Stav a vývoj ekonomiky v ČR

Stav a vývoj Stav a vývoj ekonomiky v ČRekonomiky v ČR

Okresní hospodářská komora HodonínPrušánky - Nechory, 11. dubna 2011

Miroslav SingerMiroslav Singerguvernér, Česká národní bankaguvernér, Česká národní banka

M. Singer – Stav a vývoj ekonomiky v ČR 2

ObsahObsah

• Stručně k finanční a hospodářské krizi • Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: úzká

místa vývoje v eurozóně • Aktuální makroekonomický a měnový vývoj v ČR • Prognóza ČNB (únor 2011)


Vznik finanční a hospodářské krizeVznik finanční a hospodářské krize• Finanční krize vznikla v USA a nejvíce postihla nejvyspělejší

tržní ekonomiky (a nepřímo celý svět) • Krize měla celou řadu dlouhodobých i krátkodobých příčin,

které se vzájemně podmiňovaly a umocňovaly (chyby, nesprávné politiky, podcenění rizik, nesprávně nastavené podněty, krátkodobé politické zájmy, neznalost, chamtivost)

• Doposud byly spíše zmírňovány důsledky krize, než aby byly řešeny její příčiny

• Při tlumení následků krize docházelo k výrazné socializaci ztrát soukromého sektoru

Krize nebyla nešťastnou náhodou ani nikým nezaviněnou událostí


Různé fáze krize Různé fáze krize

Hypotéční krize v USA

Finanční krize

Krize reálné ekonomiky

Krize veřejných rozpočtůMěnová krize

v eurozóně ?

Hlavní břemeno krize svými rozhodnutími přejaly vlády nejvíce postižených ekonomik


Vývoj ve světě: rizikaVývoj ve světě: rizika

• Země nejvíce postižené krizí jsou nyní většinou ve fázi oživení a pozvolného navracení se k předkrizové hladině HDP

• Oživení soukromého sektoru je stále křehké (mj. stále přetrvává vliv měnové a/nebo rozpočtové stimulace)

• Tvorba nových pracovních míst zatím probíhá pomalu (všeobecně pozorované zpoždění trhu práce za reálnou ekonomikou)

• Hospodářský růst ve světě je nerovnoměrný: pomalý růst vyspělých ekonomik vs známky přehřívání rozvíjejících se ekonomik (Čína)

• Dluhová krize (a potřeba oddlužení) bude v mnoha zemích brzdit hospodářský růst

Akutní fáze této krize je pravděpodobně již za námi, ale zotavování z krize bude trvat ještě dlouho


Veřejné finance a Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: strukturální nerovnováhy:

úzká místa vývoje v eurozóně úzká místa vývoje v eurozóně


Dluhy a deficity v eurozóně Dluhy a deficity v eurozóně (2006-2010)(2006-2010)

Pramen: Eurostat, Evropská komisePo mírném zlepšení v roce 2007 došlo ke zhoršení v roce 2008 a k prudkému zhoršení v roce 2009; v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení dluhu

60

65

70

75

80

85

90

-7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0Deficit/HDP v %

Dlu

h/H

DP

v %

20062007

2008

2009

2010

Pozn. Pro rok 2010 jde o odhad Evropské komise


Dluhy a deficity v EU v roce 2010Dluhy a deficity v EU v roce 2010

Jen tři země v EU plnily v roce 2010 obě maastrichtská rozpočtová kritéria zároveň

Pramen: EEAG Report 2011


Příčiny nepříznivého fiskálního Příčiny nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóněvývoje v eurozóně

• Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: s určitou mírou strukturálních schodků s relativně vysokou úrovní zadlužení

• Během krize: se prohloubila cyklická složka deficitů byly poskytnuty prostředky na: a) sanaci bankovního

sektoru b) podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize došlo k jejich „přetížení“ místo aby se staly stabilizačním nástrojem, samy jsou zdrojem poruch, rizik a nejistot


Vývoj veřejných financí v IrskuVývoj veřejných financí v Irsku

Pramen: Eurostat, IWFHlavním břemenem irského rozpočtu se v roce 2010 staly náklady vynaložené na sanaci bank

30,1

-7,3

-14,3

-32-35

-30

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

2006 2007 2008 2009 2010

Def

icit/

HD

P v

%

-12

Náklady na sanaci bank

Pozn. Pro rok 2010 jde o předběžný odhad


Rozpočtové deficity v EU-27 v roce 2010Rozpočtové deficity v EU-27 v roce 2010

Rozpočtové deficity největších „hříšníků“ jsou několikanásobně vyšší než těch nejlepších

-10,5

-9,6 -9,3

-8,4 -8,2 -7,9 -7,7 -7,7-7,3 -7,3

-5,9 -5,8 -5,8-5,2 -5,1 -5 -4,8

-4,3 -4,2-3,8 -3,8 -3,7

-3,1

-1,8-1 -0,9

-14

-12

-10

-8

-6

-4

-2

0

IRL UK GR E LIT SK PL F LAT PT RO CYP NL SL CZ DK I B AT MAL BG H D SF L EST S

Def

icit/

HD

P v

%

Irsko: -32,3



Veřejné dluhy v EU-27 v roce 2010Veřejné dluhy v EU-27 v roce 2010

Dluhový obrázek zemí je velmi pestrý; vysoce zadlužené země se budou dluhů zbavovat velmi dlouho, nákladně a bolestně

818,2 18,2

30,437,4 39,9 40 40,7 42,1 44,9 45,7 49

55,562,2 64,4 64,8

70,4 70,475,7 77,8 78,5

82,8 83

97,4 98,6

118,9

140,2

-10

10

30

50

70

90

110

130

150

EST BG L RO LIT S CZ SL SK DK LAT SF PL CYP E NL MAL AT D UK H PT F IRL B I GR

Dlu

h/H

DP

v %



Eurozóna: dlouhodobá rizikaEurozóna: dlouhodobá rizika• Hospodářský růst bude pomalý a nerovnoměrný

Značné rozdíly v konkurenceschopnosti napříč eurozónou Předchozí „žití nad poměry“ konsolidace veřejných financí

(vyšší daně brzda růstu) • Přerozdělování prostředků s cílem zabránit rozpadu eurozóny:

Novodobý evropský „socialismus“ (přerozdělování od disciplinovaných a výkonných k nedisciplinovaným a nevýkonným) morální hazard do budoucna!

Politická nestabilita (jak dlouho vydrží politická solidarita německých daňových poplatníků?)

• Nesystémová opatření (bankovní regulace a dohled) • Největším dlouhodobým problémem eurozony je nedostatek

strukturální konvergence! Přerozdělení prostředků prostřednictvím rozpočtů může stabilitě krátkodobě pomoci; strukturální reformy jsou však nevyhnutelné


Hypotetické scénáře budoucího Hypotetické scénáře budoucího vývoje eurozónyvývoje eurozóny

• Vystoupení neproblematičtějších členů; jejich návrat k vlastním někdejším měnám (jejich devalvace podnítí ek. růst, obnovení konkurenceschopnosti a snížení dluhů)

• Řízený bankrot nejvíce zadlužených členů (riziko ztrát pro věřitele – banky v nejvyspělejších zemích)

• „Dvourychlostní“ eurozóna („silné“ vs „slabé“ země) s možným návratem k někdejším vlastním měnám

• „Přečkání špatných časů“ pomocí vytvoření záchranných fondů (viz níže) Každé řešení bude mít svoje nezanedbatelné náklady


Záchranné mechanismy eurozóny Záchranné mechanismy eurozóny 1/21/2

• Řecku byla v květnu poskytnuta půjčka ve výši 110 mld. EUR (eurozóna 80 mld. EUR, MMF 30 mld. EUR)

• Když se ukázalo, že i jiné státy se mohou dostat do potíží, byl zřízen EFSF (European Financial Stability Facility)

Může vydat obligace garantované členskými státy eurozóny do výše 440 mld. EUR

Začal fungovat od 4. srpna 2010 a měl by fungovat do roku 2013, tedy dočasně

ČR se neúčastní (pokud by byla členem eurozóny, přispívala by zhruba do výše 6,3 mld. EUR, tj přibližně 4,2% HDP)

• O posílení EFSF se má Evropská rada dohodnout do června


Záchranné mechanismy eurozóny Záchranné mechanismy eurozóny 2/22/2

• ESM – Evropský stabilizační mechanismus • Jde o trvalý stabilizační mechanismus, který má v roce 2013

nahradit nynější fond EFSF • Celkový objem bude 700 mld. EUR, z toho 80 mld. bude vloženo

přímo a 620 mld. bude disponibilní kapitál ve formě záruk• Má být financován členským státy eurozóny, případně ostatními

státy EU, které vyjádří zájem (ČR se podílet nebude) • Splátky členských zemí budou rozloženy do pěti let (v letech 2013

– 2017 má být každoročně vloženo 16 mld. EUR) • Výše příspěvku bude záviset ze 75% na výši národního důchodu, z

12,5% na výši HDP a z 12,5% na počtu obyvatelZatímco Pakt stability a růstu měl mít preventivní účinky, záchranné mechanismy se snaží řešit již vzniklé problémy zadlužených zemí


Euro a ČR Euro a ČR • Krize obnažila zásadní slabiny v institucionálním fungování

a ve způsobech rozhodování eurozóny • V důsledku vytváření záchranných mechanismů se výrazně

zvyšují rozpočtové náklady členství v eurozóně a mění se tak bilance přínosů a nákladů

• Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená (fiskální vývoj + nedostatečná sladěnost s eurozónou) náklady plynoucí z členství ČR v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy

• Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila

Úvahy o přijetí eura ČR nebudou po několik let aktuální


Aktuální makroekonomický vývoj Aktuální makroekonomický vývoj v ČRv ČR


Česka ekonomika na začátku krizeČeska ekonomika na začátku krize

• Určité rysy mírného přehřívání: Pracovní síla byla v letech 2007-2008 úzkým místem Vývoj na trhu nemovitostí

• Makroekonomické rovnováhy • Pružný měnový a kurzový rámec • Zdravý a odolný bankovní sektor + zanedbatelná expozice

vůči tzv. toxickým aktivům • Reálná konvergence vůči vyspělým ekonomikám• Nedostatečně konsolidované veřejné finance • Vysoká exportní závislost (specializace na několik oborů)

Českou ekonomiku zastihla krize v poměrně dobré kondici


Dnešní situace české ekonomikyDnešní situace české ekonomiky

• Probíhá oživení a postupný návrat na předkrizovou úroveň • Domácí oživení je těsně svázáno se zahraniční poptávkou • Oživení není rovnoměrné (průmysl vs stavebnictví) • Inflace se pohybuje poblíž inflačního cíle ČNB • Kurz koruny je poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování• Trh práce je zpožděný za vývojem reálné ekonomiky• Probíhá fiskální konsolidace • Významná jsou zahraniční rizika: dluhová krize v eurozóně,

nejistoty v bankovním sektoru, pomalý hospodářský růst

Zahraniční oživení je pro domácí hospodářský růst klíčové


HHDPDP((meziroční a mezičtvrtletní změny v %; stálé cenymeziroční a mezičtvrtletní změny v %; stálé ceny; ;

sezónně očištěnosezónně očištěno))

Ve čtvrtém čtvrtletí 2010 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,6 %; v roce 2010 vzrostl HDP o 2,2 %

Pramen: ČSÚ

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III

Mezičtvrtletní růst HDP Meziroční růst HDP


Průmyslová produkce Průmyslová produkce (meziroční změna v %)(meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚTempo růstu průmyslové výroby zpomalilo z 16,9% v lednu na 13% v únoru (12,5% po sezónním očištění)

-25-20-15-10-505

101520

1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 7 1/11

Průmyslová produkceSezonně očištěný údajHP trend


BarBariéry růstu v průmysluiéry růstu v průmyslu

Vliv nedostatečné poptávky jako nejvýznamnější bariéry růstu se snižuje od počátku roku 2010; roste váha faktoru nedostatku materiálu/zařízení

0102030405060708090

100

1/08 4 7 10 1/09 4 7 10 1/10 4 7 10 1/11

Nedostatečná poptávka Nedostatek zaměstnancůNedostatek materiálu/zařízení Finanční problémyOstatní Nejsou Pramen: ČSÚ


Indikátory důvěryIndikátory důvěry(průměr roku 2005(průměr roku 2005 = 100) = 100)

Pramen: ČSÚ

50

60

70

80

90

100

110

1/08 4 7 10 1/09 4 7 10 1/10 4 7 10 1/11

Průmysl StavebnictvíObchod SlužbyPodnikatelé celkem Spotřebitelé

Důvěra ve většině oblastí se letos přestala zlepšovat nebo se mírně zhoršila


Beverigdeova křivka Beverigdeova křivka

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, výpočty ČNB

Beveridgeova křivka naznačuje stagnaci na trhu práce: již několik měsíců se nemění počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných se mění jen málo

30405060708090

100110120130140150160

300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580Počet nezaměstnaných osob

Poč

et v

olný

ch p

rac.

mís

t

1/09

2/11

1/05

1/04

1/06

1/07

1/08

Poznámka: sezónně očištěné počty osob v tisících


Mzda ve sledovaných organizacíchMzda ve sledovaných organizacích (mzr. změna v %)(mzr. změna v %)

Pramen: ČSÚReálná mzda ve sledovaných organizacích klesla (poprvé od 3Q1998) ve čtvrtém čtvrtletí 2010 meziročně o 1,1%

-2

0

2

4

6

8

10

12

I/00 IV/0 III/01 II/02 I/03 IV/0 III/04 II/05 I/06 IV/0 III/07 II/08 I/09 IV/0 III/10

y-o-

y ch

ange

in %

Průměrná mzda ve sledovaných organizacíchPrůměrná reálná mzda ve sledovaných organizacích


Maloobchod včetně motoristického Maloobchod včetně motoristického segmentusegmentu

((meziroční změna v %meziroční změna v %))

Pramen: ČSÚMeziroční růst maloobchodního obratu v únoru činil 6,5% (po sezónním očištění 5,7%) z toho motoristický segment vzrostl o 16% (s.o. 14,5%)

-10

-5

0

5

10

15

20

1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 7 1/11

Maloobchod včetně motoristického segmentuSezonně očištěný údajHP trend


CZK/EURCZK/EUR (3(3.. ledna ledna 20002000 –– 17. 17. březnabřezna 2011) 2011)

Pramen: Eurostat

I přes posílení v lednu se koruna nachází poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování

22

24

26

28

30

32

34

36

38

2000

M01

D03

2000

M04

D07

2000

M07

D13

2000

M10

D18

2001

M01

D23

2001

M04

D30

2001

M08

D03

2001

M11

D08

2002

M02

D13

2002

M05

D21

2002

M08

D26

2002

M11

D29

2003

M03

D06

2003

M06

D11

2003

M09

D16

2003

M12

D22

2004

M03

D26

2004

M07

D01

2004

M10

D06

2005

M01

D11

2005

M04

D18

2005

M07

D22

2005

M10

D27

2006

M02

D01

2006

M05

D10

2006

M08

D15

2006

M11

D20

2007

M02

D26

2007

M06

D06

2007

M09

D11

2007

M12

D17

2008

M03

D24

2008

M06

D30

2008

M10

D03

2009

M01

D09

2009

M04

D16

2009

M07

D23

2009

M10

D28

2010

M02

D03

2010

M05

D13

2010

M08

D18

2010

M11

D23

2011

M02

D28


InflaInflacece((mzr změna v %mzr změna v %))

Pramen: ČSÚ

Meziroční inflace (CPI) činila v únoru 1,8% a nacházela se o 0,3 p.p. pod prognózou ČNB; hlavní příčinou byl pomalejší než očekávaný růst cen potravin

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9/07 1/08 5 9 1/09 5 9 1/10 5 9 1/11

Spotřebitelské ceny Měnověpolitická inflace


Ceny průmyslových výrobcůCeny průmyslových výrobců((mzr změny v %mzr změny v %; ; příspěvky v příspěvky v p.p.bb.).)

Růst cen průmyslových výrobců v posledních měsících zrychluje: z 3,6% v prosinci na 4,6% v lednu a na 5,4% v únoru

Pramen: ČSÚ

-6

-4

-2

0

2

4

6

10/09 1/10 4 7 10 1/11

Ostatní odvětví zpracovatelského průmysluObecné kovy, kovodělné výrobkyKoks, rafinérské ropné výrobkyPotravinářské výrobky, nápoje, tabákDobývání nerostných surovin, výroba energií, plynu, páryCelkem PPI (mzr. změny v %)


Ceny zemědělských výrobcůCeny zemědělských výrobců ((mzr změny v %mzr změny v %))

Růst cen zemědělských výrobců v únoru výrazně zrychlil (na 29,7%) v důsledku prudkého růstu cen rostlinných produktů (na 53,1%)

Pramen: ČSÚ

-50-40-30-20-10

0102030405060

1/09 4 7 10 1/10 4 7 10 1/11

Ceny rostlinných produktůCeny živočišných produktůCeny zemědělských výrobců


Úrokové sazby ČNBÚrokové sazby ČNB ((v %v %))

Pramen: ČNB

ČNB ponechala od května 2010 klíčové úrokové sazby nezměněné

0

1

2

3

12/091/10 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1/11

Lombard rate2W repo rateDiscount rate


Pokladní plnění státního rozpočtu Pokladní plnění státního rozpočtu ((v mld. Kč – metodika GFS 1986v mld. Kč – metodika GFS 1986))

Pramen: Ministerstvo Financí

Státní rozpočet se do března 2011 vyvíjel hůře než v roce 2009 ale lépe než v roce 2010

-192,4

-2,30,5

-68,3-87,3-45,9

-10,6

13,1

-95,4-78,2 -75,7

-69,0-78,7

-99,6 -140,8

-96,7

-156,4

-25,2

10,6

-22,8

-200

-150

-100

-50

0

50

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2009

2010

2011


Stavy úvěrů podnikům a domácnostem Stavy úvěrů podnikům a domácnostem (mzr. změny v %)(mzr. změny v %)

Pramen: ČNB

-10

0

10

20

30

40

1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11Úvěry celkemÚvěry nefinančním podnikůmÚvěry domácnostem

Stavy úvěrů podnikům vzrostly v únoru o 1,6%; stavy úvěrů domácnostem vzrostly o 7,1%, ale již tři roky zpomaluje tempo jejich růstu


Nové korunové úvěry na bydlení Nové korunové úvěry na bydlení (v %)(v %)

Pramen: ČNB

Nedávno obnovený růst nově poskytnutých úvěrů na bydlení a klesající klientské úrokové sazby naznačují stabilizaci na trhu úvěrů na bydlení

4,4%

4,6%

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

50

60

70

8/07 2/08 8/08 2/09 8/09 2/10 8/10 2/113,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

Meziroční změna objemu úvěrůÚroková sazba (pravá osa)


Nové korunové úvěry nefinančním Nové korunové úvěry nefinančním podnikůmpodnikům (v %)(v %)

Pramen: ČNB

Nově poskytnuté korunové úvěry nefinančním podnikům obnovily v lednu a v únoru svůj růst

3,7%

3,7%

-30-25-20-15-10

-505

10152025303540

8/07 2/08 8/08 2/09 8/09 2/10 8/10 2/110,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

Meziroční změna objemu úvěrůÚroková sazba (pravá osa)


Vývoj podílu úvěrů v selhání na Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech celkových úvěrech (v %)(v %)

Pramen: ČNB

Podíl úvěrů v selhání vykazuje v posledních měsících tendenci ke stabilizaci v obou segmentech

6,3%

8,8%

5,2%

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

8/07 2/08 8/08 2/09 8/09 2/10 8/10 2/11

Úvěry celkemNefinanční podnikyObyvatelstvo


Pramen: ČNB

Objem čistého zisku bank v ČR byl v roce 2010 o něco nižší než v rekordním roce 2009

38,0

47,0 45,7

59,755,7

0

10

20

30

40

50

60

70

2006 2007 2008 2009 2010

Čisté zisky v bankovním sektoru Čisté zisky v bankovním sektoru (v (v mld. CZK) mld. CZK)


Kapitálová přiměřenostKapitálová přiměřenost (v %) (v %)

Pramen: ČNB

V lednu 2011 byla kapitálová přiměřenost 15,4% (Tier 1 kapitálová přiměřenost byla 14%)

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

07/07 01/08 07/08 01/09 07/09 01/10 07/10 01/11

Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1


Prognóza ČNB Prognóza ČNB (únor 2011)(únor 2011)


Prognóza růstu HDP Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %, sezónně očištěno)(meziroční změny v %, sezónně očištěno)

Růst HDP v roce 2011 zpomalí v důsledku fiskální restrikce, pomalejšího růstu zahraniční poptávky a nižší dynamiky investic; 2012 - robustnější oživení

Pramen: ČNB

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III

90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti


Prognóza celkové inflace Prognóza celkové inflace (mzr změny v %)(mzr změny v %)

Celková inflace se bude nacházet poblíž inflačního cílePramen: ČNB

-2

0

2

4

6

8



Inf lační cíl

Horizontměnové politiky


Prognóza měnověpolitické inflace Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %)(mzr změny v %)

Měnověpolitická inflace se zvýší a bude se pohybovat v blízkosti inflačního cíle

Pramen: ČNB

-2

0

2

4

6

8



Inf lační cíl

Horizontměnové politiky


Prognóza úrokových sazeb Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)(3M PRIBOR v %)

S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku 2011

Pramen: ČNB

0

1

2

3

4

5




Prognóza měnového kurzu Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)(CZK/EUR)

Nominální měnový kurz koruny v horizontu prognózy postupně posiluje

Pramen: ČNB

20

22

24

26

28




Bilance rizik prognózyBilance rizik prognózy

• Nákladové inflační tlaky (související s rostoucími cenami potravin, ropy a surovin) se v poslední době zvýšily

• Dovážená nákladová inflace byla začátkem roku tlumena posílením koruny

• Domácí poptávkou tažená inflace zůstává velmi nízká a v poslední době se ještě snížila (mzdy, nezaměstnanost, fiskální konsolidace)

Rizika prognózy jsou významná a v poslední době zesílila rizika inflační i protiinflační; celková bilance se posunula velmi mírně ve směru vyšší inflace


HHDPDP((stálé cenystálé ceny; ; sezónně očištěnosezónně očištěno; index 2000 = 100); index 2000 = 100)

Pramen: ČSÚ, ČNBPředkrizové úrovně HDP bychom mohli dosáhnout přibližně koncem tohoto roku; česká ekonomika se tak v důsledku krize v čase vrátí zhruba o tři roky zpět

2010 Q4: odhad ČNB; 2011 Q1-Q4: prognóza ČNB

117,1

118,9

120,9

122,9

125,1

127,4

129,6131,2

134,4135,2

136,9138,3138,8

139,8138,8

133,1133,8134,3

135,2136,2

137,5138,2138,6138,8139,2

139,9140,0

133,8

115

120

125

130

135

140

145

2005Q1 2005Q4 2006Q3 2007Q2 2008Q1 2008Q4 2009Q3 2010Q2 2011Q1 2011Q4

2000

= 1

00

13 čtvrtletí

prognóza


Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská národní banka

Na Příkopě 28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224 412 000

Documents

Stav a vývoj ekonomiky v ČR