Upload
ellie
View
29
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Sada č. XX Identifikátor sady: VY_32_INOVACE_Sada XX_ ČJS, DUM 4 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Název: Horniny a nerosty - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Název projektu školy Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Sada č. XXIdentifikátor sady: VY_32_INOVACE_Sada XX_ ČJS, DUM 4
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho světVzdělávací obor: Člověk a jeho svět
Název: Horniny a nerostyAutor: Mgr. Ludmila KošvancováStručná anotace: Prezentace o horninách a nerostech Metodické zhodnocení: Hodina proběhla 23. 3. 2012 ve třídě 4. C. Prezentace byla použita jako úvod k učivu o horninách a nerostech a bude využita i k opakování učiva a skupinové práci.
Horniny a nerosty (minerály)
Součástí přírody jsou neživé přírodniny, které se vyskytují ve všech skupenstvích, pevném, kapalném a plynném. Pevniny naší Země i dna moří a oceánů tvoří horniny a nerosty (minerály).. Horniny jsou neživé přírodniny, které tvoří alespoň dva odlišné nerosty. Některým vzácným nerostům s ušlechtilými vlastnostmi(tvrdost, lesk) říkáme drahokamy nebo polodrahokamy.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Křemen
Křemen je u nás nejrozšířenějším nerostem (minerálem). Bývá součástí hornin, má různá zbarvení. Bezbarvý, čirý křemen se nazývá křišťál, růžový růženín,hnědý záhněda, chalcedon, achát, onyx, ametyst, tygří oko, železitý křemen, jaspis, žlutý citrín, černý morion a další. Je běžnou součástí žuly, pískovce a mnoha dalších hornin. Z křemenného písku se vyrábí sklo.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Sůl kamenná
Sůl kamenná je nerost neboli minerál, známý jako kuchyňská sůl. V přírodě nebývá úplně čistá, je zabarvena různými příměsemi. Snadno zvlhne a dobře se rozpouští ve vodě. Hodně rozpuštěné soli obsahuje mořská voda.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Žula
Žula je vyvřelá hornina. Vyvřelé horniny vznikly tak, že se ve velké hloubce roztavily, potom vyvřely do vyšších vrstev a tam ztuhly. Žula obsahuje různě zbarvené krystaly nerostů – křemene, živce a slídy. Používá se jako stavební kámen, zhotovují se z ní dlažební kostky, obrubníky a chodníky.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Pískovec
Pískovec je usazená hornina. Usazené horniny vznikly rozpadem starších hornin a usazováním rozpadlých částeček na zemském povrchu. Mohou být sypké, např. písek a také zpevněné, např. pískovec . Pískovec tvoří podloží velké části našeho území. Pískovcové skály, vystupující nad povrch vytvářejí skalní stěny nebo skalní města.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Vápenec
Vápenec je hornina bělavé nebo šedavé barvy, vzniklá z usazenin. Na dně dávných moří se usazovaly a zpevňovaly ulity mořských živočichů, které vytvořily postupně vrstvy této horniny. Ve vápenci jsou často nalezeny otisky různých živočichů. Pokud vystupuje nad povrch, vytváří bílá vápencová pohoří. Používá se ve stavebnictví k výrobě vápna a cementu.
Z velmi starých vápenců je Moravský kras u Brna a menší Český kras u Prahy. Dlouhodobým působením vody na vápencové skály často vznikají podzemní dutiny – jeskyně. V některých z nich se vytvářejí krápníky tvarem podobné ledovým rampouchům.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Vápencové jeskyně
Z velmi starých vápenců je Moravský kras u Brna a menší Český kras u Prahy. Dlouhodobým působením vody na vápencové skály často vznikají podzemní dutiny – jeskyně. V některých z nich se vytvářejí krápníky tvarem podobné ledovým rampouchům.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.
Zdroj textu : www.wikipedia.cz
Zdroj obrázků :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Himalayas.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Quartz_Crystal.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rapakivigranite_ss.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LionHeadSandstone.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C3%ADskovcov%C3%BD_%C3%BAtvar.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Punkevn%C3%ADjeskyn%C4%9B26.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Large_very_white_stalagmite.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pamukkale00.JPG
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Granite_azul_noce.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Granite_giallo.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Selpologne.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gem.pebbles.800pix.jpg
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.