1

Eleusinsk mystria

Povstala evropsk kultura z ritul s psychedeliky?

seminrn prce pro pedmt FSS MU PSY208 Interpretace a imaginace

(Great Eleusis Frieze, Eleusis Museum, Greece, late 5th c. BCE)

Leo EVK

FF MU

obor psychologie

2.semestr

9.5.2008

2

Obsah

1. vod ............................................................................................................................................... 2

2. Vklad mtu a souvislosti .............................................................................................................. 3

Svat manelstv ............................................................................................................................ 3

Mtus o Demter a Persefn ....................................................................................................... 3

3. Fakta o mystrich ........................................................................................................................ 4

4. Mykoetnologick a jin hypotzy ................................................................................................. 6

Semiotick souvislosti ................................................................................................................. 6

Claviceps purpurea ........................................................................................................................ 7

Chemick pozad ........................................................................................................................... 7

inky erginu ............................................................................................................................... 8

Psychedelick mystick zkuenost .............................................................................................. 9

Propltn identit ......................................................................................................................... 11

Linie poznn ............................................................................................................................... 13

5. Zvr ............................................................................................................................................ 14

Zdroje .............................................................................................................................................. 15

1. vod

Po nejdel dobu podan a nejvznamnj ritul ecka, je je prvem povaovan za kolbku evropsk kultury, by ml zajmat vechny uence humanitnch vd, kte si kladou za cl zmapovat vztah lovka, prosted a spirituality. Jako studentovi psychologie se zjmem o potencil lidskho vdom mi tato posvtn instituce nabz vce ne podntn pesah kulturn antropologie, biochemie a transpersonln psychologie.

Funkce Eleusinskch mystri je stle platn. Hodnoty v podob zitku smrti a znovuzrozen, pochopen vznamu kolobhu ivota, nsledn zmrnn zkosti z pomjivosti hmoty a uvdomn si propojen jedince s prodou nabzely ve starovku odpovdi na zkladn filosofick otzky a mohly by bt lkem dnen nespokojen, kompetitivn, uspchan a za materilnmi statky se enouc spolenosti.

Interpretan rmec se nabz vdy dosti irok. M nejvce oslovilo pojet vcelku mlad vdeck disciplny, mykoetnologie. Poskytuje zajimav pohled na eckou kulturu, pokud si uvdomme vznam ritulu a fakt, e s nejvt pravdpodobnost ustednm mystriem bylo podn psychedelick ltky. Funkce ritulu se jev podle mnohch antropolog toton s inky LSD terapie, kterou v nejblich dnech doktor Peter Gasser podrob experimentlnmu oven ve vcarsku, 35 let od zkazu zkoumn

3

psychedelik. Proto bych rd upozornil na koeny institucionlizovnho zitkovho pstupu k informacm.

V m prci se postupn vnuji historii ritulu, jeho prbhu a psychedelickm hypotzm, kter se sna sjednotit antropologick fakta s psychologickou intepretac mtu a samotnho zitku mystria.

2. Vklad mtu a souvislosti

Svat manelstv

Koncept Eleusinskch mystri sah a do myknskho obdob, 16. stolet p.n.l. (Wasson, R. G.; Hoffman, A.; Ruck, C. A. P., 1978). Lid tehdy na zem pozdjho ecka provdli obad Svatho manelstv. stedn vznam mla Velk Matka Zem, zpodobujc archetypln matku, jejm dttem byl cel svt. Jednalo se o oslavu ensk plodnosti a cyklickho znovuzrozen rostlin a lid. Cho a zrove syn Matky Zem, rostlinn duch a Otec Nebes v jednom, ji po sv smrti posedl a unesl za elem zrodnn novch svt. Otec Nebes, pozdji Zeus, se stal ztotoovan s choem a synem Matky Zem. Dleit je povimnout si splvn identit chot Matky Zem a jejho syna.

Knky se snaily napojit na svt duch, aby obnovili zemdlsk rok a civilizovan ivot, kter ze Zem vyrst. Jak tak inily, je zatm neobjasnn. S pihlednutm k logice vztah se nabz vyjednvat s tm, kdo Matku Zemi unesl a to s rostlinnm duchem. Zajmav je proto etimologie slova Mykny - ecky Mykenai. Je odvozeno od Mykene, co znamen nevsta Mykese. Mykes je termn pro houbu. Manifestace hub tedy nejsp reprezentuje rostlinnho chot a zrov syna Matky Zem. Manelstvm se mysl vztah mezi nvstou-knkou a enichem-houbou, kter ji propj sv schopnosti cestovat do jinch svt.1

Mtus o Demter a Persefn

Mtus poprv zachytil Homr ve svch Hymnech (Nagy, 2000). Bohyn Demter (Matka Zem), pila o svoji a Dyonsovu (bh opojen) jedinou dceru- princeznu

1 Kult magickch hub je dlouhou dobu prokzn napklad v oblasti dnenho Mexika. Jeho trvn zde pekrauje dobu vce jak 4000 let. Houby, kter bysme dnes oznaili za psychotropn, se pouvaly prv pro komunikaci s duchy. Proto pokud budeme akceptovat evolucionistick teze psychicke jednoty lidstva, obyvatel Peloponskho poloostrova byli stejn inteligentn jako lid v Mexiku. Nabz se tak monost uit stejnho artefaktu jako mdia k navzn kontaktu s jinmi sframi reality. O formu difze se v tomto ppad nejsp nejedn pro neprokzan kontakty Evropy s Amerikou v dob ped 4000 lety. Podrobnji rozeberu uit psychedelik v obadu ne.

4

Persefnu (vtlen plodnosti Zem a zrove Krlovna Podsvt). Pi sbru kvtin narkissos v mst zvanm Nysa ji unesl Hdes, bh podsvt, do svho panstv.

Zoufal Demter hledala svoji dceru po celm svt a dola do Eleusis. Zde se usdlila a snaila se najt zpsob, jak se opt shledat se svou dceru.

Prvn zkusila negovat smrt pomoc eleusijskho prince Triptolema. S nm si chtla udlat dal dceru. Zabrnila ji princova matka, protoe se svho syna nechtla vzdt. Demter prince alespo stihla nauit tajemstv zemdlstv.

Dle Demter chtla absolutizovat smrt a piblit se tak sv dcei v podsvt. Uvrhla na Zemi vnou smrt v podob sterility. Tentokrt se bouili pro nedostatek vcch nebet bozi odvozujc svoji existenci od lid na Zemi.

Tet een spovalo v akceptovn smrti a monosti znovuzrozen. Princezna Persefna v t dob zskala od svho snoubence Hda v zrodujcm obt svolen k nvratu na Zemi i se synem, jeho tm poala. Pod podmnkou, e se na 4 msce bude kad rok vracet.

Klasick podn mtu m evidentn vztah ke stdn ronch obdob Stedozem v tehdej dob. Hlub nuance pbehu odhaluj nvod, jak se vypodat se smrt. Nelze ji poprat, ani propadnout jej definitivnosti, mus se pijmout jako soust kolobhu energie. Filosofick sdlen bohuel skoro nikdy lovka nedoke na realnou situaci opravdu pipravit. K zvnitnn tohoto poselstv slouily nejspe Eleusinsk mystria.

3. Fakta o mystrich

Objektivn prokzan sled udlost zmiuj autoi Wasson a Ruck (1978) v knize The Road to Eleusis.

Eleusis se nazv msto vzdlen 20 kilometr od Atn. Rozprostra se zde chrm zaloen bohyn Demter pi svm hledn dcery Persefny, kde zlomen alem hledala zpsob, jak se svoji dceru jet jednou spatit.

Obad se zde zaal eky provdt v dob 1500 let p.n.l. Masov rozmach Eleusinskm mystri nastal v obdob vldy Psistrata okolo roku 300 p. n. l., kdy stt pevzal kontolu nad mystriemi. Sprvu mli konkrtn nastarosti dv knsk rodiny tzv. hierofant - Eumolpidaeov a Kerykesov. Mystria se v tm stala panhelnsk, poutnc pichzeli z celho ecka. Pozdji v Helnistickm obdob se dokonce rozila do ma.

Mystrium oznauje udlost vce ne vstin, jeliko epoptti (iniciovan) nesmli pod trestem smrti nikomu vypovdt o svch zitcch na ceremonii. Ptrn po informacch se nm tak zuuje na archeologick nlezy, intepretaci artefakt, vyobrazen na nich a smantickou analzu mytologickch prvk. Z dobovch vpovd nkolika odvlivc, kte naznaili charakter zitku, je ale jasn, jakou vhu mystrim lid pipisovali a pro se stala nejoblibenjm ritulem antiky.

5

Sofokles uvedl: Tikrt astni jsou ti smrtelnci, je vidli tyto rituly odvozeny od Hda; jeliko pouze pro n jedin je tam (podsvt) zajitn opravdov ivot. Pro ostatn, pouze zlo.2

Platn zkuenost popsal: Esenciln vznam stvoen mystri byl pivst ns zpt k principm z nich pochzme, dokonalho blaha duchovnho a intelektulnho poten.3

Cicero napsal: Mezi mnoha znamenitmi a vskutku boskmi institucemi, je Vae Atny pozvedly a pisply jimi k lidskmu ivotu, dle mho nzoru dn nen lep ne tato mystria. Jeliko dky nim jsme byli vyzdvyhnuti z naeho barbarstv a divoskho ivota a vychovni a zulechtni pro civilizaci; a jakoto se rituly nazvaj iniciace, v pravd jsme se z nich nauili potku ivota a zskali slu nejen it astn, ale i zemt ve ve.4

Zitek z Eleusis se pokldal za jeden z nejvznamnjch v ivot. A mon prv znm tajuplnost eleusinsk vize lkala tolik lid. Kad rok se konala Mal a jednou za 5 let Velk mystria. Poet iniciovanch se pohyboval pokad okolo 3000 lid, co je pi tehdejm zalidnn svta (odhady k roku 1000 p.n.l. se pohybuji okolo 50 milion) velice vysok slo. ast podmiovala na tehdej dobu velice mrn pravidla. lovk musel umt ecky a nesml bt poskvrnn vinou z vrady. Zasvcen se povolilo i enm a otrokm. Cena obadu se pohybovala ve vi tehdejho msnho platu prmrnho rolnka.

Mal mystria se konala na pelomu nora a bezna a pedstavovala pouze zinscenovn mtu o nosu Persefny do podsvt pemnn