Sborník NPÚ ÚOP v Liberci 2007

SBORNÕKN¡RODNÕHOPAM¡TKOV…HO ⁄STAVU,⁄ZEMNÕHO ODBORN…HOPRACOVIäTÃV LIBERCI

2007

© N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙zemnÌ odbornÈ pracoviötÏ v Liberci, 2007ISBN 978-80-903934-0-0

EDITORIAL

Na titulnÌ stranÏ sbornÌku si prohlÈdnÏte alegorick˝ obraz Johana Hartela Vzestup a se-stup lidsk˝ch vÏk˘ ze sbÌrek St·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec. Toto nemilosrdnÈ, ale prav-divÈ podobenstvÌ m˘ûete vzt·hnout nejen na ËlovÏka. Vznik a z·nik je souË·stÌ kolobÏhuûivota, se kter˝m je nÏkdy velmi tÏûkÈ se smÌ¯it, obzvl·ötÏ pro pam·tk·¯e. Aby se tentokolotoË p¯ibrzdil alespoÚ pro to nejcennÏjöÌ a nejstaröÌ z hmotnÈ kultury v Ëesk˝ch ze-mÌch, vymyslela se p¯ed sto pades·ti lety st·tnÌ pam·tkov· pÈËe. JejÌ zaË·tky byly vÌceneû skromnÈ, pravomoci chabÈ a z·kon o pam·tk·ch v nedohlednu. Trvalo pades·t let,neû se stala uzn·van˝m ˙¯adem, v jehoû Ëele p˘sobily kapacity evropskÈho form·tu. PodalöÌch pades·ti letech se Ëesk· pam·tkov· pÈËe koneËnÏ doËkala vytouûenÈho z·kona,kter˝ jÌ umoûnil z·kladnÌ evidenci a ochranu pam·tkovÈho fondu. V tÈto dobÏ vöak para-doxnÏ doölo k zp¯etrh·nÌ stalet˝ch kulturnÌch pout, kter· st·la u zrodu ¯ady pam·teka udrûovala je samovolnÏ p¯i ûivotÏ. Po dalöÌch pades·ti letech, na poË·tku 21. stoletÌ, pro-bÌh· v LibereckÈm kraji revize, co za uplynul˝ch pades·t let zmizelo a co se zachovalo, coje pro p¯ÌötÌ generace zachr·nÏno a co je ztraceno. Tato inventura je Ëasto pracÌ pro silnÈ n·-tury, neboù poËet poh¯eöovan˝ch, ohroûen˝ch a zmrzaËen˝ch pam·tek zhusta p¯evyöujepoËet tÏch zachr·nÏn˝ch a dob¯e opraven˝ch. Pro n·zornost jsem vybral fotografie jed-noho z nejstraölivÏjöÌch p¯Ìklad˘ kulturnÌ devastace ñ kapli AndÏla str·ûce v JÌlovÈmu Hodkovic z roku 1688. Ani fakt, ûe se jedn· o mimo¯·dnÏ cennou ranÏ baroknÌ stavbu,jejÌû autorstvÌ bylo p¯ips·no Wolfgangu Dientzenhoferovi, ji nedok·ûe zachr·nit p¯edpokraËujÌcÌ zk·zou. P¯esto naivnÏ douf·m, ûe se stane z·zrak a za p¯ÌötÌch pades·t let seneradostn· statistika obr·tÌ a pam·tk·¯i budou pro zmÏnu zoufalÌ z toho, Ñûe nemajÌ doËeho pÌchnoutì. T¯eba tomu napom˘ûe i to, ûe od minulÈho roku v LibereckÈm kraji p˘so-bÌ nov· st·tnÌ instituce ñ N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav (NP⁄), kter˝ se ve velmi kr·tkÈ dobÏzaËlenil do fungov·nÌ st·tnÌ spr·vy. N·plnÌ a smyslem NP⁄ vöak nenÌ jen Ëinnost, vypl˝-vajÌcÌ ze z·kona o st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËi, ale ¯ada dalöÌch aktivit. Jednou z nich je i sbor-

��

Kaple AndÏla str·ûce v JÌlovÈm ñ stav na poË·tku 20. stoletÌ (fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze).

nÌk, kter˝ pr·vÏ drûÌte v ruce. NP⁄ tÈû hospoda¯Ì s osmi st·tnÌmi hrady a z·mky, kterÈjsou symbolem LibereckÈho kraje. ⁄vodnÌ dva p¯ÌspÏvky z HrubÈho Rohozce n·znakemdokazujÌ, kolik kulturnÌch poklad˘ tyto objekty nejen uchov·vajÌ, ale i zp¯ÌstupÚujÌ nej-öiröÌ ve¯ejnosti. Pro zajÌmavost trocha statistiky ñ v roce 2006 p¯ivÌtaly BezdÏz, Fr˝dlant,Grabötejn, Hrub˝ Rohozec, Lemberk, Sychrov, Trosky a Z·kupy p¯es 400 tisÌc n·vötÏv-nÌk˘. Toto ËÌslo dokazuje, ûe pam·tky kaûdoroËnÏ p¯itahujÌ a z·roveÚ kultivujÌ spoustuvnÌmav˝ch lidÌ, kte¯Ì jsou jednou z m·la nadÏjÌ do budoucna. St·tnÌ hrady a z·mky p¯itomp¯edstavujÌ jen zlomek moûnostÌ, kterÈ se v LibereckÈm kraji v souvislosti s kulturnÌmdÏdictvÌm nabÌzejÌ. Ve zb˝vajÌcÌch p¯ÌspÏvcÌch sbornÌku m˘ûete nalÈzt uk·zky z tohotodÏdictvÌ, kterÈ se NP⁄ snaûÌ ve spolupr·ci se vöemi zainteresovan˝mi ˙¯ady, organiza-cemi a jednotlivci ochr·nit, aby byl ûivot pam·tek co nejdelöÌ.

Ji¯Ì K¯Ìûek

��

Kaple AndÏla str·ûce v JÌlovÈm ñ stav v roce 2007 (NP⁄ ⁄OP v Liberci, autor MartinNechvÌle).

��

��

��

�� !��!�"��"�#�$�%��

�� &�'��%��(�))��*��+�)� ��,��-��.�� %��!�"��"�#�$�%��

�� )"��%.��$"-��%��"�� (��

�� -��! ��)��%��)��#�� )�/�0. 1�� 2��3�)�"

!�� -��%��"�4��%

��"� #��$��%&555��&�#��)�� )��#��%��

!��'��0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!��6��! �(��%��

(�)��*��+7)�.�� )��!��"��"�� %�-�!��!��#�)�)��!

��%$�8"��!��9�)��

�� !�� "#��#��

��

(�)��,)� ��&$��%��%#��&

:��!�� %��!�"� ��%��;5<=+5<=>

��-)��.��&��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%��:5<<+5A=;

�� /+?��B��!CD��)�:5<=+5A>;�+-�)�� -��?�#��

(�� #��)��/��%��3�� %�-�!��%��6)��"E�6��!� %��%��-�� (��F>>G

�� 0��- ��-��' ��)��) �� !�� !��E�"��"��- �%��!��E � �. �� %:-.��1��-��>/��. �F>>G;

�� 1��- ��,��/4��%��%��#��"!��H"��I�)��%�� 9"�� F>>J

�� 1��- ��,��/��%��#��#��"!�%��"��"�� F>>J

�� 1��- ��,��%�4��%��#��%��#��#��"!��%��K�� F>>G

")�,��%/��%�� I�)��-)�� %�5AA<CF>>>��)� ��K��)��%��!"��D�� I�)��( -�

(�)��2��'�,��&+$��%��2�. %��?��5J=G+F>>G

=

PROTÃJäKOV… ALEGORICK… OBRAZYVZESTUP A SESTUP VÃKŸ MUûE A ûENYNA ST¡TNÕM Z¡MKU HRUB› ROHOZEC

Petr Jan·k

SouË·stÌ kmenovÈho mobili·¯e st·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec jsou dva n·mÏtovÏ za-jÌmavÈ ranÏ baroknÌ protÏjökovÈ obrazy na tÈma ûivotnÌho bÏhu a vÏku ËlovÏka. Jedn· seo rozmÏrnÈ olejomalby oznaËovanÈ jako alegorie ûivota muûe a ûeny, u muûskÈ verzeznaËenÈ Johan Hartel Austiensis, obÏ s vroËenÌm 1656 1 (obr. 1. a 3.). DominujÌ portrÈt-nÌ rodovÈ galerii Desfours˘ v takzvanÈ velkÈ knihovnÏ, jednom z p˘vodnÌch reprezenta-tivnÌch z·meck˝ch interiÈr˘, kterÈ si do znaËnÈ mÌry uchovaly podobu, jakou jim vtiskly˙pravy v duchu romantickÈho historismu ve 40. a 50. letech 19. stol.2

Obrazy n·leûÌ k typu vyobrazenÌ lidsk˝ch vÏk˘ jako schod˘ ûivota. Z·klad symetrickÈkompozice tvo¯Ì pyramidovÏ stupÚovit˝ most, vyklenut˝ t¯emi ark·dami. P¯i jeho ˙patÌcha na stupnÌch jsou pak ¯azeny typovÏ v˝raznÈ postavy ze ölechtickÈ a mÏöùanskÈ spoleËen-skÈ vrstvy, jeû p¯edstavujÌ jednotlivÈ vÏkovÈ meznÌky od nemluvnÏte do sta let. Na zaË·tkua konci tÈto ¯ady jsou zobrazeny postavy leûÌcÌho novorozenÏte a stoletÈho starce respek-tive sta¯eny na smrtelnÈ posteli. ObÏ jsou pojaty jako vz·jemnÈ protÏjöky, kterÈ spojujÌnÏkterÈ podobnÈ prvky (podobnost mezi bÌlou zavinovaËkou dÌtÏte a rouchem s p¯ikr˝v-kou umÌrajÌcÌho a shodnÈ motivy misky s kaöÌ a lûiËkou). Vlevo u paty mostu je pÏtiletÈdÌtÏ ve stoliËce (chodÌtku). OstatnÌ postavy ve vÏkov˝ch odstupech po deseti letech (10 aû90 let) stojÌ na devÌti stupnÌch mostu. Kaûd˝ vÏk charakterizuje kromÏ vzhledu a rekvizittakÈ p¯ÌznaËn˝ odÏv. Postavy od 10 do 100, u ûen do 90 let doprov·zejÌ zvÌ¯ecÌ atributy.V muûskÈ verzi jsou to savci, kromÏ stoletÈho s labutÌ (10 let ñ opice, 20 let ñ tele, 30 let ñv˘l, 40 let ñ lev, 50 let ñ liöka, 60 let ñ vlk, 70 let ñ pes, 80 let ñ leopard, 90 let ñ osel),u ûenskÈho protÏjöku pt·ci a lÈtavec (10 let ñ ku¯e, 20 let ñ dudek, 30 let ñ p·v, 40 let ñ sle-pice s ku¯aty, 50 let ñ je¯·b, 60 let ñ husa, 70 let ñ orel, 80 let ñ sova, 90 let ñ netop˝r).

Motiv vzestupnÈho a sestupnÈho ¯azenÌ postav p¯edstavuje pomyslnou k¯ivku ûivota odml·dÌ a r˘stu k postupnÈmu st·rnutÌ. Ze schÈmatu vzestupu a poklesu vych·zÌ v˝znamo-vÈ rozdÏlenÌ na levou stranu ûivota a ml·dÌ a pravou st·¯Ì a smrti, na coû odkazuje ¯adadalöÌch motiv˘. V pop¯edÌ obrazu jsou to sedÌcÌ andÏl a smrtka, drûÌcÌ n·pisovÈ tabule.K poË·tku a konci pozemskÈho ûivota se vztahujÌ miniaturnÌ v˝jevy narozenÌ a poh¯buv krajnÌch ark·d·ch mostu. Po stran·ch pak lemujÌ obraz ûiv˝ a such˝ strom a pod nimikvetoucÌ a odkvetl˝ r˘ûov˝ ke .̄ U ûenskÈho protÏjöku se smrt p¯ipomÌn· navÌc u vöechvÏkov˝ch stupÚ˘ motivem lebky s kostmi ve v˝klencÌch pod jednotliv˝mi schody. Doprost¯ednÌ ark·dy mostu je u alegorie vÏk˘ muûe vloûeno vyobrazenÌ PoslednÌho soudu,zatÌmco na ûenskÈm protÏjöku se na stejnÈm mÌstÏ nach·zÌ h¯bitov u gotickÈho kostelas kostnicÌ a hroby, uprost¯ed s uk¯iûovan˝m Kristem.

Alegorie jsou doprov·zeny Ëetn˝mi nÏmeck˝mi texty. V hornÌ p·sce jsou nadeps·nyÑAuff und Niedergang des mannlichenì respektive Ñweiblichen Altersì (Vzestup a sestupûivota muûe/ûeny). Veröe na dvou kartuöÌch v hornÌch koutech ve zkratce komentujÌ z·-kladnÌ smysl celÈho vyobrazenÌ. U muûskÈ varianty jsou o nÏco vÌce rozepsanÈ, u ûen jetext daleko struËnÏjöÌ a sev¯enÏjöÌ, nicmÈnÏ vyjad¯ujÌ totÈû. PÌöe se v nich o pomÌjivostipozemskÈho lidskÈho ûivota: Ñ»as mlad˝ch a star˝ch lidÌ rozliöuje zelenÈ a suchÈ d¯evo.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%�� J

Jedni odv·ûnÏ jdou, silnÌ a rychlÌ. Smrt a hrob nad vöemi nakonec zvÌtÏzÌ. »lovÏk zrozenjde nahoru a dol˘. NezastavÌ se aû ke hrobu. Schody zde vidÌö se¯azenÈ. Ze vöech sedojde ke smrti.ì Na tabulÌch nesen˝ch andÏlem a smrtkou nach·zÌme mravoliËnÈ textyv duchu hesla ÑPamatuj na smrtì. Stejn˝ v˝znam m· i z·vÏr v kartuöi dole uprost¯ed,kter˝ je uveden cit·tem z Matouöova evangelia: ÑBdÏte, neb nezn·te den ani hodinuì,3

pod nÌmû se pokraËuje: ÑBlaûen(·) je ten (ta), kter˝(·) BoûÌ v˘li stavÌ na vöech stupnÌchza sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem dob¯e obstojÌ. Jeho odmÏnou bude radost a vÌtÏzstvÌì. Kaûdoupostavu charakterizujÌ ˙slovÌ, u muûskÈ alegorie jsou navÌc pod nimi v kartuöÌch kr·tkÈ¯Ìkanky k jednotliv˝m vÏk˘m. Komentov·ny jsou takÈ vyobrazenÌ v ark·d·ch mostu.

TÈma ûivotnÌho bÏhu a vÏku ËlovÏka se ve v˝tvarnÈm umÏnÌ objevuje v r˘zn˝ch po-dob·ch a nar·ûk·ch uû od starovÏku, avöak nejvÏtöÌ obliby dos·hlo teprve v obdobÌ rene-sance, a to v öirokÈ ök·le typ˘.4 Jednotliv· vÏkov· obdobÌ se zobrazovala jednak samo-statnÏ, nebo se ûivot ËlovÏka od narozenÌ po smrt ztv·rÚoval v alegorick˝ch v˝jevechv krajinÏ a v r˘zn˝ch kompoziËnÌch schÈmatech. V n·vaznosti na slovesnou tradici sepro zobrazenÌ jednotliv˝ch vÏk˘ v 15. a 16. stoletÌ ust·lily charakteristickÈ typy a jimp¯i¯azenÈ zvÌ¯ecÌ atributy.5 Ztv·rnÏnÌ obdobÌ lidskÈho ûivota muûe jako k¯ivky na pyra-midovÏ uspo¯·dan˝ch stupnÌch poprvÈ nez·visle na sobÏ pouûili kolem roku 1540 malÌ¯iJˆrg Breu mladöÌ v Augsburgu (obr. 5) a Cornelis Anthonisz v Amsterdamu (obr. 6) vesv˝ch d¯evo¯ezech.6 K velkÈmu rozmachu obraz˘ schod˘ ûivota doölo v grafickÈ produk-ci 17. stoletÌ. HlavnÌ ˙lohu zde hr·ly zejmÈna dÌlny v z·padnÌ oblasti NÏmecka (zejmÈnaKolÌn nad R˝nem a Augsburg) a Holandsku.

Z KolÌna nad R˝nem poch·zÌ grafickÈ p¯edlohy pro rohozeckÈ alegorie. éensk· variantavÏrnÏ tlumoËÌ mÏdirytinu z poloviny 17. stoletÌ, kterou vydal rytec, nakladatel a obchod-nÌk s grafick˝mi dÌly Gerhardt Altzenbach, jemuû je p¯ipisov·no i jejÌ samotnÈ provedenÌ(obr. 4).7 U vyobrazenÌ jednotliv˝ch postav lze vidÏt urËitou sp¯ÌznÏnost s Hollarov˝mikost˝mov˝mi studiemi ze 40. let 17. stoletÌ. ZejmÈna u Ëty¯icetiletÈ ûeny jsou patrnÈ po-dobnosti v charakteru odÏvu i postoje s Hollarouvou éenou z KolÌna nad R˝nem z roku1643.8 Souvislost s Hollarem je jeötÏ vÌce z¯ejm· v protÏjökov˝ch rytin·ch na tÈma stupÚ˘ûivota muûe a ûeny provedenÈ spolu s muûskou verzÌ Claes Jansz. Visscherem pravdÏ-podobnÏ ve 40. letech 17. stoletÌ,9 v nichû m˘ûeme vidÏt prvnÌ doklad obmÏny zn·mÈhoschÈmatu schod˘ ûivota s ¯adou motiv˘, kterÈ se objevujÌ u dalöÌch grafick˝ch ztv·rnÏnÌtÈmatu z doby okolo poloviny 17. stoletÌ vËetnÏ Altzenbachova listu. Ve VisscherovÏ ale-gorii ûivota ûeny jsou alespoÚ u nÏkter˝ch postav Hollarovy kost˝movÈ studie ûen p¯Ìmopouûity v nezmÏnÏnÈ podobÏ, coû dokl·d· nap¯Ìklad sedmdes·tilet· ûena, kter· se sho-duje s Hollarovou éenou s Basileje z roku 1644.10 V AltzenbachovÏ dÌlnÏ vznikla stejn·kompozice i pro muûsk˝ protÏjöek, kter· je vöak zn·ma jen z popisu od A. Englerta z ro-ku 1907.11 Z dochovan˝ch tisk˘ byla podle nÌ provedena mÏdirytina znaËen· AbrahamemAubrym, datovan· tÈû do poloviny 17. stoletÌ (obr. 2).12 JejÌ ztv·rnÏnÌ je vöak oproti Altzen-bachovi uvolnÏnÏjöÌ a mÈnÏ propracovanÈ a vyznaËuje se vÏtöÌ velkorysostÌ. V porovn·nÌs rohozeck˝m obrazem tu jsou zjevnÈ nÏkterÈ odliönosti. Je to p¯edevöÌm rozdÌln˝ cha-rakter mÛdy odÏv˘. ZatÌmco u Hartelovy malby odpovÌd· 40. lÈt˘m 17. stoletÌ, u Abra-hama Aubryho je styl odÌv·nÌ mladöÌ, asi z 50. let.13 Z·sadnÌ rozdÌl je patrn˝ takÈ u Ëty¯i-cetiletÈho, kter˝ je na obraze pojat jako zbrojnoö s p¯ilbou oproti slavnostnÏ obleËenÈmuölechtici u zmiÚovanÈ rytiny (spoleËn· jim z˘stala jen dlouh· d¯evcov· zbraÚ, kterou drûÌv pravÈ ruce). Z hlediska charakteru a stylu oblÈk·nÌ jednotliv˝ch postav je obrazu blÌûejin· neznaËen· mÏdirytina z KolÌna nad R˝nem, taktÈû datovan· do poloviny 17. stoletÌ14,kde jsou zas odliönosti v podobÏ stupÚovitÈho mostu (obr. 7). Zd· se tedy, ûe autor ro-hozeck˝ch alegoriÌ Johan Hartel znal obÏ Altzenbachovy rytiny.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%��G

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%�� <

1. St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec, Johan Hartel (z ⁄stÌ n. L.?): Vzestup a sestup vÏk˘ muûe,»echy 1656, znaËeno Johan Hartel Austiensis,vroËenÌ vpravo dole (foto Zuzana Pykalov·).

2. Abraham Aubry: Vzestup a sestup vÏk˘ muûe, po r. 1650, mÏdiryt, 26,5 × 37,3 cm,Norimberk, Germanisches Nationalmuseum, inv. Ë. HB 20765 pouzdro 1294 (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%��A

3. St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec, Johan Hartel (z ⁄stÌ n. L.?): Vzestup a sestup vÏk˘ ûeny,»echy 1656, neznaËeno, vroËenÌ vpravo dole (foto Zuzana Pykalov·, 2002).

4. Gerhard Altzenbach: Vzestup a sestup vÏk˘ ûeny, KolÌn nad R˝nem polovina 17. stol.,mÏdiryt, 27,2 × 38,3 cm, D¸sseldorf, Totentanzsammlung ÑMensch und Todì derUniversit‰t (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe,Kˆln [1983]).

Obrazy n·m tlumoËÌ vnÌm·nÌ bÏhu lidskÈho ûivota v nÏkolika navz·jem souvisejÌcÌchrovin·ch. V prvnÌm pl·nu jde o vyobrazenÌ jednotliv˝ch vÏkov˝ch meznÌk˘ ËlovÏka, p¯ed-stavovanÈ vyhranÏn˝mi lidsk˝mi typy se sv˝mi atributy, rekvizitami a vysvÏtlujÌcÌmi˙slovÌmi. Kaûd· jednotliv· postava takÈ ztÏlesÚuje marnost lidskÈ honby za naplÚov·nÌmsv˝ch hmotn˝ch tuûeb a je ironickou nar·ûkou na ne¯esti a neduhy pro ten kter˝ vÏk.Motiv stoup·nÌ a sestupu spojuje kaûd˝ vÏkov˝ stupeÚ do k¯ivky, kter· rozdÏluje ûivotna vzestupnÈ obdobÌ ml·dÌ od narozenÌ do Ëty¯iceti let, pln˝ bezstarostnosti a lehkov·û-nosti, a na dobu st·¯Ì od öedes·ti do sta let, se ztr·cenÌm vöech iluzÌ a smÏ¯ov·nÌm st·levÌce k nadÏjÌm, spojovan˝ch s posmrtn˝m ûivotem v BoûÌ p¯Ìtomnosti. Pades·tilet˝ muûËi ûena ztÏlesÚujÌ vrchol sÌly a sebejistoty, ale z·roveÚ zastavenÌ zr·nÌ a neodkladnostn·sledujÌcÌho p·du. PyramidovÈ uspo¯·d·nÌ m˘ûe b˝t z·roveÚ vnÌm·no jako obraz po-stavenÌ osob urËitÈho vÏku ve spoleËenskÈ a mocenskÈ hierarchii mÏöùanskÈho Ëi ölech-tickÈho rodu.15 Celkov˝ v˝znam spolu s doprovodn˝mi texty poukazuje v duchu k¯es-ùanskÈ mor·lky na pomÌjivost pozemskÈho ûivota jako doËasnÈ pouti, na jejÌmû konciËek· ËlovÏka neodvratnÏ smrt, ale z·roveÚ i nadÏje na blaûen˝ posmrtn˝ ûivot v tÏsnÈblÌzkosti Boha. Je zde vöudyp¯Ìtomn· v˝zva pamatovat na smrt, hledat vyööÌ hodnotyv souladu s BoûÌ v˘lÌ a naplnit tak smysl lidskÈho ûivota.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%�� 5>

5. Jˆrg Breu ml.: DevÏt vÏk˘ muûe, Augsburk 1540, d¯evo¯ez, 48,9 × 65,9 cm,Norimberk, Germanisches Nationalmuseum, inv. Ë. H 765 pouzdro 1012. (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%��55

6. Cornelis Anthonisz: DevÏt vÏk˘ muûe, Amsterdam kolem 1540, d¯evo¯ez, 49,5 × 36 cm,Amsterdam, Rijksmuseum-Rijksprentenkabinet, inv. Ë. A 10296. (p¯evzato z publikaceJoeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).

TEXTY NA OBRAZECH16

Alegorie ûivota muûe

HornÌ p·ska s nadpisem: Auff und Niedergang des mannlichen Alters.Vzestup a sestup muûskÈho vÏku

Lev· hornÌ kartuö: Von jung und alten Leuthschaw hier den under Scheidt.Merk hier das grˆnne Holtzwie dan die Blum abfelt.Theils mutig und geschwindt.Theils wunschen auch ihr Endt.Theils heiraten zu sambt.Das Grab sie aller End.Mezi mlad˝mi a star˝mi lidmi zde z¯i ten rozdÌl. Vöimni si zde toho zelenÈho d¯eva, jak z nÏj pak opad·v· kvÏt. Jedni stateËnÏ a rychle. DruzÌ p¯ejÌ si uû konec. JinÌ se ûenÌ. Hrob je vöech konec.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%�� 5F

7. Vzestup a sestup vÏk˘ muûe, KolÌn nad R˝nem polovina 17. stol., mÏdiryt, 27,2×37,5 cm,D¸sseldorf, Totentanzsammlung ÑMensch und Todì der Universit‰t (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).

Alegorie ûivota ûeny

HornÌ p·ska s nadpisem: Auff und Niedergang des weiblichen AltersVzestup a sestup ûenskÈho vÏku

Lev· hornÌ kartuö:Der jung und alter Leuth ihr Zeitdas grˆn und D¸rholtz underscheildt.Theils mutig gehn, starck und geschwindt.Der Todt und Grab sie alle gewindt.»as mlad˝ch a star˝ch lidÌ rozliöuje zelenÈ a suchÈ d¯evo. Jedni odv·ûnÏ jdou, silnÌ a rychlÌ. Smrt a hrob nad vöemi nakonec zvÌtÏzÌ.

Prav· hornÌ kartuö:Dem Mensch wirdt vorgestelt.Sein auff und und nider geh.Ein Trap der ander nachsteigt er bleibt nimmer stehn.Baldt ihn die Jahren auffund darnach bringen ab.Bifl er zu Puluer wirdtund Aschen in seim Grab.»lovÏku je p¯edurËeno svÈ nahoru a dol˘ jÌt. Jeden stupeÚ za druh˝m kr·ËÌ a nezastavÌ se. Roky ho vedou tu vzh˘ru a potÈ zase dol˘. Dokud se nestane prachem a popelem ve svÈm hrobÏ.

Tabule nesen· andÏlem:Bestell dein Haufl zu deinem best. Der Todt dem Leben folgt zu letz. Kein bleiben ist hier auff der Erdt such droben nur wafl ewig Werth.Opatruj sv˘j d˘m ke svÈmu dobru. Smrt po ûivotÏ n·sleduje nakonec. Nikdo nez˘stane zde na zemi trvale, hledej jen v nebi, co vÏËnÈ jest.

Tabule nesen· smrtkou:Bedencken lehr unfl alle Zeudt, dafl wir dem Todt zu gehn be-reit, damit keiner betrogen sey, mag difl all Zeit bedencken frey. Pamatovat n·s uËÌ kaûd˝ Ëas, abychom byli p¯ipraveni jÌt smrti vst¯Ìc, aby nikdo nebyl oklam·n, m· toho b˝t svobodnÏ pamÏtliv˝ v kaûd˝ Ëas.

DolnÌ kartuö, uprost¯ed mezi andÏlema smrtkou:Wachet dan ihr w¸st noch den Tag, noch die Stundt. Mat. C. 25 V. 13Selig ist der der Gottes Willauff alle Trappen stelt sein Zill.Beim Richter wirdt er woll bestehn.Sein Lohn wirdt Frewdt im Him-mell sein.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%��5

Prav· hornÌ kartuö:Der Mensch geborn geht auf und ab.Bleibt nimmer stehn bifl zu dem Grab.Die Trappen sichst du heir gestelt.Von Allen er dem Todt zuf‰lt.»lovÏk zrozen jde nahoru a dol˘. NezastavÌ se aû ke hrobu. Schody zde vidÌö se¯azenÈ. Ze vöech se dojde ke smrti.

Tabule nesen· andÏlem:Bestell dein Haufl zu deinem best.Der Todt dem Leben folgt zu letz.Kein bleiben ist hir auff Erdtsuch droben nur wafl ewig Werth.Opatruj sv˘j d˘m ke svÈmu dobru. Smrt po ûivotÏ n·sleduje nakonec. NenÌ setrv·nÌ zde na zemi, jen v nebi hledej, co m· vÏËnou cenu.

Tabule nesen· smrtkou:Bedencken lehrt unfl alle Zeit.Dafl wir dem Todt zu gehn bereit.Dafl keiner betrogen sey magdifl Alzeit bedencken frey.Pamatovat n·s uËÌ kaûd˝ Ëas, abychom byly p¯ipraveny jÌt smrti vst¯Ìc.Aby nikdo nebyl oklam·n, nechù na to svobodnÏ myslÌ po vöechen Ëas.

DolnÌ kartuö:Wachet: dan ihr w¸st noch den Tag noch dieStundt. Math. C. 25. V. 13Selig ist die die Gottes Willauff alle Trappen stelt sein Zill.Beim Richter wirdt sie wohl bestehen.Sein Lahn wirdt Frewdt und Tri-umph sein.

BdÏte, neb nezn·te dne ani hodiny. Mat. kap. 25 verö 13Blaûen ten kdo BoûÌ v˘li na vöech stupnÌch klade za sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem bude st·t. Jeho odmÏnou bude radost v nebi.

Nad lev˝m obloukem mostu:Der Anfang ist sehr lieb und suefl.ZaË·tek je velmi mil˝ a sladk .̋

Nad st¯ednÌm obloukem mostu (nad PoslednÌm soudem):Ein Jeder doch bedenck den Dag, dem Niemandt gantz entgehen mag.Kaûd˝ ale pamatuj na den, kterÈmu nikdo nem˘ûe zcela uniknout.

Nad prav˝m obloukem mostu (nad scÈnou poh¯bu):Das End den B¸rden tragen mufl.SvÈ jho musÌ nÈst aû do konce.

Pod jednotliv˝mi vÏkov˝mi stupni:NovorozenÏ:Die Blum im Knops sich hoffung macht.KvÏtina si v poupÏti dÏl· nadÏje.5 let: Die Ros geht auff die Muter lacht.R˘ûe se rozvÌjÌ, matka se smÏje.10 let: Zehn Jahr ein Kind Ich spiel gern wie der Aff.Deset let ñ dÌtÏHraji si r·d jako opiËka.20 let:Zwanzig Jahr ein Jungling Ich dantz ich spring wie ein jungs Kalb.Dvacet let ñ mladÌkTanËÌm a sk·Ëu jako tel·tko.30 let:Dreisig Jahr ein Man Zur Arbeit ich wie ein Ocks geht.T¯icet let ñ muûK pr·ci chodÌm jako v˘l.40 let: Vierzig Jahr wolge thanWie ein Lew starck und mutig steht.»ty¯icet let ñ dob¯e ËinÏnoJako lev stojÌm siln˝ a stateËn .̋50 let: F¸nffzig Jahr sill stahn.Des Fucks klugheit du findest hir.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%�� 5

BdÏte, neb nezn·te den ani hodinu. Mat. kap. 25 verö 13Blaûen· je ta, kter· BoûÌ v˘li stavÌ na vöech stupnÌch za sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem dob¯e obstojÌ. JejÌ odmÏnou bude radost a vÌtÏzstvÌ.

Nad lev˝m obloukem mostu (nad scÈnou narozenÌ):Von allen Trappen her zu kompt.Ze vöech stupÚ˘ odtud vzejÌt.

Nad st¯ednÌm oblokem mostu:Der Mensch gebohren geht auf und ab, ist elendts voll bifl zu dem Grab.»lovÏk, zrozen jde nahoru dol˘, je uboh˝ aû ke hrobu.

Nad prav˝m obloukem mostu (nad scÈnou poh¯bu):Gewifl ist der Todt, ungewifl die Stundt.Jist· je smrt, nejist· hodina.

Pod jednotliv˝mi vÏkov˝mi stupni:NovorozenÏ: Der Rosenknopf in Windlein ligt.R˘ûov˝ knoflÌËek leûÌ v plenk·ch.5 let:Die Rofl hir vˆllig sich aufl gibt.R˘ûe se zde plnÏ rozvÌjÌ.10 let:Dafl Roslein r¸ht & H¸nlein speist.R˘ûiËka usÌn· & slepiËka zobe.20 let:Der Wiedehopff heir sich schm¸ckt und ziert.Dudek se tu zdobÌ a ölechtÌ.30 let:Die Jumffer wie ein Pfau stoltziert.Panna jako p·v si vykraËuje.40 let:Wie ein H¸n ich mein Kinder wehr.Jako slepice hlÌd·m svÈ dÏti.

Pades·t let ñ zastavenÌLiö·kovu chytrost zde nalezneö.60 let: Sechzig Jahr gehets Alter ahnDes Wolffs Begirligkeit gefelt mir.äedes·t let ñ p¯ich·zÌ st·¯ÌVlkova chtivost se mi lÌbÌ.70 let: Siebenzig Jahr ein GreiflDie Sch‰tz der Hundt huff und bewach.Sedmdes·t let ñ sta¯ecPoklady hromadÌ a hlÌd· pes.80 let: Achtzig Jahr nimmer weiflZorn und grim ist beim Leopardt.Osmdes·t let ñ nic uû nevÌZlostn˝ a popudliv˝ jako leopard.90 let:Neunzig Jahr der Kinder SpottSehr langsam mit dem Esell bin.Devades·t let ñ dÏtem pro smÌchVelmi pomal˝ jsem s oslem.100 let:Hundert Jahr begnadt dir GottBeim Todt der gerecht wie ein Schwan singt.Sto let ñ B˘h ti buÔ milostivVe smrti, jeû je spravedliv·, zpÌv· labutÌ pÌseÚ.

�/�2��L��K��)�"-��)�)�"-��,�!"1��1��"��!�$�%��5=

50 let:Wie ein Kranich sey ich wacht sam.Jsem ostraûit· jako je¯·b.60 let:Wie ein Ganfl ich mich mesten kan.Jako husa se mohu vykrmovat.70 let:Der Adler hoch fleucht ich zu Gott.Orel letÌ vysoko, j· k Bohu.80 let:Ich wie ein Eull bin der Weltt spott.Jako sova jsem svÏtu pro posmÏch.90 let:Ich Fladermaufl & Haufl verwahr.Jsem netop˝r a hlÌd·m d˘m.100 let:Ich segne die Welt zum Himmel fahr.Rozûehn·v·m se se svÏtem, jdu do nebe.

Pozn·mky1 Oba obrazy olej na pl·tnÏ, Alegorie vÏk˘ muûe 110 × 160 cm, Alegorie vÏk˘ ûeny 114 × 189 cm.2 ⁄pravy interiÈru nechal provÈst Frantiöek Vincenc Desfours (Ü 1869) v letech 1840ñ1842 a znovu roku

1852. VlËek, Pavel, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch z·mk˘, Praha 2001, s. 265.3 Evangelium podle Matouöe, 25. kapitola, 13. verö.4 K tÈmatu vÏku a ûivotnÌho bÏhu ËlovÏka ve v˝tvarnÈm umÏnÌ a literatu¯e Joeriflen, Peter ñ Will,

Cornelia, Die Lebenstreppe. Bilder der menschlichen Lebensalter. Eine Ausstellung desLandschaftsverbandes Rheinland, Rheinisches Museumsamt, Brauweiler in Zusammenarbeit mitdem St‰dtischen Museum Haus [Ausstellung und Katalog], Kˆln, Rheinland, [1983], (Schriftendes Rheinischen Museumsamtes; Nr. 23).

5 Wanders, Hubert, Das springende Bˆckchen ñ Zum Tierbild in den dekadischen Lebensalterdarstellungen,in: viz pozn. 4, s. 61 an.

6 Joeriflen, Peter, Lebenstreppe und Lebensalterspiel im 16. Jahrhundert, in: viz pozn. 4, s. 25 an.7 Za upozornÏnÌ na existenci grafick˝ch p¯edloh a post¯ehy o mÛdÏ vdÏËÌm Mgr. Lence VaÚkovÈ. Joeriflen,

Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 116ñ117.8 Srovnej Kybalov·, Ludmila, DÏjiny odÌv·nÌ. Barok a Rokoko, Praha 1996, s. 57.9 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 111ñ112.

10 Viz. pozn·mka Ë. 8.11 Englert, Anton, Die menschlichen Alterstufen in Wort und Bild, Zeitschrift desVereines f¸r Volkskunde 17,

1907, s. 16ñ42.12 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 113ñ114. 13 Srovnej Kybalov·, Ludmila, DÏjiny odÌv·nÌ. Barok a Rokoko, s. 32 an, s. 62 an.14 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 115ñ116.15 Z dÌlny Gerharda Altzenbacha poch·zÌ rovnÏû vyobrazenÌ soci·lnÌ a mocenskÈ hierarchie, jehoû z·klad

takÈ tvo¯Ì pyramidovÏ stupÚovit˝ most vyklenut˝ t¯emi ark·dami, mÏdiryt, polovina 17. stoletÌ,N¸rnberg, Germanisches Nationalmuseum, zdroj www.uni-muenster.de/FNZ-online/.

16 Texty p¯eloûila Mgr. Martina Jan·kov·.

ADOLF DONATH A LESSER URY ñ SBÕRKA OBRAZŸ V DEPOZIT¡ÿIST¡TNÕHO Z¡MKU HRUB› ROHOZEC

JaromÌr Novotn˝

Soubor obraz˘, kreseb a grafik Lessera Uryho a dalöÌch p¯ev·ûnÏ nÏmeck˝ch autor˘z prvnÌ t¯etiny 20. stoletÌ byl po 2. svÏtovÈ v·lce p¯evezen˝ na Hrub˝ Rohozec ze z·mkuv TeplicÌch nad MetujÌ. Svou skladbou se vydÏluje a jiû od poË·tku bylo z¯ejmÈ, ûe sejedn· o zvl·ötnÌ celek. BÏhem postupnÈ identifikace dÏl se uk·zalo, ûe se jedn· o samo-statnou sbÌrku, kter· s p˘vodnÌm fondem Teplic nesouvisÌ. Teplice nad MetujÌ vlastnilarodina Faltis˘. Jejich sbÌrka takÈ obsahovala ¯adu dÏl nÏmeck˝ch a rakousk˝ch umÏlc˘p¯elomu stoletÌ. P¯edv·leËn· majitelka z·mku Gertie Hampl-Faltisov· byla b·snÌ¯koua publikovala nap .̄ v Ëasopise Witiko, ËtvrtletnÌku nÏmeckÈ menöiny v »ech·ch. PrvnÌdomnÏnka, ûe nap .̄ obrazy L. Uryho mohli koupit sami FaltisovÈ na (nÌûe zmÌnÏnÈ) aukcijeho poz˘stalosti v roce 1932 v BerlÌnÏ, se nepotvrdila ñ ani jeden z obraz˘ nenÌ v kata-logu uveden. P˘vodnÌ teplick˝ mobili·¯ byl z vÏtöiny (pr·vÏ s v˝jimkou zmÌnÏnÈho sou-boru) p¯evezen na z·mek v N·chodÏ.1 ZatÌm nenÌ jasnÈ, jak se obrazy Uryho a dalöÌchautor˘ do Teplic dostaly.2 Materi·ly z doby St·tnÌ pam·tkovÈ spr·vy uloûenÈ v N·rodnÌm˙st¯ednÌm archivu se o tomto celku nijak nezmiÚujÌ. Soupis movitÈho majetku (tzv. ÑËer-n· knihaì) proveden˝ jiû na Rohozci je datov·n rokem 1953. Poloûky hruborohozeckÈhosouboru jsou z velkÈ vÏtöiny oznaËeny star˝m invent·rnÌm ËÌslem s pÌsmeny D.T. JdepravdÏpodobnÏ o zkratku ÑDonath Tepliceì. P¯i p¯evozu na Hrub˝ Rohozec tedy jeötÏ byloz¯ejmÈ, ûe jde o zvl·ötnÌ sbÌrkov˝ soubor. P¯i zpracov·nÌ z·kladnÌ evidence v 70. letechvöak jiû tato skuteËnost nenÌ akcentov·na.

S velkou pravdÏpodobnostÌ se jedn· o sbÌrku nebo Ë·st sbÌrky historika a teoretika umÏ-nÌ Adolfa Donatha. Vypl˝v· to z autorstvÌ dÏl a z Ëast˝ch dedikacÌ pr·vÏ Donathovi. Sv˝-mi dÌly jsou zde zastoupeni auto¯i, kte¯Ì se s Donathem osobnÏ znali. NÏkte¯Ì byli tÈûp¯·teli Lessera Uryho, zn·mÈho nÏmeckÈho malÌ¯e, jehoû dÌla tvo¯Ì vÏtöinu tohoto tep-lickÈho souboru, a kter˝ byl jednÌm z d˘leûit˝ch umÏlc˘, jimiû se Donath teoretickyzab˝val. Mimo jinÈ ve sbÌrce najdeme tÈû malÌ¯˘v portrÈt A. Donatha s vÏnov·nÌm.

Soubor t¯in·cti Uryho maleb a kreseb na HrubÈm Rohozci je reprezentativnÌ. Takto po-ËetnÈ zastoupenÌ mimo nÏmeckÈ galerijnÌ instituce je v˝jimeËnÈ. KromÏ interiÈr˘ a mo-mentek z berlÌnsk˝ch kav·ren zahrnuje vöechny podstatnÈ stylovÈ a motivickÈ okruhyjeho tvorby ñ zejmÈna krajiny a mÏstskÈ scÈny, ale i z·tiöÌ, n·mÏty z Bible a portrÈt. Vy-nik· zde nap¯Ìklad drobn· olejomalba ÑLipskÈho n·mÏstÌì v BerlÌnÏ ñ p¯Ìklad UryhoosobitÈ verze impresionismu uplatnÏnÈho v noËnÌch scÈn·ch, nebo potemnÏl· pastelov·krajina, vznikl· snad bÏhem jednoho z autorov˝ch pobyt˘ v Durynsku. Tyto i dalöÌ pr·cejsou svou kvalitou plnÏ srovnatelnÈ s Uryho d˘leûit˝mi obrazy prezentovan˝mi nÏmeck˝-mi galeriemi. NÏkolika dÌly jsou pak zastoupeni i dalöÌ auto¯i: Ernst Oppler (1867ñ1929)portrÈtem slavnÈho nÏmeckÈho historika umÏnÌ Wilhelma Bodeho, p¯Ìznivec sionistickÈ-ho hnutÌ, zn·m˝ grafik Hermann Struck (1876ñ1944) portrÈtem L. Uryho, slavn˝ LovisCorinth (1858ñ1925) sv˝m autoportrÈtem, Ephraim Mose Lilien (1874ñ1925) jednÌm zesv˝ch motiv˘ z Palestiny.3 Ve vöech Ëty¯ech p¯Ìpadech se jedn· o grafiky s autorskoudedikacÌ Donathovi, v p¯ÌpadÏ Opplerovy grafiky jeötÏ navÌc s vÏnov·nÌm od W. Bodeho.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%�� 5J

D·le zde najdeme zatÌm neurËen˝ d·msk˝ portrÈt4 ñ olejomalbu od Ferdinanda Reznicka(1868ñ1909), akvarelov˝ pohled na KodaÚ Wilhelma Wagnera (1887ñ1969) a humorn˝lept z roku 1739 zobrazujÌcÌ dva slavnÈ staroûitnÌky (ÑDue Famosi Antiquariì), kter˝ snadmÏl b˝t nar·ûkou na Donathovo znalectvÌ, styky se sbÏrateli, Ëi bratr˘v staroûitnick˝obchod v Praze. ÿada dÏl byla objasnÏna autorsky i motivicky a tyto informace byly mj.vyuûity pro doplnÏnÌ v r·mci Z·kladnÌ evidence mobili·rnÌch fond˘.5

Adolf (tÈû Adolph) Donath6 (1876 KromÏ¯Ìûñ1937 Praha) byl v˝znamn˝m historikema kritikem umÏnÌ. Poch·zel z nÏmecko-ûidovskÈ rodiny z KromÏ¯Ìûe, ûil ve VÌdni, Ber-lÌnÏ (1905ñ1933), zem¯el v Praze. JeötÏ v KromÏ¯Ìûi se p¯·telil s Maxem ävabinsk˝m,sezn·mil se s Jaroslavem Vrchlick˝m, kter˝ mu zprost¯edkoval mnoho dalöÌch kontakt˘s osobnostmi v oblasti kultury a umÏnÌ, tehdy zejmÈna mezi b·snÌky. Ve VÌdni se sezn·-mil s Th. Herzlem, kter˝ oceÚoval jeho b·snickou sbÌrku ÑJudenliederì, a Martinem Bu-berem, roku 1902 v BerlÌnÏ s Wilhelmem Bodem.7 Donath se zab˝val nÏmeck˝m i Ëes-k˝m umÏnÌm a sbÏratelstvÌm, mj. i v Ëasopise Der Kunstwanderer, kter˝ vyd·val mezilety 1919ñ1932 v BerlÌnÏ. Kv˘li problÈm˘m se sv˝m liber·lnÌm postojem k umÏnÌ zazmÏnÏnÈ politickÈ situace v NÏmecku (jÌm podporovanÈ modernÌ umÏnÌ bylo po p¯evzetÌmoci nacisty odsouzeno jako ÑEntartete Kunstì a jeho knihy p·leny), odeöel v roce 1933z BerlÌna do Prahy. Zde spolupracoval mj. s UmÏleckopr˘myslov˝m muzeem a vyd·valdalöÌ periodika. Je poh¯ben na ûidovskÈm h¯bitovÏ v Praze-StraönicÌch. Mezi jeho spisy(nap .̄ ÑDie Psychologie des Kunstsammelnsì, Berlin 1911, ÑTechnik des Kunstsammelnsì,Berlin 1925, ÑWie die Kunstf‰lscher arbeitenì, Praha 1937 a dalöÌ) najdeme i monografiia mnoho kratöÌch text˘ o Lesseru Urym (vËetnÏ ˙vodu v katalogu draûenÈ poz˘stalosti).Z obs·hlosti autorovi vÏnovan˝ch text˘, ale t¯eba i z charakteru zmÌnÏn˝ch dedikacÌ Ury-ho dÏl na HrubÈm Rohozci Donathovi (spolu s dalöÌmi autory se jedn· celkem o 7 vÏ-nov·nÌ), lze usoudit, ûe jejich vztah byl velmi p¯·telsk˝ a ûe Donath byl pro Uryho jed-nÌm z jeho nejd˘leûitÏjöÌch teoretik˘ a obh·jc˘.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%��5G

Hermann Struck, PortrÈt Lessera Uryho, 1921. Lesser Ury, PortrÈt Adolfa Donatha, 1926.

Lesser Ury (1861 Birnbaumñ1931 BerlÌn) se narodil jako t¯etÌ syn ûidovskÈho peka¯ev Birnbaumu (tehdejöÌ Prusko). Jiû roku 1873 se rodina p¯estÏhovala do BerlÌna. Studo-val na AkademiÌch v D¸sseldorfu, Bruselu, studijnÏ pob˝val tÈû v Pa¯Ìûi, Stuttgartu, Karls-ruhe a MnichovÏ, od roku 1887 byl zpÏt v BerlÌnÏ. Zde se sezn·mil s M. Liebermannem,jiû uzn·van˝m umÏlcem. PrvnÌ v˝stavy nebyly dob¯e p¯ijaty ve¯ejnostÌ, zejmÈna kv˘linetradiËnÌm noËnÌm mÏstsk˝m scÈn·m, ale na p¯Ìmluvu Adolpha von Menzela zÌskalUry ofici·lnÌ ocenÏnÌ Akademie. Roku 1893 se stal Ëlenem MnichovskÈ Secese. Na zaË·t-ku devades·t˝ch let cestoval do It·lie, od r. 1895 do Durynska (pastel s motivem tamnÌkrajiny z pozdÏjöÌch cest se nach·zÌ i v souboru na HrubÈm Rohozci). Z druhÈ polovinydevades·t˝ch let poch·zejÌ Ëasto monument·lnÌ obrazy s biblickou tematikou ÑJerusa-lemì (1896), triptych Ñ»lovÏkì (1898), ÑAdam a Evaì (1896). V roce 1899 se Ury sezn·-mil s Martinem Buberem a grafiky Hermannem Struckem a Ephraimem Moses Lilie-nem. Roku 1901 byly Uryho obrazy (kromÏ dalöÌch autor˘, nap .̄ Hermanna Strucka)vystaveny u p¯Ìleûitosti 5. sionistickÈho kongresu v Basileji. V tomto roce takÈ ˙dajnÏpoprvÈ vidÏl Uryho obrazy Adolf Donath. Podle dedikace obrazu na HrubÈm Rohozci(ÑVesniceì, 1900) lze vöak usoudit, ûe se znali jiû o rok d¯Ìve. V roce 1903 vyöla esejMartina Bubera o Uryho dÌle, 1904ñ06 pak prvnÌ Ël·nky od Adolfa Donatha. 1914 bylL. Corinthem jmenov·n Ëlenem BerlÌnskÈ Secese, kde mÏl o rok pozdÏji v˝stavu. 1916n·sledovala ˙spÏön· velk· retrospektivnÌ v˝stava u berlÌnskÈho galeristy, obchodnÌkas umÏnÌm a vydavatele Paula Cassirera (1871ñ1926). Roku 1920, deset let potÈ co se se-zn·mili, napsal teoretik Karl Schwarz 8 malÌ¯ovu prvnÌ monografii. V tÈ dobÏ jiû Ury po-ciùoval sÌlÌcÌ antisemitismus ñ v˝zvu Hermanna Strucka k ˙Ëasti na v˝stavÏ ûidovsk˝chumÏlc˘ odmÌtl, mimo jinÈ tÈû ze zdravotnÌch d˘vod˘. Roku 1921 se stal Ëestn˝m ËlenemBerlÌnskÈ secese, k 60. narozenin·m vych·zejÌ monografie o Urym od Adolfa Donathaa Lothara Briegera. V roce 1926 cestoval do Lond˝na, 1928 na dva t˝dny do Pa¯Ìûe, kdeprodÏlal tÏûk˝ infarkt. Z roku 1931 poch·zejÌ pohledy z okna ateliÈru9 a poslednÌ autopor-trÈt. Zem¯el 18. ¯Ìjna tÈhoû roku na z·stavu srdce, kr·tce p¯ed zah·jenÌm v˝stavy k sedm-des·tin·m v N·rodnÌ galerii v BerlÌnÏ. V roce 1932 po retrospektivnÌ v˝stavÏ v Breslau(Wroclaw) probÏhla draûba poz˘stalosti v berlÌnskÈm aukËnÌm domÏ Paula Cassirera.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%�� 5<

Lesser Ury, LipskÈ n·mÏstÌ v BerlÌnÏ, kolem 1890.

Lesser Ury je spolu s Corinthem,Liebermannem a Slevogtem po-vaûov·n za jednoho z d˘leûit˝chp¯edstavitel˘ nÏmeckÈho impre-sionismu. Jiû sv˝mi ran˝mi interi-Èry si vyslouûil podporu Adolphavon Menzela. P˘sobivost vöedno-dennÌch situacÌ spojoval s efektnÌpracÌ s barvou a svÏtlem, rozvÌje-nÈ pak v jeho v˝jevech z dennÌcha hlavnÏ noËnÌch velkomÏstsk˝chulic. NavÌc tyto scÈny s oblibouzobrazoval v deöti, takûe mnoû-stvÌ odlesk˘ z r˘zn˝ch povrch˘v umÏlÈm osvÏtlenÌ vzr˘st· a vy-tv·¯Ì tÌm prostor uvolnÏnÈmu ma-lÌ¯skÈmu gestu. TÈû Uryho krajinyjsou plnÈ vody. LesnatÈ krajinys jezery a ¯ekami hledal zejmÈnav okolÌ BerlÌna, Por˝nÌ a Duryn-sku. Sv˝mi dÌly s biblick˝mi mo-tivy a kontakty s p¯edstaviteli ûi-dovskÈ intelektu·lnÌ elity se tÈûpodÌlel na dobovÏ aktu·lnÌ rene-sanci ûidovskÈ kultury. Jiû za jehoûivota bylo nÏkolik dÏl zakoupenodo st·tnÌch galeriÌ, v˝stavy konanÈv tehdejöÌch v˝znamn˝ch institu-cÌch pak dokl·dajÌUryho silnou pozici v dobovÈm kontextu: nap .̄ BerlÌnsk· Secese (1915),Galerie Tannh‰user (Mnichov ñ 1917), BerlÌnsk· Secese (1922 ñ vystaveno 150 obraz˘),N·rodnÌ galerie v BerlÌnÏ (1924, 1927 a 1931). I pro NÏmecko samotnÈ byl vöak do-ned·vna autorem mÈnÏ zn·m˝m ñ po v˝stavÏ roku 1932 v Breslau (Wroclaw) probÏhlonÏkolik v˝stav v Izraeli a USA, ale v NÏmecku aû v roce 1961, ke 100. v˝roËÌ umÏlcovanarozenÌ. ReprezentativnÌ retrospektiva dosud chybÌ. NejvÏtöÌ mnoûstvÌ Uryho dÏl se na-ch·zÌ v soukrom˝ch sbÌrk·ch. ZanÌcen˝m sbÏratelem byl Dr. Carl Schapira, kter˝ kupo-val dÌla p¯Ìmo od Uryho a takÈ na draûbÏ poz˘stalosti u P. Cassirera. Soupis sbÌrky(Schapira-Verzeichnis)10 obsahuje 108 dÏl. Tento soubor byl potÈ rozprod·n kolem roku1960 v New Yorku. DalöÌm pramenem je samotn˝ Cassirer˘v aukËnÌ katalog Uryho po-z˘stalosti z roku 1932 s textem Adolfa Donatha, kter˝ obsahuje 129 olejomaleb, 123 pas-tel˘ a 4 kresby. Uryho dÌla pat¯ila za vl·dy n·rodnÌch socialist˘ mezi tzv. ÑEntarteteKunstì a za v·lky se pak Ëasto ñ ve sbÌrk·ch rodin opouötÏjÌcÌch zemi ñ ocitla mimo NÏ-mecko. To takÈ ztÏûuje sestavenÌ soupisu dÏl, jeû pr·vÏ probÌh·.11

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%��5A

Lesser Ury, Kytice, 1893.

SOUPIS DÃLL. Uryho a dalöÌch autor˘ v depozit·¯ist·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec (p˘vod Teplice nad MetujÌ)

Lesser Ury (1861ñ1931)PortrÈt Adolfa Donatha, 1926, 70,5 × 50,5 cm,olej, pl·tno, sign. s dedikacÌ vlevo naho¯e:S. lieben Freunde Adolf Donath demF¸nfzigj‰hrigen Lesser Ury 1926 (SvÈmumilÈmu p¯ÌteliAdolfu Donathovi k pades·tin·mLesser Ury 1926)Oslava pades·t˝ch narozenin se konala9. prosince 1926 v BerlÌnÏ za ˙Ëasti nÏkolikaset hostÌ a ofici·lnÌch gratulant˘, veËer seDonath setkal se sv˝mi blÌzk˝mi p¯·teliLesserem Urym a Stefanem Zweigem(podrobnÏji viz. Sv·tek, Josef, AdolphDonath, Muzeum KromÏ¯Ìûska, 1990, s. 27).

LipskÈ n·mÏstÌ v BerlÌnÏ, kolem 1890, 12,3 × 22 cm, olej, d¯evoJedna z Uryho typick˝ch mÏstsk˝ch scÈn,jeden z û·nr˘, dÌky kter˝m se stal zn·m˝mmalÌ¯em. Vlivy impresionismu zde vy˙stilyv jeho osobitou öerosvitnou variantuv noËnÌch deötiv˝ch v˝jevech z mÏstsk˝chbulv·r˘, kde bohatÈ reflexy noËnÌho umÏlÈhoosvÏtlenÌ vyuûÌv· k vybudov·nÌ efektnÌoptickÈ t¯ÌötÏ. PodobnÈ dva obrazy vystavenÈ

v BerlÌnÏ roku 1889 si tehdy vyslouûilynech·pavÈ reakce publika, jeû se pohoröovalonad ÑbÌl˝mi a Ëern˝mi skvrnami na ploöe,nan·öenÈ öpachtlÌì a nad Ñbarevn˝m rag˙ì(Ñschwarzen Farbenragoutì) (A. Donath,Lesser Ury, Seine Stellung in der modernendeutschen Malerei, Berlin, 1921, s.17).

Kytice, 1893, 49,8 × 34,5 cm, pastel, kartonPomÏrnÏ ranÈ dÌlo autora, vytvo¯enÈ v roce jehop¯ijetÌ do spolku MnichovskÈ secese. K û·nrukvÏtinovÈho z·tiöÌ se Ury pr˘bÏûnÏ vracel.

Krajina, 49 × 33 cm, uhel na kartonu

Vesnice, 1900, 33 × 44 cm, tempera, tuö na kartonu, sign. a dedikace vlevo dole tuöÌ:s. lieben Donath Lesser Ury 1900

Durynsk· krajina (u Friedrichsrody), 1905, 68 × 100 cm, pastel, kartonDÌlo vzniklÈ za nÏkterÈho z pobyt˘v Durynsku v letech 1904ñ06.

Krajina, 1910, 37 × 51,5 cm, olej, pl·tno

Krajina s ¯ekou, 13,5 × 23,5 cm, olej, d¯evoPravdÏpodobnÏ krajina s R˝nem. Spolu s krajinami z Holandska a z jezernÌch oblastÌv okolÌ BerlÌna tvo¯Ì i r˝nskÈ motivy v Uryho dÌle rozs·hlÈ volnÈ cykly ÑvodnÌchìkrajin.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%�� F>

Lesser Ury, Durynsk· krajina (u Friedrichsrody), 1905.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%��F5

MÏstsk· veduta, 1913, 34,5 × 49,5 cm (svÏtlost), pastel, papÌrV letech 1912ñ13 cestoval Ury po Holandsku.DÌlo pravdÏpodobnÏ poch·zÌ z tÏchto cesta zobrazuje nÏkterÈ z holandsk˝ch mÏst.

Pohled na Lond˝n, 1926, 35,5 × 50 cm, pastel, kartonVeduta pat¯Ì pravdÏpodobnÏ k sÈrii obraz˘namalovan˝ch bÏhem cesty do Lond˝nav roce 1926, pozdÏji vystaven˝ch v KunstKammer Martina Wasservogela v BerlÌnÏ.StejnÏ jako u pa¯Ìûsk˝ch vedut je zde patrn·inspirace francouzsk˝m impresionismem.

N·b¯eûÌ v Pa¯Ìûi, 1928, 24 × 32,7 cm, olej na pl·tnÏ na kartonu, sign. vlevo dole:L. Ury Paris 1928, vzadu tuûkou ñ Lesser UryAusstellungObraz pat¯Ì pravdÏpodobnÏ do sÈrie 38 olej˘a pastel˘ namalovan˝ch bÏhem Ëtrn·ctidennÌhopobytu v Pa¯Ìûi v roce 1928, kterÈ byly potÈvystaveny v Kunst Kammer MartinaWasservogela v BerlÌnÏ.

Figur·lnÌ studie, 63,5 × 48 cm, litografie,sign. s dedikacÌ dole uprost¯ed tuûkou: Seinenlieben Freunde Adolf Donath Lesser UryStudie snad z 80. let 19. stoletÌ, pravdÏpodobnÏk nÏkterÈmu z dÏl na motivy z Bible.

Studie ñ blahop¯·nÌ, 54,5 × 38 cm, uhel,papÌr, sign. s dedikacÌ: Seinen lieben AdolfDonath an Freundschaft Lesser Ury

Hermann Struck (1876ñ1944)PortrÈt Lessera Uryho, 1921, 17,5 × 13 cm,(47 × 36,5 cm), such· jehla, vpravo doletuûkou dedikace Uryho ûivotopisci ñ AdolfuDonathovi: Urys Biographen gewidmet 16. XI. 21

Ernst Oppler (1867ñ1929)PortrÈt Wilhelma Bodeho, kolem 1925, 24 × 17,5 (38 × 27,5), such· jehla, Opplerovo vÏnov·nÌ vlevo dole: A. Donathfreundschaftlich, Bodeho vÏnov·nÌ doleperem: (Zum) Kunstwanderer Donath freundschaftlich Ö Dr. W. BodeVÏnov·nÌ Wilhelma Bodeho (Donathovi,poutnÌkovi umÏnÌm Ö p¯Ìtel W. Bode) jenar·ûkou na n·zev Donathova Ëasopisu DerKunstwanderer.

Ephraim Mose Lilien (1874ñ1925)Ulice, 1909, 36 × 28,5 (65,5 × 54), lept, vlevodole tuûkou dedikace Donathovi: S. l. (seinenlieben) Donath 8. Okt. 1910

Lesser Ury, MÏstsk· veduta, 1913.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%�� FF

Lesser Ury, Pohled na Lond˝n, 1926.

Lesser Ury, N·b¯eûÌ v Pa¯Ìûi, 1928.

Pozn·mky1 Zde se nach·zÌ nap¯Ìklad zajÌmav˝ kvaö s tÈmatem vodnÌ vÌly v˝znamnÈho mnichovskÈho malÌ¯e Lea

Putze (1869ñ1940), podle analogick˝ch dÏl vystavovan˝ch v mnichovskÈm Lenbachhausu datovateln˝p¯ibliûnÏ rokem 1903. Toto i dalöÌ dÌla z teplickÈho svozu jsou jiû vyuûita v interiÈrovÈ instalaci z·mkuv N·chodÏ.

2 Zda se tak stalo nap¯Ìklad v r·mci konfiskacÌ nÏmeckÈho majetku, kter˝ zde mohl b˝t uloûen z mnohad˘vod˘ jiû za v·lky, bude nutnÈ provÏ¯it dalöÌm pr˘zkumem.

3 KromÏ Donatha psal o Lilienovi tÈû nap .̄ Stefan Zweig. Lilienovy grafiky, ale i jeho vlastnÌ dokumen-t·rnÌ fotografie z cest po PalestinÏ vystavuje ve svÈ expozici nap .̄ éidovskÈ muzeum v BerlÌnÏ. V jehonovÈ expozici najdeme tÈû dÌla Uryho a Strucka.

4 Jelikoû se s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ jedn· o soukromou Donathovu sbÌrku, lze uvaûovat o tom, ûe byse snad mohlo jednat o portrÈt jeho ûeny Marie.

5 ÿada dÏl b˝vala v minulosti navrûena k vy¯azenÌ z evidence. DÌky snaze pozdÏjöÌch spr·vc˘ z·mku, dr.Frantiöka a Marie Nov·kov˝ch, k tomu vöak naötÏstÌ nedoch·zelo. P¯esto byly dva obrazy z tohoto tep-lickÈho, resp. Donathova souboru v roce 1967 prod·ny. Akvarely, zn·mÈ jen z pÌsemnÈ evidence ÑËernÈknihyì jako Podobizna muûe a VesniËka u vody, byly dÌlem Maurycy MinkowskÈho (1881ñ1930), autoracivilnÌch v˝jev˘ ze ûivota éid˘ i scÈn jejich utrpenÌ (pogromy, uprchlÌci bez p¯Ìst¯eöÌ...).

6 Monografii i kratöÌ Ël·nky o A. Donathovi, svÈm str˝ci, publikovala socioloûka Dr. Prof. Doris Bensi-mon-Donath (nar. 1924 VÌdeÚ), zab˝vajÌcÌ se dÏjinami éid˘ ve Francii, SevernÌ Africe a Izraeli.

7 Wilhelm von Bode (1845ñ1929), historik umÏnÌ a muzejnÌk, zaloûil berlÌnskÈ Kaiser-Friedrich-Museum(dnes Bode-Museum), nÏkdejöÌ ¯editel Kr·lovsk˝ch, pozdÏji St·tnÌch muzeÌ v BerlÌnÏ (Staatliche Museenzu Berlin).

8 Staù K. Schwarze (1885ñ1962) o Uryho dÌle je publikov·na v knize: Hermann A.Schlˆgl, Karl Schwarz,Lesser Ury ñ Zauber des Lichts.

9 V letech 1901ñ1931 mÏl Ury ateliÈr na berlÌnskÈ adrese Nollendorfplatz 1/III (d˘m byl za v·lky zniËen).Ve stejnÈ Ëtvrti (Schˆneberg) bydlel i A. Donath.

10 Publikov·no mj. in: H. A. Schlˆgl, K. Schwarz, Lesser Ury ñ Zauber des Lichts.11 Pr·ce Dr. Sibylle Grofl, Freie Universit‰t Berlin, Kunsthistorisches Institut.

Literatura (Donath):Sv·tek, Josef, Adolph Donath, KromÏ¯Ìû 1990.Bensimon, Helen, Adolph Donath (1876ñ1937), parcours díun intellectuel juif germanophone.

Vienne. Berlin. Prague., LíHarmattan, Paris 2000.Bensimon-Donath, Helen, Adolph Donath, ein Kremsierer, éidÈ a Morava, SbornÌk z konference

konanÈ v Muzeu KromÏ¯Ìûska dne 7. 11. 2001 (ed. Petr P·lka), s. 53ñ56, KromÏ¯Ìû 2002.

Li teratura (Ury):Buber, Martin, Lesser Ury, Berlin 1903.Schwarz, Karl, Lesser Ury, J¸dische B¸cherei, sv. 17, Berlin 1920.Donath, Adolph, Lesser Ury, Seine Stellung in der modernen deutschen Malerei, Berlin 1921.Brieger, Lothar, Lesser Ury, Graphiker der Gegenwart, sv. 9, Berlin 1921.

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%��F

Lovis Corinth (1858ñ1925)VlastnÌ podobizna ve slamÏnÈm klobouku p¯ikreslenÌ, 1913, 23,5 × 17,5 cm (otisk), such·jehla, dole Corinthovo vÏnov·nÌ Donathovi:Ö Donath zur Ö von AutorPodobnÏ komponovan˝ autoportrÈt tohotoslavnÈho nÏmeckÈho malÌ¯e proveden˝ v olejomalbÏ poch·zÌ z tÈhoû roku.

Ferdinand Reznicek (1868ñ1909)PortrÈt d·my, 90 × 80,5 cm, olej na papÌ¯enalepenÈm na pl·tnÏN·pis na zadnÌ stranÏ uv·dÌ DonathovuberlÌnskou adresu: 24 Wartburgstr.Schˆneberg.

Wilhelm Wagner (1887ñ1969)KodaÚ, 1920, 50,5 × 55,5 cm, uhel, akvarel

Pier Leone Ghezzi (1674ñ1755)Due Famosi Antiquari (SlavnÌ staroûitnÌci),Ghezzi delin., AP fecit, 1739, 38,5 × 26 cm(48,5 × 35 cm), leptSvÈ nad·nÌ pro karikaturu zde autor uplatnilp¯i zobrazenÌ zn·mÈho staroûitnÌkaa sbÏratele Philippa von Stosche (1691ñ1757)a Giuliana Sabbatiniho (1683ñ1757).

Der k¸nstlerische Nachlass Lesser Ury, aukËnÌ a v˝stavnÌ katalog (s textem Adolpha Donatha),Paul Cassirer, Berlin, Victoriastr. 35, 1932.

Seyppel, Joachim, Lesser Ury, der Maler der alten City. Leben ñ Kunst ñ Wirkung, Berlin 1987.Schlˆgl, Hermann A., Schwarz, Karl, Lesser Ury ñ Zauber des Lichts, Gebr. Mann Verlag,

K‰the-Kollwitz-Museum, Berlin 1995.Brauner, Lothar, Malerei der deutschen Impressionisten (katalog v˝stavy), Berlin 1976.

Karty z·kladnÌ evidence mobili·rnÌch fond˘ pro S⁄PPOP v roce 1986 zpracoval Dr. MiroslavCogan.

ZastoupenÌ ve sbÌrk·ch (Ury):N·rodnÌ galerie, BerlÌn; Berlinische Galerie, BerlÌn; Kupferstichkabinett, Staatliche Museenzu Berlin; Berlin Museum; éidovskÈ muzeum, BerlÌn; M‰rkischen Museums, BerlÌn; GaleriePels-Leusden, BerlÌn; Hamburger Kunsthalle; Muzeum Tel Aviv (nap¯. grafickÈ listy ze sbÌrekKarla Schwarze a Hermanna Strucka); Albertina, VÌdeÚ

Foto JaromÌr Novotn˝

2/�3��#L��&�'��%��(�))��*��+�)� ��,��"��!�$�%�� F

OSUDY HÿBITOVANA RUPRECHTICK… ULICI V LIBERCI

Petra äternov·

ÑP¯Ìkladn˝m mÌstem orwellovskÈ modernizace, gumujÌcÌ pamÏù mÌsta, se mezi vÏtöÌmiËesk˝mi mÏsty stal Liberec, v nÏmû bÏhem pozdnÏ totalitnÌ Èry nÏkolik star˝ch nÏmec-k˝ch h¯bitov˘ ustoupilo park˘m, umoûÚujÌcÌm optimistickou vyhlÌdku z novÏ vznikl˝chpanelov˝ch sÌdliöù. Zbytky libereckÈho lapid·ria, projektovanÈho v polovinÏ osmdes·t˝chlet 20. stoletÌ jako ˙litba pietÏ, tvo¯Ì dnes povinnou kulisu soukromÈmu zahradnictvÌ.ì

1

MÏstsk˝ h¯bitov situovan˝ p¯i dneönÌ RuprechtickÈ ulici v Liberci vznikl roku 1832 napozemcÌch dÏkanstvÌ. NovÏ vznikl˝ h¯bitov nahradil staröÌ poh¯ebiötÏ u kostela sv. K¯Ìûe,kterÈ bylo zruöeno a prostranstvÌ parkovÏ upraveno. Pam·tkou na nÏkdejöÌ pietnÌ mÌstoje pouze kovov˝ k¯Ìû na pÌskovcovÈm soklu umÌstÏn˝ v dneönÌ zahradÏ p¯i kostele.2 Za-chov·ny z˘staly takÈ pozdnÏ baroknÌ sochy svat˝ch apoötol˘ Petra a Pavla z roku 1761,kter˝mi byla v roce 18413 osazena vstupnÌ br·na novÈho h¯bitova a n·slednÏ, po jeho zru-öenÌ, jimi byl v 80. letech 20. stoletÌ flankov·n vstup do lapid·ria. V letech 1861 a 1874byl are·l h¯bitova p¯i RuprechtickÈ ulici rozöÌ¯en a v roce 1892 opat¯en m·rnicÌ, kter·pozdÏji slouûila jako kolumb·rium. Poh¯bÌvalo se zde aû do roku 1956.4 V roce 1964 by-lo na h¯bitovÏ vybr·no nÏkolik hodnotn˝ch n·hrobk˘ a hrobek, kterÈ se staly kulturnÌmi

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(��F=

Celkov˝ z·bÏr h¯bitova z roku 1968, SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, albumPam·tkov˝ are·l h¯bitov Ruprechtick· ulice (fotodokumentace).

pam·tkami (viz p¯iloûen· tabulka).5 P¯edstavu o velikosti h¯bitova si lze uËinit na z·kla-dÏ soupisu po¯ÌzenÈho v roce 1968 Technick˝mi sluûbami mÏsta Liberce, kter˝ ËÌtal 1707hrob˘ a hrobek.6 V r·mci tÈto soupisovÈ akce byly n·hrobky oËÌslov·ny (v˝raznÈ bÌlÈ ËÌs-lice jsou na dochovan˝ch n·hrobcÌch dob¯e patrnÈ jeötÏ dnes) a byla po¯Ìzena fotodoku-mentace n·hrobk˘ a hrobek povaûovan˝ch tehdy za nejhodnotnÏjöÌ.7 V tÈto fotodokumen-taci se nach·zejÌ nejen pam·tkovÏ chr·nÏnÈ sepulkr·lnÌ objekty, ale i dalöÌ hodnotn· dÌlaa hlavnÏ cennÈ celkovÈ z·bÏry na h¯bitovnÌ are·l. DalöÌ fotodokumentace objekt˘ po¯Ì-zen· tÏsnÏ po roce 1968 je uloûena na odboru ûivotnÌho prost¯edÌ Magistr·tu mÏsta Li-berec.8 V n·sledujÌcÌch letech doölo k dobovÏ podmÌnÏnÈ transformaci h¯bitova na park,kter˝ se mÏl st·t oddechov˝m mÌstem obyvatel novÏ vznikajÌcÌho panelovÈho sÌdliötÏ.9

Podle literatury se v letech 1974ñ1984 tento pl·n takÈ uskuteËnil.10 Pro pam·tkovÏ chr·-nÏnÈ objekty a dalöÌ hodnotnÈ sepulkr·lie byl v r·mci novÏ utv·¯enÈho are·lu parku vy-mezen pomÏrnÏ mal˝ prostor nad BudyöÌnskou ulicÌ, kde vzniklo lapid·rium b˝valÈhoh¯bitova. P¯esunutÈ n·hrobky (bohuûel vÏtöinou jen jejich socha¯sk· v˝zdoba) zÌskalynovÈ betonovÈ sokly. NÏkolik hrobek naötÏstÌ z˘stalo zachov·no p¯Ìmo in situ. Mezi jin˝-mi jmenujme p¯edevöÌm hrobky rodin, kterÈ se v˝znamnÏ zasadily o rozvoj libereckÈhopr˘myslu, jedn· se nap .̄ o hrobku Liebieg˘, Stiepel˘ a hrobku rodiny libereckÈho sta-vitele H¸bnera. Z p˘vodnÌho h¯bitovnÌho are·lu byly d·le zachov·ny hlavnÏ lipovÈ alejea dvÏ h¯bitovnÌ br·ny nach·zejÌcÌ se nad BudyöÌnskou a Ruskou ulicÌ, kterÈ spojujÌ dneö-nÌ hlavnÌ komunikaci parkem. Pouze kolem Ëty¯iceti objekt˘ Ëi jejich fragment˘ z celko-vÈho poËtu vÌce neû 1704 poloûek, kterÈ ËÌtal soupis z roku 196811, naölo novÈ uplatnÏnÌv lapid·riu.12 S politov·nÌm lze konstatovat, ûe ¯ada v˝znamn˝ch sepulkr·lnÌch dÏl bylap¯i tÈto akci nen·vratnÏ zniËena. Mezi nejvÏtöÌ ztr·ty se ¯adÌ zniËenÌ n·hrobku se souso-öÌm s kleËÌcÌ postavou objÌmajÌcÌ stÈlu a truchlÌcÌ ûenou z bÌlÈho carrarskÈho mramorun·leûejÌcÌ Josefu Salomonovi (Ü 1810). N·hrobek z roku 182813 poch·zel od FrancescaSomainiho (1795 nebo 1798ñ1855). Tento n·hrobek byl unik·tnÌ nejen materi·lem, zekterÈho byl vyroben, ale p¯edevöÌm reliÈfem s atributy boha obchodu, pr˘myslu a ces-tov·nÌ Merkura poukazujÌcÌ na profesi zem¯elÈho.14 Na druhou stranu relativnÏ nejvÏtöÌötÏstÌ mÏla skulptura z n·hrobku Kate¯iny Josefy MerklovÈ z roku 1824 od V·clavaPrachnera (1784ñ1832), kter· byla v roce 1987 deponov·na do sbÌrek N·rodnÌ galeriev Praze.15 AlespoÚ r·mcovou p¯edstavu o vzhledu lapid·ria a stavu jednotliv˝ch n·hrob-k˘ a hrobek (p¯edevöÌm pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch) n·m poskytuje fotodokumentace z let1983 a 1988 po¯Ìzen· tehdejöÌm St·tnÌm ˙stavem pam·tkovÈ pÈËe v ⁄stÌ nad Labem.16

Ze stejnÈ doby patrnÏ po-ch·zejÌ i popisy jednotliv˝chpam·tkovÏ chr·nÏn˝ch ob-jekt˘, kterÈ jsou cennÈ p¯e-devöÌm p¯episem v tÈ dobÏËiteln˝ch text˘. Osudy lapi-d·ria byly bohuûel stejnÏ ne-radostnÈ jako osudy b˝valÈ-ho h¯bitova.

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(�� FJ

Celkov˝ z·bÏr lapid·riab˝valÈho h¯bitova z roku 1983, fotoarchÌv NP⁄ ⁄OPv Liberci.

Ve druhÈ polovinÏ 80. let a v roce 1990 doölo k opakovanÈmu vandalskÈmu poniËenÌtÈmÏ¯ vöech objekt˘ lapid·ria. PatrnÏ po tomto z·sahu byly drobnÈ fragmenty n·hrobk˘deponov·ny do Liebiegovy hrobky a nÏkolika dalöÌch hrobek.17 Bohuûel tento, vzhledemk danÈ situaci nezbytn˝ ˙kon, byl proveden bez jakÈkoli dokumentace Ëi soupisu. V roce1994 byl prostor lapid·ria na deset let pronajat soukromÈmu subjektu, kter˝ zde z¯ÌdilzahradnickÈ centrum a n·slednÏ prodejnu bazÈn˘.18 Provoz prodejny byl fakticky ukon-Ëen aû k podzimu roku 2006. Pro pot¯eby novÈho vyuûitÌ lapid·ria byl takÈ v roce 1994vybour·n nov˝ vstup z BudyöÌnskÈ ulice. PovolenÌ k provozov·nÌ zahradnÌho centra v pro-stor·ch b˝valÈho lapid·ria bylo st·tnÌ pam·tkovou pÈËÌ podmÌnÏno tÌm, ûe bude zajiö-tÏno restaurov·nÌ vybran˝ch n·hrobk˘, hrobek a vstupnÌ br·ny se sochami svat˝ch Petraa Pavla. Restaurov·ny vöak byly poslÈze pouze sochy apoötol˘.19 V 90. letech 20. stoletÌdoch·zelo k dalöÌm p¯esun˘m a niËenÌ soch.20 V roce 2003 provedl NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nadLabem dokumentaci stavu pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘ lapid·ria se zjiötÏnÌm, ûe dvÏpam·tky ñ hrobka rodiny Josefa a Anny Demuthov˝ch (soupis z roku 2007 Ë. 4616/10)a hrobka rodiny Ch. Siebera (soupis z roku 2007 Ë. 4616/14) nebyly dohled·ny a stavostatnÌch n·hrobk˘ a hrobek se oproti roku 1988 znaËnÏ zhoröil.21 Na podzim roku 2006a v zimÏ roku n·sledujÌcÌho provedli pracovnÌci NP⁄ ⁄OP v Liberci v r·mci ˙kolu Mi-nisterstva kultury »R ÑObnova identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tekì aktu·lnÌ do-kumentaci veöker˝ch objekt˘ lapid·ria22 se zjiötÏnÌm, ûe devastace sepulkr·lnÌch pam·teknad·le pokraËuje. Celkov˝ stav dnes jiû b˝valÈho lapid·ria je i p¯es ukonËenÌ prodeje za-hradnÌho centra kritick .̋ V rozmezÌ Ëtvrt roku, kdy byla dokumentace prov·dÏna, doölobohuûel ve öpatnÏ zajiötÏnÈm prostoru k dalöÌm vandalsk˝m poËin˘m, p¯i kter˝ch bylatorza b˝val˝ch n·hrobk˘ a hrobek d·le poökozov·na.23 Dva v˝öe zmÌnÏnÈ nezvÏstnÈ n·-hrobky nebyly i p¯es moûnost detailnÏjöÌho pr˘zkumu v are·lu dohled·ny. Jedinou, avöakm·lo pravdÏpodobnou nadÏji na jejich znovuobjevenÌ sk˝t· dosud nep¯Ìstupn˝ uzav¯en˝prostor hrobky rodiny Ullrichovy.24

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(��FG

Celkov˝ z·bÏr b˝valÈho lapid·ria z roku 2007, fotoarchiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.

B˝val˝ h¯bitov na RuprechtickÈ ulici svou velikostÌ a charakterem tvo¯il v r·mci öir-öÌho regionu unik·tnÌ celek, kter˝ odr·ûel bohatstvÌ a vkus obyvatel ve svÈ dobÏ jednohoz nejbohatöÌch mÏst v »ech·ch. P¯i ruöenÌ h¯bitova byla nevratnÏ zniËena ¯ada v˝znam-n˝ch dÏl funer·lnÌ plastiky 19. stoletÌ. Na nespornou kulturnÏ historickou hodnotu tÏch-to dÏl vöak bylo v odborn˝ch kruzÌch pouk·z·no teprve v pomÏrnÏ ned·vnÈ dobÏ. Do-kumentace a n·sledn· umÏleckohistorick· studia sepulkr·liÌ 19. stoletÌ byla systematickyprov·dÏna de facto aû od 90. let 20. stoletÌ. Ve sledovanÈm souboru byla mnoh· dÌla sepul-kr·lnÌ plastiky signov·na. DÌky tomuto bezpeËnÏ vÌme, ûe autorsky se na v˝zdobÏ n·hrob-k˘ d·le podÌleli n·sledujÌcÌ umÏlci: Josef Max (1804ñ1855), J. F. Elstner, H. N. Beckert,

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(�� F<

Foto n·hrobku rodiny K. Jaksche (Ë. 4616/15) z roku 1966, 1988 a 2007, fotoarchiv NP⁄⁄OP v Liberci.

J. C. Effenberger (1815ñ1872) a Josef Gahler. Soubor pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch funer·l-nÌch objekt˘ obsahuje dvÏ hrobky v podobÏ kaple. Jedn· se o novogotickou hrobku ro-diny H¸bnerovy (Ë. 4616/9) a historizujÌcÌ hrobku rodiny Liebiegovy, kterou po stran·chflankovaly postavy andÏl˘ (Ë. 4616/11, 21a a 25). D·le se zde nach·zÌ jeden n·hrobekv podobÏ tumby vych·zejÌcÌ z novogotickÈho slohu, kter˝ n·leûÌ rodinÏ Karla Herziga(Ë. 4616/4). Mezi dalöÌmi n·mÏty n·hrobk˘ sledovanÈho souboru se nach·zejÌ p¯edevöÌmandÏlÈ, postavy svÏtlonoö˘, heroin, plaËek Ëi Krista, se kter˝mi se bylo moûnÈ setkat v po-dobÏ socha¯sk˝ch a reliÈfnÌch dÏl zasazen˝ch do architektury Ëi volnÏ stojÌcÌch. VelmidojemnÏ p˘sobÌ p¯edevöÌm n·hrobek dÏtÌ Karla a Anny Herzigov˝ch (Ë. 4616/2) s reliÈ-fem Krista, k nÏmuû se vinou dÏti, zem¯elÈ v pr˘bÏhu ˙nora roku 1840 (1842).25 Mode-lace vöech dÏl je velmi jemn· a odpovÌd· umÏleck˝m zvyklostem doby kolem poloviny19. stoletÌ.

Z v˝öe konstatovanÈho vypl˝v·, ûe ani zmÏna spoleËensk˝ch pomÏr˘ nezajistila danÈ-mu prostoru tolik pot¯ebnou ochranu a pÈËi. Naopak komerËnÌ p¯Ìstup zvÌtÏzil nad pietoua soubor sepulkr·lnÌch pam·tek byl odsunut aû na sam˝ okraj z·jmu. I p¯es v·ûn· poöko-zenÌ se jedn· o velmi cenn˝ soubor, na kterÈm lze dob¯e doloûit, ûe moûnosti pam·tkovÈpÈËe jsou znaËnÏ omezenÈ, a to hlavnÏ tam, kde se st¯et·vajÌ se z·jmy a pot¯ebami moder-nÌho velkomÏsta. Je nejvyööÌ Ëas uvÏdomit si kulturnÏhistorickou hodnotu tohoto souborufuner·lnÌch pam·tek a zajistit jim konzervaci, ochranu a p¯edevöÌm d˘stojnÈ uplatnÏnÌ,kterÈ jim v r·mci mÏstskÈho prostoru bezesporu n·leûÌ. Na z·vÏr nezb˝v· neû vyslovitp¯·nÌ, aby doba nez·jmu byla jiû za n·mi, a my nemuseli vzpomÌnky na jeden libereck˝h¯bitov v budoucnosti hledat pouze v archivu.

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(��FA

poř. památka číslo datace autor rejstřík generální číslo Ústředního státního aktualizace

seznamu KP seznamu 1987 (G.A.)PLATNÉ

4616/1 hlavní brána se sochami 29823/5–4116 1761 4134 4616/1/1,2

sv. Petra a Pavla

4616/2 náhrobek dětí Karla a Anny Herzigových 29823/5–4116 1840 Josef Max 4130 4616/2

4616/3 náhrobek Josefa Herziga 29823/5–4116 1. pol. 19. st. Josef Max 4128 4616/3

4616/4 náhrobek rodiny Karla Herziga 29823/5–4116 1849 Josef Max 4129 4616/4

4616/5 náhrobek Josefa Dietricha 29823/5–4116 1844 Josef Max 4127 4616/5

4616/6 náhrobek rodiny F. F. Siegmunda 29823/5–4116 kolem 1850 Josef Max 4116 4616/6

4616/7 náhrobek rodiny Stiepelovy 29823/5–4116 1868 4121 4616/7

4616/8 náhrobek rodiny Ullrichovy 29823/5–4116 2. pol. 19. st. J. F. Elstner 4133 4616/8

4616/9 hrobka rodiny Hübnerovy 29823/5–4116 2. pol. 19. st. 4120 4616/9

4616/10 náhrobek rodiny Josefa a Anny 29823/5–4116 1844 4131 4616/10

Demuthových

4616/11 hrobka rodiny Liebiegovy 29823/5–4116 2. pol. 19. st. 4118 4616/11

(21a, 25)

4616/12 náhrobek rodiny Ferdinanda Herziga 29823/5–4116 1838 4119 4616/12

4616/13 náhrobek rodiny Kalwach−Hermannovy 29823/5–4116 1887 J. F. Elstner 4132 4616/13

4616/14 náhrobek rodiny Ch. Siebera 29823/5–4116 1871 Josef Max 4122 4616/14

4616/15 náhrobek rodiny K. Jaksche 29823/5–4116 2. pol. 19. st. J. F. Elstner 4123 4616/15

4616/16 náhrobek rodiny J. Demuth 29823/5–4116 1. pol. 19. st. 4124 4616/16

4616/17 náhrobek Wenzela Jansche 29823/5–4116 1. pol. 19. st. Josef Max 4125 4616/17

4616/18 blíže neurčený náhrobek 29823/5–4116 2. pol. 19. st. 4126 4616/18

náhrobek Josefy Kateřiny Merklové 41171987 přemístěn do NG, inv. č. NG P8015 – při G.A. již není bráno za KP

UMĚLECKY HODNOTNÉ OBJEKTY, ZVÁŽIT ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ ZA KULTURNÍ PAMÁTKU

OSTATNÍ FRAGMENTY BÝVALÝCH NÁHROBKŮ

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(�� >

poř. objekt datace autorčíslo

19 hrobka rodiny Otto Jansche

20 hrobka rodiny Franze Leubnera 1880 H. N. Beckert

21 torzo postavy v liebigově hrobce + dvě hlavy (21a náleží torzu anděla č. 25)

24, (32) hrobka Dr. A. Pohla, povalené torzo anděla (opřený o sloupek, levá ruka J. C. Effenbergers věncem položena na koleni)

25,(21a) torzo pravého anděla původně flankujícího Liebiegovu hrobku, čerstvě přeražené,pískovec

26 torzo anděla v pokleku, pískovec

28 stojící torzo anděla (bez hlavy a pravé paže) J. C. Effenberger

29 kvadratický dřík s reliéfem anděla s palmovou ratolestí

35 povalené torzo anděla, v levé ruce květiny

36 klečící torzo anděla, v levé ruce věnec, v pravé zbytky ratolesti, s pravou rukou opřenou o sloup, zbytky křídel

37,(41) torzo anděla na nízkém soklu E. P.

38 stojící torzo anděla s velkou přezkou na plášti

40 nízká část hrobky

43 stojící torzo anděla, zkřížené ruce na prsou

44 stojící torzo anděla s nakročenou pravou nohou – světlý pískovec

45 ležící torzo anděla (obličejem do země)

46 sedící torzo anděla, v levé ruce zbytek pochodně

47 stojící torzo anděla opírající se o sloupek s vázou – světlý pískovec

48, (39) náhrobek K. F. Leubnera, velký klečící anděl opírající se o pochodeň

50 centrální kříž Josef Gahler

51 kříž železný na soklu

52 pomník obětem války 1866

53 pomníček v podobě skalky s květy

54 pomníček v podobě skalky

blíže neidentifikovatelná torza deponována v hrobce rodiny Ullrychovy (nepřístupné)

poř. objektčíslo

22 dvojice kvadratických pískovcových soklů složených na mramorovém, segmentově zakončeném náhrobku

23 nový kvadratický sokl

27 kvadratický sokl, s prázdným nápisovým rámem

30 nízký okosený sokl nápisem F. Trenkler, černá žula

31 kvadratický sokl s nápisovým polem

32 kvadratický sokl s mramorovou deskou: Familie Pohl a Wagner (náleží k č. 24)

33 půlkruhově zakončený náhrobní kámen, černá žula

34 nízký kvadratický sokl

39 gotizující sokl s deskou K. Ferdinand Leubner, mramor (náleží k č. 48)

41 nízký kvadr. sokl s mramorovou deskou – Ruhestatte der familie Ferdinand Leubner (náleží k č. 37)

42 nízký kvadratický sokl, nápisové pole – Bernard Hiebel

49 rozložené profilované dveřní ostění, klenák odcizen na přelomu roku 2006 a 2007 (deponováno v JZ rohu)

Pozn·mky1 Prahl, Roman a kol., UmÏnÌ n·hrobku v Ëesk˝ch zemÌch let 1780ñ1830, Praha 2004, s. 305ñ306. 2 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, Liberec 1996, s. 56. 3 K¸hn, Karl F., Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in Bezirk Reichenberg,

Verlag Rudolf M. Rohrer, Brno ñ Praha ñ VÌdeÚ 1934, s. 223.4 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, s. 208.5 Do St·tnÌho seznamu kulturnÌch pam·tek zaps·no rozhodnutÌm äkolskÈ a kulturnÌ komise OkresnÌho

n·rodnÌho v˝boru Liberec dne 26. 11. 1964 pod Ë.j. 63/64. »Ìslo rejst¯Ìku ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌchpam·tek je 29823/5-4116.

6 SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, Z·pis o provedenÈm soupisu n·hrobk˘, obrubnÌk˘ a jinÈhohrobnÌho p¯ÌsluöenstvÌ na h¯bitovÏ v RuprechtickÈ ul. v Liberci ze dne 6. listopadu 1968.

7 SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, Pam·tkov˝ are·l h¯bitov Ruprechtick· ulice (fotodokumen-tace) a Pam·tkovÏ cennÈ hroby.

8 Ve fotodokumentaci uloûenÈ v archivu Magistr·tu mÏsta Liberec (odboru ûivotnÌho prost¯edÌ) se nach·zÌsnÌmek centr·lnÌho k¯Ìûe (v soupisu NP⁄ ⁄OP v Liberci z roku 2007 ËÌslo 50), kter˝ je opat¯en bÌlou ËÌs-licÌ 1709. Z tohoto vypl˝v·, ûe poloûek bylo vÌce, neû ud·v· seznam Technick˝ch sluûeb mÏsta Liberec.

9 N·vrh studie vypracoval Ing. arch. D. äonsk˝.10 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, s. 208.11 Viz pozn·mka Ë. 6.12 V archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci se zachoval nedatovan˝ soupis pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch i nechr·nÏn˝ch ob-

jekt˘ lapid·ria, kter˝ obsahuje t¯icet pÏt poloûek.13 Roman Prahl uv·dÌ jako autora n·hrobku Francesca Sorainiho. Oproti tomu K. F. K¸hn ve svÈ topografii

ud·v· jmÈno Francesco Somaini. Srovnej archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, Prahl, Roman a kol., UmÏnÌ n·-hrobku, s. 101, K¸hn, Karl F., Topographie, s. 223, Thieme-Becker XXXI, 1937, s. 261.

14 Dle Romana Prahla nem· toto dÌlo pro svou kompozici ani materi·l v ËeskÈm funer·lnÌm fondu obdobua patrnÏ se jednalo o import ze zahraniËÌ. Srovnej Prahl, Roman a kolektiv, UmÏnÌ n·hrobku Ëesk˝ch ze-mÌch let 1780ñ1830, Praha 2004, s. 95 a 101.

15 Uloûeno v N·rodnÌ galerii v Praze pod invent·rnÌm ËÌslem NG P 8015. (P¯i gener·lnÌ aktualizaci kultur-nÌch pam·tek v roce 1987 jiû tento objekt nenÌ poËÌt·n mezi pam·tky.)

16 Uloûeno ve fotoarchivu NP⁄ ⁄OP v Liberci.17 Vyj·d¯enÌ KrajskÈho st¯ediska SPPOP z 20. 6. 1990 (Ë.j. AP/2764/90-T·). P¯i ned·vnÈ dokumentaci na

ja¯e roku 2007 byly objeveny fragmenty nÏkter˝ch n·hrobk˘ v dosud nep¯ÌstupnÈ hrobce rodiny Ullry-chovy. (Bohuûel bez otev¯enÌ hrobky za pouûitÌ tÏûkÈ techniky nenÌ identifikace tÏchto fragment˘ moûn·).

18 Na mÏstsk˝ pozemek byla uzav¯ena smlouva o v˝p˘jËce a obstar·v·nÌ ˙drûby od 1. 5. 1994 do 31.12. 2004za ˙Ëelem rekonstrukce pam·tkovÈho are·lu a v˝stavby zahradnÌho centra. (StavebnÌ ˙¯ad v Liberci vydaldne 29. 11. 1993 rozhodnutÌ o vyuûitÌ ˙zemÌ). Architektonickou studii zahradnÌho centra vypracovalaIng. arch. Michaela Dvo¯·kov·.

19 Z·vaznÈ stanovisko Ok⁄ Liberec ze dne 31. 10. 1994 (Ë.j. 1289a/94). 20 V roce 2000 na z·kladÏ kupnÌ smlouvy mezi Technick˝mi sluûbami Liberec, a. s., a mÏstem byly z are·lu

p¯emÌstÏny dvÏ sochy. Tyto sochy specifikovanÈ jako Ñplastika andÏlaì a ÑstojÌcÌ svÏtice v rouöeì bylynovÏ umÌstÏny na rozptylovÈ louËce h¯bitova v RuprechticÌch. SouËasnÏ p˘vodnÏ v prostoru volnÏ stojÌcÌsochy byly p¯emÌsùov·ny k obvodu v˝chodnÌ a jiûnÌ ohradnÌ zdi.

21 Dokumentaci spolu se srovn·nÌm stavu n·hrobk˘ v roce 1988 se stavem souËasn˝m nazvanÈ Stav n·hrob-k˘ na b˝valÈm h¯bitovÏ v BudyöÌnskÈ ulici v Liberci vypracoval 23. listopadu 2003 Mgr. Tom·ö Broû.Uloûeno v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci.

22 Objekty lapid·ria byly oËÌslov·ny a rozËlenÏny dle povahy na pam·tky, d·le na hodnotn· dÌla, kter· byse mÏla pam·tkami st·t a dalöÌ fragmenty, viz p¯iloûenÈ tabulky.

23 Jako p¯Ìklad lze uvÈst torzo postavy andÏla p˘vodnÏ flankujÌcÌho vstup do Liebiegovy hrobky (evidov·nopod Ë. 25), kterÈ bylo p¯eraûeno na dva kusy apod.

24 Viz pozn·mka ËÌslo 17.25 P¯epis textu n·hrobku uloûen˝ v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci ud·v· rok 1840, K¸hnova topografie rok

1842. Srovnej p¯epis n·hrobku uloûen˝ v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci a K¸hn, Karl F., Topographie, s. 224.

�/�M��L��)"��%.��$"-��%��"��(��5

��$�K� �HN9�0 9�$�0�9�(OB0P�� 0� 9�(��KQM�3N K/ 0RNS� K 2��(�3BO 3�' 3O �*

Hana Luötick·

Starokatolick˝ kostel Pov˝öenÌ sv. K¯Ìûe v Jablonci nad Nisou pat¯Ì k nejkr·snÏjöÌm a nej-ËistöÌm secesnÌm sakr·lnÌm stavb·m v »ech·ch. Byl postaven v letech 1900ñ1902 podleprojektu architekta Josefa Zascheho a stal se dominantou v˝chodnÌ Ë·sti mÏsta. V bez-prost¯ednÌ blÌzkosti kostela stojÌ nÏkolik zajÌmav˝ch secesnÌch vil, kterÈ spolu s nÌm tvo-¯Ì mimo¯·dnÏ hodnotn˝ architektonick˝ soubor.

Kostel je jednolodnÌ s vysokou hranolovou mÌrnÏ se zuûujÌcÌ vÏûÌ p¯i levÈ stranÏ hlav-nÌho pr˘ËelÌ a polygon·lnÌ k¯estnÌ kaplÌ p¯i jeho pravÈ stranÏ. OdsazenÈ presbyterium jerovnÏû polygon·lnÌ. HlavnÌ pr˘ËelÌ charakterizuje zvlnÏn˝ ötÌt hruökovitÈho tvaru. Cen-tr·lnÏ umÌstÏn˝ vstup m· p¯edsunutÈ kamennÈ schodiötÏ a polokruhovÏ zaklenutou p¯ed-sÌÚ s postavami andÏl˘ na n·roûÌch. HladkÈ fas·dy ve velmi svÏtlÈm p¯ÌrodnÌm pÌskovÈmodstÌnu jsou st¯ÌdmÏ zdobenÈ secesnÌmi dekory s vegetabilnÌmi a zoomorfnÌmi motivy.

Kostel aû do roku 1948 slouûil jako duchovnÌ centrum starokatolickÈ farnosti v Jabloncinad Nisou. V letech 1948ñ1989 byla Ëinnost cÌrkve omezov·na, coû se odrazilo i na osudukostela. ZaË·tek devades·t˝ch let 20. stoletÌ jej zastihl v neutÏöenÈm stavebnÏ technickÈmstavu, a proto vlastnÌk, Starokatolick· cÌrkev v »R, zah·jil p¯Ìpravu na jeho celkovouobnovu. Vzhledem k v˝znamu objektu se mu poda¯ilo zÌskat finanËnÌ podporu od mÏstaJablonce nad Nisou i z program˘ Ministerstva kultury »R.

V roce 1997 byly zah·jeny pr·ce v suterÈnu, kter˝ byl silnÏ poökozen vlhkostÌ. D¯evÏn·podlaha, obklad stÏn a nÏkterÈ dve¯e i s obloûkami byly napadeny d¯evokazn˝mi houba-mi. V roce 2000 doölo k v˝mÏnÏ taökovÈ st¯eönÌ krytiny a vÏtöiny klempÌ¯sk˝ch prvk˘.Celkov· obnova vnÏjöÌho pl·ötÏ, kter· p¯edstavovala opravu omÌtek, restaurov·nÌ vitr·ûÌ,kamenn˝ch prvk˘ a dve¯Ì, byla zah·jena v roce 2001. S v˝jimkou opravy omÌtek tytopr·ce probÏhly standardnÏ a v uspokojivÈ kvalitÏ. ProblÈmy se objevily pouze p¯i opravÏomÌtek.

Charakteristick˝ vzhled kostela je d·n pouûitÌm hladk˝ch v·penn˝ch omÌtek probar-ven˝ch ve hmotÏ. P˘vodnÌ barevnost omÌtek byla velmi svÏtl· pÌskov·, s nejvÏtöÌ prav-dÏpodobnostÌ bez pouûitÌ pigmentu (tzv. p¯ÌrodnÌ v barvÏ plniva). PozdÏji byly p¯et¯enyv·penn˝m n·tÏrem ve svÏtle bÈûovookrovÈ barvÏ. Tento n·tÏr byl v dobÏ opravy jiû doznaËnÈ mÌry smyt. V p¯ÌzemnÌch partiÌch a v mÌstech poökozen˝ch okap˘ a svod˘ bylyomÌtky destruov·ny vlhkostÌ. Ve vyööÌch partiÌch byly poökozeny vlivem drsn˝ch kli-matick˝ch podmÌnek, pro podh˘¯Ì Jizersk˝ch hor charakteristick˝ch. V˝znamnÈ poruchybyly zejmÈna na vÏûi, kde vÌtr sr·ûel odtÈkajÌcÌ deöùovÈ vody z chrliË˘ zpÏt na fas·dy.

Vzhledem k tomu, ûe v poslednÌch letech nejËastÏji pouûÌvan· fin·lnÌ ˙prava omÌtekkrycÌm barevn˝m n·tÏrem by znamenala v˝razn˝ z·sah do p˘vodnÌho architektonickÈhoz·mÏru a neû·doucÌ zmÏnu pohledovÈho uplatnÏnÌ v˝znamnÈho pam·tkovÈho objektu,poûadovala odborn· organizace pam·tkovÈ pÈËe (v dobÏ realizace St·tnÌ pam·tkov˝ ˙stavv ⁄stÌ nad Labem, d·le SP⁄) zachov·nÌ p˘vodnÌ technologie.

Po konzultacÌch s technology a s projektantem1 byl SP⁄ odsouhlasen nÌûe uveden˝ po-stup, kter˝ byl s dobr˝mi v˝sledky uplatnÏn i na jin˝ch historick˝ch stavb·ch. Fas·dybyly omyty mÌrnÏ tlakovou vodou a zbytky pozdÏjöÌch n·tÏr˘, exhalaËnÌch depozit˘ a bio-tickÈho napadenÌ byly odstranÏny öpachtlemi. Plochy omÌtek bez ötukovÈ v˝zdoby, kterÈ

�/�("��L��-��! ��)��%��)��2��/�3/ F

byly odtrûeny od podkladu Ëi zcela degradov·ny, byly sneseny a nahrazeny nov˝mi omÌt-kami. OmÌtky se ötukovou v˝zdobou byly zpevnÏny Porosilem a dutiny byly vyplnÏnyinjekt·ûnÌ smÏsÌ (Petra C). Na j·drovou maltu nov˝ch omÌtek byly pouûity ËistÏ v·pennÈomÌtky Bayosan RK 39, kterÈ se sv˝m sloûenÌm p¯ibliûovaly sloûenÌ omÌtek p˘vodnÌch.SjednocenÌ povrchu p˘vodnÌch a nov˝ch omÌtek bylo provedeno p¯ÌrodnÌ ËistÏ v·pennouötukovou stÏrkou Bayosan RK 70 N, kter· je dÌky dobrÈ adhezi a pruûnosti schopna me-chanickÈho a optickÈho scelenÌ. Tato stÏrka byla na stavbÏ mÌrnÏ dobarvov·na p¯id·nÌmpigmentovÈ pasty obsahujÌcÌ p¯ÌrodnÌ barviva. Na vyspr·vku ötukovÈ v˝zdoby byla po-uûita ötukatÈrsk· malta Stucoco Mono SM 86. OmÌtky p¯ÌzemnÌch partiÌ destruovanÈvlhkostÌ byly s ohledem na pohledovÈ p˘sobenÌ objektu nahrazeny t¯Ìvrstv˝m v·penn˝msanaËnÌm systÈmem Bayosan.

P¯es upozorÚov·nÌ na nÌzkÈ teploty ze strany SP⁄ a projektanta byly pr·ce na opravÏomÌtek prov·dÏny jeötÏ v pozdnÌm podzimnÌm obdobÌ. Barevn· nejednotnost, kter· se nafas·d·ch objevovala, mÏla dle vyj·d¯enÌ prov·dÏcÌ firmy2 nejpozdÏji zaË·tkem jarnÌho ob-dobÌ zmizet. Vzhledem k tomu, ûe tato nejednotnost p¯etrv·vala a prov·dÏcÌ firma prob-lÈm bagatelizovala, poû·dal SP⁄ dodavatele materi·l˘, firmu Bayosan »R, o vyj·d¯enÌk p¯ÌËin·m jejÌho vzniku. Dle nez·vislÈho znaleckÈho posudku byly d˘vodem barevnÈnejednotnosti nep¯ÌznivÈ klimatickÈ podmÌnky3 v pr˘bÏhu prov·dÏnÌ a nedodrûenÌ p¯e-depsan˝ch technologick˝ch postup˘ prov·dÏcÌ firmou. Barevn· nejednotnost omÌtek by-la zp˘sobena v˝kvÏty solÌ (uhliËitan v·penat˝ CaCo3), p¯iËemû hlavnÌm faktorem provznik tÏchto v˝kvÏt˘ byla nÌzk· teplota vnÏjöÌho prost¯edÌ a nestejnomÏrnÏ zavlhl˝ pod-klad (pr˘mÏrn· zavlhlost podkladu byla v˝raznÏ vyööÌ neû je pro miner·lnÌ a zejmÈna

�/�("��L��-��! ��)��%��)��2��/�3/

Historick· svÏtlotiskov· pohlednice z archivu P. Kurtina, novostavbaStarokatolickÈho kostela.

Poruchy omÌtek StarokatolickÈho kostelav roce 1959.Fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze.

ËistÏ v·pennÈ omÌtky û·doucÌ). D·le se z¯ejmÏ projevil i ˙Ëinek vnÏjöÌ (deöùovÈ) vodyv ranÈm st·diu tvrdnutÌ malty, kdy doölo k Ë·steËnÈmu vymytÌ barevnÈho pigmentu. KromÏv˝kvÏt˘ solÌ se z¯etelnÏ uplatÚovaly chyby provedenÈ p¯i zpracov·nÌ, kterÈ se projevo-valy nestejnomÏrnou strukturou povrch˘ omÌtek a Ñbarevn˝m ohraniËenÌmì jednotliv˝chpracovnÌch z·bÏr˘. RovnÏû byly na nÏkolika mÌstech provedeny nep¯ÌpustnÈ dodateËnÈvyspr·vky a opravy stÏrky, aËkoliv tento typ povrchovÈ ˙pravy vyûaduje vûdy zpracov·-nÌ cel˝ch ploch. HlavnÌ p¯ÌËinou uveden˝ch z·vad bylo, ûe prov·dÏcÌ firma s velkou zku-öenostÌ z oprav pam·tkov˝ch objekt˘ z d˘vodu mnoûstvÌ zak·zek zamÏstnala na obnovÏomÌtek StarokatolickÈho kostela nekvalifikovanÈ a nedostateËnÏ pouËenÈ pracovnÌky, kte¯ÌpomÏrnÏ sloûit˝ proces p¯Ìpravy materi·lu nezvl·dli. KvalifikovanÈ sÌly prov·dÏly pouzeobnovu ötukov˝ch prvk˘, kter· nebyla p¯edmÏtem pozdÏjöÌ reklamace. Pro ˙plnost jet¯eba poznamenat, ûe uvedenÈ z·vady nemajÌ vliv na trvanlivost omÌtek. Tato skuteËnostbyla provÏ¯ena zkouökami p¯Ìdrûnosti kr·tce po dokonËenÌ (v roce 2002) a lze si ji ovÏ¯iti v souËasnÈ dobÏ, kdy se poruchy omÌtek projevujÌ pouze v mÌstech poökozen˝ch klem-pÌ¯sk˝ch prvk˘.

PohledovÈ uplatnÏnÌ kostela bylo kv˘li barevnÈ nejednotnosti omÌtek natolik nep¯Ìz-nivÈ, ûe po konzultacÌch s technology, projektantem a z·stupcem firmy Bayosan SP⁄ sou-hlasil s odstranÏnÌm tÈto barevnÈ nejednotnosti pomocÌ lazurnÌho v·pennÈho n·tÏru Po-rokalk, aËkoliv to znamenalo odchylku od historickÈ technologie. N·tÏr byl urËen pouzepro plochy, ötukovÈ dekory nebylo t¯eba p¯etÌrat. Nerovnosti povrchu mÏly b˝t zbrouöeny.NavrûenÈ ¯eöenÌ vyzkouöela prov·dÏcÌ firma s pomÏrnÏ p¯Ìzniv˝m v˝sledkem v letnÌchmÏsÌcÌch n·sledujÌcÌho roku (v roce 2002) na jiûnÌ fas·dÏ lodi. DalöÌ opravy nebyla ochot-na bez finanËnÌ ˙hrady provÈst a odmÌtala uznat reklamaci. V tÈto vÏci s nÌ byla vedena¯ada jedn·nÌ a nakonec byla n·prava sjedn·na soudnÌ cestou. Vzhledem k tomu, ûe tatofirma kr·tce po vynesenÌ rozsudku ukonËila Ëinnost, opravu provedl jin˝ dodavatel.4 Opra-va byla provedena v roce 2006 a barevnou nejednotnost se poda¯ilo lazurnÌm n·tÏrempotlaËit. V˝raznÏji se projevuje pouze p¯i zv˝öenÈ vzduönÈ vlhkosti.

Z·vÏrem je tedy nutno konstatovat, ûe z·mÏr opravit omÌtky starokatolickÈho kostelas pouûitÌm p˘vodnÌ technologie se nepoda¯ilo v plnÈ mÌ¯e naplnit. LazurnÌ n·tÏr p˘sobÌÑûivÏjiì neû standardnÌ krycÌ n·tÏr, ale od probarvenÈho ötuku se liöÌ. HlavnÌm d˘vodembyl neprofesion·lnÌ p¯Ìstup dodavatelskÈ firmy, ale podepsala se zde i p¯etrv·vajÌcÌ praxeuvolÚov·nÌ dotaËnÌch finanËnÌch prost¯edk˘ na opravy pam·tek v pozdnÌm lÈtÏ nebo i nazaË·tku podzimu. SkuteËnost, ûe tyto dotace musÌ b˝t proinvestov·ny do konce bÏûnÈhoroku, je jednou z p¯ÌËin, proË Ëasto doch·zÌ k poruöov·nÌ technologick˝ch postup˘ pro-v·dÏnÌm stavebnÌch pracÌ v nevhodnÈm roËnÌm obdobÌ. VlastnÌk, kter˝ vÏtöinou dostanep¯Ìslib dotace na opravu pam·tky aû po opakovanÈm pod·v·nÌ û·dosti, stojÌ p¯ed neleh-k˝m rozhodnutÌm. Zah·jit pr·ce a doufat v p¯ÌznivÈ poËasÌ nebo ûe se nedodrûenÌ tech-nologick˝ch postup˘ neprojevÌ Ëi na opravu rezignovat. P¯ÌbÏh starokatolickÈho kostelaje varujÌcÌ.

Literatura a prameny:

Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.Archiv ProjektovÈho ateliÈru pro APS, Praha.Hoöek Ji¯Ì, P¯ÌËiny vzniku v˝kvÏt˘ na obnovenÈ vnÏjöÌ omÌtce StarokatolickÈho kostelav Jablonci nad Nisou ñ expertnÌ posudek.

Pozn·mky:1 Projektov˝ ateliÈr pro APS, Praha ñ Ing. arch. T. äantav˝.2 Druûstvo umÏleckÈ v˝roby pro obnovu pam·tek äTUKO, Praha.

�/�("��L��-��! ��)��%��)��2��/�3/

3 Oprava omÌtek byla zah·jena v z·¯Ì 2001 a ukonËena poË·tkem prosince 2001. KlimatickÈ pomÏry v tomtoobdobÌ byly mimo¯·dnÏ nep¯ÌznivÈ ñ nadpr˘mÏrnÈ mnoûstvÌ sr·ûek a brzk˝ n·stup mraz˘.

4 Nov˝m dodavatelem byl Martin KodÏra a Petr Hartig. N·klady spojenÈ s n·pravou barevnÈ nejednotnostihradilo druûstvo äTUKO.

�/�("��L��-��! ��)��%��)��2��/�3/=

Starokatolick˝ kostel, barevn· nejednotnost omÌtek kr·tce po dokonËenÌ opravy v roce2002. Foto H. Luötick·. Fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze.

9�K��3N ��'�� $�'* 4�O$��

Ivan Pe¯ina

Z¯Ìceniny hradu Zbiroh (k. ˙. Besedice, okres Jablonec nad Nisou) jsou situov·ny napseudoostroûnÏ,1 kter· je souË·stÌ samostatnÈho h¯ebene se skalnÌm mÏstem Besedic-k˝ch skal vybÌhajÌcÌho od vrchu Sokol nad lev˝ b¯eh ¯eky Jizery mezi obcemi Mal· Sk·-la a Rakousy. VodnÌ tok obtÈk· uveden˝ terÈnnÌ tvar v öirokÈm meandru.

Lokalita byla doned·vna badateli ponÏkud opomÌjena.2 Ned·vno proveden˝ podrobn˝povrchov˝ pr˘zkum p¯inesl mnoho nov˝ch poznatk˘, jednÌm z nejcennÏjöÌch byla iden-tifikace relikt˘ teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ.3 NÏkterÈ problÈmy p¯i pozn·v·nÌ sta-vebnÌho v˝voje hradu Zbirohu byly jiû d¯Ìve naznaËeny. P¯edevöÌm byl are·l lokality v mi-nulosti Ë·steËnÏ zasaûen tÏûbou kamene, p¯edpokl·d·no je i druhotnÈ osÌdlenÌ vesnickÈhocharakteru a bezpochyby ke zniËenÌ pramennÈ z·kladny p¯ispÏly amatÈrsk˝ archeologick˝v˝zkum a konzerv·torsk˝ z·sah z let 1921ñ1923, n·slednÏ takÈ n·leûitÏ nezpracovan˝archeologick˝ v˝zkum z roku 1972 i ponÏkud bez detailnÌho pr˘zkumu provedenÈ opra-vy v devades·t˝ch letech 20. stoletÌ.4 Celkov˝ rozbor sÌdla zaloûen˝ na z·kladnÌ v˝povÏ-di pÌsemn˝ch pramen˘ a archeologick˝ch n·lez˘ v konfrontaci s v˝sledky povrchovÈhopr˘zkumu relikt˘ staveb se pokouöÌ najÌt mÌsto hradu Zbiroh v typologii hradnÌch staveb,kter· naznaËuje p¯i tvorbÏ modelu v˝voje hradu funkci sÌdla.5

1. P¯ehled z·kladnÌch pÌsemn˝ch pramen˘6

1390prvnÌ pÌsemn· zmÌnka, kr·lovskÈ vojsko pobo¯ilo odbojnÈmu Markvartovi z Vartem-berka hrady éleby, Rohozec a Zbiroh v souvislosti s n·pravou ökod luûickÈho äestimÏstÌ.

Po roce 1390 hrad Zbiroh nejspÌöe spoleËnÏ s Hrub˝m Rohozcem p¯ipadl kr·lovskÈkorunÏ. V obdobÌ husitsk˝ch v·lek drûel hrad patrnÏ Ota z Bergova na Trosk·ch a jeho synJan z Bergova.

O roce1442 nebo1447 se uvaûuje jako moûnÈm z·nikovÈm horizontu hradu, neboù v prv-nÌm p¯ÌpadÏ proti loupeûiv˝m pos·dk·m hrad˘ vyt·hlo okolnÌ panstvo, v druhÈm probÌha-lo taûenÌ slezsk˝ch knÌûat proti v˝chodoËesk˝m hrad˘m. P¯ÌmÈ spojenÌ akcÌ se zbo¯enÌmhradu Zbiroh prozatÌm nelze doloûit.

1458 po smrti Jana z Bergova provol·n jeho majetek jako kr·lovsk· od˙mrù.24. kvÏtna 1458 v souvislosti s provol·nÌm je zmiÚov·n castrum Sbiroh ruptum ñ zbo-

¯en˝ hrad Zbiroh.1538 p¯i prodeji SkalskÈho neboli VranovskÈho panstvÌ Karlem zValdötejna Janovi zVar-

temberka je ve v˝Ëtu majetku opÏt Zbiroh p¯ipomÌn·n jako z·mek pust .̋7

2. V˝povÏÔ archeologick˝ch n·lez˘

O znaËnÈ ochuzenÌ p¯i studiu hmotnÈ kultury sÌdla n·s p¯ipravil jiû v˝öe uveden˝amatÈrsk˝ v˝zkum a n·sledn˝ konzerv·torsk˝ z·sah z let 1921ñ1923.8 Ve smutnÈ tradicipak v podstatÏ pokraËoval n·leûitÏ nezpracovan˝ v˝zkum z roku 1972.9

ProzatÌm je vznik hradu dle archeologick˝ch n·lez˘ datov·n velmi öiroce do pr˘bÏhu14. stoletÌ. Z·nikov˝ horizont sÌdla nastÌnÏn˝ rozborem pÌsemn˝ch pramen˘ p¯ekraËujÌ n·-lezy glazovanÈ keramiky s kolky datovanÈ do 2. poloviny15.stoletÌ a1.poloviny16. stoletÌ.10

PonÏkud limitovanÈ poznatky archeologie k dataci hradu Zbiroh jsou d·ny stavem zhod-nocenÌ v˝voje st¯edovÏkÈ keramiky v oblasti hornÌho Pojize¯Ì. Z tohoto d˘vodu nelzep¯eceÚovat hodnotu zÌskan˝ch artefakt˘ p¯i vymezenÌ existence sÌdla.11

O/��.��L� �� -��%��"�4��% J

O/��.��L�

�� -��%��"�4��%

G

1. P˘dorys hradu Zbiroh, zamÏ¯enÌ a kresba autor, 2005. K¯Ìûky oznaËujÌ polohu dochovan˝ch architektonick˝ch Ël·nk˘.

3. TerÈnnÌ relikty staveb

3.1 TerÈnnÌ situace

PÌskovcov· pseudoostroûna (Obr.1),12 staveniötÏ hradu, vznikla erozÌ pÌskovcovÈho pod-loûÌ, kdy se odvÏtranÈ skalnÌ bloky ze t¯Ì stran z¯Ìtily ze svah˘ do ˙dolÌ a vytvo¯ily jakÈsiskalnÌ mo¯e. Ze ËtvrtÈ v˝chodnÌ strany je pseudoostroûna oddÏlena od okolnÌho skalnÌhomasivu rozöÌ¯enÌm pukliny odl·m·nÌm pÌskovcov˝ch blok˘, vznikl˝ ˙tvar tvo¯il hlubok˝p¯Ìkop, jehoû dno bylo ovöem z hornÌho platÛ blok˘ tÏûko kontrolovatelnÈ. Proto se zd·,ûe musel b˝t prostor p¯Ìkopu uzavÌrateln˝ Ëi byl dokonce souË·stÌ prvnÌho oddÌlu hradu.

3.2 Komunikace makrostruktury

Komunikace makrostruktury p¯ich·zela pravdÏpodobnÏ od jihov˝chodu a ˙stila na plo-öinu, v kterou vybÌh· k jihov˝chodu puklina oddÏlujÌcÌ pseudoostroûnu od masivu skal-nÌho mÏsta na v˝chodÏ, povaûovan· za p¯Ìkop. Relikty p¯edpokl·danÈ st¯edovÏkÈ komu-nikace vöak kv˘li mladöÌm novovÏk˝m aktivit·m identifikovat nedovedeme. NÏkolik de-sÌtek metr˘ v˝chodnÏ od pukliny vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu je dalöÌ puklina rozöÌ¯enamohutn˝m novovÏk˝m lomem, kter˝ zlikvidoval nÏkolik pÌskovcov˝ch blok˘ a sv˝modvalem i komunikacÌ je p¯iloûen k dneönÌ turistickÈ cestÏ stoupajÌcÌ k hradu od jihov˝-chodu. ObÏ novovÏkÈ cesty i zmÏny v konfiguraci terÈnu pak patrnÏ p¯ekryly staröÌ st¯e-dovÏk˝ n·stup.

3.3 Charakter opevnÏnÌ a dispozice sÌdla

StanovenÌ dispozice hradu je velmi sloûitÈ. PracovnÏ lze vymezit na lokalitÏ pÏt oddÌl˘se stopami a relikty stavebnÌch aktivit.13

PrvnÌm oddÌlem jsou stopy osÌdlenÌ v jihov˝chodnÌ Ë·sti p¯edpolÌ hradu na ploöinÏ,v kterou vybÌh· k jihov˝chodu puklina vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu sÌdla. Mezi jiûnÌm kon-cem pukliny a skalnÌm blokem na jihu vybÌh· na ploöinu dneönÌ p¯Ìstupov· cesta od osa-dy Zbirohy. Hrana ploöiny smÏrem k cestÏ vykazuje relikt ˙zkÈho vkopu, kter˝ mohl b˝tsouË·stÌ jednoduchÈho hrazenÌ are·lu pomocÌ polskÈho plotu, indikujÌcÌ tak i vztah kestaröÌ st¯edovÏkÈ cestÏ. ZmiÚovan˝ blok v jihov˝chodnÌm koutu ploöiny nese ËetnÈ stopykapes a dr·ûÌ po hr·zdÏnÈ Ëi roubenÈ konstrukci nezn·mÈho charakteru. PopisovanÈ ob-jekty vöak mohou souviset s mladöÌm vesnick˝m osÌdlenÌm, uv·dÏn˝m k roku 1613.14 K ne-chr·nÏnÈ patÏ skalnÌho bloku p¯ised· na jihu dalöÌ objekt se stopami po pultovÈ st¯eöe,kter˝ by se tak dostal mimo opevnÏnÌ. O moûnÈm mladöÌm osÌdlenÌ svÏdËÌ i maxim·lnÏdvÏ desÌtky metr˘ vzd·lenÈ hospod·¯skÈ objekty, suö·rna ovoce a dalöÌ objekt nezn·mÈfunkce, n·leûejÌcÌ chalupÏ osady Zbirohy.15 DalöÌ antropogennÌ aktivity v prvnÌm oddÌlenesou paty skalnÌch blok˘ v puklinÏ vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu. U v˝chodnÌ paty nach·-zÌme stopy po l·m·nÌ pÌskovce pomocÌ klÌn˘ (Obr. 2). U z·padnÌ paty pak stopy nejasnÈ

tr·movÈ konstrukce uzavÌrajÌcÌ stÏnouskalnÌ p¯evis. Stopy tÏûby mohou souvisets rozöÌ¯enÌm pukliny v p¯Ìkop chr·nÌcÌ sÌd-lo a takÈ s pot¯ebou zÌsk·nÌ stavebnÌho ma-teri·lu p¯i stavbÏ hradu. Odpad z obou akti-vit byl pak nejspÌöe vyv·ûen do svahu naseveru, o Ëemû svÏdËÌ kuûel v˝sypky p¯i-loûen˝ k severnÌmu konci pukliny.

Ot·zkou z˘st·v·, zda lze tyto stavebnÌaktivity v p¯edpolÌ v˘bec povaûovat za sa-

O/��.��L� �� -��%��"�4��% <

2 Stopy po l·m·nÌ pÌskovce pomocÌ klÌn˘.Foto autor, 2004.

mostatn˝ prvnÌ oddÌl hradu. Celou situaci pozn·nÌ dispozice vöak znesnadÚuje nedostatekinformacÌ o podobÏ vstupu do hradnÌho are·lu a o charakteru s nÌm souvisejÌcÌho prvnÌhoopevnÏnÌ. StejnÏ jako p¯i vymezenÌ dalöÌch Ë·stÌ dispozice zde nar·ûÌme na problÈm velmitorz·lnÌho stavu dochov·nÌ relikt˘ opevnÏnÌ a z·stavby, kter˝ neumoûÚuje dispozici spo-lehlivÏ urËit.

Druh˝ oddÌl vymezujÌ relikty zdiva nejspÌöe park·novÈ hradby na v˝chodnÌ a jiûnÌ stra-nÏ pseudoostroûny. Na v˝chodÏ jsou relikty zdiva situov·ny na hranÏ skalnÌch blok˘ nadpuklinou, majÌcÌ patrnÏ funkci p¯Ìkopu. SouË·stÌ oddÌlu je nÌûe popsan˝ obdÈln˝ objektobytnÈ z·stavby tzv. vÏû Kazatelnice, nezasahujÌcÌ aktivnÏ do opevnÏnÌ (Obr. 3). U relikt˘park·novÈ hradby na jiûnÌm svahu registrujeme p¯isek·nÌ stÏn skalnÌch blok˘ do öikminypro zlepöenÌ obranyschopnosti. Mohlo by se jednat i o formu v pÌskovci proveden˝chskarp˘ (Obr. 4).16

Za t¯etÌ a Ëtvrt˝ oddÌl je moûnÈ povaûovat jakÈsi dvoudÌlnÈ hradnÌ j·dro nach·zejÌcÌ sena vrcholu pseudoostroûny.

T¯etÌ oddÌl je opevnÏn na jiûnÌ a severnÌ stranÏ dva metry silnou hradbou, jejÌ vnit¯nÌi vnÏjöÌ lÌce jsou mÌsty Ë·steËnÏ p¯ezdÏnÈ opravami z pr˘bÏhu 20. stoletÌ (Obr. 5, 6). Na-vÌc jiûnÌ hradba nese stopy po opadu vnit¯nÌho lÌce bÏhem nezn·mÈho poû·ru. Na jihov˝-chodÏ vybÌh· hradba smÏrem ke skalnÌmu bloku, kter˝ p¯edstupuje p¯ed p¯ezdÏnÈ reliktydomnÏlÈ br·ny.17 VypovÌdacÌ hodnotu tohoto n·roûÌ nem˘ûeme p¯eceÚovat, a proto honelze klasifikovat jako vÏû Ëi vÏûici.18 SkalnÌ blok byl totiû patrnÏ po z·niku hradu Ë·s-teËnÏ odl·m·n, dochovanÈ dr·ûe i skromnÈ relikty zdiva takovou rekonstrukci neumoû-ÚujÌ. Pouze dalöÌ kapsy a destrukce zdiva dokl·dajÌ, ûe p¯ed obvodovou zdÌ obdÈlnÈho

O/��.��L� �� -��%��"�4��%A

3. Pohled od jihov˝chodu na tzv. vÏû Kazatelnici a puklinu rozöÌ¯enou v p¯Ìkop. Foto autor, 2004.

objektu, pravdÏpodobnÏ pal·ce, a nejasn˝mi p¯ezdÏn˝mi relikty br·ny uzavÌrala t¯etÌ od-dÌl na v˝chodÏ takÈ zdÏn· hradba. JejÌ souË·stÌ mohla b˝t kulisov· br·na Ëi sloûitÏjöÌbransk˝ objekt s dvÏma kulisov˝mi branami. Tuto hypotÈzu ovöem bez archeologickÈhov˝zkumu nem˘ûeme niËÌm doloûit. Na z·padÏ je t¯etÌ oddÌl ohraniËen relikty zdiva s dvÏ-ma vstupy do ËtvrtÈho oddÌlu.

TerÈn ËtvrtÈho oddÌlu naznaËuje, ûe cel˝ prostor je nejspÌöe uzav¯en˝ destrukcÌ svis-l˝ch konstrukcÌ z·stavby i opevnÏnÌ. Jeho plochu ohraniËuje na z·padÏ destrukce zdiva,na severu ji ukonËujÌ relikty oblÈ ÑbaötovitÈì hradby kopÌrujÌcÌ terÈn pÌskovcovÈho podloûÌ.V˝raznou puklinu na severu p¯ekraËuje hradba pomocÌ odlehËovacÌho oblouku. PotÈ sezdivo hradby na v˝chodnÌ stranÏ p¯imyk· k hradbÏ t¯etÌho oddÌlu. V jejÌm viditelnÈmvnÏjöÌm lÌci nenach·zÌme stopy po prov·z·nÌ Ëi p¯isazenÌ, pouze nevelk˝ relikt zdiva vy-bÌh· z jejÌ hmoty k severu do popisovanÈho oblÈho ÑbaötovitÈhoì tvaru. ProblÈmy p¯ihodnocenÌ zdiva znesnadÚujÌ novovÏkÈ opravy lÌce i destrukce zdÏn˝ch konstrukcÌ. JiûnÌhranu ËtvrtÈho oddÌlu kryje rovnÏû destrukce. P¯edpokl·dan˝ pr˘bÏh opevnÏnÌ naznaËu-je hradba t¯etÌho oddÌlu, kter· öikmo ubÌh· k destrukci zdiva na z·padnÌ hranÏ ËtvrtÈhooddÌlu. ZalomenÌ by pak mohlo souviset i s moûnou komunikacÌ mezi park·novou hrad-bou druhÈho oddÌlu a hradbou t¯etÌho oddÌlu, kter· prostupovala v p¯edpokl·danÈm po-kraËov·nÌ hradby vstupem do ËtvrtÈho oddÌlu.

V z·padnÌm svahu pseudoostroûny se dochovaly relikty zdiva mezi skalnÌmi bloky popark·novÈ hradbÏ vymezujÌcÌ p·t˝ oddÌl. Na severnÌ stranÏ registrujeme tr·movÈ kapsy,kterÈ mohly nÈst sloûitÏjöÌ konstrukci branky. ZjiötÏnÈ stopy po l·m·nÌ pÌskovce klÌnymohou souviset se stavbou st¯edovÏkÈho sÌdla Ëi naopak s tÏûebnÌm vyuûitÌm pÌskov-covÈho podloûÌ po jeho z·niku. Park·nov· hradba p·tÈho oddÌlu uzavÌr· pukliny meziskalnÌmi bloky a patrnÏ pouze pasivnÏ vymezovala are·l sÌdla v˘Ëi nep¯ehlednÈmu terÈnuskalnÌho mÏsta.

OpevnÏnÌ hradnÌho are·lu je tvo¯eno, kromÏ p¯izp˘sobenÌ terÈnnÌ situace staveniötÏ˙pravou pukliny v p¯Ìkop a p¯isek·nÌm nÏkter˝ch blok˘ do öikm˝ch skarp˘, hradboudvoudÌlnÈho hradnÌho j·dra. V t¯etÌm oddÌle je hradba dva metry siln·, ve ËtvrtÈm oddÌlese dochovaly pouze jejÌ skromnÈ relikty, patrnÏ dÌky situov·nÌ konstrukce na hranÏ skal-nÌch blok˘, coû bylo n·sledkem jejÌho z¯ÌcenÌ. P¯ed hlavnÌ hradbu hradnÌho j·dra p¯ed-

stupovala park·nov· hradba vymezujÌcÌ dru-h˝ a p·t˝ oddÌl. Pokud lze hovo¯it o prvnÌmoddÌlu v p¯edpolÌ, byl patrnÏ hrazen pouzelehkou d¯evÏnou konstrukcÌ.

3.4 Z·stavba, vz·jemnÈ vztahy

a p¯edpokl·danÈ funkce

Z·stavbu druhÈho oddÌlu reprezentuje ob-dÈln˝ objekt lidovÏ naz˝van˝ vÏû Kazatel-nice,19 situovan˝ na nÌzkÈm skalnÌm blokup¯evyöujÌcÌ okolnÌ terÈn p¯ibliûnÏ o dvametry. AËkoliv je objekt situovan˝ v Ëelehradu nad puklinou, majÌcÌ funkci p¯Ìkopua vymezujÌcÌ na v˝chodÏ pseudoostroûnu,

O/��.��L� �� -��%��"�4��% >

4. P¯isek·nÌ stÏny skalnÌho bloku do öik-miny v jihoz·padnÌ Ë·sti druhÈho oddÌluhradu, jak˝si v pÌskovci proveden˝ skarp.Foto autor, 2004.

nelze mluvit o jeho aktivnÌ obranÏ. Od hrany skalnÌch blok˘ vymezujÌcÌch druh˝ oddÌlna v˝chodÏ nad puklinou je vzd·len objekt minim·lnÏ 10 metr˘, navÌc se do p¯edpolÌ hra-du popisovanÈho jako prvnÌ oddÌl obracÌ hmotou skalnÌho bloku, kter˝ tvo¯Ì jihov˝chod-nÌ n·roûÌ zdÏnÈ stavby. OmezenÏ mohl kontrolovat pouze jiûnÌ svah s p¯edpokl·danoukomunikacÌ (Obr. 3). Objekt je nejËastÏji povaûovan˝ za vÏû patrnÏ obytnÈho charakte-ru.20 Vzhledem k popsan˝m skuteËnostem se lze p¯iklonit k n·zoru o obytnÈ funkci, kterouvöak doloûit nedovedeme. DvÏ ˙zk· ötÏrbinov· okna, neplnÌcÌ rozhodnÏ funkci st¯Ìlen,osvÏtlovala neobydlenÈ p¯ÌzemÌ s komunikacÌ do patra, u kterÈho je p¯edpokl·d·na obyt-n· funkce (Obr. 7).21 U stavby nezn·me vstup, kter˝ lze p¯epokl·dat v z·padnÌ stÏnÏ, anijejÌ v˝öku. Z tÏchto d˘vod˘ lze pochybovat o jejÌm za¯azenÌ mezi vÏûe, ke kterÈmu sv·dÌobdÈln˝ p˘dorys stavby, neboù vÏû ch·peme jako stavbu, jejÌû v˝öka je vÏtöÌ neû nejdelöÌrozmÏr z·kladny.22 Stavba tak m˘ûe st·t na jakÈsi hranici mezi obytn˝mi pal·ci a vÏûemi.P¯i sÌle zdÌ 170ñ180 cm a existenci dvou dochovan˝ch podlaûÌ ji vöak nelze definovatspolehlivÏ jako donjon kv˘li vysokÈ mÌ¯e archeologizace.

T¯etÌ oddÌl obsahuje relikty obdÈlnÈ stavby, pravdÏpodobnÏ pal·ce, a v pÌskovcovÈm pod-loûÌ vysekan˝ obdÈln˝ objekt povaûovan˝ za cisternu na vodu. Obytnou funkci obdÈlnÈhoobjektu povaûovanÈho za pal·c dokl·dajÌ relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ. JehovÌcemÈnÏ nepravideln· obdÈln· dispozice, stejnÏ jako k vnÏjöÌmu lÌci jeho z·padnÌ zdi p¯i-loûenÈ schodiötÏ, vöak m˘ûe b˝t aû v˝sledkem rekonstrukËnÌch pracÌ ve 20. letech 20. sto-letÌ, kterÈ byly bezpochyby zatÌûeny myln˝mi p¯edstavami o podobÏ hradu.23 K pal·ci naz·padÏ p¯ilÈhal patrnÏ dalöÌ objekt z·stavby, o Ëemû svÏdËÌ kapsy a ˙stupek v severnÌ ob-vodovÈ zdi t¯etÌho oddÌlu i p¯isekanÈ skalnÌ podloûÌ a nadezdÏnÌ hrany u objektu cisterny.24

Stopy umoûÚujÌ rekonstruovat d¯evÏnou podlahu nad vstupnÌm a skladovacÌm prostoremteplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ. Vysekan· dr·ûe po schodnici schodiötÏ dokl·d· jedi-n˝ st¯edovÏk˝ vstup z d¯evÏnÈ pochozÌ plochy v niveletÏ n·dvo¯Ì do suterÈnu s otopn˝mza¯ÌzenÌm. ObdÈln˝ objekt povaûovan˝ za cisternu na vodu vysekan˝ v pÌskovcovÈmpodloûÌ m· ponÏkud atypickÈ öikmÈ stÏny (Obr. 8). VÏtöina takov˝chto objekt˘ mÌv·stÏny svislÈ, v˝jimku p¯edstavuje pouze Ñn·levkovitÈì ˙stÌ cisterny v hradnÌm j·d¯e H·zm-

O/��.��L� �� -��%��"�4��%5

5. Hrad Zbiroh, pohled na severnÌ zeÔ hradnÌho j·dra s kapsami po konzolovÈm leöenÌa dosud nep¯ezdÏn˝m okennÌm otvorem. Fotografie p¯ed konzerv·torsk˝m z·sahemv letech 1921ñ1923. Za poskytnutÌ dÏkuji T. DurdÌkovi.6. Hrad Zbiroh, pohled na t¯etÌ oddÌl ñ hradnÌ j·dro po amatÈrskÈm v˝zkumu a n·slednÈmkonzerv·torskÈm z·sahu v letech 1921ñ1923. Foto R. Ginzel, 31. 7. 1931. Archiv SeveroËeskÈho muzea V Liberci.

burku,25 kterÈ tvo¯Ì öikmÈ stÏny z pÌskovcov˝ch kv·dr˘. SpodnÌ partii objektu navazujÌcÌpravdÏpodobnÏ na sbÏrnou plochu tvo¯Ì vlastnÌ kruhov· cisterna. Toto ¯eöenÌ je na Zbi-rohu vylouËeno a tato analogie je patrnÏ pouze zd·nliv·.26 NabÌzÌ se ot·zka, zda podobastÏn mÏla vliv na technologii Ëi konstrukce za¯ÌzenÌ popisovanÈho objektu. Pokud objektfungoval jako cisterna na vodu, musely b˝t jeho stÏny omaz·ny nepropustnou vrstvoujÌlu nebo mohly b˝t i obezdÏnÈ Ëi omÌtnutÈ.27 Pro öikm˝ sklon stÏn objektu nenach·zÌmeprozatÌm vysvÏtlenÌ, rozhodnÏ se nejedn· o bÏûn˝ tvar pro cisterny typu Ñtanku na voduìani pro cisterny s filtraËnÌm za¯ÌzenÌm.28

Ve ËtvrtÈm oddÌlu lze identifikovat nejasnÈ relikty nejspÌöe dalöÌch dvou objekt˘. PrvnÌobjekt tvo¯Ì relikty zdi p¯isazenÈ na sp·ru k z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu u severoz·padnÌhovstupu a k nÌ kolm· destrukce zdiva vymezujÌcÌ Ëtvrt˝ oddÌl na z·padnÌ stranÏ. Druh˝objekt p¯edstavuje zahloubenina ohraniËen· relikty zdiva a p¯isekan˝m podloûÌm v se-veroz·padnÌm koutu ËtvrtÈho oddÌlu. Popsan· zeÔ prvnÌho objektu by mohla b˝t p¯ÌËnouzdÌ dvoutraktovÈ Ëi trojtraktovÈ stavby, druh˝ objekt pak jejÌm suterÈnem. DochovanÈrelikty vöak nelze p¯eceÚovat a bez archeologickÈho v˝zkumu ot·zku z·stavby ËtvrtÈhooddÌlu nelze ¯eöit. ZnaËn· mÌra archeologizace popsan˝ch objekt˘ nedovoluje z·stavburekonstruovat, natoû definovat jejich funkci.

3.5 Komunikace mikrostruktury

P¯Ìstup do dvojdÌlnÈho hradnÌho j·dra mohl b˝t veden od jihov˝chodu prvnÌm a dru-h˝m oddÌlem po jiûnÌm svahu kolem obdÈlnÈho objektu tzv. vÏûe Kazatelnice. D·le moh-la komunikace stoupat k relikt˘m br·ny ve v˝chodnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu, potÈ by pokraËo-vala po d¯evÏnÈ pochozÌ ploöe, kterou by musela vyn·öet sloûitÏjöÌ d¯evÏn· konstrukce,tak aby mohl b˝t p¯Ìstupn˝ pod obdÈln˝m pal·cem hloubkovÏ orientovan˝ trakt sute-rÈnu, plnÌcÌ funkci sklepa (Obr. 9). P¯i ˙vah·ch o jinÈm funkËnÌm modelu hradu stoupalakomunikace d·le po jiûnÌm svahu park·nem druhÈho oddÌlu do ËtvrtÈho oddÌlu a odtudpak pokraËovala do oddÌlu t¯etÌho, kde se v z·padnÌ obvodovÈ zdi nach·zÌ relikty dvoudve¯nÌch otvor˘. Vöechny t¯i vstupy vöak nelze jednoznaËnÏ vyhodnotit. U jiûnÌho vstupuv z·padnÌ zdi zn·me pouze z·klenek. SevernÌ vstup v z·padnÌ zdi tvo¯Ì nelogicky druhot-nÏ umÌstÏnÈ ostÏnÌ a taktÈû relikty br·ny ve v˝chodnÌ zdi j·dra neumoûÚujÌ rozhodnout,zda se nejedn· spÌöe aû o novotvar vznikl˝ p¯i rekonstrukci ve dvac·t˝ch letech 20. sto-letÌ.29 NaznaËen· ¯eöenÌ vych·zÌ pouze z pozorov·nÌ p¯Ìhodn˝ch sklon˘ terÈnu pro vedenÌkomunikace mikrostruktury ve vztahu k opevnÏnÌ hradu.

O/��.��L� �� -��%��"�4��% F

7. InteriÈr patrnÏ obytnÈho objektu tzv. vÏûe Kazatelnice, ve zv˝öenÈm p¯ÌzemÌ dvaokennÌ otvory, jeden zachov·n pouze v Ë·steËn˝ch reliktech okennÌ öpalety a z·klenku,ve hmotÏ skalnÌho bloku patrnÈ kapsy pro poloûenÌ tr·m˘ tvo¯ÌcÌch podlahu prvnÌho patrazachovanÈho v reliktech obvodovÈho zdiva. Foto autor, 2004.8. Objekt se öikm˝mi stÏnami interpretovan˝ jako cisterna na vodu. Foto autor, 2004.

4. StavebnÌ v˝voj hradu a jeho klasifikace v r·mci typologie hradnÌch staveb

Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Zbiroh nebylo doposud naps·no mnoho. Lokalita se stalabohuûel centrem z·jmu badatele Z. Fiöery, jehoû z·vÏry o podobÏ stavby vych·zejÌcÌ z ne-podloûen˝ch rekonstrukcÌ jsou Ëasto mylnÏ p¯ijÌm·ny jako v˝sledek seriÛznÌho exaktnÌ-ho b·d·nÌ.30

DÌky vysokÈ mÌ¯e archeologizace a p¯edevöÌm kv˘li v˝zkumu a n·slednÈ rekonstrukciz 20. let 20. stoletÌ nejsme schopni rozliöit u hradu Zbiroh f·ze, natoû etapy stavebnÌhov˝voje. Sp·ry mezi zdmi poskytujÌ spÌöe p¯edstavu o technologickÈm postupu stavby.Pouze u nÏkter˝ch druhotnÏ vysekan˝ch kapes, tvo¯ÌcÌch podlahu v ˙rovni p¯ÌzemÌ nadvstupnÌm a skladovacÌm prostorem teplovzduönÈho vyt·pÏnÌ, lze hovo¯it o mikrof·zi.DalöÌ vztahy mezi zdÏn˝mi konstrukcemi, p¯edevöÌm u zdi ËtvrtÈho oddÌlu p¯isazenÈk z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu nebo obvodovÈ hradby ËtvrtÈho oddÌlu vybÌhajÌcÌ od severnÌhradby t¯etÌho oddÌlu, by musel ¯eöit pouze archeologick˝ v˝zkum Ëi hloubkov˝ staveb-nÏ historick˝ pr˘zkum.

RovnÏû ani stopy konstrukcÌ vysekanÈ v pÌskovcovÈm podloûÌ po zaloûenÌ d¯evÏn˝cha zdÏn˝ch konstrukcÌ nedokl·dajÌ etapy v˝voje hradu. K dataci relikt˘ architektury n·mp¯Ìliö nepomohou ani dochovanÈ architektonickÈ Ël·nky. Relikty ostÏnÌ okennÌho otvoruu pal·ce a u severnÌho vstupu v z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu jsou v˝raznÏ p¯ezdÏny Ëi do-konce druhotnÏ osazeny. Profilace ostÏnÌ obou otvor˘, prostÈ okosenÌ s n·bÏûnÌm ötÌtkemv lÌci öikmo zalomen˝m, lze datovat do doby 14. stoletÌ i prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ. Nale-zen· ¯Ìmsa profilovan· v˝ûlabkem bliûöÌ dataci nedovoluje (Obr. 10).

Ani snaha najÌt postavenÌ hradu Zbiroh v typologii hradnÌch staveb nep¯in·öÌ uspoko-jivÈ v˝sledky. P¯ijmeme-li opr·vnÏnou myölenku, ûe objekt v druhÈm oddÌle naz˝van˝jako vÏû Kazatelnice nebyl hlavnÌ vÏûÌ, pokud jej ovöem za vÏû m˘ûeme povaûovat,p¯edstavuje hrad Zbiroh patrnÏ sloûitÏjöÌ bezvÏûovou dispozici, kter· je v jeho p¯ÌpadÏsvÈr·znÏ p¯izp˘soben· morfologii terÈnu. Bezpochyby v˝znamnou ˙lohu plnil pal·c s re-likty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ a i dalöÌ z·stavba dokl·dajÌcÌ rozvoj obytnÈ sloû-ky hradu na rozdÌl od pasivnÌho charakteru opevnÏnÌ, kterÈ se omezuje pouze na park·-novou hradbu uzavÌrajÌcÌ nep¯ehledn˝ terÈn a pukliny mezi skalnÌmi bloky a na hlavnÌobvodovou hradbu t¯etÌho a snad i ËtvrtÈho oddÌlu. Hrad Zbiroh byl takÈ za¯azen pr·vÏdle obvodovÈ hradby t¯etÌho oddÌlu k hra-d˘m s pl·öùovou zdÌ.31 Jindy byl popisov·njako hrad s dvÏma podsklepen˝mi pal·co-v˝mi k¯Ìdly ve tvaru pÌsmene L v hradnÌmj·d¯e32 (ve t¯etÌm a ËtvrtÈm oddÌle), ËÌmû seblÌûÌ formÏ dvoupal·covÈ dispozice.

O/��.��L� �� -��%��"�4��%

9. Hrad Zbiroh, pohled na vstupnÌ öÌjizp¯ÌstupÚujÌcÌ z hradnÌho n·dvo¯Ì hloubkovÏorientovan˝ trakt suterÈnu plnÌcÌ funkcisklepa. Nad öÌjÌ je dob¯e patrn˝ p¯isvÏtlovacÌa vÏtracÌ okennÌ otvor, pozadÌ tvo¯Ì reliktyobdÈlnÈ stavby, patrnÏ pal·ce. Fotografievznikla nejspÌöe v letech 1921ñ1923v pr˘bÏhu amatÈrskÈho archeologickÈhov˝zkumu F. »erm·ka, neboù p¯edtÌm bylvstup zasyp·n. Za poskytnutÌ fotografiedÏkuji T. DurdÌkovi.

NaznaËenÈ moûnosti klasifikace objektu v typologii hradnÌch staveb se vöak prozatÌmdÌky fragment·rnÌm znalostem o v˝voji a podobÏ hradu asi nepoda¯Ì objasnit. UrËitoup¯edstavu nabÌzÌ pouze rozvinutÌ obytnÈ sloûky hradu, snad na ˙kor ponÏkud pasivnÌobrany.

5. Model v˝voje hradu

Hrad Zbiroh je poprvÈ p¯ipomÌn·n roku 1390 jako pobo¯en˝ majetek Markvartaz Vartemberka, kter˝ ho z¯ejmÏ vlastnil spoleËnÏ s hradem Rohozcem jiû v sedmdes·-t˝ch letech 14. stoletÌ. Do roku 1371 drûel spoleËnÏ se sv˝m bratrem Petrem z Vartem-berka hrad Kost. Oba brat¯i dos·hli na kr·lovskÈm dvo¯e »eskÈho kr·lovstvÌ vysokÈhopostavenÌ. Markvart na dvo¯e Karla IV. zast·val ˙¯ad komo¯Ìho, jeho bratr Petr z Vartem-berka byl v letech 1381ñ1386 za vl·dy V·clava IV. nejvyööÌm purkrabÌm. Hrad ZbirohpatrnÏ nikdy nebyl centrem samostatnÈho zboûÌ a n·leûel k panstvÌ HrubÈho Rohozce.33

DalöÌmi p¯Ìm˝mi zmÌnkami jsou aû zpr·vy o zbo¯enÈm hradÏ z roku 1458 a pustÈmhradÏ z roku 1538.34 Problematicky posouzen· keramika datuje hrad r·mcovÏ do obdobÌod 14. aû do prvnÌ poloviny 16. stoletÌ. N·zory kladoucÌ zaloûenÌ hradu jiû do prvnÌpoloviny 14. stoletÌ, dle datov·nÌ keramiky, nejsou zatÌm dostateËnÏ podloûenÈ, a protosnad lze p¯ijmout hypotÈzu, ûe stavitelem hradu byl Markvart z Vartemberka v letech1371ñ1390. PravdÏpodobnÏ se tak jedn· o ölechtickou novostavbu doby V·clava IV.35

I kdyû jiû roku 1458 se mluvÌ o Zbirohu jako o zbo-¯enÈm hradÏ a je moûnÈ hovo¯it o jeho z·niku, n·-lezy keramiky dokl·dajÌ vyuûÌv·nÌ nÏkter˝ch Ë·stÌhradu jeötÏ v prvnÌ polovinÏ 16. stoletÌ.36 Dle typolo-gie hradnÌch staveb n·leûÌ hrad Zbiroh patrnÏ kesloûitÏjöÌ bezvÏûovÈ dispozici, jeû je p¯izp˘sobenamorfologii terÈnu pÌskovcovÈ pseudoostroûny. Bezpo-chyby v˝znamnou ˙lohu plnil pal·c s relikty teplo-vzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ i dalöÌ z·stavba s obyt-nou funkcÌ. Tato klasifikace pak odpovÌd· p¯edstavÏo budov·nÌ pohodln˝ch soukrom˝ch sÌdel s rezidenË-nÌ funkcÌ kr·lem V·clavem IV.37 PostavenÌ Markvartaz Vartemberka i jeho bratra Petra na ËeskÈm kr·-lovskÈm dvo¯e i doznÌvajÌcÌ ohlas vcelku klidnÈ dobyKarla IV. bez vÏtöÌch vojensk˝ch konflikt˘ v »e-ch·ch by pak mohly odr·ûet tyto tendence p¯i stavbÏölechtickÈho hradu.

SkuteËnost, ûe hrad Zbiroh nebyl samostatn˝mzboûÌm a pat¯il k panstvÌ HrubÈho Rohozce, nazna-Ëuje rozdÌlnÈ postavenÌ obou hrad˘ v r·mci jednÈmajetkovÈ drûby. ZatÌmco Hrub˝ Rohozec byl patr-

O/��.��L� �� -��%��"�4��%

10. Zbiroh, dochovanÈ architektonickÈ Ël·nky: 1. pohled a ¯ez ostÏnÌm okna pal·ce p¯ezdÏnÈho v letech 1921ñ1923, 2. pohled a ¯ez relikty druhotnÏ osazenÈho ostÏnÌ severnÌho vstupu v z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu, 3. profil ¯Ìmsy nalezenÈ ve splachovÈm kuûelu pod relikty hradby p·tÈho oddÌlu. ZamÏ¯enÌ autor, kresba D. Svobodov·, 2007.

nÏ spr·vnÌm centrem panstvÌ, pak nep¯Ìliö vzd·len˝ Zbiroh, s dominujÌcÌ obytnou sloû-kou na ˙kor ponÏkud pasivnÌ formy obrany, mohl mÌt spÌöe funkci pohodlnÈho soukro-mÈho sÌdla charakteru loveckÈho rezidenËnÌho hradu.38

PotvrzenÌ Ëi vyvr·cenÌ p¯edloûen˝ch v˝sledk˘ p¯i tvorbÏ modelu v˝voje hradu a jehostavebnÌ podoby lze v budoucnosti oËek·vat nap¯Ìklad od reviznÌho archeologickÈhov˝zkumu Ëi hloubkovÈho stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu. Na tomto mÌstÏ je nutnÈ zmÌ-nit i pot¯ebu kvalitnÌho zpracov·nÌ v˝voje keramiky pro oblast hornÌho Pojize¯Ì a rovnÏûi pot¯ebu provedenÌ podrobnÏjöÌ archivnÌ reöeröe pro dÏjiny st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ, kterÈËekajÌ na erudovanÈ odbornÌky p¯Ìsluön˝ch obor˘.

Pozn·mky:1 Pseudoostroûna vznik· pouze opadem skalnÌho podloûÌ, nikoliv p¯Ìm˝m p˘sobenÌm vodoteËe. K definici

pojmu Gabriel, F., K problematice opevnÏn˝ch sÌdel na pÌskovci, Castellologica bohemica 1, 1989, s. 126.2 Pomineme-li pouze jednu problematickou studii z pera J. ⁄lovce a Z. Fiöery, P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a sta-

vebnÌmu v˝voji hradu Zbirohu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, 1995, s. 7ñ24. K jejÌmu hodnocenÌ jiûDurdÌk, T., Recenze Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 391. Naposle-dy pak Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohemica10, 2006, s. 360. KomplexnÏji se ponÏkud svÈr·znÈmu zp˘sobu b·danÌ vÏnuje Gabriel, F., RecenzeZdenÏk Fiöera: SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 471ñ473.

3 Tento n·lez byl autorem jiû oböÌrnÏ publikov·n. DÌlËÌ texty vznikly v souvislosti s prezentacÌ pr˘zkumup¯i r˘zn˝ch p¯Ìleûitostech. K tomu Pe¯ina, I., TeplovzduönÈ vyt·pÏnÌ na hradÏ Zbiroh, In: Historie 2005Celost·tnÌ studentsk· vÏdeck· konference, Liberec 2006, s. 10ñ27; T˝û, PozoruhodnÈ relikty na hradÏZbiroh, In: 50 let CHKO »esk˝ r·j, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ ñ supplementum 11, Turnov 2006,s. 129ñ136. KomplexnÌ pojedn·nÌ pak nabÌzÌ poslednÌ publikovan· pr·ce. T˝û, Relikty teplovzduönÈhootopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 349ñ362.

4 T˝û, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ353.5 Text vych·zÌ z v˝sledk˘ autorovy diplomovÈ pr·ce. Pe¯ina, I., Hrady hornÌho Pojize¯Ì mezi Malou Sk·lou

a Turnovem, diplomov· pr·ce, katedra historie FilozofickÈ fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v ⁄stÌ nadLabem, ⁄stÌ nad Labem 2007.

6 Ne vûdy se m˘ûeme nekriticky spolehnout na v˝povÏÔ pÌsemn˝ch pramen˘, neboù Ëasto ani nevÌme,o jakÈm objektu v terÈnu prameny hovo¯Ì. V p¯ÌpadÏ Zbirohu se zd·, ûe m˘ûeme zÌskanÈ informace zto-toûnit s relikty sÌdla, neboù jeho jmÈno se dochovalo v mladöÌm novovÏkÈm ekvivalentu Zbirohy, kter˝oznaËuje rozpt˝lenÈ osÌdlenÌ vesnickÈho charakteru, novovÏkou osadu nach·zejÌcÌ se pr·vÏ pod stejno-jmennou z¯Ìceninou st¯edovÏkÈho hradu. Kapitola nabÌzÌ p¯ehled pÌsemn˝ch pramen˘, kterÈ n·s infor-mujÌ p¯edevöÌm o moûnÈ dobÏ vzniku a z·niku panskÈho sÌdla. Podrobn˝ rozpis majitel˘ Ëi popis ma-jetkovÈ drûby nenÌ ˙kolem tÈto pr·ce, kter· si klade za cÌl vymezit pr·vÏ p¯edevöÌm dobu existence sÌdlase snahou poznat jeho stavebnÌ v˝voj.

7 P¯ehled pÌsemn˝ch pramen˘ i hypotÈzy o drûbÏ hradu v dobÏ husitsk˝ch v·lek a z·niku hradu vych·zÌz dÌla A. Sedl·Ëka, Hrady, z·mky, tvrze kr·lovstvÌ »eskÈho X. Boleslavsko, Praha 1895, s. 208ñ209, 330.D·le pak z pr·ce ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z., P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ12. ShrnutÌrovnÏû Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362.

8 T˝û, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362. V˝sledky Ëinnosti shrnuje »erm·k, F., Kon-servov·nÌ hradu Zbirohu u MalÈ Sk·ly, SbornÌk okresu éeleznobrodskÈho 1, Ë. 7ñ8, 1923ñ1924, s. 108,126ñ128.

9 Od autora v˝zkumu V. Webera existuje pouze ˙tl˝ denÌk a fotodokumentace v archivu SeveroËeskÈhomuzea v Liberci. Jakousi n·hradou za n·lezovou zpr·vu, slouûÌcÌ z·roveÚ jako z·kladnÌ invent·¯ k archeo-logickÈmu materi·lu je pak pr·ce P. PincovÈ, Hrad Zbiroh ve svÏtle archeologick˝ch a pÌsemn˝ch pra-men˘, bakal·¯sk· pr·ce, Filozofickop¯ÌrodovÏdeck· fakulta SlezskÈ univerzity v OpavÏ, Opava 2001.

10 K hodnocenÌ keramiky Pincov·, P. , Hrad Zbiroh ve svÏtle, s. 45ñ47; Brestovansk˝, P., Kachle Liberec-kÈho kraje, In: Archeologie LibereckÈho kraje 1, Liberec 1998, 97ñ145. ShrnutÌ dalöÌch drobn˝chp¯ÌspÏvk˘ k hodnocenÌ keramiky Pe¯ina, I., Relikty teplovduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ352.

11 Gabriel, F., Keramick˝ soubor z hradu Fr˝dötejna, Archaeologia historica 16, 1991, s. 279ñ292; T˝û,Hrad Fr˝dötejn, Castellologica bohemica 8, 2002, s. 173ñ192; Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otop-nÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ351; T˝û, Hrady hornÌho Pojize¯Ì, s. 23ñ27, 108ñ109.

O/��.��L� �� -��%��"�4��%=

12 P˘dorys hradu Zbiroh na Obr. 1 slouûÌ k z·kladnÌ nezbytnÈ orientaci v textu, z tohoto d˘vodu na obr·zekjiû vÌcekr·t neodkazuji.

13 StruËnÏ jiû Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 352ñ353.14 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 209.15 Podrouûek, K., Suö·rny v pÌskovcovÈm podloûÌ, In: SvornÌk 1ñV˝voj a funkce topeniöù, Praha 2003,

s. 279.16 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999, s. 504.17 K poslednÌm oprav·m: SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, za-

bezpeËenÌ havarijnÌho stavu hradnÌ z¯Ìceniny, projekt oprav hradu, 1994; SOkA Jablonec nad Nisou,sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ zdiva hradu, pr˘vodnÌ zpr·va, 1995; TamtÈû,sloûka hrad Zbiroh: Fotodokumentace oprav havarijnÌho stavu hradu Zbirohy v roce 1998.

18 Tento n·zor zast·vali Menclov·, D., »eskÈ hrady II., Praha 1972, s. 174ñ175; Svoboda, L., O pl·öùov˝chhradech, Archaeologia historica 20, 1995, s. 374; Fiöera, Z., SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Praha2004, s. 294ñ299.

19 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 208.20 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 622.21 Ned·vnÈ ohled·nÌ zdiva nepotvrdilo existenci reliktu okennÌ öpalety a sed·tka v pat¯e a vylouËilo tak

staröÌ autor˘v n·zor o doloûenÌ obytnÈ funkce existencÌ relikt˘ luxusnÏjöÌho okennÌho otvoru. K tomuPe¯ina, I., Hrady hornÌho Pojize¯Ì, s. 98.

22 Pe¯ina, I., Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Hrub˝ Rohozec, Archaeologia historica 32, 2007, s. 292ñ294.23 PodrobnÏji o stavbÏ pal·ce a p¯edevöÌm o jeho suterÈnu s relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ

Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362.24 NadezdÏnÌ i dalöÌ stopy jsou dob¯e ËitelnÈ v obdobÌ vegetaËnÌho klidu, zaËiötÏn˝ povrch je zdokumento-

v·n i fotograficky. K tomu Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, V., DenÌk a fotodokumentacez archeologickÈho v˝zkumu, 1972.

25 LÌbal, D. ñ Macek, P. ñ Urban, J., Hrad Klap˝ ñ H·zmburk, Castellologica bohemica 2, 1991, s. 108;DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 95.

26 Na podobnost objekt˘ poukazovala D. Menclov·, »eskÈ hrady II., s. 174.27 JÌlovou vrstvu splach˘ p¯i zaËiöùov·nÌ v˝chodnÌ p˘lky cisterny popisuje v denÌku z v˝zkumu V. Weber.

Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, V., DenÌk a fotodokumentace z archeologickÈho v˝zku-mu, 1972.

28 K cistern·m s filtraËnÌm za¯ÌzenÌm nap¯. Biller, T. ñ Metz, B. ñ Kill, R. ñ Schlosser. Ch., Burg Flecken-stein, Burgen, Schlˆsser und Wehrbauten im Mitteleuropa Bd. 11, Regensburg 2003, s. 52.

29 »erm·k, F., Konservov·nÌ hradu Zbirohu, s. 108, 126ñ128.30 ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z., P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ12; Fiöera, Z., SkalnÌ hrady,

294ñ299.31 Svoboda, L., O pl·öùov˝ch hradech, s. 374.32 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 621ñ622.33 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 20.34 T˝û, Hrady, z·mky, tvrze, s. 84ñ85, 207ñ209; Menclov·, D., »eskÈ hrady II., s. 171; ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z.,

P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ11.35 Menclov·, D., »eskÈ hrady II., s. 171; DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 621ñ622; DurdÌk, T. ñ

Bolina, P., St¯edovÏkÈ hrady v »ech·ch a na MoravÏ, Praha 2001, s. 190.36 Tyto z·vÏry vych·zejÌcÌ z pÌsemn˝ch pramen˘ a v˝povÏdi archeologick˝ch n·lez˘ jiû byly d¯Ìve publi-

kov·ny Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 351ñ352.37 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 577.38 Ke srovn·nÌ definovanÈ funkce nap¯. JenËov. K tomu DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 224ñ225.

Za inspirativnÌ p¯·telskou diskusi p¯i uvaûov·nÌ o funkci hradu dÏkuji Karlu Knopovi.

Soupis pramen˘ a l i teratury:

Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, VÌt, DenÌk a fotodokumentace z archeologickÈ-ho v˝zkumu, 1972.

Biller, Thomas, ñ Metz, Bernhard ñ Kill, RenÈ ñ Schlosser. Charles, Burg Fleckenstein, Burgen,Schlˆsser und Wehrbauten im Mitteleuropa Bd. 11, Regensburg 2003.

Brestovansk ,̋ Petr, Kachle LibereckÈho kraje, In: Archeologie LibereckÈho kraje 1, Liberec 1998,s. 97ñ145.

O/��.��L� �� -��%��"�4��% J

»erm·k, Frantiöek, Konservov·nÌ hradu Zbirohu u MalÈ Sk·ly, SbornÌk okresu éeleznobrodskÈ-ho 1, Ë. 7ñ8, 1923ñ1924, s. 108, 126ñ128.

DurdÌk, Tom·ö, Recenze Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, Castellologica bohemica 5, 1996,s. 391.

DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999.DurdÌk, Tom·ö ñ Bolina, Pavel, St¯edovÏkÈ hrady v »ech·ch a na MoravÏ, Praha 2001.Fiöera, ZdenÏk, SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Praha 2004.Gabriel, Frantiöek, K problematice opevnÏn˝ch sÌdel na pÌskovci, Castellologica bohemica 1,

1989, s. 125ñ138.Gabriel, Frantiöek, Keramick˝ soubor z hradu Fr˝dötejna, Archaeologia historica 16, 1991,

s. 279ñ292.Gabriel, Frantiöek, Hrad Fr˝dötejn, Castellologica bohemica 8, 2002, s. 173ñ192.Gabriel, Frantiöek, Recenze ZdenÏk Fiöera: SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Castellologica

bohemica 10, 2006, s. 471ñ473.LÌbal, Dobroslav ñ Macek, Petr ñ Urban, Jan, Hrad Klap˝ ñ H·zmburk, Castellologica bohemi-

ca 2, 1991, s. 107ñ114.Menclov·, Dobroslava, »eskÈ hrady II., Praha 1972.Pe¯ina, Ivan, TeplovzduönÈ vyt·pÏnÌ na hradÏ Zbiroh, In: Historie 2005 Celost·tnÌ studentsk·

vÏdeck· konference, Liberec 2006, s. 10ñ27.Pe¯ina, Ivan, PozoruhodnÈ relikty na hradÏ Zbiroh, In: 50 let CHKO »esk˝ r·j, Z »eskÈho r·je

a PodkrkonoöÌ ñ supplementum 11, Turnov 2006, s. 129ñ136.Pe¯ina, Ivan, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohe-

mica 10, 2006, s. 349ñ362.Pe¯ina, Ivan, Hrady hornÌho Pojize¯Ì mezi Malou Sk·lou a Turnovem, diplomov· pr·ce, katedra

historie FilozofickÈ fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v ⁄stÌ nad Labem, ⁄stÌ nad Labem 2007.Pe¯ina, Ivan, Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Hrub˝ Rohozec, Archaeologia historica 32, 2007,

s. 283ñ295.Pincov·, Petra, Hrad Zbiroh ve svÏtle archeologick˝ch a pÌsemn˝ch pramen˘, bakal·¯sk· pr·ce,

Filozoficko-p¯ÌrodovÏdeck· fakulta SlezskÈ univerzity v OpavÏ, Opava 2001.Podrouûek, Kamil, Suö·rny v pÌskovcovÈm podloûÌ, In: SvornÌk 1 ñ V˝voj a funkce topeniöù,

Praha 2003, s. 279ñ288.Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky, tvrze kr·lovstvÌ »eskÈho X. Boleslavsko, Praha 1895.SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ havarij-

nÌho stavu hradnÌ z¯Ìceniny, projekt oprav hradu, 1994.SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ zdiva

hradu, pr˘vodnÌ zpr·va, 1995.SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh: Fotodokumentace oprav havarijnÌho stavu hradu

Zbirohy v roce 1998.Svoboda, Ladislav, O pl·öùov˝ch hradech, Archaeologia historica 20, 1995, s. 355ñ388.⁄lovec, Ji¯Ì ñ Fiöera, ZdenÏk, P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji hradu Zbirohu, Z »es-

kÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, 1995, s. 7ñ24.

O/��.��L� �� -��%��"�4��%G

111 LET FR›DLANTSK… RADNICEA JEJÕ SLAVN› ARCHITEKT

Ji¯Ì Vochom˘rka

V roce 1893 byla podle dostupn˝ch pramen˘ strûena star· renesanËnÌ fr˝dlantsk· rad-niËnÌ budova a v tÈmûe roce byla na Ëty¯ech slouËen˝ch parcel·ch zbo¯en˝ch dom˘Ëp. 37ñ40 zah·jena v˝stavba zcela novÈ radniËnÌ budovy.1 Autorem architektonickÈhon·vrhu byl renomovan˝ vÌdeÚsk˝ architekt, c. k. stavebnÌ rada Franz Ritter von Neu-mann.

Velk˝ vliv na v˝bÏr tohoto architekta mÏla dozajista jiû proveden· realizace radnicev Liberci, kter· neskr˝v· urËitÈ analogie s radnicÌ ve VÌdni.

MÏsto dÌky rychlÈmu hospod·¯skÈmu vzestupu, vypl˝vajÌcÌmu zejmÈna z rozvoje tex-tilnÌho pr˘myslu, pot¯ebovalo pro svoji prezentaci novou radniËnÌ budovu. Stavba mÏlab˝t uk·zkou rozkvÏtu a sÌly fr˝dlantskÈho pr˘myslu, proto ji tamnÌ pr˘myslnÌci takÈfinancovali. HlavnÌm investorem, podobnÏ jako v Liberci, byla fr˝dlantsk· spo¯itelna.V˝stavba trvala t¯i roky a slavnostnÌho otev¯enÌ se radnice doËkala 18. srpna 1896.2

Dvoupatrov· budova je postavena ve stylu zaalpskÈ novorenesance z hrub˝ch neomÌ-tan˝ch cihel, pouze n·dvo¯Ì je opat¯eno omÌtkou. ÿÌmsy, ötÌty a dalöÌ dekorativnÌ prvkyfas·dy jsou vytes·ny z pÌskovce. Radnici dominuje 48 metr˘ vysok· rohov· vÏû s hodi-nami.3 Nad dvÏma balkony n·mÏstnÌho pr˘ËelÌ je situov·n ochoz, Ëty¯i n·roûnÌ vÌûkya ukonËenÌ radniËnÌ budovy v podobÏ tzv. dl·tovÈ st¯echy se dvÏma makovicemi. HlavnÌvstup do budovy je orientov·n smÏrem do n·mÏstÌ.

Pr˘ËelÌ budovy je tvo¯eno ark·dov˝m podloubÌm nesoucÌm balkÛn, nad kter˝m se na-ch·zÌ sdruûenÈ vitr·ûovÈ okno hlavnÌho radniËnÌho s·lu. Po jeho stran·ch se nach·zejÌsochy vÌdeÚskÈho socha¯e Friedela.4 Vlevo m˘ûeme spat¯it alegorii pr·ce a obÏtavosti,vpravo alegorii vÏrnosti a spravedlnosti. ätÌtu radniËnÌ budovy dominuje mÏstsk˝ znak.V boËnÌm podÈlnÈm pr˘ËelÌ se nach·zejÌ vrata do pr˘jezdu. Na jednom z pr˘ËelÌ vnit¯-nÌho dvora jsou zazdÏny kamennÈ znaky a erby ze starÈ radnice.

VlastnÌ hmota objektu radnice je v˘Ëi okolnÌ z·stavbÏ n·mÏstÌ znaËnÏ p¯edimenzova-n·. Je moûnÈ, ûe i samotn˝ architekt doufal, ûe v budoucnosti dojde k celkovÈmu nav˝-öenÌ okolnÌch budov ruku v ruce s pr˘myslov˝m rozkvÏtem mÏsta na p¯elomu stoletÌ.

Stavba je realizov·na v p˘dorysu pÌsmene ÑUì, v jehoû st¯edu je ponech·n voln˝ dv˘rp¯Ìstupn˝ boËnÌm pr˘jezdem. HlavnÌ k¯Ìdlo budovy smÏ¯ovanÈ do n·mÏstÌ je konstruk-ËnÏ t¯ÌtraktovÈ a obsahuje v prostoru zv˝öenÈho p¯ÌzemÌ reprezentativnÌ vstupnÌ halu, za-klenutou k¯Ìûov˝mi klenbami se dvÏma ¯adami podp˘rn˝ch sloup˘. Ze vstupnÌ haly vededo boËnÌho k¯Ìdla chodba, k jejÌû vnÏjöÌ stÏnÏ p¯ilÈhajÌ kancel·¯e. ⁄st¯ednÌm motivem jecentr·lnÌ schodiöùov· hala, kter· je zrcadlovÏ sv·z·na s vnit¯nÌm dvorem. Z haly stoup·schodiötÏ do pater. BoËnÌ pr˘ËelÌ, soubÏûnÈ s ulicÌ MÌru je dvoutraktovÈ, zadnÌ dvornÌk¯Ìdlo je jednotraktovÈ.

V budovÏ se nach·zÌ nÏkolik desÌtek mÌstnostÌ ve t¯ech nadzemnÌch podlaûÌch. Radniceje Ë·steËnÏ podsklepena. SklepnÌ prostory fungujÌ jako prostory skladovacÌ. Do ˙¯ednic-k˝ch kancel·¯Ì lze vstoupit hlavnÌm i boËnÌm vchodem.

Jiû v projektu novÈ radniËnÌ budovy se poËÌtalo s jejÌ v˝zdobou. Vedle ËistÏ umÏleck˝chdÏl zdobila stavbu p¯edevöÌm ¯ada doplÚk˘ umÏleck˝ch ¯emesel. Jednalo se p¯ev·ûnÏo pr·ce kamenÌk˘, truhl·¯˘, skl·¯˘, z·meËnÌk˘ a dalöÌch. Tak jako u projektu libereckÈ

2/�K��%�!,��L�555��&�#��)�� %�� <

radnice, lze p¯edpokl·dat, ûe vÏtöina n·vrh˘ na ztv·rnÏnÌ umÏlecko¯emesln˝ch v˝robk˘poch·zela z ateliÈru Franze Neumanna. Nezastupitelnou ˙lohu majÌ vitr·ûov· okna, jeûjsou uplatÚov·na na vöech exponovan˝ch mÌstech. Autorem tÏchto oken je Johann Ressel.

Zdoben ,̋ i kdyû v porovn·nÌ s exteriÈrem mÈnÏ, je interiÈr budovy. JednÌm ze zdob-n˝ch prvk˘ je busta Albrechta z Valdötejna od Heinricha Schulze z Raspenavy, kter· jeumÌstÏna v nice nad hlavnÌm schodiötÏm. V ob¯adnÌ sÌni m˘ûeme spat¯it obraz malÌ¯eR. H. Schwinenbaucha Ëi obrazy vypalovanÈ ve d¯evÏ od umÏlce Lederleho.5

S dispozicÌ objektu souznÌ i exponovan· pr˘ËelÌ, jejichû monumentalita a harmoniejsou podtrûeny kombinacÌ horizont·lnÌho a vertik·lnÌho principu s detailem inspirovan˝mnÏmeckou renesancÌ.

Na radnici m˘ûeme nazÌrat z nÏkolika ˙hl˘ pohledu. Nepopirateln· je jejÌ reprezenta-tivnÌ funkce. Vedle nÌ je ovöem nutnÈ zmÌnit funkce dalöÌ, kterÈ dokl·dajÌ vyspÏlost teh-dejöÌ doby. P¯i v˝stavbÏ se nap¯Ìklad poËÌtalo s vyuûitÌm tehdy modernÌch technick˝chprvk˘, nap .̄ telefonu, d·le se poËÌtalo s v˝stavbou mÌstnostÌ pro archiv Ëi bytu domovnÌka.

Prostory radnice nebyly navrûeny pouze pro spr·vu mÏsta. Naöel zde z·zemÌ z·loûnÌspolek, spo¯itelna, policie i ohlaöovacÌ ˙¯ad. VÌce neû sto let je s budovou radnice neod-myslitelnÏ spjato MÏstskÈ muzeum umÌstÏnÈ ve druhÈm pat¯e.

Radnice se postupem Ëasu nevyhnula st·rnutÌ a vyû·dala si ¯adu oprav. V roce 1973probÏhla gener·lnÌ oprava elektroinstalace. V letech 1985ñ1989 byla provedena rekon-strukce balkonu nad hlavnÌm vchodem. P˘vodnÌ architektonickÈ prvky nahradil umÏl˝k·men a z menöÌ Ë·sti ho¯ick˝ pÌskovec. Kolaudace zrestaurovan˝ch kamenn˝ch Ë·stÌ naz·padnÌ fas·dÏ radnice byla provedena v z·¯Ì 1992. V tÈmûe roce se opÏt opravovalaelektroinstalace kv˘li zav·dÏnÌ akumulaË-nÌch kamen, jeû nahradila d¯ÌvÏjöÌ vyt·pÏnÌ˙st¯ednÌm topenÌm napojen˝m na naftov˝kotel. Toto ¯eöenÌ se ovöem uk·zalo jako ne-vyhovujÌcÌ, a tak byla radnice plynofikov·na.V letech 1993ñ1995 byla rekonstruov·na p˘-da a tr·movÌ oöet¯eno prost¯edky proti plÌs-nÌm, vÏû dostala novou krytinu a fas·da vedvo¯e proöla gener·lnÌ opravou. Ve druhÈ po-lovinÏ devades·t˝ch let probÏhly dalöÌ rekon-strukËnÌ pr·ce. Jednalo se o opravy vitr·ûo-v˝ch oken a mosazn˝ch lustr˘ v ob¯adnÌ sÌnia na schodiöti, vymalov·nÌ vöech prostors ornament·lnÌ v˝zdobou a o n·tÏry okena dve¯Ì, kterÈ dostaly zpÏt historickÈ kov·nÌ,i kdyû jen v replik·ch. Od V·noc 1998 znÌz radniËnÌ vÏûe zvonkohra doplÚujÌcÌ his-torick˝ kolorit mÏsta. ZatÌm poslednÌ reno-vace probÏhly v roce 2001. T˝kaly se ËiötÏnÌa oprav kamenn˝ch Ë·stÌ vÏûe. NosnÈ prvkyochozu a balkon˘ byly opraveny nebo vymÏ-nÏny, stejnÏ jako Ë·sti z·bradlÌ. Rekonstru-ov·ny byly i vÏûnÌ hodiny.

ZajÌmav˝m v˝vojem, symbolizujÌcÌm p¯e-vratnÈ promÏny poslednÌch let, proöly p¯Ì-zemnÌ prostory v radniËnÌm dvo¯e. Od Ëer-

2/�K��%�!,��L�555��&�#��)�� %��A

P˘vodnÌ list pl·novÈ dokumentace odFranze von Neumanna, kter˝ zachycujen·mÏstnÌ pr˘ËelÌ radnice, 1892,mÏ¯Ìtko 1 : 100, signov·no autorem.

vence roku 1991 zde fungovala pek·rna, kterou vyst¯Ìdalav˝robna a balÌrna pa¯en˝ch s˝r˘. V souËasnÈ dobÏ fungujÌtyto b˝valÈ komerËnÌ prostory jako v˝stavnÌ sÌÚ. Ta zah·jilaËinnost 25. b¯ezna 1999 v˝stavou fotografiÌ brat¯Ì Pikous˘,nazvanou Poezie jizerskÈ ûuly a vÏnovanou historii horo-lezectvÌ. SÌÚ je spravov·na MÏstsk˝m muzeem Fr˝dlant.

Monument·lnÌ stavba byla v dobÏ svÈho vzniku ch·p·najako prezentace nÏmeck˝ch dovednostÌ a schopnostÌ. Postr·nce umÏleckÈ v˝zdoby a dekoru je skuteËnÏ vynika-jÌcÌm dÌlem, kterÈ bylo postaveno vÏhlasn˝m architektem.

Architekt, stavebnÌ rada a komun·lnÌ politik Franz Rittervon Neumann ml. se narodil 16. ledna 1844 ve VÌdni. Ze-

m¯el 1. ˙nora 1905 v tÈmûe mÏstÏ.6 Jeho otec Franz Neumann a n·slednÏ i mladöÌ bratrGustav byli takÈ architekti.

Franz vystudoval Technickou vysokou ökolu ve VÌdni. Po studiÌch byl p¯ijat na Aka-demii v˝tvarn˝ch umÏnÌ, kde se stal dlouholet˝m asistentem architekta, autora vÌdeÚskÈradnice, Fridricha von Schmidta.7 Spolupracoval i s dalöÌmi vÌdeÚsk˝mi architekty nap .̄Eduardem van der N¸llem Ëi se Sicardsburgem. Jedna z jeho prvnÌch realizacÌ vzniklave spolupr·ci s jeho uËitelem Fridrichem von Schmidtem. Je jÌ Ark·dov˝ d˘m na n·mÏstÌKarla Luegera ve VÌdni (1878ñ1883). Neumann je autorem mnoha obytn˝ch vil, admini-strativnÌch budov a pal·c˘, kostel˘, rozhleden Ëi hvÏzd·rny. V roce 1900 byl na svÏtovÈv˝stavÏ v Pa¯Ìûi vyznamen·n st¯Ìbrnou medailÌ za svÈ celoûivotnÌ dÌlo.8

V »ech·ch je kromÏ libereckÈ a fr˝dlantskÈ radnice autorem novogotickÈ rodinnÈ hrob-ky Richter˘ na h¯bitovÏ v RaspenavÏ. DalöÌm jeho architektonick˝m poËinem byla mo-hutn· kamenn· romantizujÌcÌ rozhledna tzv. ÑHabsburgwarteì na PradÏdu postaven·v letech 1906ñ1912. Rozhledna mÏla podobu hranolovÈ hradnÌ vÏûe vysokÈ 32,5 m.V p¯ÌzemÌ poËÌtal projekt s restauracÌ, v dalöÌch patrech s pokoji pro turisty. Na stavbubyl pouûit nepevn˝ a nas·kav˝ k·men, kter˝ zap¯ÌËinil brzk˝ z·nik tÈto stavby. Stav roz-hledny se st·le zhoröoval a neû se poda¯ilo konzultovat sloûitÈ asanaËnÌ postupy, nejv˝öepoloûen· a nejmohutnÏjöÌ rozhledna v republice se 2. kvÏtna 1959 z¯Ìtila. V letech2000ñ2003 byla v NÏmecku v DuryÚskÈm lese v blÌzkosti mÏsta Lehesten postavena rep-lika rozhledny z PradÏdu. Nechal ji postavit spolek b˝val˝ch sudetsk˝ch NÏmc˘ z Jese-nicka ÑAltvater-Turmvereinì.9

DalöÌm p¯Ìkladem, kter˝ dokazuje architektovu vöestrannost a invenci, je sakr·lnÌ ar-chitektura, kterou m˘ûeme spat¯it ve VÌdni. Velmi zajÌmav˝m objektem je rom·nsko-by-zantsk˝ kostel sv. AntonÌna (1896ñ1901) a novogotick˝ kostel sv. Leopolda (1905) s vÏûÌvysokou 95 m. Jedn· se o t¯etÌ nejvyööÌ vÌdeÚsk˝ kostel.

DalöÌ v˝znamnou stavbou je romantick· novogotick· kamenn· rozhledna postaven· naHermannskogel ve VÌdni v roce 1889 nebo objekt vÌdeÚskÈ novorenesanËnÌ tzv. Kuffne-rovy hvÏzd·rny z roku 1890.

P¯Ìkladem Neumannovy obytnÈ vily m˘ûe b˝t vila pro zakladatele hvÏzd·rny astrono-ma Kuffnera ve VÌdni Ëi pro arciknÌûete Wilhelma v Badenu u VÌdnÏ.

Franz Ritter von Neumann je architekt, jehoû styl a rozs·hl· stavebnÌ Ëinnost obs·hlav˝voj od novorenesanËnÌch a novobaroknÌch architektonick˝ch forem aû k pozdnÌmuhistorismu novorom·nskÈ a novogotickÈ tvorby p¯ÌznaËnÈ pro druhou polovinu 19. sto-letÌ. Ve Fr˝dlantu a Liberci m˘ûeme obdivovat dvÏ radnice, kterÈ jsou autorem postave-ny ve stylu p¯ÌznaËnÈ novorenesance.

2/�K��%�!,��L�555��&�#��)�� %�� =>

Franz von Neumann.

2/�K��%�!,��L�555��&�#��)�� %��=5

Fr˝dlantsk· radnice dnes (foto archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci).

Pod tlakem rozporu mezi cÌlem bohatÈ zdobnosti a v˝razu reprezentativnosti a mezisnahou o pravdivost a vyj·d¯enÌ pot¯eb a povahy nov˝ch spoleËensk˝ch ˙Ëel˘ vzniklaa vyvÌjela se ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ architektura novorenesance s n·rodnÌmi prvkydanÈho kulturnÌho prost¯edÌ.10 Novorenesance slouËila ide·l antickÈho tvaroslovÌ s ten-dencÌ romantismu a individualismu. P¯Ìnosem novorenesance je, stejnÏ jako v obdobÌsamotnÈ renesance, ˙zk· spolupr·ce architektury a v˝tvarnÈho umÏnÌ, kter· je dob¯e pa-trn· na obou Neumannov˝ch radnicÌch. V tÈto epoöe vznikaly monument·lnÌ stavby sesnahou o p¯epych a reprezentaci. Doch·zÌ ke stavb·m radnic, trûnic, ûelezniËnÌch n·draûÌa poöt, ve¯ejn˝ch l·znÌ, penÏûnÌch ˙stav˘ a obchodnÌch dom˘ s rostoucÌm uplatÚov·nÌmkomfortu a hygieny. ⁄ËelovÏ racion·lnÌ duch doby vedl d·le k p¯edstavÏ o vhodnostir˘zn˝ch sloh˘ pro stavby odliön˝ch ˙Ëel˘. Nap¯Ìklad novorenesance byla povaûov·najako vhodn· pro vilu Ëi n·jemnÌ d˘m a divadlo, pro kostel nebo nemocnici byl vhodnÏjöÌstyl novogotick .̋ Pro stavbu radnice Ëi soudu vyhovovaly oba styly a z·leûelo jen natom, mÏla-li b˝t zd˘razÚov·na spÌöe antick· bohatost a moc nebo tradice a poËestnost.11

V epoöe novorenesance se v Ëesk˝ch zemÌch uplatÚovali v ¯adÏ p¯Ìpad˘ vÌdenötÌ ar-chitekti, a to p¯edevöÌm v nÏmecky mluvÌcÌch oblastech. VÌdeÚsk· architektura a zp˘sobûivota se staly pro ¯adu mÏst monarchie p¯Ìkladem. Tak jako v Liberci i fr˝dlantötÌ ob-ËanÈ kladli znaËn˝ d˘raz na nÏmeckÈ tradice a vzory.

V˝stavba radnice nenÌ d˘leûit· jen pro stylovÈ souvislosti, ale jejÌ v˝znam spoËÌv·i v aspektu urbanistickÈm. S Neumannov˝m projektem p¯ich·zÌ do fr˝dlantskÈho pro-st¯edÌ v˝znamn˝ architektonick˝ styl, tzv. Ñzaalpsk·ì Ëi Ñseversk·ì novorenesance, kte-rou m˘ûeme kromÏ fr˝dlantskÈ radnice spat¯it i na budovÏ MÏstsk˝ch l·znÌ v Liberci.Pro tento novorenesanËnÌ smÏr je p¯ÌznaËn· kombinace neomÌtanÈho cihelnÈho zdivas kamenn˝m a ötukov˝m dekorem. Fr˝dlantötÌ tak v˝stavbou v tomto stylu apelovali nakonkrÈtnÌ n·rodnÌ ko¯eny. ObracejÌ se zde k neomÌtanÈmu zdivu, k vysokÈmu ötÌtu vest¯edu ˙st¯ednÌho pr˘ËelÌ, kterÈ pro nÏ znamen· vtÏlenÌ architektury severonÏmeck˝chhanzovnÌch mÏst.

Pozn·mky:1 Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sb. pr˘zkum˘ a zpr·v, LÌbal, D. a kol., Fr˝dlant. StavebnÏ historick˝ pr˘-

zkum mÏsta, 1978, Ë. 512.2 »ern ,̋ J., Historie fr˝dlantskÈ radnice, in: AndÏl, R. ñ Karpaö, R. a kol., Fr˝dlantsko. Minulost a souËas-

nost kraje na ˙patÌ Jizersk˝ch hor, Liberec 2002, s. 89.3 TamtÈû.4 TamtÈû.5 TamtÈû.6 Obermayer-Marnach, E., ÷stereichisches biographisches Lexikon 1815ñ1950, Wien 1976, s. 91.7 TamtÈû.8 TamtÈû.9 Nouza, J., Rozhledny »ech, Moravy a Slezska, Liberec 1999, s. 128 an.

10 Syrov ,̋ B., Architektura. SvÏdectvÌ dob, Praha 1974, s. 356.11 TamtÈû, s. 363.

Prameny:Archiv mÏstskÈho muzea Fr˝dlant, sloûka Ë. 399/87d (radnice).Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sb. pr˘zkum˘ a zpr·v, LÌbal, Dobroslav a kol., Fr˝dlant. StavebnÏ

historick˝ pr˘zkum mÏsta, 1978, Ë. 512.

Li teratura:AndÏl, Rudolf ñ Karpaö, Roman a kol., Fr˝dlantsko. Minulost a souËasnost kraje na ˙patÌ Jizer-

sk˝ch hor, Liberec 2002.Nouza, Jan, Rozhledny »ech, Moravy a Slezska, Liberec 1999.Obermayer ñ Marnach, Eva, ÷stereichisches biographisches Lexikon 1815ñ1950, Wien 1976.Syrov ,̋ Bohuslav, Architektura. SvÏdectvÌ dob, Praha 1974.

2/�K��%�!,��L�555��&�#��)�� %�� =F

K DOKUMENTACI A STAVUMOVIT›CH KULTURNÕCH PAM¡TEKNA ⁄ZEMÕ LIBERECK…HO KRAJE

Ivo Hab·n

Rok po vzniku samostatnÈho N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈhopracoviötÏ v Liberci (d·le jen NP⁄ ⁄OP v Liberci), se v r·mci OddÏlenÌ dokumentacena ja¯e 2007 naplno rozbÏhla takÈ Ëinnost v oblasti movit˝ch pam·tek. Z·roveÚ se pra-coviötÏ zapojilo do dalöÌch souvisejÌcÌch program˘ ñ IntegrovanÈho systÈmu ochranymovitÈho kulturnÌho dÏdictvÌ (ISO) a SystematickÈ odbornÈ obnovy identifikace movi-tÈho pam·tkovÈho fondu (s v˝jimkou mobili·rnÌch fond˘ kulturnÌch pam·tek), zpraco-v·vanÈ v r·mci ˙kolu ÑVÏda a v˝zkumì. V n·sledujÌcÌm textu bych r·d p¯iblÌûil Ëinnosta perspektivy OddÏlenÌ dokumentace NP⁄ ⁄OP v Liberci v oblasti movit˝ch pam·tekna ˙zemÌ LibereckÈho kraje.

⁄vodem je t¯eba zmÌnit, ûe po vzniku samostatnÈho libereckÈho pracoviötÏ byla zacho-v·na kontinuita s dokumentaËnÌ ËinnostÌ NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem, pod kterÈ ˙zemÌnynÏjöÌho LibereckÈho kraje do zaË·tku roku 2006 spadalo. Zachov·na z˘stala takÈ kon-tinuita s p¯edchozÌ ËinnostÌ pracoviötÏ NP⁄ ⁄OP v PardubicÌch, kterÈ spravovalo aû dokonce roku 2002 ˙zemÌ okresu Semily. SouËasn· situace se ale od p¯edchozÌho obdobÌponÏkud odliöuje. ProbÌhajÌcÌ masivnÌ n·stup digitalizace ve st·tnÌ sfÈ¯e p¯in·öÌ podstatn˝kvalitativnÌ skok v technologiÌch, kterÈ bÏhem poslednÌch nÏkolika let posunuly kvalitudokumentace. SouËasnÏ vyvst·v· akutnÌ pot¯eba vyrovnat se s n·r˘stem novÏ po¯izova-nÈho dokumentaËnÌho materi·lu a p¯edevöÌm s jeho adekv·tnÌ prezentacÌ.

Na ˙zemÌ LibereckÈho kraje se k 24. z·¯Ì 2007 nach·zÌ 1 112 movit˝ch kulturnÌch pa-m·tek. Z toho nejvÌce p¯ipad· na okres Semily (347), d·le pak okresy Liberec (327),»esk· LÌpa (278) a Jablonec nad Nisou (160). PoËet nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek jevÌce neû dvojn·sobn ,̋ jejich rozloûenÌ mezi okresy je odliönÈ od movit˝ch pam·tek. Natomto mÌstÏ je pot¯eba zd˘raznit dva momenty. Za prvÈ skuteËnost, ûe poËet kulturnÌchpam·tek, movit˝ch i nemovit˝ch, nesouvisÌ ˙mÏrnÏ s mnoûstvÌm a umÏleckou hodnotouvÏcÌ v danÈm regionu, n˝brû odr·ûÌ pouze aktivitu p¯i prohlaöov·nÌ vÏcÌ za kulturnÌ pam·t-ky v minul˝ch obdobÌch. Ta byla d·na Ëasto person·lnÌm obsazenÌm Ëi z·jmem a v nepo-slednÌ ¯adÏ i dostupnostÌ lokality. Za druhÈ je t¯eba si uvÏdomit, ûe ËÌsla jsou pouze orien-taËnÌ, neboù souËasnÏ probÌh· v kompetenci Ministerstva kultury ¯ada ¯ÌzenÌ o prohl·öenÌvÏcÌ za kulturnÌ pam·tky a jsou zpracov·v·ny dalöÌ podnÏty.1

Jako relativnÌ lze vnÌmat i rozdÏlov·nÌ kulturnÌch pam·tek na movitÈ a nemovitÈ. Kri-tÈria tohoto posuzov·nÌ se mÏnÌ a budou vûdy do jistÈ mÌry subjektivnÌ.2 Movit· pam·tkaje vÏc, kterou je moûnÈ p¯emÌsùovat, kter· byla vytvo¯ena s moûnostÌ mÏnit mÌsto. Pokudjsou movitosti umÌstÏny v muzeÌch a galeriÌch, nejde obvykle o kulturnÌ pam·tky, aleo sbÌrkovÈ p¯edmÏty.3 RozdÏlov·nÌ pam·tek na movitÈ a nemovitÈ vöak nenÌ pouhÈ hranÌse slovÌËky, protoûe m˘ûe mÌt z·vaûnÈ d˘sledky v ot·zk·ch urËenÌ vlastnictvÌ, kompeten-cÌ nebo p¯idÏlov·nÌ prost¯edk˘ z podp˘rn˝ch grantov˝ch program˘.4

P¯ev·ûnou Ë·st movit˝ch kulturnÌch pam·tek obecnÏ p¯edstavujÌ p¯edmÏty kulturnÌhodnoty v sakr·lnÌch objektech. Jedn· se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ o majetek katolickÈ cÌrkve.Malou Ë·st tÏchto vÏcÌ tvo¯Ì p¯edmÏty sakr·lnÌ povahy, kterÈ byly v r·mci procesu û·-

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!��=

dostÌ o povolenÌ k v˝vozu a prodeji prohl·öeny kulturnÌmi pam·tkami a jsou v soukro-m˝ch rukou, nebo p¯edmÏty sakr·lnÌ povahy, kterÈ cÌrkev spolu se sv˝mi objekty p¯eved-la na obce. Zb˝vajÌcÌ menöÌ Ë·st skupiny movit˝ch kulturnÌch pam·tek tvo¯Ì pomÏrnÏr˘znorod· skupina vÏcÌ z kategorie staroûitnostÌ, umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ a technick˝chpam·tek. VÏtöina z nich zÌskala statut kulturnÌ pam·tky opÏt na z·kladÏ û·dosti o povo-lenÌ k v˝vozu.

Samostatnou kapitolu p¯edstavujÌ mobili·rnÌ fondy pam·tkov˝ch objekt˘ ve spr·vÏNP⁄ ⁄OP v Liberci, to znamen· hrad˘ a z·mk˘ Sychrov, Hrub˝ Rohozec, Fr˝dlant,Grabötejn, Z·kupy a Lemberk. Libereck˝ pam·tkov˝ ˙stav na nich spravuje celkem82 798 invent·rnÌch jednotek mobili·rnÌho fondu. Jedn· se o velmi pestrou smÏsici nejenv˝sostnÏ umÏleck˝ch Ëi umÏlecko¯emesln˝ch p¯edmÏt˘, ale takÈ o historick˝ uûitkov˝invent· ,̄ archiv·lie, fotografie, p¯edmÏty lidovÈ tvorby, h¯ÌËky a kuriozity, n·dobÌ, trofe-je, paramenta apod. VeökerÈ tyto p¯edmÏty jsou prohl·öenÈ za kulturnÌ pam·tky. NynÌprobÌh· na vöech zmÌnÏn˝ch objektech postupn· promÏna z·kladnÌ evidence, kter· bymÏla b˝t do roku 2011 celorepublikovÏ sjednocen· v r·mci programu CastIS. V souËas-nÈ dobÏ probÌh· revize dosavadnÌch poËÌtaËov˝ch evidencÌ a jejich p¯Ìprava ke konverzido novÈho programu, revize jiû p¯eveden˝ch objekt˘ (SZ Lemberk), p¯ÌpadnÏ p¯Ìm·tvorba novÈ evidence v tomto programu (SZ Sychrov).

PoË·tkem 90. let minulÈho stoletÌ vyvstala v souvislosti s nastupujÌcÌ vlnou kriminalitya absencÌ podrobnÏjöÌ evidence pot¯eba systematicky dokumentovat kulturnÌ bohatstvÌ.Byl vytvo¯en program Integrovan˝ systÈm ochrany movitÈho kulturnÌho dÏdictvÌ (ISO),zahrnujÌcÌ spoleËnÏ Ëinnost NP⁄, muzeÌ a galeriÌ. V˝stup z programu ISO je prov·z·nna Policii »R, kter· vede datab·zi SystÈm evidence umÏleck˝ch dÏl (SEUD). Z prost¯ed-k˘ programu ISO je mj. financov·na dokumentace p¯edmÏt˘ kulturnÌ hodnoty v sakr·l-nÌch objektech, kterÈ se staly nejohroûenÏjöÌ skupinou movit˝ch pam·tek. Program ISObyl vytvo¯en ve spolupr·ci s policiÌ jako n·stroj potÌr·nÌ a prevence kriminality a tomubyl p¯izp˘soben i charakter dokumentace, kter˝ se neomezuje jen na movitÈ kulturnÌpam·tky, ale v n·vaznosti na policejnÌ datab·zi systematicky mapuje veökerÈ p¯edmÏtykulturnÌ hodnoty a jejich ÑoddÏlitelnÈì Ë·sti. V praxi to znamen·, ûe jedna movit· kul-turnÌ pam·tka m˘ûe mÌt nÏkolik (nÏkdy i mnoho) jednotliv˝ch z·znam˘ v datab·zi ISO.Logika evidence ISO je postavena na evidenci p¯edmÏt˘. Rozsah ˙daj˘ v datab·zi ISObyl p¯izp˘soben poûadavk˘m evidenËnÌho listu kulturnÌ pam·tky s ohledem na kompak-tibilitu p¯i zpracov·nÌ ˙kolu obnovy identifikace movitÈho pam·tkovÈho fondu. Evi-denËnÌ listy kulturnÌch pam·tkek jsou v souËasnosti zpracov·v·ny elektronicky a jiû odpoË·tku v papÌrovÈ podobÏ si v sobÏ nesou moûnost zpracov·nÌ dÌlËÌch Ë·stÌ vÏci formoudoplÚkov˝ch list˘. Rozsah i kvalita zpracov·nÌ evidenËnÌch list˘ samotn˝ch byla v minu-losti znaËnÏ kolÌsav·.

Na ˙zemÌ LibereckÈho kraje se aktu·lnÏ nach·zÌ 169 kostel˘, 65 kaplÌ a 42 kapliËekprohl·öen˝ch za nemovitÈ kulturnÌ pam·tky. Mimo to evidujeme mnoûstvÌ sakr·lnÌchobjekt˘ bez pam·tkovÈ ochrany. VÏtöina tÏchto staveb m· nebo mÏla v interiÈrech p¯ed-mÏty kulturnÌ hodnoty. Podchytit takto rozs·hl˝ fond je dlouhodob˝ proces. Vzhledemk situaci a technick˝m i person·lnÌm moûnostem bylo jako n·stroj dokumentace v 90. le-tech pouûito video s odborn˝m koment·¯em. P¯edevöÌm z·sluhou pr·ce Boûeny Rend-lovÈ a ºubomÌra TurËana z tehdejöÌho St·tnÌho pam·tkovÈho ˙stavu v ⁄stÌ nad Labemje dnes vÏtöina kostelnÌch interiÈr˘ na ˙zemÌ okres˘ »esk· LÌpa, Jablonec nad Nisoua Liberec takto zachycena. Data z videoz·znam˘ jsou digitalizov·na, je moûnÈ je d·lezpracov·vat v r·mci naplÚov·nÌ datab·ze ISO a slouûÌ nynÌ vedle historickÈ fotodoku-

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!�� =

mentace jako z·kladnÌ obrazov˝ materi·l. Kvalita videoz·znam˘ je limitov·na a odpo-vÌd· technick˝m moûnostem svÈ doby. V souËasnÈ dobÏ se dokumentace movit˝ch pa-m·tek p¯esunula do sfÈry digit·lnÌ fotografie doplnÏnÈ dle moûnosti r·mcov˝m videem.P¯i pouûitÌ teleobjektiv˘ a öiroko˙hl˝ch objektiv˘ je moûnÈ pomocÌ digit·lnÌ fotografiei bez videokamery zachytit interiÈry ve vysokÈ vypovÌdacÌ kvalitÏ. P¯ev·ûn· Ë·st objekt˘katolickÈ cÌrkve na ˙zemÌ LibereckÈho kraje spad· pod spr·vu litomÏ¯ickÈ diecÈze, Ë·stokresu Semily n·leûÌ hradeckÈmu biskupstvÌ. S obÏma biskupstvÌmi m· NP⁄ ⁄OP v Li-berci uzav¯enou dohodu o spolupr·ci na dokumentaci, kter· stanovuje pravidla pro vy-tv·¯enÌ a nakl·d·nÌ s dokumentacÌ po¯Ìzenou v r·mci ISO.

OddÏlenÌ dokumentace disponuje v souËasnÈ chvÌli jednÌm odborn˝m pracovnÌkem sezamÏ¯enÌm na veökerou agendu movit˝ch kulturnÌch pam·tek zahrnujÌcÌ n·plÚ vypl˝vajÌcÌz programu ISO, obnovu identifikace movit˝ch kulturnÌch pam·tek, zpracov·nÌ n·vrh˘ naprohl·öenÌ a bÏûn˝ odborn˝ servis pro povÏ¯enÈ obce a ve¯ejnost. V r·mci programu ISOje takto roËnÏ v terÈnu zdokumentov·no kolem 40 objekt˘ (cca 12 000 digit·lnÌch foto-grafiÌ). NaplÚov·nÌ datab·ze ISO za terÈnnÌ dokumentacÌ zatÌm zaost·v·. ParalelnÏ s Ëin-nostÌ ISO probÌh· v r·mci v˝kumn˝ch ̇ kol˘ NP⁄ ÑSystematick· odborn· obnova identi-fikace movit˝ch kulturnÌch pam·tekì (2005ñ2011). Jedn· se o aktualizaci st·vajÌcÌch datz evidenËnÌch list˘ vËetnÏ fotodokumentace. V oblasti nemovit˝ch kulturnÌch pam·tekprobÌh· tato akce od roku 2000 a bude ukonËena letos. V˝stupem budou opraven· datapro nov˝ metainformaËnÌ systÈm pam·tkovÈ pÈËe, zahrnujÌcÌ taktÈû novÏ budovan˝ geo-grafick˝ informaËnÌ systÈm NP⁄. Ve sfÈ¯e movit˝ch kulturnÌch pam·tek je postup pracÌvzhledem k zad·nÌ a charakteru ˙kolu pomalejöÌ. Nejedn· se o Ñpouhouì aktualizaci dat,ale spÌöe o inventuru stavu a p·tr·nÌ po mnohdy migrujÌcÌch, nezvÏstn˝ch Ëi odcizen˝chp¯edmÏtech nebo jejich Ë·stech. DÌlËÌ p¯edbÏûnÈ odhady poËÌtajÌ s 30ñ50 % ztotoûnÏ-n˝ch movit˝ch kulturnÌch pam·tek. St·vajÌcÌ v˝stupy z dokumentace interiÈr˘ na ˙zemÌokresu Semily se pohybujÌ zatÌm v optimistiËtÏjöÌch ËÌslech ñ p¯es 80 % ztotoûnÏn˝chmovit˝ch kulturnÌch pam·tek. Situace s mobili·rnÌm fondem v r·mci kraje jako celku jevöak horöÌ.

Systematick· odborn· obnova identifikace movitÈho pam·tkovÈho fondu je na ˙zemÌLibereckÈho kraje na samÈm poË·tku. V datab·zi ISO p¯evzalo pracoviötÏ 2 929 z·zna-m˘ p¯edmÏt˘ kulturnÌ hodnoty ve 128 lokalit·ch na tomto ˙zemÌ, vytvo¯en˝ch v letech1994ñ2005 pracovnÌky OddÏlenÌ dokumentace NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem. Za letoönÌrok p¯ibude v datab·zi okolo 300 nov˝ch z·znam˘. V souËasnÈ dobÏ je obtÌûnÈ p¯esnÏjianalyzovat stav fondu movit˝ch pam·tek, protoûe podrobnÈ zmapov·nÌ aktu·lnÌho stavumateri·lu vyûaduje delöÌ Ëas Ëi person·lnÌ posÌlenÌ. MnohÈ poznatky ale vypl˝vajÌz dlouhodobÈ Ëinnosti oddÏlenÌ restaurov·nÌ. ObecnÏ lze konstatovat, ûe nejlÈpe docho-vanÈ jsou interiÈry na Semilsku, nejvÌce poniËenÈ a vykradenÈ jsou interiÈry v okrese»esk· LÌpa. Svou roli sehr·lo vÌce faktor˘. Na podrobnÏjöÌ srovn·nÌ bohatstvÌ a umÏ-leck˝ch ohnisek kolem v˝znamn˝ch mecen·ö˘ jednotliv˝ch region˘ v pr˘bÏhu rene-sance, baroka a 19. stoletÌ zde nenÌ prostor. Ko¯eny souËasnÈho stavu jsou podstatnÏmladöÌ. SouvisÌ s pov·leËn˝mi ot¯esy, p¯esuny obyvatelstva a pobytem sovÏtsk˝ch vojsk.RozdÌln· mÌra patriotismu a vztahu ke kulturnÌmu odkazu minulosti je v r·mci krajedob¯e patrn·. UrËit˝ posun je Ëiteln˝ i v rovinÏ vesniceñmÏsto. P¯edevöÌm se ale jedn·o rozdÌlnost v r·mci ˙zemÌ. Jsou oblasti, kde byla zachov·na kontinuita, a jsou mÌsta, kdevazby k minulosti chybÌ. Typick˝m p¯Ìkladem mÏsta ûivelnÏ obÏtujÌcÌho svÈ pam·tkys vidinou kr·tkodobÈho zisku je Liberec. SouËasn˝ stav movit˝ch kulturnÌch pam·tekv jednotliv˝ch regionech ovlivnila i rychlost zabezpeËenÌ ohroûen˝ch objekt˘ a ËinnostkonkrÈtnÌch krimin·lnÌch skupin.

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!��==

Co se t˝Ëe skladby movit˝ch pam·tek, je t¯eba si uvÏdomit, komu byly tyto p¯edmÏtyurËeny a z jakÈho prost¯edÌ byly objedn·v·ny. Jedn· se p¯edevöÌm o p¯edmÏty kulturnÌhodnoty v sakr·lnÌch objektech, tedy umÏleckÈ p¯edmÏty, jejichû objednavatelem bylacÌrkev nebo don·to¯i z ¯ad ölechty, pozdÏji z okruhu bohat˝ch sedl·k˘ Ëi mÏöùan˘. VevÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se nejedn· o öpiËkovÈ galerijnÌ p¯edmÏty, ale spÌöe o tvorbu region·lnÌch,dnes mnohdy jiû anonymnÌch umÏlc˘. Podstatn· Ë·st bohatstvÌ tÏchto mobili·¯˘ spoËÌv·v umÏleckÈ tvorbÏ na pomezÌ lidovÈho projevu. »ast· je syntÈza umÏleckÈho projevukopÌrujÌcÌho vzory vysokÈho umÏnÌ v kombinaci s uk·zkami kvalitnÌho truhl·¯skÈhoa ¯ezb·¯skÈho ¯emesla. V r·mci region˘ jsou dob¯e ËitelnÈ sp·dovÈ oblasti jednotliv˝chdÌlen a lok·lnÌch umÏlc˘, v˝znamnÏjöÌ zak·zky se ale realizovaly takÈ na z·kladÏ osob-nÌch kontakt˘ p¯esahujÌch hranice regionu. Nam·tkou jmenujme nap .̄ Ëinnost baroknÌsocha¯skÈ dÌlny JelÌnk˘ z Kosmonos pro Bozkov.

Prohlaöov·nÌ vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky ovlivÚuje takÈ neust·le probÌhajÌcÌ posun vevnÌm·nÌ pam·tkov˝ch hodnot. ObecnÏ lze konstatovat, ûe umÏlecky nejv˝znamnÏjöÌp¯edmÏty mobili·rnÌho fondu majÌ dnes statut kulturnÌ pam·tky. Zdaleka to vöak neplatÌo vöech a takÈ hranice umÏleckÈ ˙rovnÏ jednotliv˝ch pam·tek je kolÌsav·. V˝znam ¯adyp¯edmÏt˘ spoËÌv· v jejich autenticitÏ, jejich vlastnÌm p¯ÌbÏhu a vazbÏ ke konkrÈtnÌmumÌstu. Velkou Ë·st movit˝ch pam·tek tvo¯Ì p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty v sakr·lnÌch ob-jektech z obdobÌ vrcholnÈho a pozdnÌho baroka a rokoka. Tyto movitÈ pam·tky proölyve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ pozdÏjöÌmi ˙pravami. Jedn· se p¯edevöÌm o olt·¯e, kazatelny a k¯titel-nice. Velmi Ëast· byla nap .̄ v˝mÏna obraz˘ baroknÌch olt·¯˘ v pr˘bÏhu 19. stoletÌ a ˙pra-vy polychromie soch. PodstatnÏ mÈnÏ je pam·tek z obdobÌ renesance a ranÈho baroka.Mezi nimi p¯evl·dajÌ n·hrobnÌky, olt·¯nÌ mensy a liturgickÈ n·ËinÌ. VyskytujÌ se i movitÈpam·tky z obdobÌ gotiky.

Velkou promÏnou proöel p¯Ìstup k pam·tk·m z obdobÌ 19. stoletÌ a do jistÈ mÌry i k pa-m·tk·m secesnÌm, kterÈ majÌ nejvÏtöÌ podÌl na mobili·rnÌm fondu, ale nejsou ˙mÏrnÏzastoupeny mezi prohl·öen˝mi kulturnÌmi pam·tkami. K jejich plnÈmu docenÏnÌ doöloteprve v ned·vnÈ dobÏ. ⁄st¯ednÌ seznam movit˝ch kulturnÌch pam·tek eviduje na ˙zemÌLibereckÈho kraje velkÈ mnoûstvÌ pr˘mÏrn˝ch baroknÌch, rokokov˝ch a klasicistnÌcholt·¯˘, prohl·öen˝ch s ohledem na svÈ st·¯Ì. Naopak ¯ada bezesporu velmi kvalitnÌchpracÌ z obdobÌ historism˘ 19. stoletÌ, secese a mladöÌch na statut kulturnÌ pam·tky teprveËek·. Ve sfÈ¯e obchodu s umÏleck˝mi p¯edmÏty, kter· je pevnÏ spjat· se svÏtem muzeÌa galeriÌ, se umÏnÌ 19. stoletÌ v pr˘bÏhu poslednÌch dvou desetiletÌ stabilnÏ udrûuje navyööÌ cenovÈ hladinÏ neû starÈ umÏnÌ 17. a 18. stoletÌ. Toto platÌ zejmÈna v oblasti malby.V postoji k prohlaöov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek se v˝öe zmÌnÏnÈ trendy prosazujÌs urËit˝m zpoûdÏnÌm, nicmÈnÏ novÈ p¯Ìr˘stky fondu movit˝ch kulturnÌch pam·tek tentosmÏr jednoznaËnÏ potvrzujÌ.

Systematick· dokumentace ISO p¯in·öÌ st·le novÈ objevy. PrvnÌ velk· vlna podnÏt˘ nadoplnÏnÌ seznam˘ movit˝ch kulturnÌch pam·tek na ˙zemÌ dneönÌho LibereckÈho krajevzeöla z nat·ËenÌ videodokumentacÌ ISO v druhÈ polovinÏ 90. let minulÈho stoletÌ. Jed-nalo se vÏtöinou o boËnÌ olt·¯e a dalöÌ logickÈ souË·sti intaktnÌch interiÈr˘, z nichû bylavybr·na v dobÏ z·pisu za kulturnÌ pam·tku pouze urËit· Ë·st. Je s podivem, ûe ¯ada tÏchton·vrh˘ leûela z r˘zn˝ch d˘vod˘ i vÌce jak deset let bez odezvy na Ministerstvu kultury.ZaË·tkem letoönÌho roku se ale situace ze strany Ministerstva kultury v˝raznÏ zmÏnilak lepöÌmu a libereckÈ pracoviötÏ NP⁄ je nynÌ doslova zavaleno poûadavky na aktualizacia dopracov·nÌ staröÌch n·vrh˘ na prohl·öenÌ movit˝ch i nemovit˝ch kulturnÌch pam·tekdle platn˝ch p¯ÌsnÏjöÌch metodik. OddÏlenÌ dokumentace zpracov·v· tyto û·dosti postup-nÏ. S ohledem na termÌn dokonËenÌ obnovy identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!�� =J

(2007) nenÌ moûnÈ uvedenÈ resty napravit jednor·zovÏ v kr·tkÈm Ëase bez adekv·tnÌhozpracov·nÌ pot¯ebn˝ch podklad˘. Na ˙seku movit˝ch pam·tek bylo od ledna do z·¯Ì2007 zpracov·no a postoupeno Ministerstvu kultury devÏt n·vrh˘ na prohl·öenÌ vÏci zakulturnÌ pam·tku ËÌtajÌcÌch celkem 35 jednotliv˝ch poloûek. ÿada dalöÌch p¯edmÏt˘ bylazdokumentov·na v terÈnu a na zpracov·nÌ do n·vrhu Ëi jeho aktualizaci Ëek·. U polovinyzaslan˝ch podnÏt˘ nebo doplnÏnÌ n·vrh˘ jiû bylo zah·jeno spr·vnÌ ¯ÌzenÌ o prohl·öenÌvÏci za kulturnÌ pam·tku a takÈ mnoûstvÌ staröÌch n·vrh˘ se dalo do pohybu.

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!��=G

Z n·vrh˘ na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tky 2007 ñ Semilsko a »eskolipsko .

Toto jsou jistÏ pozitivnÌ momenty, ot·zkou z˘st·v· co bude d·l. St·vajÌcÌ dvoukolejn˝systÈm v˝konu pam·tkovÈ pÈËe je nefunkËnÌ, neboù ˙¯ednÌci na povÏ¯en˝ch obcÌch vyd·-vajÌ nÏkdy z·vazn· rozhodnutÌ ve st¯etu z·jmu pam·tkovÈ pÈËe a svÈho zamÏstnavatele.Koncepce pam·tkovÈ ochrany je nastavena tak, ûe st·t teoreticky kompenzuje vlastnÌko-vi zv˝öenÈ n·klady na pÈËi o pam·tku nabÌdkou Ëerp·nÌ prost¯edk˘ z podp˘rn˝ch pro-

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!�� =<

Z n·vrh˘ na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tky 2007 ñ Semilsko a Fr˝dlantsko.

gram˘. Do systÈmu st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËe vöak od st·tu ani kraje neproudÌ pot¯ebn˝objem finanËnÌch prost¯edk˘, takûe v˝sledkem je mnohdy frustrace vlastnÌk˘ ze stranyst·tu a mal˝ z·jem o statut kulturnÌ pam·tky, kter· se mÌsto prestiûÌ st·v· spÌöe p¯ÌtÏûÌ.Nejen st·t, ale nap .̄ i mÏsto Liberec d·v·jÌ jasnÈ sign·ly, ûe kultura nepat¯Ì mezi jejichpriority.5 Libereck˝ kraj v pr˘bÏhu poslednÌch t¯Ì let snÌûil sv˘j p¯ÌspÏvÏk do oblasti obno-vy kulturnÌch pam·tek p¯ibliûnÏ na Ëtvrtinu a jeho investice do oblasti obnovy kulturnÌchpam·tek jsou ze vöech kraj˘ nejniûöÌ.6 Samotn˝ statut kulturnÌ pam·tky bez dostateËnÈ vy-mahatelnosti z·kona, fungujÌcÌho systÈmu pam·tkovÈ pÈËe a kultivovanÈho p¯Ìstupu spo-leËnosti k odkazu minulosti, p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty neochr·nÌ. S problÈmy se ale po-t˝k· i NP⁄. V oblasti dokumentace spoËÌvajÌ potÌûe p¯edevöÌm v p¯etrv·vajÌcÌ neschopnostiadekv·tnÏ prezentovat v˝sledky odbornÈ pr·ce, kter· tak z˘st·v· mnohdy skryt· Ëi ne-dostateËnÏ vyuûit·. To ve sv˝ch d˘sledcÌch sniûuje prestiû ˙stavu a obecnÈ povÏdomÌo Ëinnosti NP⁄ jako instituce. P¯Ìslibem p¯ich·zejÌcÌm pÏt minut po dvan·ctÈ je budo-v·nÌ novÈho metainformaËnÌho systÈmu pam·tkovÈ pÈËe. Doufejme, ûe s jeho pomocÌbrzy ocenÌ v˝sledky pr·ce oddÏlenÌ dokumentace NP⁄ takÈ vlastnÌci pam·tek a obyva-telÈ LibereckÈho kraje.

Pozn·mky:1 ÑKulturnÌ pam·tkou se m˘ûe st·t jak·koliv vÏc, pokud ji podle platnÈ pr·vnÌ ˙pravy »eskÈ republiky kul-

turnÌ pam·tkou prohl·sÌ Ministerstvo kultury »R. N·vrh na prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku m˘ûepodat kter˝koliv obËan. Ministerstvo kultury n·vrh p¯ijme, vyû·d· si pot¯ebn· stanoviska a po projedn·nÌodbornou komisÌ vyd· pÌsemnÈ rozhodnutÌ o prohl·öenÌ nebo neprohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku. Po-kud dojde k prohl·öenÌ, jsou stavba nebo p¯edmÏt zaps·ny do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek, kter˝vede za celou republiku N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙st¯ednÌ pracoviötÏ se sÌdlem v Praze. Jednotliv· ˙zem-nÌ odborn· pracoviötÏ vedou kartotÈky pam·tek ve svÏ¯enÈm ˙zemÌ podle tohoto seznamu. V tÈto evidencim· kaûd· pam·tka svou evidenËnÌ kartu s odborn˝m textem a fotografiÌ, u staveb takÈ z·kres do mapy.ì(Bl·hov·, Miroslava ñ »ern·, Alena, Metodick· p¯ÌruËka k problematice kulturnÌho dÏdictvÌ, ⁄¯ad sluûbykrimin·lnÌ policie a vyöet¯ov·nÌ PP »R, Praha 2007, s. 121.)

2 Sedl·kov·, Dagmar, Zpr·va o v˝znamnÈm ˙kolu pam·tkovÈ pÈËe 21. stoletÌ ñ o obnovÏ identifikace kul-turnÌch pam·tek »eskÈ republiky, Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 66, 2006, c. 2, s. 152ñ154.

3 Bl·hov·, Miroslava ñ »ern·, Alena, s. 121.4 Program restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek Ministerstva kultury »R a investice LibereckÈho kraje

do obnovy kulturnÌch pam·tek.5 Ministerstvo kultury »R poskytlo z Programu restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek na rok 2007 pro

˙zemÌ LibereckÈho kraje Ë·stku 910 000 KË, z nÌû bude spolufinancov·no 6 akcÌ. Pro ilustraci dodejme,ûe nap¯. n·klady na restaurov·nÌ jednÏch baroknÌch varhan se pohybujÌ kolem 1 milionu korun. V roce2005 poskytlo MK »R na stejnÈ ˙Ëely z uvedenÈho programu celkem 750 000 KË, z tÏchto prost¯edk˘ bylyspolufinancov·ny Ëty¯i akce. V roce 2006 to bylo 517 000 KË na t¯i akce.

6 Libereck˝ kraj p¯ispÌv· na obnovu kulturnÌch pam·tek grantov˝m programem Ë. 12 ÑObnova kulturnÌchpam·tekì a d·le formou ÑP¯ÌspÏvku na obnovu kulturnÌch pam·tekì. SouËet tÏchto investic dos·hl v roce2005 Ë·stky 10 210 000 KË, v roce 2006 Ë·stky 2 850 000 KË a v roce 2007 Ë·stky 1 912 990 KË. DalöÌprost¯edky, ¯·dovÏ 500 000 KË, max. do v˝öe 1 000 000 KË pak investuje roËnÏ Libereck˝ kraj nep¯Ìmodo pam·tek z jin˝ch fond˘ v r·mci celkov˝ch oprav. ⁄mÏrnÏ s dramatick˝m sniûov·nÌm investic do ob-novy kulturnÌch pam·tek kles· i poËet a velikost akcÌ, kterÈ lze za poskytnutÈ prost¯edky realizovat. Z cel-kovÈho objemu krajsk˝ch prost¯edk˘ smÏ¯uje do oblasti restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek p¯ib-liûnÏ pÏtina. Pomineme-li vysokou Ë·stku, kterou do obnovy kulturnÌch pam·tek investuje hlavnÌ mÏstoPraha, Ëinil pr˘mÏrn˝ krajsk˝ p¯ÌspÏvÏk v r·mci »R za rok 2006 do oblasti obnovy kulturnÌch pam·tekv rukou jin˝ch subjekt˘ necel˝ch 16 milion˘, p¯iËemû Libereck˝ kraj poskytl ve stejnÈm obdobÌ 2006 dotÈto sfÈry 3 126 000 KË. Nap¯. v ⁄steckÈm kraji to bylo Ëty¯ikr·t vÌce, ve St¯edoËeskÈm kraji osmkr·t vÌce.

O/��L�0��"!��)��"�!��#�%��"��"�� %�-�!��=A

⁄STÿEDNÕ SEZNAM KULTURNÕCH PAM¡TEKJE DYNAMICK› SYST…M

Miloö KrËm·¯

Se vznikem N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci(d·le jen NP⁄ ⁄OP v Liberci) v roce 2006 p¯eöla na tuto novÏ vzniklou sloûku pam·t-kovÈ pÈËe i povinnost vyjad¯ovat svoje stanovisko k zaps·nÌ vÏcÌ do ⁄st¯ednÌho seznamukulturnÌch pam·tek a k jejich vyökrtnutÌ z tohoto seznamu.

PrvnÌm krokem k efektivnÌ pr·ci byl vznik tzv. prohlaöovacÌ komise p¯i libereckÈmpracoviöti N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu. Komise je sedmiËlenn·, tvo¯Ì ji pracovnÌcilibereckÈho pracoviötÏ, ale i externÌ spolupracovnÌci. V Ëele komise je n·mÏstek pro v˝-kon pam·tkovÈ pÈËe Ing. arch. V·clav NÏmec, tajemnÌkem komise je Mgr. Miloö KrË-m· ,̄ pracovnÌk OddÏlenÌ pÈËe o movitÈ pam·tky, OddÏlenÌ pÈËe o nemovitÈ pam·tkyzastupuje Bc. Petr Feige, Odbor evidence a informacÌ Mgr. Petra äternov·. DalöÌmi Ëlenykomise jsou PhDr. Viktor Kova¯Ìk (N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙st¯ednÌ pracoviötÏ v Pra-ze), PhDr. Jan Mohr (SeveroËeskÈ muzeum v Liberci) a Mgr. Ivan Pe¯ina (NP⁄ ñ ⁄OPv ⁄stÌ nad Labem, detaöovanÈ pracoviötÏ se sÌdlem v »eskÈ LÌpÏ).

PovinnostÌ komise je vyjad¯ovat sv· stanoviska k jednotliv˝m ¯ÌzenÌm, kterÈ zahajujeMinisterstvo kultury »R. ⁄zemnÌ pracoviötÏ N·rodnÌho pam·tkovÈ ˙stavu nejsou jedi-nou sloûkou pam·tkovÈ pÈËe, kter· se k zah·jen˝m ¯ÌzenÌm vyjad¯uje. Ministerstvo si naz·kladÏ z·kona Ë. 20/1987 Sb. d·le vyû·d· stanoviska p¯ÌsluönÈho krajskÈho ˙¯adu a p¯Ì-sluönÈ obce s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ. Na z·kladÏ tÏchto stanovisek Ministerstvo kultury»R vyd· rozhodnutÌ o zaps·nÌ vÏci do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek, p¯ÌpadnÏo zruöenÌ pam·tkovÈ ochrany.

ProhlaöovacÌ komise NP⁄ ñ ⁄OP v Liberci se sch·zÌ nepravidelnÏ. PodnÏtem k jejÌmuzased·nÌ jsou û·dosti o vyj·d¯enÌ z Ministerstva kultury »R. V poslednÌch patn·cti letechse na ministerstvu hromadily û·dosti, kterÈ vöak vÏtöinou nebyly ˙plnÈ a ministerstvos nimi dlouho nepracovalo. Aû v poslednÌch dvou letech, po person·lnÌch zmÏn·ch, do-ölo k radik·lnÌ zmÏnÏ postoje ministerstva k tÏmto û·dostem. Ministerstvo zasÌl· tytoû·dosti N·rodnÌmu pam·tkovÈmu ˙stavu k doplnÏnÌ, p¯Ìp. p¯epracov·nÌ a snaûÌ se tato¯ÌzenÌ ukonËit. V souvislosti s tÌm proch·zejÌ zmÌnÏnÈ û·dosti prohlaöovacÌ komisÌ, kter·p¯ipojuje svoje stanoviska. Vedle toho se vyjad¯uje i k nov˝m podnÏt˘m.

⁄st¯ednÌ seznam pam·tek je dynamick˝ systÈm. Do seznamu pam·tky p¯ib˝vajÌ, alei z nÏj mizÌ. V souËasnosti probÌhajÌcÌ reidentifikace nemovit˝ch i movit˝ch pam·tek po-vede k v˝razn˝m zmÏn·m v seznamu. Mnoho pam·tek nemovit˝ch je postupnÏ devas-tov·no nezodpovÏdn˝mi vlastnÌky. U movit˝ch pam·tek vykazuje seznam ztr·ty p¯ede-vöÌm z d˘vodu kr·deûÌ v kostelech a na far·ch, p¯i kter˝ch nen·vratnÏ mizÌ jednotlivostii celÈ celky. Nelze proto souhlasit s nÏkter˝mi n·zory, ûe by se do seznamu jiû dalöÌ pa-m·tky nemÏly zan·öet.

Samoz¯ejmÏ by odpovÏdnÈ instituce v Ëele s Ministerstvem kultury »R mÏly db·t o to,aby novÏ zapisovanÈ pam·tky byly pro seznam obohacenÌm. Vzhledem k omezenÈmup¯Ìsunu financÌ na obnovu kulturnÌch pam·tek ze strany st·tu a krajsk˝ch ˙¯ad˘ b˝v·kaûdoroËnÏ neuspokojeno mnoho û·dostÌ o finanËnÌ p¯ÌspÏvek na obnovu. VlastnÌci kul-turnÌch pam·tek se potom dost·vajÌ do ne¯eöitelnÈ situace. Jsou org·ny pam·tkovÈ pÈËe

H/�0�T!�.L�7)�.�� )��!��"��"�� %�-�!��!��#�)�)��! J>

nuceni k pouûÌv·nÌ tradiËnÌch materi·-l˘ a tradiËnÌch postup˘, ale tento zp˘-sob obnovy b˝v· mnohem n·kladnÏjöÌneû bÏûn· ˙drûba. Proto by p¯i vyd·-v·nÌ sv˝ch stanovisek mÏly vöechnypovÏ¯enÈ org·ny uvaûovat o tom, zdastavba, socha, olt·¯ Ëi jin· vÏc navrûe-n· na kulturnÌ pam·tku je natolik oje-dinÏl·, ûe seznam obohatÌ a ne pouzerozöÌ¯Ì portfolio vÏcÌ podobn˝ch a po-dobnÈ umÏleckÈ Ëi architektonickÈkvality. N·vrhy na prohl·öenÌ by mÏlyvznikat v souËinnosti odborn˝ch slo-ûek pam·tkovÈ pÈËe a obcÌ, kterÈ byvyhled·valy zajÌmavÈ stavby a vÏci,kterÈ jsou pro nÏ d˘leûitÈ. Vûdyù za-ps·nÌ vÏci do ⁄st¯ednÌho seznamu kul-turnÌch pam·tek nenÌ jedin˝m moû-n˝m zp˘sobem ochrany vÏci p¯ed je-jÌm zniËenÌm.

Za dobu fungov·nÌ N·rodnÌho pa-m·tkovÈho ˙stavu ñ ⁄OP v Liberci seprohlaöovacÌ komise seöla pÏtkr·t. T¯i-kr·t v roce 2006 a zatÌm dvakr·t v roce2007. Na sv˝ch zased·nÌch se vyjad¯o-vala k celkem 42 podnÏt˘m. V sedmip¯Ìpadech se jednalo o n·vrh na sej-mutÌ pam·tkovÈ ochrany, v ostatnÌchp¯Ìpadech ölo o n·vrh na zaps·nÌ vÏcido ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pa-m·tek.

H/�0�T!�.L�7)�.�� )��!��"��"�� %�-�!��!��#�)�)��!J5

Mod¯iöice, okr. Semily ñ statek U çukal˘ Ëp. 7.

Kr·sn· Stud·nka, okr. Liberec ñ kovov˝ k¯Ìûna kamennÈm podstavci.

Portfolio vÏcÌ, ke kter˝m se komise vyjad¯ovala, bylo öirokÈ. Jednalo se o vesnickouarchitekturu, kostely, fary, obytnÈ stavby, mobili·¯e kostel˘ a far, ale i o ûelezniËnÌ va-gÛny Ëi kamenn˝ most. Komise se vyjad¯ovala k n·vrh˘m, kterÈ poch·zejÌ od vlastnÌk˘,obËan˘, obËansk˝ch sdruûenÌ i pracovnÌk˘ pam·tkovÈho ˙stavu. N·zory Ëlen˘ komise

H/�0�T!�.L�7)�.�� )��!��"��"�� %�-�!��!��#�)�)��! JF

éelezniËnÌ depo Turnov, okr. Semily ñ vagÛn ¯ady Rd.

N·hlov, okr. »esk· LÌpa ñ kamenn˝ most.

nebyly vûdy jednotnÈ, pohledy jednotliv˝ch Ëlen˘ se Ëasto liöily a n·sledovala nad vÏcÌdiskuze pln· argument˘. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech komise svoje rozhodnutÌ odloûila a vr·-tila n·vrh odpovÏdnÈmu pracovnÌkovi k dopracov·nÌ.

Ze sedmi n·vrh˘ na sejmutÌ pam·tkovÈ ochrany se komise rozhodla ve dvou p¯ÌpadechdoporuËit sejmutÌ pam·tkovÈ ochrany, v pÏti p¯Ìpadech se rozhodla sejmutÌ nedoporuËit.Ministerstvo kultury se zatÌm vyj·d¯ilo k pÏti z tÏchto û·dostÌ. U Ëty¯ souhlasÌ se sejmu-tÌm pam·tkovÈ ochrany s podmÌnkami (zpracov·nÌ stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu)i p¯esto, ûe u dvou z tÏchto û·dostÌ bylo stanovisko komise pam·tkovÈho ˙stavu zamÌtavÈ.Bohuûel ministerstvo vyhovÏlo u dvou û·dostÌ (Ëp. 8 v Laûanech, okr. Liberec a Ëp. 65a 66 v Hr·dku nad Nisou, okr. Liberec) vlastnÌk˘m, jejichû p¯iËinÏnÌm se dostala pam·tkado havarijnÌho stavu. D·le byla sejmuta pam·tkov· ochrana ze statku Ëp. 7 ÑU çukal˘ìv Mod¯iöicÌch, okr. Semily, kter˝ vyho¯el, a ze zdi, kter· je souË·stÌ are·lu OblastnÌ ga-lerie v Liberci. V druhÈm p¯ÌpadÏ byla posouzena û·dost s ohledem na pot¯eby vlastnÌkao rozöÌ¯enÌ a modernizaci are·lu galerie v souvislosti s pl·novanou v˝stavbou modernÌhodepozit·¯e. U jednÈ û·dosti (d˘m Ëp. 24 v BeneöovÏ u Semil, okr. Semily) ministerstvo¯ÌzenÌ ukonËilo s tÌm, ûe n·vrh na sejmutÌ zamÌt·.

Z t¯iceti pÏti n·vrh˘ vÏci na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tku rozhodlo Ministerstvo kul-tury »R zatÌm o zaps·nÌ dvou vÏcÌ do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek. Jedn· seo kamenn˝ most v obci N·hlov, okr. »esk· LÌpa, a zemÏdÏlskou usedlost Ëp. 20 v JÌtra-vÏ, okr. Liberec. U obou tÏchto novÏ zapsan˝ch kulturnÌch pam·tek je pozitivnÌ, ûe jejichzaps·nÌ nevzeölo pouze z aktivity pracovnÌk˘ pam·tkovÈ ˙stavu. Ve vÏci usedlosti v JÌ-travÏ vyöla aktivita od vlastnÌka, v p¯ÌpadÏ mostu od ObËanskÈho sdruûenÌ Ralsko.

H/�0�T!�.L�7)�.�� )��!��"��"�� %�-�!��!��#�)�)��!J

REQUIEM ZA TESCOKoment·¯ k neprohl·öenÌ ObchodnÌho domu JeötÏd/Tesco v Liberci za kulturnÌ pam·tku

Ji¯Ì K¯Ìûek

PoË·tkem tohoto roku se na str·nk·ch region·lnÌho tisku znovu rozproudila ûiv· po-lemika na tÈma bytÌ Ëi nebytÌ budovy, kter· dlouho rozdÏluje laickou i odbornou ve¯ejnostv Liberci i mimo nÏj na dva vyhranÏnÈ t·bory. ObchodnÌ d˘m JeötÏd/Tesco v Liberci(d·le jen OD Tesco) od svÈho vzniku, resp. prvotnÌ studie, do souËasnosti provokujea nutÌ svÈ pozorovatele, aby v˘Ëi nÏmu nez˘stali lhostejnÌ a vytvo¯ili si na oranûov˝ so-litÈr vlastnÌ n·zor. Uveden· diskuse, kterÈ se vÏnovaly p¯edevöÌm MF Dnes a Libereck˝denÌk, n·zorn˝m zp˘sobem uk·zala, jak citlivÏ vnÌmajÌ obyvatelÈ a n·vötÏvnÌci LibercemodernÌ a historickou architekturu ve svÈm kaûdodennÌm ûivotÏ a co si p¯edstavujÌ podpojmem Ñpam·tkaì. PodnÏtem k diskusi byly novÈ n·vrhy na prohl·öenÌ tÈto budovy zanemovitou kulturnÌ pam·tku. S pomocÌ akad. arch. Davida V·vry, prof. Ji¯Ìho Suchomelaa prof. Rostislava äv·chy jsem poË·tkem b¯ezna podal jeden z tÏchto n·vrh˘. Byl jsemsi od poË·tku plnÏ vÏdom ˙Ëelovosti svÈho n·vrhu, ale pr·vnÌ systÈm »eskÈ republikyv souËasnosti bohuûel nenabÌzÌ v tomto p¯ÌpadÏ jinou moûnost z·chrany hodnotnÈhoarchitektonickÈho dÌla.1 ZmÏna ministra kultury a n·sledn· sebekritika Ministerstva kul-tury v kauze SpolkovÈho domu Tr·vnÌk v P¯erovÏ vöak d·vala jistou öanci na ˙spÏch.2

Text n·vrhu jsem zve¯ejnil dne 6. b¯ezna 2007 v n·sledujÌcÌm tiskovÈm prohl·öenÌ:

ÑPo rozhodnutÌ Ministerstva kultury (d·le jen MK) neprohl·sit objekt b˝valÈho obchod-nÌho domu JeötÏd v Liberci za kulturnÌ pam·tku v roce 2005 jsem nalezl novÈ skuteËnosti,kterÈ z·sadnÌm zp˘sobem mÏnÌ kulturnÌ a pam·tkovÈ hodnoty tohoto objektu. Dne 5. b¯ez-na 2007 jsem p¯edloûil MK nov˝ n·vrh na prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku, v nÏmûjsem tyto skuteËnosti formuloval. Ministerstvo kultury ve svÈm p¯edchozÌm rozhodnutÌo neprohl·öenÌ objektu za pam·tku opominulo z·sadnÌ argumenty z˙ËastnÏn˝ch odbornÌ-k˘ i odborn˝ch komisÌ o d˘vodech pam·tkovÈ ochrany tÈto stavby, dostateËnÏ neod˘vod-nilo svÈ rozhodnutÌ a ztotoûnilo se s vyj·d¯enÌm vlastnÌka Tesco, a. s., jeû nebylo podloûenoû·dn˝m odborn˝m posudkem. RozhodnutÌ MK tak bylo vyd·no v rozporu se spr·vnÌm¯·dem. Od˘vodnÏnÌ uvedenÈho rozhodnutÌ je nedostateËnÈ a nep¯ezkoumatelnÈ, protoûev danÈm ¯ÌzenÌ byly shrom·ûdÏny dvÏ protich˘dnÈ skupiny podklad˘. Ministerstvo kul-tury se vöak p¯edmÏtn˝m rozhodnutÌm v plnÈm rozsahu p¯iklonilo na stranu vlastnÌka,aniû by se v od˘vodnÏnÌ p¯ezkoumateln˝m zp˘sobem p¯esvÏdËivÏ vypo¯·dalo s obsahemopaËn˝ch stanovisek Pam·tkovÈ rady N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, odbornÈ komiseMK a s n·vrhy obou navrhovatel˘, prof. Ji¯Ìho Suchomela a prof. Rostislava äv·chy.

NovÏ zjiötÏnÈ skuteËnosti, kterÈ jsou d˘vodem k prohl·öenÌ OD JeötÏd za pam·tku,jsou n·sledujÌcÌ:

1) Ministerstvo kultury »R (d·le jen MK) prohl·silo sv˝m rozhodnutÌm z 2. 10. 2006objekt Ëp. 63 (b˝val˝ OD M·j) na N·rodnÌ t¯ÌdÏ v Praze za nemovitou kulturnÌ pam·tku.

2) Na¯ÌzenÌm vl·dy Ë. 422/2005 z 29. z·¯Ì 2005 byl prohl·öen Horsk˝ hotel a televiznÌvysÌlaË JeötÏd u Liberce za n·rodnÌ kulturnÌ pam·tku.

3) Ministerstvo kultury dne 23. 11. 2006 za¯adilo horsk˝ hotel a vysÌlaË JeötÏd do p¯ed-bÏûnÈho v˝bÏru 12 kulturnÌch statk˘ »eskÈ republiky pro z·pis na Listinu svÏtovÈho kul-turnÌho dÏdictvÌ UNESCO pro obdobÌ 2007 aû 2018.

2/�0. 1��L�$�8"��!��9�)�� J

Z hlediska metodickÈ Ëinnosti v pam·tkovÈ pÈËi,kterou Ministerstvo kultury a Vl·da »R vykon·v·prohlaöov·nÌm vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky, se v uve-den˝ch skuteËnostech zjevnÏ ze strany kulturnÌ po-litiky »eskÈ republiky jedn· o novÈ zhodnocenÌarchitektury 60.ñ70. let 20. stoletÌ a tvorby atelieruSIAL. TÏmto dÌl˘m byly p¯izn·ny jak znaky kul-turnÌ pam·tky tak i znaky nejvyööÌ kategorie proochranu kulturnÌho dÏdictvÌ v »eskÈ republice, tj.n·rodnÌ kulturnÌ pam·tky, kter· dokonce usilujeo z·pis na Seznam svÏtovÈho kulturnÌho dÏdictvÌUNESCO. V prohl·öenÌ MK k OD M·j za pam·tkuje uvedeno na str. 12: ÑK od˘vodnÏnÌ rozhodnutÌo prohl·öenÌ p¯edmÏtnÈho souboru vÏcÌ za kulturnÌpam·tku lze d·le uvÈst, ûe p¯edmÏtem ¯ÌzenÌ o pro-hl·öenÌ za kulturnÌ pam·tku je zjiöùov·nÌ tÈ sku-teËnosti, zda p¯edmÏtn· vÏc m· nebo nem· znakykulturnÌ pam·tky, ÖMinisterstvo kultury, jak bylouvedeno v˝öe, povaûuje za jednoznaËnÏ prok·zanÈ,ûe p¯edmÏtn˝ obchodnÌ d˘m tyto znaky naplÚuje.ì Vzhledem k tomu, ûe horsk˝ hotela vysÌlaË JeötÏd, b˝val˝ obchodnÌ d˘m JeötÏd a b˝val˝ obchodnÌ d˘m M·j p¯ed-stavujÌ vrcholn· dÌla stejnÈho autora vznikl· ve stejnÈ historickÈ epoöe (60. a 70. letminulÈho stoletÌ) p¯i pouûitÌ zË·sti totoûn˝ch materi·l˘, konstrukcÌ a technologic-k˝ch postup˘, lze znaky kulturnÌ pam·tky identifikovat na objektu OD JeötÏd v ta-kovÈ mÌ¯e, kter· bezesporu po vÏcnÈ str·nce prokazuje statut nemovitÈ kulturnÌ pa-m·tky.

4) V prohl·öenÌ MK k OD M·j za kulturnÌ pam·tku na str. 12 je uvedeno: ÑUmÏlec-kohistorick· cena obchodnÌho domu M·j/Tesco d·le spoËÌv· p¯edevöÌm ve schopnostijeho autor˘ vyrovnat se pohotovÏ a samostatnÏ s podnÏty, kterÈ na p¯elomu 60. a 70. let20. stoletÌ p¯in·öely nejprogresivnÏjöÌ smÏry souËasnÈ z·padnÌ architektury.ì Na z·kladÏdostupn˝ch informacÌ z ˙¯ednÌ a technickÈ dokumentace a odbornÈ literatury, kter· sevztahuje k OD M·j a OD JeötÏd, se domnÌv·m, ûe v˝öe citovanÈ tvrzenÌ MK bezv˝hradnÏplatÌ i pro objekt OD JeötÏd. Novou skuteËnostÌ, kter· nebyla v p¯edchozÌm ¯ÌzenÌ o ne-prohl·öenÌ OD JeötÏd za pam·tku uvedena, je, ûe objekt OD JeötÏd byl ofici·lnÏ reali-zov·n jako experiment·lnÌ stavba na z·kladÏ rozhodnutÌ Feder·lnÌho ministerstvapro technick˝ a investiËnÌ rozvoj. Tento fakt dokl·d· naprostou v˝jimeËnost OD Jeö-tÏd. P¯i realizaci budovy byly navrûeny a realizov·ny nejmodernÏjöÌ stavebnÌ materi·ly,technologickÈ postupy a architektonick· ¯eöenÌ, kterÈ byly z vÏdeckotechnickÈho hlediskaa dobovÈho kulturnÌho kontextu pr˘kopnick˝mi inovacemi. Aplikace v˝öe zmiÚovan˝chmateri·l˘ a technologiÌ d·le urËovala budoucÌ v˝voj stavebnictvÌ nejen v »eskoslovensku,ale i v okolnÌch st·tech, coû se odrazilo v dom·cÌ i zahraniËnÌ odbornÈ literatu¯e. Upo-zorÚuji, ûe p¯i prohl·öenÌ OD M·j p¯ihlÈdlo MK k mimo¯·dnÈmu ohlasu dotËenÈ stavbyv zahraniËnÌch publikacÌch, p¯iËemû stejnÈ odkazy na OD JeötÏd v tÈûe literatu¯e MKzcela opominulo. OD JeötÏd stojÌ jako jedna z prvnÌch experiment·lnÌch staveb na po-Ë·tku urËitÈho architektonickÈho stylu, kv˘li kterÈmu byl OD M·j prohl·öen kulturnÌpam·tkou. Vzhledem k politickÈ i kulturnÌ izolaci »eskoslovenska po roce 1968 se jedn·o mimo¯·dn˝ p¯Ìklad udrûenÌ kontinuity ËeskÈ architektonickÈ tvorby se z·padnÌ Evro-pou. DomnÌv·m se proto, ûe OD JeötÏd je jedineËn˝m dokladem ˙rovnÏ stavebnÌ tvorby

2/�0. 1��L�$�8"��!��9�)��J=

Zah·jenÌ demolice OD Tescov dubnu 2007 (foto Ji¯Ì K¯Ìûek).

v »eskoslovensku na konci 60. a v pr˘bÏhu 70. let. KulturnÌ hodnota stavby tak nespo-ËÌv· p¯ev·ûnÏ v jejÌch urbanistick˝ch hodnot·ch, jak uv·dÌ rozhodnutÌ Ministerstva kul-tury z 3. 8. 2005 na str. 3: ÑHodnoty, pro nÏû byla navrûena na pam·tkovou ochranu jsoup¯ev·ûnÏ urbanistickÈì. Pro informaci uv·dÌm, ûe po peËlivÈm prostudov·nÌ p¯edchozÌchn·vrh˘ prof. Ji¯Ìho Suchomela a prof. Rostislava äv·chy jsem nenalezl formulace, kterÈ byopravÚovaly k v˝öe uvedenÈmu od˘vodnÏnÌ v˝znamu urbanistick˝ch hodnot OD JeötÏd.UrbanistickÈ hodnoty v p¯ÌpadÏ OD JeötÏd jsou pod¯Ìzeny jeho architektonick˝m hodno-t·m, kterÈ jsou prvo¯ad˝m dokladem vÏdeckÈho a technickÈho v˝voje v »eskoslovenskuve 3. ËtvrtinÏ 20. stoletÌ. UmÏleckÈ, vÏdeckÈ a technickÈ hodnoty tohoto objektu dosta-teËnÏ naplÚujÌ poûadavky MK, kv˘li kter˝m by mÏl b˝t objekt prohl·öen nemovitou kul-turnÌ pam·tkou, protoûe tyto hodnoty jsou v·ûnÏ ohroûeny z·nikem.

5) Novou skuteËnostÌ je rovnÏû ocenÏnÌ »eskÈ komory architekt˘ pro prof. Miro-slava Mas·ka a prof. Karla Hub·Ëka za celoûivotnÌ dÌlo v letech 2006 a 2007, ËÌmûbyla zd˘raznÏna v˝jimeËnost jejich architektonickÈ tvorby, ve kterÈ OD JeötÏd pat¯Ì mezijejich nejv˝znamnÏjöÌ realizace.ì

Jiû 14. b¯ezna 2007 jsem obdrûel zamÌtavou odpovÏÔ MK na sv˘j v˝öe citovan˝ n·vrh.D˘vod k zamÌtnutÌ byl n·sledujÌcÌ: ÑVaöe pod·nÌ nem˘ûe b˝t br·no jako n·vrh na obno-vu ¯ÌzenÌ, protoûe neobsahuje z·konem p¯edepsanÈ d˘vody pro obnovu ¯ÌzenÌ,...jsme nu-ceni konstatovat, ûe nevyöly najevo û·dnÈ d¯Ìve nezn·mÈ skuteËnosti nebo d˘kazy, kterÈexistovaly v dobÏ p˘vodnÌho ¯ÌzenÌ a kterÈ ˙ËastnÌk ¯ÌzenÌ, jemuû jsou ku prospÏchu, ne-mohl v p˘vodnÌm ¯ÌzenÌ uplatnit, anebo se provedenÈ d˘kazy uk·zaly nepravdiv˝mi.ì

Z ˙¯ednÌho sdÏlenÌ jasnÏ vypl˝v· naprost· neochota nejvyööÌ kulturnÌ instituce tÈto ze-mÏ zab˝vat se znovu touto kauzou. NovÈ odbornÈ posouzenÌ objektu bylo pro koneËn˝verdikt MK pouze podkladem s Ñnepravdiv˝mi d˘kazyì a z·jmy mimo pam·tkovou pÈËiopÏt zvÌtÏzily. ZodpovÏdnost z tohoto rozhodnutÌ o neprohl·öenÌ, tj. demolici obdivova-nÈho i proklÌnanÈho OD Tesco proto natrvalo z˘st·v· na Ministerstvu kultury, jmenovitÏna jeho ˙¯ednÌcÌch Mgr. Pet¯e UlbrichovÈ a Mgr. Ji¯Ìm VajËnerovi. Na jejich obhajobuvöak musÌm uvÈst, ûe posouzenÌ, zda se jedn· Ëi nejedn· o kulturnÌ pam·tku, trv· Mi-nisterstvu kultury bÏûnÏ deset i vÌce let, ale v p¯ÌpadÏ OD Tesco jsem se doËkal odpovÏ-di za deset dnÌ od pod·nÌ n·vrhu na poötu!

»esk· architektura i kultura tak z¯ejmÏ definitivnÏ ztr·cÌ jedineËnou moûnost, p¯i kterÈmohla citlivou adaptacÌ Ëi konverzÌ uchovat a nav·zat na nejkvalitnÏjöÌ architekturu dobyÑhus·kovskÈ normalizaceì, kter· je n·m st·le nep¯ÌjemnÏ blÌzk· a ve kterÈ jeötÏ nejsmeschopni rozliöit kvalitu od balastu.3 Bude-li chtÌt investor zbourat nap .̄ kr·sn˝ d˘m, kter˝je t¯i sta let star ,̋ nejspÌö narazÌ na tvrd˝ odpor, protoûe budova bude vnÌm·na jako Ñpa-m·tkaì. V p¯ÌpadÏ v˝jimeËnÈ strukturalistickÈ architektury z let 1968ñ1979 se setk· spÌ-öe s rozpaËitostÌ. Oba p¯Ìklady p¯itom p¯edstavujÌ stejn˝ barbarsk˝ Ëin, kter˝ likvidujearchitekturu jako zhmotnÏnou pamÏù na minulost d·vnou i ned·vnou. NÏkte¯Ì pam·tk·¯itak v p¯ÌpadÏ ohroûenÌ kulturnÌho dÏdictvÌ 60. aû 80. let suplujÌ Ñve¯ejn˝ z·jemì, kter˝se kv˘li nedostateËnÈmu ËasovÈmu odstupu jeötÏ nevytvo¯il. Nelze se pak divit, ûe snahao pam·tkovou ochranu Ñhus·kovskÈ architekturyì je leckdy vnÌm·na jako naprost˝ ne-smysl Ëi provokace.

Za ˙spÏch, popravdÏ Pyrrh˘v, tak povaûuji alespoÚ to, ûe demolice OD Tesco nepro-bÌh· bez nez·jmu ve¯ejnosti a ûe se v Liberci po urËit˝ Ëas otev¯enÏ na str·nk·ch den-nÌho tisku intenzivnÏ hovo¯ilo na toto tÈma. JeötÏ se ale bude muset uskuteËnit mnohopodobn˝ch debat a demolicÌ, neû se dojde k obecnÈmu ocenÏnÌ kvalitnÌ architektury mi-nul˝ch t¯iceti let, kter· se v Liberci shodou okolnostÌ vyskytuje v mimo¯·dnÈm poËtu.

2/�0. 1��L�$�8"��!��9�)�� JJ

Podobn· diskuze jiû d·vno probÏhla nap .̄ kv˘li ochranÏ meziv·leËnÈ architektury. Neûse dospÏlo k uzn·nÌ jejÌch hodnot, na stovk·ch cenn˝ch budov doölo k jejich zniËenÌ ne-bo zmrzaËenÌ z d˘vodu novÈ a nekvalitnÌ v˝stavby. Kaûd· nov· doba se chce v˝raznÏarchitektonicky projevit, coû si vyû·d· i bo¯enÌ. Prvo¯ad˝m ˙kolem pam·tkovÈ pÈËe protoje v otev¯enÈm dialogu s ve¯ejnostÌ rozpoznat, selektovat a chr·nit nejkvalitnÏjöÌ stavbynaöÌ minulosti, nikoli br·nit souËasnÈ architektu¯e v realizaci a omezovat ûivot obËan˘.Po shrnutÌ poslednÌch snah o prohl·öenÌ OD Tesco kulturnÌ pam·tkou, kdy byly n·zoryodborn˝ch institucÌ ˙ËelovÏ opominuty ve prospÏch novÈ v˝stavby ObchodnÌho a kul-turnÌho centra Forum (s odhadnut˝m rozpoËtem 2 miliardy KË), mi vöak latinskÈ ozna-ËenÌ novÈ v˝stavby slovem ÑForumì (tj. mÌsto k ve¯ejnÈmu hl·s·nÌ n·zor˘), p¯ipad· jakocynismus.

Pozn·mky:1 NejnovÏjöÌ umÏlecko historickÈ zhodnocenÌ OD Tesco lze nalÈzt v Ël·ncÌch Rostislava äv·chy, Tom·öe

Halika a Miloöe Sola¯e. Viz soupis literatury na konci Ël·nku.2 Na ofici·lnÌch internetov˝ch str·nk·ch Ministerstva kultury byl dne 28. 2. 2007 uve¯ejnÏn pr·vnÌ rozbor

o chyb·ch v rozhodnutÌ ministerstva, kter˝m byla sejmuta pam·tkov· ochrana na objektu Tr·vnÌk. HlavnÌpochybenÌ MK spoËÌvalo v ignorov·nÌ odborn˝ch vyj·d¯enÌ a podklad˘, kterÈ jednoznaËnÏ trvaly na za-chov·nÌ objektu. Podrobnosti o demolici p¯erovskÈho objektu v Ël·nku Martiny MertovÈ a Frantiöka Chu-dÌka, Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 67, 2007, s. 179ñ184.

3 Nap¯. jedno z prvnÌch zhodnocenÌ bytovÈ kultury a designu 70. let probÏhlo v ¯Ìjnu 2007 na v˝stavÏ VäUPÑHus·kovo 3+1ì.

ArchivnÌ prameny:Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sloûka Liberec, Ëp. 586 ObchodnÌ d˘m JeötÏd, okres Liberec

(materi·ly z ¯ÌzenÌ o neprohl·öenÌ objektu za kulturnÌ pam·tku).

V˝bÏrov· l i teratura k OD Tesco:HalÌk, Pavel, ObchodnÌ d˘m JeötÏd jako historick· ud·lost, Ad archutektura 1, 2005Hub·Ëek, Karel, Pocta »eskÈ komory architekt˘ 2005, Praha 2006.Kultermann, Udo, Zeitgenoessische Architektur in Osteuropa, Kˆln 1985, s. 88ñ89.Mas·k, Miroslav, Tak nÏjak to bylo, Praha 2006.Sola ,̄ Miloö, ObchodnÌ d˘m JeötÏd ñ dÌlo v˝znamnÈho tv˘rce, in: RoËenka libereckÈ architek-

tury 2005, s. 58ñ59.ätempel, J·n, Atelier SIAL, Budapest 1982, s. 33ñ35.äv·cha, Rostislav, Na obranu JeötÏdu, Architekt 4, 2005, s. 51.äv·cha, Rostislav, Karel Hub·Ëek, Architektura »SR 49, 1990, s. 72ñ75.äv·cha, Rostislav, Karel Hub·Ëek, Praha 1996, s. 35ñ36.Vebr, Jaroslav ñ Nov ,̋ Otakar ñ Valterov·, RadomÌra, Soudob· architektura »SR, Praha 1986,

s. 86.

2/�0. 1��L�$�8"��!��9�)��JG

GEDENKBUCH DES SCHLOSSES SICHROW(PamÏtnÌ kniha z·mku Sychrov) 1835ñ1850

Miloö Kadlec

Ve SbornÌku N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Li-berci z roku 2006 jsem publikoval prvnÌ Ë·st p¯ekladu ÑGedenkbuch des Schlosses Sich-rowì. PamÏtnÌ kniha je uloûena v interiÈrovÈ knihovnÏ z·mku Sychrov pod invent·rnÌmËÌslem 3 357, v knihovnÌ sk¯Ìni VIII, polici 0, ËÌslo 3.

Ve spolupr·ci s archiv·¯kou PhDr. VÏrou Smolovou byla provedena transkripce z ku-rentu a text p¯eloûen do ËeskÈho jazyka. NynÌ p¯edkl·d·me doslovn˝ p¯eklad tohotopramene za obdobÌ 1835ñ1850. Jedn· se o obdobÌ poslednÌch dvou let ûivota knÌûeteAlaina Gabriela z Rohanu-GuemeneÈ, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu (1764ñ1836),za jehoû ûivota zÌskal Sychrov pozdnÏ klasicistnÌ podobu. Navazuje na nÏj obdobÌ, kdysychrovskÈ panstvÌ bylo drûeno v rukou jeho jedinÈ dcery, knÏûny Berty z Rohanu-Gue-meneÈ, vÈvodkynÏ z Bouillonu (1782ñ1841) a poË·tek dlouhÈho obdobÌ, kdy se hlavourodu stal knÌûe Kamil Josef Filip Idesbald z Rohanu-Rochefort (1800ñ1892).

fol. 12b [s. 18]1835Jeho VeliËenstvo Karel X. francouzsk˝ kr·l trvale sÌdlil na z·mku v BuötÏhradÏ. PamÏt-

liv svÈho kr·lovskÈho slova r·Ëil po p¯edchozÌm ohl·öenÌ dne 21. z·¯Ì 1835 podruhÈ po-tÏöit a oböùastnit jasnou knÌûecÌ rodinu Rohan˘ na SychrovÏ svou osvÌcenou n·vötÏvou.

V jeho urozenÈm doprovodu se opÏt nach·zeli:a. Jeho kr·lovsk·V˝sost LudvÌkAntonÌn z Bourbonu, vÈvoda z AngoulÈme spolu se svou

urozenou manûelkou, kr·lovskou V˝sostÌ TereziÌ z Bourbonu, vÈvodkynÌ z AngoulÈme,b. Jeho kr·lovsk· V˝sost Jind¯ich z Bourbonu, vÈvoda z Bordeaux se svou osvÌcenou

sestrou Louisou MariÌ TereziÌ z Bourbonu, Mademoiselle; doprov·zen hrabÏtem Dama-sem a Jeho EminencÌ kardin·lem Latil a poËetn˝m sluûebnictvem.

Z jasnÈ knÌûecÌ rodiny Rohan˘ byli p¯Ìtomni titÌû jejÌ ËlenovÈ jako v roce 1834, v Ëeles hlavou rodiny Jeho JasnostÌ knÌûetem Karlem z Rohanu.

Jeho Jasnost knÌûe Karel z Rohanu r·Ëil na¯Ìdit velkÈ p¯Ìpravy k honu, jen aby kr·lov-sk˝m host˘m uchystal co nejp¯ÌjemnÏjöÌ a nejskvÏlejöÌ pobyt.

PrvnÌ hon se konal 22. z·¯Ì 1835 v ml·zÌ u Doubravy. V k¯ovin·ch doubravskÈho ml·zÌo v˝mÏ¯e 25 jiter bylo chov·no vÌce neû 5 000 koroptvÌ a p¯es 100 baûant˘. Na obou kon-cÌch ml·zÌ se p¯i honu skvÏly kr·snÈ besÌdky, ozdobenÈ vöemi moûn˝mi loveck˝mi re-kvizitami. Veöker˝ knÌûecÌ lesnÌ person·l v Ëele s lesmistrem Franzem Keilem byl p¯Ìto-men v blyötÌcÌch se uniform·ch a p¯es 900 honc˘ obestoupilo ml·zÌ.

Po des·tÈ hodinÏ dopoledne se objevil Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu, aby jeötÏvydal p¯ÌpadnÈ nezbytnÈ pokyny ke kr·lovskÈmu honu.

Kolem 11. hodiny se v ml·zÌ seöli Jeho VeliËenstvo kr·l v doprovodu Jeho kr·lovskÈV˝sosti vÈvody z AngoulÈme a Bordeaux, d·le Jejich Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu,knÌûete Viktora z Rohanu, knÌûete LudvÌka z Rohanu, prince Kamila z Rohanu, a takÈhrabÏte Damas. Jakmile bylo na libereckÈ st·tnÌ silnici u ml·zÌ vidÏt koË·ry, sedla JehoJasnost princ Benjamin z Rohanu na kr·snÈho jezdeckÈho konÏ, tryskem jel od ml·zÌnaproti Jeho V˝sosti a v zastoupenÌ nejvyööÌho dvornÌho lovËÌho mu vzdal ˙ctu. Kdyû

�.��!�� %��!�"� ��%�� J<

Jeho VeliËenstvo p¯ijelo do ml·zÌ, bylo s j·sotem p¯ivÌt·no knÌûecÌm lesnÌm person·lema p¯Ìtomn˝m lidem. Pak hon zaËal.

P¯i prvnÌm n·honu se zvedlo hejno nÏkolika tisÌc koroptvÌ,

fol. 13a [s. 19]podobajÌcÌ se mraËnu, a horizont ztmavl. Jeho VeliËenstvo kr·l nad tÌm vyj·d¯il sv˘j

obdiv, a aËkoliv byl p¯ipraven k v˝st¯elu, v tom okamûiku ˙ûasem zapomnÏl zbraÚ po-uûÌt. Sotva dopadlo p·r v˝st¯el˘ z jin˝ch stran, vyletÏl znaËn˝ houf koroptvÌ ñ 1 000 aû2 000 kus˘ ñ vysoko do vzduchu, odt·hl p¯es rybnÌk éabakor do polÌ blatenskÈho dvorce,a tak byl pro tento den lovu ztracen. NehledÏ na to, bylo bÏhem 4 hodin zast¯eleno:

koroptve . . . . . . . . . . . . 1 001 kusbaûanti . . . . . . . . . . . . . . 46 kus˘sova noËnÌ . . . . . . . . . . . . 1 kuszajÌci . . . . . . . . . . . . . . . 54 kus˘---------------------------------------------------------------------------------celkem . . . . . . . . . . . . . 1 102 kusyJeho kr·lovsk· V˝sost vÈvoda z AngoulÈme se r·Ëil honu z˙Ëastnit na koni, vyp·lil

pouze nÏkolik m·lo st¯el, ovöem dob¯e cÌlen˝ch, a s oddanostÌ dal p¯ednost ve st¯elbÏ kr·-lovskÈmu otci. Po kaûdÈ leËi se v besÌdk·ch pod·valo obËerstvenÌ.

23. z·¯Ì 1835 se konal hon v polÌch u P¯epe ,̄ 24. z·¯Ì 1835 hon na louce u ûÔ·rskÈhorybnÌka a v baûantnici u Arnoötic. MezitÌm se lesnÌk˘m poda¯ilo opÏt navr·tit do ml·zÌvÏtöÌ Ë·st znaËnÈho hejna koroptvÌ, kterÈ odt·hlo 22. z·¯Ì 1835.

25. z·¯Ì 1835 se konal v ml·zÌ druh˝ lov, kter˝ dopadl lÈpe neû ten prvnÌ, ponÏvadûtoho dne bylo v necel˝ch 5 hodin·ch sloûeno:

koroptve . . . . . . . . . . . . 1 562 kusybaûanti . . . . . . . . . . . . . . 15 kus˘sluky . . . . . . . . . . . . . . . . 1 kuszajÌci . . . . . . . . . . . . . . . 15 kus˘---------------------------------------------------------------------------------celkem . . . . . . . . . . . . . 1 593 kusyV˝sledky tÏchto Ëty¯ hon˘ ukazuje n·sledujÌcÌ seznam z·st¯el˘:

fol. 13b [s. 20]Jeho VeliËenstvo ob˝valo tytÈû pokoje jako v roce 1834 a kaûd˝ den v 8 hodin r·no se

s ostatnÌm panstvem ˙Ëastnilo v z·meckÈ kapli möe svatÈ. SnÌdanÏ se pod·vala v 9 hodinr·no, veËe¯e v 6 hodin veËer; Ëas, kter˝ zb˝val do doby, neû se chodilo sp·t, tr·vilo JehoVeliËenstvo nejv˝ö spokojenÏ v ˙zkÈm kruhu kr·lovsk˝ch V˝sostÌ a jasn˝ch Ëlen˘ knÌ-ûecÌ rodiny.

�.��!�� %��!�"� ��%��JA

Den honu 22. z·¯Ì 23. z·¯Ì 24. z·¯Ì 25. z·¯Ì celkem

N·zev honu DoubravskÈ P¯epe¯sk· Arnoötick· DoubravskÈ ml·zÌ pole baûantnice ml·zÌ

zajÌci 54 174 93 15 336kr·lÌci - - 2 - 2baûanti 46 - 307 15 368koroptve 1 001 338 108 1 562 3 009sova noËnÌ 1 - - - 1sk¯ivan - - 1 1 2sluky - - 1 1 2dohromady 1 102 512 512 1 594 3 720

26. z·¯Ì 1835 Jeho VeliËenstvo vyslechlo möi svatou a po snÌdani se r·Ëilo spolu se vöe-mi ostatnÌmi kr·lovsk˝mi V˝sostmi srdeËnÏ rozlouËit s jasn˝m knÌûecÌm domem. Kolem10. hodiny dopoledne odjelo p¯es Prahu zp·tky do BuötÏhradu.

P¯i rozlouËenÌ slÌbilo Jeho VeliËenstvo, ûe v roce 1836 jasn˝ knÌûecÌ d˘m v SychrovÏopÏt navötÌvÌ. Do dÏjin vöak m˘ûe b˝t zaps·n pouze tento kr·lovsk˝ slib, kter˝ nemohl b˝tsplnÏn, protoûe Jeho VeliËenstvo se roku 1836 rozûehnalo s pozemsk˝m ûivotem a spo-Ëinulo v P·nu. Pravdiv˝ soud o Jeho VeliËenstvu vyd· historie.

RytÌ¯sk ,̋ dobromysln˝ kr·l Karel X. st·le miloval sv˘j lid a ani v dobÏ nejvÏtöÌho pro-n·sledov·nÌ se nevzdal opr·vnÏn˝ch n·rok˘ svÈ urozenÈ dynastie na francouzsk˝ tr˘n.

II.Zpupn˝ statek Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice byl zakoupen 14. Ëervence

1835 od Jeho Excelence vysoce urozenÈho Franze hrabÏte z Hartig, c. k. tajnÈho rady,guvernÈra Lombardskoben·tskÈho kr·lovstvÌ za . . . . 50 000 zl. k. m.

kromÏ klÌËnÈho . . . . . 100 duk·t˘.Oba tyto statky, kterÈ se rozkl·dajÌ v BoleslavskÈm kraji na ploöe p˘l ËtvereËnÌ mÌle,

leûÌ uprost¯ed panstvÌ »esk˝ Dub a majÌ 4 000 obyvatel, kte¯Ì hovo¯Ì Ëesky. VlastnÌ pan-sk· drûba p˘dy spoËÌv· ve dvorcÌch Star˝ Dub, ProseË a Domaslavice, a podle katastr·l-nÌch ˙daj˘ obsahuje n·sledujÌcÌ plochy:

ËtvereËnÌ plochajednotlivÏ dohromady

I. ProduktivnÌ p˘da: jitro s·h jitro s·ha. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386 42b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1339d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 23e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 411 736 218

II. NeproduktivnÌ p˘da:a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1322b. stavebnÌ plocha, cesty a kamenolomy . . 21 719c. neuûiteËn· plocha . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 24 575-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 760 793

fol. 14a [s. 21]1836I.13. ledna 1836 v 7 hodin veËer na SychrovÏ tiöe zesnul v P·nu, zaopat¯en sv·tostmi

umÌrajÌcÌch, Jeho Jasnost knÌûe LudvÌk z Rohanu-GuÈmenÈe ñ narozen 20. ¯Ìjna 1768 ñc. k. gener·l ñ major, rytÌ¯ kr·lovskÈho francouzskÈho ¯·du sv. LudvÌka a mnoha jin˝ch¯·d˘, p·n a vrchnost panstvÌ ÿepÌn a Nebuûely.

Jasn˝ knÌûe vynikal zboûnostÌ, dobrotou srdce a dobroËinnostÌ, a tak bez poskvrnydokazoval aû do konce svÈho ËinorodÈho ûivota ölechetnost duöe a knÌûete. Jeho urozenÈpoz˘statky byly za doprovodu adoptivnÌho prince Jeho Jasnosti Kamila a prince Benjami-na z Rohanu GuÈmenÈe-Rochefort a Montauban a za p¯Ìtomnosti vöech knÌûecÌch ˙¯ed-nÌk˘ a sluûebnÌk˘ a takÈ velkÈho poËtu lidÌ prost¯ednictvÌm vöeho d˘stojnÈho duchoven-stva knÌûecÌho patron·tu 18. ledna 1836 slavnostnÏ uloûeny do knÌûecÌ rodinnÈ hrobkyv LoukovÏ.

�.��!�� %��!�"� ��%�� G>

II.Nevyzpytateln˝m ˙radkem BoûÌm byl povol·n Jeho Jasnost knÌûe Karel Alain Gabriel

z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu ñ narozen 18. ledna 1764 ñ hlavajasnÈho knÌûecÌho domu Rohan-GuÈmenÈe, c. k. gener·l polnÌ podmarö·lek, rytÌ¯ zlatÈhorouna, rytÌ¯ c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie, rytÌ¯ kr·lovskÈho francouzskÈho ¯·dusv. LudvÌka, p·n a vrchnost panstvÌ Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrech-ticemi, panstvÌ Semily s Jesenn˝m a ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ, JÌlovÈ, Lomnice, »ist·,Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice, dne 24. dubna 1836 v 10 hodin dopolednev sÌdelnÌm z·mku Sychrov a zaopat¯en sv·tostmi umÌrajÌcÌch, z ËinorodÈho pozemskÈhoûivota do ûivota vÏËnÈho. Cel˝ ûivot jasnÈ vÈvodskÈ ratolesti ze starÈho bretaÚskÈho do-mu byl obohacen mnoha skutky a vyznaËoval se vrozenou knÌûecÌ d˘stojnostÌ a velikostÌjeho duöe spojenou se vöemi k¯esùansk˝mi ctnostmi l·sky k lidem, v˝jimeËnou dobrotousrdce a dobroËinnostÌ.

Vöichni lidÈ se setk·vali pouze s ˙ctyhodnou knÌûecÌ velikostÌ, od jejÌû neklamnÈ vlÌd-nosti mohli oËek·vat povzbuzenÌ a posilu v radosti, ˙levu v bolesti, ˙tÏchu v tÏûkÈm utr-penÌ, z·rmutku a starostech, hojnou podporu v neötÏstÌ a nezavinÏnÈ chudobÏ.

L·skypln ,̋ dobrotiv˝ a dobrodÏjn˝ knÌûecÌ pohled, kter˝ se p¯i p¯Ìjezdu velkÈho knÌ-ûete na panstvÌ Svijany7. z·¯Ì 1820 hluboce vryl do vÏrn˝ch srdcÌ poddan˝ch a byl v nichsvatÏ uchov·v·n, poûehnanÏ z·¯il na horizontu poddansk˝ch svazk˘. ⁄kol velkÈho knÌ-ûete ñ totiû zaloûit chudinsk˝ ˙stav, zbavit poddanÈ jejich b¯emene prost¯ednictvÌm mÌr-nÈho a levnÈho vykoupenÌ robotnÌ povinnosti, kter· je utlaËovala.

fol. 14b [s. 22]a tÌm zaloûit jejich blahobyt ñ byl bÏhem p¯eslavnÈ vl·dy Jeho Jasnosti vy¯eöen tako-

v˝m zp˘sobem, ûe roh hojnosti vrchnostenskÈ milosti byl naplnÏn mnohem vÌc, neû sesmÏlo pr·vem oËek·vat.

7. z·¯Ì 1820 spÏchaly nespoËetnÈ proudy lidÌ k libereckÈ st·tnÌ silnici, aby mohly ra-dostnÏ pozdravit slavnostnÌ pr˘vod Jeho Jasnosti p¯i p¯Ìjezdu na panstvÌ Svijany. A pr·vÏtak p¯ich·zely tyto davy lidÌ 28. dubna 1836 k tÈûe st·tnÌ silnici s oËima pln˝ma bolest-n˝ch slz, aby n·sledovaly smuteËnÌ pr˘vod ke knÌûecÌ rodinnÈ hrobce u loukovskÈho far-nÌho kostela, kde byly pozemskÈ poz˘statky jasnÈho knÌûete, truchlivÏ oplak·v·ny vöemiËleny jasnÈ rodiny a vöemi ˙¯ednÌky, sluûebnÌky a poddan˝mi, tÈhoû dne v 11 hodin do-poledne slavnostnÏ poh¯beny veöker˝m d˘stojn˝m patron·tnÌm duchovenstvem.

III.5. Ëervence 1836 v 10 hodin dopoledne r·Ëila Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ

z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, slavnostnÏ poloûit za p¯Ìtomnosti hojnÏ shrom·û-dÏnÈho d˘stojnÈho patron·tnÌho duchovenstva a velkÈho mnoûstvÌ lidu z·kladnÌ k·menk chystanÈ stavbÏ novÈho farnÌho kostela ve Vöeni.

Mezi jin˝mi rozliËn˝mi mincemi byly do z·kladnÌho kamene vloûeny a zazdÏny: jedentolar z roku 1790 od Emanuela de Rohan M. M. a d·le dvacetifrankovka z roku 1828 odfrancouzskÈho kr·le Karla X.

fol. 15a [s. 23]1837Veöker· panstvÌ, a sice:1. Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrechticemi;2. Semily s Jesenn˝m a ⁄zk˝m ˙dolÌm;3. JÌlovÈ;4. Lomnice a »ist·;5. Star˝ Dub a Domaslavice

�.��!�� %��!�"� ��%��G5

z˘staly ve vlastnictvÌ Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonua Montbazonu etc. do roku 1836.

Po jeho smrti ñ 24. dubna 1836 ñ p¯evzala majetek a otÏûe vl·dy nad v˝öe jmenovan˝mveöker˝m panstvÌm jeho urozen· jasn· princezna dcera, JejÌ Jasnost knÏûna Berta z Ro-hanu, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu, manûelka Jeho Jasnosti knÌûete Viktoraz Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu, c. k. gener·la polnÌho pod-marö·lka, rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie a rytÌ¯e kr·lovskÈho francouzskÈho¯·du sv. LudvÌka etc.

Pr·vnÌ odevzd·nÌ onoho veökerÈho vrchnostenskÈho majetku a dvou dom˘, stojÌcÌchv zemskÈm hlavnÌm mÏstÏ Praze na MalÈ StranÏ ñ III. hl. Ëtvrù ñ pod Ë. konskr. 384 a 386,JejÌ Jasnosti P. T. knÏûnÏ BertÏ z Rohanu n·sledovalo prost¯ednictvÌm adjudikaËnÌ listinykr·lovskÈho ËeskÈho zemskÈho soudu datovanÈ v Praze 9. kvÏtna 1837 za p¯iznanou su-mu majetku ve v˝öi 620 396 zl. 7 kr. k. m.

V tÈmûe roce, a to podle kupnÌ smlouvy z 16. z·¯Ì 1837, r·Ëila JejÌ Jasnost knÏûna Bertaz Rohanu statky:

1. Svijany, Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice;2. Semily, Jesenn˝ s ûeleznou horou a hamrem ⁄zkÈ ˙dolÌ;3. Lomnice a »ist·;4. JÌlovÈ;5. Star˝ Dub s Domaslavicemi

prodat Jeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu, princi z GuÈmenÈe, Rochefort a Montau-ban, za kupnÌ Ë·stku 1 400 000 zl. k. m. s omezenÌm, ûe:

a. knÏûna si po dobu trv·nÌ svÈho ûivota vyhrazuje d˘chod ze vöech v˝öe jmenovan˝chstatk˘, a

b. po svÈ smrti ustanovuje svÈmu panu manûelovi P. T. knÌûeti Viktoru z Rohanu etc.po dobu trv·nÌ jeho ûivota d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯ÌsluöenstvÌm.

fol. 15b [s. 24]1838Podle kupnÌ smlouvy z 6. srpna 1838 zakoupil panstvÌ »esk˝ Dub se statkem Sedm vsÌ

(Siebendˆrfel) Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Mont-auban ve ve¯ejnÈ draûbÏ za nejvyööÌ nabÌdku 512 000 zl. k. m.

Od roku 1782 pat¯ila obÏ tato dominia c. k. rakouskÈ n·boûenskÈ matici: leûÌ v severnÌË·sti BoleslavskÈho kraje a zaujÌmajÌ plochu p¯ibliûnÏ 3 ËtvereËnÌ mÌle. éije zde 24 000obyvatel, kte¯Ì dÌlem pouûÌvajÌ nÏmeckou a dÌlem Ëeskou ¯eË. Povrch tohoto ˙zemÌ jeponejvÌce hornat .̋ V severnÌ Ë·sti stojÌ od jihu k severoz·padu v dÈlce t¯Ì mil JeötÏdskÈhory, kterÈ tvo¯Ì rozvodÌ mezi Labem a Odrou; ovöem pouze jejich jiûnÌ Ë·st pat¯Ì k pan-stvÌ »esk˝ Dub. NejvyööÌm bodem tohoto poho¯Ì je hora JeötÏd, kter· se zdvih· do v˝ökyp¯es 525 vÌdeÚsk˝ch s·h˘ nad mo¯em a ze svÈho vrcholu sk˝t· jeden z nejn·dhernÏjöÌchv˝hled˘, jemuû mnozÌ milovnÌci p¯Ìrody d·vajÌ p¯ednost p¯ed v˝hledem ze SnÏûky v Kr-konoöÌch.

Provoz vrchnostenskÈho hospod·¯stvÌ d¯Ìve obstar·valo 11 dvorc˘, jeû mÏly v˝mÏru1895 jiter, 509 ËtvereËnÌch s·h˘ a kterÈ byly jiû roku 1779 p¯enech·ny poddan˝m do dÏ-diËnÈho pachtu. Vrchnost podrûela pouze nÏkolik kus˘ p˘dy v okolÌ z·mku a lesy; ty jsouvelmi rozpt˝leny a dÏlÌ se na Ëeskodubsk ,̋ jeötÏdsk ,̋ fr˝dötejnsk˝ a je¯manick˝ revÌr.

�.��!�� %��!�"� ��%�� GF

�.��!�� %��!�"� ��%��G

Berta knÏûna z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu (1782ñ1841),olejomalba na pl·tnÏ, sig. Lecocq.

Jeho Jasnost vlastnÌ tyto pozemky:ËtvereËnÌ plocha

A. Na panstvÌ »esk˝ Dub: jednotlivÏ dohromadyI. ProduktivnÌ p˘da: jitro s·h jitro s·ha. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 46b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 1 042c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 092d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1 128e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 631 599 2 751 707

II. NeproduktivnÌ p˘da:a. rybnÌky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 805b. moË·ly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175c. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 1 264d. stavebnÌ plocha a cesty . . . . . . . . . . . . 25 1 524e. sk·ly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 462 108 430---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 859 1137

fol. 16a [s. 25]B. Na statku Sedm vsÌ (Siebendˆrfel):I. ProduktivnÌ p˘da:a. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 554b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 364c. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 085d. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 704 591 709 994

II. NeproduktivnÌ p˘da:a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 490b. stavebnÌ plocha, cesty a sk·ly . . . . . . . 4 1 176 6 66--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dohromady 715 1 060

1839⁄myslem VöemohoucÌho bylo povolat na vÏËnost JejÌ Jasnost Marii Ludoviku Josefi-

nu princeznu z Rohanu-Rochefort, rozenou princeznu z Rohan GuÈmenÈe ñ narozenou13. dubna 1765 ñ po delöÌ nemoci v Karlov˝ch Varech. Zcela odd·na do v˘le BoûÌ, ode-vzdala jasn· princezna s andÏlskou tv·¯Ì dne 21. z·¯Ì 1839 svou duöi do rukou naöehoSpasitele. Jak byla milov·na a ctÏna, tak byla truchlivÏ oplak·v·na vöemi jasn˝mi Ëlenyrodiny. Na p¯·nÌ zesnulÈ byly jejÌ poz˘statky dne ?????? 1839 o p˘lnoci p¯ivezeny z Kar-lov˝ch Var˘ a ve vöÌ tichosti uloûeny k odpoËinku do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌhokostela v LoukovÏ. Zde byly p¯ÌötÌho dne v p¯Ìtomnosti jasn˝ch Ëlen˘ rodiny a za ˙Ëastimnoha zboûn˝ch lidÌ obÏtov·ny möe svatÈ.

fol. 16b [s. 26]1840JejÌ Jasnost knÏûna Berta z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu,

majitelka a patron·tnÌ vrchnost panstvÌ Svijany, kterÈ leûÌ v BoleslavskÈm kraji »ech, sivelice p¯·la, aby pozemskÈ poz˘statky jejÌch nejvroucnÏji milovan˝ch a jiû zesnul˝chp¯edk˘, a takÈ vöech Ëlen˘ knÌûecÌ rodiny Rohan˘, kte¯Ì nÏkdy p¯ijdou po nÌ, byly shro-m·ûdÏny na jednom d˘stojnÈm posvÏcenÈm mÌstÏ. Zde by byly v pÈËi p¯ÌsluönÈ duchov-nÌ a svÏtskÈ vrchnosti, chr·nÏny p¯ed kaûdou ohavnostÌ a zajiötÏny proti kaûdÈ v˝trû-

�.��!�� %��!�"� ��%�� G

nosti, aby spoleËnÏ mohly vÏËnÏ a bez vyruöenÌ v mÌru odpoËÌvat. Proto r·Ëila knÌûecÌrohanskou rodinnou hrobku u farnÌho kostela v LoukovÏ na panstvÌ Svijany, kter· bylaz¯Ìzena se svolenÌm boleslavskÈho c. k. krajskÈho ˙¯adu z 24. ledna 1824 Ë. 709, s povo-lenÌm c. k. krajskÈho ˙¯adu ze dne 6. ¯Ìjna 1836 Ë. 14897 rozöÌ¯it na jihov˝chodnÌ stranÏkostela p¯Ìstavbou v gotickÈm stylu. P¯Ìstavba byla dokonËena v roce 1840 a knÏûna jinechala za¯Ìdit podle ˙Ëelu, kterÈmu mÏla slouûit.

Aby se vöak tato rodinn· hrobka zachovala ve stavu, v nÏmû se nach·zÌ v souËasnosti,a aby byla pro budoucnost a vÏËnost co moûn· nejvÌce pojiötÏna, r·Ëila JejÌ Jasnost z¯Ìditv loukovskÈ kostelnÌ pokladnÏ fond ve v˝öi 900 zl. k. m. v 5% st·tnÌch dluhopisech.Fond byl zaloûen na z·mku v SychrovÏ dne 10. srpna 1840 nadacÌm listem, kter˝ byl dne21. listopadu 1840 Ë. 4979 akceptov·n litomÏ¯ickou d˘stojnou biskupskou konsisto¯Ìa potvrzen c. k. Ëesk˝m zemsk˝m guberniem dtto v Praze 31. prosince 1840 Ë. 68596.NadacÌm listem JejÌ Jasnost r·Ëila na¯Ìdit:

ß 2. Aby z p¯ich·zejÌcÌch ˙rok˘ nadaËnÌho kapit·lu:a. byly kaûdoroËnÏ slouûeny dvÏ möe svatÈ dne 24. dubna, tedy v ˙mrtnÌ den jejÌho

zvÏËnÏlÈho otce Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu za nÏj a celou knÌûecÌ rodinu Ro-han˘. D·le po dobu ûivota JejÌ Jasnosti jedno zpÌvanÈ requiem a jedna velk· möe se stej-nou intencÌ dne 4. kvÏtna, kterÈ ale po jejÌ smrti budou slouûeny v jejÌ ˙mrtnÌ den. Natento ˙Ëel se d·v· nadaËnÌ podÌl 12 zl. k. m.

b. byl udrûov·n smuteËnÌ orn·t s p¯ÌsluöenstvÌm, ac. byla zaplacena st·l· ˙drûba rodinnÈ hrobky v jejÌm souËasnÈm stavu i s jejÌm vnit¯-

nÌm za¯ÌzenÌm; p¯ebytek ˙rok˘ vöak m· b˝t pouûit k zvÏtöenÌ fondu.ß 3. Pro sice nepravdÏpodobn ,̋ ale moûn˝ p¯Ìpad, ûe by budova rodinnÈ hrobky byla

kv˘li nÏjakÈ mimo¯·dnÈ nep¯edvÌdatelnÈ ud·losti do z·kladu zniËena takov˝m zp˘so-bem, ûe by majetek, totiû p¯Ìr˘stek nadaËnÌho fondu urËen˝ k volnÈmu uûÌv·nÌ nestaËilk jejÌmu opÏtnÈmu vybudov·nÌ, jsou vöichni budoucÌ majitelÈ panstvÌ Svijany povinnichybÏjÌcÌ sumu doplatit z v˝nos˘ panstvÌ Svijany.

fol. 17a [s. 27]Aby se p¯edeölo kaûdÈmu nedorozumÏnÌ, vysvÏtluje JejÌ Jasnost, ûe v˝razem Ñmajetek

fonduì se rozumÌ pouze p¯Ìr˘stek kapit·lu, zÌskan˝ p¯ips·nÌm ˙rok˘, ne vöak p˘vodnÌz·kladnÌ kapit·l nadace ve v˝öi 900 zl. k. m. Tento poslednÏ jmenovan˝ kapit·l musÌ b˝tnedotknuteln .̋

ß 6. Vûdy, kdyû bude t¯eba, musÌ se neodkladnÏ provÈst i nynÌ nep¯edpokl·dan· opra-va budovy rodinnÈ hrobky, zvl·öù pokud by odkladem mohly vzniknout vÏtöÌ ökody. Zdem˘ûe nastat p¯Ìpad, ûe na zaplacenÌ ˙Ëtu za opravy nebude v tÈ dobÏ dostateËn· hotovost.Pokud by se ale kv˘li tomu musela d·t v˝povÏÔ z rezervnÌho kapit·lu, jsou vöichni bu-doucÌ majitelÈ panstvÌ Svijany povinni d·t pot¯ebn˝ obnos z vrchnostensk˝ch v˝nos˘,aby se v˝povÏdi zabr·nilo a oprava mohla b˝t bez pr˘tah˘ provedena. Na druhÈ stranÏvöak m· b˝t cel· Ë·stka, kter· byla zaplacena z vrchnostensk˝ch rent za tÌm ˙Ëelem, abynedoölo k ˙bytku z·kladnÌho kapit·lu, vûdy zcela navr·cena.

Tento nadacÌ list byl kv˘li zajiötÏnÌ v ß 3 a 6 vydan˝ch z·vazk˘ a pr·va intabulov·n dohlavnÌ knihy desk zemsk˝ch pÌs. S dÌl XXVI. fol. 188 u panstvÌ Svijany.

1841I.Nebesk· Proz¯etelnost se rozhodla povolat k vÏËnÈmu ûivotu jasnou knÏûnu Bertu

z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkyni z Bouillonu a Montbazonu ñ narozenou 4. kvÏtna 1782 ñmajitelku a vrchnost panstvÌ Svijany, Loukovec, Koryta, Sychrov, Albrechtice, JÌlovÈ,

�.��!�� %��!�"� ��%��G=

Star˝ Dub, Domaslavice, Lomnice, »ist·, ÿepÌn s Nebuûely, Semily s Jesenn˝m a ûelez-nou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ.

Jako perla vöech k¯esùansk˝ch ctnostÌ a vzor nejËistöÌ dobroty srdce zem¯ela jasn·knÏûna tiöe s andÏlsk˝m klidem dne 22. ˙nora 1841 po jednÈ hodinÏ odpoledne, zaopat-¯ena sv·tostmi umÌrajÌcÌch a v n·ruËi svÈho manûela, Jeho Jasnosti knÌûete Viktora z Ro-hanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu, c. k. gener·la ñ polnÌho podmarö·l-ka, rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie etc.

fol. 17b [s. 28]na sÌdelnÌm z·mku v SychrovÏ, truchlivÏ oplak·v·na vöemi jasn˝mi Ëleny rodiny, vöemisv˝mi ˙¯ednÌky, sluûebnÌky a poddan˝mi, jejichû dobrodÏjkou, tÏöitelkou a matkou byla.

JejÌ tÏlesnÈ poz˘statky byly dne 26. ˙nora 1841 v 11 hodin dopoledne slavnostnÏ po-h¯beny vöÌm d˘stojn˝m duchovenstvem knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu za smuteËnÌhodoprovodu vöech jasn˝ch Ëlen˘ rodiny, ˙¯ednÌk˘ a sluûebnÌk˘ a za ˙Ëasti vÌce neû 5 000 li-dÌ, kte¯Ì se shrom·ûdili zblÌzka i zdaleka, do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky Rohan˘ v LoukovÏ.

II.Od nynÏjöka se stal Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort

a Montauban, podle ustanovenÌ kupnÌ smlouvy ze dne 16. z·¯Ì 1837 neomezen˝m vlast-nÌkem a uûivatelem panstvÌ Semily, Jesenn˝ s ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ, Lomnice, »ist·,JÌlovÈ, Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice, a Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu,vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu p¯evzal pouze d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯ivtÏlen˝-mi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice.

III.V tÈmûe roce 1841 r·Ëil Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu rozöÌ¯it vlastnÌ majetek,

a proto koupil podle kupnÌ smlouvy z 23. prosince 1841 od pana Karla hrabÏte z Althanustatek Cidlina s 549 jitry 46 Ëtver. s·hy les˘ za 140 000 zl. k. m.

Tento statek spojil Jeho Jasnost s panstvÌm Lomnice, na nÏmû jeho vlastnÌ drûba p˘dyzahrnuje podle katastr·lnÌch ˙daj˘:

ËtvereËnÌ plochajednotlivÏ dohromady

I. ProduktivnÌ p˘da: jitro s·h jitro s·ha. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 593b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 532c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . 829d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 617e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 65 566 1 036

II. NeproduktivnÌ p˘da:a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . 3 70c. stavebnÌ plocha a cesty . . . . . . 2 648 5 718-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572 154

fol. 18a [s. 29]VlastnictvÌ zakoupenÈho statku se vöemi k nÏmu n·leûejÌcÌmi d˘chody a p¯ÌsluöenstvÌm

bylo dnem uzav¯enÌ kupnÌ smlouvy Jeho Jasnosti postoupeno s v˝hradou, ûe rozhodnutÌv ot·zce t˝kajÌcÌ se mÏsta JiËÌn a jeho dÏdiËnÈho nebo doËasnÈho pachtovnÌho vlastnictvÌmilÌËovskÈho rybnÌka, pokud leûÌ na statku Cidlina ñ o ploöe 49 jiter 749 Ëtver. s·h˘, sep¯enech·v· Jeho Jasnosti.

�.��!�� %��!�"� ��%�� GJ

�.��!�� %��!�"� ��%��GG

KnÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban (1800ñ1892) olejomalba na pl·tnÏ, sig. E. S. 1845 (Engelbert Seibertz).

1842I.Rok 1835 se stal pro Jeho kr·lovskou V˝sost Jind¯icha z Bourbonu, vÈvodu z Bordeaux,

nezapomenuteln˝m.Jeho kr·lovsk· V˝sost zam˝ölela jiû v roce 1841 poËtvrtÈ potÏöit jasnou knÌûecÌ rodinu

na SychrovÏ svou n·vötÏvou, ovöem toho roku se jÌ p¯ihodilo neötÏstÌ ñ spadla z konÏ a zlo-mila si nohu. Kv˘li tÈto p¯ek·ûce mohlo b˝t ono p¯edsevzetÌ splnÏno teprve n·sledujÌcÌhoroku.

Jeho kr·lovsk· V˝sost p¯ijela 28. listopadu 1842 v doprovodu vÈvody z LÈvis a hrabÏteDamas na z·mek v SychrovÏ, kde urozenÈ p·ny skvostnÏ p¯ijali Jeho Jasnost knÌûe Vik-tor z Rohanu, Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu a jeho manûelka, Jasnost knÏûna AdÈlaz Rohanu, Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu a jeho manûelka, Jasnost princeznaätÏp·nka z Rohanu, a jejich jasnÌ princovÈ synovÈ.

Na poËest Jeho kr·lovskÈ V˝sosti se 29. a 30. listopadu a pak 1. a 2. prosince 1842 ko-naly hony na zajÌce a baûanty. BÏhem tÏchto 4 dn˘ bylo zast¯eleno:

baûanti . . . . . . . . . . . . 276 kus˘zajÌci . . . . . . . . . . . . . 2 335 kus˘koroptve . . . . . . . . . . . 75 kus˘kr·lÌci . . . . . . . . . . . . 1 kus---------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 687 kus˘.

Po vöechny tyto Ëty¯i dny se Jeho kr·lovsk· V˝sost ˙Ëastnila v 8 hodin r·no möe svatÈv z·meckÈ kapli. V 9 hodin r·no se pod·vala snÌdanÏ, v 6 hodin veËer se veËe¯elo.

VeËernÌ z·bavou byla hra v kuleËnÌk a knÌûecÌ kancelistÈ z panstvÌ Svijany a Semilyp¯ednesli velmi zda¯il· pÏveck· ËÌsla.

fol. 18b [s. 30]3. prosince 1842 r·Ëila Jeho kr·lovsk· V˝sost vyslechnout möi svatou a posnÌdat, a pak

se srdeËnÏ rozlouËila s Jejich Jasnostmi. Kolem 10. hodiny dopoledne se vydala na zp·-teËnÌ cestu do Prahy a slÌbila, ûe jasn˝ knÌûecÌ d˘m co moûn· nejd¯Ìve znovu navötÌvÌ.

II.PoddanÌ panstvÌ Svijany a k nÏmu p¯ivtÏlen˝ch statk˘ Loukovec, Sychrov, Koryta a Al-

brechtice podali 6. prosince 1828 za vl·dy jiû zem¯elÈho Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Ro-hanu-GuÈmenÈe, vÈvody v Bouillonu a Montbazonu etc. nejponÌûenÏjöÌ prosbu ohlednÏp¯enech·nÌ stavebnÌho pozemku na novÏ z¯izovanou s˝pku pro kontribuËnÌ obilÌ. JehoJasnost r·Ëila prosbÏ poddan˝ch vyhovÏt a prost¯ednictvÌm dekretu datovanÈho na Sych-rovÏ 14. prosince 1828 dovolit, ûe z pole ÑU K¯Ìûeì, kterÈ pat¯Ì k p¯ÌöovickÈmu dvorci,m˘ûe b˝t bezplatnÏ pouk·z·no jako stavebnÌ pozemek na stavbu spoleËnÈ s˝pky obilÌtolik plochy, kolik bude k tomuto ˙Ëelu pot¯eba.

Potom byl stavebnÌ pozemek na tuto spoleËnou s˝pku obilÌ podle vyöet¯ovacÌch pro-tokol˘ kr·lovskÈho krajskÈho ˙¯adu z 21. b¯ezna 1839 a 3. ˙nora 1840 na v˝öe jmeno-vanÈm poli knÌûecÌho dvorce vytyËen v dÈlce 29∞ 3∞ 0î a öÌ¯ce 6∞ 0∞ 0î a k tomu byla p¯i-br·na pomocn· plocha 2 1/4 Ëtver. s·hu z pole Ë. top. 154 ÑU K¯Ìûeì V·clava éÔ·rskÈho,sedl·ka z P¯Ìöovic Ë. konskr. 26.

Na pozemku byla podle guberni·lnÌho na¯ÌzenÌ z 2. srpna 1839 Ë. 39455 a intim·tu c.krajskÈho ˙¯adu z 2. z·¯Ì 1839 Ë. 11679 na n·klady poddan˝ch panstvÌ Svijany v roce1841 ona s˝pka postavena a oznaËena Ë. konskr. 60 vsi P¯Ìöovice. Proto se Jeho JasnostknÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, jako p·n a vlastnÌk

�.��!�� %��!�"� ��%�� G<

panstvÌ Svijany milostivÏ rozhodl pr·vnÌ listinou z 30. listopadu 1842 ñ vtÏlenou do em-phyteutickÈ dominik·lnÌ pozemkovÈ knihy Ë. 3 fol. 178 ñ potvrdit darov·nÌ stavebnÌhopozemku z pole Ë. top. 153 ÑU K¯Ìûeì o v˝mÏ¯e 278 Ëtver. s·h˘. Tento stavebnÌ pozemeknechal zapsat do pozemkovÈ knihy jako ˙plnÈ vlastnictvÌ obcÌ pat¯ÌcÌch k panstvÌ Svijanyza to, ûe obce p¯evezmou placenÌ pozemkovÈ danÏ.

fol. 19a [s. 31]1844Jeho kr·lovsk· V˝sost Jind¯ich z Bourbonu, vÈvoda z Bordeaux, r·Ëil na z·mku v Sych-

rovÏ v roce 1844 str·vit delöÌ Ëas neû p¯i pobytech v p¯edch·zejÌcÌch letech 1833, 1834,1835 a 1842.

Jeho kr·lovsk· V˝sost oböùastnila svou osvÌcenou n·vötÏvou jasnou knÌûecÌ rodinuv doprovodu vÈvody z LÈvis a hrabÏte Damas dne 11. listopadu 1844 a r·Ëila na Sych-rovÏ prodlÈvat do 17. listopadu 1844.

Z jasn˝ch Ëlen˘ rodiny byli p¯Ìtomni:a. Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu;b. Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban,

a jeho manûelka, JejÌ Jasnost knÏûna AdÈla z Rohanu, rozen· princezna z Lˆwenstein;c. Jeho Jasnost knÌûe Benjamin z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban,

a jeho manûelka, JejÌ Jasnost knÏûna ätÏp·nka z Rohanu, rozen· princezna Croy, s jejichjasn˝mi princi:

princ Artur z Rohanu,princ Viktor z Rohanu,princ Alain z Rohanu,princ LudvÌk z Rohanu,princ Benjamin z Rohanu.Na poËest Jeho kr·lovskÈ V˝sosti uspo¯·dal Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu nÏko-

lik hon˘, a sice:12. listopadu 1844 hon na zajÌce v B¯ezinÏ,13. listopadu 1844 byl kv˘li nep¯ÌznivÈmu poËasÌ odpoËinkov˝ den,14. listopadu 1844 hon na zajÌce a baûanty v SlavÌkovÏ,15. listopadu 1844 hon na zajÌce v polÌch u Loukovce a Svijan,16. listopadu 1844 hon u Husy a Kruh˘.BÏhem Ëty¯ dn˘ hon˘ bylo zast¯eleno:zajÌci . . . . . . . . . . . . . 2 069 kus˘baûanti . . . . . . . . . . . . 31 kuskr·lÌci . . . . . . . . . . . . . 1 kuskoroptve . . . . . . . . . . . 11 kus˘-----------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 112 kusy.Po vöechny tyto dny se Jeho kr·lovsk· V˝sost ˙Ëastnila v 8 hodin r·no möe svatÈ v z·-

meckÈ kapli. V 9 hodin r·no se pod·vala snÌdanÏ, v 6 hodin veËer se veËe¯elo.VeËernÌ z·bavou byla hra v kuleËnÌk a knÌûecÌ kancelistÈ p¯ednesli velmi zda¯il· pÏ-

veck· ËÌsla.

fol. 19b [s. 32]17. listopadu 1844 r·Ëila Jeho kr·lovsk· V˝sost vyslechnout möi svatou a posnÌdat.

Pak se srdeËnÏ rozlouËila s Jejich Jasnostmi a kolem 10. hodiny dopoledne se vydala nazp·teËnÌ cestu do Prahy.

�.��!�� %��!�"� ��%��GA

fol. 20a [s. 33]1845Uprost¯ed mÏsÌce z·¯Ì 1845 se Jeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu dostalo velkÈ cti

a vyznamen·nÌ, protoûe ho na z·mku v SychrovÏ oböùastnili svou urozenou n·vötÏvouV˝sosti:

1. Jeho cÌs. kr·l. V˝sost ätÏp·n arcivÈvoda rakousk ,̋ kr·l. princ uhersk˝ a Ëesk ,̋ spr·v-ce Kr·lovstvÌ »eskÈho;

2. Jeho cÌs. kr·l. V˝sost Karel Ferdinand arcivÈvoda rakousk ,̋ kr·lovsk˝ princ uhersk˝a Ëesk˝ a

3. jeho str˝c Jeho Jasnost Moritz princ Nasavsk .̋V jejich doprovodu byli hrabÏ Gr¸nne, adjutant Jeho c. k. V˝sosti arcivÈvody ätÏp·na,

a c. k. rytmistr baron Puteani, adjutant Jeho c. k. V˝sosti arcivÈvody Karla Ferdinanda.Na poËest urozenÈho panstva se konal v ml·zÌ u Doubravy hon na koroptve, p¯i nÏmû

bylo zast¯eleno:koroptve . . . . . . . . . . . . 1 887 kus˘baûanti . . . . . . . . . . . . . 92 kusyzajÌci . . . . . . . . . . . . . . 36 kus˘kr·lÌci . . . . . . . . . . . . . . 6 kus˘---------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 041 kus.

Jeho Jasnost Moritz princ Nasavsk˝ ten den s·m zast¯elil p¯es 600 kus˘ pernatÈ zvÏ¯e.Po honu urozenÈ panstvo veËe¯elo na z·mku v SychrovÏ, r·Ëilo zde p¯enocovat a p¯Ìö-

tÌho dne odjelo do Prahy.

fol. 21a [s. 34]1846I.NevysvÏtliteln˝m ˙radkem BoûÌm byl Jeho Jasnost knÌûe Benjamin z Rohanu, princ

z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban (narozen 13. Ëervna 1804), majitel a vrchnost pan-stvÌ ÿepÌn s Nebuûely a statku »ist·, dne 5. srpna 1846 n·hle povol·n z pozemskÈho ûi-vota k ûivotu vÏËnÈmu n·sledkem mrtvice na plaveckÈ ökole v Praze.

VyznaËoval se dobrotou srdce a dobroËinnostÌ jako laskav˝ manûel a milujÌcÌ otec. ByltruchlivÏ oplak·v·n svou jasnou manûelkou knÏûnou ätÏp·nkou z Rohanu, rozenou prin-ceznou z Croy, jasn˝mi princi ñ syny Arturem, Viktorem, Alainem, LudvÌkem a Benja-minem a sv˝m bratrem, Jeho JasnostÌ knÌûetem Kamilem z Rohanu, princem z GuÈ-menÈe, Rochefort a Montauban, vÈvodou z Montbazonu a Bouillonu. Jeho pozemsk˝mpoz˘statk˘m se dostalo poslednÌ pocty ve zboûnÈ modlitbÏ vöech jasn˝ch Ëlen˘ rodiny,˙¯ednÌk˘ a sluûebnÌk˘, vöeho duchovenstva knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu a p¯Ìtom-nÈho znaËnÈho poËtu lidÌ, kdyû byly dne 10. srpna 1846 poh¯beny do knÌûecÌ rodinnÈhrobky Rohan˘ u farnÌho kostela v LoukovÏ.

II.Po p˘lnoci 10. prosince 1846 povolal vöemohoucÌ B˘h do klÌna vÏËnosti Jeho Jasnost

knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodu z Bouillonu a Montbazonu (narozen 20. Ëer-vence 1766), c. k. gener·la polnÌho podmarö·lka, majitele c. k. rakouskÈho pÏöÌho plukuË. 21 (od r. 1808 do r. 1810), rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie etc.

Sv˘j ûivot, kter˝ se vyznaËoval ËinorodostÌ, velk˝m talentem vojev˘dce, nep¯ekonatel-n˝m hrdinstvÌm na bojiöti, knÌûecÌ velkoduönostÌ, spanilomyslnostÌ, v˝jimeËnou dobro-tou srdce, pravou k¯esùanskou zboûnostÌ a dobroËinnostÌ na dom·cÌ p˘dÏ, ukonËil jasn˝knÌûe na z·mku v SychrovÏ posÌlen ˙tÏchou k¯esùanskÈho katolickÈho n·boûenstvÌ v n·-

�.��!�� %��!�"� ��%�� <>

ruËi svÈho jasnÈho hluboce zarmoucenÈho synovce, Jeho Jasnosti knÌûete Kamila z Ro-hanu, prince z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, vÈvody z Montbazonu a Bouillonu.Skonal tiöe jako andÏl s pohledem pln˝m d˘vÏry ve slib naöeho Spasitele, kter˝ p¯ipravu-je vÏËn˝ mÌr vöem lidem dobrÈ v˘le.

Jeho pozemskÈ poz˘statky byly 13. prosince 1846 v 11 hodin dopoledne slavnostnÏpoh¯beny vöÌm d˘stojn˝m duchovenstvem knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu, truchlivÏoplak·v·ny vöemi jasn˝mi Ëleny rodiny,

fol. 21b [s. 35]vöemi ˙¯ednÌky a sluûebnÌky a za p¯Ìtomnosti velkÈho poËtu lidÌ, svÏdËÌcÌho o jejich sou-strasti, k urozen˝m p¯edk˘m do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌho kostela v LoukovÏ.

III.Jeho Jasnosti knÌûeti Viktoru z Rohanu-GuÈmenÈe byl podle kupnÌ smlouvy z 16. z·¯Ì

1837 urËen jeho jasnou panÌ manûelkou, JejÌ JasnostÌ knÏûnou Bertou z Rohanu-GuÈme-nÈe, vÈvodkynÌ z Bouillonu, po dobu trv·nÌ jeho ûivota d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯i-vtÏlen˝mi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice.

K uûÌv·nÌ tohoto panstvÌ p¯istoupila Jeho Jasnost 22. ˙nora 1841, ale jiû za svÈhoûivota, totiû 23. b¯ezna 1846, se rozhodla d˘chodu z tohoto panstvÌ vzd·t a postoupit hoJeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu do neomezenÈho vlastnictvÌ k svobodnÈmu vl·d-nutÌ a ¯ÌzenÌ.

V d˘sledku toho doölo s v˝jimkou statku »ist· ke sjednocenÌ knÌûecÌch majitel˘ pan-stvÌ v urozenÈ osobÏ Jeho Jasnosti knÌûete Kamila z Rohanu, prince z GuÈmenÈe, Ro-chefort a Montauban.

Statek »ist· byl 1. ledna 1846 postoupen Jeho Jasnosti princi Benjaminu z Rohanu--GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, a tak mÏla Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu vevlastnÌm majetku n·sledujÌcÌ dominia:

1. Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrechticemi.2. Semily s Jesenn˝m a ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ.3. Lomnice s Cidlinou.4. Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice.5. »esk˝ Dub s lennÌm statkem Sedm vsÌ (Siebendˆrfel)

fol. 22a [s. 36]1847I.P¯i p¯Ìleûitosti ˙¯ednÌ cesty do Krkonoö kv˘li obhlÌdce krkonoöskÈ trati z Liberce p¯es

Tanvald, P¯Ìchovice, Jilemnici a VrchlabÌ do Trutnova r·Ëila Jeho cÌs. kr·l. V˝sost ätÏp·narcivÈvoda rakousk ,̋ kr·l. princ uhersk˝ a Ëesk˝ a spr·vce Kr·lovstvÌ »eskÈho, pozvatJeho Jasnost knÌûete Kamila z Rohanu jakoûto vrchnost panstvÌ Semily, aby se jedn·nÌz˙Ëastnil.

Tehdy se Jeho cÌs. kr·l. V˝sost rozhodla, ûe nap¯ed Jeho Jasnost knÌûete Kamila z Ro-hanu poctÌ svou n·vötÏvou na z·mku v SychrovÏ.

Za den p¯Ìjezdu Jeho cÌs. kr·l. V˝sosti na Sychrov byl stanoven 16. Ëerven 1847.Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu p¯ijal ctÏnÈho zemskÈho spr·vce obklopen vöemi

˙¯ednÌky panstvÌ na hranici dominia u B¯eziny a potom s Jeho kr·l. V˝sostÌ odjel naSychrov, kde se pod·vala p¯esnÌd·vka.

V doprovodu Jeho cÌs. kr·l. V˝sosti byl c. k. pan guberni·lnÌ sekret·¯ hrabÏ Wratislaw,pan hrabÏ Laûansk˝ a pan baron Kotz, krajsk˝ hejtman v MladÈ Boleslavi.

Po p¯esnÌd·vce vyprov·zel Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu Jeho cÌs. kr·l. V˝sostdo Liberce, kde se nocovalo.

�.��!�� %��!�"� ��%��<5

17. Ëervna 1847 str·vili den v Liberci.Na 18. Ëerven 1847 byla pl·nov·na obhlÌdka krkonoöskÈ trati z Liberce do P¯Ìchovic,

kam Jeho cÌs. kr·l. V˝sost zveËera dorazila s Jeho JasnostÌ knÌûetem Rohanem, panemhrabÏtem Wratislawem, panem hrabÏtem Laûansk˝m a dvÏma p·ny guberni·lnÌmi kon-cipisty a kde v myslivnÏ u knÌûecÌho rohanskÈho lesmistra Reichla p¯enocovali.

Na pam·tku tÈto ud·losti dostala myslivna v P¯ÌchovicÌch jmÈno ÑätÏp·n˘v odpoËi-nekì, zatÌmco hora zdvihajÌcÌ se na severoz·padnÌ stranÏ myslivny zmÏnila jiû 8. ¯Ìjna1841 [sic!] svÈ d¯ÌvÏjöÌ pojmenov·nÌ ÑHaidsteinì na ÑätÏp·n˘v vrchì, protoûe na ni JehocÌs. Kr·l. V˝sost ätÏp·n arcivÈvoda rakousk˝ vystoupil.

N·sledujÌcÌho dne se odebrala Jeho cÌs. kr·l. V˝sost na koni (na Poney Jeho Jasnosti knÌ-ûete Rohana) do Rokytnice, tam se srdeËnÏ s Jeho JasnostÌ rozlouËila a r·Ëila pak po-kraËovat ve vyhlÌdkovÈ cestÏ po krkonoöskÈ trati p¯es Paseky do Jilemnice.

fol. 22b [s.37]II.Na û·dost Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe ze dne 4. dubna 1833 po-

volilo c. k. zemskÈ gubernium Kr·lovstvÌ »eskÈho podle sdÏlenÌ litomÏ¯ickÈ nejd˘stoj-nÏjöÌ biskupskÈ konsisto¯e libereckÈmu d˘stojnÈmu biskupskÈmu vikari·tnÌmu ˙¯adu zedne17. kvÏtna1833 Ë.1506 exhumaci tÏlesn˝ch poz˘statk˘ Jasnosti knÌûete Jind¯icha z Ro-hanu-GuÈmenÈe, narozenÈho 31. srpna 1745, kter˝ zem¯el v P·nu 24. dubna 1809 v Pra-ze a byl uloûen do zemÏ na malostranskÈm h¯bitovÏ. Jeho poz˘statky byly dne 10. srpna1847 p¯evezeny z Prahy a ve vöÌ tichosti poh¯beny do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌhokostela v LoukovÏ.

fol. 23a [s. 38]1848V roce 1848 r·Ëil Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Montba-

zonu a Bouillonu, s nejvyööÌm povolenÌm vykoupit sloûenÌm kapit·lu 25 000 zl. k. m.lennÌ svazek na statku Domaslavice, ËÌmû toto dominium vstoupilo do ˙plnÈho alodi·l-nÌho vlastnictvÌ Jeho Jasnosti.

fol. 24a [s. 39]1849Lov, kter˝ byl v prad·vn˝ch Ëasech v˝luËn˝m kr·lovsk˝m pr·vem, byl Zemsk˝m z¯Ì-

zenÌm Jeho VeliËenstva ¯ÌmskÈho cÌsa¯e Ferdinanda II. z 10. kvÏtna 1627 Q. LVI. stavov-sk˝m osob·m Kr·lovstvÌ »eskÈho na jejich panstvÌch prop˘jËen bez omezenÌ.

Jiû ve staröÌch dob·ch (1728 a 1743) vznikaly r˘znÈ honebnÌ ¯·dy, kterÈ byly upra-vov·ny vûdy, pokud jiû neodpovÌdaly pomÏr˘m, a koneËnÏ takÈ za vl·dy Jeho cÌs. kr·l.VeliËenstva cÌsa¯e Josefa II. patentem z 28. z·¯Ì 1786.

StejnÏ jako ve staröÌch z·konech bylo i tÌmto honebnÌm patentem zajiötÏno vrchnostemv˝luËnÈ pr·vo lovu uvnit¯ jejich dominiÌ a sedl·ci i mÏöùanÈ z˘st·vali z provozov·nÌ lovu˙plnÏ vylouËeni, protoûe loveck· ûivnost je zcela nesluËiteln· se spo¯·dan˝mi v˝dÏleË-n˝mi pomÏry venkovskÈho lidu.

Tento pr·vnÌ stav vrchnostenskÈho lovu trval bez p¯ek·ûek aû do roku 1848; avöakkdyû v b¯eznu toho roku vypuklo v rakouskÈm cÌsa¯skÈm st·tÏ vöeobecnÈ lidovÈ hnutÌa Jeho cÌs. kr·l. apoötolskÈ VeliËenstvo Ferdinand I. cÌsa¯ rakousk˝ r·Ëil svÈmu lidu slÌbitvytouûenou svobodu s vyv·z·nÌm p˘dy, nastala epocha, kter· vrchnostenskÈmu pr·vulovu velice ublÌûila.

ZatÌmco z·kon ze 7. z·¯Ì 1848 mÏl ve vztahu k lovu v ˙myslu zbavit p˘du pr·va lovu,kterÈ n·leûelo vrchnostem pouze z vlastnictvÌ poddanosti, zaËal se venkovsk˝ lid opil˝svobodou mylnÏ domnÌvat, ûe myslivost uû m˘ûe provozovat kaûd˝ podle svÈ v˘le. Ten-

�.��!�� %��!�"� ��%�� <F

to chybn˝ pohled venkovskÈho lidu sv·dÏl ke skuteËnÈmu provozov·nÌ lovu a p¯ivodilpolitov·nÌhodnÈ v˝trûnosti.

Aby byla p¯i delöÌ neexistenci z·konnÈ normy na jednÈ stranÏ zachr·nÏna p¯ed ˙pln˝mvyhubenÌm zvÏ ,̄ tolik d˘leûit· pro n·rodnÏ hospod·¯skÈ ˙Ëely, a aby se na stranÏ druhÈuskuteËnilo osvobozenÌ p˘dy, podalo c. k. ministerstvo Jeho cÌs. kr·l. apoötolskÈmuVeliËenstvu n·vrh novÈho honebnÌho z·kona, kter˝ vstoupil v platnost v celÈ cÌsa¯skÈ ¯ÌöicÌsa¯sk˝m patentem datovan˝m v Olomouci 7. b¯ezna 1849.

Od tohoto okamûiku bylo vrchnostenskÈ pr·vo lovu na poddanskÈ p˘dÏ bez˙platnÏ zru-öeno a pouze majitel˘m souvisl˝ch pozemkov˝ch komplex˘ o v˝mÏ¯e nejmÈnÏ 200 jiterbylo povoleno svobodnÈ bezv˝hradnÌ provozov·nÌ lovu.

Vl·da mÏla na z¯eteli i rozpt˝lenÈ majetky p˘dy obyvatel obcÌ a rozhodla, ûe obec budesmÏt provozovat lov buÔ jako celek cestou pachtu nebo prost¯ednictvÌm zvl·öù urËen˝chznalc˘.

fol. 25a [s. 40]1850Byt Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe, vybudovan˝ v roce 1822, z˘stal

po jeho smrti dne 24. dubna 1836 uzav¯en. V roce 1843 byl znovu jednoduöe restaurov·npro Jeho Jasnost knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, kter˝ jej ob˝val aû do svÈ smrti10. prosince 1846.

Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, vÈvo-da z Montbazonu a Bouillonu, jako hlava knÌûecÌho domu Rohan˘ pak vydal v roce 1847p¯Ìkaz, aby byl tento byt upraven ve starÈm gotickÈm stylu pomocÌ d¯evÏnÈho obloûenÌ.

KnÌûecÌ stavebnÌ adjunkt Josef Pruvot za tÌm ˙Ëelem nakreslil podle n·stinu Jeho Jas-nosti nezbytnÈ v˝kresy.

Cel· p¯estavba byla prov·dÏna bÏhem t¯Ì let 1847, 1848 a 1849. V roce 1850 se JehoJasnost knÌûe do bytu nastÏhoval.

P¯edevöÌm byla Ëty¯˙helnÌkov· okna vymÏnÏna za jin· s kulat˝m obloukem, ËÌmûzaËala vnÏjöÌ p¯emÏna starÈ z·meckÈ budovy.

Pokoje zÌskaly n·sledujÌcÌ v˝zdobu:1. PrvnÌ pokoj, takzvan· zbrojnice, byla vyzdobena v gotickÈm stylu; na t¯ech stÏn·ch

se nach·zejÌ navz·jem pevnÏ spojen· sedadla, kter· majÌ charakter chÛrov˝ch lavic a je-jichû zadnÌ stÏny jsou vyloûeny. V tomto t·flov·nÌ se skvÌ erby urozen˝ch p¯edk˘ JehoJasnosti a takÈ jeho urozen˝ch p¯Ìbuzn˝ch od zn·mÈho malÌ¯e Kandlera, kter˝ se roku1848 po ukonËenÌ sv˝ch studiÌ vr·til z ÿÌma do Prahy.

Zb˝vajÌcÌ stÏna mezi t·flov·nÌm a stropem je vyzdobena jelenÌmi hlavami s paroûÌmivz·cnÈ velikosti a d·le vöemi moûn˝mi zbranÏmi z minul˝ch dob. Strop je rozËlenÏn ûeb-rov·nÌm a jednoduöe vymalov·n.

2. SousednÌ komnata, salon Jeho Jasnosti, a takÈ vedle se nach·zejÌcÌ loûnice jsou vËet-nÏ strop˘ z nejvÏtöÌ Ë·sti obloûeny v anglickÈm gotickÈm stylu. V tÏchto pokojÌch bylyv gotickÈm stylu postaveny vlaöskÈ krby, na nÏû se pouûÌval touöeÚsk˝ pÌskovec z blÌz-kÈho okolÌ mÏsta Brand˝s nad Labem.

3. Vedle loûnice se nach·zÌ kabinet. Jeho strop a z poloviny i jeho stÏny se zdajÌ b˝tjednoduöe ûebrov·ny podle anglickÈho gotickÈho stylu. Jednoduch· malba na zdech me-zi t·flov·nÌm stÏn a stropem je ozdobena jelenÌmi, kamziËÌmi a srnËÌmi hlavami s v˝ji-meËnÏ kr·sn˝mi a sv˝m zp˘sobem vz·cn˝mi paroûÌmi.

4. S tÌmto kabinetem sousedÌ pokoj pro sluûebnictvo, kter˝ je öedÏ vymalov·n. MÌst-nost je prost·, ale jejÌ za¯ÌzenÌ odpovÌd· svÈmu ˙Ëelu. Mobili·¯ vöech pokoj˘ Jeho Jas-nosti je sestaven z p¯edmÏt˘ r˘zn˝ch styl˘. Najdou se zde z·stupci staronÏmeckÈho a by-zantskÈho stylu, gotiky i renesance.

�.��!�� %��!�"� ��%��<

�.��!�� %��!�"� ��%�� <

N·vrh na ¯eöenÌ parkovÈho pr˘ËelÌ z·mku Sychrov ñ Frantiöek Bayer, 1848.

N·vrh na ¯eöenÌ parkovÈho pr˘ËelÌ z·mku Sychrov ñ Bernard Gruber, 1850.

POZAPOMENUT› HISTORIK UMÃNÕKARL FRIEDRICH K‹HN

Jaroslav Zeman

Karl Friedrich K¸hn pat¯Ì nepochybnÏ mezi nejv˝znamnÏjöÌ, ale paradoxnÏ takÈ nej-mÈnÏ zn·mÈ historiky umÏnÌ spjatÈ s Libercem.

Narodil se 17. ˙nora 1884 v TrutnovÏ, v rodinÏ mÌstnÌho stavitele Otto K¸hna. Jeho star-öÌm bratrem byl ˙dajnÏ v˝znamn˝ architekt p˘sobÌcÌ v Liberci, Max K¸hn.1

Po ukonËenÌ trutnovskÈ st·tnÌ re·lnÈ ökoly v roce 1903 studoval na VysokÈ ökole tech-nickÈ ve VÌdni (mj. u profesor˘ Ullricha, Kˆniga, Mayredera a Maxe Ferstela2). V dubnu1908 zde ˙spÏönÏ sloûil st·tnÌ zkouöky a v roce 1909 zÌskal titul doktora technick˝ch vÏdza svou disertaËnÌ pr·ci vÏnovanou kostelu sv. Trojice v Kuksu (Die Dreifaltigkeitskirchedes Stiftes Kukus in Bˆhmen).

Ve VÌdni navötÏvoval bÏhem studia takÈ p¯edn·öky Maxe Dvo¯·ka o dÏjin·ch umÏnÌ, kte-rÈ ho nad·le hluboce ovlivnily a silnÏ se promÌtly zejmÈna v jeho pozdÏjöÌm profesnÌmûivotÏ, vÏnovanÈm pam·tkovÈ pÈËi. DalöÌ v˝znamnou zkuöenostÌ vztahujÌcÌ se k pam·t-kovÈ pÈËi, kterou zÌskal, byla jeho ˙Ëast na stavebnÏ historickÈm pr˘zkumu Diokleci·-nova pal·ce ve Splitu (dneönÌ Chorvatsko) pod vedenÌm v˝znamnÈho rakouskÈho archeo-loga a architekta, profesora Georga Niemanna. Zde mÏl za ˙kol zamÏ¯enÌ a v˝zkum tzv.ZlatÈ br·ny.

BÏhem studiÌ z·roveÚ pracoval v architektonickÈm ateliÈru svÈho uËitele Maxe Ferste-la. JeötÏ p¯ed sv˝m absolutoriem byl v listopadu 1908 jmenov·n stavebnÌm praktikantempraûskÈho mÌstodrûitelstvÌ.

V letech 1910ñ1912 p˘sobil na stavebnÌm ˙¯adÏ v Liberci a blÌzkÈ ChrastavÏ, kde vedlrealizaci libereckÈ st·tnÌ re·lky a chrastavskÈho okresnÌho soudu a z·roveÚ pracoval v li-bereckÈm ateliÈru architekt˘ Heinricha Fanty a jiû zmÌnÏnÈho Maxe K¸hna. KlÌËov˝mokamûikem, kter˝ poznamenal jeho dalöÌ ûivotnÌ dr·hu, bylo p¯ijetÌ na mÌsto technickÈ-ho sekret·¯e v CÌsa¯skokr·lovskÈ centr·lnÌ komisi pro ochranu pam·tek v roce 1912 nadoporuËenÌ Maxe Dvo¯·ka a Josefa Neuwirtha.

V roce 1917 byl K¸hn pov˝öen na technickÈho zemskÈho konzerv·tora Centr·lnÌ ko-mise pro »eskÈ zemÏ a po skonËenÌ prvnÌ svÏtovÈ v·lky mu byla v ˙noru roku 1919 jehofunkce opÏtovnÏ potvrzena Ministerstvem ökolstvÌ a n·rodnÌ osvÏty. P˘vodnÌ Centr·lnÌkomise byla v »eskoslovenskÈ republice nahrazena novou institucÌ a to St·tnÌm pa-m·tkov˝m ˙¯adem, ve kterÈm byl K¸hn Ëinn˝ aû do roku 1935. V tomto roce odeöel doBrna, kde byl jmenov·n ¯·dn˝m profesorem na zdejöÌ VysokÈ ökole technickÈ.

BÏhem svÈho pobytu v Praze se roku 1919 habilitoval na nÏmeckÈ technice svou pracÌvÏnovanou pÈËi o exteriÈry st¯edovÏk˝ch objekt˘ (‹ber die Aussenbehandlung mittelal-terlicher Baudenkmale) pro obor pam·tkovÈ pÈËe a tamtÈû od roku 1924 p¯edn·öel dÏji-ny architektury jako soukrom˝ docent pro ochranu pam·tek. N·slednÏ byl na tÈto ökoleroku 1931 jmenov·n mimo¯·dn˝m profesorem. Mimo to v Praze roku 1923 zÌskal titulstavebnÌho rady.

V tÈto dobÏ rovnÏû p¯edn·öel na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ o umÏleck˝ch slozÌch.Bez zajÌmavosti jistÏ nenÌ fakt, ûe K¸hn byl velmi ctiû·dostivou osobnostÌ a na vöechsv˝ch titulech si velice zakl·dal.

2/�4�!��L��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%�<=

Po p¯Ìchodu do Brna vedl na mÌstnÌ technice In-stitut pro stavebnÌ dÏjiny a dÏjiny umÏnÌ, kde mÏlp¯edn·öky z pam·tkovÈ pÈËe, architektury, sloho-vÈho v˝voje a architektonickÈ estetiky. Po vznikuprotektor·tu Bˆhmen und M‰hren v roce 1939 byljmenov·n p¯ednostou brnÏnskÈ poboËky Pam·tko-vÈho ˙¯adu v Praze a konzultantem spr·vce Ob-raz·rny MoravskÈho muzea v BrnÏ. Zde je nutnÈpoznamenat, ûe aË K¸hn nebyl aktivnÌm nacistou,zast·val silnÏ nacionalistickÈ postoje v ot·zce ÑnÏ-meckÈhoì umÏnÌ, coû se v˝raznÏ projevovalo v je-ho publikaËnÌ Ëinnosti i ve v˝bÏru zpracov·van˝chtÈmat. Pr·vÏ proto se ve sv˝ch pracÌch zamÏ¯ujetak¯ka v˝luËnÏ na oblast Sudet.

BÏhem svÈho ûivota byl takÈ Ëlenem velkÈ ¯adynÏmeck˝ch spolk˘ a sdruûenÌ v b˝valÈm Rakous-ku-Uhersku, pozdÏjöÌm »eskoslovensku a tÈû v za-hraniËÌ. Za vöechny jmenujme Wiener Bauh¸ttea Zentralvereinigung ÷sterreichischen Architektenve VÌdni (v tÏchto dvou spolcÌch byl aktivnÌm Ële-nem takÈ jeho profesor z vÌdeÚskÈ techniky MaxFerstel), Deutsche Coldewey Gesellschaft f¸r Bau-forschung v BerlÌnÏ, Gemeinschaft deutscher Ar-chitekten f¸r die Tschechoslowakische Republika p¯edevöÌm Deutsche Gesellschaft der Wissen-schaften und K¸nste in der Tschechoslowakischen

Republik ( NÏmeck· spoleËnost pro vÏdy a umÏnÌ v »ech·ch), do kterÈ vstoupil v roce1926.3 Pr·vÏ zde byl povÏ¯en p¯Ìpravou soupis˘ umÏleck˝ch a historick˝ch pam·tek4

v dosud nezpracovan˝ch oblastech Sudet. Mimo libereck˝ okres zde shromaûÔoval pod-klady pro pam·tkovÈ soupisy okres˘ Jablonec nad Nisou, Fr˝dlant v »ech·ch a Mikulov,ovöem zpracov·n a vyd·n byl v roce 1934 pouze okres Liberec, kter˝ je bohuûel z·roveÚposlednÌm soupisem v˘bec.

BÏhem svÈ pr·ce na St·tnÌm pam·tkovÈm ˙¯adÏ p˘sobil takÈ jako v˝konn˝ pam·tkov˝architekt a z˙Ëastnil se nap .̄ stavebnÌch ˙prav z·mku ve Zbirohu, dÏkanskÈho kostelav OpavÏ a radniËnÌch budov v LitomÏ¯icÌch a »eskÈm KrumlovÏ.

Co se K¸hnovy samostatnÈ architektonickÈ tvorby t˝Ëe, stavÏl mimo Liberec a blÌzk˝Jablonec nad Nisou takÈ v Praze nebo ChomutovÏ. Z˙Ëastnil se rovnÏû ¯ady soutÏûÌ,nap .̄ na regulaci okolÌ MichalskÈ br·ny v BratislavÏ5 nebo soutÏûe na budovu ModernÌgalerie na KampÏ v roce 1923. ZajÌmav˝m faktem je, ûe mimo K¸hna soutÏû obeslalsv˝m n·vrhem rovnÏû dalöÌ architekt-pam·tk· ,̄ Ëinn˝ v Klubu za starou Prahu, BohumilH¸bschman. ZÌskal i r˘zn· profesnÌ ocenÏnÌ, nap .̄ v soutÏûi na regulaci rodnÈho Trut-nova.

Svou ûivotnÌ dr·hu ukonËil Karl Friedrich K¸hn 8. kvÏtna 1945, kdy tragicky a za ne-vyjasnÏn˝ch okolnostÌ zem¯el.

K¸hnova publikaËnÌ Ëinnost je nejen obs·hl·, ale i tÈmaticky velmi öirok· a v ¯adÏaspekt˘, zejmÈna pam·tkov˝ch, nezap¯e Dvo¯·k˘v vliv. KromÏ publikacÌ t˝kajÌcÌch seLiberce a libereckÈho okresu6 je takÈ autorem monografie vÏnovanÈ v˝znamnÈmu barok-nÌmu architektovi a chebskÈmu rod·kovi Balthasaru von Neumannovi (Der Egerl‰nder

2/�4�!��L��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%� <J

PortrÈt K. F. K¸hna z 30. let 20. stoletÌ. Zdroj http://www.math.muni.cz/~sisma/dthb/kuhn.jpg.OtiötÏno tÈû v Ël·nku Petra ätoncnera P¯ÌspÏvky k dÏjin·mpam·tkovÈ pÈËe v »eskoslovenskÈrepublice v letech 1918ñ1938,Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 64, 2004,s. 541.

Baumeister Balthasar Neumann) nebo studie o kostelu Panny Marie v MostÏ (Die Stadt-pfarrkirche zu Br¸x in Bˆhmen, kterou napsal s dalöÌm v˝znamn˝m historikem umÏnÌprofesorem Josefem Opitzem. D·le byl autorem p¯ÌspÏvku o nezn·mÈm dÌle malÌ¯e Jo-sefa F¸hricha, v˝znaËnÈho p¯edstavitele nazarenismu a chrastavskÈho rod·ka (Ein un-bekanntes Schreiben Josef v. F¸hrichs), Ëi publikace o lidovÈm umÏnÌ severnÌch »echkolem roku 1800 (Volkstumliche Kunst um 1800 im nordostlichen Bˆhmen). Po svÈmodchodu do Brna napsal mj. pr·ce vÏnovanÈ hradu äpilberku (Der Spielberg in Br¸nn.Eine deutsche markgr‰fliche Pfalz: ein Beitrag zur Geschichte der Kunst des Mittelaltersim deutschen Osten) a brnÏnskÈmu kostelu sv. Tom·öe (Die Thomaskirche zu Br¸nn, dasWerk der Parler-H¸tte). Spolupracoval takÈ na monument·lnÌ ¯adÏ slovnÌku Thieme--Becker, kam napsal velkou ¯adu hesel o architektech, socha¯Ìch, malÌ¯Ìch a umÏleck˝ch¯emeslnÌcÌch p˘sobÌcÌch v »ech·ch a na MoravÏ.

V˝znamnou sloûku jeho publikaËnÌ Ëinnosti tvo¯ila problematika pam·tkovÈ pÈËe, vekterÈ se ohlas Dvo¯·kov˝ch myölenek projevuje nejsilnÏji. Zab˝val se zejmÈna technic-k˝mi problÈmy v oblasti ochrany pam·tek. Jako jeden z prvnÌch umÏleck˝ch historik˘v˘bec(!) sepsal metodiku pro elektrifikaci historick˝ch mÏst a pam·tkov˝ch objekt˘nebo se vÏnoval ochranÏ pam·tek p¯i leteck˝ch n·letech.

K¸hnovo nejv˝znamnÏjöÌ a takÈ nejaktu·lnÏjöÌ dÌlo vÏnovanÈ pam·tkovÈ pÈËi je ne-spornÏ kniha Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung,kter· vyöla v roce 1932 v berlÌnskÈm nakladatelstvÌ Wilhelm Ernst & Sˆhne. Autor zdepopisuje p¯edevöÌm technickÈ a dopravnÌ problÈmy historick˝ch mÏst, kterÈ demonstru-je na p¯Ìkladech Prahy, BerlÌna, Bratislavy, Trutnova, Halberstadtu a Amsterodamu, p¯i-Ëemû nejvÏtöÌ prostor je vÏnov·n pr·vÏ Praze, kterou oznaËuje za jedno z nejkr·snÏjöÌchmÏst v˘bec.

Knihu pojÌm· jako jakÈhosi pomocnÌka a r·dce mÏstskÈho urbanisty a architekta tak,aby byly i p¯es nutnÈ asanaËnÌ z·sahy zachov·ny v d˘stojnÈ podobÏ historickÈ pam·tkyvËetnÏ jejich okolÌ, kterÈ povaûuje za stejnÏ d˘leûitÈ jako pam·tku samu. V tÈto souvis-losti v ˙vodu knihy poznamen·v·, ûe neregulovan˝ r˘st mÏst m· za n·sledek ohroûenÌpam·tkovÈho fondu a mÏnÌ nen·vratnÏ jeho okolÌ.

Ost¯e zde takÈ vystupuje v˘Ëi ˙tok˘m, smÏ¯ovan˝m proti pam·tkovÈ pÈËi. Leitmoti-vem knihy je problematika regulace a stavebnÌho v˝voje star˝ch mÏst, do kterÈ zahrnu-je jak celkov˝ mÏstsk˝ obraz historick˝ch sÌdel, tak i jednotlivÈ prvky, kterÈ ho spolu-vytv·¯ejÌ. K¸hn na jednotliv˝ch p¯Ìpadech uv·dÌ vhodn· doporuËenÌ k ochranÏ a ˙drûbÏnejen jednotliv˝ch pam·tek, ale i cel˝ch pam·tkov˝ch soubor˘. Jako hlavnÌ cÌl tÏchtokrok˘ uv·dÌ zlepöenÌ a modernizaci mÏstskÈho prostoru, ovöem p¯i zachov·nÌ jeho pa-m·tkov˝ch hodnot.

Kniha je rozdÏlena do pÏti hlavnÌch Ë·stÌ. PrvnÌ a z·roveÚ nejrozs·hlejöÌ je vÏnov·nap¯estavbÏ historick˝ch jader star˝ch mÏst a vnÏjöÌmu zlepöenÌ mÏstskÈho prostoru, p¯Ì-pravÏ a n·slednÈmu p¯etv·¯enÌ vnit¯nÌch ËtvrtÌ velkomÏst.

V prvnÌ kapitole nazvanÈ ÑDoprava a vedenÌ komunikacÌì sleduje K¸hn nap¯imov·nÌkomunikacÌ, regulaci dopravy, pÏöÌ zÛny, pas·ûe a podloubÌ.

Druh· kapitola se vÏnuje dom˘m a uliËnÌmu prostoru ñ je zde zmiÚov·no zastavov·nÌproluk a dalöÌ regulace prostoru.

T¯etÌ kapitola se zaobÌr· star˝mi domy, jejich opravami, demolicemi, izolacemi i jejichuplatnÏnÌm jako pohledov˝ch kulis v r·mci mÏsta a takÈ vztahem historickÈ z·stavbyk novÈ v˝ökovÈ z·stavbÏ, vËetnÏ dalöÌho zvyöov·nÌ historick˝ch objekt˘.

Kapitola Ëtvrt· je vÏnov·na st·le aktu·lnÏjöÌmu tÈmatu novostaveb v r·mci historickÈz·stavby. K¸hn se nevyh˝b· ani problematice novodob˝ch kopiÌ pam·tkov˝ch objekt˘

2/�4�!��L��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%�<G

a d·le pak park˘m a gar·ûov˝m st·nÌm v historic-k˝ch mÏstech.

Druh·, rozsahem nejkratöÌ Ë·st knihy, se vÏnujeasanaci historick˝ch mÏst a n·sledujÌcÌ t¯etÌ Ë·stpozitivnÌm modernÌm ˙prav·m p˘dorysnÈ osnovyhistorick˝ch mÏst.

»·st Ëtvrt· a p·t· p¯edstavujÌ patrnÏ nejpragma-tiËtÏjöÌ pas·û knihy; vÏnujÌ se finanËnÌm n·klad˘mna ˙pravy a rozöÌ¯enÌ historick˝ch mÏst a z·kon-n˝m opat¯enÌm k jejich ochranÏ.

P¯estoûe K¸hn napsal knihu Die schˆne AltstadtvÌce jak p¯ed sedmi desÌtkami let, lze v nÌ st·le na-lÈzt ¯adu tÈmat, kter· dodnes neztr·cejÌ nic ze svÈaktu·lnosti.

I kdyû se jedn· o dosud ne zcela docenÏnÈ dÌlo,nepochybnÏ pat¯Ì mezi to nejlepöÌ z meziv·leËnÈliteratury vÏnovanÈ pam·tkovÈ pÈËi, co bylo na-

ps·no na naöem ˙zemÌ. Zcela logicky tak za¯azuje Karla Friedricha K¸hna mezi v˝znam-nÈ dobovÈ historiky umÏnÌ i architekty, kte¯Ì se vÏnovali problematice pam·tkovÈ pÈËea praktick˝m ¯eöenÌm jejÌch problÈm˘.

Pozn·mky:,1 ZmÌnka o sourozeneckÈm vztahu Maxe K¸hna a Karla Friedricha K¸hna se nach·zÌ pouze v nevydanÈ

bakal·¯skÈ pr·ci Jana DostalÌka PoutnÌ kostel Panny Marie ÑU Obr·zkuì v Liberci-RuprechticÌch. Ovöemvzhledem k identickÈmu mÌstu narozenÌ a profesi otce se tato moûnost jevÌ jako velmi pravdÏpodobn·.

2 Vöichni zmÌnÏnÌ architekti byli v˝znamn˝mi p¯edstaviteli rakouskÈ architektury obdobÌ historismu, p¯i-Ëemû nejv˝znamnÏjöÌ osobnostÌ mezi nimi byl Max Ferstel (8. 5. 1859ñ28. 3. 1936 VÌdeÚ). Ten vystudo-val architekturu na zmÌnÏnÈ VysokÈ ökole technickÈ ve VÌdni a mimo to navötÏvoval nÏkterÈ kurzy naInstitutu pro dÏjiny umÏnÌ na VÌdeÚskÈ univerzitÏ a str·vil rok na st·ûi na StavebnÌ akademii v BerlÌnÏ.Po studiÌch pracoval rok v ateliÈru svÈho otce Heinricha Ferstela a potÈ zaËal b˝t Ëinn˝ jako samostatn˝architekt. BÏhem svÈho ûivota zÌskal ̄ adu ocenÏnÌ, mj. st¯Ìbrnou medaili na svÏtovÈ v˝stavÏ v Pa¯Ìûi v roce1900. S jeho realizacemi se m˘ûeme setkat v celÈm tehdejöÌm Rakousku-Uhersku. Na naöem ˙zemÌ sejedn· nap¯. o interiÈr a vnit¯nÌ vybavenÌ baziliky BoûskÈho Spasitele v OstravÏ, radnici ve VÌtkovicÌch,kter· je velmi podobn· dalöÌ jeho realizaci, radnici ve slovinskÈm mÏstÏ Ptuj.

3 K¸hn poprvÈ zaslal p¯ihl·öku jiû roku 1908 spolu s û·dostÌ o finanËnÌ podporu na v˝zkum are·lu v Kuksu.Poûadovanou podporu vöak pravdÏpodobnÏ nezÌskal a na svÈ ËlenstvÌ ve spoleËnosti rezignoval. V˝sledkysvÈho b·d·nÌ pak vydal vlastnÌm n·kladem. PodruhÈ poslal p¯ihl·öku do spoleËnosti aû uvedenÈho roku1926 jiû jako ˙spÏön˝ vysokoökolsk˝ pedagog. To jiû byla jeho snaha ˙spÏön· a obdrûel dotaci 2 000 KËna jedno ze sv˝ch stÏûejnÌch dÏl ÑDie schˆne Altstadtì. PodrobnÏji K¯Ìûek, Ji¯Ì, Osobnosti z dÏjin pam·t-kovÈ pÈËe v LibereckÈm kraji ñ Karl Friedrich K¸hn (1884ñ1945), nepublikovan˝ text.

4 Jednalo se projekt ArcheologickÈ komise Akademie vÏd a umÏnÌ, na kterÈm se pracovalo 50 let (od roku1895 do roku 1945) a kter˝ bohuûel z˘stal jen torzem p˘vodnÌho z·mÏru. I p¯esto dosud tvo¯Ì jednotlivÈvydanÈ svazky neocenitelnou a z·kladnÌ umÏleckohistorickou literaturu pro zpracovanÈ okresy.

5 Oba zmÌnÏnÈ projekty pak Ë·steËnÏ publikoval ve svÈ knize ÑDie schˆne Altstadtì.6 Zde je pot¯eba zmÌnit na prvnÌm mÌstÏ pr·ci Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen

Denkmale im Bezirke Reichenberg z roku 1934, kter· je povaûov·na za jeden z naöich nejlepöÌch soupis˘v˘bec a d·le pak publikaci vÏnovanou libereck˝m klasicistnÌm dom˘m Das Steinerne B¸rgerhaus in Stadtund Land Reichenberg z roku 1936, kter· vyöla v r·mci vlastivÏdnÈ ¯ady libereckÈho okresu Heimatkundedes Bezirkes Reichenberg in Bˆhmen. ObÏ zmÌnÏnÈ publikace tvo¯Ì dodnes z·kladnÌ a nepostradateln˝pramen pro z·jemce o historii a umÏnÌ regionu.

2/�4�!��L��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%� <<

RazÌtko K. F. K¸hna (Archiv NP⁄⁄OP v BrnÏ, osobnÌ poz˘stalostK. F. K¸hna).

V˝bÏr z bibl iografie K. F. K¸hna:

Die Dreifaltigkeitskirche des Stiftes Kukus in Bˆhmen, in: Mitteilungen der Wiener Bauh¸tte,Wien 1910.

Volkstumliche Kunst um 1800 im nordostlichen Bˆhmen, Wien 1913.Elektrische Leitungen in Stadt und Land ñihre schˆnheitlichen Forderungen, Reichenberg 1924.Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung, Berlin 1932.Die Stadtpfarrkirche zu Br¸x in Bˆhmen, Br¸x 1932, (spolu s Josefem Opitzem).Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg,

Br¸nn, Prag, Liepzig 1934.Das Steinerne B¸rgerhaus in Stadt und Land Reichenberg, Reichenberg 1936.Schutz der Kunst- und Kulturdenkmale bei Flieger Angriffen, Br¸nn 1937.Der Egerl‰nder Baumeister Balthasar Neumann, ÷lmutz 1938.Ein unbekanntes Schreiben Josef v. F¸hrichs (1800ñ1876), in: Festschrift Erich Gierath, M¸n-

chen 1942.Der Spielberg in Br¸nn. Eine deutsche markgr‰fliche Pfalz: ein Beitrag zur Geschichte der

Kunst des Mittelalters im deutschen Osten, Br¸nn 1943.Die Thomaskirche zu Br¸nn, das Werk der Parler-H¸tte, Br¸nn 1943.

Pouûi t· l i teratura:

Dolensk ,̋ AntonÌn, KulturnÌ adres·¯ »SR. Biografick˝ slovnÌk ûijÌcÌch kulturnÌch pracovnÌk˘a pracovnic, Praha 1934.

DostalÌk, Jan, PoutnÌ kostel Panny Marie ÑU Obr·zkuì v Liberci-RuprechticÌch (bakal·¯sk· pr·-ce na FilosofickÈ fakultÏ Masarykovy University v BrnÏ), Brno 2006.

K¯Ìûek, Ji¯Ì: Osobnosti z dÏjin pam·tkovÈ pÈËe v LibereckÈm kraji ñ Karl Friedrich K¸hn(1884ñ1945), nepublikovan˝ text.

K¸hn, Karl Friedrich, Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung,Berlin 1932.

SlavÌËek, LubomÌr: K¸hn, Karl Friedrich, in: Nov· encyklopedie ËeskÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ(dodatky), Praha 2006.

2/�4�!��L��-�!��"�#�%�)��"!�� 0��?��%�0@%�<A

FRANTIäEK CLAM-GALLAS ñ POSLEDNÕ P¡N NA FR›DLANTÃ

Lenka Pivrncov·

Frantiöek Anna Josef Kristi·n Maria hrabÏ Clam-Gallas se narodil 26. Ëervence 1854na z·mku v Liberci jako jedin˝ syn gener·la kavalerie Eduarda Clam-Gallase a jehomanûelky Klotyldy.1 Jeho v˝chova probÌhala zp˘sobem typick˝m pro potomka jednohoz nejvzneöenÏjöÌch a nejbohatöÌch dom˘ starÈ rakouskÈ cÌsa¯skÈ ¯Ìöe. Jako student byl ve-lice nadan˝ a pod vedenÌm vynikajÌcÌch uËitel˘ a laskav˝ch, ale velmi n·roËn˝ch rodiË˘,se p¯ipravil na studium humanitnÌch obor˘. VysokoökolskÈ studium ve VÌdni nastoupils vÏdomostmi vysoce p¯esahujÌcÌmi bÏûnou mÌru. Zapsal se na pr·vnickou fakultu, alesamotnÈ pr·vnickÈ p¯edmÏty ho p¯Ìliö nel·kaly. VÏnoval se jim sice s pÌlÌ, ale vÌce ho p¯i-tahovalo n·rodnÌ hospod·¯stvÌ, soci·lnÌ politika a jim p¯ÌbuznÈ p¯edmÏty. KromÏ toho ses oblibou zab˝val studiem dÏjepisu, umÏnÌ, liter·rnÌ historie, obzvl·ötÏ jej zaujaly dÏjinynÏmeckÈ literatury. NÏmeËtÌ klasici v nÏm naöli nadöenÈho obdivovatele a p¯edevöÌmSchiller ho oËaroval.2 Po dokonËenÌ studiÌ vstoupil do sluûeb vl·dy, stal se tajn˝m radoua komornÌkem a byl rovnÏû poctÏn titulem Jeho Excelence.

Podle Bergla vojenskÈho ducha svÈho otce Eduarda Frantiöek nezdÏdil. P¯i vöÌ impul-sivnosti bylo jeho myölenÌ a jedn·nÌ ovl·d·no klidnou uv·ûlivostÌ a vÏcnostÌ. FrantiöekClam-Gallas nen·sledoval otce v jeho vojenskÈ kariÈ¯e, ani diplomatick· nebo ve¯ejn· sluû-ba se mu nezamlouvala. Rozhodl se tedy, ûe se p¯ipravÌ na spr·vu svÈho budoucÌho dÏ-dictvÌ, na obhospoda¯ov·nÌ rozlehlÈho majetku na severu »ech. Po absolvov·nÌ povinnÈvojenskÈ sluûby, kde slouûil pod Kr·lovsk˝m dragounsk˝m regimentem a dos·hl hod-nosti kapit·na, pokraËoval ve studiu zemÏdÏlstvÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ. SvÈ takto naby-tÈ zkuöenosti upevnil jeötÏ praktickou ËinnostÌ a znalostmi, kterÈ zÌskal dohledem a ob-hospoda¯ov·nÌm statk˘ otce a jin˝ch velkostatk˘3 doma i v cizinÏ.4

Jako Ëlen vysokÈ aristokracie se Frantiöek ûivÏ podÌlel na dÏnÌ ve spoleËnosti, ke kterÈsv˝m p˘vodem n·leûel. V pal·cÌch ve VÌdni, v Praze a v jin˝ch hlavnÌch mÏstech, ale i navenkovsk˝ch sÌdlech ölechty byl tento urostl˝ a elegantnÌ muû vûdy vÌtan˝m hostem.P¯edevöÌm vöak byl hrabÏ Clam-Gallas zkuöen˝m a slavn˝m sportovcem neobyËejnÈhonad·nÌ.5

Frantiöek byl zakladatelem a po nÏkolik let prezidentem VÌdeÚskÈ jezdeckÈ asociacea takÈ se zaslouûil o vÏhlas JezdeckÈho a Polo klubu. NavÌc tento rakousk˝ aristokrat za-loûil prvnÌ tenisov˝ klub ve VÌdni, kter˝ byl svÈho Ëasu mÌstem, kde se setk·vala vÌdeÚ-sk· elita. Ve stejnÈ dobÏ byl hrabÏ takÈ Ëlen Jockey klubu Rakouska, GolfovÈho klubuVÌdnÏ a AutomobilovÈho klubu Rakouska. DÌky iniciativÏ hrabÏte Golfov˝ klub VÌdnÏvlastnil zn·mou a kr·snou budovu v mÏstskÈ Ë·sti Krieau. Po nÏkolik let byl preziden-tem VysokÈ jezdeckÈ ökoly ve VÌdni a Ëlenem JezdeckÈ spoleËnosti Campagne (Cam-pagneñReiter-Gesellschaft). NenÌ pochyb o tom, ûe mnoho z tÏchto vyznamen·nÌ zÌskalhrabÏ nejen kv˘li svÈmu vysokÈmu spoleËenskÈmu postavenÌ, ale p¯edevöÌm dÌky svÈmusportovnÌmu nad·nÌ. Velice d˘leûit˝m je pro Frantiöka chov plnokrevnÌk˘. S dvou a Ëty¯-sp¯eûÌmi dok·zal vyhr·t nÏkolik hodnotn˝ch cen.6

HrabÏ Clam-Gallas byl takÈ mezin·rodnÏ zn·m˝ jako prvot¯ÌdnÌ sportovnÌ lovec a v za-hraniËÌ se tÏöil dobrÈ reputaci. V Anglii se ˙Ëastnil se sv˝mi p¯·teli mnoha lov˘ na liökua lovu jelen˘. Fakt, ûe byl Frantiöek hostem cÌsa¯ovny AlûbÏty RakouskÈ, jednÈ z nej-

(/��L�?��B��!CD��)E�-�)�� -��?�#�� A>

lepöÌch jezdkyÚ svÈ doby, na jejÌch anglick˝chhonech, byl d˘kaz jeho jezdeck˝ch schopnostÌ.

HrabÏ se d·le zajÌmal o sporty v p¯ÌrodÏ, a odjejich zavedenÌ je nejen hr·l, ale sh·nÏl financepro jejich popularizaci u mladöÌ generace. Velmisi oblÌbil bruslenÌ a byl jednÌm ze zakladatel˘zimnÌch sport˘ v Rakousku.7

Dne 20. dubna 1882 se Frantiöek ve VÌdni oûe-nil s MariÌ (1858ñ1938), dcerou Ernsta Karla Ho-yose. Mlad˝ p·r si zvolil jako svÈ sÌdlo nov˝z·mek Grabötejn. Budovu, kter· p˘vodnÏ slou-ûila jako hospod·¯skÈ z·zemÌ k hradu, p¯estavÏlFrantiök˘v dÏd Kristi·n Kryötof na empÌrov˝z·meËek. Ten byl vöak za Frantiökova otce Edu-arda ponÏkud zanedb·v·n. Zde si tedy Frantiöeks manûelkou MariÌ vytvo¯ili ˙tuln˝ a pohodln˝domov. Grabötejn z˘stal sÌdlem, na nÏmû obalpÏli.8

Z manûelskÈho svazku se nenarodil ani jedin˝syn. ManûelÈ zato zplodili sedm dcer. NejstaröÌdcera Krist˝na p¯iöla na svÏt 5. z·¯Ì 1886 naGrabötejnÏ, po nÌ Eleonora 4. listopadu 1887 na Fr˝dlantu, Eduardina Gabriela 25. ledna1889 ve VÌdni, Gabriela 29. ¯Ìjna 1890 rovnÏû ve VÌdni, Marie 15. kvÏtna 1893 tamtÈû,Klotylda 1. ledna 1898 takÈ ve VÌdni a koneËnÏ Sofie 9. Ëervna 1900 v Hornu.

Kdyû 17. b¯ezna 1891 Frantiök˘v otec hrabÏ Eduard Clam-Gallas ve vysokÈm vÏkuosmdes·ti öesti let zem¯el, p¯evzal Frantiöek spr·vu rozlehlÈho dÏdictvÌ, kterÈ se skl·daloz panstvÌ Liberec, Fr˝dlant, Grabötejn a Lemberk. Frantiöek se povaûoval za doËasnÈhouûivatele a spr·vce majetku pro dalöÌ pokolenÌ. V tomto pojetÌ mÏl za sv˘j ˙kol majeteknejen udrûet, ale podle moûnostÌ jeho hodnotu d·le zvyöovat. Mnoho prost¯edk˘ investo-val do zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ a do lesnÌho hospod·¯stvÌ. Jeho panstvÌ pat¯ila p¯ed po-zemkovou reformou k nejlÈpe obhospoda¯ovan˝m v zemi. Jeho pÈËe nepat¯ila jen vlast-nÌm polnostem. VysokÈ ˙rovnÏ v zemÏdÏlstvÌ libereckÈho regionu bylo dosaûeno dÌkyClam-GallasovÏ mecen·östvÌ.9 Velkou pozornost vÏnoval Frantiöek takÈ dobroËinnosti.10

TrvalÈ z·sluhy si zÌskal zejmÈna cÌlevÏdomou v˝stavbou pro vdovy a sirotky. Pomocdruh˝m totiû povaûoval za samoz¯ejmost. V oblasti jeho panstvÌ i daleko za hraniceminebylo za¯ÌzenÌ nebo akce pro soci·lnÏ slabÈ, kter˝m by nevÏnoval pozornost. Jako maji-tel Ëty¯ velk˝ch panstvÌ byl patronem velkÈho poËtu kostel˘. Kostely a fary pod jehopatron·tem pat¯ily vûdy k nejlÈpe udrûovan˝m v celÈ diecÈzi.11

Po smrti svÈho otce se Frantiöek stal Ëlenem panskÈ kurie a opakovanÏ zastupoval vel-kostatky na ËeskÈm zemskÈm snÏmu. PravidelnÏ se ˙Ëastnil zased·nÌ a ve v˝borechp¯edn·öel refer·ty v oborech soci·lnÌ politiky, zemÏdÏlstvÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ. Po-liticky vöak nikdy nevstoupil do pop¯edÌ. VÏnoval se ale se z·jmem ot·zk·m, kterÈ se t˝-kaly sudetonÏmeck˝ch obyvatel. Podle Bergla neplodnou politiku a pr·zdn· slova nemÏlv l·sce.12

NepomÌjivÈ jsou Frantiökovy z·sluhy v historickÈm b·d·nÌ o severoËeskÈm kraji, ze-jmÈna fr˝dlantskÈm regionu. Uû v mladÈm vÏku se ûivÏ zajÌmal o dÏjiny a povÏsti Fr˝d-lantska. Byl vlastnÌkem jednoho z nejbohatöÌch a nejd˘leûitÏjöÌch soukrom˝ch archiv˘v zemi, a to z·meckÈho archivu ve Fr˝dlantu, kter˝ je dnes uloûen ve St·tnÌm oblastnÌm

(/��L�?��B��!CD��)E�-�)�� -��?�#��A5

Frantiöek Clam-Gallas (fotografiez dvac·t˝ch let 20. stoletÌ).

archivu v LitomÏ¯icÌch, poboËka DÏËÌn. Kdyû byla v roce 1903 zaloûena SpoleËnost pronovÏjöÌ dÏjiny Rakouska,13 bylo jejÌm prvo¯ad˝m ˙kolem odbornÏ uspo¯·dat a podporo-vat soukromÈ archivy, aby jejich dosud nep¯Ìstupn˝ nebo nezn·m˝ materi·l mohl b˝tzp¯ÌstupnÏn. Jako jeden z prvnÌch vstoupil do tÈto spoleËnosti Frantiöek Clam-Gallasa prohl·sil, ûe je p¯ipraven sv˘j z·meck˝ archiv ˙ËelnÏ umÌstit, nechat odbornÏ se¯adita spravovat a svÈ bohatÈ prameny otev¯Ìt seriÛznÌmu b·d·nÌ. UrËitÏ byl z·meck˝ archivpouûÌv·n pokud ölo o dÏjepisn ,̋ v·leËn˝ a diplomatick˝ materi·l. »erpali z nÏj F. Foer-ster, E. Staub; pozdÏji pak A. Gindely, E. Schebek a H. Hallwich a jinÌ.

Neû hrabÏ Frantiöek p¯evzal dÏdictvÌ, v zajiöùov·nÌ cennÈho archivu nebylo ledacosv po¯·dku. ArchivnÌ materi·l nebyl odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem umÌstÏn a zajiötÏn. P¯Ìstupzpravidla z·visel na benevolenci nÏjakÈho ˙¯ednÌka. éadatel si mohl podle chuti pro-ch·zet materi·ly a to, o co mÏl z·jem, s·m vyhledat. Nic se nekontrolovalo, a tak vzniklzmatek. Vyp˘jËenÈ spisy Ëasto nebyly vr·ceny na sv· mÌsta, protoûe je nikdo neevidoval.Dokonce se stalo, ûe listiny, spisy, peËeti a knihy byly odcizeny a prod·ny sbÏratel˘ma jin˝m z·jemc˘m.14

Tuto situaci Frantiöek Clam-Gallas energicky ukonËil. Takzvan˝ star˝ archiv, kter˝ seskl·dal ze spis˘ p·n˘ z Redernu, Albrechta z Valdötejna, v·leËnÈ registratury gener·laMaty·öe hrabÏte Gallase15 a rodinn˝ch archiv˘ hrabat Gallas˘ a Clam-Gallas˘, byl roz-dÏlen do dvou velk˝ch klenut˝ch, svÏtl˝ch a zcela such˝ch mÌstnostÌ v p¯ÌzemÌ starÈhofr˝dlantskÈho z·mku. S touto pÈËÌ vÏnovanou archivu se Frantiöek p¯Ìliö dlouho nespo-kojil. Staral se takÈ o jeho doplÚov·nÌ a rozöi¯ov·nÌ. Nejenûe ve velkÈm mnoûstvÌ ztra-cenÈ listiny, spisy, korespondenci, pl·ny a knihy, tedy jeho pr·voplatn˝ majetek, kter˝ setu a tam objevoval v cizÌch rukou, kupoval se znaËn˝m n·kladem zpÏt, ale prohlÌûel sitakÈ antikvari·tnÌ katalogy, kde nach·zel listiny, pl·ny a obrazy, kterÈ nÏjak˝m zp˘so-bem souvisely s historiÌ Fr˝dlantska a Liberecka. TÌmto zp˘sobem se mu poda¯ilo mno-ho zejÌcÌch mezer doplnit.16

Frantiöek Clam-Gallas r·d vidÏl, kdyû dokumenty z jeho archivu slouûily k vysvÏtlenÌnÏjakÈ ot·zky anebo v˘bec naöly odpovÌdajÌcÌ pouûitÌ. Na srdci mu p¯edevöÌm leûela

vlastivÏda fr˝dlantskÈho okresu. S intenziv-nÌ pÈËi o archiv souvisela Ëinnost v oboruochrany pam·tek a pÈËe o pÌsemnÈ prameny.TakÈ ochranu les˘ a vöeho toho, co JizerskÈhory dÏl· vz·cn˝mi, nepovaûoval hrabÏ jenza povinnost.17

UmÏleck˝ cit a hlubokÈ ch·p·nÌ umÏnÌ vevöech jeho form·ch bylo vz·cn˝m dÏdict-vÌm. UmÏleckÈ sklony Frantiökova pradÏdyKristi·na Filipa, tv˘rce kdysi p˘vabnÈhovenkovskÈho sÌdla ÑKlamovkaì u Prahyjsou zn·mÈ. NemÈnÏ zn·mÈ je umÏleckÈ cÌ-tÏnÌ jeho dÏdy Kristi·na Kryötofa, kter˝ s·mkreslil a b·snil, kter˝ tehdy nezn·mÈmu Berg-lerovi, Quaiserovi, Ginzelovi a leckter˝mjin˝m nabÌdl materi·lnÌ pomoc v jejich tvor-bÏ. S·m Frantiöek razil celÈ ¯adÏ snaûiv˝chtalent˘ pomocÌ stipendiÌ cestu k umÏleckÈ-

(/��L�?��B��!CD��)E�-�)�� -��?�#�� AF

Frantiöek Clam-Gallas (fotografie z osmdes·t˝ch let 19. stoletÌ).

mu vzestupu.18 Mezi podporovan˝mi umÏlci vynik· osobnost raspenavskÈho socha¯eHeinricha Scholze.19

BÏhem prvnÌ svÏtovÈ v·lky Frantiöek slouûil pod MaltÈzsk˝m ¯·dem jako inspektorpolnÌch nemocnic v Tyrolsku, kde byla zamÏstn·na jedna z jeho dcer jako sestra. NavÌcna sebe vzal nebezpeËn˝ ˙kol doprov·zenÌ maltÈzsk˝ch vlak˘ do Dobruûi.20 Do podob-nÈho nebezpeËÌ se dostal ve sluûb·ch pro »erven˝ k¯Ìû p¯i v˝mÏnÏ vÏzÚ˘ a jako deleg·tKomise pro blaho vÏzÚ˘ v »ech·ch.21

PoslednÌ desetiletÌ ûivota hrabÏte Clam-Gallase bylo vyplnÏno problÈmy souvisejÌcÌmis pozemkovou reformou, kter· silnÏ omezila p˘vodnÌ rozsah majetku a proti nÌû Fran-tiöek bojoval do sv˝ch poslednÌch dn˘, jak takÈ vysvÌt· z korespondence.

Na sv·tek T¯Ì kr·l˘ 1930 ranila Frantiöka Clam-Gallase mrtvice. Des·t˝ den po jehoonemocnÏnÌ se zd·lo, ûe nast·v· zlepöenÌ, ale dva dny nato vöechna nadÏje zmizela. Dne20. ledna 1930 v p˘l jednÈ r·no vydechl hrabÏ Frantiöek naposledy ve vÏku nedoûit˝ch76 let a za t¯i byl poh¯ben do rodinnÈ hrobky v HejnicÌch.22 Frantiökem Clam-Gallasemtak konËÌ po meËi tÈmÏ¯ dvousetlet· historie Clam-Gallas˘ ñ hrabÏcÌho rodu, kter˝ st·lez˘st·v· pevnÏ spojen s naöÌm krajem.

Pozn·mky :1 V tÈto Ë·sti Ëerp·m zejmÈna z Ël·nku Josefa Bergla, Franz Clam-Gallas ist gestorben, in: Mitteilungen

des Vereines f¸r Heimatkunde des Jeschken-Isergaues XXIV, Reichenberg 1930. »l·nek byl naps·n tÏsnÏpo FrantiökovÏ smrti v roce 1930. »l·nek je m·lo kritickou oslavou Frantiöka Clam-Gallase a jeho Ëin˘,bez p¯ihlÈdnutÌ k negativnÌm vlastnostem. NicmÈnÏ po studiu osobnosti hrabÏte Clam-Gallase na z·kladÏkorespondence p¯ipouötÌm, ûe Frantiöek si uzn·nÌ zaslouûÌ a bezpochyby je p¯imÏ¯en· mÌra chv·ly namÌstÏ.

(/��L�?��B��!CD��)E�-�)�� -��?�#��A

Stavba loveckÈho z·meËku na SmÏdavÏ v roce 1910 (p¯evzato z knihy brat¯Ì Pikous˘JizerskÈ hory vËera a dnes, Liberec 2004). Frantiöek Clam-Gallas z·meËek poskytovalbÏhem letnÌch pr·zdnin dÏtem z NÏmeckÈho horskÈho spolku.

2 Josef Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 4.3 Autor Ël·nku tyto statky nejmenuje, hovo¯Ì obecnÏ.4 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 5.5 Kolektiv autor˘, International Sport, roËnÌk 1928ñ1929, uloûeno v depozit·¯i SH Grabötejn, inv. Ë. 317.6 TamtÈû.7 TamtÈû. 8 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 5.9 Byl Ëlenem mnoha spolk˘ a mÏl porozumÏnÌ zejmÈna pro rozvÌjejÌcÌ se turistiku v Jizersk˝ch hor·ch.

OchotnÏ umoûÚoval budov·nÌ turistick˝ch cest a ubytoven ve sv˝ch rozs·hl˝ch lesÌch. 10 P¯Ìkladem toho m˘ûe b˝t, ûe na nÏkolik t˝dn˘ v roce d·val k dispozici z·meËek v »ernousÌch na Fr˝d-

lantsku dÏtem z NÏmeckÈho horskÈho spolku, kterÈ sem jezdily z Liberce na zotavenou bÏhem letnÌchpr·zdnin.

11 Zde mohu uvÈst p¯Ìklad poutnÌ baziliky v HejnicÌch, jejÌû opravu Frantiöek na poË·tku 20. stoletÌ hradil.Cel· oprava st·la 200 000 korun. Strop byl vymalov·n v letech 1904ñ1906 Andreasem Grollem.

12 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 7.13 V origin·le Die Gesellschaft f˚r neuere Geschichte ’sterreichs.14 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 9.15 V novÏjöÌ dobÏ dÌky fr˝dlantsk˝m archiv·liÌm vznikla takÈ edice pramen˘ t¯icetiletÈ v·lky Documenta

Bohemica Bellum Tricennale Illustrantia, IñVII, Praha 1971ñ1981. V tÈto edici jsou v ˙plnosti zachovanÈprameny, kterÈ majÌ v˝znam pro evropskÈ dÏjiny t¯icetiletÈ v·lky, zejmÈna svazky VI. a VII., kde je obsa-ûena v·leËn· kancel·¯ Maty·öe Gallase.

16 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 9.17 TamtÈû, s. 9.18 Bohuûel, autor Ël·nku Josef Bergl tyto umÏlce nejmenuje s od˘vodnÏnÌm, ûe jeötÏ ûijÌ a ûe jsou dob¯e

zn·mÌ.19 SOA LitomÏ¯ice, poboËka DÏËÌn, Historick· sbÌrka (Rodinn˝ archiv Clam-Gallas˘) (1272) 1377ñ1943,

poz˘stalost Frantiöka Clam-Gallase, kart.Ë. 621.20 Dobruûa je ˙zemÌ pat¯ÌcÌ Rumunsku, leûÌcÌ uû na jiûnÌm b¯ehu Dunaje. 21 Kolektiv autor˘, International Sport, roËnÌk 1928ñ1929, uloûeno v depozit·¯i SH Grabötejn, inv. Ë. 317.22 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 11.

(/��L�?��B��!CD��)E�-�)�� -��?�#�� A

ARCHEOLOGICK… AKCEN¡RODNÕHO PAM¡TKOV…HO ⁄STAVU,⁄ZEMNÕHO ODBORN…HO PRACOVIäTÃ V LIBERCIZA ROK 2007Martin NechvÌle

N·sledujÌcÌ soupis reprezentuje archeologickÈ akce pracovnÌk˘ N·rodnÌho pam·tko-vÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci za uplynul˝ rok. Jedn· se nejeno z·chrannÈ v˝zkumy (Liberec ñ Ëp. 131, Grabötejn, HornÌ Prysk, Sychrov, Vratislavicen. N.), ale i o n·lezy zÌskanÈ povrchovou prospekcÌ v r·mci obnovy identifikace ne-movit˝ch kulturnÌch pam·tek. »asovÏ n·lezy spadajÌ do st¯edovÏku a novovÏku a poch·-zÌ z hrad˘, z·mk˘ Ëi intravil·n˘ obcÌ. NÏkterÈ n·lezy jsou prvnÌ svÈho druhu z danÈlokality, jako nap¯Ìklad st¯edovÏk· keramika z Vratislavic n. N. Ëi Sychrova. ZÌskanÈ arte-fakty jsou uloûeny na pracoviöti N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu v Liberci.

1. Domaslavice (okr. Liberec)LOKALITA: U kapliËky NejsvÏtÏjöÌ Trojice a sv. Jana NepomuckÈho (KP, ËÌslo rejst¯Ìku

49631/5ñ5835).KULTURA: NovovÏk 1 (16.ñ17. stoletÌ).LOKALIZACE: Hromada zeminy v mÌstÏ novÈho l˘ûka, kam bude p¯esunuta kapliËka,

ZM 10: 03-32-06, koordin·ty od ZS»/JS»: 146/187 mm, nadmo¯sk· v˝öka 343 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (28. 5. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP.N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 6, 7).KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o DomaslavicÌch poch·zÌ z roku 1548.LITERATURA: Nepublikov·no.

2. Dub· (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad Pust˝ z·mek u ZaköÌna.KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l hradu, sbÏr na 3. skalnÌm bloku, ZM 10: 02-44-08, koordin·ty od

ZS»/JS»: 327/249 mm, nadmo¯sk· v˝öka 310ñ315 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (12. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (19 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad nenÌ nikdy v˝slovnÏ v pÌsemn˝ch pramenech zmÌnÏn. Po ZaköÌnÏ

se roku 1404 psal V·clav Berka a v roce 1457 i jeho syn Aleö. Je pravdÏpodobnÈ, ûeZaköÌnem je mÌnÏn hrad a ne vesnice. Od roku 1460 se uv·dÌ ZaköÌn jiû jen jako ves.Na z·kladÏ rozboru keramiky a stavebnÌho v˝voje stanovil F. Gabriel dva horizontyosÌdlenÌ, a sice ve 2. polovinÏ 13. stoletÌ s p¯esahem do poË·tku stoletÌ n·sledujÌcÌhoa pak v 15. stoletÌ.

LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 25, 152ñ155.

3. Fr˝dlant (okr. Liberec)LOKALITA: Fr˝dlant ñ pod K¯Ìûov˝m vrchem.KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ16. stoletÌ).

��%��3�7�7�� (��F>>GA=

LOKALIZACE: Pod K¯Ìûov˝m vrchem, cca 400 m severoz·padnÏ od z·mku Fr˝dlantp. p. Ë. 1288/1, ZM 10: 03-12-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 174/170 mm, nadmo¯sk·v˝öka 318 m.

OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy p¯i terÈnnÌch ˙prav·ch (6. 6. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (1 ks.).KOMENT¡ÿ: Jedn· se o d˘leûit˝ n·lez, naznaËujÌcÌ rozsah pozdnÏ st¯edovÏkÈho osÌd-

lenÌ, kterÈ se nach·zelo i na jiûnÌ stranÏ ¯eky SmÏdÈ.LITERATURA: Nepublikov·no.

4. Hamr na Jeze¯e (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: K¯iûovatka pod hradem DÏvÌnem a Hamersk˝m äpiË·kem.KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1 ñ novovÏk 1 (13.ñ16. stoletÌ).LOKALIZACE: K¯iûovatka v mÌstÏ mezi DÏvÌnem a Hamersk˝m äpiË·kem u informaË-

nÌ cedule CHKO, ZM 10: 03-21-08, koordin·ty od ZS»/JS»: 467/332 mm, nadmo¯sk·v˝öka 368 m.

OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace terÈnu (1. 6. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (7 ks.).KOMENT¡ÿ: Jedn· se o strategickÈ mÌsto, na nÏmû se rozch·zely cesty na hrad DÏvÌn

a na opevnÏnÌ na HamerskÈm äpiË·ku. Dle konfigurace terÈnu a archeologick˝ch n·-lez˘ nelze vylouËit ani nÏjak˝ druh opevnÏnÌ, kterÈ st¯eûilo tento klÌËov˝ komunikaËnÌuzel. Hrad DÏvÌn existoval zhruba od poloviny 13. stoletÌ do 17. stoletÌ. OpevnÏnÌ Ha-merskÈho äpiË·ku nejspÌöe souviselo s ochranou hradu DÏvÌna na sousednÌ kupÏ. Naz·kladÏ vyhodnocenÌ archeologickÈho v˝zkumu ze 30. let 20. stoletÌ lze konstatovat,ûe zdejöÌ opevnÏnÌ tvo¯enÈ dvojicÌ val˘ a p¯Ìkop˘ a patrnÏ i palis·d fungovalo souËas-nÏ s DÏvÌnem nÏkdy od p¯elomu 14. a 15. stoletÌ do 16. stoletÌ. ⁄patÌ jak DÏvÌna takHamerskÈho äpiË·ku byla bÏhem 16. a 17. stoletÌ vyhled·v·na pro tÏûbu limonitu, ponÌû jsou dochov·ny pinky i tesanÈ öachty.

LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 61ñ66 s lit.

5. Hamr na Jeze¯e (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad DÏvÌn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 20346/5-2940).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 ñ novovÏk 1 (13.ñ16. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l hradu na vrcholu pseudokupy, ZM 10: 03-31-09, koordin·ty od

ZS»/JS»: 003/345 mm, nadmo¯sk· v˝öka 410ñ421 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace are·lu hradu (1. 6. 2007, M. NechvÌle,

M. Kolka) v r·mci reidentifikace KP.N¡LEZ: Keramika (33 ks.; obr. 1: 11, 12, 15, 16), kachle (4 ks.; obr. 1: 13, 17ñ19),

ûelezo ñ h¯eb (1 ks.; obr. 1: 14), zvÌ¯ecÌ kosti (14 ks.), cihly (1 cel·).KOMENT¡ÿ: Hrad DÏvÌn se dochoval torzovitÏ, coû umoûÚuje odliöit jen dvÏ z·kladnÌ

stavebnÌ f·ze. Existenci hradu lze kl·st od poloviny 13. do 17. stoletÌ. HradnÌ z¯Ìceni-na v souËasnÈ dobÏ trpÌ neusmÏrnÏn˝m turistick˝m provozem, kdy doch·zÌ k eroziv-nÌm naruöenÌm archeologick˝ch situacÌ. Tento stav by mÏlo Ë·steËnÏ ¯eöit z iniciativyCHKO Koko¯Ìnsko pl·novanÈ p¯ÌstupovÈ schodiötÏ ˙ûlabinou v severov˝chodnÌ Ë·stidispozice. Zdivo z¯Ìceniny je mÌsty kv˘li v˝lom˘m zdiva ve öpatnÈm stavu. Na v˝-chodnÌ stranÏ ˙boËÌ ve st¯ednÌ Ë·sti dispozice se nach·zÌ cca 4 m vysok˝ a asi 8 mdlouh˝ odhalen˝ nezajiötÏn˝ profil, kter˝ v˝raznÏ trpÌ erozÌ. Dosud nebylo nalezenoefektivnÌ ¯eöenÌ k zajiötÏnÌ tÈto Ë·sti hradu, kter· je kv˘li neexistenci obvodovÈ hradbynestabilnÌ. Profil je tedy jen pr˘bÏûnÏ sledov·n a dokumentov·n.

LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 61ñ64; Waldhauser 1980, obr. 4, 7.

��%��3�7�7�� (��F>>G AJ

��%��3�7�7�� (��F>>GAG

Obr. 1. ArcheologickÈ n·lezy: 1: VÌska (LB); 2: MimoÚ (CL); 3ñ4: Kundratice (SM); 5: HornÌ Maxov (JN); 6ñ7: Domaslavice (LB); 8: Liberec (LB); 9ñ10: hrad Navarov (JN);11ñ19 hrad DÏvÌn (CL); 20ñ27: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 3 (LB);29ñ36: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 4 (LB); 37ñ38: Grabötejn ñ hospo-d·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 1 (LB). 1ñ9, 11ñ12, 15ñ16, 20ñ24, 28ñ38: keramika; 13, 17ñ19: kachle; 25ñ27: kamenina; 14: kov; 10: sklo. Kresba autor, 2007.

6. He¯manice (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad Falkenburk, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 30799/5-3209).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ).LOKALIZACE: J·dro hradu, v blÌzkosti triangulaËnÌho bodu, ZM 10: 03-13-12, koordi-

n·ty od ZS»/JS»: 219/112 mm, nadmo¯sk· v˝öka 585ñ593 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 8. 2007, L. Pivrncov·) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (1 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen nÏkdy na p¯elomu 14. a 15. stoletÌ snad p·ny z DonÌna. Po

vyp·lenÌ v roce 1437 byl patrnÏ jeötÏ obnoven, avöak jiû roku 1454 je uv·dÏn jako pust .̋LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 15, 67.

7. Hodkovice nad Mohelkou (okr. Liberec)LOKALITA: RaubÌ¯skÈ sk·ly severov˝chodnÏ od Hodkovic nad Mohelkou.KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 (13.ñ14. stoletÌ).LOKALIZACE: Vrcholov· partie skalnÌho ostrohu, ZM 10:03-32-07, koordin·ty od

ZS»/JS»: 293/099; 295/108; 318/107; 323/097 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380ñ440 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 3. 2007, M. NechvÌle, M. »ern˝)N¡LEZ: Keramika (15 ks.).KOMENT¡ÿ: Na st¯ednÌ Ë·sti k v˝chodu stoupajÌcÌho skalnÌho ostrohu bylo registro-

v·no n·vröÌ, na jehoû bocÌch byly nalezeny erozÌ splavenÈ keramickÈ zlomky. Na pÌs-kovcovÈm skalnatÈm vrcholu n·vröÌ byly novÏ objeveny na dvou mÌstech stopy tes·nÌ.Je pravdÏpodobnÈ, ûe tato ploöina byla stavebnÏ vyuûita patrnÏ jako str·ûn˝ bod naobchodnÌ komunikaci.

LITERATURA: NechvÌle ñ »ern˝ 2005, s. 51ñ52 s lit.

8. ChotynÏ (okr. Liberec)LOKALITA: Hrad Grab-

ötejn ñ dolnÌ hrad, hospo-d·¯sk˝ objekt III (st. parc.24; KP, ËÌslo rejst¯Ìku32126/5-4317).

KULTURA: Vrcholn˝ st¯e-dovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.aû 19. stoletÌ).

LOKALIZACE: OkolÌ hos-pod·¯skÈho objektu IIIa severoz·padnÌ svah podnÌm, ZM 10: 03-13-09,koordin·ty od ZS»/JS»:173/165 mm, nadmo¯sk·v˝öka 300 m.

OKOLNOSTI: Dren·ûnÌv˝kopy po celÈm obvoduhospod·¯skÈho objektu IIIa jeho okolÌ (v˝kopy 1ñ5)vsouvislosti s celkovou re-konstrukcÌ objektu(obr.4).

��%��3�7�7�� (��F>>G A<

Obr. 4. Grabötejn (LB),hospod·¯sk˝ objekt III, pl·n v˝kop˘. Kresba autor.

zeď 1

0 5 m

zeď 2

zeď 3

hypotetický průběh zdivavýkopem neověřený

výkop 5

výkop 3

výkop 1

výkop 2

cest

a

výkop 4

N¡LEZ: Keramika (130 ks.; obr. 1: 20ñ24, 28ñ38, obr. 2: 1ñ4), kamenina (12 ks.; obr. 1:25, 26, 27, obr. 2: 5, 6), kachle (11 ks.), zvÌ¯ecÌ kosti (12 ks.), sklo (1 ks.; obr. 2: 7).

��%��3�7�7�� (��F>>GAA

Obr. 2. ArcheologickÈ n·lezy: 1ñ7: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 4 (LB);8ñ11: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ sonda 2/07 (LB); 12ñ17, 25: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ sonda1/07 (LB); 18ñ24, 26: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ z·syp v˝chodnÌ Ë·sti mÌstnosti (LB). 1ñ4,9ñ13, 18ñ21: keramika; 23ñ24: kachle; 5ñ6: kamenina; 14, 25ñ26: kov; 7ñ8, 2: sklo;15: d¯evo. Kresba autor, 2007.

KOMENT¡ÿ: KromÏ mnoûstvÌ movit˝ch n·lez˘, z nichû k zajÌmav˝m pat¯Ì nap¯Ìkladzlomek sklenÏnÈho okennÌho terËÌku dokl·dajÌcÌ druh okennÌch v˝plnÌ, byly zjiötÏnyzejmÈna dva relikty zdÌ (obr. 6, 7), poch·zejÌcÌ patrnÏ z p˘vodnÏ asi jen podezdÌvanÈstavby, kter· je dle horizont·lnÌ stratigrafie staröÌ neû st·vajÌcÌ hospod·¯sk˝ objekt III.Z pÌsemnÌch pramen˘ vypl˝v·, ûe st·vajÌcÌ objekt poch·zÌ nejspÌöe z poloviny 18. sto-letÌ. D¯evo z krovu zmiÚovanÈho objektu bylo dle dendrochronologickÈho pr˘zkumupok·ceno roku 1767/8 (zpracoval M. Pan·Ëek, urËil T. Kyncl). V pÌsemn˝ch prame-nech je d¯evÏn· z·stavba dolnÌho hradu zmiÚov·na jiû od ranÈho novovÏku. Rozbor na-lezenÈ keramiky dokl·d· zdejöÌ stavebnÌ aktivitu jiû ve vrcholnÈm st¯edovÏku.

LITERATURA: Nepublikov·no.

9. Jest¯ebÌ (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad Jest¯ebÌ (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 35083/5-3021).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ).LOKALIZACE: SbÏr na skalnÌm ˙boËÌ a hornÌ ploöinÏ hradu, ZM 10: 02-42-19, koor-

din·ty od ZS»/JS»: 434/224 mm, nadmo¯sk· v˝öka 300ñ319 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (18. 3. a 7. 9. 2007, M. Ouhrabka, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (8 ks.), kachle (2 ks.).KOMENT¡ÿ: PoË·tky hradu nejsou zcela jasnÈ. NejstaröÌ pÌsemnÈ prameny poch·zejÌcÌ

z konce 13. stoletÌ se mohou vztahovat k jinÈ lokalitÏ. BezpeËn· zmÌnka o tomto hradÏpoch·zÌ aû z roku 1445. F. Gabriel a J. Pan·Ëek uvaûujÌ, ûe d¯evÏn˝ hrad vznikl aû ko-lem roku 1400 a ûe pozdÏji byly d¯evÏnÈ konstrukce nahrazeny zdÏn˝mi. V roce 1546je hrad uv·dÏn jiû jako pust .̋

LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, 16ñ17, 90 s lit.

��%��3�7�7�� (��F>>G 5>>

Obr. 6. V˝kop 4, zeÔ 1, pohled od JZ. Obr. 7. V˝kop 4, zdi 1 a 3, pohled od JZ. Foto autor, 2007.

10. K¯iûany (okr. Liberec)LOKALITA: Naproti kostelu sv. Maxmili·na (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 39093/5-4365).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ19. stoletÌ).LOKALIZACE: Louka (p. p. Ë. 372/2) asi 30 m severoz·padnÏ od kostela sv. Maxmili-

·na, ZM 10: 03-13-24, koordin·ty od ZS»/JS»: 341/095 mm, nadmo¯sk· v˝öka 386 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr na krtiËin·ch (20. 3. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (11 ks.).KOMENT¡ÿ: K¯iûany byly zaloûeny snad jiû bÏhem 13. stoletÌ na jednÈ z komunikaË-

nÌch spojnic mezi »eskodubskem a Jablonn˝m v PodjeötÏdÌ.LITERATURA: Nepublikov·no.

11. Kundratice (okr. Semily)LOKALITA: TvrziötÏ nad Ëp. 11 a 86 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 26252/6-2649).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: N·vröÌ nad Ëp. 11 a 86 severnÏ nad st¯edem obce, p. p. Ë. 1460, 1449/2,

ZM 10: 03-41-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 337/269; 341/273; 344/270; 341/266, nad-mo¯sk· v˝öka 436ñ440 m.

OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr na akropoli tvrziötÏ (29. 7. 2007, M. NechvÌle) v r·mcireidentifikace KP.

N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 3, 4).KOMENT¡ÿ: Kruhovou akropoli (asi 30 × 20 m) tvrziötÏ obklopuje kruhov˝ p¯Ìkop

o hloubce zhruba 4 m. P¯ed p¯Ìkopem se nach·zÌ val, kter˝ je pouze na severnÌ stranÏnaruöen cestou a na z·padÏ se rozöi¯uje do troj˙helnÌkovÈ ploöiny. Stav tvrziötÏ je dob-r ,̋ bez ruöiv˝ch z·sah˘. Tvrz byla nejspÌöe jiû sÌdlem Zdislava z Kundratic, kter˝ jep¯ipomÌn·n k roku 1325 a byl pohn·n k soudu Vokem z Rotötejna za vyplenÏnÌ vsÌ D¯e-volisy, Vr·t a KlokoËÌ. Tvrz existovala aû do 2. poloviny 15. stoletÌ, kdy jsou roku 1492Kundratice spolu s pustou tvrzÌ jmenov·ny jako souË·st jilemnickÈho panstvÌ äùast-n˝ch z Valdötejna.

LITERATURA: Kolektiv 2000, s. 355.

12. Liberec (okr. Liberec)LOKALITA: Liberec, Jabloneck· ulice, mezi Ëp. 642 a 333 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku

52013/5-5934).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ).LOKALIZACE: Keramick˝ zlomek byl nalezen mezi Ëp. 642 (sÌdlo NP⁄ ⁄OP v Liber-

ci) a 333 na hlinitÈm b¯ehu nad p¯Ìstupovou komunikacÌ, ZM 10: 03-14-17, koordin·tyod ZS»/JS»: 078/038 mm, nadmo¯sk· v˝öka 387 m.

OKOLNOSTI: N·hodn˝ n·lez, povrchov˝ sbÏr (24. 7. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 8).KOMENT¡ÿ: Jedn· se o prvnÌ vrcholnÏ st¯edovÏk˝ n·lez z tÈto Ë·sti Liberce. VrcholnÏ

st¯edovÏkÈ osÌdlenÌ je dosud archeologicky prok·z·no v prostoru dneönÌho Beneöovan·mÏstÌ, SokolskÈho n·mÏstÌ s kostelem sv. AntonÌna a Nerudova n·mÏstÌ.

LITERATURA: Brestovansk˝ ñ Star· 1998, s. 38ñ41.

13. Liberec (okr. Liberec)LOKALITA: Liberec, Moskevsk· ulice, Ëp. 131 d˘m ÑU ZelenÈho stromuì.KULTURA: NovovÏk 2 (18.ñ20. stoletÌ).LOKALIZACE: InteriÈr domu Ëp.131, severov˝chodnÌ mÌstnost v p¯ÌzemÌ,ZM10: 03-14-17,

koordin·ty od ZS»/JS»: 027/025 mm, nadmo¯sk· v˝öka 361 m.

��%��3�7�7�� (��F>>G5>5

OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum (13.ñ14. 2. a 6. 9. 2007, M. NechvÌle,M. Ouhrabka). V˝zkum byl proveden na z·kladÏ neohl·öenÈho naruöenÌ uloûenin na-ch·zejÌcÌch se v p¯ÌzemÌ objektu pod p˘vodnÌ prkennou podlahou. NaruöenÌ situacebÏhem kontrolnÌho dne zjistil a archeologa upozornil M. Kolka. Neohl·öenÈ v˝kopovÈpr·ce mÏly za cÌl ploönÏ aû na skalnÌ podloûÌ vytÏûit veökerÈ uloûeniny. Po dohodÏs majitelem byl proveden z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum formou dvou sond v pros-toru dosud nenaruöenÈm v˝kopy (obr. 3).

N¡LEZ: Keramika (40 ks.; obr. 2: 9ñ13, 18ñ21), kachle (98 ks.; obr. 2: 23, 24), porcel·n(2 ks.), sklo (6 ks.; obr. 2: 16, 22), d¯evo (2 ks.; obr. 2: 15), kov (5 ks.; obr. 2: 14, 25,26), zvÌ¯ecÌ kosti (34 ks.), struska (16 ks.), omÌtka (3 ks.), k·men (3 ks.), mazanice(8 ks.).Sonda 1/07 o rozmÏrech 2 × 1 m umÌstÏn· v dosud v˝kopy nenaruöenÈ st¯ednÌ Ë·sti p¯Ì-zemnÌ mÌstnosti mÏla za cÌl objasnit statigrafickou podobu uloûenin nasedajÌcÌch na ûu-lovÈ skalnÌ podloûÌ. Registrov·ny byly celkem 4 kontexty, vöe uloûeniny. ZjiötÏn· situa-ce nevykazuje û·dn˝ sloûit˝ statigrafick˝ v˝voj. S nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ se jedn·o jednor·zov˝ nÏkolikr·t promÌsen˝ mÌsty aû 53 cm mocn˝ z·syp pro poloûenÌ prkennÈpodlahy. Pro tuto interpretaci svÏdËÌ homogennost z·sypu i n·lezy (keramika, kachle, cih-ly, omÌtka, kosti, sklo) stejnÈho charakteru ve vöech hloubk·ch. Obsah z·sypu byl podla-hou uzav¯en za poslednÌ razantnÌ ˙pravy mÌstnosti bÏhem prvnÌ poloviny 20. stoletÌ. Sonda 2/07 o rozmÏrech 2,5 × 2,5 m byla poloûena po levÈ stranÏ od vstupu v mÌstech,kde byla p¯ed p¯Ìchodem archeologa odkop·na Ë·st reliktu zdi. Sonda mÏla za cÌl od-kr˝t a zdokumentovat pr˘bÏh dosud nezn·mÈ zdi. V sondÏ byl zachycen relikt zdi namaltu ze ûulov˝ch kv·dr˘ prokl·dan˝ch kusy cihel. Tato zeÔ je interpretov·na jako v˝-chodnÌ n·roûÌ ËernÈ kuchynÏ (obr. 8), kter· je v tÏchto mÌstech ve stavebnÌch pl·nech

uv·dÏna jeötÏ roku 1883. Na pl·nech z ro-ku 1921 se jiû nevyskytuje, a tak jejÌ z·-nik lze kl·st nÏkam mezi tyto roky. D˘-leûit˝m zjiötÏnÌm je n·lez reliktu zdi blÌûenespecifikovanÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, jeûse nach·zelo pr·vÏ v tomto n·roûÌ. Do-chovala se pouze kamenn· Ë·st s reliktemvnit¯nÌ vymaz·vky p¯izdÏn· k obvodovÈzdi kuchynÏ. Datov·nÌ vzniku tÈto ËernÈkuchynÏ nenÌ zcela jasnÈ, nelze vöak vy-louËit, ûe vznikla jiû p¯i celkovÈ klasicist-nÌ p¯estavbÏ domu roku 1797 za majiteleFranze Salomona.V z·¯Ì tÈhoû roku byly v tÈto mÌstnostiprovedeny dalöÌ v˝kopy v souvislosti s po-kl·d·nÌm kovov˝ch traverz do podlahy.Obkop·na byla i vnit¯nÌ strana obvodovÈzdi. Odhalen byl ûulov˝ zdÏn˝ z·klad, nanÏjû bylo teprve zdÏno z cihel. Z·kladsouvisÌ nejspÌöe s p¯estavbou v roce 1797.

��%��3�7�7�� (��F>>G 5>F

Obr. 3. Liberec (LB), p¯ÌzemÌ domuËp. 131 s vyznaËen˝mi stavebnÌmi f·zemi a archeologick˝mi sondami.Upraveno dle SHP (Technik 1995).

KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, v˘bec prvnÌ akce tohoto druhu, kter·byla v r·mci Ëp. 131/IV realizov·na, oz¯ejmil statigrafick˝ v˝voj severov˝chodnÌ Ë·stip¯ÌzemÌ objektu od skalnÌho podloûÌ aû po souËasnou ˙roveÚ podlahy. Poda¯ilo seodkr˝t a po dohodÏ s majitelem i zachovat relikt zdi a otopnÈho za¯ÌzenÌ p˘vodnÌ ËernÈkuchynÏ, kter· zde byla vybudov·na snad jiû bÏhem klasicistnÌ p¯estavby roku 1797,p¯ÌpadnÏ v n·sledujÌcÌch letech.

Cel˝ objekt nynÌ proch·zÌ gener·lnÌ rekonstrukcÌ a i p¯es odpor pam·tkovÈ pÈËe doch·zÌk z·niku mnoh˝ch zdÏn˝ch Ë·stÌ tohoto domu. Dokumentace a zejmÈna zachov·nÌ re-liktu klasicistnÌ stavebnÌ etapy je rozhodnÏ p¯Ìnosem pro pozn·nÌ stavebnÌho v˝vojejednoho z nejstaröÌch mÏstsk˝ch dom˘ v Liberci.

LITERATURA: Technik 1995.

14. LuËany nad Nisou (okr. Jablonec nad Nisou)LOKALITA: HornÌ Maxov, kostel NejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ.KULTURA: NovovÏk 2 (18.ñ19. stoletÌ).LOKALIZACE: Schody do kostela, ZM 10: 03-14-24, koordin·ty od ZS»/JS»: 187/359,

nadmo¯sk· v˝öka 740 m.OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy z v˝kopu p¯i opravÏ hlavnÌho schodiötÏ kostela

NejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ (26. 5. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 5).KOMENT¡ÿ: Horsk· obec HornÌ Maxov byla zaloûena bÏhem 17. stoletÌ v souvislosti

s osÌdlov·nÌm Jizersk˝ch hor z popudu majitel˘ panstvÌ z rodu Desfours. ZdejöÌ kostelNejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ byl dÌky finanËnÌ sbÌrce mÌstnÌch obyvatel dokonËen roku 1910.

LITERATURA: Simm 2004, s. 117ñ133.

��%��3�7�7�� (��F>>G5>

Obr. 8. Liberec (LB), p¯ÌzemÌ domu Ëp. 131, odhalenÈ n·roûÌ zdi s otopn˝m za¯ÌzenÌmv sondÏ 2/07, pohled shora. Foto autor, 2007.

15. MachnÌn (okr. Liberec)LOKALITA: Hrad Hamrötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 37234/5-4387).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: V˝vrat u hradnÌ br·ny, ZM 10: 03-13-20, koordin·ty od ZS»/JS»:

350/240; 354/254; 362/252; 361/240 mm, nadmo¯sk· v˝öka 364 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (24. 5. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP.N¡LEZ: ZvÌ¯ecÌ kost (1 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen p·ny z Bibrötejna poË·tkem 14. stoletÌ. Jako pust˝ je

uv·dÏn roku 1558. StavebnÏ je hrad ve velmi öpatnÈm stavu. Zdivo obvodovÈ hradbyi obou vÏûÌ je mÌsty kv˘li mrazov˝m v˝lom˘m v havarijnÌm stavu a vyûaduje okam-ûitou sanaci.

LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 146ñ147 s lit.; NechvÌle 2002, s. 39 s lit.

16. Maöov (okr. Semily)LOKALITA: Hrad Valdötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 45773/6-2841).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ16. stoletÌ, 20. stoletÌ).LOKALIZACE: JiûnÌ ˙patÌ konÌren, p. p. Ë. 688/4, ZM 10: 03-32-23, koordin·ty od

ZS»/JS»: 323/020 mm, nadmo¯sk· v˝öka 385 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (18. 4. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (3 ks.), mince ñ 20 halÈ¯˘ Ëeskoslovensk˝ch z roku 1921. KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen bÏhem 2. poloviny 13. stoletÌ Markvartici, zanikl v pr˘-

bÏhu 16. stoletÌ. StavebnÌ aktivita se sem vr·tila bÏhem 18. stoletÌ, kdy zde byla pou-stevna. V roce 1772 byla vystavÏna kaple sv. Jana NepomuckÈho. Po roce 1821 pakromantickÈ ˙pravy prov·dÏl zdejöÌ majitel Jan Lexa z Aerenthalu.

LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 579ñ580 s lit.; NechvÌle 2003, s. 24ñ25.

17. MimoÚ (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Are·l kostela sv. Petra a Pavla (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 19644/5-3146).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ17. stoletÌ).LOKALIZACE: Asi 30 m z·padnÏ od kostela, parc. Ë. 599, ZM 10: 03-31-12, koordin·-

ty od ZS»/JS»: 028/318 mm, nadmo¯sk· v˝öka295 m.

OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy v zahradÏkostela sv. Petra a Pavla (22. 6. 2007, M. Nech-vÌle).

N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 2).KOMENT¡ÿ: Zemina snad poch·zÌ z v˝kop˘

archeologickÈho v˝zkumu realizovanÈho v ne-d·vnÈ dobÏ u kostela. Tento v˝zkum doloûil kon-tinu·lnÌ vyuûitÌ zdejöÌ ostroûny jiû od 9.ñ10.stoletÌ do novovÏku (za sdÏlenÌ dÏkuji P. Jen-Ëovi a V. Peöovi). MimoÚ byla patrnÏ jiû odranÈho st¯edovÏku d˘leûit˝m opÏrn˝m bodemna severojiûnÌ d·lkovÈ komunikaci.

LITERATURA: Nepublikov·no

��%��3�7�7�� (��F>>G 5>

Obr. 9. HornÌ Prysk (CL), are·l kostela sv. Petraa Pavla, v˝kop na h¯bitovÏ, relikt zdi, pohled od J.Foto M. Ouhrabka, 2007.

��%��3�7�7�� (��F>>G5>=

Obr. 5. HornÌ Prysk (CL), are·l kostela sv. Petra a Pavla, pl·n v˝kop˘; dokumentaceprofilu: kontext 100: prkenn· podlaha, kontext 101: kamenn˝ z·klad sakristie, kontext 102: kypr˝ ûlut˝ pÌsek s kousky pÌskovce a cihel, kontext 103: kypr˝ bÏloöed˝ pÌsek s kameny, kontext 104: ulehl· pÌsËit· hlÌna s kousky uhlÌk˘ a 2 ks. keramiky, kontext 105: kypr˝ ûlut˝ pÌsek s vÏtöÌmi kameny. Kresba autor, 2007.

18. M¯ÌËn· (okr. Semily)LOKALITA: TvrziötÏ v jiûnÌ Ë·sti obce (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 25143/6-2699).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: TvrziötÏ se nach·zÌ na p. p. Ë. 221 a 900/1 v severoz·padnÌm sousedstvÌ

domu Ëp. 126, ZM 10: 03-41-23, koordin·ty od ZS»/JS»: 114/375, nadm. v˝öka 423 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (20. 7. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (1 ks.).KOMENT¡ÿ: V obci se nach·zely dvÏ tvrze, a sice na severu u dneönÌho koupaliötÏ a na

jihu u Ëp. 126. Druh· tvrz je p¯edmÏtem tohoto sdÏlenÌ. TvrziötÏ je dnes tvo¯enÈ asi metrvysok˝m podlouhl˝m n·vröÌm, na nÏmû rostou dva jasany a b¯Ìza. V˝chodnÏ od tohoton·vröÌ se nach·zÌ asi 3 metry vysok· hr·z, kter· kolem n·vröÌ vytv·¯ela na drobnÈ vodo-teËi rybnÌk. MÌstnÌ ölechta se v pÌsemn˝ch pramenech objevuje od poloviny 14. stoletÌ.BÏhem prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ zÌskali ves äùastnÌ z Valdötejna a v 70. letech 15. stoletÌ bylstatek p¯ipojen k jilemnickÈmu panstvÌ, a tvrze tak po ztr·tÏ v˝znamu postupnÏ zanikly.

LITERATURA: Kolektiv 2000, s. 480ñ481.

19. Navarov (okr. Jablonec nad Nisou)LOKALITA: Hrad Navarov (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 32190/5-115).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ17. stoletÌ).LOKALIZACE: Vnit¯nÌ are·l hradu, p. p. Ë. 771, ZM 10: 03-32-10, koordin·ty od

ZS»/JS»: 473/210 mm, nadmo¯sk· v˝öka 410 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (25. 4. 2007, M. NechvÌle, L. Pivrncov·)

v r·mci reidentifikace KP.N¡LEZ: Keramika (6 ks.; obr. 1: 9), sklo (1 ks.; obr. 1: 10), zvÌ¯ecÌ kosti (1 ks.), k·men (1).KOMENT¡ÿ: Archeologickou sond·ûÌ SeveroËeskÈho muzea v Liberci v roce 1994 byla

prok·z·na existence hradu jiû nÏkdy v dobÏ 2. poloviny 13. stoletÌ. PrvnÌ nep¯Ìm· zmÌn-ka o hradu poch·zÌ aû z roku 1365, kdy je jmÈno Navarov uvedeno jako p¯ezdÌvka Ada-ma He¯mana z He¯mani. Roku 1644 byl hrad na rozkaz cÌsa¯e Ferdinanda III. pobo¯en.

LITERATURA: Brestovansk˝ ñ Star· 1996, s. 93ñ100

20. ProseË nad Nisou (okr. Jablonec nad Nisou)LOKALITA: ProseË nad Nisou.KULTURA: NovovÏk 1 (16.ñ17. stoletÌ).LOKALIZACE: Str·Ú na p. p. Ë. 1534 severnÏ od tramvajovÈ zast·vky Kyselka seve-

roz·padnÏ od Ëp. 8, ZM 10: 03-14-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 369/046 mm, nad-mo¯sk· v˝öka 389 m.

OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy p¯i rekonstrukci schodiötÏ na str·ni (Ëerven2007, M. NechvÌle).

N¡LEZ: Keramika (1 ks.).KOMENT¡ÿ: N·lez souvisÌ se sÌdelnÌ aktivitou, kter· je v ProseËi archeologick˝mi n·-

lezy (p. p. Ë. 1515/1, 2) doloûena jiû od 14.ñ15. stoletÌ. PrvnÌ pÌsemn· zmÌnka o obcipoch·zÌ aû z roku 1559.

LITERATURA: NechvÌle ñ »ern˝ 2005, s. 53.

21. Prysk (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: HornÌ Prysk, kostel sv. Petra a Pavla (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 33009/5-3233).KULTURA: NovovÏk 1ñ2 (18.ñ19. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l kostela se h¯bitovem, p. p. Ë. 1220, ZM 10: 02-24-18, koordin·ty

od ZS»/JS»: 304/308 mm, nadmo¯sk· v˝öka 440ñ450 m.

��%��3�7�7�� (��F>>G 5>J

OKOLNOSTI: Archeologick˝ dohled p¯i v˝kopu pro inûen˝rskÈ sÌtÏ, kter˝ smÏ¯oval odvstupnÌ br·ny p¯es plochu h¯bitova do sakristie (obr. 5).

N¡LEZ: Keramika (2 ks.), lidskÈ kosti (50 ks.).KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o Prysku poch·zÌ z roku 1382 a v roce 1395 je zmiÚov·n

jiû HornÌ i DolnÌ Prysk. VlastnÌ kostel je p¯ipomÌn·n k roku 1515, kdy byl fili·lnÌ a n·-leûel pod Ëeskokamenickou farnost. Dle pamÏtnÌ knihy mÏl b˝t bÏhem t¯icetiletÈ v·lkytÏûce poökozen˝ kostel v letech 1634ñ1644 opraven. Tento kostel se vöak nach·zel najinÈm mÌstÏ neû dneönÌ baroknÌ stavba z let 1718ñ1721. Jednou z moûnostÌ je umÌstÏnÌp˘vodnÌho kostela mezi st·vajÌcÌ kostel a vstupnÌ zvonici (st. parc. Ë. 150). Se staröÌmkostelem by mohl souviset relikt zdi z lomovÈho kamene, kter˝ byl pr·vÏ v tomto pros-toru v˝kopem odkryt (obr. 9). V sakristii st·vajÌcÌho kostela byl pak dokumentov·nprofil v˝kopu a z·klad zdi sakristie. Rozborem zÌskanÈho antropologickÈho materi·lu,kter˝ provedl P. Kub·lek, bylo zjiötÏno zastoupenÌ ostatk˘ nejmÈnÏ dvou novorozenc˘a dvou muû˘, z nichû jeden n·leûel do skupiny maturus II (50ñ60 let). OstatnÌ ostatkynebylo moûnÈ vzhledem k fragment·rnosti jednoznaËnÏ za¯adit.

LITERATURA: Macek ñ ZahradnÌk 1996; Kub·lek 2007.

22. Sychrov (okr. Liberec)LOKALITA: Are·l st·tnÌho z·mku Sychrov (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 23838/5-4463).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ19. stoletÌ).LOKALIZACE: Prostor p¯ed z·padnÌm pr˘ËelÌm z·mku, p. p. Ë. 1012, ZM 10: 03ñ32-17,

koordin·ty od ZS»/JS»: 237/356 mm, nadmo¯sk· v˝öka 385 m.OKOLNOSTI: Archeologick˝ dohled p¯i v˝kopech pro kanalizaci a ËistiËku odpadnÌch

vod pro are·l z·mku.N¡LEZ: Keramika (24 ks.), kachle (1 ks.).KOMENT¡ÿ: Zlomky keramiky byly nalezeny ve svrchnÌ Ë·sti ornice pod tr·vnÌkem

(0ñ30 cm) ve v˝kopu mezi kaönou a budovou ¯editelstvÌ NP⁄. KromÏ novovÏk˝ch frag-ment˘ keramiky a kachl˘ n·leûÌ jeden keramick˝ zlomek vrcholnÈmu st¯edovÏku a m˘ûesouviset s existencÌ vsi Svojkov, kter· se v mÌstech pozdÏjöÌho z·mku spolu s popluûnÌmdvorem zvan˝m Sychrov ˙dajnÏ od 14. stoletÌ nach·zela. Svojkov n·leûel k albrechtic-kÈmu panstvÌ p·n˘ z Kyjova. Ti Svojkov ztratili aû pobÏlohorsk˝mi konfiskacemi, kdyjej zÌskal Albrecht z Valdötejna. Po jeho smrti v roce 1634 se zde vyst¯Ìdalo nÏkolikmajitel˘ aû zboûÌ koupil Vincenc Lamotte z Frintroppu a v letech 1690 aû 1693 si v mÌstÏpopluûnÌho dvora nechal postavit ranÏ baroknÌ z·mek. SouËasn˝ vzhled z·mku urËily aûpostupnÈ ˙pravy zapoËatÈ v roce 1821 a trvajÌcÌ postupnÏ ¯adu desetiletÌ.

LITERATURA: AndÏl a kol. 1984, s. 455ñ456.

23. Sy¯enov (okr. Semily)LOKALITA: Hrad Bradlec (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 17786/6-2799).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ16. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l hradu, ZM 10: 03-43-12, koordin·ty od ZS»/JS»: 167/341 mm,

nadmo¯sk· v˝öka 542 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (14. 6. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (4 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen poË·tkem 14. stoletÌ Markvartici. PoprvÈ je v predik·tu

zmiÚov·n v roce 1322. PoË·tkem 16. stoletÌ byl p¯ipojen VilÈmem TrËkou z LÌpy k sou-sednÌmu kumburskÈmu panstvÌ a ztratil na v˝znamu. Zpustl okolo poloviny 16. stoletÌ.

LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 77ñ78.

��%��3�7�7�� (��F>>G5>G

24. Sy¯enov (okr. Semily)LOKALITA: Hrad Kumburk (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 22941/6-2798).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: SbÏr u 2. a 3. hradnÌ br·ny, ZM 10: 03-43-07, koordin·ty od ZS»/JS»:

395/008 mm, nadmo¯sk· v˝öka 625ñ642 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 4. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (5 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen Markvartici na samÈm poË·tku 14. stoletÌ. PrvnÌ zmÌn-

ka poch·zÌ z predik·tu z roku 1325. Za t¯icetiletÈ v·lky byl hrad vyplenÏn a roku 1658byl na p¯Ìkaz cÌsa¯e Leopolda jako objekt s kvalitnÌm opevnÏnÌm pobo¯en. V roce 2006byl proveden turnovsk˝m muzeem z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v prostoru 1. br·-ny, 2. br·ny a p¯ilehlÈ okrouhlÈ vÏûe.

LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 305ñ307; Prost¯ednÌk 2006.

25. TuhaÚ (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad »ap (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 35443/5-3352).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2/novovÏk 1 (14.ñ16. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l hradu, ZM 10: 02-44-03, koordin·ty od ZS»/JS»: 166/343 mm,

nadmo¯sk· v˝öka 384ñ387 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (14. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (14 ks.).KOMENT¡ÿ: Hrad byl vystavÏn nÏkdy mezi lety 1391ñ1402. Roku 1402 ho spolu

s okolnÌmi vesnicemi obdrûel V·clav Berka. Toto je jedin· pÌsemn· zmÌnka o hradu.Dosud se uvaûovalo o jeho pomÏrnÏ kr·tkÈ existenci do poË·tku 15. stoletÌ. Jeden gla-zovan˝ fragment zÌskan˝ nov˝m sbÏrem by snad mohl naznaËovat existenci hradu dopokroËilÈho 15. stoletÌ Ëi o nÏco dÈle.


26. Turnov (okr. Semily)LOKALITA: Turnov ñ Hruötice, kostel sv. MatÏje, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 14994/6-2837).KULTURA: NovovÏk 1ñ2 (17.ñ19. stoletÌ).LOKALIZACE: SZ roh h¯bitova u kostela sv. MatÏje, ZM 10: 03-32-23, koordin·ty od

ZS»/JS»: 330/340 mm, nadmo¯sk· v˝öka 321 m.OKOLNOSTI: Povrchov· prospekce are·lu h¯bitova (26. 7. 2007, M. NechvÌle).N¡LEZ: Keramika (3 ks.).KOMENT¡ÿ: Do okolÌ kostela sv. MatÏje je kladeno sÌdlo (dv˘r) Markvartice Jaroslava

pÌöÌcÌm se po Hruötici (Gerozlaus de Hrusciz) na kr·lovskÈ listinÏ z roku 1239. TÈtohypotÈze nasvÏdËujÌ i archeologickÈ n·lezy ze 13. stoletÌ zÌskanÈ z·chrann˝m v˝zku-mem J. Kl·pötÏ v 70. letech 20. stoletÌ p¯i stavbÏ blÌzkÈho transform·toru.

LITERATURA: Prost¯ednÌk 2000, s. 13.

27. ViöÚov· (okr. Liberec)LOKALITA: VÌska, n·lez u Ëp. 35 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 46740/5-4490).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ).LOKALIZACE: U domu Ëp. 35, ZM 10: 03-12-16, koordin·ty od ZS»/JS»: 290/042 mm,

nadmo¯sk· v˝öka 245 m.OKOLNOSTI: N·lez p¯i okop·v·nÌ z·honu (2007, J. äternov·).N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 1).

��%��3�7�7�� (��F>>G 5><

KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o vsi poch·zÌ z roku 1454.LITERATURA: Nepublikov·no.

28. Vratislavice nad Nisou (okr. Liberec)LOKALITA: Are·l kostela NejsvÏtÏjöÌ Trojice (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 36643/5-4502).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 (13.ñ14. stoletÌ).LOKALIZACE: Mezi kostelem a betonovou ohradnÌ zdÌ, ZM 10: 03-14-22, koordin·ty

od ZS»/JS»: 270/131 mm, nadmo¯sk· v˝öka 382 m.OKOLNOSTI: Dohled p¯i zemnÌch pracÌch v are·lu kostela NejsvÏtÏjöÌ Trojice. SbÏr na

hromadÏ zeminy z 30 cm hlubokÈho v˝kopu pro z·klad plotu jiûnÏ od kostela mezi z·-vÏrem a betonovou ohradnÌ zdÌ (3. 5. 2007, M. NechvÌle).

N¡LEZ: Keramika (1 ks.).KOMENT¡ÿ: Jde o dosud prvnÌ movit˝ st¯edovÏk˝ n·lez z Vratislavic nad Nisou. Dle

pÌsemn˝ch pramen˘ bylo povodÌ LuûickÈ Nisy od Liberce po Jablonec nad Nisou osÌd-leno jiû od 14. stoletÌ. NovÈ archeologickÈ n·lezy z Vratislavic a ProseËe nad Nisoututo skuteËnost potvrzujÌ.

LITERATURA: Nepublikov·no.

29. Vrchovany (okr. »esk· LÌpa)LOKALITA: Hrad Star˝ Berötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 31978/5-3394).KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ).LOKALIZACE: Are·l hradu mimo vlastnÌ j·dro, kterÈ je ve¯ejnosti nep¯ÌstupnÈ, ZM 10:

02-44-04, koordin·ty od ZS»/JS»: 428/369 mm, nadmo¯sk· v˝öka 470ñ480 m.OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (7. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci re-

identifikace KP.N¡LEZ: Keramika (20 ks.), kachle (1 ks.), zvÌ¯ecÌ kosti (2 ks.).KOMENT¡ÿ: Aû do doby vzniku z·mku Nov˝ Berötejn u DubÈ v 16. stoletÌ nebylo t¯e-

ba sÌdla od sebe rozliöovat a hrad byl naz˝v·n pouze Berötejn. Hrad vystavÏl jako svÈsÌdlo nÏkdy poË·tkem 15. stoletÌ nejspÌöe Jind¯ich Hlav·Ë Berka z DubÈ, kter˝ zdÏdilokolnÌ vsi a dosud nemÏl vlastnÌ sÌdlo. PoprvÈ je v predik·tu zmiÚov·n k roku 1423 ja-k˝si Sigmund von Bernstein. PrvnÌ jednoznaËn· zpr·va o vlastnÌm hradu poch·zÌ z ro-ku 1437. OpuötÏnÌ hradu souvisÌ patrnÏ s postavenÌm v˝öe zmÌnÏnÈho z·mku NovÈhoBerötejna v letech 1558ñ1567.


Literatura:AndÏl, Rudolf a kol., Hrady, z·mky a tvrze v »ech·ch, na MoravÏ a ve Slezsku III. SevernÌ »e-

chy, Praha 1984.Brestovansk ,̋ Petr ñ Star·, Marcela, Hrad N·varov ñ v˝sledky archeologickÈ sond·ûe v roce 1994,

Castellologica bohemica 5, 1996, s. 93ñ100. Brestovansk ,̋ Petr ñ Star·, Marcela, P¯Ìr˘stky archeologickÈ sbÌrky SeveroËeskÈho muzea v Li-

berci v letech 1986ñ1996, Archeologie LibereckÈho kraje 1, 1998, s. 33ñ45.DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 2000.Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000.Kolektiv, Encyklopedie Ëesk˝ch tvrzÌ, Praha 2000.Kub·lek, Pavel, Z·kladnÌ antropologickÈ zpracov·nÌ n·lez˘ v HornÌm Prysku z roku 2007, rkp.,

2007, uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.Macek, Petr ñ ZahradnÌk, Pavel, HornÌ Prysk, okres »esk· LÌpa. StavebnÏ historick˝ pr˘zkum

kostela sv. Petra a Pavla, rkp. SHP, 1996 , uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.NechvÌle, Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v letech 1999ñ2002,

Zpravodaj muzea v Hradci Kr·lovÈ 28, 2002, s. 35ñ48.

��%��3�7�7�� (��F>>G5>A

NechvÌle, Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v roce 2003, Zpravodajmuzea v Hradci Kr·lovÈ 29, 2003, s. 21ñ29.

NechvÌle, Martin ñ »ern ,̋ Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v letech2004 a 2005, Zpravodaj muzea v Hradci Kr·lovÈ 31, 2005, s. 51ñ56.

Prost¯ednÌk, Jan, PravÏkÈ a st¯edovÏkÈ osÌdlenÌ Turnova ve svÏtle archeologick˝ch n·lez˘. P¯Ì-spÏvek k stavebnÌmu v˝voji mÏsta od jeho zaloûenÌ do konce st¯edovÏku, Z »eskÈho r·jea PodkrkonoöÌ 13, 2000, s. 6ñ49.

Prost¯ednÌk, Jan, N·lezov· zpr·va ze z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu, hrad Kumburk(k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily), rkp. NZ, 2006, uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.

Simm, Otokar, HornÌ Maxov, obec v Jizersk˝ch hor·ch, RoËenka Jizersko-jeötÏdskÈho horskÈhospolku 2003, 2, 2004, s. 117ñ133.

Technik, Ji¯Ì, Liberec ñ restaurace ÑZelen˝ stromì Ëp. 131, Moskevsk· ul. Ë. 34, rkp. SHP, 1995,uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.

Waldhauser, Ji¯Ì, SÌdla drobnÈ ölechty v severnÌm Pojize¯Ì a na Liberecku, Zpr·vy a studieKrajskÈho muzea v TeplicÌch 14, 1980, s. 49ñ65.

SouhrnMartin NechvÌle: ArcheologickÈ akce N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu zemnÌho odbornÈho pra-

coviötÏ v Liberci za rok 2007»l·nek shrnuje archeologickÈ akce pracovnÌk˘ N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu ˙zemnÌho od-

bornÈho pracoviötÏ v Liberci za rok 2007. Jedn· se nejen o z·chrannÈ v˝zkumy, ale i o n·lezyzÌskanÈ povrchovou prospekcÌ nejen v r·mci obnovenÈ identifikace nemovit˝ch kulturnÌchpam·tek. »asovÏ n·lezy spadajÌ do st¯edovÏku a novovÏku a poch·zÌ z hrad˘, z·mk˘ Ëi intra-vil·n˘ obcÌ. NÏkterÈ n·lezy jsou prvnÌ svÈho druhu z danÈ lokality, jako nap¯Ìklad st¯edovÏk·keramika z Vratislavic n. N. Ëi Sychrova.

��%��3�7�7�� (��F>>G 55>

DÕLENSK… SÕDLIäTÃ Z MLADäÕ DOBY KAMENN…,KULTURY VYPÕCHAN… KERAMIKY, V PÿÕäOVICÕCH(p¯edbÏûn· zpr·va k 30. z·¯Ì 2007)

Petr Brestovansk˝

ArcheologickÈ n·lezy z neolitu na katastru P¯Ìöovic v minulosti

Obec P¯Ìöovice leûÌ v jiûnÌm cÌpu LibereckÈho kraje, na nev˝raznÈ terase pravÈho b¯e-hu Jizery. PrvnÌ neolitickÈ n·lezy uËinÏnÈ do roku 1940 shrnul ve svÈ knize DÏjinnÈ po-Ë·tky »eskÈho r·je archeolog akademik Jan Filip. ZmiÚuje Ñn·padn˝ v˝skyt kopytovit˝chn·stroj˘ na ˙zemÌ obceì a p¯id·v· dalöÌ informace o tom, ûe z ÑneolitickÈ j·my pro-kopanÈ dr. Prokopem dne 9. 8. 1907 v P¯ÌöovicÌch jsou v turnovskÈm muzeu rohovcovÈodötÏpky, j·dra a kusy mazanice.ì U Filipa je tÈû p¯ejat· informace, ûe Josef LadislavPÌË tu zjistil ÑvypÌchanou keramikuì, nebo tvrzenÌ, ûe v ÑN·rodnÌm museu v Praze jsouz P¯Ìöovic r˘znÈ kamennÈ n·strojeì.

Dne 8. a 9. listopadu roku 1971 doölo k naruöenÌ objekt˘ z obdobÌ kultury vypÌchanÈkeramiky p¯i skr˝vce ornice kv˘li v˝stavbÏ nov˝ch bytov˝ch jednotek v prostoru mezitehdejöÌ st·tnÌ silnicÌ TurnovñMlad· Boleslav a silnicÌ P¯ÌöoviceñTurnov v blÌzkosti pro-vozovny SeveroËesk˝ch mlÈk·ren v P¯ÌöovicÌch. Likvidace objekt˘ nebyla nik˝m hl·-öena a zjistil ji n·hodnÏ referent SeveroËeskÈho muzea v Liberci spoleËnÏ s archeologemPhDr. J. Waldhauserem, CSc. a M. Kostkovou. Neporuöen z˘stal pouze jedin˝ objekt.Byla to 60 cm hlubok· j·ma, zhruba kosodÈlnÌkovÈho p˘dorysu o stran·ch 420 × 280 cm.Zahlouben· byla ve ûlutavÈ spraöi a jejÌ v˝plÚ tvo¯ila tmavÏ hnÏd· kompaktnÌ hlÌna, kter·obsahovala fragmenty keramiky, nÏkolik Ëepelek ötÌpanÈ industrie a brouöen˝ vrtan˝n·stroj.

Uû v b¯eznu a ¯Ìjnu 1997 probÌhaly nesystematickÈ sbÏry na parcel·ch 202/5 a 208,poblÌûe dneönÌ ËerpacÌ stanice, ale drobnÈ kamennÈ artefakty nebylo moûnÈ p¯esnÏjichronologicky za¯adit. A tak poslednÌm dokumentovan˝m n·lezem z mladöÌ doby ka-mennÈ v katastru P¯Ìöovic, do doby objevu industri·lnÌho sÌdliötÏ v roce 2007, byla ko-lekce neolitickÈ keramiky kultury vypÌchanÈ a n·stroj ötÌpanÈ industrie ze stavebnÌ par-cely 284/7, asi 800 metr˘ v˝chodnÌm smÏrem od nÌûe popisovanÈho v˝zkumu.

Objev dÌlenskÈho sÌdliötÏ v roce 2007

Obec P¯Ìöovice je zahrnuta do St·tnÌho archeologickÈho seznamu »R jako ˙zemÌs archeologick˝mi n·lezy I. kategorie (UAN I, podle ß 22, odst. 2, z·k. Ë. 20/87 Sb.). Pro-to bylo nutnÈ sledovat zemnÌ pr·ce vedenÈ v tÈto oblasti. O z·mÏru vybudovat logistickÈcentrum nedaleko benzÌnovÈ pumpy u d·lnice v P¯ÌöovicÌch bylo archeologickÈ praco-viötÏ SeveroËeskÈho muzea v Liberci informov·no v Ëervenci 2006 (Ë. j. S⁄- 421/2006;stavebnÌ ˙¯ad P¯Ìöovice). Na mÌstnÌm jedn·nÌ, kde bylo zah·jeno ˙zemnÌ ¯ÌzenÌ dne 1. srp-na 2006, byl investor upozornÏn na velkou pravdÏpodobnost v˝skytu archeologick˝chobjekt˘. Pr˘zkum a prospekce plochy pomocÌ detektoru zaËala po dohodÏ s investoremdne 20. b¯ezna 2007. Dne 26. b¯ezna p¯ijela technika firmy Baltom a zaËala se nahruboskr˝vat ornice. O den pozdÏji byly detekov·ny prvnÌ dva objekty v jiûnÌm rohu skr˝vanÈ

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� %555

plochy. Jednalo se o menöÌ sÌdelnÌ j·my, kterÈ obsahovaly materi·l z mladöÌho neolitu,tj. pazourkovÈ ˙ötÏpy a fragmenty keramiky s charakteristick˝m vpichem. Dne 2. dubnazaËalo odebÌr·nÌ zbytku ornice strojem UDS s pravÌtkem a dne 4. dubna skonËila hrub·skr˝vka. Dohled nad odebÌr·nÌm zbylÈ ornice nad podloûnÌ spraöÌ strojem UDS trval aûdo druhÈho t˝dne mÏsÌce kvÏtna. Jiû v pr˘bÏhu tÈto jemnÈ skr˝vky, kdy nebylo jasnÈ,kolik cel· plocha obsahuje objekt˘ a jakÈho jsou st·¯Ì a stupnÏ zachovalosti, byl ini-ciov·n n·vrh na odkup lokality. Ten byl vöak pro st·t Ëi kraj v tomto p¯ÌpadÏ kv˘li velkÈfinanËnÌ n·roËnosti nere·ln .̋ A tak se p¯istoupilo k dalöÌmu bodu, coû byl z·chrann˝archeologick˝ v˝zkum lokality. Ve svÈ podstatÏ je i tzv. z·chrann˝ v˝zkum destruktivnÌa zkouman· lokalita a objekty jsou po v˝zkumu trvale poökozeny Ëi nen·vratnÏ zniËeny.V p¯ÌpadÏ p¯ÌöovickÈho naleziötÏ mÏl investor VGP Park Turnov, a. s., plnÈ pochopenÌpro dokumentaci jiû nikdy se neopakujÌcÌch situacÌ z naöich pravÏk˝ch dÏjin a dÌky nÏmubyl financov·n dle z·kona archeologick˝ v˝zkum vËetnÏ vöech dostupn˝ch standardnÌchanal˝z v plnÈm rozsahu. V˝zkum byl smluvnÏ ukonËen ke dni 30. Ëervna 2007.

Datace a rozöÌ¯enÌ kultury s vypÌchanou keramikou

Kultura s vypÌchanou keramikou (d·le jen StK) vyst¯Ìdala v »ech·ch keramiku line·rnÌa zaujÌm· obdobÌ od poË·tku do druhÈ poloviny 5. tisÌciletÌ p .̄ n. l. Je geograficky roz-öÌ¯ena od dolnÌho Pood¯Ì ke st¯ednÌmu Dunaji a od NizozemÌ aû po Sandomierz. V tomtoobdobÌ se poh¯bÌvalo jak kostrovÏ, tak û·rovÏ. NejvÏtöÌm zn·m˝m poh¯ebiötÏm lidu StKjsou Miskovice (okres Kutn· Hora), odkud zn·me 69 hrob˘, z toho 47 û·rov˝ch, 18 kost-rov˝ch a 4 bez urËenÌ ritu. Z dalöÌch poh¯ebiöù je nutnÈ uvÈst Prahu-BubeneË se 16 û·-rov˝mi poh¯by nebo PlotiötÏ nad Labem.

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� % 55F

1. P¯Ìöovice ñ VGP, celkov˝ leteck˝ pohled na odkrytÈ p˘dorysy dÌlen a dom˘ neolitickÈvesnice od severu. Foto autor, 2007.

SÌdliötÏ tÈto kultury jsou zn·ma z B¯ezna, Bylan, Hrdlovky, Chaba¯ovic, Möena, Pav-lova Ëi z PlotiötÏ. NejstaröÌm zn·m˝m p˘dorysem domu ze staröÌho stupnÏ StK je dle PhDr.Marie Z·potockÈ d˘m ze StvolÌnek (okres »esk· LÌpa), kter˝ publikoval L. Franz v roce1931. DalöÌ p˘dorysy dom˘ ze staröÌ f·ze StK byly odkryty relativnÏ ned·vno v letech1995ñ97 ve SlavonÌnÏ (okres Olomouc). Mezi dalöÌ lokality, kde byly doloûeny kon-strukËnÌ detaily dom˘ Stk, pat¯Ì dle PhDr. Ivany Pavl˘ Zwenkau a Eythra v Sasku a Re-gensburg-Harting v Bavorsku.

D·le je nutnÈ doplnit, ûe v roce 1998 doölo k objevu v˝robnÌho okrsku Stk v Ohraze-nicÌch u Turnova (okres Semily, v˝zkum PhDr. Jan Prost¯ednÌk), kterÈ leûÌ nedaleko P¯Ì-öovic. Objekty 1/98 a 8/98 jsou v nÏkter˝ch aspektech blÌzkÈ hlinÌk˘m-dÌln·m z naöehonaleziötÏ.

Polohopis a geomorfologie

SÌdliötÏ leûÌ na nev˝raznÈ terase (241ñ242 m. n. m.) cca 1ñ1,5 km od souËasnÈho toku¯eky Jizery, na jejÌm pravÈm b¯ehu. Je souË·stÌ MnichovohradiöùskÈ kotliny ve st¯ednÌa z·padnÌ Ë·sti TurnovskÈ pahorkatiny. Na pravÈm b¯ehu Jizery se uloûily pokryvy a z·-vÏje spraöov˝ch hlÌn, kterÈ tvo¯ily podloûÌ vöech objekt˘ zkoumanÈho neolitickÈho sÌdliötÏ.To bylo objeveno p¯i skr˝vce ornice, kter· mÏla r˘znou mocnost. P¯i severoz·padnÌm okra-ji plochy skr˝vky, rovnobÏûnÏ s d·lnicÌ, dosahovala ornice 25ñ40 cm. Na protilehlÈ stranÏu ûelezniËnÌch kolejÌ bylo rozhranÌ ornice a ûlutavÈ spraöovÈ hlÌny aû 90 cm pod souËas-n˝m povrchem. V˝plÚ vÏtöiny objekt˘ tvo¯ila öedoËern·, silnÏ ulehl· soudrûn· hlinit· ze-mina. Na tuto uloûeninu se v·zala vÏtöina nalezen˝ch artefakt˘ a ekofakt˘ z mladöÌhoneolitu.

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� %55

2. P¯Ìöovice ñ VGP, p˘dorysy dvou mladoneolitick˝ch dom˘ ËÌslo 14 a 13 s dÌlnou na severnÌ stranÏ. Foto autor, 2007.

VymezenÌ a ochrana neolitickÈho sÌdliötÏ

Celkov· plocha v˝zkumu se pohybuje kolem 2 hektar˘ (obr. 1). Jednak se zkoumalacentr·lnÌ Ë·st plochy o rozmÏrech 130 × 145 metr˘ mezi d·lnicÌ a ûeleznicÌ, kde je vypro-jektovan· hala, a d·le pak navazujÌcÌ plocha pod budoucÌ p¯Ìjezdovou komunikacÌ. Jedn·se p¯edevöÌm o parcely ËÌslo 208, 202/5, 202/50, 202/49 a Ë·sti dalöÌch parcel 202/48,202/47 a 202/45. V z·padnÌ Ë·sti centr·lnÌ plochy se za hranicÌ skr˝vky nach·zÌ ËerpacÌstanice Shell. BudoucÌ ochrana tohoto unik·tnÌho naleziötÏ, ze kterÈho zn·me pouze Ë·st,je nutn· v pojetÌ ÑMaltskÈ konvenceì zejmÈna v˝chodnÌm a severov˝chodnÌm smÏrem odzkoumanÈ plochy. To p¯edstavuje plochu nÏkolika hektar˘ mezi d·lnicÌ a ûeleznicÌ, kdeje v ˙zemnÌm pl·nu obce vyprojektovan· pr˘myslov· zÛna. Jedn· se nap¯Ìklad o parcely245/60, 245/54 a mnoho dalöÌch. DalöÌ pokraËov·nÌ neolitickÈho sÌdliötÏ je nutnÈ ochr·-nit p¯ed devastacÌ jak jiûnÌm a jihov˝chodnÌm smÏrem, kde je dnes zahr·dk·¯sk· kolonie,tak smÏrem z·padnÌm a severoz·padnÌm, kde i za d·lnicÌ m·me indicie z leteckÈho pr˘-zkumu o moûnÈm pokraËov·nÌ naleziötÏ. Pro budoucÌ generace je nutnÈ ponechat celouplochu, nebo alespoÚ jejÌ Ë·st, bez z·stavby, kter· by kulturnÌ krajinu zniËila nebo jinakznehodnotila. V budoucnu se zde nabÌzÌ moûnost vÏdeckÈho v˝zkumu, stavby archeolo-gickÈ rezervace nebo archeoskanzenu s expozicÌ a odborn˝m dohledem. S nejvÏtöÌ moû-nou opatrnostÌ je nutnÈ postupovat p¯i p¯ÌpadnÈm odstraÚov·nÌ ornice (dle p˘dnÌho z·-kona), neboù jak uk·zal letoönÌ v˝zkum, relikty dom˘ zasahujÌ do podorniËnÌ ûlutavÈspraöe Ëasto jen nÏkolik centimetr˘. Jak·koliv tÏûk· technika, jak p·sov· tak kolov·, bytyto zcela unik·tnÌ z·znamy v podobÏ p˘dorys˘ pravÏk˝ch dom˘ zcela zniËila.

V˝znam sÌdliötÏ v r·mci »R a zachovalost sÌdliötnÌch objekt˘

P¯i archeologickÈm v˝zkumu se poda¯ilo objevit zcela novou a unik·tnÌ Ë·st vesnicez mladöÌ doby kamennÈ, kterou m˘ûeme p¯edbÏûnÏ datovat do mladöÌho obdobÌ (f·ze)tzv. kultury s keramikou vypÌchanou. Jedn· se o prvnÌ zemÏdÏlce, kte¯Ì se v tomto mÌstÏusadili v dobÏ p¯ed öesti a p˘l tisÌci lety. Tedy v dobÏ, kdy jeötÏ 1,5 tisÌce let zb˝valo dosjednocenÌ Egypta Narmerem a tÈmÏ¯ 2 tisÌce let do stavby prvnÌ stupÚovitÈ pyramidyDûÛsÈra v Sakk·¯e. N·lez p˘dorys˘ patn·cti dom˘ a dvaceti pravÏk˝ch dÌlen kruhovi-tÈho aû ov·lnÈho p˘dorysu, mj. na v˝robu brouöenÈ kamennÈ industrie a ötÌpanÈ pazour-kovÈ industrie, a to vöe v pravidelnÈm uspo¯·d·nÌ, nem· v LibereckÈm kraji ani v »eskÈrepublice obdoby. Dle ˙stnÌho vyj·d¯enÌ PhDr. Ivana Pavl˘ ze srpna tohoto roku podob-n˝ p˘dorys sÌdliötÏ s v˝robnÌmi j·mami nenÌ zn·m z tohoto obdobÌ nikde ve st¯ednÌEvropÏ, ani v NÏmecku, kde jsou sÌdliötÏ tÈto kultury nejlÈpe prozkoum·ny. DalöÌ v˝-znamnou okolnostÌ je, ûe Ë·st nalezenÈ vesnice osÌdlenÈ ve 2 f·zÌch nedaleko pravÈhob¯ehu Jizery, nebyla po celou dobu aû do souËasnosti naruöena jinou kulturou.

ArcheologickÈ n·lezy, stav jejich zpracov·nÌ a odbornÈ expertÌzy

Celkem bylo kresebnÏ a fotograficky zdokumentov·no cca 1 400 objekt˘. K tÏm nej-vÏtöÌm pat¯Ì t¯i ¯ady celkem dvaceti pravÏk˝ch dÌlen kruhovitÈho aû ov·lnÈho p˘dorysuo pr˘mÏru 5ñ10 m a maxim·lnÌ hloubce aû 2 metry (obr. 3). V blÌzkosti dÌlen byly nale-zeny r˘znÏ zachovanÈ p˘dorysy patn·cti dom˘ o rozmÏrech 6 × 9 m aû 8 × 24 m (obr. 2).R˘znorodost p˘dorys˘ dlouh˝ch dom˘ dokl·d· v˝voj tÏchto staveb na lokalitÏ. U nÏkte-r˝ch m·me zdvojenÈ ¯ady k˘l˘ obvodov˝ch stÏn. Vnit¯nÌ uspo¯·d·nÌ sloupov˝ch jam (vÏt-öinou do 40 cm pr˘mÏru) je ¯idöÌ neû v domech kultury line·rnÌ, podÈlnÈ rozestupy se po-hybujÌ kolem 8 metr˘. NÏkdy jsou stÏny uprost¯ed domu ven vypouklÈ. V mladöÌ f·zi dom˘doch·zelo k jejich celkovÈmu zkracov·nÌ a zmenöov·nÌ. Doloûeny jsou i opravy stÏn.

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� % 55

KromÏ dalöÌch sÌdelnÌch jam a souj·mÌ se zde nalezly desÌtky sloupov˝ch jam a stovkyÑk˘lov˝ch jamekì. Nalezeny byly desÌtky topeniöù, nÏkolik z¯Ìcen˝ch pecÌ, desÌtky frag-ment˘ brouöen˝ch sekerek, cca 1 500 kus˘ odpadu vzniklÈho p¯i v˝robÏ ötÌpanÈ indus-trie, Ëasto z baltskÈho pazourku (obr. 4). Jedn· se o j·dra, r˘znÈ tvary ˙ötÏp˘, nebo p¯iproplavenÌ zachycenÈ drobnÈ odötÏpky a t¯Ìsky. D·le bylo zÌsk·no mnoûstvÌ brousk˘k v˝robÏ n·stroj˘, drtiËe a drtidla k v˝robÏ prvnÌ mouky pro v˝robu placek aj. Stovkyfragment˘ keramick˝ch n·dob jsou vÏtöinou dosti zkorodov·ny, na nÏkter˝ch je aledob¯e patrn· v˝zdoba. PlavenÌm vzork˘ hlÌny z pravÏk˝ch objekt˘ se poda¯ilo dokoncenajÌt i zuhelnatÏlÈ obilky a prvnÌ hr·öek. Potvrdila se tak nezastupitelnost a jedineËn˝zdroj informacÌ archeologick˝ch metod pro obdobÌ, kterÈ o nÏkolik tisÌc let p¯edstihujeprvnÌ pÌsemnÈ zmÌnky o naöich zemÌch.

Z prozkoumanÈ plochy sÌdelnÌho are·lu bylo zÌsk·no 35 p¯epravek materi·lu. V sou-Ëasnosti je laboratornÏ zpracov·no zhruba 70 % dosud nalezen˝ch artefakt˘ z lokality.Zpracovan˝ materi·l je omyt˝ a vysuöen ,̋ z Ë·sti uloûen v pr˘hledn˝ch s·ËcÌch a s po-piskami uskladnÏn v p¯epravk·ch, kde je p¯ipraven k dalöÌmu detailnÏjöÌmu celkovÈmuvyhodnocenÌ.

Zpracov·nÌ n·lez˘ potrv· minim·lnÏ t¯i roky. DÌky pochopenÌ investora, kter˝ finan-coval nezbytnÈ standardnÌ rozbory, budou z¯ejmÏ jiû v listopadu 2007 zn·my v˝sledkyradiokarbonovÈ datace z laborato¯e v polskÈ Poznani. Tato datace n·m urËÌ ËasovÈsekvence dÌlen a pom˘ûe tak urËit p¯esnÈ st·¯Ì lokality. Z·sluhou environment·lnÌchrozbor˘ budeme nap .̄ vÏdÏt, v jakÈm spoleËenstvÌ rostlin se naöi p¯edci pohybovali, a tÌmnep¯Ìmo zÌsk·me i poznatky o tehdejöÌm klimatu. Fosf·tov· anal˝za n·m pom˘ûe zjistitprostorovÈ rozloûenÌ organick˝ch zbytk˘ v nÏkter˝ch domech a geologick˝ a minera-logick˝ rozbor n·m odpovÌ na ot·zky p˘vodu n·stroj˘ prvnÌch zemÏdÏlc˘ v P¯ÌöovicÌch.

Vyj·d¯enÌ odbornÈ ve¯ejnosti

V poË·tcÌch v˝zkumu dne 20. dubna 2007 navötÌvila naleziötÏ PhDr. Marie Z·potock·,kter· o naleziöti mimo jinÈ napsala: ÑV prozatÌm zaËiötÏnÈ Ë·sti se r˝sujÌ minim·lnÏ dvÏ¯ady dlouh˝ch dom˘ s postrannÌmi ûl·bky a vnit¯nÌ k˘lovou konstrukcÌ a po jejich seve-roz·padnÌ stranÏ nÏkolik velk˝ch objekt˘, kterÈ lze interpretovat jako hlinÌky, kterÈ povyhloubenÌ mohly plnit dalöÌ funkci, a to nejspÌöe dÌlenskÈho charakteru, podle dosud zÌs-kan˝ch n·lez˘ nejspÌöe na v˝robu kamenn˝ch n·stroj˘... NenÌ pochyby, ûe jde o jedineËn˝n·lez, a to nejen pro oblast Pojize¯Ì, ale i v r·mci cel˝ch »ech. Podle keramiky lze nale-ziötÏ datovat do mladöÌho stupnÏ vypÌchanÈ keramiky (cca 4600ñ4700 p .̄ n. l.). Hustotai rozloûenÌ objekt˘ a prozatÌm zÌskanÈ artefakty naznaËujÌ, ûe by zde bylo moûnÈ zÌskatv˝znamnÈ poznatky ke struktu¯e osad tÈto doby i k jejich datov·nÌ.ì

Dne 10. kvÏtna 2007 prohlÈdli naleziötÏ dalöÌ pracovnÌci ArcheologickÈho ˙stavu PrahaAV »R, jmenovitÏ Mgr. Petr KvÏtina, Ph.D., Mgr. Jaroslav ÿÌdk˝ a Mgr. MarkÈta Kon-Ëelov·. V jejich z·pisu je uvedeno: ÑVelmi d˘leûit˝m aspektem je, ûe se na lokalitÏ nena-ch·zejÌ komponenty z jin˝ch obdobÌ... a sÌdliötÏ je proto monokulturnÌ. Takov·to sku-teËnost je dosti vz·cn· a z hlediska studia danÈho obdobÌ nesmÌrnÏ d˘leûit·. DostateËnÏrozs·hl˝ odkryv umoûÚuje dobrÈ studium horizont·lnÏ stratigrafick˝ch vztah˘ dom˘ a jam,coû je pro danÈ obdobÌ velmi v˝znamnÈ... ZajÌmav˝ a unik·tnÌ je objev zmÌnÏn˝ch 13 pra-videln˝ch jam, o kter˝ch se lze domnÌvat, ûe za ûivota osady byly v p¯ÌmÈm vztahu ke zdeexistujÌcÌm dom˘m... Z·vÏrem je moûno konstatovat, ûe se jedn· o v˝znamn˝ n·lez a tonejen v r·mci LibereckÈho kraje. TerÈnnÌ v˝zkum je prov·dÏn velmi kvalitnÏ za pouûitÌsouËasn˝ch standardnÌch archeologick˝ch i p¯ÌrodovÏdn˝ch metod.ì

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� %55=

DalöÌ konzultaËnÌ prohlÌdka probÏhla 15. kvÏtna za ˙Ëasti PhDr. Frantiöka Fr˝dy a Bc.Milana MetliËky ze Z·padoËeskÈho muzea v Plzni. V z·pisu se pravÌ: ÑZ·padoËeskÈ mu-zeum v Plzni jiû od roku 1996 prov·dÌ ploönÈ archeologickÈ v˝zkumy obdobn˝ch sÌdelnÌchneolitick˝ch are·l˘ v z·padnÌch »ech·ch a m· tudÌû pot¯ebnÈ zkuöenosti s prov·dÏnÌmtakto rozs·hl˝ch akcÌ.ì Z·pis d·le pokraËuje: ÑLokalita m· velk˝ v˝znam pro pozn·nÌvnÏjöÌho vzhledu pravÏkÈho sÌdliötÏ, protoûe na rozdÌl od jin˝ch stejnÏ star˝ch sÌdliöù,kter· jsou vÌcef·zov· a kde tak doch·zÌ k superpozicÌm..., kterÈ znesnadÚujÌ rozpozn·nÌjednotliv˝ch f·zÌ, je rovinnÈ sÌdliötÏ u P¯Ìöovic podle dosavadnÌch poznatk˘ pouze jed-nof·zovÈ. Je zde proto moûnÈ na z·kladÏ prostorovÈ anal˝zy rozliöit jednotlivÈ sÌdelnÌjednotky s jejich z·zemÌm, jejichû z·kladnÌm prvkem je neolitick˝ dlouh˝ d˘m... Na z·vÏrm˘ûeme konstatovat, ûe v˝zkum je dob¯e organizov·n, kvalitnÏ a odbornÏ veden a namoûnosti z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu aû nadstandardnÏ dokumentov·n.ì

Medializace n·lez˘ a ohlasy

Refer·t o p¯ÌöovickÈm naleziöti zaznÏl 20. ¯Ìjna 2007 na IV. konferenci Pam·tkov· pÈËev obËanskÈ spoleËnosti pod Troskami. O unik·tnÌm naleziöti v P¯ÌöovicÌch informovaly»esk˝ rozhlas Sever ñ po¯ad Planet·rium a region·lnÌ zpravodajstvÌ pro Liberecko, »es-k˝ rozhlas ñ po¯ad Meteor, »esk· televize, Nova, GENUS TV, internetovÈ servery a de-sÌtky novinov˝ch a Ëasopiseck˝ch Ël·nk˘, mj. Mlad· fronta, Libereck˝ denÌk, Pr·vo, ThePrague Post, magazÌn Turnovsko. NejaktivnÏji se do z·chrany naleziötÏ zapojilo ObËan-skÈ sdruûenÌ ÑPamÏù »eskÈho r·je a PodjeötÏdÌì, jeû v desÌtk·ch dopis˘ p¯Ìsluön˝m insti-tucÌm û·dalo n·pravu neudrûitelnÈ situace kolem likvidace unik·tnÌch archeologick˝chnaleziöù. ShrnutÌ nalezneme ve vlastivÏdnÈm sbornÌku Od JeötÏda k Trosk·m Ë. 3/2007.O naleziötÏ projevilo z·jem a objevenou vesnici z mladöÌ doby kamennÈ navötÌvilo mnoû-

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� % 55J

3. P¯Ìöovice ñ VGP, celkov˝ pohled na dÌlnu ËÌslo 872 se z¯Ìcenou pecÌ v z·padnÌm sektoru. Foto autor. 2007.

stvÌ rodin s dÏtmi, cykloturist˘, mÌstnÌch rod·k˘, ökolnÌ t¯Ìdy, starostovÈ okolnÌch obcÌ,odbornÌci i politici, mj. p¯edseda sen·tu P¯emysl Sobotka.

N·stin dalöÌch pracÌ

KromÏ p¯ipravovanÈ v˝stavy v SeveroËeskÈm muzeu v Liberci se nynÌ intenzivnÏ jed-n· i o moûnosti zaloûit archeologickou rezervaci p¯Ìmo v Pojize¯Ì, tedy v mÌstech n·lez˘,kde budou mj. rekonstruovanÈ domy a dÌlny a takÈ muzejnÌ expozice se z·zemÌm a ar-cheologick· terÈnnÌ stanice s nezbytnou ostrahou. Je mimo¯·dnÏ d˘leûitÈ, aby si unik·tnÌobjev mohli n·vötÏvnÌci odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti prohlÈdnout p¯Ìmo v terÈnu. O tako-vou moûnost pozn·nÌ historie, zejmÈna v mladöÌ dobÏ kamennÈ, jsou ve st¯ednÌ EvropÏlidÈ zatÌm ochuzeni.

Nutnost z·chrany naöeho archeologickÈho dÏdictvÌ

Z·kon je samoz¯ejmÏ nedokonal ,̋ o jeho variant·ch a novel·ch se mluvÌ uû mnoho let,ale k jejich realizaci zatÌm nedoölo. Z toho vypl˝v· takÈ to, jak se st·t stavÌ k vlastnÌmukulturnÌmu a hlavnÏ archeologickÈmu dÏdictvÌ. PrvnÌ zmÏnou k lepöÌmu by snad mohlab˝t vyhl·öka Ë. 187 z 10. Ëervence 2007, kterou se stanovÌ obsah a n·leûitosti pl·nu ˙ze-mÌ s archeologick˝mi n·lezy. V˘le nastolit zmÏny, kterÈ povedou k z·chranÏ jedineËn˝charcheologick˝ch pam·tek a naplÚov·nÌ obsahu nap .̄ MaltskÈ konvence, podepsanÈ pre-zidentem »eskÈ republiky v roce 1998, chybÌ jinak ve vÏtöÌ Ë·sti poslaneckÈ snÏmovnyi v sen·tu. TakÈ zde samoz¯ejmÏ z·leûÌ na priorit·ch profinancov·nÌ jednotliv˝ch kapitolst·tu a kraje, kdy se rozhoduje, jestli na pam·tky m·me Ëi ne. Ale i v r·mci souËasnÈ le-gislativy jsme schopni archeologickÈ lokality ˙ËinnÏji ochr·nit. Zd˘razÚuji ovöem, ûe

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� %55G

4. P¯Ìöovice ñ VGP, uk·zka brouöenÈ a ötÌpanÈ industrie z mladoneolitick˝ch dÌlen kulturys vypÌchanou keramikou. Nalezeno v b¯eznu aû Ëervnu 2007. Foto autor, 2007.

zde z·leûÌ na osobnÌ stateËnosti jednotliv˝ch st·tnÌch a krajsk˝ch ˙¯ednÌk˘ Ëi obecnÌchzastupitel˘ a jejich v˘li pomoci. ProblÈm je takÈ v informovanosti lidÌ. Nem·me bohuûelmoûnost st·lÈ reklamnÌ mas·ûe v hlavnÌm vysÌlacÌm Ëase. ArcheologickÈ pam·tky mo-hou ûÌt vedle pr˘myslov˝ch objekt˘. Z·leûÌ jen na n·s. A na z·vÏr jedna ot·zka: ÑKolikpravÏk˝ch archeologick˝ch naleziöù jsme zp¯Ìstupnili lidem v celÈm LibereckÈm krajia kolik v »eskÈ republice?ì

Prameny a l i teratura

Brestovansk ,̋ Petr ñ Star·, Marcela, Archeologie v P¯ÌöovicÌch, Archeologie LibereckÈho kraje1, 1998, s. 167ñ174.

Demek, JaromÌr a kol., ZemÏpisn˝ lexikon »SR. Hory a nÌûiny, Praha, 1987, s. 357ñ358.Filip, Jan, DÏjinnÈ poË·tky »eskÈho r·je, Praha 1947, s. 243.Lutovsk ,̋ Michalñ Smejtek, Lubor a kol., Praha pravÏk·, Praha 2005.Mach·Ëkov·, LenkañProst¯ednÌk, Jan, Z·chrann˝ v˝zkum neolitickÈho v˝robnÌho okrsku

v OhrazenicÌch (okr. Semily), Ot·zky neolitu a eneolitu naöich zemÌ, PravÏk Nÿ-Supplementum 8, 2001, s. 140ñ190.

Pavl˘, Ivan, Neolit mÌrnÈho evropskÈho p·sma (5600-4200BC) a jeho souËasnÌci, nawww.bylany.com/texty.

Pleiner, RadomÌr a kol., PravÏkÈ dÏjiny »ech, Praha 1978.Sklen· ,̄ Karel ñ Sklen·¯ov·, Zuzana ñ Slabina, Miloslav, Encyklopedie pravÏku, Praha 2002,

s. 398ñ401.Sklen· ,̄ Karel ñ Hartl, Ji¯Ì, Archeologick˝ slovnÌk 1, KamennÈ artefakty, Praha 1989.Tom·öek, Milan, Atlas p˘d »eskÈ republiky, Praha 1995.

��!�� !��E��"��"��- �%��!��. �� % 55<

Z¡CHRANN… ARCHEOLOGICK… V›ZKUMYMUZEA »ESK…HO R¡JE V TURNOVÃV ROCE 2006

Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk

BÏhem roku 2006 provedlo archeologickÈ oddÏlenÌ Muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ p¯es80 z·chrann˝ch akcÌ. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ ölo o archeologickÈ v˝zkumy formou dohledup¯i liniov˝ch stavb·ch a stavb·ch rodinn˝ch dom˘. V tomto p¯ehledu jsou prezentov·nypouze vÏtöÌ z·chrannÈ akce nebo archeologickÈ v˝zkumy, kterÈ probÏhly nejen v r·mcipam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘.

1. DalimÏ¯ice (okr. Semily) LOKALITA: DalimÏ¯ice p. p. Ë. 787, 826/1, ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS»

160/358 mm, nadmo¯sk· v˝öka 280 m.KULTURA: BlÌûe neurËiteln˝ pravÏk.OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akcÌ ÑZlepöenÌ protipovod-

ÚovÈ ochrany mÏsta Turnovaì a ÑP¯Ìstavba hasiËskÈ zbrojnice DalimÏ¯iceì, duben 2006.N¡LEZ: Splachov· vrstva na ˙patÌ svahu vÌcef·zovÈho pravÏkÈho sÌdliötÏ.KOMENT¡ÿ: Archeologick˝ v˝zkum probÏhl formou dohled˘ v n·vaznosti na zemnÌ

pr·ce. V ¯ezu v˝kopu byla registrov·na splachov· vrstva, kter· koresponduje s vÌcef·zo-vou pravÏkou sÌdliötnÌ situacÌ, zkoumanou v roce 2005 v souvislosti se stavbou p¯eloûkysilnice 1/10 v ˙seku Turnov, Vesecko ñ Hrub˝ Rohovec (˙sek 0,5ñ1,5 km). Splachov·vrstva vykazovala shodnÈ makroskopickÈ markanty s kulturnÌ vrstvou a v˝plnÏmi za-hlouben˝ch objekt˘ prozkouman˝ch v roce 2005. JejÌ mocnost se pohybovala mezi0,2ñ0,4 m. Z vrstvy nebyl zÌsk·n û·dn˝ datovacÌ materi·l.

2. DalimÏ¯ice (okr. Semily)LOKALITA: DalimÏ¯ice, p. p. Ë. 860/22, ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS»

185/354 mm, nadmo¯sk· v˝öka 280 m.KULTURA: BlÌûe neurËiteln˝ pravÏk.OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v souvislosti se stavbou skladovacÌ ha-

ly, investor Ing. Attila Amamdzs·n, PalackÈho 442, Turnov, 51101, z·¯Ìñ¯Ìjen 2006.N¡LEZ: KulturnÌ vrstva.KOMENT¡ÿ: V˝zkum byl prov·dÏn formou dohledu dle postupu zemnÌch pracÌ. V pr˘-

kopu byla registrov·na uloûenina antropogennÌho p˘vodu, ze kterÈ byly odebr·ny vzor-ky pro archeobotanickou anal˝zu, p¯ÌpadnÏ radiokarbonovÈ datov·nÌ. Vrstva probÌhalapo celÈ ploöe stavbou dotËenÈho prostoru a jejÌ mocnost se pohybovala mezi 0,2ñ0,35 m.Vzhledem k absenci datovacÌho materi·lu nebylo moûnÈ urËit jejÌ st·¯Ì.

3. Hrub· Sk·la (okr. Semily)LOKALITA: Hrub· Sk·la ñ hrad (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 40170/6-2549), jiûnÌ skalnÌ blok,

ZM 10: 03-34-04; koordin·ty od ZS»/JS» 44/202,5 mm, nadmo¯sk· v˝öka 365 m.KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2, novovÏk 1ñ2.OKOLNOSTI: Z·chrann˝ v˝zkum v souvislosti se statick˝m zajiötÏnÌm propadlÈho po-

vrchu skalnÌho bloku, duben, ¯Ìjen 2006.

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J55A

N¡LEZ: Dûb·novit˝ objekt vysekan˝ v pÌskovci, zlomky keramiky, kachl˘, keramick˝chdlaûdic, zvÌ¯ecÌ kosti, kov v sekund·rnÌm uloûenÌ ñ druhotn˝ z·syp v r·mci terÈnnÌch˙prav kolem roku 1825.

KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm skalnÌm blokuhradu HrubÈ Sk·ly, se zamÏ¯il na prostor, jenû byl po zimÏ 2005 staticky naruöen pro-padnutÌm povrchu. V ¯ezu j·my se objevil prostor sklenut˝ valenou klenbou. P¯i sla-nÏnÌ do tohoto prostoru bylo konstatov·no, ûe jde o dvou˙rovÚovÈ p¯eklenutÌ skalnÌhokomÌnu, kterÈ je navÌc podpo¯eno rozpÏrnou zdÌ z lomovÈho kamene. Valen· klenbamÏla Ëela zazdÏn· do sk·ly vytesanÈho loûe a byla z nevysvÏtlitelnÈho d˘vodu ukon-Ëena 1 m p¯ed sk·lou, ve kterÈ byl vytes·n lahvovit˝ objekt 1/06. Pro bliûöÌ informaceviz Ël·nek v tomto sbornÌku.

LITERATURA: Hartman ñ Prost¯ednÌk 2007.ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

4. Loktuöe (okr. Semily)LOKALITA: BabÌ pec, ZM 10: 03-32-19; koordin·ty od ZS»/JS» 415/46 mm, nad-

mo¯sk· v˝öka 440 m.KULTURA: Mezolit, neolit (KNP), vrcholn˝ a pozdnÌ st¯edovÏk. OKOLNOSTI: ReviznÌ archeologick˝ v˝zkum (Petr Hartman, Jan Prost¯ednÌk, Petr äÌ-

da) v ploöe prozkoumanÈ v roce 1936 J. V. äim·kem a V. VanÌËkem, Ëervenec 2006N¡LEZ: Vrstvy a v˝plnÏ, keramika, ötÌpan· industrie, zvÌ¯ecÌ kosti, uhlÌky, paleobota-

nick˝ materi·l.KOMENT¡ÿ: V roce 2006 jsme dokonËili sond·û naruöenÈ lokality BabÌ pec (prvnÌ son-

d·û v roce 2003). Lokalita byla zkoum·na jiû p¯ed druhou svÏtovou v·lkou (1936 V. Va-nÌËek). D·le byla mnohokr·t naruöov·na tÏûbou pÌsku a zakop·v·nÌm odpadu. V˝zkumsi vytyËil za cÌl zjistit rozsah naruöenÌ. V roce 2003 jsme poloûili sondu 1 × 4 m, kterouse ale pro Ëasovou tÌseÚ nepoda¯ilo dokonËit. V roce 2006 jsme sondu opÏtovnÏ odkrylia p¯i v˝zkumu jsme dos·hli sterilnÌho podloûnÌho pÌsku (skalnÌ dno nebylo pro velkouhloubku moûnÈ dos·hnout). Sonda uk·zala mÌru p¯edchozÌch naruöenÌ. Cel· mocnostkulturnÌ vrstvy uvnit¯ abri byla zniËena p¯edchozÌm v˝zkumem, dochovaly se pouzedrobnÈ zbytky v mÌstÏ okapu skalnÌho bloku a potÈ na vnÏjöÌm svahu (vöe zakrytÈ ma-teri·lem vyhozen˝m z abri; obr. 1). MenöÌ novodobÈ z·sahy byly registrov·ny i vnÏokapu jeskynÏ. KulturnÌ vrstva byla velmi m·lo mocn·, takûe na obdobÌ pravÏku (vËet-nÏ mezolitu) p¯ipadalo cca 60 cm. Kv˘li tomu byly ve svrchnÌch partiÌch pomÌöeny

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5F>

1. BabÌ pec pod Koz·kovem. Panoramatick˝ snÌmek z·padnÌho ¯ezu sondy 1/2006. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

n·lezy mezolitu a eneolitu. P¯i reviznÌm v˝zkumu dominujÌ n·lezy mezolitickÈ indus-trie, vedle nÌ bylo objeveno i nÏkolik fragment˘ eneolitickÈ keramiky a nÏkolik st¯edo-vÏk˝ch artefakt˘. Z v˝plnÌ byly odebÌr·ny vzorky pro paleobotanickÈ anal˝zy a pro ra-diokarbonovÈ datov·nÌ.

LITERATURA: Filip 1947, s. 211ñ213, Prost¯ednÌk ñ äÌda 2006, s. 83ñ106.ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

5. Maöov u Turnova (okr. Semily)LOKALITA: Hrad Valdötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 40170/6-2549) ñ 1. skalnÌ blok; ZM 10:

03-32-23; koordin·ty od ZS»/JS»: 315/18; 319/20; 324/19; 328/15; 331/165;331/20 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380 m.

KULTURA: PravÏk (?), vrcholn˝ st¯edovÏk 1 (13./14. stol.), vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14. aû15. stol.).

OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v souvislosti s p¯edl·ûdÏnÌm povrchuprvnÌho skalnÌho bloku v Ëervenci 2006.

N¡LEZ: PravÏk (?) ñ intruze silex˘; vrcholn˝ st¯edovÏk 1 (VS1/2) ñ intruze keramikyv mladöÌch kontextech; vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stol.); k˘lovÈ a sloupovÈ j·my,cisterna (?), v˝plnÏ; keramika, zvÌ¯ecÌ kosti, ûelezo, stavebnÌ ûelezo, öipka do kuöe,podkovy, struska, zlomek bronzovÈ n·doby (?), b¯idlicov· st¯eönÌ krytina, malta, omÌt-ka, uhlÌky.

KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeolo-gick˝ v˝zkum byl vyvol·n v˝mÏ-nou dlaûby a ˙pravou povrch˘ naprvnÌm (vstupnÌm) skalnÌm bloku.SoubÏûnÏ s touto akcÌ probÌhala tÈû

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J5F5

2. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Celkov˝ pl·n n·lezovÈ situace na I. skalnÌm bloku v sond·ch 7 a 8/2006. Kresba auto¯i 2006.

3. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr.Semily). Pohled na pravideln˝ objekt(10/06) vysekan˝ do skalnÌho podloûÌ.Lze jej interpretovat jako cisternu ñsonda 8/2006, sektor F. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

oprava suterÈnnÌch prostor vytesan˝ch v hmotÏ prvnÌho skalnÌho bloku hradu a stabili-zace podÈln˝ch puklin na povrchu skalnÌho reliÈfu prvnÌho n·dvo¯Ì. TerÈnnÌ Ë·st arche-ologickÈho v˝zkum probÏhla v termÌnu od 13. do 20. Ëervence 2006. StavebnÌ firma zadohledu terÈnnÌho technika odstranila nadloûnÌ uloûeniny subrecentnÌho st·¯Ì ñ öloo ûulovou dlaûbu, betonov˝ p¯Ìkrov a podkladov˝ pÌsek. Na tuto etapu zemnÌch pracÌnav·zal z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, jehoû metodika respektovala jak n·lezovousituaci tak technologii n·sledn˝ch sanaËnÌch pracÌ. V celÈ ploöe doölo k sejmutÌ uloûe-nin aû na skalnÌ podloûÌ, d·le byl odebr·n sediment ze skalnÌch puklin a byly prozkou-m·ny objekty vytesanÈ do povrchu skalnÌho bloku. NÏkterÈ z puklin nesly stopy opra-cov·nÌ do podoby dr·ûÌ pro tr·movÈ konstrukce. Ve vÏtöinÏ skalnÌch puklin (Ia, Ib, II,IV, VII) byly registrov·ny n·lezy artefakt˘ vrcholnÏ a pozdnÏ st¯edovÏkÈho st·¯Ì. Z v˝-plnÌ tÏchto skalnÌch ˙tvar˘ poch·zejÌ n·lezy keramiky, zvÌ¯ecÌch kostÌ, mazanice, d·leb¯idliËnÈ st¯eönÌ krytiny a stavebnÌho ûeleza (r˘znÈ typy h¯eb˘). Mezi zajÌmavÈ n·lezypat¯Ì fragment ûeleznÈ podkovy a bronzov˝ plech s nÏkolika n˝ty (patrnÏ ölo o poöko-zenou plechovou n·dobu). St¯ednÌ partie puklin byly vyplnÏny v˝raznou destrukËnÌvrstvou svÏdËÌcÌ o poû·ru. Baz·lnÌ Ë·sti puklin pak byly utÏsnÏny ûlut˝m plastick˝mjÌlem, kter˝ mÏl zabr·nit jejich propad·nÌ. V poû·rovÈ destrukci se nalezla vrcholnÏst¯edovÏk· keramika, kterou lze datovat do 1. pol. 15. stol. V roce 1440 doölo na hradÏv souvislosti s jeho oblÈh·nÌm k velkÈmu poû·ru, tudÌû lze destrukËnÌ horizont spojits touto ud·lostÌ. TakÈ nÏkterÈ z osmn·cti k˘lov˝ch a sloupov˝ch jam vytesan˝ch dopÌskovce byly vyplnÏny shodnou destrukËnÌ vrstvou (v objektu 16/2004 se nalezla öip-ka s tulejkou kosoËtvereËnÈho pr˘¯ezu, kter· jako ostatnÌ n·lezy proöla v˝razn˝m û·-rem). K˘lovÈ a sloupovÈ j·my a umÏle upravenÈ skalnÌ pukliny, kterÈ byly p¯i archeo-logickÈm v˝zkumu odhaleny, svÏdËÌ o existenci nejmÈnÏ 2 staveb d¯evÏnÈ konstrukce.Podle prostorovÈ lokalizace tÏchto objekt˘ pracovnÏ p¯edpokl·d·me dvÏ stavebnÌ f·ze.Do staröÌ f·ze ¯adÌme k˘lovÈ j·my (zpravidla kruhovÈho nebo mÌrnÏ ov·lnÈho p˘dory-su) a pukliny, kterÈ respektujÌ severnÌ a jiûnÌ osu hradebnÌ zdi. U tÏchto objekt˘ lze tÈûvzhledem k n·lez˘m artefakt˘ prok·zat st¯edovÏkÈ st·¯Ì (datem ante quem by mohl b˝trok 1440). Do druhÈ f·ze pracovnÏ ¯adÌme k˘lovÈ j·my obdÈlnÈho p˘dorysu a k˘lovÈjamky, kterÈ proch·zejÌ st¯edovou osou skalnÌho bloku. Datov·nÌ tÈto f·ze je problema-tickÈ, p¯edpokl·d·me vöak, ûe jsou aû novovÏkÈho st·¯Ì. Cel· n·lezov· situace na prv-nÌm skalnÌm bloku byla zamÏ¯ena do celkovÈho pl·nu (obr. 2). V severnÌm rohu stavbouzasaûenÈho prostoru se nalezlo pravo˙hlÈ n·roûÌ objektu vytesanÈ v pÌskovci se sto-pami v·pennÈ omÌtky (obr. 3). Tento objekt bude zkoum·n ve druhÈ etapÏ z·chrannÈhoarcheologickÈho v˝zkumu (pravdÏpodobnÏ ölo o cisternu). N·lezov· situace svÏdËÌo velmi intenzivnÌm vyuûÌv·nÌ skalnÌho bloku v obdobÌ existence hradu. V˝sledky tÈtoetapy v˝zkumu p¯Ìmo korespondujÌ se zjiötÏnÌm z roku 1996, kdy byl zkoum·n pros-tor br·ny. Zde se nalezla prim·rnÏ deponovan· destrukËnÌ vrstva kachlov˝ch kamenz 1. pol. 15. stol., z Ëehoû je z¯ejmÈ, ûe v mÌstÏ pozdÏjöÌ klasicistnÌ br·ny st·val do po-loviny 15. stoletÌ objekt pravdÏpodobnÏ s obytnou funkcÌ. TÌmto zjiötÏnÌm se dost·-v·me do rozporu se z·vÏry stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu hradu Valdötejna, jehoûauto¯i zde p¯edpokl·dajÌ p˘vodnÌ vstup na hrad. V takovÈm p¯ÌpadÏ by musela b˝t ko-munikace ukoËena ponÏkud jiûnÏji, ale tÌm by bylo daleko problematiËtÏjöÌ p¯emostÏnÌp¯edhradÌ a vlastnÌho hradu. PracovnÏ m˘ûeme uvaûovat i o vyuûitÌ druhÈho skalnÌhobloku jako moûnÈho vstupu na hrad.Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum vyvolan˝ rekonstrukcÌ povrchu na prvnÌm skalnÌmbloku, jehoû prvnÌ etapa probÏhla poË·tkem Ëervence 2006, p¯inesl ¯adu zjiötÏnÌ, kter·doplnila naöe znalosti o v˝voji tÈto Ë·sti hradu zejmÈna v 15. stoletÌ. OpÏtovnÏ se po-

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5FF

da¯ilo prok·zat poû·rov˝ horizont z prvnÌ poloviny 15. stol. TÈto dataci napovÌd· i his-torick· zpr·va o poû·ru hradu ve druhÈ polovinÏ roku 1440, kdy byly Valdötejn a sou-sednÌ hr·dek KavËiny oblÈh·ny a poslÈze dobyty Jet¯ichem z MiletÌnka, hejtmanemhradeckÈho kraje, neboù se zde usadili lapkovÈ. Dokladem dob˝v·nÌ hradu m˘ûe b˝ti n·lez öipky do kuöe, kter· proöla û·rem. Dosud se vöak nepoda¯ilo bezpeËnÏ prok·zat,ûe byl prvnÌ skalnÌ blok osÌdlen jiû ve druhÈ polovinÏ 13. stoletÌ.

LITERATURA: Gabriel ñ Macek 1993, s. 168; Prost¯ednÌk 1997, s. 147ñ150; Prost¯ed-nÌk 2007; Sedl·Ëek 1932, s. 60ñ61.

ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

6. Sy¯enov (okr. Semily)LOKALITA: Hrad Kumburk, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 22941/6-2798), ZM 10: 03-43-07;

koordin·ty od ZS»/JS»: 339/4; 398/6,5; 397/12; 391,5/13; 387/9; 389/5 mm, nad-mo¯sk· v˝öka 642 m.

KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1/2 ñ novovÏk.OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akce ÑStatickÈ zajiötÏnÌ prvnÌ

a druhÈ br·ny a PanenskÈ vÏûe hradu Kumburkuì, srpenñlistopad 2006.N¡LEZ: 1) druh· br·na ñ tarasnÌ zeÔ, vrstvy, keramika, zvÌ¯ecÌ kosti, stavebnÌ ûelezo,

n˘û, ml·tek; 2) Panensk· vÏû ñ vrstvy, zazdÏn· ûelezn· pouta, keramika; 3) prvnÌ br·-na ñ dvouprostorov˝ objekt str·ûnice s Ëernou kuchynÌ, vrstvy, kachlov· kamna, ke-ramika, zlomky »VS a komor kachl˘ (obr. 7); ûelezo, stavebnÌ ûelezo, kov·nÌ, zvÌ¯ecÌkosti.

KOMENT¡ÿ: V termÌnu od 10. srpna do 6. z·¯Ì 2006 a d·le 8.ñ10. listopadu 2006 pro-bÏhl z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum na hradÏ Kumburku (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semi-ly). V˝zkum se zamÏ¯il zejmÈna na prostor druhÈ hradnÌ br·ny (sonda 2/06), kde mÏlyn·slednÏ probÏhnout konzervaËnÌ pr·ce relikt˘ zdiva tÈto br·ny a v souvislosti s tÌm tÈûstatickÈ zajiötÏnÌ b·ze torza okrouhlÈ (tzv. PanenskÈ) vÏûe (sondy 1 a 4/06; obr. 4). Sta-vebnÌ pr·ce prov·dÏlo SdruûenÌ pro z·chranu hradu Kumburku pod vedenÌm staviteleTom·öe äim˘nka. DalöÌ z·chrannÈ pr·ce probÏhly u prvnÌ hradnÌ br·ny (sondy 3, 3A3C/06). P¯i vybÌr·nÌ stavebnÌho materi·lu pro dozdÏnÌ velkÈ kaverny v hmotÏ jiûnÌhradby doölo k odhalenÌ reliktu objektu navazujÌcÌho na jiûnÌ pilÌ¯ prvnÌ br·ny. Z·-chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm ˙patÌ tzv. okrouhlÈ vÏûe, od-halil stratigrafickou situaci, kter· dÌky novÏ objeven˝m relikt˘m zdiva korespondovalanejenom se stavebnÌm ¯eöenÌm druhÈ hradnÌ br·ny, ale i s tÏlesem okrouhlÈ vÏûe.V sondÏ 1/2006 byla pod dvÏma uloûeninami (vrstva 1 a 2) odhalena v·pennou maltouzpevnÏn· sk·la (b·ze vrstvy 2). Tato substrukce byla na jiûnÌm a v˝chodnÌm okrajizakonËena tarasnÌ zÌdkou (kontext 901) vyzdÏnou p¯Ìmo na sk·lu z druhotnÏ pouûit˝chpÌskovcov˝ch armatur, kterÈ byly doplnÏny ojedinÏl˝mi ËediËov˝mi kameny. Tato zÌd-ka byla na z·padnÌm okraji p¯izdÏna Ñnatupoì k severnÌmu pilÌ¯i druhÈ hradnÌ br·ny.P¯i v˝zkumu jsme objevili jak stavebnÌ vrstvu tÈto zdi (kontexty 5 a 5a), tak i uloûeninysouvisejÌcÌ s jejÌ destrukcÌ. V˝znam celÈ zdÏnÈ konstrukce lze hledat zejmÈna ve stat-ick˝ch d˘vodech ñ zeÔ p¯izdÏn· k severnÌmu pilÌ¯i druhÈ br·ny z·roveÚ tvo¯ila tarasjiûnÌho ˙patÌ sk·ly pod okrouhlou vÏûÌ. Maltou vylit· vrstva 2 p˘vodnÏ tvo¯ila jakÈsizdÏnÈ opl·ötÏnÌ sk·ly a staticky zajiöùovala jiûnÌ Ë·st z·kladu okrouhlÈ vÏûe. PodobnÈkonstrukce a ˙pravy povrchu sk·ly byly objeveny v sondÏ 2/2006, kter· navazovala nav˝chodnÌ stranÏ na jiûnÌ pilÌ¯ druhÈ br·ny. Povrch ËediËovÈ sk·ly byl takÈ prolit mal-tou a jiûnÌ ˙patÌ bylo zakonËenou terasovit˝mi tarasy. Z celÈ n·lezovÈ situace je z¯ej-mÈ, ûe stavitele vedly k tÏmto sloûit˝m zdÏn˝m konstrukcÌm zejmÈna statickÈ d˘vody.»ediËovÈ sloupy, kterÈ vystupujÌ na povrch pod ˙hlem cca 60∞, jsou rozvolnÏnÈ a p¯es

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J5F

svou hmotnost nestabilnÌ. VeökerÈ ˙pravy povrchu a stavby tarasnÌch zÌdek souviselys jejich zpevnÏnÌm. Ot·zkou z˘st·v· datov·nÌ n·lezovÈ situace. Podle nalezenÈ strati-fikovanÈ keramiky je z¯ejmÈ, ûe cel· konstrukce v 15. stoletÌ jiû st·la (keramika z po-Ë·tku 14. stoletÌ s n·lepy malty ud·v· relativnÌ datum post quem pro tuto v˝stavbu).Podle stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu doölo ke stavbÏ okrouhlÈ vÏûe a druhÈ br·nymezi roky 1360 a 1370. Ot·zkou vöak z˘st·v·, zda konstrukce tarasnÌ zdi s touto eta-

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5F

Obr. 4. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Celkov˝ pl·n hradu s vyznaËen˝misondami 1ñ4/2006. Pouûito zamÏ¯enÌ hradu viz TomÌËek ñ ⁄lovec 1998.

pou souvisela nebo zda byla vystavÏna pozdÏji v souvislosti s moûn˝mi posuny z·kla-dovÈho zdiva okrouhlÈ vÏûe (statickÈ poruchy tr·pily tento objekt z¯ejmÏ jiû od po-Ë·tk˘ jeho v˝stavby). Kaûdop·dnÏ je z¯ejmÈ, ûe jako stavebnÌ materi·l byly druhotnÏpouûity pÌskovcovÈ armatury z nÏjakÈ staröÌ stavby. V r·mci statickÈho zajiötÏnÌ okrouhlÈvÏûe bylo nutnÈ archeologicky zdokumentovat i jejÌ interiÈr. Byla zde poloûena sonda4/06, v r·mci kterÈ byla odebr·na destrukce zdiva a svrchnÌ ˙roveÚ hlinitopÌsËitÈ v˝-plnÏ do hloubky 0,2 m. K destrukci vÏûe doölo podle nalezen˝ch artefakt˘ jiû v pr˘-bÏhu ranÈho novovÏku. ZajÌmav˝m n·lezem se stala garnitura ûelezn˝ch pout, p˘vodnÏpropojen˝ch ¯etÏzem, jenû byl zazdÏn do v˝chodnÌho pr˘ËelÌ interiÈru. DÌky tomuton·lezu lze lÈpe interpretovat dvÏ stavebnÌ f·ze registrovanÈ v hmotÏ zdiva okrouhlÈvÏûe. Jde zde zejmÈna o dvouf·zovÈ z¯ÌzenÌ vstupu a zaklenutÌ temnÈho p¯ÌzemÌ vÏûesegmentovou valenou klenbiËkou s otvorem ve stropÏ o pr˘mÏru cca 0,75 m. Podle n·-lezu okov˘ (obr. 8) a ponÏkud nestandardnÌch konstrukËnÌch ˙prav ve stropÏ se jakovelmi pravdÏpodobn· jevÌ interpretace p¯ÌzemÌ okrouhlÈ vÏûe jako vÏzenÌ (temnice,Ñhladomornaì). Z·chrann˝ v˝zkum, kter˝ se uskuteËnil v prostoru za prvnÌ hradnÌ br·-nou, odhalil z·klady nejmÈnÏ dvouprostorovÈho objektu, kde prvnÌ mÌstnost byla zdÏ-n· a druh· mÏla pouze kamennou podezdÌvku s n·slednou d¯evÏnou n·stavbou (obr. 5,6). Jde o objekt obdÈlnÌkovÈho p˘dorysu o celkov˝ch vnÏjöÌch rozmÏrech 9 × 4,7 m.ZdÏn· mÌstnost mÏla vnit¯nÌ rozmÏry 4,2 × 3,3 m, vnÏjöÌ rozmÏry 6,16 × 4,12 m; obvodje tvo¯en zdmi Ë. kontextu 501, 502, 503, 506, 507, 508. MÌstnost s d¯evÏnou n·stavboumÏla vnit¯nÌ rozmÏry 1,85 × 4,2 m. Celkov· uûitn· plocha obou mÌstnostÌ byla21,63 m≤ (13,86 m≤ a 7,77 m≤). Na severnÌ stranÏ zdÏnÈ stavby je zachov·n vstup o öÌ¯-

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J5F=

5. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 3/2006 ñ objekt tzv. str·ûnice.Celkov˝ pohled na n·lezovou situaci ñ otisk konstrukce d¯evÏnÈ lavice zachovan˝v omÌtce hradebnÌ zdi (kontext 506), tÏleso pece (objekt 1/06), vstupnÌ Ë·st, lit· maltov·podlaha s konstrukËnÌmi prvky ñ perspektivnÌ pohled od severu. Foto P. Hartman, 2006.

ce 1,1 m; öÌ¯ka zdi se pohybuje mezi 0,76 m (severnÌ stÏna) ñ 0,94 m (v˝chodnÌ stÏna).Ve stÏnÏ jiûnÌho pilÌ¯e (507) je proraûeno st¯ÌlnovÈ okno. Zdivo objektu je oboustran-nÏ lÌcovanÈ s lit˝m j·drem. StavebnÌ materi·l p¯edstavuje ËediË, kter˝ je pojen kvalit-nÌ v·pennou maltou, zachovalo se minim·lnÏ 6 ¯·dk˘ zdiva (v˝öka dochovanÈho zdivase pohybuje mezi 0,71ñ1,07 m u v˝chodnÌ stÏny, 0,765ñ0,88 m ñ zeÔ 502; 0,49ñ0,72 mu severnÌ zdi Ë. kontextu 501). V˝chodnÌ zeÔ je natupo p¯izdÏna k jiûnÌ hradbÏ (506)bez prov·z·nÌ, coû svÏdËÌ o nestejnÈm st·¯Ì obou zdÌ. V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zÌpodstavec dvouprostorovÈho topeniötÏ, kterÈ do zdÏnÈ mÌstnosti ˙stilo ve formÏ otop-nÈho bezkou¯ovÈho za¯ÌzenÌ (kachlov· kamna), druh· mÌstnost, kde se nach·zelo otev-¯enÈ ohniötÏ, slouûila nejspÌöe jako Ëern· kuchynÏ. ZdÏn· mÌstnost byla omÌtnut· a lÌ-Ëen· v·penn˝m n·tÏrem, ve kterÈm se dochoval negativ po d¯evÏnÈ lavici s nosn˝misloupky. Ty byly napevno ukotveny do litÈ maltovÈ podlahy. Lavice obÌhala vnit¯nÌprostor podÈl jiûnÌ hradebnÌ zdi a v˝chodnÌ a Ë·sti severnÌ zdi v celkovÈ dÈlce 9,6 m.V˝stavbu objektu lze spojovat aû s nejmladöÌ stavebnÌ etapou hradu. PrvnÌ br·na bylavystavÏna spolu s vnÏjöÌm dÏlost¯eleck˝m opevnÏnÌm mezi lety 1454 aû 1460. Tatostavba poch·zÌ teprve z n·slednÈ etapy, kdy doölo k zazdÏnÌ branky pro pÏöÌ, kter· senach·zela v jiûnÌ Ë·sti prvnÌ br·ny. Je pravdÏpodobnÈ, ûe ke stavbÏ doölo jeötÏ v z·vÏru15. stoletÌ, objekt z¯ejmÏ plnil str·ûnÌ funkci aû do konce existence hradu, kter˝ jedatov·n nejspÌöe k roku 1658 (1659).

LITERATURA: ⁄lovec 1997; TomÌËek ñ ⁄lovec 1998; Hartman ñ Prost¯ednÌk 2007.ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5FJ

6. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). P˘dorys zdÏnÈ str·ûnice a ËernÈkuchynÏ (sondy 3, 3A ñ 3C/2006).

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J5FG

7. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 3/2006. RekonstruovanÈ kachlez 2. pol. 16. stol. nalezenÈ v interiÈru zdÏnÈ str·ûnice. ObdÈlnÌkov˝ kachel s ËelnÌvyh¯ÌvacÌ stÏnou a nÌzkou komorou. Vyh¯ÌvacÌ stÏna nese reliÈf s motivem Uk¯iûov·nÌKrista. Foto auto¯i 2006.

7. Turnov (okr. Semily)LOKALITA: Sk·lova ulice Ëp. 71 ñ parcela 526/2, nadmo¯sk· v˝öka 263 m, lokalita leûÌ

v MPZ Turnova.KULTURA: NovovÏk 1.OKOLNOSTI: P¯edstihov˝ archeologick˝ v˝zkum p¯ed stavbou budovy depozit·¯e pro

Muzeum »eskÈho r·je v TurnovÏ, prosinec 2006.N¡LEZ: KulturnÌ vrstva, keramika, ûelezo, zvÌ¯ecÌ kosti.KOMENT¡ÿ: P¯edstihov˝ v˝zkum probÏhl formou dvou pr˘tahov˝ch sond, kterÈ za-

s·hly cel˝ prostor budoucÌ stavby depozit·¯e. Byla zde registrov·na jednoduch· strati-grafick· situace sest·vajÌcÌ z 6 uloûenin, z nichû prvnÌ Ëty¯i byly recentnÌho a subre-centnÌho st·¯Ì, vrstva 5 dle datovacÌho materi·lu spadala do pr˘bÏhu 16. stoletÌ a vrstvu6 tvo¯ilo podloûÌ (spraö).


8. Turnov (okr. Semily)LOKALITA: Pr˘myslov· zÛna Vesecko, parc. Ë. 695/ 10, 11, 116, 121, 153, 160, Ë. 910,

ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS»: st¯ed zkoumanÈ plochy 191,5/117mm,nadmo¯sk· v˝öka 300 m.

KULTURA: Eneolit, st¯ednÌ doba bronzov·, mladöÌ doba bronzov·, pozdnÌ doba bron-zov·, staröÌ doba ûelezn·, mladöÌ doba ûelezn·, ran˝ st¯edovÏk.

OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akce ÑStavba LogistickÈhoare·lu Ontex CZ, s. r. o.ì, z·¯Ìñ¯Ìjen 2006, ploön˝ odkryv, geochemick˝ pr˘zkum, le-teck˝ pr˘zkum.

N¡LEZ: K˘lovÈ j·my, sloupovÈ j·my, sila, sÌdliötnÌ j·my; SÌdliötnÌ aktivita; are·l sÌd-liötÏ; keramika, zlomek(1).

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5F<

8. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 4/2006. Garnitura ûelezn˝chpout a ¯etÏz s kotvou nalezen· v interiÈru PanenskÈ vÏûe (soubory 149 a 150). Kresba H. Mach·Ëkov· 2006.

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J5FA

10. Turnov - Stavba logistickÈho centra VGP Park Turnov a.s. SnÌmek zkoumanÈ plochyD s v˝raznou koncentracÌ k˘lov˝ch jamek vyznaËen˝ch d¯evÏn˝mi kolÌky. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

9. Turnov ñ Stavba logistickÈho centra VGP Park Turnov, a. s. Leteck˝ snÌmekbudoucÌho staveniötÏ z pr˘bÏhu z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu v z·¯Ì 2006.Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

KOMENT¡ÿ: V z·¯Ì a ¯Ìjnu 2006 probÏhl v souvislosti se stavbou logistickÈho centrapro firmu Ontex v DalimÏ¯icÌch u Turnova z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ za-s·hl plochu tÈmÏ¯ dvou ha (obr. 9). Byly prozkoum·ny vÌce neû dvÏ tisÌcovky za-hlouben˝ch objekt˘ (cca 2 257 objekt˘ ñ nÏkterÈ nemusejÌ b˝t antropogennÌho p˘vo-du). Zpravidla ölo o k˘lovÈ a sloupovÈ j·my, kterÈ tvo¯ily p˘dorysy k˘lov˝ch staveb(obr. 10). V˝plnÏ objekt˘ byly n·lezovÏ velmi chudÈ, dÌky agresivitÏ podloûÌ doölok tot·lnÌ destrukci artefakt˘, zejmÈna keramiky.Podobnou n·lezovou situaci jsme zkoumali jiû p¯ed rokem p¯i stavbÏ p¯eloûky silniceI/10 ve vzd·lenosti nÏkolika set metr˘ od tÈto polohy. Datov·nÌ tÏchto objekt˘ bylomoûnÈ pouze radiokarbonovou metodou, kter· prok·zala existenci sÌdliöù z nÏkolikaobdobÌ pravÏku a ranÈho st¯edovÏku od 3. tisÌciletÌ p .̄ n. l. do 9. stol. n. l.P¯i v˝zkumu v roce 2006 jsme odebrali 20 vzork˘ na radiokarbonovÈ datov·nÌ, ze kte-r˝ch se poda¯ilo zÌskat data pro 12 objekt˘. Data se pohybujÌ od poË·tku 4. tisÌciletÌp .̄ n. l. po 7. stol. n. l. NejËetnÏjöÌ data byla zÌsk·na pro interval st¯ednÌ a mladöÌ dobybronzovÈ aû konce staröÌ doby ûeleznÈ.Z v˝plnÌ zahlouben˝ch objekt˘ byly odebr·ny vzorky pro paleobotanickÈ anal˝zy, kterÈby mohly napomoci k p¯edstavÏ o soudobÈ vegetaci. Z p˘dorys˘ hypotetick˝ch k˘lov˝chstaveb jsme odebrali vzorky na fosf·tovou anal˝zu, kter· by mohla naöe rekonstrukceobydlÌ a hospod·¯sk˝ch staveb podpo¯it. Bohuûel podloûÌ bylo natolik agresivnÌ, ûe v˝-sledky tÈto anal˝zy jsou nepr˘kaznÈ. P¯edbÏûnÏ, s ohledem na podobu staveb, jednot-livÈ konstrukËnÌ prvky (nap .̄ p¯ÌËky) a p¯Ìtomnost z·sobnÌch jam (sil) v interiÈrech chat,p¯edpokl·d·me, ûe nÏkterÈ mohou b˝t datov·ny do mladöÌ a pozdnÌ doby bronzovÈa staröÌ doby ûeleznÈ. Tomu neodporujÌ ani radiokarbonov· data.


�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J 5>

11. Kudrn·Ëova pec pod Koz·kovem (k. ˙. Vesec pod Koz·kovem, okr. Semily). V˝vratstromu p¯ed vstupnÌ Ë·stÌ skalnÌ dutiny. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

9. Vesec pod Koz·kovem (okr. Semily)LOKALITA: Kudrn·Ëova pec, ZM 10: 03-32-20; koordin·ty od ZS»/JS»: 4,5/32 mm,

nadmo¯sk· v˝öka 615 m.KULTURA: Mezolit, mladöÌ pravÏk, ran˝ st¯edovÏk, vrcholn˝ st¯edovÏk.OKOLNOSTI: ZaËiötÏnÌ ¯ezu ve v˝vratu stromu (Petr Hartman, Jan Prost¯ednÌk ñ Mu-

zeum »eskÈho r·je v TurnovÏ, Petr äÌda ñ N·rodnÌ muzeum v Praze), Ëervenec 2006.N¡LEZ: SkalnÌ p¯evis, kulturnÌ vrstvy, ötÌpan· industrie, keramika.KOMENT¡ÿ: P¯ed vstupem do Kudrn·Ëovy pece byl objeven v˝vrat, v jehoû stÏn·ch

byla registrov·na stratigrafie a zlomky keramiky (obr. 11). StÏny byly zaËiötÏny a dnoo cca 0,5 m prohloubeno. Byla zde dokumentov·na jednoduch· stratigrafick· situace5 uloûenin, kde vrstvy 1ñ3 byly naruöeny mladöÌmi z·sahy a obsahovaly chronologickynesourodÈ artefakty ñ mezolitickou ötÌpanou industrii a vrcholnÏ st¯edovÏkou kera-miku. Z vrstvy 4 poch·zÌ nevelk˝ soubor ranÏ st¯edovÏkÈ keramiky a z vrstvy 5 zlomekkeramiky mladöÌho pravÏku. Na ˙rovni b·ze uloûeniny 5 jsme v˝zkum ukonËili a v˝-vrat jsme po dokumentaci ¯ezu zpÏt zaplnili.

ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.LITERATURA: Filip 1947, s. 213ñ214.

Literatura

Filip, Jan, DÏjinnÈ poË·tky »eskÈho r·je, Praha 1947.Gabriel, Frantiöek ñ Macek, Petr, StavebnÌ v˝voj hradu Valdötejna, Archaeologia historica

17/92, 1993, s. 163ñ175.Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002

a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34.Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, V˝sledky z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu na hradÏ

Kumburku v roce 2006, In: Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 20, 2007, v tisku. Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, Archeologick˝ v˝zkum hradu Hrub· Sk·la v roce 2006, Sbor-

nÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2007, v tisku.Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ v roce

1996, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 10, 1997, s. 139ñ162.Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy hrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, Archeo-

logickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Suplementum, 2007, v tisku.Prost¯ednÌk, Jan ñ äÌda, Petr, MezolitickÈ osÌdlenÌ pseudokrasov˝ch skalnÌch dutin v »eskÈm r·-

ji, SbornÌk z konference k 50. v˝roËÌ zaloûenÌ CHKO »esk˝ r·j, Sedmihorky 20.ñ22. ¯Ìjna2005, Supplementum 11. sbornÌku Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ, 2006, s. 83ñ106.

Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho 10, Praha 1932.⁄lovec, Ji¯Ì, Hrad Kumburk I. Historie hradu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 10, 1997, s. 9ñ38.TomÌËek, Tom·ö ñ ⁄lovec, Ji¯Ì, Hrad Kumburk. II. StavebnÌ podoba hradu, Z »eskÈho r·je

a PodkrkonoöÌ 11, 1998, s. 6ñ46.

�/��!��E�2/��)�.�� L�4��%��%��#��"!��HI$��F>>J55

ARCHEOLOGICK› V›ZKUM HRADUHRUB¡ SK¡LA V ROCE 2006

Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk

1. ⁄vod

Dne 5. dubna 2006 byla provedena terÈnnÌ prospekce a dokumentace n·lezovÈ situacep¯ed jiûnÌm k¯Ìdlem z·mku Hrub· Sk·la. Z·chrann· akce byla vyvol·na v d˘sledku po-nÏkud neobvyklÈho n·lezu. Po jarnÌm t·nÌ se na jiûnÌm skalnÌm bloku propadl terÈna v hloubce 1,5ñ1,7 m se objevil relikt rozpadlÈ valenÈ klenby (obr. 1, 2).

Do otvoru o pr˘mÏru vÌce neû 1 m slanili za naöÌ asistence dva zamÏstnanci Spr·vyCHKO »esk˝ r·j, kte¯Ì provedli fotodokumentaci. SpoleËnÏ jsme pak popsali celou n·le-zovou situaci. Bylo mimo jinÈ konstatov·no, ûe jde o propadlou valenou klenbu zaloûenoudo ve sk·le vysekanÈho loûe a ûe se klenba nach·zÌ ve dvou ˙rovnÌch, kterÈ propojuje svis-l· zeÔ z lomovÈho pÌskovce. D·le bylo zjiötÏno, ûe jde o p¯eklenut˝ skalnÌ komÌn, kter˝mbylo moûnÈ za pouûitÌ jednoduchÈho provazovÈho nebo d¯evÏnÈho ûeb¯Ìku rychle opustithrad (pata skalnÌ pr˘rvy ˙stila na v˝chodnÌ stranÏ pod hradem nad dneönÌ vsÌ Doubravi-ce). StavebnÌ ˙pravy bylo moûnÈ s ohledem na pÌsemnÈ zpr·vy a zmÌnky v literatu¯e1

datovat do dvac·t˝ch let 19. stoletÌ, kdy tehdejöÌ novÌ majitelÈ HrubÈ Sk·ly nechali zasy-pat a p¯eklenout cel˝ prostor p¯ed jiûnÌm k¯Ìdlem z·mku.

Ve zpr·vÏ jsme tÈû navrhli moûn˝ technologick˝ postup ¯eöenÌ vzniklÈ situace. Vzhle-dem k tomu, ûe v prostoru, kde doölo k propadu terÈnu, probÌhajÌ v letnÌch mÏsÌcÌch sva-tebnÌ ob¯ady, byl otvor provizornÏ zajiötÏn a p¯ekryt lehkou d¯evÏnou konstrukcÌ. PodohodÏ s majitelem z·mku Hrub· Sk·la (Cimex Praha, a. s.) bylo poË·tkem ¯Ìjna 2006p¯istoupeno k z·chrannÈmu archeologickÈmu v˝zkumu, na kter˝ nav·zalo statickÈ zajiö-tÏnÌ provedenÈ firmou Reopa, spol. s. r. o., z Liberce.

2. Lokalizace a popis hradu

Ve dnech 9. aû 12. ¯Ìjna 2006 probÏhla druh· etapa terÈnnÌ Ë·sti z·chrannÈho archeo-logickÈho v˝zkumu, kter˝ byl situov·n na jiûnÌ skalnÌ blok hradu Hrub· Sk·la (ZM 1003-34-04, 27,5/208 mm, 39,50/215 mm; 48/202 mm, 38/195 mm od z·padnÌ sekËnÌ Ë·rya jiûnÌ sekËnÌ Ë·ry ñ ZS»/JS»).

Hrad se rozkl·d· na dvou v˝razn˝ch podÈln˝ch skalnÌch blocÌch oddÏlen˝ch od sebehlubokou skalnÌ pr˘rvou, kter· jej dÏlÌ na z·padnÌ a v˝chodnÌ Ë·st. Lokalita zaujÌm· vy-nikajÌcÌ strategickou polohu, ze kterÈ lze kontrolovat rozs·hlÈ ˙zemÌ v ˙dolÌ LibuÚky.Z·padnÌ hrad b˝v· oznaËov·n za p¯edhradÌ. J·dro p˘vodnÌho hradu se nach·zÌ v jeho v˝-chodnÌ Ë·sti. P¯Ìkop mezi z·padnÌ a v˝chodnÌ Ë·stÌ byl uzav¯en hradbami, z nichû se do-chovala jiûnÌ. DneönÌ z·stavba j·dra ponech·v· jeho jiûnÌ okraj voln ,̋ ovöem p˘vodnÌ stavnezn·me. VstupnÌ ËelnÌ k¯Ìdlo je s v˝jimkou vnÏjöÌ zdi (p˘vodnÌ hradba) renesanËnÌhost·¯Ì. P¯ÌËnÈ severnÌ k¯Ìdlo a jiûnÌ pal·c navozujÌ p¯edstavu, ûe se p˘vodnÏ mohlo jednato dvoupal·covou dispozici. Z hmoty zdiva jiûnÌho pal·ce vystupuje presbyt·¯ zruöenÈkaple. K severnÌmu pal·covÈmu k¯Ìdlu p¯ilÈh· Ëtverhrann· vÏû nejasnÈho st·¯Ì. Pod nÌ senach·zÌ nÏkolik ˙rovnÌ ve sk·le vytesan˝ch suterÈnnÌch prostor.

Vzhledem k nep¯Ìliö dob¯e chr·nÏnÈ z·padnÌ Ë·sti hradu bylo (nejspÌöe) v 15. stoletÌna sousednÌch skalnÌch blocÌch, kterÈ p¯evyöujÌ hrad, vystavÏno p¯edsunutÈ opevnÏnÌ resp.p¯edsunut· baöta zvan· Prachovna.3

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5F

3. Historie hradu

Hrad je poprvÈ v pÌsemn˝ch pramenech zmiÚov·n k roku 1353, kdy je jako jeho maji-tel uv·dÏn Hynek z Valdötejna. N·slednÏ se hrad dostal do drûenÌ jeho bratra Jaroslavaz Valdötejna (na Chlumu, Sk·le a Lomnici, 1352ñ1362). DalöÌmi majiteli byli p·novÈz Pardubic a potÈ jej zÌskali VartemberkovÈ. Na konci 14. stoletÌ prodal Petr z Vartem-berka hrad s okolnÌmi vesnicemi litomyölskÈmu biskupu Janovi. V letech 1416 aû 1460jsou jako majitelÈ Sk·ly uv·dÏni p·novÈ z Jenötejna, kterÈ vyst¯Ìdali ZajicovÈ z H·zm-burka. Od roku 1492 drûeli hrad SvojanovötÌ z Boskovic. Jan ze Svojanova byl nucens ohledem na znaËnÈ zadluûenÌ panstvÌ postupnÏ rozprodat. Od roku 1515 se majitelemcelÈho skalskÈho panstvÌ stal Zikmund ze Smi¯ic. Za Smi¯ick˝ch doölo k celkovÈ p¯e-mÏnÏ gotickÈho hradu v pohodln˝ trojk¯Ìdl˝ renesanËnÌ z·mek. P·novÈ ze Smi¯ic drûeliSk·lu aû do bÏlohorskÈ bitvy, kdy ji v d˘sledku konfiskacÌ zÌskali p·novÈ z Valdötejna(Albrecht z Valdötejna). Ti ji drûeli aû do poË·tku 19. stoletÌ. Z·mek tÈmÏ¯ bez ˙honyp¯eûil neklidnÈ obdobÌ t¯icetiletÈ v·lky, kdy byl st¯ÌdavÏ v rukou cÌsa¯sk˝ch a ävÈd˘.3

P¯eËkal, podobnÏ jako nap¯Ìklad hrad Kost, i cÌsa¯skÈ na¯ÌzenÌ o zbo¯enÌ nÏkter˝ch Ñne-bezpeËn˝chì pevnostÌ. V letech 1658 a 1659 objÌûdÏl vytypovanÈ hrady cÌsa¯sk˝ inûen˝rFrantiöek Pieroni de Galliano. Na rozdÌl od hradu Kumburku, jehoû fortifikace byla z·-mÏrnÏ poökozena st¯eln˝m prachem, doölo na HrubÈ Sk·le pouze k zavezenÌ hradnÌhop¯Ìkopu. V roce 1710 hrad vyho¯el, poû·r zas·hl zejmÈna jeho v˝chodnÌ k¯Ìdlo, kterÈbylo Josefem z Valdötejna velkoryseji p¯estavÏno. DalöÌ poû·r je pÌsemn˝mi pramenyuv·dÏn k roku 1804, kdy bylo zniËeno celÈ p¯edhradÌ a tÌm p·dem i radik·lnÏ p¯estavÏno.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J5

1. Hrub· Sk·la (okr. Semily). Leteck˝ snÌmek lokality od jihov˝chodu. 1 ñ vymezen˝ prostor z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu; 2 ñ perspektivnÌ pohled na vy˙stÏnÌskalnÌ pukliny vyuûitelnÈ jako ˙nikov· komunikace. Foto J. Prost¯ednÌk, ¯Ìjen 2006.

V roce 1821 koupil hrad Jan Lexa z Aehrenthalu. Hrad doznal v roce 1859 pseudogo-tickÈ p¯estavby a dneönÌ podobu zÌskal p¯i dalöÌch ˙prav·ch v roce 1923.4

4. Metodika v˝zkumu

Metodika v˝zkumu byla p¯izp˘sobena specifickÈ n·lezovÈ situaci. Nejprve doölo k za-ËiötÏnÌ ¯ez˘ nadloûÌ propadlÈ klenby a k zajiötÏnÌ provizornÌ pracovnÌ podlahy, kter· senach·zela v ˙rovni loûe klenby. D·le byla jiûnÏ od otvoru poloûena Ëtvercov· sonda1/2006 o stran·ch 1,4 m, n·slednÏ pak doölo na v˝chodnÌ stranÏ k jejÌmu rozöÌ¯enÌo 0,9ñ1,1 m (sonda 1A/2006). Sonda se nach·zela p¯i jiûnÌ stranÏ skalnÌho bloku a bylotudÌû moûnÈ korelovat n·lezovou situaci s ˙rovnÏmi skalnÌho reliÈfu (obr. 3, 5).

Sedimenty v sondÏ 1/2006 i v jejÌm rozöÌ¯enÌ byly rozebÌr·ny v˝hradnÏ za pouûitÌökrabky a öpachtle. Jejich dokumentace probÌhala standardnÌm zp˘sobem ñ uloûeninya objekty byly popisov·ny do kontextov˝ch formul·¯˘. Ze sediment˘ antropogennÌhop˘vodu byly odebÌr·ny mobilnÌ artefakty a ekofakty, povrch uloûenin byl nivelov·n.Dokumentace byla prov·dÏna jak fotografick·, tak kresebn· ñ byly dokumentov·nyvöechny Ëty¯i ¯ezy sondy 1/2006 a jejÌ p˘dorys. KresebnÏ a fotograficky jsme tÈû doku-mentovali nadloûÌ a skalnÌ reliÈf v prostoru propadlÈ klenby.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5

2. Pl·n hradu HrubÈ Sk·ly s vyznaËenou lokalitou v˝zkumu ñ poloha 14 ñ tzv. b˝valÈvÏzenÌ (podle Augusta Sedl·Ëka 1895, s. 45).

5. Popis n·lezovÈ situace v sond·ch 1/2006 a 1A/2006

V sondÏ 1/2006 byla registrov·na pomÏrnÏ jednoduch· stratigrafick· situace (obr. 4).Tvo¯ily ji pouhÈ t¯i uloûeniny, kterÈ p¯ekr˝valy skalnÌ povrch. V sondÏ 1A/2006 bylanaopak dokumentov·na sloûitÏjöÌ stratigrafie sloûen· ze 6 uloûenin, z nichû spodnÌ 4 p¯Ì-mo korespondovaly s objektem vysekan˝m ve skalnÌ sp·¯e (obj. 1/06). Nejv˝öe se v obouË·stech sondy 1 a 1A nach·zela uloûenina 1, kterou byl zarovn·n povrch do dneönÌpodoby. NÌûe se pak nach·zely vrstvy 2 a 3, kterÈ p¯ekr˝valy skalnÌ povrch. Ten v sobÏnesl stopy hrub˝ch z·sek˘, kterÈ vöak nebyly st¯edovÏkÈho st·¯Ì a spÌöe souvisely sestavebnÌmi ˙pravami na poË·tku 19. stoletÌ. V sondÏ 1A/2006 pak bylo objeveno hrdlolahvovitÈho objektu vysekanÈho do skalnÌho podloûÌ (obj. 1/06). Objekt nebyl zkoum·nv ˙plnosti, pouze byly odtÏûeny sedimenty z jeho hrdla (vrstvy 4ñ6 o mocnosti cca0,8 m). DalöÌ pr˘bÏh objektu byl pozorov·n v otvoru vzniklÈm propadnutÌm nadloûÌ. Zdedoölo po zaËiötÏnÌ ¯ez˘ na v˝chodnÌ stranÏ ke zjiötÏnÌ pokraËujÌcÌ v˝plnÏ tohoto objektu,kter· konËila v hloubce 8,5 m od soudobÈ ˙rovnÏ skalnÌho povrchu. Objekt byl vyhlou-ben do skalnÌ pukliny, kter· mÏla na z·padnÌ stranÏ öÌ¯ku od 0,4 do 0,2 m a cca v 5 met-rech od st·vajÌcÌho povrchu se z˙ûila na nÏkolik centimetr˘. Ve skalnÌm reliÈfu na v˝-chodnÌm ¯ezu j·my byly na kontaktu objeveny konstrukËnÌ prvky (protilehlÈ kapsy),kterÈ objekt na z·padnÌ stranÏ uzavÌraly. Uloûeniny obsahovaly datovacÌ materi·l, kter˝v sobÏ odr·ûel celÈ obdobÌ existence hradu a renesanËnÌho z·mku od z·vÏru 13. do 17. sto-letÌ. Velmi v˝raznou se jevila destrukËnÌ vrstva (Ë. 4), kter· byla tvo¯ena destrukcÌ kera-mick˝ch dlaûdic. VeökerÈ artefakty nalezenÈ v sond·ch 1 a 1A vykazovaly z¯etelnÈ stopyp¯ep·lenÌ.

StavebnÌ relikty, kterÈ byly objeveny p¯i prvotnÌ prospekci v dubnu 2006 (valenÈ klenbya vyrovn·vacÌ zÌdka), byly podrobeny stavebnÏ historickÈmu pr˘zkumu, kter˝ provedlPhDr. Petr äÌda PhD. (N·rodnÌ muzeum Praha).

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J5=

3. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. P˘dorys sondy 1 a 1A/06, otvorpropadlÈho nadloûÌ. Lokalizace uvnit¯ balustr·dy jiûnÌho skalnÌho bloku.

6. N·lezy movit˝ch artefakt˘ a ekofakt˘

Jedn· se o standardnÌ soubor artefakt˘ a ekofakt˘, kterÈ lze nalÈzt v obdobn˝ch n·le-zov˝ch situacÌch (obr. 7ñ9). NejËastÏjöÌm n·lezem se stala keramika, jejÌû chronologiekorespondovala s obdobÌm existence gotickÈho hradu a n·slednÏ renesanËnÌho z·mkuod druhÈ poloviny 13. aû do 17. stoletÌ. Mezi zajÌmavÈ n·lezy pat¯Ì renesanËnÌ ¯Ìmsov˝kachel o dÈlce vÌce neû 40 cm. D·le se nalezlo tzv. stavebnÌ ûelezo (zejmÈna h¯eby) sou-visejÌcÌ s konstrukcÌ mobili·¯e. O moûnÈ existenci hradnÌ kov·rny (resp. Ñspr·vk·rnyì)svÏdËÌ n·lezy fragmentu kol·Ëe ûeleznÈ strusky ñ jejÌ klasifikaci za strusku kov·¯skouvöak potvrdÌ aû metalografick˝ rozbor. Z ekofakt˘ byly zÌsk·ny zvÌ¯ecÌ kosti, kterÈ podlep¯edbÏûnÈho rozboru pat¯Ì turu, praseti a z·stupc˘m ptaËÌ fauny.

7. Interpretace n·lezovÈ situace a z·vÏr

Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm skalnÌm bloku, se zamÏ¯ilv˝hradnÏ na prostor, jenû byl po zimÏ 2005 staticky naruöen propadnutÌm povrchu.V ¯ezu j·my se objevil prostor sklenut˝ valenou klenbou. P¯i slanÏnÌ do tohoto prostorubylo konstatov·no, ûe jde o dvou˙rovÚovÈ p¯eklenutÌ skalnÌho komÌnu, kterÈ je navÌcpodpo¯eno rozpÏrnou zdÌ z lomovÈho kamene. Valen· klenba mÏla Ëela zazdÏn· do vesk·le vytesanÈho loûe. Valen· klenba byla z nevysvÏtlitelnÈho d˘vodu ukonËena 1 mp¯ed sk·lou, ve kterÈ byl vytes·n lahvovit˝ objekt 1/06.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5J

4. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌskalnÌ blok. Sonda 1A/06 ñz·padnÌ ¯ez (ËervenÏ naznaËenpravdÏpodobn˝pr˘bÏh objektu 1/06).

Pro interpretaci tÏchto specifick˝ch stavebnÌch ˙prav a z·roveÚ jejich datov·nÌ m·medostatek konkrÈtnÌch pÌsemn˝ch z·znam˘. Zkouman· lokalita evidentnÏ p¯Ìmo kore-sponduje s lokalitou, kterou A. Sedl·Ëek naz˝v· Ñb˝val˝m vÏzenÌmì.5 Za jiûnÌm k¯Ìdlemz·mku se ˙dajnÏ jeötÏ na zaË·tku 19. stoletÌ nach·zelo ÑvÏzenÌì ñ mÌstnost dûb·novitÈhotvaru vytesan· ve sk·le, hlubok· asi 10 m a öirok· u dna 5 m a v ˙stÌ 1 m. Objekt byl tÈûnaz˝v·n ÑPekloì. Rozsedlin·m pod tÌmto objektem se ¯Ìkalo Ñpod Peklemì.

V roce 1821 doölo ke zmÏnÏ vlastnÌka HrubÈ Sk·ly. NovÌ majitelÈ z·mku p·novÈz Aehrenthalu zde provedli ¯adu romantick˝ch ˙prav. V r·mci parkov˝ch ˙prav p¯edjiûnÌm z·meck˝m traktem nechali v roce 1825 ÑvÏzenÌì p¯eklenout a zasypat zeminou.

A. Sedl·Ëek lokalizoval dûb·novit˝ prostor ve sk·le do st¯edu jiûnÌho skalnÌho bloku.Vzhledem k tomu, ûe Hrubou Sk·lu navötÌvil vÌce neû p˘lstoletÌ potÈ, co doölo k parko-v˝m ˙prav·m na jiûnÌm skalnÌm bloku, nemusela b˝t, a jak se takÈ p¯i naöem v˝zkumuuk·zalo, ani nebyla, jeho lokalizace p¯esn·.

N·lezov· situace, zkouman· v sond·ch 1 a 1A, prok·zala antropogennÌ aktivity sou-visejÌcÌ tÈmÏ¯ v˝hradnÏ s terÈnnÌmi a stavebnÌmi ˙pravami z poË·tku 19. stoletÌ, p¯estoûeuloûeniny obsahovaly n·lezy z celÈho obdobÌ existence hradu. Pro terÈnnÌ ˙pravy bylz¯ejmÏ pouûit materi·l ze sp·leniötÏ z·padnÌho p¯edhradÌ, kterÈ vyho¯elo v roce 1804.TÌm byl p¯ekryt nejenom skalnÌ povrch, ale byl jÌm zasyp·n i lahvovit˝ nebo dûb·novit˝objekt (1/06) vytesan˝ do pÌskovce. Jde nejspÌöe o Sedl·Ëkem uv·dÏnÈ ÑPekloì, p¯estoûejÌm uv·dÏn· hloubka 10 m byla dle naöeho n·lezu Ñpouh˝chì 8,5 m (objem lze odhad-nout na cca 80 000 litr˘).

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J5G

5. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Pohled na dokonËen˝ v˝zkumv sond·ch 1/06 a jejÌm rozöÌ¯enÌ 1A/06 od jihu. SevernÌ ¯ez. Foto J. Prost¯ednÌk, ¯Ìjen 2006.

Tyto tzv. dûb·novitÈ nebo lahvovitÈ objekty jsou nalÈz·ny na hradech zejmÈna napÌskovcovÈm skalnÌm podloûÌ ñ nap¯Ìklad na ValeËovÏ (okr. Mlad· Boleslav), naFr˝dötejnu (okr. Jablonec nad Nisou) nebo na Valdötejnu (okr. Semily).6 Ovöem nikolivv˝hradnÏ ñ objekty tohoto typu se nalezly nap¯Ìklad na hradu NÌstÏjce (k. ˙. VysokÈ nadJizerou, okr. Semily), jehoû podloûÌ tvo¯Ì krystalickÈ horniny. Tyto objekty byly v min-ulosti vysvÏtlov·ny jako hladomorny.7 PozdÏji se doËkaly ponÏkud prozaiËtÏjöÌho vy-svÏtlenÌ ñ nÏkte¯Ì badatelÈ je pokl·dajÌ za cisterny.8 F. Gabriel a J. Smetana upozornili naznaËnou propustnost materi·lu, ve kterÈm byly objekty vytes·ny, a proto vysvÏtlovalityto objekty jako z·sob·rny ñ obilnice.9

Interpretace funkce objekt˘ coby hladomoren dodnes neztratila na svÈ aktu·lnostia do jistÈ mÌry i tajemnÈho p˘vabu. Mezi oblÌben· tÈmata s tajemn˝m podtextem pat¯ÌtakÈ tajnÈ chodby. P¯i z·chrannÈm archeologickÈm v˝zkumu a stavebnÏ historickÈmpr˘zkumu na jiûnÌm skalnÌm bloku HrubÈ Sk·ly v roce 2006 jsme se ani tomuto tÈmatunevyhnuli. Doölo zde totiû k objevu zvl·ötnÌho skalnÌho komÌnu, kter˝ byl p¯eklenutvalenou klenbou a jehoû b·ze ˙stila p¯i patÏ skalnÌho bloku hradu v ˙dolÌ nad vsÌ Dou-bravice (obr. 6). Ze strategickÈho hlediska ölo o v˝teËnÈ umÌstÏnÌ, neboù skalnÌ puklina˙stila v prostoru, kter˝ rozhodnÏ neslouûil pro oblÈh·nÌ hradu. Vertik·lnÌ komÌn, p¯es-toûe nenese pr˘kaznÈ stopy po nÏjakÈ konstrukci, mohl p¯esto slouûit jako p¯Ìleûitostn·˙nikov· cesta z hradu.

Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum p¯edstavuje v˘bec prvnÌ z·chrannou akci, kter·na hradÏ Hrub· Sk·la za dobu jeho existence probÏhla.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5<

6. Hrub· Sk·la (okr. Semily). Vy˙stÏnÌskalnÌho komÌnu v ˙dolÌnad vsÌ Doubravice. Tato vertik·lnÌ puklinamohla b˝t vyuûita jakop¯Ìleûitostn· ˙nikov·komunikace.Foto J. Prost¯ednÌk, duben 2006.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J5A

7. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06, mechanickÈ vrstvy 1 a 2. Kresba H. Mach·Ëkov·.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5>

8. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06, mechanickÈ vrstvy 3, 4, 5. Kresba H. Mach·Ëkov·.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J55

9. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06.Kresba H. Mach·Ëkov·.

Literatura

DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999.Gabriel, Frantiöek ñ Smetana, Jan, SkalnÌ hrady a jejich vztah k ËeskÈ hradnÌ architektu¯e,

Archaeologica Historica 11, 1986, s. 143ñ152.Gabriel, Frantiöek ñ Knop, Karel, K interpretaci dûb·novit˝ch objekt˘ na pÌskovci, Archaeolo-

gica Historica 15, 1990, s. 261ñ274.Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002

a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34.ChotÏbor, Petr, Povrchov˝ pr˘zkum hradu ValeËova. Archaeologica Historica 5, 1980, s. 255ñ258.Peka ,̄ Josef, Kniha o Kosti, Praha 1970.PlaËek, Miroslav, Pitn· a uûitkov· voda na st¯edovÏkÈm hradÏ a jejÌ zajiöùov·nÌ, Folia historica

Bohemica 7, 1984, s. 197ñ250.Prost¯ednÌk, Jan, Zpr·va o archeologick˝ch akcÌch OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ za

rok 1992, Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 19, 1993, s. 29ñ35.Prost¯ednÌk, Jan, Soubor st¯edovÏkÈ keramiky z hradu Hrub· Sk·la (okr. Semily), Zpravodaj

Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 20, 1994, s. 101ñ106.Prost¯ednÌk, Jan, P¯ehled archeologick˝ch v˝zkum˘ turnovskÈho muzea v letech 1992ñ1993,

Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 7, 1994, s. 193ñ203.Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, X, Praha 1895.Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, XIV, Praha 1923.

Pozn·mky:

1 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, X, Praha 1895, s. 47.2 Prost¯ednÌk, J., Zpr·va o archeologick˝ch akcÌch OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ za rok 1992,

Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 19, 1993, s. 29ñ35; Prost¯ednÌk, J., P¯ehled arche-ologick˝ch v˝zkum˘ turnovskÈho muzea v letech 1992ñ1993, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 7, 1994,s. 193ñ203.

3 Peka¯, J., Kniha o Kosti, Praha 1970.4 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999, s. 199ñ200.Prost¯ednÌk, J., Soubor st¯edovÏkÈ keramiky z hradu Hrub· Sk·la (okr. Semily), Zpravodaj Muzea v˝chod-

nÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 20, 1994, s. 101ñ106.5 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, XIV, Praha 1923, s. 47.6 Hartman, P. ñ Prost¯ednÌk, J., ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »es-

kÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34.7 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze, s. 182.8 ChotÏbor, P., Povrchov˝ pr˘zkum hradu ValeËova, Archaeologica historica 5, 1980, s. 255; PlaËek, M., Pit-

n· a uûitkov· voda na st¯edovÏkÈm hradÏ a jejÌ zajiöùov·nÌ, Folia historica Bohemica 7, 1984, s. 205.9 Gabriel, F. ñ Smetana, J., SkalnÌ hrady a jejich vztah k ËeskÈ hradnÌ architektu¯e. Archaeologica Historica

11, 1986, s. 149; Gabriel, F. ñ Knop, K., K interpretaci dûb·novit˝ch objekt˘ na pÌskovci, ArchaeologicaHistorica 15, 1990, s. 261ñ274.

�/��!��E�2/��)�.�� L��%��#��#��"!��"�� F>>J 5F

Z¡CHRANN› ARCHEOLOGICK› V›ZKUMNA HRADÃ VALDäTEJNU V ROCE 2007Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk

⁄vod

Od 24. kvÏtna do 28. Ëervna 2007 probÏhl na hradÏ Valdötejnu (k. ˙. Maöov, okr. Semi-ly), na t¯etÌm skalnÌm bloku (obr. 1, 2), z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum (d·le jen ZAV).1

Lokalita se nach·zÌ v CHKO »esk˝ r·j na severnÌ Ë·sti Hruboskalska ve vzd·lenostip¯ibliûnÏ 5 km jiûnÏ od mÏsta Turnova (ZM 10: 03-32-23, koordin·ty ñ ZS»/JS»: 315/018;319/020; 324/019; 328/015; 331/016; 331,5/020 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380 m).

Metodika archeologickÈho v˝zkumu

älo o souË·st projektu, kter˝ se zamÏ¯il na konzervaci torza gotickÈho zdiva. P¯ed res-taur·torsk˝mi pracemi zde doölo k rozebr·nÌ historick˝ch terÈn˘, kterÈ by mohly b˝t p¯iv˝öe zmÌnÏn˝ch pracÌch naruöeny. ZAV probÏhl formou 3 na sebe navazujÌcÌch sond,kterÈ mÏly p˘dorys nepravidelnÈho k¯Ìûe. Sonda 10/07 mÏla tvar Ëty¯˙helnÌku o stran·ch300 cm a 194ñ208 cm, sonda 10AB/07 mÏla tvar obdÈlnÌku o stran·ch 110 a 300 cm,sonda 11/07 mÏla tvar Ëty¯˙helnÌku o stran·ch 120 cm a 164ñ172 cm. ProzkoumanÈ plo-chy Ëinily u sondy 10/07 6,03 m2, u sondy 10AB/07 3,3 m2 a u sondy 11/07 2,02 m2.Celkov· prozkouman· plocha Ëinila 11,35 m2. Mocnost sediment˘ po ˙roveÚ skalnÌhopodloûÌ kolÌsala od 2,1 m po 1,2 m. Pr˘mÏrn· mocnost sediment˘ se pohybuje okolo1,65 m. Celkem bylo rozebr·no p¯es 19 m3.

Metodika v˝zkumu byla p¯izp˘sobena p¯edpokl·danÈ n·lezovÈ situaci. Po fotografickÈdokumentaci budoucÌ sondy 10/2007 byla nejprve zkouman· plocha zbavena vegetace.Sedimenty byly rozebÌr·ny v˝hradnÏ za pouûitÌ ökrabky a öpachtle. Jejich dokumentaceprobÌhala standardnÌm zp˘sobem ñ uloûeniny a objekty byly popisov·ny do kontexto-v˝ch formul·¯˘. Sondy byly kresebnÏ dokumentov·ny v mÏ¯Ìtku 1 : 20, zakreslov·ny bylyS a V ¯ezy sond a cel˝ prozkouman˝ prostor byl dokumentov·n v p˘dorysu. ⁄roveÚ jed-notliv˝ch kontext˘ byla zamÏ¯ov·na nivelaËnÌm p¯Ìstrojem (obr. 3, 4).

Z uloûenin byly vybÌr·ny movitÈ artefakty a ekofakty a doölo k odbÏru vzork˘ uloûeninpro rozplavenÌ a zÌsk·nÌ botanick˝ch makrozbytk˘.

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G5

1. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Pl·n hradu Valdötejna (Macek ñNovosadov· 1988), Sondy 1ñ10 z let 1992, 1996, 1998, 2000, 2002, 2003, 2006, 2007.

Popis n·lezovÈ situace

Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ zde probÏhl, protnul line·rnÏ deponovanoustratigrafickou situaci, kter· se skl·dala ze 13 (resp. 15) kontext˘ (obr. 5, 6).

Stratigrafick˝ v˝voj zaËal v ˙rovni povrchu skalnÌho podloûÌ (kontext 13), kter˝ bylpro pot¯eby stavby sklepa s valenou klenbou p¯ites·n do vodorovnÈ pochozÌ ˙rovnÏ (obr.7, 8). Jednolit˝ skalnÌ blok byl naruöen puklinami, z nichû nejvÏtöÌ se nach·zela p¯i v˝-chodnÌm okraji sk·ly. Tato puklina vöak byla jeötÏ p¯ed p¯Ìchodem ËlovÏka na lokalituz vÏtöÌ Ë·sti p¯irozen˝m zp˘sobem zaplnÏna pÌskovci. V termin·lnÌ Ë·sti pukliny doölok jejÌmu z·mÏrnÈmu zaplnÏnÌ p¯i stavbÏ sklepa ñ hornÌ ˙roveÚ pukliny byla zarovn·nalomov˝mi pÌskovcov˝mi kameny a jejÌ povrch byl zpevnÏn v·pennou maltou (kontext12). Stratigrafick˝ v˝voj d·le pokraËoval vlastnÌ stavbou sklepa a jeho vyööÌch podlaûÌ.Na zarovnan˝ povrch skalnÌho bloku na v˝chodnÌ a z·padnÌ stranÏ byly vyzdÏny nosnÈzdi stavby (kontext 101) a z loûe vysekanÈho do skalnÌch blok˘ byla konstruov·na valen·klenba (102). V ˙rovni povrchu skalnÌho bloku jsme nalezli k˘lovou jamku ËtvercovÈhop˘dorysu o stranÏ 22 cm zasekanou 8 cm do sk·ly (obj. 1/07) ñ pravdÏpodobnÏ jde o po-z˘statek d¯evÏnÈho bednÏnÌ p¯i stavbÏ klenby. N·slednÈ uloûeniny spadajÌ jiû do dobyexistence sklepa: jde zejmÈna o v˝plnÏ (od spodu) 9, 8, 7 a 6, kterÈ p¯edstavujÌ jednotlivÈ˙rovnÏ podlah, jak Ñnarostlyì bÏhem uûÌv·nÌ sklepa od cca pol. 14. do z·vÏru 15. stoletÌ(VS2). D˘vody jejich vzniku lze hledat zejmÈna v otÏru skalnÌho povrchu a osypu z pÌs-kovcov˝ch ötuk, ze kter˝ch byla klenba sklepa vyzdÏna. Uloûenina 9 souvisela s naru-öenÌm nejmÈnÏ celistvÈho povrchu skalnÌho bloku, kter˝ byl tvo¯en nep¯Ìliö soudrûn˝msvÏtle ûlut˝m pÌskovcem. Kontexty 7 a 8 p¯edstavovaly standardnÌ pochozÌ vrstvy (ne-p¯Ìliö mocnÈ vodorovnÈ vrstvy vyznaËujÌcÌ se tmav˝mi odstÌny ñ p¯Ìtomnost uhlÌk˘).Kontext 6 svÏdËÌ o z·vÏreËnÈm obdobÌ existence sklepa. Uloûenina 6 obsahovala malÈa st¯ednÌ fragmenty pÌskovce a ËoËky a hrudky v·pennÈ malty, takÈ barevn˝ odstÌn sedi-mentu byl podstatnÏ svÏtlejöÌ neû nÌûe deponovanÈ kontexty. Uloûenina 6 byla tÈû mocnÏjöÌneû v˝plnÏ 7 a 8. Po kontextu 6 n·sledovaly jiû uloûeniny, kterÈ souvisely s obdobÌm de-strukce stavby ñ jde zejmÈna o kontext 5. V baz·lnÌ ˙rovni tÈto v˝plnÏ se nach·zely st¯ed-nÌ a velkÈ fragmenty pÌskovcov˝ch ötuk jak z valenÈ klenby, tak i z nosn˝ch zdÌ stavby.V termin·lnÌ ˙rovni se pak vyskytovaly spÌöe st¯ednÌ a malÈ fragmenty pÌskovc˘. TakÈnalezenÈ artefakty a stavebnÌ prvky svÏdËÌ o ˙plnÈ destrukci stavby, ze kterÈ se dochova-lo pouze torzo zdiva ñ v tÈto uloûeninÏ se nalezly nap¯Ìklad zlomky vitr·ûÌ a ˙lomkyb¯idliËnÈ st¯eönÌ krytiny. Chronologicky spad· vznik tÈto uloûeniny do intervalu konce15. aû 18. stoletÌ. PoË·tkem 19. stoletÌ doölo k dalöÌm stavebnÌm aktivit·m na hradÏValdötejnu, kdy z popudu nov˝ch vlastnÌk˘ p·n˘ z Aehrenthalu byl vystavÏn Ñnov˝pal·cì. Aby byl zachov·n romantick˝ r·z z¯Ìceniny, byly na jeho stavbu pouûity pÌskov-covÈ ötuky z p˘vodnÌch hradnÌch staveb. Podle nevyrovnanÈho procentu·lnÌho zastou-penÌ velk˝ch pÌskovcov˝ch fragment˘ je z¯ejmÈ, ûe byly vybÌr·ny i z destrukce n·mizkoumanÈho sklepa.

N·slednÈ uloûeniny 10, 4, 3 a 2 vöak svÏdËÌ o destrukci ÑnovÈho pal·ceì, ke kterÈ zaËalodoch·zet jeötÏ v 19. stoletÌ. Ve vrstv·ch 4 a 2 se nalezly nap¯Ìklad zlomky plochÈho zelenÈ-ho, hnÏdÈho a ËirÈho skla z vitr·ûÌ a ˙lomky interiÈrovÈ omÌtky s Ëervenou a modrou poly-chromiÌ (od st¯edovÏkÈ omÌtky lze odliöit podle sytosti barev a p¯ÌmÏsi cementu ve smÏsi).

Nejv˝öe uloûen· vrstva (kontext 1) uzavÌr· cel˝ stratigrafick˝ v˝voj. Jde o uloûeninu,ve kterÈ se nach·zejÌ takÈ chronologicky nejmladöÌ artefakty (2. pol. 20. stoletÌ).

Gotick˝ sklep s valenou klenbou mÏl rozmÏry 688 cm v ose sever ñ jih a 324ñ374 cmv ose v˝chodñz·pad. Podlahu tvo¯ila kombinovan· konstrukce upravenÈho povrchu skal-nÌho bloku a tr·m˘, kterÈ nesly d¯evÏnou podlahu. SkalnÌ blok konËil 280 cm od jiûnÌho

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G 5

okraje stavby a d·le pokraËovala tr·mov· konstrukce, po kterÈ se zachovaly nejmÈnÏ t¯ikapsy ve v˝chodnÌ i z·padnÌ svislÈ skalnÌ stÏnÏ. V ˙rovni loûe klenby, kterÈ bylo za-sek·no 30ñ34 cm do sk·ly, se nach·zely dvÏ protilehlÈ dr·ûe tvaru L, kterÈ nesly kon-strukci vyööÌho podlaûÌ.

ObvodovÈ zdivo sklepa se zachovalo pouze na z·padnÌ stranÏ ñ bylo oboustrannÏ lÌco-vanÈ s j·drem, maxim·lnÌ v˝öka od ˙rovnÏ z·kladu se pohybovala okolo 2 m. Valen·klenba se dochovala v torzech ñ v˝chodnÌ Ë·st v jednom aû pÏti ¯·dcÌch, z·padnÌ Ë·stv pÏti aû devÌti ¯·dcÌch zdiva. Na z·padnÌ Ë·sti klenby jsou patrnÈ 2 stavebnÌ techniky,sp·ra mezi nimi se nach·zÌ ve vzd·lenosti 1,8 m od jiûnÌho okraje stavby.

P¯i rozebÌr·nÌ destrukce A (na jiûnÌm okraji sondy 10/07), na kterou byla zaloûena no-vovÏk· zazdÌvka kaverny, byla nalezena zeÔ jiûnÌho Ëela valenÈ klenby, kterou ve st¯edovÈË·sti proch·zel p˘vodnÌ vstupnÌ otvor do sklepa. ZeÔ se nach·zela pouze ve v˝chodnÌ Ë·sti,z·padnÌ Ë·st tvo¯ila upraven· pÌskovcov· sk·la. äÌ¯ka vstupu Ëinila 0,8ñ0,9 m, v˝öku neby-lo moûnÈ vzhledem k poökozenÌ rekonstruovat. Zdivo u vstupnÌ Ë·sti bylo zkosenÈ.

V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zel blok sedimentu (blok C), kter˝ mÏl b˝t zachov·npro p¯Ìpadn˝ reviznÌ v˝zkum. Vzhledem k rozsahu restaur·torsk˝ch pracÌ bylo t¯eba ten-to blok v r·mci z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu rozebrat. Sedimenty byly sejmu-ty aû na ˙roveÚ skalnÌho podloûÌ, kterÈ zde tvo¯ilo terÈnnÌ stupeÚ snÌûen˝ o cca 0,5 m.P¯i v˝chodnÌ skalnÌ stÏnÏ a p¯i hranÏ terÈnnÌho stupnÏ se nach·zejÌ skalnÌ pukliny, kterÈ˙stÌ aû v ˙rovni paty skalnÌho bloku. SkalnÌ pukliny byly utÏsnÏny vÏtöÌmi pÌskovcov˝-mi kameny, kterÈ z·roveÚ tvo¯ily Ëela p¯eklenovacÌ klenby. Ta vyrovn·vala terÈnnÌ rozdÌlmezi obÏma skalnÌmi bloky. Povrch byl nivelov·n vrstvou malty, kter· tvo¯ila jak pod-

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G5=

2. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr.Semily). Torzo gotickÈho zdiva, stav p¯edv˝zkumem zdiva, pohled od severu.

3ñ4. Sonda 10A,B/07 ñ ˙roveÚ podloûÌ a z·padnÌ Ë·st klenby s patrn˝mi 2 zdÌcÌmi tech-nikami a n·bÏh odlehËovacÌho oblouku; ˙roveÚ podloûÌ. Foto J. Prost¯ednÌk, 2007.

lahu tak z·roveÚ zpevÚovala povrch puklin. V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zel öikm˝skalnÌ blok, kter˝ byl dozdÏn na ˙roveÚ loûe klenby. Tato dozdÌvka tvo¯ila z·roveÚ z·-klad pro odlehËovacÌ oblouk.

Tab. 1. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily).Sum·rnÌ zastoupenÌ chronologicky citlivÈ keramikyv sond·ch 10, 10A, 10B a 11/2007. Zkratky datacÌ:VS1 ñ 2. pol. 13. stol., VS1/2 ñ 13./14. stol., VS2 ñ 14.ñ15. stol., VS2/NO1 ñ 2. pol. 15.ñ16. stol.,REC ñ 19ñ20. stol.

Z·vÏr

Torzo gotickÈho zdiva na t¯etÌm skalnÌm bloku souvisÌ s rozs·hlejöÌm stavebnÌm ¯eöe-nÌm, kterÈ zaujalo vÏtöinu plochy severnÌ Ë·sti skalnÌho bloku. P¯irozenÈ stupnÏ skalnÌchblok˘ byly do celÈ stavby zakomponov·ny a vytvo¯ily tak ˙rovnÏ suterÈnnÌ a ˙rovnÏhornÌch podlaûÌ.

Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl v p¯edstihu p¯ed zapoËetÌm restaur·-torsk˝ch a konzervaËnÌch pracÌ, se zamÏ¯il na sejmutÌ historick˝ch terÈn˘ v suterÈnnÌmprostoru. Sklep byl p˘vodnÏ kryt plnou valenou klenbou, dnes dochovanou pouze v nÏ-kolika ¯·dcÌch ve v˝chodnÌm a z·padnÌm loûi vysekanÈm do sk·ly. Uloûeniny, kter˝chbylo objeveno 15, byly rozebÌr·ny v r·mci svÈho p¯irozenÈho zvrstvenÌ.

V interiÈru sklepa doölo k jednoduchÈmu line·rnÌmu v˝voji ukl·d·nÌ sediment˘ s jedi-n˝m naruöenÌm tohoto procesu v dobÏ v˝stavby ÑnovÈho pal·ceì na poË·tku 19. stoletÌ,

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G 5J

5. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). PropojenÈ severnÌ ¯ezy sond 10/07a 11/07. Kresba P. Hartman, 2007.

kdy byly z destrukce vybÌr·ny pÌskovcovÈ ötuky. Stratigrafick˝ v˝voj zapoËal cca v po-lovinÏ 14. stoletÌ, kdy doölo k stavbÏ objektu se suterÈnnÌm prostorem s valenou klen-bou. Na umÏle upraven˝ povrch skalnÌho bloku (kontext 13) se v dobÏ funkce sklepaukl·daly ˙rovnÏ sediment˘ vzniklÈ v d˘sledku otÏru a osypu pÌskovce (kontexty 7ñ9).Tento v˝voj se uzav¯el na konci 15. nebo poË·tkem 16. stoletÌ (kontext 6), kdy zaËalodoch·zet k destrukci sklepa (kontext 5). PoË·tkem 19. stoletÌ doölo k v˝öe zmÌnÏnÈmuodebr·nÌ Ë·sti destrukce, a potÈ stratigrafick˝ v˝voj opÏt pokraËoval tÈmÏ¯ line·rnÏ (kon-texty 10, 4, 3, 2, 1).

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G5G

6. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Harris˘v diagram v˝voje uloûeninv interiÈru sklepa s valenou klenbou. Kresba auto¯i, 2007.

Literatura:

Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34.

Macek, Petr ñ Novosadov·, Olga, StavebnÏ historick˝ pr˘zkum hradu Valdötejna, strojopisS⁄RPMO, Praha 1988.

Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy hrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, Archeo-logickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Supplementum, 2007 (v tisku).

Pozn·mka:

1 Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003,Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34; Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumyhrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Supplementum,2007 (v tisku).

4��%��#��%��#��#��"!��K��"��F>>G 5<

7. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). P˘dorys sond 10/07, 10A/07, 10B/07,11/07 situovan˝ch do skalnÌho bloku vymezujÌcÌ p˘dorys sklepa s valenou klenbou.Stav po rozebr·nÌ kontrolnÌho bloku C v JV rohu sklepa; bloky destrukcÌ A a BodstranÏny. Kresba K. MatÏjkov·, P. Hartman, 2007.

ARCHEOLOGICK… N¡LEZY Z »ESKOLIPSKAV LETECH 1998ñ2000 VE SBÕRCEVLASTIVÃDN…HO MUZEA A GALERIE V »ESK… LÕPÃ

VladimÌr Peöa

1. ArcheologickÈ pracoviötÏ

ArcheologickÈ pracoviötÏ VlastivÏdnÈho muzea a galerie v »eskÈ LÌpÏ (d·le jen VMG),do roku 2002 OkresnÌho vlastivÏdnÈho muzea a galerie, vzniklo v roce 1998 a od tÈ dobyzajiöùuje archeologickÈ sluûby na ˙zemÌ okresu »esk· LÌpa, od roku 2004 na z·kladÏ do-datku k opr·vnÏnÌ o Ëinnosti p¯ÌleûitostnÏ takÈ na ˙zemÌ Mnichovohradiöùska. V prvnÌchletech svÈ Ëinnosti se zamÏ¯ilo p¯edevöÌm na spolupr·ci s Archeologick˝m ˙stavem AV»R Brno v r·mci dlouhodobÈho projektu v˝zkumu severoËesk˝ch pÌskovcov˝ch oblastÌ,kde p¯evzalo zpracov·nÌ a vyhodnocenÌ postmezolitickÈho vyuûÌv·nÌ skalnÌch p¯evis˘,a na systematickÈ budov·nÌ datab·ze archeologick˝ch lokalit a n·lez˘ s d˘razem na ob-dobÌ p¯ed rokem 1945. Jak je z¯ejmÈ ze struktury nÌûe uveden˝ch akcÌ za prvnÌ t¯i rokyËinnosti pracoviötÏ, z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy (d·le jen ZAV) p¯edstavovalypouze malou Ë·st jeho n·plnÏ, coû bylo d·no nÏkolika faktory. Mezi stavebnÌky a inves-tory neexistovalo û·dnÈ povÏdomÌ o povinnosti ohlaöovat stavby a proti osvÏtovÈ Ëinnostise stavÏly ñ s v˝jimkou MimonÏ ñ samotnÈ stavebnÌ ˙¯ady a stavebnÌ odbory mÏstsk˝ch˙¯ad˘, kterÈ neznaly nebo nebraly na vÏdomÌ z·kon Ë. 20/1987 Sb. o st·tnÌ pam·tkovÈpÈËi. ÿeöenÌ nep¯ÌznivÈ situace bohuûel nenapom·hal ani refer·t kultury b˝valÈho Okres-nÌho ˙¯adu, jehoû nÏkterÈ kroky byly dokonce kontraproduktivnÌ (nap .̄ ¯eöenÌ p¯estupk˘v˘Ëi pam·tkovÈmu z·konu vyznÏlo vûdy v neprospÏch archeologickÈho pracoviötÏ). Z·jemo zlepöenÌ situace p¯ekvapivÏ nevych·zel ani ze strany detaöovanÈho pracoviötÏ tehdej-öÌho Pam·tkovÈho ˙stavu ⁄stÌnad Labem v »eskÈ LÌpÏ, kte-rÈ podle ̇ mluvy prov·dÏlo z·-chrannÈ archeologickÈ v˝zku-my p¯ev·ûnÏ na ˙zemÌ okresuDÏËÌn a do dÏnÌ na »eskolip-sku ofici·lnÏ nezasahovalo.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5A

1. Okres »esk· LÌpa ñ katas-try s lokalitami. 1 ñ BezdÏz, 2 ñ »esk· LÌpa, 3 ñ DolnÌ Prysk, 4 ñ Draûejov,5 ñ Dub·, 6 ñ Hamr na Jeze¯e,7 ñ HornÌ SvÏtl·, 8 ñ Ralsko(a ñ Str·ûov, b ñ Zbynsko, c ñ Chlum), 9 ñ Sloup v »ech·ch, 10 ñ StvolÌnky, 11 ñ Svor, 12 ñ Tr·vnÌk, 13 ñ Z·kupy.Kresba autor.

ArcheologickÈ pracoviötÏ VMG se pokouöelo v nÏkolika vln·ch prov·dÏt osvÏtovouËinnost na kompetentnÌch ˙¯adech a ve vybran˝ch obcÌch, ale bez chybÏjÌcÌch metodic-k˝ch pokyn˘ nad¯Ìzen˝ch org·n˘ a ˙spÏönÏ vy¯eöen˝ch kauz poruöenÌ z·kona ve pro-spÏch archeolog˘ nemÏly oËek·van˝ efekt. K v˝znamnÈmu zlepöenÌ situace doölo teprvev d˘sledku reorganizace st·tnÌ spr·vy v roce 2003, kdy byl OkresnÌ ˙¯ad v »eskÈ LÌpÏzruöen a jeho pravomoce p¯eöly na novÏ z¯Ìzen˝ Krajsk˝ ˙¯ad v Liberci. Od tÈ doby po-Ëet z·chrann˝ch akcÌ strmÏ nar˘st· a za poslednÌ t¯i roky se st·le zvyöuje takÈ poËet sou-krom˝ch osob ohlaöujÌcÌch stavebnÌ akce.

2. P¯ehled

Uveden˝ p¯ehled nenÌ vyËerp·vajÌcÌm soupisem vöech archeologick˝ch ud·lostÌ, kterÈna »eskolipsku do roku 2000 probÏhly. V soupisu nejsou zahrnuty v˝zkumy pÌskovcov-˝ch p¯evis˘ probÌhajÌcÌ v letech 1994ñ2001, kterÈ byly zË·sti p¯edbÏûnÏ publikov·ny1

a v souËasnosti probÌh· jejich kompletnÌ zpracov·nÌ. D·le nejsou uv·dÏny n·lezy a akcez Dokeska, MimonÏ a Zahr·dek, kterÈ jiû byly podrobnÏ publikov·ny v r·mci archeolo-gickÈ topografie »eskolipska.2 V soupise takÈ chybÌ nÏkterÈ n·lezy z povrchov˝ch sbÏr˘,kterÈ dosud nejsou zpracov·ny. PravÏk· Ë·st p¯in·öÌ pouze doplÚujÌcÌ informace k jiûzn·m˝m a Ë·steËnÏ publikovan˝m lokalit·m (mezolit v DolnÌ »ernÈ NovinÏ u Hamru,polykulturnÌ lokality StvolÌnky I a hradnÌ sk·la ve Sloupu). ArcheologickÈ akce v letech1998ñ2000 p¯inesly nÏkolik zajÌmav˝ch informacÌ k vrcholnÏ st¯edovÏkÈmu osÌdlenÌ»eskolipska. PravdÏpodobn˝ relikt obytnÈ stavby a stratigrafick· sekvence 13. aû 15. sto-letÌ poch·zÌ ze st¯edu obce BezdÏz. V DubÈ byla v ¯ezu objevena polozemnice z 15. sto-letÌ. MenöÌ z·chrannÈ v˝zkumy p¯inesly prvnÌ doklady st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ obcÌ DolnÌPrysk u KamenickÈho äenova, NedvÏzÌ na Dubsku a Chlumu v Ralsku. Soubory kera-miky z hrad˘ Fredevald (k. ˙. DolnÌ Prysk), Sloup a Milötejn (k. ˙. Tr·vnÌk) odpovÌdajÌdosud zn·m˝m informacÌm o st·¯Ì tÏchto sÌdel, podobnÏ jako malÈ soubory ze skl·¯skÈhutÏ u Svoru a zaniklÈ vesnice Niederschwarzwald u Hamru. P¯ehled doplÚuje nÏkolikmimosÌdliötnÌch lokalit na vrcholech kopc˘ (NedvÏzÌ u Draûejova, Bou¯n˝ u HornÌ SvÏt-lÈ) nebo v trvale zalesnÏnÈ krajinÏ (Ralsko) (obr. 1).

3. Soupis lokalit a akcÌPravÏk

HAMR NA JEZEÿE ñ Zanikl· ves DolnÌ »ern·Novina

Akce: 2000, exkurze VladimÌr Peöa, Ji¯Ì A. Svoboda,Lenka Jaroöov·.

Kultura: Mezolit.P¯i n·vötÏvÏ zaniklÈ st¯edovÏkÈ osady Niederschwarz-

wald jsme zpozorovali p¯ed jednÌm z vytesan˝ch skle-p˘ (viz st¯edovÏk) ve v˝chodnÌm z·vÏru zalesnÏnÈho˙dolÌ pomÏrnÏ ËerstvÈ naruöenÌ sediment˘ (obr. 2, 3).P¯ed sklepem byla vybr·nÌm svahov˝ch kuûel˘a n·sledn˝m nasyp·nÌm materi·lu do svahu vytvo¯ena

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5=>

2. Hamr na Jeze¯e: ZSO DolnÌ »ern· Novina(Niederschwarzwald) na pl·nku K.Suske,podle Tille1939ñ40. 1 ñ mÌsto Suskeho sond·ûe, 2ñ6 tesanÈ sklepy.

ploöina o rozmÏrech zhruba 4 × 4 m. Z opröelÈho v˝hozu jsme shrom·ûdili soubor ötÌpanÈindustrie, obsahujÌcÌ 17 pazourkov˝ch ˙ötÏp˘ mezolitickÈho st·¯Ì.3 Neobvykl· poloha ka-mennÈ industrie by mohla naznaËovat, ûe mal˝ skalnÌ v˝choz mohl b˝t p˘vodnÏ p¯evis-lou skalkou, jejÌû p¯evisl· Ë·st destruovala do dneönÌ podoby buÔ p¯ÌrodnÌmi procesy(malÈ ¯ÌcenÌ nebo rychlÈ zvÏtr·v·nÌ lok·lnÌho mÏkkÈho pÌskovce), nebo ËinnostÌ ËlovÏ-ka v obdobÌ existence st¯edovÏkÈ aû ranÏ novovÏkÈ vesnice. N·lezy jsou uloûeny v AR⁄AV »R v BrnÏ, pracoviötÏ DolnÌ VÏstonice.

SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·laAkce: 1) 1984, sbÏr rodiny Gelnarov˝ch.Kultura: Doba bronzov· (?).OjedinÏl˝ velk˝ stÏnov˝ fragment pravÏkÈ keramiky nalezen spolu s Ëetn˝m vrcholnÏ

st¯edovÏk˝m materi·lem (viz nÌûe) v sedimentech splaven˝ch z hradnÌ sk·ly na neup¯es-nÏnÈm mÌstÏ. Poch·zÌ z n·doby vnÏ patrnÏ slabÏ drsnÏnÈ (povrch z velkÈ Ë·sti odlomen)a uvnit¯ vyhlazenÈ. Uloûen ve VMG ñ p .̄ Ë. 48/98, inv. Ë. A-18787.

Akce: 2) 1998, archeologick˝ v˝zkum Ji¯Ì Waldhauser, VladimÌr Peöa, Petr JenË.Kultura: Luûick· kultura.V lÈtÏ 1998 probÏhl zjiöùovacÌ v˝zkum na severnÌm ˙patÌ hradnÌ sk·ly, kter˝ mÏl za cÌl

ovÏ¯it stratigrafickÈ ˙daje staröÌch badatel˘ (p¯edevöÌm E. Gebauera) a doloûit latÈnskoukulturnÌ vrstvu nebo n·lezy. V˝sledkem sond·ûe, vedenÈ od paty skalnÌ stÏny svahov˝mkuûelem aû k mÌstnÌ komunikaci v ˙rovni nivnÌch luk kolem hradu, je rozs·hl˝ souborpravÏkÈ keramiky (vÏtöinou luûick· kultura), kter˝ zatÌm Ëek· na svÈ zpracov·nÌ. Sou-Ë·stÌ v˝zkumu bylo takÈ poloûenÌ zjiöùovacÌ sondy v puklinÏ na v˝chodnÌ stranÏ sk·ly,kde se poda¯ilo zdokumentovat splachovou stratigrafii s pravÏk˝mi a historick˝mi n·le-zy. Soubor je uloûen ve VMG ñ p .̄ Ë. 66/98.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5=5

3. Hamr na Jeze¯e: ZSO DolnÌ »ern· Novina ñ sklep Ë. 6. Foto autor.

STVOLÕNKY ñ StvolÌnky IeAkce: 1998, sbÏr Ji¯Ì A. Svoboda, VladimÌr Peöa, Lenka Jaroöov· ad.Kultura: Mezolit, staröÌ doba ¯Ìmsk·.P¯i kontrole stavu lokality (StvolÌnky I podle J. Svobody)4 byl shrom·ûdÏn menöÌ sou-

bor pravÏk˝ch n·lez˘ na vyk·cenÈ pasece severnÏ od dosud zn·m˝ch sublokalit Ic ñ Id,v okruhu zhruba 20 m od sou¯adnicovÈho bodu Z402: J50 (ZM10), oznaËen˝ jako lokalitaIe. »ty¯i drobnÈ ˙ötÏpy z r˘znorod˝ch surovin (öed˝ pazourek, k¯emenec, 1 kus p¯ep·len)pravdÏpodobnÏ odpovÌdajÌ mezolitickÈmu horizontu.5 Keramiku p¯edstavuje 17 zlomk˘n·dob vyroben˝ch bez hrnËÌ¯skÈho kruhu, z nichû vÏtöina je druhotnÏ p¯ep·lena do svÏt-le hnÏdoöed˝ch aû hnÏd˝ch odstÌn˘ (2,5Y 6/2 ñ 10YR 5/3ñ4). »ast˝m v˝zdobn˝m mo-tivem jsou r˝hy vedenÈ v r˘zn˝ch smÏrech (obr. 4:5ñ8). ZesÌlen˝ okraj se ûl·bkem (obr.4:4) hnÏdÈho v˝palu (7,5YR 5/3) je vnÏ hlazen ,̋ uvnit¯ hruböÌho povrchu. Keramikadob¯e zapad· do souboru z v˝zkumu L. Franze na poË·tku 30. let, kter˝ zde zachytilosÌdlenÌ od z·vÏru doby latÈnskÈ do staröÌ doby ¯ÌmskÈ (vËetnÏ stupnÏ B1 dle K. Moty-kovÈ ñ äneidrovÈ).6 N·lezy z Franzova v˝zkumu, s v˝jimkou dvou jiû d¯Ìve zve¯ejnÏn˝chn·dob,7 byly zatÌm publikov·ny jen v˝bÏrovÏ.8 Soubor je uloûen ve VMG ñ p .̄ Ë. 57/98.

Vrcholn˝ st¯edovÏk aû novovÏk

BEZDÃZ ñ Ëp. 21Akce: 2000, ZAV VladimÌr PeöaD˘m Ëp. 21 stojÌ v severnÌ (hornÌ) frontÏ b˝valÈho n·mÏstÌ st¯edovÏkÈho mÏsteËka v jeho

severoz·padnÌm cÌpu, odkud vych·zÌ komunikace do sedla mezi Velk˝m a Mal˝m Bez-dÏzem. Tato komunikace existovala zcela jistÏ jiû od st¯edovÏku, protoûe ze sedla vedev˝stup na Mal˝ BezdÏz s relikty st¯edovÏk˝ch staveb a ze samotnÈho prostoru sedla po-ch·zejÌ rovnÏû st¯edovÏkÈ n·lezy.9 DneönÌ rodinnÈ vilce Ëp. 21 p¯edch·zela podle mapystabilnÌho katastru (z r. 1842, obr. 5) usedlost s objektem v podÈlnÈ ose komunikacea zadnÌm traktem do tvaru L.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5=F

4. StvolÌnky I ñ keramika staröÌ doby ¯ÌmskÈ z v˝zkumu L. Franze v l. 1932ñ33 (1ñ3)a sbÏr z r. 1998 (4ñ8). Kresba autor.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5=

5. BezdÏz Ëp. 21 ñ p˘vodnÌ usedlost na mapÏ stabilnÌho katastru (1842) a souËasn·situace.

Postup v˝zkumu: V r·mci p¯edstihovÈho v˝zkumu p¯ed stavbou bazÈnu v z·padnÌmsousedstvÌ domu byly poloûeny dvÏ zjiöùovacÌ sondy 1/2000 a 2/2000, kaûd· o rozmÏ-rech 70 × 200 cm a prohloubeny aû na podloûnÌ (?), sterilnÌ jÌl v hloubce kolem 100 cm(obr. 6). V sondÏ 1/00 byla v hl. 60 ñ 95 cm odkryta Ë·st zahloubenÈho objektu 1. Druh·etapa v˝zkumu probÏhla po vybagrov·nÌ j·my pro bazÈn, kterÈ odtÏûilo sedimenty dohloubky kolem 60 cm (v prostoru sondy 1/00). N·slednÏ byla cel· plocha zaËiötÏnaa v jiûnÌ polovinÏ zjiötÏna kulturnÌ vrstva souvisejÌcÌ s objektem 2. V severnÌ Ë·sti staveb-nÌ j·my byl nedaleko p˘vodnÌ sondy 2/00 zdokumentov·n severnÌ profil, obsahujÌcÌ roz-s·hlou destrukci d¯evo hlinitÈ stavby (objekt 3). S ohledem na proporce bazÈnu stavbados·hla dostateËnÈ hloubky a v˝zkum p¯Ìpadn˝ch hluböÌch n·lezov˝ch situacÌ jiû pro

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5=

6. BezdÏz Ëp. 21 ñ celkov· situace, sonda 1/00 se zahlouben˝m objektem 1 a severnÌmprofilem AB, objekt 2 zË·sti odkryt˝ v ploöe. Kresba autor.

nedostatek Ëasu nepokraËoval. Povrch objektu 2 i objekt 1 byly p¯ekryty silnou vrstvoupÌsku a v souËasnÈ dobÏ jsou zakonzervov·ny pod bazÈnem pro p¯Ìpadn˝ budoucÌ v˝zkum.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5==

7. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 1/00: st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 0ñ10 cm (A), 10ñ20 cm(B) a 20ñ30 cm (C). Kresba autor.

Sonda 1/00 s objektem 1: HornÌch 40 cm tvo¯Ì nesoudrûn· öed· hlÌna (vrstva 1) s vel-k˝m mnoûstvÌm drobn˝ch znÏlcov˝ch kamen˘, p¯ipomÌnajÌcÌ svou strukturou nav·ûku Ëiv˝raznÏ promÌöen˝ sediment (obr. 6). Obsahuje st¯edovÏkou i novovÏkou keramiku. Nab·zi tÈto vrstvy se v severov˝chodnÌ Ë·sti nach·zela koncentrace kamen˘ v ploöe, na-vozujÌcÌ dojem jednoduchÈho dl·ûdÏnÌ Ëi ötÏtov·nÌ. NÌûe v hloubce 30/40 ñ 50/60 cmn·sleduje vrstva (2) silnÏ prostoupen· ploch˝mi znÏlcov˝mi kameny do velikosti 10 cm

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5=J

8. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 1/00: st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 30ñ40 cm (D) a objektu 1 (E). Kresba autor.

(zejmÈna ve st¯ednÌ Ë·sti sondy), kterÈ vyplÚujÌ jÌlovitÈ polohy. V tÈto vrstvÏ se jiû no-vovÏk· keramika neobjevuje a st¯edovÏk· je mÈnÏ poËetn· neû ve vrstvÏ 1. Po odstranÏnÌvrstvy 2 se v jÌlu objevil ov·ln˝ obrys Ë·sti zahloubenÈho objektu 1 (obr. 6), kter˝ bylv hornÌ polovinÏ vyplnÏn nahnÏdl˝m nekompaktnÌm jÌlem (vrstva 3a) a nÏkolika vÏtöÌ-mi znÏlcov˝mi kameny, v dolnÌ Ë·sti potom tmavöÌ jÌlovitou humÛznÌ hlÌnou (vrstva 3b).St¯edovÏk· keramika se vyskytuje v obou ˙rovnÌch objektu 1.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5=G

9. BezdÏz Ëp. 21 ñ dole: sonda 1/00 ñ st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 10ñ20 cm (B);naho¯e: keramika z kulturnÌ vrstvy objektu 2. Kresba autor.

ArcheologickÈ n·lezy ze sondy 1/00 p¯edstavuje p¯edevöÌm vrcholnÏ st¯edovÏk· kera-mika. N·lezy jsou t¯ÌdÏny podle hloubky v 10 cm intervalech. Z ˙rovnÏ 0 ñ 10 cm po-ch·zÌ 70 zlomk˘, z toho 15 n·leûÌ novovÏkÈ keramice. St¯edovÏkou svÏtlou ËervenÏ ma-lovanou hrnËinu zastupujÌ zejmÈna okraje ovalenÈ (typ 232)10 a p¯ehnutÈ (typ 111?)11

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5=<

10. BezdÏz Ëp. 21 ñ ûeleznÈ p¯edmÏty: 1, 9 ñ sonda 1/00, hl. 20ñ40; 3ñ6 ñ sonda 1/00,objekt 1; 2 ñ plocha, objekt 2; 7, 8 a 11 ñ plocha (objekt 2 ?); 10 ñ podkova ze zahrady Ëp. 21. Kresba autor.

(obr. 7:A). Z ˙rovnÏ 10 ñ 20 cm poch·zÌ 68 zlomk˘ keramiky ñ z toho kolem 10 drobn˝chfragment˘ novovÏkÈ polokameniny, zelenoûlutÏ polÈvan˝ch kachl˘, glazovanÈ hrnËinya 1 zlomek skla l·hve. Mezi st¯edovÏkou ËervenÏ malovanou hrnËinou se opÏt objevujÌokraje ovalenÈ a novÏ okraj s okruûÌm (typ 151)12 (obr. 7:B, 9:B). PoËetn˝ soubor poch·zÌz ˙rovnÏ 20 ñ 30 cm a obsahuje 108 st¯edovÏk˝ch a 5 novovÏk˝ch zlomk˘ keramiky.»ervenÏ malovanou hrnËinu zastupujÌ okraje ovalenÈ a r˘znÈ varianty proûlaben˝chokruûÌ (typ 151) (obr. 7:C). Z vrstvy byl zÌsk·n jeden ûelezn˝ h¯ebÌk (obr. 10:1). V hloub-ce 30 ñ 40 cm se nach·zela jiû pouze st¯edovÏk· neglazovan· hrnËina v poËtu 44 zlomk˘a ûelezn˝ p¯edmÏt v podobÏ tyËky kruhovÈho pr˘¯ezu (obr. 10:9). ObjevujÌ se okrajes okruûÌm staröÌch variant (niûöÌ silnÏjöÌ a vysokÈ neprofilovanÈ ñ typ 151), jedno okruûÌnese rytou vlnici a stÏnov˝ fragment polokameninovÈ n·doby plastickou vlnici (obr. 8:D).NejvÏtöÌ dÌl keramiky obsahuje nÌûe leûÌcÌ vrstva s v˝plnÌ objektu ñ celkem 263 zlomk˘st¯edovÏkÈ hrnËiny. OjedinÏle se vyskytuje vysokÈ profilovanÈ okruûÌ (typ 161), mÌrnoup¯evahu majÌ vyööÌ jednoduch· okruûÌ nad archaick˝mi niûöÌmi. V objektu se dochovalai vÏtöÌ torza hrnc˘ (obr. 8:E). Nalezeny byly 4 silnÏ zkorodovanÈ ûeleznÈ p¯edmÏty, pa-trnÏ h¯eby a skoby (obr. 10:3-6).

Plocha s objektem 2: HrubÈ zaËiötÏnÌ plochy po skr˝vce hornÌch vrstev zeminy odha-lilo nÏkolik situacÌ, jejichû vz·jemnou spojitost nebylo moûnÈ s jistotou urËit. V blÌzkostiv˝chodnÌ stÏny j·my (u domu) byla pozorov·na znaËn· koncentrace kamen˘. Zhrubauprost¯ed plochy (severnÏ od sondy 1/00) byla do jÌlovitÈho dna zapuötÏna k˘lov· jamka,vyplnÏn· zuhelnatÏl˝m d¯evem borovice Pinus sp. (za urËenÌ vöech vzork˘ dÏkuji PetruKoË·rovi, ZIP, o. p. s., PlzeÚ). V okolÌ jamky leûely velkÈ kusy vyp·lenÈ mazanice a sil-nÏ zkorodovanÈ ûeleznÈ p¯edmÏty ñ mezi nimi i polovina st¯edovÏkÈ ostruhy (obr. 10:7,8, 11). SevernÏ od jamky se nach·zely zvÌ¯ecÌ kosti (v tabulce jako Ñobjekt 2?ì), ojedi-

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5=A

11. BezdÏz Ëp. 21 ñ objekt 2: pÌskovcovÈ kv·d¯Ìky na okraji znÏlcov˝ch ploten,zapuötÏnÈ do hornÌ Ë·sti sedimentu objektu 1 (v sondÏ 1/00). Foto autor.

nÏlÈ vrcholnÏ st¯edovÏkÈ zlomky keramiky (vËetnÏ 2 okraj˘ profilovan˝ch okruûÌ typu161), dvÏ koncentrace uhlÌk˘ z borovÈho d¯eva a malÈ shluky p¯ep·lenÈ mazanice. V ji-hoz·padnÌ Ë·sti plochy a v z·padnÌm sousedstvÌ sondy 1/00 byla zachycena kulturnÌ vrst-va objektu 2 (obr. 6, 11). Udusan˝ jÌl byl pokryt uhlÌky rozpt˝len˝mi i v koncentracÌcha mÌsty shluky p¯ep·lenÈ mazanice. Na jiûnÌ stranÏ se poda¯ilo zachytit ohraniËenÌ objek-tu v podobÏ seskupenÌ ploch˝ch znÏlcov˝ch kamen˘, kterÈ snad p¯edstavujÌ destruovanoukamennou strukturu (na sucho kladenou podezdÌvku?). ZnÏlcovÈ plotny byly na v˝chod-nÌ stranÏ zakonËeny dvÏma otesan˝mi pÌskovcov˝mi kv·dry v odsazenÈ pozici, kterÈ jsoujiû zasazeny do z·sypu hornÌ Ë·sti ov·lnÈ j·my ñ objektu 1, z nÏhoû se poda¯ilo zachytitpokraËov·nÌ. Stratigrafick· poloha z¯etelnÏ ukazuje, ûe objekt 1 je staröÌ neû kamenn·struktura (zeÔ?) objektu 2. Z kulturnÌ vrstvy byl zÌsk·n menöÌ soubor st¯edovÏkÈ ke-ramiky a silnÏ zkorodovan˝ h¯eb (obr. 10:2). Mimo ËervenÏ malovanou hrnËinu s okrajimladöÌch variant okruûÌ stojÌ za pozornost fragment hrnce s kalichovit˝m n·bÏhem okra-je a v˝raznou p¯ÌmÏsÌ slÌdy v ost¯ivu (obr. 9). Vnit¯nÌ strana hrnce je pokryta silnou p¯i-peËenou krustou p¯edstavujÌcÌ snad dehet. Ze slÌdnatÈho materi·lu je i nÏkolik dalöÌchstÏnov˝ch fragment˘. V˝öe zmÌnÏn· n·lezov· situace v okolÌ k˘lovÈ jamky by mohla b˝tpokraËov·nÌm tohoto objektu d·le k severov˝chodu.

Z plochy severnÏ od k˘lovÈ jamky poch·zÌ takÈ fragment strusky, jejÌû spojitost s obj-ektem 2 vöak nelze jednoznaËnÏ prok·zat, protoûe se nepoda¯ilo doloûit hranice novo-vÏkÈ poruchy, zjiötÏnÈ sondou 2/00. Podle v˝sledk˘ metalografickÈ anal˝zy, za nÌû dÏkujiV·clavu CÌlkovi a AnnÏ LangerovÈ (G⁄ AV »R Praha), se jedn· o strusku po zpracov-·nÌ ûeleza. Podle autor˘ anal˝zy obsahy olova, titanu a hlinÌku odpovÌdajÌ bÏûnÈ ûeleznÈrudÏ a jsou v souladu s mÌstnÌmi ûelezivci (resp. ûelezit˝mi pÌskovci). ChemickÈ sloûenÌstrusky je uvedeno v tabulce (mikrosonda Jeol JXA-50 A, obr. 15):

Sonda 2/00: V severnÌ Ë·sti pozdÏjöÌ j·my byla poloûena zjiöùovacÌ sonda 2, kter· do-s·hla maxim·lnÌ hloubky 130 cm. V hloubce 55 cm vystupovaly z jiûnÌ stÏny velkÈkamennÈ desky p¯edstavujÌcÌ z¯ejmÏ dlaûbu. JÌlovit˝ sediment pokraËoval od hloubky110 cm nesourod˝m jÌlem s hlÌnou. Poruöenou stratigrafii dokl·dajÌ i st¯edovÏkÈ a novo-vÏkÈ n·lezy, kterÈ jsou v celÈ mocnosti sediment˘ promÌch·ny a dokl·dajÌ vÏtöÌ z·sahydo terÈnu v pr˘bÏhu mladöÌho novovÏku. MenöÌ Ë·st fragment˘ pat¯Ì novovÏkÈ glazovanÈhrnËinÏ (nap .̄ mÌsa s hrub˝m ost¯ivem a hnÏdozelenou glazurou ñ obr. 12:1, n·dobas oboustrannou fialovÏ hnÏdou glazurou ñ obr. 12:2), ËastÏji je zastoupena kamenina(dûb·ny s plastick˝m dekorem a l·hve ñ obr. 12:7, 9ñ11), bÏlnina (obr. 12:4ñ5) a nejËas-tÏji uûitkov· polokamenina s oboustrannou jednolitou hnÏdou polevou, datovatelnou doz·vÏru 19. a prvnÌ poloviny 20. stoletÌ (v˝jimkou je mÌsa s vnit¯nÌ bÏlavou polevoua rozpit˝m modr˝m malov·nÌm ñ obr. 12:3). Za zmÌnku stojÌ zaku¯ovan· keramikaa fragmenty z pek·Ë˘ (obr. 12:6, 8, 12). Mezi 26 zlomky svÏtlÈ st¯edovÏkÈ hrnËiny bylyzastoupeny po jednom okraje s okruûÌm typu 151 a 161, zlomky dûb·nku a p¯ep·lenÈdrûadlo pokliËky s p¯itaven˝mi kapkami skla. VyhodnocenÌ malÈho souboru fragment˘skla se ujal Michal Gelnar (Nov˝ Bor / Praha) v r. 2001. Zastoupen je fragment l·hvez azurovÈho skla s vysr·ûenou mÏdÌ pravdÏpodobnÏ z poslednÌ t¯etiny 19. stoletÌ, plochÈsklo z¯ejmÏ z malÈ okennÌ tabulky datovatelnÈ do 18./19. aû prvnÌ poloviny 19. stoletÌa zlomky silnostÏnnÈho, patrnÏ tabulovÈho skla, kterÈ proölo siln˝m zah¯·tÌm a potÈ sedostalo do kontaktu s popelem. Je za¯aditelnÈ do konce 19. aû prvnÌ poloviny 20. stoletÌ.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5J>

Oxid Na2O MgO Al2O3 SiO2 P2O5 SO3 K2O CaO TiO2 MnO Fe2O3 Celkem v %

v % 0,91 0,79 3,67 30,24 0,95 0,39 1,03 2,05 0,35 0,17 59,45 100

Objekt 3 v profilu stavebnÌ j·my: Profil v dÈlce 2,5ñ5,2 m od stÏny domu Ëp. 21 do-s·hl vzhledem ke stoupajÌcÌmu terÈnu hloubky 120 cm. Pod vrstvou tr·vnÌku a recentnÌsuti pokraËoval od hloubky 30 cm aû ke dnu j·my ûlutobÈûov˝ pÌsËit˝ jÌl aû jÌlovit˝ pÌsekpromÌöen˝ mal˝mi ˙lomky p¯ep·lenÈ mazanice. Na dvou mÌstech se v profilu r˝sovaly v˝-raznÈ j·movitÈ ˙tvary vyplnÏnÈ bloky mazanice p¯ep·len˝mi do Ëerna aû Ëervena (obr. 13).V z·padnÌm z nich bylo p¯i zaËiötÏnÌ profilu zÌsk·no 6 nev˝razn˝ch zlomk˘ vrcholnÏst¯edovÏkÈ keramiky.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5J5

12. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 2/00: novovÏk· keramika. Kresba autor.

ZvÌ¯ecÌ kosti (Miriam N˝vltov· Fiö·kov·, AR⁄ AV »R Brno) Osteologick· anal˝za nevelkÈho souboru zvÌ¯ecÌch kostÌ nep¯inesla û·dnÈ neobvyklÈ

v˝sledky. Bez ohledu na datov·nÌ n·lezov˝ch situacÌ do vrcholnÈho st¯edovÏku (objekt1 a 2, 1/00: 30ñ40 cm), do novovÏku (2/00), nebo situacÌ smÌöen˝ch Ëi nejasn˝ch (1/00:10ñ30 cm, objekt 3) se shodnÏ vyskytujÌ nejbÏûnÏjöÌ druhy dom·cÌch zvÌ¯at (prase, kr·va,ovce/koza, pes), z nichû prase dom·cÌ je nejpoËetnÏjöÌ ve vöech horizontech. Strukturumateri·lu shrnuje tabulka:

V pr˘bÏhu v˝zkumu p¯edal majitel domu Ëp. 21 pan Aleö Janda st¯edovÏkou podkovu,kterou nalezl v devades·t˝ch letech v jihov˝chodnÌ Ë·sti zahrady p¯i s·zenÌ stromku.Podkova v·ûÌ po oËiötÏnÌ a konzervaci 235 g a m· rozmÏry 10,5 × 12,5 cm. Vöechny n·-lezy z v˝zkumu Ëp. 21 jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄ Ë. 189/2000.

Datov·nÌ n·lezovÈ situace: NejpodrobnÏjöÌ stratigrafickÈ informace poskytl zjiöùovacÌ v˝zkum sondy 1/00, kter˝

naznaËuje v tomto prostoru vÌce mÈnÏ kontinu·lnÌ n·r˘st sediment˘, ale vÏtöinou z¯ejmÏbez polohy keramiky in situ. Objekt 1 na dnÏ sondy vyplÚovala keramika s p¯evl·dajÌcÌ-mi okraji tvaru okruûÌ vËetnÏ niûöÌch staröÌch variant, kterÈ jsou na »eskolipsku datov·ny

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5JF

Sonda Hloubka Určení Popis

1/00 10 − 20 cm kráva premolár, 2 zl. diafýz neurč.

1/00 20 − 30 cm ovce/koza ? 2 zl. diafýz malého přežvýkavce

prase dom. zl. žebra, zlomek lebky a spodní řezák

1/00 30 − 40 cm ovce/koza ? zl. dlouhé kosti malého přežvýkavce

kráva zl. zubu

1/00 objekt 1 prase dom. ulna, zl. žeber, 4 zl. roztříštěné lebky, tybie, horní čelist s pravou stoličkou

ovce/koza ? 3 zl. žeber a dlouhých kostí menších zvířat

1/00 objekt 2 pes ? horní čelist

objekt 2 ? kráva ? žebro

prase dom. ohryzaný kloub

1/00 objekt 3 prase dom. žebra prasete

13. BezdÏz Ëp. 21 ñ severnÌ profil stavebnÌ j·my s vyho¯el˝m objektem 3.

do z·vÏru 13. aû prvnÌ t¯etiny 14. stoletÌ.13 P¯Ìtomnost materi·lu jiû ze 13. stoletÌ dokl·d·okruûÌ s rytou vlnicÌ v hloubce 30ñ40 cm. V˝öe se vedle p¯ev·ûnÏ mladöÌch typ˘ okruûÌ(vysok˝ typ 151, profilovan˝ typ 161) z pr˘bÏhu 14. stoletÌ objevujÌ ovalenÈ okraje, kterÈv nejvyööÌ Ë·sti stratigrafie sondy 1/00 p¯evaûujÌ. OvalenÈ okraje jsou ¯azeny do z·vÏru14. aû prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ, ojedinÏlÈ okraje p¯ehnutÈ jsou jiû produktem 15. stoletÌ.14

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5J

14. BezdÏz Ëp. 21 ñ objekt 3: uk·zky p¯ep·lenÈ mazanice. Kresba autor.

Stratigrafie naznaËuje dvÏ etapy promÌöenÌ sedimentu, kterÈ se vz·jemnÏ nep¯ekr˝vajÌ.PrvnÌ nastalo nejpozdÏji do druhÈ t¯etiny 14. stoletÌ a postihlo ˙roveÚ od hloubky30/40 cm ñ mohlo by p¯ÌpadnÏ souviset se zahloubenÌm objektu 1, eventuelnÏ objektu 2,ËÌmû doölo k poruöenÌ nejstaröÌ ˙rovnÏ ze z·vÏru 13. stoletÌ (poloha nÌzkÈho okruûÌs rytou vlnicÌ nad objektem s mladöÌmi typy okruûÌ). DruhÈ je datov·no pr˘nikem nepo-ËetnÈ glazovanÈ novovÏkÈ keramiky do hornÌ poloviny souvrstvÌ, obsahujÌcÌ p¯evaûujÌcÌkeramiku 14./15. a 15. stoletÌ. Nejednalo se vöak o v˝raznÏjöÌ z·sah, protoûe s klesajÌcÌhloubkou nar˘stajÌ mladöÌ typy st¯edovÏk˝ch okraj˘.

ObtÌûnÏjöÌ je datov·nÌ objektu 2, z jehoû prozkoumanÈ plochy poch·zÌ pouze malÈmnoûstvÌ n·lez˘, kterÈ nejsou chronologicky homogennÌ. Podle v˝skytu mladöÌch vari-ant okruûÌ a s p¯ihlÈdnutÌm k superpozici v˘Ëi staröÌmu objektu 1 lze spÌöe uvaûovato jeho datov·nÌ do pr˘bÏhu 14. stoletÌ. Do tohoto obdobÌ vöak p¯Ìliö nezapad· torzo hrnces n·bÏhem kalichovitÈho okraje a v˝razn˝m slÌdnat˝m ost¯ivem, kterÈ by odpovÌdalostaröÌmu obdobÌ pr˘bÏhu 13. stoletÌ. Krusty p¯ipeËenin a slepitelnost nÏkolika zlomk˘tÈto n·doby p¯itom zpochybÚuje ojedinÏlou intruzi ze staröÌch sediment˘. PodobnÈ kali-chovitÏ rozev¯enÈ okruûÌ (ovöem bez slÌdy v ost¯ivu) je doloûeno z nepublikovanÈhov˝zkumu zemnice v Ku¯Ìvodech,14 kter· obsahuje keramiku od konce 13. stoletÌ do dobykolem poloviny 14. stoletÌ.

N·lezov· situace v severnÌ polovinÏ plochy v˝zkumu ukazuje v˝raznÈ poruöenÌ do hloub-ky kolem 120 cm, kterÈ je novovÏk˝mi n·lezy v sondÏ 2/00 datov·no do z·vÏru 19. sto-letÌ nebo do prvnÌ t¯etiny 20. stoletÌ. Zda s tÌmto obdobÌm, p¯ÌpadnÏ s obdobÌm novovÏ-kÈ usedlosti, jejÌû hospod·¯sk˝ trakt st·l podle mapy stabilnÌho katastru zhruba v tÏchtomÌstech, souvisÌ mohutn· destrukce d¯evohlinitÈ stavby (objekt 3), nenÌ jednoznaËnÈ.

Objekt 3 zanikl podle p¯ep·len˝ch a zbor-cen˝ch mazanicov˝ch blok˘ poû·rema stopy ohnÏ nese takÈ novovÏk· keramikaa sklo v sondÏ 2/00, kter· v tomto p¯ÌpadÏukazuje k nÏkterÈmu z poû·r˘ obce v 19 aû20. stoletÌ. St¯edovÏk· keramika souËasnÏukazuje, ûe st¯edovÏkÈ n·lezovÈ situacezasahovaly aû do tohoto prostoru, kde bylyzniËeny pozdÏjöÌmi stavebnÌmi aktivitami.

Shrneme-li v˝sledky v˝zkumu u domuËp. 21, poda¯ilo se zachytit z·stavbu jednÈze st¯edovÏk˝ch parcel mÏsteËka vysaze-

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5J

15. BezdÏz Ëp. 21 ñ celkov· anal˝za strusky (mikrosonda)

nÈho pod ranÏ gotick˝m kr·lovsk˝m hradem BezdÏz.16 NejstaröÌ osÌdlenÌ je keramikoudoloûeno od konce 13. stoletÌ. Do staröÌ etapy 14. stoletÌ patrnÏ n·leûejÌ dva zË·sti sep¯ekr˝vajÌcÌ objekty 1 a 2, jejichû funkce nenÌ jasn·. Kamenn· destrukce a otesanÈ pÌs-kovcovÈ kv·dry objektu 2 svÏdËÌ o existenci stavby, ale neumoûÚujÌ bliûöÌ rekonstrukci.OsÌdlenÌ na parcele kontinu·lnÏ probÌhalo p¯inejmenöÌm aû do poloviny 15. stoletÌ.Vzhledem k absenci novovÏk˝ch vrstev se mladöÌ aktivity buÔ odehr·valy v jinÈ Ë·stiparcely, nebo byly tyto sedimenty z mÌsta v˝zkumu druhotnÏ odstranÏny.

»ESK¡ LÕPA ñ PtaËÌ louka Akce: 2000, ZAV VladimÌr Peöa.LiniovÈ v˝kopy v jiûnÌ Ë·sti »eskÈ LÌpy, mezi starou a novou silnicÌ na Prahu, se na-

ch·zejÌ v prostoru jiû od st¯edovÏku zmiÚovanÈ PtaËÌ louky, kter· pat¯ila zejmÈna v pr˘-bÏhu mladöÌho novovÏku k oblÌben˝m mÌst˘m sportovnÌch a kulturnÌch aktivit spolk˘i jednotlivc˘. V prostoru ulic äkrÈtova, Na PtaËÌ louce, Pod H˘rkou, Buckova, 5. kvÏtnaa HrubÌnova se pod recentnÌmi vrstvami nach·zÌ tvrd˝ horizont kompaktnÌho tmavÏ hnÏ-dÈho hlinitÈho pÌsku, kter˝ nased· na pÌskovcovÈ podloûÌ. Vrstva o promÏnlivÈ mocnostiod 20 do 50 cm obsahuje mÌsty znaËnÈ mnoûstvÌ silnÏ fragment·rnÌ keramiky z vrchol-nÈho st¯edovÏku a ËasnÈho novovÏku, zdokumentov·na byla u Ëp. 1958, 1808, 1213,1214, 1950, 2996, 1971, 1556, 1216, 1357, 1361, 1887, 1888, 2130 a 2131. V uveden˝chprofilech nebyly z¯etelnÈ û·dnÈ objekty. NenÌ vylouËeno, ûe se jedn· o starÈ nav·ûky(datum post quem p¯edstavuje vilov· Ëtvrù z doby p¯ed r. 1930, respektive absence ke-ramiky mladöÌho novovÏku), kter˝mi se zav·ûely mok¯inatÈ louky v prostoru PtaËÌ louky.Keramika je uloûena ve VMG ñ p .̄ Ë. 63/2007, v˝bÏr dokumentovan˝ch profil˘ je sou-Ë·stÌ n·lezovÈ zpr·vy.

Z·chrann˝ v˝zkum p¯inesl takÈ zajÌmavou geologickou informaci, podporujÌcÌ zpr·vyo zamok¯enÌ p¯inejmenöÌm prostoru mezi ulicemi äkrÈtova (spodnÌ ˙sek), Na ptaËÌ loucea Pod H˘rkou. U v˝chodnÌ fas·dy panelovÈho domu Ëp. 2131 bylo zjiötÏno silnÏ ûelezitÈpodloûÌ s v˝skytem tzv. ortsteinu (druh ûelezivce), kter˝ se povrchovÏ vyskytuje dnes jenv˝jimeËnÏ vzhledem k dlouhodobÈ tÏûbÏ ûelezit˝ch jÌlovc˘ v minulosti (za informacidÏkuji Dr. Petru K¸hnovi, VMG).

Vrstva öedohnÏdÈ kyprÈ pÌsËitÈ hlÌny s ojedinÏl˝mi n·lezy novovÏkÈ keramiky bylazjiötÏna v ulicÌch Matouökova, U kola a Na kopeËku na jiûnÌm okraji mÏstskÈ z·stavby.V tomto prostoru se vrstva, nasedajÌcÌ na pÌsËitÈ podloûÌ, st¯Ìdala na r˘zn˝ch stanoviötÌchs jÌlov˝m podloûÌm.

OkruûnÌ k¯iûovatka v DÏËÌnskÈ uliciAkce: 2000, ZAV VladimÌr Peöa.Sledov·ny byly liniovÈ v˝kopy p¯i v˝stavbÏ kruhovÈho objezdu, ve kter˝ch se poda¯ilo

v jiûnÌ Ë·sti staveniötÏ zachytit z·kladov˝ fragment historickÈ z·stavby z doby p¯ed budo-v·nÌm pov·leËnÈ obchvatovÈ komunikace. Ve vrstv·ch nav·ûek p¯i z·kladovÈ zdi b˝va-lÈho n·roûnÌho domu se p¯itom objevilo i nÏkolik fragment˘ (pozdnÏ) st¯edovÏkÈ ñ novo-vÏkÈ keramiky. Vrstva tmavÏ hnÏdÈho pevnÈho pÌsku mÏla stejn˝ charakter jako n·lezov·vrstva v prostoru PtaËÌ louky na jiûnÌm okraji »eskÈ LÌpy (viz v˝öe). Zdokumentovan˝profil u z·kladovÈ zdi obsahuje n·lezov· zpr·va, uloûen· ve VMG a AR⁄ Praha.

DOLNÕ PRYSK ñ D˘m Ëp. 30Akce: 1999, neohl·öen· stavba, sbÏr Marcel Rezler.D˘m Ëp. 30 leûÌ uprost¯ed obce na okraji prostranstvÌ u k¯iûovatky silnic, asi 50 m se-

vernÏ od PryskÈho potoka. K rohu verandy byla vykop·na p¯Ìpojka plynu, z jejÌhoû v˝-hozu shrom·ûdil M. Rezler soubor celkem 107 novovÏk˝ch a st¯edovÏk˝ch n·lez˘. »·st

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5J=

z nich se nach·zela jeötÏ v z·padnÌ stÏnÏ v˝kopu v hloubce asi 40 cm pod povrchemv tvrdÈm öedÈm jÌlu. DalöÌ keramika leûela v protÏjöÌ stÏnÏ v˝kopu ve vzd·lenosti kolem50 cm, v hloubce 50 cm v tmavÏ hnÏdÈm jÌlovitÈm sedimentu. Keramika poch·zÌ z pr˘-

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5JJ

16. DolnÌ Prysk ñ Ëp. 30: topografick· situace a st¯edovÏk· aû ËasnÏ novovÏk· keramikaa kachle. Kresba autor.

bÏhu st¯edovÏku a novovÏku a dokl·d· pravdÏpodobnÏ kontinu·lnÌ osÌdlenÌ mÌsta obyt-nou jednotkou. Jedn· se z·roveÚ o prvnÌ archeologickÈ n·lezy z tÈto obce, potvrzujÌcÌ jejÌst¯edovÏk˝ p˘vod (pÌsemn˝mi prameny Prysk p¯ipomÌn·n k r. 1382).17

St¯edovÏkou Ë·st souboru tvo¯Ì zhruba 40 zlomk˘ n·dob, z nichû okraj v podobÏmasivnÌho nÌzkÈho okruûÌ (obr. 16:1) spolu se t¯emi dalöÌmi hruböÌmi stÏnov˝mi zlomkyukazujÌ na staröÌ etapu vrcholnÈho st¯edovÏku (13./14. stoletÌ). VÏtöÌ Ë·st vöak n·leûÌsvÏtlÈmu oxidaËnÏ p·lenÈmu zboûÌ pokroËilÈho obdobÌ, jeden·cti zlomky je zastoupenaËervenÏ malovan· keramika (vodorovnÈ pruhy). Do z·vÏru st¯edovÏku nebo do staröÌho

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5JG

17. Hrad Fredevald (k. ˙. DolnÌ Prysk) ñ st¯edovÏk· keramika z neleg·lnÌho v˝kopu,vynesenÈho do pl·nu hradu podle Gabriela ñ Pan·Ëka (2000).

novovÏku pat¯Ì dva fragmenty nepolÈvan˝ch kachl˘ ze svÏtlÈ hrnËiny s reliÈfnÌ v˝zdobou(obr. 16:5ñ6). Zb˝vajÌcÌ glazovan· keramika odpovÌd· pr˘bÏhu obdobÌ novovÏku, za-stoupeny jsou i slabÈ transparentnÌ glazury, drûadlo kuthanu, 4 okraje a kapka zelenÈhoskla. N·lezy jsou uloûeny ve VMG pod p .̄ Ë. 130/99.

Hrad FredevaldAkce: 1999, sbÏr Marcel Rezler.V dolnÌm are·lu hradnÌ z¯Ìceniny, zhruba uprost¯ed plochy p¯ed severnÌ hradbou (obr.17),

byl probr·nÌm v˝hozu po v˝kopu detektor·¯e shrom·ûdÏn soubor 63 fragment˘ kerami-ky a dva ûeleznÈ p¯edmÏty. K nejstaröÌmu horizontu hradu (konec 13. stoletÌ)18 pat¯Ìarchaick˝ tvar nÌzkÈho okruûÌ (obr. 17:1). Z dalöÌch tvar˘ jsou zastoupeny vyööÌ formyokruûÌ (obr. 17:4, 6 ñ obÏ z polokameniny), okraje ovalenÈ (obr. 17:3, 8ñ9) a okraj p¯e-hnut˝ (obr. 17:7). Mimo svÏtlou hrnËinu s Ëerven˝m malov·nÌm se objevuje 6 zlomk˘bÈûovÏ aû svÏtle hnÏdÈ polokameniny, 5 zlomk˘ cihlovÏ ËervenÈ hrnËiny ze spodnÌ Ë·stin·dob(y) a dva zlomky pravdÏpodobnÏ redukËnÏ vyp·lenÈ. Velk˝ fragment n·leûÌ stÏnÏkomory kachle. SouË·stÌ souboru je takÈ 9 zlomk˘ ze spodnÌ Ë·sti n·doby s transparent-nÌ, mÌsty silnÏjöÌ ûlutavou glazurou, 1 zlomek odpovÌd· novovÏkÈ kameninÏ. Soubor ke-ramiky doplÚuje ûelezn˝ h¯eb (dÈlka 14 cm, pr˘mÏr u hlavy 10 × 7 mm) a fragment ple-chu o sÌle kolem 3 mm z neurËitelnÈho p¯edmÏtu. N·lezy jsou uloûeny ve VMG pod p .̄Ë. 131/99.

DRAéEJOV ñ Vrch NedvÏzÌ (458 m)Akce: 1998, exkurze T. DurdÌk, V. Kaöpar, F. Gabriel, J. Pan·Ëek, V. Peöa.Neovulkanick˝ vrch NedvÏzÌ jiûnÏ od DubÈ p¯edstavuje jeden z nejvyööÌch vrchol˘

pÌskovcovÈ krajiny Koko¯Ìnska mezi Dubou a MÏlnÌkem a nabÌzÌ mimo¯·dn˝ kruhov˝rozhled smÏrem k jihoz·padu do st¯ednÌch »ech. Jeho pomÏrnÏ snadnou p¯Ìstupnosta zapojenÌ do st¯edovÏkÈ sÌdelnÌ sÌtÏ (obec NedvÏzÌ pod vrcholem p¯ipomÌn·na k r. 1356)podtrhujÌ nepoËetnÈ n·lezy keramiky a valovitÈ ˙tvary, kterÈ se staly p¯edmÏtem odbornÈexkurze.19 NÏkolik metr˘ pod malou vrcholovou ploöinou obÌh· kolem dokola slabÏznateln˝ terÈnnÌ stupeÚ a dalöÌ, charakteru nev˝raznÈho valu, obÌh· zhruba 30 m nÌûepodÈl severnÌ, z·padnÌ a zË·sti jiûnÌ strany a je lemov·n cestou. Na vrcholku a v eroznÌchstruûk·ch pÏöin tÏsnÏ pod nÌm byly nasbÌr·ny dva stÏnovÈ zlomky vrcholnÏ st¯edovÏkÈhrnËiny a r˘znorodÈ zlomky novovÏkÈ keramiky (VMG ñ p .̄ Ë. 37/98). Pozorov·ny bylytakÈ ˙lomky cihel. Absence n·lez˘ na strmÈm v˝chodnÌm ˙boËÌ vrchu (viz akce z r.2004) pravdÏpodobnÏ naznaËuje odliönou situaci v porovn·nÌ s pansk˝mi sÌdly v podob-nÏ exponovan˝ch lokalit·ch a takÈ v˝raznÏ chudöÌ n·lezov˝ soubor neodpovÌd· sÌdelnÌfunkci lokality. VyuûÌv·nÌ vrcholu nebylo natolik intenzÌvnÌ, aby doölo v d˘sledku p¯Ì-rodnÌch pochod˘ (splach, eroze) k p¯emÌsùov·nÌ n·lez˘ po svahu dol˘, jak b˝v· obvyklÈnap .̄ na hradech. ⁄vahy proto smÏ¯ujÌ spÌöe k funkci lokality jako trvalejöÌ pozorovatel-ny (Ñstr·ûnÌho mÌstaì), plnÌcÌ v novovÏku jistÏ i v˝znam poû·rnÌ hlÌdky.20

NEDVÃZÕ ñ obecAkce: 2004, ZAV VladimÌr Peöa.V pr˘bÏhu rekonstrukce sÌtÏ NN v intravil·nu obce byly sledov·ny v˝kopy pro zasa-

zenÌ nov˝ch sloup˘, kterÈ probÌhaly v trase podÈl komunikace v celÈ dÈlce obce a z v˝-chodnÌ strany po vrstevnici obt·Ëely vrchol NedvÏzÌ (458 m). Celkem byly zjiötÏny t¯ipolohy s archeologick˝mi n·lezy ñ vöechny p¯i hlavnÌ komunikaci. Situace na ˙patÌvrcholu byla negativnÌ. Poloha 1/2004 se nach·zÌ ve v˝chodnÌ Ë·sti obce, a to mezi domyËp. 22 a 23 v nadmo¯skÈ v˝öce 416 m. Komunikace v tÈto Ë·sti proch·zÌ tÏsnÏ nad skal-nÌm podloûÌm a mÌsty se do nÏj zahlubuje. V˝kop probÌhal soubÏûnÏ s jiûnÌm okrajem

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5J<

komunikace a v jeho v˝hozu byly nalezeny dva zlomky keramiky ñ vrcholnÏ st¯edovÏk˝bez dochovanÈho vnit¯nÌho povrchu (svÏtl˝ naûloutl˝ v˝pal, makroskopickÈ ost¯ivo)a zlomek s hruböÌm ost¯ivem a svÏtle hnÏdou glazurou (pozdnÌ st¯edovÏk/novovÏk). Stra-tigrafie se skl·dala z povrchovÈ humÛznÌ vrstvy s drnem (10ñ20 cm), kter· nasedala nask·lu. Keramika je patrnÏ v druhotnÈm uloûenÌ, na mÌsto se mohla dostat z v˝öe polo-ûenÈho terÈnu severnÏ od komunikace, kter˝ je dnes Ë·steËnÏ odhalen na skalnÌ podloûÌ.DalöÌ dvÏ pozitivnÌ polohy leûÌ u komunikace mezi polohou 1/2004 a ˙patÌm vrchu Ned-vÏzÌ a poskytly malÈ soubory (ranÏ)novovÏkÈ keramiky. Z polohy 2/2004 p¯ed pr˘ËelÌmdomu Ëp. 12 (nadmo¯sk· v˝öka 426 m) poch·zÌ mj. silnostÏnn ,̋ nepolÈvan˝ fragmentsvÏtlÈho v˝palu s makroskopick˝m ost¯ivem, n·leûejÌcÌ pravdÏpodobnÏ jeötÏ vrcholnÈ-mu st¯edovÏku. Z polohy 3/2004 za ke¯ov˝m plotem parcely Ë. 307, pat¯ÌcÌ k domuËp. 20 (nadmo¯sk· v˝öka 429 m) poch·zejÌ 3 zlomky hnÏdÏ aû bÈûovÏ glazovanÈ hrnËinya zlomek n·dobky z kameniny s plastickou liötou. N·lezy jsou uloûeny ve VMG p .̄ Ë.210/04.

I p¯es skrovnÈ n·lezy p¯inesly prostorovÏ omezenÈ v˝kopovÈ pr·ce prvnÌ hmotnÈ pa-m·tky zdejöÌho osÌdlenÌ na sklonku st¯edovÏku a ve staröÌm novovÏku, a jsou v souladus pÌsemn˝mi zmÌnkami o NedvÏzÌ jiû od r. 1356.21

DUB¡ ñ Dlouh· uliceAkce: 1998, dokumentace profilu VladimÌr Peöa.Lokalita se nach·zÌ v centru obce 150 m severov˝chodnÏ od kostela a 100 m z·padnÏ

od autobusovÈho n·draûÌ v mÌrnÏ vyv˝öenÈ poloze. P¯i rozöi¯ov·nÌ dvorku ökolnÌ jÌdel-ny vznikl zhruba 10 m dlouh˝ a 2,5 m vysok˝ svahov˝ odkryv, v jehoû osypu nalezlgeolog V·clav CÌlek st¯edovÏkou keramiku. Na ja¯e 1998 se po zaËiötÏnÌ objevil v pro-filu ¯ez zahlouben˝m objektem, kter˝ p¯ibliûnou dÈlkou kolem 6 m odpovÌd· polozem-nici (obr. 18). SpodnÌ (staröÌ) objekt je na v˝chodnÌ stranÏ zapuötÏn kolmo do terÈnua opat¯en k˘lovou j·mou Ëi ûlabem o öÌ¯ce kolem 40 cm, zatÌmco na z·padnÌ stranÏpozvolna stoup· aû na ˙roveÚ nav·ûek. Dno tvo¯Ì 5ñ10 cm siln· poû·rov· vrstva uhlÌk˘a mazanice, kter· p¯ekr˝v· i zmÌnÏnou konstrukËnÌ j·mu na v˝chodnÌm okraji objektu,rovnÏû vyplnÏnou sp·lenou destrukcÌ. Tato destrukce obsahovala takÈ nÏkolik st¯edovÏ-k˝ch zlomk˘ keramiky vËetnÏ ovalenÈho okraje s proûlabenÌm pro pokliËku. Na poû·-rovou vrstvu nased· cca 80 cm mocn· öedoËern· humÛznÌ vrstva s velk˝m mnoûstvÌmkamen˘ zejmÈna ve v˝chodnÌ Ë·sti objektu. Z·padnÏ od kamennÈ destrukce ve stoupa-jÌcÌm ˙seku vrstvy se nach·zela koncentrace st¯edovÏkÈ keramiky. Na tuto z·sypovou

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5JA

18. Dub· ñ Dlouh· ulice: p˘dnÌ profil s odkryt˝m ¯ezem polozemnice z 15. stoletÌ.Kresba autor.

vrstvu, spojenou pravdÏpodobnÏ s destrukcÌ vyho¯elÈho objektu, navazuje dalöÌ ñ mÌstyslabÏ prop·len·, ale nikoliv jiû tak v˝razn· vrstva o mocnosti do 15 cm, n·leûejÌcÌ mladöÌetapÏ objektu. V jejÌ z·padnÌ Ë·sti byla zjiötÏna koncentrace ËervenÏ malovanÈ st¯e-dovÏkÈ keramiky. TakÈ mladöÌ objekt byl vyplnÏn kamenit˝m z·sypem, kter˝ p¯ekr˝valyvrstvy nav·ûek. V rozpÏtÌ 1ñ4 m z·padnÏ od objektu vystupovaly v profilu dva obtÌûnÏinterpretovatelnÈ konstrukËnÌ poz˘statky v podobÏ ˙zk˝ch p·s˘ sklonÏn˝ch pod ˙hlem45o a vyplnÏn˝ch p¯ep·lenou mazanicÌ (obr. 18 a 19). Vloûky humÛznÌ hlÌny mezi speËe-nou mazanicÌ obsahovaly st¯edovÏkou keramiku (vËetnÏ ovalenÈho okraje s proûlabenÌm).Mikrosond·û uk·zala, ûe ani jeden z objekt˘ nepokraËuje hloubÏji do profilu (nejv˝öe35 cm). Podobn˝ charakter p¯ep·lenÈ mazanice, prop·lenÌ okolnÌho podloûÌ i st¯edovÏkÈn·lezy dovolujÌ uvaûovat o p¯ÌmÈ vazbÏ relikt˘ na zahlouben˝ objekt polozemnice.

VÏtöÌ Ë·st zÌskanÈ keramiky poch·zÌ z osypu u paty profilu a neumoûÚuje rozliöit obÏstavebnÌ etapy objektu. Jedn· se o bÏûnou oxidaËnÏ p·lenou hrnËinu s Ëerven˝m malo-v·nÌm p·s˘, vlnek ñ meandr˘ a klikatky, z okraj˘ jsou zastoupeny p¯edevöÌm okraje mÌr-nÏ p¯ehnutÈ (obr. 20:7, 14ñ16) a okraje ovalenÈ s proûlabenÌm pro pokliËku (obr. 20:10,12ñ13), ojedinÏle dalöÌ tvary. Podle chronologie ËervenÏ malovanÈ keramiky22 lze souborza¯adit do z·vÏru 14. a pr˘bÏhu (spÌöe prvnÌ poloviny) 15. stoletÌ. OjedinÏlÈ zvÌ¯ecÌ kostinejsou zpracov·ny. N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄ Ë. 127/99.

Objekt znovu podrobnÏ zdokumentovali v ¯Ìjnu 1999 pracovnÌci Pam·tkovÈho ˙stavupod vedenÌm F. Gabriela.23

HAMR NA JEZEÿE Zanikl· st¯edovÏk· ves Niederschwarzwald (DolnÌ »ern· Novina) Akce: 2000, exkurze VladimÌr Peöa, Ji¯Ì A. Svoboda, Lenka Jaroöov·.P¯i n·vötÏvÏ zaniklÈ st¯edovÏkÈ osady Niederschwarzwald jsme zpozorovali p¯ed vyte-

san˝m sklepem (Ë. 6 podle pl·nku K. Suske;24 obr. 2 a 3) ve v˝chodnÌm z·vÏru zalesnÏnÈho

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5G>

19. Dub· ñ Dlouh· ulice: detail konstrukce v z·padnÌm sousedstvÌ objektu. Foto autor 1998.

˙dolÌ pomÏrnÏ ËerstvÈ naruöenÌ sediment˘, obsahujÌcÌ kromÏ pravÏkÈ ötÌpanÈ industrie takÈmal˝ soubor keramiky. P¯ed sklepem byla vybr·nÌm svahov˝ch kuûel˘ a n·sledn˝m na-syp·nÌm materi·lu do svahu vytvo¯ena ploöina o rozmÏrech zhruba 4 × 4 m. P¯i zaËiö-ùov·nÌ z·padnÌho svahovÈho profilu byl na b·zi öedohnÏdÈho pÌsku, nad vrstvou vybÏ-lenÈho podzolu s ûelezit˝mi laminami, objeven vÏtöÌ stÏnov˝ fragment reûnÈ hrnËiny

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5G5

20. Dub· ñ Dlouh· ulice: st¯edovÏk· keramika z objektu polozemnice. Kresba autor.

(uloûen ve VMG ñ p .̄ Ë. 62/07). DalöÌ n·lezy p¯ev·ûnÏ glazovanÈ keramiky vËetnÏ ûelez-nÈho, silnÏ zkorodovanÈho p¯edmÏtu neurËitelnÈho tvaru obsahovala vrstva öedÈho pÌs-ku v prostoru p¯ed vchodem do sklepa, zachycen· v sondÏ 1 (30 × 350 cm).

HORNÕ SVÃTL¡ ñ Vrch Bou¯n˝ Akce: 2000, sbÏr Marcel Rezler.Na temeni vrchu cca 2 m severoz·padnÏ od kÛty 702,5 m bylo n·hodnÏ objeveno nÏko-

lik archeologick˝ch n·lez˘, kterÈ poch·zejÌ z cca 20 cm hlubokÈho v˝kopu po nezn·-mÈm detektorovÈm pr˘zkumu. KromÏ 6 drobn˝ch zlomk˘ tenkostÏnnÈ, pravdÏpodobnÏneglazovanÈ keramiky jsou ve VMG uloûeny t¯i ûeleznÈ silnÏ zkorodovanÈ p¯edmÏty(p .̄ Ë. 37/2000): jednob¯it· Ëepel (patrnÏ noûe) 180 mm dlouh·, max. 20 mm öirok·a v mÌstÏ zkosenÌ h¯betu zhruba 5 mm siln·, d·le klÌnec o dÈlce 78 mm pravdÏpodobnÏËtvercovÈho pr˘¯ezu a funkËnÏ neidentifikovateln˝ fragment L ñ pr˘¯ezu dÈlky 54 mm,p˘vodnÏ snad okolo 10 mm siln˝ (obr. 13 naho¯e). Keramika klade aktivity na vrcholuBou¯nÈho do sklonku st¯edovÏku nebo ËasnÈho novovÏku.

RALSKO ñ Str·ûov pod Ralskem ñ traù U chmelovÈ suö·rnyAkce: 1998, n·hodn˝ n·lez pyrotechnik˘.DvÏ st¯edovÏkÈ podkovy (obr. 21) byly objeveny v lese zhruba 100 m jiûnÏ od starÈ

cesty ze Str·ûova do Ku¯Ìvod, asi 2,6 km od Str·ûova. Jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄Ë. 129/99.

Zbynsko ñ polesÌAkce: 1998, n·hodn˝ n·lez pyrotechnik˘.P¯i pyrotechnickÈm pr˘zkumu ˙zemÌ VVP Ralsko doölo k zajÌmavÈmu objevu dvou

st¯edovÏk˝ch ostruh s koleËky a hrotu, dle rozmÏr˘ patrnÏ z oötÏpu (obr. 21). MÌsto n·-lezu se nach·zÌ na zalesnÏnÈm h¯betu, kter˝ stoup· od poustevny Zbyny k jihov˝chodu,asi 450 m od zaniklÈho hradu, v n. v. mezi 400 a 450 m. P¯edmÏty mÏly b˝t nalezeny najednom mÌstÏ, ale bliûöÌ informace se jiû nepoda¯ilo zjistit. Jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄Ë. 128/99.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5GF

HornÌ SvÏtl·: n·lezy z vrcholu Bou¯nÈho. Kresba autor.

Chlum u JabloneËkuAkce: 1999, nehl·öen˝ ZAV VladimÌr Peöa ñ Petr JenË.Ves Chlum leûela na terase nad ˙dolÌm potoka v jiûnÌm sousedstvÌ dnes rovnÏû prak-

ticky zaniklÈ obce JabloneËek. Relikty z·stavby Chlumu jsou zË·sti dochov·ny v lese nahranÏ ˙dolÌ, zË·sti byly zniËeny v˝stavbou raketov˝ch hang·r˘. PodÈl severov˝chodnÌho˙seku oplocenÌ are·lu probÌhal liniov˝ v˝kop (obr. 22), z jehoû 3 m dlouhÈho ˙seku jsmeshrom·ûdili soubor st¯edovÏkÈ keramiky a 5m d·le k v˝chodu fragment kachle.Vprofilechv˝kopu se nepoda¯ilo rozeznat û·dn˝ objekt ani stratigrafii. VÏtöÌ Ë·st ze zhruba 60 vrchol-nÏ st¯edovÏk˝ch zlomk˘ keramiky pat¯Ì oxidaËnÌ ûlutobÈûovÈ hrnËinÏ bez v˝skytu malo-

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5G

21. Ralsko ñ ostruhy a hrot nalezenÈ v okolÌ zaniklÈho hradu v polesÌ Zbyny, podkovaz okolÌ komunikace v˝chodnÏ od Str·ûova pod Ralskem. Dole: Svor ñ keramikaz lokality Svor I. Kresba autor.

vanÈ v˝zdoby; z okraj˘ je zastoupen mladöÌ typ okruûÌ, okraj kalichovit ,̋ ovalen˝ a dalöÌ(obr. 22:3, 6ñ9). MenöÌ Ë·st zlomk˘ je z hnÏdÈ nebo öedavÈ hrnËiny (obr. 22:4ñ5, 12),nÏkterÈ z nich (nap .̄ nÌzk˝ kalichovit˝ okraj, zploötÏl˝ zesÌlen˝ okraj ñ obr. 22:1ñ2) nazna-ËujÌ takÈ staröÌ etapu st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ (13./14. stoletÌ). T¯i glazovanÈ zlomky vËet-nÏ nohy kuthanu dokl·dajÌ kontinuitu (ranÏ)novovÏkÈho osÌdlenÌ. Osamocen˝ torzovit˝kachel s reliÈfnÌ ËelnÌ stÏnou je vyroben z neglazovanÈ öedÈ hrnËiny (obr. 22:14). N·lezydokl·dajÌ st¯edovÏk˝ p˘vod b˝valÈ obce Chlum a jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄ Ë. 35/2000.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5G

22. Ralsko-Chlum u JabloneËku: situace lokality a st¯edovÏk· keramika z liniovÈhov˝kopu. Kresba autor.

SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·laAkce: 80.ñ90. lÈta, sbÏry rodiny Gelnarov˝ch.Soubor vrcholnÏ st¯edovÏkÈ keramiky, zÌskan˝ p¯ev·ûnÏ ze splach˘ na severnÌm a se-

veroz·padnÌm ˙patÌ sk·ly, obsahuje kolem stovky fragment˘ svÏtlÈ, ËervenÏ malovanÈkeramiky a nÏkolik zlomk˘ z komorov˝ch kachl˘. V malÈm poËtu se objevuje vÏtöinacharakteristick˝ch okraj˘ pr˘bÏhu 14. a 15. stoletÌ (proûlabenÈ okruûÌ ñ obr. 23:16,22,vysokÈ profilovanÈ okruûÌ ñ obr. 23:1, n·bÏh na ovalen˝ okraj ñ obr. 23:3ñ4, mÌrnÏ i v˝-

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5G=

23. Sloup ñ hradnÌ sk·la, vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika ze sbÏr˘: A ñ severnÌa severoz·padnÌ ˙patÌ, B ñ bez lokalizace, C ñ z·padnÌ ˙patÌ. Kresba autor.

raznÏji p¯ehnut˝ okraj ñ obr. 23:13). OjedinÏle je zastoupena i staröÌ hruböÌ hrnËina ñnap .̄ nÌzkÈ okruûÌ (inv. Ë. A-18792; obr. 23:2), nebo fragment dna öedÈho aû naËerve-nalÈho v˝palu (A-18878), kter· ukazuje blÌûe k p¯elomu 13. a 14. stoletÌ. Soubor je ulo-ûen ve VMG ñ p .̄ Ë. 48/98.

Pole za hradnÌ sk·louAkce: 1997, sbÏr Michal Gelnar.T¯i zlomky svÏtlÈ hrnËiny vËetnÏ poökozenÈho okraje typu plochÈho vysokÈho okruûÌ

s dvojÌm proûlabenÌm. Uloûeny ve VMG ñ p .̄ Ë. 70/98.

SVOR ñ Zanikl· skl·¯sk· huù na RousÌnovskÈm potoceAkce: 2000, n·hodn˝ n·lez VladimÌr Peöa a Marcel Rezler.Lokalita Svor I podle Gelnara25 leûÌ na pravÈm b¯ehu RousÌnovskÈho potoka pod vrchem

Bou¯n .̋ V sousedstvÌ sondy F. Gabriela z r. 1987 zjistil M. Rezler nezn·m˝ v˝kop o roz-mÏrech 1 × 1 × 1 m a p¯i spoleËnÈ n·vötÏvÏ lokality 14. dubna 2000 jsme zÌskali z v˝hozunÏkolik zlomk˘ keramiky, 1 kus skelnÈ strusky a 2 kapkovitÈ slitky skla. ArchaickÈ tvaryokraj˘ (uvnit¯ zdu¯el ,̋ nÌzkÈ okruûÌ) nejsou v rozporu s datov·nÌm lokality do doby ko-lem poloviny 13. stoletÌ (obr. 21 dole). N·lezy jsou uloûeny ve VGM ñ p .̄ Ë. 36/2000.

TR¡VNÕK ñ Hrad MilötejnAkce: 1989ñ1992 sbÏry, 19. 4. 1992 sonda Michal Gelnar.Z r˘zn˝ch poloh hradnÌho are·lu poch·zÌ soubor celkem 215 n·lez˘, p¯ev·ûnÏ kera-

miky. Zastoupena je svÏtl· oxidaËnÌ hrnËina s obËasn˝m Ëerven˝m malov·nÌm, p¯evaûujÌokraje 14. a pr˘bÏhu 15. stoletÌ (obr. 24:C). Z hornÌ ploöiny hradu je 84 zlomk˘ s nÌzk˝miokruûÌmi (obr. 24:A), kterÈ p¯edstavujÌ staröÌ Ë·st souboru. NÏkolik vÏtöÌch fragment˘st¯edovÏk˝ch poklic, mÌsa s radÈlkovou v˝zdobou, vysokÈ okruûÌ a zlomky kameninov˝cha glazovan˝ch n·dob byly objeveny v sondÏ na severnÌ stranÏ pod skalnÌ br·nou (obr. 24:D).Celkem32zlomk˘ st¯edovÏkÈ keramiky vËetnÏ vysokÈho neproûlabenÈho okruûÌ (obr. 24:B)poch·zÌ z prostoru jiûnÏ od stud·nky, leûÌcÌ 100 m severnÏ od skalnÌ br·ny. OjedinÏl· no-vovÏk· keramika a kamenina pravdÏpodobnÏ souvisÌ s tÏûbou pÌskovce v hradnÌm are·luv obdobÌ po z·niku sÌdla. N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄ Ë. 51/98.

NovovÏk

SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·laAkce: 80.ñ90. lÈta, sbÏry rodiny Gelnarov˝ch.Nezpracovan˝ soubor novovÏkÈ keramiky, zÌskan˝ p¯ev·ûnÏ ze splach˘ na severnÌm

a severoz·padnÌm ˙patÌ sk·ly, obsahuje kolem 160 fragment˘ glazovanÈ keramiky, mal˝soubor zlomk˘ kachl˘ (v jednom p¯ÌpadÏ s plochou, svÏtle mod¯e polÈvanou ËelnÌ vyh¯Ì-vacÌ stÏnou), nÏkolik ˙lomk˘ skla, porcel·nu a lastury ökeble. Je uloûen ve VMG ñ p .̄Ë. 48/98.

Z¡KUPY ñ Are·l sklad˘ u silnice na »eskou LÌpuAkce: 1999, ZAV VladimÌr Peöa.Skr˝vka ornice za poslednÌm domem Z·kup jiûnÏ od hlavnÌ silnice smÏr »esk· LÌpa

byla sledov·na u prvnÌho ze skladov˝ch are·l˘. »·st skrytÈ ornice byla odvezena do cen-tra Z·kup do parku u potoka VJV od n·mÏstÌ do okolÌ kapliËky. Na skrytÈ ploöe, na b·zijÌlovitÈ hlÌny v hloubce cca 25 cm, byly zjiötÏny novovÏkÈ keramickÈ zlomky (nevzor-kov·ny) a poökozen˝ kovov˝ p˘lkulovit˝ p¯edmÏt p¯ipomÌnajÌcÌ kryt knoflÌku s jemnÏvyryt˝m Ëty¯lÌstkem (∆ 22 mm, sÌla plechu 1 mm). N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p .̄Ë. 419/1999.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5GJ

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5GG

24. Tr·vnÌk ñ hrad Milötejn: vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika ze sbÏr˘. A ñ hornÌ ploöina,B ñ okolÌ stud·nky, C ñ bez lokalizace, D ñ pod skalnÌ br·nou. Kamenina ñ Ë. 5, 11, 16, 26.Kresba autor.

Pozn·mky:

1 Svoboda, J. ñ Peöa, V. ñ JenË, P., PravÏkÈ n·lezy v okolÌ »eskÈ LÌpy, BezdÏzu, Doks a Ralska ñ HradËan,ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2000, 2001, s. 15 ñ 17; Svoboda, J. a kol., Mezolit severnÌch »ech,DolnovÏstonickÈ studie 9, Brno 2003.

2 Peöa, V., Archeologie okolÌ Doks, BezdÏz 10, 2001, s. 39ñ86; T˝û, ArcheologickÈ pozn·v·nÌ dÏjinMimonÏ, BezdÏz 12, 2003, s. 5ñ50; T˝û, Archeologie v okolÌ Zahr·dek u »eskÈ LÌpy, SbornÌk N·rodnÌhopam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2006, s. 29ñ56.

3 Svoboda, J. a kol., Mezolit severnÌch »ech, Brno 2003, s. 226ñ227.4 Svoboda, J., The Mesolithic Settlement in the Region of PolomenÈ Mts. (North Bohemia), Anthropologie

15, 1977, s. 123ñ136.5 TamtÈû, s. 123ñ136; Svoboda, J. a kol., Mezolit, s. 286 an.6 Motykov· ñ äneidrov·, K., Die Anf‰nge der rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen, Fontes Archaeologici

Pragenses 6, 1963, Pratur, s. 59.7 Franz, L., Germanische Funde in Nordbˆhmen, Sudeta 9, 1933, s. 73ñ78.8 JenË, P. ñ Peöa, V., NejstaröÌ osÌdlenÌ severnÌch »ech, »esk· LÌpa 2000, s. 20.9 Gabriel, F., St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, MuzejnÌ a vlastivÏdn· pr·ce 39 / »asopis spoleËnosti

p¯·tel staroûitnostÌ 109, 2001, s. 65ñ85.10 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj pansk˝ch sÌdel na HornÌm ˙zemÌ novoz·meckÈho panstvÌ III, Castello-

logica bohemica 4, 1994, s. 27ñ62.11 TamtÈû, obr. 5.12 TamtÈû, obr. 5.13 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj, s. 27ñ62; Gabriel, F. ñ Smetana, J., K v˝voji v˝robnÌch okruh˘ ËervenÏ

malovanÈ keramiky v severnÌch »ech·ch, Archaeologia historica 8, 1983, s. 119ñ143.14 TamtÈû.15 Peöa, V., Archeologie okolÌ Doks, s. 39ñ86.16 Gabriel, F., St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, s. 65ñ85.17 Kolektiv, OsÌdlenÌ ËeskolipskÈho okresu ve svÏtle archivnÌch doklad˘, »esk· LÌpa 1978. 18 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000, s. 51ñ52.19 DurdÌk, T., Draûejov, okr. »esk· LÌpa, V˝zkumy v »ech·ch 1998, 2000, Ë. 182.20 Peöa, V. ñ JenË, P., PravÏkÈ, st¯edovÏkÈ a novovÏkÈ lokality »eskÈho äv˝carska III, Minulosti »eskÈho

äv˝carska 3, 2006, s. 98ñ100.21 Kolektiv, OsÌdlenÌ.22 Gabriel, F. ñ Smetana, J., K v˝voji v˝robnÌch okruh˘, s. 119ñ143; Gabriel, F., »eskÈ äv˝carsko oËima

archeologa, DÏËÌn 1986; Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj, s. 27ñ62.23 Peöka, R., ArcheologovÈ objevili v DubÈ zemnici z patn·ctÈho stoletÌ, »eskolipsk˝ denÌk, 16.10. 1999, s. 7.24 Tille, J., Geschichte der Stadt Niemes II., rkp. kroniky, 1939ñ1940, uloûeno SOkA v »eskÈ LÌpÏ, s. 166.25 Gelnar, M., Skl·¯skÈ hutÏ st¯edovÏku na »eskolipsku a DÏËÌnsku I, BezdÏz 6, 1997, s. 49.

Literatura:

DurdÌk, Tom·ö, Draûejov, okr. »esk· LÌpa, V˝zkumy v »ech·ch 1998, 2000, Ë. 182.Franz, Leopard, Germanische Funde in Nordbˆhmen, Sudeta 9, 1933, s. 73ñ78.Gabriel, Frantiöek, »eskÈ äv˝carsko oËima archeologa, DÏËÌn 1986.Gabriel, Frantiöek, St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, MuzejnÌ a vlastivÏdn· pr·ce 39 / »a-

sopis spoleËnosti p¯·tel staroûitnostÌ 109, 2001, s. 65ñ85.Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, V˝voj pansk˝ch sÌdel na HornÌm ˙zemÌ novoz·meckÈho

panstvÌ III, Castellologica bohemica 4, 1994, s. 27ñ62.Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000.Gabriel, Frantiöek ñ Smetana, Jan, K v˝voji v˝robnÌch okruh˘ ËervenÏ malovanÈ keramiky v se-

vernÌch »ech·ch, Archaeologia historica 8, 1983, s. 119ñ143.Gelnar, Michal, Skl·¯skÈ hutÏ st¯edovÏku na »eskolipsku a DÏËÌnsku I, BezdÏz 6, 1997,

s. 41ñ60.JenË, Petr ñ Peöa, VladimÌr, NejstaröÌ osÌdlenÌ severnÌch »ech, »esk· LÌpa 2000.Kolektiv, OsÌdlenÌ ËeskolipskÈho okresu ve svÏtle archivnÌch doklad˘, »esk· LÌpa 1978. Motykov·-äneidrov·, Karla, Die Anf‰nge der rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen, Fontes Archaeo-

logici Pragenses 6, 1963, Prague.Peöa, VladimÌr, Archeologie okolÌ Doks, BezdÏz 10, 2001, s. 39ñ86.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>> 5G<

Peöa, VladimÌr, ArcheologickÈ pozn·v·nÌ dÏjin MimonÏ, BezdÏz 12, 2003, s. 5ñ50.Peöa, VladimÌr, Archeologie v okolÌ Zahr·dek u »eskÈ LÌpy, SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho

˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2006, s. 29ñ56.Peöa, VladimÌr ñ JenË, Petr, PravÏkÈ, st¯edovÏkÈ a novovÏkÈ lokality »eskÈho äv˝carska III, Mi-

nulosti »eskÈho äv˝carska 3, 2006, s. 89ñ104.Peöka, R., ArcheologovÈ objevili v DubÈ zemnici z patn·ctÈho stoletÌ, »eskolipsk˝ denÌk, 16.10.

1999, s. 7.Svoboda, Ji¯Ì, The Mesolithic Settlement in the Region of PolomenÈ Mts. (North Bohemia), An-

thropologie 15, 1977, s. 123ñ136.Svoboda, Ji¯Ì ñ Peöa, VladimÌr ñ JenË, Petr, PravÏkÈ n·lezy v okolÌ »eskÈ LÌpy, BezdÏzu, Doks

a Ralska ñ HradËan, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2000, 2001, s. 15ñ17.Svoboda, Ji¯Ì a kol., Mezolit severnÌch »ech, DolnovÏstonickÈ studie 9, Brno 2003.Tille, Josef, Geschichte der Stadt Niemes II., rkp. kroniky, 1939ñ1940, uloûeno SOkA v »eskÈ

LÌpÏ.

K/��L��%��I�)��-)��%�5AA<+F>>>5GA

RECENZEJi¯Ì Bock, Frantiökov 1657ñ2007P¯ehled dÏjin a rozvoje kdysi samostatnÈ obce k 350. v˝roËÌ jejÌho zaloûenÌ,Liberec, »esk· beseda 2007, 55 s.

Milan Svoboda

Publikace ponÏkud obs·hlÈho n·zvu od jednoho z libereck˝ch archiv·¯˘ rozhodnÏ ne-pat¯Ì ke zn·mÈmu druhu ˙Ëelov˝ch broûurek vydan˝ch spÏönÏ k jakÈmukoli ÑkulatÈmuv˝roËÌì. Jde sice o monografii s vÏtöÌm poËtem vyobrazenÌ a cca 24 tiskov˝mi stranami,ty jsou vöak nabity fakty s pochopiteln˝m d˘razem na poslednÌch 150 let. Z·klad autoro-va pozn·nÌ tvo¯Ì v˝sledky vlastnÌho dlouhodobÈho b·d·nÌ v domovskÈm archivu, stejnÏjako v Praze a DÏËÌnÏ. Pouûit· literatura o sedmi titulech je zjevnÏ v˝bÏrov·, zahrnuje no-vodobÈ kompilace i texty staröÌ, stvo¯enÈ na z·kladÏ pramenn˝ch v˝zkum˘ jeötÏ nÏmec-k˝mi region·lnÌmi autory. Z nich d˘kladnostÌ vynikal Anton Franz Ressel (1873ñ1933).Z¯ejmÏ kv˘li nedostatku mÌsta se v soupisu nedostalo na tematicky velmi podstatnÈmonografie jako DÏjiny spr·vy nebo DÏjiny st·tu a pr·va.1

St˝ seöit Zpr·v »eskÈ besedy struËnÏ a hutnÏ vypoËÌt·v· historickÈ zmÏny jednÈ z nej-staröÌch ze t¯Ì desÌtek souËasn˝ch libereck˝ch ËtvrtÌ. Ji¯Ì Bock svou pr·ci, kterÈ sch·zÌobsah, rozËlenil do pÏti oddÌl˘. Prv˝ se zab˝v· zaloûenÌm vsi a jejÌm v˝vojem do roku1848 (1850). TakÈ dÏlenÌ dalöÌch kapitol vede spÌöe spr·vnÌ linie dÏjin, ta vöak od druhÈpoloviny 19. stoletÌ leckde souznÌ s modernizaËnÌmi, nacionalizaËnÌmi, stranick˝mi a dal-öÌmi tendencemi obËanskÈ spoleËnosti: 1850ñ1918, 1918ñ1939 (1945), 1945ñ1989, 1989aû poË·tek 21. stoletÌ. PopisnÈ pojetÌ historie Frantiökova znamen·, ûe Ëten·¯ se v prvÈ¯adÏ dozvÌ, co se stalo, ovöem tÈmÏ¯ v˘bec proË se tak stalo. Souhrn informacÌ o v˝vojisamostatnÈ obce aû po jejÌ zaËlenÏnÌ do ÑVelkÈho Liberceì v prvnÌ p˘li 20. vÏku seneobeöel bez nutn˝ch v˝klad˘ o spr·vnÌch dÏjin·ch vËetnÏ politick˝ch promÏn. Lidsk˝rozmÏr jednÈ z libereck˝ch ËtvrtÌ ukazujÌ hojnÈ nÏmeckÈ a pozdÏji ËeskÈ spolky a st·levÌce kladen˝ d˘raz na vzdÏl·v·nÌ. äkolstvÌ bylo takÈ p¯edmÏtem nacion·lnÌch st¯et˘,jeho rozvoj a ˙koly jsou souËasnÏ Ëiteln˝m dokladem politickÈho a kulturnÌho smÏ¯ov·nÌspoleËnosti. Z v˝kladu se vytratily cÌrkevnÌ dÏjiny, kterÈ zvl·ötÏ v 19. a 20. stoletÌ ukazujÌna promÏnu mentality ÑmodernÌhoì myölenÌ. SouËasnÏ vidÌme, jak takÈ dÏjiny mÏsta st·lejeötÏ tvo¯Ì muûi.

Zd·lo by se, ûe nezmÏrn· byrokratizace po roce 1948 p¯inese souËasnÈmu i budoucÌmubadateli p¯esnÈ informace, ale p¯Ìklady ze s. 21 a 39 ukazujÌ opak. V˝klad spÏje k dostineutÏöenÈmu odhalenÌ stavu Ëtvrti resp. v˝Ëtu toho, co jeötÏ z Frantiökova zbylo. Auto-rovo hodnocenÌ minulÈ i souËasnÈ urbanistickÈ koncepce b˝val˝ch i nynÏjöÌch Ñotc˘mÏstaì je velmi umÏ¯enÈ, bez emocÌ, p¯esto si klade v·ûnou ot·zku: ÑCo se zachov· a ja-kou promÏnou projde Frantiökov za dalöÌch 100 let?ì Pokud by totiû devastace t¯i a p˘lstoletÌ starÈ obce pokraËovala tak rychle jako dosud, v roce 2107 by z˘stala asi desetinap˘vodnÌ z·stavby dochovanÈ v roce 2007. Vzniknou-li podobnÈ studie o dalöÌch libe-reck˝ch ËtvrtÌch, jako nynÌ o Frantiökovu, uk·ûe se mohutn˝ rozsah devastace z·stavbyp˘vodnÌho Liberce. Bude-li severoËesk· metropole pojedn·na v ¯adÏ ÑZmizelÈ »echyì,Ëek· n·s tristnÌ ËtenÌ o pl·novitÈ i bezhlavÈ stavebnÌ brutalitÏ nerespektujÌcÌ rozmanit˝

H/� ��L�$��%��2/��?��5J=G+F>>G 5<>

urbanistick˝ celek v mnohosti jeho ËtvrtÌ. P¯ÌötÌ generacemoûn· uû nebudou tak citlivÈ na soustavy architektonic-ky f·dnÌch, ale nep¯ehlÈdnuteln˝ch mnohapodlaûnÌch pa-nelov˝ch budov stejnÏ jako unifikovan˝ch obchodnÌch,n·kupnÌch a z·bavnÌch center, jimiû je Liberec v posled-nÌch desetiletÌch a letech zaplevelen. NenÌ vöak s·m;k tomuto pozn·nÌ uû pr·ce Ji¯Ìho Bocka nesmÏ¯uje, majÌcjin˝ cÌl. Autor totiû Frantiökov s jin˝mi libereck˝mi Ëtvr-tÏmi nesrovn·v·, neboù tyto ambice si neurËil. Z˘st·v·˙kolem dalöÌch badatel˘, aby takovou komparaci uËinili.K tomu je ovöem pot¯eba provÈst souhrn dosavadnÌchpoznatk˘ z region·lnÌ literatury i pramen˘ aspoÚ v tako-vÈ kvalitÏ, jÌû dos·hla Bockova pr·ce.2

Pozn·mky:

1 HledÌkov·, ZdeÚka ñ Jan·k, Jan ñ Dobeö, Jan, DÏjiny spr·vy v Ëesk˝ch zemÌch od poË·tku st·tu po souËas-nost, Praha 2005 (2. vyd.); Mal˝, Karel ñ Siv·k, Florian, DÏjiny st·tu a pr·va v Ëesk˝ch zemÌch a na Slo-vensku do roku 1918, JinoËany 1993 (2. vyd.).

2 N·roËn˝ Ëten·¯ lektorovanÈ publikace objevÌ nesrovnalosti vÏcnÈ, terminologickÈ i jazykovÈ, kterÈ lzevÌcemÈnÏ p¯eklenout: Redern˘m bylo panstvÌ konfiskov·no uû roku 1621, Jan Maty·ö z Gallasu se naro-dil aû roku 1588, bratr Frantiöka Ferdinanda Ign·ce Maty·öe z Gallasu, Rudolf, zem¯el uû roku 1695,Kristi·n Kryötof Clam-Gallas zem¯el aû v roce 1838, nÏmeck˝ Forst pat¯il do DolnÌ Luûice, atp. U jin˝ch˙daj˘ nenÌ jasnÈ, zda kino Sofia (Zentral) bylo zbo¯eno roku 1986, nebo 1987 (s. 24 a 44), zda se fran-tiökovsk˝ rycht·¯ jmenoval Ignaz (s. 9), nebo Gottfried (s. 6). Z hlediska terminologickÈho nenÌ p¯Ìliö z¯ej-mÈ, jak˝ v˝znam autor p¯ikl·d· pojmu Ñfeud·lnÌì, jejû pouûÌv· pro st¯edovÏk stejnÏ jako pro 19. stoletÌ,co znamen· Ñst·tnÌ obËanì, co je ÑmÌstnÌ policieì pro polovinu 19. vÏku. Pro lepöÌ p¯ehled by se vyplati-lo umÌstit ¯ady ËÌseln˝ch ˙daj˘ do tabulek, text je leckde uû tak p¯ehlcen nejr˘znÏjöÌmi druhy enumeracÌ.Pr·ci by prospÏla jeötÏ jedna jazykov· korektura nejen kv˘li interpunkci, ale i stylu (nadbyteËnÏ dlouh·souvÏtÌ, slovosled, pojmoslovÌ: ÑpostavenÌì skuteËnÏ nenÌ totÈû co Ñv˝stavbaì) a syntaxi (chybnÈ p¯edloû-kovÈ a slovesnÈ vazby).

H/� ��L�$��%��2/��?��5J=G+F>>G5<5

5<F

5<

SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu,˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Libercipro rok 2007

Vydal: N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙zemnÌ odbornÈ pracoviötÏ v LiberciRedakce: Ji¯Ì K¯Ìûek, Olga K¯Ìûkov·, Martin NechvÌleGrafick· ˙prava: Roman KarpaöTisk: Geoprint Liberec

Na ob·lce alegorickÈ obrazy Johana Hartela Vzestup a sestup vÏk˘ muûe a ûeny(St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec)

N·klad 500 ks

ISBN 978-80-903934-0-0

Documents

Sborník NPÚ ÚOP v Liberci 2007