SLOVENSKÁ ZDRAVOTNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAV

Fakulta ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií

FUNK NÍ HODNOCENÍ RAMENNÍHO PLETENCE U SLEDGE HOKEJISTB HEM ZÁT ŽE

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011 Bc. Radim Šojdr

SLOVENSKÁ ZDRAVOTNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAV

Fakulta ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií

FUNK NÍ HODNOCENÍ RAMENNÍHO PLETENCE U SLEDGE HOKEJISTB HEM ZÁT ŽE

Diplomová práce

Eviden ní íslo:…………………………..

Studijní program: Fyzioterapie

Studijní obor: 7.4.7 Fyzioterapie

Pracovišt (katedra/ústav): Katedra fyzioterapie

Vedoucí záv re né práce/školitel: Mgr. Aneta Majkusová

Bratislava 2011 Bc. Radim Šojdr

Pod kování

D kuji své vedoucí práce Mgr. Anet Majkusové za cenné rady, p ipomínky a odborné

vedení diplomové práce.

OBSAH

ABSTRAKT

ABSTRACT

SEZNAM ZKRATEK

ÚVOD 11

1 OBECNÉ POZNATKY 12

1.1 T lesn postižený sportovec 12

1.2 Historie sportu t lesn postižených 12

1.3 P edpoklady t lesn postiženého sportovc 13

1.4 Význam pro sport t lesn postižených 13

1.5 Dopad sportu t lesn postižených na pohybový aparát 14

1.6 Sledge hokej – vznik a historie 15

1.6.1 Sledge hokej v eské republice 17

1.7 Klasifikace sportu t lesn postižených 17

1.7.1 Klasifikace hrá ve sledge hokeji 18

2 BIOMECHANIKA FUNK NÍCH KOMPONENT RAMENNÍHO PLETENCE 18

2.1 Funk ní anatomie sval ramenního pletence 20

2.2 Kinematika lopatky 22

2.3 Kinematika ramene 23

2.4 Etiologie bolesti v ramenním pletenci 26

2.5 Syndromy m kkých tkání ramene 26

2.5.1 Impingement syndrom 26

2.5.2 Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii 27

3 VYŠET ENÍ A TESTY PLETENCE RAMENNÍHO 28

3.1 Vyšet ení pletence ramenního 28

3.2 Funk ní testy ramenního pletence 29

3.2.1 Odporové testy 29

3.2.2 Testy k posouzení instability 29

3.2.3 Testy na patologii šlachy caput longum musculus bicipitis brachii 30

3.2.4 Testy na rotátorovou manžetu 30

3.2.5 Testy na impingement syndrom 30

4 PILOTNÍ STUDIE 32

4.1 Hlavní a díl í cíle 32

4.2 Charakteristika studie 33

4.3 Metodika studie 34

4.3.1 Sledování pomocí dotazníku 34

4.3.2 Funk ní testování ramenního pletence 35

4.3.2.1 Popis funk ních test ramenního pletence 35

4.4 Analýza a výsledky studie 37

4.4.1 Výsledky dotazníkového šet ení 37

4.4.2 Výsledky testování 42

4.5 Diskuze 44

DOPORU ENÍ PRO PRAXI 47

ZÁV R 48

POUŽITÁ LITERATURA 49

P ÍLOHY

ABSTRAKT

ŠOJDR, Radim: Funk né hodnotenie ramena u sledge hokejistov po as zá aže.

(Diplomová práca). Slovenská zdravotnicka univerzita v Bratislav . Fakulta

ošetrovate stva a zdravotníckych odborných študií. Školite : Mgr. Aneta Majkusová, DSP,

katedra biomechaniky a technickej kybernetiky, Fakulta t lesnej kultury, Univerzita

Palackého v Olomouci

Autor spracoval svoju diplomovú prácu na tému: Funk né hodnotenie ramenného

pletenca u sledge hokejistov po as zá aže. Cie om diplomovej práce bolo zhodnoti vplyv

zát že na rozvíjanie motorických schopností a na vznik funk ních porúch ramena u sledge

hokejistov.

V teoretickej asti diplomovej práce autor zhrnul všeobecné poznatky o sledge

hokeji, o loveku s pohybovým handicapom a zameral sa na funk ný komplex ramena

z poh adu biomechaniky. Teoretická as je rozdelená do troch kapitol. V praktickej asti

autor spracoval pilotnú štúdiu, zameranú na testovanie ramena pomocou špeciálnych

funk ných testov u 20 aktívne hrajúcich sledge hokejistov odlišného typu telesného

postihnutia. Autor využil metódu dotazníka, který pozostával z 25 otázok, z ktorých 4 sú

zamerané na základné informácie, 8 na sledge hokej, 4 na zranenia a 9 na boles v ramene.

Cie om praktickej asti bolo zisti , i vplyv zá aže pri športe má vplyv na rozvíjanie

motorických schopností, alebo skôr dochádza k funk ným poruchám ramena. Výsledky

praktickej asti sú zhrnuté v analýze a v diskusii.

Autor pri spracovávaní diplomovej práce použil 36 literárných prame ov, ktoré boli

citované v zmysle platnej normy STN ISO 690.

K ú ové slová: Telesne postihnutý športovec. Sledge hokej. Ramenný pletenec. Pilotná

štúdia. Literatura.

ABSTRACT

ŠOJDR, Radim: Functional evaluation of shoulder at sledge hockey players during

weight. (Master thesis). Slovenská zdravotnická univerzita v Bratislav . Fakulta

ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií. Supervisor: Mgr. Aneta Majkusová,

DSP, katedra biomechaniky a technické kybernetiky, Fakulta t lesné kultury, Univerzita

Palackého v Olomouci

Author worked his master thesis on subject: Functional evaluation of shoulder at

sledge hockey players during weight. Objective of master thesis was evaluace influence

weight on evolution motory ability and on rise malfunction of shoulder at sledge hockey.

In theoretic parts of master thesis author summarized common piece of knowledge

about sledge hockey, about man with locomotive disability and sighting on functional

komplex of shoulder. Theoretic parts is dividend to free kapitol. In practical parts author

worked pilot studies centred on testing of shoulder by the help of special functional tests at

20 actively playing sledge hockey players different type of physical handicap.

Author availed method questionnaire which is composite from 25 questions, from

which 4 are centred on basic information, 8 on sledge hockey, 4 on injury and 9 on pain in

shoulder. Objective of practical parts was find out, if influence weight at sport has

influence on evolution motory ability or ether happens to malfunction of shoulder. Results

of practical parts are included in analysis and so in discussion.

Author at processing of master thesis used 36 literary wals which cited in sense

valid specification STN ISO 690.

Keywords: Handicapped athlete. Sledge hockey. Shoulder girdle. Pilot study. Literature.

SEZNAM ZKRATEK

CNS – centrální nervová soustava

IPC – International paralympic committee (Mezinárodní paralympijský výbor)

mm - milimetr

mm. – musculí (svaly)

m. – musculus (sval)

tzn. – to znamená

tzv. – takzvaný

USA – Spojené státy americké

ZTP – zdravotn t lesn postižený

11

ÚVOD

Sport zdravotn postižených je problematikou nesmírn zajímavou pro

hendikepovanou populaci a pro jedince, kte í se v téhle oblasti pohybují, ale mén pro

odbornou ve ejnost a populaci zdravých lidí. Sledge hokeji a veškerému sportu zdravotn

hendikepovaných by m la být v nována v tší pozornost. Sledge hokej je sportem relativn

mladým a tvo í tak oblast pom rn neznámou pro v tšinu široké ve ejnosti.

Z t lesn postižených se jedná p evážn o osoby s amputacemi dolních kon etin,

o osoby s transverzální míšní lézí, mén s rozšt pem páte e i po d tské mozkové obrn .

Tato postižení vznikla p evážn po úrazech, autonehodách i poporodních traumatech.

T chto komplikovaných situací stále p ibývá.

Slovo „sport“ v nás vyvolává docela z etelnou p edstavu, jako je zvýšený

adrenalin, soupe ení, vít zství, výkony podané asto až za hranicemi lidských možností.

Zna í ale i osobní tragédie, prohry a zklamání. Ve sportu a pak i v samotné h e

psychologové a sociologové rozeznali d ležitý vývojový initel - hra má významný podíl

na integraci jedince do spole nosti. Hra se tedy jeví jako ú inný terapeutický prost edek a

o to víc pro t lesn postiženého jedince.

Význam sportu je mnohostranný – pomáhá udržovat t lesnou kondici,

procvi ujeme se p i n m v obratnosti, osvojujeme si nové dovednosti. Sport se stal

nedílnou sou ástí moderního života, stává se sou ástí lidské individuality. Ve sportu jsou

dosahovány obvykle m itelné výsledky a sportovec se m že srovnávat s ostatními. Touto

cestou se m že hendikepovaný sportovec p iblížit i vyrovnat zdravým lidem.

Všeobecn má sport kladný vliv na rozvoj osobnosti postižených, tj. konkrétn na

rozvíjení individuálních schopností, na získávání áste né nebo úplné samostatnosti a

sob sta nosti, na napl ování seberealiza ních a aspira ních tendencí, p ípadn na zvládání

a odreagování se z psychických stres . Sportovní innost tak vedle pozitivního vlivu celé

ady dalších faktor jednozna n p ispívá k možnosti žít plnohodnotný život (Kábele,

1992).

Cílem této diplomové práce je hodnocení vlivu fyzické zát že u t lesn postižených

sportovc , konkrétn u sledge hokejist , na p ípadné funk ní poruchy ramene. Zabývá se

možnostmi funk ního testování ramene, z nichž se vyvozuje jednak rozvíjení svalových

schopností a dovedností horní poloviny t la, jednak vznik funk ních poruch kv li zatížení

b hem tohoto sportu.

12

1 OBECNÉ POZNATKY

1.1 T lesn postižený sportovec

Invalidita je definována jako nezp sobilost k práci. Trvale fyzicky nebo psychicky

postižený lov k, který má n jaký hendikep, je nazýván invalidou a je ošet ován

p íslušným odborníkem. O jeho budoucnosti, pracovním za azení a možnostech

spole enského uplatn ní rozhoduje léka sociální oblasti. Invalidní je tedy ta osoba, která

z d vodu zdravotního stavu není schopna soustavn vykonávat žádné zam stnání, nebo

m že vykonávat pouze jiné zam stnání, nep im ené jejím dosavadním schopnostem.

Obvyklé aktivity denního života jsou limitovány bolestí, omezením nebo dysfunkcí

postižené ásti t la. Musí se pod izovat požadavk m terapie a dodržovat ur itá režimová

opat ení omezující její dosavadní životní styl. S problematikou invalidních jedinc , kte í

cht jí sportovat, musí být seznámen sportovní léka . Rehabilita ní léka asto doporu uje

sportovní aktivitu jako jednu z lé ebných procedur, p edevším p i poruchách hybného

systému (Ku era et al., 1999).

U t lesn postiženého lov ka se jedná p edevším o poruchy hybného ústrojí, tedy

osoby, jejichž diagnóza spadá do oblasti neurologie, ortopedie, traumatologie nebo

revmatologie. K postižením získaných v dosp losti pat í kup íkladu stav po cévní mozkové

p íhod , po zán tech CNS, následek poran ní míchy, stav po poran ní mozku, roztroušená

skleróza mozkomíšní, amputace kon etin, artritidy, artrózy a jiné. K postižením, jež získal

jedinec již v raném d tství, adíme d tská mozková obrna, muskulární dystrofie, vrozený

rozšt p míchy, hereditární neuropatie, poruchy r stu a další (Votava, 2003).

1.2 Historie sportu t lesn postižených

V Evrop vznikla organizace sdružující postižené sportovce v roce 1924.

Výrazn jší rozvoj sportovních aktivit invalid byl v eské republice zaznamenán po roce

1947 ve Státním lé ebném ústavu Kladruby, v n mž se každoro n po ádaly „Kladrubské

hry“ lokomo n postižených jedinc . Jejich vzorem jsou sout že paraplegik , které se

dosud po ádají ve Velké Británii ve Stoke Mendevill blízko Londýna. Hlavním

organizátorem byl britský léka Ludwig Guttmann. První mezinárodní sportovní hry se

konaly v roce 1952 a historicky první paralympiáda se konala v íme roku 1960. P íznivé

13

ohlasy na po ádání paralympiád p ivítali v sedmdesátých letech zastánci a propagáto i

zimních sport pro t lesn postižené. Pr kopníky zimních sport se staly skandinávské

zem , Kanada a USA. Ve skandinávských zemích se také uskute nily oficiáln první zimní

paralympijské hry – v roce 1976 ve švédském Ornskoldsviku a v roce 1980 v norském

Geilu. V sou asné dob probíhají paralympijské hry a sv tové hry t lesn postižených

v jednotlivých sportech jednou za ty i roky (Ku írková, 2005).

1.3 P edpoklady t lesn postiženého sportovce

Každý hendikepovaný sportovec musí spl ovat celou adu p edpoklad . Je pot eba

zhodnotit míru somatického, senzorického i psychického postižení, zjistit zbývající

nepostižené funkce, otestovat míru adaptability kardiovaskulárního a respira ního systému

p i zát ži. Psychologický rozbor hodnotí motivaci a sílu v le postiženého. Kladná a silná

motivace hraje nejd ležit jší roli, bez ní není rozvoj sportu invalid možný. Významnou

složkou motiva ního stimulu jsou vynikající výkony hendikepovaných sportovc . D ležité

je zapojení a pomoc sd lovacích prost edk . K sociálním p edpoklad m sportu

hendikepovaných pat í hlavn možnosti spole nosti, orgány státní správy, charitativní

organizace a nadace, p isp ní široké ve ejnosti (Ku era et al., 1999).

Stejn jako u všech sport provád ných zdravou populací platí i v p ípad sportu

hendikepovaných obecné d lení na sport individuální a kolektivní. Je p irozené, že se

v sout žích dodržuje diferenciace podle pohlaví a jsou respektovány v kové kategorie.

(Ku era et al., 1999).

1.4 Význam sportu pro t lesn postižené

Význam sportu pro t lesn postižené lze pro v tší srozumitelnost rozd lit do dvou

navzájem se prolínajících a ovliv ujících se oblastí, které bezprost edn napomáhají

postiženým ke vstupu do života zdravých lidí (Kábele, 1992).

První z oblasti vlivu sportu je jeho pozitivní p sobení p i zapojení t lesn

postižených do spole nosti. Jeho významným faktorem je ale i rozši ování okruhu

sociálních kontakt hendikepovaných a zvyšování jejich nezávislosti (Kábele, 1992).

14

Sportovní úsp šnost pomáhá odstra ovat pocity mén cennosti, životní zbyte nosti

a r zné poruchy seberealizace. Sou asná psychologie sportu prosazuje širší pojetí

sportovní úsp šnosti - na prožitek vít zství má právo nejen vít z, ale i ten, kdo p ekoná

sám sebe, sv j minulý výkon, sv j hendikep. Tento zp sob hodnocení sportovních aktivit

pomáhá ke sportu p ipoutat i ty, kte í jej nejvíce pot ebují (postižení, oslabení, obézní).

Sociologické studie potvrzují ú inek sportu na zvyšování orientace ve spole nosti a tím

rozši ování spole né participace zdravých a postižených. Hlavním vlivem ovšem není

rodina, tak jako tomu je u zdravých jedinc , ale trené i, rehabilita ní pracovníci a sportovní

terapeuti v r zných tomu uzp sobených za ízeních (denní stacioná e, sportovní kluby,

fitness centra, školní kluby) (Kábele, 1992).

Velice d ležitým významem sportu je p ímý vliv na zdravotní stav postižených.

Jedná se p edevším o rozvíjení základních pohybových komponent, schopností a

dovedností jako je obratnost, síla, vytrvalost, udržení rovnováhy, prostorová orientace

a rychlost reakce. Pomocí sportu si hendikepovaní také osvojují žádoucí regenera ní a

kompenza ní metody, automasáž, posilování, stre ink aj. Dále jsou formovány jejich

psychické vlastnosti, volní úsilí, schopnost koncentrace, zvládání emocí, adaptace a

kooperace, vyrovnávání se s konfliktními situacemi. Napomáhá se p edcházení vzniku tzv.

civiliza ních chorob z nedostatku pohybu, nevhodné životosprávy, z asné neurotizace a

z vlivu stresogenních faktor (Kábele, 1992).

1.5 Dopad sportu t lesn postižených na pohybový aparát

Sledování sportovní zát že vozí ká p ineslo adu poznatk využitelných v rámci

komplexní rehabilitace t lesn postižených. Zvláštní pozornost byla v nována otázce

využití paží k pohybu s ohledem na fyziologické ukazatele. Svaly rukou a paží jsou ve

srovnání se svaly dolních kon etin nedostate n vybaveny kapacitn pro lokomoci celého

t la. Z tohoto d vodu je nutno i mírný pohyb na vozíku hodnotit jako zna nou fyzickou

zát ž, která vyvolává únavu. U netrénovaných jedinc m že nadm rná kardiopulmonální

zát ž omezit i brzdit rehabilita ní ú inky nebo dokonce být rizikovým faktorem pro

vozí ká e, kte í trpí oslabením srdce nebo plic. Bezprost ední nevýhoda vozí ká tkví

v omezené schopnosti oxygenace a použití síly horních kon etin (Kábele, 1992).

Tyto snížené sc

sníženou svalovou a kar

sedavého životního zp s

ob hový a dýchací syst

p ispívají k malé efektiv

histochemické pom ry s

vláken, které vyžadují v

svalstvem dolních kon e

i v p ípad objevu novéh

(Kábele, 1992).

1.6 Sledge hokej – vzni

Sledge hokej zna

které mají zespodu mís

z jedné strany zakon en

t lesn postižení. Na

mezinárodní úrovni mu

Délka hrací doby je 3×1

Obrázek 1: Ukázka pro

15

chopnosti jsou dále redukovány porucham

rdiopulmonální zdatností, což jsou výsledky

sobu. Navíc se ukazuje, že namáhání horních

tém zat žující, nep ináší odpovídající užitek

vit ru ního pohonu, jsou velká míra static

svaloviny horních kon etin. Ty obsahují více

více energie k dané práci a které se rychleji

etin. Proto z stane pohon vozíku pažemi vžd

ho zp sobu pohonu proti efektivnosti pohonu

ik a historie

amená v doslovném p ekladu sá kový hokej

sto skluznic nože. Hrá i se odrážejí dv ma

ny bodcem a z druhé strany epelí. Sledge

klubové úrovni mohou hrát hrá i bez h

sí hrát pouze hendikepovaní, kte í prošli m

5 minut (zdroj autor).

totypu sledge (zdroj autor)

mi neuromuskulárními,

života na vozíku, tedy

h kon etin, které je pro

k. Dalšími faktory, jež

ké práce a nep íznivé

rychle se smrš ujících

i unaví ve srovnání se

dy mén efektivní, a to

u dolními kon etinami

. Hraje se na sá kách,

a hokejkami. Ty jsou

e hokej hrají p evážn

hendikepu, ovšem na

ezinárodní klasifikací.

16

Sledge hokej by se dal nazvat p ímým potomkem ledního hokeje, jeho ko eny

m žeme nalézt ve švédském Stockholmu. Tam po átkem 60. let cht la skupina Švéd

z rehabilita ního centra pokra ovat v hraní hokeje, a to i navzdory svému postižení.

Rozhodli se sestavit speciální sán „sledge“, které byly vyrobeny z kovového rámu

p ipevn ného na nožích z bruslí. Jako hokejky používali kulaté palice s idítky jízdních

kol (zdroj internet).

Sportu se poda ilo prosadit kolem roku 1969. V této dob p sobilo v okolí

Stockholmu již 5 tým , ve kterých po boku hrá s t lesným postižením hráli i jejich

p átelé bez postižení. V 70. letech se sledge hokej omezil pouze na n kolik mezistátních

utkání mezi Švédskem a Norskem. V 80. letech se mezi sledge hokejové zem p idala

také Velká Británie (1981) a Kanada (1982). Teprve koncem minulého století tento

dynamický sport pro vozí ká e za al nabírat na obrátkách. V roce 1990 USA ohlásily

sv j vstup na mezinárodní scénu sledge hokeje, v roce 1993 se k nim p idalo také

Estonsko a Japonsko (IPC, 2005). Po zhlédnutí záznam z Lillehammeru 1994 a Nagana

1998 se k zemím hrajícím sledge hokej p idalo také N mecko, Nizozemí, Korea a eská

republika (zdroj internet).

Tabulka 1: Výsledky vrcholných sout ží (zdroj autor)

AKCE MÍSTO ROK PO ADÍ

paralympiáda Lillehammer (Norsko) 1994 1. Švédsko, 2. Norsko, 3. Kanada

paralympiáda Nagano (Japonsko) 1998 1. Norsko, 2. Kanada, 3. Švédsko

MS Salt Lake City (USA) 2000 1. Kanada, 2. Norsko, 3. Švédsko

paralympiáda Salt Lake City (USA) 2002 1. USA, 2. Norsko, 3. Švédsko

MS Ornskoldsvik (Švédsko) 2004 1. Norsko, 2. USA, 3. Švédsko

ME Zlín ( eská republika) 2005 1. N mecko, 2. Švédsko, 3. Estonsko

Paralympiáda Torino (Itálie) 2006 1. Kanada, 2. Norsko, 3. USA

ME Pinerolo (Itálie) 2007 1. Norsko, 2. R, 3. N mecko

MS Boston (USA) 2008 1. Kanada, 2. Norsko, 3. USA

MS Ostrava ( eská republika) 2009 1. USA, 2. Norsko, 3. Kanada

paralympiáda Vancouver (Kanada) 2010 1. USA, 2. Japonsko, 3. Norsko

ME Solleftea (Švédsko) 2011 1. Itálie, 2. R, 3. Norsko

17

1.6.1 Sledge hokej v eské republice

Historie eského sledge hokeje je krátká, a to navzdory velké popularit ledního

hokeje na našem území. D vody m žeme spat ovat p edevším v nedostupnosti a velké

finan ní náro nosti výzbroje, v nep íznivých p írodních podmínkách (hokej lze prakticky

provozovat pouze na um lém led ) a v ne zcela ideálních podmínkách pro t lesn

postižené. První pokusy o provoz této hry, jež byla limitována sportovním vybavením,

prob hly na zlínském stadionu po átkem roku 1999. D ležitým mezníkem byl také rok

2002. Toho asu prob hla ve Zlín hokejová exhibice Východ – Západ, na níž se poda ilo

p edvést, p ed zraky kamer a tedy i televizních divák , ukázku tohoto sportu. Tím se dostal

sledge hokej do pam ti širší ve ejnosti a mohl se za adit do programu výkonnostních

sout ží. (zdroj autor).

První zahrani ní výjezd se uskute nil v dubnu 2000 do Dráž an, v kv tnu prob hl

odvetný zápas v Praze. Na podzim se konala první evropská š ra, která vedla p es

N mecko do Holandska. První zkušenost s velkým turnajem získali naši sledge hokejisté

v únoru ve švédském Malmo. První eský turnaj prob hl v zá í 2001 na zimním stadiónu

v Krom íži pod názvem Freecorpplus handicap – plus. Rok 2002 je pro sledge hokej

rokem rozvoje a zlomu. Díky práci mnoha nadšenc a podpo e eského svazu t lesn

postižených sportovc se poda ilo rozší it po et mužstev, vznikly nové týmy v Kolín a

Olomouci, za ít mistrovskou sout ž a ustanovit národní reprezentaci. První ro ník

mistrovské sout že prob hl v sezón 2002/2003 za ú asti t í tým a druhý v sezón

2003/2004 a t etí 2004/2005 za ú asti p ti tým . Byly totiž založeny mužstva v Karlových

Varech a eských Bud jovicích. V sezón 2005/2006 se sout že ú astnilo již šest tým ,

p idala se Sparta Praha. Dosud poslední klub, založený ve Studénce, vznikl v roce 2008.

Liga nyní ítá sedm tým , což eskou ligu adí k nejpo etn jším a jedné z nejkvalitn jších

na sv t (zdroj autor).

1.7 Klasifikace sportu t lesn postižených

Klasifikace je hodnotící systém, který se používá k rozd lení sportovc do t íd p i

r zných sportovních aktivitách tak, aby jim poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a

sout že. Cílem klasifikace je minimalizovat vliv zdravotního postižení na výsledek

sportovní sout že. Ur itým problémem klasifikace jsou velké interindividuální rozdíly

18

mezi sportovci s postižením. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) vyvinul v roce 2003

klasifika ní kodex. Klasifikaci provádí klasifika ní tým, který je tvo en minimáln dv ma

klasifikátory, z nichž je jeden hlavním klasifikátorem (Da ová et al., 2008).

1.7.1 Klasifikace pro sledge hokej

Podmínky pro uznání minimálního postižení jsou: amputace v kotníku, ztráta 10

bod funkce sval na obou dolních kon etinách z maximálního po tu 80 bod , ankylóza

kolene, spasticita odpovídající t íd CP7 a zkrácení jedné dolní kon etiny o 7 cm.

Sportovci nejsou zp sobilí s poruchou ky elního kloubu, kde je omezena hybnost,

s postraumatickými bolestivými stavy, s instabilitou kloub a ani pr kaz ZTP není zárukou

pro uznání minimálního hendikepu (Da ová et al., 2008).

2 BIOMECHANIKA FUNK NÍCH KOMPONENT RAMENNÍHO

PLETENCE

Pletenec ramenní je neúplný kostní prstenec, který vp edu uzavírá hrudní kost.

Ramenní kloub je nejpohybliv jším kloubem (Kolá , 2009). Rameno je složeno ze ty

kloub : sternoklavikulárního, akromioklavikulárního, glenohumerálního a tzv.

thorakoskapulárního (Gross et al., 2005). Kritickým místem mezi volnou horní kon etinou

a trupem je glenohumerální kloub, kde se odehrává p evážná ást celkového rozsahu

pohyb (Bartoní ek, 2004). Pletenec ramenní usnad uje pohyb a zaujetí polohy ruky

v prostoru. To je umožn no vzájemn se dopl ujícími pohyby lopatky po hrudníku a

pohyby v glenohumerálním kloubu. Tento komplementární pohyb se nazývá

humeroskapulární rytmus (Gross et al., 2005). Pouze pro prvních 30° je pohyb paže

provád n s minimálním pohybem lopatky. Hlavice pažní kosti se posouvá o 3 mm sm rem

nahoru. Pro každých dalších 30° je tento posun 1 + 0,5 mm sm rem nahoru nebo dol .

Teprve potom dochází ke „spolupráci“ lopatky s paží. V posledních 30° abdukce je pom r

pohybu v ramenním a sternoklavikulárního kloubu asi 5:4. Tyto pom ry jsou velmi

individuální, jejich hodnota je podmín na timingem zapojení p íslušných sval . Plná

abdukce je ze 120° podmín na p sobením v ramenním kloubu, ze 60° rotací lopatky

(Janura et al., 2004). P

zevn rota ní komponen

s akromionem a korako

v glenohumerálním klou

Obrázek 2: Funk ní kom

Obrázek 3: Funk ní kom

19

Pro elevaci horní kon etiny nad horizontálu

nta pohybu, která eliminuje kontakt velkéh

oakromiálním vazem p i 90° abdukci a um

ubu (Cailliet, 1991).

mplex ramene, pohled zep edu (zdroj internet

mplex ramene, pohled zezadu (zdroj internet)

u nabývá na významu

ho hrbolu pažní kosti

možní tak další pohyb

t)

)

20

2.1 Funk ní anatomie sval ramenního pletence

M. serratus anterior táhne lopatku superiorn , lateráln a ventráln a stabilizuje

pevn lopatku u hrudníku. Bolest se koncentruje anterolateráln do st ední ásti hrudníku a

mediáln od dolního úhlu lopatky a m že se rozší it až do oblasti paže a níže (Simons,

2005).

M. trapezius má t i ásti – horní, st ední a dolní. Hlavní funkce je elevace, deprese,

retrakce a zevní rotace lopatky. Stabilizuje lopatku p i pohybech paže a podílí se na

stabilizaci kr ní a hrudní páte e. Ve všech ástí musculu trapeziu je mnoho p enesených

bolestí a bolestivých syndrom (Travel, 2005).

M. levator scapulae má podíl na stabilizaci lopatky a elevaci lopatky a ve flexi

provádí homolaterální rotaci a v extenzi kontralaterální rotaci. Bolest je v oblasti konkavity

šíje, na vertebrálním okraji lopatky. P i p etížení pacient nedokáže oto it hlavu, extenze a

rotace krku omezena a jsou asté blokády horní ásti kr ní páte e (Simons, 2005).

Dynamická funkce mm. rhomboidei je elevace a addukce lopatky, p i jednostranné

akci rotují páte kontralateráln , asistují p i addukci a extenzi paže stabilizací lopatky

v retrakci, p idržují dolní úhel lopatky k žebr m p i tlaku horních kon etin proti odporu.

Bolest se koncentruje kolem mediálního okraje lopatky a m že být zp sobena dlouhým

držením paže v 90° abdukci nebo ramena v protrakci (Travel, 2005).

M. deltoideus je nazýván jako hloupý herec (Simons, 2005). Vytvá í povrchový

reliéf ramenní krajiny (Kapandji, 1982). Ramenní kloub p ekrývá sval deltový, který

vtla uje kost pažní do jamky ramenního kloubu a provádí upažení paže (Trojan, 1997).

Svalové nap tí m. deltoideus zatla uje hlavici pažní kosti do kloubní jamky a tím

napomáhá stabilit ramenního kloubu (Dylevský, 2000). Je to jeden ze sval , v n m

nej ast ji vznikají trigger pointy. Trigger point v anteriorní ásti svalu vyza ují bolest

dop edu a do st edu, v posteriorní ásti vyza ují bolest dozadu. Dále bolest vzniká p i

p ímém úderu, p etížení kv li dlouhodobému zvedání b emene, intramuskulární injekce,

bolesti plynoucí z postižení glenohumerálního kloubu, tendinitis rotátorové manžety a

bursitida jsou p í inou hluboké bolesti (Travel, 2005).

Dynamická funkce m. coracobrachialis je flexe v rameni s dopomocí m. deltoideu,

pomocná funkce je horizontální addukce a maximální abdukce. Svou kontrakcí zp sobuje

adduktor lopatky a tím nedovolí ventrálního tahu m. pectoralu major a m. subscapularu.

21

Spolu s caput breve m. biceps brachii táhne fossu glenoidalis ventráln , lateráln a

kraniáln p es hlavici humeru. Stabiliza ní funkcí je centrace glenohumerálního kloubu

(Simons, 2005).

Dynamická funkce m. latissimu dorsi je extenze, addukce, vnit ní rotace ramene,

p ibližuje trup k paži, zvedá spodní žebra, elevace pánve a stabilizuje lopatku, ramena a

žebra. Bolest se objevuje v oblasti spodního úhlu lopatky a p etížení bývá z d sledku

opakovaných pohyb ve sm ru akce svalu (Simons, 2005).

M. teres major et minor stabilizuje hlavici humeru v jamce b hem abdukce, flexe i

extenze a hlavní funkcí je zevní rotace v rameni. Pacienti cítí ostrou bolest v zadní ásti

m. deltoideu. K p etížení svalu dochází p i nadm rn provád ném ventro-dorzálním

pohybu (Travel, 2005).

M. subscapularis provádí vnit ní rotaci a addukci ramene proti subluxaci, pomáhá

fixaci hlavice humeru ve fossa glenoidalis b hem pohyb ramene a abdukuje lopatku.

Pracuje jako „aktivní vaz“, který tla í hlavici humeru k jamce spolu se svaly manžety

rotátor a dlouhou hlavou bicepsu. Bolest je cítit prudce v klidu i p i pohybu na zadní

stran ramene a v oblasti lopatky. P etížení je díky opakované a nárazové námaze

s výraznou aktivitou vnit ní rotace ramene (Travel, 2005).

Hlavní funkcí m. infraspinatu je zevní rotace, kraniální vlákna provádí abdukci

ramene a kaudální vlákna addukci ramene v celém rozsahu. Bolest je poci ována p i

p etížení p i pohybu st ídav do zevní a vnit ní rotace, nap íklad po b hu na b žkách nebo

po podávání podání v tenise a vyza uje se hluboko v p ední ásti m. deltoideu (Simons,

2005).

M. supraspinatus je výrazným stabilizátorem hlavice humeru a je to hlavní abduktor

ramene. Bolest je v oblasti st edních vláken m. deltoideu a sm uje distáln po paži

k laterálnímu epikondylu (Simons, 2005). Funkce m. supraspinatus je d ležitá jak

z hlediska kvality provád né abdukce, kdy udržuje kloubní plošky u sebe, tak z hlediska

kvantity, kdy zvyšuje sílu provád né abdukce (Kapandji, 1982).

M. pectoralis major m že podle iháka být zmenšen nebo zcela chyb t, podle

Jandy jde o superposturální sval pod 2. žebrem. Všechna vlákna se podílí na addukci a

vnit ní rotaci ramene, klavikulární ást pomáhá p i abdukci a flexi v rameni a

22

sternokostální ást p i extenzi ramene a p itahuje a zdvihá hrudník. Bolest se vyskytuje ve

všech ástech a standartní postižení je omezení pohybu v rameni. M. pectoralis minor

táhne lopatku ventro-latero-kaudáln a spodní úhel lopatky dorzo-kranio-lateráln ,

zp sobuje protrakci lopatky a taky stabilizuje lopatku s ostatními fixátory lopatek. Bolest

je p enášena na p ední ást m. deltoideu a až do subklavikulární ásti (Travel, 2005).

M. biceps brachii je nazýván jako „t íkloubový motor“. Dlouhá hlava dvouhlavého

svalu pažního p i zevní rotaci v ramenním kloubu asistuje abdukci v rameni a spole n

s manžetou rotátor napomáhá fixaci hlavice v jamce b hem abdukce ramene a brání

inferiorní dislokaci. Krátká hlava dvouhlavého svalu pažního provádí flexi, addukci,

horizontální addukci ramene, flexe v lokti, spolu s m. coracobrachialis táhne lopatku

kraniáln . Šlacha dvojhlavého svalu se upíná na vnit ní plochu horní plochy v etenní kosti

(tuberositas radii), tedy mimo osu p edloktí. Proto biceps supinuje pronované p edloktí, a

je-li p edloktí v supina ní poloze - flektuje jej. V ramenním kloubu abdukuje dlouhá

hlava dvojhlavého svalu paži, a krátká hlava ji flektuje (Simons, 2005).

M. triceps brachii se nazývá trojhlavá p íšera. Dynamická funkce dlouhé hlavy

trojhlavého svalu pažního je extenze v lokti, extenze a addukce v rameni, rameno spolu

s trupem táhne dorzáln , fixuje hlavici v jamce, táhne hlavici humeru k akromionu, p i 90°

abdukce v rameni tla í hlavici do glenoideální jamky. Laterální hlava krom extenze

v lokti, táhne humerus posteriorn a do zevní rotace. Mediální hlava emenduje loket vždy

bez závislosti na poloze, na rychlosti i odporu proti pohybu a je hlavním svalem pro

extenzi lokte. P etížení je p i ch ze o berlích, p i sportu (tenis, golf) (Travel, 2005).

2.2 Kinematika lopatky

Pohyby lopatky sm ují nahoru – elevace nebo dol – deprese, zevn – abdukce,

protrakce nebo sm rem k páte i, dovnit – addukce, retrakce. Rota ní pohyby lopatky m ní

polohu dolního úhlu lopatky a sklon kloubní jamky (Dylevský, 2009).

Retrakci lopatky provád jí m. trapezius (st ední ást) a m. rhomboideus major et

minor. Elevaci lopatky provád jí m. trapezius (horní vlákna) a m. lektor scapulae. Depresi

lopatky provádí m. trapezius (horní ást). Protrakci a anteverzi lopatky provádí m. stratus

anterior (Dylevský, 2009).

2.3 Kinematika ramene

Obrázek 4: Zadní pohle

brázek 5: Bo ní pohled

V ramenním klou

vertikálním, horizontáln

pohyb ve všech kloub

ramenního ovliv ují pos

ramenního pletence jso

23

e

ed na pravý humerus (Neumann, 2010)

na pravé glenohumerální skloubení dovnit (

ubu dochází k pohyb m ve t ech osách, tedy

ním a k rotaci. Maximální rozsah pohyb je

bech ramenního pletence (Kolá , 2009). Vš

stavení lopatky a tím i postavení jamky ram

ou velmi po etné. Svaly pletence ramenníh

(Neumann, 2010)

y k pohyb m ve sm ru

možný za sou asných

šechny svaly pletence

menního kloubu. Svaly

ho tvo í dvojice, které

24

vytvá í svalové smy ky, které aktuáln nastavují a drží optimální postavení kloubní jamky

pro danou fázi pohybu (Dylevský, 2009).

Ventrální flexi v ramenním kloubu provád jí: m. deltoideus, m. coracobrachialis

a m. biceps brachii (caput breve). Pomocnými svaly jsou m. pectoralis major a

m. deltoideus. Pohyb stabilizuje m. trapezius a m. subclavius. Neutraliza ními svaly jsou

m. infraspinatus a m. teres minor (zdroj internet). Do 45- 60° flexe je pohyb lopatky

minimální (Januraet al., 2004). Véle (1997) diferencuje flek ní pohyb do 4 fází. V první

fázi do 60° pohyb vykonávají m. deltoideus (p ední vlákna), m. coracobrachialis

a klavikulární ást m. pectoralis major. Pohyb je brzd n inností sval m. teres major et

minor a m. infraspinatus. Druhá fáze 60-90° tvo í p echod do t etí fáze 90-120°, kdy se

za ínají zapojovat m. serratus anterior a m. trapezius. Pohyb brzdí m. latissimus dorsi a

pars costosternalis m. pectoralis major. Ve tvrté fázi 120- 180° se aktivují i trupové svaly

a tak dochází k zv tšení bederní lordózy a úklonu.

Extenzi (dorzální flexi) v ramenním kloubu provád jí: m. latissimus dorsi,

m. teres major a m. deltoideus. Pomocnými svaly jsou m. triceps brachii (caput longum),

m. teres minor, m. subscapularis a m. pectoralis major. Pohyb stabilizují: m. triceps

brachii, m. coracobrachialis, mm. rhomboidei, mm. intercostales, mm. abdominis a

m. erector trunci. Neutraliza ními svaly jsou m. deltoideus, m. infraspinatus a m. teres

minor.

Abdukci v ramenním kloubu provád jí: m. deltoideus, m. supraspinatus a

m. serratus anterior. Pomocnými svaly jsou m. deltoideus, m. infraspinatus, m. pectoralis

major a m. biceps brachii (caput longum). Pohyb stabilizuje m. trapezius. Neutraliza ními

svaly jsou m. infraspinatus a m. teres minor (zdroj internet).

Kapandji (1982) d lí abdukci do t í fází podle zapojení sval :

1. fáze 0-90°: pohyb vykonávají svaly m. deltoideus a m. supraspinatus. První fáze

kon í nárazem velkého hrbolu na horní okraj glenoidální jamky.

2. fáze 90-150°: rameno je uzam eno a pohyb je možný zapojením všech komponent

pletence. Dolní úhel lopatky rotuje horní a dolní ástí m. trapezius a m. serratus

anterior. Pohyb v druhé fázi je zastaven nap tím adduktor (m. latissimus dorsi a

m. pectoralis major).

25

3. fáze 150- 180°: k dosažení vertikály je nezbytn nutný laterální souhyb páte e, tedy

zapojení kontralaterálních paravertebrálních sval .

Hamill uvádí, že v první fázi pohybu stla uje m. teres minor hlavici do kloubní jamky.

Tato síla vytvá í dvojici sil s tahovou silou svalu m. deltoideus (Janura et al., 2004).

Addukci v ramenním kloubu provádí m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a

m. teres major. Pomocnými svaly jsou m. teres minor, m. subscapularis a m. triceps brachii

(caput longum). Pohyb stabilizují: m. serratus anterior a m. trapezius. Neutraliza ními

svaly jsou ty svaly, které ruší rota ní komponenty adduktor , tj. vnit ní a zevní rotáto i a

druhostranné svaly provád jící addukci (zdroj internet). Pro možnost provedení addukce

musí být lopatka nejprve stabilizována vlivem kontrakce mm. rhomboidei proti rotaci

(Janura et al., 2004).

Kapandji rozd luje rotaci v rameni na volní, která vzniká kontrakcí rotátorových

sval , a automatickou, která vzniká mimovoln p i pohybu kolem dvou os.

Zevní rotaci v ramenním kloubu provádí m. infraspinatus a m. teres minor.

Pomocným svalem je m. deltoideus. Pohyb stabilizují: m. trapezius a mm. rhomboidei.

Vnit ní rotaci v ramenním kloubu provádí m. subscapularis, m. latissimus dorsi

a m. teres major. Pomocnými svaly jsou m. pectoralis major, m. deltoideus, m. biceps

brachii a m. coracobrachialis. Pohyb stabilizují: m. pectoralis major a m. serratus superior.

Neutraliza ními svaly jsou m. deltoideus, m. coracobrachialis, m. pectoralis major,

m. latissimus dorsi a m. teres major (Dylevský , 2009).

Rozsah rota ních pohyb , jež probíhají kolem podélné osy humeru, závisí na

stupn abdukce v ramenním kloubu. V nulové pozici (paže u t la, flexe v lokti) je rozsah

rotací p ibližn 60°. V 90° abdukci je rozsah vn jší rotace v tší a vnit ní rotace menší

(Kolá , 2009).

26

2.4 Etiologie bolesti v ramenním pletenci u t lesn postižených sportovc

U populace vozí ká je rameno ozna ováno jako místo, v n mž je nej ast ji

poci ována bolest (Boninger et al., 2001). Bolest se vyskytuje p i ztrát funkce ramene,

zvlášt b hem aktivit horní ásti t la, vyskytuje se b hem sportovních nebo normálních

aktivit p idružených k b žnému dennímu životu (Lewis et al., 2001). Primární p í ina

chronické bolesti v rameni u t lesn postižených používajících k aktivní innosti vozík je

opakovaná zát ž b hem p esunu (Fullerton et al., 2003). Bolest p i p esunu je p enesena od

trupu p es klí ní kost k lopatce. Dále je p enášena p es subakromiální m kkou tká k pažní

kosti (Bayley et al., 1987). Bolest v rameni je zna ným problémem i pro postižené lidi,

kte í používají berle i francouzské hole jako primární prost edek k pohybu. P evládající

bolest v rameni je stejná u postižených lidí používající vozík nebo francouzské hole a nijak

významn se neodlišuje (Haubert et al., 2006).

2.5 Syndromy m kkých tkání

Dv nej ast ji popsané mechanické dysfunk ní odchylky ramene jsou impingement

syndrom a glenohumerální instabilita. Tyto mohou být i smíšené (Armfield et al., 2003).

U sportu t lesn postižených krom instability ramene jsou popisovány

onemocn ní m kkých tkání ramene jako nap íklad impingement syndrom, kalcifikující

tendinitida, subakromiální burzitida, ruptura rotátorové manžety, syndrom šlachy dlouhé

hlavy bicepsu a syndrom zmrzlého ramene, který se vyskytuje zejména až v 5. až 6. dekád

života jako vliv na p edchozí onemocn ní ramene (Kolá , 2009).

2.5.1 Impingement syndrom

Impingement syndrom je primární patologický proces zapletený ve v tšin p ípad

bolesti u pacienta s p etíženým ramenem (Figoni, 2009). P vod subakromiálního

impingement syndromu je multifaktoriální (Lewis et al., 2001). Jedná se o bolestivý útlak

m kkých struktur (vazem korakoakromiálním, šlachy mutulus supraspinatus a

subakromiální burzy) nárazem na fénix humeri, tvo en akromionem a korakoakromiálním

vazem b hem 70 až 12

funk ních zm n. Mezi

ramen p i hyperkyfóze

musculus biceps brachi

rotátory se stabilizátory

rytmu p i abdukci paže (

Hlavním subjekt

Typická je no ní bolest

citelná palpa ní bolestiv

Je d ležité odliš

glenohumerální nestabil

šlachy, degenerativní kl

nervu (Bigliani, 1997).

Obrázek 6: Princip vzn

2.5.2 Syndrom šlachy dl

Šlacha dlouhé hl

ramene na p ední stran

pohyb paže za t lo. D

opakovaných dopadech

flexi v rameni a v lokti

dolních fixátor lopatk

ruptu e ligamenta transv

27

20° abdukce. K impingementu dochází b hem

funk ní p í iny pat í vnit n rota ní postave

e hrudní, nedostate ná funkce musculus su

ii a další poruchy svalové koordinace me

y lopatky, které mají za následek poruchy

(Kolá , 2009).

tivním p íznakem je bolest, která se objevuj

t, p i níž nem že pacient na postižené stran

vost úponu m. supraspinatus (Kolá , 2009).

šit impingement syndrom od jiných syndrom

lita, kr ní bolestivý zán t míšního ko ene,

loubní onemocn ní, akromioklavikulární ost

iku impingement syndromu (Kolá , 2009)

louhé hlavy bicepsu brachii

avy bicepsu je nej ast ji postižena tendinózo

, zvlášt p i provád ní flexe v rameni i lokt

Dochází p i p etížení svalu p i spodních ú

na dlan nebo p i nevhodné pracovní poloze,

i a supinaci p edloktí. Úlohu postižení hra

ky a stabiliza ního svalstva trupu. K sublux

verza capitis humeri. K poškození tohoto va

m strukturálních nebo

ení humeru, protrakce

upraspinatus, spasmus

ezi abduktory a zevní

v humeroskapulárním

je p i zát ži i v klidu.

n ležet. Objektivn je

m , jako je nap íklad

zán t pouzdra, zán t

teoartróza a komprese

ou. Projevuje se bolestí

ti. Výrazn je omezen

úderech do mí e, p i

, kdy je paže držena ve

aje i kvalitní zapojení

xaci šlachy dojde p i

azu dochází p i násilné

flexi v rameni p i elevac

2009).

Obrázek 7: Subluxace š

3 VYŠET ENÍ A F

3.1 Vyšet ení pletence r

Sou ástí každéh

aspekce. P i anamnéze

neurologická a cévní on

lokalizována nebo n kam

srovnávat s druhou stran

a sval . P ed vyšet ením

ano, bolestivé místo vyš

Bolestivost v oblasti tub

rotátorové manžety. Vp

intertubercularis p i post

asto bolestivá p i po

skloubení je p i blokád

Processus coracoideus b

28

ci lopatky. Pacient cítí ostrou bolest na p ední

šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii (Kolá , 2

FUNK NÍ TESTY RAMENNÍHO PL

ramenního

ho vyšet ení ramenního pletence musí být

se ptáme na operace, úrazy nejen kloub , a

nemocn ní, na bolest v klidu a p i pohybu,

m vyza uje. P i aspekci je t eba zhlédnout ra

nou, všímáme si kr ní páte e, postavení rame

m palpací se pacienta ptáme, zda poci uje n

et ujeme jako poslední. Sou asn vyšet ujem

berculum majus humeri je p i postižení úp

ední ásti hlavice humeru m žeme nahmatat

tižení dlouhé šlachy m. biceps brachii. Oblas

ostižení úponu m. subscapularis. Bolest a

d , akutní i chronické instability, degenerati

bývá bolestivý p i postižení krátké hlavy m.

í stran ramene (Kolá ,

2009)

LETENCE

anamnéza, palpace a

ale i ostatních oblastí,

trvání bolesti, zda je

ameno ze všech stran a

n, lopatek, klí ní kosti

n jakou bolest. Pokud

me kr ní a hrudní páte .

pon posteriorní ásti

t citlivou oblast sulcus

st tuberculum minus je

akromioklavikulárního

ivních zm n a zán tu.

biceps brachii, úpon

29

m. pectoralis minor a m. coracobrachialis. P i vyšet ení joint play zjiš ujeme rozsah a

omezení kloubní v le. Pro vyšet ení pasivních pohyb je d ležité, aby pacient maximáln

relaxoval svalstvo. Pokud dochází k omezení rozsahu pohybu, zjiš ujeme, zda odpovídá

kloubní vzorec. P i testování aktivního pohybu dává pacient sou asn ob horní kon etiny

nahoru tak, abychom mohli porovnat rozdíl mezi rozsahem pohybu a bolestí ramen. Poté

pohybuje pouze jednou horní kon etinou. Pokud je pohyb omezen, zjiš ujeme, zda je

p í inou bolest nebo oslabení sval (Kolá , 2009).

3.2 Funk ní testy ramenního pletence

3.2.1 Odporové testy

Bolest p i t chto testech nám m že ukazovat na postižení šlach a sval , které se na

pohybu podílejí (Kolá , 2009). P i oslabení sval pletence ramenního musí dojít ke

kompenzaci funkce jinými svaly. Vyšet ujeme extenzi, flexi, abdukci, addukci, vnit ní a

zevní rotaci proti kladenému odporu. Vyšet eny by m ly být i pohyby lopatky (Gross et al.,

2005).

3.2.2 Testy k posouzení instability

Bylo vytvo eno velké množství test , pomocí nichž je možno vyšet ovat instabilitu,

tzn. neschopnost udržet hlavici centrovanou do glenoidální jamky (Kolá , 2009).

Principem všech t chto test je p sobení pasivní síly na glenohumerální kloub v r zných

sm rech. Rockwood testem zjiš ujeme p ední instabilitu glenohumerálního kloubu,

tzn. stupe subluxace humeru z kloubní jamky dop edu ve stupních. Crank test je testem

obavy z p ední luxace, který bývá u zhruba 95% p ípad prokazatelný. P i akutní luxaci

zaujímá pacient charakteristický postoj s držením paže velmi blízko u t la. Pozorujeme

prominující akromion a prohlube pod deltovým svalem. Jakýkoliv pohyb paží je

nesmírn bolestivý. P i testování ur íme stupe dosažené zevní rotace v rameni, p i kterém

se objeví obavy z luxace. Zadní zásuvkový test používáme k vyšet ení zadní instability

ramenního kloubu. Jestliže test vyvolá obavy z luxace nebo zjiš ujeme v tší pohyblivost

hlavice sm rem dozadu, považujeme test za pozitivní. P i kaudální a multidirekcionální

30

instability ramene je viditelná prohlube pod akromionem a je typická u hemiplegik na

postižené stran . Clunk test se používá k diagnostice ruptury labrum glenoidale (Fetto et

al., 2005).

3.2.3 Testy na patologii šlachy caput longum musculus bicipitis brachii

Yergasonovým testem hodnotíme patologii šlachy caput longum m. bicipitis brachii

v míst sulcus intertubercularis. Ú elem je zjistit, zdali z stane šlacha p i nap tí ve žlábku.

Speed v test potvrzuje tendinitidu nebo parciální rupturu šlachy caput longum m. bicipitis

brachii. P i testu m žeme sou asn palpovat šlachu a zjiš ovat její p ípadnou subluxaci.

3.2.4 Testy na rotátorovou manžetu

Testy na rotátorovou manžetu slouží k diagnostice léze rotátorové manžety – zán tu

degenerativního postižení, parciální nebo totální ruptury. Pat í sem odporové testy na

jednotlivé svaly manžety, vyšet ení Cyriaxova oblouku a drop arm test (test padající paže).

P i vyšet ení Cyriaxova oblouku pacient provádí maximální abdukci ramenního kloubu.

Pokud se objeví bolestivost do 30° abdukce, m že to být projevem postižení

m. supraspinatus, p i 30 až 60° asto ukazuje na subakromiální burzu, v rozsahu od 60 do

120° je typické postižení rotátorové manžety a p i 180°, kdy dochází k maximální rotaci

laterální ásti klavikuly, jde o postižení akromioklavikulárního kloubu. Drop arm test nám

m že být nápomocen k diagnostice integrity rotátorové manžety (Kolá , 2009).

3.2.5 Testy na impingement syndrom

Impingement testy nám pomáhají zjistit impingement syndrom (nárazový

syndrom). Jedná se o bolestivé postižení v oblasti suakromiálního prostoru, které je

zp sobeno drážd ním rotátorové manžety a subakromiální burzy pod akromionem a

korakoakromiálním vazem. Manžeta a p edevším m. supraspinatus v etn burzy naráží na

korakoakromiální vaz, dochází ke t ení a vzniku burzitidy, tendinitidy, eventuáln

k rupturám. Bolest se vyskytuje nej ast ji ve st edních polohách paže. Všechny testy jsou

31

specifické pro imingement syndrom m. supraspinatus. Provádíme impingement test podle

Hawkinse, Neer v test, Empty can test.

U akromioklavikulárního skloubení provádíme cross flexion test a shear test

(Kolá , 2009).

V praktické ásti diplomové práce se zam íme na testy m kkých struktur ramene

p i zát ži. To vše je podloženo dotazníkem.

32

4 PILOTNÍ STUDIE

4.1 Hlavní a díl í cíle

Cílem pilotní studie bylo stru né shrnutí poznatk o sportu hendikepovaných,

o sledge hokeji, o ramenním pletenci a zjistit typ postižení, zran ní, zp sobu vzniku bolesti

v rameni a zhodnocení a porovnání poškození ramene pomocí funk ních test .

Díl ími cíli bylo zodpov d t tyto výzkumné otázky:

• Jaká je etnost impingement syndromu u hrá sledge hokeje?

• M že být impingement syndrom spojen i s jinými syndromy u hrá sledge

hokeje?

• Je vyšší výskyt impingement syndromu u hrá sledge hokeje, kte í

používají mechanický invalidní vozík nebo u hrá , kte í používají

francouzské hole?

• Má zát ž vybraného sportu negativní vliv na rozvíjení motorických

schopností nebo spíše dochází ke strukturálním a funk ním poruchám

ramene?

4.2 Charakteristika studie

B hem studie jsme oslovili ke spolupráci 20 hrá aktivn hrající sledge hokej na

r zných úrovních. Hlavní kritérium bylo, aby každý hrál minimáln na klubové úrovni,

v noval se sledge hokeji minimáln 2 roky a bylo mu alespo 20 let. Všichni testovaní

probandi byli muži od 21 do 46 let (v kový pr m r inil 33,1 let) bydlící v eské republice

a hrající za eskou reprezentaci i v tuzemské ligové sout ži (viz tabulka 2). Dvacet

proband , kte í se zú astnili studie, spadá do šesti typ postižení (viz tabulka 3).

33

Tabulka 2: Rozd lení proband v tuzemské lize

Ligové týmy Po et probandPraha 2

Karlovy Vary 2

Kolín 5

eské Bud jovice 1

Studénka 1

Zlín 9

Tabulka 3: Typ hendikepu u sledovaných proband

Typ poran ní Po et proband

Amputace oboustranná 4

Amputace jednostranná 8

Poliomyelitida 1

D tská mozková obrna 2

Míšní léze 2

Nádorové onemocn ní míšního

kanálku 1

Rozšt p páte e 2

Tabulka 4: Kompenza ní pom cky, využívající testovaní probandi

Pom cka Mechanický vozík Berle i francouzské hole Bez pom cky

Po et proband 10 7 3

Celkem 50% dotázaných používá jako kompenza ní pom cku mechanický vozík,

35% používá francouzské hole i berle, 15% proband nevyužívá žádnou pom cku.

Všech 20 proband projevilo souhlas s ú astí na této studii a bylo seznámeno

s ú elem a výsledky studie.

34

4.3 Metodika pilotní studie

Studie je prospektivní. Podklady pro její zpracování jsme získali v pr b hu roku

2010 a za átkem roku 2011. Tuto pilotní studii zhodnotil a sleduje fyzioterapeut eské

sledge hokejové reprezentace a ligového týmu Zlína.

Studie je rozd lena do dvou ástí. V první ástí jsme shromaž ovali poznatky

dotazníkovou formou. Ve druhé ásti jsme testovali ramenní pletenec, abychom zjistili, zda

se v n m vyskytuje bolestivý podn t p i jednotlivých testech. Studie probíhala b hem

soust ed ní reprezentace. Každý proband byl testován na posteli nebo na mechanickém

vozíku s podložkou. Všichni testovaní probandi byli v sed .

4.3.1 Sledované parametry dotazníku

Každý respondent vyplnil dotazník s otázkami zam enými na sledge hokej, na

etnost a typu tréninku, na zran ní b hem a p ed hraním sledge hokeje, na typ, intenzitu a

lokalizaci bolesti v rameni. Z etel byl brán i na kompenza ní pom cky.

Dotazník jsme vytvo ili sami, inspirovali jsme se systémem rozd lením do více

ástí. Otázky jsou koncipovány tak, abychom zjistili veškeré informace pot ebné pro tuto

studii.

Obsah jednotlivých ástí dotazníku:

1. ást: shrnutí možnosti tréninku u jednotlivých proband

2. ást: shrnutí zran ní p ed a b hem zát že ve sledge hokeji

3. ást: zhodnocení intenzity, lokalizace, typu bolesti a zp sobu tišení bolesti

Tento protokol byl zaveden již v roce 2010. Bylo provedeno jedno hodnocení

s p edpokladem dalšího zkoumání a testování ramenního pletence. Zp sob vypln ní

dotazníku spo íval ve výb ru ze t í až p ti možností a formou slovního dopln ní.

35

4.3.2 Funk ní testování ramene

Existuje více než dvacet test k ur ení impingementu syndromu ramene (Çalis et

al., 2000). Hodnotili jsme reakci a bolestivý náznak i samotnou bolest. Použili jsme dva

testy na patologii šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii, dva testy na impingement syndrom

a jeden test na patologii m. supraspinatus. P i testování jsme použili níže uvedené testy,

protože se vyzna ují svou p esností a spolehlivostí p i zjiš ování bolesti a funk ních

problém v ramenním pletenci. Hlavní výb r spo íval v nenáro nosti a jednoduchosti

b hem testování a v cíleném zam ení na problém ramene u sledge hokejist .

4.3.2.1 Popis jednotlivých funk ních test ramenního pletence

Yergason v test

Yergason v test jsme provád li v 90° flexi v loketním kloubu. Vyzvali jsme

probandy, aby provedli sou asn supinaci p edloktí s flexí v loketním kloubu proti odporu.

Test je pozitivní, jakmile pacient cítí bolest, je snížena svalová síla nebo dojde k subluxaci,

luxaci šlachy v bicipitálním žlábku.

Speed v test

Speed v test jsme provád li v 90° flexi v ramenním kloubu s plnou extenzí

v loketním kloubu, p edloktí je v supinaci. Vyzvali jsme probandy k flexi v ramenním

kloubu v supinaci proti odporu. Test je pozitivní p i poci ování bolesti. P i obou testech

jsme palpovali šlachu ve žlábku, tímto jsme zjiš ovali p ípadnou subluxaci i luxaci.

Neer test

B hem Neerova testu jsme jednou rukou shora fixovali lopatku a druhou rukou

jsme provedli plnou flexi a vnit ní rotaci v ramenním kloubu. Test je pozitivní p i

poci ování bolesti v rameni.

36

Test podle Hawkinse

P i testu podle Hawkinse jsme proband m pasivn zvedli paži do 90° flexe

v ramenním kloubu a pak jsme provedli vnit ní rotaci v rameni s 90° flexí v lokti. Pokud se

objeví bolestivost v oblasti ramene, test je pozitivní.

Test „empty can“

B hem „empty can“ testu jsme stáli proti probandovi a provedli jsme pasivn

abdukci paže do 90° abdukce. Postupn jsme p ešli do 30° flexe v rameni a nakonec jsme

vnit n rotovali paži tím zp sobem, aby palec ruky sm oval k podlaze. V této poloze jsme

kladli odpor shora p es loket probanda. P i udávání bolesti v rameni je test pozitivní.

37

4.4 Analýza a výsledky studie

4.4.1 Výsledky dotazníkového šet ení

ást 1: Shrnutí typu tréninku

Tabulka 5: Shrnutí typ tréninku u jednotlivých proband

Trénink na led Trénink v posilovn Plavání

Proband 1 ANO ANO ANO

Proband 2 ANO ANO ANO

Proband 3 ANO ANO NE

Proband 4 ANO ANO ANO

Proband 5 ANO ANO ANO

Proband 6 ANO ANO NE

Proband 7 ANO NE NE

Proband 8 ANO ANO ANO

Proband 9 ANO ANO ANO

Proband 10 ANO ANO ANO

Proband 11 ANO ANO ANO

Proband 12 ANO ANO ANO

Proband 13 ANO ANO ANO

Proband 14 ANO ANO ANO

Proband 15 ANO ANO NE

Proband 16 ANO NE NE

Proband 17 ANO NE NE

Proband 18 ANO NE NE

Proband 19 ANO NE NE

Proband 20 ANO ANO NE

38

Graf 1: Typy trénink

Podle dotazníku jsme vyhodnotili, že všichni, tedy 100% sledge hokejist , trénují

na led , a to v pr m ru 2 až 3 hodiny týdn . Celých 75% proband stráví 1 až 2 hodiny

v posilovn týdn a 55% proband chodí jednou týdn plavat.

ást 2: etnost zran ní ramene

Graf 2: Shrnutí zran ní

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

led posilovna plavání

Probandi v %

Probandi v %

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

B hem sportu P ed sportem Bez zran ní

Probandi v %

Probandi v %

39

Z dvaceti oslovených proband udává 50% zran ní v dob hraní sledge hokeje,

35% proband bylo zran no p ed hraním sledge hokeje, zbytek proband , což vyjad uje

15%, nebylo zran no ani v dob p ed hraním sledge hokeje, ani b hem tohoto sportu.

ást 3: Bolest ramene

Graf 3: Vyhodnocení výskytu bolesti

Po vyhodnocení dotazníku jsme zjistili, že 80% hrá udávalo bolest b hem zát že,

60% p i zát ži a zárove i v klidu nebo po zát ži, 10% pouze v klidu a 10% dotázaných

proband necítí bolest v rameni v bec.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

Pouze p i zát ži

P i zát ži a v klidu

V klidu v bec

Probandi v %

Probandi v %

Graf 4: Lokalizace bole

Lokalizace boles

u 30% shora, u 15% pro

místech.

Graf 5: Typ bolesti

. Nej ast jším typ

k e ovitou udává 40% p

tj. dol do horní kon e

probandi udávají typ bol

40

esti

sti je u 60% proband udávána zep edu, u

oband zevnit . N kte í probandi udávají loka

pem bolesti je bolest tupá, kterou uvádí 6

proband . U 25% dotázaných vyst eluje bole

etiny nebo do hlavy, a u 10% je bolest citl

lesti na dvou místech.

Lokalizace bolesti

ze p edu -z vn jší stshora - 30uvnit - 15

Typ bolesti

tupá - 60%

k e ovitá -

vyst elující ástí t la - 2

citlivá na do

u 40% z vn jší strany,

alizaci bolesti na dvou

60% proband . Bolest

est do jiných ástí t la,

livá na dotek. N kte í

- 60%trany - 40%0%5%

40%

do jiných 25%

otek - 10%

Graf 6: Intenzita bolesti

Jedna skupina 40

druhá skupina 40% pro

pocit bolesti každý den.

Graf 7: Zp soby zmírn

0%10%20%30%40%50%60%70%80%

Mast, masáž

41

i

0% proband udává, že intenzitu bolesti poc

oband cítí bolest jednou za týden, pouze 10

Zbylých 10% bolest necítí.

ní bolesti

Intenzita bolesti

jednou za týjednou za mkaždý den -v bec - 10%

Ortéza, taping Žádná pomoc

Probandi v %

Pro

ci ují jednou za m síc,

0% oslovených udává

ýden - 40%m síc - 40%

10%%

obandi v %

42

Celkem 75% proband využívá jako prost edek ke zmírn ní bolesti mast a masáž,

15% používá taping nebo ortézu b hem zát že a 10% nevyužívá v bec žádnou pomoc,

jelikož bolest nepoci ují.

4.4.2 Výsledky testování

Tabulka 6: P ehled vyhodnocení funk ních test u jednotlivých proband

Yergason test Speed test Neer test Hawkins test Empty can test

Proband 1 NE NE NE ANO NE

Proband 2 NE NE NE ANO NE Proband 3 NE NE NE ANO NE Proband 4 NE NE NE ANO NE Proband 5 NE NE NE ANO ANO Proband 6 NE NE NE ANO ANO Proband 7 NE NE NE NE NE Proband 8 NE NE NE NE NE Proband 9 NE NE NE NE NE

Proband 10 NE NE NE ANO NE Proband 11 NE NE NE NE NE Proband 12 ANO ANO NE ANO NE Proband 13 NE NE NE NE NE Proband 14 NE ANO NE ANO NE Proband 15 NE NE NE ANO NE Proband 16 NE NE NE ANO NE Proband 17 NE NE NE NE NE Proband 18 ANO ANO NE ANO NE Proband 19 NE NE NE NE NE Proband 20 NE NE NE NE NE

U výsledk funk ního testování ramenního pletence u proband znamená ano

pozitivitu testu, ne negativitu testu.

43

Graf 7: Vyhodnocení funk ních test

B hem testování výše popsanými testy jsme zjistili, že nejpozitivn ji dopadl test na

impingement syndrom podle Hawkinse. Bolestivý náznak udávalo 12 proband , což je

60% testovaných. Na impingement syndrom podle Neera pozitivn reagovalo 8 hrá , což

je 40% testovaných sledge hokejist . Na Empty can test na m. supraspinatus byli pozitivní

2 probandi, což vyjad uje 10% testovaných. Na Speed v test pozitivn reagovali 3 hrá i,

což je 15% ze všech testovaných, a dva na Yergason v test, což iní 10% testovaných.

.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Yergason v test

Speed v test

Test podle Hawkinse

Neer test Empty can test

Probandi v %

Probandi v %

44

4.5 Diskuze

T lesn postižený lov k i sportovec je osoba, která z d vodu zdravotního stavu

není schopna soustavn vykonávat žádné zam stnání, nebo m že vykonávat pouze zcela

jiné zam stnání, nep im ené jejím dosavadním schopnostem a má i omezený výb r

vykonávat sportovní aktivitu (Kábele, 1992). Sociologické studie potvrzují ú inek sportu

na zvyšování orientace ve spole nosti a tím rozši ování spole né participace zdravých a

postižených (Kábele, 1992).

Sledge hokej znamená v doslovném p ekladu sá kový hokej. Hraje se na sá kách,

které mají zespodu místo skluznic nože. Hrá i se odrážejí dv ma hokejkami. Ty jsou

z jedné strany zakon eny bodcem a z druhé strany epelí. Sledge hokej se dá hrát s mnoha

postiženími, jako je nap . amputace dolních kon etin, paraplegie/paraparéza, po d tské

mozkové obrn , ale i po dalším postižení neuromuskulárního aparátu.

P i neadekvátní zát ži, která není kompenzována kup íkladu stre inkem, m že dojít

k poruchám funkce m kkých struktur ramene, svalových dysbalancí a dochází až

k bolestivému rameni, které je hlavní problematikou této studie pomocí dotazníkového

šet ení a funk ních test .

Cílem této studie bylo teoretické shrnutí obecných poznatk o t lesn postiženém

sportovci, sledge hokeji a další zjišt ní už konkrétn pomocí dotazník a test . Dotazník

jsme rozd lili do t í ástí, na typy trénink , zran ní a bolest v rameni. Tyto poznatky jsme

zhodnotili pomocí funk ních test na bolestivé rameno. Zjistili jsme a m žeme potvrdit, že

zát ž má vliv na rozvíjení funk ních poruch ramene.

P i pilotní studii se u sledge hokejist objevují funk ní problémy ramene a je t eba

navrhnout r zná kompenza ní a terapeutická ešení, cvi ení pro stabilitu ramenního

pletence a pro zmírn ní funk ních problém . Po skon ení testování jsme zjistili vyšší

pravd podobnost výskytu impingement sydromu než syndromu patologie šlachy dlouhé

hlavy m. bicepsu brachii. M že to být vyšším mechanismem pohybu p i zapojení horních

kon etin b hem sledge hokeje, využíváním kompenza ních pom cek a u n kterých i další

sporty, konkrétn tenis a florbal.

45

B hem testování m žeme nejpozitivn ji vyhodnotit test podle Hawkinse, p i n mž

12 sledge hokejist z celkového po tu 20 udávalo bolest. Celých 8 hrá , kte í byli

zárove pozitivní na test podle Hawkinse, reagovalo na bolest i p i Neerov testu.

Prokázali jsme, že u 10% proband byly pozitivní hned t i testy – Hawkins, Yergason a

Speed v test. Pozitivní dva testy m lo 25% proband , 60% proband m lo pozitivní

alespo jeden test. Speed v a zárove Empty can test byl pozitivní u 10% proband .

Speed v test a test podle Hawkinse byl pozitivní u 15% testovaných proband .

Více dotázaných používalo k pohybu mechanický vozík, mén užívalo berle i

francouzské hole, a to v pom ru 30% ku 15%. Sedm proband , kte í používají v b žném

život mechanický vozík, m lo alespo jeden pozitivní test na impingement syndrom.

U proband , kte í používají k pohybu berle i francouzské hole, máme trojici pozitivních

na impingement syndrom. Ze zmín ného vyplývá, že existuje vyšší výskyt impingement

syndromu u t ch, kte í k pohybu používají mechanický vozík. Z 18 proband , kte í udávají

v dotazníkovém šet ení bolest i pocit bolesti v ramenním pletenci, jich bylo 12 rovn ž

pozitivních p i testování.

Podle výsledk této studie je z ejmé, že u testovaných sledge hokejist ,

používajících berle i mechanický vozík, je v ohrožení rozvoj funkce a motoriky

ramenního pletence kv li každodenní zát ži, která vede ke vzniku nervových a svalových

dysbalancí.

Potvrdili jsme, že impingement syndrom m že mít vyšší dopad u hrá , kte í

používají k pohybu mechanický vozík, než u sledge hokejist , kte í k pohybu využívají

francouzské hole i berle.

Nem žeme úpln prokázat, že impingement syndrom m že být spojen s jinými

syndromy ramenního pletence u sledge hokejist .

Impingement syndrom ramene se vyskytoval jako nej ast jší patologie ramene

(Bayley et al., 1987).

Klinické testy ukázaly, že mají p ijatelnou p esnost v ur ení bolestivého ramene,

ale nemohou dob e definovat stupe a lokalizaci poran ní tak jako magnetická rezonance

(Silva et al., 2008). Specifika, citlivost, spolehlivost a platnost test na bolestivé rameno

jsou asto diskutovány (Leroux et al., 1995). ím více výsledk jednotlivých test existuje

a kombinuje se, tím je pozorována vyšší citlivost a menší specifika test .

46

Johansson (2008) dokázal, že Neer v test a test podle Hawkinse jsou vysoce

schopné a spolehlivé pro použití v praxi. Tyto dva testy nej ast ji diagnostikují

impingement syndrom. Podle Murella a Waltona (2001) je p i pozitivním Neerov a

Hawkinsov testu oslaben m. supraspinatus ve vn jší rotaci.

Curtis et al. (1995) udává na základ další literatury, že je 38 až 73% postižených

pozitivních na bolest ramenního pletence podle použití mechanického vozíku i berlí

(Samuelsson et al., 2004).

Fullerton et al. (2003) zjistil, že riziko vzniku bolesti ramene je dvakrát vyšší u

normáln žijících nesportovc než u sportovc .

P etížení p edního ramenního svalstva v kombinaci se slabostí zadního ramenního

svalstva p ispívá ke vzniku bolesti ramene (Curtis, 1999).

Pro prevenci, zmírn ní i ústup bolesti v rameni je pot eba kvalitn navrhnout

strukturu cvi ebního plánu i terapie, která by m la být individuáln ešená pro každého

sledge hokejistu používajícího k pohybu mechanický vozík nebo berle.

47

DOPORU ENÍ PRO PRAXI

• doporu ujeme za adit problematiku hendikepovaných lidí do výuky

vysokoškolského studia na léka ských, zdravotnických a sportovních fakultách

• doporu ujeme ast jší edukaci fyzioterapeut v rehabilitaci hendikepovaného

lov ka a sportovce

• doporu ujeme, aby u každé sportovní aktivity nebyl opomíjen cvi ební program

p evážn zam ený na kvalitní stre ink ramenního pletence a tím p edcházet

funk ním zm nám a patologiím

• doporu ujeme dále pracovat na problematice t lesn postižených a sportu t lesn

postižených

• doporu ujeme další zkoumání této studie u jiných hrá a využití i jiných

funk ních test

• plánujeme dlouhodob jší zkoumání sledge hokejist , ale i jiných postižených

sportovc a jejich pravidelné testování

48

ZÁV R

Dlouhodobá práce, kontakt a zkušenost s t lesn postiženými lidmi, zvlášt

sportovci, nás vedla ke zvolení si tohoto tématu diplomové práce. Díky naší dlouholeté

innosti s hendikepovanými jsme m li možnost pozorovat jejich postupnou integraci do

spole nosti a jejich rostoucí výsledky ve zmín ném sportu. Mohli jsme obdivovat jejich

oddanost a odhodlanost se, i p es zdravotní komplikace zp sobené nemocí i úrazem,

prosadit. Samoz ejm existují i lidé, kte í se nedokážou vyrovnat i se smí it se svým

hendikepem, a to zejména po psychické stránce. T mto lidem je t eba pomoci a ukázat jim

sv t i z jiného pohledu - aktivn žijícího postiženého lov ka a sportovce.

Sledge hokej získává stále v tší zálibu mezi hendikepovanými. U jeho hrá

existuje vyšší riziko vzniku impingement syndromu a bolestivosti ramene než u zdravé

populace. M li bychom podpo it tento sport a na základ edukace fyzioterapeut a trenér

zajistit ast jší prevenci vzniku zran ní vedoucí až ke vzniku syndrom ramenního

pletence, což by se m lo stát cílem cvi ebních program .

49

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Armfield, R. D., Stickle, L. R., Robertson, D. D., Towers, D. J., Debski, E. R.:

Biomechanical basis of common shoulder problems, Seminars in musculoskeletal

radiology, 7, 2003, . 1, s. 5-18.

2. Bartoní ek, J., He t, J.: Základy klinické anatomie pohybového aparátu. 1. Vyd.

Praha: Maxdorf, 2004. 255 s. ISBN 80-7345-017-8.

3. Bayley, J. C., Cochran, P. T., Sledge, B. C.: The Weight-Bearing Shoulder. The

Journal of Bone and Joint Surgery, 69-A, 1987, . 5, s. 676- 678.

4. Bigliani, U. L., Levine, N. W.: Current Concepts Review – Subacromial

Impingement Syndrome. The Journal of Bone and Joint Surgery, 79, 1997, s. 1854-

1868.

5. Boninger, M. L., Twers, J. L., Cooper, R. A., Dicianno, B. E., Munin, M. C.:

Shoulder imaging abnormalities in individuals with paraplegia. Journal of

Rehabilitation Research and Development, 38, 2007, . 4, s. 401-408.

6. Bremer, A., K. – Sennwald, G., R. – Favre, P. – Jacob, H., A., C.: Moment arms of

forearm rotators. In: Clinical Biomechanics, 21, 2006, s. 683-691.

7. Cailliet, R.: Shoulder pain. 3rd. ed. Philadelphia: FA Davis Company, 1991.

8. Çalis, M., Akg n, K., Britane, M., Karacan, I., Çalis, H., Tüzün, F.: Diagnostic

values of clinical diagnostic tests in subacromial impingement syndrome. Annals of

the Rheumatic Disease, 59, 2007, s. 44-47.

9. Curtis, K. A., Roach, K. E., Applegate, E. B., Amar, T., Bendow, C. S., Genecco, T.

D., Gualano, J.: Development of the wheelchair user’s shoulder pain index

(WUSPI). Paraplegia, 33, 2005, s. 290-293.

10. Curtis, K. A., Tyner, T. M., Zachary, L., Lentell, G., Brink, D., Gean, K., Hall, J.,

Hooper, M., Klos, J., Lesina, S., Pacillas, B.: Effect of a standard exercise protocol

on shoulder pain in long term wheelchair users. Spinal Cord, 37, 1995, s. 421-429.

11. Da ová, K., icho , R., Švarcová, J., Potm šil, J.: Klasifikace pro výkonnostní

sport zdravotn postižených. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 90 s. ISBN 978-80-

246-1520-2.

12. Dylevský, I.: Funk ní anatomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2009. 544 s. ISBN 978-80-

247-3240-4.

50

13. Dylevský, I.: Speciální kineziologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 184 s.

ISBN 978-80-247-1648-0.

14. Figoni, F. S.: Overuse shoulder problems after spinal cord injury: a conceptual

model of risk and protective factors. Clinical Kinesiology, 63, 2009, .2.

15. Fullerton, D. H., Borckardt, J., Alfano, P. A.: Shoulder Pain: A comparison of

Wheelchair Athletes and Nonathletic Wheelchair Users. |In: Medicine & Science in

sports & exercise, 35, 2003, . 12, s. 1958-1961.

16. Gross, J. M., Fetto, J., Rosen, E.: Vyšet ení pohybového aparátu. 2. vyd. Oxford:

Triton, 2005. 599 S. ISBN 80-7254-720-8.

17. Haubert, L. L, Gutierrez, D. D., Newsam, J. C., Gronley, K. J., Mulroy, J. S., Perry,

J.: A Comparison of Shoulder Joint Forces During Ambulation With Crutches

Versus a Walker in Persons With Incomplete Spinal Cord Injury. Archives of

Physical Madicine and Rehabilitation, 87, 2006, s. 63 – 67.

18. International Paralympic Committee: Paralympic games, The Paralympian, 4, 2005.

19. Janura, M., Míková, M. et al.: Ramenní pletenec z pohledu klasické biomechaniky.

Rehabilitace a fyzikální léka ství, 11, 2004, . 1, s. 33 – 39.

20. Johansson, K., & Ivarson, S.: Intra – and interexaminer reliability of four manual

shoulder maneuvers used to identify subacromial pain. Manual Therapy, 14, 2009,

s. 231-239.

21. Kábele, J.: Sport vozí ka . 1. Vyd. Praha: Olympia, 1992. 196 s. ISBN 80-7033-

233-6.

22. Kapandji, I. A.: The kineziology of the joint, Upper limbs. Vol. 1. London:

Churchill Livingstone, 143 – 183 s. ISBN 0-443-02504-5.

23. Kiss, R. A., Kiss, J., Illyés, A.: Physitherapy vs. Capsular shift and physiotherapy in

multidirectional shoulder joint instability. In: Journal of elektromyography and

Kineziology, 2010, s. 489-501.

24. Kolá , P. et al.: Rehabilitace v klinické praxi. 1. Vyd. Praha: Galén, 2009. 713 s.

ISBN 978-80-7262-657-1.

25. Ku era, M., Dylevský, I. et al: Sportovní medicína. 1. Vyd. Praha: Grada

Publishing, 1999. 284 s. ISBN 80-7169-725-7.

26. Ku írková, R. et al.: Paralympijské hry a sledge hokej, Vozí ká asopis nejen pro

sedící. Praha: Ministerstvo zdravotnictví eské republiky, 6, 2005.

51

27. Leroux, J. L., Thomas, E., Bonnel, F., Blotman, F.: Diagnostic value of clinical tests

for shoulder impingement syndrome. Revue du Rhumatisme English Ed., 62, 1995,

. 6, s. 423-428.

28. Lewis, S. J., Green, A. S., Dekel, S.: The aetiology of subacromial impingement

syndrome. In: Physiotherapy, 87, 2001, . 9, s. 458-469.

29. Murrell, G., Walton, J.: Diagnosis of rotator cuff tears [Abstract]. The Lancet, 357,

2001, s. 769-770.

30. Neumann, D., A.: Shoulder komplex. In: Upper extremity, 2009, . 2, s. 90-129.

31. Samuelsson, K. A. M., Troop, H., Gerdle, B.: Shoulder pain and its consequences in

paraplegic spinal cord-injured, wheelchair users. Spinal Cord, 42, 2004, s. 41-46.

32. Silva, L., Andréu, L. J., Mu oz, P., Pastrana, M., Sanz, J., Barbadillo, C., Fernández

– Castro, M.: Accuracy of physical examination in subacromial impingement

syndrome. In: Rheumatolog, 47, 2008, . 5, s. 679-683.

33. Travel, J. G., Simons, D. G.: Myofascial pain and dysfunction. vol. 1. Baltimore:

Williams and Wilkins, 1983. 118 s. ISBN 5-225-00230-7.

34. Trojan, S.: T lov da. 6. vyd. Praha: Grada, 1997. 200 s. ISBN 80-7169-543-2.

35. Véle, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 272 s. ISBN

80-7169-256-5.

36. Votava, J. et al.: Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha:

Karolinum, 2003. 207 s. ISBN 80-246-0708-5.

P ÍLOHY

P ílohy

P ílohy 1 – Fotodokumentace funk ních test ramenního pletence

P íloha 1.1 – Yergason v test

P íloha 1.2 – Speed v test

P íloha 1.3 – Empty can test

P íloha 1.4 – Neer v test

P íloha 1.5 – Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. flexi v ramenním kloubu)

P íloha 1.6 – Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. abdukci v ramenním kloubu)

P ílohy 2 – Dotazník

P íloha 2.1 – Dotazník k diplomové práci k hodnocení funk ního stavu ramenního

pletence u hrá e sledge hokeje

P ílohy 1 – Fotodokumentace funk ních test ramenního pletence

P íloha 1.1 – Yergason v test

P íloha 1.2 – Speed v test

P íloha 1.3 – Empty can test

P íloha 1.4 – Neer v test

P íloha 1.5 – Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. flexi v ramenním kloubu)

P íloha 1.6 – Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. abdukci v ramenním kloubu)

P ílohy 2 – Dotazník

P íloha 2.1 – Dotazník k diplomové práci k hodnocení funk ního stavu ramenního

pletence u hrá e sledge hokeje

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI K HODNOCENÍ FUNK NÍHO STAVU

RAMENNÍHO PLETENCE U HRÁ SLEDGE HOKEJE

ZÁKLADNÍ INFORMACE

V k:

Bydlišt (m sto):

Postižení: a) míšní léze

b) amputace (jednostranná, oboustranná)

c) rozšt p páte e

d) d tská mozková obrna

e) jiné ……………………………………………………

Ch ze: a) bez kompenza ních pom cek

b) s kompenza ní pom ckou – 2FH

c) s kompenza ní pom ckou – 2FH, na delší vzdálenosti mechanický vozík

d) s kompenza ní pom ckou – mechanický vozík

SLEDGE HOKEJ

Ve kterém roce jste za al hrát sledge hokej:

Kde jste poprvé slyšel o sledge hokeji: a)rehabilita ní ústav/nemocnice

b) média

c) kamarád/ka

d) osloven n kým

e) jinak …………………………………..

Na kterém postu hrajete: a) branká

b) obránce

c) úto ník

Kolik hodin týdn trénujete na led : a) 1 až 2 hodiny

b) 2 až 3 hodiny

c) 3 až 4 hodiny

d) 4 a více hodin

e) netrénuji

Kolik hodin týdn trénuji v posilovn : a) 1 až 2 hodiny

b) 2 až 3 hodiny

c) 3 až 4 hodiny

d) 4 a více hodin

e) netrénuji

Kolik hodin týdn chodíte plavat: a) 2 krát týdn

b) 1 krát týdn

c) jednou za 14 dní

d) jednou za m síc

e) nechodím

Kolik zápas odehrajete za sezónu: a) 5 a mén zápas

b) 5 až 10 zápas

c) 10 až 15 zápas

d) 15 až 20 zápas

e) 20 a více zápas

V nujete se mimo sledge hokej i jiným sport m (kterým a kolik hodin týdn )

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………

ZRAN NÍ

Byl jste zran n b hem doby, po kterou se v nujete sledge hokeji ( kdy, jaká ást t la)?

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………..

Byl jste zran n v dob p ed sledge hokejem (kdy, jaká ást t la)?

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……

Jak ke zran ní došlo?

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……

Podstoupil jste n jakou lé bu (v etn rehabilitace)?

………………………………………………………………………………………………

…

BOLEST V RAMENI

Cítíte p i zát ži bolest v rameni: a) ano

b) ob as

c) ne

Cítíte v klidu bolest v rameni: a) ano

b) ob as

c) ne

Pokud odpovíte u p edešlých dvou otázek ne, další otázky nemusíte zodpovídat.

Jaký typ bolesti cítíte: a) ostrá, bodavá

b) tupá (bolavá)

c) vyst eluje i do ástí t la (do hlavy, do horních kon etin)

d) citlivá na dotek

e) k e ovitá

f) pal ivá, pálivá

Lokalizace bolesti v rameni: a) zep edu

b) zezadu

c) shora

d) ze vn jší strany

e) uvnit

Jak asto cítíte bolest v ramenou: a) každý den

b) 2 až 3 krát týdn

c) 2 až 3 krát do m síce

P i kterém pohybu p i sledge hokeji je bolest nejvýrazn jší:

a) st ela

b) odraz

c) opora

d) p i všech p edchozích

Podstoupili jste n kdy vyšet ení, lé bu, eventuáln i operaci ramene:

a) ano (kde, kdy)

……………………………………………………….……………………..

b) ne

Používáte n jaký prost edek ke zmírn ní bolesti ramene:

a) mast, gel

b) ortéza, taping

c) masáž, rehabilitace

d) nic

e) jiný ……………………………………………………………………………

Jaká je pro Vás úlevová poloha:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……

D KUJI ZA SPOLUPRÁCI