Společná zemědělská politika po roce 2013

Ing. Šárka Picková, Ph.D.

Společná zemědělská politika po roce 2013

Obsah prezentace

1) Cíle SZP – minulé i budoucí

2) Budoucí podoba přímých plateb- složky přímých plateb- pozice ČR

3) Budoucí podoba Společné organizace trhu a Rozvoje venkova

Cíle SZP3

čl. 39 (1) Smlouva o založení EHS:

zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby, jakož i optimálním využitím výrobních činitelů, zejména pracovních sil

zajistit tak slušnou životní úroveň zemědělského obyvatelstva, zejména zvýšit individuální příjmy osob pracujících v zemědělství

stabilizovat trhy

zaručit spolehlivost dodávek

zajistit přiměřené ceny zboží dodávaného spotřebitelům

0

10

20

30

40

50

60

70

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

v % HDPv miliardách EUR

0,0%

0,1%

0,2%

0,3%

0,4%

0,5%

0,6%

0,7%

vývozní subvence další tržní podpora

přímé platby vázané na produkci přímé platby oddělené od produkce

rozvoj venkova v % HDP EU

Zdroj: Evropská komise – GŘ pro zemědělství a venkov (Unit I.1/L.1) a GŘ pro hospodářské a finanční věci (databáze AMECO)/Eurostat

Výdaje na SZP v letech 1980-2009 (ve stálých cenách roku 2007)

Budoucí podoba SZP5

1) Přezkum rozpočtu EU (19. říjen 2010)

2) Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (březen 2010)

3) Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky

potřeba zajistit pro venkovské oblasti Evropy udržitelný a inteligentnější růst a růst více podporující začlenění; dvou pilířová SZP:

1. pilíř - ekologičtější a spravedlivěji rozdělený 2. pilíř (rozvoj venkova) - zaměřený na konkurenceschopnost a

inovace, změnu klimatu a životní prostředí.

tři největší problémy a cíle budoucí SZP: životaschopná produkce potravin udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v

oblasti klimatu vyvážený územní rozvoj

1) životaschopná produkce potravin

Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

Příjmy ze zemědělské činnosti v letech 1998-2009 ve vybraných státech EU (index =2005)

2) Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu


Trend emisí skleníkových plynů

a) Snížit trend emisí skleníkových plynů v sektoru zemědělství v EU


Trend emisí skleníkových plynů v sektoru zemědělství v EU

b) zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 %


Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v r. 2008 a cíl do r. 2020 (%)

c) Zvýšení energetické účinnosti o 20 %


Energetická náročnost vybraných EU-27 a vybraných ekonomik (kgoe / tis EUR)

3) Vyvážený územní rozvoj

Zdroj: Evropská Komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova

Význam zemědělství na území EU

3 možné směry vývoje budoucí SZP12

Možnost 1 - status quo - postupné zavádění změn do stávajícího rámce politiky, zaměření se pouze na úpravu nejkritizovanějších oblastí SZP (spravedlivé rozdělování PP mezi ČS).

Možnost 2 - přepracování politiky podstatným způsobem, tak aby se stala udržitelnější a aby byla více zajištěna rovnováha mezi různými cíli politiky, zemědělci a členskými státy, prostřednictvím cílenějších opatření

Možnost 3 - dalekosáhlá reforma SZP se silným důrazem na cíle v oblasti ŽP a změny klimatu a zároveň na postupný odklon od podpor příjmu a většiny tržních opatření

Nové legislativní návrhy13

oficiálně zveřejněny dne 12. října 2012 čtyři legislativní návrhy upravující:

1) poskytování přímých plateb (včetně návrhu upravující podmínky pro rok 2013);

2) poskytování podpory pro rozvoj venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

3) financování, řízení a sledování SZP;

4) společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty.

Přímé platby14

ukončení SAPS i historického či hybridního modelu SPS

regionální model založený na platebních nárocích vícesložková platba:

1) základní platba2) platba „ozeleňování“ tzv. greening3) platba pro oblasti s přírodními omezeními4) podpora pro mladé farmáře5) couplovaná platba (vázaná na produkci)6) zjednodušená platba pro malé farmáře

povinné složky : 1), 2), 4) a 6)dobrovolné složky: 3) a 5)

Základní platba15

určena pro „aktivního“ farmáře aktivním farmářem není:

a) farmář, jehož roční částka přímých plateb je nižší než 5% celkových příjmů z nezemědělské činnosti, které obdržel v předchozím kalendářním roce

b) farmář, jehož zemědělské plochy jsou zvláště přírodní plochy přirozeně udržované ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování a na nichž nejsou vykonávány minimální činnosti, které si stanoví ČS

neplatí pro „malého farmáře“ (PP do 5ooo €)

podmínka: celková částka přímých plateb (před případným snížením nebo vyloučením z platby) v daném kalendářním roce je nižší než 100 EUR nebo plocha deklarovaná v žádosti je nižší než 1 ha.

platební nároky (PN) mohou obdržet farmáři, kteří podají žádost o základní platbu do 15. května 2014 a zároveň:1) v roce 2011 podali žádost o platbu SAPS2) v roce 2011 nepodali žádost, avšak užívali pouze plochu,

která nebyla v dobrých zemědělských podmínkách k 30. 6. 2003 počet alokovaných PN bude roven počtu způsobilých ha

současný návrh: PN lze převést v případě prodeje nebo pronájmu podniku pouze na jednoho farmáře, který později bude splňovat podmínky, a to smlouvou podepsanou před 15. 5. 2014

zastropování plateb resp. snížení plateb

o 20 % pro platby od 150 tis. € do 200 tis. € o 40 % pro platby od 200 tis. € do 250 tis. € o 70 % pro platby od 250 tis. € do 300 tis. € o 100% pro platby nad 300 tis. €

ALE : odpočet mzdových nákladů vyplacených v předchozím roce (včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost)

prostředky ze zastropování plateb budou převedeny do finančního rámce rozvoje venkova daného ČS

Platba ozelenění18

povinná pro všechny žádající o základní platbu

potřeba dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí:

1) pěstovat na své orné půdě 3 různé plodiny, pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 ha a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě

2) zachovávat ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty

3) mít v rámci svých zemědělských ploch plochu využívanou v ekologickém zájmu

Platba na oblasti s přírodními omezeními19

dobrovolný režim pro ČS – rozhodnutí do 1.srpna 2013, možnost přezkumu rozhodnutí ČS do 1. srpna 2016 s platností od 1. ledna 2017

max. 5 % ročního vnitrostátního stropu

pro zemědělce, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s ustanoveními nařízení na rozvoj venkova

ČS se mohou rozhodnout o poskytnutí této platby na všechny oblasti definované v rámci rozvoje venkova jako oblasti s přírodními omezeními nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby pouze na některé z těchto oblastí

Platba pro mladé farmáře20

povinná pro všechny ČS, na financování použijí členské státy max. 2 % z ročního vnitrostátního stropu

mladými zemědělci se rozumějí:1) fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost

zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby; a zároveň

2) kteří jsou v okamžiku předložení žádosti mladší 40 let.

poskytuje se jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let, přičemž tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádost

Couplovaná platba21

režim dobrovolný pro ČS, na financování použijí členské státy 10 % z ročního vnitrostátního stropu

odvětví a produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích

může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech ČS, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů a zároveň maximálně v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech.

Platba pro malé farmáře22

povinná pro všechny ČS, na financování použijí členské státy max. 15 % z ročního vnitrostátního stropu

platba nahradí všechny ostatní složky přímých plateb (základní, ozeleňování, přírodní znevýhodnění, mladí zemědělci a couplovaná platba)

osvobozeni od dodržování zemědělských postupů stanovených v rámci ozelenění i podmínek Cross Compliance

Úroveň roční platby

stanoví ČS, a to jako částkua) nepřesahující 15 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce;b) odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na 1 ha vynásobené počtem maximálně 3 ha

nesmí být nižší než 500 € a nesmí být vyšší než 1 000 €

zemědělci, kterým budou příslušet PN přidělené v roce 2014, se budou moci rozhodnout pro účast na tomto zjednodušeném režimu

zemědělci, kteří nepožádají o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014, příp. svou žádost stáhnou, nebo se rozhodnou žádat o podporu pro mladé farmáře v rámci rozvoje venkova, nebudou již mít právo účastnit se uvedeného režimu

Další složky přímých plateb

zvláštní podpora pro bavlnu

národní restrukturalizační programy pro odvětví bavlny

Pozice ČR

podporuje prodloužení aplikace režimu SAPS z důvodu jeho jednoduchosti a snadné administrativy tohoto systému;

staví proti návrhu na zastropování (capping);

rozumí nezbytnosti vymezit aktivního farmáře, nicméně současný návrh je administrativně nekontrolovatelný - požaduje flexibilitu pro definici aktivního farmáře na národní úrovni;

složka ozelenění by měla mít motivační charakter a být založena na dobrovolnosti – požaduje detailnější diskusi e konkrétním prvkům navržených opatření, tak k navržené celkové 30% hranici pro ozelenění;

rezervovaný postoj především k opatření ekologicky zaměřených oblastí - k vlastnímu opatření i k navržené hranici 7 %;

podpora pro mladé farmáře – „ano“ pro řešení aktuálního problému s věkovou strukturou evropských zemědělců, nicméně s ohledem na národní specifika (v rámci národní flexibility);

podpora pro malé farmáře – ano, avšak rozhodnutí o poskytování takovéto podpory musí být v kompetenci daného ČS (opatření by mělo být z pohledu zemědělce i z pohledu ČS dobrovolné);

couplované podpory – plně podporuje a požaduje umožnění jejich poskytování i na jiné sektory (př. prasata).

Společná organizace trhu

nástroje řízení krizí - EK navrhuje účinnější záchranné sítě, jež dokážou pohotověji reagovat a budou lépe přizpůsobeny novým hospodářským výzvám. Součástí lepšího fungování záchranné sítě by mělo být zvýhodnění vytváření pojištění a vzájemných fondů.

modernizace tržních opatření tak, aby pružněji a efektivněji reagovala na vývoj situace na trhu a stala se reálnou záchrannou sítí, nikoliv odbytištěm produkce.

ČR požaduje prodloužení stávající společné organizace trhu s cukrem do roku 2020

Rozvoj venkova

umožněna značná variabilita a flexibilita systému podpor - jeho implementace podmíněna podrobnou analýzou a reálným zdůvodněním potřeb ve vztahu k plnění šesti priorit EU včetně konkrétního závazku k plnění cílů a stanovení konkrétních hodnot, které budou dosaženy;

nově definováno 6 priorit EU (místo stávajícího konceptu „os“ )

1) podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví

2) zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství a lesnictví

3) podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik

4) obnova, ochrana a udržení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví

5) podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v oblasti zemědělsko-potravinářského odvětví a lesnictví

6) podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a ekonomický rozvoj venkovských oblastí

opatření v obdobném rozsahu jako doposud; nově zavedena podpora řízení rizik (pojištění, podílové fondy) významný důraz je kladen na inovace, spolupráci a zmírňování

klimatických změn.

míra EU příspěvku až 85 % (navýšení oproti stávajícímu období) pro méně rozvinuté

regiony (ve stávajícím vymezení celá ČR bez Prahy) - konkrétní vymezení dosud nebylo stanoveno (pro ostatní regiony je míra příspěvku EU max. 50 %)

až 90 % (vzdělávání, seskupení producentů, spolupráce a LEADER, podpora zahájení činnosti mladých zemědělců),

až 100 % v případě významně inovativních investic (prostředky z I. pilíře, tj. cappingu)

zvýšení EU příspěvku je výhodné pro SR, nicméně při zachování takto vysokého procentního podílu EU:ČR (85:15, či dokonce 100:0) dojde ve výsledném efektu ke snížení celkového rozpočtu programu na období 2014 – 2020.

Děkuji Vám za pozornost.

Documents

Společná zemědělská politika po roce 2013