»·st normativnÌñ Protokol z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise, ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody

mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy, podepsan˝ ve VÌdni dne 17. prosince 2004(Ë.j. 10 079/2005-61) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 2

ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy v roce 2005 (Ë.j. 31 395/2004-30 ze dne 10. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 4

ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005 (Ë.j. 28 780/2004-30 ze dne 25. 11. 2004) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 6

ñ ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn (Ë.j. 10 903/2005-30 ze dne 18. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8

ñ RozhodnutÌ MäMT o zmÏnÏ P¯Ìlohy k rozhodnutÌ MäMT podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯov·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 (Ë.j. 32 228/2004-23 ze dne 20. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 12

»·st metodick·ñ Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝

vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 14ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ

(Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 14ñ R·mcov˝ pl·n systÈmu kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky

(Ë.j. 17 245/2004-25 ze dne 4. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 43

»·st oznamovacÌ ñ Informace o udÏlenÌ schvalovacÌch doloûek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ Ozn·menÌ o ztr·tÏ razÌtek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ Ozn·menÌ »äI o ztr·tÏ sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora (Ë.j. 32 802/2004-2/1) . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ

na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ, svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly, v roce 2005 (Ë.j. 10 852/2005-45) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 54

R O Č N Í K L X I

V Ě S T N Í KM I N I S T E R S T V A Š K O L S T V Í , M L Á D E Ž EA T Ě L O V Ý C H O V Y Č E S K É R E P U B L I K Y

SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč

O B S A H

».j. 10 079/20005-61

P R O T O K O L

z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise,

ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou

a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy

Na z·kladÏ Ël·nku 23 Dohody mezi »eskosloven-skou socialistickou republikou a Rakouskou republi-kou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy seuskuteËnilo ve VÌdni dne 17. prosince 2004 mimo¯·d-nÈ zased·nÌ SmÌöenÈ komise (d·le jen ÑSmÌöen·komiseì).

»eskou delegaci vedl Mgr. Jind¯ich FryË, ¯editelodboru mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky.

Rakouskou delegaci vedl velvyslanec Dr. EwaldJ‰ger, z·stupce vedoucÌho kulturnÏ-politickÈ sekceSpolkovÈho ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ.

SloûenÌ delegacÌ je uvedeno v p¯Ìloze A.CÌlem mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise

bylo prodlouûenÌ Programu ÑAkce »esk· republika ñRakousk· republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·-nÌì (d·le jen ÑProgram Akceì), zah·jenÈho v roce1992 a prodlouûenÈho v letech 1996 a 2001.

SmÌöen· komise zhodnotila dosavadnÌ realizaciProgramu Akce jako p¯Ìnosnou a zd˘raznila v˝znambilater·lnÌ spolupr·ce k podpo¯e vz·jemnÈho porozu-mÏnÌ. RealizacÌ Programu Akce byly vytvo¯enyz·sadnÌ p¯edpoklady pro dalöÌ ˙spÏönou region·lnÌa evropskou kooperaci prospÏönou pro obÏ zemÏ, jejÌûdalöÌ rozvoj bude prost¯ednictvÌm programu d·le pod-porov·n.

SmÌöen· komise se proto usnesla na prodlouûenÌProgramu Akce na ËasovÈ obdobÌ od 1. ledna 2005 do31. prosince 2009 a vypracovala na toto obdobÌ p¯ilo-ûen˝ ÑPracovnÌ programì, kter˝ p¯edkl·d· Minister-stvu ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republikya SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdua kulturu RakouskÈ republiky k realizaci.

KaûdÈ z tÏchto ministerstev m˘ûe ozn·mit druhÈ-mu ministerstvu ˙mysl ukonËit vz·jemnou spolupr·ciuskuteËÚovanou v r·mci prov·dÏnÌ uvedenÈho Pra-covnÌho programu, a to pÌsemn˝m ozn·menÌm doru-Ëen˝m druhÈmu ministerstvu nejpozdÏji öest mÏsÌc˘p¯ed koncem probÌhajÌcÌho kalend·¯nÌho roku; v tako-vÈm p¯ÌpadÏ by realizace PracovnÌho programu bylaukonËena k 30. Ëervnu n·sledujÌcÌho roku.

D·no ve VÌdni dne 17. prosince 2004 ve dvoup˘vodnÌch vyhotovenÌch, kaûdÈ v jazyce ËeskÈma nÏmeckÈm, p¯iËemû obÏ znÏnÌ majÌ stejnou platnost.

Jind¯ich FryË, v.r.Za delegaci »eskÈ republiky

Ewald J‰ger, v.r.Za delegaci RakouskÈ republiky

P¯Ìloha ASLOéENÕ DELEGACÕ

Delegace »eskÈ republikyMgr. Jind¯ich FryË ¯editel odboru mezin·rodnÌchvedoucÌ delegace vztah˘

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

Doc. RNDr. p¯edseda ¯ÌdÌcÌho grÈmia Jan StanÏk, CSc. Programu Akce

Ing. Petr K¯enek, CSc. ¯editel odboru mezin·rodnÌspolupr·ce ve v˝zkumua v˝vojiMinisterstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

Dr. Dagmar ävermov· odbor mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

Ing. Ji¯Ì »isteck˝ rada vyslanec VelvyslanectvÌ »eskÈ republiky

Delegace RakouskÈ republikyVelvyslanec z·stupce vedoucÌho Dr. Ewald J‰ger kulturnÏ-politickÈ sekcevedoucÌ delegace SpolkovÈ ministerstvo

zahraniËnÌch vÏcÌ

Dr. Christoph Ramoser vedoucÌ oddÏlenÌ SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu

Vyslanec SpolkovÈ ministerstvo Dr. Hans-Martin zahraniËnÌch vÏcÌWindisch-Gr‰tz

Mag. Eva Philipp SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu

strana 2 SEŠIT 2

ČÁST NORMATIVNÍ

P¯Ìloha BPRACOVNÕ PROGRAM

programu ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk·republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì

na roky 2005 aû 2009

»·st ICÌle a ˙koly Programu Akce

(1) Program ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk·republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì(d·le jen ÑProgram Akceì) slouûÌ k podpo¯e vz·-jemnÈho porozumÏnÌ mezi Ëesk˝mi a rakousk˝mivysokoökolsk˝mi studenty, akademick˝mia vÏdeck˝mi pracovnÌky, jakoû i k podpo¯evÏdeckÈho dorostu v »eskÈ republice a RakouskÈrepublice.

(2) Program Akce podporuje v˝mÏnu vysokoökol-sk˝ch student˘, akademick˝ch a vÏdeck˝ch pra-covnÌk˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a vevÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republice a na uni-verzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝ch vyso-k˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌchv RakouskÈ republice uskuteËÚovanou za ˙Ëelemstudia, v˝uky a vÏdeckÈ pr·ce na vysok˝ch öko-l·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republicea na univerzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝chvysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌchv RakouskÈ republice.

(3) Program Akce podporuje ˙Ëast v letnÌch jazyko-v˝ch kursech a jejich po¯·d·nÌ.

(4) V r·mci Programu Akce je realizov·no naplÚov·-nÌ Programu o vÏdecko-technickÈ spolupr·ci mezi»eskou republikou a Rakouskou republikou zedne 17. dubna 1997.

»·st IIÿÌdÌcÌ grÈmium Programu Akce

(1) Realizace Programu Akce bude ¯Ìzena ÿÌdÌcÌmgrÈmiem Programu Akce. ÿÌdÌcÌ grÈmium budeplnit zejmÈna n·sledujÌcÌ ˙koly:a) schvalovat JednacÌ ¯·d ÿÌdÌcÌho grÈmia,b) volit p¯edsedu a mÌstop¯edsedu ÿÌdÌcÌho grÈ-

mia,c) zpracov·vat n·vrhy roËnÌch pl·n˘ aktivit Pro-

gramu Akce a roËnÌch rozpoËt˘ ProgramuAkce a p¯edkl·dat je prost¯ednictvÌm Ëest-n˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia MinisterstvuökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ repub-liky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·-nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky (d·lejen Ñministerstvaì),

d) p¯edkl·dat ministerstv˘m prost¯ednictvÌmËestn˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia provϯen·roËnÌ vy˙Ëtov·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘poskytnut˝ch ministerstvy na realizaci Pro-gramu Akce,

e) p¯edkl·dat n·vrhy na jmenov·nÌ a odvol·nÌvedoucÌho JednatelstvÌ Programu Akce (d·lejen ÑJednatelstvÌì) ke schv·lenÌ ËestnÈmup¯edsedovi zemÏ, kde JednatelstvÌ p˘sobÌ.

(2) ÿÌdÌcÌ grÈmium bude mÌt deset Ëlen˘ s pr·vemhlasovat, z nichû pÏt Ëlen˘ ËeskÈ Ë·sti bude jme-nov·no ministrem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝cho-vy »eskÈ republiky a pÏt Ëlen˘ rakouskÈ Ë·stibude jmenov·no spolkovou ministrynÌ pro vzdÏ-l·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky. »le-novÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou jmenov·ni zpravidlana dobu jednoho kalend·¯nÌho roku, p¯iËemû tat·ûosoba m˘ûe b˝t Ëlenem ÿÌdÌcÌho grÈmia jmeno-v·na opakovanÏ.

(3) ÿÌdÌcÌ grÈmium si pro kaûd˝ kalend·¯nÌ rok zvolÌze sv˝ch Ëlen˘ p¯edsedu a mÌstop¯edsedu. Nebu-de-li p¯edseda pro urËit˝ kalend·¯nÌ rok zvolenp¯ed zaË·tkem danÈho kalend·¯nÌho roku, z˘staneve funkci p¯edsedy aû do zvolenÌ novÈho p¯edse-dy osoba, kter· byla p¯edsedou pro p¯edch·zejÌcÌkalend·¯nÌ rok.

(4) Ministr ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈrepubliky a spolkov· ministrynÏ pro vzdÏl·v·nÌ,vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky budou Ëestn˝-mi p¯edsedy ÿÌdÌcÌho grÈmia, opr·vnÏn˝mi ˙Ëast-nit se zased·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia s hlasem porad-nÌm.

(5) ÿÌdÌcÌ grÈmium bude usn·öenÌschopnÈ, pokudbude p¯Ìtomno alespoÚ öest jeho Ëlen˘, nejmÈnÏvöak dva ËlenovÈ z ËeskÈ Ë·sti a nejmÈnÏ dva Ële-novÈ z rakouskÈ Ë·sti. OstatnÌ n·leûitosti zp˘sobujedn·nÌ a hlasov·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou stano-veny v JednacÌm ¯·du ÿÌdÌcÌho grÈmia; usnesenÌo JednacÌm ¯·du lze p¯ijmout pouze jednomysl-n˝m hlasov·nÌm.

(6) »lenovÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia vykon·vajÌ svoji funkcibezplatnÏ, mohou jim vöak b˝t z prost¯edk˘poskytovan˝ch na realizaci Programu Akce uhra-zeny v˝daje spojenÈ s jejich ˙ËastÌ na zased·nÌchÿÌdÌcÌho grÈmia a s plnÏnÌm dalöÌch ˙kol˘, svϯe-n˝ch jim ÿÌdÌcÌm grÈmiem.

»·st IIIJednatelstvÌ

(1) Za implementaci z·vÏr˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia, vÏcn˝chod Programu Akce a spr·vu finanËnÌch pro-st¯edk˘ bude zodpovÌdat JednatelstvÌ, kterÈ jeorganizaËnÌ souË·stÌ Domu zahraniËnÌch sluûebMinisterstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy»eskÈ republiky (d·le jen ÑD˘m zahraniËnÌch slu-

SEŠIT 2 Strana 3

ûebì). JednatelstvÌ bude ¯Ìzeno p¯edsedou ¯ÌdÌcÌhogrÈmia; v oblasti pracovnÏ pr·vnÌch vztah˘ budoupracovnÌci JednatelstvÌ pod¯Ìzeni ¯editeli DomuzahraniËnÌch sluûeb.

(2) SÌdlo JednatelstvÌ Programu Akce bude v Praze;ËeskÈ ministerstvo zabezpeËÌ prost¯ednictvÌm DomuzahraniËnÌch sluûeb moûnost uûitÌ nezbytn˝ch kan-cel·¯sk˝ch prostor. FinanËnÌ prost¯edky poskytnutÈna provoz JednatelstvÌ, vËetnÏ mzdov˝ch a ostatnÌchosobnÌch n·klad˘ na zamÏstnance, budou zapoËÌt·-v·ny do celkovÈ v˝öe finanËnÌch prost¯edk˘ poskyt-nut˝ch na realizaci Programu Akce.

»·st IVFinancov·nÌ

(1) Prost¯edky poskytovanÈ »eskou republikoua Rakouskou republikou na realizaci ProgramuAkce budou ministerstvy vynakl·d·ny v souladus roËnÌmi pl·ny aktivit a rozpoËty ProgramuAkce, schv·len˝mi obÏma ministerstvy.

(2) KaûdÈ z ministerstev kaûdoroËnÏ zabezpeËÌ ˙hra-du jednÈ poloviny z celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘spojen˝ch s realizacÌ Programu Akce, urËenÈ roË-nÌm rozpoËtem Programu Akce.

(3) »eskÈ ministerstvo bude moci kaûdoroËnÏ roz-hodnout o p¯ÌpadnÈm aû desetiprocentnÌm zv˝-öenÌ nebo snÌûenÌ rozpoËtem programu stanove-nÈ celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘ spojen˝chs realizacÌ Programu Akce, s tÌm, ûe rakouskÈministerstvo pak odpovÌdajÌcÌm zp˘sobemzv˝öÌ nebo snÌûÌ sv˘j finanËnÌ p¯ÌspÏvek na rea-lizaci Programu Akce tak, aby i v takovÈm p¯Ì-padÏ byl v danÈm roce vz·jemn˝ pomÏr finanË-nÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Programu Akce »eskou republikou a finanË-nÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Pro-gramu Akce Rakouskou republikou rovenpomÏru 1 : 1.

(4) D˘m zahraniËnÌch sluûeb m˘ûe na realizaciProgramu Akce p¯ijmout po p¯edchozÌm sou-hlasu ÿÌdÌcÌho grÈmia finanËnÌ prost¯edkyposkytnutÈ t¯etÌ stranou.Tyto finanËnÌ prost¯ed-ky budou vyuûity v˝luËnÏ k realizaci cÌl˘ Pro-gramu Akce. Zad·nÌ od t¯etÌ strany mohou b˝tp¯evzata oproti ˙hradÏ vöech vznikl˝ch n·kla-d˘, pokud tato zad·nÌ jsou v souladu s cÌli uve-den˝mi v Ë·sti I Programu Akce. VeökerÈ pro-st¯edky zÌskanÈ od t¯etÌch stran budou oddÏlenÏvykazov·ny v roËnÌm vy˙Ëtov·nÌ vËetnÏ uvede-nÌ zdroje.

strana 4 SEŠIT 2

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 31 395/2004-30

Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m

vysok˝m ökol·m

Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe

a tÏlov˝chovy v roce 2005

»l. 1ObecnÈ podmÌnky

1.1 Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy(d·le jen Ñministerstvoì) vyd·v· podle ß 14 z·ko-na Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravidlecha o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (rozpo-Ëtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,rozhodnutÌ o dotacÌch podle ß 40 odst. 2 z·konaË. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏa doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝chökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.

1.2 Dotaci ze st·tnÌho rozpoËtu (d·le jen Ñdotaceì)m˘ûe ministerstvo poskytnout obecnÏ prospÏönÈspoleËnosti, kterÈ byl udÏlen st·tnÌ souhlas p˘so-bit jako soukrom· vysok· ökola (d·le jen Ñûada-telì).

1.3 Dotaci ministerstvo m˘ûe poskytnout ûadateli,kter˝

a) p¯ed udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jakosoukrom· vysok· ökola p˘sobil jako soukrom·vyööÌ odborn· ökola za¯azen· do sÌtÏ p¯edökol-nÌch za¯ÌzenÌ, ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ nebo dorejst¯Ìku ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ a z d˘voduzmÏny jÌm poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ spojenÈs udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jako sou-krom· vysok· ökola mu jiû nen·leûÌ dotacek financov·nÌ neinvestiËnÌch v˝daj˘ souvisejÌ-cÌch s v˝chovou a vzdÏl·v·nÌm ve vyööÌ odbor-nÈ ökole a

b) uskuteËÚuje akreditovan˝ studijnÌ program veve¯ejnÈm z·jmu danÈm uplatnitelnostÌ jehoabsolvent˘ na trhu pr·ce (d·le jen ÑstudijnÌprogram ve ve¯ejnÈm z·jmuì), p¯iËemû exi-stenci ve¯ejnÈho z·jmu ministerstvo ovϯujeprojedn·nÌm s Ministerstvem pr·ce a soci·l-nÌch vÏcÌ, pop¯ÌpadÏ s jin˝m ˙st¯ednÌm spr·v-nÌm ˙¯adem, a s krajem; ovϯenÌ nenÌ nutnÈ,pokud ûadatel pokraËuje v uskuteËÚov·nÌ akre-ditovanÈho studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu, na kterÈ mu byla ministerstvem poskyt-nuta dotace v roce 2004.

1.4 Dotaci ministerstvo poskytne v˝hradnÏ na usku-teËÚov·nÌ studijnÌch program˘ ve ve¯ejnÈm z·jmua na tv˘rËÌ Ëinnost spojenou s tÏmito studijnÌmiprogramy, kter· nenÌ v˝zkumem nebo v˝vojem.

»l. 2PodmÌnky poskytnutÌ dotace a stanovenÌ jejÌ v˝öe2.1 PÌsemn· û·dost ûadatele o dotaci musÌ b˝t pode-

ps·na statut·rnÌm org·nem ûadatele a org·nem,kter˝ vykon·v· p˘sobnost rektora ve¯ejnÈ vysokÈökoly, a musÌ b˝t doruËena ministerstvu do 31. 5.2005.

2.2 é·dost obsahuje a) n·zev, adresu sÌdla, identifikaËnÌ ËÌslo a ËÌslo

bankovnÌho ˙Ëtu ûadatele,b) v˝öi dotace, kterou ûadatel poûaduje na usku-

teËÚov·nÌ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu v roce 2005,

c) v˝öi ökolnÈho v akademickÈm roce 2004/2005a p¯edpokl·danou v˝öi ökolnÈho v akademic-kÈm roce 2005/2006,

d) p¯edpokl·dan˝ poËet student˘ zapsan˝ch dostudia v jednotliv˝ch studijnÌch programech,studijnÌch oborech, roËnÌcÌch a form·ch studiak 31. 10. 2005, z toho zvl·öù p¯edpokl·dan˝poËet student˘ zapsan˝ch do studia studijnÌhoprogramu ve ve¯ejnÈm z·jmu.

2.3 Poûaduje-li ûadatel dotaci i na tv˘rËÌ Ëinnost, jesouË·stÌ û·dosti tÈû projekt tÈto tv˘rËÌ Ëinnosti, vekterÈm jsou uvedeni ¯eöitel (¯eöitelÈ) a spolu¯eöi-telÈ, souËasn˝ stav ¯eöenÈho problÈmu, cÌle ¯eöe-nÌ, zp˘sob ¯eöenÌ, konkrÈtnÌ v˝stupy a prezentacev˝sledk˘, charakteristika ¯eöitelskÈho kolektivuvËetnÏ odbornÈho ûivotopisu ¯eöitele (¯eöitel˘)a spolu¯eöitel˘, finanËnÌ rozvaha n·klad˘ na ¯eöe-nÌ s od˘vodnÏnÌm jednotliv˝ch poloûek.

2.4 K û·dosti ûadatel p¯iloûÌ aktu·lnÌ znÏnÌ Dlouho-dobÈho z·mÏru vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ,v˝vojovÈ, umÏleckÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ ËinnostisoukromÈ vysokÈ ökoly (d·le jen ÑDlouhodob˝z·mÏr soukromÈ vysokÈ ökolyì).

2.5 V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo. P¯i stanovenÌv˝öe dotace p¯ihlÌûÌa) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru

vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ,umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti pro oblastvysok˝ch ökol, vypracovanÈho ministerstvem,

b) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru sou-kromÈ vysokÈ ökoly,

c) k ukazateli, kter˝ se vypoËÌt· jako souËin poËtustudent˘ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu k 31.10.2004 podle ˙daj˘ ze Sdruûen˝chinformacÌ matrik student˘, koeficientu ekono-mickÈ n·roËnosti, kter˝ ministerstvo studijnÌ-mu programu p¯i¯adÌ, a z·kladnÌho normativu,stanovenÈho pro ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, snÌûe-nÈho o ökolnÈ,

d) k n·klad˘m na projekt p¯edloûen˝ podle bodu2.3;

e) k vyj·d¯enÌm o ve¯ejnÈm z·jmu, uËinÏn˝mv r·mci projedn·nÌ û·dosti podle bodu 1.3pÌsm. b), a k tomu, jakou materi·lnÌ podporou

ve¯ejn˝ z·jem na uskuteËÚov·nÌ studijnÌho pro-gramu projevujÌ ti, kte¯Ì tento ve¯ejn˝ z·jemdeklarujÌ;

f) k existenci jinÈho ve¯ejnÈho z·jmu, kter˝m sepro ˙Ëely tÏchto Pravidel rozumÌ z·jem st·tu nauskuteËÚov·nÌ danÈho akreditovanÈho studijnÌ-ho programu, vypl˝vajÌcÌ nap¯Ìklad z jeho jedi-neËnosti (spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe v »eskÈ repub-lice nenÌ û·dnou ve¯ejnou vysokou ökolouuskuteËÚov·n obsahovÏ obdobn˝ studijnÌ pro-gram) nebo z obtÌûnÈ dostupnosti studia obsa-hovÏ obdobn˝ch studijnÌch program˘, uskuteË-Úovan˝ch ve¯ejn˝mi vysok˝mi ökolami, prouchazeËe o p¯ijetÌ ke studiu.

2.6 Na poskytnutÌ dotace nenÌ pr·vnÌ n·rok. Rozhod-ne-li se ministerstvo û·dosti o dotaci zcela nebozË·sti vyhovÏt, poskytne ûadateli dotaci po vyd·-nÌ ÑRozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace ze st·tnÌhorozpoËtu v roce 2005ì. Pro toto rozhodnutÌ, kon-trolu dodrûov·nÌ podmÌnek pro Ëerp·nÌ dotace,vy˙Ëtov·nÌ dotace a zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dota-ci se p¯imϯenÏ pouûijÌ ustanovenÌ ÑPravidel proposkytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·mMinisterstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovypodle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch öko-l·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpi-s˘ì Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, veznÏnÌ zmÏny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30650/2002-30 ze dne10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne24.1.2004, a vyhl·öka Ë. 551/2004 Sb., kterou sestanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌvztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌ-mi aktivy nebo N·rodnÌm fondem. NevyhovÌ-liministerstvo û·dosti o dotaci, rozhodnutÌ nevy-d·v·.

»l. 3⁄Ëinnost

Tato ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝mvysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy v roce 2005ì nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnempodpisu a nevztahujÌ se na dotace poskytovanÈ koneË-n˝m uûivatel˘m na projekty spolufinancovanÈz EvropskÈho soci·lnÌho fondu.

V Praze dne 10. ledna 2005

JUDr. Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

SEŠIT 2 Strana 5

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 28 780/2004-30

V Praze dne 25. listopadu 2004

Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ

Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe

a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch

ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m

na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na

ubytovacÌ stipendia na rok 2005

»·st I

Poskytov·nÌ dotacÌ na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia

»l. 1ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·lejen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravi-dlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (roz-poËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, roz-hodnutÌ o poskytnutÌ dotace na ubytov·nÌ a stravov·-nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia podle ß 18 odst.3 z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·cha o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vyso-k˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jenÑdotaceì). NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌ je vymezenÌ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na, a podmÌnekjejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPravidel proposkytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·chve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌstudent˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005ì (d·lejen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplatÚovatp¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝ch ökol·ch.

Dotaci ministerstvo poskytuje na z·kladÏ û·dostÌve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn·a ministerstvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a ter-mÌny, ve kter˝ch û·dosti o dotaci soust¯eÔuje a pro-jedn·v·.

V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo rozhodnutÌmpodle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏcn˝ch ukazate-l˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm rozpoËtu.

Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌtna stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏbyla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdi-vÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. Ministerstvo,po zv·ûenÌ, vyhovÌ n·vrhu vysokÈ ökoly na zmÏnu˙Ëelu dotace formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·nÌmnovÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌ dota-ce podle rozpoËtov˝ch pravidel.

»l. 2PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ

vypo¯·d·nÌPodmÌnky pouûitÌ dotace a jejÌho finanËnÌho

vypo¯·d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·v-nÌ p¯edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace. Ve¯ej-n· vysok· ökola, kter· dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat,p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ìjemceì), je povinna splnitpovinnosti stanovenÈ rozpoËtov˝mi pravidly, dalöÌ-mi pr·vnÌmi p¯edpisy a rozhodnutÌm, zejmÈna dodr-ûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌ poskytnutÈ dotace na n·kla-dy, kterÈ se t˝kajÌ roku, na kter˝ byla dotace poskyt-nuta, a dotaci finanËnÏ vypo¯·dat v souladu s vyhl·ö-kou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovÌ z·sadya termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌmrozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivy nebo N·rod-nÌm fondem.

»l. 3Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotaci a kontrola jejÌho

pouûitÌMinisterstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku

Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; nasv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidlaa informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m podle tÏchto Pravidel.

Hospoda¯enÌ s dotacÌ kontroluje ministerstvo podleß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podle z·konaË. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ejnÈ spr·-vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o finanËnÌkontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a to zejmÈnaa) p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ ve¯ejn˝ch vysok˝ch

ökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch),b) p¯i z˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm roz-

poËtem za p¯Ìsluön˝ rok,c) p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hospoda¯enÌ ve¯ej-

nÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch).

VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌzpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·ko-na o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌchzpr·v o Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly a o hospoda¯e-nÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch) a na z·kladÏ poznatk˘ z kontrola metodick˝ch dohlÌdek.

»l. 4Z·sady pro stanovenÌ v˝öe dotace

Ve¯ejnÈ vysokÈ ökole se m˘ûe poskytnout dotace,kter· je p¯ÌspÏvkem st·tu na Ë·st n·klad˘ spojen˝chs ubytov·nÌm a stravov·nÌm student˘ a poskytov·nÌmubytovacÌch stipendiÌ student˘m, v pr˘bÏhu vöech 12mÏsÌc˘ kalend·¯nÌho roku. Tuto dotaci stanovÌ minis-terstvo pro kaûdou ve¯ejnou vysokou ökolu dvÏmaË·stkami pro cel˝ kalend·¯nÌ rok jako podÌl z dotacepro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, a to na z·kladÏtÏchto z·sad:

strana 6 SEŠIT 2

4.1. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005

(1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se t¯em Ëtvrtin·mcelkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace narok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit sez¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝chökol.

(2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi

vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËte-n˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vyda-n˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasemministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravo-vacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈjÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlose zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listo-pad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu t¯emi Ëtvrti-nami;

b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jednovyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì jepodÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo naË·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a uka-zatele Ñjì.

(3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) poËet student˘ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ubytovan˝ch

na kolejÌch, v ubytovacÌch za¯ÌzenÌch resortuMäMT nebo ubytovan˝ch se souhlasem minister-stva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly v za¯ÌzenÌch jin˝chpr·vnick˝ch osob vûdy k prvnÌmu dni mÏsÌce, a toza obdobÌ listopad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·soben˝t¯emi Ëtvrtinami (ukazatel Ñsì);

b) ukazatel Ñrì, kter˝ se rovn· dotaci na jednohoubytovanÈho studenta. Ukazatel Ñrì je podÌlemË·stky, kterou ministerstvo urËilo na Ë·sti dotacÌurËenÈ na ubytov·nÌ student˘, a ukazatele Ñsì.

4.2. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ¯Ìjna 2005 do 31. prosince 2005

(1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se jednÈ ËtvrtinÏcelkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace narok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit sez¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝chökol.

(2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ

obdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi

vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËte-n˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vyda-n˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasemministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravo-vacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈjÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlose zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listo-pad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu jednou Ëtvr-tinou;

b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jednovyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì jepodÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo naË·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a uka-zatele Ñjì.

(3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytovacÌ stipen-dia, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, takto:a) Ve¯ejn· vysok· ökola obdrûÌ stejnÈ procento

z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na Ë·sti dotacÌurËenÈ na ubytovacÌ stipendia, jako je procentostudent˘ tÈto ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, kte¯Ì podle˙daj˘ vypl˝vajÌcÌch ze systÈmu ÑSdruûenÈ infor-mace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì)k 31.10.2004 splÚujÌ d·le uvedenÈ podmÌnky prozapoËtenÌ, z poËtu student˘ vöech ve¯ejn˝ch vyso-k˝ch ökol, kte¯Ì splÚujÌ podmÌnky pro zapoËtenÌ.

b) PodmÌnkou pro zapoËtenÌ je, ûe student1. je studentem bakal·¯skÈho, magisterskÈho nebo

doktorskÈho studijnÌho programu v prezenËnÌformÏ studia,

2. studuje v prvnÌm studijnÌm programu, nebo ve stu-dijnÌm programu na nÏj navazujÌcÌm, nebo p¯estou-pil z jednoho studijnÌho programu do jinÈhoa p¯edchozÌ studium mu bylo uzn·no; v p¯ÌpadÏsoubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘ je stu-dent zapoËten nejv˝öe jednou, a to v tom studijnÌmprogramu, ve kterÈm byl do studia zaps·n d¯Ìve,

3. nep¯ekroËil standardnÌ dobu studia v û·dnÈm zesoubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘,

4. je st·tnÌm obËanem »eskÈ republiky, nebo je oso-bou bez st·tnÌ p¯Ìsluönosti, kter· m· na ˙zemÌ»eskÈ republiky povolen˝ trval˝ pobyt, nebo jest·tnÌm p¯ÌsluönÌkem ËlenskÈho st·tu EvropskÈunie nebo jinÈho smluvnÌho st·tu Dohodyo EvropskÈm hospod·¯skÈm prostoru (Islandu,Norska, Lichtenötejnska) nebo äv˝carskÈ konfe-derace, nebo kter˝ je rodinn˝m p¯ÌsluönÌkemtakovÈ osoby,

5. nem· mÌsto trvalÈho pobytu v okrese, v nÏmû jemÌsto jeho studia,

6. nem· mÌsto trvalÈho pobytu na ˙zemÌ hlavnÌhomÏsta Prahy, je-li mÌsto jeho studia na ˙zemÌhlavnÌho mÏsta Prahy.

SEŠIT 2 Strana 7

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 10 903/2005-30

V Praze dne 18. ledna 2005

ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vyso-k˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘(z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn

I.Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vyso-

k˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znÏnÌ zmÏnyË.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30 650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, se mÏnÌ tak, ûejejich n·zev a Ël·nky 1 aû 4 znÏjÌ:

ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vyso-k˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘

»l. 1ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·lejen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ

ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravi-dlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘(rozpoËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,rozhodnutÌ o dotacÌch podle z·kona Ë. 111/1998 Sb.,o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌchz·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘. NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌje vymezenÌ ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na,a podmÌnek jejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPra-videl pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝mökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝-chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ì(d·le jen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplat-Úovat p¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝chökol·ch. Tato Pravidla neupravujÌ ˙Ëast st·tnÌho roz-poËtu na financov·nÌ programu (ß 12 a 13 rozpoËto-v˝ch pravidel a vyhl·öka Ë. 40/2001 Sb., o ˙Ëastist·tnÌho rozpoËtu na financov·nÌ program˘ repro-dukce majetku) a poskytov·nÌ dotacÌ Ëi finanËnÌchv˝pomocÌ ze st·tnÌho rozpoËtu podle jin˝ch pr·v-nÌch p¯edpis˘ nebo rozhodnutÌ, zejmÈna poskytov·-nÌ dotacÌ na v˝zkum a v˝voj podle z·konaË. 130/2002 Sb., o podpo¯e v˝zkumu a v˝vojez ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvi-sejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o podpo¯e v˝zkumu a v˝vo-je), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a na podporukoneËn˝ch uûivatel˘ v projektech spolufinancova-n˝ch z EvropskÈho soci·lnÌho fondu.

Dotace podle tÏchto Pravidel poskytuje ve¯ejnÈvysokÈ ökole (d·le jen Ñvysok· ökolaì) ministerstvo

(4) PodmÌnky pro uûitÌ dotace na ubytov·nÌa stravov·nÌ student˘ a dotace na ubytovacÌ stipen-dia stanovenÈ ministerstvem v ÑRozhodnutÌo poskytnutÌ dotaceì, budou zahrnovat i podmÌnku,ûe prost¯edky Ë·sti dotace, urËenÈ na ubytovacÌ sti-pendia, vyplatÌ ûadatel sv˝m student˘m formou sti-pendia p¯izn·vanÈho student˘m prezenËnÌ formystudia podle stipendijnÌho ¯·du vysokÈ ökoly (pop¯Ì-padÏ fakulty), doplnÏnÈho za tÌm ˙Ëelem o p¯Ìsluö-nou ˙pravu p¯izn·v·nÌ stipendia vysokou ökolou(pop¯ÌpadÏ fakultou) podle ß 91 odst. 2 pÌsm. d)z·kona o vysok˝ch ökol·ch z d˘vod˘ zvl·ötnÌho z¯e-tele hodn˝ch, vypl·cenÈho zpÏtnÏ za obdobÌ, na nÏûbylo p¯izn·no. Podkladem pro p¯izn·nÌ stipendiabudou zjiötÏnÌ z Matriky student˘. MinisterstvodoporuËÌ vysok˝m ökol·m, aby do stipendijnÌho¯·du p¯evzaly podmÌnky, uvedenÈ v Ël. 4 bodu 4.2.odst. 3 pÌsm. b) tÏchto Pravidel, modifikovanÈnanejv˝ö podle specifickÈ situace vysokÈ ökolyv rozvinutÌ podmÌnky, t˝kajÌcÌ se mÌsta trvalÈhopobytu, nap¯. dojezdov˝m kritÈriem.

4.3. DalöÌ z·sadyMinisterstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe dotace na

ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘, proveden˝m proobdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·saduveden˝ch v bodu 4.1., rozhodnout o poskytnutÌdotace ve¯ejnÈ vysokÈ ökole na tento ˙Ëel do v˝öejednÈ öestiny dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ stu-dent˘, poskytnutÈ danÈ vysokÈ ökole v kalend·¯nÌmroce 2004. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ ve¯ej-nÈ vysokÈ ökole v˝öe dotace, vypoËtenÈ pro obdobÌod 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·sad, uve-den˝ch v bodu 4.1.

»·st II

Tato Pravidla nab˝vajÌ platnosti a ˙Ëinnosti dnem1. ledna 2005.

Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

strana 8 SEŠIT 2

SEŠIT 2 Strana 9

na uskuteËÚov·nÌ akreditovan˝ch studijnÌch progra-m˘ a program˘ celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ, s nimi spo-jenou tv˘rËÌ Ëinnost a na rozvoj vysokÈ ökoly (d·lejen Ñz·kladnÌ dotaceì).

Pro v˝öi dotacÌ, stanovenou podle tÏchto Pravidel,je rozhodn˝ dlouhodob˝ z·mÏr vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ,v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnos-ti pro oblast vysok˝ch ökol, vypracovan˝ minister-stvem a jeho kaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen Ñdlou-hodob˝ z·mÏr ministerstvaì), dlouhodobÈ z·mÏryvzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ a umÏlec-kÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti vysok˝ch ökol a jejichkaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen ÑdlouhodobÈ z·mÏryvysok˝ch ökolì), projednanÈ podle ß 87 pÌsm. c)z·kona o vysok˝ch ökol·ch, a dalöÌ kritÈria, uveden·v ß 18 odst. 4 z·kona o vysok˝ch ökol·ch. Na z·klad-nÌ dotaci m· podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch vyso-k· ökola pr·vnÌ n·rok.

Dotace ministerstvo poskytuje v souladu s ß 14odst. 3 rozpoËtov˝ch pravidel na z·kladÏ û·dostÌvysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn· a minister-stvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a termÌny, vekter˝ch û·dosti o dotace soust¯eÔuje a projedn·v·.V û·dosti o dotaci na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch pro-gram˘ a poskytov·nÌ stipendiÌ nenÌ t¯eba uv·dÏt v˝öidotace, neboù ta je urËena rozpoËtov˝mi daty. MezirozpoËtov· data pat¯Ì zejmÈna ˙daje o poËtech stu-dent˘ v akreditovan˝ch studijnÌch programecha o poËtech absolvent˘, zÌskanÈ ze systÈmu ÑSdruûe-nÈ informace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì),˙daje o pr˘mÏrnÈm evidovanÈm poËtu profesor˘a docent˘, uvedenÈm ve statistickÈm v˝kazu Ñäkol(MäMT) P1b - 04 - »tvrtletnÌ v˝kaz o zamÏstnancÌcha mzdov˝ch prost¯edcÌch za vysokÈ ökoly za 1. ñ 3.ËtvrtletÌ 2004ì (d·le jen ÑrozpoËtov˝ profesorì a Ñroz-poËtov˝ docentì) a dalöÌ ˙daje, poskytnutÈ vysok˝miökolami. é·dostÌ o dotaci jsou takÈ projekty vysok˝chökol, podporujÌcÌ rozvoj vzdÏl·vacÌ Ëinnosti vysok˝chökol, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, kterÈ organizujeV˝bor Fondu rozvoje vysok˝ch ökol (spoleËn˝ org·nministerstva a Rady vysok˝ch ökol), a projekty vyso-k˝ch ökol, p¯edloûenÈ do rozvojov˝ch program˘vyhl·öen˝ch ministerstvem.

V˝öi z·kladnÌch dotacÌ stanovÌ ministerstvo roz-hodnutÌm podle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏc-n˝ch ukazatel˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm roz-poËtu.

Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌtna stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏbyla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdi-vÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. RovnÏû takneprodlenÏ informuje ministerstvo o kaûdÈ zmÏnÏ,rozhodnÈ pro poskytov·nÌ dotacÌ. Ministerstvo pozv·ûenÌ vyhovÌ p¯ÌpadnÈmu n·vrhu vysokÈ ökoly nazmÏnu ˙Ëelu formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·-nÌm novÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌdotace podle rozpoËtov˝ch pravidel.

»l. 2PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ

vypo¯·d·nÌPodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ vypo¯·-

d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·vnÌ p¯ed-pisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace, ve kterÈmministerstvo m˘ûe urËit, kter· nesplnÏnÌ stanoven˝chpodmÌnek jsou mÈnÏ z·vaûn·. Vysok· ökola, kter·dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat, p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ì-jemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenÈ roz-poËtov˝mi pravidly, dalöÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy a roz-hodnutÌm, zejmÈna dodrûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌposkytnutÈ dotace na n·klady, kterÈ se t˝kajÌ roku, nakter˝ byla dotace poskytnuta, a dotaci finanËnÏ vypo-¯·dat v souladu s vyhl·ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou sestanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vzta-h˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivynebo N·rodnÌm fondem.

»l. 3Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotacÌch a kontrola

pouûitÌ dotacÌMinisterstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku

Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; nasv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidlaa informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch vysok˝m öko-l·m podle tÏchto Pravidel.

Hospoda¯enÌ s dotacemi kontroluje ministerstvopodle ß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podlez·kona Ë. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ej-nÈ spr·vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kono finanËnÌ kontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,a to zejmÈna p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ vysok˝chökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch), p¯iz˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm rozpoËtemza p¯Ìsluön˝ rok, p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hos-poda¯enÌ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch).

VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌzpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·ko-na o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌchzpr·v o Ëinnosti vysokÈ ökoly a o hospoda¯enÌ vysokÈökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch öko-l·ch) a na z·kladÏ v˝sledk˘ z kontrol a jin˝ch poznat-k˘ o Ëinnosti vysok˝ch ökol.

»l. 4Pravidla stanovenÌ v˝öe z·kladnÌ dotace

»·stka vyËlenÏn· pro z·kladnÌ dotace bude rozdÏ-lena podle tÏchto ukazatel˘:

UkazatelÈ A a B (studijnÌ programy a s nimi spojen· tv˘rËÌ Ëinnost)

Tato Ë·st z·kladnÌ se odvozuje od rozsahu a obsa-hu vzdÏl·vacÌ Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, mϯenÈpoËtem financovan˝ch student˘ a absolvent˘, a sou-ËasnÏ reflektuje postupnÈ metodickÈ zmÏny ve finan-

strana 10 SEŠIT 2

cov·nÌ vysok˝ch ökol, smϯujÌcÌ ke zohlednÏnÌpot¯ebnÈ struktury v˝kon˘ a v˝stupnÌch parametr˘vzdÏl·vacÌ Ëinnosti v souladu se z·mÏrem koncepcereformy vysokÈho ökolstvÌ, schv·len˝m vl·dou »R(usnesenÌ Ë. 1201/2004).

P¯i v˝poËtu se pouûÌvajÌ tato rozpoËtov· data:

� PoËet rozpoËtov˝ch student˘ vysokÈ ökolyv akreditovan˝ch studijnÌch programech (vËetnÏakreditovan˝ch studijnÌch program˘ uskuteËÚo-van˝ch na vyööÌch odborn˝ch ökol·ch)k 31.10.2003 a k 31.10.2004. RozpoËtov˝m stu-dentem je student, kter˝ je st·tnÌm obËanem»eskÈ republiky, nebo je osobou bez st·tnÌ p¯Ì-sluönosti, kter· m· na ˙zemÌ »eskÈ republikypovolen˝ trval˝ pobyt, nebo je st·tnÌm p¯ÌsluönÌ-kem ËlenskÈho st·tu EvropskÈ unie nebo jinÈhosmluvnÌho st·tu Dohody o EvropskÈm hospod·¯-skÈm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska)nebo äv˝carskÈ konfederace, nebo kter˝ je rodin-n˝m p¯ÌsluönÌkem takovÈ osoby. RozpoËtov˝mistudenty nejsou studenti-obËanÈ »eskÈ republiky,jejichû studium je hrazeno z prost¯edk˘ jinÈ roz-poËtovÈ kapitoly a studenti, jejichû studium jehrazeno podle mezin·rodnÌch smluv a usnesenÌvl·dy (viz ukazatel D).

Ve studijnÌm programu M 6805 Pr·vo a pr·v-nÌ vÏda na UniverzitÏ PalackÈho v Olomouci a vestudijnÌm programu P 6141 Teologie na JihoËes-kÈ univerzitÏ v »esk˝ch BudÏjovicÌch je v˝jimeË-nÏ, jen pro v˝poËet dotace (B1) na rok 2005, pou-ûit poËet rozpoËtov˝ch student˘ k 17.12.2004.

� P¯epoËten˝ poËet student˘, kter˝ se zjistÌ podletohoto vzorce:

ÑNovÏ p¯ijatÌì kr·t 1,0 plus ÑZvl·ötnÌì kr·t0,0 plus ÑOstatnÌì kr·t 1,0 plus ÑP˘lroËnÌì kr·t0,5. Pravidla, podle nichû se rozpoËtov˝ studentzapoËÌt· mezi novÏ p¯ijatÈ, zvl·ötnÌ nebo studentyostatnÌ a p˘lroËnÌ, jsou uve¯ejnÏna na webov˝chstr·nk·ch ministerstva.

� NormativnÌ poËet student˘, kter˝ se vypoËÌt·z p¯epoËtenÈho poËtu student˘ k p¯ÌsluönÈmu datujako souËet souËin˘ p¯epoËtenÈho poËtu student˘vysokÈ ökoly a koeficient˘ ekonomickÈ n·roËnos-ti jednotliv˝ch studijnÌch program˘, ve kter˝chstudujÌ. TÏchto koeficient˘ ekonomickÈ n·roË-nosti studijnÌch program˘ je sedm; nejniûöÌ jeroven 1,0 a nejvyööÌ je roven 5,9.

� PoËet absolvent˘ vysokÈ ökoly, kter˝ se zjistÌ souË-tem absolvent˘ vöech studijnÌch program˘ vysokÈökoly za obdobÌ od 1.11.2003 do 31.10.2004. Absol-ventem se pro tento ˙Ëel rozumÌ absolvent studijnÌ-ho programu, jehoû alespoÚ Ë·st byla hrazenaz kapitoly st·tnÌho rozpoËtu 333 MäMT.

� Z·kladnÌ normativ studijnÌho programu, kter˝m· hodnotu 33 320 KË.

� Kontrahovan˝ poËet student˘, kter˝ se rovn·p¯epoËtenÈmu poËtu student˘ vysokÈ ökoly, sta-novenÈmu ministerstvem po projedn·nÌ s toutovysokou ökolou jako limitnÌ pro v˝poËet dotacev ukazateli B1.

Pro rok 2005 jsou stanoveny tyto kategorie kontra-hovan˝ch student˘:1. studenti v bakal·¯sk˝ch studijnÌch programech,2. studenti v prvnÌch t¯ech letech tzv. dlouh˝ch

magistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch nabakal·¯skÈ studijnÌ programy),

3. studenti ve 4. a dalöÌch letech tzv. dlouh˝chmagistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch nabakal·¯skÈ studijnÌ programy),

4. studenti v navazujÌcÌch magistersk˝ch studijnÌchprogramech,

5. studenti v doktorsk˝ch studijnÌch programech.

P¯ekroËenÌ poËtu kontrahovan˝ch student˘ v kate-gorii 1 bude ministerstvo kompenzovat snÌûen˝mpoËtem v kategorii 2, pokud takov· moûnost nastane.Na û·dost vysokÈ ökoly m˘ûe ministerstvo kompen-zovat p¯ekroËenÌ v kategorii 1 i snÌûen˝m poËtemv kategoriÌch 3 a 4.

Kontrahovan˝ poËet student˘ ministerstvo v jed-notliv˝ch kategoriÌch nav˝öÌ o studenty novÏ zahajo-van˝ch rozvojov˝ch program˘ v roce 2004.

Tato Ë·st z·kladnÌ dotace, n·leûejÌcÌ vysokÈ ökole,je souËtem � souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho

poËtu student˘ k 31.10.2003 (A), a� souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho poËtu

student˘, zjiötÏnÈho z rozdÌlu mezi poËty p¯epoËte-n˝ch student˘ k 31.10.2004 a k 31.10.2003, snÌûe-nÈho o odpoËet, pokud p¯epoËten˝ poËet student˘vysokÈ ökoly nerespektuje kontrahovan˝ poËetstudent˘ (B1), a

� souËinu poËtu absolvent˘ a Ë·stky p¯ipadajÌcÌ nakaûdÈho z nich, kter· se vypoËte takto: Ë·stkaurËen· ministerstvem se vyn·sobÌ koeficientemekonomickÈ n·roËnosti absolvovanÈho studijnÌhoprogramu, zaokrouhlÌ na celÈ KË, a pokud jdeo absolventa doktorskÈho studijnÌho programu,vyn·sobÌ jeötÏ koeficientem 1,5 (B2).

OdpoËet se provede tak, ûe se p¯epoËten˝ poËetstudent˘, p¯esahujÌcÌ kontrahovan˝ poËet student˘n·sobÌ z·kladnÌm normativem a odeËte se od ukazate-le B1.

V RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace se dotace vypo-ËtenÈ jako A, B1 a B2 uv·dÏjÌ pouze seËtenÈ a pod-mÌnky pro jejich uûitÌ jsou shodnÈ.

Ministerstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe tÈto Ë·stiz·kladnÌ dotace na rok 2006 rozhodnout o poskytnutÌdotace vysokÈ ökole na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch pro-

gram˘ do v˝öe 1/6 dotace poskytnutÈ na tento ˙Ëelv roce 2005. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ v˝öetÈto Ë·sti z·kladnÌ dotace na rok 2006.

Ukazatel C (stipendia)Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje podporu roz-

voji vzdÏl·v·nÌ v doktorsk˝ch studijnÌch programecha vysok· ökola ji vyplatÌ ve formÏ stipendiÌ. StanovÌse jako souËin Ë·stky 82 000 KË a poËtu student˘v prezenËnÌ formÏ doktorsk˝ch studijnÌch program˘,kte¯Ì v doktorsk˝ch studijnÌch programech nestudujÌdÈle, neû je standardnÌ doba studia, p¯iËemû vysok·ökola takto vypoËtenou Ë·st z·kladnÌ dotace formoustipendiÌ student˘m doktorsk˝ch studijnÌch program˘skuteËnÏ vyplatÌ. KonkrÈtnÌ v˝öi tÈto Ë·sti dotace urËÌministerstvo podle ˙daj˘ SIMS, p¯iËemû pro v˝poËetË·stky dotace na 1. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho rokujsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 31.10. p¯edchozÌhokalend·¯nÌho roku, pro v˝poËet Ë·stky dotace na 2.ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ˙daje SIMS k 31.3. danÈho kalend·¯nÌho roku, prov˝poËet Ë·stky dotace na 3. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯-nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 30.6. danÈhokalend·¯nÌho roku a pro v˝poËet Ë·stky dotace na 4.ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ˙daje SIMS k 31.10. danÈho kalend·¯nÌho roku.

Ukazatel D (studujÌcÌ nefinancovanÌ z ukazateleA nebo B; mezin·rodnÌ spolupr·ce)

Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje finanËnÌ pod-poru plnÏnÌ z·vazk˘ z mezin·rodnÌch smluv (vËetnÏprogram˘ AKTION, CEEPUS a SOCRATES), kterÈnejsou financov·ny z ukazatele A nebo B a na podpo-ru realizace projekt˘ podle usnesenÌ vl·dy »RË. 2/1994, 343/1996, 1306/2000, 773/2001, 813/2003a 652/2004. Bude vypoËÌt·na podle rozsahu vzdÏl·-vacÌ Ëinnosti vysokÈ ökoly, v˝öe stipendia, skuteË-n˝ch poËt˘ studujÌcÌch cizinc˘, kte¯Ì nejsou financo-v·ni z ukazatele A nebo B, a podle rozsahu ˙kol˘,jimiû je vysok· ökola povϯena v mezin·rodnÌ spolu-pr·ci.

Ukazatel F (vzdÏl·vacÌ projekty, programya z·mÏry)

Tato Ë·st z·kladnÌ dotace je urËena na podporuprojekt˘ a aktivit, kterÈ p¯esahujÌ r·mec jednÈ vysokÈökoly nebo podporujÌ rozvojovÈ z·mÏry vysokÈ ökolynebo ministerstva podle dlouhodobÈho z·mÏru vyso-kÈ ökoly nebo dlouhodobÈho z·mÏru ministerstva.

é·dost vysokÈ ökoly o tuto dotaci posuzuje n·mÏs-tek ministrynÏ pro vysokÈ ökolstvÌ.

Ukazatel G (vzdÏl·vacÌ rozvojovÈ projekty FRVä)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo

vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit vzdÏl·va-cÌ projekty, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, organizo-vanÈm V˝borem Fondu rozvoje vysok˝ch ökol. »·st

tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏrovÈho¯ÌzenÌ a z·vÏreËn˝ch oponentnÌch ¯ÌzenÌ, se poskytneUniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro jejÌ souË·st AgenturuRady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnosti zajiöùuje.

Ukazatel M (mimo¯·dnÈ aktivity)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo na

podporu mimo¯·dn˝ch, rozpoËtem nezajiötÏn˝ch akti-vit, kterÈ vysok· ökola uskuteËÚuje nap¯. jako d˘sle-dek � nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ majÌ znaËnÈ

dopady na plnÏnÌ ˙kol˘, pro kterÈ byla z¯Ìzena,� nov˝ch aktu·lnÌch ˙kol˘.

é·dost rektora vysokÈ ökoly o tuto Ë·st z·kladnÌdotace posuzuje ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy.

Ukazatel I (rozvojovÈ programy)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo

vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit projekty,˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ. Pro rok 2005 jsouvyhl·öeny tyto programy:a) Program na podporu rozvoje struktury,b) Program na podporu rozvoje internacionalizace,c) Program na podporu p¯Ìpravy dlouhodob˝ch

z·mÏr˘ vzdÏl·vacÌ, vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojo-vÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti ve¯ejn˝chvysok˝ch ökol a jejich souË·stÌ.

»·st tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏ-rovÈho ¯ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Prazepro Agenturu Rady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnos-ti zajiöùuje.

»·st dotace stanovenou podle ukazatele I minister-stvo vysokÈ ökole zv˝öÌ podle doplÚku k ukazateli I,jÌmû bude zohlednÏn podÌl mobility student˘ ve stu-dijnÌch programech uskuteËÚovan˝ch vysokou ökolouvyj·d¯en˝ v mÏsÌcÌch na celkovÈ mobilitÏ student˘vöech vysok˝ch ökol (v·ha pro mobilitu do zahraniËÌje 0,1 a pro mobilitu ze zahraniËÌ 0,2), podÌl vysokÈökoly na celkovÈm poËtu rozpoËtov˝ch profesor˘p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a na celkovÈm poËturozpoËtov˝ch docent˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch öko-l·ch (v·ha rozpoËtovÈho profesora je 0,5 a rozpoËto-vÈho docenta 0,2). Vysok· ökola rozhodne, zda Ë·stdotace p¯iznanou podle doplÚku k ukazateli I pouûijena financov·nÌ podan˝ch projekt˘, na kterÈ dotaciz ukazatele I neobdrûela, p¯ÌpadnÏ na financov·nÌnov˝ch projekt˘, kterÈ ministerstvu p¯edloûÌ v soula-du s vyhl·öenÌm rozvojov˝ch program˘ na rok 2005.ì

II.Tato ZmÏna nab˝v· ˙Ëinnosti dnem podpisu.

JUDr. Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

SEŠIT 2 Strana 11

RozhodnutÌ

Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

o zmÏnÏ P¯Ìlohy k RozhodnutÌ Ministerstva

ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle

ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb.,

o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol

a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon),

ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,

o experiment·lnÌm ovϯov·nÌ maturitnÌch

zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou

vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce,

z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ,

FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm

Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko,

Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem

a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s.,

Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002

». j. 32 228/2004-23V Praze dne 20. ledna 2005

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovyvyd·v· podle ß 171 odst. 1 ve spojenÌ s ß 185 odst. 11z·kona Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm,st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökol-sk˝ z·kon), toto rozhodnutÌ:

»l. 1P¯Ìloha RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe

a tÏlov˝chovy podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyö-öÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯov·nÌmaturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukouvybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch vespolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝mspoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmec-ko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2.2002 se mÏnÌ takto:a) V bodu 8 se text Ñ8) Gymn·zium Na PraûaËce,

Praha 3, Na OhradÏ 1700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seSpolkovou republikou NÏmecko ñ dobÌhajÌcÌ stu-dium)ìnahrazuje textem Ñ8) NÏmeck· ökola v Praze,s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seSpolkovou republikou NÏmecko)ì.

b) DoplÚuje se bod 16, kter˝ znÌ Ñ16) BiskupskÈgymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌ ökola, »eskÈBudÏjovice, JirsÌkova 5)(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seäpanÏlskem)ì.

»l. 2Toto rozhodnutÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. z·¯Ì

2005.

PaedDr. Jaroslav M¸llner v. r.n·mÏstek ministrynÏ skupiny region·lnÌho ökolstvÌ

P¯Ìloha k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy dle ß 58 pÌsm. a) z·konaË. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌchökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), veznÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯo-v·nÌ kon·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌs v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìze-n˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Fran-couzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republi-kou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskema v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë. j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002.

Podle uvedenÈho rozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy se postupuje p¯i maturitnÌchzkouök·ch ve t¯Ìd·ch s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘v cizÌm jazyce v tÏchto gymn·ziÌch:

1) Gymn·zium, Olomouc - HejËÌn, Tomkova 45(Ëesko-anglickÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·cis Velkou Brit·niÌ)

2) Gymn·zium Jana Nerudy, ökola hlavnÌhomÏsta Prahy, Praha 1, Hellichova 3

(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)

3) SlovanskÈ gymn·zium, Olomouc, t¯. Ji¯Ìhoz PodÏbrad 13

(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)

4) Gymn·zium Maty·öe Lercha, Brno, éiûkova 55(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)

5) Gymn·zium Pierra de Coubertina, T·bor,N·m. Fr. K¯iûÌka 860

(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)

6) Gymn·zium, PÌsek, KomenskÈho 89(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Bel-gie)

7) Gymn·zium F.X. äaldy, Liberec 11, Partyz·n-sk· 530

(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se Spolkovou republikou NÏmecko)

8) NÏmeck· ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700

(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se Spolkovou republikou NÏmecko)

strana 12 SEŠIT 2

9) Gymn·zium Dr. Karla PolesnÈho, Znojmo,KomenskÈho n·m. 4

(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci s Rakouskem)

10) Gymn·zium, Praha 8, ⁄stavnÌ 400 (Ëesko-italskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·cis It·liÌ)

11) Gymn·zium, Praha 4, BudÏjovick· 680 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)

12) Gymn·zium, Brno-Bystrc, Vejrostova 2 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)

13) Gymn·zium, Olomouc, »ajkovskÈho 9 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seäpanÏlskem)

14) Rakousk· ökola v Praze, o. p. s., Praha 5, Drti-nova ul. 3

15) Gymn·zium, Ostrava - Slezsk· Ostrava, Hlad-novsk· 35

(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)

16) BiskupskÈ Gymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌökola, »eskÈ BudÏjovice, JirsÌkova 5

(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)

SEŠIT 2 Strana 13

strana 14 SEŠIT 2

Ministerstvo ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy

».j. 32 405/2004-22 V Praze dne 3. ledna 2005

Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe

a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝

vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ

vzdÏl·v·nÌ

»l. 1Ministerstvo ökolstvÌ ml·deûe a tÏlov˝chovy vyd·-

v· v souladu s ß 4 odst. 3 z·kona Ë. 561/2004 Sb.,o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbor-nÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon), R·mcov˝vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, kter˝je p¯Ìlohou tohoto opat¯enÌ.

»l. 2Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy uvol-

Úuje text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu prop¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ k ö̯enÌ tiskem, v digit·lnÌpodobÏ na nosiËÌch dat a zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·l-kov˝ p¯Ìstup. SouËasnÏ vöak upozorÚuje na to, ûe zaplatn˝ text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programupro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se povaûuje text vytiötÏn˝ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝-chovy.

»l. 3Toto opat¯enÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. b¯ezna

2005.

MinistrynÏ:JUDr. Petra Buzkov· v.r.

ČÁST METODICKÁ

R · m c o v ˝ v z d Ï l · v a c Ì p r o g r a m

p r o p ¯ e d ö k o l n Ì v z d Ï l · v · n Ì

V˝zkumn˝ ˙stav pedagogick˝

Praha 2004

VedoucÌ t˝mu: PhDr. Kate¯ina SmolÌkov· (V⁄P Praha)

T˝m autor˘: Doc. PhDr. Eva Opravilov·, CSc. (PdF UK Praha), PhDr. Miluöe HavlÌnov·, CSc. (SZ⁄ Praha),PaedDr. Alice Bl·hov· (»äI) a Mgr. VÏra KrejËov·, Ph.D. (PdF Univerzity Hradec Kr·lovÈ).

Spolupr·ce na tvorbÏ aktualizovanÈ verze: Mgr. Martina Kupcov· (V⁄P Praha)

Odborn· konzultace: PhDr. Jaroslav Je¯·bek, CSc. (V⁄P Praha), PhDr. Marta Jurkov·, Ph.D. (MäMT)

P¯i pr·ci byly vyuûity v˝sledky grantov˝ch projekt˘ ÑOsobnostnÏ orientovan˝ model p¯edökolnÌ v˝chovyì(MäMT 1993), ÑKurikulum mate¯skÈ ökoly se zamϯenÌm na v˝chovu ke zdravÈmu zp˘sobu ûivotaì (RS 9809,MäMT 1999), mezin·rodnÌho programu ÑZaËÌt spoluì (Step by Step), v˝sledky mezin·rodnÌho projektu OECDÑThematic Review of Early Childhood Education and Care Policyì (RS 99006, MäMT 2000), v˝sledky ve¯ej-nÈ diskuse k N·rodnÌmu programu rozvoje vzdÏl·v·nÌ v »eskÈ republice (MäMT 2000), doplnÏnÈ studiemnÏkter˝ch zahraniËnÌch i dom·cÌch kurikul·rnÌch dokument˘ i dalöÌch pramen˘.

Verze R·mcovÈho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ z r. 2001 byla v r. 2004 aktualizov·na. Text byl upra-ven v souladu s n·vrhem novÈho ökolskÈho z·kona a ostatnÌmi kurikul·rnÌmi dokumenty. Na z·kladÏ t¯Ìlet˝chzkuöenostÌ praxe a v d˘sledku postupu v ¯eöenÌ problematiky byl pojmovÏ i obsahovÏ zp¯esnÏn.

Obsah

1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu kurikul·rnÌch

dokument˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.2 Platnost RVP PV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.3 HlavnÌ principy RVP PV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metody a formy pr·ce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.3.1 R·mcovÈ cÌle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.3.2 KlÌËovÈ kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5. VzdÏl·vacÌ oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.1 DÌtÏ a jeho tÏlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

5.2. DÌtÏ a jeho psychika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

5.2.1 Jazyk a ¯eË . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivost a fantazie, myölenkovÈ operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

5.3 DÌtÏ a ten druh˝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

5.4 DÌtÏ a spoleËnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

5.5 DÌtÏ a svÏt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

7.1 VÏcnÈ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

7.2 éivotospr·va. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

7.4 Organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7.7 Spolu˙Ëast rodiˢ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

11. KritÈria souladu r·mcovÈho a ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

SEŠIT 2 Strana 15

1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ1)

v systÈmu kurikul·rnÌch dokument˘

1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘V souladu s nov˝mi principy kurikul·rnÌ politiky,

zformulovan˝mi v N·rodnÌm programu rozvoje vzdÏ-l·v·nÌ v »R (tzv. BÌlÈ knize) a zakotven˝mi v z·konÏo p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbor-nÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, se do vzdÏl·vacÌ soustavyzav·dÌ nov˝ systÈm kurikul·rnÌch dokument˘ provzdÏl·v·nÌ û·k˘ od 3 do 19 let. Kurikul·rnÌ doku-menty jsou vytv·¯eny na dvou ˙rovnÌch ñ st·tnÌa ökolnÌ. St·tnÌ ˙roveÚ v systÈmu kurikul·rnÌch doku-ment˘ p¯edstavujÌ N·rodnÌ program vzdÏl·v·nÌ(NPV) a R·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy (RVP).ZatÌmco NPV formuluje poûadavky na vzdÏl·v·nÌ,kterÈ jsou platnÈ v poË·teËnÌm vzdÏl·v·nÌ jako celku,RVP vymezujÌ z·vaznÈ r·mce vzdÏl·v·nÌ pro jehojednotlivÈ etapy (pro p¯edökolnÌ, z·kladnÌ, a st¯ednÌvzdÏl·v·nÌ). äkolnÌ ˙roveÚ p¯edstavujÌ ökolnÌ vzdÏl·-vacÌ programy (äVP), podle nichû se uskuteËÚujevzdÏl·v·nÌ na jednotliv˝ch ökol·ch. äkolnÌ vzdÏl·va-cÌ program si vytv·¯Ì kaûd· ökola2) podle z·sad stano-ven˝ch v p¯ÌsluönÈm RVP.

R·mcovÈ i ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programy jsou ve¯ej-nÈ dokumenty p¯ÌstupnÈ pro pedagogickou i nepeda-gogickou ve¯ejnost.

SystÈm kurikl·rnÌch dokument˘Legenda: RVP PV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌvzdÏl·v·nÌ; RVP ZV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro z·kladnÌvzdÏl·v·nÌ; RVP GV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro gymna-zi·lnÌ vzdÏl·v·nÌ; RVP SOV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (pro-gramy) pro st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·v·nÌ.* OstatnÌ RVP ñ r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ kromÏ v˝öeuveden˝ch vymezuje ökolsk˝ z·kon ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ pro-gram pro z·kladnÌ umÏleckÈ vzdÏl·v·nÌ, R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ pro-gram pro jazykovÈ vzdÏl·v·nÌ, p¯ÌpadnÏ dalöÌ.

1.2 Platnost RVP PVR·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏ-

l·v·nÌ (RVP PV) vymezuje hlavnÌ poûadavky, pod-mÌnky a pravidla pro institucion·lnÌ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌp¯edökolnÌho vÏku. Tato pravidla se vztahujÌ na peda-gogickÈ Ëinnosti probÌhajÌcÌ ve vzdÏl·vacÌch institu-cÌch za¯azen˝ch do sÌtÏ ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ. Jsouz·vazn· pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v mate¯sk˝ch öko-l·ch, v mate¯sk˝ch ökol·ch s programem upraven˝mpodle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ a v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·chz·kladnÌch ökol.

RVP PV stanovuje element·rnÌ vzdÏlanostnÌz·klad, na kter˝ m˘ûe navazovat z·kladnÌ vzdÏl·v·nÌ,a jako takov˝ p¯edstavuje z·sadnÌ v˝chodisko protvorbu ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘ i jejich usku-teËÚov·nÌ.

RVP PV urËuje spoleËn˝ r·mec, kter˝ je t¯ebazachov·vat. Je otev¯en˝ pro ökolu, uËitele i pro dÏtia vytv·¯Ì tak podmÌnky k tomu, aby kaûd· ökola, resp.pedagogick˝ sbor, jak·koli odborn· pracovnÌ skupina,profesnÌ sdruûenÌ Ëi kaûd˝ jednotliv˝ pedagog mohli ñza p¯edpokladu zachov·nÌ spoleËn˝ch pravidel ñ vytv·-¯et a realizovat sv˘j vlastnÌ ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program.

S platnostÌ novÈho ökolskÈho z·kona3) se RVP PVst·v· dokumentem smÏrodatn˝m nejen pro nositelep¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ (pro pedagogy), ale takÈ proz¯izovatele vzdÏl·vacÌch institucÌ i jejich odbornÈa soci·lnÌ partnery.

1.3 HlavnÌ principy RVP PVRVP PV byl formulov·n tak, aby v souladu s odbor-

n˝mi poûadavky souËasnÈ kurikul·rnÌ reformy:ñ akceptoval p¯irozen· v˝vojov· specifika dÏtÌ p¯ed-

ökolnÌho vÏku a d˘slednÏ je promÌtal do obsahu,forem a metod jejich vzdÏl·v·nÌ

ñ umoûÚoval rozvoj a vzdÏl·v·nÌ kaûdÈho jednotlivÈ-ho dÌtÏte v rozsahu jeho individu·lnÌch moûnostÌa pot¯eb

ñ zamϯoval se na vytv·¯enÌ z·klad˘ klÌËov˝ch kom-petencÌ dosaûiteln˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·-v·nÌ

ñ definoval kvalitu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ z hledis-ka cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ, podmÌnek, obsahu i v˝sledk˘,kterÈ m· p¯in·öet

ñ zajiöùoval srovnatelnou pedagogickou ˙ËinnostvzdÏl·vacÌch program˘ vytv·¯en˝ch a poskytova-n˝ch jednotliv˝mi mate¯sk˝mi ökolami

ñ vytv·¯el prostor pro rozvoj r˘zn˝ch program˘a koncepcÌ i pro individu·lnÌ profilaci kaûdÈ mate¯-skÈ ökoly

ñ umoûÚoval mate¯sk˝m ökol·m vyuûÌvat r˘zn˝chforem i metod vzdÏl·v·nÌ a p¯izp˘sobovat vzdÏl·-v·nÌ konkrÈtnÌm region·lnÌm i mÌstnÌm podmÌn-k·m, moûnostem a pot¯eb·m

strana 16 SEŠIT 2

ññññññññññ1) Pro v˝chovu, vzdÏl·v·nÌ a pÈËi o dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏku

v mate¯skÈ ökole je dnes uûÌv·n termÌn Ñp¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌì.Tento pojem v sobÏ zahrnuje aspekty v˝chovnÈ i vzdÏl·vacÌ ñt˝k· se zajiötÏnÌ zdravÈho rozvoje a prospÌv·nÌ kaûdÈho dÌtÏte,jeho uËenÌ, socializace i spoleËenskÈ kultivace.

2) Pro tvorbu äVP mohou ökoly vyuûÌt tzv. Manu·ly pro tvorbuökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘, kterÈ seznamujÌ s postupemtvorby äVP a uv·dÏjÌ konkrÈtnÌ moûnosti zpracov·nÌ jednotli-v˝ch Ë·stÌ äVP.

NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV)

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)

STÁTNÍÚROVEŇ

ŠKOLNÍÚROVEŇ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

RVP PV RVP ZVRVP GV

RVP SOV

OSTATNÍRVP*

ññññññññññ3) Z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm,

vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon)

ñ poskytoval r·mcov· kritÈria vyuûiteln· pro vnit¯nÌi vnÏjöÌ evaluaci4) mate¯skÈ ökoly i poskytovanÈhovzdÏl·v·nÌ.

2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizaceZ·konem o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm,

vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝mz·konem) se p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ st·v· legitimnÌsouË·stÌ systÈmu vzdÏl·v·nÌ. P¯edstavuje poË·teËnÌstupeÚ ve¯ejnÈho vzdÏl·v·nÌ organizovanÈho a ¯Ìze-nÈho poûadavky a pokyny MäMT.5)

Koncepce p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je zaloûena nat˝chû z·sad·ch, jako ostatnÌ obory a ˙rovnÏ vzdÏl·v·-nÌ a ¯ÌdÌ se s nimi spoleËn˝mi cÌli: orientuje se k tomu,aby si dÌtÏ od ˙tlÈho vÏku osvojovalo z·klady klÌËo-v˝ch kompetencÌ a zÌsk·valo tak p¯edpoklady pro svÈceloûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ, umoûÚujÌcÌ mu se sn·ze a spo-lehlivÏji uplatnit ve spoleËnosti znalostÌ.6)

P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ je institucion·lnÏ zajiöùov·-no mate¯sk˝mi ökolami (vËetnÏ mate¯sk˝ch ökols upraven˝m vzdÏl·vacÌm programem), pop¯. je reali-zov·no v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·ch z·kladnÌch ökol. Mate¯-sk· ökola je legislativnÏ zakotvena v r·mci vzdÏl·va-cÌ soustavy jako druh ökoly. V procesu vzdÏl·v·nÌi v jeho organizaci se proto ¯ÌdÌ obdobn˝mi pravidlyjako ökoly ostatnÌ.

P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se organizuje pro dÏti vevÏku zpravidla od t¯Ì do öesti (sedmi)7) let. P¯ednost-nÏ jsou p¯ijÌm·ny dÏti v poslednÌm roce p¯ed zah·je-nÌm povinnÈ ökolnÌ doch·zky.

Mate¯sk· ökola se organizaËnÏ dÏlÌ na t¯Ìdy. Do t¯Ìdje moûno za¯azovat dÏti stejnÈho Ëi r˘znÈho vÏkua vytv·¯et t¯Ìdy vÏkovÏ homogennÌ Ëi vÏkovÏ hetero-gennÌ. StejnÏ tak je moûno do t¯Ìd bÏûn˝ch mate¯-sk˝ch ökol za¯azovat dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami a vytv·¯et t¯Ìdy integrovanÈ.

Poskytov·nÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je podleökolskÈho z·kona ve¯ejnou sluûbou.

3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ

⁄kolem institucion·lnÌho p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌje doplÚovat rodinnou v˝chovu a v ˙zkÈ vazbÏ na nipom·hat zajistit dÌtÏti prost¯edÌ s dostatkem mnoho-

strann˝ch a p¯imϯen˝ch podnÏt˘ k jeho aktivnÌmurozvoji a uËenÌ. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· smysluplnÏobohacovat dennÌ program dÌtÏte v pr˘bÏhu jehop¯edökolnÌch let a poskytovat dÌtÏti odbornou pÈËi.MÏlo by usilovat, aby prvnÌ vzdÏl·vacÌ kr˘Ëky dÌtÏtebyly stavÏny na promyölenÈm, odbornÏ podep¯enÈma lidsky i spoleËensky hodnotnÈm z·kladÏ, a aby Ëasproûit˝ v mate¯skÈ ökole byl pro dÌtÏ radostÌ, p¯Ìjem-nou zkuöenostÌ a zdrojem dobr˝ch a spolehliv˝chz·klad˘ do ûivota i vzdÏl·v·nÌ.8)

P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· usnadÚovat dÌtÏti jehodalöÌ ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ cestu. Jeho ˙kolem je protorozvÌjet osobnost dÌtÏte, podporovat jeho tÏlesn˝ roz-voj a zdravÌ, jeho osobnÌ spokojenost a pohodu, napo-m·hat mu v ch·p·nÌ okolnÌho svÏta a motivovat jek dalöÌmu pozn·v·nÌ a uËenÌ, stejnÏ tak i uËit dÌtÏ ûÌtve spoleËnosti ostatnÌch a p¯ibliûovat mu normya hodnoty touto spoleËnostÌ uzn·vanÈ.

D˘leûit˝m ˙kolem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jevytv·¯et dobrÈ p¯edpoklady pro pokraËov·nÌ ve vzdÏ-l·v·nÌ tÌm, ûe za vöech okolnostÌ budou maxim·lnÏpodporov·ny individu·lnÌ rozvojovÈ moûnosti dÏtÌa umoûÚov·no tak kaûdÈmu dÌtÏti dospÏt v dobÏ, kdyopouötÌ mate¯skou ökolu, k optim·lnÌ ˙rovni osobnÌhorozvoje a uËenÌ, resp. k takovÈ ˙rovni, kter· je pro dÌtÏindividu·lnÏ dosaûiteln·.9) V z·jmu zajiötÏnÌ propoje-nosti a plynulÈ n·vaznosti p¯edökolnÌho a z·kladnÌhovzdÏl·v·nÌ a z d˘vodu maxim·lnÌho vyuûitÌ a uplat-nÏnÌ v˝sledk˘ dosaûen˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏ-l·v·nÌ10) je nutnÈ, aby z·kladnÌ ökola, zejmÈnav poË·tcÌch svÈ pr·ce s dÌtÏtem, s tÏmito p¯irozen˝mirozdÌly ve vzdÏl·vacÌch moûnostech i v˝konech dÏtÌdostateËnÏ poËÌtala, brala v ˙vahu psychologick·a didaktick· specifika vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ tÈto vÏkovÈskupiny a promÌtala tyto z¯etele n·leûitÏ do sv˝chforem a metod vzdÏl·v·nÌ.

Na z·kladÏ dlouhodobÈho a kaûdodennÌho stykus dÌtÏtem i jeho rodiËi m˘ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌplnit i ˙kol diagnostick˝, zejmÈna ve vztahu k dÏtemse speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami. DÏtem, kterÈto pot¯ebujÌ (dÏtem s nerovnomÏrnostmi ve v˝voji,dÏtem se zdravotnÌm postiûenÌm, se zdravotnÌma soci·lnÌm znev˝hodnÏnÌm), m· p¯edökolnÌ vzdÏl·-v·nÌ, na z·kladÏ znalosti aktu·lnÌ ˙rovnÏ rozvoje dÌtÏ-

SEŠIT 2 Strana 17

ññññññññññ4) viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘5) SouËasn· vzdÏl·vacÌ politika v »eskÈ republice vych·zÌ z p¯e-

svÏdËenÌ, ûe ËlovÏk se musÌ vzdÏl·vat po cel˝ ûivot a ûe by mÏlmÌt z·jem na svÈm vzdÏl·v·nÌ, uËenÌ i vÏdÏnÌ, kterÈ mu umoû-Úuje dokonalejöÌ a bohatöÌ interakci se svÏtem. Za d˘leûit˝ prvo-poË·tek tohoto procesu je povaûov·no p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌa jako takovÈ dnes nach·zÌ v˝znamnou podporu st·tu.

6) Pojem spoleËnost znalostÌ byl vymezen Lisabonsk˝m procesem(Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March2000). Znalosti jsou ch·pany nejen jako vÏdomosti, ale z·roveÚtakÈ schopnosti a dovednosti je uplatnit.

7) Nov˝ ökolsk˝ z·kon umoûÚuje odloûit povinnou ökolnÌ doch·z-ku nejdÈle do zah·jenÌ ökolnÌho roku, v nÏmû dÌtÏ dovröÌ osm˝rok vÏku.

ññññññññññ8) Pro ûivot dÌtÏte m· p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ dalekos·hl˝ v˝znam,

neboù poznatky lÈka¯˘, psycholog˘ a pedagog˘ dokazujÌ, ûe vÏt-öina toho, co dÌtÏ proûije v prvnÌch letech ûivota a co z podnÏt˘okolnÌho prost¯edÌ p¯ijme, je trval· a ûe ranÈ zkuöenosti, kterÈdÌtÏ zÌsk·v· sv˝m ûivotem v rodinnÈm i mimorodinnÈm pro-st¯edÌ, se v jeho ûivotÏ ñ t¯eba i daleko pozdÏji ñ zhodnotÌa najdou svÈ uplatnÏnÌ.

9) Znamen· to, ûe v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou osobnost-nÌ rozdÌly mezi dÏtmi, a stejnÏ tak i rozdÌly v jejich individu·l-nÌch v˝konech, pokl·d·ny za p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ a ûe p¯ed-ökolnÌ vzdÏl·v·nÌ o jejich vyrovn·nÌ neusiluje; ˙kolem p¯ed-ökolnÌho vzdÏl·v·nÌ nenÌ vyrovnat v˝kony dÏtÌ, ale vyrovnatjejich vzdÏl·vacÌ öance.

10) V z·jmu dÌtÏte je t¯eba vyvarovat se ve vzdÏl·v·nÌ zbyteËn˝chskok˘ a stejnÏ tak i p¯Ìpadn˝ch ztr·t.

te i jeho dalöÌch rozvojov˝ch moûnostÌ, poskytovatvËasnou speci·lnÏ pedagogickou pÈËi a tÌm zlepöovatjejich ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ öance.

3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metodya formy pr·ce

P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se maxim·lnÏ p¯izp˘sobujev˝vojov˝m fyziologick˝m, kognitivnÌm, soci·lnÌma emocion·lnÌm pot¯eb·m dÏtÌ tÈto vÏkovÈ skupinya db·, aby tato v˝vojov· specifika byla p¯i vzdÏl·v·-nÌ dÏtÌ v plnÈ m̯e respektov·na.

P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ by proto mÏlo nabÌzet vhod-nÈ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ, pro dÌtÏ vst¯ÌcnÈ, podnÏtnÈ,zajÌmavÈ a obsahovÏ bohatÈ, v nÏmû se dÌtÏ m˘ûe cÌtitjistÏ, bezpeËnÏ, radostnÏ a spokojenÏ, a kterÈ muzajiöùuje moûnost projevovat se, bavit a zamÏstn·vatp¯irozen˝m dÏtsk˝m zp˘sobem.

VzdÏl·v·nÌ m· b˝t d˘slednÏ v·z·no k individu·lnÏr˘zn˝m pot¯eb·m a moûnostem jednotliv˝ch dÏtÌ,vËetnÏ vzdÏl·vacÌch pot¯eb specifick˝ch. KaûdÈmudÌtÏti je t¯eba poskytnout pomoc a podporu v m̯e,kterou individu·lnÏ pot¯ebuje, a v kvalitÏ, kter· muvyhovuje. Proto je nutnÈ, aby vzdÏl·vacÌ p˘sobenÌpedagoga vych·zelo z pedagogickÈ anal˝zy ñ z pozo-rov·nÌ a uvÏdomÏnÌ si individu·lnÌch pot¯eb a z·jm˘dÌtÏte, ze znalosti jeho aktu·lnÌho rozvojovÈho stavui konkrÈtnÌ ûivotnÌ a soci·lnÌ situace a pravidelnÈhosledov·nÌ jeho rozvojov˝ch i vzdÏl·vacÌch pokrok˘.Jen tak je moûno zajistit, aby pedagogickÈ aktivityprobÌhaly v rozsahu pot¯eb jednotliv˝ch dÏtÌ, abykaûdÈ dÌtÏ bylo stimulov·no, citlivÏ podnÏcov·nok uËenÌ a pozitivnÏ motivov·no k vlastnÌmu vzdÏl·-vacÌmu ˙silÌ zp˘sobem a v m̯e jemu vyhovujÌcÌ. DÌtÏtak m˘ûe dosahovat vzdÏl·vacÌch a rozvojov˝chpokrok˘ vzhledem k jeho moûnostem optim·lnÌma samo se m˘ûe cÌtit ˙spÏönÈ, sv˝m okolÌm uzn·vanÈa p¯ijÌmanÈ.

TakovÈto pojetÌ vzdÏl·v·nÌ umoûÚuje vzdÏl·vatspoleËnÏ v jednÈ t¯ÌdÏ dÏti bez ohledu na jejich roz-dÌlnÈ schopnosti a uËebnÌ p¯edpoklady. V p¯edökol-nÌm vzdÏl·v·nÌ tak mohou b˝t vytv·¯eny t¯Ìdy,v nichû si dÏti mohou b˝t vÏkovÏ blÌzkÈ, stejnÏ taki vÏkovÏ vzd·lenÏjöÌ, mohou vykazovat rozdÌlnÈvzdÏl·vacÌ moûnosti a pot¯eby, vËetnÏ specifick˝ch.

RozvojovÈ p¯edpoklady a moûnosti dÏtÌ vyûadujÌuplatÚovat v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ odpovÌdajÌcÌmetody a formy pr·ce. VhodnÈ jsou metody proûit-kovÈho a kooperativnÌho uËenÌ hrou a ËinnostmidÏtÌ, kterÈ jsou zaloûeny na p¯Ìm˝ch z·ûitcÌch dÌtÏte,podporujÌ dÏtskou zvÌdavost a pot¯ebu objevovat,podnÏcujÌ radost dÌtÏte z uËenÌ, jeho z·jem pozn·vatnovÈ, zÌsk·vat zkuöenosti a ovl·dat dalöÌ dovednos-ti. Ve vzdÏl·v·nÌ je t¯eba vyuûÌvat p¯irozenÈho tokudÏtsk˝ch myölenek a spont·nnÌch n·pad˘ a poskyto-vat dÌtÏti dostatek prostoru pro spont·nnÌ aktivitya jeho vlastnÌ pl·ny. UËebnÌ aktivity by proto mÏlyprobÌhat p¯edevöÌm formou nez·vaznÈ dÏtskÈ hry,

kterou se dÌtÏ zab˝v· na z·kladÏ svÈho z·jmu a vlast-nÌ volby11).

V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏlo b˝t v dostateË-nÈ m̯e uplatÚov·no situaËnÌ uËenÌ zaloûenÈ navytv·¯enÌ a vyuûÌv· situacÌ, kterÈ poskytujÌ dÌtÏti sro-zumitelnÈ praktickÈ uk·zky ûivotnÌch souvislostÌ tak,aby se dÌtÏ uËilo dovednostem a poznatk˘m v oka-mûiku, kdy je pot¯ebuje a lÈpe tak ch·palo jejichsmysl.

V˝znamnou roli v procesu uËenÌ sehr·v· spont·n-nÌ soci·lnÌ uËenÌ, zaloûenÈ na principu p¯irozenÈn·podoby. Proto je t¯eba ve vöech Ëinnostech a situa-cÌch, kterÈ se v pr˘bÏhu dne v mate¯skÈ ökole vyskyt-nou, nejen v didakticky zamϯen˝ch Ëinnostech,poskytovat dÌtÏti vzory chov·nÌ a postoj˘, kterÈ jsouk n·podobÏ a p¯ejÌm·nÌ vhodnÈ.

V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏly b˝t uplatÚov·-ny aktivity spont·nnÌ i ¯ÌzenÈ, vz·jemnÏ prov·zanÈa vyv·ûenÈ, v pomÏru odpovÌdajÌcÌm pot¯eb·m a moû-nostem p¯edökolnÌho dÌtÏte. Takovou specifickou for-mou, vhodnou pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v podmÌn-k·ch mate¯skÈ ökoly, je didakticky zacÌlen· Ëinnost,kter· je pedagogem p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo motivovan·,kter· je dÌtÏti nabÌzena a v nÌû je zastoupeno spont·n-nÌ a z·mÏrnÈ (cÌlenÈ, pl·novanÈ) uËenÌ. Tyto Ëinnostimohou probÌhat zpravidla v menöÌ skupinÏ Ëi indivi-du·lnÏ 12).

Didaktick˝ styl vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v mate¯skÈ ökole bymÏl b˝t zaloûen na principu vzdÏl·vacÌ nabÌdky, naindividu·lnÌ volbÏ a aktivnÌ ˙Ëasti dÌtÏte. Pedagog m·b˝t pr˘vodcem dÌtÏte na jeho cestÏ za pozn·nÌm, pro-bouzet v nÏm aktivnÌ z·jem a chuù dÌvat se kolemsebe, naslouchat a objevovat, nikoli tÌm, kdo dÌtÏÑ˙kolujeì a plnÏnÌ tÏchto ˙kol˘ kontroluje. ⁄kolov·nje pedagog ñ jeho hlavnÌm ˙kolem by mÏlo b˝t inici-ovat vhodnÈ Ëinnosti, p¯ipravovat prost¯edÌ a nabÌzetdÌtÏti p¯Ìleûitosti, jak pozn·vat, p¯em˝ölet, ch·pata porozumÏt sobÏ i vöemu kolem sebe st·le ˙ËinnÏj-öÌm zp˘sobem13).

V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ je t¯eba uplatÚovat inte-grovan˝ p¯Ìstup. VzdÏl·v·nÌ by mÏlo probÌhat naz·kladÏ integrovan˝ch blok˘, kterÈ nerozliöujÌ ÑvzdÏ-l·vacÌ oblastiì Ëi Ñsloûkyì, ale kterÈ nabÌzejÌ dÌtÏtivzdÏl·vacÌ obsah v p¯irozen˝ch souvislostech, vaz-b·ch a vztazÌch14). Obsah blok˘ by mÏl vych·zet zeûivota dÌtÏte, b˝t pro nÏ smyslupln˝, zajÌmav˝ a uûi-teËn˝. Realizace takov˝chto blok˘ poskytuje dÌtÏti

strana 18 SEŠIT 2

ññññññññññ11) UËenÌ dÌtÏte na z·kladÏ p¯ed·v·nÌ a p¯ijÌm·nÌ hotov˝ch poznat-

k˘ je v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ povaûov·no za cestu nevhod-nou, resp. m·lo vhodnou.

12) V souladu s postupujÌcÌm vÏkem a vyspÏlostÌ dÌtÏte a na z·kla-dÏ jeho nar˘stajÌcÌho z·jmu o Ëinnosti, na kterÈ m˘ûe navazovatsystematick· ökolnÌ pr·ce, m˘ûe p¯irozenÏ takov˝ch ËinnostÌv programu dÌtÏte p¯ib˝vat.

13) A pedagog my mÏl kontrolovat s·m sebe na z·kladÏ autoevalu-aceÖ.

14) Znamen· to smysluplnÈ propojov·nÌ vöeho, co b˝valo umÏleËlenÏno do Ñv˝chovn˝ch sloûekì.

öirokou ök·lu r˘zn˝ch aktivit a nabÌzÌ mu hluböÌ pro-ûitek. DÌtÏ tak nezÌsk·v· jen izolovanÈ poznatky ËijednoduchÈ dovednosti, zÌskan· zkuöenost je kom-plexnÏjöÌ a st·v· se pro dÌtÏ sn·ze uchopitelnoua prakticky vyuûitelnou. DÌtÏ m˘ûe zÌsk·vat skuteËnÈËinnostnÌ v˝stupy ñ kompetence.

I p¯i tomto zp˘sobu pr·ce mohou b˝t (a mÏly byb˝t) p¯i tvorbÏ i realizaci vzdÏl·vacÌ nabÌdky vyuûÌ-v·ny metody a prost¯edky Ñklasick˝chì specifick˝chdidaktik jednotliv˝ch obor˘ v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌchËinnostÌ (metodik), pokud jsou zamϯeny na pr·cis p¯edökolnÌm dÌtÏtem a pokud odpovÌdajÌ psycholo-gick˝m a didaktick˝m specifik·m p¯edökolnÌho vzdÏ-l·v·nÌ.

3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌRVP PV pracuje se Ëty¯mi cÌlov˝mi kategoriemi:

stanovuje cÌle v podobÏ z·mÏr˘ a cÌle v podobÏ v˝stu-p˘, a to nejprve v ˙rovni obecnÈ a n·slednÏ pakv ˙rovni oblastnÌ. KonkrÈtnÏ se jedn· o tyto katego-rie:

ñ r·mcovÈ cÌle ñ vyjad¯ujÌcÌ univerz·lnÌ z·mÏryp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ

ñ klÌËovÈ kompetence ñ p¯edstavujÌ v˝stupy, resp.obecnÏjöÌ zp˘sobilosti, dosaûitelnÈ v p¯edökol-nÌm vzdÏl·v·nÌ

ñ dÌlËÌ cÌle ñ vyjad¯ujÌ konkrÈtnÌ z·mÏry p¯Ìsluöe-jÌcÌ tÈ kterÈ vzdÏl·vacÌ oblasti

ñ dÌlËÌ v˝stupy ñ dÌlËÌ poznatky, dovednosti,postoje a hodnoty, kterÈ dÌlËÌm cÌl˘m odpovÌda-jÌ15)

Tyto cÌlovÈ kategorie jsou tÏsnÏ prov·zanÈ a vz·-jemnÏ spolu korespondujÌ (viz schÈma SystÈm vzdÏl·-vacÌch cÌl˘). Tento systÈm by mÏl b˝t funkËnÌ. Uka-zuje, ûe vÏdomÈ a systematickÈ sledov·nÌ a naplÚo-v·nÌ stanoven˝ch z·mÏr˘ v bÏûnÈ kaûdodennÌ praxiby mÏlo spolehlivÏ vÈst k dosahov·nÌ v˝stup˘. Pracu-je-li tedy pedagog p¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ pr˘bÏûnÏs vÏdomÌm vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ (aù uû v ˙rovniobecnÈ Ëi oblastnÌ), mÏl by mÌt z·ruku, ûe skuteËnÏvede dÏti k osvojov·nÌ kompetencÌ a k jejich postup-nÈmu zdokonalov·nÌ.

SEŠIT 2 Strana 19

SystÈm vzdÏl·vacÌch cÌl˘

SystÈm cÌl˘ v RVP PVLegenda: ObecnÈ z·mÏry vzdÏl·v·nÌ jsou vyj·d¯eny pomocÌ r·mcov˝ch cÌl˘, v˝stupy pak v podobÏ klÌËov˝ch kompetencÌ. R·mcovÈ cÌlese promÌtajÌ do pÏti vzdÏl·vacÌch oblastÌ a zÌsk·vajÌ podobu cÌl˘ dÌlËÌch. Jejich pr˘bÏûnÈ naplÚov·nÌ smϯuje k dosahov·nÌ dÌlËÌch kompe-tencÌ, kterÈ jsou z·kladem pro postupnÈ budov·nÌ kompetencÌ klÌËov˝ch.

VzdÏl·vacÌ cÌle

R·mcovÈ cÌle:

1. RozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ

2. OsvojenÌ hodnot3. ZÌsk·nÌ osobnostnÌch postoj˘

formulovanÈ jako z·mÏry formulovanÈ jako v˝stupy

ññññññññññ15) DÌlËÌ cÌle a dÌlËÌ v˝stupy jsou uvedeny v kapitole 5. VzdÏl·vacÌ

oblasti.

KlÌËovÈ kompetence:

1. kompetence k uËenÌ

2. kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘

3. kompetence komunikativnÌ

4. kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ

5. kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ

DÌlËÌ cÌle v oblastech:

1. biologickÈ2. psychologickÈ3. interperson·lnÌ4. soci·lnÏ-kulturnÌ5. environment·lnÌ

DÌlËÌ v˝stupy (dÌlËÌ poznatky, dovednosti,

hodnoty a postoje) v oblastech:

1. biologickÈ2. psychologickÈ3. interperson·lnÌ4. soci·lnÏ-kulturnÌ5. environment·lnÌ

v ˙rovniobecnÈ

v ˙rovni oblastnÌ

3.3.1 R·mcovÈ cÌleZ·mÏrem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je rozvÌjet

kaûdÈ dÌtÏ po str·nce fyzickÈ, psychickÈ i soci·lnÌa vÈst je tak, aby na konci svÈho p¯edökolnÌho obdobÌbylo jedineËnou a relativnÏ samostatnou osobnostÌ,schopnou (kompetentnÌ, zp˘sobilou) zvl·dat, pokudmoûno aktivnÏ a s osobnÌm uspokojenÌm, takovÈ n·ro-ky ûivota, kterÈ jsou na nÏ bÏûnÏ kladeny (zejmÈnav prost¯edÌ jemu blÌzkÈm, tj. v prost¯edÌ rodinya ökoly), a z·roveÚ i ty, kterÈ ho v budoucnu nevy-hnutelnÏ oËek·vajÌ.

Instituce poskytujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, resp.jejich pedagogovÈ, by proto mÏli sledovat p¯i svÈpr·ci tyto r·mcovÈ cÌle (z·mÏry):

1. rozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ2. osvojenÌ z·klad˘ hodnot, na nichû je zaloûena

naöe spoleËnost3. zÌsk·nÌ osobnÌ samostatnosti a schopnosti

projevovat se jako samostatn· osobnost p˘so-bÌcÌ na svÈ okolÌ

Tyto r·mcovÈ cÌle ve svÈm celku vyjad¯ujÌ z·kladnÌorientaci p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ a stejnÏ tak i kaûdo-dennÌ pr·ce pedagoga. Tyto cÌle je t¯eba vnÌmat tak, ûepokud jsou naplÚov·ny, smϯuje vzdÏl·v·nÌ k utv·¯enÌz·klad˘ klÌËov˝ch kompetencÌ, neboù zasahuje-li vzdÏ-l·v·nÌ z·roveÚ oblast poznatk˘, hodnot a postoj˘, zÌs-k·v· dÌtÏ dovednosti mnohostrannÏjöÌ, dokonalejöÌa prakticky vyuûitelnÏjöÌ. To je t¯eba mÌt na z¯etelinejen p¯i tvorbÏ äVP PV, ale zejmÈna ve vzdÏl·vacÌmprocesu samÈm. Pedagog by mÏl postupovat s pln˝mvÏdomÌm, ûe tyto cÌle jsou sv˝m zp˘sobem univerz·l-nÌ, p¯irozenÈ a vöudyp¯ÌtomnÈ; znamen· to, ûe nejenp¯i Ëinnostech pl·novan˝ch, ale p¯i nejr˘znÏjöÌch Ëin-nostech, situacÌch a za r˘zn˝ch okolnostÌ, p˘sobÌ peda-gog na dÌtÏ ve vöech t¯ech cÌlov˝ch oblastech, a ûesv˝ch chov·nÌm, jedn·nÌm i sv˝mi postoji dÌtÏ ovliv-Úuje. MÏl by mÌt na z¯eteli, ûe tak m˘ûe z·mÏrnÈ napl-Úov·nÌ tÏchto cÌl˘ podporovat a z·roveÚ takÈ, ûe tomum˘ûe ñ t¯eba i bezdÏËnÏ ñ naopak br·nit.

3.3.2 KlÌËovÈ kompetenceKlÌËovÈ kompetence reprezentujÌ v souËasnÈm

vzdÏl·v·nÌ cÌlovou kategorii, vyj·d¯enou v podobÏv˝stup˘. V kurikul·rnÌch dokumentech jsou obecnÏformulov·ny jako soubory p¯edpokl·dan˝ch vÏdo-mostÌ, dovednostÌ, schopnostÌ, postoj˘ a hodnot d˘le-ûit˝ch pro osobnÌ rozvoj a uplatnÏnÌ kaûdÈho jedince.Jejich pojetÌ i obsah vych·zÌ z hodnot spoleËnostÌ p¯i-jÌman˝ch a z obecnÏ sdÌlen˝ch p¯edstav o tom, kterÈkompetence p¯ispÌvajÌ ke vzdÏl·v·nÌ, spokojenÈmua ˙spÏönÈmu ûivotu ËlovÏka a k posilov·nÌ funkcÌobËanskÈ spoleËnosti.

Kompetence p¯edstavujÌ soubory ËinnostnÏ zamÏ-¯en˝ch a prakticky vyuûiteln˝ch v˝stup˘, kterÈ se pro-pojujÌ a doplÚujÌ, ËÌmû se postupnÏ st·vajÌ sloûitÏjöÌ

a tÌm i vyuûitelnÏjöÌ (univerz·lnÏji pouûitelnÈ). Jejichosvojov·nÌ je proces dlouhodob˝ a sloûit˝, kter˝ zaËÌ-n· v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ, pokraËuje v z·kladnÌma st¯ednÌm vzdÏl·v·nÌ a postupnÏ se dotv·¯Ì v dalöÌmpr˘bÏhu ûivota16).

Proto je snahou, aby klÌËovÈ kompetence tvo¯ilyneopominuteln˝ z·klad vzdÏl·v·nÌ na vöech ˙rovnÌcha aby k jejich vytv·¯enÌ smϯoval a p¯ispÌval veöker˝vzdÏl·vacÌ obsah i aktivity a Ëinnosti, kterÈ ve ökoleprobÌhajÌ. KlÌËovÈ kompetence tak zÌsk·vajÌ ˙st¯ednÌpozici v r·mcov˝ch vzdÏl·vacÌch programech.

Jiû v p¯edökolnÌm vÏku dÌtÏte mohou b˝t vytv·¯enyz·klady klÌËov˝ch kompetencÌ, sice element·rnÌ,avöak d˘leûitÈ a v˝znamnÈ nejen z hlediska p¯ÌpravydÌtÏte pro zapoËetÌ systematickÈho vzdÏl·v·nÌ, alez·roveÚ pro jeho dalöÌ ûivotnÌ etapy i celoûivotnÌuËenÌ. DobrÈ a dostateËnÈ z·klady klÌËov˝ch kompe-tencÌ, poloûenÈ v p¯edökolnÌm vÏku, mohou b˝t pod-statn˝m p¯Ìslibem dalöÌho p¯ÌznivÈho rozvoje a vzdÏ-l·v·nÌ dÌtÏte, nedostateËnÈ z·klady naopak brzdou,kter· dÌtÏ na poË·tku jeho ûivotnÌ a vzdÏl·vacÌ cestym˘ûe znev˝hodÚovat. Proto by p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌmÏlo o jejich vytv·¯enÌ cÌlenÏ usilovat.

Pro etapu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou za klÌËovÈpovaûov·ny tyto kompetence:

1. kompetence k uËenÌ2. kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘3. kompetence komunikativnÌ4. kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ5. kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ

P¯edpokl·d· se, ûe pro dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏkumohou b˝t dosaûitelnÈ klÌËovÈ kompetence v n·sledu-jÌcÌ ˙rovni:

kompetence k uËenÌ

dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ soust¯edÏnÏ pozoruje, zkoum·, objevuje, vöÌm· si

souvislostÌ, experimentuje a uûÌv· p¯i tom jednodu-ch˝ch pojm˘, znak˘ a symbol˘

ñ zÌskanou zkuöenost uplatÚuje v praktick˝ch situa-cÌch a v dalöÌm uËenÌ

ñ m· element·rnÌ poznatky o svÏtÏ lidÌ, kultury, p¯Ì-rody i techniky, kter˝ dÌtÏ obklopuje, o jeho roz-manitostech a promÏn·ch; orientuje se v ¯·dua dÏnÌ v prost¯edÌ, ve kterÈm ûije

ñ klade ot·zky a hled· na nÏ odpovÏdi, aktivnÏ sivöÌm·, co se kolem nÏho dÏje; chce porozumÏt

strana 20 SEŠIT 2

ññññññññññ16) KlÌËovÈ kompetence p¯edstavujÌ cÌlovÈ stavy, k jejichû naplÚo-

v·nÌ by mÏlo spoleËnÏ smϯovat veökerÈ vzdÏl·v·nÌ. Kaûd·vzdÏl·vacÌ etapa v tomto smÏru p¯ispÌv· sv˝m dÌlem a kaûd· jedalöÌmu rozvoji a zdokonalov·nÌ tÏchto kompetencÌ otev¯en·.Ve vöech etap·ch je jednÌm z cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ vybavit kaûdÈhojedince souborem klÌËov˝ch kompetencÌ na ˙rovni, kter· je pronÏho dosaûiteln·.

vÏcem, jev˘m a dÏj˘m, kterÈ kolem sebe vidÌ;pozn·v·, ûe se m˘ûe mnohÈmu nauËit, raduje sez toho, co samo dok·zalo a zvl·dlo

ñ uËÌ se nejen spont·nnÏ, ale i vÏdomÏ, vyvine ˙silÌ,soust¯edÌ se na Ëinnost a z·mÏrnÏ si zapamatuje; p¯izadanÈ pr·ci dokonËÌ, co zapoËalo; dovede postu-povat podle instrukcÌ a pokyn˘, je schopno dobratse k v˝sledk˘m

ñ odhaduje svÈ sÌly, uËÌ se hodnotit svoje osobnÌpokroky i oceÚovat v˝kony druh˝ch

ñ pokud se mu dost·v· uzn·nÌ a ocenÏnÌ, uËÌ ses chutÌ

kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘

dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ vöÌm· si dÏnÌ i problÈm˘ v bezprost¯ednÌm okolÌ;

p¯irozenou motivacÌ k ¯eöenÌ dalöÌch problÈm˘a situacÌ je pro nÏj pozitivnÌ odezva na aktivnÌz·jem

ñ ¯eöÌ problÈmy, na kterÈ staËÌ; zn·mÈ a opakujÌcÌ sesituace se snaûÌ ¯eöit samostatnÏ (na z·kladÏ n·po-doby Ëi opakov·nÌ), n·roËnÏjöÌ s oporou a pomocÌdospÏlÈho

ñ problÈmy ¯eöÌ na z·kladÏ bezprost¯ednÌ zkuöenosti;postupuje cestou pokusu a omylu, zkouöÌ, experi-mentuje; spont·nnÏ vym˝ölÌ nov· ¯eöenÌ problÈm˘a situacÌ; hled· r˘znÈ moûnosti a varianty (m·vlastnÌ, origin·lnÌ n·pady); vyuûÌv· p¯i tom dosa-vadnÌch zkuöenostÌ, fantazii a p¯edstavivost

ñ p¯i ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘uûÌv· logick˝ch, matematick˝ch i empirick˝chpostup˘; pochopÌ jednoduchÈ algoritmy ¯eöenÌ r˘z-n˝ch ˙loh a situacÌ a vyuûÌv· je v dalöÌch situacÌch

ñ zp¯esÚuje si poËetnÌ p¯edstavy, uûÌv· ËÌseln˝cha matematick˝ch pojm˘, vnÌm· element·rnÌ mate-matickÈ souvislosti

ñ rozliöuje ¯eöenÌ, kter· jsou funkËnÌ (vedoucÌ k cÌli),a ¯eöenÌ, kter· funkËnÌ nejsou; dok·ûe mezi nimivolit

ñ ch·pe, ûe vyh˝bat se ¯eöenÌ problÈm˘ nevede k cÌli,ale ûe jejich vËasnÈ a uv·ûlivÈ ¯eöenÌ je naopakv˝hodou; uvÏdomuje si, ûe svou aktivitou a inicia-tivou m˘ûe situaci ovlivnit

ñ nebojÌ se chybovat, pokud nach·zÌ pozitivnÌ ocenÏ-nÌ nejen za ˙spÏch, ale takÈ za snahu

komunikativnÌ kompetence

dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ ovl·d· ¯eË, hovo¯Ì ve vhodnÏ formulovan˝ch

vÏt·ch, samostatnÏ vyjad¯uje svÈ myölenky, sdÏle-nÌ, ot·zky i odpovÏdi, rozumÌ slyöenÈmu, slovnÏreaguje a vede smyslupln˝ dialog

ñ dok·ûe se vyjad¯ovat a sdÏlovat svÈ proûitky, poci-ty a n·lady r˘zn˝mi prost¯edky (¯eËov˝mi, v˝tvar-n˝mi, hudebnÌmi, dramatick˝mi apod.)

ñ domlouv· se gesty i slovy, rozliöuje nÏkterÈ sym-boly, rozumÌ jejich v˝znamu i funkci

ñ v bÏûn˝ch situacÌch komunikuje bez z·bran a osty-chu s dÏtmi i s dospÏl˝mi; ch·pe, ûe b˝t komuni-kativnÌ, vst¯ÌcnÈ, iniciativnÌ a aktivnÌ je v˝hodou

ñ ovl·d· dovednosti p¯edch·zejÌcÌ ËtenÌ a psanÌñ pr˘bÏûnÏ rozöi¯uje svou slovnÌ z·sobu a aktivnÏ ji

pouûÌv· k dokonalejöÌ komunikaci s okolÌmñ dovede vyuûÌt informativnÌ a komunikativnÌ pro-

st¯edky, se kter˝mi se bÏûnÏ setk·v· (knÌûky,encyklopedie, poËÌtaË, audiovizu·lnÌ technika, tele-fon atp.)

ñ vÌ, ûe lidÈ se dorozumÌvajÌ i jin˝mi jazyky a ûe jemoûno se jim uËit; m· vytvo¯eny element·rnÌ p¯ed-poklady k uËenÌ se cizÌmu jazyku

soci·lnÌ a person·lnÌ kompetence

dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ samostatnÏ rozhoduje o sv˝ch Ëinnostech; umÌ si

vytvo¯it sv˘j n·zor a vyj·d¯it jejñ uvÏdomuje si, ûe za sebe i svÈ jedn·nÌ odpovÌd·

a nese d˘sledkyñ dÏtsk˝m zp˘sobem projevuje citlivost a ohleduplnost

k druh˝m, pomoc slaböÌm, rozpozn· nevhodnÈ cho-v·nÌ; vnÌm· nespravedlnost, ubliûov·nÌ, agresivitua lhostejnost

ñ ve skupinÏ se dok·ûe prosadit, ale i pod¯Ìdit, p¯ispoleËn˝ch Ëinnostech se domlouv· a spolupracu-je; v bÏûn˝ch situacÌch uplatÚuje z·kladnÌ spole-ËenskÈ n·vyky a pravidla spoleËenskÈho styku; jeschopnÈ respektovat druhÈ, vyjedn·vat, p¯ijÌmata uzavÌrat kompromisy

ñ napodobuje modely prosoci·lnÌho chov·nÌ a mezi-lidsk˝ch vztah˘, kterÈ nach·zÌ ve svÈm okolÌ

ñ spolupodÌlÌ se na spoleËn˝ch rozhodnutÌch; p¯ijÌm·vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnosti; dodrûujedohodnut· a pochopen· pravidla a p¯izp˘sobÌ se jim

ñ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi lidmi Ëi v nezn·m˝chsituacÌch se chov· obez¯etnÏ; nevhodnÈ chov·nÌi komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn·, umÌ odmÌt-nout

ñ je schopno ch·pat, ûe lidÈ se r˘znÌ a umÌ b˝t tole-rantnÌ k jejich odliönostem a jedineËnostem

ñ ch·pe, ûe nespravedlnost, ubliûov·nÌ, poniûov·nÌ,lhostejnost, agresivita a n·silÌ se nevypl·cÌ a ûevzniklÈ konflikty je lÈpe ¯eöit dohodou; dok·ûe sebr·nit projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, poniûov·nÌa ubliûov·nÌ

ËinnostnÌ a obËanskÈ kompetence

dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ svoje Ëinnosti a hry se uËÌ pl·novat, organizovat,

¯Ìdit a vyhodnocovatñ dok·ûe rozpoznat a vyuûÌvat vlastnÌ silnÈ str·nky,

pozn·vat svoje slabÈ str·nky

SEŠIT 2 Strana 21

ñ odhaduje rizika sv˝ch n·pad˘, jde za sv˝m z·mÏ-rem, ale takÈ dok·ûe mÏnit cesty a p¯izp˘sobovatse dan˝m okolnostem

ñ ch·pe, ûe se m˘ûe o tom, co udÏl·, rozhodovatsvobodnÏ, ale ûe za sv· rozhodnutÌ takÈ odpovÌd·

ñ m· smysl pro povinnost ve h¯e, pr·ci i uËenÌ;k ˙kol˘m a povinnostem p¯istupuje odpovÏdnÏ;v·ûÌ si pr·ce i ˙silÌ druh˝ch

ñ zajÌm· se o druhÈ i o to, co se kolem dÏje; je otev-¯enÈ aktu·lnÌmu dÏnÌ

ñ ch·pe, ûe z·jem o to, co se kolem dÏje, Ëinorodost,pracovitost a podnikavost jsou p¯Ìnosem a ûe nao-pak lhostejnost, nevöÌmavost, pohodlnost a nÌzk·aktivita majÌ svoje nep¯ÌznivÈ d˘sledky

ñ m· z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o tom, co je v sou-ladu se z·kladnÌmi lidsk˝mi hodnotami a normami,i co je s nimi v rozporu, a snaûÌ se podle toho cho-vat

ñ spoluvytv·¯Ì pravidla spoleËnÈho souûitÌ mezi vrs-tevnÌky, rozumÌ jejich smyslu a ch·pe pot¯ebu jezachov·vat

ñ uvÏdomuje si sv· pr·va i pr·va druh˝ch, uËÌ se jeh·jit a respektovat; ch·pe, ûe vöichni lidÈ majÌ stej-nou hodnotu

ñ vÌ, ûe nenÌ jedno, v jakÈm prost¯edÌ ûije, uvÏdomu-je si, ûe se sv˝m chov·nÌm na nÏm podÌlÌ a ûe jem˘ûe ovlivnit

ñ db· na osobnÌ zdravÌ a bezpeËÌ svoje i druh˝ch,chov· se odpovÏdnÏ s ohledem na zdravÈ a bez-peËnÈ okolnÌ prost¯edÌ (p¯ÌrodnÌ i spoleËenskÈ)

⁄roveÚ kompetencÌ, obecnÏ dosaûiteln· p¯edökol-nÌm dÌtÏtem, vyjad¯uje oËek·van˝ vzdÏl·vacÌ p¯Ìnosp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, tedy to, ËÌm m˘ûe mate¯sk·ökola p¯ispÏt k v˝bavÏ dÌtÏte pro celoûivotnÌ uËenÌd¯Ìve, neû dÌtÏ zah·jÌ povinnÈ ökolnÌ vzdÏl·v·nÌ. Sou-bor klÌËov˝ch kompetencÌ je ve svÈm celku ide·lem,k nÏmuû vÏtöina dÏtÌ nedospÏje a dospÏt nem˘ûe. Toani nenÌ smyslem jejich formulov·nÌ. Soubor klÌËo-v˝ch kompetencÌ nabÌzÌ pedagog˘m pomÏrnÏ jasnoup¯edstavu, kam smϯovat, oË usilovat. SlouûÌ p¯ede-vöÌm k vymezenÌ odpovÌdajÌcÌho vzdÏl·vacÌho obsahujako prost¯edku k jejich vytv·¯enÌ (na ˙rovni r·mco-vÈ, pop¯. i ökolnÌ).

4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PVObsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ p¯edstavuje hlavnÌ

prost¯edek vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte v mate¯skÈ ökole. V RVPPV je vymezen tak, aby slouûil k naplÚov·nÌ vzdÏl·va-cÌch z·mÏr˘ a dosahov·nÌ vzdÏl·vacÌch cÌl˘. StejnÏjako na dalöÌch vzdÏl·vacÌch ˙rovnÌch je vzdÏl·vacÌobsah v RVP PV formulov·n v podobÏ ÑuËivaì a ÑoËe-k·van˝ch v˝stup˘ì, a to pouze obecnÏ, r·mcovÏ.

VzdÏl·vacÌ obsah se stanovuje pro celou vÏkovouskupinu spoleËnÏ, tj. pro dÏti ve vÏku od 3 do 6 (7) let.

Bylo snahou formulovat vzdÏl·vacÌ obsah v RVPPV tak, aby odpovÌdal specifice p¯edökolnÌho vzdÏl·-

v·nÌ, jeho integrovanÈ podobÏ a ËinnostnÌ povaze.Z toho d˘vodu:ñ vzdÏl·vacÌ obsah p¯edstavuje kompaktnÌ, vnit¯nÏ

propojen˝ celek, jehoû ËlenÏnÌ do oblastÌ je t¯ebavnÌmat pouze jako pomocnÈ

ñ ÑuËivoì je vyj·d¯eno v podobÏ ËinnostÌ, aù uû prak-tick˝ch Ëi intelektov˝ch, pop¯. v podobÏ p¯ÌleûitostÌ

ñ pojem ÑuËivoì je nahrazen pojmem ÑvzdÏl·vacÌnabÌdkaì, kter˝ vyjad¯uje û·doucÌ formu prezenta-ce ÑuËivaì dÌtÏti

ñ oËek·vanÈ v˝stupy majÌ, stejnÏ jako vzdÏl·vacÌnabÌdka, ËinnostnÌ povahu

Zp˘sob, jak˝m je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PVvymezen a uspo¯·d·n, se liöÌ od dosud uplatÚovanÈhosystÈmu. I kdyû je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV ËlenÏndo nÏkolika vzdÏl·vacÌch oblastÌ, je zachov·no inte-grovanÈ pojetÌ respektujÌcÌ p¯irozenou celistvostosobnosti dÌtÏte i jeho postupnÈ zaËleÚov·nÌ se doûivotnÌho a soci·lnÌho prost¯edÌ17). JednotlivÈ oblasti,resp. jejich obsahy, se vz·jemnÏ prolÌnajÌ, prostupujÌ,ovlivÚujÌ a podmiÚujÌ a ukazujÌ tak na neust·lou p¯Ì-tomnost vöech oblastÌ. (Nejedn· se o realizaËnÌ podo-bu vzdÏl·vacÌho obsahu, ale pouze o pomocnÈ schÈ-ma, kterÈ nenÌ p¯Ìmo prakticky upot¯ebitelnÈ.)

Odtud vypl˝v· i nutnost p¯irozenÈho propojov·nÌoblastÌ v praxi. Je t¯eba, aby pedagog postupoval vevzdÏl·v·nÌ s vÏdomÌm, ûe realizovat samostatnÏ jed-notlivÈ oblasti by bylo umÏlÈ, nere·lnÈ a nep¯ijatelnÈ.Naopak, ËÌm ˙plnÏjöÌ a dokonalejöÌ bude propojenÌvöech oblastÌ vzdÏl·v·nÌ, a z·roveÚ i podmÌnek, zakter˝ch probÌh·, tÌm bude vzdÏl·v·nÌ p¯irozenÏjöÌ,˙ËinnÏjöÌ a hodnotnÏjöÌ.

VzdÏl·vacÌ obsah je v RVP PV uspo¯·d·n do pÏtivzdÏl·vacÌch oblastÌ: biologickÈ, psychologickÈ,interperson·lnÌ, soci·lnÏ-kulturnÌ a environment·lnÌ.Tyto oblasti jsou nazv·ny:

1. DÌtÏ a jeho tÏlo2. DÌtÏ a jeho psychika3. DÌtÏ a ten druh˝4. DÌtÏ a spoleËnost5. DÌtÏ a svÏt

5. VzdÏl·vacÌ oblastiJednotlivÈ vzdÏl·vacÌ oblasti jsou zpracov·ny tak,

aby byly pro pedagoga srozumitelnÈ a aby s jejichobsahem mohl d·le pracovat. Kaûd· oblast zahrnujetyto vz·jemnÏ propojenÈ kategorie: dÌlËÌ cÌle (z·mÏ-ry), vzdÏl·vacÌ nabÌdku a oËek·vanÈ v˝stupy (p¯edpo-kl·danÈ v˝sledky).

strana 22 SEŠIT 2

ññññññññññ17) VzdÏl·vacÌ oblasti jsou odvozeny od interakËnÌch oblastÌ rozli-

öovan˝ch na z·kladÏ vztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ìk sobÏ samÈmu, k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. naz·kladÏ p¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchtovztah˘ vstupuje, v nichû ûije, rozvÌjÌ se a vyr˘st·, uËÌ se a takÈvzdÏl·v·. PodrobnÏji viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘.

DÌlËÌ cÌle vyjad¯ujÌ, co by mÏl pedagog v pr˘bÏhup¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ sledovat, co by mÏl u dÌtÏtepodporovat.

VzdÏl·vacÌ nabÌdka jako prost¯edek vzdÏl·v·nÌp¯edstavuje ve svÈm celku soubor (souhrn) praktic-k˝ch i intelektov˝ch ËinnostÌ, pop¯. p¯ÌleûitostÌ, vhod-n˝ch k naplÚov·nÌ cÌl˘ a k dosahov·nÌ v˝stup˘. Peda-gog by mÏl ve svÈ praxi (tzn. p¯i pr·ci ve t¯ÌdÏ) tutonabÌdku respektovat a tv˘rËÌm zp˘sobem ji konkreti-zovat tak, aby nabÌzenÈ Ëinnosti byly mnohostrannÈa maxim·lnÏ pestrÈ a svou ˙rovnÌ odpovÌdaly kon-krÈtnÌm moûnostem a pot¯eb·m dÏtÌ.

OËek·vanÈ v˝stupy jsou dÌlËÌ v˝stupy vzdÏl·v·-nÌ18), kterÈ je moûno obecnÏ povaûovat v tÈto ˙rovnivzdÏl·v·nÌ za dosaûitelnÈ. Jsou formulov·ny tak, abymÏly charakter zp˘sobilostÌ (kompetencÌ)19). Nejedn·se o v˝Ëet jednotliv˝ch schopnostÌ, poznatk˘, doved-nostÌ kognitivnÌch i praktick˝ch, postoj˘ a hodnot, aleo jejich vz·jemnÈ propojenÌ, o jejich jednoduchÈ sou-bory dÌtÏtem prakticky vyuûitelnÈ. Tyto v˝stupy jsouformulov·ny pro dobu, kdy dÌtÏ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ ukonËuje, s tÌm, ûe jejich dosaûenÌ nenÌ pro dÌtÏpovinnÈ. KaûdÈ dÌtÏ m˘ûe v Ëase, kdy opouötÌ mate¯-skou ökolu, dosahovat tÏchto v˝stup˘ v m̯e odpovÌ-dajÌcÌ jeho individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem.Pedagog m· p¯i svÈ pr·ci sledovat proces osvojov·nÌtÏchto zp˘sobilostÌ jak v r·mci t¯Ìdy dÏtÌ, tak u jedno-tliv˝ch dÏtÌ a postupovat tak, aby dÏti zÌsk·valy conejvÌce.

Z praktickÈho hlediska jsou v RVP PV pojmenov·-na moûn· rizika, kter· mohou ohroûovat ˙spÏch vzdÏ-l·vacÌch z·mÏr˘. Ta srozumitelnÏ upozorÚujÌ pedago-ga na to, Ëeho by se mÏl vyvarovat.

5.1 DÌtÏ a jeho tÏloZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti

biologickÈ je stimulovat a podporovat r˘st a neuros-valov˝ v˝voj dÌtÏte, podporovat jeho fyzickou pohodu,zlepöovat jeho tÏlesnou zdatnost i pohybovou a zdra-votnÌ kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybov˝chi manipulaËnÌch dovednostÌ, uËit je sebeobsluûn˝mdovednostem a vÈst je k zdrav˝m ûivotnÌm n·vyk˘ma postoj˘m.

DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ uvÏdomÏnÌ si vlastnÌho tÏlañ rozvoj pohybov˝ch schopnostÌ a zdokonalov·nÌ

dovednostÌ v oblasti hrubÈ i jemnÈ motoriky (koor-dinace a rozsahu pohybu, d˝ch·nÌ, koordinace rukya oka apod.), ovl·d·nÌ pohybovÈho apar·tu a tÏles-n˝ch funkcÌ

ñ rozvoj a uûÌv·nÌ vöech smysl˘ñ rozvoj fyzickÈ i psychickÈ zdatnostiñ osvojenÌ si vÏku p¯imϯen˝ch praktick˝ch doved-

nostÌñ osvojenÌ si poznatk˘ o tÏle a jeho zdravÌ, o pohy-

bov˝ch Ëinnostech a jejich kvalitÏñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ d˘leûit˝ch

k podpo¯e zdravÌ, bezpeËÌ, osobnÌ pohody i pohodyprost¯edÌ

ñ vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌch n·vyk˘ a postoj˘jako z·klad˘ zdravÈho ûivotnÌho stylu

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ lokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnosti (ch˘ze, bÏh, skoky

a poskoky, lezenÌ), nelokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnos-ti (zmÏny poloh a pohyb˘ tÏla na mÌstÏ) a jinÈ Ëin-nosti (z·kladnÌ gymnastika, turistika, sezÛnnÌ Ëin-nosti, mÌËovÈ hry apod.)

ñ manipulaËnÌ Ëinnosti a jednoduchÈ ˙kony s p¯ed-mÏty, pom˘ckami, n·stroji, n·ËinÌm, materi·lem;Ëinnosti seznamujÌcÌ dÏti s vÏcmi, kterÈ je obklo-pujÌ a jejich praktick˝m pouûÌv·nÌm

ñ zdravotnÏ zamϯenÈ Ëinnosti (vyrovn·vacÌ, prota-hovacÌ, uvolÚovacÌ, dechov·, relaxaËnÌ cviËenÌ)

ñ smyslovÈ a psychomotorickÈ hryñ konstruktivnÌ a grafickÈ Ëinnostiñ hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry a Ëinnostiñ jednoduchÈ pracovnÌ a sebeobsluûnÈ Ëinnosti

v oblasti osobnÌ hygieny, stolov·nÌ, oblÈk·nÌ, ˙kli-du, ˙pravy prost¯edÌ apod.

ñ Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ lidskÈho tÏla a jehoË·stÌ

ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smϯujÌcÌ k ochranÏ zdravÌ,osobnÌho bezpeËÌ a vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌchn·vyk˘

ñ Ëinnosti relaxaËnÌ a odpoËinkovÈ, zajiöùujÌcÌ zdra-vou atmosfÈru a pohodu prost¯edÌ

ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smϯujÌcÌ k prevenci ˙raz˘(hrozÌcÌch p¯i hr·ch, pohybov˝ch Ëinnostecha dopravnÌch situacÌch, p¯i setk·v·nÌ s cizÌmilidmi), k prevenci nemoci, nezdrav˝ch n·vyk˘a z·vislostÌ

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ zachov·vat spr·vnÈ drûenÌ tÏlañ zvl·dnout z·kladnÌ pohybovÈ dovednosti a prosto-

rovou orientaci, bÏûnÈ zp˘soby pohybu v r˘znÈmprost¯edÌ (zvl·dat p¯ek·ûky, h·zet a chytat mÌË,uûÌvat r˘znÈ n·ËinÌ, pohybovat se ve skupinÏ dÏtÌ,pohybovat se na snÏhu, ledu, ve vodÏ, v pÌsku)

ñ koordinovat lokomoci a dalöÌ polohy a pohyby tÏla,sladit pohyb s rytmem a hudbou

ñ vÏdomÏ napodobit jednoduch˝ pohyb podle vzorua p¯izp˘sobit jej podle pokynu

ñ ovl·dat dechovÈ svalstvo, sladit pohyb se zpÏvemñ vnÌmat a rozliöovat pomocÌ vöech smysl˘ (slucho-

SEŠIT 2 Strana 23

ññññññññññ18) Pro v˝stupy v r·mci oblastÌ se v praxi vûil pojem ÑdÌlËÌ kompe-

tenceì; nenÌ to v˝raz p¯esn˝, ale pracovnÏ je moûno jej uûÌvatjako synonymum pro ÑdÌlËÌ (oblastnÌ) v˝stupyì.

19) Tyto zp˘sobilosti se st·vajÌ st·le komplexnÏjöÌ a kvalitativnÏdokonalejöÌ a promÏÚujÌ se v z·klad kompetencÌ na ˙rovni kom-petencÌ klÌËov˝ch.

vÏ rozliöovat zvuky a tÛny, zrakovÏ rozliöovattvary p¯edmÏt˘ a jinÈ specifickÈ znaky, rozliöovatv˘nÏ, chutÏ, vnÌmat hmatem apod.)

ñ ovl·dat koordinaci ruky a oka, zvl·dat jemnoumotoriku (zach·zet s p¯edmÏty dennÌ pot¯eby,s drobn˝mi pom˘ckami, s n·stroji, n·ËinÌm a mate-ri·lem, zach·zet s grafick˝m a v˝tvarn˝m materi·-lem, nap¯. s tuûkami, barvami, n˘ûkami, papÌrem,modelovacÌ hmotou, zach·zet s jednoduch˝mihudebnÌmi n·stroji apod.)

ñ zvl·dnout sebeobsluhu, uplatÚovat z·kladnÌ kultur-nÏ hygienickÈ a zdravotnÏ preventivnÌ n·vyky (sta-rat se o osobnÌ hygienu, p¯ijÌmat stravu a tekutinu,umÏt stolovat, postarat se o sebe a svÈ osobnÌ vÏci,oblÈkat se, svlÈkat, obouvat apod.)

ñ zvl·dat jednoduchou obsluhu a pracovnÌ ˙kony(postarat se o hraËky, pom˘cky, uklidit po sobÏ,udrûovat po¯·dek, zvl·dat jednoduchÈ ˙klidovÈpr·ce, pr·ce na zahradÏ apod.)

ñ pojmenovat Ë·sti tÏla, nÏkterÈ org·ny (vËetnÏpohlavnÌch), zn·t jejich funkce, mÌt povÏdomÌo tÏle a jeho v˝voji, (o narozenÌ, r˘stu tÏla a jehopromÏn·ch), zn·t z·kladnÌ pojmy uûÌvanÈ ve spo-jenÌ se zdravÌm, s pohybem a sportem

ñ rozliöovat, co prospÌv· zdravÌ a co mu ökodÌ; cho-vat se tak, aby v situacÌch pro dÌtÏ bÏûn˝ch a jemuzn·m˝ch neohroûovalo zdravÌ, bezpeËÌ a pohodusvou ani druh˝ch

ñ mÌt povÏdomÌ o v˝znamu pÈËe o Ëistotu a zdravÌ,o v˝znamu aktivnÌho pohybu a zdravÈ v˝ûivy

ñ mÌt povÏdomÌ o nÏkter˝ch zp˘sobech ochranyosobnÌho zdravÌ a bezpeËÌ a o tom, kde v p¯ÌpadÏpot¯eby hledat pomoc (kam se obr·tit, koho p¯ivo-lat, jak˝m zp˘sobem apod.)

ñ zach·zet s bÏûn˝mi p¯edmÏty dennÌ pot¯eby, hraË-kami, pom˘ckami, drobn˝mi n·stroji, sportovnÌmn·ËinÌm a n·¯adÌm, v˝tvarn˝mi pom˘ckamia materi·ly, jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stroji,bÏûn˝mi pracovnÌmi pom˘ckami

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ dennÌ reûim nevyhovujÌcÌ fyziologick˝m dÏtsk˝m

pot¯eb·m a z·sad·m zdravÈho ûivotnÌho styluñ nedostateËn˝ respekt k individu·lnÌm pot¯eb·m

dÏtÌ (k pot¯ebÏ pohybu, sp·nku, odpoËinku, l·tkovÈv˝mÏny, osobnÌho tempa a tepelnÈ pohody,k pot¯ebÏ soukromÌ, apod.)

ñ omezov·nÌ samostatnosti dÌtÏte p¯i pohybov˝chËinnostech, m·lo p¯ÌleûitostÌ k pracovnÌm ˙ko-n˘m

ñ nerespektov·nÌ rozdÌln˝ch tÏlesn˝ch a smyslov˝chp¯edpoklad˘ a pohybov˝ch moûnostÌ jednotliv˝chdÏtÌ

ñ neznalost zdravotnÌho stavu a zdravotnÌch problÈ-m˘ dÌtÏte

ñ omezov·nÌ spont·nnÌch pohybov˝ch aktivit, nepra-

videln·, m·lo rozmanit· Ëi jednostrann· nabÌdkapohybov˝ch ËinnostÌ

ñ absence Ëi nedostatek ¯Ìzen˝ch pohybov˝ch aktivitvedoucÌch k osvojenÌ nov˝ch pohybov˝ch doved-nostÌ

ñ nevhodnÈ prostory pro pohybovÈ Ëinnostia nevhodn· organizace z hlediska bezpeËnosti dÏtÌ

ñ dlouhodobÈ statickÈ zatÏûov·nÌ bez pohybu, uplat-Úov·nÌ nevhodn˝ch cvik˘ a ËinnostÌ, nevhodnÈobleËenÌ p¯i pohybov˝ch Ëinnostech

ñ nedostatek Ëi zkreslenÌ element·rnÌch informacÌo lidskÈm tÏle, o jeho r˘stu a v˝voji, o funkcÌchnÏkter˝ch Ë·stÌ a org·n˘, o zdravÌ i moûnostechjeho ohroûenÌ, zp˘sobech ochrany zdravÌ a bezpeËÌ

ñ nevhodnÈ vzory chov·nÌ dospÏl˝ch v prost¯edÌmate¯skÈ ökoly

ñ nedostateËnÏ p¯ipravenÈ prost¯edÌ, nedostateËnÈvybavenÌ n·ËinÌm, n·¯adÌm, pop¯. nedostateËnÈvyuûÌv·nÌ vybavenÌ a dalöÌch moûnostÌ apod.

5.2. DÌtÏ a jeho psychikaZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti

psychologickÈ je podporovat duöevnÌ pohodu, psy-chickou zdatnost a odolnost dÌtÏte, rozvoj jeho inte-lektu, ¯eËi a jazyka, pozn·vacÌch proces˘ a funkcÌ,jeho cit˘ i v˘le, stejnÏ tak i jeho sebepojetÌ a sebena-hlÌûenÌ, jeho kreativity a sebevyj·d¯enÌ, stimulovatosvojov·nÌ a rozvoj jeho vzdÏl·vacÌch dovednostÌa povzbuzovat je v dalöÌm rozvoji, pozn·v·nÌ a uËenÌ.

Tato oblast zahrnuje t¯i Ñpodoblastiì: 5.2.1 Jazyka ¯eË, 5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavi-vost a fantazie, myölenkovÈ operace, 5.2.3 SebepojetÌ,city a v˘le.

5.2.1 Jazyk a ¯eËDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ rozvoj ¯eËov˝ch schopnostÌ a jazykov˝ch doved-

nostÌ receptivnÌch (vnÌm·nÌ, naslouch·nÌ, porozu-mÏnÌ) i produktivnÌch (v˝slovnosti, vytv·¯enÌpojm˘, mluvnÌho projevu, vyjad¯ov·nÌ)

ñ rozvoj komunikativnÌch dovednostÌ (verb·lnÌchi neverb·lnÌch) a kultivovanÈho projevu

ñ osvojenÌ si nÏkter˝ch poznatk˘ a dovednostÌ, kterÈp¯edch·zejÌ ËtenÌ i psanÌ, rozvoj z·jmu o psanoupodobu jazyka i dalöÌ formy sdÏlenÌ verb·lnÌ i never-b·lnÌ (v˝tvarnÈ, hudebnÌ, pohybovÈ, dramatickÈ)

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ artikulaËnÌ, ¯eËovÈ, sluchovÈ a rytmickÈ hry, hry se

slovy, slovnÌ h·danky, vok·lnÌ Ëinnostiñ spoleËnÈ diskuse, rozhovory, individu·lnÌ a skupi-

nov· konverzace (vypr·vÏnÌ z·ûitk˘, p¯ÌbÏh˘,vypr·vÏnÌ podle skuteËnosti i podle obrazovÈhomateri·lu, podle vlastnÌ fantazie, sdÏlov·nÌ slyöe-nÈho druh˝m apod.)

ñ komentov·nÌ z·ûitk˘ a aktivit, vy¯izov·nÌ vzkaz˘a zpr·v

strana 24 SEŠIT 2

ñ samostatn˝ slovnÌ projev na urËitÈ tÈmañ poslech Ëten˝ch Ëi vypr·vÏn˝ch poh·dek a p¯ÌbÏ-

h˘, sledov·nÌ filmov˝ch a divadelnÌch poh·deka p¯ÌbÏh˘

ñ vypr·vÏnÌ toho, co dÌtÏ slyöelo nebo co shlÈdloñ p¯ednes, recitace, dramatizace, zpÏvñ grafickÈ napodobov·nÌ symbol˘, tvar˘, ËÌsel, pÌsmenñ prohlÌûenÌ a ÑËtenÌì knÌûekñ hry a Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ

zvuk˘, uûÌv·nÌ gestñ Ëinnosti a p¯Ìleûitosti seznamujÌcÌ dÏti s r˘zn˝mi

sdÏlovacÌmi prost¯edky (noviny, Ëasopisy, knihy,audiovizu·lnÌ technika)

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ spr·vnÏ vyslovovat, ovl·dat dech, tempo i intonaci

¯eËiñ pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklopenoñ vyjad¯ovat samostatnÏ a smysluplnÏ myölenky,

n·pady, pocity, mÌnÏnÌ a ˙sudky ve vhodnÏ zfor-mulovan˝ch vÏt·ch

ñ vÈst rozhovor (naslouchat druh˝m, vyËkat, aû druh˝dokonËÌ myölenku, sledovat ¯eËnÌka i obsah, pt·t se)

ñ domluvit se slovy i gesty, improvizovatñ porozumÏt slyöenÈmu (zachytit hlavnÌ myölenku

p¯ÌbÏhu, sledovat dÏj a zopakovat jej ve spr·vn˝chvÏt·ch)

ñ formulovat ot·zky, odpovÌdat, hodnotit slovnÌv˝kony, slovnÏ reagovat

ñ uËit se nov· slova a aktivnÏ je pouûÌvat (pt·t se naslova, kter˝m nerozumÌ)

ñ nauËit se zpamÏti kr·tkÈ texty (reprodukovat ¯Ìkan-ky, pÌsniËky, poh·dky, zvl·dnout jednoduchou dra-matickou ˙lohu apod.)

ñ sledovat a vypr·vÏt p¯ÌbÏh, poh·dkuñ popsat situaci (skuteËnou, podle obr·zku)ñ ch·pat slovnÌ vtip a humorñ sluchovÏ rozliöovat zaË·teËnÌ a koncovÈ slabiky

a hl·sky ve slovechñ utvo¯it jednoduch˝ r˝mñ poznat a vymyslet jednoduch· synonyma, homony-

ma a antonymañ rozliöovat nÏkterÈ obraznÈ symboly (piktogramy,

orientaËnÌ a dopravnÌ znaËky, oznaËenÌ nebezpeËÌapod.) a porozumÏt jejich v˝znamu i jejich komu-nikativnÌ funkci

ñ sledovat oËima zleva dopravañ poznat nÏkter· pÌsmena a ËÌslice, pop¯. slovañ poznat napsanÈ svÈ jmÈnoñ projevovat z·jem o knÌûky, soust¯edÏnÏ poslouchat

Ëetbu, hudbu, sledovat divadlo, film, uûÌvat telefon

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ prost¯edÌ komunikaËnÏ chudÈ, omezujÌcÌ bÏûnou

komunikaci mezi dÏtmi i s dospÏl˝mi

ñ m·lo p¯Ìleûitosti k samostatn˝m ¯eËov˝m projev˘mdÌtÏte (spont·nnÌm i ¯Ìzen˝m) a slab· motivace k nim

ñ öpatn˝ jazykov˝ vzorñ vytv·¯enÌ komunikativnÌch z·bran (necitlivÈ donu-

cov·nÌ dÌtÏte k hovoru, nerespektov·nÌ dÏtskÈhoostychu vedoucÌ k ˙zkosti a strachu dÌtÏte)

ñ ËasovÏ a obsahovÏ nep¯imϯenÈ vyuûÌv·nÌ audiovi-zu·lnÌ, pop¯. poËÌtaËovÈ techniky, nabÌdka nevhod-n˝ch program˘ (nevhodn· volba Ëi ËastÈ a dlouho-dobÈ sledov·nÌ po¯ad˘ televize, videa apod.)

ñ nedostateËn· pozornost k rozvoji dovednostÌ p¯ed-ch·zejÌcÌch ËtenÌ a psanÌ

ñ omezen˝ p¯Ìstup ke knÌûk·m

5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivosta fantazie, myölenkovÈ operaceDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ rozvoj, zp¯esÚov·nÌ a kultivace smyslovÈho vnÌm·-

nÌ, p¯echod od konkrÈtnÏ n·zornÈho myölenÌk myölenÌ slovnÏ-logickÈmu (pojmovÈmu), rozvojpamÏti a pozornosti, p¯echod od bezdÏËn˝ch foremtÏchto funkcÌ k ˙mysln˝m, rozvoj a kultivace p¯ed-stavivosti a fantazie

ñ rozvoj tvo¯ivosti (tvo¯ivÈho myölenÌ, ¯eöenÌ problÈ-m˘, tvo¯ivÈho sebevyj·d¯enÌ)

ñ posilov·nÌ p¯irozen˝ch pozn·vacÌch cit˘ (zvÌda-vosti, z·jmu, radosti z objevov·nÌ apod.)

ñ vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k intelektu·lnÌm Ëin-nostem a k uËenÌ, podpora a rozvoj z·jmu o uËenÌ

ñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘ o znakov˝chsystÈmech a jejich funkci (abeceda, ËÌsla)

ñ vytv·¯enÌ z·klad˘ pro pr·ci s informacemi

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ p¯ÌmÈ pozorov·nÌ p¯ÌrodnÌch, kulturnÌch i technic-

k˝ch objekt˘ i jev˘ v okolÌ dÌtÏte, rozhovoro v˝sledku pozorov·nÌ

ñ z·mÏrnÈ pozorov·nÌ bÏûn˝ch objekt˘ a p¯edmÏt˘,urËov·nÌ a pojmenov·v·nÌ jejich vlastnostÌ (veli-kost, barva, tvar, materi·l, dotek, chuù, v˘nÏ, zvuky),jejich charakteristick˝ch znak˘ a funkcÌ

ñ motivovan· manipulace s p¯edmÏty, zkoum·nÌjejich vlastnostÌ

ñ konkrÈtnÌ operace s materi·lem (t¯ÌdÏnÌ, p¯i¯azov·-nÌ, uspo¯·d·nÌ, odhad, porovn·v·nÌ apod.)

ñ spont·nnÌ hra, volnÈ hry a experimenty s materi·-lem a p¯edmÏty

ñ smyslovÈ hry, nejr˘znÏjöÌ Ëinnosti zamϯenÈ narozvoj a cviËenÌ post¯ehu a vnÌm·nÌ, zrakovÈ a slu-chovÈ pamÏti, koncentrace pozornosti apod.

ñ n·mÏtovÈ hry a Ëinnostiñ hry nejr˘znÏjöÌho zamϯenÌ podporujÌcÌ tvo¯ivost,

p¯edstavivost a fantazii (kognitivnÌ, imaginativnÌ,v˝tvarnÈ, konstruktivnÌ, hudebnÌ, taneËnÌ Ëi drama-tickÈ aktivity)

ñ ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘, hle-d·nÌ r˘zn˝ch moûnostÌ a variant

SEŠIT 2 Strana 25

ñ hry a Ëinnosti zamϯenÈ ke cviËenÌ r˘zn˝ch forempamÏti (mechanickÈ a logickÈ, obraznÈ a pojmovÈ)

ñ Ëinnosti zamϯenÈ k vytv·¯enÌ (ch·p·nÌ) pojm˘a osvojov·nÌ poznatk˘ (vysvÏtlov·nÌ, objasÚov·nÌ,odpovÏdi na ot·zky, pr·ce s knihou, s obrazov˝mmateri·lem, s mÈdii apod.)

ñ Ëinnosti zamϯenÈ na pozn·v·nÌ jednoduch˝chobraznÏ znakov˝ch systÈm˘ (pÌsmena, ËÌslice, pik-togramy, znaËky, symboly, obrazce)

ñ hry a praktickÈ ˙kony procviËujÌcÌ orientaci v pro-storu i v rovinÏ

ñ Ëinnosti zamϯenÈ k seznamov·nÌ se s element·rnÌ-mi ËÌseln˝mi a matematick˝mi pojmy a jejich sym-bolikou (ËÌseln· ¯ada, ËÌslice, z·kladnÌ geometrickÈtvary, mnoûstvÌ apod.) a jejich smysluplnÈ praktic-kÈ aplikaci

ñ Ëinnosti zasvÏcujÌcÌ dÌtÏ do Ëasov˝ch pojm˘ a vzta-h˘ souvisejÌcÌch s dennÌm ¯·dem, bÏûn˝mi promÏ-nami a v˝vojem a p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti p¯irozenÈ Ëaso-vÈ i logickÈ posloupnosti dÏj˘, p¯ÌbÏh˘, ud·lostÌapod.

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ vÏdomÏ vyuûÌvat vöech smysl˘, z·mÏrnÏ pozoro-

vat, post¯ehovat, vöÌmat si (novÈho, zmÏnÏnÈho,chybÏjÌcÌho)

ñ z·mÏrnÏ se soust¯edit na Ëinnost a udrûet pozornostñ poznat a pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklope-

noñ p¯em˝ölet, vÈst jednoduchÈ ˙vahy a to, o Ëem p¯e-

m˝ölÌ a uvaûuje, takÈ vyj·d¯itñ zamϯovat se na to, co je z pozn·vacÌho hlediska

d˘leûitÈ (odhalovat podstatnÈ znaky, vlastnostip¯edmÏt˘, nach·zet spoleËnÈ znaky, podobu a roz-dÌl, charakteristickÈ rysy p¯edmÏt˘ Ëi jev˘ a vz·-jemnÈ souvislosti mezi nimi)

ñ vnÌmat, ûe je zajÌmavÈ dozvÌdat se novÈ vÏci, vyu-ûÌvat zkuöenostÌ k uËenÌ

ñ postupovat a uËit se podle pokyn˘ a instrukcÌñ ch·pat z·kladnÌ ËÌselnÈ a matematickÈ pojmy, ele-

ment·rnÌ matematickÈ souvislosti a podle pot¯ebyje prakticky vyuûÌvat (porovn·vat, uspo¯·d·vata t¯Ìdit soubory p¯edmÏt˘ podle urËitÈho pravidla,orientovat se v element·rnÌm poËtu cca do öesti,ch·pat ËÌselnou ¯adu v rozsahu prvnÌ desÌtky,poznat vÌce, stejnÏ, mÈnÏ, prvnÌ, poslednÌ apod.)

ñ ch·pat prostorovÈ pojmy (vpravo, vlevo, dole,naho¯e, uprost¯ed, za, pod, nad, u, vedle, meziapod.), element·rnÌ ËasovÈ pojmy (teÔ, dnes,vËera, zÌtra, r·no, veËer, jaro, lÈto, podzim, zima,rok), orientovat se v prostoru i v rovinÏ, Ë·steËnÏ seorientovat v Ëase

ñ nauËit se nazpamÏù kr·tkÈ texty, ˙myslnÏ si zapa-matovat a vybavit

ñ ¯eöit problÈmy, ˙koly a situace, myslet kreativnÏ,p¯edkl·dat Ñn·padyì

ñ nalÈzat nov· ¯eöenÌ nebo alternativnÌ k bÏûn˝mñ vyjad¯ovat svou p¯edstavivost a fantazii v tvo¯i-

v˝ch Ëinnostech (konstruktivnÌch, v˝tvarn˝ch,hudebnÌch, pohybov˝ch Ëi dramatick˝ch) i ve slov-nÌch v˝povÏdÌch k nim

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k pozn·vacÌm Ëinnostem

zaloûen˝m na vlastnÌ zkuöenostiñ p¯evaha p¯ed·v·nÌ hotov˝ch poznatk˘ slovnÌm

pouËov·nÌm a vysvÏtlov·nÌmñ p¯Ìliö racion·lnÌ, hotov˝ a uzav¯en˝ v˝klad svÏtañ omezen˝ prostor pro vyj·d¯enÌ a uplatnÏnÌ p¯edsta-

vivosti a mimoracion·lnÌho pozn·v·nÌñ p¯evaûujÌcÌ d˘raz na pamÏtnÌ uËenÌ a mechanickou

reprodukci, m·lo n·zornosti i prostoru pro rozvoj fantazie

ñ zahlcov·nÌ podnÏty a informacemi bez rozvÌjenÌschopnosti s nimi samostatnÏ pracovat

ñ m·lo p¯Ìleûitosti a prostoru k experimentaci a explo-raci a samostatnÈmu ̄ eöenÌ konkrÈtnÌch pozn·vacÌchsituacÌ

ñ nedostatek porozumÏnÌ a ocenÏnÌ ˙spÏchu Ëi ˙silÌñ nedostatek Ëasu a prost¯edk˘ pro spont·nnÌ hru,

k jejÌmu rozvinutÌ a dokonËenÌ

5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘leDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ pozn·v·nÌ sebe sama, rozvoj pozitivnÌch cit˘ ve

vztahu k sobÏ (uvÏdomÏnÌ si vlastnÌ identity, zÌsk·-nÌ sebevÏdomÌ, sebed˘vÏry, osobnÌ spokojenosti)

ñ zÌsk·nÌ relativnÌ citovÈ samostatnostiñ rozvoj schopnosti sebeovl·d·nÌñ rozvoj schopnosti citovÈ vztahy vytv·¯et, rozvÌjet

je a city plnÏ proûÌvatñ rozvoj poznatk˘, schopnostÌ a dovednostÌ umoûÚu-

jÌcÌch pocity, zÌskanÈ dojmy a proûitky vyj·d¯itñ rozvoj a kultivace mravnÌho i estetickÈho vnÌm·nÌ,

cÌtÏnÌ a proûÌv·nÌñ zÌsk·nÌ schopnosti z·mÏrnÏ ¯Ìdit svoje chov·nÌ

a ovlivÚovat vlastnÌ situaci

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ spont·nnÌ hrañ Ëinnosti zajiöùujÌcÌ spokojenost a radost, Ëinnosti

vyvol·vajÌcÌ veselÌ a pohoduñ Ëinnosti p¯imϯenÈ sÌl·m a schopnostem dÌtÏte

a ˙koly s viditeln˝m cÌlem a v˝sledkem, v nichûm˘ûe b˝t dÌtÏ ˙spÏönÈ

ñ Ëinnosti nejr˘znÏjöÌho zamϯenÌ vyûadujÌcÌ (umoû-ÚujÌcÌ) samostatnÈ vystupov·nÌ, vyjad¯ov·nÌ, obha-jov·nÌ vlastnÌch n·zor˘, rozhodov·nÌ a sebehodno-cenÌ

ñ p¯Ìleûitosti a hry pro rozvoj v˘le, vytrvalostia sebeovl·d·nÌ

ñ cviËenÌ organizaËnÌch dovednostÌ

strana 26 SEŠIT 2

ñ estetickÈ a tv˘rËÌ aktivity (slovesnÈ, v˝tvarnÈ, dra-matickÈ, liter·rnÌ, hudebnÌ, pohybovÈ a dalöÌ)

ñ sledov·nÌ poh·dek a p¯ÌbÏh˘ obohacujÌcÌch citov˝ûivot dÌtÏte

ñ cviËenÌ v projevov·nÌ cit˘ (zvl·ötÏ kladn˝ch),v sebekontrole a v sebeovl·d·nÌ (zvl·ötÏ emocÌz·porn˝ch, nap¯. hnÏvu, zlosti, ˙zkosti apod.)

ñ hry na tÈma rodiny, p¯·telstvÌ apod.ñ v˝lety do okolÌ (do p¯Ìrody, n·vötÏvy dÏtsk˝ch kul-

turnÌch akcÌ apod.)ñ Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ r˘zn˝ch lidsk˝ch

vlastnostÌ; z·mÏrnÈ pozorov·nÌ, ËÌm se lidÈ mezisebou liöÌ (fyzickÈ i psychickÈ vlastnosti, doved-nosti, schopnosti, city, vlastnosti danÈ pohlavnÌmirozdÌly, vÏkem, zemÏpisn˝m mÌstem narozenÌ,jazykem) a v Ëem jsou si podobnÌ

ñ dramatickÈ Ëinnosti (p¯edv·dÏnÌ a napodobov·nÌr˘zn˝ch typ˘ chov·nÌ ËlovÏka v r˘zn˝ch situacÌch),mimickÈ vyjad¯ov·nÌ n·lad (˙smÏv, pl·Ë, hnÏv,zlobu, ˙div, v·ûnost apod.)

ñ Ëinnosti vedoucÌ dÌtÏ k identifikaci sebe samaa k odliöenÌ od ostatnÌch

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ odlouËit se na urËitou dobu od rodiˢ a blÌzk˝ch,

b˝t aktivnÌ i bez jejich oporyñ uvÏdomovat si svou samostatnost, zaujÌmat vlastnÌ

n·zory a postoje a vyjad¯ovat jeñ rozhodovat o sv˝ch Ëinnostechñ ve zn·m˝ch a opakujÌcÌch se situacÌch a v situa-

cÌch, kter˝m rozumÌ, ovl·dat svoje city a p¯izp˘so-bovat jim svÈ chov·nÌ

ñ vyj·d¯it souhlas i nesouhlas, ¯Ìci Ñneì v situacÌch,kterÈ to vyûadujÌ (v ohroûujÌcÌch, nebezpeËn˝ch Ëinezn·m˝ch situacÌch), odmÌtnout se podÌlet nanedovolen˝ch Ëi zak·zan˝ch Ëinnostech apod.

ñ uvÏdomovat si svÈ moûnosti i limity (svÈ silnÈi slabÈ str·nky)

ñ p¯ijÌmat pozitivnÌ ocenÏnÌ i sv˘j p¯Ìpadn˝ ne˙spÏcha vyrovnat se s nÌm, uËit se hodnotit svoje osobnÌpokroky

ñ proûÌvat radost ze zvl·dnutÈho a poznanÈhoñ vyvinout volnÌ ˙silÌ, soust¯edit se na Ëinnost a jejÌ

dokonËenÌñ respektovat p¯edem vyjasnÏn· a pochopen· pravi-

dla, p¯ijÌmat vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnostiñ zorganizovat hruñ uvÏdomovat si p¯ÌjemnÈ a nep¯ÌjemnÈ citovÈ pro-

ûitky (l·sku, soucÌtÏnÌ, radost, spokojenost i strach,smutek, odmÌt·nÌ), rozliöovat citovÈ projevyv d˘vÏrnÈm (rodinnÈm) a cizÌm prost¯edÌ

ñ proûÌvat a dÏtsk˝m zp˘sobem projevovat, co cÌtÌ(soucit, radost, n·klonnost), snaûit se ovl·dat svÈafektivnÌ chov·nÌ (odloûit splnÏnÌ sv˝ch osobnÌchp¯·nÌ, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivituapod.)

ñ b˝t citlivÈ ve vztahu k ûiv˝m bytostem, k p¯ÌrodÏi k vÏcem

ñ tÏöit se z hezk˝ch a p¯Ìjemn˝ch z·ûitk˘, z p¯Ìrod-nÌch i kulturnÌch kr·s i setk·v·nÌ se s umÏnÌm

ñ zachytit a vyj·d¯it svÈ proûitky (slovnÏ, v˝tvarnÏ,pomocÌ hudby, hudebnÏ pohybovou Ëi dramatickouimprovizacÌ apod.)

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ m·lo vlÌdnÈ, nevst¯ÌcnÈ, strohÈ, nelaskavÈ a m·lo

p¯·telskÈ prost¯edÌ, kde dÌtÏ nenalÈz· dostatekl·sky a porozumÏnÌ

ñ nedostatek moûnostÌ projevovat vlastnÌ city, sdÏlo-vat citovÈ dojmy a proûitky a hovo¯it o nich

ñ nep¯imϯenÈ n·roky na dÌtÏ, ËastÈ negativnÌ hodno-cenÌ, kdy dÌtÏ opakovanÏ proûÌv· pocit selh·nÌ

ñ nedostateËnÈ uzn·nÌ a oceÚov·nÌ ˙silÌ Ëi ˙spÏchudÌtÏte

ñ jedn·nÌ, kterÈ dÌtÏ pociùuje jako k¯ivdu a vnÌm·jako n·silÌ

ñ spÏch a nervozita, omezov·nÌ moûnostÌ dÌtÏtedokonËovat Ëinnost v individu·lnÌm tempu,nevhodnÈ z·sahy a p¯eruöov·nÌ ËinnostÌ dÏtÌ dospÏ-l˝mi

ñ stresy a napÏtÌ, nejistota, nedostatek ochranya osobnÌho soukromÌ

ñ nevhodnÈ vzory a modely chov·nÌ (netaktnÌ komu-nikace, nedostatek soci·lnÌho cÌtÏnÌ, ohleduplnostia tolerance, necitlivÈ vztahy a postoje okolÌ)

ñ nedostateËn· motivace dÏtÌ k jejich sebevyj·d¯enÌa sebeuplatnÏnÌ

ñ m·lo podnÏt˘ a aktivit podporujÌcÌch estetickÈ vnÌ-m·nÌ, cÌtÏnÌ, proûÌv·nÌ a vyjad¯ov·nÌ

5.3 DÌtÏ a ten druh˝Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v interper-

son·lnÌ oblasti je podporovat utv·¯enÌ vztah˘ dÌtÏtek jinÈmu dÌtÏti Ëi dospÏlÈmu, posilovat, kultivovata obohacovat jejich vz·jemnou komunikaci a zajiöùo-vat pohodu tÏchto vztah˘.

DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ seznamov·nÌ s pravidly chov·nÌ ve vztahu k druhÈ-

muñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘, schopnostÌ

a dovednostÌ d˘leûit˝ch pro navazov·nÌ a rozvÌjenÌvztah˘ dÌtÏte k druh˝m lidem

ñ posilov·nÌ prosoci·lnÌho chov·nÌ ve vztahu k ostat-nÌm lidem (v rodinÏ, v mate¯skÈ ökole, v dÏtskÈhernÌ skupinÏ apod.)

ñ vytv·¯enÌ prosoci·lnÌch postoj˘ (rozvoj soci·lnÌcitlivosti, tolerance, respektu, p¯izp˘sobivostiapod.)

ñ rozvoj interaktivnÌch a komunikativnÌch dovednos-tÌ verb·lnÌch i neverb·lnÌch

ñ rozvoj kooperativnÌch dovednostÌ

SEŠIT 2 Strana 27

ñ ochrana osobnÌho soukromÌ a bezpeËÌ ve vztazÌchs druh˝mi dÏtmi i dospÏl˝mi

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ bÏûnÈ verb·lnÌ i neverb·lnÌ komunikaËnÌ aktivity

dÌtÏte s druh˝m dÌtÏtem i s dospÏl˝mñ soci·lnÌ a interaktivnÌ hry, hranÌ rolÌ, dramatickÈ

Ëinnosti, hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry, v˝tvar-nÈ hry a etudy

ñ spoleËenskÈ hry, spoleËnÈ aktivity nejr˘znÏjöÌhozamϯenÌ

ñ kooperativnÌ Ëinnosti ve dvojicÌch, ve skupink·chñ spoleËn· setk·v·nÌ, povÌd·nÌ, sdÌlenÌ a aktivnÌ

naslouch·nÌ druhÈmuñ aktivity podporujÌcÌ sbliûov·nÌ dÏtÌñ aktivity podporujÌcÌ uvÏdomov·nÌ si vztah˘ mezi

lidmi (kamar·dstvÌ, p¯·telstvÌ, vztahy mezi obÏmapohlavÌmi, ˙cta ke st·¯Ì apod.)

ñ hry, p¯irozenÈ i modelovÈ situace, p¯i nichû se dÌtÏuËÌ p¯ijÌmat a respektovat druhÈho

ñ Ëinnosti zamϯenÈ na porozumÏnÌ pravidl˘m vz·jemnÈ-ho souûitÌ a chov·nÌ, spolupodÌlenÌ se na jejich tvorbÏ

ñ hry a Ëinnosti, kterÈ vedou dÏti k ohleduplnostik druhÈmu, k ochotÏ rozdÏlit se s nÌm, p˘jËit hraË-ku, st¯Ìdat se, pomoci mu, ke schopnosti vy¯eöitvz·jemn˝ spor apod.

ñ Ëinnosti zamϯenÈ na pozn·v·nÌ soci·lnÌho prost¯e-dÌ, v nÏmû dÌtÏ ûije ñ rodina (funkce rodiny, Ëleno-vÈ rodiny a vztahy mezi nimi, ûivot v rodinÏ, rodi-na ve svÏtÏ zv̯at) ñ mate¯sk· ökola (prost¯edÌ,vztahy mezi dÏtmi i dospÏl˝mi, kamar·di)

ñ hry a situace, kde se dÌtÏ uËÌ chr·nit soukromÌa bezpeËÌ svÈ i druh˝ch

ñ Ëetba, vypr·vÏnÌ a poslech poh·dek a p¯ÌbÏh˘s etick˝m obsahem a pouËenÌm

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ navazovat kontakty s dospÏl˝m, kterÈmu je svϯe-

no do pÈËe, p¯ekonat stud, komunikovat s nÌmvhodn˝m zp˘sobem, respektovat ho

ñ porozumÏt bÏûn˝m projev˘m vyj·d¯enÌ emocÌa n·lad

ñ p¯irozenÏ a bez z·bran komunikovat s druh˝m dÌtÏ-tem, navazovat a udrûovat dÏtsk· p¯·telstvÌ

ñ odmÌtnout komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn·ñ uvÏdomovat si sv· pr·va ve vztahu k druhÈmu, p¯i-

zn·vat stejn· pr·va druh˝m a respektovat jeñ ch·pat, ûe vöichni lidÈ (dÏti) majÌ stejnou hodnotu,

p¯estoûe je kaûd˝ jin˝ (jinak vypad·, jinak sechov·, nÏco jinÈho umÌ Ëi neumÌ apod.), ûe osobnÌ,resp. osobnostnÌ odliönosti jsou p¯irozenÈ

ñ uplatÚovat svÈ individu·lnÌ pot¯eby, p¯·nÌ a pr·vas ohledem na druhÈho (obhajovat sv˘j postoj nebon·zor, respektovat jin˝ postoj Ëi n·zor), p¯ijÌmata uzavÌrat kompromisy, ¯eöit konflikt dohodou

ñ spolupracovat s ostatnÌmi

ñ dodrûovat dohodnut· a pochopen· pravidla vz·-jemnÈho souûitÌ a chov·nÌ doma, v mate¯skÈ ökole,na ve¯ejnosti, dodrûovat hernÌ pravidla

ñ respektovat pot¯eby jinÈho dÌtÏte, dÏlit se s nÌmo hraËky, pom˘cky, pamlsky, rozdÏlit si ˙kols jin˝m dÌtÏtem apod.

ñ vnÌmat, co si druh˝ p¯eje Ëi pot¯ebuje, vych·zet muvst¯Ìc (chovat se citlivÏ a ohleduplnÏ k slaböÌmu ËipostiûenÈmu dÌtÏti, mÌt ohled na druhÈho a soucÌtits nÌm, nabÌdnout mu pomoc apod.)

ñ br·nit se projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, ubliûov·nÌ,poniûov·nÌ apod.

ñ chovat se obez¯etnÏ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi dÏtmi,staröÌmi i dospÏl˝mi jedinci, v p¯ÌpadÏ pot¯ebypoû·dat druhÈho o pomoc (pro sebe i pro jinÈ dÌtÏ)

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek pozitivnÌch p¯Ìklad˘ a vzor˘ prosoci·lnÌ-

ho chov·nÌ, m·lo vst¯ÌcnÈ postoje dospÏl˝ch k dÌtÏtii k sobÏ navz·jem

ñ nedostateËnÏ psychosoci·lnÏ ÑbezpeËnÈì prost¯edÌ,neautentickÈ, s nedostatkem porozumÏnÌ a toleran-ce

ñ nedostatek empatie, neposkytov·nÌ empatickÈodezvy na problÈmy dÌtÏte

ñ p¯Ìliö ochran·¯skÈ Ëi p¯Ìliö nevöÌmavÈ prost¯edÌñ autoritativnÌ vedenÌ, direktivnÌ zach·zenÌ s dÌtÏtemñ manipulace dÌtÏte tzv. pozitivnÌmi prost¯edky (cito-

v˝mi prost¯edky, chv·lenÌm bez opodstatnÏnÌ)ñ ned˘stojnÈ jedn·nÌ, zesmÏöÚov·nÌ, poniûov·nÌñ prost¯edÌ, kterÈ nabÌzÌ m·lo moûnostÌ ke spolupr·-

ci a komunikaci s druh˝mñ ËastÈ organizov·nÌ soutÏûiv˝ch ËinnostÌ a podporo-

v·nÌ nezdravÈ soutÏûivostiñ nejednoznaËnÏ formulovan· pravidla chov·nÌ ve

vztahu k druhÈmu, nedodrûov·nÌ p¯ijat˝ch pravi-del, öpatn˝ vzor

ñ nemoûnost spolupodÌlet se na volbÏ ËinnostÌa tÈmat, kterÈ se v mate¯skÈ ökole realizujÌ

ñ nedostateËn· pozornost tomu, jak dÌtÏ ¯eöÌ svÈspory a konflikty s druh˝m dÌtÏtem

ñ p¯Ìliö ËastÈ vystupov·nÌ pedagoga v roli soudceñ nedostateËn˝ respekt k vz·jemn˝m sympatiÌm dÏtÌ

a mal· podpora dÏtsk˝ch p¯·telstvÌñ soust¯edÏnÌ pozornosti pouze na verb·lnÌ formy

komunikace

5.4 DÌtÏ a spoleËnostZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti

soci·lnÏ ñ kulturnÌ je uvÈst dÌtÏ do spoleËenstvÌ ostat-nÌch lidÌ a do pravidel souûitÌ s ostatnÌmi, uvÈst je dosvÏta materi·lnÌch i duchovnÌch hodnot, do svÏta kul-tury a umÏnÌ, pomoci dÌtÏti osvojit si pot¯ebnÈ doved-nosti, n·vyky i postoje a umoûnit mu aktivnÏ se podÌ-let na utv·¯enÌ spoleËenskÈ pohody ve svÈm soci·lnÌmprost¯edÌ.

strana 28 SEŠIT 2

DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ pozn·v·nÌ pravidel spoleËenskÈho souûitÌ a jejich

spoluvytv·¯enÌ v r·mci p¯irozenÈho sociokulturnÌhoprost¯edÌ, porozumÏnÌ z·kladnÌm projev˘m never-b·lnÌ komunikace obvykl˝m v tomto prost¯edÌ

ñ rozvoj schopnosti ûÌt ve spoleËenstvÌ ostatnÌch lidÌ(spolupracovat, spolupodÌlet se), p¯in·leûet k tomu-to spoleËenstvÌ (ke t¯ÌdÏ, k rodinÏ, k ostatnÌm dÏtem)a vnÌmat a p¯ijÌmat z·kladnÌ hodnoty v tomto spole-ËenstvÌ uzn·vanÈ

ñ rozvoj z·kladnÌch kulturnÏ spoleËensk˝ch postoj˘,n·vyk˘ a dovednostÌ dÌtÏte, rozvoj schopnosti proje-vovat se autenticky, chovat se autonomnÏ, prosoci-·lnÏ a aktivnÏ se p¯izp˘sobovat spoleËenskÈmu pro-st¯edÌ a zvl·dat jeho zmÏny

ñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o mezilidsk˝ch mor·lnÌch hod-not·ch

ñ seznamov·nÌ se svÏtem lidÌ, kultury a umÏnÌ, osvo-jenÌ si z·kladnÌch poznatk˘ o prost¯edÌ, v nÏmû dÌtÏûije

ñ vytv·¯enÌ povÏdomÌ o existenci ostatnÌch kultura n·rodnostÌ

ñ vytvo¯enÌ z·klad˘ aktivnÌch postoj˘ ke svÏtu,k ûivotu, pozitivnÌch vztah˘ ke kultu¯e a umÏnÌ, roz-voj dovednostÌ umoûÚujÌcÌch tyto vztahy a postojevyjad¯ovat a projevovat

ñ rozvoj spoleËenskÈho i estetickÈho vkusu

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ bÏûnÈ kaûdodennÌ setk·v·nÌ s pozitivnÌmi vzory

vztah˘ a chov·nÌñ aktivity vhodnÈ pro p¯irozenou adaptaci dÌtÏte v pro-

st¯edÌ mate¯skÈ ökolyñ spoluvytv·¯enÌ p¯imϯenÈho mnoûstvÌ jasn˝ch

a smyslupln˝ch pravidel souûitÌ ve t¯ÌdÏñ r˘znorodÈ spoleËnÈ hry a skupinovÈ aktivity (n·mÏ-

tovÈ hry, dramatizace, konstruktivnÌ a v˝tvarnÈ pro-jekty apod.) umoûÚujÌcÌ dÏtem spolupodÌlet se najejich pr˘bÏhu i v˝sledcÌch

ñ p¯Ìpravy a realizace spoleËn˝ch z·bav a slavnostÌ(oslavy v˝roËÌ, slavnosti v r·mci zvyk˘ a tradic,sportovnÌ akce, kulturnÌ programy apod.)

ñ tv˘rËÌ Ëinnosti slovesnÈ, liter·rnÌ, dramatickÈ,v˝tvarnÈ, hudebnÌ, hudebnÏ pohybovÈ, dramatickÈapod. podnÏcujÌcÌ tvo¯ivost a n·paditost dÌtÏte, este-tickÈ vnÌm·nÌ i vyjad¯ov·nÌ a t¯ÌbenÌ vkusu

ñ receptivnÌ slovesnÈ, liter·rnÌ, v˝tvarnÈ Ëi dramatickÈËinnosti (poslech poh·dek, p¯ÌbÏh˘, verö˘, hudeb-nÌch skladeb a pÌsnÌ, sledov·nÌ dramatizacÌ, divadel-nÌch scÈnek)

ñ setk·v·nÌ se s liter·rnÌm, dramatick˝m, v˝tvarn˝ma hudebnÌm umÏnÌm mimo mate¯skou ökolu, n·vötÏ-vy kulturnÌch a umÏleck˝ch mÌst a akcÌ zajÌmav˝chpro p¯edökolnÌ dÌtÏ

ñ hry zamϯenÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ r˘zn˝chspoleËensk˝ch rolÌ (dÌtÏ, dospÏl˝, rodiË, uËitelka,û·k, role danÈ pohlavÌm, profesnÌ role, hernÌ role)

a osvojov·nÌ si rolÌ, do nichû se dÌtÏ p¯irozenÏdost·v·

ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti pravidla vz·jemnÈho styku(zdvo¯ilost, ohleduplnost, tolerance, spolupr·ce)a mravnÌ hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda,up¯Ìmnost, otev¯enost apod.) v jedn·nÌ lidÌ

ñ hry a praktickÈ Ëinnosti uv·dÏjÌcÌ dÌtÏ do svÏta lidÌ,jejich obËanskÈho ûivota a pr·ce (vyuûÌv·nÌ praktic-k˝ch uk·zek z okolÌ dÌtÏte, tematickÈ hry seznamu-jÌcÌ dÌtÏ s r˘zn˝mi druhy zamÏstn·nÌ, ¯emesela povol·nÌ, s r˘zn˝mi pracovnÌmi Ëinnostmi a pra-covnÌmi p¯edmÏty, praktick· manipulace s nÏkter˝-mi pom˘ckami a n·stroji, prov·dÏnÌ jednoduch˝chpracovnÌch ˙kon˘ a ËinnostÌ apod.)

ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti svÏt kultury a umÏnÌa umoûÚujÌcÌ mu poznat rozmanitost kultur (v˝tvar-nÈ, hudebnÌ a dramatickÈ Ëinnosti, sportovnÌ aktivi-ty, z·bavy, ˙Ëast dÏtÌ na kulturnÌch akcÌch, n·vötÏvyv˝stav, divadelnÌch a filmov˝ch p¯edstavenÌ, vyuûÌ-v·nÌ p¯ÌleûitostÌ seznamujÌcÌ dÌtÏ p¯irozen˝m zp˘so-bem s r˘zn˝mi tradicemi a zvyky bÏûn˝mi v jeho kul-turnÌm prost¯edÌ apod.)

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ uplatÚovat n·vyky v z·kladnÌch form·ch spoleËen-

skÈho chov·nÌ ve styku s dospÏl˝mi i s dÏtmi (zdra-vit zn·mÈ dÏti i dospÏlÈ, rozlouËit se, poprosit,podÏkovat, vzÌt si slovo aû kdyû druh˝ domluvÌ,poû·dat o pomoc, vyslechnout sdÏlenÌ, uposlech-nout pokyn apod.)

ñ pochopit, ûe kaûd˝ m· ve spoleËenstvÌ (v rodinÏ, vet¯ÌdÏ, v hernÌ skupinÏ) svou roli, podle kterÈ jet¯eba se chovat

ñ chovat se a jednat na z·kladÏ vlastnÌch pohnuteka z·roveÚ s ohledem na druhÈ

ñ zaËlenit se do t¯Ìdy a za¯adit se mezi svÈ vrstevnÌ-ky, respektovat jejich rozdÌlnÈ vlastnosti, schop-nosti a dovednosti

ñ porozumÏt bÏûn˝m neverb·lnÌm projev˘m cito-v˝ch proûitk˘ a n·lad druh˝ch

ñ adaptovat se na ûivot ve ökole, aktivnÏ zvl·datpoûadavky plynoucÌ z prost¯edÌ ökoly i jeho bÏû-n˝ch promÏn (vnÌmat z·kladnÌ pravidla jedn·nÌ veskupinÏ, podÌlet se na nich a ¯Ìdit se jimi, pod¯Ìditse rozhodnutÌ skupiny, p¯izp˘sobit se spoleËnÈmuprogramu, spolupracovat, p¯ijÌmat autoritu) a spo-luvytv·¯et v tomto spoleËenstvÌ prost¯edÌ pohody

ñ vyjedn·vat s dÏtmi i dospÏl˝mi ve svÈm okolÌ,domluvit se na spoleËnÈm ¯eöenÌ (v jednoduch˝chsituacÌch samostatnÏ, jinak s pomocÌ)

ñ utvo¯it si z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o pravidlechchov·nÌ a spoleËensk˝ch norm·ch, co je v souladus nimi a co proti nim a ve v˝vojovÏ odpovÌdajÌcÌchsituacÌch se podle tÈto p¯edstavy chovat (doma,v mate¯skÈ ökole i na ve¯ejnosti)

ñ chovat se zdvo¯ile, p¯istupovat k druh˝m lidem,

SEŠIT 2 Strana 29

k dospÏl˝m i k dÏtem, bez p¯edsudk˘, s ˙ctouk jejich osobÏ, v·ûit si jejich pr·ce a ˙silÌ

ñ dodrûovat pravidla her a jin˝ch ËinnostÌ, jednatspravedlivÏ, hr·t fair

ñ uvÏdomovat si, ûe ne vöichni lidÈ respektujÌ pravi-dla chov·nÌ, ûe se mohou chovat neoËek·vanÏ,proti pravidl˘m, a tÌm ohroûovat pohodu i bezpeËÌdruh˝ch; odmÌtat spoleËensky neû·doucÌ chov·nÌ(nap¯. leû, nespravedlnost, ubliûov·nÌ, lhostejnost Ëi agresivitu), chr·nit se p¯ed nÌm a v r·mci sv˝chmoûnostÌ se br·nit jeho d˘sledk˘m (vyh˝batse komunikaci s lidmi, kte¯Ì se takto chovajÌ)

ñ zach·zet öetrnÏ s vlastnÌmi i cizÌmi pom˘ckami,hraËkami, vÏcmi dennÌ pot¯eby, s knÌûkami, s penÏ-zi apod.

ñ vnÌmat umÏleckÈ a kulturnÌ podnÏty, pozornÏposlouchat, sledovat se z·jmem liter·rnÌ, dramatic-kÈ Ëi hudebnÌ p¯edstavenÌ a hodnotit svoje z·ûitky(¯Ìci, co bylo zajÌmavÈ, co je zaujalo)

ñ zachycovat skuteËnosti ze svÈho okolÌ a vyjad¯ovatsvÈ p¯edstavy pomocÌ r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch doved-nostÌ a technik (kreslit, pouûÌvat barvy, modelovat,konstruovat, tvo¯it z papÌru, tvo¯it a vyr·bÏt z r˘z-n˝ch jin˝ch materi·l˘, z p¯Ìrodnin aj.)

ñ vyjad¯ovat se prost¯ednictvÌm hudebnÌch a hudeb-nÏ pohybov˝ch ËinnostÌ, zvl·dat z·kladnÌ hudebnÌdovednosti vok·lnÌ i instrument·lnÌ (zazpÌvatpÌseÚ, zach·zet s jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stro-ji, sledovat a rozliöovat rytmus)

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek estetick˝ch a etick˝ch podnÏt˘ a p¯Ìle-

ûitostÌ k jejich kultivovanÈmu proûÌv·nÌ a vyj·d¯e-nÌ

ñ p¯Ìtomnost nevhodn˝ch, podbÌziv˝ch a nevkus-n˝ch podnÏt˘

ñ nevhodn˝ mravnÌ vzor okolÌ (dÏti jsou svÏdkynespravedlivÈho, nezdvo¯ilÈho, hrubÈho, ironickÈ-ho, pop¯. agresivnÌho chov·nÌ, netolerantnÌch,necitliv˝ch Ëi nevöÌmav˝ch postoj˘ apod.) vËetnÏnevhodn˝ch vzor˘ v mÈdiÌch

ñ p¯Ìliö mnoho nefunkËnÌch pravidel ve skupinÏ, dÏtise nepodÌlejÌ na jejich vytv·¯enÌ, ne vöichni jedodrûujÌ (nap¯. nÏkte¯Ì dospÏlÌ)

ñ zv˝hodÚov·nÌ a znev˝hodÚov·nÌ nÏkter˝ch dÏtÌ veskupinÏ

ñ schematickÈ mravnÌ hodnocenÌ bez moûnosti dÌtÏtevyj·d¯it vlastnÌ ˙sudek

ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k n·pravÏ jedn·nÌ, kterÈbylo proti pravidl˘m

ñ ironizov·nÌ a znevaûov·nÌ ˙silÌ dÌtÏteñ potlaËov·nÌ autonomnÌho chov·nÌ dÌtÏte v z·jmu

zkratkovitÈho dosaûenÌ vnÏjöÌ disciplÌny a posluö-nosti

ñ nevöÌmavost k nevhodnÈ komunikaci a jedn·nÌmezi dÏtmi, p¯ehlÌûenÌ neû·doucÌho chov·nÌ nÏkte-

r˝ch dÏtÌ, schematickÈ ¯eöenÌ konflikt˘ bez zjiöùo-v·nÌ p¯ÌËin jejich vzniku

ñ chybÏjÌcÌ informace o tom, jak se chr·nit p¯ednebezpeËÌm hrozÌcÌm od nezn·m˝ch lidÌ

ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k rozvoji umÏleck˝chdovednostÌ dÌtÏte a k vytv·¯enÌ jeho estetickÈhovztahu k prost¯edÌ, ke kultu¯e a umÏnÌ

5.5 DÌtÏ a svÏtZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v environ-

ment·lnÌ oblasti je zaloûit u dÌtÏte element·rnÌ povÏ-domÌ o okolnÌm svÏtÏ a jeho dÏnÌ, o vlivu ËlovÏka naûivotnÌ prost¯edÌ ñ poËÌnaje nejbliûöÌm okolÌm a konËeglob·lnÌmi problÈmy celosvÏtovÈho dosahu ñ a vytvo-¯it element·rnÌ z·klady pro otev¯en˝ a odpovÏdn˝postoj dÌtÏte (ËlovÏka) k ûivotnÌmu prost¯edÌ.

DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ seznamov·nÌ s mÌstem a prost¯edÌm, ve kterÈm dÌtÏ

ûije, a vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k nÏmuñ vytv·¯enÌ element·rnÌho povÏdomÌ o öiröÌm p¯Ìrod-

nÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ, o jejich roz-manitosti, v˝voji a neust·l˝ch promÏn·ch

ñ pozn·v·nÌ jin˝ch kulturñ pochopenÌ, ûe zmÏny zp˘sobenÈ lidskou ËinnostÌ

mohou prost¯edÌ chr·nit a zlepöovat, ale takÈpoökozovat a niËit

ñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ pot¯ebn˝chk vykon·v·nÌ jednoduch˝ch ËinnostÌ v pÈËi o okolÌp¯i spoluvytv·¯enÌ zdravÈho a bezpeËnÈho prost¯e-dÌ a k ochranÏ dÌtÏte p¯ed jeho nebezpeËn˝mi vlivy

ñ rozvoj ˙cty k ûivotu ve vöech jeho form·chñ rozvoj schopnosti p¯izp˘sobovat se podmÌnk·m

vnÏjöÌho prost¯edÌ i jeho zmÏn·mñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o vlastnÌ soun·leûitosti se svÏ-

tem, s ûivou a neûivou p¯Ìrodou, lidmi, spoleËnos-tÌ, planetou ZemÌ

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ p¯irozenÈ pozorov·nÌ blÌzkÈho prost¯edÌ a ûivota

v nÏm, okolnÌ p¯Ìrody, kulturnÌch i technick˝chobjekt˘, vych·zky do okolÌ, v˝lety

ñ aktivity zamϯenÈ k zÌsk·v·nÌ praktickÈ orientacev obci (vych·zky do ulic, n·vötÏvy obchod˘,n·vötÏvy d˘leûit˝ch institucÌ, budov a dalöÌch prodÌtÏ v˝znamn˝ch objekt˘)

ñ sledov·nÌ ud·lostÌ v obci a ˙Ëast na akcÌch, kterÈjsou pro dÌtÏ zajÌmavÈ

ñ pouËenÌ o moûn˝ch nebezpeËn˝ch situacÌch a dÌtÏ-ti dostupn˝ch zp˘sobech, jak se chr·nit (dopravnÌsituace, manipulace s nÏkter˝mi p¯edmÏty a p¯Ì-stroji, kontakt se zv̯aty, lÈky, jedovatÈ rostliny,bÏûnÈ chemickÈ l·tky, technickÈ p¯Ìstroje, objektya jevy, poû·r, povodeÚ a jinÈ nebezpeËnÈ situacea dalöÌ nep¯ÌznivÈ p¯ÌrodnÌ a povÏtrnostnÌ jevy),vyuûÌv·nÌ praktick˝ch uk·zek varujÌcÌch dÌtÏ p¯ednebezpeËÌm

strana 30 SEŠIT 2

ñ hry a aktivity na tÈma dopravy, cviËenÌ bezpeËnÈhochov·nÌ v dopravnÌch situacÌch, kter˝ch se dÌtÏbÏûnÏ ˙ËastnÌ, praktick˝ n·cvik bezpeËnÈho chov·nÌv nÏkter˝ch dalöÌch situacÌch, kterÈ mohou nastat

ñ praktickÈ uûÌv·nÌ technick˝ch p¯Ìstroj˘, hraËeka dalöÌch p¯edmÏt˘ a pom˘cek, se kter˝mi se dÌtÏbÏûnÏ setk·v·

ñ p¯irozenÈ i zprost¯edkovanÈ pozn·v·nÌ p¯ÌrodnÌhookolÌ, sledov·nÌ rozmanitostÌ a zmÏn v p¯ÌrodÏ (p¯Ì-roda ûiv· i neûiv·, p¯ÌrodnÌ jevy a dÏje, rostliny,ûivoËichovÈ, krajina a jejÌ r·z, podnebÌ, poËasÌ,ovzduöÌ, roËnÌ obdobÌ)

ñ pr·ce s liter·rnÌmi texty, s obrazov˝m materi·lem,vyuûÌv·nÌ encyklopediÌ a dalöÌch mÈdiÌ

ñ kognitivnÌ Ëinnosti (kladenÌ ot·zek a hled·nÌ odpo-vÏdÌ, diskuse nad problÈmem, vypr·vÏnÌ, poslech,objevov·nÌ)

ñ praktickÈ Ëinnosti, na jejichû z·kladÏ se dÌtÏ sezna-muje s r˘zn˝mi p¯ÌrodnÌmi i umÏl˝mi l·tkamia materi·ly ve svÈm okolÌ a jejichû prost¯ednictvÌmzÌsk·v· zkuöenosti s jejich vlastnostmi (praktickÈpokusy, zkoum·nÌ, manipulace s r˘zn˝mi materi·-ly a surovinami)

ñ vyuûÌv·nÌ p¯irozen˝ch podnÏt˘, situacÌ a praktic-k˝ch uk·zek v ûivotÏ a okolÌ dÌtÏte k seznamov·nÌdÌtÏte s element·rnÌmi dÌtÏti srozumiteln˝mi re·lie-mi o naöÌ republice

ñ pozorov·nÌ ûivotnÌch podmÌnek a stavu ûivotnÌho pro-st¯edÌ, pozn·v·nÌ ekosystÈm˘ (les, louka, rybnÌk apod.)

ñ ekologicky motivovanÈ hrovÈ aktivity (ekohry)ñ smysluplnÈ Ëinnosti p¯ispÌvajÌcÌ k pÈËi o ûivotnÌ pro-

st¯edÌ a okolnÌ krajinu, pracovnÌ Ëinnosti, pÏstitelskÈa chovatelskÈ Ëinnosti, Ëinnosti zamϯenÈ k pÈËio ökolnÌ prost¯edÌ, ökolnÌ zahradu a blÌzkÈ okolÌ

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ orientovat se bezpeËnÏ ve zn·mÈm prost¯edÌ

i v ûivotÏ tohoto prost¯edÌ (doma, v budovÏ mate¯-skÈ ökoly, v blÌzkÈm okolÌ)

ñ zvl·dat bÏûnÈ Ëinnosti a poûadavky na dÌtÏ kladenÈi jednoduchÈ praktickÈ situace, kterÈ se domaa v mate¯skÈ ökole opakujÌ, chovat se p¯imϯenÏa bezpeËnÏ doma i na ve¯ejnosti (na ulici, na h¯iöti,v obchodÏ, u lÈka¯e apod.)

ñ uvÏdomovat si nebezpeËÌ, se kter˝m se m˘ûe vesvÈm okolÌ setkat, a mÌt povÏdomÌ o tom, jak seprakticky chr·nit ( vÏdÏt, jak se nebezpeËÌ vyhnout,kam se v p¯ÌpadÏ pot¯eby obr·tit o pomoc)

ñ osvojit si element·rnÌ poznatky o okolnÌm prost¯e-dÌ, kterÈ jsou dÌtÏti blÌzkÈ, pro nÏ smysluplnÈ a p¯Ì-nosnÈ, zajÌmavÈ a jemu pochopitelnÈ a vyuûitelnÈpro dalöÌ uËenÌ a ûivotnÌ praxi

ñ mÌt povÏdomÌ o öiröÌm spoleËenskÈm, vÏcnÈm, p¯Ì-rodnÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ i jehodÏnÌ v rozsahu praktick˝ch zkuöenostÌ a dostup-n˝ch praktick˝ch uk·zek v okolÌ dÌtÏte

ñ vnÌmat, ûe svÏt m· sv˘j ¯·d, ûe je rozmanit˝a pozoruhodn˝, nekoneËnÏ pestr˝ a r˘znorod˝ ñjak svÏt p¯Ìrody, tak i svÏt lidÌ (mÌt element·rnÌpovÏdomÌ o existenci r˘zn˝ch n·rod˘ a kultur, r˘z-n˝ch zemÌch, o planetÏ Zemi, vesmÌru apod.)

ñ vöÌmat si zmÏn a dÏnÌ v nejbliûöÌm okolÌñ porozumÏt, ûe zmÏny jsou p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ

(vöechno kolem se mÏnÌ, vyvÌjÌ, pohybuje a promÏ-Úuje a ûe s tÏmito zmÏnami je t¯eba v ûivotÏ poËÌ-tat), p¯izp˘sobovat se bÏûnÏ promÏnliv˝m okolnos-tem doma i v mate¯skÈ ökole

ñ mÌt povÏdomÌ o v˝znamu ûivotnÌho prost¯edÌ (p¯Ì-rody i spoleËnosti) pro ËlovÏka, uvÏdomovat si, ûezp˘sobem, jak˝m se dÌtÏ i ostatnÌ v jeho okolÌ cho-vajÌ, ovlivÚujÌ vlastnÌ zdravÌ i ûivotnÌ prost¯edÌ

ñ rozliöovat aktivity, kterÈ mohou zdravÌ okolnÌhoprost¯edÌ podporovat a kterÈ je mohou poökozovat,vöÌmat si nepo¯·dk˘ a ökod, upozornit na nÏ

ñ pom·hat peËovat o okolnÌ ûivotnÌ prost¯edÌ (db·to po¯·dek a Ëistotu, nakl·dat vhodn˝m zp˘sobems odpady, starat se o rostliny, spoluvytv·¯et pohoduprost¯edÌ, chr·nit p¯Ìrodu v okolÌ, ûivÈ tvory apod.)

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ vidÏt a vnÌmat svÏt v jeho

pestrosti a zmÏnÏ, v jeho dÏnÌ a ¯·duñ nedostateËnÈ a nep¯imϯenÈ informace, nedostateË-

nÈ, nepravdivÈ nebo û·dnÈ odpovÏdi na ot·zky dÏtÌñ jednotv·rn·, m·lo rozmanit· nabÌdka ËinnostÌ,

m·lo podnÏtnÈ, m·lo pestrÈ a m·lo obmÏÚovanÈprost¯edÌ, nebo prost¯edÌ nep¯ehlednÈ, neupravenÈ,neuspo¯·danÈ, s nadbytkem hraËek a vÏcÌ

ñ v˝bÏr a nabÌdka tÈmat, kter· jsou ûivotu dÌtÏte p¯Ìliövzd·len·, pro jeho vnÌm·nÌ a ch·p·nÌ n·roËn·, kter·p¯esahujÌ p¯irozenou zkuöenost dÌtÏte a nejsou prodÌtÏ prakticky vyuûiteln·

ñ uûÌv·nÌ abstraktnÌch pojm˘, p¯ed·v·nÌ Ñhotov˝chìpoznatk˘

ñ p¯evaha zprost¯edkovanÈho pozn·v·nÌ svÏta(obraz, film)

ñ nedostatek pozornosti prevenci vliv˘ prost¯edÌ,kterÈ mohou b˝t pro dÌtÏ nezdravÈ a nebezpeËnÈ

ñ nedodrûov·nÌ pravidel pÈËe o zdravÈ prost¯edÌv provozu mate¯skÈ ökoly

ñ öpatn˝ p¯Ìklad dospÏl˝ch (chov·nÌ ohroûujÌcÌûivotnÌ prost¯edÌ, neekologickÈ postoje, xenofobnÌchov·nÌ, lhostejnost k problÈm˘m kolem sebea neochota podÌlet se na jejich ¯eöenÌ)

ñ uzav¯enost ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌho programuv˘Ëi existujÌcÌm problÈm˘m a aktu·lnÌmu dÏnÌ

6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌmprogramu

VzdÏl·vacÌ obsah RVP PV by mÏl slouûit pedago-govi jako v˝chodisko pro p¯Ìpravu vlastnÌ vzdÏl·vacÌnabÌdky. Pedagog by ji mÏl ve ökolnÌm (t¯ÌdnÌm)

SEŠIT 2 Strana 31

vzdÏl·vacÌm programu formulovat v podobÏ, v jakÈ jibude dÏtem p¯edkl·dat ñ a to v podobÏ integrovan˝chblok˘.

Je to jedin˝ poûadavek spoleËn˝ vöem vzdÏl·va-cÌm program˘m p¯ipravovan˝m na ˙rovni ökolnÌ.äkoly tak majÌ znaËnou volnost v tom, jak˝m zp˘so-bem vzdÏl·vacÌ obsah, dan˝ RVP PV, pojmou a rea-lizujÌ.

Ve vztahu mezi integrovan˝mi bloky a vzdÏl·vacÌ-mi oblastmi z RVP PV platÌ, ûe bloky by mÏly b˝ttvo¯eny tak, aby Ñzasahovalyì (integrovaly) vöechnyvzdÏl·vacÌ oblasti (s tÌm, ûe nÏkter· oblast m˘ûe p¯e-vaûovat, jinÈ se m˘ûe blok dot˝kat jen velmi okrajo-vÏ); tyto bloky jsou tedy vzhledem ke vzdÏl·vacÌchoblastem RVP PV pr˘¯ezovÈ.

IntegrovanÈ bloky se mohou vztahovat k urËitÈmutÈmatu, vych·zet z praktick˝ch ûivotnÌch problÈm˘a situacÌ, nebo b˝t zamϯeny k urËit˝m Ëinnostem,k praktick˝m aktivit·m apod.20). Mohou tak mÌt podo-bu tematick˝ch celk˘, projekt˘ Ëi program˘.

Bloky mohou b˝t r˘znÏ rozs·hlÈ, dlouhodobÈ,st¯ednÏdobÈ i kr·tkodobÈ, mohou se d·le Ëlenit, vÏtvitapod. MÏly by b˝t vytv·¯eny natolik öirokÈ a obs·hlÈ,aby poskytovaly dostatek zajÌmav˝ch a r˘znorod˝chpodnÏt˘ ke konkrÈtnÌm Ëinnostem.

ZamϯenÌ tÏchto blok˘ by mÏlo vych·zet z p¯iroze-n˝ch pot¯eb dÌtÏte a ze skuteËnostÌ dÌtÏti a jeho ûivotublÌzk˝ch. Jejich obsah by mÏl b˝t p¯edökolnÌmu dÌtÏtisrozumiteln˝, uûiteËn˝ a pro nÏ prakticky vyuûiteln˝.MÏl by pom·hat dÌtÏti ch·pat sebe sama i okolnÌ svÏt,rozumÏt jeho dÏnÌ a orientovat se v nÏm. MÏl by b˝tupraven tak, aby vyhovÏl vÏku, ˙rovni rozvoje a soci-·lnÌm zkuöenostem dÏtÌ, pro kterÈ jsou bloky p¯ipravo-v·ny.

Obsah blok˘ by mÏl odpovÌdat vzdÏl·vacÌmu obsa-hu stanovenÈmu ve vzdÏl·vacÌ nabÌdce v RVP PV.»innosti nabÌzenÈ v r·mci äVP (TVP) by mÏly b˝tpraktickÈ i intelektovÈ povahy. MÏly by rozvÌjet inte-lektovÈ i praktickÈ schopnosti a dovednosti dÌtÏte,prohlubovat jeho pozn·nÌ, obohacovat jeho praktic-kou zkuöenost a zvyöovat praktickou vyuûitelnosttoho, co se dÌtÏ nauËÌ.

IntegrovanÈ bloky by mÏly sv˝m obsahem vz·jem-nÏ navazovat, doplÚovat se a prohlubovat, mohou seprolÌnat a p¯ech·zet plynule jeden do druhÈho21). Jep¯irozenÈ a spr·vnÈ, ûe vzdÏl·vacÌ obsah, resp. nÏkte-rÈ jeho prvky, se v r˘zn˝ch integrovan˝ch blocÌchopakujÌ a dÌtÏti se znovu p¯ipomÌnajÌ, ûe se s nimi set-k·v· v nov˝ch souvislostech a uËÌ se vidÏt vÏci z r˘z-n˝ch pohled˘. Pr·vÏ to v˝znamnÏ p¯ispÌv· k tomu, ûesi dÌtÏ m˘ûe vytv·¯et glob·lnÌ a re·ln˝ pohled na svÏt

i jeho dÏnÌ a ûe zÌskanÈ poznatky i dovednosti m˘ûelÈpe vyuûÌvat v praxi i v dalöÌm uËenÌ. Pokud se set-k·v· se stejn˝m obsahem i mimo form·lnÌ vzdÏl·va-cÌ nabÌdku, p¯i p¯Ìleûitostech nepl·novan˝ch a vidÌ jej v p¯irozen˝ch logick˝ch vztazÌch a ûivotnÌch souvis-lostech, mohou b˝t v˝sledky vzdÏl·v·nÌ jeötÏ ˙Ëin-nÏjöÌ.

7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌZ·kladnÌ podmÌnky, kterÈ je t¯eba p¯i vzdÏl·v·nÌ

dÏtÌ dodrûovat, jsou legislativnÏ vymezeny p¯Ìsluön˝-mi pr·vnÌmi normami (z·kony, vyhl·ökami, prov·dÏ-cÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy)22). V n·vaznosti na nÏ RVPPV podrobnÏji popisuje a doplÚuje dalöÌ materi·lnÌ,organizaËnÌ, person·lnÌ, psychohygienickÈ a pedago-gickÈ podmÌnky, kterÈ p¯ÌznivÏ ovlivÚujÌ, resp. podmi-ÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ, vymezenoua poûadovanou RVP PV23).

7.1 VÏcnÈ podmÌnkyVÏcnÈ (materi·lnÌ) podmÌnky mate¯skÈ ökoly jsouplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Mate¯sk· ökola m· dostateËnÏ velkÈ prostory (pod-

lahov· plocha i objem vzduchu atd. dle p¯ÌsluönÈhop¯edpisu) a takovÈ prostorovÈ uspo¯·d·nÌ, kterÈvyhovuje nejr˘znÏjöÌm skupinov˝m i individu·l-nÌm Ëinnostem dÏtÌ.

ñ DÏtsk˝ n·bytek, tÏlocviËnÈ n·¯adÌ, zdravotnÏ hygie-nickÈ za¯ÌzenÌ (um˝v·rny, toalety) i vybavenÌ proodpoËinek dÏtÌ (l˘ûka) jsou p¯izp˘sobeny antropo-metrick˝m poûadavk˘m, odpovÌdajÌ poËtu dÏtÌ, jsouzdravotnÏ nez·vadnÈ a bezpeËnÈ a jsou estetickÈhovzhledu.

ñ VybavenÌ hraËkami, pom˘ckami, n·ËinÌm, materi·-ly a doplÚky odpovÌd· poËtu dÏtÌ i jejich vÏku; jepr˘bÏûnÏ obnovov·no a doplÚov·no a pedagogyplnÏ vyuûÌv·no.

strana 32 SEŠIT 2

ññññññññññ20) TÌm je naznaËen i zp˘sob jejich tvorby: je moûno zaËÌt od tÈma-

tu, od ËinnostÌ Ëi od oËek·van˝ch v˝stup˘.21) D˘vodem je skuteËnost, ûe osvojov·nÌ vzdÏl·vacÌho obsahu

dÌtÏtem je z·leûitostÌ dlouhodobou, procesu·lnÌ a komplexnÌ.DÌtÏ zÌsk·v· a zdokonaluje svÈ kompetence postupnÏ a pr˘bÏû-nÏ.

ññññññññññ22) äkolsk˝ z·kon, z·kon Ë.258/2000 Sb., o ochranÏ ve¯ejnÈho

zdravÌ (a p¯ÌsluönÈ prov·dÏcÌ p¯edpisy), vyhl·öka o p¯edökolnÌmvzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se spe-ci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a stu-dent˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch, vyhl·öka o bezpeËnosti a ochranÏzdravÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch,vyhl·öka o poskytov·nÌ preventivnÌch a poradensk˝ch sluûeb veökolstvÌ a typech ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ, vyhl·ökao ökolnÌm stravov·nÌ, vyhl·öka o ökolsk˝ch v˝chovn˝ch a uby-tovacÌch za¯ÌzenÌ, vyhl·öka o odbornÈ a pedagogickÈ zp˘sobi-losti pedagogick˝ch pracovnÌk˘, na¯ÌzenÌ vl·dy, kter˝m se sta-novÌ mÌra vyuËovacÌ Ëinnosti a pedagogicko-psychologickÈ Ëin-nosti pedagogick˝ch pracovnÌk˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯Ìze-nÌch, vyhl·öka o dalöÌm vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘,vyhl·öka o organizaci ökolnÌho roku, pop¯. dalöÌ souvisejÌcÌp¯edpisy.

23) PodmÌnky popisujÌ do jistÈ mÌry optim·lnÌ podobu p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ. VÏtöina z nich je dnes v praxi bÏûnÏ Ëi alespoÚ zpra-vidla splÚov·na. PoËÌt· se s tÌm, ûe realizace nÏkter˝ch m˘ûe b˝tomezena moûnostmi jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol, pop¯. v sou-ËasnÈ dobÏ limitov·na finanËnÌmi prost¯edky kraj˘ Ëi obcÌ. Jdevöak o to, aby podmÌnky, kterÈ jsou dnes pro p¯edökolnÌ vzdÏl·-v·nÌ povaûov·ny za û·doucÌ, byly postupnÏ vytv·¯eny a v roz-sahu moûnostÌ jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol a z¯izovatel˘ opti-m·lnÏ naplÚov·ny.

ñ HraËky, pom˘cky, n·ËinÌ a dalöÌ doplÚky nebo ales-poÚ jejich podstatn· Ë·st je umÌstÏna tak, aby je dÏtidob¯e vidÏly, mohly si je samostatnÏ br·t a z·roveÚse vyznaly v jejich uloûenÌ; jsou stanovena pravidlapro jejich vyuûÌv·nÌ pedagogy i dÏtmi.

ñ DÏti se samy sv˝mi v˝tvory podÌlejÌ na ˙pravÏa v˝zdobÏ interiÈru budovy. Prost¯edÌ je upravenotak, aby dÏtskÈ pr·ce byly dÏtem p¯ÌstupnÈ a mohlije shlÈdnout i jejich rodiËe.

ñ Na budovu mate¯skÈ ökoly bezprost¯ednÏ navazujezahrada Ëi h¯iötÏ24). Tyto prostory jsou vybavenÈtak, aby umoûÚovaly dÏtem rozmanitÈ pohybovÈa dalöÌ aktivity.

ñ Vöechny vnit¯nÌ i venkovnÌ prostory mate¯skÈ ökolysplÚujÌ bezpeËnostnÌ a hygienickÈ normy dle plat-n˝ch p¯edpis˘ (t˝kajÌcÌch se nap¯. Ëistoty, teploty,vlhkosti vzduchu, osvÏtlenÌ, hluËnosti, svÏtla a stÌnu,alergizujÌcÌch Ëi jedovat˝ch l·tek a rostlin apod.)

7.2 éivotospr·vaéivotospr·va dÏtÌ v mate¯skÈ ökole je plnÏ vyhovujÌcÌ,jestliûe:ñ DÏtem je poskytov·na plnohodnotn· a vyv·ûen·

strava (dle p¯edpisu). Je zachov·na vhodn· skladbajÌdelnÌËku, dodrûov·na zdrav· technologie p¯Ìpra-vy pokrm˘ a n·poj˘, dÏti majÌ st·le k dispozici vet¯ÌdÏ dostatek tekutin a mezi jednotliv˝mi pod·va-n˝mi pokrmy jsou dodrûov·ny vhodnÈ intervaly. Jenep¯ÌpustnÈ n·silnÏ nutit dÏti do jÌdla.

ñ Je zajiötÏn pravideln˝ dennÌ rytmus a ¯·d, kter˝ jevöak souËasnÏ natolik flexibilnÌ, aby umoûÚovalorganizaci ËinnostÌ v pr˘bÏhu dne p¯izp˘sobitpot¯eb·m a aktu·lnÌ situaci (aby nap¯. rodiËe mohlisvÈ dÏti p¯iv·dÏt podle sv˝ch moûnostÌ, aby bylomoûnÈ reagovat na nepl·novanÈ ud·losti v ûivotÏmate¯skÈ ökoly apod.).

ñ DÏti jsou kaûdodennÏ a dostateËnÏ dlouho venku,program ËinnostÌ je p¯izp˘sobov·n okamûitÈ kvali-tÏ ovzduöÌ.

ñ DÏti majÌ dostatek volnÈho pohybu nejen na zahra-dÏ, ale i v interiÈru mate¯skÈ ökoly.

ñ V dennÌm programu je respektov·na individu·lnÌpot¯eba aktivity, sp·nku a odpoËinku jednotliv˝ch dÏtÌ(nap¯. dÏtem s niûöÌ pot¯ebou sp·nku je nabÌzen jin˝klidn˝ program namÌsto odpoËinku na l˘ûku apod.).Donucovat dÏti ke sp·nku na l˘ûku je nep¯ÌpustnÈ.

ñ PedagogovÈ se sami chovajÌ podle z·sad zdravÈhoûivotnÌho stylu a poskytujÌ tak dÏtem p¯irozen˝ vzor.

7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnkyPsychosoci·lnÌ podmÌnky jsou pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ DÏti i dospÏlÌ se cÌtÌ v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly

dob¯e, spokojenÏ, jistÏ a bezpeËnÏ.

ñ NovÏ p¯ÌchozÌ dÌtÏ m· moûnost postupnÏ se adap-tovat na novÈ prost¯edÌ i situaci.

ñ PedagogovÈ respektujÌ pot¯eby dÏtÌ (obecnÏ lidskÈ,v˝vojovÈ a individu·lnÌ), reagujÌ na nÏ a napom·-hajÌ v jejich uspokojov·nÌ (jednajÌ nen·silnÏ, p¯iro-zenÏ a citlivÏ, navozujÌ situace pohody, klidu, rela-xace apod.). DÏti nejsou ne˙mÏrnÏ zatÏûov·ny, Ëineurotizov·ny spÏchem a chvatem.

ñ Vöechny dÏti majÌ rovnocennÈ postavenÌ a û·dnÈz nich nenÌ zv˝hodÚov·no ani znev˝hodÚov·no.JakÈkoliv projevy nerovnostÌ, podceÚov·nÌ a zesmÏö-Úov·nÌ dÏtÌ jsou nep¯ÌpustnÈ.

ñ Volnost a osobnÌ svoboda dÏtÌ je dob¯e vyv·ûen·s nezbytnou mÌrou omezenÌ, vypl˝vajÌcÌch z nut-nosti dodrûovat v mate¯skÈ ökole pot¯ebn˝ ¯·da uËit dÏti pravidl˘m souûitÌ.

ñ DÏtem se dost·v· jasn˝ch a srozumiteln˝ch poky-n˘. T¯Ìda je pro dÏti kamar·dsk˝m spoleËenstvÌm,v nÏmû jsou zpravidla r·dy.

ñ Pedagogick˝ styl, resp. zp˘sob, jak˝m jsou dÏtivedeny, je podporujÌcÌ, sympatizujÌcÌ, projevuje sep¯Ìmou, vst¯Ìcnou, empatickou a naslouchajÌcÌkomunikacÌ pedagoga s dÏtmi. Je vylouËeno mani-pulov·nÌ s dÌtÏtem, zbyteËnÈ organizov·nÌ dÏtÌz obavy o ËasovÈ prostoje, podporov·nÌ nezdravÈsoutÏûivosti dÏtÌ. Jak·koli komunikace s dÌtÏtem,kterou dÌtÏ pociùuje jako n·silÌ, je nep¯Ìpustn·.

ñ Je uplatÚov·n pedagogick˝ styl s nabÌdkou, kter˝poËÌt· s aktivnÌ spolu˙ËastÌ a samostatn˝m rozho-dov·nÌm dÌtÏte. VzdÏl·vacÌ nabÌdka odpovÌd·mentalitÏ p¯edökolnÌho dÌtÏte a pot¯eb·m jehoûivota (je dÌtÏti tematicky blÌzk·, jemu pochopitel-n·, p¯imϯenÏ n·roËn·, dÌtÏti uûiteËn· a praktickyvyuûiteln·.)

ñ Pedagog se vyh˝b· negativnÌm slovnÌm koment·-¯˘m a podporuje dÏti v samostatn˝ch pokusech, jeuznal˝, dostateËnÏ oceÚuje a vyhodnocuje konkrÈt-nÌ projevy a v˝kony dÌtÏte a p¯imϯenÏ na nÏ rea-guje pozitivnÌm ocenÏnÌm, vyvaruje se pauö·lnÌchpochval stejnÏ jako odsudk˘.

ñ Ve vztazÌch mezi dospÏl˝mi i mezi dÏtmi se projevu-je vz·jemn· d˘vÏra, tolerance, ohleduplnost a zdvo¯i-lost, solidarita, vz·jemn· pomoc a podpora. DospÏlÌse chovajÌ d˘vÏryhodnÏ a spolehlivÏ (autenticky).

ñ Pedagog se programovÏ vÏnuje neform·lnÌm vzta-h˘m dÏtÌ ve t¯ÌdÏ a nen·silnÏ je ovlivÚuje prosoci-·lnÌm smÏrem (prevence öikany a jin˝ch soci·lnÏpatologick˝ch jev˘ u dÏtÌ).

7.4 OrganizaceOrganizaËnÌ zajiötÏnÌ chodu mate¯skÈ ökoly je plnÏvyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ DennÌ ¯·d je dostateËnÏ pruûn˝, umoûÚuje reagovat

na individu·lnÌ moûnosti dÏtÌ, na jejich aktu·lnÌ Ëiaktu·lnÏ zmÏnÏnÈ pot¯eby.

ñ Do dennÌho programu jsou pravidelnÏ za¯azov·ny¯ÌzenÈ zdravotnÏ preventivnÌ pohybovÈ aktivity.

SEŠIT 2 Strana 33

ññññññññññ24) Pokud tomu tak nenÌ, jsou zajiöùov·ny podobnÈ prostory

v dostupnÈ vzd·lenosti

ñ PedagogovÈ se plnÏ vÏnujÌ dÏtem a jejich vzdÏl·-v·nÌ.

ñ DÏti nach·zejÌ pot¯ebnÈ z·zemÌ, klid, bezpeËÌ i sou-kromÌ.

ñ P¯i vstupu dÌtÏte do mate¯skÈ ökoly je uplatÚov·nindividu·lnÏ p¯izp˘soben˝ adaptaËnÌ reûim.

ñ PomÏr spont·nnÌch a ¯Ìzen˝ch ËinnostÌ je v dennÌmprogramu vyv·ûen˝, a to vËetnÏ aktivit, kterÈmate¯sk· ökola organizuje nad r·mec bÏûnÈho pro-gramu.

ñ DÏti majÌ dostatek Ëasu i prostoru pro spont·nnÌhru, aby ji mohly dokonËit nebo v nÌ pozdÏji pokra-Ëovat.

ñ VeökerÈ aktivity jsou organizov·ny tak, aby dÏtibyly podnÏcov·ny k vlastnÌ aktivitÏ a experimento-v·nÌ, aby se zapojovaly do organizace ËinnostÌ,pracovaly sv˝m tempem atp.

ñ Jsou vytv·¯eny podmÌnky pro individu·lnÌ, skupi-novÈ i front·lnÌ Ëinnosti, dÏti majÌ moûnost ˙Ëastnitse spoleËn˝ch ËinnostÌ v mal˝ch, st¯ednÏ velk˝chi velk˝ch skupin·ch.

ñ Je dostateËnÏ db·no na osobnÌ soukromÌ dÏtÌ.Pokud to dÏti pot¯ebujÌ, majÌ moûnost uch˝lit se doklidnÈho koutku a ne˙Ëastnit se spoleËn˝ch Ëinnos-tÌ, stejnÏ tak i moûnost soukromÌ p¯i osobnÌ hygie-nÏ apod.

ñ Pl·nov·nÌ ËinnostÌ vych·zÌ z pot¯eb a z·jm˘ dÏtÌ,vyhovuje individu·lnÌm vzdÏl·vacÌm pot¯eb·ma moûnostem dÏtÌ.

ñ Pro realizaci pl·novan˝ch ËinnostÌ jsou vytv·¯enyvhodnÈ materi·lnÌ podmÌnky (vÏcnÈ vybavenÌ pro-st¯edÌ je dostateËnÈ a kvalitnÌ, pom˘cky jsou p¯i-pravov·ny vËas)

ñ Nejsou p¯ekraËov·ny stanovenÈ poËty dÏtÌ vet¯ÌdÏ25), spojov·nÌ t¯Ìd je maxim·lnÏ omezeno.

7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökolyÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Povinnosti, pravomoci a ˙koly vöech pracovnÌk˘

jsou jasnÏ vymezeny.ñ Je vytvo¯en funkËnÌ informaËnÌ systÈm, a to jak

uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, tak navenek.ñ P¯i vedenÌ zamÏstnanc˘ ¯editelka vytv·¯Ì ovzduöÌ

vz·jemnÈ d˘vÏry a tolerance, zapojuje spolupra-covnÌky do ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, ponech·v· jimdostatek pravomocÌ a respektuje jejich n·zor. Pod-poruje a motivuje spolu˙Ëast vöech Ëlen˘ t˝mu narozhodov·nÌ o z·sadnÌch ot·zk·ch ökolnÌho pro-gramu.

ñ ÿeditelka ökoly vyhodnocuje pr·ci vöech zamÏst-nanc˘, pozitivnÏ zamÏstnance motivuje a podporu-je jejich vz·jemnou spolupr·ci.

ñ Pedagogick˝ sbor pracuje jako t˝m, zve ke spolu-pr·ci rodiËe.

ñ Pl·nov·nÌ pedagogickÈ pr·ce a chodu mate¯skÈ

ökoly je funkËnÌ, opÌr· se o p¯edchozÌ anal˝zua vyuûÌv· zpÏtnÈ vazby.

ñ ÿeditelka vypracov·v· ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programve spolupr·ci s ostatnÌmi Ëleny pedagogickÈhot˝mu. KontrolnÌ a evaluaËnÌ Ëinnosti zahrnujÌvöechny str·nky chodu mate¯skÈ ökoly, jsou smys-luplnÈ a uûiteËnÈ. Z v˝sledk˘ jsou vyvozov·nyz·vÏry pro dalöÌ pr·ci.

ñ Mate¯sk· ökola spolupracuje se z¯izovatelem a dal-öÌmi org·ny st·tnÌ spr·vy a samospr·vy, s nejbliûöÌz·kladnÌ ökolou, pop¯ÌpadÏ i jin˝mi organizacemiv mÌstÏ mate¯skÈ ökoly a s odbornÌky poskytujÌcÌ-mi pomoc zejmÈna p¯i ¯eöenÌ individu·lnÌchv˝chovn˝ch a vzdÏl·vacÌch problÈm˘ dÏtÌ.

7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌPerson·lnÌ a pedagogickÈ podmÌnky vzdÏl·v·nÌ jsouplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Vöichni pracovnÌci, kte¯Ì pracujÌ v mate¯skÈ ökole

jako pedagogovÈ, majÌ p¯edepsanou odbornou kva-lifikaci. Ti, kter˝m Ë·st odbornosti chybÌ, si ji pr˘-bÏûnÏ doplÚujÌ.

ñ Pedagogick˝ sbor, resp. pracovnÌ t˝m funguje naz·kladÏ jasnÏ vymezen˝ch a spoleËnÏ vytvo¯en˝chpravidel.

ñ PedagogovÈ se sebevzdÏl·vajÌ, ke svÈmu dalöÌmuvzdÏl·v·nÌ p¯istupujÌ aktivnÏ.

ñ ÿeditelka podporuje profesionalizaci pracovnÌhot˝mu, sleduje udrûenÌ a dalöÌ r˘st profesnÌch kom-petencÌ vöech pedagog˘ (vËetnÏ svojÌ osoby),vytv·¯Ì podmÌnky pro jejich dalöÌ systematickÈvzdÏl·v·nÌ26).

ñ Sluûby pedagog˘ jsou organizov·ny takov˝m zp˘-sobem, aby byla vûdy a p¯i vöech Ëinnostech zajiö-tÏna dÏtem optim·lnÌ pedagogick· pÈËe.

ñ PedagogovÈ jednajÌ, chovajÌ se a pracujÌ profesio-n·lnÌm zp˘sobem (v souladu se spoleËensk˝mipravidly a pedagogick˝mi a metodick˝mi z·sada-mi v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌch dÏtÌ).

ñ SpecializovanÈ sluûby, jako je logopedie, rehabili-tace Ëi jin· pÈËe o dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami, ke kter˝m p¯edökolnÌ pedagog s·m nenÌdostateËnÏ kompetentnÌ, jsou zajiöùov·ny ve spolu-pr·ci s p¯Ìsluön˝mi odbornÌky (speci·lnÌmi peda-gogy, ökolnÌmi Ëi poradensk˝mi psychology, lÈka-¯i, rehabilitaËnÌmi pracovnÌky aj.).

7.7 Spolu˙Ëast rodiˢSpolu˙Ëast rodiˢ na p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ jeplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Ve vztazÌch mezi pedagogy a rodiËi panuje obou-

strann· d˘vÏra a otev¯enost, vst¯Ìcnost, porozumÏ-nÌ, respekt a ochota spolupracovat. Spolupr·ce fun-guje na z·kladÏ partnerstvÌ.

strana 34 SEŠIT 2

ññññññññññ25) ß 2 odst. 2 a 3 vyhl·öky o p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ

ññññññññññ26) DalöÌ vzdÏl·v·nÌ je zabezpeËov·no v rozsahu moûnostÌ mate¯-

sk˝ch ökol i z¯izovatel˘.

ñ PedagogovÈ sledujÌ konkrÈtnÌ pot¯eby jednotliv˝chdÏtÌ, resp. rodin, snaûÌ se jim porozumÏt a vyhovÏt.

ñ RodiËe majÌ moûnost podÌlet se na dÏnÌ v mate¯skÈökole, ˙Ëastnit se r˘zn˝ch program˘, dle svÈhoz·jmu zde vstupovat do her sv˝ch dÏtÌ. Jsou pravi-delnÏ a dostateËnÏ informov·ni o vöem, co sev mate¯skÈ ökole dÏje. ProjevÌ-li z·jem, mohou sespolupodÌlet p¯i pl·nov·nÌ programu mate¯skÈökoly, p¯i ¯eöenÌ vznikl˝ch problÈm˘ apod.

ñ PedagogovÈ pravidelnÏ informujÌ rodiËe o prospÌ-v·nÌ jejich dÌtÏte i o jeho individu·lnÌch pokrocÌchv rozvoji i uËenÌ. DomlouvajÌ se s rodiËi o spoleË-nÈm postupu p¯i jeho v˝chovÏ a vzdÏl·v·nÌ.

ñ PedagogovÈ chr·nÌ soukromÌ rodiny a zachov·vajÌdiskrÈtnost v jejÌch svϯen˝ch vnit¯nÌch z·leûitos-tech. JednajÌ s rodiËi ohleduplnÏ, taktnÏ, s vÏdo-mÌm, ûe pracujÌ s d˘vÏrn˝mi informacemi. Nezasa-hujÌ do ûivota a soukromÌ rodiny, varujÌ se p¯ÌliönÈhorlivosti a poskytov·nÌ nevyû·dan˝ch rad.

ñ Mate¯sk· ökola podporuje rodinnou v˝chovua pom·h· rodiˢm v pÈËi o dÌtÏ; nabÌzÌ rodiˢmporadensk˝ servis i nejr˘znÏjöÌ osvÏtovÈ aktivityv ot·zk·ch v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌchdÏtÌ.

8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌ-mi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami

RVP PV vych·zÌ ve svÈ z·kladnÌ koncepciz respektov·nÌ individu·lnÌch pot¯eb a moûnostÌ dÌtÏ-te. Z toho d˘vodu je RVP PV z·kladnÌm v˝chodis-kem i pro p¯Ìpravu vzdÏl·vacÌch program˘ pro dÏti sespeci·lnÌmi pot¯ebami, aù uû jsou tyto dÏti vzdÏl·v·nyv bÏûnÈ mate¯skÈ ökole Ëi v mate¯skÈ ökole s uprave-n˝m vzdÏl·vacÌm programem.

R·mcovÈ cÌle a z·mÏry p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌjsou pro vzdÏl·v·nÌ vöech dÏtÌ spoleËnÈ. P¯i vzdÏl·-v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami jet¯eba jejich naplÚov·nÌ p¯izp˘sobovat tak, aby maxi-m·lnÏ vyhovÏlo dÏtem, jejich pot¯eb·m i moûnos-tem. Snahou pedagog˘ by ñ stejnÏ jako ve vzdÏl·v·-nÌ dÏtÌ, kterÈ speci·lnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby nemajÌ ñmÏlo b˝t vytvo¯enÌ optim·lnÌch podmÌnek k rozvojiosobnosti kaûdÈho dÌtÏte, k uËenÌ i ke komunikacis ostatnÌmi a pomoci mu, aby dos·hlo co nejvÏtöÌsamostatnosti.

Oproti vzdÏl·v·nÌ bÏûnÈ populace dÏtÌ vyûadujevzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯eba-mi obvykle nÏkterÈ jinÈ, pop¯. nÏkterÈ dalöÌ podmÌn-ky.27) Z·kladnÌ povinnÈ podmÌnky pro p¯edökolnÌvzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯eba-

mi jsou stanoveny z·kony, vyhl·ökami a prov·dÏcÌmip¯edpisy.28) KromÏ tÏchto podmÌnek je t¯eba, abyp¯edökolnÌ pedagog bral v ˙vahu jeötÏ podmÌnkydalöÌ, kterÈ ovlivÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·-nÌ. Jsou to podmÌnky, kterÈ vypl˝vajÌ z p¯irozen˝chv˝vojov˝ch pot¯eb dÏtÌ p¯edökolnÌho vÏku (ty jsouformulov·ny v RVP PV), a z·roveÚ i ty, kterÈ jsoud·ny jejich speci·lnÌmi pot¯ebami. NÏkterÈ jsou provöechny dÏti spoleËnÈ, jinÈ se liöÌ podle charakterua stupnÏ postiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte a v obecnÈformÏ se zpravidla t˝kajÌ urËitÈ skupiny dÏtÌ. Pedagogby mÏl zajiöùovat tyto podmÌnky s ohledem na v˝vo-jov· a osobnostnÌ specifika tÏchto dÏtÌ a mÏl by b˝tvzdÏl·n v oblasti speci·lnÌ pedagogiky.

PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝-hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. Ve vztahuk druhu a stupni postiûenÌ dÌtÏte jsou podmÌnky p¯ijeho vzdÏl·v·nÌ (speci·lnÌm i integrovanÈm) plnÏvyhovujÌcÌ, jestliûe: u dÏtÌ s tÏlesn˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ

v rozsahu individu·lnÌch moûnostÌ dÌtÏteñ je zabezpeËena moûnost pohybu dÌtÏte v prostor·ch

ökoly pomocÌ dostupn˝ch technick˝ch prost¯edk˘nebo lidsk˝ch zdroj˘

ñ jsou vytv·¯eny podmÌnky pro n·hradnÌ tÏlov˝chov-nÈ aktivity dÌtÏte moûnÈ v r·mci jeho postiûenÌ

ñ jsou vyuûÌv·ny kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktic-kÈ) pom˘cky

ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûenu dÏtÌ se zrakov˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dÌtÏtem zvl·dnu-

teln˝ch dovednostÌ zamϯen˝ch na samostatnosta sebeobsluhu

ñ prost¯edÌ je bezbariÈrovÈ, s ohledem na zrakovÈpostiûenÌ dÌtÏte pro nÏ maxim·lnÏ bezpeËnÈ

ñ je dodrûov·na p¯edepsan· zrakov· hygienañ je vytv·¯ena nabÌdka alternativnÌch (zvl·dnutel-

n˝ch) aktivitñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ,

zvl·ötÏ optickÈ a didaktickÈ) pom˘cky a hraËkyñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stup-

nÏ postiûenÌ)u dÏtÌ se sluchov˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ

v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem dÌtÏte

ñ je dodrûov·na sluchov· hygienañ jsou zajiötÏny a vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ

(technickÈ a didaktickÈ) pom˘ckyñ vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte probÌh· ve vhodnÈm komunikaË-

nÌm systÈmu

SEŠIT 2 Strana 35

ññññññññññ27) Nap¯. v oblasti vÏcnÈho prost¯edÌ, ûivotospr·vy dÏtÌ, psychoso-

ci·lnÌho klimatu, organizace vzdÏl·v·nÌ, person·lnÌho a pedago-gickÈho zajiötÏnÌ, spolupr·ce mate¯skÈ ökoly s rodinou apod.

ññññññññññ28) Z·kon o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm

a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘a student˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

u dÏtÌ s ment·lnÌ retardacÌñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ

zamϯen˝ch na zvl·dnutÌ sebeobsluhy a z·kladnÌchhygienick˝ch n·vyk˘ v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ vÏkudÌtÏte a stupni postiûenÌ

ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈa didaktickÈ) pom˘cky

ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stup-nÏ postiûenÌ)

ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen u dÏtÌ s poruchami pozornosti a vnÌm·nÌ (dÏtis poruchou uËenÌ a chov·nÌ)ñ prost¯edÌ je pro dÌtÏ zklidÚujÌcÌñ je zajiötÏn zv˝öen˝ bezpeËnostnÌ dohledñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏn d˘sledn˝ individu·lnÌ p¯Ìstup pedagoga

k dÌtÏtiñ mate¯sk· ökola tÏsnÏ spolupracuje s SPC a s rodiËi

dÌtÏteñ jsou vyuûÌv·ny speci·lnÌ didaktickÈ pom˘cky

zamϯenÈ na cviËenÌ soust¯edÏnÌ a pozornostiu dÏtÌ s poruchami ¯eËi ñ je zajiötÏna kvalitnÌ pr˘bÏûn· logopedick· pÈËeñ je zajiötÏna tÏsn· spolupr·ce s odbornÌky a s rodiËi

dÌtÏteu dÏtÌ s vÌce vadami a autismemñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ,

zamϯen˝ch na sebeobsluhuñ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ je klidnÈ a pro dÌtÏ podnÏtnÈ ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistentañ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ

a didaktickÈ) pom˘ckyñ jsou zajiötÏny dalöÌ podmÌnky podle druhu a stupnÏ

postiûenÌ

PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝-hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. VzdÏl·v·nÌ jet¯eba p¯izp˘sobit pot¯eb·m, kterÈ vypl˝vajÌ ze zdra-votnÌho oslabenÌ dÌtÏte, kterÈ jsou d˘sledkem jehodlouhodobÏjöÌ nemoci, nebo kterÈ jsou d·ny lehËÌmiporuchami jeho uËenÌ a chov·nÌ.

VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm postiûenÌm v mate¯-sk˝ch ökol·ch Ëi t¯Ìd·ch se vzdÏl·vacÌm programemupraven˝m podle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ je v souladus p¯Ìsluönou vyhl·ökou29) person·lnÏ posÌleno v osobÏdalöÌho pedagogickÈho pracovnÌka a zabezpeËeno dlepot¯eby soubÏûn˝m p˘sobenÌm dvou pedagogick˝chpracovnÌk˘ ve t¯ÌdÏ. Pro integrovanÈ vzdÏl·v·nÌ nenÌtato podmÌnka (moûnost) legislativnÏ stanoven·.Pokud je vöak vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte a pÈËe o nÏ natolikn·roËn·, ûe vyûaduje pÈËi dalöÌho pedagoga Ëi jinÈhopracovnÌka, je vhodnÈ jeho ˙Ëast zajistit.

PodmÌnky vzdÏl·v·nÌ dÏti se soci·lnÌm znev˝hod-nÏnÌm. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ ze socio ñ kulturnÏ znev˝hod-ÚujÌcÌho prost¯edÌ, dÏtÌ s oslaben˝m rodinn˝m z·ze-mÌm Ëi dÏtÌ, kterÈ poch·zejÌ z jazykovÏ odliönÈho pro-st¯edÌ a kterÈ nemluvÌ jazykem, v nÏmû probÌh· vzdÏ-l·v·nÌ, se uskuteËÚuje podle poûadavk˘ dan˝ch RVPPV. SnÌûen· soci·lnÌ adaptabilita tÏchto dÏtÌ Ëi zv˝öe-n· pot¯eba v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ v nÏkterÈ oblastivyûaduje ˙pravu vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnekvzdÏl·v·nÌ. V mate¯skÈ ökole jsou uplatÚov·ny speci-·lnÌ vzdÏl·vacÌ metody umoûÚujÌcÌ vËasnou diagnos-tiku a rozvojovou stimulaci dÏtÌ.

DÏti ze soci·lnÏ znev˝hodÚujÌcÌho prost¯edÌmohou b˝t vzdÏl·v·ny takÈ v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·chz·kladnÌ ökoly. PodmÌnky pro tuto formu vzdÏl·v·nÌjsou stanoveny vyhl·ökou.30)

IntegrovanÈ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·-vacÌmi pot¯ebami. VzdÏl·v·nÌ tÏchto dÏtÌ v mate¯sk˝chökol·ch Ëi t¯Ìd·ch s programem upraven˝m podle spe-ci·lnÌch vzdÏl·vacÌch pot¯eb dÏtÌ sn·ze splÚuje z·klad-nÌ povinnÈ podmÌnky a v mnoha ohledech pot¯eb·mdÏtÌ vyhovuje lÈpe neû prost¯edÌ bÏûn˝ch mate¯sk˝chökol31). Integrace dÏtÌ do bÏûnÈ mate¯skÈ ökoly vöakznamen· p¯iblÌûenÌ se norm·lnÌmu prost¯edÌ a oslabenÌurËitÈ izolace dÌtÏte i jeho p¯ÌpadnÈho vyluËov·nÌ zespoleËnosti ostatnÌch vrstevnÌk˘. To bezpochybyusnadÚuje osobnostnÌ a soci·lnÌ rozvoj i soci·lnÌ inte-graci dÌtÏte. Z toho d˘vodu RVP PV podporuje inte-graci dÏtÌ vöude tam, kde je to vzhledem k druhu a m̯epostiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte moûnÈ, resp. kde lzevytvo¯it a zajistit pot¯ebnÈ podmÌnky.

Integrace dÏtÌ do podmÌnek bÏûn˝ch mate¯sk˝chökol m· vedle nesporn˝ch pozitiv i sv· rizika. Z·klad-nÌm p¯edpokladem toho, aby byla tato rizika vylouËe-na, pop¯. maxim·lnÏ snÌûena, je stanovit, co v kterÈmkonkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ pot¯eby dÌtÏte p¯edstavujÌ, jakÈz nich vypl˝vajÌ n·roky na pr·ci p¯edökolnÌho peda-goga a jakÈ podmÌnky je t¯eba v prost¯edÌ mate¯skÈökoly vytvo¯it. P¯edökolnÌ pedagog musÌ zv·ûit, zda jeschopen tyto n·roky splnit ñ aù uû se to t˝k· podmÌ-nek materi·lnÌch, psychosoci·lnÌch, person·lnÌch,odborn˝ch a dalöÌch a podle toho se odpovÏdnÏ roz-hodnout. Pokud p¯ijme do svÈ pÈËe nap¯. dÌtÏ s v·û-n˝m zdravotnÌm postiûenÌm a s·m nenÌ dostateËnÏodbornÏ kompetentnÌ k pÈËi o nÏ (tj. nem· pot¯ebnÈspeci·lnÏ pedagogickÈ vzdÏl·nÌ), vûdy musÌ ˙zce spo-lupracovat s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem ñ speci·lnÌmpedagogem, dÏtsk˝m psychologem, pop¯. lÈka¯ema konzultovat problÈmy, s nimiû se p¯i vzdÏl·v·nÌtohoto dÌtÏte setk·v·. Je t¯eba, aby spoleËnÈ z·vÏrypromÌtal v dostateËnÈ m̯e do vzdÏl·vacÌho programuökoly Ëi t¯Ìdy, do individu·lnÌho vzdÏl·vacÌho progra-mu integrovanÈho dÌtÏte i do svÈ pr·ce.

strana 36 SEŠIT 2

ññññññññññ29) Vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se speci·lnÌmi

vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘mimo¯·dnÏ nadan˝ch

ññññññññññ30) Vyhl·öka o z·kladnÌm vzdÏl·v·nÌ a nÏkter˝ch n·leûitostech

plnÏnÌ povinnÈ ökolnÌ doch·zky31) V˝hodou je nap¯. odbornÏ vyökolen˝ person·l, niûöÌ poËet dÏtÌ

ve skupinÏ, speci·lnÏ upravenÈ prost¯edÌ apod..

P¯i vzdÏl·v·nÌ, kterÈ integruje dÏti s postiûenÌm Ëiznev˝hodnÏnÌm do vzdÏl·vacÌho programu bÏûnÈmate¯skÈ ökoly, je nutno na jejich pot¯eby dostateËnÏpamatovat p¯i p¯ÌpravÏ ökolnÌho Ëi t¯ÌdnÌho programu.Ten je t¯eba co do obsahu i prost¯edk˘ jednotlivc˘mËi skupinÏ dÏtÌ vhodnÏ p¯izp˘sobit, pop¯. jej doplnitdÌlËÌmi stimulaËnÌmi programy. Tam, kde je topot¯ebnÈ a ˙ËelnÈ, je nutno pro jednotlivÈ dÏti sesta-vovat individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ jejichvzdÏl·vacÌm pot¯eb·m, fyzick˝m Ëi psychick˝mmoûnostem i soci·lnÌ situaci maxim·lnÏ vyhovÌ.Pokud je zapot¯ebÌ, aby souË·stÌ vzdÏl·vacÌho progra-mu pro dÏti integrovanÈ v bÏûnÈ mate¯skÈ ökole bylyspeci·lnÌ Ëinnosti, mÏl by spolupracovat p¯edökolnÌpedagog p¯i jeho p¯ÌpravÏ i p¯i jeho realizaci s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem (speci·lnÌm pedagogem,lÈka¯em, rehabilitaËnÌm pracovnÌkem, psychologemapod.).

VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯e-bami v mate¯sk˝ch ökol·ch s upraven˝m vzdÏl·vacÌmprogramem se uskuteËÚuje na z·kladÏ ökolnÌch vzdÏ-l·vacÌch program˘ upraven˝ch podle speci·lnÌchpot¯eb dÏtÌ.

D˘leûitou podmÌnkou ˙spÏönosti p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ dÏtÌ s postiûenÌm Ëi znev˝hodnÏnÌm ñ aù uûprobÌh· podle bÏûn˝ch Ëi speci·lnÌch program˘ ñ jenejen volba vhodn˝ch (pot¯eb·m dÏtÌ odpovÌdajÌcÌch)vzdÏl·vacÌch metod a prost¯edk˘, ale i uplatÚov·nÌvysoce profesion·lnÌch postoj˘ pedagog˘ i ostatnÌchpracovnÌk˘, kte¯Ì se na pÈËi o dÌtÏ a jeho vzdÏl·v·nÌpodÌlejÌ. Rozvoj osobnosti dÌtÏte s postiûenÌm z·visÌ nacitlivosti a p¯imϯenosti p˘sobenÌ okolÌ mnohem vÌce,neû je tomu u dÌtÏte, kterÈ nenÌ ve sv˝ch moûnostechprim·rnÏ omezeno. Je nezbytnÈ, aby pedagog postupo-val vûdy s vÏdomÌm, ûe takovÈ dÌtÏ m· jinÈ osobnostnÌp¯edpoklady a je v obtÌûnÏjöÌ situaci: m· menöÌ zkuöe-nosti a vÏtöÌ problÈmy s osamostatÚov·nÌm, h˘¯e seprosazuje, m· mÈnÏ rozvinutou schopnost autoregula-ce apod. Je proto velmi d˘leûitÈ, aby pedagog ñ v sou-ladu se z·kladnÌmi poûadavky RVP PV ñ ponechaldÌtÏti p¯i nezbytnÈm usmÏrÚov·nÌ, zv˝öenÈm dozorua pomoci takÈ dostatek samostatnosti a vlastnÌho roz-hodov·nÌ a poskytoval mu tolik pot¯ebnou pozitivnÌmotivaci (oceÚoval snahu, chv·lil i ty nejmenöÌ ˙spÏ-chy a pokroky). Je nutnÈ zajistit, aby dÏti s postiûenÌmËi znev˝hodnÏnÌm byly od poË·tk˘ vzdÏl·v·nÌ p¯ijÌm·-ny stejnÏ jako jinÈ dÏti a nedost·valy od okolÌ ËastÏjineû ostatnÌ negativnÌ zpÏtnou vazbu.

P¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami spolupracuje pedagog s dalöÌmi odbornÌky,vyuûÌv· sluûeb ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ (spe-ci·lnÌch pedagogick˝ch center a pedagogicko-psy-chologick˝ch poraden).

8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝chR·mcovost RVP PV umoûÚuje, aby ökolnÌ, t¯ÌdnÌ

i individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ program, jeho obsah i pod-

mÌnky, byly dle pot¯eb a moûnostÌ rozumnÏ p¯izp˘so-beny mimo¯·dn˝m schopnostem dÏtÌ a pop¯. doplnÏnynabÌdkou dalöÌch aktivit podle z·jm˘ a mimo¯·dn˝chschopnostÌ Ëi mimo¯·dnÈho nad·nÌ dÏtÌ. Rozvoj a pod-pora mimo¯·dn˝ch schopnostÌ by mÏla b˝t zajiöùov·naa organizov·na tak, aby nebyla jednostrann· a neome-zila pestrost a ö̯i obvyklÈ vzdÏl·vacÌ nabÌdky.

9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌV d˘sledku zavedenÌ dvou˙rovÚovÈho kurikula,

a tedy s moûnostÌ volby vlastnÌ cesty, se pojÌ vysok·odpovÏdnost pedagog˘ za to, ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ realizovanÈ v konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökole odpovÌd·poûadavk˘m uveden˝m v RVP PV. Pr·vÏ vlastnÌvyhodnocov·nÌ, zda a do jakÈ mÌry tomu tak opravduje, by mÏlo p¯in·öet pedagog˘m zpÏtnou vazbu o zvo-lenÈm postupu, a tedy vÏtöÌ jistotu, kterou v r·mcivolnÏjöÌch pravidel dnes Ëasto postr·dajÌ. Proto je p¯i-rozenÈ, aby se autevaluace32) stala nezbytnou a samo-z¯ejmou souË·stÌ pr·ce kaûdÈ mate¯skÈ ökoly.

Autoevaluace je proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·-nÌ vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ i podmÌnek vzdÏl·-v·nÌ, realizovan˝ uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, kter˝ se ode-hr·v· v nÏkolika na sebe navazujÌcÌch a neust·le seopakujÌcÌch f·zÌch33). Poznatky zÌskanÈ tÌmto pr˘bÏû-n˝m vyhodnocov·nÌm poskytujÌ pedagog˘m zpÏtnouvazbu o kvalitÏ vlastnÌ pr·ce a pedagogovÈ by jichmÏli cÌlenÏ vyuûÌvat k optimalizaci a zlepöov·nÌ vzdÏ-l·vacÌho procesu i podmÌnek, za nichû vzdÏl·v·nÌprobÌh·. Nejedn· se o jednor·zovÈ a n·hodnÈ zhod-nocenÌ urËitÈho jevu na z·kladÏ subjektivnÌho dojmupedagoga, ale o proces, kter˝ je realizov·n systema-ticky, podle p¯edem p¯ipravenÈho pl·nu.

Autoevaluace se m˘ûe t˝kat mnoha r˘zn˝ch oblastÌ.Sledovat a vyhodnocovat je moûnÈ prakticky vöechno,co vstupuje do vzdÏl·vacÌho procesu. ObecnÏ mohoub˝t porovn·v·ny ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programys RVP PV a vyhodnocov·no, do jakÈ mÌry jsou tytoprogramy v souladu s poûadavky formulovan˝miv RVP PV. Na z·kladÏ zjiötÏn˝ch poznatk˘ je moûnonavrhovat a prov·dÏt jejich ˙pravy. D˘leûitÈ je porov-n·vat ökolnÌ Ëi t¯ÌdnÌ program (to, co je v nÏm naps·no)s jeho realizacÌ (s tÌm, jak vzdÏl·v·nÌ probÌh· v praxi).

Mate¯sk· ökola by mÏla vyhodnocovat svou pr·cikomplexnÏ. Ke komplexnÌmu vyhodnocov·nÌ pr·cemate¯skÈ ökoly v praxi je zapot¯ebÌ zamϯit evaluacina n·sledujÌcÌ oblasti:

ñ naplÚov·nÌ cÌl˘ programuñ kvalita podmÌnek vzdÏl·v·nÌñ zp˘sob zpracov·nÌ a realizace obsahu vzdÏl·v·-

nÌ (zpracov·nÌ a realizace integrovan˝ch blok˘)ñ pr·ce pedagog˘ (vËetnÏ jejich sebereflexe)ñ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ.

SEŠIT 2 Strana 37

ññññññññññ32) viz SlovnÌËek pojm˘33) Tyto f·ze jsou: sbÏr informacÌ o jevu, anal˝za informacÌ a pl·n

dalöÌho postupu (podrobnÏji viz Manu·l pro tvorbu äVP PV)

Evaluace m˘ûe probÌhat na ˙rovni ökoly Ëi na˙rovni t¯Ìdy. M˘ûe ji prov·dÏt ¯editelka ökoly, peda-gogick˝ sbor i kaûd˝ jednotliv˝ pedagog. ÿeditelkam˘ûe vyhodnocovat nejen pr·ci druh˝ch, ale takÈsvoji vlastnÌ. KonkrÈtnÌ kritÈria pro vyhodnocov·nÌvöech oblastÌ, kterÈ jsou p¯edmÏtem evaluace, mohoub˝t odvozena z poûadavk˘ na p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌvyj·d¯en˝ch v RVP PV34).

M·-li b˝t evaluace skuteËnÏ funkËnÌ, je zapot¯ebÌsbÌrat, zpracov·vat a vyuûÌvat informace pravidelnÏa systematicky. Mate¯sk· ökola, resp. pedagog, by siproto v r·mci tvorby vlastnÌho ökolnÌho programumÏli vytvo¯it sv˘j systÈm evaluace. Tento systÈm,resp. program vnit¯nÌ evaluace konkrÈtnÌ mate¯skÈökoly, m· b˝t pops·n ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm progra-mu. M· popisovat pravidla, pro podle nichû budeökola postupovat. PedagogovÈ by si mÏli stanovit:ñ p¯edmÏt evaluace (co vöechno budou v mate¯skÈ

ökole sledovat, na kterÈ konkrÈtnÌ jevy se vevyhodnocov·nÌ zamϯÌ)

ñ techniky evaluace (jak˝mi formami, metodami,jak˝m zp˘sobem budou danÈ jevy vyhodnocovat)

ñ Ëasov˝ pl·n (konkrÈtnÌ termÌny, Ëi frekvenci,s jakou budou v jednotliv˝ch p¯Ìpadech vyhodno-cov·nÌ prov·dÏt)

ñ odpovÏdnost pedagog˘ (kdo bude za co zodpovÏd-n˝).EvaluaËnÌ systÈm ökoly m˘ûe obsahovat i dalöÌ pra-

vidla. Jako celek jej pedagogovÈ mohou (a pravdÏpo-dobnÏ takÈ budou) postupem Ëasu upravovat a mÏnittak, aby byl skuteËnÏ vyhovujÌcÌ a funkËnÌ35).

Co se t˝Ëe evaluace vzdÏl·vacÌch v˝sledk˘, v p¯ed-ökolnÌm vzdÏl·v·nÌ se nejedn· o hodnocenÌ dÌtÏtea jeho v˝kon˘ ve vztahu k danÈ normÏ, ani o porov-n·v·nÌ jednotliv˝ch dÏtÌ a jejich v˝kon˘ mezi sebou.V d˘sledku individualizace vzdÏl·v·nÌ je pro p¯ed-ökolnÌho pedagoga a jeho pr·ci nezbytnÈ sledovat roz-voj a osobnÌ vzdÏl·vacÌ pokroky u kaûdÈho dÌtÏtezvl·öù a d˘leûitÈ informace dokumentovat tak, abymohl kaûdÈ dÌtÏ dob¯e poznat, porozumÏt mu a vyho-vÏt jeho individu·lnÌm moûnostem a pot¯eb·m. Peda-gog m· pr˘bÏûnÏ sledovat a vyhodnocovat individu·l-nÌ rozvoj a uËebnÌ pokroky kaûdÈho jednotlivÈho dÌtÏ-te36), neboù dlouhodobÈ a systematickÈ sledov·nÌa vyhodnocov·nÌ toho, jak se dÌtÏ rozvÌjÌ a jakÈ pokro-

ky v uËenÌ dÏl·, mu umoûÚuje vÈst dÌtÏ v souladus jeho p¯irozen˝m rozvojem, plynule, s p¯imϯenoua postupnÏ nar˘stajÌcÌ n·roËnostÌ a pr˘bÏûnÏ mu zajiö-ùovat odpovÌdajÌcÌ podporu v rozvoji a uËenÌ. NemÈnÏd˘leûit˝m smyslem pr˘bÏûnÏ prov·dÏnÈ evaluace jevËas zachytit u dÌtÏte p¯ÌpadnÈ problÈmy Ëi nedostat-ky, vyvodit odbornÏ podloûenÈ z·vÏry pro dalöÌ roz-voj dÌtÏte a pomoci dÌtÏti v jejich ¯eöenÌ, event. vËasintervenovat dalöÌ pot¯ebnou odbornou pomoc.

Kaûd· mate¯sk· ökola, pop¯. kaûd˝ jednotliv˝pedagog, si m˘ûe zvolit Ëi vytvo¯it sv˘j systÈm sledo-v·nÌ a hodnocenÌ rozvojov˝ch pokrok˘ dÏtÌ a uûÌvattakov˝ch metod a technik, kterÈ jsou v konkrÈtnÌchpodmÌnk·ch vyhovujÌcÌ. MÏlo by b˝t umoûnÏno, abytoto sledov·nÌ a hodnocenÌ vûdy probÌhalo tak, abybylo v tom kterÈm individu·lnÌm p¯ÌpadÏ smysluplnÈa ˙ËelnÈ. Je û·doucÌ, aby u jednotliv˝ch dÏtÌ bylomoûno diferencovat a pedagog mohl zvolit individu-·lnÏ r˘zn˝ zp˘sob sledov·nÌ a hodnocenÌ i r˘znouformu a rozsah z·znam˘, odpovÌdajÌcÌ vzdÏl·vacÌmpot¯eb·m dÌtÏte.

Je nutnÈ, aby pÌsemnÈ z·znamy, event. dalöÌ dokla-dy vypovÌdajÌcÌ o dÌtÏti a pokrocÌch v jeho rozvojia uËenÌ, byly povaûov·ny za d˘vÏrnÈ a aby byly p¯Ì-stupnÈ pouze pedagog˘m v mate¯skÈ ökole, pop¯.rodiˢm. Pedagog by je mÏl vyuûÌvat p¯i svÈ kaûdo-dennÌ pr·ci, p¯i tvorbÏ individu·lnÌho vzdÏl·vacÌhoprogramu, pro komunikaci s dÌtÏtem i pro informacirodiˢm a neform·lnÌ spolupr·ci s nimi.

10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌhovzdÏl·vacÌho programu

äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program je dokument, podlenÏhoû by se mÏlo uskuteËÚovat vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v kon-krÈtnÌ mate¯skÈ ökole. Mate¯sk· ökola jej zpracov·v·v souladu s RVP PV a v souladu s obecnÏ platn˝mipr·vnÌmi p¯edpisy. äkolsk˝ z·kon ustanovuje ökolnÌvzdÏl·vacÌ program jako povinnou souË·st dokumen-tace mate¯skÈ ökoly. äVP PV je dokumentem ve¯ej-n˝m37).

OdpovÏdnost za vytvo¯enÌ äVP PV m· ¯editelkamate¯skÈ ökoly. Na jeho tvorbÏ by se mÏl spolupodÌ-let pedagogick˝ sbor. Se ökolnÌm vzdÏl·vacÌm pro-gramem by mÏli b˝t seznamov·ni rodiËe dÏtÌ, pop¯.by tento program (nebo nÏkterÈ jeho Ë·sti) mÏl b˝ts rodiËi projedn·v·n. ÿeditelka je povinna projednatäVP PV se z¯izovatelem.

Tvorba äVP PV spoËÌv· plnÏ v kompetenci peda-gog˘ mate¯skÈ ökoly, aù uû jde o konkretizovan˝v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ obsah, zp˘sob jeho strukturov·-nÌ a pl·nov·nÌ, o volbu metod a prost¯edk˘ v˝chovya vzdÏl·v·nÌ Ëi o vnit¯nÌ organizaËnÌ str·nku realizace

strana 38 SEŠIT 2

ññññññññññ34) S vÏdomÌm jistÈho zjednoduöenÌ lze RVP PV povaûovat za sou-

bor r·mcov˝ch kritÈriÌ, na jejichû z·kladÏ si pedagog formulujepro vlastnÌ hodnocenÌ konkrÈtnÌho jevu konkrÈtnÌ kritÈria.

35) SystÈm, kter˝ si ökola vytvo¯Ì, bude daleko jednoduööÌ. Co kon-krÈtnÏ bude ökola v kterÈm obdobÌ sledovat, se bude pr˘bÏûnÏpromÏÚovat. V˝öe popsan˝ systÈm p¯edstavuje optim·lnÌ podo-bu, kter· bude v kaûdÈ ökole naplÚov·na r˘znou mÏrou.

36) OËek·vanÈ kompetence dÏtÌ formulovanÈ v RVP PV jsou obecnÏp¯edpokl·danÈ v˝stupy, jejichû dosaûenÌ nenÌ pro dÏti povinnÈ;v r·mci sledov·nÌ a vyhodnocov·nÌ osobnÌch vzdÏl·vacÌch pokro-k˘ dÏtÌ mohou slouûit pedagogovi pouze jako kritÈria orientaËnÌs tÌm, ûe je p¯irozenÈ, ûe kaûdÈ dÌtÏ se rozvÌjÌ sv˝m tempem,postupuje ve vzdÏl·v·nÌ podle sv˝ch individu·lnÌch moûnostÌ a ûetedy kaûdÈ dÌtÏ dosahuje jin˝ch v˝sledk˘.

ññññññññññ37) äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program vyd·v· ¯editelka mate¯skÈ ökoly.

Zve¯ejnÌ jej na p¯ÌstupnÈm mÌstÏ. Je moûno do nÏho nahlÌûet,po¯izovat opisy Ëi v˝pisy Ëi kopie (viz ökolsk˝ z·kon). VÏtöÌdetaily a podrobnosti metodickÈ a pracovnÌ povahy do äVP PVproto nepat¯Ì.

programu. P¯i vytv·¯enÌ vlastnÌho programu m˘ûeökola vyuûÌvat nejr˘znÏjöÌch programov˝ch a meto-dick˝ch zdroj˘.

äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program m· obsahovat informa-ce z tÏchto okruh˘:

ñ identifikaËnÌ ˙daje o mate¯skÈ ökoleñ obecn· charakteristika ökolyñ podmÌnky vzdÏl·v·nÌñ organizace vzdÏl·v·nÌñ charakteristika vzdÏl·vacÌho programuñ vzdÏl·vacÌ obsahñ evaluaËnÌ systÈm

IdentifikaËnÌ ˙daje o ökoleV äVP PV je t¯eba uvÈst ˙daje, kterÈ se t˝kajÌ sÌdla

ökoly, pop¯. jejÌho n·zvu, z¯izovatele ökoly, ¯editele,zpracovatele (zpracovatel˘) äVP PV, pop¯. vyjad¯ujÌdalöÌ v˝znamnÈ okolnosti, nap¯. n·zev programu(kter˝ ökolu urËit˝m zp˘sobem charakterizuje; m˘ûeb˝t st·l˝, nebo m˘ûe b˝t obmÏÚov·n).

Obecn· charakteristika ökolyVypovÌd· o velikosti ökoly, resp. o poËtu t¯Ìd,

o lokalitÏ ökoly, charakteru budovy a okolÌ, pop¯. his-torii ökoly apod.

PodmÌnky vzdÏl·v·nÌPopis podmÌnek se t˝k· vÏcnÈho vybavenÌ, ûivo-

tospr·vy, psychosoci·lnÌch podmÌnek, organizaËnÌhochodu a ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, person·lnÌho zajiötÏnÌi spolu˙Ëasti rodiˢ; je zpracov·n se z¯etelem k tÏmpodmÌnk·m, kterÈ je t¯eba v r·mci zajiötÏnÌ zdravÌa bezpeËnosti dÏtÌ a efektivnÌho vzdÏl·v·nÌ zachovat,upravit, zlepöit Ëi vytvo¯it.

Organizace vzdÏl·v·nÌäVP PV by mÏl informovat o vnit¯nÌm uspo¯·d·nÌ

ökoly a jednotliv˝ch t¯Ìd (podle jak˝ch kritÈrii jsoudÏti p¯ijÌm·ny do mate¯skÈ ökoly a za¯azov·ny do jed-notliv˝ch t¯Ìd, jak· je bliûöÌ charakteristika t¯Ìd (nap¯.z hlediska poËtu dÏtÌ, jejich vÏku a pot¯eb, z hlediskauplatÚovan˝ch metod a forem pr·ce, zamϯenÌ t¯Ìdyapod.).

Charakteristika vzdÏl·vacÌho programuT˝k· se p¯edevöÌm p¯edstavenÌ programu; popisuje

a objasÚuje, jakÈ vzdÏl·vacÌ cÌle a z·mÏry si ökola sta-novuje, jakÈ p¯Ìstupy, formy a metody pr·ce uplatÚu-je, z jak˝ch hlavnÌch myölenek program vych·zÌa jak˝m zp˘sobem je naplÚuje, pop¯. ke kterÈmu zve-¯ejnÏnÈmu modelu Ëi programu se hl·sÌ, jak· je profi-lace ökoly apod.

VzdÏl·vacÌ obsahPodstatnou souË·stÌ kaûdÈho ökolnÌho vzdÏl·vacÌhoprogramu by mÏla b˝t konkrÈtnÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdka

uspo¯·dan· do ucelen˝ch Ë·stÌ38), v p¯ÌpadÏ p¯edökol-nÌho vzdÏl·v·nÌ do integrovan˝ch blok˘.

Tyto bloky je moûno co do poËtu, rozsahu i obsahupojmout a zpracovat v äVP PV r˘znÏ, a to v z·vislos-ti na zp˘sobu pr·ce mate¯skÈ ökoly.

Bloky mohou b˝t spoleËnÈ pro celou ökolu, nebo semohou v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd liöit39). UvÈst v äVPPV pouhÈ n·zvy blok˘, resp. jejich v˝Ëet, zpravidlanepostaËÌ, je t¯eba struËnÏ charakterizovat hlavnÌsmysl (cÌl, z·mÏr) blok˘ a p¯iblÌûit jejich obsah (okru-hy ËinnostÌ praktick˝ch i intelektov˝ch, pop¯. hlavnÌv˝stupy) tak, aby bylo z¯ejmÈ, jak se bude s nimi d·lepracovat. Obsah blok˘ m˘ûe b˝t v äVP PV zpracov·njen velmi obecnÏ, s tÌm, ûe bloky budou konkretizo-v·ny aû na ˙rovni t¯ÌdnÌ; pokud to v r·mci ökolyvyhovuje, mohou b˝t i propracovanÏjöÌ, avöak vûdyjen do tÈ mÌry, aby p¯Ìliö nesvazovaly pedagogya neomezovaly je v tom, jakÈ konkrÈtnÌ ËinnostidÏtem ve svÈ t¯ÌdÏ v r·mci bloku nabÌdnou.

IntegrovanÈ bloky mohou b˝t v äVP PV doplnÏnyr˘zn˝mi dÌlËÌmi projekty Ëi programy, kterÈ ökolauv·dÌ a rozpracov·v· ve ökolnÌm programu a dlepot¯eb pak za¯azuje do pl·nu v r·mci t¯Ìd; takovÈ pro-gramy mohou b˝t realizov·ny v r·mci nÏkterÈ t¯Ìdy,nebo mohou sdruûovat dÏti z r˘zn˝ch t¯Ìd40).

Pokud mate¯sk· ökola nabÌzÌ dÏtem, pop¯. i jejichrodiˢm dalöÌ sluûby, kterÈ probÌhajÌ mimo pravidelnouprovoznÌ dobu za¯ÌzenÌ, mimo pracovnÌ dobu pedagog˘a kterÈ jsou realizov·ny za ˙platu (nap¯. r˘znÈ krouûkypro dÏti, p¯Ìleûitostn· veËernÌ Ëi vÌkendov· pÈËe o dÏti,p¯Ìleûitostn· pÈËe o dalöÌ dÏti ñ nap¯. o sourozence,samostatnÈ programy pro rodiËe apod.), jedn· se o akti-vity (sluûby) ÑnadstandardnÌì, kterÈ nejsou souË·stÌökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu a nemohou b˝t uplat-Úov·ny na ˙kor jeho rozsahu a kvality.

EvaluaËnÌ systÈmV äVP PV je t¯eba popsat systÈm evaluace a hod-

nocenÌ v r·mci mate¯skÈ ökoly, kter˝ by mÏl obsaho-vat p¯edmÏty evaluace (co se bude sledovat), pro-st¯edky (metody a techniky), Ëasov˝ pl·n, odpovÏd-nost pedagog˘, pop¯. dalöÌ pravidla.

Celkov˝ rozsah ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programunenÌ stanoven. Pro vnit¯nÌ pot¯ebu ökoly m˘ûe obsa-hovat internÌ p¯Ìlohu, resp. r˘znÈ p¯Ìlohy. Ty mohoublÌûe specifikovat äVP PV Ëi dokl·dat v nÏm uvede-nÈ skuteËnosti Ëi informace (nap¯. prov·dÏcÌ p¯edpi-sy, jmenovitÈ ˙daje Ëi pokyny nebo jinÈ informaceinternÌ, metodickÈ Ëi ryze pracovnÌ povahy), kterÈnejsou urËeny ke zve¯ejnÏnÌ, ale kterÈ jsou d˘leûitÈpro pr·ci ökoly Ëi pedagog˘, pop¯. pro dalöÌ z·jemce.

SEŠIT 2 Strana 39

ññññññññññ38) Viz z·kon Ë. 561/2004 Sb.39) PodrobnÏji je uvedeno v Manu·lu k tvorbÏ äVP PV.40) Mohou to b˝t nap¯. programy specificky zamϯenÈ k rozvoji

urËit˝ch dovednostÌ, program zdravotnÏ preventivnÌ, nebozamϯenÈ k aktu·lnÌmu tÈmatu apod. Programy mohou b˝t p¯i-pravovanÈ a realizovanÈ ve spolupr·ci s dalöÌmi subjekty(poradnami, ökolami, ekolog. centry aj.).

äVP PV by mÏl b˝t spoleËn˝m v˝chodiskem propr·ci pedagog˘ v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd. Na jehoz·kladÏ a v souladu s nÌm by si mÏl pedagog p¯i-pravovat sv˘j pl·n ñ t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ program(TVP) tak, aby sv˝m obsahem odpovÌdal vÏku,moûnostem, z·jm˘m a pot¯eb·m dÏtÌ konkrÈtnÌt¯Ìdy a svou formou zp˘sobu pr·ce pedagoga. Peda-gogovÈ si je p¯ipravujÌ povÏtöinou pr˘bÏûnÏ a ope-rativnÏ je dotv·¯Ì a upravujÌ41). TVP by mÏly b˝tdokladem pl·novitÈ pr·ce pedagoga, resp.pedago-g˘, a proto by mÏly b˝t vytv·¯eny ve spolupr·cis druh˝m pedagogem na t¯ÌdÏ. MÏlo by b˝t aleumoûnÏno, aby si TVP jako pracovnÌ materi·ly p¯i-pravoval kaûd˝ pedagog s·m a v takovÈ podobÏ,kter· mu vyhovuje.

P¯i tvorbÏ ökolnÌch i t¯ÌdnÌch vzdÏl·vacÌch progra-m˘ mohou mate¯skÈ ökoly vyuûÌvat i zve¯ejnÏn˝chprogram˘ ñ nap¯. program Mate¯sk· ökola podporujÌ-cÌ zdravÌ, ZaËÌt spolu, Waldorfskou ökolu, Montesso-ri pedagogiku Ëi dalöÌ programy, aù uû se jedn· o pro-gramy urËenÈ pro hlavnÌ proud vzdÏl·v·nÌ, neboo programy alternativnÌ42).

11. KritÈria souladu r·mcovÈhoa ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu

P¯esto, ûe äVP PV jsou dokumenty jedineËnÈ, ÑöitÈna mÌruì kaûdÈ jednotlivÈ ökole, jsou urËit· hlediska,resp. odbornÈ n·roky, kterÈ by mÏl splÚovat kaûd˝äVP PV. äkolnÌ program zpravidla vyhovÌ, jestliûe:respektuje hlavnÌ z·sady tvorby äVP PV formulova-nÈ v RVP PVñ respektuje vzdÏl·vacÌ obsah i podmÌnky danÈ RVP

PVñ pod·v· jasn˝ a ucelen˝ obraz o mate¯skÈ ökole,

o zp˘sobu a form·ch jejÌ pr·ce a poskytovanÈmvzdÏl·v·nÌ

ñ vych·zÌ z podmÌnek mate¯skÈ ökolyñ p¯edstavuje konzistentnÌ celek, nikoli soubor izolo-

van˝ch a nenavazujÌcÌch skuteËnostÌ, a je takdokladem o promyölenosti, cÌlevÏdomosti a inte-grovanosti pr·ce

ñ pom·h· uËitelk·m rozvÌjet pedagogick˝ styl a stra-tegie odpovÌdajÌcÌ integrovanÈmu p¯Ìstupu kevzdÏl·v·nÌ

ñ obsahuje promyölen˝ systÈm vnit¯nÌ evaluace,vËetnÏ forem, ËasovÈho pl·nu a zodpovÏdnosti,resp. pr˘bÏûnÈ vyhodnocov·nÌ je jeho vlastnÌ sou-Ë·stÌ

ñ obsah vzdÏl·v·nÌ ztv·rÚuje do podoby umoûÚujÌcÌdosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘43)

ñ sjednocuje to podstatnÈ, ponech·v· uËitelk·mdostatek volnÈho prostoru k tvo¯ivosti a individua-lizaci vzdÏl·v·nÌ

ñ je zpracov·n tak, ûe mu uËitelky rozumÌ a mohouz nÏho p¯i tvorbÏ TVP dob¯e vych·zet

ñ obsahuje dohodnut· pravidla chov·nÌ a jedn·nÌñ je zpracov·n jasnÏ, p¯ehlednÏ, srozumitelnÏ, kul-

turnÌ formou, obsahuje informace podstatnÈ prop¯edstavenÌ a hodnocenÌ ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌ-ho programu

ñ poËÌt· se spolupracÌ s vnÏjöÌmi partneryñ je otev¯en˝m dokumentem umoûÚujÌcÌm dalöÌ roz-

voj ökoly a zkvalitnÏnÌ vzdÏl·v·nÌ.

12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga

P¯edökolnÌ pedagog odpovÌd· za to, ûe:ñ ökolnÌ (t¯ÌdnÌ) vzdÏl·vacÌ program, kter˝ zpracov·-

v·, je v souladu s poûadavky RVP PVñ program pedagogick˝ch ËinnostÌ je cÌlevÏdom˝ a je

pl·nov·nñ je pravidelnÏ sledov·n pr˘bÏh p¯edökolnÌho vzdÏ-

l·v·nÌ a hodnoceny jeho podmÌnky i v˝sledky

P¯edökolnÌ pedagog by mÏl vykon·vat tyto odbornÈËinnosti:ñ analyzovat vÏkovÈ a individu·lnÌ pot¯eby dÏtÌ

a v rozsahu tÏchto pot¯eb zajiöùovat profesion·lnÌpÈËi o dÏti, jejich v˝chovu i vzdÏl·v·nÌ

ñ realizovat individu·lnÌ i skupinovÈ vzdÏl·vacÌ Ëin-nosti smϯujÌcÌ cÌlevÏdomÏ k rozvoji dÏtÌ, rozöi¯o-v·nÌ jejich kompetencÌ (schopnostÌ, dovednostÌ,poznatk˘, postoj˘)

ñ samostatnÏ projektovat v˝chovnÈ a vzdÏl·vacÌ Ëin-nosti, prov·dÏt je, hledat vhodnÈ strategie a metody pro individualizovanÈ a skupinovÈ vzdÏ-l·v·nÌ dÏtÌ

ñ vyuûÌvat oborov˝ch metodik a uplatÚovat didaktic-kÈ prvky odpovÌdajÌcÌ vÏku a individualitÏ dÏtÌ

ñ projektovat (pl·novat) a prov·dÏt individu·lnÌv˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ Ëinnosti s dÏtmi se speci·lnÌ-mi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami

ñ prov·dÏt evaluaËnÌ Ëinnosti ñ sledovat a posuzovat˙Ëinnost vzdÏl·vacÌho programu, kontrolovata hodnotit v˝sledky svÈ pr·ce, sledovat a hodnotit

strana 40 SEŠIT 2

ññññññññññ41) TVP by mÏly b˝t otev¯enÈ pl·ny, kterÈ pedagog dotv·¯Ì dle

postupu ve vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, event. za spolu˙Ëasti dÏtÌ. Je û·dou-cÌ, aby pedagog tvo¯ivÏ vyuûÌval aktu·lnÌch vzdÏl·vacÌch p¯Ìle-ûitostÌ, aby uplatÚoval evaluaËnÌ postupy, vyuûÌval jejichv˝sledky a d˘slednÏ postupoval s ohledem na individu·lnÌz·jmy a pot¯eby. NemÏlo by proto b˝t povinnostÌ pedagogadodrûovat veökerou p¯edem p¯ipravenou nabÌdku.

42) PodrobnÏji se tvorbou ökolnÌho programu zab˝v· Manu·lk tvorbÏ äVP PV.

ññññññññññ43) VzdÏl·vacÌ nabÌdka umoûÚuje dosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘ a je

vyhovujÌcÌ, jestliûe:- je mnohostrannÏ pestr· a öirok·, pro dÏti rozmanit·, respektuje

podmÌnky konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökoly (vÏk dÏtÌ, dÈlku vzdÏl·va-cÌho programu), zajiöùuje n·vaznost (p¯edch·zÌ tomu, aby setat·û vzdÏl·vacÌ nabÌdka s t˝miû dÏtmi opakovala)

- zamϯenÌ blok˘ je dostateËnÏ öirokÈ, jejich vÏcn˝ obsah je dÌtÏ-ti srozumiteln˝, uûiteËn˝ a prakticky vyuûiteln˝, zachov·v·principy ËinnostnÌho uËenÌ

- zbyteËnÏ pedagogy nesvazuje a neomezuje je v tvo¯ivÈ pr·ci- poËÌt· s uplatÚov·nÌm evaluaËnÌch postup˘ a vyuûÌv·nÌm jejich

v˝sledk˘

individu·lnÌ pokroky dÏtÌ v jejich rozvoji a uËenÌ,monitorovat, kontrolovat a hodnotit podmÌnky,v nichû se vzdÏl·v·nÌ uskuteËÚuje

ñ v˝sledky evaluace samostatnÏ uplatÚovat v projek-tov·nÌ (pl·nov·nÌ) i v procesu vzdÏl·v·nÌ

ñ prov·dÏt poradenskÈ Ëinnosti pro rodiËe ve vÏcechv˝chovy a vzdÏl·v·nÌ jejich dÏtÌ v rozsahu odpovÌ-dajÌcÌm pedagogick˝m kompetencÌm p¯edökolnÌhopedagoga a mate¯skÈ ökoly

ñ analyzovat vlastnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby a naplÚovatje sebevzdÏl·vacÌmi Ëinnostmi

ñ evidovat n·zory, p¯·nÌ a pot¯eby partner˘ ve vzdÏ-l·v·nÌ (rodiˢ, spolupracovnÌk˘, z·kladnÌ ökoly,obce) a na zÌskanÈ podnÏty reagovat

P¯edökolnÌ pedagog m· vÈst vzdÏl·v·nÌ tak, aby:ñ se dÏti cÌtily v pohodÏ (po str·nce fyzickÈ, psy-

chickÈ i soci·lnÌ)ñ se dÏti rozvÌjely v souladu se sv˝mi schopnostmi

a moûnostmi a souËasnÏ byl podnÏcov·n jejich har-monick˝ rozvoj

ñ dÏti mÏly dostatek podnÏt˘ k uËenÌ a radost z nÏhoñ bylo posilov·no sebevÏdomÌ dÏtÌ a jejich d˘vÏra ve

vlastnÌ schopnostiñ dÏti mÏly moûnost vytv·¯et a rozvÌjet vz·jemnÈ

vztahy a cÌtit se ve skupinÏ bezpeËnÏñ byl dostateËnÏ podporov·n a stimulov·n rozvoj

jejich ¯eËi a jazykañ se dÏti seznamovaly se vöÌm, co je pro jejich ûivot

a kaûdodennÌ Ëinnosti d˘leûitÈñ dÏti mohly pochopit, ûe mohou prost¯ednictvÌm

vlastnÌch aktivit ovlivÚovat svÈ okolÌñ dÏti obdrûely speci·lnÌ podporu a pomoc, pokud ji

dlouhodobÏ Ëi aktu·lnÏ pot¯ebujÌ

Ve vztahu k rodiˢm m· p¯edökolnÌ pedagog:ñ usilovat o vytv·¯enÌ partnersk˝ch vztah˘ mezi öko-

lou a rodiËiñ umoûÚovat rodiˢm p¯Ìstup za sv˝m dÌtÏtem do

t¯Ìdy a ˙Ëastnit se jeho ËinnostÌñ umoûÚovat rodiˢm ˙Ëastnit se na tvorbÏ programu

ökoly i na jeho hodnocenÌñ vÈst s rodiËi dÌtÏte pr˘bÏûn˝ dialog o dÌtÏti, jeho

prospÌv·nÌ, rozvoji a uËenÌ

SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘44)

SlovnÌËek je urËen p¯edevöÌm pedagogick˝m pracov-nÌk˘m, kte¯Ì budou na jeho z·kladÏ p¯ipravovat a realizovat svÈ ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programy.Uv·dÌ pouze v˝razy, kterÈ jsou uvedeny v RVP PVa vysvÏtluje, v jakÈm v˝znamu jsou v textu pouûity.autoevaluce ökoly ñ systematickÈ posuzov·nÌa vyhodnocov·nÌ procesu vzdÏl·v·nÌ a jeho v˝sledk˘

realizovanÈ ˙ËastnÌky vzdÏl·vacÌho procesu; v˝sled-ky slouûÌ jako zpÏtn· vazba pro zkvalitnÏnÌ ËinnostÌökolyËinnostnÌ uËenÌ ñ uËenÌ, p¯i nÏmû jedinec nenÌ pasiv-nÌm p¯Ìjemcem, ale projevuje vlastnÌ iniciativu, kon·,jedn· a je aktivnÌ; uËÌ se na z·kladÏ vlastnÌch Ëinnos-tÌ intelektov˝ch (¯eöenÌ problÈm˘) i praktick˝ch (¯eöe-nÌ praktick˝ch situacÌ)didaktick˝ styl s nabÌdkou ñ zp˘sob uplatÚovan˝v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ zaloûen˝ na tom, ûe vzdÏ-l·vacÌ aktivity, kterÈ pedagog p¯ipravÌ, dÏtem nabÌzÌa dÏti si z tÈto nabÌdky individu·lnÏ a svobodnÏ volÌdÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) ñ cÌle formulovanÈ v r·mci jed-notliv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ, resp. podoblastÌ;stanovujÌ, naË se m· pedagog zamϯovat, co m·u dÌtÏte pr˘bÏûnÏ rozvÌjetdÌlËÌ v˝stupy (oblastnÌ) ñ dÌlËÌ poznatky, smyslovÈ,motorickÈ, kognitivnÌ, emocion·lnÌ, praktickÈ i soci·lnÌ dovednosti, hodnotovÈ orientace a postojedosaûitelnÈ v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ v r·mci jednot-liv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌevaluace ñ proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·nÌ proce-su vzdÏl·v·nÌ (vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ, podmÌ-nek) a jeho v˝sledk˘, kter˝ je realizov·n systematic-ky a pravidelnÏ a jehoû v˝sledky jsou v praxi smyslu-plnÏ vyuûÌv·ny; evaluace probÌh· na ˙rovni ökolynebo na ˙rovni t¯Ìdy; evaluace m˘ûe b˝t vnÏjöÌ i vnit¯-nÌ (→ autoevaluce)integrovanÈ bloky ñ zp˘sob uspo¯·d·nÌ vzdÏl·vacÌ-ho obsahu ve → ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu;integrovanÈ bloky propojujÌ (integrujÌ) → vzdÏl·vacÌobsahy z vÌce r˘zn˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ; vzta-hujÌ se k urËitÈmu tÈmatu, k praktick˝m ûivotnÌmsituacÌm nebo praktick˝m Ëinnostem, k urËitÈmu pro-duktu apod. a majÌ podobu tematickÈho celku, projek-tu Ëi programuintegrovanÈ vzdÏl·v·nÌ ñ model pedagogickÈho pro-cesu zaloûen˝ na integrovanÈm zp˘sobu v˝uky, kter˝sluËuje poznatky z vÌce obor˘, propojuje je s praktic-k˝mi zkuöenostmi a produktivnÌmi Ëinnostmi; vyuûÌ-v· metod → proûitkovÈho uËenÌ, uplatÚuje → koope-rativnÌ uËenÌ a → tematickÈ uËenÌ; spoËÌv· ve vytv·-¯enÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdky v podobÏ → integrovan˝chblok˘; tento p¯Ìstup umoûÚuje dÌtÏti vnÌmat svÏtv jeho p¯irozen˝ch souvislostech a zÌsk·vat glob·lnÏj-öÌ, srozumitelnÏjöÌ a re·lnÏjöÌ pohled na svÏt a aktivnÌpostoj k nÏmuinterakËnÌ oblasti ñ oblasti rozliöovanÈ na z·kladÏvztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ì k sobÏ samÈmu,k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. na z·kladÏp¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchtovztah˘ vstupujeklÌËovÈ kompetence ñ soubor poûadavk˘ na vzdÏl·-v·nÌ, zahrnujÌcÌ podstatnÈ vÏdomosti, dovednosti,a schopnosti univerz·lnÏ pouûitelnÈ v bÏûn˝ch pra-

SEŠIT 2 Strana 41

ññññññññññ44) oznaËenÌ Ñ ì znamen·, ûe takto oznaËen˝ v˝raz je samostatn˝m

heslem ve slovnÌËku; v˝raz se nevysvÏtluje, ale odkazuje se nasamostatnÈ heslo

covnÌch a ûivotnÌch situacÌch; jako cÌlov· kategorie (ÆvzdÏl·vacÌ cÌle) jsou kompetence podstatn˝m v˝chodis-kem pro stanovenÌ vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnekvzdÏl·v·nÌ v pedagogick˝ch dokumentech

klÌËovÈ kompetence v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ ñsoubory element·rnÌch poznatk˘45), dovednostÌ,schopnostÌ, postoj˘ a hodnot dosaûiteln˝ch v etapÏp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; pat¯Ì k nim kompetencek uËenÌ, kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘, kompetencekomunikativnÌ, kompetence soci·lnÌ a interperson·l-nÌ, kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ; orientace peda-goga k utv·¯enÌ klÌËov˝ch kompetencÌ podstatn˝mzp˘sobem usmÏrÚuje jeho pr·ci (volbu forema metod)

kooperativnÌ uËenÌ ñ uËenÌ zaloûenÈ na vz·jemnÈspolupr·ci dÏtÌ p¯i ¯eöenÌ spoleËn˝ch sloûitÏjöÌch pro-blÈm˘ a situacÌ; uËÌ dÏti rozdÏlovat si role a ˙koly,pl·novat Ëinnosti, spolupracovat, pom·hat si, radit si,vyvÌjet spoleËnÈ ˙silÌ, kontrolovat a hodnotit spoleË-nou pr·ci

kurikulum ñ m˘ûe znamenat jak projekt, program Ëipl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌho p˘sobenÌ, tak jehoobsahovou n·plÚ a z·roveÚ dosaûen˝ v˝sledekv podobÏ zkuöenosti, kterou jedinec bÏhem realizacekurikula zÌsk·

kurikul·rnÌ dokument ñ pedagogick˝ dokument;program, projekt Ëi pl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌhop˘sobenÌ stanovujÌcÌ cÌle, obsah, podmÌnky a oËek·-vanÈ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ; kurikulum m˘ûe b˝t for-mulov·no na ˙rovni st·tnÌ, ökolnÌ apod.; p¯edökolnÌkurikulum na ˙rovni st·tnÌ je u n·s formulov·nov podobÏ RVP PV, na ˙rovni ökoly jej p¯edstavujÌäVP PV

profilace ökoly ñ zamϯenÌ ökoly k urËit˝m Ëinnos-tem; ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu je tÏmto Ëin-nostem vÏnov·no vÌce prostoru

proûitkovÈ uËenÌ ñ uËenÌ dÌtÏte vych·zejÌcÌ z vlastnÌzkuöenosti a proûitku; je to zp˘sob uËenÌ, kter˝ je prodÌtÏ p¯irozen˝ a jemu vlastnÌ; v p¯edökolnÌm vzdÏl·-v·nÌ je realizov·no zejmÈna prost¯ednictvÌm → didak-tickÈho stylu s nabÌdkoup¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ vzdÏl·vacÌ proces realizo-van˝ v mate¯skÈ ökole a ¯Ìzen˝ pedagogem, bÏhemnÏhoû si dÌtÏ osvojÌ z·klady → klÌËov˝ch kompetencÌa → vzdÏl·vacÌ obsah stanoven˝ pro etapu p¯edökol-nÌho vzdÏl·v·nÌ, v rozsahu, kter˝ odpovÌd· jeho indi-vidu·lnÌm moûnostem

r·mcovÈ cÌle ñ cÌle obecnÈ, kterÈ vytyËujÌ z·kladnÌsmÏr a pojetÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; smϯujÌ k rozvoji osobnosti dÌtÏte a osvojov·nÌ klÌËov˝chkompetencÌ, vËetnÏ → vzdÏl·vacÌho obsahur·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (RVP) ñ kurikul·rnÌdokument st·tnÌ ˙rovnÏ obecnÏ platn˝ pro urËitou˙roveÚ vzdÏl·v·nÌ; v souladu s nÌm ökola vypracov·-v· a realizuje sv˘j → ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program;r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy vyd·v· MäMT

R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ

vzdÏl·v·nÌ (RVP PV) ñ → kurikul·rnÌ dokumentst·tnÌ ˙rovnÏ platn˝ pro veökerÈ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ; vymezuje zejmÈna konkrÈtnÌ → cÌle p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ, → klÌËovÈ kompetence, → vzdÏl·vacÌobsah a podmÌnky vzdÏl·v·nÌ a z·sady pro tvorbuökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘; v souladu s nÌmmate¯skÈ ökoly vypracov·vajÌ a realizujÌ svÈ → ökol-nÌ vzdÏl·vacÌ programyrizika ñ hlavnÌ p¯ek·ûky ohroûujÌcÌ ˙spÏch vzdÏl·va-cÌch z·mÏr˘ pedagoga

ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·-

v·nÌ (äVP PV) ñ jedineËn˝ dokument, podle nÏhoûse uskuteËÚuje vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v konkrÈtnÌ mate¯skÈökole; kaûd· ökola si vypracov·v· sv˘j, a to v soula-du s RVP PV a konkrÈtnÌmi podmÌnkami ökoly

ökolsk˝ z·kon ñ z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökol-nÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈmvzdÏl·v·nÌ

tematickÈ uËenÌ ñ zp˘sob vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, kter˝ spo-ËÌv· ve vyhled·v·nÌ tÈmat, ËinnostÌ a situacÌ, kterÈjsou dÏtem blÌzkÈ a srozumitelnÈ a kterÈ umoûÚujÌ,aby dÏti zÌsk·valy oËek·vanÈ poznatky, dovednostÌ,hodnoty i postoje v re·ln˝ch souvislostech a tak jedok·zaly prakticky vyuûÌt

ÑuËivoì ñ je pojÌm·no jako → vzdÏl·vacÌ nabÌdka; m·ËinnostnÌ povahu a je prost¯edkem k dosaûenÌ v˝stup˘

v˝sledky vzdÏl·v·nÌ ñ osobnostnÌ, pozn·vacÌ a Ëin-nostnÌ zp˘sobilosti, kterÈ si jedinec v pr˘bÏhu vzdÏl·-v·nÌ osvojuje (dovednosti, poznatky, schopnosti, hod-noty a postoje a jejich komplexy)

vzdÏl·vacÌ cÌle ñ v RVP PV jsou rozliöov·ny dvÏkategorie cÌl˘: cÌle jako z·mÏry → r·mcovÈ cÌle, →dÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) a cÌle jako v˝stupy → klÌËovÈkompetence, → dÌlËÌ v˝stupyvzdÏl·vacÌ oblasti ñ Ë·sti → vzdÏl·vacÌho obsahuvzniklÈ jeho orientaËnÌm ËlenÏnÌm; v RVP PV je totoËlenÏnÌ odvozeno od → interakËnÌch oblastÌ; v RVPPV je vzdÏl·vacÌch oblastÌ pÏt: biologick·, psycholo-gick·, interperson·lnÌ, soci·lnÏ kulturnÌ a environ-ment·lnÌ

vzdÏl·vacÌ obsah ñ hlavnÌ prost¯edek vzdÏl·v·nÌ; pro-pojen˝ celek → oËek·van˝ch v˝stup˘ a → ÑuËivaìodpovÌdajÌcÌ ˙rovni urËitÈho stupnÏ vzdÏl·v·nÌ

strana 42 SEŠIT 2

ññññññññññ45) V tÏchto souvislostech b˝vajÌ uûÌv·ny takÈ pojmy znalosti Ëi

poznatky; vÏdomosti ch·peme jako znalosti p¯ev·ûnÏ teoretickÈ,poznatky jako jednoduchÈ, izolovanÈ, znalosti pak zahrnujÌnejen poznatky, ale takÈ dovednost a schopnost je uplatnit ; RVPPV akcentuje tuto praktickou vyuûitelnost tÌm, ûe dÏti uËÌpoznatk˘m pr·vÏ v praktick˝ch situacÌch a smyslupln˝ch sou-vislostech; p¯esto je ñ vzhledem k element·rnÌ povaze znalostÌ ñuûÌv·n p¯ev·ûnÏ v˝raz poznatky.

vzdÏl·vacÌ obsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ ñ celekpropojujÌcÌ → oËek·vanÈ v˝stupy a → ÑuËivoì odpo-vÌdajÌcÌ ˙rovni p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; v RVP PV jeËlenÏn do → vzdÏl·vacÌch oblastÌvzdÏl·vacÌ obsahy vzdÏl·vacÌch oblastÌ v RVP PVñ propojenÈ celky, kterÈ kromÏ → oËek·van˝ch v˝stu-p˘ a → uËiva zahrnujÌ jeötÏ → dÌlËÌ (oblastnÌ) cÌlevzdÏl·vacÌ nabÌdka ñ pojem oznaËujÌcÌ v RVP PV→

ÑuËivoì a vyjad¯ujÌcÌ z·roveÚ formu, jakou je dÌtÏtip¯edkl·d·no; vzdÏl·vacÌ nabÌdka je z·vazn· pro peda-goga; je formulov·na v podobÏ ËinnostÌ (intelekto-v˝ch i praktick˝ch), pop¯. p¯ÌleûitostÌ, kterÈ by mÏlyb˝t dÏtem v pr˘bÏhu jejich vzdÏl·v·nÌ nabÌzeny, a tov pestrÈ a mnohostrannÈ skladbÏ a v dostateËnÈ ö̯ivzdÏl·v·nÌ ñ proces zahrnujÌcÌ sloûku v˝chovnoui vzdÏl·vacÌ

SEŠIT 2 Strana 43

R¡MCOV› PL¡N

SYST…MU KURZŸ DVPP PRO CIZÕ

JAZYKY

Schv·len˝ MäMT dne 4. ledna 2005, Ëj. 17245/2004-25

V souvislosti se vstupem »eskÈ republiky do Evrop-skÈ unie a se zav·dÏnÌm nov˝ch vzdÏl·vacÌch progra-m˘ vznikajÌ poûadavky na novÈ specifickÈ dovednostiuËitel˘ vËetnÏ uËitel˘ cizÌch jazyk˘.

Nezbytnou souË·stÌ profesnÌho r˘stu je systematickÈa koherentnÌ celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ. CÌlem tohoto pro-jektu je vytvo¯it r·mec kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky.

P¯ipravovan˝ r·mec kurz˘ DVPP by mÏl pomocivöem zainteresovan˝m subjekt˘m v n·sledujÌcÌchaspektech:

�� MäMT »R p¯i zajiöùov·nÌ kvality DVPP,�� centr˘m dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch

pracovnÌk˘ p¯i pl·nov·nÌ a organizov·nÌ kurz˘DVPP,

�� metodik˘m-ökolitel˘m a lektor˘m p¯i p¯ÌpravÏa realizaci kurz˘,

�� ¯editel˘m ökol p¯i pl·nov·nÌ dalöÌho vzdÏl·v·nÌuËitel˘ na jejich ökol·ch a p¯i v˝bÏru odpovÌdajÌ-cÌch kurz˘,

�� uËitel˘m p¯i pl·nov·nÌ vlastnÌho profesnÌho r˘stua p¯i v˝bÏru jednotliv˝ch kurz˘.

Tento r·mcov˝ pl·n je zpracov·n v souladu se stra-tegiÌ MäMT pro profesnÌ r˘st pedagogick˝ch pracov-nÌk˘ (kariÈrnÌ r˘st), je v souladu s dokumentem Spo-leËn˝ evropsk˝ referenËnÌ r·mec pro jazyky ñ Jak seuËÌme jazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v jazycÌch hod-notÌme ñ d·le jen SERR (Olomouc 2002) a je rozdÏlendo n·sledujÌcÌch ˙rovnÌ:I. jazykovÈ kurzy pro uËitele jin˝ch p¯edmÏt˘ neû

danÈho cizÌho jazyka,II. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele bez odbor-

nÈ III. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele s odbornou

kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,IV. specializovanÈ kurzy pro zkuöenÈ uËitele s odbor-

nou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka.

Tento r·mcov˝ pl·n�� poskytuje jasnou struËnou charakteristiku kaûdÈ

˙rovnÏ (vstupnÌ a v˝stupnÌ dovednosti ˙ËastnÌk˘a ˙roveÚ kurzu),

�� stanovÌ r·mcovÏ obsah (kurikulum) kurz˘ prokaûdou ˙roveÚ,

�� stanovÌ minim·lnÌ hodinovou dotaci pro kaûdou˙roveÚ, tj. minim·lnÌ poËet hodin,

�� stanovÌ zp˘soby pr˘bÏûnÈho a z·vÏreËnÈho hod-nocenÌ ˙ËastnÌk˘ kurz˘,

�� stanovÌ n·stroje evaluace kvality jednotliv˝chkurz˘,

�� stanovÌ zp˘soby standardizace kurz˘.CÌlem tohoto r·mcovÈho pl·nu nenÌ detailnÌ popis

jednotliv˝ch kurz˘, poskytnutÌ seznamu doporuËenÈliteratury ani p¯esn· specifikace metodick˝ch postup˘.

Autorsk˝ t˝m:PaedDr. Zdena Hartingerov·Mgr. Dana Hurtov·PaedDr. Miluöka Kar·skov·Mgr. Eva Paulerov·Mgr. NaÔa Vojtkov·

I. JAZYKOV… KURZYI.1 Popis jazykov˝ch kurz˘I.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu:�� uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ jinou, neû je dan˝

cizÌ jazyk,�� motivace k vyuûitÌ cizÌho jazyka v profesnÌm r˘stu

(nap¯. ˙Ëast v mezin·rodnÌch vzdÏl·vacÌch progra-mech a projektech),

�� jazykov· ˙roveÚ odpovÌdajÌcÌ vstupnÌm poûadav-k˘m jednotliv˝ch kurz˘ podle SpoleËnÈho evrop-skÈho referenËnÌho r·mce pro jazyky ñ Jak se uËÌmejazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v dan˝ch jazycÌchhodnotÌme (SERR ).

Kurz VstupnÌ ˙roveÚ V˝stupnÌ ˙roveÚAO/A1 ⁄pln˝ zaË·teËnÌk A 1A1/A2 A 1 A 2A2/B1 A 2 B 1B1/B2 B 1 B 2

I.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kaûdÈho kurzu obdrûÌ

˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈ instituce. ⁄spÏön˝absolvent poslednÌho kurzu dos·hne cÌlovÈ ˙rovnÏ B2poûadovanÈ u z·kladnÌ st·tnÌ jazykovÈ zkouöky Ëizkouöky s mezin·rodnÌ platnostÌ (nap¯. v angliËtinÏFCE, v nÏmËinÏ ZDFB nebo ve francouzötinÏ DELF).

I.1.3 DÈlka kurz˘Kaûd˝ kurz bude v rozsahu minim·lnÏ 150 hodin

(1 hodina = 45 minut), z toho 120 hodin p¯ÌmÈho vyu-Ëov·nÌ a 30 hodin samostatnÈho studia, tj. ̄ ÌzenÈ dom·-cÌ p¯Ìpravy. Od kurz˘ A2/B1 po B1/B2 n·roËnost prud-ce stoup·, takûe nap¯. pro kurz B1/B2 by hodinov·dotace mohla b˝t aû dvojn·sobn·.

I.1.4 Obsah kurz˘JednotlivÈ kurzy budou na odpovÌdajÌcÌ ˙rovni

budovat a rozvÌjet osvojov·nÌ jazykov˝ch prost¯edk˘(v˝slovnost a pravopis, slovnÌ z·sobu, mluvnici a jejÌfunkËnÌ uûitÌ) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ,poslech, ËtenÌ a psanÌ). N·plÚ kurz˘ je uvedena d·le(str. 6 ñ 9).

I.1.5 HodnocenÌPr˘bÏûnÈ ñ dÌlËÌ ˙koly (dom·cÌ ˙koly, pr·ce v hodi-

n·ch, dÌlËÌ testy).Z·vÏreËnÈ ñ test, kter˝ bude obsahovat pÌsemnou

a ˙stnÌ Ë·st a bude ovϯovat vöechny jazy-kovÈ prost¯edky a ¯eËovÈ dovednosti.

CelkovÈ hodnocenÌ ˙ËastnÌka kurzu se bude skl·datz 50% pr˘bÏûnÈho hodnocenÌ (dÌlËÌ ˙koly) a z 50%hodnocenÌ z·vÏreËnÈho (testu).

K ˙spÏönÈmu absolvov·nÌ kurzu je t¯eba zÌskat ales-poÚ 60% z celkovÈho hodnocenÌ a 80% aktivnÌ ˙Ëasti.

⁄ËastnÌci budou takÈ vedeni k soustavnÈmu sebe-hodnocenÌ (nap¯. pracÌ s Evropsk˝m jazykov˝mportfoliem pro dospÏlÈ).

I.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT,�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ ñ budou

to uËitelÈ s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka, kte¯Ì absolvovali minim·lnÏ 40 hodinkurz˘ DVPP ˙rovnÏ III, resp. IV,

�� v kaûdÈm kurzu bude provedena alespoÚ jedna hos-pitace odborn˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ vzdÏl·vacÌinstituce specializovan˝m na cizÌ jazyk,

�� lektor povede pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu (pl·nkurzu, t¯ÌdnÌ kniha, seznam pouûitÈ literatury, pr˘-bÏûnÈ i z·vÏreËnÈ hodnocenÌ pr·ce ˙ËastnÌk˘, z·z-nam o hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, z·vÏreËn· zpr·-va),

�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,

�� z·vÏry vöech typ˘ hodnocenÌ budou vyuûity k dalöÌ-mu zkvalitnÏnÌ kurz˘,

�� v nabÌdce kurzu budou p¯esnÏ uvedeny vstupnÌpoûadavky na ˙ËastnÌka,

�� v kurzu budou pouûÌv·ny modernÌ metody a materi-·ly rozvÌjejÌcÌ osvojov·nÌ vöech jazykov˝ch pro-st¯edk˘ a ¯eËov˝ch dovednostÌ odpovÌdajÌcÌch ˙rov-ni kurzu,

�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium.

I.3 Standardizace kurz˘:�� bude provedena z·vÏreËn˝mi testy,

pozn.: pro vytvo¯enÌ standardizovan˝ch z·vÏreË-n˝ch test˘ pro jednotlivÈ ˙rovnÏ kurz˘ navrhujemevytvo¯it nebo oslovit nez·visl˝ testovacÌ org·n(nap¯. AMATE, Scio),

�� 2x roËnÏ bude provedeno proökolenÌ lektor˘ v oblas-ti metodiky vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,pozn.: pro proökolenÌ lektor˘ navrhujeme oslovitodbornÌky z vysok˝ch ökol, Ëi profesnÌch sdruûenÌmetodik˘-ökolitel˘,

�� nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno proöko-len˝m externÌm evalu·torem; kritÈria evaluacebudou vypracov·na ve spolupr·ci vöech z˙ËastnÏ-n˝ch stran.

�� Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·to-ra:ñ uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈ-

ho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval/a kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-

ökolitele nebob) zÌskal jeden z n·sledujÌcÌch titul˘: pro anglick˝

jazyk MA TEFL, MA TESOL, pro jinÈ ekviva-lenty,

ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌ-k˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace v˝chovnÏvzdÏl·vacÌho procesu, jeho v˝sledk˘ a vzdÏl·va-cÌch program˘.

ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu(aktivnÌ ˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnostapod.).

I.4 JednotlivÈ jazykovÈ kurzyI.4.1.

Kurz A 0/A 1

VstupnÌ ˙roveÚ

⁄pln˝ zaË·teËnÌk.

V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

strana 44 SEŠIT 2

StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘ma zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏt kon-krÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pouûÌvat.UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈ ot·z-ky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯. o mÌstÏ,kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈ vlastnÌ,a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûe se jedno-duch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partner pomalua jasnÏ a je ochoten mu/jÌ v konverzaci pomoci.

N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou postupnÏ osvojovat jazykovÈ

prost¯edky a z·kladnÌ ¯eËovÈ dovednosti. PostupnÏ siosvojÌ z·kladnÌ reperto·r slovnÌ z·soby zahrnujÌcÌ izo-lovanÈ lexik·lnÌ jednotky a fr·ze a budou procviËovatjejich pouûitÌ v konkrÈtnÌch situacÌch. OsvojÌ si v ome-zenÈ m̯e nÏkolik z·kladnÌch gramatick˝ch struktur.V˝cvik v˝slovnosti bude zamϯen na osvojenÌ slova fr·zÌ tak, aby byly srozumitelnÈ pro rodilÈ mluvËÌ.⁄ËastnÌci se budou jednoduch˝m zp˘sobem zapojovatdo interakce (p·rovÈ, skupinovÈ), budou si kl·st ot·z-ky t˝kajÌcÌ se jich samotn˝ch, toho, kde bydlÌ, lidÌ,kterÈ znajÌ, vÏcÌ, kterÈ majÌ, a na podobnÈ ot·zkybudou odpovÌdat. Budou iniciovat jednoduchÈ v˝rokyv oblastech nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb nebo t˝kajÌcÌ sevelmi zn·m˝ch tÈmat a reagovat na nÏ. PoslechovÈtexty budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a z·klad-nÌch fr·zÌ, kterÈ se t˝kajÌ ˙ËastnÌk˘ samotn˝ch, jejichrodin a bezprost¯ednÌho okolÌ. Texty budou namluvenypomalu a z¯etelnÏ. Texty ke ËtenÌ budou jednoduchÈ,budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a jednoduchÈvÏty. ⁄ËastnÌcÌ budou procviËovat psanÌ struËn˝ch jed-noduch˝ch text˘ (nap¯. dopis, pohlednice apod.).Budou se uËit vyplÚovat formul·¯e obsahujÌcÌ osobnÌ˙daje. Budou si pr˘bÏûnÏ osvojovat psanou podobujazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na opisov·nÌ zn·-m˝ch slov a kr·tk˝ch fr·zÌ a na hl·skov·nÌ.

Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A0/A1

bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut.

Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15 %

ËtenÌ 15 %slovnÌ z·soba a mluvnice 15 %psanÌ 15 %

⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40 %

I.4.2.

Kurz A1/A2

VstupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘ma zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏtkonkrÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pou-ûÌvat. UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈot·zky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯.o mÌstÏ, kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈvlastnÌ, a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûese jednoduch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partnerpomalu a jasnÏ a je ochoten mu/jÌ pomoci.

V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝mv˝raz˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌbezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informaceo nÏm/nÌ a jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopi-su a zamÏstn·nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ed-nictvÌm jednoduch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadu-jÌ jednoduchou a p¯Ìmou v˝mÏnu informacÌ o zn·-m˝ch a bÏûn˝ch skuteËnostech. UmÌ jednoduch˝mzp˘sobem popsat svou vlastnÌ rodinu, bezprost¯ed-nÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌ se jeho/jejÌch nejnalÈ-havÏjöÌch pot¯eb.

N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ pro-

st¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Budou sirozöi¯ovat slovnÌ z·sobu umoûÚujÌcÌ komunikaciv bÏûnÈm dennÌm styku v r·mci zn·m˝ch situacÌa tÈmat. Budou se uËit spr·vnÏ pouûÌvat z·kladnÌ gra-matickÈ struktury. V˝slovnost bude d·le procviËo-v·na tak, aby byla srozumiteln· pro rodilÈ mluvËÌ.⁄ËastnÌci budou pouûÌvat jednoduchÈ kaûdodennÌzp˘soby pozdrav˘, oslovenÌ a spoleËenskÈ konverza-ce. PoslechovÈ texty budou obsahovat fr·ze a nejbÏû-nÏjöÌ slovnÌ z·sobu vztahujÌcÌ se k oblastem, kterÈ se˙ËastnÌk˘ bezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ infor-mace o nich, jejich rodin·ch, nakupov·nÌ, mÌstopisu,zamÏstn·nÌ apod.). Budou procviËovat pochopenÌsmyslu kr·tk˝ch jasn˝ch, jednoduch˝ch zpr·v a hl·-öenÌ. Texty ke ËtenÌ budou kr·tkÈ a jednoduchÈa ˙ËastnÌci budou procviËovat vyhled·v·nÌ konkrÈt-nÌch p¯edvÌdateln˝ch informacÌ v jednoduch˝ch kaû-dodennÌch materi·lech, nap¯. v inzer·tech, prospek-tech, jÌdelnÌch lÌstcÌch, jÌzdnÌch ¯·dech. ⁄ËastnÌcibudou procviËovat psanÌ kr·tk˝ch jednoduch˝chpozn·mek a zpr·v t˝kajÌcÌch se jejich z·kladnÌchpot¯eb. Budou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch osob-nÌch dopis˘. Budou upevÚovat a rozvÌjet uûÌv·nÌpsanÈ podoby jazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì naopisov·nÌ kr·tk˝ch vÏt, kterÈ se t˝kajÌ kaûdodennÌhoûivota.

Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A1/A2

bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut.

SEŠIT 2 Strana 45

Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%

ËtenÌ 15% slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%

⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev

40%

I.4.3

Kurz A2/B1

VstupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝m v˝ra-z˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌ bezpro-st¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informace o nÏm/nÌa jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopisu a zamÏstn·-nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ednictvÌm jednodu-ch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadujÌ jednoduchou a p¯Ì-mou v˝mÏnu informacÌ o zn·m˝ch a bÏûn˝ch skuteË-nostech. UmÌ jednoduch˝m zp˘sobem popsat svouvlastnÌ rodinu, bezprost¯ednÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌse jeho/jejÌch nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb.

V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈspisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat,se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, vevolnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeûmohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazy-kem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text natÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌ-majÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏ-je a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zorya pl·ny.

N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ pro-

st¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi-¯ov·na slovnÌ z·soba v r·mci tÈmat t˝kajÌcÌch se kaû-dodennÌho ûivota a bude procviËov·no jejÌ pouûitÌvËetnÏ vyuûitÌ opisn˝ch prost¯edk˘. Bude procviËov·nreperto·r bÏûn˝ch gramatick˝ch prost¯edk˘ a vzor-c˘ v r·mci snadno p¯edvÌdateln˝ch situacÌ. D·le budepokraËovat v˝cvik srozumitelnÈ v˝slovnosti. ⁄ËastnÌcise budou aktivnÏ zapojovat do situacÌ, kterÈ mohounastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se mluvÌ cÌlov˝mjazykem. Budou se aktivnÏ zapojovat do rozhovor˘o tÈmatech, kter· jsou jim zn·m·, o nÏû se zajÌmajÌnebo kter· se t˝kajÌ kaûdodennÌho ûivota (nap¯. rodiny,konÌËk˘, pr·ce, cestov·nÌ a aktu·lnÌch ud·lostÌ). Budou

procviËovat vypr·vÏnÌ p¯ÌbÏh˘, p¯iblÌûenÌ obsahufilmu nebo knihy a vyj·d¯enÌ svÈ reakce. PoslechovÈtexty budou delöÌ, vyslovov·ny z¯etelnÏ standardnÌv˝slovnostÌ. ⁄ËastnÌci budou procviËovat porozumÏnÌhlavnÌm myölenk·m nekomplikovan˝ch faktografic-k˝ch text˘ o bÏûn˝ch tÈmatech, se kter˝mi se setk·va-jÌ v pr·ci, ve ökole a ve volnÈm Ëase. Budou procviËo-vat porozumÏnÌ smyslu rozhlasov˝ch a televiznÌch pro-gram˘ t˝kajÌcÌch se aktu·lnÌch ud·lostÌ nebo tÈmatsouvisejÌcÌch s jejich osobnÌmi Ëi pracovnÌmi z·jmy.Texty ke ËtenÌ budou pouûÌvat slovnÌ z·sobu Ëasto uûÌ-vanou v kaûdodennÌm ûivotÏ nebo kter· se vztahujek jejich pr·ci. Budou procviËovat porozumÏnÌ popis˘ud·lostÌ, pocit˘ a p¯·nÌ v osobnÌch dopisech. ⁄ËastnÌcibudou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch souvisl˝chtext˘ na tÈmata, kter· dob¯e znajÌ nebo kter· je osobnÏzajÌmajÌ. Budou ps·t osobnÌ dopisy popisujÌcÌ z·ûitkya dojmy. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na vytv·¯enÌ sro-zumiteln˝ch souvisl˝ch text˘ s pouûitÌm spr·vnÈhopravopisu, interpunkce a ˙pravy.

Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A2/B1

bude v rozsahu 90 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut.

Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%

ËtenÌ 15%slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%

⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40%

I.4.4.

Kurz B1/B2

VstupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈspisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat,se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, vevolnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeûmohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazy-kem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text natÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌ-majÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏ-je a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zorya pl·ny.

V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 2) ñ p¯evzato re SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)

strana 46 SEŠIT 2

StudujÌcÌ dok·ûe porozumÏt hlavnÌm myölenk·m slo-ûit˝ch text˘ t˝kajÌcÌch se jak konkrÈtnÌch, tak abstrakt-nÌch tÈmat vËetnÏ odbornÏ zamϯen˝ch diskusÌ ve svÈmoboru. Dok·ûe se ˙Ëastnit rozhovoru natolik plynulea spont·nnÏ, ûe m˘ûe vÈst bÏûn˝ rozhovor s rodil˝mimluvËÌmi, aniû by to p¯edstavovalo zv˝öenÈ ̇ silÌ pro kte-rÈhokoliv ˙ËastnÌka interakce. UmÌ napsat srozumitelnÈpodrobnÈ texty na öirokou ök·lu tÈmat a vysvÏtlit svÈn·zorovÈ stanovisko t˝kajÌcÌ se aktu·lnÌho problÈmus uvedenÌm v˝hod a nev˝hod r˘zn˝ch moûnostÌ.

N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ prost¯ed-

ky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi¯ov·naslovnÌ z·soba k oboru z·jmu ˙ËastnÌk˘ a k nejobecnÏj-öÌm tÈmat˘m. ⁄ËastnÌci budou vedeni k pouûÌv·nÌ for-mulacÌ tak, aby se vyhnuli Ëast˝m opakov·nÌm. D·lebudou procviËov·ny a upevÚov·ny gramatickÈ a gra-maticko-frazeologickÈ struktury a jejich spr·vnÈ pou-ûÌv·nÌ. Bude rozvÌjena jasn·, p¯irozen· v˝slovnosta intonace. ⁄ËastnÌci se budou plynule a spont·nnÏ˙Ëastnit rozhovor˘, a to i s rodil˝mi mluvËÌmi. BudouprocviËovat aktivnÌ zapojov·nÌ se do diskusÌ o zn·m˝chtÈmatech, budou vysvÏtlovat a obhajovat svÈ n·zory.Budou se podrobnÏ a srozumitelnÏ vyjad¯ovat k öirokÈök·le tÈmat, kter· se vztahujÌ k oblastem jejich z·jm˘.Budou vysvÏtlovat sv· stanoviska k aktu·lnÌm ot·zk·ma uv·dÏt v˝hody a nev˝hody r˘zn˝ch ¯eöenÌ. PoslechovÈtexty budou obsahovat delöÌ promluvy a p¯edn·öky, tele-viznÌ a rozhlasovÈ zpr·vy a programy t˝kajÌcÌ se aktu·l-nÌch tÈmat, filmy ve spisovnÈm jazyce. ⁄ËastnÌci budouprocviËovat jejich porozumÏnÌ a budou se snaûit sledovati sloûitÈ v˝mÏny n·zor˘. Texty ke ËtenÌ budou obsaho-vat Ël·nky a zpr·vy zab˝vajÌcÌ se souËasn˝mi problÈmy,v nichû auto¯i zaujÌmajÌ konkrÈtnÌ postoje Ëi stanoviska.⁄ËastnÌci se budou uËit porozumÏt i text˘m souËasnÈprÛzy. ⁄ËastnÌci budou procviËovat vytv·¯enÌ pÌse-mn˝ch text˘ srozumiteln˝ch podrobn˝ch text˘ na öiro-kou ök·lu tÈmat souvisejÌcÌch s jejich z·jmy. Budou ps·tpojedn·nÌ, zpr·vy, p¯ed·vat informace, obhajovat nebovyvracet urËit˝ n·zor. V dopisech budou zd˘razÚovat,ËÌm jsou pro nÏ ud·losti a z·ûitky osobnÏ d˘leûitÈ. Pokudjde o form·lnÌ str·nku, bude v˝cvik v psanÌ zamϯen navytv·¯enÌ souvisl˝ch text˘, kterÈ odpovÌdajÌ pravidl˘mt˝kajÌcÌm se ˙pravy textu a v˝stavby odstavc˘.

Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz B1/B2

bude v rozsahu 120 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut.

Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%

ËtenÌ 15% slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%

⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40%

II. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PROU»ITELE BEZ ODBORN… KVALIFIKACEPRO V›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA

II.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ pro uËitele bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka

II.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu

Profil ûadatele

�� UËitel bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,

�� uËÌ nebo bude uËit cizÌ jazyk,�� je motivov·n k osobnÌmu profesnÌmu rozvoji, p¯Ì-

padnÏ k rozö̯enÌ odbornÈ kvalifikace o cizÌ jazyk,�� prok·ûe znalost cizÌho jazyka minim·lnÏ na ˙rovni

A 2,�� prok·ûe z·jem aplikovat zÌskanÈ poznatky a doved-

nosti ve v˝uce.

Profil absolventa kurzu

�� Ovl·d· cizÌ jazyk na ˙rovni B2 (˙ËastnÌci mohouuvedenou jazykovou ˙roveÚ dos·hnout absolvov·-nÌm jazykov˝ch kurz˘ A2/B1 a B1/B2, pouzeB1I/B2 nebo p¯edloûÌ certifik·t o odpovÌdajÌcÌ jazy-kovÈ zkouöce ñ viz I.1.2),

�� prakticky prok·ûe uËitelskÈ kompetence ñ tj.a) porozumÌ systÈmu cizÌho jazyka a bude schopen

jeho prezentace a procviËov·nÌ na dan˝ch jazyko-v˝ch ˙rovnÌch a vÏkov˝ch stupnÌch,

b) dok·ûe studenty motivovat, rozpozn· jejichpot¯eby a vytvo¯Ì pozitivnÌ prost¯edÌ pro vyuËo-vacÌ proces,

c) prok·ûe dovednost efektivnÏ organizovatv˝uku,

d) prok·ûe schopnost vÈst hodinu p¯ev·ûnÏ v cizÌmjazyce,

e) zn· r˘znÈ p¯Ìstupy, metody a techniky ve v˝ucea je schopen je aplikovat v praxi,

f) umÌ pouûÌvat vhodnÈ evaluaËnÌ a klasifikaËnÌn·stroje,

g) dok·ûe vybrat, pouûÌvat a p¯izp˘sobovat r˘znÈv˝ukovÈ materi·ly,

h) dok·ûe dlouhodobÏ pl·novat a sv˘j pl·n ve vyu-ËovacÌm procesu flexibilnÏ pouûÌvat,

i) je schopen sebereflexe a sebehodnocenÌ,j) dok·ûe spolupracovat s kolegy,k) m· z·jem o sv˘j dalöÌ profesnÌ rozvoj, l) dovede se orientovat i v cizojazyËnÈ odbornÈ lite-

ratu¯e,�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈ

profesnÌ pot¯eby a z·jmy spr·vn˝m v˝bÏrem odpo-vÌdajÌcÌch v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘.

SEŠIT 2 Strana 47

II.1.2 CertifikacePo ̇ spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ̇ ËastnÌk osvÏd-ËenÌ od akreditovanÈ instituce

a) o absolvov·nÌ kurzu jazykovÈ ˙rovnÏ B2 b) o absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu

a v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘.

II.1.3 DÈlka kurzua) JazykovÈ kurzy viz I. JazykovÈ kurzy A2/B1

a B1/B2.(NenÌ nutnÈ je absolvovat, prok·ûe-li ˙ËastnÌkdosaûenÌ jazykovÈ ˙rovnÏ B2.)

b) DidaktickÈ kurzy:� z·kladnÌ didaktick˝ kurz 60 hodin� v˝bÏrovÈ kurzy 30 hodin

(aû po absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu)celkem 90 hodin

KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.

II.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) Z·kladnÌ didaktick˝ kurz (60 hodin):�� z·kladnÌ p¯Ìstupy a metody v˝uky jazyka pro r˘znÈ

vÏkovÈ kategorie,�� v˝uka ̄ eËov˝ch dovednostÌ (poslech, mluvenÌ, ËtenÌ,

psanÌ),�� v˝uka jazykov˝ch prost¯edk˘ (mluvnice a jejÌ

funkËnÌ uûitÌ, slovnÌ z·soba, v˝slovnost, pravopis),�� organizace v˝uky, jazyk uËitele,�� kr·tkodobÈ a dlouhodobÈ pl·nov·nÌ,�� diagnostikov·nÌ pot¯eb û·k˘,�� pr·ce s chybou, testov·nÌ, hodnocenÌ a klasifikace,�� v˝bÏr a evaluace uËebnÌch materi·l˘, tvorba vlastnÌch.

Vzhledem k tomu, ûe kurz je urËen pro uËitele bezodbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,budou p¯evaûovat vstupnÌ informace ze strany lektoras praktick˝m procviËenÌm. Tento kurz doporuËujemeza¯adit pro ˙ËastnÌky s jazykovou ˙rovnÌ B1 a realizo-vat jej oddÏlenÏ od kurzu jazykovÈho.

V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy (30 hodin)Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯eb Ëes-

kÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch institucÌ(nap¯. kurz/semin·¯ zamϯen˝ na v˝uku dÏtÌ se specific-k˝mi poruchami uËenÌ, jako jsou nap¯.dyslektici, napouûÌv·nÌ autentick˝ch materi·l˘ ve v˝uce anglickÈhojazyka, pr·ce s Evropsk˝m jazykov˝m portfoliem, jakpracovat se û·ky, kte¯Ì jeötÏ neËtou a nepÌöou atd.).

II.1.5 HodnocenÌ⁄spÏön˝ absolvent splnÌ vöechny zadanÈ ˙koly.80% aktivnÌ ˙Ëasti.

Z·kladnÌ kurz:�� pÌsemnÈ ˙koly (n·slechy u koleg˘ ve ökole a z·zna-

my tÏchto n·slech˘, detailnÌ pÌsemnÈ p¯Ìpravy na

hodinu, zhodnocenÌ uËebnice podle poskytnutÈhodotaznÌku a sebehodnotÌcÌ dotaznÌk, jehoû v˝sledkynasmÏrujÌ ˙ËastnÌka k v˝bÏru dalöÌch voliteln˝chdidaktick˝ch kurz˘),

�� mikrov˝stupy vedenÈ v cizÌm jazyce p¯ed kolegy//û·ky/studenty.

V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy:�� ˙ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho

v˝bÏru a vypracuje roËnÌ v˝chovnÏ-vzdÏl·vacÌ pl·n,v nÏmû bude aplikovat poznatky zÌskanÈ v jÌmvybran˝ch kurzech.

II.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ

programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pra-covnÌk˘.

�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru metodik˘-öko-litel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci:

ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,

ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro meto-

diky-ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo

v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm nalingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ,p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro ang-lick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL),

ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejichdalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,

ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌmr˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost),

�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace odborn˝mpracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo externÌm spo-lupracovnÌkem a bude proveden n·sledn˝ rozborhodiny,

�� metodik-ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentacikurzu,

�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,

�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,

�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,

�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.

II.3 Standardizace kurz˘Bude provedeno proökolenÌ metodik˘-ökolitel˘, kde

budou sjednoceny poûadavky na hodnocenÌ dÌlËÌchpÌsemn˝ch ˙kol˘ a mikrov˝stup˘.

Nez·vislÈ hodnocenÌ kurz˘ bude provedeno proöko-len˝m externÌm evalu·torem.

strana 48 SEŠIT 2

Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora:ñ uËitel odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho

cizÌho jazyka,ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro meto-

diky-ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo studi-

um v zahraniËÌ Ëi kurz se zamϯenÌm na ling-vodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯Ìpad-nÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝jazyk MA TEFL, MA TESOL),

ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracov-nÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace,

ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu(˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost).

III. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PROU»ITELE S ODBORNOU KVALIFIKACÕ PROV›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA

III.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ prouËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka

III.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu

Profil ûadatele:

�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-ho jazyka,

�� z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st.

Profil absolventa kurzu:

�� prok·ûe rozö̯enÌ a prohloubenÌ sv˝ch jazykov˝chkompetencÌ,

�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈprofesnÌ pot¯eby a z·jmy,

�� na z·kladÏ zamϯenÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·û-dit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËittak pot¯eby sv˝ch û·k˘,

�� prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌmjazyk˘m a dok·ûe je aplikovat s ohledem na pot¯ebysv˝ch û·k˘,

�� prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯i-zp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ v˝ukovÈmateri·ly,

�� dok·ûe spolupracovat s kolegy a tÌm se podÌlet nasvÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu.

III.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ jazykovÈ i didaktickÈ

Ë·sti kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈinstituce.

III.1.3 DÈlka kurzu

Jazykov˝ kurz 60 hodinDidaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ 30 hodin vyuËov·nÌ

pod p¯Ìm˝m vedenÌmlektora60 hodin samostatnÈpr·ce

DidaktickÈ kurzy v˝bÏrovÈ 30 hodinCelkem 180 hodin

KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.

III.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) III.1.4.1Jazykov˝ kurz ñ cizÌ jazyk pro uËitele:�� rozvoj komunikativnÌ jazykovÈ kompetence, tj. pro-

hloubenÌ a oûivenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘ (slovnÌz·soba, v˝slovnost, mluvnice a jejÌ funkËnÌ vyuûitÌ,pravopis) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ, poslech,ËtenÌ a psanÌ),

�� tÈmata t˝kajÌcÌ se v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌho procesu,tÈmata sociokulturnÌ a sociolingvistick·,

�� pr·ce s odbornou literaturou a vyuûitÌ odborn˝chËasopis˘, autentick˝ch materi·l˘, video i audionahr·vek.

III.1.4.2Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ:�� äkolitelÈ didaktickÈho kurzu zvolÌ organizaËnÌ

formy pr·ce adekv·tnÌ obsahu a pot¯eb·m ̇ ËastnÌk˘.(pozn.: DoporuËujeme kombinovat formu p¯edn·-öek, interaktivnÌch workshop˘ a semin·¯˘.)

�� souËasnÈ trendy ve v˝uce cizÌch jazyk˘ a jejich vyu-ûitÌ v praxi,

�� zp˘soby hodnocenÌ û·k˘,�� zdokonalenÌ v dovednostech v˝bÏru vhodn˝ch v˝u-

kov˝ch materi·l˘,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat a jejich

zpracov·nÌ k intenzivnÌmu rozboru vlastnÌ pedago-gickÈ pr·ce ˙ËastnÌk˘ s uplatnÏnÌm sebereflexea evaluace,

�� v˝mÏna zkuöenostÌ z vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti.

III.1.4.3DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ:

Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯ebËeskÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch insti-tucÌ (nap¯. vyuûitÌ informaËnÌch technologiÌ, p¯Ìpravak maturitÏ, EvropskÈ jazykovÈ portfolio atd.).

III.1.5 HodnocenÌJazykov˝ kurz:80% aktivnÌ ˙Ëasti.

SEŠIT 2 Strana 49

SebehodnocenÌ ˙ËastnÌk˘ podle SpoleËnÈho refe-renËnÌho r·mce pro jazyky, stanovenÌ si re·ln˝ch cÌl˘v dalöÌm jazykovÈm rozvoji.

Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ:�� aktivnÌ ˙Ëast na semin·¯Ìch,�� splnÏnÌ ˙kol˘ zadan˝ch pro samostatnou pr·ci:

ñ prezentace v˝sledk˘ sledov·nÌ zamϯenÈho nar˘znÈ aspekty vyuËovacÌho procesu,

ñ vyuûitÌ analyzovan˝ch dat ke zv˝öenÌ kvalityvyuËov·nÌ a k vlastnÌmu profesnÌmu r˘stu.

DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ:⁄ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho

v˝bÏru.

III.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ

programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pra-covnÌk˘.

�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ a meto-dik˘-ökolitel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifi-kaci:

ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,

ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘ buÔ ñ v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodi-

ky-ökolitele, neboñ absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahra-

niËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodi-daktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏvysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazykMA TEFL, MA TESOL),

ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejichdalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,

ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌmr˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost),

�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace buÔ odbor-n˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo exter-nÌm odbornÌkem,

�� lektor a metodik-ökolitel povedou pr˘bÏûnou doku-mentaci kurzu,

�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,

�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,

�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,

�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.

III. 3 Standardizace kurz˘: Bude zajiötÏna minim·lnÏ dvÏma setk·nÌmi lektor˘

a metodik˘-ökolitel˘ p˘sobÌcÌch ve stejnÈm kraji, na

nichû sjednotÌ v˝bÏr a zad·nÌ ˙kol˘ pro samostatnoupr·ci ˙ËastnÌk˘ a vypracujÌ kriteria pro jejÌ hodnocenÌ.

Lekto¯i (vyuËujÌ praktick˝ jazyk) a metodici-ökolite-lÈ (vedou metodickÈ semin·¯e) stanovÌ v˝bÏr a zad·nÌpro samostatnou pr·ci a vypracujÌ kritÈria pro jejÌ hod-nocenÌ.

Nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno exter-nÌm evalu·torem.

Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·to-ra:

ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,

ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-

ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ

studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodidaktiku,o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MATESOL),ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracov-

nÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm

r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost).

IV. SPECIALIZOVAN… KURZY PRO U»ITELES ODBORNOU KVALIFIKACÕ PRO V›UKUDAN…HO CIZÕHO JAZYKA

IV.1 Popis specializovan˝ch kurz˘ pro uËiteles odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌhojazyka

IV.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu

Profil ûadatele:

�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-ho jazyka,

�� praxe v oboru minim·lnÏ 5 let,�� ûadatel absolvoval kurzy ˙rovnÏ III,�� doloûen˝ z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st (˙Ëast na kon-

ferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost).

Profil absolventa kurzu:

�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈprofesnÌ pot¯eby a z·jmy,

�� na z·kladÏ zamϯenÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·û-dit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËittak pot¯eby ˙ËastnÌk˘ jÌm veden˝ch kurz˘,

�� prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌmjazyk˘m,

strana 50 SEŠIT 2

�� prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯i-zp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ materi·ly(nap¯. v˝ukovÈ materi·ly),

�� prok·ûe schopnost spolupracovat s kolegy a tÌm sepodÌlet na svÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu,

�� prok·ûe kompetence vypl˝vajÌcÌ ze zamϯenÌ kurzu(nap¯. mentor dok·ûe provÈst z·znam a rozborn·slechovÈ hodiny, Ëlen zkuöebnÌ komise dok·ûevÈst zkouöenÌ a objektivnÏ zhodnotit v˝kon studentau zkouöky atd.).

IV.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk od

akreditovanÈ instituce osvÏdËenÌ se specifikovanoufunkcÌ (nap¯. mentor) zÌskanou dan˝m kurzem.

IV.1.3 DÈlka kurzu

Specializovan˝ kurz 30 hodin p¯ÌmÈhovyuËov·nÌ 20 hodin samostatnÈpr·ce

N·sledn· praxe min. 2 hodiny pod vedenÌm zkuöenÈhoodbornÌka

Celkem 52 hodin

N·sledn· praxe znamen·, ûe Ëerstv˝ absolvent kurzubude zpoË·tku pracovat ve spolupr·ci se zkuöe-n˝m odbornÌkem nebo pod jeho vedenÌm.

KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.

P¯Ìklady kurz˘:IV.1.4.1

Kurz pro mentory a uv·dÏjÌcÌ uËitele:

�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),

�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich

anal˝za a aplikace v˝sledk˘,�� r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny

ñ n·sledn˝ rozborñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi

�� (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),

�� pl·nov·nÌ vyuËovacÌch hodin p¯Ìpravy student˘,�� systÈm DVPP moûnosti profesnÌho r˘stu pedagogic-

k˝ch pracovnÌk˘, diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌprofesnÌho r˘stu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe).

IV.1.4.2

Kurz pro vedoucÌ p¯edmÏtov˝ch komisÌ:

�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),

�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich

anal˝za a aplikace v˝sledk˘,�� r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny

ñ n·sledn˝ rozborñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi

�� (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),

�� vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,�� diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu,�� evaluaËnÌ techniky,�� pl·nov·nÌ kurikula (v pr˘bÏhu specializovanÈho

kurzu i n·slednÈ praxe),�� vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty,�� vedenÌ t˝mu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu

i n·slednÈ praxe).

IV.1.4.3

Kurz pro Ëleny zkuöebnÌch komisÌ:

�� vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty,�� souËasnÈ trendy a techniky testov·nÌ, hodnocenÌ

a evaluace,�� t˝mov· pr·ce (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu

i n·slednÈ praxe),�� sezn·menÌ se s SpoleËn˝m evropsk˝m referenËnÌm

r·mcem pro jazyky

IV.1.4.4

Kurz pro metodiky ñ ökolitele:

�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),

�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� pr·ce s odbornou literaturou,�� prezentaËnÌ techniky, p¯Ìprava v˝ukov˝ch materi·l˘

(v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),

�� dlouhodobÈ a kr·tkodobÈ pl·nov·nÌ (v pr˘bÏhu spe-cializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe),

�� tvorba program˘ DVPP ñ semin·¯e, kurzy kr·tkodo-bÈ i dlouhodobÈ, atd. ñ (v pr˘bÏhu specializovanÈhokurzu i n·slednÈ praxe),

�� teorie a metody vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,�� diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu

(v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe).

SEŠIT 2 Strana 51

NabÌdka kurz˘ tÈto ˙rovnÏ bude aktualizov·na podlepot¯eb vzdÏl·vacÌho systÈmu.

IV.1.5 HodnocenÌAbsolventi kurzu budou hodnoceni na z·kladÏ

vypracovanÈho projektu, kter˝ si zvolÌ dle v˝sledk˘anal˝zy vlastnÌch pot¯eb (nap¯. manu·l pro vedenÌpedagogickÈ praxe, pl·n pr·ce p¯edmÏtovÈ komise,soubor zkuöebnÌch materi·l˘, pl·n kurzu DVPP).SouË·stÌ hodnocenÌ bude hodnotÌcÌ zpr·va zkuöenÈhoodbornÌka, kter˝ vedl n·slednou praxi.

IV.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT,�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘, kte¯Ì

prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci ñ uËitel s odbor-nou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,

�� minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,�� absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch

pracovnÌk˘ buÔa) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-

ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahra-

niËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodi-daktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏvysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazykMA TEFL, MA TESOL),ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi

jejich dalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm

r˘stu,�� zkuöen˝ odbornÌk, kter˝ povede n·slednou praxi,

musÌ b˝t proökolen a mÌt praxi v danÈm oboru,�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace externÌm

spolupracovnÌkem, kter˝ se bude z·roveÚ podÌlet naz·vÏreËnÈm hodnocenÌ kurzu,

�� metodik ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentacikurzu,

�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,

�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,

�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,

�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.

IV. 3 Standardizace kurz˘Kurzy budou vedeny t˝my zkuöen˝ch metodik˘-

ökolitel˘ a odbornÌk˘, kte¯Ì povedou n·slednou praxi.P¯ed zah·jenÌm kurzu p¯Ìsluön˝ t˝m vytvo¯Ì kriteriahodnocenÌ ˙ËastnÌk˘, jejich projekt˘ a celÈho kurzu.

Na vypracov·nÌ z·vÏreËnÈ zpr·vy bude tento t˝mspolupracovat s proökolen˝m externÌm evalu·torem.

Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora:�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-

ho jazyka,�� minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,�� absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch

pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-

ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahrani-

ËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodidak-tiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysoko-ökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL,MA TESOL),ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ ped. pracovnÌk˘ a zku-

öenosti v oblasti evaluace,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm

r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost).

strana 52 SEŠIT 2

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy schv·lilo k za¯azenÌ do seznamu uËebnic

a uËebnÌch text˘* n·sledujÌcÌ tituly:

pro z·kladnÌ ökoly:

kol: äkolnÌ atlas svÏta 2010 Kartografie».j.: 21164/2004-22; cena: 279,00 KË

pro st¯ednÌ ökoly:

E. Fleischmannov· a kol: PÌsemn· a elektronick· komunikace 2 pro st¯ednÌ ökoly 2011 Fortuna ».j.: 31191/2004-23; cena: 125,00 KË

ñññññññññ* Za¯azenÌ do seznamu uËebnic a uËebnÌch text˘ nab˝v· ˙Ëinnosti po vyd·nÌ uveden˝ch titul˘.

Ztr·ta razÌtek

Dne 6.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem:

Integrovan· st¯ednÌ ökolatechnick· a ekonomick·

Jednoty 1620356 11 Sokolov

PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 6.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ.»j. 32 805/2004-2/1

Dne 16.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem:

Z·kladnÌ umÏleck· ökolaPlasy

okres PlzeÚ ñ sever

a l ks kulatÈho razÌtka s textem:

Z·kladnÌ umÏleck· ökola Plasyokres PlzeÚ ñ sever

PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 16.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ.»j. 32 825/2004-2/1

Ztr·ta sluûebnÌho pr˘kazu»esk· ökolnÌ inspekce oznamuje ztr·tu sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora

PaedDr. Milan Pohl, Ë. sluûebnÌho pr˘kazu 139Ë.j. 32 802/2004-2/1

SEŠIT 2 Strana 53

ČÁST OZNAMOVACÍ

MäMT, Ëj. 10 852/2005-45

StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘

na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ

na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ

nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ,

svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ

nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo

p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho

pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly,

v roce 2005

Ve smyslu ustanovenÌ ß 4 odst. 1, 2 a 4 z·konaË. 306/1999 Sb., o poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝mökol·m, p¯edökolnÌm a ökolsk˝m za¯ÌzenÌm, ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘, stanovuje Ministerstvo ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy pro rok 2005 normativy, a to

jako roËnÌ objem neinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝chprost¯edk˘ a z·konn˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch najedno dÌtÏ, û·ka nebo studenta ve srovnatelnÈm oboruvzdÏl·nÌ a formÏ vzdÏl·v·nÌ ve ökole nebo ve srovna-telnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈm za¯ÌzenÌ z¯izovanÈmkrajem nebo ministerstvem nebo jako roËnÌ objemneinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝ch prost¯edk˘ a z·kon-n˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch na jedno dÌtÏ ve srovnatel-nÈ mate¯skÈ ökole z¯izovanÈ obcÌ nebo na jedno dÌtÏnebo û·ka ve srovnatelnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈmza¯ÌzenÌ z¯izovanÈm obcÌ.

P¯ehled v˝öe normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ sta-noven˝ch ministerstvem na rok 2005 je uveden v p¯Ì-loze Ë. 1.

Za¯azenÌ obor˘ vzdÏl·nÌ do normativnÌch kategoriÌpro rok 2005 je uvedeno v p¯Ìloze Ë. 2.

P¯ehled obor˘ vzdÏl·nÌ s v˝ukou ¯idiËskÈho opr·v-nÏnÌ je uveden v p¯Ìloze Ë. 3.

strana 54 SEŠIT 2

SEŠIT 2 Strana 55No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

část

I.No

rmati

v nein

vesti

čních

výda

jů ze

státn

ího ro

zpoč

tu v r

oce 2

005

jako

ročn

í obje

m n

einve

stičn

ích vý

dajů

na je

dnot

ku vý

konu

tj.d

ítě, ž

áka,

stude

nta a

pod.

v (v

e)

Mate

řské

škole

neb

o tří

dě s

celod

enním

pro

voze

m0

00

00

022

879

13 6

662

965

16 6

316

153

95

Mate

řské

škole

neb

o tří

dě s

polod

enním

pro

voze

m,

mate

řské

škole

neb

o tří

dě s

celod

enním

neb

o po

loden

ním

prov

ozem

jde-

li o d

ítě d

ochá

zejíc

í do

MŠ

nejvý

še 5

ka

lendá

řních

dnů

v ka

lendá

řním

měs

íci0

00

00

011

439

6 83

21

483

8 31

53

077

47

Mate

řské

škole

sam

ostat

ně zř

ízené

pro

děti

se zd

ravo

tním

po

stiže

ním27

456

17 8

5614

669

3 18

76

607

2 99

30

00

00

0

Zákla

dní š

kole

tvoře

né p

ouze

třída

mi p

rvníh

o stu

pně d

o 50

žáků

(vče

tně)

34 3

8020

536

16 5

983

938

7 59

86

246

00

00

00

Zákla

dní š

kole

tvoře

né p

ouze

třída

mi p

rvníh

o stu

pně

s více

než

50

žáky

25 8

6214

867

12 7

222

145

5 50

15

494

00

00

00

Zákla

dní š

kole

tvoře

né o

běm

a stu

pni d

o 15

0 žá

ků (v

četně

)32

928

19 8

4616

996

2 85

07

343

5 73

90

00

00

0

Zákla

dní š

kole

tvoře

né o

běm

a stu

pni o

d 15

1 do

250

žáků

(v

četně

)26

689

15 6

7713

532

2 14

55

800

5 21

20

00

00

0

Zákla

dní š

kole

tvoře

né o

běm

a stu

pni n

ad 2

50 žá

ků

23 7

7613

550

11 8

031

747

5 01

45

212

00

00

00

ZŠ sa

mos

taně z

řízen

é pro

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím,

včetn

ě ZŠ

spec

iální,

do

150

žáků

(vče

tně)

38 3

4722

960

19 6

103

350

8 49

56

892

00

00

00

ZŠ sa

mos

taně z

řízen

é pro

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím,

včetn

ě ZŠ

spec

iální,

nad

150

žáků

30

040

16 8

9614

597

2 29

96

252

6 89

20

00

00

0

Škols

kém

úče

lovém

zaříz

ení,

které

pos

kytuj

e příp

ravu

na

vzdě

láván

í v ZŠ

spec

iální

148

710

98 1

7988

564

9 61

536

326

14 2

050

00

00

0

Kurs

u pr

o do

plněn

í zák

l.vzd

ělání

orga

nizov

anéh

o v Z

Š ne

bo

SŠ v

denn

í for

mě

14 6

7510

563

10 5

630

3 90

820

40

00

00

0

Kurs

u pr

o do

plněn

í zák

l.vzd

ělání

orga

nizov

anéh

o v Z

Š ne

bo

SŠ ve

veče

rní f

orm

ě vzd

ělává

ní5

871

4 22

64

226

01

564

810

00

00

0

Kurs

u pr

o do

plněn

í zák

l.vzd

ělání

orga

nizov

anéh

o v Z

Š ne

bo

SŠ v

dálko

vé fo

rmě v

zdělá

vání

2 20

11

584

1 58

40

586

310

00

00

0

Školn

í dru

žině,

školn

ím kl

ubu

00

00

00

7 55

25

507

05

507

2 03

87

Školn

í dru

žině,

školn

ím kl

ubu

ZŠ sa

mos

tatně

zříze

né

pro

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím vč

etně Z

Š sp

eciál

ní9

522

6 94

56

945

02

570

70

00

00

0

Ubyto

vané

ho v

inter

nátu,

ve kt

erém

jsou

uby

tová

ny d

ěti

nebo

žáci

škol

sam

ostat

ně zř

ízený

ch p

ro d

ěti n

ebo

žáky

s t

ěžký

m zd

ravo

tním

pos

tižen

ím79

143

42 4

1829

797

12 6

2115

695

21 0

300

00

00

0

PŘÍLO

HA č

.1

strana 56 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

Ubyto

vané

ho v

inter

nátu,

ve kt

erém

jsou

uby

tová

ny d

ěti

nebo

žáci

škol

sam

ostat

ně zř

ízený

ch p

ro d

ěti n

ebo

žáky

s j

iným

než

těžk

ým zd

ravo

tním

pos

tižen

ím51

469

30 3

1021

481

8 82

911

215

9 94

40

00

00

0

Mate

řské

škole

s int

erná

tním

pro

voze

m26

316

16 6

239

106

7 51

76

151

3 54

20

00

00

0

Ubyto

vané

ho v

dom

ově m

ládež

e, jde

-li o

žáka

neb

o stu

denta

stře

dní š

koly,

konz

erva

toře

a V

OŠ24

532

15 1

7711

513

3 66

45

615

3 74

00

00

00

0

Celod

enně

stra

vova

ného

ve šk

olní jí

delně

, jde

-li o

dítě

, žá

ka n

ebo

stude

nta, k

terý j

e uby

tova

ný v

DM n

ebo

v inte

rnátu

7 85

74

101

04

101

1 51

72

239

00

00

00

Školn

í jíde

lně, j

de-li

o d

ítě m

ateřs

ké šk

oly

00

00

00

4 73

90

3 42

53

425

1 26

747

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě, jde

-li o

dítě

mate

řské

školy

00

00

00

2 36

90

1 71

21

712

633

24

Školn

í jíde

lně -

výde

jna, j

de-li

o d

ítě m

ateřs

ké šk

oly0

00

00

02

369

01

712

1 71

263

324

Školn

í jíde

lně d

o 40

0 str

avov

anýc

h, jd

e-li o

žáka

zákla

dní

školy

00

00

00

3 06

10

2 20

72

207

817

37

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě do

400

strav

ovan

ých,

jde

-li o

žáka

zákla

dní š

koly

00

00

00

2 14

30

1 54

51

545

572

26

Školn

í jíde

lně -

výde

jně d

o 40

0 str

avov

anýc

h,

jde-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly0

00

00

091

80

662

662

245

11

Školn

í jíde

lně d

o 60

0 str

avov

anýc

h,

jde-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly0

00

00

02

725

01

962

1 96

272

637

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě do

600

strav

ovan

ých,

jde

-li o

žáka

zákla

dní š

koly

00

00

00

2 18

00

1 57

01

570

581

29

Školn

í jíde

lně -

výde

jně d

o 60

0 str

avov

anýc

h,

jde-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly0

00

00

054

40

392

392

145

7

Školn

í jíde

lně n

ad 6

00 st

ravo

vaný

ch,

jde-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly0

00

00

02

365

01

699

1 69

962

937

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě nad

600

stra

vova

ných

, jde

-li o

žáka

zákla

dní š

koly

00

00

00

1 89

10

1 35

91

359

503

29

Školn

í jíde

lně -

výde

jně n

ad 6

00 st

ravo

vaný

ch,

jde-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly0

00

00

047

30

340

340

126

7

Školn

í jíde

lně, j

de-li

o d

ítě m

ateřs

ké šk

oly sa

mos

tatně

zří

zené

pro

děti

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím

6 08

13

425

03

425

1 26

71

389

00

00

00

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě, jde

-li o

dítě

mate

řské

školy

sa

mos

tatně

zříze

né p

ro d

ěti se

zdra

votní

m p

ostiž

ením

3 03

91

712

01

712

633

694

00

00

00

Školn

í jíde

lně -

výde

jně, j

de-li

o d

ítě m

ateřs

ké šk

oly

sam

ostat

ně zř

ízené

pro

děti

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím3

039

1 71

20

1 71

263

369

40

00

00

0

SEŠIT 2 Strana 57No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

Školn

í jíde

lně, j

de-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly sa

mos

tatně

zří

zení

pro

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím4

369

2 20

60

2 20

681

61

347

00

00

00

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě, jde

-li o

žáka

zákla

dní š

koly

sam

ostat

ně zř

ízení

pro

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím3

060

1 54

50

1 54

557

294

30

00

00

0

Školn

í jíde

lně -

výde

jně, j

de-li

o žá

ka zá

kladn

í ško

ly sa

mos

tatně

zříze

ní pr

o žá

ky se

zdra

votní

m p

ostiž

ením

1 31

166

20

662

245

404

00

00

00

Školn

í jíde

lně, j

de-li

o žá

ka n

ebo

stude

nta st

ředn

í ško

ly,

konz

erva

toře

a V

OŠ4

735

2 08

40

2 08

477

11

880

00

00

00

Školn

í jíde

lně -

výva

řovn

ě, jde

-li o

žáka

neb

o stu

denta

stř

ední

školy

, kon

zerv

atoře

a V

OŠ3

313

1 45

80

1 45

853

91

316

00

00

00

Školn

í jíde

lně -

výde

jně, j

de-li

o žá

ka n

ebo

stude

nta st

ředn

í šk

oly, k

onze

rvato

ře a

VOŠ

1 42

062

50

625

231

564

00

00

00

Zákla

dní u

měle

cké š

kole

v obo

ru s

indivi

duáln

í výu

kou

(do

4 žá

ků v

odd.

)14

360

10 4

829

662

820

3 87

80

00

00

00

Zákla

dní u

měle

cké š

kole

v obo

ru se

skup

inovo

u a

kolek

tivní

výuk

ou4

389

3 20

42

927

277

1 18

50

00

00

00

Dětsk

ém d

omov

ě 20

0 23

610

1 34

767

610

33 7

3737

498

61 3

910

00

00

0

Diag

nosti

ckém

ústa

vu p

ro d

ěti

301

925

175

572

109

593

65 9

7964

962

61 3

910

00

00

0

Dětsk

ém d

omov

ě se š

kolou

25

4 46

414

0 92

991

127

49 8

0252

144

61 3

910

00

00

0

Diag

nosti

ckém

ústa

vu p

ro m

ládež

320

030

187

211

119

903

67 3

0869

268

63 5

510

00

00

0

Vých

ovné

m ú

stavu

279

874

157

900

105

345

52 5

5558

423

63 5

510

00

00

0

Inter

nátní

čás

ti stř

edisk

a vý

chov

né p

éče

278

633

187

210

119

903

67 3

0769

268

22 1

55

Obor

u vz

dělán

í pra

ktick

á šk

ola je

dnole

té37

271

21 3

2919

615

1 71

47

891

8 05

10

00

00

0

Obor

u vz

dělán

í pra

ktick

á šk

ola d

vou

a tří

leté

49 4

1229

903

24 3

565

547

11 0

648

445

00

00

00

Denn

í for

mě v

zdělá

vání:

v teo

retic

kém

vyuč

ován

í v o

bore

ch vz

dělán

í zař

azen

ých

do n

orm

ativn

ích ka

tegor

ií:

T 1

12 2

497

118

4 34

52

773

2 63

42

497

00

00

00

T 2

14 7

378

934

6 16

12

773

3 30

62

497

00

00

00

T 3

17 1

8310

720

7 94

72

773

3 96

62

497

00

00

00

T 4

17 9

4611

277

8 50

42

773

4 17

22

497

00

00

00

T 5

18 6

2911

775

9 00

22

773

4 35

72

497

00

00

00

T 6

19 9

5212

741

9 96

82

773

4 71

42

497

00

00

00

strana 58 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

T 7

21 3

9813

796

11 0

232

773

5 10

52

497

00

00

00

T 8

23 5

5115

368

12 5

952

773

5 68

62

497

00

00

00

v pra

ktick

ém vy

učov

ání n

a m

zdov

é výd

aje p

edag

ogick

ých

zam

ěstna

nců

v obo

rech

vzdě

lání z

ařaz

enýc

h do

kateg

orie:

OV 1

8 05

15

877

5 87

70

2 17

40

00

00

00

OV 2

10 7

507

847

7 84

70

2 90

30

00

00

00

OV 3

12 4

379

078

9 07

80

3 35

90

00

00

00

OV 4

13 6

239

944

9 94

40

3 67

90

00

00

00

OV 5

16 8

6112

307

12 3

070

4 55

40

00

00

00

OV 6

19 4

5014

197

14 1

970

5 25

30

00

00

00

OV 7

22 4

8016

409

16 4

090

6 07

10

00

00

00

OV 1

19

926

7 24

57

245

02

681

00

00

00

0

OV 1

214

547

10 6

1810

618

03

929

00

00

00

0

OV 1

316

959

12 3

7912

379

04

580

00

00

00

0

OV 1

418

391

13 4

2413

424

04

967

00

00

00

0

OV 1

519

853

14 4

9114

491

05

362

00

00

00

0

OV 1

623

706

17 3

0417

304

06

402

00

00

00

0

v pra

ktick

ém vy

učov

ání n

a m

zdov

é výd

aje n

eped

agog

ickýc

h za

měs

tnanc

ů v o

bore

ch vz

dělán

í zař

azen

ých

do ka

tegor

ie:

Z17

601

5 54

80

5 54

82

053

00

00

00

0

Z26

332

4 62

20

4 62

21

710

00

00

00

0

Z35

428

3 96

20

3 96

21

466

00

00

00

0

Z43

799

2 77

30

2 77

31

026

00

00

00

0

v pra

ktick

ém vy

učov

ání n

a os

tatní

neinv

estič

ní vý

daje

v obo

rech

vzdě

lání z

ařaz

enýc

h do

kateg

orie:

NO1

3 23

90

00

03

239

00

00

00

NO2

5 94

80

00

05

948

00

00

00

NO3

8 65

60

00

08

656

00

00

00

NO4

10 9

130

00

010

913

00

00

00

v gym

náziu

v ob

orec

h vz

dělán

í zař

azen

ých

do n

orm

ativn

í ka

tegor

ie:0

00

00

00

00

00

0

SEŠIT 2 Strana 59No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

C1 (n

ižší s

tupeň

více

letéh

o gy

mná

zia)

29 7

0218

488

16 1

162

372

6 84

14

373

00

00

00

D1(v

yšší

stupe

ň, tj

. pos

lední

4 ro

čníky

více

letéh

o gy

mná

zia)

32 0

9220

484

18 1

122

372

7 57

94

029

00

00

00

E1(č

yřlet

é gym

náziu

m)

32 0

9220

484

18 1

122

372

7 57

94

029

00

00

00

v gym

náziu

sam

ostat

ně zř

ízené

ho p

ro žá

ky se

zdra

votní

m

posti

žením

37

460

20 7

9918

112

2 68

77

696

8 96

50

00

00

0

ve st

ředn

í odb

orné

škole

v ob

orec

h vz

dělán

í zař

azen

ých

do n

orm

ativn

í kate

gorie

:0

00

00

00

00

00

0

UMP1

58 6

1535

800

28 5

507

250

13 2

469

569

00

00

00

UMP2

81 3

0051

040

40 1

6510

875

18 8

8511

375

00

00

00

KON

100

216

69 8

1862

360

7 45

825

833

4 56

50

00

00

0

TKON

106

752

68 6

7160

761

7 91

025

408

12 6

730

00

00

0

F134

374

22 1

2618

943

3 18

38

187

4 06

10

00

00

0

F237

677

23 1

5318

943

4 21

08

567

5 95

70

00

00

0

G131

828

20 2

6817

085

3 18

37

499

4 06

10

00

00

0

G232

280

20 2

6817

085

3 18

37

499

4 51

30

00

00

0

G335

131

21 2

9517

085

4 21

07

879

5 95

70

00

00

0

G437

717

22 5

2317

085

5 43

88

334

6 86

00

00

00

0

H136

145

23 4

1920

236

3 18

38

665

4 06

10

00

00

0

H242

033

25 6

7420

236

5 43

89

499

6 86

00

00

00

0

J137

434

24 3

6021

177

3 18

39

013

4 06

10

00

00

0

J241

640

25 3

8721

177

4 21

09

393

6 86

00

00

00

0

J340

804

25 2

5621

177

4 07

99

345

6 20

30

00

00

0

J442

610

25 2

5621

177

4 07

99

345

8 00

90

00

00

0

J544

415

25 2

5621

177

4 07

99

345

9 81

40

00

00

0

K133

865

21 7

5518

572

3 18

38

049

4 06

10

00

00

0

K237

168

22 7

8218

572

4 21

08

429

5 95

70

00

00

0

K338

071

22 7

8218

572

4 21

08

429

6 86

00

00

00

0

S147

506

30 1

4825

129

5 01

911

155

6 20

30

00

00

0

S249

312

30 1

4825

129

5 01

911

155

8 00

90

00

00

0

S351

117

30 1

4825

129

5 01

911

155

9 81

40

00

00

0

T153

320

34 3

9226

716

7 67

612

725

6 20

30

00

00

0

strana 60 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

T255

126

34 3

9226

716

7 67

612

725

8 00

90

00

00

0

T356

931

34 3

9226

716

7 67

612

725

9 81

40

00

00

0

U142

813

26 2

4320

805

5 43

89

710

6 86

00

00

00

0

W1

35 5

9422

687

19 5

043

183

8 39

44

513

00

00

00

ve st

ředn

í odb

orné

škole

sam

ostat

ně zř

ízené

pro

žáky

se

zdra

votní

m p

ostiž

ením

v ob

orec

h vz

dělán

í zař

. do

nor

mati

vní k

atego

rie:

UMP1

62 4

7034

651

27 1

277

524

12 8

2114

998

00

00

00

UMP2

84 5

6049

458

38 1

7111

287

18 2

9916

803

00

00

00

KON

100

927

67 0

0659

266

7 74

024

792

9 12

90

00

00

0

TKON

107

594

65 9

5457

746

8 20

824

403

17 2

370

00

00

0

F138

679

21 3

0618

002

3 30

47

883

9 49

00

00

00

0

F242

034

22 3

7118

002

4 36

98

277

11 3

860

00

00

0

G136

261

19 5

4116

237

3 30

47

230

9 49

00

00

00

0

G236

712

19 5

4116

237

3 30

47

230

9 94

10

00

00

0

G339

616

20 6

0616

237

4 36

97

624

11 3

860

00

00

0

G442

265

21 8

8016

237

5 64

38

096

12 2

890

00

00

0

H140

364

22 5

3619

232

3 30

48

338

9 49

00

00

00

0

H246

368

24 8

7519

232

5 64

39

204

12 2

890

00

00

0

J141

589

23 4

3020

126

3 30

48

669

9 49

00

00

00

0

J245

847

24 4

9520

126

4 36

99

063

12 2

890

00

00

0

J344

756

24 3

5820

126

4 23

29

012

11 3

860

00

00

0

J446

562

24 3

5820

126

4 23

29

012

13 1

920

00

00

0

J548

368

24 3

5820

126

4 23

29

012

14 9

980

00

00

0

K138

196

20 9

5317

649

3 30

47

753

9 49

00

00

00

0

K241

551

22 0

1817

649

4 36

98

147

11 3

860

00

00

0

K342

454

22 0

1817

649

4 36

98

147

12 2

890

00

00

0

S151

242

29 0

9223

883

5 20

910

764

11 3

860

00

00

0

S253

048

29 0

9223

883

5 20

910

764

13 1

920

00

00

0

S354

854

29 0

9223

883

5 20

910

764

14 9

980

00

00

0

T157

085

33 3

5725

390

7 96

712

342

11 3

860

00

00

0

SEŠIT 2 Strana 61No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

T258

891

33 3

5725

390

7 96

712

342

13 1

920

00

00

0

T360

697

33 3

5725

390

7 96

712

342

14 9

980

00

00

0

U147

109

25 4

1619

773

5 64

39

404

12 2

890

00

00

0

W1

39 8

6221

840

18 5

363

304

8 08

19

941

00

00

00

Denn

í for

mě n

ástav

bové

ho st

udia:

UMP1

53 7

9535

800

28 5

507

250

13 2

464

749

00

00

00

UMP2

75 5

7751

040

40 1

6510

875

18 8

855

652

00

00

00

KON

97 8

9969

818

62 3

607

458

25 8

332

248

00

00

00

F132

309

22 1

2618

943

3 18

38

187

1 99

60

00

00

0

F234

663

23 1

5318

943

4 21

08

567

2 94

30

00

00

0

G129

763

20 2

6817

085

3 18

37

499

1 99

60

00

00

0

G229

988

20 2

6817

085

3 18

37

499

2 22

10

00

00

0

G332

117

21 2

9517

085

4 21

07

879

2 94

30

00

00

0

G434

252

22 5

2317

085

5 43

88

334

3 39

50

00

00

0

H134

080

23 4

1920

236

3 18

38

665

1 99

60

00

00

0

H238

568

25 6

7420

236

5 43

89

499

3 39

50

00

00

0

J135

369

24 3

6021

177

3 18

39

013

1 99

60

00

00

0

J238

175

25 3

8721

177

4 21

09

393

3 39

50

00

00

0

J337

668

25 2

5621

177

4 07

99

345

3 06

70

00

00

0

J438

571

25 2

5621

177

4 07

99

345

3 97

00

00

00

0

J539

474

25 2

5621

177

4 07

99

345

4 87

30

00

00

0

K131

800

21 7

5518

572

3 18

38

049

1 99

60

00

00

0

K234

154

22 7

8218

572

4 21

08

429

2 94

30

00

00

0

K334

606

22 7

8218

572

4 21

08

429

3 39

50

00

00

0

S144

370

30 1

4825

129

5 01

911

155

3 06

70

00

00

0

S245

273

30 1

4825

129

5 01

911

155

3 97

00

00

00

0

S346

176

30 1

4825

129

5 01

911

155

4 87

30

00

00

0

T150

184

34 3

9226

716

7 67

612

725

3 06

70

00

00

0

T251

087

34 3

9226

716

7 67

612

725

3 97

00

00

00

0

T351

990

34 3

9226

716

7 67

612

725

4 87

30

00

00

0

strana 62 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

U139

348

26 2

4320

805

5 43

89

710

3 39

50

00

00

0

W1

33 3

0222

687

19 5

043

183

8 39

42

221

00

00

00

Denn

í for

mě v

zdělá

vání

VOŠ

v obo

rech

vzdě

lání z

ařaz

enýc

h do

nor

mati

vní k

atego

rie:

UMP1

58 3

1235

579

28 3

897

190

13 1

649

569

00

00

00

UMP2

80 8

6650

723

39 9

3810

785

18 7

6811

375

00

00

00

KON

99 6

4369

400

62 0

057

395

25 6

784

565

00

00

00

F134

187

21 9

9018

834

3 15

68

136

4 06

10

00

00

0

F237

479

23 0

0918

834

4 17

58

513

5 95

70

00

00

0

G131

658

20 1

4416

988

3 15

67

453

4 06

10

00

00

0

G232

110

20 1

4416

988

3 15

67

453

4 51

30

00

00

0

G334

950

21 1

6316

988

4 17

57

830

5 95

70

00

00

0

G437

522

22 3

8116

988

5 39

38

281

6 86

00

00

00

0

H135

950

23 2

7720

121

3 15

68

612

4 06

10

00

00

0

H241

814

25 5

1420

121

5 39

39

440

6 86

00

00

00

0

J137

233

24 2

1321

057

3 15

68

959

4 06

10

00

00

0

J241

428

25 2

3221

057

4 17

59

336

6 86

00

00

00

0

J340

593

25 1

0221

057

4 04

59

288

6 20

30

00

00

0

J442

399

25 1

0221

057

4 04

59

288

8 00

90

00

00

0

J544

204

25 1

0221

057

4 04

59

288

9 81

40

00

00

0

K133

682

21 6

2118

465

3 15

68

000

4 06

10

00

00

0

K236

974

22 6

4018

465

4 17

58

377

5 95

70

00

00

0

K337

877

22 6

4018

465

4 17

58

377

6 86

00

00

00

0

S147

254

29 9

6424

986

4 97

811

087

6 20

30

00

00

0

S249

060

29 9

6424

986

4 97

811

087

8 00

90

00

00

0

S350

865

29 9

6424

986

4 97

811

087

9 81

40

00

00

0

T153

025

34 1

7726

564

7 61

312

645

6 20

30

00

00

0

T254

831

34 1

7726

564

7 61

312

645

8 00

90

00

00

0

T356

636

34 1

7726

564

7 61

312

645

9 81

40

00

00

0

U142

590

26 0

8020

687

5 39

39

650

6 86

00

00

00

0

W1

35 4

0422

548

19 3

923

156

8 34

34

513

00

00

00

SEŠIT 2 Strana 63No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

Dítě,

žák,

stude

nt, je

muž

škols

ké p

orad

ensk

é zař

ízení

zajiš

�uje i

nfor

mač

ní, d

iagno

stick

ou, p

orad

ensk

ou

a m

etodic

kou

činno

st, o

dbor

né sl

užby

, pre

venti

vně

vých

ovno

u pé

či ne

bo p

omoc

při

volbě

vhod

ného

vzdě

láván

í a

přípr

avě n

a bu

douc

í pov

olání

v (ve

):0

00

00

00

00

00

0

Peda

gogic

ko-p

sych

ologic

ké p

orad

ně (P

PP)

153

9585

1035

230

00

00

0

Spec

iálním

ped

agog

ickém

cen

tru (S

PC)

1 10

378

978

90

292

220

00

00

0

Žák,

jemuž

stře

disko

volné

ho č

asu

zajiš

�uje n

aplně

ní vo

lného

čas

u zá

jmov

ou č

innos

tí se

zam

ěřen

ím n

a rů

zné

oblas

ti:

Stře

disku

pro

volný

čas

dětí

a m

ládež

e (SV

Č)0

00

00

043

322

092

312

115

6

Pozn

ámka

:Nor

mati

vy n

a PP

P, SP

C a

SVČ

odpo

vídají

fin

anco

vání

na p

očet

jedno

tek vý

konu

dan

ý roz

dělen

ím

celko

vého

poč

tu dě

tí, žá

ků, s

tuden

tů v k

raji,

který

tvoř

í:

pro

PPP:

95%

žáků

MŠ,

ZŠ a

den

ního

stud.

SŠ

pro

SPC:

5%

žáků

MŠ,

ZŠ a

den

ního

stud.

SŠ

pro

SVČ:

100

% žá

ků ZŠ

a d

enníh

o stu

d. S

Š

část

II.

Norm

ativy

uve

dené

v čá

sti I.

se zv

ýší o

příp

latek

na

jedn

oho

žáka

jde-

li:

o vz

děláv

ání ž

áků

ve vy

bran

ých

třídá

ch o

smile

tých

a še

stilet

ých

gym

názií

s vý

ukou

něk

terýc

h př

edm

ětů

v cizí

m ja

zyce

a ve

školá

ch zř

ízený

ch n

a zá

kladě

m

eziná

rodn

ích sm

luv (b

ilingv

ní gy

mná

zium

)1

071

782

782

028

90

00

00

00

o zá

kladn

í ško

lu s v

yučo

vacím

jazy

kem

nár

odno

stních

m

enšin

3 77

62

597

2 59

70

961

218

00

00

00

o stř

ední

školu

s vy

učov

acím

jazy

kem

nár

odno

stních

m

enšin

4 40

62

685

2 68

50

993

728

00

00

00

o př

íprav

nou

třídu

pro

děti

ZŠ sa

mos

tatně

zříze

né p

ro žá

ky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím25

882

18 5

7817

149

1 42

96

874

430

00

00

00

o př

íprav

nou

třidu

pro

děti

se so

ciální

m zn

evýh

odně

ním24

471

17 5

4816

225

1 32

36

493

430

00

00

00

část

III.

Norm

ativy

pro

inter

náty

uved

ené v

čás

ti I.

se zv

ýší

o př

íplate

k na

jedno

ho u

byto

vané

ho, j

de-li

o žá

ka,

který

je v

inter

nátu

umíst

ěn ro

zhod

nutím

soud

u:

Inter

nátu

škol

sam

ostat

ně zř

ízený

ch p

ro d

ěti n

ebo

žáky

s t

ěžký

m zd

ravo

tním

pos

tižen

ím10

1 28

045

403

29 3

2416

079

16 7

9939

078

00

00

00

strana 64 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

Inter

nátu

škol

sam

ostat

ně zř

ízený

ch p

ro d

ěti, ž

áky

nebo

stud

enty

s jiný

m n

ež tě

žkým

zdra

votní

m p

ostiž

ením

142

330

65 4

7746

183

19 2

9424

226

52 6

270

00

00

0

část

IV.

K no

rmati

vu p

ro vý

uku

v mate

řské

, zák

ladní

a stř

ední

škole

uv

eden

ých

v čás

ti I.s

e na

jedno

dítě

neb

o žá

ka, j

de-li

o d

ítě

nebo

žáka

ve tř

ídě sa

mos

tatně

zříze

né p

ro d

ěti n

ebo

žáka

se

zdra

votní

m p

ostiž

ením

a jd

e-li o

dítě

neb

o žá

ka

s přís

lušný

m zd

ravo

tním

pos

tižen

ím p

osky

tne p

říplat

ek:

na le

hké m

entál

ní po

stiže

ní v M

Š0

00

00

09

459

6 24

159

76

838

2 53

091

na le

hké m

entál

ní po

stiže

ní v Z

Š11

887

8 52

87

868

660

3 15

520

40

00

00

0

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

MŠ

00

00

00

24 8

4116

542

1 52

418

066

6 68

491

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

ZŠ31

735

22 5

2120

828

1 69

38

333

881

00

00

00

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

SŠ

35 0

5824

947

22 8

922

055

9 23

088

10

00

00

0

na zr

akov

é pos

tižen

í v M

Š0

00

00

027

059

17 9

291

756

19 6

857

283

91

na zr

akov

é pos

tižen

í v ZŠ

34 4

9724

537

22 6

031

934

9 07

988

10

00

00

0

na zr

akov

é pos

tižen

í v S

Š38

120

27 1

8224

832

2 35

010

057

881

00

00

00

na va

dy ře

či v M

Š0

00

00

022

688

15 0

551

439

16 4

946

103

91

na va

dy ře

či v Z

Š28

599

20 5

6118

968

1 59

37

608

430

00

00

00

na tě

lesné

pos

tižen

í v M

Š0

00

00

018

682

12 3

861

184

13 5

705

021

91

na tě

lesné

pos

tižen

í v ZŠ

24 0

4616

909

15 6

201

289

6 25

688

10

00

00

0

na tě

lesné

pos

tižen

í v S

Š26

549

18 7

3617

169

1 56

76

932

881

00

00

00

na vý

vojov

é por

uchy

uče

ní a

chov

ání v

MŠ

00

00

00

10 5

196

688

924

7 61

22

816

91

na vý

vojov

é por

uchy

uče

ní a

chov

ání v

ZŠ13

011

9 43

18

412

1 01

93

489

910

00

00

0

na zd

ravo

tní o

slabe

ní (p

ouze

v M

Š)0

00

00

06

863

4 51

243

14

943

1 82

991

na tě

žké m

entál

ní po

stiže

ní, a

utism

us,

a ko

mbin

ace s

mys

lovéh

o a

těles

ného

pos

tižen

í v M

Š0

00

00

028

821

19 1

411

830

20 9

717

759

91

na tě

žké m

entál

ní po

stiže

ní, a

utism

us,

a ko

mbin

ace s

mys

lovéh

o a

těles

ného

pos

tižen

í v ZŠ

37 6

0426

146

24 1

412

005

9 67

41

784

00

00

00

na tě

žké m

entál

ní po

stiže

ní, a

utism

us, a

kom

binac

e sm

yslov

ého

a těl

esné

ho p

ostiž

ení v

SŠ

41 4

6228

962

26 5

252

437

10 7

161

784

00

00

00

část

V.

K no

rmati

vu p

ro vý

uku

ve šk

ole sa

mos

tatně

zříze

né p

ro

děti

nebo

žáky

se zd

ravo

tním

pos

tižen

ím u

vede

ných

v č

ásti

I. se

na

jedno

ho žá

ka, n

ejde-

li o šk

olu p

ři zd

ravo

t. za

ř. a

jde-li

o d

ítě n

ebo

žáka

s př

ísluš

ným

zdra

votní

m

posti

žením

pos

kytne

příp

latek

:

SEŠIT 2 Strana 65No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

na le

hké m

entál

ní po

stiže

ní v M

Š21

006

14 7

8113

421

1 36

05

469

756

00

00

00

na le

hké m

entál

ní po

stiže

ní v Z

Š (n

epos

kytuj

e se n

a žá

ky

v příp

ravn

é tříd

ě ZŠ)

25 6

9718

130

16 7

011

429

6 70

885

90

00

00

0

na m

entál

ní po

stiže

ní SŠ

– te

oreti

cké v

yučo

vání

2 86

12

088

2 08

80

773

0

na m

entál

ní po

stiže

ní SŠ

– p

rakti

cké v

yučo

vání

23 3

5616

562

14 9

071

655

6 12

866

60

00

00

0

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

e MŠ

56 0

1139

014

35 5

273

487

14 4

352

562

00

00

00

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

e ZŠ

68 2

7347

889

44 2

243

665

17 7

192

665

00

00

00

na sl

ucho

vé p

ostiž

ení v

e SŠ

68 9

6848

396

44 1

634

233

17 9

072

665

00

00

00

na zr

akov

é pos

tižen

í ve M

Š60

835

42 5

3538

551

3 98

415

738

2 56

20

00

00

0

na zr

akov

é pos

tižen

í ve Z

Š74

160

52 1

8647

998

4 18

819

309

2 66

50

00

00

0

na zr

akov

é pos

tižen

í ve S

Š74

943

52 7

5847

921

4 83

719

520

2 66

50

00

00

0

na va

dy ře

či ve

MŠ

50 4

7935

635

32 3

543

281

13 1

851

659

00

00

00

na va

dy ře

či ve

ZŠ61

676

43 7

3340

285

3 44

816

181

1 76

20

00

00

0

na tě

lesné

pos

tižen

í ve M

Š41

800

29 3

0026

644

2 65

610

841

1 65

90

00

00

0

na tě

lesné

pos

tižen

í ve Z

Š51

038

35 9

6833

176

2 79

213

308

1 76

20

00

00

0

na tě

lesné

pos

tižen

í ve S

Š51

530

36 3

2733

103

3 22

413

441

1 76

20

00

00

0

na vý

vojov

é por

uchy

uče

ní a

chov

ání v

e MŠ

14 1

9510

304

8 99

21

312

3 81

279

00

00

00

na vý

vojov

é por

uchy

uče

ní a

chov

ání v

ZŠ17

406

12 5

7211

193

1 37

94

652

182

00

00

00

na zd

ravo

tní o

slabe

ní (p

ouze

u M

Š)14

943

10 6

859

715

970

3 95

330

50

00

00

0

na tě

žké m

entál

ní po

stiže

ní, a

utism

us, a

kom

binac

e sm

yslov

ého

a těl

esné

ho p

ostiž

ení v

MŠ

66 4

4445

311

41 1

794

132

16 7

654

368

00

00

00

na tě

žké m

ent.p

ost.,

auti

smus

, a ko

mb.

smys

l. a

těles

n.

post.

v ZŠ

(resp

. ZŠ

spec

iální)

, nep

osky

tuje s

e na

žáky

ve

škols

kém

úče

lovém

zaříz

ení,

které

pos

kytuj

e příp

ravu

na

vzdě

láván

í v ZŠ

spec

iální

80 6

2155

583

51 2

414

342

20 5

664

472

00

00

00

na tě

žké m

entál

ní po

stiže

ní, a

utism

us, a

kom

binac

e sm

yslov

ého

a těl

esné

ho p

ostiž

ení v

e SŠ

81 4

3356

176

51 1

605

016

20 7

854

472

00

00

00

část

VI.

K no

rmati

vu p

ro vý

uku

v mate

řské

a zá

kladn

í ško

le sa

mos

tatně

zříze

né p

ro d

ěti a

žáky

se zd

ravo

tním

po

stiže

ním u

vede

ných

v čá

sti I.

, jde

-li o

školu

při

zdra

votni

ckém

zaříz

ení s

e na

jedno

ho žá

ka p

osky

tne

přípl

atek:

v mate

řské

škole

14 9

4310

685

9 71

597

03

953

305

00

00

00

v zák

ladní

škole

18 8

2213

111

12 0

921

019

4 85

186

00

00

00

0

strana 66 SEŠIT 2No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

část

VII.

Finan

ční p

rostř

edky

na

indivi

duáln

í integ

raci

zdra

votně

po

stiže

ných

dětí

, žák

ů a

stude

ntů v

denn

í for

mě v

zdělá

vání

do b

ěžný

ch tř

íd bě

žnýc

h šk

ol se

pos

kytuj

í pod

le ko

nkré

tních

nezb

ytnýc

h po

třeb

vyplý

vajíc

ích z

indivi

duáln

ího

vzdě

lávac

ího p

lánu

stano

vené

ho a

schv

álené

ho p

odle

vyhlá

šky o

vzdě

láván

í dětí

, žák

ů a

stude

ntů se

spec

iálním

i vz

děláv

acím

i pot

řeba

mi a

dětí

, žák

ů a

stude

ntů m

imoř

ádně

na

daný

ch.

část

VIII

.No

rmati

v nein

vesti

čních

výda

jů ze

státn

ího ro

zpoč

tu v r

oce 2

005

jako

ročn

í obje

m n

einve

stičn

ích vý

dajů

z roz

počtu

MŠM

T na

jedn

otku

výko

nů tj

.:Žá

ka n

ebo

stude

nta v

(ve)

veče

rní n

ebo

kom

binov

ané f

orm

ě vzd

ělává

ní jak

o 0,

4 ná

sobe

k nor

mati

vu n

einve

stičn

ích vý

dajů

pro

denn

í for

mu

vzdě

láván

í v p

řísluš

ném

obo

ru vz

dělán

í neb

o vz

děláv

acím

pro

gram

u uv

eden

ých

v čás

ti I.

a II.

dálko

vé fo

rmě v

zdělá

vání

jako

0,15

nás

obek

nor

mati

vu

neinv

estič

ních

výda

jů pr

o de

nní f

orm

u vz

děláv

ání

v přís

lušné

m o

boru

vzdě

lání n

ebo

vzdě

lávac

ím p

rogr

amu

uved

enýc

h v č

ásti

I. a

II.dis

tančn

í for

mě v

zdělá

vání

jako

0,05

nás

obek

nor

mati

vu

neinv

estič

ních

výda

jů pr

o de

nní f

orm

u vz

děláv

ání

v přís

lušné

m o

boru

vzdě

lání n

ebo

vzdě

lávac

ím p

rogr

amu

uved

enýc

h v č

ásti

I. a

II.

část

IX.

Norm

ativ n

einve

stičn

ích vý

dajů

ze st

átního

rozp

očtu

v roc

e 200

5 jak

o ro

ční o

bjem

nein

vesti

čních

výda

jů z r

ozpo

čtu M

ŠMT

na je

dnot

ku vý

konů

tj.:

v libo

volné

fo

rmě v

zdělá

vání,

kter

ý na

zákla

dě in

dividu

álního

vz

děláv

acího

plán

u m

á ind

ividu

álně u

prav

enou

doc

házk

u do

školy

, jso

u no

rmati

vy st

anov

eny

ve vý

ši 5%

z n

orm

ativů

srov

natel

né d

enní

form

y stud

ia uv

eden

ých

v čás

ti I.

část

X.

Norm

ativ n

einve

stičn

ích vý

dajů

ze st

átního

rozp

očtu

v roc

e 200

5 na

pok

rytí

zvýš

enýc

h ná

kladů

v ob

orec

h vz

dělán

í s vý

ukou

přís

lušný

ch ři

dičsk

ých

oprá

vněn

í uv

eden

ých

v přílo

ze č

. 3 ja

ko ro

ční o

bjem

nein

vesti

čních

vý

dajů

na je

dnot

ku vý

konů

tj.:

žáka

v

4 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny B

82

560

260

20

223

00

00

00

0

SEŠIT 2 Strana 67No

rmat

ivy n

einv

estič

ních

výd

ajů

(NIV

) RgŠ

Z toh

o mzd

ové

Z toh

o M

PZ t

oho

MP

Záko

nné

Ostat

níZ t

oho

MP

Z toh

o M

PM

zdov

éZá

konn

épr

o ro

k 20

05 v

Kč

NIV

Celke

m

pros

tředk

ype

dago

gický

chos

tatníc

hod

vody

NIV

NIV

Celke

mpe

dago

gický

chos

tatníc

hpr

ostře

dky

odvo

dyOs

tatní

NIV

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

zam

ěstna

nců

celke

m

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 1

Norm

ativ p

ro vý

poče

t výš

e dot

ace p

osky

tova

né p

odle

ustan

oven

í § 4

ods

t. 2

záko

na č

. 306

/199

9 Sb

.zá

kona

č. 3

06/1

999

Sb.

4 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny C

541

395

395

014

60

00

00

00

4 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny T

62

645

745

70

169

00

00

00

0

3 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny B

1

100

803

803

029

70

00

00

00

3 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny C

721

526

526

019

50

00

00

00

3 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny T

836

610

610

022

60

00

00

00

2 let

ém o

boru

vzdě

lání s

tředn

í ško

ly s v

ýuko

u řid

ičské

ho

oprá

vněn

í sku

piny T

1 25

291

491

40

338

00

00

00

0

strana 68 SEŠIT 2

Příloha č. 2Z a ř a z e n í o b o r ů v z d ě l á n í d o n o r m a t i v n í c h k a t e g o r i í p r o r o k 2 0 0 5

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

21-43-L/001 Hutník operátor T6 OV12 3 221-44-L/001 Technik modelářských zařízení T7 OV2 3 221-51-E/502 Povrchové dobývání T1 OV6 3 121-51-H/501 Povrchové dobývání T1 OV6 3 121-52-E/503 Hutní výroba T1 OV6 3 121-52-H/001 Hutník - výroba železných kovů T5 OV13 3 121-52-H/002 Hutník - tváření kovů T5 OV13 3 121-52-H/003 Hutník - výroba neželezných kovů T5 OV13 3 121-52-H/504 Hutní výroba T1 OV6 3 121-53-H/001 Modelář T5 OV2 3 121-55-E/503 Slévárenská výroba T1 OV6 3 121-55-H/001 Slévač T5 OV2 3 121-55-H/502 Slévárenská výroba T1 OV6 3 123-43-L/008 Mechanik přípravář pro kovovýrobu T7 OV2 3 223-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení T7 OV2 3 223-45-L/001 Mechanik seřizovač T7 OV2 3 223-45-L/002 Mechanik seřizovač - obráběcí stroje a linky T7 OV2 3 223-45-L/003 Mechanik seřizovač - programování a obsluha

technologických pracoviš� T7 OV2 3 2

23-45-L/004 Mechanik seřizovač - mechatronik T7 OV2 3 223-45-L/005 Mechanik číslicově řízených strojů T7 OV12 3 223-45-L/009 Letecký mechanik T7 OV12 3 223-45-L/011 Mechanik - operátor sklářských strojů T7 OV2 3 223-51-E/501 Strojírenská výroba T1 OV6 3 123-51-H/001 Zámečník T4 OV3 3 123-51-H/003 Strojní mechanik - stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/004 Strojní mechanik - ocelové konstrukce T4 OV3 4 123-51-H/005 Strojní mechanik - výroba a montáž potrubí T4 OV3 4 123-51-H/006 Strojní mechanik - výroba a montáž kotlů T4 OV3 4 123-51-H/007 Mechanik opravář - stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/008 Mechanik opravář - důlní stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/009 Mechanik opravář - hutní zařízení T4 OV3 4 123-51-H/011 Strojní mechanik - tra�ové montáže T4 OV3 4 123-51-H/012 Mechanik opravář - cukrovary a škrobárny T4 OV3 4 123-51-H/510 Strojírenská výroba T2 OV5 4 123-52-H/001 Nástrojař T4 OV3 4 123-53-H/001 Rytec kovů T4 OV13 3 123-53-H/002 Rytec kovů - nástroje a znaky T4 OV13 3 123-53-H/003 Rytec kovů - tiskací a razicí válce T4 OV13 3 123-55-H/002 Klempíř - strojírenská výroba T4 OV3 3 123-56-E/501 Obrábění kovů T1 OV6 3 123-56-H/001 Obráběč kovů T4 OV3 3 123-56-H/002 Obráběč kovů - univerzální obrábění T4 OV3 3 123-56-H/003 Obráběč kovů - soustružení T4 OV3 3 123-56-H/004 Obráběč kovů - frézování T4 OV3 3 1

SEŠIT 2 Strana 69

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

23-56-H/005 Obráběč kovů - broušení T4 OV3 3 123-56-H/006 Obráběč kovů - obsluha číslicově řízených strojů T4 OV3 3 123-56-H/507 Obrábění kovů T2 OV5 3 123-57-H/001 Strojní kovář T4 OV3 3 123-58-H/001 Úpravář kovů - tepelné zpracování T4 OV3 3 123-59-E/501 Povrchová úprava T2 OV5 3 123-59-H/001 Úpravář kovů - pokovování T4 OV3 3 123-59-H/502 Povrchová úprava T1 OV6 3 123-61-H/001 Lakýrník T4 OV3 2 323-62-H/001 Optik T4 OV3 3 123-62-H/002 Optik - přístrojová technika T4 OV3 3 123-62-H/003 Optik - brýlová optika T4 OV3 3 123-62-H/004 Mechanik optických přístrojů T4 OV3 3 123-62-H/005 Strojní mechanik - brýlová výroba T4 OV3 3 123-62-H/006 Jemný mechanik T4 OV3 3 123-62-H/507 Brýlová optika T4 OV3 3 123-63-H/001 Hodinář T4 OV13 3 123-64-E/504 Stavba rozvodných zařízení T1 OV6 3 223-65-E/501 Provoz energetických výroben T1 OV6 3 223-65-H/001 Mechanik silničních strojů T4 OV3 4 223-65-H/002 Strojník - hutní druhovýroba kovů T4 OV3 4 223-65-H/003 Strojník - energetická zařízení T4 OV3 4 223-65-H/004 Strojník - duté sklo T4 OV3 4 223-65-H/005 Strojník - ploché sklo T4 OV3 4 223-65-H/006 Strojník - dřevařské polotovary T4 OV3 4 223-65-H/007 Strojník - konstrukční desky T4 OV3 4 223-65-H/008 Strojník - stavební stroje T4 OV3 4 223-65-H/009 Strojník - lodní doprava T4 OV3 4 223-65-H/010 Strojník - výroba papíru T4 OV3 4 223-65-H/012 Strojník - vrtné soupravy T4 OV3 4 223-65-H/013 Strojník - výroba stavebních hmot T4 OV3 4 223-65-H/015 Strojník - výroba krmiv a úprava plodin T4 OV3 4 223-65-H/016 Strojník - vodohospodářská zařízení T4 OV3 4 223-65-H/017 Strojník - tra�ové stroje T4 OV3 4 223-65-H/018 Strojník - zpracování papíru T4 OV3 4 223-65-H/019 Strojník - báňské úpravny T4 OV3 4 223-65-H/020 Strojník T4 OV3 4 223-66-H/001 Mechanik opravář T4 OV3 4 223-66-H/002 Mechanik opravář - plynárenská zařízení T4 OV3 4 223-66-H/003 Mechanik opravář - lesní stroje a zařízení T4 OV3 4 223-66-H/004 Mechanik opravář - kolejová vozidla T4 OV3 4 223-66-H/005 Mechanik opravář - letadla T4 OV3 4 223-67-H/001 Seřizovač textilních strojů -tkalcovny T4 OV3 2 223-67-H/002 Seřizovač textilních strojů -přádelny T4 OV3 2 223-67-H/003 Seřizovač textilních strojů -pletárny T4 OV3 2 223-67-H/004 Seřizovač textilních strojů T4 OV3 2 2

strana 70 SEŠIT 2

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

23-68-E/501 Technické služby v autoservisu T1 OV6 1 423-68-H/001 Automechanik T4 OV13 4 223-68-H/002 Mechanik opravář - požární technika T4 OV13 4 223-68-H/003 Mechanik opravář - silniční motorová vozidla T4 OV13 4 223-68-H/506 Technické služby v autoservisu T2 OV5 1 423-69-H/001 Puškař T4 OV13 4 223-69-L/001 Technik - puškař T4 OV13 4 226-42-L/001 Mechanik silnoproudých zařízení T8 OV11 3 226-43-L/001 Mechanik elektronik T8 OV11 3 226-43-L/003 Mechanik elektronik - vysílače a technika VKV T8 OV11 3 226-43-L/004 Mechanik elektronik - spotřební elektronika T8 OV11 3 226-43-L/005 Mechanik elektronik - číslicová a řídící technika T8 OV11 3 226-43-L/006 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích

systémů T8 OV11 3 2

26-43-L/007 Mechanik elektronických systémů T8 OV11 3 226-43-L/008 Mechanik elektronik -přenosová zařízení T8 OV11 3 226-44-L/001 Mechanik elektronik - automatizační technika T8 OV11 3 226-44-L/002 Mechanik měřící, regulační a automatizační

techniky T8 OV11 3 2

26-45-L/001 Mechanik elektronik - telekomunikační zařízení T8 OV11 3 226-45-L/002 Mechanik sdělovací techniky T8 OV11 3 226-45-L/005 Telekomunikační mechanik T8 OV11 3 226-45-L/006 Telekomunikační mechanik T8 OV11 3 226-45-L/008 Mechanik elektronik-přenosová zařízení T8 OV11 3 226-46-L/001 Mechanik elektronik - sdělovací

a zabezpečovací technika T8 OV11 3 2

26-46-L/002 Mechanik elektronik - časoměrná zařízení T8 OV11 3 226-46-L/003 Mechanik elektronik -zdravotnická elektronika T8 OV11 3 226-46-L/004 Mechanik elektronik - optoelektronická zařízení T8 OV11 3 226-46-L/006 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích

systémů T8 OV11 3 2

26-47-L/002 Mechanik elektronik - organizační a výpočetní technika T8 OV11 3 2

26-51-E/502 Elektrotechnická výroba T1 OV6 3 226-51-H/001 Elektrikář T6 OV12 3 226-51-H/002 Elektrikář - slaboproud T6 OV12 3 226-51-H/003 Elektrikář - silnoproud T6 OV12 3 226-51-H/504 Elektrotechnická výroba T2 OV5 3 226-52-H/001 Elektromechanik T6 OV12 3 226-52-H/002 Elektromechanik - stroje a zařízení T6 OV12 3 226-52-H/003 Elektromechanik - důlní stroje a zařízení T6 OV12 3 226-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení T6 OV12 3 226-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení T6 OV12 3 226-54-H/002 Elektromechanik - rozvodná zařízení T6 OV12 3 226-55-H/001 Mechanik T6 OV3 3 226-55-H/002 Mechanik - vážící zařízení T6 OV3 3 226-55-H/003 Mechanik - zdvihací zařízení T6 OV3 3 226-55-H/004 Mechanik - chladicí zařízení T6 OV3 3 2

SEŠIT 2 Strana 71

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

26-55-H/005 Mechanik - stroje a zařízení T6 OV3 3 226-55-H/006 Mechanik - elektrotechnika T6 OV3 3 226-55-H/007 Mechanik - měřící přístroje a zařízení T6 OV3 3 226-55-H/008 Mechanik - administrativní technika T6 OV3 3 226-55-H/009 Mechanik měřící, regulační a automatizační

techniky T6 OV12 3 2

26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika T6 OV12 3 2

26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika T6 OV12 3 2

26-56-H/002 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů T6 OV12 3 2

26-57-H/001 Autoelektrikář T6 OV3 3 226-58-H/001 Spojový mechanik - spojovací zařízení T6 OV12 3 226-59-E/501 Spojové montáže a opravy T1 OV6 3 226-59-H/001 Spojový mechanik T6 OV12 3 226-59-H/002 Spojový mechanik - sdělovací sítě T6 OV12 3 226-59-H/003 Spojové montáže a opravy T6 OV12 3 228-42-L/001 Operátor gumárenské a plastikářské výroby T4 OV3 2 228-42-L/012 Chemik operátor - průmyslová chemie T4 OV3 2 228-42-L/014 Chemik operátor - farmaceutická výroba T7 OV1 2 328-46-L/002 Technologie výroby keramiky a porcelánu T7 OV1 2 328-51-H/001 Chemik – laborant T4 OV3 2 228-52-E/501 Chemická výroba T1 OV7 2 228-52-H/002 Provozní chemik – průmyslová chemie T4 OV3 2 228-52-H/003 Provozní chemik - výroba tuků a kosmetiky T4 OV3 2 228-52-H/004 Provozní chemik - farmaceutická výroba T4 OV3 2 228-52-H/005 Provozní chemik - technologie chemických výrob T4 OV3 2 228-52-H/006 Chemik prádelen a čistíren T4 OV3 2 228-52-H/007 Chemik T4 OV3 2 228-52-H/509 Chemická výroba T2 OV5 2 228-53-H/001 Operátor farmaceutické výroby T4 OV3 2 228-53-H/002 Laborant pro farmaceutickou výrobu T4 OV3 2 228-53-H/503 Farmaceutická výroba T4 OV3 2 228-54-H/001 Výrobce a zpracovatel silikátových vláken T4 OV3 2 228-55-E/501 Gumárenská a plastikářská výroba T1 OV7 2 228-55-H/001 Gumař plastikář - zpracování kaučuku T4 OV3 2 228-55-H/002 Gumař plastikář - zpracování plastů T4 OV3 2 228-55-H/503 Gumárenská a plastikářská výroba T2 OV5 2 228-56-E/503 Zpracování papíru T2 OV5 2 228-56-H/502 Zpracování papíru T2 OV5 2 228-57-E/502 Keramická výroba T1 OV7 3 128-57-H/001 Keramik - porcelán a keramika T4 OV3 3 128-57-H/002 Keramik - stavební a žáruvzdorná keramika T4 OV3 3 128-57-H/003 Keramik - elektrokeramika T4 OV3 3 128-57-H/004 Keramik - modelování T4 OV3 3 128-57-H/006 Keramik - brousící prostředky T4 OV3 3 128-57-H/007 Keramik T4 OV3 3 1

strana 72 SEŠIT 2

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

28-57-H/505 Keramická výroba T2 OV5 3 128-58-E/504 Sklářská výroba T1 OV7 4 128-58-H/001 Sklář - duté a lisované sklo T4 OV14 4 128-58-H/002 Sklář - výroba forem T4 OV14 4 128-58-H/003 Sklář - technické sklo T4 OV14 4 128-58-H/005 Sklář T4 OV14 4 128-58-H/504 Sklářská výroba T2 OV5 4 128-59-E/503 Výroba stavebních hmot T4 OV3 2 228-59-H/501 Výroba stavebních hmot T4 OV3 2 228-61-H/001 Brusič skla - zabrušování a obrušování T4 OV3 4 128-61-H/002 Brusič skla - vybrušování T4 OV3 4 128-61-H/003 Brusič skla - rytí T4 OV3 4 128-61-H/004 Brusič technického a šperkového kamene T4 OV3 4 128-61-H/005 Brusič skla T4 OV3 4 128-62-H/001 Malíř skla a keramiky - malba skla T4 OV3 3 128-62-H/002 Malíř skla a keramiky - malba a dekorace

keramiky T4 OV3 3 1

28-62-H/003 Malíř skla a keramiky T4 OV3 3 128-63-E/501 Bižuterní výroba T1 OV7 3 128-63-H/001 Výrobce bižuterie - skleněná bižuterie T4 OV3 3 128-63-H/002 Výrobce bižuterie - kovová bižuterii T4 OV3 3 128-63-H/003 Zpracování bižutérie T4 OV3 3 128-63-H/504 Bižuterní výroba T1 OV7 3 128-64-E/503 Výroba umělých květin T1 OV7 3 128-64-E/504 Výroba vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/001 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel -

ozdobné předměty T4 OV3 3 1

28-64-H/002 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel - zapínadla T4 OV3 3 1

28-64-H/003 Výrobce ozdobných předmětů T4 OV3 3 128-64-H/004 Výrobce vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/506 Výroba vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/507 Výroba umělých květin T4 OV3 3 129-51-E/501 Potravinářská výroba T1 OV5 2 329-51-H/501 Potravinářská výroba T2 OV5 2 329-52-H/001 Mlynář T3 OV14 2 329-53-H/001 Pekař T3 OV14 2 329-54-H/001 Cukrář T3 OV4 2 329-54-H/002 Cukrář - výroba T3 OV4 2 329-54-H/003 Cukrovinkář - pečivář - výroba cukrovinek T3 OV4 2 329-54-H/004 Cukrovinkář - pečivář - výroba trvanlivého

pečiva T3 OV4 2 3

29-54-H/005 Cukrář - prodej T3 OV4 2 329-54-H/006 Cukrovinkář - pečivář T3 OV4 2 329-55-H/001 Mlékař T3 OV14 2 329-55-H/002 Mlékař - výroba T3 OV14 2 329-55-H/003 Mlékař - prodej T3 OV14 2 329-56-H/001 Řezník uzenář T3 OV14 2 3

SEŠIT 2 Strana 73

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

29-56-H/002 Řezník-uzenář - výroba T3 OV14 2 329-56-H/003 Řezník-uzenář - prodej T3 OV14 2 329-57-H/001 Sladovník T3 OV4 2 329-57-H/002 Sladovník - pivovarník T3 OV4 2 329-58-H/001 Konzervář T3 OV4 2 329-59-H/001 Biochemik pro lihovarskou výrobu a výrobu vína T3 OV4 2 331-41-L/001 Operátor textilní výroby - tkalcovny T7 OV2 2 331-41-L/002 Operátor textilní výroby - pletárny T7 OV2 2 331-41-L/007 Operátor textilní výroby - přádelny T7 OV2 2 331-41-L/008 Operátor textilní výroby T7 OV2 2 331-42-L/001 Operátor textilní výroby - zušlech�ování textilií T7 OV2 2 331-43-L/003 Operátor oděvní výroby T7 OV2 2 331-43-L/004 Operátor oděvní výroby - oděvní výroba T7 OV2 2 331-43-L/005 Operátor oděvní výroby - oděvní stroje a zařízení T7 OV2 2 331-43-L/006 Operátor oděvní výroby - obchodní činnost T7 OV2 2 331-43-L/007 Krejčí - podnikatel T7 OV2 2 331-51-H/001 Přadlák - zpracování textilních vláken T6 OV3 2 331-51-H/002 Přadlák - výroba netkaných textilií T6 OV3 2 331-52-H/001 Pls�ař - kloboučnické plstě T6 OV3 2 331-52-H/002 Pls�ař - technické plstě T6 OV3 2 331-52-H/003 Pls�ař T6 OV3 2 331-53-H/001 Tkadlec - plošné textilie T6 OV3 2 331-53-H/002 Tkadlec - kovové tkaniny a síta T6 OV3 2 331-54-H/001 Pletař T6 OV3 2 331-54-H/502 Pracovník v pletařské výrobě T2 OV5 2 331-55-H/001 Prýmkař T6 OV3 2 331-56-H/001 Textilní chemik - úprava textilií T6 OV3 2 331-56-H/002 Textilní chemik - barvení textilií T6 OV3 2 331-56-H/003 Textilní chemik - potiskování textilií T6 OV3 2 331-57-E/501 Textilní výroba T1 OV6 2 331-57-H/001 Pracovník v textilním a oděvním průmyslu T6 OV3 2 331-57-H/502 Textilní výroba T2 OV5 2 331-58-H/001 Krejčí T6 OV3 2 331-58-H/002 Krejčí - pánské oděvy T6 OV3 2 331-58-H/003 Krejčí - dámské oděvy T6 OV3 2 331-58-H/004 Dámský krejčí T6 OV3 2 331-58-H/005 Krejčí pro modelovou výrobu T6 OV3 2 331-59-E/503 Výroba konfekce T1 OV6 1 331-59-H/003 Švadlena - oděvní konfekce a prádlo T6 OV3 1 331-59-H/004 Švadlena - technická konfekce T6 OV3 1 331-59-H/005 Švadlena - textilní hračky T6 OV3 1 331-59-H/006 Výrobce textilních rukavic T6 OV3 1 331-59-H/501 Výroba konfekce T2 OV5 1 331-61-H/002 Strojní vyšívačka - průmyslová výroba T6 OV12 1 331-61-H/003 Strojní vyšívačka - zakázková výroba T6 OV12 1 331-61-H/504 Strojní vyšívání T6 OV12 1 3

strana 74 SEŠIT 2

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

31-62-H/001 Kloboučník T6 OV3 1 331-62-H/002 Kloboučník - průmyslová výroba T6 OV3 1 331-62-H/003 Kloboučník - zakázková výroba T6 OV3 2 332-41-E/501 Výroba usní T1 OV6 1 332-42-L/001 Operátor kožedělné výroby T7 OV12 3 232-43-L/001 Operátor kožešnické výroby T7 OV12 3 232-51-H/001 Koželužský chemik T2 OV5 3 232-51-H/002 Koželužský chemik – zpracování kůže T2 OV5 3 232-51-H/003 Koželužský chemik – zpracování kožešnických

kožek T2 OV5 3 2

32-52-H/001 Brašnář T2 OV5 3 232-53-E/501 Kožešnická výroba T2 OV5 3 332-53-H/001 Kožešník T2 OV5 3 332-53-H/002 Kožešník - příprava kožešinových výrobků T2 OV5 3 332-53-H/003 Kožešník - šití a opravy kožešinových výrobků T2 OV5 3 332-53-H/504 Kožešnická výroba T2 OV5 3 332-54-H/001 Obuvník - průmyslová výroba T2 OV16 3 232-54-H/002 Obuvník - zakázková výroba a opravy T2 OV16 3 232-54-H/003 Obuvník - ortopedická obuv T2 OV16 3 232-54-H/004 Obuvník - obuvnické polotovary T2 OV16 3 232-54-H/005 Obuvník - gumař T2 OV16 3 232-54-H/006 Obuvník T2 OV16 3 232-55-H/001 Rukavičkář T2 OV5 3 232-55-H/002 Rukavičkář - šití T2 OV5 3 232-55-H/003 Rukavičkář - střih T2 OV16 3 232-56-H/001 Sedlář T2 OV16 3 232-57-H/001 Svrškař T2 OV5 3 232-58-E/501 Výroba obuvi T1 OV7 3 232-58-E/502 Výroba kožené galanterie T1 OV7 3 232-58-H/501 Výroba obuvi T2 OV5 3 232-58-H/502 Výroba kožené galanterie T2 OV5 3 232-59-H/001 Kopytář T2 OV16 3 232-61-E/501 Ortopedická výroba T2 OV16 3 232-61-H/001 Protetik - mechanika T2 OV16 3 232-61-H/002 Protetik - bandáže T2 OV16 3 232-61-H/503 Ortopedická výroba T2 OV5 3 233-41-L/006 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby T6 OV2 3 333-51-H/001 Bednář T2 OV16 3 333-52-H/001 Kartáčník T2 OV5 2 333-52-H/501 Kartáčník T1 OV7 2 333-53-E/503 Košíkářská výroba T2 OV8 2 333-53-H/502 Košíkářská výroba T2 OV5 2 333-54-H/001 Mechanik hudebních nástrojů – akordeony

a foukací harmoniky T5 OV15 4 3

33-54-H/002 Mechanik hudebních nástrojů –klávesové nástroje T5 OV15 4 333-54-H/003 Mechanik hudebních nástrojů –strunné nástroje T5 OV15 4 333-54-H/004 Mechanik hudebních nástrojů –varhany T5 OV15 4 3

SEŠIT 2 Strana 75

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

33-54-H/005 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů T5 OV15 4 333-54-H/006 Mechanik dechových a bicích hudebních

nástrojů - bicí nástroje T5 OV15 4 3

33-54-H/007 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - jazýčkové a retné nástroje T5 OV15 4 3

33-54-H/008 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - nátrubkové nástroje T5 OV15 4 3

33-54-H/009 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - strojiva T5 OV15 4 3

33-55-H/001 Rámař – pozlacovač T5 OV3 4 333-56-H/001 Truhlář T5 OV15 3 333-56-H/002 Truhlář – výroba nábytku T5 OV15 3 333-56-H/003 Truhlář – dřevěné konstrukce T5 OV15 3 333-57-E/502 Zpracování dřeva T1 OV7 1 333-57-E/505 Výroba kancelářských potřeb T2 OV5 1 333-57-H/001 Výrobce sportovních potřeb T5 OV3 1 333-57-H/502 Zpracování dřeva T2 OV5 1 333-58-H/002 Zpracovatel přírodních pletiv T2 OV5 1 333-58-H/501 Zpracovatel přírodních pletiv T3 OV5 1 233-59-E/504 Čalounická výroba T1 OV7 1 233-59-H/001 Čalouník T5 OV3 1 233-59-H/502 Čalounická výroba T2 OV5 1 234-41-L/003 Polygraf T7 OV12 3 234-51-H/001 Sazeč T3 OV15 2 234-52-H/001 Tiskař na polygrafických strojích T7 OV15 3 134-52-L/001 Tiskař na polygrafických strojích T7 OV15 3 134-53-H/001 Reprodukční grafik T7 OV15 3 134-53-L/001 Reprodukční grafik T7 OV12 2 234-54-E/501 Polygrafická výroba T1 OV7 2 234-54-E/502 Výroba gramofonových desek

a magnetofonových kazet T2 OV5 1 3

34-54-H/002 Razítkář T3 OV4 2 334-54-H/503 Polygrafická výroba T1 OV7 2 234-54-H/504 Výroba gramofonových desek

a magnetofonových kazet T3 OV4 2 3

34-55-H/001 Filmový laborant T3 OV4 2 334-56-H/001 Fotograf T3 OV4 2 334-56-H/502 Laboratorní práce ve fotografii T3 OV4 2 334-57-H/001 Knihař T7 OV15 3 134-57-H/002 Knihař T3 OV4 2 334-57-H/003 Knihař - ruční výroba T3 OV4 2 334-57-H/004 Knihař - průmyslová výroba T3 OV4 2 336-45-L/002 Mechanik tepelných zařízení T7 OV2 2 336-51-H/001 Dlaždič - cestář T4 OV3 1 236-51-H/002 Dlaždič T4 OV3 1 236-52-H/001 Instalatér T4 OV14 3 236-52-H/004 Mechanik plynových zařízení T4 OV14 3 236-53-H/001 Izolatér T4 OV14 3 2

strana 76 SEŠIT 2

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

36-54-H/001 Kameník T4 OV14 3 236-55-H/001 Klempíř - stavební výroba T4 OV3 3 236-56-H/001 Kominík T4 OV14 3 236-56-H/502 Kominické služby T4 OV14 3 236-57-E/508 Malířské a natěračské práce T1 OV6 1 236-57-H/001 Malíř T4 OV14 1 236-57-H/002 Malíř - interiéry T4 OV14 1 236-57-H/003 Malíř - stavební výroba T4 OV14 1 236-59-H/001 Podlahář T4 OV14 2 236-61-H/002 Silničář T4 OV14 2 236-62-E/503 Sklenářské práce T1 OV6 1 236-62-H/001 Sklenář T4 OV14 1 236-63-H/001 Štukatér T4 OV14 1 236-64-H/001 Tesař T4 OV14 2 236-66-H/001 Montér suchých staveb T4 OV3 2 236-67-E/503 Stavební výroba T1 OV6 1 236-67-E/507 Dělník technických služeb T1 OV6 1 236-67-H/001 Zedník T4 OV3 1 236-67-H/003 Kamnář T4 OV3 3 236-67-H/004 Obkladač T4 OV3 1 236-67-H/502 Stavební výroba T2 OV5 1 236-68-H/001 Železobetonář T4 OV14 1 236-69-H/001 Pokrývač T4 OV14 2 237-41-L/009 Operátor provozu a ekonomiky dopravy T8 OV11 2 337-42-L/003 Poštovní manipulant T8 OV11 1 337-51-E/501 Spojový provoz T8 OV11 2 337-51-H/001 Manipulant poštovního provozu a přepravy T5 OV2 1 437-52-E/501 Doprava T8 OV11 2 337-52-H/001 Železničář T5 OV2 3 337-52-H/502 Doprava T2 OV5 1 439-41-L/001 Autotronik T8 OV11 3 241-41-L/007 Zemědělský podnikatel T7 OV2 1 441-43-L/004 Chovatel cizokrajných zvířat T7 OV12 2 241-51-E/501 Zemědělská výroba T1 OV5 2 341-51-H/001 Pěstitel - vinohradnictví T3 OV4 2 341-51-H/002 Zemědělec T3 OV4 2 341-51-H/003 Farmář T3 OV4 2 341-51-H/007 Zemědělec, hospodyňka T3 OV4 2 341-51-H/008 Krajinář T3 OV4 2 341-51-H/009 Pěstitel - chmelařství T3 OV4 2 341-51-H/010 Pěstitel - ovocnářství a včelařství T3 OV4 2 341-51-H/011 Farmář T3 OV4 2 341-51-H/012 Pěstitel - šlechtitelství a semenářství T3 OV4 2 341-51-H/013 Včelař T3 OV4 2 341-51-H/504 Zemědělská výroba T1 OV5 2 341-52-E/510 Zahradnická výroba T1 OV5 2 3

SEŠIT 2 Strana 77

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

41-52-H/001 Zahradník T3 OV4 2 341-53-E/501 Rybářská výroba T1 OV5 2 241-53-H/001 Drůbežář T3 OV4 2 241-53-H/002 Rybář T3 OV4 2 241-53-H/006 Chovatel koní a jezdec z povolání T3 OV4 3 141-53-H/007 Chovatel laboratorních zvířat T3 OV4 3 141-53-H/008 Jezdec a ošetřovatel dostihových koní T3 OV4 3 141-53-H/009 Chovatel a zpracovatel drůbeže T3 OV4 3 141-53-H/010 Chovatel koní a jezdec T3 OV4 3 141-53-H/011 Chovatel laboratorních a kožešinových zvířat T3 OV4 3 141-54-H/001 Kovář T3 OV4 3 341-54-H/002 Kovář a podkovář T3 OV4 3 341-55-H/003 Opravář zemědělských strojů T3 OV4 2 341-56-E/501 Lesní výroba T1 OV5 2 341-56-H/001 Mechanizátor lesní výroby T3 OV15 3 341-56-H/502 Lesní výroba T1 OV5 2 341-57-H/001 Zpracovatel dřeva T3 OV15 2 353-41-E/502 Provoz zdravotnických zařízení T1 OV5 1 463-43-L/001 Peněžní manipulant T8 OV1 1 463-51-H/002 Technickoadministrativní pracovník T7 OV2 1 463-51-H/501 Technickoadministrativní práce T5 OV2 1 463-51-H/503 Příprava vstupních dat pro číslicové počítače T5 OV2 1 463-52-H/501 Zpracování technické dokumentace T5 OV2 1 464-42-L/012 Obchodně provozní pracovník civilního letectví T8 OV1 1 464-42-L/013 Obchodně provozní pracovník civilního letectví T8 OV1 1 465-41-L/005 Číšník T7 OV1 2 365-41-L/006 Kuchař T7 OV1 2 365-51-E/501 Provoz společného stravování T1 OV5 1 465-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství T4 OV4 2 365-51-H/003 Kuchař - číšník T4 OV4 2 365-51-H/004 Kuchař - číšník - příprava jídel T4 OV4 2 365-51-H/005 Kuchař - číšník - obsluha T4 OV4 2 365-51-H/006 Kuchař - číšník - pohostinství T4 OV4 2 365-51-H/007 Hostinský T4 OV4 2 365-51-H/501 Provoz společného stravování T5 OV2 1 465-52-H/001 Kuchař T4 OV4 2 365-53-H/001 Číšník - servírka T4 OV4 2 366-41-L/008 Obchodník T8 OV1 1 466-43-L/001 Knihkupec T8 OV1 2 466-51-E/501 Obchodní provoz T1 OV7 2 466-51-H/002 Prodavač T5 OV4 1 466-51-H/003 Prodavač - potravinářské zboží T5 OV4 1 466-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží T5 OV4 1 466-51-H/005 Prodavač - elektrotechnické zboží T5 OV4 1 466-51-H/006 Prodavač - drogistické zboží T5 OV4 1 466-51-H/007 Prodavač - motorová vozidla T5 OV4 1 4

strana 78 SEŠIT 2

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

66-51-H/008 Prodavač - stavebniny a řemeslné potřeby T5 OV4 1 466-51-H/009 Prodavač - textil a oděv T5 OV4 1 466-51-H/010 Prodavač - obuv a kožená galanterie T5 OV4 1 466-51-H/011 Prodavač - domácí potřeby T5 OV4 1 466-51-H/012 Prodavač - drobné zboží T5 OV4 1 466-51-H/013 Prodavač - hodiny a klenoty T5 OV4 1 466-51-H/014 Prodavač - nábytek a bytové zařízení T5 OV4 1 466-51-H/015 Prodavač - textil, oděvy a obuv T5 OV4 1 466-51-H/016 Prodavač- drobné zboží, klenoty a nábytek T5 OV4 1 466-51-H/017 Prodavač -průmyslové zboží T5 OV4 1 466-51-H/018 Prodavač – květiny T5 OV4 1 466-51-H/019 Obchodník T5 OV4 1 466-51-H/020 Prodavač - zbraně a střelivo T5 OV4 1 466-51-H/022 Prodavač a výrobce lahůdek T5 OV4 1 466-51-H/501 Obchodní provoz T1 OV7 2 466-52-H/001 Aranžér T5 OV4 2 366-53-H/001 Operátor skladování – hutní a strojírenské

výrobky T5 OV13 1 4

66-53-H/002 Operátor skladování –obchod T5 OV13 1 466-53-H/003 Operátor skladování T5 OV13 1 469-41-L/004 Kosmetička T7 OV1 2 369-51-H/001 Kadeřník T4 OV3 2 369-52-H/001 Kosmetička T4 OV14 2 369-53-E/502 Provoz domácnosti T1 OV7 2 469-53-H/001 Rekondiční a sportovní masér T4 OV3 1 369-53-H/002 Provoz služeb pro domácnost T2 OV5 1 469-53-H/003 Provoz služeb T4 OV3 1 469-54-E/503 Provoz prádelen a čistíren T2 OV5 1 469-54-H/501 Provoz prádelen a čistíren T2 OV5 1 482-48-L/001 Starožitník T7 OV13 4 282-51-H/001 Umělecký kovář a zámečník T4 OV15 4 282-51-H/002 Umělecký pasíř T4 OV15 4 282-51-H/003 Zlatník a klenotník T4 OV15 3 282-51-H/004 Umělecký štukatér T4 OV15 4 282-51-H/005 Umělecký řezbář T4 OV15 4 282-51-H/006 Umělecký truhlář T4 OV15 4 282-51-H/007 Umělecký pozlacovač T4 OV15 4 282-51-H/008 Ruční krajkářka T4 OV15 2 382-51-H/009 Umělecký keramik T4 OV15 4 282-51-H/010 Umělecký sklenář T4 OV15 4 282-51-H/011 Vlásenkář a maskér T4 OV15 3 282-51-H/012 Umělecký rytec T4 OV15 4 282-51-H/013 Košíkář T4 OV15 3 282-51-H/014 Ruční vyšívačka T4 OV15 3 282-51-H/015 Obuvník scénické obuvi T4 OV15 4 282-51-L/002 Uměleckořemeslné zpracování kovů T7 OV13 4 282-51-L/003 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce

kovářské a zámečnické T7 OV13 4 2

SEŠIT 2 Strana 79

Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické

ONIV praktického Nepedagogičtí

vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z

82-51-L/004 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské T7 OV13 4 2

82-51-L/006 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské T7 OV13 4 2

82-51-L/007 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce řezbářské T7 OV13 4 2

82-51-L/008 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce alounické a dekoratérské T7 OV13 4 2

82-51-L/009 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - strunné nástroje T7 OV13 4 3

82-51-L/010 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů -klávesové nástroje T7 OV13 4 3

82-51-L/011 Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce tkalcovské T7 OV13 4 2

82-51-L/012 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční výšivka T7 OV13 4 2

82-51-L/014 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce keramické T7 OV13 4 2

82-51-L/015 Uměleckořemeslné práce scénické - práce vlásenkářské a maskérské T7 OV13 3 2

82-51-L/017 Uměleckořemeslné zpracování skla - hutní varování T7 OV13 4 2

82-51-L/018 Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí T7 OV13 4 2

82-51-L/019 Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže T7 OV13 4 2

82-51-L/020 Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla T7 OV13 4 282-51-L/021 Uměleckořemeslné pozlacování T7 OV13 4 282-51-L/022 Uměleckořemeslné zpracování kamene

a keramiky - práce kamenosochařské T7 OV13 4 2

82-51-L/023 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovolijecké a cizelérské T7 OV13 4 2

82-51-L/024 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké T7 OV13 4 2

82-51-L/025 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce mozaikářské T7 OV13 4 2

82-51-L/026 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce štukatérské T7 OV13 4 2

82-51-L/027 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - dechové a bicí nástroje T7 OV13 4 2

82-51-L/028 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - varhanář T7 OV13 4 2

82-51-L/029 Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce gobelínářské T7 OV13 4 2

82-51-L/030 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční krajka T7 OV13 4 282-51-L/031 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční tisk T7 OV13 4 282-51-L/032 Uměleckořemeslné práce scénické - malba

dekorací a interiéru T7 OV13 4 2

82-51-L/033 Uměleckořemeslné práce scénické - kroje a kostýmy T7 OV13 4 2

82-51-L/034 Uměleckořemeslné práce scénické - krojová a divadelní obuv T7 OV13 4 2

XX-XX-E/0XX T3 OV7 4 2

strana 80 SEŠIT 2

Příloha č. 2

Zařazení oborů vzdělávání do normat ivních kategor i í pro rok 2005

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

00-97-J/001 Integrovaný první ročník G1

16-01-M/001 Ochrana a tvorba životního prostředí H2

16-01-M/002 Ochrana přírody a prostředí H2

16-01-M/004 Ekologie a ochrana krajiny H2

16-01-M/005 Ochrana a obnova životního prostředí H2

16-01-M/006 Ochrana a obnova životního prostředí G4

16-02-M/001 Průmyslová ekologie H2

21-41-M/001 Hornictví a hornická geologie - hlubinné dobývání ložisek G3

21-41-M/002 Hornictví a hornická geologie - lomové dobývání ložisek G3

21-41-M/003 Užitá geologie G3

21-41-M/005 Užitá geologie - stavební geologie a ekologie G3

21-41-M/006 Hornictví a hornická geologie G3

21-42-L/501 Hornictví G3

21-42-M/001 Těžba a zpracování kamene G3

21-43-L/504 Hutnictví G3

21-43-M/001 Hutnictví G3

21-43-M/002 Řízení a kontrola výroby G3

21-44-M/001 Slévárenství G3

23-41-M/001 Strojírenství F2

23-41-M/003 Řízení jakosti ve strojírenství F2

23-41-M/004 Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním F2

23-43-L/502 Strojírenství F2

23-43-L/503 Strojírenství - výroba, montáž a opravy přístrojů, strojů a zařízení F2

23-43-L/504 Strojírenství - obrábění materiálu F2

23-43-L/505 Strojírenství - tváření, slévání a úprava kovů F2

23-43-L/506 Provozní technika F2

23-43-L/507 Provozní technika F2

23-45-L/506 Požární technika F2

23-45-L/507 Provoz strojů zařízení F2

23-45-L/513 Textilní průmysl - provoz textilních strojů F2

23-45-L/514 Silniční doprava – provoz a údržba vozidel G3

23-45-L/515 Plynárenství F2

23-45-M/001 Strojírenství - diagnostika motorových vozidel F2

23-45-M/002 Strojník pro požární techniku F2

23-45-M/003 Strojník požární techniky F2

23-45-M/004 Silniční doprava G3

23-45-M/005 Silniční doprava - provoz a údržba vozidel G3

23-45-M/006 Silniční doprava - diagnostika vozidel G3

26-41-L/501 Elektrotechnika F2

26-41-L/502 Elektrotechnika - energetika F2

26-41-L/503 Elektrotechnika - výroba a provoz strojů F2

26-41-L/504 Elektrotechnika - elektronická zařízení F2

26-41-L/506 Provozní elektrotechnika F2

26-41-M/002 Elektrotechnika F2

SEŠIT 2 Strana 81

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

26-41-M/003 Elektrotechnická zařízení v dopravě G3

26-41-M/004 Elektrotechnická zařízení v dopravě - sdělovací a zabezpečovací technika G3

26-42-M/001 Zařízení silnoproudé elektrotechniky F2

26-42-M/002 Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektroenergetika F2

26-42-M/003 Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektrické stroje a přístroje F2

26-42-M/004 Elektrická trakce v dopravě G3

26-42-M/005 Elektrická trakce v dopravě - technika a provoz kolejových vozidel G3

26-42-M/006 Elektrická trakce v dopravě - údržba a opravy kolejových vozidel G3

26-43-M/001 Elektronická a sdělovací zařízení F2

26-43-M/002 Elektronická a sdělovací zařízení - sdělovací technika F2

26-43-M/003 Elektronická a sdělovací zařízení - přístrojová zdravotnická zařízení F2

26-43-M/004 Slaboproudá elektrotechnika F2

26-43-M/006 Technologie elektroniky F2

26-44-M/001 Automatizační technika F2

26-44-M/002 Automatizované systémy řízení technologických procesů v průmyslu silikátů G1

26-45-L/503 Zařízení sdělovací techniky F2

26-45-M/001 Spojová technika G3

26-45-M/002 Spojová technika – telekomunikace G3

26-45-M/003 Spojová technika – radiokomunikace G3

26-45-M/004 Digitální telekomunikační technika F2

26-46-L/505 Autoelektronika F2

26-46-M/001 Obrazová a zvuková technika- technické zaměření F2

26-46-M/002 Obrazová a zvuková technika - technologickoorganizační zaměření F2

26-46-M/003 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě G3

26-46-M/004 Obrazová a zvuková technika G3

26-46-M/005 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - zabezpečovací technika G3

26-46-M/006 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - sdělovací technika G3

26-47-M/001 Výpočetní technika F2

26-47-M/002 Elektronické počítačové systémy F2

26-47-M/003 Informační technologie - aplikace osobních počítačů F2

26-47-M/004 Správce informačních systémů F2

26-47-M/006 Počítačové elektronické systémy F2

28-41-J/001 Chemicko farmaceutická výroba G3

28-41-M/001 Chemická technologie G3

28-41-M/002 Chemická technologie - chemická technologie G3

28-41-M/003 Chemická technologie- ochrana životního prostředí G3

28-41-M/004 Chemická technologie - technologie polymerů G3

28-41-M/005 Chemická technologie - podnikový management G1

28-41-M/006 Chemická technologie - farmaceutické substance G3

28-41-M/007 Výroba celulózy a papíru J5

28-41-M/008 Chemicko - farmaceutická výroba J5

28-42-L/501 Provozní chemie G3

28-42-L/502 Provozní chemie - chemicko - technologické procesy G3

28-42-L/503 Provozní chemie - výroba celulózy a papíru G3

28-42-L/505 Provozní chemie - zpracování kaučuku a plastů G3

28-42-L/506 Provozní chemie - analytická chemie G3

28-42-L/515 Výroba a zpracování papíru G3

strana 82 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

28-42-L/517 Zpracování kaučuku a plastů G3

28-42-M/001 Řízení chemických výrob G3

28-42-M/002 Řízení chemických výrob - chemie životního prostředí G3

28-42-M/003 Řízení chemických výrob - chemická technologie G3

28-43-M/001 Analytická chemie G3

28-43-M/002 Analytická chemie - analytická chemie G3

28-43-M/003 Analytická chemie - monitorování životního prostředí G3

28-44-L/501 Technická chemie G3

28-44-M/001 Aplikovaná chemie J5

28-44-M/002 Aplikovaná chemie - analytická chemie J5

28-44-M/003 Aplikovaná chemie - chemická technologie J5

28-44-M/004 Aplikovaná chemie - farmaceutické substance J5

28-44-M/005 Aplikovaná chemie - ochrana životního prostředí J5

28-44-M/006 Aplikovaná chemie - výpočetní technika v chemii J5

28-44-M/007 Aplikovaná chemie - podnikový management J5

28-44-M/008 Technická chemie G3

28-44-M/009 Ochrana, tvorba a kontrola životního prostředí G3

28-44-M/010 Chemie životního prostředí G3

28-45-L/501 Sklářský průmysl G3

28-45-L/502 Sklářský průmysl - výroba skla G3

28-45-L/503 Sklářský průmysl - zušlech�ování skla G3

28-45-L/504 Sklářský průmysl - optika G3

28-45-L/505 Sklářský průmysl - broušení technického a šperkového kamene G3

28-45-M/001 Technologie skla J5

28-46-L/501 Keramický průmysl G3

28-46-M/001 Technologie keramiky J5

28-46-M/002 Technologie keramiky - technologie keramiky G3

28-46-M/003 Technologie keramiky - automatizované systémy řízení keramického průmyslu G3

29-41-L/501 Potravinářská technologie G3

29-41-L/502 Potravinářský průmysl G3

29-41-M/001 Technologie potravin J5

29-42-M/001 Analýza potravin J5

29-43-L/502 Potravinářská technologie - výroba cukru a cukrovinek G3

29-43-L/503 Potravinářská technologie - průmyslová výroba krmiv a mlynářství G3

29-43-L/504 Potravinářská technologie - zpracování mouky G3

29-43-M/001 Technologie potravin - výroba cukru cukrovinek J5

29-43-M/002 Technologie potravin - mlynářství a výroba krmiv J5

29-43-M/003 Technologie potravin - zpracování mouky J5

29-43-M/004 Výroba cukru a cukrovinek G3

29-43-M/005 Průmyslová výroba krmiv a mlynářství G3

29-43-M/006 Zpracování mouky G3

29-43-M/007 Zpracování mouky - management G1

29-44-L/502 Potravinářská technologie - zpracování masa G3

29-44-M/001 Technologie potravin - zpracování masa J5

29-44-M/003 Zpracování masa - zpracování masa G3

29-44-M/004 Zpracování masa - manažér, asistent podnikatele G1

29-44-M/005 Zpracování masa a konzervárenství G3

SEŠIT 2 Strana 83

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

29-45-L/501 Potravinářská technologie - kvasná technologie G3

29-45-M/001 Technologie potravin - kvasná technologie J5

29-45-M/002 Technologie potravin - výroba nápojů J5

29-45-M/003 Kvasná technologie G3

29-46-L/501 Potravinářská technologie - zpracování mléka G3

29-46-L/502 Potravinářská technologie - zpracování mléka G3

29-46-M/001 Technologie potravin - zpracování mléka J5

29-46-M/002 Zpracování mléka G3

29-47-M/001 Technologie potravin - technologie tuků J5

29-47-M/002 Technologie tuků G3

29-48-L/501 Potravinářská technologie - konzervárenství G3

29-48-M/001 Technologie potravin - konzervace potravin J5

29-48-M/002 Konzervárenství G3

31-41-J/001 Textilní výroba a podnikatelství F2

31-41-L/503 Textilní průmysl F2

31-41-L/504 Textilní průmysl - textilní technologie F2

31-41-L/505 Textilní výroba a podnikatelství F2

31-41-M/002 Textilní technologie - řízení technologických procesů F2

31-41-M/003 Modelování pletenin F2

31-41-M/004 Textilní výroba a podnikatelství F2

31-41-M/005 Textilní technologie - tkalcovství F2

31-41-M/006 Textilní technologie - administrativa F5

31-41-M/007 Textilní technologie - pletařství F2

31-41-M/008 Textilní technologie - přádelnictví F2

31-42-L/502 Textilní průmysl - zušlech�ování textilií F2

31-42-M/001 Zušlech�ování textilií F2

31-43-J/001 Oděvnictví F2

31-43-L/501 Oděvnictví F2

31-43-L/503 Krejčí - podnikatel F2

31-43-M/001 Oděvnictví F2

31-43-M/002 Oděvnictví - technologie oděvů F2

31-43-M/003 Oděvnictví - konstrukce oděvů F2

31-43-M/004 Oděvnictví - administrativa F2

31-43-M/005 Oděvnictví - pletařství F2

31-43-M/006 Krejčová - podnikatelka F2

32-41-M/001 Chemická technologie kůže G3

32-41-M/002 Zpracování usní, plastů a pryže F2

32-42-L/502 Kožedělná výroba G3

32-42-L/503 Kožedělná výroba - výroba usní a kožešin G3

32-42-L/505 Kožedělná výroba - výroba kožené galanterie G3

32-42-M/001 Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba galanterního zboží F2

32-43-L/502 Kožešnická konfekce G3

32-44-L/501 Kožedělná výroba - výroba obuvi G3

32-44-M/001 Výroba obuvi a galanterního zboží G3

32-44-M/004 Výroba obuvi a galanterního zboží - administrativa ve výrobě obuvi a galanterního zboží F2

32-44-M/005 Technické a informační služby F2

32-44-M/006 Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba obuvi F2

strana 84 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

33-41-L/502 Dřevěné konstrukce F2

33-41-M/001 Dřevařství F2

33-41-M/002 Dřevěné konstrukce F2

33-42-L/502 Dřevařská a nábytkářská výroba F2

33-42-L/507 Nábytkářská výroba F2

33-42-L/508 Čalounictví F2

33-42-M/001 Nábytkářství F2

33-42-M/002 Čalounictví F2

33-42-M/003 Nábytkářská a dřevařská výroba F2

33-43-L/501 Výroba hudebních nástrojů F2

33-43-M/001 Výroba hudebních nástrojů F2

33-43-M/002 Výroba hudebních nástrojů - výroba hudebních nástrojů F2

33-43-M/003 Výroba hudebních nástrojů - akustika a zvuková technika F2

33-43-M/004 Výroba hudebních nástrojů - management prodeje hudebních nástrojů F1

34-41-L/501 Polygrafický průmysl F2

34-41-L/504 Polygraf F2

34-41-M/001 Polygrafie F2

34-41-M/002 Počítačová grafika F2

34-42-M/001 Obalová technika F2

36-41-M/001 Pozemní stavitelství F2

36-42-L/502 Silniční stavitelství F2

36-42-M/005 Železniční stavitelství F2

36-42-M/006 Dopravní stavitelství F2

36-42-M/007 Vodohospodářské stavby F2

36-42-M/008 Vodohospodářské stavby - vodní stavby F2

36-42-M/009 Inženýrské stavitelství F2

36-42-M/010 Inženýrské stavitelství - vodní stavby F2

36-42-M/011 Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství F2

36-42-M/012 Inženýrské stavitelství - dopravní stavitelství F2

36-42-M/013 Vodohospodářské stavby - vodní hospodářství F2

36-42-M/014 Inženýrské stavitelství - vodní hospodářství F3

36-43-M/001 Stavební materiály F2

36-44-L/502 Stavební provoz F2

36-45-L/505 Technik plynových zařízení a tepelných soustav F2

36-45-M/002 Technická zařízení budov F2

36-46-M/002 Geodézie - geodézie F2

36-46-M/003 Geodézie - katastr nemovitostí F2

36-47-M/001 Stavebnictví F2

37-41-L/503 Dopravní provoz G3

37-41-L/504 Dopravní provoz - silniční a městská doprava G3

37-41-L/505 Dopravní provoz - železniční doprava a přeprava G3

37-41-L/506 Dopravní provoz - lodní doprava G3

37-41-M/001 Železniční doprava a přeprava G3

37-41-M/002 Silniční doprava - doprava a přeprava G3

37-41-M/003 Lodní doprava G3

37-41-M/004 Zasílatelství G3

37-41-M/005 Provoz a ekonomika letecké dopravy G1

SEŠIT 2 Strana 85

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

37-41-M/006 Provoz a ekonomika dopravy G3

37-42-L/501 Poštovní provoz G3

37-42-M/001 Poštovní a peněžní služby G3

39-08-L/501 Požární ochrana F2

39-08-M/001 Požární ochrana F2

39-41-J/001 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2

39-41-L/502 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2

39-41-M/001 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2

39-41-M/002 Strojírenství a elektrotechnika F2

39-41-M/003 Mechatronika F2

39-41-M/004 Elektrotechnika a strojírenství F2

41-04-M/001 Rostlinolékařství H2

41-41-L/503 Zemědělství H2

41-41-L/504 Zemědělství - rybářství H2

41-41-M/001 Agropodnikání H2

41-41-M/002 Pěstitelsko - chovatelský H2

41-41-M/003 Pěstitelsko-chovatelský - podnikání H1

41-42-M/001 Vinohradnictví H2

41-42-M/002 Chmelařství H2

41-42-M/003 Pěstitelství H2

41-43-L/507 Trenérství dostihových a sportovních koní H2

41-43-M/001 Rybářství H2

41-43-M/002 Chovatelství H2

41-43-M/003 Drůbežnictví H2

41-44-L/501 Zahradnictví H2

41-44-M/001 Zahradnictví H2

41-45-L/505 Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství U1

41-45-M/001 Mechanizace a služby U1

41-45-M/004 Mechanizace a služby - výsadba a údržba veřejné zeleně U1

41-46-J/001 Lesní hospodářství H2

41-46-J/002 Lesní hospodářství H2

41-46-L/502 Lesní hospodářství H2

41-46-M/001 Lesnictví H2

41-46-M/002 Lesnictví - sportovní příprava H2

41-46-M/003 Myslivecké hospodářství H2

43-41-M/001 Veterinární prevence U1

43-41-M/002 Veterinářství U1

53-41-J/001 Ošetřovatelka S1

53-41-J/002 Ošetřovatelka - rodinná výchova S1

53-41-J/003 Ošetřovatel S1

53-41-M/001 Všeobecná sestra S1

53-41-M/007 Zdravotnický asistent S1

53-43-M/001 Zdravotní laborant S2

53-43-M/002 Farmaceutický laborant J4

53-44-M/001 Zubní technik T3

53-44-M/002 Ortopedicko - protetický technik T2

53-44-M/003 Oční technik J5

strana 86 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

53-44-M/006 Oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka J5

53-45-M/001 Dietní sestra J3

61-41-M/001 Teologické disciplíny G1

63-41-L/501 Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem K1

63-41-L/502 Obchodní akademie K1

63-41-L/503 Podnikání, obchod a služby K1

63-41-L/504 Podnikání a management K1

63-41-L/505 Podnikatel K1

63-41-L/506 Základy podnikání K1

63-41-L/507 Podnikové hospodaření K1

63-41-L/509 Podnikatel pro obchod a služby K1

63-41-L/510 Podnikatelství pro obchod a peněžnictví K1

63-41-L/511 Podnikatelství malých firem K1

63-41-L/512 Podnikatelská administrativa K1

63-41-L/513 Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním K1

63-41-L/514 Obchodní manager K1

63-41-L/515 Obchodně podnikatelské činnosti K1

63-41-L/516 Provoz a řízení obchodních a výrobních firem K1

63-41-M/001 Všeobecná ekonomika K1

63-41-M/003 Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem K1

63-41-M/004 Obchodní akademie K1

63-41-M/005 Obchodní akademie K1

63-41-M/006 Obchodně podnikatelská činnost K1

63-41-M/007 Obchod a podnikání K1

63-41-M/008 Management K1

63-41-M/009 Podnikání, obchod a služby K1

63-41-M/010 Podnikatelská činnost K1

63-41-M/011 Podnikání a management K1

63-41-M/013 Podnikatel K1

63-41-M/014 Podnikatelství K1

63-41-M/015 Podnikání a řízení firem K1

63-41-M/016 Podnikání a obchod K1

63-41-M/017 Specialista pro obchodní a manažerskou činnost K1

63-41-M/018 Podnikové hospodaření K1

63-41-M/019 Firemní a finanční management K1

63-41-M/020 Ekonomika a management K1

63-41-M/021 Obchodní podnikatel a manager K1

63-41-M/022 Podnikatel pro obchod a služby K1

63-41-M/023 Asistent podnikatele K1

63-41-M/024 Podnikatelství pro obchod a peněžnictví K1

63-41-M/025 Zahraniční obchod K1

63-41-M/026 Manažer pro střední stupeň řízení K1

63-41-M/027 Podnikání, řízení a obchod K1

63-41-M/028 Firemní ekonom K1

63-41-M/030 Podnikatelská administrativa K1

63-41-M/031 Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním K1

63-41-M/032 Ekonomika soukromého podnikání K1

SEŠIT 2 Strana 87

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

63-41-M/033 Obchodní manager K1

63-41-M/034 Ekonomika a podnikání K1

63-41-M/035 Asistent pro střední management K1

63-41-M/036 Ekonom K1

63-41-M/037 Provoz a řízení kulturních subjektů K1

63-41-M/038 Obchodně podnikatelské činnosti K1

63-41-M/039 Podnikatel K1

63-41-M/040 Informatika v ekonomice K1

63-41-M/041 Provoz a řízení obchodních a výrobních firem K1

63-42-L/502 Technickohospodářské a správní činnosti K1

63-42-M/001 Výpočetní technika a technika administrativy K1

63-42-M/002 Zpracování ekonomických dat K1

63-43-M/001 Bankovnictví a pojiš�ovnictví K1

63-43-M/002 Bankovnictví - manager K1

63-51-J/001 Obchodní škola K1

63-51-J/002 Obchodní škola K1

64-41-L/504 Podnikání v oborech strojírenství F1

64-41-L/505 Podnikání v oborech elektrotechniky a telekomunikací F1

64-41-L/508 Podnikání v oborech potravinářství G1

64-41-L/515 Podnikání v technických povoláních G1

64-41-L/518 Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství H1

64-41-L/521 Podnikání v oborech obchodu a služeb K1

64-41-L/523 Podnikání v oborech umění, užitého umění a rukodělné uměleckořemeslné výroby F1

64-41-M/001 Podnikání a služby H2

64-41-M/002 Umělecká produkce K1

64-42-M/001 Management v oblasti životního prostředí G1

64-42-M/002 Management hutnictví G1

64-42-M/003 Strojírenská technická administrativa F1

64-42-M/004 Technická administrativa F1

64-42-M/005 Technická administrativa - strojírenství F1

64-42-M/006 Technická administrativa - hutnictví F1

64-42-M/007 Obchodní management ve strojírenství F1

64-42-M/008 Výrobní management ve strojírenství F1

64-42-M/009 Management strojírenství F1

64-42-M/010 Technická administrativa - elektrotechnika F1

64-42-M/011 Management v elektrotechnice F1

64-42-M/012 Management aplikace osobních počítačů F1

64-42-M/013 Management elektrotechniky F1

64-42-M/014 Management výpočetní techniky F2

64-42-M/015 Management organizační a výpočetní techniky F2

64-42-M/016 Management sklářství G1

64-42-M/017 Management technické chemie silikátů G3

64-42-M/018 Řízení chemických výrob - podnikání a management G1

64-42-M/019 Management chemických výrob a spotřební chemie G1

64-42-M/020 Management chemických výrob a spotřební chemie G1

64-42-M/021 Management výroby celulózy a papíru G1

64-42-M/022 Management potravinářských výrob G1

strana 88 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

64-42-M/023 Management textilu F1

64-42-M/024 Management textilu a oděvnictví F1

64-42-M/025 Management zpracování kůže, plastů, pryže a výroby obuvi G1

64-42-M/026 Management obalové techniky F1

64-42-M/027 Management ve stavebnictví F1

64-42-M/028 Stavební podnikatel a manažér F1

64-42-M/029 Management v automobilové dopravě G1

64-42-M/030 Management dopravy, pošt a telekomunikací G1

64-42-M/031 Management železniční dopravy G1

64-42-M/032 Management v dopravě G1

64-42-M/033 Management zemědělství a lesnictví K1

64-42-M/034 Management obchodních firem a sportovních klubů K1

64-42-M/035 Management techniky administrativy K1

64-42-M/036 Management obchodu K1

64-42-M/037 Management obchodu a služeb K1

64-42-M/038 Management drobného podnikání a obchodu K1

64-42-M/039 Management obchodu a služeb K1

64-42-M/040 Management cestovního ruchu K1

64-42-M/041 Management v pohostinství K1

64-42-M/042 Management administrativy a správy K1

64-42-M/043 Management a turismus K1

64-42-M/044 Manažér mezinárodní přepravy a obchodu K1

64-42-M/045 Management užitého umění K1

64-42-M/046 Management kulturních zařízení K1

64-42-M/047 Management asistent podnikatele ve strojírenství K1

64-42-M/048 Management a podnikání v umění a reklamě K1

64-42-M/051 Management obchodního podnikání K1

64-42-M/052 Management sportovních zařízení K1

64-43-M/002 Ekonomika zemědělství a výživy H2

64-43-M/003 Ekonomika zemědělství a výživy - podnikání a služby H1

64-43-M/005 Ekonomika obchodu a služeb K1

64-43-M/006 Ekonomika oděvnictví K1

64-43-M/007 Ekonomika a cestovní ruch K1

64-43-M/008 Ekonomika zemědělství a výživy - cestovní ruch H1

65-41-L/502 Veřejné stravování J2

65-41-L/503 Gastronomické služby K3

65-41-L/504 Společné stravování J2

65-41-M/001 Provoz hotelů a společného stravování J2

65-41-M/002 Gastronomické služby K3

65-41-M/003 Provoz stravování J2

65-41-M/004 Hotelová škola - gastronomické služby J2

65-42-J/001 Hotelová škola J2

65-42-L/502 Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch J1

65-42-M/001 Hotelová škola J2

65-42-M/002 Hotelová škola - hotelový provoz J2

65-42-M/003 Hotelová škola - management cestovního ruchu J2

65-42-M/004 Hotelnictví a turismus J2

SEŠIT 2 Strana 89

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

65-42-M/005 Management turismu a služeb K1

65-42-M/006 Management turistických služeb K1

65-42-M/007 Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch J1

65-42-M/008 Managering hotelů a cestovního ruchu J1

65-42-M/009 Pracovník cestovního ruchu K1

65-42-M/010 Služby a cestovní ruch K1

65-42-M/011 Služby cestovního ruchu K1

65-42-M/013 Průvodce pro cestovní kanceláře J2

65-42-M/014 Pracovník cestovní kanceláře J2

65-42-M/015 Obchodní zástupce v oblasti cestovního ruchu a služeb J2

66-41-L/501 Provoz obchodu K1

66-41-M/001 Obchod a marketing K1

66-42-L/503 Propagace K1

66-43-M/001 Knihkupectví K1

66-43-M/002 Knihkupecké a nakladatelské činnosti K1

66-44-L/501 Skladové hospodářství K1

68-41-M/001 Personální řízení G1

68-41-M/003 Právní činnost G1

68-41-M/005 Komerční právo G1

68-41-M/006 Právní administrativa K1

68-42-L/501 Veřejně pořádková činnost G1

68-42-L/503 Veřejnoprávní ochrana G1

68-42-L/504 Policejní činnost G1

68-42-L/581 Policejně správní a technickohospodářské činnosti G1

68-42-M/001 Ochrana osob a majetku G1

68-42-M/002 Veřejnoprávní ochrana G1

68-42-M/003 Bezpečnostně právní činnost G1

68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost G1

68-43-M/002 Diplomatické služby a Public Relations G1

68-43-M/003 Veřejná správa G1

68-43-M/004 Veřejně správní činnost G1

68-43-M/005 Provoz diplomatických služeb G1

69-41-L/502 Vlasová kosmetika K1

69-41-L/503 Ple�ová kosmetika K1

69-41-M/001 Masér sportovní a rekondiční K1

69-55-J/001 Charitativní služby G1

72-41-M/001 Knihovnické a informační systémy a služby G1

72-41-M/002 Metody a technika informační práce G1

72-41-M/003 Vědecké informace a knihovnictví G1

72-41-M/004 Vědecké informace a knihovnictví - vědecké informace G1

72-41-M/005 Vědecké informace a knihovnictví - knihovnictví G1

75-31-L/501 Vychovatelství pro ústavy sociální péče G2

75-31-M/001 Učitelství pro mateřské školy G2

75-31-M/002 Vychovatelství G2

75-31-M/003 Speciální pedagogika ve vězeňské službě G2

75-31-M/004 Pedagogika volného času G2

75-31-M/005 Předškolní a mimoškolní pedagogika W1

strana 90 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

75-31-M/008 Výchova dětí předškolního a mladšího školního věku W1

75-31-M/010 Pedagogika pro asistenty ve školství G2

75-41-J/002 Sociální činnost v prostředí etnických minorit K1

75-41-J/003 Sociální činnost K1

75-41-M/001 Sociální služby K1

75-41-M/002 Sociální péče G2

75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská činnost G2

75-41-M/004 Sociální péče - sociálně správní činnost G2

75-41-M/005 Sociální péče - soc. činnost pro etnické skupiny G2

75-41-M/006 Výchovná a humanitární činnost G2

75-41-M/007 Sociální činnost G2

75-41-M/008 Sociální činnost - sociální pečovatelství G2

75-41-M/009 Sociální činnost - sociální vychovatelství G2

75-41-M/010 Sociální činnost v prostředí etnických minorit G2

75-41-M/012 Výchovná a humanitární činnost - sociálně výchovná činnost G2

75-41-M/013 Výchovná a humanitární činnost - sociálně administrativní činnost G2

78-41-J/001 Rodinná škola K1

78-41-M/003 Rodinná škola - sociální služby G1

78-41-M/004 Rodinná škola - ekonomicko-administrativní služby G1

78-41-M/005 Rodinná škola - veřejnosprávní služby G1

78-42-M/001 Technické lyceum E1

78-42-M/002 Ekonomické lyceum E1

78-42-M/003 Pedagogické lyceum E1

78-42-M/004 Waldorfské lyceum E1

78-51-J/001 Odborná škola G1

82-41-L/501 Textilní výtvarnictví UMP1

82-41-L/503 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství UMP1

82-41-L/504 Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií UMP1

82-41-M/001 Užitá malba UMP1

82-41-M/002 Užitá fotografie UMP1

82-41-M/003 Scénická technika UMP1

82-41-M/004 Tvarování průmyslových výrobků UMP1

82-41-M/005 Tvarování průmyslových výrobků - tvarový a grafický design obalů UMP1

82-41-M/006 Propagační výtvarnictví UMP1

82-41-M/007 Propagační výtvarnictví - propagační grafika UMP1

82-41-M/008 Propagační výtvarnictví - výstavnictví UMP1

82-41-M/009 Propagační výtvarnictví - aranžování UMP1

82-41-M/010 Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace UMP1

82-41-M/011 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů UMP2

82-41-M/012 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - plošné a plastické rytí UMP2

82-41-M/013 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství UMP2

82-41-M/014 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - zlatnictví a stříbrnictví UMP2

82-41-M/015 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - broušení a rytí drahých kamenů UMP2

82-41-M/016 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké odlévání UMP2

82-41-M/017 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu UMP1

82-41-M/018 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství UMP1

82-41-M/019 Výtvarné zpracování skla UMP2

SEŠIT 2 Strana 91

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

82-41-M/020 Textilní výtvarnictví UMP1

82-41-M/022 Modelářství a návrhářství oděvů UMP1

82-41-M/023 Tvorba hraček a dekorativních předmětů UMP1

82-41-M/024 Design světelných objektů UMP1

82-41-M/025 Konstrukce a tvorba svítidel UMP1

82-41-M/026 Konstrukce a tvorba nábytku UMP1

82-41-M/027 Tvorba a vzorování bižutérie UMP2

82-41-M/028 Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků UMP1

82-41-M/029 Kamenosochařství UMP2

82-41-M/030 Tvarování dřeva a řezbářství UMP1

82-41-M/031 Uměleckořemeslná stavba varhan UMP1

82-41-M/032 Grafika v reklamní praxi UMP1

82-41-M/033 Design interiérů UMP1

82-41-M/034 Tvarování průmyslových výrobků - průmyslový design UMP1

82-41-M/035 Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin UMP1

82-41-M/036 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - zdobení UMP1

82-41-M/037 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - vytváření keramiky UMP1

82-41-M/038 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - kamnářství UMP1

82-41-M/039 Výtvarné zpracování skla - modelářství lisovaného skla UMP2

82-41-M/040 Výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla UMP2

82-41-M/041 Výtvarné zpracování skla - hutní tvarování skla UMP2

82-41-M/042 Výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla UMP2

82-41-M/043 Výtvarné zpracování skla - rytí skla UMP2

82-41-M/044 Výtvarné zpracování skla - tvorba a výroba skleněných figurek UMP2

82-41-M/045 Výtvarné zpracování skla - vzorkařství skleněné bižutérie UMP2

82-41-M/046 Textilní výtvarnictví - tkalcovská a tiskařská tvorba UMP1

82-41-M/047 Textilní výtvarnictví - tkalcovská tvorba UMP1

82-41-M/048 Textilní výtvarnictví - tiskařská tvorba UMP1

82-41-M/049 Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií UMP1

82-41-M/050 Textilní výtvarnictví - pletařská tvorba UMP1

82-41-M/051 Textilní výtvarnictví - krajkářská a vyšívačská tvorba UMP1

82-41-M/052 Textilní výtvarnictví - ruční tisk a ruční tkaní UMP1

82-41-M/053 Textilní výtvarnictví - tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů UMP1

82-41-M/054 Tvorba a vzorování bižutérie - tvarování a rytectví raznic UMP2

82-41-M/055 Tvorba a vzorování bižutérie - pasířství UMP2

82-41-M/056 Tvorba a vzorování bižutérie - povrchové zušlech�ování UMP2

82-41-M/057 Tvorba a vzorování bižutérie - uměleckoprůmyslové zpracování kovů UMP2

82-41-M/058 Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba UMP2

82-41-M/061 Virtuální grafika UMP1

82-42-L/501 Konzervátorství a restaurátorství UMP1

82-42-M/001 Konzervátorství a restaurátorství UMP1

82-42-M/002 Kamenosochařství - restaurování a konzervování kamene UMP2

82-43-M/001 Foto-video reportér - producent UMP1

82-44-J/001 Ladění klavírů KON

82-44-M/001 Hudba KON

82-44-M/002 Ladění klavírů KON

82-44-N/001 Hudba KON

strana 92 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie

82-45-M/001 Zpěv KON

82-45-N/001 Zpěv KON

82-46-M/001 Tanec TKON

82-46-N/001 Tanec TKON

82-46-N/002 Tanec - tanec klasický TKON

82-47-M/001 Hudebně dramatické umění KON

82-47-N/001 Hudebně dramatické umění KON

82-51-L/501 Umělecké řemeslné práce UMP1

82-51-L/536 Scénická tvorba UMP1

Příloha č. 2

S o u s t a v a o b o r ů v z d ě l á n í g y m n á z i í s d é l k o u s t u d i a 4 , 6 a 8 l e t

Kód Název oboru vzdělání Zařazení donormativní kategorie

79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné E179-41-K/601 Gymnázium - všeobecné C1,D179-41-K/801 Gymnázium - všeobecné C1,D179-41-K/402 Gymnázium - matematika E179-41-K/602 Gymnázium - matematika C1,D179-41-K/802 Gymnázium - matematika C1,D179-41-K/403 Gymnázium - matematika a fyzika E179-41-K/603 Gymnázium – matematika a fyzika C1,D179-41-K/803 Gymnázium - matematika a fyzika C1,D179-41-K/404 Gymnázium - přírodovědné předměty E179-41-K/604 Gymnázium - přírodovědné předměty C1,D179-41-K/804 Gymnázium - přírodovědné předměty C1,D179-41-K/405 Gymnázium - programování E179-41-K/605 Gymnázium - programování C1,D179-41-K/805 Gymnázium - programování C1,D179-41-K/407 Gymnázium - estetickovýchovné předměty E179-41-K/607 Gymnázium - estetickovýchovné předměty C1,D179-41-K/807 Gymnázium - estetickovýchovné předměty C1,D179-41-K/408 Gymnázium - živé jazyky E179-41-K/608 Gymnázium - živé jazyky C1,D179-41-K/808 Gymnázium - živé jazyky C1,D179-41-K/409 Gymnázium - klasické jazyky E179-41-K/609 Gymnázium - klasické jazyky C1,D179-41-K/809 Gymnázium - klasické jazyky C1,D179-41-K/610 Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce C1,D179-41-K/810 Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce C1,D179-41-K/411 Gymnázium - humanitní předměty E179-41-K/611 Gymnázium - humanitní předměty C1,D179-41-K/811 Gymnázium - humanitní předměty C1,D179-41-K/413 Gymnázium - tělesná výchova E179-41-K/613 Gymnázium - tělesná výchova C1,D179-41-K/813 Gymnázium - tělesná výchova C1,D179-41-K/420 Gymnázium - sportovní příprava E179-41-K/620 Gymnázium - sportovní příprava C1,D1

SEŠIT 2 Strana 93

Příloha č. 2

Obory vzdělání vyšších odborných škol

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

1601N001 Organizace a správa péče o životní prostředí G1

1601N002 Správa ochrany životního prostředí G4

1601N003 Vodní hospodářství a ekologie G4

1601N004 Monitorování životního prostředí G3

1602N001 Vodní a odpadové hospodářství G4

2331N001 Automatizované strojírenské konstrukce F2

2341N001 Optimalizace strojírenských technologií F2

2341N002 Výrobní technologie ve strojírenství F2

2341N003 Strojírenství F2

2341N004 Strojírenství se zaměřením na počítače a CNC techniku F2

2341N005 Jakost a metrologie F2

2345N001 Automobilová diagnostika a servis F2

2345N002 Diagnostika silničních vozidel G3

2345N003 Techn.diagn.a optimalizace renovač. metod G3

2345N004 Diagnostika a servis silničních vozidel G3

2631N001 Měřicí a výpočetní technika F2

2631N002 Výpočetní technika F2

2631N003 Výpočetní technika a informatika F2

2631N004 Automatizace a informatika F2

2631N005 Výpočetní technika a základy programování F2

2631N006 Počítačová podpora v řízení podniku F2

2631N007 Aplikace výpočetní techniky F2

2631N008 Aplikace automatizační a výpočetní techniky F2

2631N009 Elektronické počítačové systémy F2

2631N010 Počítačové systémy elektronické F2

2631N011 Výpočetní systémy F2

2631N012 Systémy informační F2

2631N013 Užití počítačů F2

2631N014 Počítačová grafika v elektrotechnice F2

2631N015 Počítačové systémy F2

2631N016 Počítačové systémy elektronické F2

2631N017 Počítačové zpracování informací F2

2642N001 Silnoproudá elektrotechnika F2

2643N001 Elektronika F2

2643N002 Slaboproudá elektrotechnika F2

2643N003 Lékařská elektronika F2

2644N001 Automatizační technika F2

2644N002 Automatizované systémy F2

2644N003 Automatizované systémy F2

2646N001 Obrazová a zvuková technika F2

2831N001 Automatizace a řízení chemických procesů G3

2832N001 Sklářství G3

2931N001 Technologie potravinářských výrob G3

2931N002 Technologie a hygiena potravin G3

strana 94 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

2931N003 Zpracování mléka G3

2931N004 Analýza potravin G3

3131N001 Textilní technologické procesy F2

3231N001 Obuvnická technologie G3

3331N001 Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce F2

3641N001 Stavební obnova památek F2

3641N002 Realizace pozemních staveb nový obor F2

3641N003 Stavebnictví F2

3641N005 Stavby pozemní F2

3642N001 Železniční stavitelství F2

3642N002 Dopravní stavitelství F2

3642N003 Inženýrské stavitelství F2

3642N004 Stavby inženýrské F2

3647N001 Organizace a řízení ve stavebnictví F2

3741N001 Management a logistika G1

3741N002 Celnictví a spedice G3

3741N003 Provoz a ekonomika dopravy F2

3941N001 Výrobní a řídící systémy podniku F2

3941N002 Řídicí technika F2

3941N003 Automatizované informační systémy řízení v ekonomice F2

4131N001 Obnova a rozvoj venkova G3

4131N002 Zemědělské podnikání H2

4131N003 Zemědělský manažer H2

4131N004 Zemědělský podnikatel H2

4131N005 Zahradní a krajinná tvorba H2

4131N006 Péče o krajinu H2

4131N007 Obchodování se zeměděl.potr.komoditami H1

4131N009 Šlechtitelství H2

4131N010 Agroturistika H1

4131N011 Zemědělsko potravinářské podnikání H1

4132N001 Lesnictví H2

4132N002 Vyšší odborné lesnictví H2

5341N001 Diplomovaná všeobecná sestra S1

5341N002 Diplomovaná dětská sestra S1

5341N003 Diplomovaná porodní asistentka T1

5341N004 Diplomovaný zdravotnický záchranář S2

5341N005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči T1

5341N006 Diplomovaná sestra pro psychiatrii S1

5341N007 Diplomovaná dentální hygienistka S3

5342N001 Diplomovaný ergoterapeut S2

5342N002 Diplomovaný fyzioterapeut S2

5342N003 Diplomovaný ergoterapeut S2

5342N004 Diplomovaný fyzioterapeut S2

5343N003 Diplomovaný zdravotní laborant S2

5344N001 Diplomovaný oční technik T3

5344N002 Diplomovaný zubní technik T3

5344N003 Diplomovaný oční technik bez získání způs. zdrav. pracovníka T3

SEŠIT 2 Strana 95

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

5345N002 Diplomovaná dietní sestra S1

5345N003 Diplomovaný pracovník pro veřejné zdraví S1

5345N004 Diplomovaný radiologický asistent T2

5345N005 Diplomovaný asistent hygienické služby S1

6141N001 Pastoračně praktický obor G1

6141N002 Pedagogicko-katechetický obor G1

6141N003 Pastoračně-pedagogický obor G1

6141N004 Teologicko-pastorační činnost G1

6141N005 Teologická a pastorační činnost G1

6141N006 Katecheticko - pastorační činnost G1

6141N007 Misijní a teologická činnost G1

6341N001 Mezinárodní obchod K1

6341N002 Podnikatelství K1

6341N003 Účetnictví a finanční řízení podniku K1

6341N004 Obchodní podnikání K1

6341N005 Marketing K1

6341N006 Zahraniční obchod K1

6341N007 Zpracování ekonomických a vědeckotechnických informací K1

6341N008 Účetnictví a finanční hospodaření K1

6341N009 Podnikatelská činnost K1

6341N010 Účetnictví K1

6341N011 Prokurista K1

6341N012 Finance a účetnictví K1

6341N013 Finanční a ekonomické poradenství K1

6341N014 Firemní ekonomika K1

6341N015 Ekonomika podniku a management K1

6341N016 Financování a účetnictví K1

6341N017 Ekonomika a management podniku K1

6341N018 Účetnictví a daně K1

6341N019 Obchodní podnikatelství K1

6341N020 Obchod a právo v obchodu K1

6341N021 Počítačové zpracování ekonomických informací K1

6341N022 Podnikové finance K1

6341N023 Ekonomika mezinárodního hospodářství K1

6341N024 Marketing pro střední stupeň řízení K1

6341N025 Mezinárodní obchodní styk K1

6341N026 Firemní management K1

6341N027 Ekonomika a zahraniční obchod K1

6341N028 Podnikatelská činnost K1

6341N029 Podnikání a management K1

6341N030 Mezinárodní obchodní styk K1

6341N031 Mezinárodní obchod,přeprava, zasilatelství K1

6341N032 Prokurista firmy K1

6341N033 Zahraniční obchod K1

6341N034 Průmyslový obchodník K1

6341N035 Daně a účetnictví K1

6341N036 Ekonomika v podnikové praxi K1

strana 96 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

6341N037 Firemní obchodník K1

6343N001 Odhadcovství K2

6343N002 Bankovnictví a pojiš�ovnictví K1

6343N003 Sociální pojiš�ovnictví K1

6343N004 Finanční poradenství K1

6343N005 Bankovnictví a finance K1

6343N006 Pojiš�ovnictví a management K1

6343N007 Finance a řízení K1

6343N008 Bankovnictví K1

6343N009 Finanční řízení K1

6343N010 Účetnictví a finanční řízení K1

6343N011 Pojiš�ovnictví K1

6343N012 Bankovní obchodník K1

6343N013 Finance,účetnictví, finanční řízení K1

6343N014 Finance a bankovnictví K1

6343N015 Účetnictví a finance K1

6343N016 Finance a daně K1

6431N001 Management životního prostředí G1

6431N002 Strojírenský management F1

6431N003 Management elektrotechniky F1

6431N004 Ekonomika a ekologie chemické výroby G1

6431N005 Výrobní a obchodní manager textilu F1

6431N006 Logistika a management G1

6431N007 Obchodník v dopravě G3

6431N008 Management dopravy G1

6431N009 Marketing výpočetní techniky G3

6431N010 Marketing výpočetní techniky G3

6431N011 Management technických oborů G1

6431N012 Ekonomika strojírenství K1

6431N013 Management cestovního ruchu K1

6431N014 Management obchodních činností K1

6431N015 Manažer a ekonom firmy K1

6431N016 Manažer sportu K1

6541N001 Gastronomie a služby cestovního ruchu K3

6542N001 Cestovní ruch K1

6542N002 Řízení hotelového provozu K3

6542N003 Rozvoj a řízení regionální turistiky K1

6542N004 Řízení hotelnictví a turistických služeb K3

6542N005 Cestovní ruch K1

6542N006 Management hotelových služeb K1

6542N007 Turismus K1

6641N001 Podnikatel pro obchod a služby K1

6841N001 Personální řízení G1

6841N002 Právo a mezinárodní obchod G1

6841N003 Právo komerční G1

6841N004 Právní činnost G1

6841N005 Ekonomicko-právní činnost G1

SEŠIT 2 Strana 97

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

6841N006 Komerční právo G1

6841N007 Správní činnost G1

6841N008 Personální činnost G1

6841N009 Personalistika G1

6841N010 Personální práce G1

6842N001 Prevence kriminality G1

6842N002 Krizové řízení G1

6843N001 Informatika ve státní správě G1

6843N002 Veřejná správa (regionální) G1

6843N003 Diplomatické služby a Public Relations G1

6843N004 Politickosprávní administrativa G1

6843N005 Veřejná správa G1

6843N006 Územní správa a samospráva G1

6843N007 Hospodářsko správní činnost G1

6843N008 Veřejná správa G1

7241N001 Informační management G1

7241N002 Vědecké informace a knihovnictví G1

7241N003 Informační systémy G1

7242N001 Masová komunikace G1

7242N002 Publicistika G1

7242N003 Stylistika a její tvůrčí využití G1

7531N001 Pedagogika specif.činností ve volném čase G2

7531N002 Pedagogika volného času G2

7531N003 Pedagogika volného času - hudební G2

7531N004 Pedagogika volného času - výtvarné G2

7531N005 Pedagogika volného času - tělovýchovné G2

7531N006 Pedagogika - vychovatelství W1

7532N001 Sociální politika G1

7532N002 Charitní a sociální činnost G1

7532N004 Sociální pedagogika W1

7532N005 Sociální pedagogika a teologie W1

7532N007 Sociální pedagogika G2

7532N008 Sociální a humanitární práce G2

7541N001 Sociální a teologická činnost G1

7541N002 Sociální práce G1

7541N003 Sociálně právní činnost G1

7541N004 Sociálně právní a teologická činnost G1

7541N005 Sociálně právní a teologická činnost - soc. právní činnost G1

7541N006 Sociálně právní a teologická činnost - teologická činnost G1

7541N007 Charitní a sociální péče G1

8241N004 Multimediální umělecká tvorba UMP1

8241N005 Reklamní tvorba UMP1

8241N011 Užitá malba UMP1

8241N014 Ražená medaile a mince UMP2

8241N017 Tvorba uměleckého skla UMP2

8241N019 Textilní výtvarník UMP1

8241N020 Grafický design a realizace tiskovin UMP1

strana 98 SEŠIT 2

Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie

8241N021 Obalový a grafický design UMP1

8241N022 Oděvní návrhářství UMP1

8241N023 Design herních předmětů UMP1

8241N025 Malba a přidružené techniky UMP1

8241N026 Sochařská tvorba UMP1

8241N027 Grafická tvorba UMP1

8241N028 Interaktivní grafika UMP1

8242N003 Konzervování a restaurování keramiky UMP1

8242N004 Konzerv. a restaurování nábytku a nepolychrom. dřevořezby UMP1

8242N005 Řezbářství a restaurování dřeva UMP1

8242N009 Péče o památky UMP1

8242N010 Restaurování kovů UMP2

8242N011 Konzervování a restaurování textilií UMP1

8242N012 Konzervování a restaurování malířských dekorativních technik UMP1

8243N004 Výtvarné zpracování animovaného filmu UMP2

8243N008 Obraz a zvuk ve filmové, televizní a rozhlasové tvorbě UMP2

8244N001 Hudba - jazz KON

8243N009 Organizace filmové, televizní a rozhlasové tvorby UMP2

8247N004 Tvorba textu a scénáře UMP1

8247N005 Dramatické umění a moderování KON

8247N006 Loutkařské umění KON

SEŠIT 2 Strana 99

Příloha č. 3Přehled oborů vzdělání s výukou řidičského oprávnění

Skupina Kód Název oboru vzdělání řidičských Poznámka

oprávnění2355H002 Klempíř- strojírenská výroba, zaměření auto B2365H001 Mechanik silnič.strojů C2366H001 Mechanik opravář pro lesní stroje a zařízení C2366H003 Mechanik opravář-lesní stroje (dobíhající obor) C2368H001 Automechanik C2368H002 Mechanik opravář pro požární techniku C2368H003 Mechanik opravář pro sil.motor.vozidla C2657H001 Autoelektrikář B3941L001 Autotronik C4141L007 Zemědělský podnikatel B,T,4151E501 Zemědělská výroba T4151H007 Zemědělec, hospodyňka B,T,(C)4151H008 Krajinář T4151H011 Farmář B,T,(C)4153H002 Rybář B,T,(C)4154H002 Kovář, podkovář T4155H003 Opravář zeměděl.strojů C,T4156H001 Mechanizátor les.výroby T6651H007 Prodavač-motor. vozidla B2345M005 Silniční doprava – provoz a údržba vozidel C2345M006 Silniční doprava – diagnostika motorových vozidel C2345M003 Strojník požární techniky C3741M002 Silniční doprava – ochrana životního prostředí B3741M006 Silniční doprava provoz a ekonomika dopravy B4104M001 Rostlinolékařství B,T4141M001 Agropodnikání B,T4141M002 Pěstitelsko-chovatelský B,T4141M003 Pěstitelsko-chovatelský – podnikání B,T4142M001 Vinohradnictví T4142M002 Chmelařství T4143M001 Rybářství B,T4144M001 Zahradnictví B nebo T4145M001 Mechanizace a služby C,T4146M001 Lesnictví B4341M001 Veterinární prevence B41-55-E/002 Opravářské práce T41-52-E/004 Farmářské práce T

strana 100 SEŠIT 2

Vyd·v·: Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R ñ Redakce: Karmelitsk· 7, 118 12 Praha 1, telefon 257 193 437 ñ Administrace: pÌsemnÈobjedn·vky p¯edplatnÈho, zmÏny adres a poËtu odebÌran˝ch v˝tisk˘ ñ SEVT, a. s., Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 354, fax: 233 553 422, www.sevt.cz, e-mail: sevt@sevt.cz. Objedn·vky ve SlovenskÈ republice p¯ijÌm· a distribuuje Magnet Press Slova-kia, s. r. o., P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: (004212) 44 45 45 59, tel./fax: (004212) 44 45 46 28 ñ P¯edpokl·dnÈ roËnÌ p¯edplatnÈ sestanovuje za dod·vku kompletnÌho roËnÌku a je od p¯edplatitel˘ vybÌr·no formou z·loh ve v˝öi ozn·menÈ ve VÏstnÌku a pro tento rok z·loha 1 ËinÌ730 KË ñ Vych·zÌ mÏsÌËnÏ ñ Tiskne: Sprint Servis, Lovosick· 31, Praha 9.

Distribuce: p¯edplatnÈ, jednotlivÈ Ë·stky na objedn·vku i za hotovÈ ñ SEVT, a. s.,Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 254, fax: 233 553 422; drobn˝ prodej v prodejn·ch SEVT, a. s. ñ Praha 5, Eliöky Peöko-vÈ 14, tel./fax: 257 320 049, ñ Praha 4, Jihlavsk· 405, tel./fax: 261 264 325 ñ Brno,»esk· 14, tel./fax: 542 233 962 ñ Ostrava, N·draûnÌ 29, tel./fax: 596 120 690 ñ»eskÈ BudÏjovice, »esk· 3, tel./fax: 387 319 045 a ve vybran˝ch knihkupectvÌch.DistribuËnÌ podmÌnky p¯edplatnÈho: jednotlivÈ Ë·stky jsou expedov·ny p¯edpla-titel˘m neprodlenÏ po dod·nÌ z tisk·rny. Objedn·vky novÈho p¯edplatnÈho jsouvy¯izov·ny do 15 dn˘ a pravidelnÈ dod·vky jsou zahajov·ny od nejbliûöÌ Ë·stky poovϯenÌ ˙hrady p¯edplatnÈho nebo jeho z·lohy. »·stky vyölÈ v dobÏ od zaevidov·nÌp¯edplatnÈho do jeho ˙hrady jsou doposÌl·ny jednor·zovÏ. ZmÏny adres a poËtu ode-bÌran˝ch v˝tisk˘ jsou prov·dÏny do 15 dn˘. Lh˘ta pro uplatnÏnÌ reklamacÌ je stano-vena na 15 dn˘ od data rozesl·nÌ, po tÈto lh˘tÏ jsou reklamace vy¯izov·ny jako bÏûnÈobjedn·vky za ˙hradu. V pÌsemnÈm styku vûdy uv·dÏjte I» (pr·vnick· osoba),rodnÈ ËÌslo bez lomÌtka (fyzick· osoba) a kmenovÈ ËÌslo p¯edplatitele. Pod·v·nÌ

novinov˝ch z·silek povoleno ÿPP Praha Ë.j. 1172/93 ze dne 9. dubna 1993. Pod·-vanie novinov˝ch z·silek v Slovenskej republike povolenÈ RPP Bratislava, poöta 12,Ë.j. 445/94 zo dÚa 27. 12. 1994.