Saturn a Uran

Vypracovali: Ondřej Jeřábek a Martin Hron

Saturn

Základní údaje• Plynný obr• Vnější planeta (mezi Jupiterem a

Uranem – 6. od Slunce)• Druhá největší planeta Sluneční

soustavy• Mohutná soustava planetárních

prstenců• Astronomický symbol:  ♄• Velký počet měsíců (přes 60)

Složení• Saturn se skládá převážně z

vodíku• Složení podobné Jupiteru• 75% vodík• 25% hélium• Další látky: metan, voda, amoniak

Fyzikální charakteristiky

• Rovníkový průměr: 120 536 ± 4 km(9,4492 Zemí)

• Polární průměr: 108 728 ±10 km(8,5521 Zemí)

• Zploštění: 0,097 96 ± 0,000 18• Povrch: 4,27×1010 km2

(83,703 Zemí)• Objem: 8,271314 km3 (763,59 Zemí)• Hmotnost: 5,6846×1026 kg

(95,162 Zemí)• Průměrná hustota: 0,6873 g/cm3• Gravitace na rovníku: 8,96 m/s2 (0,914 G)• Úniková rychlost: 35,49 km/s• Perioda rotace: 0,440 428 241 d• Rychlost rotace: 9,87 km/h

(na rovníku)• Sklon rotační osy: 26,73

Vznik a vývoj planety

• Před 4,6 až 4,7 miliardami let • Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů

Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů

• Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti

Vnitřní stavba Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev

Atmosféra• Skládá se téměř pouze z vodíku a hélia• Ionosféra - extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až

po prstenec C• Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje ultrafialové záření, což vede ke

vzniku mlžného oparu• Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci• V horních mracích dosahuje teplota přibližně –140 °C• S mocností atmosféry směrem k nitru planety postupně roste teplota, což

ovlivňuje skupenství různých chemických sloučenin v atmosféře a má za následek vznik mraků různého složení v různých výškových hladinách

• Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků

• V Saturnově atmosféře vanou větry, které dosahují rychlosti až 400 m/s v oblasti pólů, v rovníkové oblasti dosahují rychlosti až 1 800 km/h, což je pětkrát více než nejrychlejší větry na Jupiteru

Prstence

• Nejvýraznější a nejjasnější soustava prstenců ze všech planet sluneční soustavy

• Celkový průměr: 420 000 km• Tlusté maximálně jen několik set metrů• Tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které

nemají průměr větší než několik metrů• Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců.• Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, B,

A, F, G a E• Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou.• Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze

Země tvoří prstenec A

Měsíce

• Asi 62 měsíců• Většina měsíců má nepravidelný tvar• Největší měsíc: Titan (průměr: 5 150 km) – větší než Merkur

Saturnovy největší měsíce

Měsíc Rok objevu Průměr (km)

Hmotnost(kg)

Titan 1655 5 150 1 350×1020

Rhea 1672 1 530 23×1020

Iapetus 1671 1 440 20×1020

Dione 1684 1 120 11×1020

Tethys 1684 1060 6,2×1020

Uran

Základní informace

• Fyzikální vlastnosti

• Rovníkový průměr 51 118 km (4,007 Zemí)

• Polární průměr 49 946 km (3,929 Zemí)

• Zploštění 0,0229

• Povrch 8,084×109 km2 (15,849 Zemí)

• Objem 6,834×1013 km3 (63,086 Zemí)

• Hmotnost 8,6832×1025 kg (14,536 Zemí)

• Průměrná hustota 1,270 g/cm3

• Gravitace na rovníku 0,886 G

• Atmosférický tlak120 kPa

• Průměrná povrchová teplota 68 K

• Složení atmosféry• Vodík 83 %

• Hélium15 %

• Metan1,99 %

Vznik a vývoj

• Před 4,6 až 4,7 miliardami let • Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů

Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů

• Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti

Měsíce

• Uran má celkem 27 měsíců• 3 skupiny měsíců: vnitřní měsíce s pravidelnými drahami, vnější

měsíce s pravidelnými drahami (soupis dole), měsíce s nepravidelnými drahami

Jméno Rok objevení Průměr (km) Hmotnost (kg)

Miranda 1948 235,8 6,59 × 10 19

Ariel 1851 1 155,4 1,35×1021

Umbriel 1851 1 169 1,172 × 10 21

Titania 1787 1 577,8 3,526×1021

Oberon 1787 761,4 3,014×1021

Oběžné dráhy měsíců a prstence