1

Sociokulturní potenciály Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních rozvoje rurálních

komunit nebo celých komunit nebo celých regionůregionů

Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního

rozvoje?

2

Zarámování sociokulturního potenciálu do širšího kontextu

• Proces modernizace znamená ohrožení rurální identity a proces globalizace ohrožuje regionální identitu

• Proto je akcentováno její nalezení (ruralizační a regionalizační tendence), aby dotčení lidé mohli jednat ve svůj prospěch (nejen obnovit a upevnit vlastní tradici)

• Tuto tendenci akcentuje např. 3. koncept vztahu města a venkova (svébytnost venkova při dominanci města)

• Koncept teritoria a zaměření na potřeby, kapacity, schopnosti, dovednosti a perspektivy místních lidí a jejich zapojení do rozvoje má výrazné sociální pozadí (sociologie, politologie, sociální geografie), které spolu s valorizací místních zdrojů tvoří základ integrovaného endogenního modelu rozvoje odpovídajícího třetímu konceptu vztahu města a venkova

3

Prvky ruralizační/regionalizační tendence z hlediska tří základních

východisek modelu EnRo• Ohled a citlivost k přírodě a jejím zdrojům (lokalita)• Komunita jako přirozené sociální prostředí (sociální

aspekty)• Sociální koheze na bázi vztahů kooperace, solidarity,

vhodné soutěživosti a důvěry; sociální sítě (sociální aspekty)

• Adresná (lokalizovaná) odpovědnost za lidské činy(sociální a ekonomické aspekty spojené s lokalitou)

• Relativní soběstačnost komunity/regionu (ekonomika)

4

Vztah ruralizační/regionalizační tendence k modelům rozvoje

• ExoRO tuto tendenci nerespektoval• EnRo se prosazuje obtížně (důvody): Myšlení zaměřené na centralizaci (projekt Myšlení zaměřené na centralizaci (projekt

modernity -- McDonaldizace)modernity -- McDonaldizace) Myšlení založené na unifikaci (projekt Myšlení založené na unifikaci (projekt

modernity – McDonaldizace)modernity – McDonaldizace) Myšlení založené na materiálních faktorech (ne Myšlení založené na materiálních faktorech (ne

na nehmotných faktorech typu podpory na nehmotných faktorech typu podpory lidského, kulturního, intelektuálního a lidského, kulturního, intelektuálního a sociálního kapitálu)sociálního kapitálu)

5

Úloha sociokulturních potenciálů v rurálním rozvoji

• Výzkumy od 90. let ukazují:Globalizace paradoxně formuje svůj opak –

lokalizaci/regionalizaci (a naopak)Globalizace likviduje stát jako hlavního aktéra moderní

společnosti (jeho funkce přebírají nadnárodní orgány), ale novým aktérem se stává komunita/region

U všech nově se objevivších vedoucích regionů je vidět schopnost lidí měnit aktivity – viz sociální změny a adaptační efektivnost (dosáhnout toho vyžaduje sociokulturní potenciály – kulturní/lidský a sociální kapitál a orientace na komunitu)

6

Sociální kapitál (viz dříve, příloha 15příloha 15)• Nehmatatelné, neekonomické aspekty, společnosti, které přispívají k

ekonomickému růstu a rozvoji• Založen na opakovaných sociálních interakcích, které rozvíjejí důvěru,

sociální normy a posilují spolupráci a reciprocitu, ale vedou i k určitému soupeření)

• Suma aktuálních i potenciálních zdrojů, které může určitá osoba užívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi (bohatství styků a známostí, které mohou být užitečné) – P. Bourdieu. Moc a hierarchie umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady. Vycházíme z jedince (je primární – individualizace) - soupeření o sociální kapitál, výhody má jen někdo.

• Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit (R. Putnam). Důvěra, spolupráce a rovnost (equity) umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady (vycházíme z kolektivu – kolektivizace) – spolupráce, předpokládá se, že výhody mají všichni

7

Kulturní kapitál (viz dříve)

• zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázána na charakter a úroveň socializace (suma znalostí, vědomostí, a rodinného původu, které máme)

• Jeho součástí je kapitál lidský (viz dříve a skripta)

8

Sociální sítě (viz dříve + propojit se sociálním kapitálem, příloha 15příloha 15)

• Pravidelný soubor kontaktů nebo podobných sociálních spojení mezi jednotlivci nebo skupinami. Jednání člena sítě je zakořeněné, protože je vyjádřené v interakci s jinými lidmi. Sociální síť je množina subjektů (uzlové body sítě), kteří jsou propojeni směnnými vztahy (spoje sítě).

• Společnost není popisována jako souhrn různě seskupených objektů s určitými vlastnostmi, motivacemi a normami jednání, ale jako struktura vztahů směny, moci a závislosti určující toky vzácných statků v sociálním systému.

• Souhrn sociálních vztahů znamenající toky informací, zdrojů a identit, které jsou využívány v utváření rurálního či regionálního rozvoje

9

Vztahy v sociálních sítích lze popisovat v termínech

• Intenzity (objem směny zdrojů)

• Frekvence směny

• Doby trvání směny

• Hustoty (poměr mezi počtem reálně existujících a všech možných vzájemných vztahů)

• Homogenity

10

Principy komunitního vývoje postaveného Principy komunitního vývoje postaveného na sociokulturních potenciálechna sociokulturních potenciálech

• Vychází z vlastní historie a kultury (kořeny identity: kulturní kaptiál)

• Akceptace modernizace a globalizace, ale rozmělňování jejich destruktivního působení umnými aktivitami (kulturní a lidský kapitál)

• Tento proces není řízen z vnějšku speciálními experty, ale je více spontánní a až po nastartování získává možnou řízenou podobu (začínají jej sítě místních elit – sociální kapitál)

11

Nastartování a průběh rozvoje postaveného na ruralizčních/regionalizačních tendencích

• Osobnost s vizí (viz sociální změna) odpovídající místní kultuře (viz požadavky na projekt), aby mohlo vzniknout porozumění (spolupráce, soutěživost, důvěra, solidarita) – sociální kapitál vzniká z každodenních rutinních inertních interakcí

• Připojení se jádra komunity/regionu (samospráva, podnikatelé, spolky a další)

• Samospráva a další aktéři usilují o vnější podporuTak je z vnějšku získáván ekonomický kapitál a

zevnitř kapitál sociální a kulturní

12

Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích:

Iniciativa Společenství Leader• V současné době asi 1000 takových iniciativ v EUCílem iniciativy LEADER+ podle směrnice Evropské

komise ze 14. dubna 2000 je „povzbuzovat ty, kteří působí na venkově, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a regionálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj s cílem vyzkoušet nové způsoby– podpory přírodního a kulturního dědictví,– upevnění ekonomického prostředí s příspěvkem

k tvorbě pracovních míst a– zlepšení organizačních schopností komunity.“

13

Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích:

Iniciativa Společenství Leader• V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU• Prioritní témata:• Jak nejlépe využít přírodní a kulturní zdroje vč. posílení

hodnoty daného místa• Zlepšení kvality života na venkově• Přidání hodnoty místním produktům (zvl. Umožnění

přístupu na trh malým výrobcům prostřednictvím kolektivního jednání

• S využitím nových „know-how“ a nových technologií dosáhnut toho, aby produkty a služby na venkově byly více konkurenceschopné

14

15

Regiony připravující se na Iniciativu Leader v ČR

Regiony připravující se na LEADER zaujímají třetinu území republiky a žije v nich zhruba třetina obyvatel venkova

16

Realita sociokulturních potenciálů

• O vývoji politky EU zameřené na venkov: viz Příloha20-EU-rozvoj-venkova.docPříloha20-EU-rozvoj-venkova.doc

17

Realita sociokulturních potenciálů

• ČR:ČR: nekomunitní úroveň – sekce vesnice ve Svazu měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova (nevládní organizace - NGO)

18

Spolek pro obnovu venkova• Posláním je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a

prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova.

• http://www.spov.orghttp://www.spov.org• http://forum.isu.czhttp://forum.isu.cz

19

20

21

Svaz měst a obcí

• Dobrovolná, nepolitická a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy jsou obce a města. Svaz je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a zastupitelů, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. 

• http://www.smor.czhttp://www.smor.cz

22

Svaz měst a obcíHlavní cíleHlavní cíle• podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve

veřejné správě České republiky a v Evropské unii, • podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které

mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti

• informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území,

• posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí, • informovat a vzdělávat zastupitele i pracovníky místních

samospráv, • napomáhat tvorbě regionální politiky.

23

24

Problémy na komunitní úrovni

• Chybí osobnosti s vizí• Obtížné znovunalezení komunitních kulturních

kódů• Každodenní život překrývá řešení těchto obecných

cílů (peníze na plynofikaci jsou nad identitou)• Vnější podpora směřuje více k hmatatelně

ekonomickému než sociokulturnímu kapitálu (kromě profesního vzdělání)

25

Zřejmý rozpor

• Jádro rozvoje tkví ve zvelebení a mobilizaci socikulturního kapitálu, ale podporován je ten ekonomický.