Click here to load reader

Státověda – pokračování Stát

  • View
    35

  • Download
    2

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Státověda – pokračování Stát. Mgr. Daniella Sarah Chocholová. Politické systémy. Podle způsobu výkonu státní moci, stupně účasti občanů na správě věcí veřejných: a)Demokratický režim b)Autoritativní režim c)Totalitní režim. Demokratický režim. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Státověda – pokračování Stát

  • Sttovda pokraovn

    SttMgr. Daniella Sarah Chocholov

  • Politick systmyPodle zpsobu vkonu sttn moci, stupn asti oban na sprv vc veejnch:a)Demokratick reimb)Autoritativn reimc)Totalitn reim

  • Demokratick reimPolyvalentn pojem (chpn a zkoumn z mnoha hledisek)Formy demokracie:nepm (zastupitelsk)pm demokracie (celosttn, regionln, mstn rove)polopm modifikovan zpsob Demokracie je sttn forma, kter umouje vem plnoprvnm obanm ast na sprv a zen sttu

  • Postoj k pm a zastupitelsk demokracii historick pohledStarovk: pm forma demokraciePm forma demokracie byla jet v 18. stol. pro Rousseaua vchozm eenm (O spoleensk smlouv)Dnes: spe nedvra k pm demokraciiOb jsou chpny jako forma realizace suverenity i svrchovanosti

  • stedn bod demokracieSuverenita jako svrchovan, nikm neomezen moc urovat pomry ve stt, je jednm z stednch bod demokracie pm a zastupitelskNositelem suverenity:LidNrod (Francie 18. stol.)Jedince nebo skupiny lid (nejsilnj, nejmoudej, tda, parlament, monarcha, dikttor)Bh (teokracie)Rozum (nejmoudej, filozofov na trnPrvo (teorie pirozenho prva)

    - Ve 20. stolet je zdrazovno pedevm suverenita lidu i urit tdy

  • Znaky demokracieVlda lidu (suverenita lidu)Vlda pro lidVlda lidemPluralita (respektovn plurality nzor, svoboda ve svobodn souti politickch stran a jejich vytven)Rovnost len spolenostiSvoboda

  • a) Vlda lidu (suverenita lidu)Tdn pojet demokracievelidov demokracie v ppad, e ve spolenosti mly existovat pouze sptelen tdy nebo o proletsk i buroazn demokracii v podmnkch tdnho antagonismuObecn pojetPlat obecn pravidla konstitucionalismu, tedy vlda vtiny, ochrana meniny a vlda na as..

  • b) Vlda pro liddemokracie ano, ale pro koho?Demokracie by mla v idelnm ppad slouit obecnm potebm a blahu cel spolenostiSpolenost by mla mt prostedky ke kontrole nositele moci a monost jej vymnit, v ppad, e svmu posln nedostoj

  • c) Vlda lidemZpsob vkonu moci ve stt formami pm a zastupitelsk demokracieZpravidla se jedn o kombinaci pm a zastupitelsk demokracievlda lidem, vkon moci respektujc toto hledisko je zaloen pedevm na tzv. zastupitelsk demokracii (princip voleb, volnho mandtu)

  • d) PluralitaPrincip vtinyk dosaen rozhodnut je uren stanoviska vtinyPrincip ochrany meniny - rzn projevy (p. vlda na urit obdob), to zaruuje menin monost stt se vtinouvraznm projevem je formule pomrnho zastoupen pi volbchformovn orgn parlamentuPrincip vldy na asdodrovn lht nepesahujc pravideln volebn obdob (zajiuje kontrolu nositele moci, vystdn, monost meniny stt se vtinou)Princip vylouen nsiln vldyzachovna pluralita, principem jsou poskytovny legln prostedky ochranyPrincip konsensuPolitick soute se me astnit ten, kdo uznv jej zkladn pravidlaPo 2 sv. vlce se vtina stav orientovala hodnotov a vslovn zakotvuje principy (demokracie, samosprva, prvn stt, ochrana meniny, prvo na opozici)Princip prva na odpor

  • e) Rovnost len spolenostiVichni maj monost (nkdy i povinnost) asti na rozhodovn o veejnch zleitostechRzn vznam v rznch demokratickch teoriAbstraktn jedinec (liberalismus)Rovnost zjm skupin soupecch o moc sociln, profesn, nboensk, nrodn (teorie pluralismu, elit)

  • f) SvobodaNim neomezen ast na rozhodovn celkuNe svoboda jedince (problm formy sttnho reimu), ale o svobodu obansk spolenosti (=subjekt demokracie)Kant: Zdrazuje svobodu kadho hledat sv tst zpsobem, kter povauje sm za nejvhodnj a ne nutit nkoho, aby byl astn zpsobem, kter pro nj uril nkdo jin.

  • Vldnut v podmnkch prvnho sttuFormln prvn sttdraz kladen na proceduryMateriln prvn sttpo 2 sv. vlce a po roce 1989Draz kladen na hodnoty, ideje, kter se maj uplatovat

  • Poadavky spojujc prvn stt a demokraciiOddlen politick strany od sttuHierarchie prvnch norem (v ele s stavou a zkony jako zklad uspodanho prvnho systmu)Uplatovn sttn moci jen v ppadech, mezch a zpsobem stanovenm zkonemDlba mociVzanost moci zkonod. stavou, moci vkonn a soudn stavou a zkonyKontrola stavnosti (S), kontrola zkonnosti (obecn soudy)Nezvislost soud a soudcJedinec me init, co nen zkonem zakzno a nikdo nesm bt nucen init, co mu zkon neukldOchrana zkl. prv a svobod soudn moc, prvo na spravedliv procesRovnost ped zkonem a ped soudem, rovnost v zenJen zkon stanov, co je T a jak trest se za to ukld, zkaz retroaktivityPrincip proporcionality (=pimenost) zsahu veejn moci do postaven jednotlivce

  • Princip vtiny a ochrana meninyProcedurln aspekt pluralitn demokracieDal monosti rozhodovn pichzejc v vahu:MonokratickKonkordanJednomysln rozhodovnMeninovNa zklad proporcionalityNhoda (los)

  • Princip vtiny a ochrany meninyNutnost ochrany meninyNeexistuje dn dkaz pro to, e by vtina mla pravdu nebo zaruovala sprvnost rozhodnutProti omylm vtiny mus bt chrnna menina nejen dnes, ale i do budoucnosti

  • Snahy o zdvodnn vtinovho principuVtina sprvnost nebo rozumnost politickho rozhodnut neuruje, nicmn je pravdou, e politick teorie spatuje v parlamentn reprezentaci prostedek, jak spojit princip sprvnosti, pravdy a demokracie (vtiny)Princip vtiny je pmo stavn zakotven jako soust principu demokracieZdvodnit vtinov princi je velice obtn nejpijatelnj je etick zdvodnn (K. Ballestrem)

  • Etick zdvodnn vtinovho principu (Ballestrem)

    Menina m respektovat rozhodnut vtiny v ppad, e se rozhodovalo v podmnkch svobody a rovnosti demokratickm zpsobem, kdy svoboda a rovnost rozhodujcch nejen zajiuj zkladn konsens, nbr tak chrn zkladn hodnoty existence meniny.

  • Rozbor etickho zdvodnn vtinovho principuTakov rozhodnut je legitimn, tedy menina je zavzna respektovat rozhodnut vtiny v ppad, e rozhodnut bylo pijato:vtinou, kter vznikla demokratickm zpsobem (ve svobod. a demokrat. volbch)Podle pravidel demokracie a frovosti Lez se proti nmu brnit prvnmi prostedky (nov zen, aloba, stavn stnost x res iudicata, prekluze, promlen, nabyt prva)Menina se me stt vtinouExistenciln prva

  • Zkladn procedurln prostedky ochrany meninyPesn vymezen okruhu tch, kte jsou oprvnni rozhodovat Pedem uren procedura rozhodovnPravidla pro uren vtiny (relevantn, prost, absolutn, kvalifikovan, konkurenn, kombinace s poadavky dvora asti na hlasovn, vtina negativn extrmn, nekonstruktivn)

  • 1) Nepm(zastupitelsk)demokracieObyvatelstvo se astn sprvy veejnch zleitosti nepmo, prostednictvm svch zstupc.Oban se astn politickho rozhodovn zprostedkovan, delegovnm svho podlu na moci na sv zvolen zstupce, kte napluj jeho vli vorgnech sttu, regionu i obce.

  • Nepm(zastupitelsk)demokracieZastupitelsk demokracie je liberln garantujekadmu obanovi bez rozdlu dodrovn nezadatelnch lidskch, obanskch a politickch prv a svobod.

    Zkladnmi otzkami zastupitelsk demokracie jsou:Zpsob nabvn pravomoci u len zastupitelskch sborVztah voli a poslancVztah zastupitelskch orgn k stlmu (profesionlnmu) apartu

  • A) zpsob nabvn pravomoci u len zastupitelskch sbor lenov zastupitelskch orgn dnes vtinou nabvaj pravomoci volbami (x jin ustavujc techniky) Rozsah volebnho prva a rovnost volebnho prva jsou dny stavouVoli vsouasnch podmnkch vol politickou stranu, kde kandidti politickch stran jsou urovn vedenm tchto stran.

  • Pravidla demokratickho rozhodovnPrincip rovnostiPrincip svobody vbru (rozhodovno nejmn o dvou variantch x jinak plebiscit)Princip svobody projevuas (stdn vtin u moci)Konsensus vtiny v zkladnch otzkch spolenosti

  • Ustavovac technikyUstaven rodem (systm nslednickho prva rakousk)Ustaven losem (atnsk demokracie)Ustaven z titulu zastvn jin funkce ex offoUstaven jmenovnm pokud se tak dje rozhodnutm kolegilnho orgnu, pak se bl volbUstaven aklamac vichni hlasujc tluenm mei na tty vyjaduj, zda jsou pro nebo proti nvrhu a pedsedajc ur, kter strana m pevahuUstanoven plebiscitem hlasovn pro nebo proti, nejvce pibleno volb (nejmn ze dvou pozitivnch)

  • Demokracie z pohledu souasnostiVsouasnosti jsou vechny demokracie nepmNejastji vyuvanou formou nepm demokracie jsou volbyO modern demokracii se hovo jako o pluralitn konsensuln Rozdln spoleensk zjmy rznch politickch strana ntlakovch skupin (pluralitn systm) st vkonsenzus (shodu, soulad) vzsadnch otzkchVkonsensuln demokracii se vtinov systm obohacuje o co nejir ast dalch politickch skupin

  • Volby vs. jin ustavovac technikyPrvn prava pesn stanovenho postupu rozhodovn a zjiovn vsledku (x aklamace)Nutnost osobnho rozhodovn astnka volby hlasovnm (x aklamace, losovn)Vbr nejmn ze dvou pozitivnch monost (x plebiscit)Postup zdola nahoru (x jmenovn)Pedem stanoven poadavky na kandidty (x los)Monost nabdky kandidatury po splnn pedem stanovench a vem tm dostupnch podmnek (x ddinost, ex-offo)Pedpoklad rozhodnut vtiny (x jmenovn)Pedpoklad uritch schopnost kandidt pro vkon funkce (x los)

  • Definice volebasov a mstn sladn, v zkladnch otzkch prvn upraven proces ustavovn zastupitelskch sbor jako kolegilnch pedstavitel suverenity nebo samosprvy tch, kte je ustavuj. Toto ustaven probh na zklad vbru z vce pozitivnch monost po splnn pedem stanovench a dostupnch poadavk na stran uchaze o funkci osobnm rozhodovnm ustavujcch, kte z nj mohou bt jen vjimen vyloueni.

  • Systm rozdlen mandtDvoj zpsob:systm pomrnho zastoupen (zskv politick strana mandty mrn potu obdrench hlas)systm vtinovho zastoupen (vede zpravidla krozdlen sttu na men volebn obvody).

  • B) Vztah voli a poslancPokud poslanec nebo sentor ppadn zastupitelsk orgn nebude zastupovat zjmy voli, ml by existovat institut jejich odvoln

  • C) Vztah zastupitelskch orgn kstlmu (profesionlnmu) apartuZastupitelsk demokracie pedpokld irokou psobnost a pravomoc zastupitelskch orgn a prbn podzen (vcn, sluebn i osobn) profesionlnho sttnho apartu (vldy) zastupitelskm sborm

  • 2) Pm demokracieKad zkon, kter lid osobn neschvl, je neplatn, nen to zkon.V pravm slova smyslu existovala jen antickm ecku (tzv. ist forma pm demokracie)Vzhledem kpoetnosti st

Search related