Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu Akční program · 4 Úvodní slovo Cestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje Jihočeského kraje, mimořádný potenciál

CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚRozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu

Akční program

2007

Mapa vymezeného území:

CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ

Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu

Akční program2. aktualizace

Stav: říjen 2007

Projektový tým:Miloš PicekTomáš RůžičkaVladimír SilovskýJan Těšitel Kateřina Vlášková

Aktualizace Rozvojového konceptu vznikla za finanční podpory Jihočeského kraje v rámci projektu „Produkty a služby v cestovním ruchu“, Správy NP a CHKO Šumava a dále pak Programu OSN pro životní prostředí (UNEP/GEF) v rámci projektu „Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava1“.

Vydala © Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s.384 73 Stachy 422e-mail: [email protected]: www.rras.euGrafický design: Kortus JanTisk: Mi-Ja JavorníkVydáno v roce 2007

1 Údaje užité v této publikaci nevyjadřují v žádném případě názor UNEP/GEF na právní status žádné uváděné země, oblasti, města nebo území nebo jeho správní orgány a vymezení jejich hranic. Nad to, názory zde uvedené nevyjadřují nevyhnutelně rozhodnutí nebo politiku UNEP/GEF, rovněž citace obchodních jmen nebo komerčních subjektů nemůže být chápána jako jejich reklama.

OBSAH:

Úvodní slovo .................................................................................................................................................................................................. 4Poslání konceptu .............................................................................................................................................................................................. 5

1. Metodika aktualizace dokumentu ................................................................................................................................................... 6

2. Popis území ................................................................................................................................................................................................... 6 2.1. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................ 7 2.1.1. Geografická poloha .......................................................................................................................................................... 7 2.1.2. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................ 7 2.2. Socio-ekonomické podmínky ....................................................................................................................................... 8 2.2.1. Obyvatelstvo ....................................................................................................................................................................... 8 2.2.2. Ekonomická situace .......................................................................................................................................................... 8 2.2.3. Trh práce a lidské zdroje ................................................................................................................................................. 9 2.2.4. Doprava ................................................................................................................................................................................. 9 2.2.5. Technická infrastruktura .................................................................................................................................................. 10

3. Analýza současné situace v cestovním ruchu ............................................................................................................................. 10 3.1. Atraktivity území ................................................................................................................................................................ 10 3.1.1. Přírodní hodnoty ................................................................................................................................................................ 10 3.1.2. Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami ...................................................................... 10 3.1.3. Historické a kulturní památky ....................................................................................................................................... 11 3.1.4. Kulturní, společenské a sportovní akce ..................................................................................................................... 11 3.1.5. Nabídka rekreace u vodních ploch a toků ............................................................................................................... 13 3.2. Turistická infrastruktura .................................................................................................................................................. 13 3.2.1. Potenciál území .................................................................................................................................................................. 13 3.2.2. Ubytování a stravování .................................................................................................................................................... 14 3.2.3. Infrastruktura pro aktivní trávení volného času ..................................................................................................... 16 3.2.4. Zimní sporty ........................................................................................................................................................................ 17 3.3. Poptávka cestovního ruchu ........................................................................................................................................... 18 3.3.1. Analýza návštěvnosti ........................................................................................................................................................ 18 3.3.2. Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny .................................................................................................................. 20 3.3.3. Hlavní formy CR a rekreační aktivity ........................................................................................................................... 20 3.4. Organizace cestovního ruchu ....................................................................................................................................... 21 3.5. Marketing v cestovním ruchu ....................................................................................................................................... 21 3.6. Konkurence .......................................................................................................................................................................... 22

4. SWOT analýza ............................................................................................................................................................................................. 25

5. Strategie rozvoje turistického regionu Šumava ....................................................................................................................... 31 5.1. Hlavní východiska a cíle .................................................................................................................................................. 31 5.2. Strategie a rozvojové cíle ................................................................................................................................................ 31

6. Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava .................................................................................................................... 34

7. Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení ............................................................................................................. 39 7.1. Existující pozitivní a negativní vlivy turismu ........................................................................................................... 39 7.2. Očekávané pozitivní vlivy turismu .............................................................................................................................. 40 7.3. Řízení negativních vlivů .................................................................................................................................................. 40

8. Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu ............................................................................................................................ 41

9. Příloha .................................................................................................................................................................................................. 43

4

Úvodní slovoCestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje Jihočeského kraje, mimořádný potenciál má z tohoto pohledu cent-rální oblast Šumavy, Lipensko a podhůří Šumavy. Vysoké zastoupení území s různým stupněm ochrany přírody nelze vnímat pouze jako omezující faktor, nýbrž zároveň jako příležitost pro další turistické nabídky, odpovídající diferen-ciovaným přírodním podmínkám. Vzhledem k tomu, že právě cestovní ruch významně podmiňuje rozvoj celého šu-mavského regionu, je na místě usilovat o jeho celoročně efektivnější využití. Z pohledu ekonomiky zatím zimní sezóna výrazně zaostává za letní. Šumava je rájem lyžařské turistiky, pro níž jsou zejména v centrální oblasti Šumavy přirozeně vhodné podmínky. Zkušenosti našich jižních sousedů však ukazují, že motorem zimní turistiky je sjezdové lyžování, které se s rostoucí kvalitou vybavení i nenáročností na fyzické schop-nosti lyžařů stává vpravdě rodinným sportem. Severní svahy pohraničních vrcholů Smrčiny a Hraničníku, na jejichž jižních svazích v Rakousku vyrostl v minulých letech téměř alpský lyžařský areál Hochficht, leží bohužel v jedné z pří-rodně nejcennějších oblastí Národního parku Šumava. Kompromisní řešení nabízí myšlenka civilního využití části stávajícího vojenského prostoru Boletice v lokalitě vrcholu Špičák pro centrum zimních sportů. Právě rozvoj turistiky v podobě celoroční nabídky aktivní rekreace by mohl přinést nové pracovní příležitosti obyvatelům přiléhajících ob-lastí Českokrumlovska a Prachaticka, které se potýkají s největší mírou nezaměstnanosti v rámci jihočeského regio-nu. Jihočeský kraj vítá veškeré snahy o efektivnější využití potenciálu území Šumavy. Jednou z nich je i aktualizace Roz-vojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na základě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje

5

Poslání konceptuCestovní ruch je dynamicky se rozvíjející aktivitou, která se od devadesátých let rozhodujícím způsobem podílí na ekonomickém rozvoji Šumavy. Ukazuje se, že i do budoucna má celé území velký turistický potenciál. Snaha o jeho dlouhodobě efektivní využití vedla i k aktualizaci Rozvojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na zákla-dě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu na Šumavě. Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šumavě programově navazuje na dokument „Cestovní ruch na Šumavě – Rozvojový koncept cestovního ruchu a akční program“ z roku 1995, jenž byl následně aktualizován v roce 2001. Ve srovnání s oběma předchozími dokumenty však věnuje větší pozornost otázkám kvality cestovního ruchu a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Snahou bylo reagovat na nové podněty v cestovním ruchu přicházející jak z místní, tak z národní i mezinárodní úrov-ně, na politické změny vyplývající z našeho členství v EU a nejnověji z přičlenění k zemím tzv. Schengenského pro-storu. Zároveň s tím vyvstala i potřeba vytvořit co nejkonkrétnější zadání pro regionální organizaci cestovního ruchu, realizující tzv. destinační management s působností pro celou Šumavu. Další podnět pro aktualizaci konceptu přišel ve formě mezinárodního projektu UNEP/GEF “Šetrný turismus – příležitost pro Biosférickou rezervaci Šumava“, jehož cílem bylo mj. navrhnout strategii trvale udržitelného turismu pro území biosférické rezervace Šumava. Výsledkem je společný výstup, jenž usiluje o přijatelný kompromis mezi, pro region důležitou, podnikatelskou aktivitou a ochranou prostředí v přírodně velmi cenné oblasti Šumavy.Předložený koncept rozvoje představuje především „širokou nabídku příležitostí“. V jeho akčním plánu jsou jme-novány subjekty, které je mohou bezprostředně využít. Rozvojový koncept je nicméně určen i pro další subjekty, které se rozhodnou zapojit do aktivit v něm definovaných. Jsou to zejména všechny subjekty v cestovním ruchu, organizace státní správy a samosprávy, kraje, města a obce a jejich sdružení, podnikatelé a profesní sdružení, agentury cestovního ruchu, školy, občanská sdružení, spolky a další nevládní neziskové organizace. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském re-gionu v působnosti dvou sousedících krajů – Jihočeského a Plzeňského. Jeho začlenění do aktuálně zpracovávaných krajských rozvojových plánů z něj zároveň činí i strategický plánovací dokument. Jako takový by se měl stát i jedním z podkladů při zpracování územně plánovací dokumentace na úrovni šumavských obcí a jejich sdružení, a jedním z informačních vstupů pro právě se rodící Plán péče Národního parku Šumava. Společenská váha dokumentu může výrazně vzrůst jeho propojením s procesem územního plánování, nicméně roz-hodujícím faktorem úspěšnosti jeho realizace zůstane vždy míra angažovanosti všech zainteresovaných subjektů.

6

2 Seznam osob podílejících se na vzniku dokumentu je uve-den v příloze3 Podrobné informace o projektu naleznete na http://www.czechtourism.cz/?show=002025

Snaze o maximální zapojení místních osobností odpo-vídala i struktura řešitelského kolektivu a dělba práce mezi jeho jednotlivými skupinami. Jádrový tým shro-mažďoval informace a následně je zpracovával do formy jednotlivých kapitol konceptu. Dělo se tak v pravidelné komunikaci s „panelem expertů“, který připravené ma-teriály diskutoval a komentoval a tudíž upravoval. Ko-munikace probíhala formou 3 expertních workshopů zaměřených zejména na SWOT analýzu, strategii rozvo-je turistického regionu Šumava a Akční plán. Výsledný materiál bude předložen k diskusi politické reprezentaci.

2. Popis území

ÚvodCestovní ruch (CR) je již po mnoho desetiletí nejdyna-mičtěji se rozvíjejícím odvětvím světové ekonomiky. Česká republika patří mezi země, kde cestovní ruch představuje v ekonomice služeb významný sektor s dlouhodobě příznivými dopady na platební bilanci. Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP České republiky činil 3,8% v roce 20054.Ze statistiky návštěvnosti5 činil celkový počet návštěvní-ků ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních CR v roce 2005 12,4 mil. osob (z toho bylo 6,3 mil. cizin-ců) a celkový počet přenocování dosáhl 40,3 milionů (z toho 19,6 mil. cizinců). Oproti roku 2000 se tak počet zahraničních návštěvníků zvýšil o 34%.Na turistický region Šumava připadlo z tohoto počtu cel-kem 690 tis. ubytovaných hostů a 2,3 mil. přenocování.

Turistický region Šumava se tak podílel 5,6% na těch-to souhrnných celorepublikových počtech ubytova-ných návštěvníků. Mezi 15 turistickými regiony tak Šu-mava zaujímá 6. místo (po Praze, Jižní Moravě, Severní Moravě a Slezsku, Krkonoších a okolí Prahy). Ze šetření agentury „Czech Tourism“ z roku 2005 vyplývá, že z po-hledu návštěvníků je turistický region Šumava hodno-cen jako nejlepší ze všech regionů ČR, a to jak z hlediska péče o cestovní ruch, tak i z hlediska spokojenosti s in-frastrukturou a službami. Tyto výsledky současně svědčí o tom, že Šumava je v očích českých návštěvníků turis-tickou oblastí s vlastní svébytnou a výraznou identitou a s vysokou mírou přitažlivosti. Šumava je tak z pohle-du návštěvníka vnímána jako územně ucelená oblast, a v tomto smyslu má její rozdělení na jihočeskou a pl-zeňskou část pouze administrativně správní význam.

1. Metodika aktualizace dokumentu

Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šu-mavě programově navazuje na dokument „Cestovní ruch na Šumavě - Rozvojový koncept cestovního ruchu“ z roku 1995, který byl aktualizován v roce 2001. Od zmí-něných rozvojových materiálů se však odlišuje v něko-lika aspektech:• Reaguje na změny společenských trendů a klade tak

větší důraz na rozvoj šetrných forem turismu. • Je vytvářen pro území vymezené okresy Klatovy, Pra-

chatice a část okresu Český Krumlov (viz schématic-ká mapka). Přitom respektuje fakt, že Šumava je sice územím se silnou autenticitou, nicméně územím vnitřně diferencovaným.

Stejně jako při přípravě materiálů v letech 1995 a 2001, se i předkládaný rozvojový koncept opírá o využití par-ticipativních metod, jejichž cílem bylo zajistit co nejširší zapojení místních klíčových osobností do jeho přípra-vy2. Podkladová data a informace byla postupně získávána především z následujících zdrojů:• Sekundární analýzou odborné literatury (odborných

článků, zpráv z výzkumů, atd.) prováděných na úze-mí Šumavy a týkajících se jak regionálního rozvoje obecně, tak role turismu v něm.

• Z výsledků monitoringu návštěvníků v turistickém regionu Šumava prováděném v druhé polovině roku 2006 a na počátku roku 2007 v rámci průzkumu pro-filu návštěvníků v turistických regionech3.

• Z databází Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích, odkud byla získána vybraná data o tu-ristické vybavenosti území.

• V rámci získávání podkladů bylo v létě 2007 prove-deno i vlastní terénní šetření formou standardizo-vaných rozhovorů, pomocí nichž byli osloveni sta-rostové obcí a pracovníci odborů cestovního ruchu a kultury zájmového území (celkem 29 respondentů), pracovníci informačních center (celkem 11 respon-dentů) a podnikatelé v cestovním ruchu (celkem 15 respondentů). Cílem bylo jednak identifikovat hlav-ní problémy, se kterými se území jako turistická de-stinace potýká, jednak odhadnout pravděpodobné trendy vývoje cestovního ruchu v území.

• Důležité podkladové informace byly získány i for-mou „kulatých stolů“ se starosty obcí prováděných v rámci projektu UNEP/GEF „Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“.

4 Czech Tourism 5 (ČSÚ: „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních CR 2000 - 2006“)

7

Prezentace Šumavy jako jednolitého a nerozděleného turistického regionu by proto měla být i do budoucna v zájmu obou krajských správců tohoto území.

2.1. Přírodní podmínky

2.1.1. Geografická polohaŠumava se rozprostírá v příhraniční oblasti jihozápad-ních Čech, kde leží na průsečíku tří historických zemí střední Evropy – Bavorska, Horního Rakouska a Čech. V geografickém vymezení se jedná o horské pásmo v délce zhruba 140 km, rozkládající se mezi Všerubským a Vyšebrodským průsmykem.V současném administrativním vymezení zasahuje tato významná turistická oblast území okresů Klatovy, Pra-chatice a část okresu Český Krumlov. Z pohledu regi-onálního uspořádání je pak rozdělena do dvou krajů: Plzeňského a Jihočeského. Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním centrům – Praze, Plzni a Českým Bu-dějovicím. Dobré napojení má nejen s bezprostředně sousedícími turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku, ale i se vzdálenějšími sídelními centry (Linec, Mnichov). Prostupnost hranic v současnosti zajišťuje celkem 7 silničních přechodů pro osobní automobilo-vou dopravu, 2 železniční přechody a dalších celkem 18 turistických přechodů či stezek6. Jedná se tedy o vysoce turisticky atraktivní oblast, která je z větší části doprav-ně poměrně dobře dostupná, a to jak pro turisty z ČR, tak pro návštěvníky ze střední a západní Evropy.

2.1.2. Přírodní podmínky Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy. Některá žulová tělesa dosahují stáří až 350 miliónů let. Vedle žuly jsou nejrozšířenější ruly, doplněné vložkami krystalické-ho vápence a břidlic. Na Šumavě hojně rozšířená raše-liniště jsou čtvrtohorního původu. Šumava je lesnaté pohoří se zaoblenými terénními formami s rozsáhlými náhorními plošinami. Severně od Všerubského průsmy-ku navazuje na Šumavu pásmo Českého lesa. Lemuje západní hranici Čech až k Chebu. Na jihovýchodě do území dále zasahují Novohradské hory; v celém průbě-hu pak sleduje linii pohoří Šumavské podhůří.Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezokli-matem. Průměrné roční teploty v centrální Šumavě činí zhruba 3,5 – 5,0 stupně Celsia; průměrná teplota ve vege-tačním období se pak pohybuje mezi 10 – 11 stupni Cel-sia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi 1 100 až 1 300 mm. Sněhové podmín-ky jsou méně příznivé než v jiných českých či morav-

ských horách. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 – 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m.Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Čer-ným a Severním mořem. Šumava je bohatá na vodní toky, z nichž některé zde mají pramennou oblast (např. Teplá Vltava, Otava, Blanice, Úhlava, Volyňka). Význam-nou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s vý-razně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dře-va (Schwarzenberský a Vchynicko-Tetovský plavební kanál). Další významné vodní dílo vzniklé ve druhé po-lovině 20. století představuje víceúčelová vodní nádrž Lipno (o celkové délce 42 km a rozloze 4 870 ha).Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Zá-kladní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, aci-dofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těch-to tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosys-témy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Podrobnější výčet taxonů není předmětem tohoto konceptu, mezi nejznámější zástupce šumavské květe-ny je možno uvést hořec šumavský, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, hořeček český či kapradinu žebrovici různolistou. K druhům vázaným na rašelinné prostředí pa-tří bříza trpasličí, suchopýr pochvatý, masožravé rosnatky okrouhlolistá a anglická, kyhanka sivolistá a vlochyně ba-henní. Unikátní je výskyt šídlatek ostnovýtrusné a jezerní v některých šumavských jezerech. Většina druhů živoči-chů z období postglaciálu, s výjimkou velkých predátorů (z nichž populace rysa ostrovida byla znovu vysazena v 80.letech), se na Šumavě udržela až do dnešní doby. Tradiční je především spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní a černá zvěř), z dalších savců jsou rozšířeny lasicovité šelmy (kuna lesní, kuna skalní, tchoř, jezevec, hranostaj a lasice kolčava). Velmi bohatá je ptačí fauna, reprezentovaná zhruba 200 druhy (mezi typické šumavské ptáky patří ohrožené dru-hy kurů – tetřev, tetřívek a jeřábek). Pro Šumavu jsou dále charakteristické některé druhy sov (sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší), z mnoha dravců jsou zde zastoupeni např. orel křiklavý, ostříž lesní a sokol stěhovavý. Z nižších obratlovců je zde zastoupeno okolo 30 druhů ryb (mezi ji-nými pstruh potoční či lipan podhorní) a zhruba 15 druhů obojživelníků a plazů (např. čolek horský a velký, ropuchy, ještěrky, užovky a zmije obecná). Mezi druhově nejbohatší patří fauna bezobratlých, často se jinde v ČR nevyskytující (např. pavouci rašelinných biotopů a někteří měkkýši). Kvalitní šumavská příroda se pochopitelně stala i před-mětem ochrany. Šumava tak dnes patří k nejrozsáhlejším

6 ČR je od konce roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Tato skutečnost výrazně přispěje ke zjednodušení a zrychlení pohybu osob mezi ČR, Bavorskem a Horním Rakouskem.

8

chráněným územím v České republice, zároveň patří k těm nejdéle chráněným. Snahy o vyhlášení národního parku na Šumavě se datují od počátku 20. století. V roce 1963 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a od roku 1991 získaly její přírodně nejcennější partie statut národního parku. Kvalita šumavské přírody je důležitá i v mezinárod-ním měřítku. Proto byla Šumava v roce 1990 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Celková rozloha Biosférické rezervace Šumava činí 1 670 km2. Za-hrnuje celý Národní park Šumava (690 km2) a převážnou část Chráněné krajinné oblasti Šumava (980 km2). Jako kategorie mezinárodní ochrany biodiverzity nemá ekviva-lent v českém legislativním systému ochrany přírody. Ne-vytváří tedy žádné dodatečné limity pro využívání území. Je spíše „mezinárodně uznávanou značkou“ jeho kvality. Kvalitní zachovalá příroda, navíc certifikovaná statutem chráněného území je v současné době i nejvýznamnější turistickou atraktivitou území, představující současně i je-ho rozvojový potenciál. Cílem ochrany přírody je vysokou kvalitu přírodního prostředí nejen udržet, ale případně i dále zlepšovat. Ochrana přírody se tedy stává garantem dlouhodobého turistického využívání území tím, že střeží kvalitu zdroje, na kterém je cestovní ruch založen. Fakt, že Šumava má statut chráněného území, je tedy zároveň li-mitem i komparativní výhodou. Rozvojové možnosti se liší podle kategorie ochrany a budou tedy obecně omezenější v národním parku, než v jeho okolí. Přestože tedy tvoří Šu-mava svébytný region, je z hlediska míry ochrany přírody diferencovaná. Lze ji rozčlenit na chráněná území - Národní park a Chráněnou krajinnou oblast, která národní park ob-klopuje - a na šumavské podhůří, které se nachází vně vel-koplošných chráněných území. Každé z těchto území má jiná omezení a jiné možnosti pro rozvoj cestovního ruchu.

2.2. Socio-ekonomické podmínky

Sociálně ekonomický vývoj příhraniční oblasti Šumavy byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izo-lace tohoto území, které byly způsobeny především dů-sledky existence „železné opony“ a celkově nepříznivými následky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rám-ci tehdejšího státu. Negativním efektem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, trvalé vylidňování příhraničního pro-storu a téměř neexistující přeshraniční interakce. Celkový dopad tohoto historického vývoje je na území Šumavy patrný dodnes. Nepříznivý vývoj území byl mimo jiné ovlivněn i zabráním velké části území Šumavy pro vo-jenské účely (vytvořením vojenských újezdů Dobrá Voda a Boletice), z nichž posledně jmenovaný existuje dodnes a tvoří jednu z bariér územního rozvoje Lipenska. 2.2.1. Obyvatelstvo Na území regionu Šumava, který je administrativně vyme-zen 192 obcemi, žije 165 926 trvale bydlících osob (k 31. 12. 2006). Počet obyvatel Šumavy dlouhodobě stagnuje,

avšak v posledním desetiletí zaznamenává v jihočeské části území tendenci k mírnému růstu. Z příznivé věkové struktury lze v budoucnu očekávat vyšší přirozený přírůs-tek obyvatel, a tím i pokračování pozitivního trendu. Tento příznivější demografický vývoj podporuje i aktivní saldo migrace, a to ve všech sledovaných okresech.7

Hustota osídlení je v regionu Šumava zhruba 2,5 – 3x nižší než je celorepublikový průměr. Tato skutečnost souvisí především s důsledky historického vývoje Šu-mavy v poválečném období, a z toho vyplývající říd-kou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace má, krom jiného, nepříznivý vliv i na dopravní obslužnost území. Vedle toho, že ztěžuje dostupnost služeb, se na-příklad reálně promítá i do výše a struktury výrobních nákladů, a tím nepříznivě ovlivňuje konkurenceschop-nost místní ekonomiky.

2.2.2 Ekonomická situace Šumavský region patřil tradičně mezi chudší podhorské a příhraniční oblasti s převažující zemědělskou a řeme-slnou malovýrobou. Z tradičních průmyslových oborů se zde uplatnily zejména činnosti spojené s využíváním místních přírodních zdrojů (např. těžba a zpracování dřeva, sklářský, papírenský a textilní průmysl, těžba ra-šeliny, zlata, grafitu, atd.).Po roce 1990 se postupně mění i sociální a ekonomic-ká situace na Šumavě. Transformace a restrukturalizace zásadně ovlivnily současnou podobu regionální eko-nomiky, rozvoj malých a středních podniků, strukturu zaměstnanosti, rozsah zahraničních investic a jejich vliv na hospodářský rozvoj oblasti. Pozitivní vývoj je patrný i v přínosech a kvalitativních změnách, které charakterizují dnešní situaci v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v ná-růstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruk-tury, v rozvoji institucionálních struktur, jakož i v nebý-valém rozmachu přeshraniční spolupráce.Vedle uvedených pozitivních změn však Šumavu po-stihly i některé nepříznivé dopady, související zejména s důsledky restrukturalizace zemědělství a s dramatic-kým poklesem jeho významu pro místní ekonomiku. Celkově došlo i ke zhoršení dopravní obslužnosti, ze-jména ve venkovských a odlehlých částech Šumavy.Na druhé straně si nelze nepovšimnout progresivních změn zaměřených na kvalitu a regionální akcent, který s sebou přináší programy zaměřené na certifikaci regio-nálních produktů. Vedle zemědělských produktů a řemesl-ných výrobků se připravuje i certifikace služeb v oblasti CR (ubytování, stravování). Tento pozitivní trend napomáhá i regionální profilaci Šumavy jako kvalitní destinace CR.Otevření hranic přineslo výrazný impuls pro rozvoj cestovního ruchu, jehož význam a pozice v regionální ekonomice se výrazně posílila. Návštěvnost CR, včetně

7 ČSÚ Kraje – vybrané ukazatele za okresy

9

zahraniční návštěvnosti jak krátkodobé (Německo, Ra-kousko), tak i dlouhodobé (především Nizozemí), před-stavuje zvýšenou poptávku a zájem o turistické zajíma-vosti regionu, s příznivými dopady na rozvoj turistické infrastruktury, rozvoj podnikání, na zaměstnanost ve službách, dopravě, maloobchodu, na vývoj příjmů ve veřejném i soukromém sektoru. Na základě údajů ČSÚ o počtech a struktuře návštěvníků ubytovaných v zaří-zeních hromadného CR za rok 2005 lze odhadovat, že tato skupina návštěvníků přinesla regionu 2,3 – 2,8 mld. Kč. Zhruba polovina těchto výdajů směřovala na úhra-du nákladů na ubytování a stravování, druhou polovinu pak představovaly výdaje za dopravu, nákupy, vstupné a ostatní výdaje. Ekonomické přínosy jsou však v území nerovnoměrně rozloženy, z CR profituje především oblast centrální Šu-mavy a část Lipenska (zejména Lipno n.Vlt., Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá), zatímco pro podhůří Šumavy přináší cestovní ruch prozatím nízký ekonomic-ký efekt.

2.2.3. Trh práce a lidské zdrojeOdvětvová struktura zaměstnanosti v regionu byla his-toricky ovlivněna především přírodními a geografickými podmínkami. Ekonomika regionu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních změn. Navzdory vý-razné ztrátě pozice si zemědělství v regionu uchovává relativně stále významnou roli v místní ekonomice, ne-boť v průměru zaměstnává ještě okolo 10% ekonomic-ky činného obyvatelstva (na konci 80. let to bylo ještě plných 25%). Útlum odvětví primárního a sekundárního sektoru se projevil negativně v růstu nezaměstnanosti. Zejména v počátečním období transformace ekonomiky nebyl rozvíjející se sektor služeb schopen kompenzovat ztráty zaměstnanosti, ke kterým došlo v zemědělství a prů-myslu. Rozvoj služeb, a to i služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu, je proto třeba považovat v regionu, který disponuje takovým přírodním potenciálem, za jednoznačně pozitivní trend. Významné postavení cestovního ruchu v celé oblasti se promítá do ukazatele podílu zaměstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v přepočtu přímo zaměstnáno 6 – 8% ekonomicky činných, což představuje dvoj až trojnásobek průměru ČR). Průzku-my prováděné ve významných střediscích cestovního ruchu na Šumavě v roce 20078 prokázaly, že cestovní ruch a na něm závislá odvětví vytvářejí v těchto místech se soustředěnou návštěvností v sezóně 30 až 50 % míst-ní nabídky pracovních míst. Otevření hranic přineslo i nabídku pracovních míst v určitých ekonomických sektorech pro místní obyva-tele zejména v sousedním Bavorsku a Horním Rakous-

ku. Tato skutečnost rovněž příznivě ovlivňuje investice a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podniků. Současně s tím zazna-menal příhraniční region příliv zahraničního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvořit novou základ-nu malých a středních podniků a tím přispěl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky a k její vyšší stabilitě před vnějšími konjunkturálními vlivy.Vzdělanostní struktura je však v porovnání s průměry ČR i s krajskými průměry nižší, a to zejména z hlediska podílu obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzdělá-ním. Nabídka na pracovním trhu neodpovídá poptávce, a to nejen v technických a strojírenských oborech, ale kvalifikované pracovní síly chybí i ve službách cestov-ního ruchu. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve službách CR tak představuje závažný problém, který brzdí ekonomický rozvoj Šumavy.

2.2.4. DopravaŠumavský region disponuje poměrně přijatelnou do-pravní infrastrukturou, má relativně hustou silniční síť, poměrně dobré silniční a železniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Hor-ním Rakouskem. Technické parametry řady komunikací a jejich kapacity však na řadě míst již nestačí nárůstu intenzity automobilové dopravy, ke kterému došlo za posledních 10 – 15 let. Nejvíce postiženou oblastí je z tohoto pohledu zejména Lipensko, jehož dostupnost je jak z blízkých, tak i vzdálenějších sídelních center Ji-hočeského kraje na špatné úrovni. Dosažitelnost regi-onu pro návštěvníky ze sousedních zemí je poměrně dobrá, a to i díky relativně husté síti hraničních přecho-dů. Tato situace se bude dále zlepšovat po připojení ČR k Schengenskému prostoru.9 Mezi nejexponovanější silniční přechody (z hlediska počtu odbavených vozi-del a osob) patří na prvním místě Strážný/Philippsreut a Železná Ruda/Bayerische Eisenstein. Automobilový provoz, zejména pak nákladní doprava, negativně ovliv-ňuje floru a faunu v chráněných územích přírody. Obdobně jako ostatní venkovské prostory v ČR je i do-pravní obslužnost oblasti nedostatečná. Z pohledu ná-vštěvníka využívajícího prostředky hromadné dopravy je zejména nevyhovující dopravní propojení napříč Šumavou, tedy uvnitř oblasti v podélném směru přes hranice krajů. Charakter železničního propojení v rámci regionu neumožňuje intenzivnější využití tohoto druhu přepravy pro cestovní ruch. Tento nedostatek částečně eliminuje v hlavní letní turistické sezóně ekologická au-tobusová doprava (tzv. „zelené autobusy“) zajišťovaná Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s regionál-ními partnery, která je orientovaná především na ná-vštěvnicky exponované lokality v NP Šumava (oblast od Železné Rudy po Lenoru). Dopravní obslužnost také

8 Dotazníková šetření a průzkumy prováděné RRA Šumava v roce 2007

9 Datum připojení je 21.12.2007

10

zlepšuje síť cyklobusů provozovaných z regionálních center v letní sezóně, obsluhujících oblasti centrální Šu-mavy a Lipenska. V zimní sezóně jsou na Šumavě velmi sporadicky pro-vozovány skibusy, všeobecně se volá po větší četnos-ti a návaznosti těchto spojů a také po lepším pokrytí a propojení regionu. Mimo hlavní turistickou sezónu je frekvence spojů malá a dopravní dostupnost, zejména menších obcí, velmi špatná.

2.2.5. Technická infrastrukturaStav a vybavenost území technickou infrastrukturou zá-sadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek. Třebaže se v posledním desetiletí úroveň a kvalita vybavenosti technickou infra-strukturou v regionu výrazně zlepšila, a to zejména díky aktivitě obcí podporovaných státní a krajskou správou, využívajících i pomoci poskytované z fondů EU, zůstává na mnoha místech regionu zejména vodohospodářská infrastruktura díky své zastaralosti a nedostatečné kva-litě velkým problémem. Tento deficit se týká především menších a malých obcí, ale často i lokalit se soustředě-nou chatovou zástavbou či koncentrací sezónních uby-tovacích zařízení nižších kategorií. V období s vysokou koncentrací návštěvnosti pak dochází k nárůstu obje-mu vypouštěných odpadních vod, a tím i k lokálnímu ohrožení kvality životního prostředí. Možnosti pro potřebný rozvoj infrastruktury jsou v ob-lasti obecně omezeny především vysokými investičními náklady vyplývajícími z řídkého osídlení a obtížných terénních podmínek. Úspěchem je uplatnění ekologic-kých technologií využívajících obnovitelné zdroje ener-gie pro vytápění obcí ležících v blízkosti NP Šumava (např. Nová Pec, Hartmanice, Borová Lada).

3. Analýza současné situace v cestovním ruchu

3.1. Atraktivity území

3.1.1. Přírodní hodnotyŠumava představuje území, které je jako celek dosud vel-mi málo poznamenané negativními důsledky civilizační-ho vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnot-ným přírodním a krajinným potenciálem. Šumava je díky svým přírodním atraktivitám již dnes jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí cestovního ru-chu. Turismu se v této souvislosti přisuzuje značný vý-znam i do budoucnosti, jeho rozmach je spojen se zcela novými rozvojovými šancemi pro celé území Šumavy.Do regionu Šumava, vymezeného územím okresů Kla-tovy, Prachatice a částí okresu Český Krumlov, zasahují pohoří Šumava a Blanský les. Tyto hlavní rekreační ob-

lasti pokrývají významnou část řešeného území. Nejvý-značnějšími přírodními a krajinářskými atraktivitami jsou velkoplošná chráněná území: Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blan-ský les a přírodní parky: Buděticko, Kochánov, Kašpersko-horská vrchovina, Plánický hřeben a Vyšebrodsko. Šumava, ve spojení s obdobně přírodně cenným vy-soce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Přistoupením ČR k Schengenskému prostoru nastal volný pohyb osob přes hranice, tím se rozšiřují možnosti pro vzájemné po-znávání evropského regionu. V přírodně citlivém území NP a CHKO Šumava je nezbytné nalezení kompromisu mezi volným pohybem osob a ochranou přírody.

3.1.2. Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitamiCestovní ruch je významným faktorem pozitivně ovliv-ňujícím ekonomiku regionu, který v mnoha aspektech příznivě ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel. Na druhé straně může jeho neúměrně intenzivní rozvoj ohrozit přírodní kvalitu území (biodiverzitu), na níž je podnikání v turismu do značné míry závislé. Je tedy zcela legitimní zabývat se rozborem vlivů již realizova-ných aktivit, možnými vlivy aktivit uvažovaných a hle-dáním potenciálu pro rozvoj takových forem turismu, které by přírodní prostředí Šumavy negativně neovliv-ňovaly.

Existence tří velkoplošně chráněných území – Národ-ního parku Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Blanský les, doplněná sítí maloplošných chráněných území, je z pohledu ochrany přírodních hodnot nesporným přínosem. Tato území ochraňují přírodní potenciál, jenž je hojně turismem využíván. Některá vysoce atraktivní místa však již vyka-zují známky stavu blížícího se dosažení limitu přírodní únosnosti.Stále nedokončená jednání o koncepčním směřování ochrany přírody a na ně navazující rajonizace území představuje značný handicap pro rozvoj cestovního ru-chu i výrazné riziko ohrožení kvality přírody způsobené překotným vývojem ve stylu „dnešní vítěz bere vše, zítra může být jinak“. Nepřímým ohrožením biodiverzity je i absence systé-mového a dlouhodobě realizovaného monitoringu ak-tivit souvisejících s turismem. Tato situace dlouhodobě výrazně snižuje kvalitu rozhodovacích procesů v oblasti turismu, kdy se diskuse redukují na prezentaci ekono-mických přínosů ze strany investorů a neselektivní blo-kádu většiny projektů ze strany státní ochrany přírody. Ad hoc prováděná sledování nemohou tento dlouho-dobý monitoring plně nahradit.Dalším rizikovým faktorem z hlediska kvality přírodního prostředí se ukazuje být živelná urbanizace krajinného prostoru mající za následek mizení rostlinných druhů,

11

ať již přímou zástavbou nebo související intenzivní údržbou krajiny v zájmu její sportovně rekreační funk-ce nebo estetiky. Pro divoká zvířata toto znamená frag-mentaci jejich životních areálů, u zvláště ohrožených druhů i nebezpečí jejich vymizení. Tyto trendy se na Šumavě projevují víceméně plošně, nejzřetelnější jsou v oblasti Lipenska a Železnorudska. Snahy o urbanizaci volného krajinného prostoru je však možné pozorovat i v centrální oblasti Šumavy uvnitř národního parku. Snahy o odlehčení již zatížených center (Železná Ruda) posílením dalších krystalizačních jader (Hojsova Stráž, Špičák) přinesly zvýšení atraktivity celého krajinného prostoru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny však zna-menaly pouze násobný efekt v zátěži prostředí.Rizikovým faktorem je i nedostatečný management „návštěvnických toků“ v území. Zvýšená hustota pohy-bu návštěvníků v nejcitlivějších přírodních oblastech při absenci alternativy přesměrování turistů do méně exponovaných lokalit působí jako rušivý faktor na řadu živočichů. Z ekologicky nesporně pozitivních způsobů pohybu návštěvníků v území jako je cykloturistika se při objemech překračujících stovky průjezdů stává aktivita ovlivňující negativně přirozené poměry v konkrétní lo-kalitě. Významnou zátěží pro přírodu je individuální automo-bilová doprava. Tuto skutečnost nevyvažuje ani poměr-ně úspěšný projekt veřejné autobusové dopravy pro-vozovaný v centrální části území v období hlavní letní návštěvnické sezóny. Více než 85% hostů území použije ke své návštěvě osobní vůz se všemi negativními do-pady na přírodu. Zplodiny výfukových plynů, parkování na nezpevněných plochách i nepovolené průniky do území, společně s dosud ne zcela zvládnutou techno-logickou dopravou uživatelů pozemků, jsou hlavními vlivy dopravy na šumavskou přírodu. Intenzivní zimní solení silnic v zájmu místních obyvatel i hostů území mění podstatným způsobem floristické složení mnoho desítek metrů od komunikací a umožňuje rozvoj ve-směs nepůvodních slanomilných druhů.

Některé další negativní průvodní projevy turismu, ja-kými jsou rizika eroze, průniky návštěvníků do citlivých oblastí (nejcennější komplexy šumavských slatí), hluk, nebezpečí ohně, zvýšený výskyt odpadů, zavlečení nepůvodních druhů podél stezek apod. jsou často se vyskytujícími průvodními jevy, které provázejí rozvoj turismu. Kvalitním plánováním, řádnou implementací plánů a uplatňováním pozitivního návštěvnického ma-nagementu je možno tyto jevy do značné míry elimino-vat. V odůvodněných případech je nezbytné vymáhání práva v souladu s legislativou ve prospěch ochrany bio-diverzity území.

3.1.3. Historické a kulturní památkyŘešené území disponuje velmi bohatou nabídkou kul-turně historických atraktivit, které skýtají výtečné před-poklady pro rozvoj různých forem městské, kulturní

a církevní výletní turistiky a pro rozvoj tvorby mnoha turistických produktů využívajících historický a kulturní potenciál regionu.Pro návštěvníky jsou velmi přitažlivá především histo-ricky významná města s rozsáhlými soubory památko-vých objektů se zachovalou architektonickou a urbanis-tickou strukturou historických center měst. Dominantní význam mají města Prachatice, Volary, Kašperské Hory, Sušice, Klatovy a Horažďovice. V regionu je velmi bo-hatá nabídka kulturně historických památek zbudova-ných v rozmanitých slozích. Četné zastoupení mají hra-dy, zámky, tvrze i jejich zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Prácheň, Švihov, Klenová, Velhartice, Chude-nice, Kašperk, Vimperk, Kratochvíle, Dívčí Kámen, Ro-žmberk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Klatovy, Chanovice, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Prachatice, Vimperk, Lenora, Husinec, Netolice, Horní Planá, Vyšší Brod, Horažďovice) a vý-znamné církevní stavby (velké množství kostelů, kaplí, významné křížové cesty se zastaveními a známá poutní místa, proslavené klášterní objekty Zlatá Koruna, Vyšší Brod a další).Významná je i nabídka atraktivních technických pa-mátek, které skýtají možnosti pro rozvoj aktivních forem pěší turistiky či cykloturistiky s tematickým za-měřením (Schwarzenberský plavební kanál, Vchynic-ko-Tetovský plavební kanál, elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle), významné rozhledny jako např. Poledník, rozhledna na Boubíně, Libín, Vít-kův Hrádek, Klostermannova rozhledna na Javorníku, Svatobor, Kleť, vodní hamry a mlýny podél vodních toků a další).Unikátní nabídkou historických a kulturních památek oplývá město Český Krumlov, které představuje kulturní destinaci mezinárodního významu a díky relativní blíz-kosti a celkem dobré dostupnosti vůči regionu Šumava (zejména jeho jihovýchodním částem) může sehrát roli významného poptávkového centra i pro návštěvníky šumavského regionu.Potenciál řešeného území je významně rozšiřován pa-mátkami obdobného charakteru v Bavorsku a Horním Rakousku. O některé památky je pečováno společně, ať již přímo (Schwarzenberský plavební kanál) nebo for-mou finanční spoluúčasti zahraničních partnerů při zá-chraně zejména sakrálních objektů (kostely, hřbitovy).

3.1.4 Kulturní, společenské a sportovní akceNedílnou součástí nabídky cestovního ruchu je i pořá-dání kulturních, společenských, vzdělávacích a sportov-ních akcí, hodně z nich má již mnohaletou tradici a jsou důvodem k návštěvě regionu. Bez některých tradičních akcí si již společenský život na Šumavě nelze předsta-vit. K těm nejvýznamnějším patří Slavnosti Zlaté solné stezky v Prachaticích, Klatovský karafiát, Mezinárodní folklorní festival a pouť v Klatovech, Železnorudské slavnosti, NaturVision ve Vimperku, Hořické Pašijové hry, Frymburské slavnosti, Markétská pouť v Horní Pla-

12

Datum název akce místo konání popis akce

únor Šumavský skimaraton Zadov, nově Prášily, Kvilda Tradiční akce v běhu na lyžích (součást seriálu Eurolopet)

únor Lipenský půlmaraton Lipno-Kramolín Tradiční závod v běhu na lyžích na Kramolíně v blízkosti Skiareálu Lipno

únor-březen Mogul Šumava Rallye Klatovy, Vimperk Tradiční automobilový závod

březenZápadočeská oblastní přehlídka amatérského divadla

Horažďovice Oblastní přehlídka amatérského divadla pro Plzeňský kraj, již od roku 1984

březen Historické lyžování Horní Planá Sportovní a společenské setkání lyžníků s dobovou výstrojí i výzbrojí pořádané SKI - CLUBEM 1930

květen Klatovský karafiát Klatovy Tradiční pochod zaměřený na historické, kulturní a přírodní památky okolí Klatov

květen Den Sušice Sušice Městská kulturní akce, zahájení letní turistické sezóny

květen Author Král Šumavy (horská kola) Klatovy Největší (počtem účastníků) cyklistická akce v České republice

květen Koloshow a Prachatický bikemaraton Prachatice Svátek všeho s koly, dětské závody, doprovodný program

květen Horažďovická padesátka Horažďovice Druhý nejstarší turistický pochod v Čechách

červen Slavnosti Zlaté solné stezky Prachatice Historické slavnosti, průvod městem, lidová řemesla, bohatý kulturní program

červen Festival duchovní hudby Prachatice Série chrámových koncertů k poctě sv. Jana Neumanna, prachatického rodáka

červen Švihovské hudební léto Švihov Slavnostní pochod měst, představení hudebních souborů

červen Slavnosti Kaše Horažďovice Městské kulturní slavnosti, kašová bitva

červen Frymburské slavnosti Frymburk Každoroční slavnosti s bohatým programem, atrakcemi, živou hudbou

červen/červenec Král Šumavy Černá v Pošumaví Pohárový jachtařský závod

červen-srpen Divadelní léto na Kratochvíli

Státní zámek Kratochvíle - Netolice

Originální divadelní představení inspirované jedinečnou architekturou vodního příkopu a renesančního zámku

červen-srpen Šumavské léto s párou vybrané železniční tratě

Tradičně pořádané nostalgické jízdy historických vlaků tažených parní lokomotivou

červenec Den řemesel ChanoviceTradiční rukodělná řemesla, cca padesát různých oborů, doplněno vystoupeními hudebníků, šermířů, loutkoherců, tradiční česká kuchyně, stavba roubenky ve skanzenu, apod

červenecPouť, mezinárodní folklorní festival, výstava Klatovský karafiát

Klatovy Součástí tradiční klatovské pouti je průvod a vystoupení českých a zahraničních souborů a výstava Klatovský karafiát

Přehled některých tradičních akcí

né, plavení dříví na Schwarzenberském plavebním ka-nále nebo Divadelní léto na Kratochvíli. Ze sportovních akcí je to zejména Mogul Šumava Rallye, Author Král Šumavy, Šumavský skimaraton či Vimperská padesát-ka, anebo prakticky každoročně pořádaná mistrovství ČR v jachtingových disciplínách na Lipně a splouvání divoké vody v úseku Čertových proudů pod Lipenskou přehradní nádrží. Zcela specifickou roli z hlediska kulturní nabídky hrají města Plzeň, České Budějovice nebo Český Krumlov, která představují na jedné straně konkurenční destina-ce cestovního ruchu, na straně druhé mají z hlediska kulturně-společenského vyžití důležité místo v nabídce

regionu a mohou tak z pohledu návštěvníků Šumavy plnit určitou „zástupnou“ funkci (např. alternativní na-bídka v případě špatného počasí apod.).Přestože je nabídka kulturních akcí v regionu poměrně široká, je v zásadě koncentrována pouze do letní sezo-ny, v zimní sezoně, vyjma adventního období, je počet kulturních akcí malý. V mnoha případech je také v rámci celého regionu patrná nekoordinovanost jednotlivých akcí (např. i v případě takřka sousedních obcí), kdy na jedné straně dochází k překrývání termínů jejich ko-nání, na druhé straně pak ke zmiňovaným „hluchým místům“, kdy se v regionu nekoná žádná návštěvnicky atraktivní událost.

13

3.1.5. Nabídka rekreace u vodních ploch a tokůVýznamnou součástí celkové turistické nabídky Šumavy je potenciál vodních ploch a toků vhodných pro odpo-činek a rekreaci, ale hlavně aktivní pohyb při vodních sportech a vodní turistice.Nejvýznamnější vodní plochou vhodnou pro rekreační účely je Lipenské jezero, největší jezero v České repub-lice s délkou 42 km, největší šířkou téměř 8 km a plo-chou 4 870 ha. Rozkládá se v okresech Český Krumlov a Prachatice. Nachází se zde několik jachtařských klubů a přístavišť včetně potřebné infrastruktury (spuštění na vodu, přístavní boxy, prodej potřeb a doplňků atd.) V současnosti je největším centrem Marina Lipno v Lip-ně nad Vltavou.Z hlediska využití vodní plochy Lipenského jezera je pa-trný odklon od klasického trávení volného času u vody (pobyt na plážích spojený s koupáním) a větší orienta-ce na moderní vodní sporty, jako jsou právě například jachting, windsurfing apod. V tomto směru dochází k rozšiřování nabídky souvisejících produktů, jejichž výhodou je také dobrá využitelnost v mimosezónních obdobích.Dalšími významnými rekreačními vodními plochami jsou na Klatovsku rybníky Hnačovský, Myslívský, Kovčín-ský a Valcha, na Netolicku rybníky Podroužek, Stříbrný a další.Významnou rekreační aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích či raftingových člunech na splav-ných úsecích řek Vltava, Otava a Úhlava, kde to dovolují podmínky a režim ochrany přírody ve velkoplošných chráněných územích.

O významu a kvalitě vodních ploch a toků v řešeném území vypovídají i možnosti pro pořádání vrcholných soutěží jako mistrovství Evropy či mistrovství v jachtař-ských soutěžích na Lipenském jezeře či na divoké vodě na Vltavě pod přehradní hrází u Lipna nad Vltavou.Možnosti využití úseku Vltavy pod přehradní nádrží Lipno s unikátním přírodním korytem Čertových prou-dů v zákonem chráněné lokalitě Národní přírodní re-zervace Čertova stěna – Luč je závislá na dohodě mezi orgány místní samosprávy (obce Loučovice, Lipno nad Vltavou a město Vyšší Brod), institucemi činnými v ob-lasti ochrany přírody a příslušnými vodohospodářskými organizacemi.

3.2. Turistická infrastruktura

3.2.1. Potenciál územíNabídka území umožňuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezónách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání historických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů pro různé výkonnostní kategorie10, rozvinuté jsou

10 viz např. Pavlásek, Z. (2006): Netradiční aktivity v Biosférické rezervaci Šumava (studie možnosti rozvoje netradičních spor-tovních a turistických aktivit). NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i, http://www.npsumava.cz/storage/setr_aktivity1.pdf

červenec Kolem kolem Netolic Netolice Vyjížďka na kolech po naučné stezce Historická krajina Netolicka, vhodné pro rodiny s dětmi

červenec Pivní slavnosti Železná Ruda Pivní soutěže, hudba, čtyřkolky, diskotéka

červenec Jmeniny města Horažďovice Městské hudební slavnosti

červenec/srpen Železnorudské slavnosti Železná Ruda Tradiční slavnost, bohatý program, jarmark, pouťové atrakce, živá hudba

srpen Pašijové hry Hořice na Šumavě Jedinečné divadelní představení, jež nám připomíná život a utrpení Ježíše Krista, se hraje v přírodním divadle

srpen Volarské slavnosti dřeva Volary, náměstí

Volarské slavnosti dřeva připomínají všem návštěvníkům dávnou historii města spojenou s prací se dřevem. Každoročně zde předvádí několik desítek řemeslníků stará, některá již téměř zapomenutá, řemesla. Součástí slavností je bohatý kulturní program, soutěže a další akce

srpen Sportovní víkend Horažďovice Ukázky a závody ve všech sportovních oblastech v Horažďovicích

srpen Lipnofest Černá v Pošumaví Vícežánrový hudebně filmový festivalzáří NaturVision MěKS Vimperk Mezinárodní filmový festival o přírodě a zvířatechzáří Dny kulturního dědictví Vimperk Možnost navštívení jinak nepřístupných památek

září Svatováclavská jízda Klatovy Spanilá jízda koní a kočárů

září Městská slavnost Vimperk-Zámek Tradiční akce připomínající významné a bohaté historické tradice města

září Memoriál Slávka Šimka Horažďovice Tenisový turnaj

září Euroforest Areál pod Libínem(Prachaticko) Mezinárodní myslivecká a lesnická výstava

září Vimperská padesátka Vimperk - Sloup Tradiční závod horských kol

14

i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní akti-vity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpokla-dy také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k eko-logicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a reha-bilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness.Je zde namístě podotknout, že nabídka regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlav-ní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž ade-kvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě dále zmiňované infrastruktury „pro špatné počasí“, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit (progra-mová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí.

3.2.2. Ubytování a stravováníV řešeném území je ve srovnání s republikovým prů-měrem velká koncentrace kapacity ubytovacích zaříze-ní. Kapacita je rozvrstvena mezi ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech, turistických ubytovnách, v soukromí, chatových osadách a kempech. Výrazný nárůst lůžkové kapacity pro hromadnou rekreaci nastal restrukturalizací a privatizací podnikových rekreačních zařízení, velkým počtem chat pronajímaných speciali-zovanými cestovními agenturami a nárůstem ubytovací kapacity v privátech a na rodinných farmách. I v důsled-ku uvedených skutečností lze tedy vyvodit, že uvedený nárůst byl hlavně kvantitativní a méně respektoval po-žadavky na zvyšování kvalitativních standardů hromad-ného ubytování.Vývoj počtu ubytovacích kapacit v posledním období není však plně zdokumentován, a proto je nyní velmi obtížné získat pro celkovou lůžkovou kapacitu regionu přesná statistická data. Lůžková kapacita je prostorově soustředěna především do okresních měst a význam-ných středisek cestovního ruchu jakými jsou např. Že-lezná Ruda, Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Kašperské Hory, Zadov-Churáňov, Nové Hutě, České Žleby-Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Vyšší Brod. Aktuálním trendem je zvyšování kvality, standardu a nabídky ubytování a poskytovaných služeb. Přibývá ubytovacích zařízení, která jsou postavena nebo zre-konstruována ve stylu, vycházejícím ze šumavských a místních tradic a jež současně nabízí vysoký standard služeb a maximální pohodlí pro rekreanty, čímž roste jejich konkurenceschopnost. I přes tento trend a zlep-šování kvality poskytovaných služeb mnoho zařízení nedosahuje ve své kategorii příslušného mezinárodní-ho standardu. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubyto-vacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých slu-

žeb. Ke zlepšení kvality by měly přispět i na státní úrov-ni zpracované standardy pro dělení ubytovacích zaříze-ní dle druhů a kvalitativní úrovně služeb.Vzhledem ke skutečnosti, že nadále přetrvává stav, kdy značná část provozovatelů nerespektuje jednotnou kla-sifikaci ubytovacích zařízení (z důvodů její nezávaznos-ti), lze s případným výraznějším stíráním kvalitativních rozdílů v rámci jedné konkrétní kategorie ubytovacích zařízení počítat pouze za předpokladu zavedení povin-né kategorizace ubytovacích zařízení.Tyto aktivity svým charakterem rovněž pouze v mini-mální míře odpovídají moderním trendům v marketin-gu. Samotná kapacita zařízení však není postačujícím a průkazným indikátorem pro posouzení zejména eko-nomických přínosů cestovního ruchu pro region. Z to-hoto pohledu je podstatné využití těchto kapacit, tedy vytíženost zařízení a obsazenost lůžek v průběhu roku. Obsazenost závisí na mnoha faktorech, z nichž lze uvést jako hlavní jak lokalizační faktory (atraktivitu místa z hlediska možností celoročního využití a jeho vybave-nost infrastrukturou a službami), tak samotnou úroveň a kvalitu nabídky jednotlivých zařízení. Významná úlo-ha samozřejmě přísluší i schopnosti provádět efektivní marketing. Ve skutečnosti existují mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními velké rozdíly. Zatímco obsazenost lůžek a vytíženost zařízení v prostoru Železné Rudy, Zadova--Churáňova či centrální Šumavy překračuje v průměru 50% (180 – 200 dnů v roce), na Lipensku se pohybuje v průměru okolo 25%. V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování v sezónách převyšuje po-ptávku a výhodu má každý, kdo k ubytování poskytuje ještě jiné služby, nabízí zážitky nebo vytváří podmínky pro aktivní trávení dovolené. V posledních letech došlo rovněž k nárůstu stravova-cích kapacit, a to nejenom v exponovaných turistických střediscích. V regionu jsou zastoupeny všechny formy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi re-staurace, hostince, bistra, bufety, občerstvení i zařízení hromadného stravování. Největší kumulace stravova-cích zařízení je především ve větších městech a středis-cích cestovního ruchu. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí neustále zlep-šuje. Především ve městech postupně vznikají zaříze-ní s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy. Sporadicky se vyskytují restaurace, vybavením i atmo-sférou zaměřené na určité gastronomické speciality nebo zařízení, která nabízejí tradiční regionální jídla. Zejména v případě hlavních poptávkových center (nejexponovanějších turistických destinací) se potom jako negativní trend projevuje rostoucí cenová úro-veň těchto zařízení, která nekoresponduje s kvalitou poskytovaných služeb. Cenová hladina v některých destinacích se začíná dotahovat i na zahraniční centra (např. Lipno nad Vltavou).

15

Celkem Šumava Klatovsko

2000 2003 2006 2000 2003 2006

Celkem 24 160 24 118 25 255 8 320 7 978 8 592

v tom:

hotely **** a *** 3 287 3 566 4 476 1 576 1 387 1 956

hotely ** 2 160 2 016 1 813 751 828 825

hotely * a hotely garni 1 061 1 006 686 609 585 436

penziony 5 131 5 208 5 642 2 285 2 057 2 137

kempy 1 342 1 591 1 888 563 749 1 110

chatové osady 2 592 2 484 2 555 324 414 355

turistické ubytovny 2 150 1 821 1 741 790 531 635

ostatní zařízení* 6 437 6 426 6 454 1 422 1 427 1 138

Prachaticko Českokrumlovsko

2000 2003 2006 2000 2003 2006

Celkem 7 443 7 613 7 660 8 397 8 527 9 003

v tom:

hotely **** a *** 721 899 1 281 990 1280 1239

hotely ** 1 003 841 562494

347 426

hotely * a hotely garni 364 243 80 178 170

penziony 1 583 1 912 1 957 1 263 1 239 1 548

kempy 260 277 308 519 565 470

chatové osady 707 765 821 1 561 1 305 1 379

turistické ubytovny 754 690 583 606 600 523

ostatní zařízení* 2 051 1 986 2 068 2 964 3 013 3 248

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (Zdroj:ČSÚ)

Celkem Šumava Klatovsko Prachaticko Českokrumlovsko

2000

2003

2006

2000

2003

2006

2000

2003

2006

2000

2003

2006

Celkem 570 582 588 194 195 203 181 195 189 195 192 196

v tom:

hotely **** 4 5 6 2 2 2 1 2 2 1 1 2

hotely *** 41 49 57 18 21 26 9 11 16 14 17 15

hotely ** 33 26 26 12 10 10 13 11 9 8 5 7

hotely * 19 18 11 10 9 6 8 6 2 1 3 3

hotely garni 2 1 1 2 1 1 - - - - - -

Penziony 189 201 209 83 77 81 56 72 71 50 52 57

Kempy 43 42 49 9 9 14 10 11 11 24 22 24

chatové osady 34 33 31 3 5 4 11 10 9 20 18 18

turistické ubytovny 55 49 45 20 16 18 20 18 15 15 15 12

ostatní zařízení * 150 158 153 35 45 41 53 54 54 62 59 58

Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení (Zdroj:ČSÚ)

* (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.)Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek sloužících pro cestovní ruch

16

3.2.3. Infrastruktura pro aktivní trávení volného času Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení vol-ného času významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru ur-čité destinace. Od roku 1990 do roku 2001 byl zaznamenán nárůst po-čtu doplňkové infrastruktury pro aktivní sport a volný čas jako jsou bazény, koupaliště, tenisové kurty, atletic-ké a zimní stadiony, sportovní haly, tělocvičny a hřiště, kuželny, fittness centra a další. Bohužel v posledních 6-ti letech již nebyl nárůst těchto zařízení tak výrazný. V poslední době byly zřizovány zejména tenisové kurty, bowlingové dráhy a hřiště na squash, ale i přes to je tato nabídka nedostatečná. Výjimku představuje Lipno nad Vltavou, které je v porovnání s ostatními oblastmi regi-onu velmi dobře vybaveno volnočasovou infrastruktu-rou (bobová dráha, aquapark, sportovní hala, herna pro děti, golfové hřiště). Značný pokrok byl v posledních letech učiněn při budo-vání značených cyklotras. V současné době je v řešeném území více než 2 100 km značených cyklotras a cyklos-tezek a pracuje se na budování a proznačování dalších. Došlo také ke zkvalitnění doprovodné infrastruktury (odpočívadla, informační tabule,…), i když tam jsou ještě značné rezervy. V aktuálním průzkumu projevilo více než 60% návštěvníků velkou spokojenost s poskytovanými službami pro cykloturisty, velmi špatně byly ohodnoce-ny tyto služby pouze v oblasti Poledníku a Prášilského jezera. Naopak nejvíce spokojeni byli na Železnorudsku. Problém, který v posledních letech vyvstává, jsou vzá-jemné kolize cyklistů, pěších a někdy i aut na některých cyklotrasách a stezkách pro chodce a cyklisty. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující se-verozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komu-nikace.Region Šumava nabízí svým návštěvníkům především krásnou přírodu, ve které se mohou zotavit, načerpat nové síly a duševní pohodu, proto je pěší turistika jed-nou z nejvyhledávanějších aktivit. Pro poznávání pří-rody, jejich zákonitostí i kulturního dědictví Šumavy slouží síť více než 2 500 km značených turistických tras spojujících zajímavá místa. Doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku se stále zkvalitňuje, téměř všichni ná-vštěvníci jsou spokojeni s místním orientačním znače-ním (52% velmi dobré, 42% spíše dobré, 1% velmi špat-né). Výjimkou je jihovýchodní část regionu, zejména příhraniční oblasti Lipenska (pravý břeh jezera), kde má značení turistických stezek ještě velké rezervy. Zásadní nedostatky lze spatřovat také ve vybavenosti navazující infrastrukturou, jako jsou kupříkladu odpočívadla, lavič-ky, vyhlídky apod. Probíhající jednání s Klubem českých turistů o možnosti proznačení nových turistických tras na Lipensku je zapotřebí vhodným způsobem skloubit

s obdobnými aktivitami v centrálních částech NP Šuma-va tak, aby došlo k vytvoření ucelené sítě tras.Významným přínosem pro rozvoj kulturního a pozná-vacího cestovního ruchu je velmi kvalitní síť naučných stezek a poznávacích okruhů, a to především na území národního parku, kde před nedávnem začaly vznikat první zážitkové trasy (Březník, Plešné jezero).V regionu jsou také příznivé podmínky pro vodní turisti-ku. Vltava, Otava, Úhlava a Blanice nabízí celkem 200 km splavných úseků. V některých případech je využití těch-to toků v sezóně problematické vzhledem k limitům ochrany přírody a nedostatku vody v důsledku sucha (uzavření Horní Vltavy pro splouvání při poklesu hladi-ny pod stanovenou úroveň). Jeden z celorepublikově nejatraktivnějších vodáckých úseků pod Lipnem (Vyšší Brod – Český Krumlov – Zlatá Koruna) se potom naopak potýká s problémy přetíženosti ve vodácké sezóně.Horší je to s vybaveností regionu přírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštěvníků jmenuje na prvním místě jako slabou stránku regionu (vyjma několika málo ob-lastí včetně Lipenska). Ve venkovských oblastech šumavského podhůří se začí-ná budovat infrastruktura pro poskytování služeb v sou-vislosti s jízdou na koni11. V současnosti existuje základní síť uvazišť a výběhů, je zde řada registrovaných koňských stanic, kde je možné zapůjčení koně nebo přenocování koně s jezdcem. První značená hipostezka vede od roku 2006 po pravém břehu Lipna, z Vyššího Brodu do Nové Pece. V Ústalči je k dispozici moderní krytý parkúr. V sou-časnosti nachází hipoturistika zázemí především v těchto oblastech: Volarsko, Vyšebrodsko, Zátoň, Stašsko, Kašper-ské Hory, Sušicko, Hartmanicko, Prášily, Kochánovské plá-ně, Běšinsko, Bohumilice, Husinec a Netolicko.Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný čas se navíc zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat ven-kovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu v regionu stále není vybudovaná v dostačující kapacitě, nabídka zařízení a aktivit vhodných za nepřízně počasí je nedo-statečná a zdaleka nepokryje poptávku.Stejně jako v ostatních oblastech se i zde projevuje prakticky nulová vybavenost infrastrukturou. Uvedené nedostatky se citelně projevují nejen v letních měsících (deštivé období měsíců června – září), ale také stále markantněji v zimní sezóně (což je patrné zejména po zcela nevyhovující sezóně 2006/2007) a mimosezón-ních obdobích.Jednoznačně lze říci, že chybějící volnočasová infra-struktura pro aktivity za nepříznivého počasí je největ-ší slabinou regionu, nejhůře byla hodnocena situace

11 viz např. Andrlová, M. (2006): Turistika na koni v Biosfé-rické rezervaci Šumava. NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i., http://www.npsumava.cz/storage/setr_aktivity1.pdf

17

v centrální Šumavě, nejlépe byly hodnoceny Klatovy.Prvními vlaštovkami jsou nově vznikající řemeslné dílny a interaktivní expozice, kde se návštěvníci mohou nejen seznámit s historií tradičních řemesel, ale také se aktiv-ně zapojit a vytvořit svůj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí například v Návštěvnickém centru dřevařství na Modravě, v Návštěvnickém centru textilu v Lažišti, ve sklářské dílně TASTA v Milné, v „Krámku pro radost“ v Klatovech, v řemeslné dílně ve Velharticích nebo v ateliéru „Pod lampou“ ve Volarech.Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro děti, velice ojediněle se začínají budovat dětské koutky, hřiš-tě a výjimečně centra pro děti (Centrum volného času v Kašperských Horách, Dětský koutek Bollo v Lipně nad Vltavou, centrum volného času ALBATROS v Prachati-cích, Pohádková chalupa v Mlázovech).

3.2.4. Zimní sportyŠumava je i významnou oblastí nabízející provozování zimních sportů. Jsou zde ideální podmínky pro běžecké lyžování, počet kilometrů pravidelně strojově upravova-ných běžeckých stop se stále zvyšuje, značná část je ve-dena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hřebenů. Dobré podmínky existují ve vybraných lokali-tách i pro sjezdové lyžování, bruslení a sáňkování nebo pro další netradiční sporty, jako je snowtubing, snowki-ting, chůze na sněžnicích a jízda se psím spřežením. Podpora některých z těchto aktivit může být příležitostí pro rozvoj zimních sportů i v šumavském podhůří.

Běžecké lyžováníCentrální Šumava je charakteristická rozsáhlými pláně-mi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj běžeckého ly-žování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. Na Šumavě se nachází nejroz-sáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina z více než 500 km tras udržovaných rolbami je situována do území Národního parku Šumava a je pro-pojena s okrajovými částmi (Vimperk, Javorník, Hojso-va Stráž). Každoročně přibývají další nově udržované úseky, které napomáhají zatraktivnění území. Rozsáhlá předsezónní příprava tras počítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železno-rudsku. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžařských tras v centrální Šumavě zastřešuje projekt „Bílá stopa na Šumavě“. Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí, jednotná propagace, financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba), získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). V rámci projektu Bílá stopa na Šumavě jsou pravi-delně vydávány mapy lyžařských stop (4 oblasti: Centrální Šumava, Šumava Pláně, Šumava Trojmezí, Západní Šumava); novinkou je vydání mapy Šuma-va-celek (napojení na Rakousko a Německo). Mapy jsou k dispozici bezplatně na informačních centrech

PředmětKlatovsko Prachaticko Českokrumlovsko Šumava

2001 2007 2001 2007 2001 2007 2001 2007

Značené cyklotrasy 311 1 147 342 670 165 287 518 2 104

Kryté plavecké bazény pro veřejnost 4 3 2 4 3 2 9 9

Venkovní bazény a přírodní koupaliště 19 14 24 15 6 6 25 27

Tenisové kurty 30 35 10 17 15 29 55 81

Sportovní haly pro veřejnost 7 5 2 2 3 2 12 9

Golfové hřiště 1 2 0 0 1 1 2 3

Hřiště na squash 1 7 0 1 2 3 3 11

Herny na bowling 3 6 1 2 1 4 5 12

Fitness centra 11 12 5 4 6 4 22 20

Minigolf 2 3 10 5 1 3 13 11

Sportovní letiště 1 1 1 1 0 0 2 2

Aktivní trávení volného času je posíleno nabídkou sousedních regionů v Bavorsku a Horním Rakousku

Zdroj: Dotazníkové šetření zpracovatelů k 1.10.2007

18

v regionu. Samozřejmostí je provoz a aktualizace we-bových stránek www.bilastopa.cz, na kterých běžkaři naleznou aktuální informace a mapu, kam jsou on--line načítá na aktuální data z GPS přístrojů, nainsta-lovaných v rolbách. V této mapě může každý zjistit, kde se momentálně rolby s GPS pohybují, nebo kdy a v které oblasti proběhla údržba naposledy. Novin-kou je také zasílání informační SMS zprávy, ze které se běžkař dozví, kdy byla naposledy upravena jím vy-braná trasa.Na Šumavě najdeme také sportovní (kondiční) okruhy a závodní tratě:Hojsova Stráž - Zámeček, Hoffmanky - Godlhof, Špičák - Za Nádražím, Železná Ruda, Belveder, Zadov - Churáňov, Vimperk - Vodník, Kubova Huť a Lipno nad Vltavou.Nejvýznamnější sportovní akcí propagující běžecké lyžování na Šumavě je Šumavský skimaraton, který se koná každoročně v únoru.

Sjezdové lyžování, snowboardingSjezdové lyžování patří mezi nejpopulárnější zimní sportovní aktivity. Hlavním problémem z hlediska nabídky sjezdového lyžování je neexistence nadre-gionálního centra zimních sportů, které by dokázalo zajistit konkurenceschopnost celého regionu v zim-ním období. Potřeba zajištění konkurenceschopnosti regionu motivuje provozovatele k ustavičné moderni-zaci a zvyšování kvality nabízených služeb, s cílem do-sáhnout standardní evropské úrovně, nicméně snahu o rozvoj sjezdových středisek v regionu značně ome-zují zájmy ochrany přírody. Totéž platí i pro budování nových lyžařských areálů. Lipenské obce dlouhodobě usilují o vybudování regionálního centra zimních spor-tů (Špičák). I přesto, že Šumava nemá takový potenciál jako jiná evropská (resp. tedy alpská) zimní centra, má svou klientelu, která se na Šumavu vrací právě kvůli možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu. Vel-mi spokojeno je s nabízenými službami pro lyžaře více než 70 % návštěvníků. Většina lanovek, vleků a sjezdo-vek je soustředěna do 3 hlavních šumavských lyžař-ských středisek: Lipno-Kramolín, Železná Ruda-Špičák a Zadov-Churáňov.

Lyžařský areál Lipno (Kramolín) – nabízí celkem 6 sjez-dovek střední obtížnosti - délka 5,6 km, lanovka Lipno Express, 4 vleky, 2 pohyblivé koberce, 1 snowtubingový vlek, celková přepravní kapacita je 7 705 os./hod. Zajiš-těno je umělé zasněžování sjezdových tratí (4,1 km), ve-černí lyžování, běžecké tratě 36 km, U-rampa, snowpark, snowtubingpark, lyžařská škola, servis a půjčovny vyba-vení, Skirestaurant, centrální parkoviště v místě nástup-ní stanice lanovky je zdarma.

Lyžařský areál Špičák – Železná Ruda - nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy, celkem 11 sjezdovek všech stupňů obtížnosti - délka 7,2 km, 1 čtyř-sedačkovou lanovku a 10 vleků, celková přepravní ka-

pacita je 5 200 os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 70% celkové plochy všech sjezdovek, umělé osvětlení, snowpark, lyžařská škola, cvičný svah, půjčovna vyba-vení, servis, občerstvení, ubytování.

Lyžařský areál Zadov – nabízí celkem 7 sjezdovek lehké až střední obtížnosti - délka 4,5 km, 2 lanovky a 4 vleky, celková přepravní kapacita je 4 500 os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 4 sjezdovek a umělé osvětlení 3 sjezdovek, lyžařská škola, půjčovna vyba-vení, servis, Snowboard bar, občerstvení, lyžařský bě-žecký stadion.Všechny tyto tři největší šumavské lyžařské areály jsou propojeny jednotnou jízdenkou (SKIPAS).

Další možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu nabízí - Libín, Libínské Sedlo, Rohanov, Stráž-ný, České Žleby, Kubova Huť, Kvilda, Nové Hutě, Ja-vorník, Kašperské Hory, Popelná, Horská Kvilda, Srní, Hojsova Stráž, Javorná, Hamižná-Hartmanice nebo Frymburk.

3.3. Poptávka cestovního ruchu12

3.3.1. Analýza návštěvnostiŠumava patří mezi turisticky nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu v České republice. Hlavní cílovou sku-pinu potenciální klientely regionu představují tuzemští návštěvníci. Podíl cizinců na celkové návštěvnosti se po-hybuje okolo 10%, do regionu přijíždí především Němci a Nizozemci, s velkým odstupem pak následují Rakuša-né a Slováci. Podíl cizinců je téměř stejný v letní i zimní sezóně, pouze návštěvníci z Rakouska přijíždí častěji v zimním období než v létě. Návštěvnost oblasti má celoroční charakter s výraznou letní a zimní sezónou. Zhruba třetina návštěvníků při-jela do regionu poprvé. Více než dvě třetiny návštěvní-ků se na Šumavu vrací opakovaně, (téměř 30% do půl roku), zhruba třetina dokonce pravidelně. Pro většinu návštěvníků je tedy pobyt spojen s dovolenou nebo prázdninami. V obou sezónách převažují pobyty na 3-7 nocí (téměř polovina návštěvníků), v zimním období přijíždí na víkendové pobyty téměř třetina návštěvní-ků. V létě až 10% návštěvníků setrvá na více než 7 nocí, v zimě jsou to pouze 4%.Většina českých návštěvníků vyžaduje pro svou dovo-lenou klid a pohodu, 3/4 si přeje na dovolené pozná-vat nová místa, přírodu, kulturní a historické památky.

12 Následující text se opírá zejména o výsledky průzkumu „Mo-nitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava“, etapa léto 06 (sběr dat: červenec – září 06) a etapa zima 06/07 (sběr dat: prosinec 06 – březen 07). Průzkum zadala agentura Czech Tourism, zpracovatelem byl GfK Group.

19

Péče věnovaná ochraně kulturního dědictví se odráží v hodnocení hostů území. V regionu Šumava je vel-mi spokojeno s péčí o památky a turistické atraktivity více než 75% návštěvníků, velmi nespokojeno je pouze 0,5%. V současné době je také důležitá otázka bezpečí, Šumava je jednoznačně bezpečná turistická destinace, jak potvrzuje 80% návštěvníků. Naprostá většina návštěvníků si zajišťuje pobyt sama (až 90%),13 podíl organizované turistiky je tak velice nízký. Zhruba dvě třetiny návštěvníků přijíždí vlast-ním autem, zbývající třetina pak vlakem a autobu-sem. Mezi návštěvníky převažují obyvatelé nejbližších kraj-ských měst – Plzně a Českých Budějovic – a dále také obyvatelé pražské aglomerace. Zhruba polovina ná-vštěvníků využívá otevřenost hranic k návštěvě bavor-ské či rakouské části Šumavy. Zhruba desetina hostů je ubytována ve vlastních cha-lupách či chatách nebo u známých, téměř polovina v penzionech a v soukromí; v letním období využívá zhruba pětina návštěvníků kempy a tábořiště. Spoko-jeno s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit i se službami spojenými s ubytováním je většina hos-tů.V místních restauračních zařízeních se alespoň čás-tečně stravují téměř tři čtvrtiny návštěvníků, pravi-

delně tuto službu využívá v létě třetina a v zimě dvě pětiny z nich. Téměř nikdy se v restauračních zaříze-ních nestravuje až čtvrtina návštěvníků. Spokojenost s rozsahem a dostupností stravovacích kapacit vyjád-řilo v letním období téměř devět desetin návštěvníků a v zimním období osm desetin z těch, kteří se v regi-onu stravovali. Kvalita nabízených služeb ve stravova-cích zařízeních se působením konkurenčního prostře-dí neustále zlepšuje, s úrovní veřejného stravování je velmi spokojena třetina návštěvníků, spíše spokojena je téměř polovina návštěvníků, velmi nespokojena je pouze jedna setina, nejméně spokojeni jsou v létě ná-vštěvníci Prášilska a v zimě návštěvníci Lipenska.Šumava se profiluje jako destinace s příznivým pomě-rem cena/výkon, polovina návštěvníků při svém pobytu utratí za osobu a den od 200 do 500 Kč, téměř třetina za svůj pobyt zaplatí od 500 do 1000 Kč (v létě 27 %, v zi-mě 33,5 %). Okolo 13 % návštěvníků utratí do 200 Kč/os./den a to zejména jednodenní návštěvníci. Cenovou úroveň služeb hodnotí velmi dobře v létě 25% a v zimě 20 % návštěvníků, celkově je s cenovou úrovní spokoje-no více než 70 % dotazovaných, nejméně byli s cenami spokojeni v zimě v Lipně nad Vltavou a v létě na Prášil-sku.Návštěvnost se v oblasti koncentruje do několika in-tenzivněji využívaných lokalit, především do prostoru

Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava

13 Těšitel, J. a kol. (1997): Strategie trvale udržitelného rozvoje pro Biosférickou rezervaci Šumava. Závěrečná zpráva projektu. Ústav ekologie krajiny AV ČR, České BudějoviceTěšitel J. a kol. (2001): The role of tourism in development of the Šumava region. Závěrečná zpráva projektu, Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice

20

Železnorudska, Pootaví (převážně v letním období), Kašperskohorska, centrální Šumavy (Kvilda, Borová Lada, Srní, Modrava, Prášily) a Lipenska. Intenzita vy-užití šumavského podhůří zaostává naopak za svými možnostmi, využití jejího potenciálu je pro rozvoj udr-žitelného turismu na Šumavě zásadní. Ze statistických údajů návštěvnosti NP Šumava, která se od roku 1996 zvýšila o třetinu, vyplývá velký vý-znam NPŠ pro rozvoj CR na Šumavě. V mnoha loka-litách národního parku stoupla návštěvnost od roku 1999 až o 50%, týká se to především Pramene Vltavy, Chalupské slati, Jezerní slati, Bučiny, Povydří, Vchy-nicko-Tetovského plavebního kanálu nebo Stožec-ka. Mezi velice oblíbené a tedy i nejnavštěvovanější lokality se řadí Povydří s návštěvností bezmála 150 tis. návštěvníků (2006), Vchynicko-Tetovský plavební kanál s více než 131 tis. návštěvníků (2006) a Jezer-ní slať s téměř 107 tis. návštěvníků (2006). Stoupající návštěvnost jednotlivých lokalit na území NPŠ doka-zuje vzrůstající zájem o pobyt v krásné přírodě, spo-jený s aktivním trávením volného času, ke kterému jsou zde ideální podmínky. V daném území je velmi spokojeno s péčí o životní prostředí více než 80% ná-vštěvníků, velmi nespokojeno je pouze 1%, v otázce péče o čistotu je velmi spokojeno 70% návštěvníků a velmi nespokojeno 3%.

3.3.2. Profil návštěvníka, hlavní cílové skupinyZ výše uvedených průzkumů si lze udělat obrázek o „ty-pických“ návštěvnících Šumavy. Typičtí návštěvníci Šu-mavy jsou hlavně Češi (téměř 90%), jsou vzdělaní (více než 80% má nejméně středoškolské vzdělání), milují přírodu, aktivní dovolenou/pobyt a oceňují klid a kva-litní životní prostředí. V průměru tři čtvrtiny jsou ve věku od 26 do 49 let (více než třetina návštěvníků je mladších 34 let). Na Šuma-vu přijíždějí nejčastěji s partnerem, přáteli a známými nebo s dětmi a jsou mobilní. Místem trvalého bydliště je velice často Praha, Českobudějovicko, Plzeňsko nebo přímo region Šumava.Většina z nich jezdí na Šumavu opakovaně, zhruba tře-tina dokonce pravidelně. Nejčastěji zde tráví 3-7 nocí. Zhruba polovina návštěvníků utratí za pobyt v tomto regionu 201 – 500 Kč na osobu a den, částečně se stra-vují v restauracích (téměř 50%) a dávají přednost ubyto-vání v penzionech (více než 30%). Převažujícími důvody návštěvy Šumavy je turistika, sport, relaxace a poznání. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky Šumavy jsou Němci, Holanďané a Rakušané.

Stále více návštěvníků navštěvuje a využívá k poznání národní park a více než polovinu z nich přitahuje úze-mí a historie bývalého hraničního pásma a dříve nepří-stupné vojenské prostory.

Návštěvníci jezdí na Šumavu hlavně kvůli:• turistice, poznávání a možnostem aktivního spor-

tovního vyžití • krásám přírody a krajiny • relaxaci• zdravému prostředí, klidu a tichu

Na tomto základě lze stanovit 3 hlavní cílové skupi-ny návštěvníků Šumavy:• aktivní milovníci přírody• sportovci, aktivně orientovaní turisté• rodiny s dětmi

Češi si Šumavu nejčastěji spojují s těmito pojmy 14:„Turistika, dovolená, prázdniny, krásná příroda - hory, lesy, poslední příroda v Čechách, na Šumavě je všude hezky, lyže, cykloturistika, Železná Ruda, Velhartice“

3.3.3. Hlavní formy CR a rekreační aktivityMezi hlavní formy cestovního ruchu patří v letním ob-dobí dlouhodobá, obvykle týdenní, pobytová rekreace spojená s dovolenou či prázdninami; v zimě pak mírně převažují krátkodobé, převážně víkendové pobyty. Šu-mava se řadí mezi nejatraktivnější regiony s největšími možnostmi realizace oblíbených volnočasových akti-vit.

Mezi hlavní aktivity patří zejména:

V létě: • Pěší turistika • Cykloturistika • Koupání, vodní sporty• Poznávací turistika - návštěvy kulturních památek,

muzeí a galerií• Wellness – péče o fyzickou a duševní kondici• Zábava (návštěva přátel, gastronomie, společenský

život, kulturní akce)• Jiný aktivní sport (např. in-line skating)

V zimě:• Lyžování, zimní sporty• Pěší turistika • Poznávací turistika - návštěvy kulturních památek,

muzeí a galerií• Zábava (návštěva přátel, gastronomie, společenský

život, kulturní akce)• Wellness - péče o fyzickou a duševní kondici• Venkovská turistika, hipoturistika

14 Zdroj: Czech Tourism, Motivace k návštěvě turistických re-gionů ČR, 2004.

21

3.4. Organizace cestovního ruchu

Z výsledků analýz, které provázely zpracování a aktu-alizace předchozích rozvojových konceptů a strategií v cestovním ruchu vyplynulo, že mezi největší problé-my, které brání efektivnějšímu rozvoji cestovního ruchu na Šumavě, patří zejména nedostatečná míra regionální koordinace a řízení aktivit v oblasti cestovního ruchu.Na Šumavě se od poloviny 90. let, navzdory několika ini-ciativám, nepodařilo vytvořit a uvést do chodu regionální organizaci cestovního ruchu. Nicméně potřeba existence takovéto organizace - regionálního managementu pro region Šumava, je stále zřetelnější a naléhavější.Absence účinné manažerské a servisní regionální struk-tury („regionálního managementu cestovního ruchu“) tak nepříznivě ovlivňuje po řadu let celkovou efektiv-nost fungování celého sektoru, především pak má ne-příznivý dopad na účinnost marketingu, kvalitu nabíd-ky a tvorbu turistických regionálních produktů, kvalitu služeb a servisu pro hosty.Se vznikem krajů došlo opět k administrativnímu rozdělení tohoto svébytného turistického regionu. Zachování jeho integrity a jedinečné identity na trhu cestovního ruchu vy-žaduje spolupráci a podporu všech, kteří v regionu v ces-tovním ruchu působí a jsou na něm ekonomicky závislí.Obdobný vývoj je patrný i na bavorské straně Šumavy, kde dochází k vymezení turistického regionu Bayeris-cher Wald a k ustavení turistické organizace charakteru destinačního managementu (DM) se sídlem v Regenu.Odpovědnost za rozvoj cestovního ruchu v turistických regionech spadá v současnosti především do kom-petence krajů, resp. příslušných odborů, které mají na starosti cestovní ruch na krajských úřadech Plzeňské-ho a Jihočeského kraje. V Jihočeském kraji dále existují organizace, které plní roli destinačních managementů (např. Jihočeská centrála CR pro turistický region Jižní Čechy, DM Český Krumlov (Českokrumlovský rozvojový fond), Lipnoservis, DM MAS Blanský les - Netolicko).Oba kraje nyní rovněž aktualizují střednědobé strategie a akční plány rozvoje cestovního ruchu, jejichž součástí bude i strategie rozvoje CR regionu Šumava.V rámci RRA Šumava byla ustavena v roce 2004 samostat-ná sekce, jejímž hlavním úkolem je především koordinace, řízení a podpora rozvoje cestovního ruchu z úrovně turis-tického regionu Šumava jako celku. V současné době RRA Šumava již naplňuje praktickými kroky základní požadav-ky regionálního a koordinovaného přístupu k rozvoji CR, které jsou formulovány např. v dohodě s agenturou Czech Tourism, s níž RRAŠ spolupracuje v oblasti pravidelného monitoringu návštěvnosti, dále řídí a koordinuje účast subjektů CR na veletrzích CR, činnosti v oblasti celoregio-nální propagace a marketingových aktivit. RRAŠ úzce spo-lupracuje se sítí informačních středisek na území Šumavy, organizuje fóra CR pro podnikatele působící ve službách cestovního ruchu, zajišťuje některé významné regionální turistické produkty (např. provoz sítě běžeckých tratí v ob-lasti centrální Šumavy, apod.) a současně připravuje a re-

alizuje řadu projektů podporujících rozvoj CR v regionu (např. „Šumava originální produkt“).RRAŠ dále zajišťuje i provoz informačního serveru, po-skytuje průběžně informace celkem 23 informačním centrům o novinkách, spravuje webovou stránku CR: www.isumava.cz. Na Lipensku (Lipno n.Vlt.) funguje již řadu let úspěšně a na vysoké profesionální úrovni spo-lečnost Lipnoservis, která zajišťuje řadu (např. marke-tingových a produktových) aktivit i pro oblast Lipenska, které svojí povahou spadají do působnosti DM.Vedle toho působí na území NP Šumava celkem 9 in-formačních středisek. Problémem je však nedostatečná součinnost a koordinace informačních aktivit ve vztahu k návštěvníkovi.Z regionálního pohledu je RRAŠ při výkonu uvedených činností v úzkém pracovním kontaktu s odbory CR na krajích, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, s in-formačními centry, s obcemi a mikroregiony, jakož i s řadou podnikatelů působících ve službách CR.Obecně platí, že tyto činnosti, které RRAŠ pro oblast Šu-mavy v současnosti zajišťuje, jsou v souladu se základ-ním posláním a s úkoly regionální organizace (destinač-ního managementu) CR. Problémem je však především nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a shora uvedenými hlavními regionálními aktéry působícími v oblasti CR a absence jasné kon-cepce, která by ve střednědobém horizontu definovala cíle, poslání a úkoly RRAŠ v rámci destinačního mana-gementu pro region Šumava. Pro zajištění kvalitního managementu cestovního ruchu na Šumavě a jeho ma-ximální efektivnosti má koordinace aktivit mezi všemi zúčastněnými aktéry zcela zásadní význam.V rámci přeshraniční koordinace marketingových a dal-ších rozvojových aktivit v oblasti CR RRAŠ úzce spolu-pracuje zejména s Euroregionem Šumava-Bavorský les-Mühlviertel, Trilaterální koordinační skupinou pro turistiku, s příslušnými správními úřady (Regen, Frey-ung/Grafenau) a dalšími organizacemi koordinujícími regionální aktivity v regionu Bayerischer Wald (např. VHS Regen, Fremdenverkehrsverband Ostbayern – sek-ce Bayerischer Wald, Správa NP Bavorský les).

3.5. Marketing v cestovním ruchu

Poměrně vysoká míra identifikace obyvatel Šumavy s místem, ve kterém žijí, tvoří dobrý základ pro regionál-ní marketing. V posledních letech jsou vydávány tištěné materiály v podobě image-prospektů, mapek, průvodců památkami a informačních letáků zahrnující celé řešené území. Obsah materiálů je však stále příliš orientován na správní hranice jednotlivých krajů a okresů a ne na přirozené marketingové mikroregiony Šumavy. Tyto ak-tivity svým charakterem rovněž pouze v minimální míře odpovídají moderním trendům v marketingu.Naopak oproti minulým letům se mírně zlepšila situace při prezentaci řešeného území na veletrzích cestovního

22

ruchu v tuzemsku i v zahraničí, kde se již Šumava pro-paguje jako kompaktní ucelený region, pod jednotnou značkou Šumava. Hodnotíme-li atraktivnost Šumavy v závislosti na její návštěvnosti, zjišťujeme větší rezervy, proto se investice do propagace tohoto regionu zdají být velice perspektivní. Region Šumava také dosud nemá vytvořenou vizuální identitu, vlastní značku – logo, pod kterým by se pre-zentoval navenek. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje návštěvnost turistického regionu, je dostatek informací o možnostech trávení volného času a komplexní turistické nabídce. V turistické oblasti Šuma-va je v provozu 23 turistických informačních center a 9 informačních středisek NP Šumava. V rámci informační-ho systému v cestovním ruchu byly vytvořeny vzájemně propojené internetové prezentace 18 turistických infor-mačních center. Prezentace zároveň pomocí odkazů pro-pojuje stávající stránky o cestovním ruchu jednotlivých dílčích mikroregionů. Od roku 2004 také funguje oficiální rozcestník cestovního ruchu na Šumavě www.isumava.cz, který má za úkol shromažďovat aktuální informace o turistickém potenciálu dotčeného regionu. Internet jako nástroj pro propagaci dnes využívají téměř všechna města a obce i subjekty nabízející služby v CR. Regionální marketing je dosud prováděn převážně neko-ordinovaně. Existuje zde sice velké množství aktivit a sa-mostatných prospektů, nicméně vzájemná spolupráce mezi subjekty působícími v cestovním ruchu je zatím ve stádiu zrodu. O koordinaci marketingových aktivit v ce-loregionálním duchu se dnes starají Regionální rozvojo-vá agentura Šumava, Euroregion Šumava a Regionální sdružení Šumava. V menších územních celcích a oblas-tech koordinují marketingové aktivity městské a obecní úřady nebo různá menší sdružení obcí a mikroregiony. Na území příslušných krajů se o marketing starají odbory cestovního ruchu Plzeňského a Jihočeského kraje. Z místního šetření vyplývá, že většina subjektů působí-cích na Šumavě v CR nemá zpracovanou marketingo-vou koncepci a jejich aktivity jsou spíše nahodilé a při-způsobené momentální poptávce a potřebě. Výjimkou je Lipno nad Vltavou, marketing této destinace je na podstatně vyšší, profesionální úrovni. Komerční subjekty využívají jako hlavní marketingové ná-stroje tematické balíčky, nabídky slev a internetovou pro-pagaci, většina z nich není zaměřena na konkrétní cílovou skupinu (segment), aplikují tzv. masový marketing. Dle průzkumu Češi při plánování dovolené v České re-publice využívají nejčastěji 4 hlavní informační zdroje: 1. Vlastní úsudek - vlastní zkušenosti doplněné vyhledá-váním informací na internetu.2. Média a CK – TV, rozhlas, tisk, mapy a průvodci, ces-tovní kanceláře, obvykle bývají doplněné doporučením známých3. Doporučení přátel a známých 4. Organizace v ČR - informace z poboček Klubu čes-kých turistů a z městských informačních center

Návštěvníci Šumavy získávají informace o regionu nej-častěji z internetu (vždy 43%, částečně 15,5% ), dále pak z turistických informačních center (vždy 42%, částečně 20%), z propagačních materiálů (vždy 32%, částečně 46,2%), od příbuzných a známých (vždy 28,5%, částeč-ně 21%), z médií (vždy 17,5%, částečně 22,5%), z ces-tovních kanceláří (vždy 17%, částečně 12,5%) a také od personálu ve službách (vždy 16%, částečně 20,5%).Z průzkumu „Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR“ (Czech Tourism 2004) vyplynulo, že informace o místních atrakcích a zajímavostech jsou považovány za nejdůležitější při rozhodování o rekreaci v ČR (dů-ležité pro 89% respondentů). Jako druhé nejdůležitěj-ší jsou informace o cenách služeb (83% respondentů) a třetí nejdůležitější o místních turistických a cyklotu-ristických stezkách. Informace o možnostech realizace oblíbených volnočasových aktivit považují za důležité téměř 3/4 populace, téměř 1/3 za velmi důležité.

3.6. Konkurence

Z pohledu celkové turistické atraktivnosti oblasti pro návštěvníky posuzovanou z hlediska• polohy a dostupnosti pro domácí i zahraniční ná-

vštěvníky• možností celoročního využití• rozsahu a významu přírodních podmínek a krajinář-

ských hodnot (největší národní park na území ČR, CHKO, Biosférická rezervace)

• nabídky pro poznávací turistiku • nabídky infrastruktury pro turistiku (pěší, cyklo, zim-

ní) a sportovní vyžití• nabídky ubytovacích, stravovacích a ostatních slu-

žeb• svébytné a vyhraněné „image“ lze na území České republiky nalézt pravděpodobně pouze jedinou, celoročně využitelnou a významem srovnatelnou turistickou oblast, a tou jsou Krkonoše. Z výsledků monitoringu návštěvnosti v turistických re-gionech15 je patrné, že i důvody návštěvnosti z hlediska „nejlákavějších aktivit“ jsou obdobně rozloženy – ly-žování a zimní sporty, pěší turistika, cykloturistika. Na Šumavě navíc k těmto aktivitám přistupuje poznávací turistika. V oblasti Lipenska je pak výrazným fenomé-nem Lipenské jezero, které skýtá výborné podmínky pro provozování vodních sportů.Krkonoše nabízejí zejména lepší podmínky pro některé zimní sporty (sjezdové lyžování), náročnější terény pro turistiku, větší kapacity a vyšší standard vybavenosti v oblasti ubytování a některých služeb, jiný krajinářský charakter horského pásma s odlišnou vegetací, apod. I z těchto důvodů má oblast vyrovnanější zimní a letní sezónu a vyšší míru obsazenosti turistických zařízení.

15 Czech Tourism, GfK research, 2005/06

23

Na druhé straně se jedná o území více obydlené a in-tenzivněji turisticky využívané, s relativně vysokými koncentracemi návštěvnosti a kapacit v několika stře-discích CR.Do Krkonoš se jezdí za krásami hor spojenými s aktiv-ním sportováním, méně již za klidem, odpočinkem a kvalitou životního prostředí. I národní park, třebaže je nejstarší v ČR, není vnímán tak výrazně jako na Šumavě, kde se již stal neodmyslitelnou součástí její identity.Krkonoše mají rovněž tradičně výraznější podíl za-hraniční klientely než Šumava. Podle statistiky „Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních CR“ činil v roce 2005 podíl ubytovaných hostů ze zahraničí okolo 40%, zatímco u Šumavy to bylo méně než 30%. Tato sku-tečnost se promítá i do cen za ubytování, stravování a služby. Ty jsou v průměru vyšší než srovnatelné ceny na Šumavě. Na druhé straně odhalil monitoring návštěvnosti v hod-nocení vybavenosti regionů a poskytovaných služeb některé výrazné rozdíly mezi oběma konkurenčními regiony. Z hlediska úrovně nabídky turistické infra-struktury a kvality poskytovaných služeb byla Šumava hodnocena jako nejlepší turistický region v ČR, zatím-co region Krkonoše figuroval až na 10.–13. místě. Ná-vštěvníci Krkonoš měli výhrady nejen ke kvalitě služeb (ubytovacích, stravovacích, pro motoristy, ...), ale nebyli spokojeni ani s cenovou úrovní služeb.Region Šumava vykázal naopak v nabídce turistické in-frastruktury a v kvalitě poskytovaných služeb nejvyšší známky hodnocení. Obdobně jako u Krkonoš byla i na Šumavě kriticky hodnocena cenová úroveň služeb. Oba regiony těží „z věrnosti“ své tradiční klientely, která se opakovaně vrací. Tato skutečnost představuje určitou konkurenční výhodu oproti jiným regionům. Z pohledu jednotlivých cílových skupin (a jednotlivých aktivit) má Šumava samozřejmě konkurenci mnohem početnější. V letní sezóně jsou to především regiony Jižní Morava, Jižní Čechy, částečně i Vysočina. V zimní sezóně má podobnou klientelu zejména turistický regi-on Český sever.Aktivní milovníci přírody a turistiky mají v ČR poměrně bohatou nabídku, a to zejména v regionech, na jejichž území leží velkoplošná chráněná území přírody. Z ob-lastí horského charakteru s možností celoroční pobyto-vé rekreace jsou to např. regiony Severní Morava a Slez-

sko, Východní Čechy, Český sever, Severozápadní Čechy, Jižní Čechy, Plzeňsko, ... (oblasti s CHKO: Orlické hory, Jizerské hory, Krušné hory, Novohradské hory, Žďárské vrchy, Bílé Karpaty, Český les, …)Cykloturistiku s kvalitní infrastrukturou a službami lze provozovat nejen v uvedených oblastech, ale dnes již v podstatě ve všech turistických regionech, nabízejících turisticky tradiční i nová a atraktivní místa. Žádná z uvedených turistických oblastí však nemá úpl-nost a pestrost nabídky Šumavy. Její návštěvnickou atraktivitu navíc umocňují turistické, kulturní a po-znávací prožitky a možnosti, které nabízí jak bavorská, tak i hornorakouská oblast Šumavy. Ty jsou dnes navíc navzájem propojeny turistickou infrastrukturou. Z hle-diska konkurence se v tomto případě zatím spíše jedná o vzájemné obohacení a doplňování nabídky, ze které mají nakonec užitek návštěvníci na obou stranách hra-nice.

Z průzkumů, které prováděla RRA Šumava v tomto roce jak u obcí, tak u podnikatelů vyplynulo, že až na výjimky (Lipensko), nebyly v regionu Šumava pociťovány obavy z konkurence jiných regionů. Určité náznaky, které oje-diněle zazněly z podnikatelské sféry, se týkaly konku-rence zařízení nabízejících služby v oblasti cestovního ruchu ze sousedního regionu Bavorský les.V případě Lipenska je naopak problém konkurence po-ciťován poměrně silně, a to zejména ze strany areálů nabízejících sjezdové lyžování. Konkurenci zde repre-zentuje nejen nabídka, kterou představuje Hochficht a další areály na rakouské a bavorské straně, ale bez-prostředně i konkurenční nabídka zejména zařízení v Železné Rudě a na Zadově. I v tomto kontextu proto usiluje Lipensko již dlouhodobě o vytvoření srovnatel-né nabídky pro zimní sporty.Je zřejmé, že postupné vyrovnávání příhraničních eko-nomik, které přináší i zmírňování cenových rozdílů, může v budoucnu znamenat i zostření konkurence mezi těmito bezprostředně sousedícími regiony v Bavorsku a Horním Rakousku. Trvalý důraz na kvalitu nabídky, efektivní koordinaci v oblasti řízení cestovního ruchu a regionálního marketingu a důraz na trvalé zlepšování služeb tak představují nezbytná opatření pro zachování konkurenceschopnosti Šumavy v národním i meziná-rodním měřítku.

24

25

4. SWOT analýza

V silných a slabých stránkách se zrcadlí aktuální situace v oblasti cestovního ruchu na Šumavě. Při rozvoji je třeba využít příležitostí, které se nabízejí a vyloučit či alespoň omezit působení rizik.

OBLAST SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA

Přírodní bohatství

Přírodní a krajinná atraktivita celého regionu „Zelené střechy Evropy“

Nekoncepčnost ochrany přírodyNedostatečná objasněnost klíčových problémů

Prezentace regionu jako přírodní a krajinářsky jedinečné oblasti

Neochota orgánů přírody k nalezení konsenzu

Ekologicky hodnotná a málo poškozená příroda a krajina

Chybějící infrastruktura CRa nabídka v některých oblastech Šumavy

Rozvoj šetrného turismuNebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi

Existence NP a CHKO jako dlouhodobá záruka kvality území

Limity ochrany přírody omezující některé investiční aktivityNetransparentnost pravidel

Rozvoj šetrného turismu s využitím konceptu biosférické rezervace

Nedostatečná komunikace, informovanost anízká míra empatie provázející aplikaci konceptu šetrného turismu

Dobré a zdravé klima Potenciál pro wellness a ozdravné pobyty

Relativní blízkost konkurence(Třeboňsko, Lázeňský trojúhelník), která značku „wellness“ již dlouhodobě rozvíjí

Nabídka kvalifikovaných služeb průvodců přírodou a krajinou

Nedostatečný marketing

Využití průvodcovství v komplexní regionální nabídce („produktové balíčky“)

Omezující legislativa

Kulturní bohatství, vzhled obcí

Vysoký kulturní potenciál oblasti

Nedostatečný marketingRozvoj kulturních nabídek jako jedno z hlavních témat turistické nabídky regionu Šumava (i přeshraničně)

Nedostatek finančních zdrojů Nesprávné zacílení marketingu

Památky

Velké množství památek (religiózní stavební památky hrady, zámky, muzea) a snaha o jejich využití

Nedostatečný marketingŠpatný technický stav některých památek Málo atraktivní způsob prezentace Málo paušálních nabídkových programůNízká flexibilita otevírací doby

Využití památek v rámci atraktivních návštěvnických programů a turistických produktů Integrace uměleckých řemesel k obohacení turistické nabídky

Nedostatek finančních prostředků na údržbu kulturních památekOhrožení podstaty památek nevhodnou komercionalizací

Nabídky kvalitních prohlídek měst s průvodcem

Nedostatečný marketing – málo atraktivní způsob prezentace, nedostatečná nabídka konkrétních programů

Zkvalitnění marketingu – využití památek v rámci atraktivních návštěvnických programů a turistických produktů

Konkurence nedostatečně kvalifikovaných průvodců

Vzhled obcí

Hodnotné historické stavební objekty v mnoha obcích(městské a vesnické památkové rezervace, typická regionální architektura)

Špatný technický stav některých objektůNízké povědomí mezi místními, málo informací pro návštěvníky

Podpora novostaveb a rekonstrukcí v typickém regionálním duchuKvalitní informační systém

Neuvážená realizace staveb vyúsťující v devalvaci hmotného prostředí

„Místní tahouni“ se zájmem o zlepšení životního prostředí a kvality života v obcích

Odpuzující vzhled tržišť na hraničních přechodech a podél hlavních příjezdových komunikací ze zahraničí Výskyt sociálně patologických jevů (prostituce,vandalismus)

Podpora místních iniciativPodpora zdravého lokálního patriotismuVymýcení/omezení negativních jevů na základě změny legislativních pravidel

Nezájem o spolupráci ze strany vlastníků nemovitostíLegislativa nepodporující či blokující možnosti obcí při vydávání příslušných vyhlášek

Kulturní a společenské akce

Dlouhodobě zlepšující se pestrost i kvalita nabídky

Malá nabídka možnostívečerní zábavy Omezená nabídka pro špatné počasíSezónnost nabídky

Nabídka programů vycházejících z místních tradicAktivizace místních kulturních komisí s účastí podnikatelů

Sezónnost nabídkyNedostatek účastníků u menších akcí

Existující kalendáře kulturních akcí na lokální i regionální úrovni

Chybí vzájemná koordinace akcí, nedostatečná informovanost v ICČasový překryv některých akcí

Zavedení efektivní koordinace na regionální úrovni (funkce destinačního managementu)

Neochota ke spolupráci jednotlivých aktérů

26


Sport a volný čas

Jedinečné území pro aktivní turistiku, dobrá síť stezek pro pěší a značených cyklotras (i přeshraničně)

Málo cyklostezek v podhůří Šumavy Nekázeň cyklistůNedořešený systém údržby stezek

Zřizování vycházkových naučných okruhů v zázemí obcí Dořešení systému cyklostezek včetně jeho rozšíření do podhůří Šumavy Řešení kolize mezi uživateli trasRozvoj integrovaného přeshraničního systému stezek

Konflikt se zájmy ochrany přírodyKonflikt se zájmy majitelů pozemků

Nejlepší trasy pro in-line v ČR(Vltavská cesta, Lipenská stezka)Potenciál podhůří pro in-line

Konflikty s pěšími, cykloturisty, automobilyMalá nabídka kvalitních tras

Využití potenciálu podhůří a LipenskaVytvoření tras výlučně pro in-line

Majetkoprávní vztahyNedostatek finančních zdrojů

Ideální podmínky a prostředí pro provozování hipoturistiky

Chybí potřebná infrastruktura a především informovanost o existující nabídce

Podpora hipoturistiky jako rozvojové šance pro podhůříCeloroční provozování

Majetkoprávní vztahy Kolize s ostatními aktivitami na stezkách

Velmi dobrý krajinný potenciál pro lyžařskou turistiku, atraktivní síť lyžařských běžeckých stop Pravidelná a flexibilní údržba lyžařských stop

Nedostatek parkovacích míst o víkendechNení dořešeno značení trasMalé zapojení soukromého sektoruNedostatek udržovaných tras pro pěší v ziměPoškozování běžeckých stop pěšími

Zpoplatnění užívání stop -> kvalitaZainteresování soukromé sféry na systému údržby stopRozšíření nabídky zimních cest pro pěšíEfektivnější využití možností přeshraniční spolupráce

Konflikt s vlastníky pozemkůNejisté sněhové podmínky mimo oblasti centrální ŠumavyFinanční udržitelnost

Možnost provozování sjezdového lyžování v centrech Malé místní areály

Limitovaný rozvoj v dalších lokalitách z důvodů ochrany přírody

Využití potenciálu lokalit mimo oblasti s přísnějším režimem ochrany přírody Rozvoj malých vlekůRozvoj netradičních aktivit (např. snowtubing)Zaměření na specifické cílové skupiny (děti, „loučkaři“)

Konflikt se zájmy ochrany přírodyNedostatek sněhuKonkurence v německé části Šumavy i ze vzdálenějších destinací – ostatní české hory, Alpy, slovenské hory

Potenciál pro vodní sporty na Lipensku Atraktivní vodní toky pro vodáctví

Nízká kvalita infrastruktury pro vodní sporty Celkově málo možností pro koupání Neexistence dohody o udržování stálé vodní hladiny pro Lipno Limity ochrany přírody při nízkých stavech hladin toků v NP Šumava blokující provozování vodních sportů

Vybudování infrastruktury pro vodní sporty respektující okolní krajinu

Nestálost počasí a nedostatek vodyŽivelnost rozvoje a preference lokálních zájmůFinanční udržitelnost

Na mnoha místech chybějící infrastruktura pro volnočasové aktivity Nevyvážené časoprostorové rozložení nabídky, rozdílnost v její kvalitě

Podpora budování doplňkové infrastrukturyVýraznější orientace na wellness, rekondiční a rehabilitační programy

Kolize se zájmy ochrany přírodyOdlišné zájmy a preference sousedících regionů v důsledku nekoncepčního rozvoje CR v územíFinanční udržitelnost aktivit

Návštěvnická centra a místa ukázek místních tradic

Velký nedostatek nabídek programů pro mimosezónní období a špatné počasí a pro rodiny s dětmi

Rozvoj sítě návštěvnických centerTvorba programů pro volný čas zaměřených na konkrétní cílové skupiny (např. rodiny s dětmi, …)Šance pro vznik nových „agentur volného času“ Přeshraniční propojení nabídek

Chybějící lidské zdroje

Schází nabídka adrenalinových aktivit

Šance i pro rozvoj nabídky v podhůří Limity ochrany přírody

27


Příznivý profil a povrch některých stezek

Nedostatečná a nedostatečně zmapovaná nabídka pro tělesně postižené

Integrace do běžných aktivitIntegrace nabídek pro tělesně postižené do nabídek regionuTvorba programů pro tělesně postižené

Nedostatek pochopení pro potřeby cílových skupin při zpracování programů/ nabídek

Ubytování,stravování, služby, informace pro hosty

Kvalita a standard nabídky ubytování a stravování se dlouhodobě zlepšujeV zásadě dostatečná ubytovací kapacita (co do celkového objemu)Ubytovací zařízení nabízející další produkty

Místně nevyvážená struktura a kapacita V místním měřítku chybí nabídka pro kongresovou turistiku (zejména ve městech, větších obcích a střediscích CR)Chybí nabídka ubytování s vyšší kvalitou (např. čtyřhvězdičková zařízení)

Zlepšení struktury nabídky a kvality služeb s příznivým dopadem do místní/regionální ekonomiky Vznik sdružení zaměřených na kvalitu(Q TOP Hotels)

Živelnost vývojeFinanční udržitelnostLidské zdroje

Ubytování, stravování, služby

Diverzifikovaná cenová a kvalitativní nabídka

Pokračování trendu nárůstu cen ubytování i stravování, která nesouvisí se zvýšením kvality

Rozvoj image Šumavy jako regionu prosazujícího kvalitní služby za dobrou cenu

Pokles kupní síly obyvatel

Zavádění regionální certifikace služeb

Absence certifikovaných služeb (celostátně platné standardy nevyužívány, popř. zneužívány)Obtížná orientace zákazníka

Podpora kvalitních služeb formou jejich certifikace a cílené propagace

Nezájem podnikatelů a jejich nedůvěra k certifikačním systémůmStandard nároků nad rámec regionuCertifikační nekázeň

Existence tradiční šumavské kuchyně

Restaurace většinou nenabízejí místní šumavské specialityPřílišná uniformita nabídky (nabídka jídel, vybavení a vzhled restaurací a hostinců)

Větší diferenciace nabídky (např. místně typická, vegetariánská, zdravá kuchyně)Rozšíření certifikace v oblasti stravování

Pokračující nezájem provozovatelů gastronomických služeb

Existence kvalitních a certifikovaných domácích produktů

Málo produktů z regionu, chybí síť prvozpracovatelů místních zemědělských produktů

Vzájemně výhodná spolupráce zemědělství s gastronomií

Komplikovaná legislativa ztěžující výrobu a odbyt přímo u farmáře (např. nákup „ze dvora“)Ztráta konkurenceschopnosti v důsledku globalizace

Sortiment a standard služeb se postupně zlepšuje

Omezená nabídka obchodů a služeb v některých oblastech ŠumavyNepružná úprava provozní doby obchodů a služeb Nedostatek kvalifikovaného personálu a pracovních sil Absence zdravého patriotismu

Podpora rozvoje podnikáníKonkurenceCertifikace služeb

SezónnostNezájem soukromé sféry („mně to stačí“)Nedostatek kvalifikovaného personálu

V nabídce služeb chybí často doplňkové služby (např. bankovní automaty, směnárny, apod.) a veřejné toalety

Cílená spolupráce obcí a soukromého sektoru

Nízká ekonomická efektivnost (zejména v důsledku sezónnosti)

CR se dlouhodobě podílí na zaměstnanosti v regionu

Chronický nedostatek pracovních sil (nejen kvalifikovaných)Existence „šedé ekonomiky“ při zaměstnávání pracovních sil ve službách CR

Vytvoření motivačních progra-mů pro personál a atraktivního systému dalšího vzdělávání pro oblast CR Podpora udržitelných investičních záměrů, přinášejících kvalitní pracovní místa a aktivit, které pozitivně ovlivní image turistického regionu pro kvalifikované lidi, mladší generaci

Pokračující „měkká“ a ve svých důsledcích nemotivující sociální politika státu

28


Informace pro hosty

Síť informačních center provozovaných obcemi i soukromými subjektyInformační střediska NPŠ

Malá znalost regionu, málo prostoru k doplnění znalostí u personálu, jeho nedostatečná jazyková vybavenostNedostatečná koordinace a spolupráce mezi IS NPŠ a ostatními ICPřílišné lokální zaměřeníChybí celoregionální IC s přímým přeshraničním napojením na sousední turistické regiony v Bavorsku a Rakousku

Vytvoření motivujícího prostředí pro vzdělávání personálu Vytvoření integrovaného informačního systému s přeshraniční působností

Neochota být v systémuNeochota ke vzájemné komunikaci a spolupráciNedostatek finančních prostředků

Regionální informační webová stránka

Nedostatečná spolupráce jednotlivých subjektů, nedostupnost dat

Zkvalitnění internetové prezentace Šumavy pod jedním vstupním portálem a důsledné využívání všech moderních e-marketingových postupůZlepšení nabídky cizojazyčných informací

Doprava

Dostatečně hustá silniční síť v regionu a celkově zlepšující se technický stav komunikací

Ztížená dopravní dostupnost některých oblastí (Lipensko) Nevyhovující stav některých, zejména vedlejších komunikací (stav, kapacita) Chybí dostatek parkovišť, kapacita v sezóně nestačíProblematická zimní údržbaKolize uživatelů (kola, auta)

Trvalé zvyšování kvality povrchů komunikacíOptimalizace parkování v širším regionuOrganizačně technická opatření pro řešení kolizí uživatelů komunikacíZpoplatnění vjezdu a setrvání v národním parku

Drsné klima ve vyšších poloháchFinancování Neochota ke změnámPokračující nárůst individuální dopravy na úkor hromadné

Letní autobusová doprava v centrální části Šumavy

Nedostatečné a neprovázané autobusové a vlakové spojení, zejména přes hranice krajůNedostatek skibusů

Vytvoření nabídky uživatelsky atraktivního kombinovaného systému veřejné dopravy („Šumavský lístek“) i přeshraničně

Legislativa Nedostatek zkušeností a motivace k vytvoření projektu PPP (veřejno-soukromého partnerství)

Dobrá hustota železniční sítě v regionu jako celku

Špatné přímé spojení, propojení v některých oblastech regionu, napojení na zahraniční regionyNízká úroveň marketingu železniční dopravy

Smysluplné vyplnění „bílých míst“ (ŠED - Šumavská elektrická dráha)Turistické využití vedlejších železničních tras jako zážitkových jízdVyužití v komplexní regionální nabídce („produktové balíčky“)

Nebezpečí ukončení provozu na vedlejších železničních tazích v důsledku ztráty rentability

Organizace, politika CR

Regionální podpora destinačního managementu pro Šumavu

Nedořešené hranice turistických regionů v rámci ČR, nevyjasněnost v kompetencích Nedostatečná spolupráce mezi podnikateli, obcemi a dalšími subjekty působícími v CRChybí regionální sdružení podnikatelů v CR

Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektoremZachování možnosti „překryvu“ turistických regionů Šumava a Jižní Čechy (Lipensko)

Prosazování partikulárních zájmů

Existence organizačních struktur na regionální/lokální úrovni (např. JČCR, RRAŠ, Lipnoservis)

Nedostatek prostředků na financování některých systémů Nižší vnitřní provázanost systému

Zkvalitnění a vzájemná spolupráce regionálních managementů CR

Nekoordinovanost a rozdílnost v přístupu krajů Převaha místních zájmů

Spolupráce se sousedními zahraničními regiony

Málo společných přeshraničních projektů usilujících o rozvoj společných nabídek a společný regionální marketing

Využití zkušeností a možností podpory ze sousedních zahraničních regionů ke společným projektům Posílení celkové pozice regionu na trhu CR

Konkurence mezi regionyZtráta konkurenceschopnosti

29


Organizace, politika CR

Rozvíjející se podnikatelské prostředí

Nedostatečná spolupráce podnikatelů mezi sebou a s obcemi a dalšími subjekty

Vznik „sdružení podnikatelů v CR“ v návaznosti na destinační management

Nezájem ze strany podnikatelů

Převážně pozitivní vztah a přijímání CR místními obyvateli, a to zejména v lokalitách s nejvyššími ekonomickými přínosy

V některých případech převažuje apatie a nezájem projevující se nízkým zapojením některých skupin obyvatel do rozvojových aktivit

Příliv nových obyvatel v důsledku zvýšení atraktivity sektoru CR Výraznější zapojení místních obyvatel do sektoru CR Nabídka využití infrastruktury CR pro hosty místními obyvateli

Přetrvávající nezájem ze strany místních obyvatel

Marketing

Oblast má dobrý potenciál pro dvě sezóny a možnosti pro celoroční využití

Nedostatečné využívání zimního a mimosezónního období

Lepší využití mimosezónních období a prodloužení pobytů uplatněním cíleného destinačního managementu

Silná konkurence v tuzemsku i v zahraničí

Velká poptávka po ŠumavěTradiční turistická destinace s vysokým podílem návštěvníků, kteří přijíždějí opakovaně

Neefektivní využití stávajících ubytovacích kapacit

Posílení funkce regionálního destinačního managementu Lepší vytíženost a obsazenost kapacit

Šedá ekonomikaNeochota ke spolupráci„Únava“ regionem

Šumava je turistickou oblastí s výraznou regionální identitou

Tendence dělit přirozený turistický region na dvě administrativní oblasti příslušející krajům

Koordinovaný rozvoj turistického regionu Šumava jako oblasti se silnou regionální identitou

Rozdílné priority krajůMístní separatismus

Šumava je žádanou regionální značkou s vnitřní prostorovou a funkční diferenciací zahrnující NP – centrální Šumavu, Lipensko a šumavské podhůří

NPŠ je některými subjekty chápán jako brzda ekonomického rozvoje

Propagace Šumavy jako celistvého regionu s přirozenou vnitřní diferenciací turistické nabídky

Rozpad na dílčí subregiony, oslabení vnímání Šumavy jako turistického regionuPřetrvávající konflikty mezi NPŠ a některými subjekty v regionu

Dosavadní marketingové aktivity usilující o zachování obrazu Šumavy jako celistvého regionu

Marketingové aktivity na místní úrovni (Blanet, obec Lipno)

Chybí marketingová strategie pro celý regionChybějí přesnější a průběžné informace o vývoji turistické poptávky, o domácí i zahraniční klientele Příliš silná orientace na správní hranicePreference parciálních zájmů v neprospěch regionu jako celku

Vytvoření marketingové strategie s působností pro region ŠumavaPosílení funkce regionálního destinačního managementu

Nekoordinovanost a roztříštěnost marketingových aktivit Pokračující nejasnosti v územním vymezení turistického regionu Nevyjasněné kompetence Nedostatek finančních prostředků

Propagace na veletrzíchNabídka informačních materiálů o Šumavě jako celku

Nejednotnost propagaceŠumava postrádá vlastní vizuální identitu (logo, …) Chybí cizojazyčné mutace propagačních materiálů

Rozvoj a prezentace reklamních aktivit pod jednotnou vizuální identitou

Neochota ke spolupráci

30

31

5. Strategie rozvoje turistického regionu Šumava

5.1. Hlavní východiska a cíle

Naše rozvojová strategie usiluje o efektivnější využití potenciálu území pro cestovní ruch a jeho vyšší eko-nomické zhodnocení, avšak současně při respektování vnitřních rozdílností regionu a při dodržení principů tr-vale udržitelného rozvoje. Je založena na vyhodnocení slabých a silných stránek v regionu Šumava, zároveň akceptuje vnější prostředí nabízející jak rozvojové pří-ležitosti, tak přinášející i četná rizika. Strategie není ani jednoznačně dynamická – rozvojová (tzn. orientující se výhradně na využití silných stránek regionu podpoře-ných vhodnými příležitostmi), ani jednoznačně stabili-zační (orientovaná pouze na eliminaci problémů a vněj-ších rizik).

Východiska (na čem stavíme): • Šumava je turistickým regionem, který je vnímán

jako region s vlastní silnou identitou• Turistický region Šumava je vnitřně diferencován,

zejména podle přírodních podmínek a možností a forem jejich využití; region lze vnitřně strukturovat na centrální oblast Šumavy, Lipensko a podhůří Šu-mavy

• Cestovní ruch je významným ekonomickým fakto-rem rozvoje regionu, a to zejména v oblasti centrální Šumavy a v části Lipenska

• Šumava je oblastí s vysokým zastoupením území ochrany přírody; pro CR to nesmí znamenat pouze restrikce, ale především rozvojové šance založené na odpovídající a cílené turistické nabídce,

• Šumava se profiluje jako rekreační turistická oblast, oslovující jak hosty území, tak i jednodenní návštěv-níky

• Hlavními cílovými skupinami jsou milovníci přírody, návštěvníci se zájmem o kulturní/městskou turistiku, aktivní sportovci a rodiny s dětmi

• Třebaže je Šumava oblastí s dominující českou klien-telou, máme zájem i o pobyty zahraničních návštěv-níků.

Strategický cíl:Základním cílem této rozvojové strategie je zajiště-ní udržitelného rozvoje CR na Šumavě, založeného na citlivém využívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality.

Jak chceme dosáhnout cíle:• V zájmu rovnoměrnějšího využití potenciálu se za-

měříme více na podporu zejména šetrných forem rozvoje v šumavském podhůří (agroturistika, ekotu-ristika, …)

• Při sestavování nabídek se především orientujeme na oblasti: příroda a krajina, kultura a tradice, sport a volný čas, ozdravné pobyty/wellness, pobyty rodin s dětmi a programy pro seniory

• Naší snahou je navodit přátelskou a pohodovou at-mosféru regionu

• Zaměříme se na vytváření podmínek pro lepší využí-vání oblasti mimo hlavní turistické sezóny

• Budeme podporovat smysluplné dobudování infra-struktury pro volnočasové aktivity

• Při rozvoji nabídek vždy bereme ohled na požadavek zachování přírody a krajiny a charakteru městských i venkovských sídel

• Nechceme být levnou turistickou destinací; na všech úrovních preferujeme vyváženost mezi cenou a kva-litou nabídky

• Služby v CR musí nabízet deklarovaný kvalitativní standard (založený na certifikaci) a měly by více zdů-raznit v nabídce regionální prvky

• Usilujeme o zlepšení spolupráce všech aktérů CR, ze-jména spolupráce mezi obcemi a podnikateli

• Naší snahou je zajistit pro návštěvníky snadno do-stupné a ucelené informace o turistických možnos-tech regionu

• Výrazně se zaměříme na efektivní marketing• Rozvoj CR na Šumavě nechápeme izolovaně, ale

v úzké součinnosti se sousedními domácími (Jižní Čechy, Plzeňsko) i zahraničními regiony (Bavorský les a Mühlviertel).

5.2. Strategie a rozvojové cíle

Oblast: Přírodní bohatstvíNaše krásná a zachovalá příroda představuje největší turistický potenciál Šumavy. Uplatnění principu trvale udržitelného rozvoje CR je proto samozřejmostí jak při plánování rozvoje cestovního ruchu v oblasti, tak i při sestavování turistických nabídek. Ohled na ochranu pří-rody a krajiny nám však nebrání v jejím citlivém turistic-kém využívání, kdy nám jde o to zprostředkovat aktivní přírodní zážitky našim hostům prostřednictvím cílené a odpovídající nabídky.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Zkvalitnění osvěty, informovanosti a podporu vzdě-

lávání místních obyvatel, návštěvníků a provozova-telů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí

• Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské pří-rodě a krajině pro návštěvníky

• Orientaci na využití i méně známých krajinných ob-lastí v šumavském podhůří

• Rozvoj partnerství a podporu spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem

32

Oblast: Kulturní bohatství, vzhled obcíŠumava disponuje bohatým kulturním dědictvím. Chceme tyto hodnoty zachovat, a zároveň je více zpřístupnit návštěvníkům. Oblast kultury musí být proto rozvíjena jako důležitá součást turistické na-bídky regionu Šumava. Vzhled obcí významně při-spívá k celkovému obrazu regionu. Řada měst i men-ších obcí má charakter městských, resp. vesnických památko vých rezervací. Usilujeme o efektivnější vy-užití tohoto potenciálu pro cestovní ruch. Současně usilujeme o trvalé zlepšování vzhledu obcí a odstra-ňování sociálně patologických jevů. Podporujeme procesy vedoucí k posilování regionální identity – k prohloubení sounáležitosti místních obyvatel s re-gionem.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účin-

nější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshra-ničně)

• Zpřístupnění dosud opomíjených památek • Podporu muzeí, galerií a výstavních síní a posílení

jejich návštěvnické atraktivnosti • Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu ve-

řejných služeb

Oblast: Volný čas a sportŠumava je atraktivní turistický region. Nabízíme našim hostům možnost prožít aktivní dovolenou spojenou s poznáváním přírodního a kulturního bohatství Šuma-vy, s důrazem na využití potenciálu podhůří. Za hlav-ní aktivity považujeme v letním období pěší turistiku a cykloturistiku a v oblasti Povltaví, Pootaví a Lipenska i vodní sporty, v zimě pak především lyžařskou turisti-ku a sjezdové lyžování. V rámci našich aktivit myslíme na specifické potřeby zdravotně hendikepovaných ná-vštěvníků.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových

nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních cent-rech

• Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro šetr-né formy pohybu v přírodě

• Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro zim-ní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i v dalších vhod-ných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře)

• Zkvalitnění a optimalizaci sítě dobře značených ste-zek s přeshraničním propojením (pro pěší, cyklotu-ristiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

• Rozvoj nabídky pro volný čas a sport pro mimosezó-ny

• Propojení nabídek se sousedními českými i zahranič-ními turistickými regiony

Oblast: Ubytování, stravování, služby a informaceNaše současná nabídka vykazuje zejména kvalitativní ne-dostatky. Máme-li uspět v evropské konkurenci musíme usilovat hlavně o zlepšení standardu a kvality poskytova-ných služeb. Za vhodný nástroj považujeme i certifikaci služeb. Uvědomujeme si potřebu odborného vzdělávání a výcviku a význam lidských zdrojů pro dosažení tohoto cíle. Současně jsme přesvědčeni o tom, že tímto přístu-pem zajistíme i vyváženost vztahu mezi požadovanou cenou a kvalitou výkonu služeb, a tím dosáhneme náš hlavní cíl: spokojenost našich hostů. Naším cílem je i za-jištění profesionálního informačního servisu pro návštěv-níky, zahrnujícího vybudování funkčního a vzájemně propojeného informačního systému Šumavy.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Podporu rozvoje struktury ubytování, stravování

a služeb odpovídající místně specifické poptávce• Zlepšení kvalitativního standardu a celkové atmo-

sféry ve službách• Podporu specializace a diverzifikace nabídky ubyto-

vání a stravování• Podporu a rozšiřování certifikace regionálních země-

dělských a řemeslných produktů a certifikaci služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěv-níkům

• Podporu regionalizace cestou širšího uplatnění ty-pických produktů a šumavské kuchyně v gastrono-mii (s využitím místních/regionálních surovin)

• Zajištění aktuálních a úplných informací pro naše hosty, a to jak na místní, tak na regionální úrovni

• Podporu opatření zaměřených na zvyšování odbor-nosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lid-ských zdrojů ve službách CR

Oblast: Doprava Usilujeme o zajištění bezproblémové dopravy hostů jak do regionu, tak i uvnitř regionu. Motorizovanou in-dividuální dopravu však cíleně nepodporujeme. Našim hostům se snažíme přednostně nabídnout alternativní a ekologičtější formy veřejné hromadné dopravy (např. vlak, ekobusy,…). Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Usměrnění pohybu návštěvníků především formou

atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří)

• Koordinaci a podporu integrovaného systému ve-řejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování

33

• Podporu motivace návštěvníků k využívání ekolo-gických forem dopravy

• Zlepšování kvality povrchů silnic

Oblast: Organizace cestovního ruchu Jsme společně odhodláni podporovat na Šumavě efektivní regionální organizační struktury (destinač-ního managementu) koordinující rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Posílení činnosti takovéto zastřešu-jící organizace považujeme za důležitý předpoklad zejména pro zajištění konkurenceschopnosti regionu na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Jde nám o vybudování účelného managementu cestovního ruchu, o zásadní zlepšení a vytvoření jednotného systému řízení turismu na Šumavě. Současně se za-měřujeme i na méně aktivní spoluobčany a jde nám o jejich výraznější zapojení do rozvojových aktivit na poli CR.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Posílení činnosti a podporu rozvoje efektivního ma-

nagementu pro řízení CR pro celý turistický region Šumava

• Podporu intenzivní spolupráce mezi hlavními sub-jekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v ob-lasti

• Zajištění koordinace mezi destinačními manage-

menty v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy

• Lepší využití ekonomického potenciálu regionu for-mou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR (mj. formou Agen-dy 21)

• Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šu-mavě

Oblast: MarketingNaším cílem je rozvoj vlastního samostatného turis-tického profilu a účinného regionálního marketingu, přesahujícího hranice krajů. V rámci regionálního mar-ketingu respektujeme i vnitřní diferenciaci oblasti na centrální Šumavu, Lipensko a šumavské podhůří.

Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle: • Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického re-

gionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné pří-rodní a kulturní zážitky

• Účinnější a efektivnější propagaci a prezentaci regi-onu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitř-ních specifik (marketingová strategie)

• Propagaci regionu pod jednotnou vizuální identitou a značkou (logem)

• Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření

34

6. Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava

Cíl Aktivita Čas reali-zace16 Priority17 Příležitost

6.1. Přírodní bohatství

6.1.1 Osvěta, informovanost a vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí

a) Vydávání informačních materiálů T B SNP, NNO, ROCRb) Pořádání seminářů a vzdělávacích akcí a besed (zelený management) B B SNP, NNO, školy

c) Podpora ekologické výchovy ve školách P B kraje, města a obce, školy, NNOd) Systematická práce s médii T A ROCR,SNP e) Rozvoj specializovaného poradenství P C NNO, SNPf) Podpora činnosti nevládních organizací B B MŽP, kraje

6.1.2 Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině návštěvníkům

a) Rozvoj programů a atraktivních nabídek s tématy „šumavská příroda a kultura“ T A ROCR, SNP, P, IC, NNO

b) Zřizování naučných stezek o šumavské přírodě, zejména v podhůří T A SNP, města a obce, spolky,

NNOc) Podpora průvodcovství vycházejícího ze znalostí místních obyvatel T A SNP, IC, ROCR, města a obce

6.1.3 Orientace na využití i méně známých krajinných oblastí v šumavském podhůří

a) Tvorba produktových balíčků cílených na podhůří s důrazem na méně známé oblasti B A ROCR, P

b) Rozvoj nabídek v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky B B P, města a obce, MZE

c) Cílená propagace dosud méně známých oblastí Šumavy B A ROCR, města a obce, SNP, IC

6.1.4 Rozvoj partnerství a podpora spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem

a) Zajištění pravidelné výměny informací s informačními centry, městy, obcemi, podnikateli a NNO

T A SNP, města a obce, ROCR

b) Pořádání otevřených diskusních fór a workshopů B B ROCR + SNP, IC, města a obce

6.2 Kulturní bohatství, vzhled obcí

6.2.1 Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně)

a) Vytvoření databáze kulturního dědictví Šumavy T A MK, kraje, města a obce

b) Vytváření atraktivních návštěvnických programů využívajících tradiční a kulturní akce (i přeshraničně)

B A ROCR, AVČ, IC, P, spolky, provozovatelé

c) Integrace uměleckých řemesel pro obohacení turistické nabídky B B ROCR, AVČ, IC, P, spolky

d) Využití kulturního dědictví, literárního a uměleckého odkazu šumavských autorů a umělců v nabídkách pro CR

P B ROCR, AVČ, IC, P, spolky

e) Zapojení kulturních institucí do vytváření nabídek CR B B kraje, města a obce

f ) Efektivní marketing kulturního dědictví B A ROCR, kraje, města a obce, zřizovatelé, provozovatelé, P

g) Vytváření databanky kulturních akcí a jejich vzájemná koordinace a propagace T A ROCR

6.2.2 Zpřístupnění dosud opomíjených památek

a) Podpora zpřístupnění opomíjených památek B B kraje, města a obce, vlastníci, spolky

b) Vytváření programových nabídek zaměřených na využití těchto objektů P B kraje, města a obce, vlastníci,

spolky, ROCR, IC

6.2.3 Podpora muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti

a) Posílení interaktivity expozic P B provozovateléb) Vytváření atraktivních návštěvnických programů B B provozovatelé

c) Vytváření nabídky „Pro každého něco pod jednou střechou“ B B provozovatelé

d) Využití cíleného marketingu (např. zaměření na cílovou skupinu - děti, senioři apod.) T B provozovatelé, ROCR, IC

16 Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P - později17 Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

35


6.2.4 Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb

a) Podpora novostaveb, rekonstrukcí a modernizací přispívajících ke zlepšení vzhledu obcí

P C vlastníci, stavební úřady, města a obce

b) Zlepšování stavebního stavu památek a historických budov B B vlastníci, města a obce, kraje,

MKc) Zřizování klidových a relaxačních zón v obcích a jejich zázemí B B města a obce, spolky

d) Dobudování srozumitelného místního orientačního systému P C města a obce

e) Podpora zdravého místního patriotismu (přednášky, besedy, soutěže) k posílení hrdosti na místní kulturní prostředí

B A města a obce, spolky

6.3 Volný čas a sport

6.3.1 Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech

a) Budování zázemí pro sport a volný čas ve střediscích CR (tenis, golf, squash, bowling, bazény, fittness, …)

T A P, města a obce

b) Vznik půjčoven, servisů, škol a dalších zařízení pro sport a volný čas T A P, města a obce

c) Podpora nových netradičních aktivit (wind kiting, bike park, lanová centra, …) B B P, města a obce

6.3.2 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě

a) Zřizování a údržba vycházkových okruhů v zázemí obcí B B města a obce

b) Nabídka ozdravných a rekondičních pobytů v přírodě P B ROCR + P

c) Tvorba produktových balíčků a cílený marketing T A ROCR + P, SNP

6.3.3 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy ) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i v dalších vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře)

a) Propagace Šumavy jako pohodové zimní destinace T A ROCR, P, IC

b) Sjednocení a doznačení systému značených tras pro běžkaře, včetně nástupních míst B B RSŠ, města a obce, SNP, kraje,

KČTc) Zajišťování pravidelné strojové údržby lyžařských běžeckých stop T A RSŠ, města a obce

d) Zkvalitnění služeb pro běžecké lyžování (osvětlení vybraných okruhů) P C RSŠ, města a obce, P

e) Vytvoření systému samofinancování údržby lyžařských běžeckých stop B A RSŠ, města a obce + kraje + P

f ) Modernizace stávajících lyžařských areálů (nabídka pro děti a rodinné lyžování, …) T A vlastníci

g) Vznik a provoz malých zařízení pro sjezdové lyžování v zázemí obcí B A vlastníci + města a obce

h) Rozšíření společné lyžařské permanentky pro vleky na Šumavě B B provozovatelé

i) Podpora dalších aktivit (jízda na saních, sněžnice, bruslení, snow kiting, snow tubing) B B AVČ

j) Tvorba balíčků služeb v lyžařských centrech (ubytování, skipas, parkování, doprava, …) P B ROCR + P

k) Podpora skibusů B A provozovatelé lyžařských zařízení, P, města a obce

l) Zajišťování pravidelných informací o sněhových podmínkách v médiích T A ROCR, provozovatelé

6.3.4 Zkvalitnění a optimalizace sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

a) Rozvoj naučných stezek s různými tématy (historie, kultura, technika, ...) P B města, obce, SNP, spolky

b) Budování systému značených cyklostezek v regionu Šumava T A města a obce, kraje, SNP, KČT

c) Rozvoj nabídek pro horská kola v podhůří T A AVČ, ROCR, města a obce, kraje,

d) Rozvoj služeb a servisu pro cyklisty B A P


36



6.3.4 Zkvalitnění a optimalizace sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

e) Nabídka příležitostí pro seniory a hosty se sníženou mobilitou B B ROCR, města a obce, P

f ) Zpracování koncepce pro systém tras s přeshraničním napojením (pěší, cyklo, běžky, jízda na koni)

B A ROCR, kraje, města a obce, SNP

g) Fyzické propojení systémů turistických stezek a cyklotras (včetně přeshraničního propojení) P A města a obce, KČT

h) Rozvoj přeshraničních naučných stezek s různými tématy (kultura, technika, ...) P C Euroregion + města a obce,

spolky, SNP

6.3.5 Rozvoj nabídky pro volný čas a sport zejména pro horší počasí a mimosezóny

a) Podpora vzniku agentur volného času T A P, města a obceb) Rozvoj sítě návštěvnických center B A P, NNO, města a obcec) Rozvoj paušálních turistických nabídek s tématem sport, wellness a volný čas B A ROCR + P

d) Rozvoj hipoturistiky směřované zejména do podhůří T A kraje, města a obce + P, ROCR

e) Podpora příležitostí pro in-line zejména v podhůří P B města a obce, ROCR

6.3.6 Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony

a) Rozvoj přeshraničních nabídek na různá spojující témata (kultura, historie, ...) T A ROCR, města a obce, spolky,

provozovatelé

6.4 Ubytování, stravování, služby a informace

6.4.1 Podpora rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce

a) Vyhodnocování a analýza potřeb a očekávaného vývoje poptávky ve službách B A ROCR

b) Podpora investic do výstavby a modernizace zařízení pro ubytování, stravování a služby T A kraje, města a obce, MMR

6.4.2 Zlepšení kvalitativního standardu služeb a celkové atmosféry ve službách

a) Podpora klasifikace zařízení dle kvalitativních kategorií (certifikace) B A ROCR, CzT

b) Podpora vzniku účelových sdružení nabízejících vysokou kvalitu (typu Q TOP Hotels) T A P, ROCR

c) Zavedení systému tréninkových a vzdělávacích kurzů na podporu zlepšení atmosféry ve službách

B A ROCR

d) Zlepšení celkového vzhledu objektů s respektováním šumavských tradic P B vlastníci

6.4.3 Podpora specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování

a) Podpora zařízení specializovaných na určitá témata a cílové skupiny (vegetariánská či starošumavská kuchyně; rodiny s dětmi, senioři…)

P B ROCR, P, komory

b) Podpora větší orientace zařízení na nabídky akcentující ekologické a tradiční přístupy (tréninkové a vzdělávací kurzy)

B B ROCR, P, sdružení, spolky

6.4.4 Podpora a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikace služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům

a) Certifikace regionálních produktů a zavedení regionálního systému certifikace služeb v CR B A ROCR

b) Podpora využívání místních tradic a produktů v CR(marketingová podpora)

B B ROCR, P

c) Vytvoření databanky provozovatelů tradičních řemesel na Šumavě (katalog) B B ROCR

d) Zapojení tradičních řemesel do turistických programů/produktů T A ROCR

e) Podpora užívání nadregionálních (evropských) systémů certifikace vyjadřující šetrný přístup k životnímu prostředí

P B ROCR, CzT, MMR, MŽP

6.4.5 Podpora regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin)

a) Oživení starých receptů ze Šumavy a podpora jejich širšího využití v gastronomii B A P

37


6.4.5 Podpora regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin)

b) Využití místních/regionálních zemědělských produktů v gastronomii (pramenitá voda, čerstvá místní zelenina, ovoce, živočišné produkty, …)

P B P, Agrární komora

c) Podpora možností „prodeje ze dvora“ P B kraje, profesní komory

6.4.6 Zajištění aktuálních a úplných informací pro naše hosty, a to jak na místní, tak na regionální úrovni

a) Dobudování uživatelsky příznivého navigačního a informačního systému pro domácí i zahraniční návštěvníky (včetně zřizování infocenter a informací v terénu)

B A kraje, města a obce, P

b) Vytvoření jednotného přeshraničního informačního systému propojujícího informační střediska

B A ROCR

c) Zřízení kvalitního vícejazyčného informačního portálu o turismu na Šumavě T A ROCR

d) Vydávání informačních materiálů se sjednocující vizuální identitou B A všechny subjekty CR

e) Podpora nadstandardního přístupu v péči o návštěvníky území (poskytování informací o zařízeních s prodlouženou otevírací dobou…)

P C města a obce, ROCR

f) Podpora kvalitního průvodcovství B B města a obce, ROCRg) Zavedení regionálního rezervačního systému B B ROCRh) Koordinace aktivit se sousedními turistickými regiony B B ROCR

6.4.7 Podpora opatření zaměřených na zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve službách CR

a) Podpora spolupráce na trhu práce (mezi vzdělávacími institucemi, zaměstnavateli, úřady práce, ...)

B B P, profesní komory, ROCR, ÚP

b) Vzdělávací kurzy pro manažery, začínající i stávající personál v zařízeních CR (i přeshraničně)

B B P, profesní komory, ÚP

c) Podpora motivačních programů pro studenty škol se vztahem k turismu P B P, profesní komory, ROCR

d) Posilování jazykových dovedností pracovníků v cestovním ruchu (prakticky orientované kurzy, stáže, …)

B B P, profesní komory, ROCR

6.5 Doprava

6.5.1 Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří)

a) Aktualizace dopravního konceptu pro Šumavu se zaměřením na pohyb turistů v území (parkování, studie zpoplatnění vjezdu do Národního parku Šumava, využití veřejné dopravy…)

B A kraje, RRAŠ

b) Realizace výstupů dopravního konceptu B A kraje, města a obcec) Tvorba produktových balíčků využívajících ve zvýšené míře formy hromadné dopravy P B ROCR, AVČ

6.5.2 Koordinace a podpora integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování

a) Podpora železniční a autobusové dopravy v regionu (i přeshraničně) B A kraje, města a obce

b) Zlepšení celkové koordinace a návaznosti spojů prostředků veřejné hromadné dopravy T A

kraje, města a obce, provozovatelé dopravních systémů

6.5.3 Podpora motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy

a) Podpora využívání integrovaného dopravního systému (vlak, bus, automobil) s přeshraniční návazností (projekty typu „Šumavský lístek“)

P B ROCR

b) Vytváření cílených a atraktivních nabídek (přeprava kol, informace o okolí podávané v dopravním prostředku, …)

B B AVČ, provozovatelé dopravních systémů

6.5.4. Zlepšování kvality povrchů silnic

a) Podpora zlepšování povrchů silničních komunikací T A stát, kraje, města a obce


38


6.6 Organizace cestovního ruchu

6.6.1. Posílení činnosti a podpora rozvoje efektivního managementu pro řízení CR pro celý turistický region Šumava

a) Podpora zaměřená na vytvoření organizačního, technického a prostorového zázemí pro činnost organizace cestovního ruchu (destinační management pro Šumavu)

T A kraje, města a obce, P, CzT

b) Vytvoření strategie pro efektivní management CR T A ROCRc) Vytvoření pracovních skupin (turistika, sport, kultura, vzdělávání, marketing, …) T A ROCR

6.6.2 Podpora intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti

a) Podpora vytváření sítí mezi kooperujícími subjekty v CR, včetně spolupráce destinačních managementů uvnitř regionu

B A ROCR

b) Tvorba produktových „balíčků“ sestavovaných na základě spolupráce více subjektů B B ROCR, AVČ, P

c) Zapojení odborných škol a dalších institucí do procesu rozvoje CR v regionu P B kraje, obce, zřizovatelé škol,

ROCR

6.6.3 Zajištění koordinace mezi DM v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy

a) Zefektivnění spolupráce mezi sousedícími destinačními managementy včetně řešení jejich potenciálních překryvů

T A ROCR

b) Vytvoření společného přeshraničního destinačního managementu pro Šumavu s cílem zapojení všech tří partnerských DM (CZ, D,A)

B A ROCR, Euroregion

c) Podpora přeshraniční spolupráce zaměřená na vyhledávání a přípravu společných projektů T A RRAŠ, Euroregion, ROCR

6.6.4 Lepší využití ekonomického potenciálu regionu formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR

a) Trvalá prezentace cílů a výsledků cestovního ruchu místním obyvatelům B B ROCR, města a obce,

b) Pravidelné pořádání workshopů k tématům rozvoje CR v regionu P B ROCR

c) Tvorba nabídek umožňujících místním obyvatelům výhodné užívání zařízení vytvořených pro CR (vzájemná ekonomická výhodnost)

B B města a obce, P

6.6.5. Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě

a) Příprava systému hodnocení vývoje turismu na Šumavě (indikátory, sběr dat, hodnocení) B B ROCR

b) Pravidelná prezentace výsledků B B ROCRc) Návrhy korekčních opatření B B ROCRd) Pravidelné vyhodnocování implementace „Akčního plánu“ T A ROCR

6.7 Marketing

6.7.1 Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky

a) Sestavení plánu marketingových aktivitT A ROCR

6.7.2 Účinnější a efektivnější propagace a prezentace regionu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitřních specifik

a) Realizace plánu marketingových aktivit (jednotná propagace, paušální nabídky, specifická témata a oblasti, veletrhy, internet, …)

B A ROCR

6.7.3 Propagace regionu pod jednotnou vizuální identitou a značkou (logem)

a) Zpracování konceptu jednotné vizuální identity regionu Šumava T A ROCR

b) Jednotná propagace regionu B A ROCR

6.7.4 Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření

a)Vytvoření systému pro monitorování a vyhodnocování marketingových aktivit B B ROCR

b) Pravidelná prezentace výsledků B B ROCRc) Korekce opatření B B ROCR


39

7. Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení

Jako každá jiná aktivita, i turismus ovlivňuje prostředí, ve kterém se rozvíjí a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.

7.1. Existující pozitivní a negativní vlivy turismu

Pozitivní vlivy turismu na přírodu:• ekologická osvěta ovlivňující následné chování hos-

tů území• veřejná kontrola managementu hosty území• posílení povědomí o cennosti šumavské přírody

Hlavní negativní vlivy turismu na přírodu:• živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů• vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lo-

kalitách zapříčiňující neklid v přírodě• zplodiny z motorové dopravy • solení silnicDalší negativní projevy turismu jako eroze, hluk, nebez-pečí ohně, odpady, jsou za předpokladu kvalitního na-plňování plánů péče o území snáze řešitelné.

Problematika vlivu turismu na kulturní prostředí je na Šumavě dlouhodobě ve stínu diskusí o vlivu turismu na přírodní prostředí. Přesto zejména ve vztahu k místním obyvatelům hraje neméně důležitou roli.

Pozitivní vlivy turismu na kulturní prostředí:• příspěvek k získávání prostředků na údržbu kultur-

ních památek z důvodů snahy o jejich využitelnost v turismu

• tlak na místní komunity v péči o vzhled obce• podnět k obnově místních řemesel, tradic a zvyků

využitelných v turismu, marketingově podpořeno projektem „domácí výrobky“

• zvýšení občanské aktivity v obcích vyvolané mj. sna-hou o příspěvek k turistické nabídce

• aktivity organizované ve prospěch hostů umožňují jejich sdílení místními obyvateli (Lipno n. Vlt.)

• tlak na kvalitu poskytovaných služeb, včetně rozvoje jazykových dovedností

Hlavní negativní vlivy turismu na kulturní prostředí:• oslabení tradičního způsobu života náhradou za

ekonomicky přínosnější způsob obživy, změna ze-mědělského způsobu života ve prospěch zajišťování služeb např. penzionu (plošně v území, markantní v oblasti Lipna n. Vltavou)

Možné zdroje financování aktivit:

Operační programy financované z fondů Evropské unie na období 2007 - 2013 (www.strukturalni-fondy.cz): Operační program Doprava Operační program Životní prostředí Operační program Lidské zdroje a zaměstna-

nost Regionální operační program NUTS II Jihozá-

pad (www.rr-jihozapad.cz) Cíl 3 – Program přeshraniční spolupráce mezi

ČR – Bavorskem 2007 - 2013 Cíl 3 – Program přeshraniční spolupráce ČR

– Rakousko 2007 - 2013 Dispoziční fondy

Program rozvoje venkova (www.mze.cz)Krajské fondy (www.kraj-jihocesky.cz ; www.plzensky-kraj.cz)Finanční mechanismy EHP a Norska (www.mfcr.cz)Prostředky soukromých investorůMístní veřejné a soukromé zdroje

40

• pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání v turismu

• pocit „cizince ve vlastní obci“ v období návštěvnic-kých špiček (v centrální Šumavě celoročně)

Ekonomika regionu je turismem ovlivněna více méně pozitivně. Rozvoj turismu navíc generuje prostředky, jež mohou v případě smysluplného užití zvýšit kvalitu kulturního i přírodního prostředí Šumavy.

Pozitivní vlivy na ekonomické prostředí:• budování infrastruktury a služeb • zvýšení celkové zaměstnanosti regionu (v centrální

části Šumavy je dlouhodobě pociťován nedostatek pracovních sil)

Negativní vlivy turismu na ekonomické prostředí:• Přílišná dominance turistického sektoru oslabující

odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí)

• Sezónnost

7.2. Očekávané pozitivní vlivy turismu

Turismus je na Šumavě vnímán jako aktivita, o které se předpokládá, že její další rozvoj bude mít více méně pozitivní dopady na region – na jeho přírodní, kulturní i ekonomické prostředí. Přehled očekávaných přínosů turismu je uveden v následující tabulce

Přírodní prostředí Kulturní prostředí Ekonomické prostředí

Rozvoj šetrného turismu (ohleduplnější vztah k šumavské přírodě) Lepší péče o kulturní památky Efektivnější koordinace aktivit

Posílení významu podhůří (odlehčení centrální části) Posílení architektonického rázu Dořešení infrastruktury pro hosty (stezky, cyklostezky,

hipostezky, vodní sporty, parkování)

Posílení prezentace regionu jako jedinečné přírodní oblasti Posílení místního patriotismu Přeshraniční integrované aktivity

Zvýšení povědomí o přírodě a kultuře mezi místními obyvateli Podpora místních tradic Tvorba speciálních produktů (in-line stezky)

Částečná reinvestice prostředků z turismu do ochrany přírody Aktivizace místních iniciativ Zpoplatnění aktivit (běžecké stopy)

Vtažení soukromé sféry (místní sdružení CR) Rozvoj místních aktivit (malé lyžařské vleky, sportoviště)

Integrace tělesně postižených Příležitost pro rozvoj wellness

Zvýšení vzdělanostního standardu obyvatel Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb

Zkvalitnění celkové prezentace Šumavy (internet…) Certifikace služeb

Spolupráce s ostatními regiony Stabilizace zaměstnanosti

Využití zahraničních zkušeností Zkvalitnění infrastruktury pro domácí (povrchy cest)

Příliv nových obyvatel Integrovaný systém dopravy sdílený hosty a místními obyvateli

Zlepšení kvality života Nová dopravní spojení (šumavská elektrická dráha)

Posílení šumavského regionu na trhu s turismem (koordinace)

Oslabení sezónnosti podnikání (rozšíření do mezisezóny)

Posílení kvalitního plánování

Zlepšení ekonomické situace místních obyvatel

Negativní vliv Navrhované scénáře řešení

Živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů Dokončení jednání o směřování Šumavy, přijetí rajonizace území, revize místních územních plánů, podpora investic v nekonfliktních lokalitách

Vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující neklid v přírodě

Monitoring turismu a jeho vlivu na prostředíOdklon návštěvnosti do méně přírodně konfliktních míst formou pozitivního managementu – projekt „Šance pro podhůří“

7.3. Řízení negativních vlivů

Současný i očekávaný rozvoj turismu s sebou nese rizika, která lze aplikací dohodnutých opatření eliminovat, či alespoň mi-nimalizovat. Přehled hlavních rizik i navrhovaných scénářů jejich eliminace/minimalizace je uveden v následující tabulce.

41

8. Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu

Cílem konceptu rozvoje cestovního ruchu je dlouhodo-bé efektivní využívání přírodního potenciálu Šumavy. Předpokládá se, že turismus, který se na Šumavě bude dále rozvíjet, bude šetrný k přírodě a místnímu kultur-nímu prostředí. Praktické uskutečnění této vize je dlouhodobým proce-sem, který může být ovlivněn měnícími se podmínkami jak přímo v regionu, tak i mimo něj. Informace o tom, nakolik se daří koncept postupně naplňovat, jsou nut-ným předpokladem pro zodpovědné rozhodování

Negativní vliv Navrhované scénáře řešení

Zplodiny z motorové dopravy Zpoplatnění vjezdu a setrvání do NP, systémová podpora veřejné dopravy a jiné alternativní způsoby dopravy, využití osvěty

Solení silnic Hledání alternativních technických řešení, využití osvětyOslabení tradičního způsobu života náhradou za ekonomicky přínosnější způsob obživy, změna zemědělského způsobu života ve prospěch zajišťování služeb např. penzionu

Příprava programů podpory tradičních forem života, využití programu „domácí výrobky“, osvěta

Pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání v turismu

Příprava programů alternativních k turismu pro rozšíření spektra možné rekvalifikace

Pocit „cizince ve vlastní obci“ u části občanů v období návštěvnických špiček (v centrální Šumavě celoročně)

Příprava programů aktivního zapojení občanů do věcí okolo turismu, programy ve prospěch pocitu vlastní identity – spolková činnost, festivaly, výstavy organizované místními lidmi

Přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí)

Program podpory drobného místního podnikání, hledání profesí se sníženou závislostí na místě podnikání (práce založené na IT …)

Sezónnost Systémové rozšiřování nabídky do mimosezón, orientované na specifické skupiny zákazníků (důchodci, matky s dětmi)

Téma Kritérium Indikátor

Prosperita/blaho obce Příjmy a výnosy z turismu Procento příjmů plynoucí z turismuProcento rodin s příjmem z turismuTyp příjmu Podíl místních a cizích podniků v turismu

Zaměstnanost Procento lidí zaměstnaných v turismuProcento místních lidí v turismu Procento kvalifikovaných lidí v turismuMístní mimosezónní nezaměstnanost

Posilování místní ekonomiky Procento malých a středních podniků v turismuProcento místních podniků v turismuPrůběh sezónnosti (turisté/měsíce roku)Procento ročních výdajů obce na turismus

Zlepšování životních podmínek Množství a kvalita rozvoje infrastruktury stimulovaná turismemProcento místních využívající infrastrukturuPočet podnikatelů v turismu v projektech zlepšení životních podmínek

Účast na řízení a kontrole Počet míst s informacemi o turismuProcento lidí účastnících se diskusí o turismuStupeň a kvalita účasti stakeholderů v procesu plánování turismuSpokojenost místních s možností účasti

Spokojenost s turismem Procento spokojenosti místních s přínosem turismu ve sféře infrastruktury a služebPřístup místních lidí k turismu

Posílení sociálního a kulturního obrazu Úroveň povědomí o místních hodnotáchProcento místních hrdých na svoji obec a kulturuNárůst/pokles kulturních aktivit a tradic

destinačního managementu. Nezbytnou součástí kon-ceptu se tak stává i dlouhodobý monitoring vybraných ukazatelů (indikátorů).

Níže uvedená tabulka uvádí seznam ukazatelů, které budou pro monitoring použity. Tematicky jsou zaměře-ny na hodnocení: • Prosperity obce• Uchování přírodního a kulturního prostředí• Kvality produktů a spokojenosti turistů• Celkového managementu cestovního ruchu v úze-

mí.

Kritéria a indikátory úspěšnosti realizace konceptu:

42

Téma Kritérium Indikátor

Přírodní a kulturní prostředí Udržitelné užití přírodních a kulturních zdrojů

Procento podniků v turismu s řádným nakládáním se zdrojiEfektivnost v nakládání se zdroji (objem odpadu, spotřeba vody…)Typ a procento dopravních prostředků

Ochrana přírodního dědictví Objem prostředků z turismu směrovaný do ochrany přírodyKvalita ekosystémů (biodiverzita)Typ a rozsah chráněných území v regionu

Ochrana kulturního dědictví Příspěvek turismu k ochraně kulturního dědictvíObjem prostředků na ochranu kulturního a historického dědictvíPočet podniků se vztahem ke kultuře (řemesla, hudba, jídlo)

Zvýšení environmentálního povědomí Procento místních aktivních v OPProcento podnikatelů v turismu s environmentální strategiíProcento turistů s povědomím o důležitosti ochrany přírody v místě

Kvalita turistického produktu a spokojenost turistů

Kvalita služeb a prožitku Počet a typ turistických atraktivit, produktů a infrastrukturyKvalita ubytování, jídla, dopravy a služebHodnocení pohostinnostiPřístupnost pro tělesně postižené

Kvalita turistického produktu Procento vracejících se návštěvníkůNárůst počtu návštěvníkůNárůst peněz utracených návštěvníkyDélka turistické sezóny

Komunikace s návštěvníky na téma udržitelnosti

Hodnocení chování turistůHodnocení znalostí a povědomí turistů

Management Plánování a management Existence a kvalita plánů péče, návštěvnických opatření a monitoringuExistence turistické zonace a návštěvních řádůPočet personálu v turistických službáchÚroveň vzdělání a proškolení (průvodci..)Existence a kvalita infocenter, letáků, stezek, značení apod.

Únosnost území Zpracované únosnosti územíRegistrační systémy návštěvníkůZpracované rozvojové plány, včetně turismuProcento území věnované turismu

Vnímání péče o NP/BR Mediální analýza (pozitivní a negativní články, citace, výzkum veřejného mínění)

Kvalita péče o přírodu NP/BR Plnění cílů Plánu péče o NPŠ v kapitole turismusSnížení počtu přestupků proti Návštěvnímu řádu NP …

43

9. Příloha:

Seznam účastníků řízených rozhovorů a pracovních setkání

Alena Balounová – Městský úřad Kašperské HoryLuboš Bulan – Městské informační a kulturní středisko Kašperské HoryVilém Čekajle – Svazek lipenských obcíJiří Fastner – Obecní úřad Horní Vltavice František Hail - Penzion Nebe Horst Hasenöhrl – Obecní úřad RejštejnEduard Hones – Obecní úřad Horská Kvilda Jana Hrazánková – Obecní úřad Borová Lada Jiří Hůlka – Městský úřad Horní Planá Ondřej Janáč – Infocentrum LipnoZuzana Janátová – Obecní úřad Nová Pec Romana Jiříková - Informační a kulturní centrum města NýrskaJiří Jukl – Městský úřad Hartmanice, Svaz obcí Národní-ho parku ŠumavaMojmír Kabát – Obecní úřad PrášilyZdeněk Kantořík – Obecní úřad Zdíkov Petr Klásek – Obecní úřad ChanoviceZbyněk Klose – Obecní úřad Kubova Huť, Penzion Klo-se Sabina Kmecová – Centrum volného času pro děti, Apart hotel Šumava 2000 Aneta Korandová – Infocentrum Horní PlanáPetr Král - Outdoor&Training, s.r.o., Hotel AtawaLuboš Krejsa – Lipnoservis s.r.o.Jaroslava Krnáková – Obecní úřad Lenora Milan Kříž – Městský úřad Železná RudaZdeňka Lelková – Obecní úřad Stožec Jiří Mánek – Amber Hotel AnnaKarel Markvart – Klub českých turistůJaroslav Neužil – CK NeužilAnna Pecková – Obecní úřad Lažiště Ivana Pěčová – Obecní úřad SrníOldřich Petrášek – Městský úřad Netolice Jiřina Petrášková – Muzeum JUDr. KudrnyVáclav Petrus – Městský úřad ŠvihovMilan Poláček – Pohádková ŠumavaPavla Polanková – Městský úřad SušiceMartina Pospíšilová – Městský úřad Volary Pavel Ptáček – Penzion U Horejšů, Relaxační centrum ZadovDana Rendlová – Městské informační středisko Hartma-niceZdeňka Řezníčková – Muzeum ŠumavyAntonín Schubert – Obecní úřad ModravaVáclav Sklenář – Hotel Srní a ŠumavaJana Slonková – Správa NP a CHKO ŠumavaLucie Staňková – Městský úřad HoražďoviceAlena Ševčíková – Městský úřad Rožmberk Hana Šimková – Městský úřad VimperkMichal Šnebergr – Městský úřad Železná Ruda

Magdaléna Špičáková – Infocentrum KapliceRůžena Štemberková – Městský úřad PrachaticePavel Štěpánek – Biofarma SlunečnáMilan Štindl – Obecní úřad Zlatá Koruna Věra Tomaierová – Městský úřad KlatovyMonika Tomanová - Informační centrum města KlatovySoňa Tomášková - Westernový ranč Podolí Marcela Urbanová - Hotel EnniusIvana Vilišová - Informační turistické centrum města Že-lezná Ruda Jana Vítková – Informační centrum PrachaticeJan Voldřich – Obecní úřad Černá v Pošumaví Pavel Voldřich - Lyžařský areál ZadovPetr Vondraš - Lyžařský areál Zadov Václav Vostradovský – Obecní úřad Kvilda Milan Zálešák – Městský úřad Vyšší Brod Markéta Zelenková - Hotel JenišovZdeněk Zídek – Obecní úřad Lipno nad Vltavou

Všem účastníkům rozhovorů a pracovních jednání veli-ce děkujeme za spolupráci a podporu. Projektový tým.

Seznam použitých zkratek:

AVČ – agentury volného časuBR – biosférická rezervaceCR – cestovní ruchCzT – Czech Tourism (Česká centrála cestovního ru-

chu)ČSÚ – Český statistický úřadDM – destinační managementCHKO – chráněná krajinná oblast IC – informační centrakraje – Jihočeský a Plzeňský krajMK – Ministerstvo kulturyMMR – Ministerstvo pro místní rozvojMZE – Ministerstvo zemědělství MŽP – Ministerstvo životního prostředíNNO – nestátní neziskové organizaceNP – národní parkOP – ochrana přírodyP – podnikateléROCR – regionální organizace cestovního ruchuRRAŠ – Regionální rozvojová agentura ŠumavaRSŠ – Regionální sdružení ŠumavaSNP – Správa Národního parku a Chráněné krajinné

oblasti ŠumavaTO – turistická oblastTR – turistický regionÚP – úřady práce

44

LEGENDA K MAPĚ

číslo obce jméno obce 1 Babice2 Bezděkov3 Biřkov4 Bohdalovice5 Bohumilice6 Bohunice7 Boletice8 Bolešiny9 Borovy10 Borová Lada11 Bošice12 Brloh13 Budkov14 Budětice15 Buk16 Bukovník17 Bušanovice18 Běhařov19 Běšiny20 Břežany21 Chanovice22 Chlistov23 Chlumany24 Chlumec25 Chroboly26 Chudenice27 Chudenín28 Chvalovice29 Chvalšiny30 Dešenice31 Dlažov32 Dlouhá Ves33 Dobršín34 Dolany35 Dolní Dvořiště36 Domoraz37 Dražovice38 Drslavice39 Dub40 Dvory41 Frymburk42 Frymburk43 Hartmanice44 Horažďovice45 Horní planá46 Hamry47 Hejná48 Hlavňovice49 Hnačov50 Holubov

51 Horní Dvořiště52 Horní Vltavice53 Horská Kvilda54 Hořice na Šumavě55 Hracholusky56 Hradešice57 Hrádek58 Husinec59 Janovice nad Úhlavou60 Javor61 Ježovy62 Kašperské Hory63 Klatovy64 Klatovy65 Klatovy66 Kejnice67 Klenová68 Kolinec69 Kovčín70 Kratušín71 Ktiš72 Kubova Huť73 Kvilda74 Kvášňovice75 Kájov76 Křemže77 Křenice78 Křišťanov79 Lažiště80 Lenora81 Lhenice82 Lipno nad Vltavou83 Lipovice84 Lomec85 Loučovice86 Lužice87 Lčovice88 Mahouš89 Malovice90 Malšín91 Malý Bor92 Maňovice93 Mezihoří94 Mičovice95 Mlýnské Struhadlo96 Mochtín97 Modrava98 Mokrosuky99 Myslovice100 Myslív101 Měčín102 Netolice103 Nalžovské Hory104 Nebahovy105 Nehodiv106 Nezamyslice

Seznam obcí v dotčeném území:

45

107 Nezdice108 Nezdice na Šumavě109 Nicov110 Nová Pec111 Nová Pec112 Nová Ves113 Nové Hutě114 Nýrsko115 Nýrsko116 Němčice117 Obytce118 Olšany119 Olšovice120 Ostřetice121 Plánice122 Plánice123 Prachatice124 Pačejov125 Petrovice u Sušice126 Podmokly127 Poleň128 Prášily129 Pěčnov130 Přední Výtoň131 Předslav132 Přísečná133 Rabí134 Radhostice135 Rejštejn136 Rožmberk nad Vltavou137 Sušice138 Slatina139 Soběšice140 Srní141 Srnín142 Stachy143 Stožec144 Strašín145 Strunkovice nad Blani146 Strážný147 Strážov148 Svatá Maří149 Svéradice

150 Světlík151 Tužice152 Tvrzice153 Těšovice154 Týnec155 Vimperk156 Volary157 Vyšší Brod158 Vacov159 Velhartice160 Velké Hydčice161 Velký Bor162 Velký Bor163 Vitějovice164 Vlachovo Březí165 Vrbice166 Vrhaveč167 Větřní168 Vřeskovice169 Zavlekov170 Zborovy171 Zbytiny172 Zdíkov173 Zlatá Koruna174 Záblatí175 Zábrdí176 Zálezly177 Švihov178 Šumavské Hoštice179 Železná Ruda180 Želnava181 Žernovice182 Žichovice183 Žihobce184 Žárovná185 Čachrov186 Černá v Pošumaví187 Červené Poříčí188 Čkyně189 Číhaň190 Čímice191 Újezd u Plánice192 Újezdec

46

Documents

Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu Akční program · 4 Úvodní slovo Cestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje Jihočeského kraje, mimořádný potenciál