vsi: Sněženky – Lukáš Janečka, Zátiší s kuřátkem – Klára Uhlířová, Kraslice – Eva Charvátová, Deštník – Viola Kerčáková


Poznej domek na fotografiiPoznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 10. 5. 2016.Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecní rady nebo obecního zastupitelstva tři výherce, kteří v pořadí, jak budou vylosováni, získají: 1. a 2. jednodenní vstupenku na koupaliště Rusava; 3. poukaz na keramiku od pana Petra Vaculíka.

Správná odpověď z minulého čísla (3/2015):dům čp. 82 (současný majitel: p. Vašík Zbyněk).Vylosovaným výhercům pí V. Duroňové, pí Vl. Prokopovičové a pí N. Bílkové blahopřejeme.A ostatním, kdo vyřešili dnešní hádanku (třeba i majitelům nebo obyvatelům domu), můžeme jen doporučit, neodkládejte to na zítra a odevzdejte soutěžní kupon ještě dnes.

SOUTĚŽ

Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jméno a příjmení soutěžícího: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kontaktní údaje pro doručení výhry: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


Zpravodaj obce Rusava

Vydává:Obecní úřad Rusava

Za vydání odpovídá: Ludmila MikšánkováTel.: 573 392 066

e-mail: [email protected]

www.rusava.cz

Periodicita: vychází 4x ročněPříspěvky prošly jazykovou korekturou,

za obsah článků zodpovídají autoři.Uzávěrka příspěvku do příštího zpravodaje

je 15. června 2016.Registrační číslo: MK ČR E 12061

Náklad: 350 ksTisk & grafika: TYPOservis Holešov

Documents

ročník: XXV. číslo: 1/2016 Zpravodaj - Rusava · mě byly tzv. „Nulté Rusavské hry“. Organizátoři – Sbor dob - rovolných hasičů a Aktivní klub dokázali uspořádat