Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Rozdíly v negativních aspektech výživy

u dětí ve věku 9 - 10 let na ZŠ v Jistebnici

a v Praze

Vypracovala: Mgr. Švábová Marie

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D.

České Budějovice 2017

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou

v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále

s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením

zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam

o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním

textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou

Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování

plagiátů.

V Českých Budějovicích dne …………………………………….

Mgr. Švábová Marie

Poděkování

Poděkování patří především panu PaedDr. Vladislavovi Kukačkovi, Ph.D., za jeho

ochotu a trpělivost při vypracovávání této závěrečné práce. Za jeho cenné rady při

psaní praktické části. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli při této práci

oporou.

Anotace

Závěrečná práce se zaměřuje na negativní aspekty výživy u dětí mladšího školního

věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. v teoretické části se

zabývám především výživou a porovnávám poznatky s různými autory. V praktické

části bylo hlavním cílem porovnat negativní aspekty výživy u dětí ve věku 9 – 10 let

na dvou základních školách – Jistebnice, Praha. Pro kvantitativní výzkum jsem

použila metodu dotazníku. Stanovila jsem si pět výzkumných otázek:

1. Domnívám se, že žáci mají nepravidelný příjem stravy během dne.

2. Myslím si, že žáci konzumují nedostatek ovoce a zeleniny.

3. Předpokládám, že žáci mají nedostatek kvalitních bílkovin ve stravě.

4. Předpokládám, že žáci nekonzumují komplexní sacharidy, ale dávají přednost

cukrům (jednoduchým sacharidům).

5. Myslím si, že u žáků převažuje konzumace nezdravých tuků.

Výsledky jsem popsala a znázornila v grafické podobě pomocí grafů, porovnala

výsledků dvou základních škol. Hlavní cíl praktické části byl naplněn.

Klíčová slova – bílkoviny, sacharidy, tuky, výživa, zdraví, životní styl

Abstract

Final work focuses on the negative aspects of nutrition in school age children. The

work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is mainly

focused on nutrition and compare the findings of different authors. In the practical

part, the main objective was to compare the negative aspects of nutrition in

children aged 9-10 years at two elementary schools – Jistebnice, Prague. For the

quantitative research method i used questionnaire. i set five research questions:

1. Do i think that students have irregular food intake during the day.

2. Do i think that students consume lack of fruit and vegetables.

3. Assume that students have a lack of quality protein in the diet.

4. Assume that students consume complex carbohydrates, but prefer sugars (simple

carbohydrates).

5. i think the pupils predominant consumption of unhealthy fats.

The results i described and shown in graphical form using graphs comparing the

results from two elementary schools. The main aim of the practical part was

fulfilled.

Keywords – carbohydrate, fat, health, lifestyle, nutrition, protein

6

Obsah

Úvod ........................................................................................................................ 8

1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 9

1.1 Životní styl .................................................................................................. 9

1.2 Faktory determinující zdraví ..................................................................... 10

1.3 Ontogenetické aspekty životního stylu dětí na ZŠ ..................................... 11

1.4 Výživa ....................................................................................................... 12

1.4.1 Složky výživy ...................................................................................... 14

1.4.2 Bílkoviny v dětské stravě ................................................................... 14

1.4.3 Tuky v dětské stravě .......................................................................... 15

1.4.4 Sacharidy ve výživě dětí..................................................................... 15

1.4.5 Negativní vliv cukrů na lidské zdraví .................................................. 15

1.4.6 Barviva a éčka ve výživě .................................................................... 16

1.4.7 Nepřiměřená a nezdravá strava......................................................... 17

1.4.8 Nedostatečný pitný režim ................................................................. 17

1.5 Některé onemocnění spojená s výživou .................................................... 18

1.5.1 Obezita.............................................................................................. 18

1.5.2 Malnutrice ........................................................................................ 20

1.5.3 Vliv reklamy na stravování dětí .......................................................... 21

3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 22

3.5 Cíl práce ................................................................................................... 22

3.6 Úkoly práce .............................................................................................. 22

3.7 Výzkumné otázky ..................................................................................... 22

3.8 Metodika práce ........................................................................................ 23

3.9 Charakteristika zkoumaného souboru ...................................................... 23

3.10 Organizace výzkumu ............................................................................. 23

3.11 Použité metody a techniky vyhodnocení ............................................... 23

3.12 Výsledky ............................................................................................... 25

3.13 Vyhodnocení výzkumných otázek ......................................................... 45

4 DISKUZE .......................................................................................................... 50

7

5 ZÁVĚR ............................................................................................................. 53

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... 54

7 SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ ................................................................ 55

8 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 56

9 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 61

8

Úvod

Problematiku závěrečné práce jsem si vybrala z důvodu, že v dnešní velmi

uspěchané době mnoho jedinců nevěnuje dostatečnou péči životnímu stylu. Každý

z nás preferuje jiný životní styl. Záleží především na získaných zkušenostech, věk

jedince a mnoho dalšího. U každého z nás stojí zdraví na prvním místě. Výživa je

součástí ovlivnitelných faktorů, a proto záleží na každém z nás, jaký typ stravovaní si

zvolí. Nesprávný životní styl se může utvářet již od batolete, pokud rodiče nedbají

na správnou výchovu. U dětí mladšího školního věku jsou za výživu zodpovědní

rodiče, kteří by měli dětem ukazovat, co je správné či špatné. Měli by vést dítě

ke správnému stravování – pravidelnost stravování, zařazování ovoce a zeleniny

do jídelníčku, dodržování pitného režimu apod., ale i hygienickým návykům, které

s výživou souvisí.

Práci jsem rozdělila na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je

rozdělena do kapitol zabývající se především výživou, vliv na zdraví a některé

onemocnění související s výživou, zásady stravování, vliv reklamy. Poznatky jsou

porovnávány s různými autory.

V praktické části jsem se věnovala samostatnému výzkumu. Výzkum je určen

pro děti ve věku 9 – 10 let ze ZŠ Jistebnice a ZŠ Praha. Otázky ve výzkumu se

zaměřují na výživu dětí. Výsledky jsou porovnávány s výsledky jiných výzkumů dané

problematiky.

9

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Životní styl

Životní styl u lidské populace v 21. století je velmi alarmující. Výrazná část

dospělé populace v Evropě trpí nadváhou, 400 miliónů Evropanů má nadváhu a 130

miliónů Evropanů je nápadně obézních. Do životního stylu zasáhla hlavně současná

moderní technika, která velmi výrazně omezila manuální a fyzickou práci, a zvýšila

se skupina zaměstnanců, kdy u své práce celou svou pracovní směnu prosedí.

Sedavý způsob života, který v mnoha případech pokračuje i po osmihodinové

směně, dochází tedy k jednostranné zátěži, je vhodné vykompenzovat aktivním

pohybem. Tento sedavý způsob života při činnostech je nejen charakteristický

u dospělé populace, ale i u mládeže. Narůstající obezita u této věkové kategorie

naznačuje, že díky nedostatku pohybu a neadekvátnímu stravování, ovlivňuje

negativně školní mládež. Dnešní mládež ve svém volném čase pasivně vysedává

spíše u počítačů než, aby svůj volný čas využila aktivněji – pohyb v přírodě,

v tělocvičně, kolektivní hry spojené s pohybem, apod. Psychické přetěžování není

dostatečně nahrazováno aktivními formami relaxace, proto dochází ke kumulaci

stresu, který narušuje psychický i zdravotní stav jedinců.

Výsledkem uvedeného životního stylu jsou onemocnění, která souvisí

s nedostatečným pohybem, spánkem, relaxací, stravou. Tyto onemocnění se

označují jako civilizační, čímž se zhoršuje celkový zdravotní stav celé populace.

Většina lidí onemocní vlastní vinou, protože nedbají na prevenci a podceňují

negativní vliv nepatřičného životního stylu, stresu, dědičných dispozic a nepříznivé

životní prostředí či rizikových pracovních podmínek (Kukačka, 2009).

„Životní styl je velice složitým fenoménem, který může být zkoumán z mnoha

hledisek. Má celou řadu komponent, prvků, složek, aspektů a ovlivňuje jej celá řada

faktor“ (Valjent, 2010).

10

1.2 Faktory determinující zdraví

Životní styl je determinován řadou podmínek, které určují charakter životního

stylu a úroveň života, některé lze ovšem těžko měnit. Tyto faktory, které ovlivňují

a zčásti vymezují životní styl, lze rozdělit na vnější, které působí na jedince

prostřednictvím sociálních vlivů, a vnitřní, které jsou dány psychofyziologickým

stavem organismu.

Vnější faktory

Ekonomické

Dostatek finančních prostředků je podmínkou pro zajištění některých součástí

a předpokladů životního stylu. Ne každý jedinec společnosti si může dovolit

nakoupit drahé výrobky či produkty z oblasti zdravé výživy. Nejenom produkty, ale

i sportovní činnosti včetně regenerace jsou finančně náročné.

Sociální

Obecným pravidlem je, že příslušníci určité sociální vrstvy žijí zhruba vyváženým

životním stylem s individuální specifičností. Výrazný vliv na životní styl má

společnost, náboženství, stravovací návyky a další prvky životního stylu. Dále vliv

klimatického prostředí, ve kterém se jedinci pohybují včetně etnického původu

(tradice). Nezanedbatelný je vliv rodiny, která vymezuje charakter výživy, využívání

volného času (sport, relaxace), které zřetelně určuje orientaci pozdějšího životního

stylu mládeže. Za velmi významnou se také považuje úroveň vědy, která ovlivňuje

stav lékařství i dietologie.

Vnitřní faktory

Psychologické

Význam hrají například volní vlastnosti, jsou důležité pro odstranění negativních

návyků a vlivů.

Pravidelná pohybová aktivita žádá určitou míru vůle, ne vždy jsme totiž

psychicky připraveni podstoupit fyzickou zátěž. Významným psychologickým

11

determinantem je temperament, ten určuje charakter a intenzitu naší pohybové

aktivity.

Zdravotní stav

Optimální zdravotní stav je potřebný pro vykonávání pohybových činností včetně

regenerace. Lidé, kteří jsou nemocní či mají nějaké zdravotní omezení, mohou

vykonávat pouze některé pohybové aktivity. Příkladem může být nemocný

s cukrovkou, který nemůže vykovávat vytrvalostní cvičení. Nejvíce jsou omezováni

lidé s pohybovým handicapem, díky tomu, že nemohou vykonávat různé pohybové

aktivity a sportovní činnosti v důsledku svého handicapu.

Vzdělanost

Informace, které máme z jednotlivých oblastí životního stylu, se promítají

do našich postojů, názorů a představ na zdravý životní styl, který je pro nás ten

nejideálnější. Ne vždy lze rozpoznat, co je pro nás opravdu zdravé a je pouhým

produktem klamavé reklamy, která obvykle slibuje nesplnitelné. Pouze z hlediska

odborných vědomostí a dosažených znalostí lze reálně ohodnotit výživové doplňky,

veškeré sportovní zařízení a pomůcky, které se používají (Kukačka, 2010).

1.3 Ontogenetické aspekty životního stylu dětí na ZŠ

Období mladšího školního věku řadíme do vývojové etapy mezi šestým

až jedenáctým rokem života jedince. Etapa začíná příchodem do školy. Hravá

činnost ustupuje do pozadí a hlavní činností se stává učení. Žák přijímá požadavky

školy, což celkově mění jeho způsob. Ukládá se mu značné množství povinností,

mění se jeho denní režim a zčásti i jeho postavení v rodině. Pro dítě to znamená

zvýšenou tělesnou i duševní, proto je zapotřebí, aby si co nejdříve novým

podmínkám přizpůsobilo. Předpokladem není jenom školní zralost dítěte, ale

i respektování věkových zvláštností jedince z pohledu učitele a volba správných

pedagogických postupů při práci v první třídě. Pro toto období je charakteristický

12

intenzivní růst do výšky, kostra a svalstvo i ostatní orgány sílí a stávají se

výkonnějšími. Životní pochody dítěte jsou rychlejší a prudší než u dospělých.

Důležitost se klade v oblasti výživy, neboť ta ovlivňuje tělesný, ale i psychický stav

dítěte. Mozek dokončuje diferenciaci korových buněk. Děti se brzy unaví, čímž

potřebují i odpočinek. Proto to musíme při školní práci respektovat a rodiče by měli

dbát na dostatečnou dobu spánku. Mléčný chrup je nahrazován trvalými zuby.

Zvyšuje se přesnost a rychlost pohybů, jejich síla a celková obratnost dítěte.

Základní životní potřebou dítěte v zájmu zdravého fyzického a duševního vývoje je

pohyb při různých sportech a pohybových hrách. Škola klade zvýšené nároky

především na pozornost dítěte, proto je důležité střídat pracovní činnosti v krátkých

časových intervalech (5-10 minut), které se postupně s vyšším ročníkem prodlužují.

v sociálních vztazích dítě upřednostňuje především učitele před spolužáky.

S narůstajícím věkem a s narůstajícím kritickým myšlením autorita učitele klesá,

udržet si ji může pouze výborný učitel. Postupně se rozvíjejí a diferencují sociální

vztahy a role mezi jednotlivými žáky ve třídě (Trpišovská, 2006).

1.4 Výživa

Pánek (2002) uvádí, že pod pojmem lidská výživa se rozumí zajištění živin

nezbytných pro udržení životní aktivity, zdraví, růstu a rozmnožování. Potrava jsou

všechny materiály, které slouží k výživě lidí. Řadíme sem zemědělské produkty

i přírodní nepěstěné rostliny, divoká zvířata. Pokud potrava slouží k výživě lidí,

mluvíme o poživatinách. Potraviny jsou poživatiny, jejíž hlavní funkcí je dodání

energie a živin organismu. Potrava se označuje jako materiál, který slouží

k uspokojování fyziologických potřeb člověka. Potravou nazýváme všechny látky,

které slouží k výživě, neřadíme k nim vodu vzduch, i přesto že slouží k výživě a jsou

pro ni naprosto nezbytné.

13

Pánek (2002) uvádí, že pojem výživová jakost obsahuje:

1. fyziologickou hodnotu (obsah a význam nutričních, antinutričních, toxických

a balastních, tj. výživově neutrálních složek)

2. psychickou hodnotu (vliv prostředí při konzumaci, které může ovlivnit

intenzitu trávení, efektivní vstřebávání, využitelnost živin)

3. sociální vlivy (působení členů skupiny, v níž spotřebitel žije, významný vliv

má i tradice)

4. shoda s životní filozofií člověka i společnosti (zákaz požívání určitých pokrmů,

dobrovolné odmítání některých potravin).

Uvedené aspekty pod body 2 až 4 se nedají měřit, tak se pojem výživová jakost

redukuje v odborných materiálech na fyziologickou hodnotu.

Vítek (2008) ve své knize uvádí, že výživa je na prvním místě mezi rizikovými

faktory pro nadváhu a obezitu, které jsou ovlivnitelné. Lékařské průzkumy ukazují,

že větší část dospělé populace se snaží zhubnout za pomocí určitých dietních

opatření nebo alespoň svou hmotnost udržet, epidemiologické údaje nás však

usvědčují, že naše snahy jsou bezúčelné. Obezita je podmíněna nerovnováhou mezi

příjmem a výdejem energie. Proto je důležité dbát na skladbu stravy, která je

nesmírně užitečná pro snížení rizik vzniku nemocí spojených s obezitou. Mezi hlavní

složky výživy neboli makronutrienty řadíme sacharidy, tuky a bílkoviny (Vítek, 2008).

Kukačka (2009) uvádí, že člověk by měl jíst pestrou stravu v optimální míře.

Omezit větší příjem tučných a mléčných výrobků, kořeněné, sladké. Do svého

jídelníčku zařadit více celozrnných výrobků, zeleninu, ovoce a více rostlinných

bílkovin. Dodržovat pitný režim – cca 2 litry denně. Energetický příjem by měl

odpovídat energetickému výdeji. Pokud by jedinec chtěl upravit svůj stravovací

režim, je zapotřebí zajistit pozvolný přechod. Organismus si musí na nový způsob

zvyknout postupně, každý má odlišný metabolický systém a jeho tělo nemusí vždy

zvládat doporučenou stravu. Každý si sám musí prakticky ověřit, co je pro jeho tělo

přijatelné a snesitelné.

Málková (2014) poukazuje na to, že člověk by měl jíst především tak, jak mu to

vyhovuje, i kdyby to mělo být třikrát denně. Podmínkou však je zachovávat tyto tři

14

hlavní jídla a nerozdrobit den do celodenního zobání (to může vést až k chorobě

nutkavého stálého uzobávání). Přičemž dbát na vyváženost konzumovaných

pokrmů, to vede k vyvážení glykemie a jedinec si může dovolit větší časový odstup

od jednotlivých pokrmů, protože hladina cukru bude vyrovnaná. Duševní rovnováha

a radost z jídla je neméně důležitá než skladba potravin a režim jídla. Optimální

množství zkonzumovaného jídla by měl člověk ctít především.

1.4.1 Složky výživy

Pánek (2002) uvádí, že k hlavním živinám patří proteiny, sacharidy a lipidy, které

tvoří značnou část (80 – 90 %) sušiny stravy. Jejich hlavní funkcí je zdroj energie.

Bílkoviny také především slouží k výstavbě tkání, proto je důležitá jejich konzumace

během dne (desítky až stovky gramů). Je podstatné, aby jedinec během dne

dodržoval optimální příjem hlavních živin v optimálním poměru. K živinám bychom

měli řadit i složky, které pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru, dle složení nazýváme

probiotika či prebiotika. Probiotikum je živá kultura bakterií, která se nachází

v trávicím traktu člověka a má blahodárný vliv na zdravotní stav. Kdežto prebiotika

jsou složené sacharidy (vláknina), které neštěpí enzymy v tenkém střevě, slouží jako

základní látka anaerobním bakteriím v tlustém střevě.

Kukačka (2010) tvrdí, že k hlavním živinám patří bílkoviny, sacharidy, tuky,

vitamíny, minerální látky, voda a pitný režim.

1.4.2 Bílkoviny v dětské stravě

Pro zachování správného zdravého růstu a vývoje dětí je třeba, aby bílkoviny

živočišného původu byly ve stravě obsaženy v 40%, optimální je však 50 – 70%.

Kvantita bílkovin se rozlišuje podle věku, pohlaví a pohybových aktivit dítěte.

Nedostatečný příjem bílkovin má za následek problémy s růstem a vývojem

dětského organismu, podílí se na poruchách obranyschopnosti či zpomalení

regenerace organismu po sportovním výkonu.

15

1.4.3 Tuky v dětské stravě

Zvýšený podíl tuků ve stravě pokrývá vysoké energetické nároky dětí

a mladistvých. Přísun tuků v dětském jídelníčku by neměl být zřetelně omezován,

neboť by mohlo dojít k nedostatečnému zásobování organismu esenciálními

mastnými kyselinami a vitamíny rozpustnými v tucích, k poruchám růstu a vývoje

z nedostatku energie či porušení tvorby některých hormonů. Doporučené denní

množství se stanovuje 1g tuku na 1kg ideální tělesné hmotnosti.

1.4.4 Sacharidy ve výživě dětí

Sacharidy jsou v dětské výživě nezbytné. Příjem sacharidů by neměl být zásadně

omezován, důležitost se klade na jejich správný výběr. Nejvhodnějším zdrojem

sacharidů u dětí jsou obiloviny, celozrnné pečivo, rýže a těstoviny, luštěniny, ovoce

a zelenina. Měl by se minimalizovat přísun sladkých moučníků, zákusků a limonád.

Sladkosti z jídelníčku není zapotřebí vylučovat, ale volit správný druh tohoto pokrmu

– např. tvarohové dezerty s ovocem (Dalihodová, 2013).

1.4.5 Negativní vliv cukrů na lidské zdraví

Sacharóza je disacharid, vyskytující se v přírodě v nekoncentrované podobě.

Pokud se vyrobí ze třtiny nebo cukrovky cukerný koncentrát, dodáváme do těla

látku, na kterou lidský organismus není připraven. Slinivka břišní reaguje na každý

příjem cukrů vyloučením inzulínu. Po vyloučení inzulínu dochází k produkci buňky

látky, která podporuje záněty a ukládání tuků v těle – pod kůži, ale i v cévách.

Dopadem je nejenom tloustnutí, ale i degenerativní procesy oběhové soustavy,

srdce, rakovina a další chorobné stavy. Větší spotřeba cukru má vliv i na vznik

kvasinkového onemocnění. Kvasinky (Candida albicans) jsou součástí lidského těla,

které za optimálních podmínek žijí v rovnováze se střevními bakteriemi. Pokud jsou

kvasinky vystaveny působení antibiotik, steroidů, antikoncepčních tablet nebo

stravě bohaté na cukry, začínají se pomnožovat a vyvolávají různorodá onemocnění,

čímž může být únava, migréna, alergie, deprese, plísňová onemocnění pokožky

16

a sliznic. Cukr urychluje stárnutí celého těla, nejnápadnější je to na pokožce, kde

cukr reaguje s kolagenem (glykosilace), váže se na kolagen a vyvolává změnu kvality

kolagenu s následkem snížení pružnosti pokožky a vznikem skvrn na kůži. Přebytek

jednoduchých cukrů snižuje schopnost koncentrace, zhoršuje paměť, vyvolává

citovou nestabilitu a zapříčiňuje negativní stavy mysli. Pokud se člověk cukry přejídá,

může to vést až k závislosti na cukr. Příčinou může být specifický typ

hyperinzulinemie, kdy tělo produkuje více inzulinu než je třeba na zvládnutí

dodaných cukrů. Nadprodukce inzulinu navozuje stavy slabosti (snížená glykémie),

které lze zahnat další dávkou cukrů. Celulitida je metabolické onemocnění

spojováno s nadváhou. Základní příčinou tohoto onemocnění je v přílišné konzumaci

hlavně jednoduchých cukrů. Tyto cukry se ukládají v tukové podobě. Současně

s přejídáním cukry chybí příjem kvalitních tuků (omega-3 mastné kyseliny)

a nedostatek kvalitních bílkovin na tvorbu kolagenu. Důležitou roli zde hraje i pitný

režim (Kukačka, 2008).

1.4.6 Barviva a éčka ve výživě

Barviva jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by sama o sobě neměla

či obnovuje barvu, která byla poškozena či zeslabena při výrobním procesu. Díky

tomu potraviny získá lákavější vzhled. Některé z potravin není povolena takto

dobarvovat, k nim řadíme např. dětskou výživu, med, ovocnou šťávu a nektary. Pro

máslo je dovoleno používat pouze karoteny.

Éčka jsou látky, které se skrývají pod kódy začínajícím písmenem E a jsou

uváděny na obalech potravin. Jsou to látky, které se při průmyslové velkovýrobě

přidávají do potravin, čímž prodlužují dobu trvanlivosti výrobku, upravují

a zvýrazňují chuť a barvu potraviny. Tyto látky se nazývají přídatné látky (aditiva).

Tyto přídatné látky musí být uvedeny na obalu výrobku a každá z látek musí být

v tomto seznamu uvedena pod názvem nebo mezinárodním kódem E + číslo

v sestupném pořadí množství, v jakém jsou v potravině obsaženy. Tento číselný kód

E je kódem, pod kterým je přídatná látka mezinárodně označována. Číselný systém

je shodný pro Evropskou unii i Codex Alimentarius,vychází z evropského systému.

17

Kromě kódu E musí být uveden i název příslušné kategorie, do které látka patří.

Kategorie jsou antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti,

tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma,

zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory,

protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky a látky zlepšující mouku. Některé

přídatné látky spadají podle účelu použití do několika kategorií. Uvádí se však pouze

název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita. Podle

právního řádu České republiky se upravuje používání přídatných látek vyhláška

Ministerstva zdravotnictví č. 304/2004 Sb. Potraviny dovážené do České republiky

ze zahraničí mohou obsahovat přídatné látky, které u nás není povoleno při výrobě

potravin používat.

1.4.7 Nepřiměřená a nezdravá strava

Kukačka (2010) uvádí, že výživa se značnou měrou podílí na zdravotním stavu

každého z nás. Záleží však na množství a kvalitě přijaté stravy, mnohdy bývají

rozlišné. Někteří jedinci preferují tučná jídla a masové výrobky, které jsou

doplňovány sladkostmi a množství alkoholu. Jiní vycházejí ze zdravé výživy

a upřednostňují dostatek obilovin, zeleniny a popíjejí čistou vodu, bylinkový čaj.

Záleží především, jakou formu výživy jedinec zvolí, zda se spíše přiklání ke zdravé

či nezdravé stravě. Z toho vyplývá, že stravování může vést buď k udržení zdraví,

nebo povede ke vzniku chorob a stavů ohrožujících život.

Mezi významné aspekty výživy také patří přijaté množství stravy. Obecně platí,

že v mnoha vyspělých zemích je spotřeba potravin neúměrná energetickému výdeji

a je neadekvátně velká. Díky nepřiměřené potřebě potravin dochází ke vzniku

obezity, která se stává v mnoha státech závažným zdravotním i společenským

problémem (Kukačka, 2010).

1.4.8 Nedostatečný pitný režim

Lidské tělo je tvořeno z velké části z vody. Jedinec by měl během dne vypít

zhruba 2-2,5 l vody. Z čehož 1-1,5l se vyloučí močí, zhruba 0,5l se vypotí a zbytek se

18

spotřebuje na metabolické pochody v lidském organismu. Voda je obsažena

v buňkách jako nitrobuněčný a v podobě mimobuněčný tekutiny (krev, lymfa).

Některé orgány obsahují až 70-75 % vody, jimiž jsou játra, mozek, svalstvo –

tuková tkáň 23 % vody. Ženy mají v těle 53 – 46 % vody a muži 64 – 54 %. Osmotický

tlak (draslík, sodík, hořčík) řídí rozložení tekutin v těle. Vodní bilance vyvažuje je

charakterizována neměnným obsahem vody v těle. Během dne by měl člověk vypít

1,5 – 2 litry tekutin, pří zvýšené teplotě se doporučuje vypít 2 - 3 litry.

Při nedostatku tekutin může docházet k únavě, bolestem hlavy, přehřátí

organismu (především v létě), problémy s ledvinami, negativní změny kůže,

problémy s látkovou výměnou (Kukačka, 2010).

Kastnerová (2014) uvádí, že lidé dokážou bez vody vydržet 2-3 dny. Voda je

důležitá pro každou tělesnou buňku, ve které je její obsah v různých tkáních odlišný.

Celková kvantita tělesné vody závisí na věku a skladbě těla. U většiny dospělé

populace je tělesná voda asi 60 % tělesné hmotnosti a 70 % aktivní tělesní hmoty.

Člověk denně vyloučí zhruba 2,5 l vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Jelikož lidský

organismus musí vyrovnat vodní bilanci, proto je důležitý pitný režim. Asi třetina

„nové“ vody se denně tvoří v těle metabolickou činností, potravou přijmeme asi 900

ml. Zbytek, zhruba 1,5 l musíme do těl dostat přímou formou tekutin.

1.5 Některé onemocnění spojená s výživou

1.5.1 Obezita

Od roku 1997 je uznána Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za nemoc.

Obezita je definována jako zvýšená kumulace tuku ohrožující zdravotní stav.

Energetický příjem (ve formě potravy) převyšuje energetický výdej (fyzická aktivita

a energie nutná pro bazální metabolismus. v současné době je obezita významným

společenským problémem v mnoha civilizovaných zemích. Nejohroženější skupinou

obezity je dětská populace. Z důvodu, že o svém způsobu stravování nemohou

rozhodovat samy, proto nám vlivem dietních chyb rodičů dorůstá generace

obézních dětí. Ze statistik vyplývá, že 80 % obézních dětí zůstává obézními

i v dospělosti. Nadváha omezuje zdraví do takové míry, že někteří lékaři

19

navrhují, aby obezita u dětí byla posuzována jako zanedbávání péče ze strany rodičů

(Kukačka, 2010).

Pánek (2002) uvádí, že nejčastějším problémem obezity je nadměrný příjem

energie. Obezita je jedním z rizikových faktorů řady chorob (označovaných jako

civilizační). Mezi tyto choroby se například řadí porucha lipidového metabolismu

spojených s kardiovaskulárními problémy, diabetes, artróza a další. Současně může

negativním způsobem ovlivnit životní aktivitu člověka a nelze zanedbat ani sociální

problémy. Faktorů, které vyvolávají obezitu, může být několik, není vyvolávána

jenom nadměrným příjmem energie. Ve většině případů se faktory doplňují:

odchylky regulace příjmu potravy centrálním nervovým systémem

hormonální odchylky, které jsou vzácné

hyperfagie (přejídání)

adaptace na příjem toxických látek (např. kouření, alkohol), často se rozvine

obezita po přerušení příjmu toxických látek (např. po přerušení kouření)

souvislost s těhotenstvím

působení stresu.

Obezitou trpí až 50 % starší populace, v menším počtu střední generace

a objevuje se již i u dětí. U dětí je obzvlášť znepokojivá, protože to v pozdějším věku

může mít vliv na velice těžkou formu obezity. U dětí se zakládají tukové buňky, které

mají v pozdějším věku vliv na rozvoj obezity. U dětí je obezita věštím sociální

problémem než u dospělé populace (Pánek, 2002).

Havel (2012) uvádí ve své práci, že obezita je multifaktoriálně podmíněná

metabolická porucha charakterizována zmnožením tělesného tuku. Je dopadem

interakce genetických dispozic s faktory vnějšího prostředí. Celosvětový nárůst

prevalence obezity je dán především změnami stravovacích návyků, zejména

zvýšená spotřeba potravin a vysoká energetická denzita, vysokým podílem tuků

a cukrů, pokles pohybové aktivity.

Zhruba 80% obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti. Dle výsledků měření

českých dětí v roce 2000 v náhodně vybraných školách je ve věku od 7 – 11 let

obézních (nikoliv dětí s nadváhou). Příčiny obezity se ukazují v nadměrném

20

energetickém příjmu potravin a malým energetickým výdejem. Výskyt obezity se

podstatně zvyšuje po celém civilizovaném světě vlivem životního stylu a nedostatku

pohybu. Vliv může být i genetický (metabolický obrat) a chorobami (snížená funkce

štítné žlázy). v současné době je dětská obezita problémem i v České republice.

Důsledkem je nepravidelná strava, konzumace jídel ve fast-foodech, sladké sušenky

a limonády, ale i počítačový věk s nedostatkem pohybu. S obezitou jsou spojovány

i různé zdravotní problémy – cukrovka, dna, kardiovaskulární onemocněn, nádorová

onemocnění.

1.5.2 Malnutrice

Nepřiměřenost výživy může mít podobu nedostatečného příjmu potravy, kdy

dochází k hubnutí a poškozování orgánových soustav a metabolismu, které nejsou

zcela schopny zajistit funkčnost z hlediska potřeb lidského organismu. Ztráta váhy

a nedostatečná výživa není žádná konkrétní choroba, ale doprovodné jevy různých

elementárních onemocnění. Stres může být jedním ze spouštěcích faktorů, které

ovlivňují vztah k jídlu. Jiným faktorem může být patologická představa, že čím je

člověk štíhlejší, tím je krásnější, zdravější a přitažlivější. Z mnohých studií vychází, že

je lepší mít trochu nadváhu, než vážit pod příslušnou ideální hmotnost. K poškození

zdraví dále vede mentální anorexie, nechutenství či nesprávně stravovací návyky

(Kukačka, 2010).

Podvýživa může být důsledkem nejen nedostatečného příjmu energie, ale

i některé živiny nebo skupiny živin (např. nedostatek jodu), kterým lidský

organismus strádá. Vyskytuje se častěji v rozvojových zemích, ale i v rozvinutých

zemí, zvláště při extrémních dietách (Pánek, 2002).

Havel (2012) uvádí, že podvýživa neboli malnutrice je stav, který vzniká

v důsledku nedostatku živin, které jsou důležité pro stavbu těla a jeho správnou

funkci. Jedná se o všechny poruchy výživy, včetně hypovitaminóz (nedostatek

vitamínů) a nedostatek stopových prvků. v užším slova smyslu hovoříme

21

o stavu, který vzniká v důsledku nedostatečného příjmu energie či kvalitních bílkovin

a nerovnováha mezi potřebami organizmu a skutečným příjmem.

1.5.3 Vliv reklamy na stravování dětí

Vliv reklamy na děti a dospívající je dlouhodobým předmětem upřené pozornosti

odborné i laické veřejnosti. Mezi pátým a sedmým rokem přestávají děti reklamě

věřit, začínají ji konfrontovat se skutečností. Děti staršího věku rozlišují mezi funkcí

reklamy a ostatních programů celkem snadno, umí účel jednotlivých typů sdělení

popsat s poměrně vysokou dávkou spolehlivosti. S rostoucím věkem roste

schopnost dítěte rozlišit reklamu od jiných programů. Od devátého roku života

dítěte mu dělá problém rozeznat a popsat výrazové prostředky reklamy – svérázná

pojmenování, humor, fantazijní prvky (Čerstvá, 2007).

V současném světě, kde jeden technický pokrok střídá další, ve světě plném

tradičních i moderních hodnot vyrůstají děti nynější generace. Rodina a škola stojí

na prvním místě ovlivňující životní styl dítěte. Mezi důležité činitele patří však

i média – televize, počítač, mobilní telefon, internet a další „vymoženosti“, které

vlastní z velké části většina domácností. Z tohoto důvodu mají děti snadný přístup

k těmto věcem, velice rychle si na ně zvykají a od útlého věku se stávají součástí

jejich života. Jakým způsobem a do jaké míry působí média na děti, se odvíjí

od výchovy a na čase, který s dětmi tráví jejich rodiče a nejbližší osoby. Zabránit

tomu, aby se dítě nedostalo do styku s médii, je téměř nemožné, protože média

jsou všude kolem nás. Existují různorodé alternativy, jak tento vliv eliminovat. Záleží

především na rodičích, zda oni nejsou těmi, kteří se nechají řídit svými dětmi a ne

naopak (Wagnerová, 2013).

22

3 PRAKTICKÁ ČÁST

3.5 Cíl práce

Hlavním cílem mé závěrečné práce bylo zjistit a zhodnotit rozdíly negativních

aspektů výživy u dětí ve věku 9 - 10 let na ZŠ v Jistebnici a na ZŠ v Praze. Negativní

aspekty jsem vyhodnocovala pomocí dotazníku.

3.6 Úkoly práce

Obsahová analýza české a zahraniční odborné časopisecké a knižní literatury

vztahující se k tématu ZP.

Sestavení obsahu závěrečné práce na základě konzultací s vedoucím práce.

Předmětem zkoumání jsou rozdíly v negativních aspektech výživy u dětí

ve věku 9 až 10 let na ZŠ Jistebnici a na ZŠ v Praze. Na základě studia

odborné literatury zpracovat, utřídit a analyzovat přehled poznatků.

Stanovit cíle, úkoly, metodiku a výzkumný soubor závěrečné práce.

Analyzovat všechna získaná data, přehledně zpracovat výsledky.

Konkretizovat závěry a rozdíly v negativních aspektech výživy na těchto dvou

školách.

3.7 Výzkumné otázky

Výzkumné otázky vycházejí z obecného určení cíle výzkumu, který převádějí

do určitější podoby. Udávají mu směr, poskytují základní rámec pro vytvoření

závěrečné zprávy. Obvykle formulujeme jednu nebo více zastřešujících výzkumných

otázek, ke kterým lze stanovit dílčí výzkumné otázky.

Výzkumné otázky byly kladeny v dotazníku. Vybrané otázky získané

z dotazníkové metody byly vyhodnoceny v grafické podobě. Stanovila jsem si tyto

výzkumné otázky:

1. Domnívám se, že žáci mají nepravidelný příjem stravy během dne.

2. Myslím si, že žáci konzumují nedostatek ovoce a zeleniny.

23

3. Předpokládám, že žáci mají nedostatek kvalitních bílkovin ve stravě.

4. Předpokládám, že žáci nekonzumují komplexní sacharidy, ale dávají přednost

cukrům (jednoduchým sacharidům).

5. Myslím si, že u žáků převažuje konzumace nezdravých tuků.

3.8 Metodika práce

Tato práce byla zpracována na základě kvantitativního výzkumného šetření

s využitím dotazníkové metody sběru dat. Vytvořený dotazník (viz příloha) obsahuje

polozavřené formy otázek.

3.9 Charakteristika zkoumaného souboru

Zkoumanými respondenty byli žáci základních škol ve věku 9 – 10 let. Celkový

počet zkoumaných probandů bylo 76. Z tohoto celkového počtu bylo 42 dívek a 34

chlapců.

Základní škola a Mateřská škola Jistebnice se nachází v jižních Čechách 15 km

severozápadně od města Tábor. Zde bylo testováno 38 probandů ve věku 9 – 10 let,

z toho 18 dívek a 20 chlapců.

Základní škola Jakutská se nachází ve Vršovicích, v klidné části Prahy 10. Škola se

v současnosti blíží k naplnění své kapacity 440 žáků. Zde bylo testováno 38

probandů ve věku 9 - 10 let, z toho 24 dívek a 14 chlapců.

3.10 Organizace výzkumu

Sestavený dotazník byl odnesen na ZŠ v Jistebnici a na ZŠ v Praze. Žáci byli

předem informováni o anonymitě dotazníku ústní, ale i psanou formou. Žákům bylo

vysvětleno, že u některých otázek je možnost volit více odpovědí (viz dotazník). Dále

jsem prosila o přesnost vyplňování dle skutečných údajů.

3.11 Použité metody a techniky vyhodnocení

Při praktickém šetření v rámci závěrečné práce byly využity následující metody:

Dotazování formou uzavřeného dotazníku

24

Dotazník je velmi frekventovanou metodou sběru dat. Dotazník je soustava

předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, jsou promyšleně seřazeny

a dotazovaná osoba na ně písemně odpovídá. Uzavřený dotazníkový výzkum je

výhodný v tom, že umožňuje rychlé a ekonomické shromáždění dat od většího

počtu probandů. Proto, aby byl dotazník správně vytvořen, je potřeba dodržovat

určité zásady:

Jasnost a srozumitelnost otázek pro cílovou skupinu respondentů

Jednoznačnost formulace otázky

Dbát opatrnosti při formulaci otázek typu „proč“

Zjišťovat pouze nezbytné údaje, které nelze získat jiným způsobem

Nepoužívat sugestivní otázky

Spolupráce respondentů

Jasné pokyny k vyplňování

Dbát na to, aby získané údaje bylo možno snadno třídit, tabelovat

a zpracovávat

Soubor otázek začíná od nejobecnějších položek, které se postupně zužují.

25

3.12 Výsledky

Otázka 1: „Jaká jídla během dne konzumuješ?“

Z grafu vyplývá, že průměrně žáci ze ZŠ Praha a ZŠ Jistebnice mají snídani

(90,8%), svačinu (92,1%), oběd (98,6%), druhou svačinu (52,6%), večeři (100%),

druhou večeři (14,4%), což je velmi překvapující. Dále z grafu vyplývá, že na ZŠ

v Praze mají žáci častěji druhou večeři (26, 3%) než žáci ze ZŠ Jistebnice (2,6%).

Graf 1 – Konzumace jídel během dne (n= 76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře Druhá večeře

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

26

Otázka 2: „Ke snídani většinou máš?“

Jistebničtí žáci snídají především světlé pečivo (47,3%), kdežto pražští mají

ke snídani nejraději lupínky různého druhu (57,8%). Z grafu vyplývá, že v průměru

(14,4%) žáků nesnídá vůbec.

Graf 2 – Nejčastější druh snídaně (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

27

Otázka 3: „Máš svačinu z domova?“

Z tohoto grafu vyplývá, že většina žáků má svačinu připravenou od rodičů.

v Praze je to celých (100%), kdežto v Jistebnici je to (86,8%).

Graf 3 – Svačina připravená z domova (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Nepravidelně Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

28

Otázka 4: „Kupuješ si svačinu ve škole?“

Většina žáků z pražské ZŠ (97,3%) si svačinu ve škole nemusí kupovat, na ZŠ

v Jistebnici si svou svačinu ve škole nepravidelně kupuje (15,7%).

Graf 4 – Kupování svačiny ve škole (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Nepravidelně Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

29

Otázka 5: „Ke svačině obvykle máš?“

Tato otázka zkoumala, co obvykle žáci svačí. Největší procento se ukazuje

u světlého pečiva. V Praze (81,5%) a v Jistebnici (78,9%). Které je doplněno o ovoce

a zeleninu, v průměru (65,7%). Značný rozdíl je u svačiny tvořenou sladkostmi,

v Praze (39,4%) a v Jistebnici (15,7%).

Graf 5 – Druh jídla k svačině (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

30

Otázka 6: „Co nejraději ve škole piješ?“

Nejoblíbenější tekutinou k běžnému pití ve škole je šťáva a džus. v Jistebnici

(52,6%), v Praze (63,1%).

Graf 6 – Konzumace pití ve škole (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Čaj Energy drink

Vodu Slazené limonády

Šťáva, džus

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

31

Otázka 7: „Vypiješ ve škole alespoň litr tekutin?

Na obou školách se potýkáme s problémem, že děti během dopoledne

nedostatečně přijímají tekutiny na ZŠ v Jistebnici (34,2%), v Praze (47,3%).

Graf 7 – Příjem tekutin během dopoledne ve škole (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

32

Otázka 8: „Vypiješ denně alespoň 1,5 – 2 litry tekutin?“

Tento graf poukazuje na to, že žáci v Jistebnici (13,1%) a v Praze (15,7%) mají

problém s příjmem tekutin během celého dne.

Graf 8 – Žáci, kteří vypijí 1,5 – 2 litry tekutin během celého dne (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

33

Otázka 9: „K obědu většinou máš?“

Nejčastěji v průměru žáci obědvají brambory, rýži (77,6%) a maso (61,8%).

Smažená jídla k obědu preferuje v průměru (44,7%) žáků. v Praze je mnohem větší

obliba sladkých jídel (39,4%) než v Jistebnici (10,5%).

Graf 9 – Druh jídla k obědu (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

34

Otázka 10: „K obědu většinou mívám?“

Z grafu vyplývá, že pouze (21%) žáků v Praze má hlavní jídlo s polévkou, kdežto

v Jistebnici je to (57,8%).

Graf 10 – Konzumace chodů během oběda (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Polévka Hlavní jídlo Polévka i hlavní jídlo

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

35

Otázka 11: „Svůj oběd většinou sním?“

V průměru (21%) žáků má problémy sníst průměrnou porci oběda.

Graf 11- Konzumace oběda (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celý Pravidelně nechávám

Rád si přidávám

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

36

Otázka 12: „K odpolední svačině obvykle konzumuješ?“

Velké procento jistebnických žáků (34,2%) nemá odpolední svačinu, v Praze toto

procento činí (23,6%). Nejčastější svačinou je ovoce a zelenina (52,6%), světlé

pečivo (36,8%) u žáků v těchto školách.

Graf 12 – Druh jídla k odpolední svačině (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

37

Otázka 13: „K večeři a po večeři (druhá večeře) většinou máš?“

Žáci z Jistebnice mají nejraději k večeři ovoce či zeleninu (50%), kdežto žáci

z města si pochutnávají na světlém pečivu (68,4%).

Graf 13 – Druh jídla k večeři a druhé večeři (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Nev

eče

řím

Těst

ovi

ny

Bra

mb

ory

, rýž

i

Slad

ká jí

dla

Smaž

ená

jídla

Mas

o

Ovo

ce, z

elen

ina

Slad

kost

i -…

Tmav

é p

ečiv

o

Svět

lé p

ečiv

o

Tvar

oh

ové

…

Mlé

čné

výro

bky

Ryc

hlé

ob

čers

tven

í

Slan

é -…

Jin

é

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

38

Otázka 14: „Kolik kusů ovoce sníš denně?“

Otázka, která zjišťovala, kolik kusů ovoce denně žáci sní, dosáhla zajímavých

výsledků. Žáci ze ZŠ Jistebnice přijímají mnohem méně ovoce denně 1-3 kusy

(73,6 %) než žáci ze ZŠ Praha (81,5%).

Graf 14 – Denní konzumace kusů ovoce (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

0 porcí 1-3 porce 4 a více

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

39

Otázka 15: „Máš dostatek času na snězení svého jídla?“

Dostatek času na snězení svého jídla má (15,7%) žáků z Jistebnice, v Praze

(28,9%). V průměru dostatek času na příjem stravy má (73,6%) žáků.

Graf 15 - Dostatek času na konzumaci jídla (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Nepravidelně Ne

Jistebnice

Praha

40

Otázka 16: „Máš rád sladkosti, jako jsou (bonbóny, čokoládové tyčinky, sušenky,

apod.)?“

Graf znázorňuje, že na ZŠ v Praze mají žáci více rádi sladkosti (89,4%) než žáci

na ZŠ v Jistebnici (86,8%).

Graf 16 – Oblíbenost sladkostí (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

41

Otázka 17: „Jak často tyto sladkosti jíš?“

Žáci mají v oblibě sladkosti z obou škol. Tento graf ukazuje, že tyto sladkosti jsou

konzumovány u žáků zhruba 3x do týdne na ZŠ v Jistebnici (86,8%), na ZŠ v Praze

(73,6%).

Graf 17 – Četnost sladkostí (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Denně Málokdy (3x do týdne)

Nejím sladké

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

42

Otázka 18: „Sleduješ rád/a reklamy?“

V průměru (69,7%) žáků nesleduje rádo reklamy v televizi.

Graf 18 - Sledovanost reklam (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

43

Otázka 19: „Kupuješ si potraviny nabízené v reklamě?“

Potraviny, které jsou nabízené v televizi, rádo vyzkouší v průměru (10,5%) žáků.

Graf 19 – Vliv reklamy na koupení nabízených produktů (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Rád/a vyzkouším to, co je zrovna v

,,akci"

Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

44

Otázka 20: „Myslíš si, že tvoje strava je zdravá?“

Graf ukazuje, že na ZŠ v Jistebnici si žáci o své stravě myslí, že je zdravá (34,2%),

na ZŠ v Praze si to myslí pouhých (28,9%).

Graf 20 - Myslíš si, že tvoje strava je zdravá (n=76)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ano Téměř ano Ne

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

45

3.13 Vyhodnocení výzkumných otázek

Stanovila jsem si pět výzkumných otázek.

1. Domnívám se, že mají nepravidelný příjem stravy během dne.

Graf 21 - Konzumace stravy během dne, ZŠ Jistebnice (n=38)

Graf 22 - Konzumace stravy během dne, ZŠ Praha (n=38)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vynechání konzumace jídla během dne

Pravidelná konzumace stravy

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vynechání konzumace jídla během dne

Pravidelná konzumace stravy

46

Z grafu je zřejmé, že žáci z obou základních škol nemají pravidelný příjem stravy

během dne. Mezi Prahou a Jistebnicí se výsledky až tak neliší. Na ZŠ v Jistebnici

pravidelně snídá (90,8%), svačí (92,1%), obědvá (98,68%), druhou svačinu má

(52,63%), večeři (100%), druhou večeři má pouhých (14,47). Na ZŠ v Praze

pravidelně snídá (94,73%), svačí (94,73%), obědvá (97,36%), odpolední svačinu má

(50%), večeři (100%) a druhou večeři má (26,31%).

Tato výzkumná otázka se potvrdila v odpoledních hodinách (odpolední svačina,

druhá večeře).

2. Myslím si, že žáci konzumují nedostatek ovoce a zeleniny během dne.

Graf 23 - Konzumace ovoce a zeleniny během dne (n=76)

Žáci nejčastěji konzumují 1 - 3 kusy ovoce během dne (viz Graf 14) v Praze to činí

(81,5%) žáků, v Jistebnici (73,6%) žáků. Tato informace se mi potvrdila z grafů jídel,

které žáci konzumují během dne (viz Graf 22). Počet jídel * (průměrná hodnota

konzumace ovoce a zeleniny / 100) = počet kusů ovoce a zeleniny během dne.

Jistebnice: 5 * (43,68 / 100) = 2,18 ks ovoce.

Praha: 5 * (45,78 / 100) = 2,28 ks ovoce.

Tato výzkumná otázka se nepotvrdila.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

47

3. Předpokládám, že žáci mají nedostatek kvalitních bílkovin ve stravě.

Graf 24 - Bílkoviny ve stravě (n=76)

Mezi bílkoviny byla započítaná konzumace tvarohových výrobků, mléčných

výrobků, masa, ryb a vajec. Děti by měly mít příjem bílkovin živočišného původu

během dne 50 – 70 %, aby docházelo ke správnému vývoji a růstu (Dalihodová,

2013). V Jistebnici dosáhla průměrná hodnota výsledku (30,7%) a v Praze (31,3%).

Tato výzkumná otázka se potvrdila.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

48

4. Předpokládám, že žáci nekonzumují komplexní sacharidy, ale dávají přednost

cukrům (jednoduchým sacharidům).

Graf 25 - Jednoduché sacharidy (n=76)

Jednoduché sacharidy jsou zastoupeny ve stravě u žáků v Jistebnici v (23,7%),

kdežto v Praze (45,5%).

Graf 26 - Komplexní sacharidy (n=76)

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

49

Komplexní sacharidy se v příjmu stravy během dne objevují u žáků v Jistebnici

ve (41,4%), v Praze (42,4%).

Výzkumná otázka se potvrdila pouze u žáků v Praze, protože příjem

jednoduchým sacharidů je vyšší než komplexní sacharidů.

5. Myslím si, že u žáků převažuje konzumace nezdravých tuků.

Graf 27 - Příjem nezdravých tuků během dne (n=76)

Tato výzkumná otázka se potvrdila, protože žáci nejčastěji konzumují nezdravé

tuky během oběda, v Jistebnici (39,4%) a v Praze (50%). Během večeře to činí

v Jistebnici (13,1%), v Praze (18,4%).

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře a druhá večeře

ZŠ Jistebnice

ZŠ Praha

50

4 DISKUZE

Cílem mé závěrečné práce bylo porovnat negativní aspekty výživy u dětí ve věku

9 - 10 let ze dvou základních škol, vesnická ZŠ Jistebnice a městská ZŠ Praha.

Výsledky mého výzkumu vyplývají z dotazníkového šetření, které jsem prováděla

na těchto dvou školách. Následně jsem popsala mé zjištěné výsledky a porovnala

s podobnými pracemi.

Otázka, která se zaměřovala na pravidelnost stravování během dne, vypovídá

o tom, že žáci do 12 hodiny polední (do oběda) přijímají pravidelně stravu.

v odpoledních hodinách je příjem stravy nepravidelný u většiny žáků (viz Graf 1).

Odpolední svačina u žáků ze ZŠ Jistebnice (55,2%), večeře (100%) a druhá večeře

(2,6%), kdežto žáci ze ZŠ Praha uvádí, že odpolední svačinu má (50%), večeři (100%)

a druhou večeři (26,3%). Málková (2004) zastává názor, že člověk by měl jíst tak, jak

mu to vyhovuje, i kdyby to znamenalo jíst třikrát denně. Za důležité považuje

dodržovat během dne tři hlavní jídla a nerozdrobit den do celodenního zobání.

Mariánková (2009) ve své práci zjistila, že ve městě pravidelně snídá (68%) žáků

a na vesnici (63%).

Je zajímavé, že žáci ze ZŠ Jistebnice většinou snídají světlé pečivo (47,3%), kdežto

žáci pražské základní školy preferují lupínky různého druhu (57,8%). Z celkového

počtu respondentů (n=76) nesnídá v průměru (14,4%).

Za pozitivní můžeme považovat otázku týkající se nošení svačiny z domova.

Pražští žáci (100%) mají svačinu připravenou z domova od rodičů. Jistebničtí žáci si

nosí svou připravenou svačinu z domova v pouhých (86,8%). Rodiče se starají

o přípravu svačiny svým dětem do školy, což má kladný vliv na jejich zdraví.

Mariánková (2009) zjistila podobné hodnoty a to, že žáci z města (92%) a žáci

z vesnice (94%) nosí svou svačinu připravenou z domova.

Navazující otázka, zda si žáci kupují svačinu ve škole, je jednoznačná u žáků

z Prahy, protože si svačinu ve škole kupovat nemusí (0%). Nepravidelně si svačinu

kupují pouze žáci z Jistebnice (13,1%).

Žáci z Jistebnice (78,9%) i z Prahy (81,5%) preferují k svačině světlé pečivo.

51

Otázka týkající se pitného režimu vypovídá o tom, že mezi nejoblíbenější nápoje

ve škole patří šťáva či džus. v Praze je to více jak polovina z dotazovaných (63,1%),

v Jistebnici (52,6%).

Alespoň 1 litr tekutin ve škole nevypije (40,7%) v průměru ze všech

dotazovaných (n=76). v Praze se to týká (47,3%) žáků, v Jistebnici (34,2%) žáků.

Denně nevypije 1,5 – 2 litry tekutin (15,7%) žáků v Praze, v Jistebnici (13,1%)

žáků. Lipenská (2011) zjistila, že 1,5 – 2 litry tekutin denně nevypije (13%) žáků

ze ZŠ. Kukačka (2010) uvádí, že člověk by během dne měl vypít více, jak 1,5 litru

tekutin.

Z toho plyne, že žáci během dopoledne mají nedostatečný příjem tekutin. Tento

deficit dohánějí v odpoledních hodinách (viz Graf 7, Graf 8).

Mezi oblíbené přílohy k obědu patří především brambory, to v Praze uvádí

(86,8%), v Jistebnici (68,4%). Lipenská (2011) uvádí stejnou přílohu, kdy brambory

preferuje (54%).

Pouze hlavní jídlo k obědu má v Praze (78,9%) žáků. v Jistebnici (57,8%) žáků má

k obědu polévku i hlavní jídlo. Polévka je důležitá pro doplňování celkového příjmu

tekutin během dne.

Přiměřenou porci oběda z celkového počtu dotazovaných (n=76) sní svůj celý

oběd (69,73%).

Po světlém pečivu k odpolední svačině nejraději šáhne (44,7%) žáků z Prahy

a (28,9%) žáků z Jistebnice. Odpolední svačinu nemá však (34,2%) žáků z Jistebnice

a (23,6%) žáků z Prahy. v průměru z dotazovaných (52,6%) rádo svačí ovoce či

zeleninu.

K večeři, popř. i druhé večeři žáci v průměru (55,2%) mají maso.

Za pozitivní můžeme považovat, že žáci z města (81,5%) a z vesnice (73,6%)

konzumují 1- 3 kusy ovoce denně. Mariánková (2009) zjistila, že četnost denní

konzumace ovoce byla na vesnici (57%) a ve městě (53%).

Žáci z obou škol (73,6%) uvádí, že vždy mají dostatek času na snězení své porce

jídla.

52

Za velmi negativní se ukazuje, že žáci z obou škol (88,1%) rádi mlsají. na vesnici

to činí (86,8%) a ve městě (89,4%), zde se projevuje nepatrný rozdíl. Kdežto

Mariánková (2009) zjistila, že neexistuje rozdíl mezi městem a vesnicí. U obou

skupin dosáhla stejného výsledku (90%) dětí má rádo sladkosti.

Mají rádi různé sladké bonbóny, čokoládové tyčinky, sušenky, apod. Jistebničtí

žáci (86,8%), žáci z Prahy (73,6%) rádo tyto sladkosti mlsá až 3x do týdne.

Mariánková (2009) uvádí nižších výsledků. Na vesnici to činí (52%) a ve městě (63%).

Žáci z Prahy (36,8%) sledují více reklamy než žáci z Jistebnice (23,6%). i přesto, že

žáci rádi koukají na reklamy, tak pouze (15,7%) žáků z Prahy si koupí to, co zrovna

reklama nabízí a (5,2%) žáků z Jistebnice.

Otázka zaměřená no zhodnocení, zda si žáci myslím o své stravě, že je zdravá se

v průměru (n=76) přiklání k odpovědi „témeř ano“ (61,8%). (6,5%) žáků si myslí, že

konzumují nezdravou stravu.

53

5 ZÁVĚR

Cílem mé závěrečné práce bylo porovnat negativní aspekty výživy u dětí ve věku

9 – 10 let ze dvou základních škol, výzkum byl prováděn na ZŠ v Jistebnici a na ZŠ

v Praze. Bylo zkoumáno 76 respondentů, z nichž bylo 42 dívek a 36 chlapců. Na ZŠ

v Jistebnici to činilo 18 dívek a 20 chlapců. Na ZŠ v Praze se zúčastnilo 24 dívek a 14

chlapců.

Cíl a výzkumné otázky byly vyhodnoceny na základě získaných údajů

při vyhodnocování dotazníků. Hlavním cílem bylo porovnat negativní aspekty výživy

na ZŠ v Jistebnici, a na ZŠ v Praze. Tento cíl byl splněn na základě výsledků

dotazníkového šetření, z něhož vyplývají tyto výsledky.

Na ZŠ v Jistebnici jsem zjistila negativních výsledků v oblasti nedostatku

kvalitních bílkovin ve stravě. Dále preferují jídla, která obsahují nezdravé tuky. Žáci

by se v této oblasti měli více zaměřit na skladbu jídel obsahující kvalitní bílkoviny

a zdravé tuky. Větší pozornost by měli věnovat odpolední svačině a druhé večeři.

Dále by se měli vyvarovat konzumaci sladkostí (čokoládové tyčinky, sušenky, apod.).

Pozitivní výsledky můžeme zaznamenat v oblasti dostatku ovoce, kdy žáci během

dne sní až 3 kusy jakéhokoliv ovoce denně. Také v oblasti pitného režimu vycházejí

zajímavé výsledky, protože převážná část žáků během dne vypije 1,5 – 2 l tekutin,

většina také k obědu má polévku, což má vliv na dostatečný příjem tekutin během

dne.

Na ZŠ v Praze mají žáci nedostatek bílkovin ve stravě, preferují jednoduché

sacharidy (cukry) před komplexními sacharidy a konzumují nezdravé tuky. Svou

pozornost by měli věnovat správné volbě potravin s vyšším obsahem kvalitních

bílkovin, komplexních sacharidů a zdravých tuků. Nepravidelně mají druhou večeři.

Pozitivní výsledky se objevují v dostatku ovoci během dne, až 3 kusy ovoce denně.

Během dne vypije značná část žáků 1,5 – 2 l tekutin během dne.

Porovnání negativních výsledků výživy na těchto školách můžeme zaznamenat

pouze nepatrné odlišnosti.

54

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

KASTNEROVÁ, Markéta. Výživové poradenství v praxi: vědecká monografie. České

Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014. ISBN 978-80-7394-

500-8.

KUKAČKA, V. Udržitelnost zdraví. 1. Vyd. v Českých Budějovicích: Jihočeská

univerzita, Zemědělská fakulta, 2010, 228 s. ISBN 978-80-7394-217-5.

KUKAČKA, V. Zdravý životní styl. 1. Vyd. v Českých Budějovicích: Jihočeská

univerzita, Zemědělská fakulta, 2009, 176 s. ISBN 978-80-7394-105-5.

MÁLKOVÁ, Iva a Hana MÁLKOVÁ. Obezita: malými krůčky k velké změně. 1. vyd.

Praha: Forsapi, c2014. Rady lékaře, průvodce dietou. ISBN 978-80-87250-24-2.

PÁNEK, Jan. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002. ISBN 80-86320-23-5.

TRPIŠOVSKÁ, Dobromila a Marie VACÍNOVÁ. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Ústí

nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2006. ISBN 80-7044-792-3.

VALJENT, Z. Aktivní životní styl vysokoškoláků. 1. Vydání: ČVUT, 2010, s. 160. ISBN

978-80-01-04669-2.

VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. Zdraví &

životní styl. ISBN 978-80-247-2247-4.

55

7 SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ

ČESRTVÁ, Michaela. Vliv reklamy na stravování dětí. *online+. České Budějovice,

2007 [cit. 2016-11-06+. Dostupné z:

http://theses.cz/id/uwe01r?furl=%2Fid%2Fuwe01r;so=nx;lang=en

DALIHODOVÁ, Andrea. Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách

Jihočeského kraje. *online+. České Budějovice, 2013 *cit. 2016-11-06+. Dostupné z:

https://theses.cz/id/5imx3i?furl=%2Fid%2F5imx3i;so=nx;lang=en

HAVEL, David. Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích

návyků a jejich změn u studentů víceletého gymnázia *online+. České Budějovice,

2012 [cit. 2016-10-30+. Dostupné z:

http://theses.cz/id/j3ipd8/diplomov_prce_Havel_David.pdf

MARIÁNKOVÁ, Alena. Výživa dětí mladšího školního věku od 7 - 10 let v okrese

Třebíč - vývoj, trendy, aktuální situace. *online+. České Budějovice, 2009 *cit. 2016-

11-06+. Dostupné z: https://theses.cz/id/5hujee/?lang=en;furl=%2Fid%2F5hujee%2F

LIPENSKÁ, Michaela. Úroveň stravování žáků základních, středních a vysokých škol

[online]. Brno, 2011 [cit. 2016-11-06+. Dostupné z:

is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=41923;download_

prace=1

Výzkumné otázky a hypotézy. Vyzkumy.knihova.cz [online]. 2012 [cit. 2016-11-06].

Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/vyzkumne-otazky-hypotezy

Výživa ve zdraví i nemoci. Výživa ve zdraví i nemoci [online]. 2016 [cit. 2016-11-06].

Dostupné z: http://www.lecvyziva.estranky.cz/clanky/ecka-v-potravinach.html

WAGNEROVÁ, Martina. Vliv TV reklamy na životní styl dětí [online]. Olomouc, 2013

[cit. 2016-10-30+. Dostupné z:

https://theses.cz/id/abumnk/2013_M10086_Wagnerov.pdf

56

8 SEZNAM PŘÍLOH

Milé žákyně, milí žáci,

jmenuji se Marie Švábová a ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku. Dotazník

je anonymní (nikde nebude uvedeno tvoje jméno), tak se nepodepisuj. Děkuji.

Napiš: třída ………….věk…………

1. Jsem:

A) Dívka B) Chlapec

2. Jaká jídla během dne konzumuješ? (můžeš vybrat více odpovědí)

A) Snídaně

B) Svačina

C) Oběd

D) Svačina

E) Večeře

F) Druhá večeře

3. Ke snídani většinou máš? (můžeš vybrat více odpovědí)

A) Nesnídám

B) Ovoce, zeleninu

C) Sladkosti – koláče, koblihy, sušenky

D) Tmavé pečivo (celozrnné)

E) Světlé pečivo (rohlík, houska,..)

F) Tvaroh, tvarohové jogurty (např. termix), vejce

G) Mléčné výrobky (jogurty, sýry,…)

H) Lupínky (Nesquick, CiniMinis, Chocapic,apod...)

I) Rychlé občerstvení (párek v rohlíku, hamburger,..)

J) Jiné

57

4. Máš svačinu z domova?

A) Ano B) Nepravidelně C) Ne

5. Kupuješ si svačinu ve škole?

A) Ano B) Nepravidelně C) Ne

6. Ke svačině obvykle máš? (můžeš vybrat více odpovědí)

A) Nesvačím

B) Ovoce, zeleninu

C) Sladkosti – koláče, koblihy, sušenky

D) Tmavé pečivo (celozrnné)

E) Světlé pečivo (rohlík, houska, ...)

F) Tvaroh, tvarohové jogurty (např. termix, lipánek), vejce

G) Mléčné výrobky (jogurty, sýry,…)

H) Rychlé občerstvení

I) Slané - chipsy, křupky, apod.

J) Jiné

7. Co nejraději ve škole piješ?

A) Čaj

B) Energy drink

C) Vodu

D) Slazené limonády (cola, fanta, kofola, capri-sonne, jupík, apod.)

E) Šťáva, džus

8. Vypiješ ve škole alespoň litr tekutin?

A) Ano B) Ne

9. Vypiješ denně alespoň 1,5 - 2 litry tekutin?

A) Ano B) Ne

58

10. K obědu většinou máš? (můžeš vybrat více odpovědí)

A) Neobědvám

B) Ovoce, zelenina

C) Těstoviny, knedlíky

D) Brambory, rýži

E) Sladká jídla

F) Smažená jídla (řízek, karbanátky, smažený sýr, ...)

G) Maso, ryby

H) Jiné

11. K obědu většinou mívám?

A) Polévka B) Hlavní jídlo C) Polévka i hlavní jídlo

12. Svůj oběd většinou sním?

A) Celý B) Pravidelně nechávám C) Rád si přidávám

13. K odpolední svačině obvykle konzumuješ? (můžeš vybrat více odpovědí)

A) Nesvačím

B) Ovoce, zelenina

C) Sladkosti – koláče, koblihy, sušenky

D) Tmavé pečivo (celozrnné)

E) Světlé pečivo (rohlík, houska, ...)

F) Tvaroh, tvarohové jogurty (např. termix, lipánek), vejce

G) Mléčné výrobky (jogurty, sýry,…)

H) Rychlé občerstvení

I) Slané - chipsy, křupky, apod.

59

14. K večeři a po večeři (druhá večeře) většinou máš? (můžeš vybrat více

odpovědí)

A) Nevečeřím

B) Těstoviny

C) Brambory, rýži

D) Sladká jídla

E) Smažená jídla (řízek, karbanátky, sýr, ...)

F) Maso

G) Ovoce, zelenina

H) Sladkosti – koláče, koblihy, sušenky

I) Tmavé pečivo (celozrnné)

J) Světlé pečivo (rohlík, houska, ...)

K) Tvaroh, tvarohové jogurty (např. termix, lipánek), vejce

L) Mléčné výrobky (jogurty, sýry,…)

M) Rychlé občerstvení

N) Slané - chipsy, křupky, apod.

O) Jiné

15. Kolik kusů ovoce sníš denně? (1 porce = 1 jablko, 2 porce = 2 jablka nebo 1

jablko a 1 hruška, atd..)

A) 0 porcí B) 1-3 porce C) 4 a více

16. Máš dostatek času na snězení svého jídla?

A) Ano B) Nepravidelně C) Ne

17. Máš rád sladkosti, jako jsou (bonbóny, čokoládové tyčinky, sušenky, apod.)?

A) Ano B) Ne

18. Jak často tyto sladkosti jíš?

A) Denně B) Málokdy (3x do týdne) C) Nejím sladké

60

19. Sleduješ rád /a reklamy?

A) Ano B) Ne

20. Kupuješ si potraviny nabízené v reklamě?

A) Ano B) Rád/a vyzkouším to, co je zrovna v ,,akci“ C) Ne

21. Myslíš si, že tvoje strava je zdravá?

A) Ano B) Téměř ano C) Ne

61

9 SEZNAM GRAFŮ

Graf 1, Jaká jídla během dne konzumuješ? (n= 76), s. 25

Graf 2, ke snídani většinou máš (n=76), s. 26

Graf 3, Máš svačinu z domova (n=76), s. 27

Graf 4, Kupuješ si svačinu ve škole (n=76), s. 28

Graf 5, ke svačině obvykle máš (n=76), s. 29

Graf 6, Co nejraději ve škole piješ (n=76), s. 30

Graf 7, Vypiješ ve škole alespoň litr tekutin (n=76), s. 31

Graf 8, Vypiješ denně alespoň 1,5 – 2 litry tekutin (n=76), s. 32

Graf 9, k obědu většinou máš (n=76), s. 33

Graf 10, k obědu většinou míváš (n=76), s. 34

Graf 11, Svůj oběd většinou sním (n=76), s. 35

Graf 12, k odpolední svačině obvykle konzumuješ (n=76), s. 36

Graf 13, k večeři a po večeři (druhá večeře) většinou máš (n=76), s. 37

Graf 14, Kolik kusů ovoce sníš denně (n=76), s. 38

Graf 15, Kolik kusů ovoce sníš denně (n=76), s. 39

Graf 16, Máš rád sladkosti (n=76), s. 40

Graf 17, Jak často tyto sladkosti jíš (n=76), s. 41

Graf 18, Sleduješ rád/a reklamy (n=76 , s. 42

Graf 19, Kupuješ si potraviny nabízené v reklamě (n=76), s. 43

Graf 20, Myslíš si, že tvoje strava je zdravá (n=76), s. 44

62

Graf 28 - Konzumace stravy během dne, ZŠ Jistebnice (n=38), s. 45

Graf 29 - Konzumace stravy během dne, ZŠ Praha (n=38), s. 45

Graf 30 - Konzumace ovoce a zeleniny během dne (n=76), s. 46

Graf 31 - Bílkoviny ve stravě (n=76), s. 47

Graf 32 - Jednoduché sacharidy (n=76), s. 48

Graf 33 - Komplexní sacharidy (n=76), s. 49

Graf 34 - Příjem nezdravých tuků během dne (n=76), s. 49