SUROVINOVÉ ZDROJE...SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY NEROSTNÉ SUROVINY 2017 Statistické údaje do roku 2016 (Uzávěrka odborných podkladů 31. srpna 2017) 25. vydání

SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY

NEROSTNÉ SUROVINY2017

Statistické údaje do roku 2016

(Uzávěrka odborných podkladů 31. srpna 2017)

25. vydání

Česká geologická služba

Říjen 2017

Sestavili:RNDr. Jaromír Starý, Ph.D.

RNDr. Ivo Sitenský, CSc., CAAERNDr. Dalibor Mašek

RNDr. Tereza HodkováProf. Ing. Mirko Vaněček, DrSc.

RNDr. Jaroslav NovákMgr. Pavel Kavina, Ph.D.

Sazba:PhDr. Oleg Man

Grafika:PhDr. Oleg Man

Ing. Ludmila RichterováBudoš Volák

RNDr. Renata Kachlíková

[email protected]

3

OBSAH

VYSVĚTLIVKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

Přehled použitých zkratek a technických jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

Směnné kurzy a inflace měn, v nichž se uvádějí ceny nerostných surovin . . . . . . . . . .12 Průměrná roční míra inflace (v %) v USA (US), Velké Británii (UK), Eurozóně (EUR) a České republice (CZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Průměrné roční devizové kurzy české koruny k euru, americkému dolaru a britské libře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13

Klasifikace zásob a zdrojů v České republice a její vývojové porovnání s mezinárodními klasifikacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Mezinárodní klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Porovnání českého a mezinárodních systémů klasifikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Závěry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

NEROSTNÁ SUROVINOVÁ ZÁKLADNA ČESKÉ REPUBLIKY A JEJÍ VÝVOJ V ROCE 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 1. Právní rámec využívání nerostné surovinové základny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 1.1. Vyhrazené a nevyhrazené nerosty a jejich ložiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 1.2. Projektování, schvalování a provádění vyhledávání a průzkumu

ložisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 1.2.1. vyhrazených nerostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 1.2.2. nevyhrazených nerostů (a jejich dobývání) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 1.3. Oprávnění k dobývání vyhledaného a prozkoumaného ložiska . . . . . . . . . . . .26 1.4. Úhrady za dobývání vyhrazených nerostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 1.5. Rezervy na důlní škody a sanace při dobývání vyhrazených

nerostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 2. Vybrané statistické údaje průzkumu a dobývání výhradních ložisek

nerostných surovin na území ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 3. Postavení dobývání nerostných surovin v ekonomice ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 4. Vývoj průmyslových zásob (bilančních prozkoumaných volných zásob)

nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 5. Přehled rozhodnutí o průzkumných územích (PÚ) platných v roce 2016

a z toho vydaných v roce 2016 podle nerostů – průzkumné práce hrazené organizacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

6. Geologické práce hrazené ze státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

6.1. ložiskově-geologického charakteru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 6.2. neložiskového charakteru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 7. Přehled vybraných obecně závazných právních předpisů pro průzkum a dobývání nerostů ke 30. 6. 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 7.1. Zákony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 7.2. Další právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 7.2.1. Pro oblast využívání ložisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 7.2.2. Pro geologické práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 7.2.3. Pro oblast oprávnění k činnosti a k ověřování odborné způsobilosti . . . .33

EKONOMIKA A NEROSTNÉ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34

Vývoj české ekonomiky a význam nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 1. Makroekonomický vývoj české ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 2. Změny na straně poptávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 3. Strukturální změny české ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 4. Vysvětlivky k vybraným pojmům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46

Vývoj světové ekonomiky a význam nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 1. Vývoj světové ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 1.1 Hlavní problémy světové ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 1.2 Vývoj hlavních center světové ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 2. Vnější rovnováha ČR a role zahraničního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 2.1 Struktura zahraničního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63 3. Vnější rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71 4. Hesla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74

Přímé zahraniční investice do těžby v české ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76

Fakta o nerostných surovinách. Nespoléhejte na to . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 Studium studie proveditelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 Proč se studie fušují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 Základní chyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83

Ekonomická situace podniků těžících nerostné suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 Těžba celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 Tržby v roce 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87 Počet organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 Přepočtený počet pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89 Průměrný přepočtený počet pracovníků na podnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89 Tržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 Průměrné tržby na podnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 Přidaná hodnota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Produktivita práce z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Hodinová produktivita práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 Tržby na pracovníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93

4Obsah

Průměrná mzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 Přidaná hodnota – mzdové náklady na pracovníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95 Černé uhlí, hnědé uhlí a lignit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 Kaolin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97 Jíly a bentonit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 Živec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99 Sklářské písky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99 Slévárenské písky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100 Vápence, cementářské suroviny a dolomit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101 Dekorační kámen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 Stavební kámen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103 Štěrkopísky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103 Cihlářské suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105 Ostatní suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

Přehled domácí těžby nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106

Domácí podíl na světové těžbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .107

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108

Těžba nerostných surovin a ochrana přírodního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) přírody České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108 Národní parky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108 Struktura ZCHÚ v roce 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109 Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v CHKO . . . . . . . . .109 Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO, kt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek, t/km2 za rok . . . . . . . . . . . . . . . 111 Báňské aktivity na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Rekultivace po těžbě výhradních ložisek nerostných surovin v roce 2016 . . . . . . . 113 Rozsah zvláště chráněných území přírody České republiky (ZCHÚ) zřízených v místech bývalé těžby nerostných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Odstraňování negativních následků hornické činnosti v ČR – hlavní formy a finanční zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 1. Uplatňování finančních prostředků z vytvořené finanční rezervy

těžebních organizací na sanace, rekultivace a důlní škody . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 Finanční rezerva na sanace a rekultivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 Finanční rezerva na důlní škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121 2. Využívání finančních prostředků z ročních úhrad těžebních organizací za dobývací prostory a vydobyté vyhrazené nerosty dle horního zákona . . . . . .121 Úhrady z dobývacích prostorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121 Úhrady z vydobytých vyhrazených nerostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122

5Obsah

Tvorbaačerpánírezervynasanacearekultivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122 Tvorbaačerpánírezervynadůlníškody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123 Úhradyzplochdobývacíchprostorůpodle§32aodst.1horního zákonaposkytnutéobcím(vtis.Kč) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 Rozděleníúhradzvydobytýchvyhrazenýchnerostůpodle§32a odst.4horníhozákona(vtis.Kč) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .125 3.Programútlumutěžebníchaktivitazahlazovánínásledkůhornické

činnostiuhelného,rudnéhoauranovéhosektorufinancovanýznárodních zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126

Užitídotaceznárodníchzdrojůnaútlumhornictvíazahlazování následkůhornickéčinnostiamandatornísociálnězdravotnínáklady . . . . . . .127 4.Využívánívýnosůzprivatizacenárodníhomajetkunaodstranění

starýchekologickýchzátěžívzniklýchpředprivatizacítěžebních společností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128

Přehledsubjektů,sekterýmibylyuzavřenyekologickésmlouvy včetněgarantovanýchfinančníchobjemůavýšejejichdosavadního čerpání–stavk31.5.2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129 5.Programřešeníekologickýchškodzpůsobenýchpředprivatizací hnědouhelnýchtěžebníchspolečnostívÚsteckémaKarlovarskémkraji, řešeníekologickérevitalizacepohornickéčinnostivMoravskoslezském kraji,kodstraněníekologickýchzátěžípoprůzkumuatěžběropy azemníhoplynuvevymezenémúzemíJihomoravskéhokrajeařešení zmírněnídopadůukončenítěžbyuhlívkladenskémregionuzaložený usnesenímivládyvroce2002a2008.Zdrojemfinancováníjsouvýnosy zprodejeprivatizovanéhomajetkuaziskuzúčastistátuvobchodních společnostech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129 Řešeníekologickýchškodvzniklýchpředprivatizacíhnědouhelných těžebníchspolečnostívÚsteckémaKarlovarskémkraji . . . . . . . . . . . . . . . . .130 Členěnídlebáňskýchspolečnostízahrnutýchdokoncepceprogramu: . . . .131 Členěnídlekrajů(projektyměstaobcí)zahrnutýchdokoncepce programu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131 ŘešenírevitalizaceMoravskoslezskéhoaJihomoravskéhokraje . . . . . . . . . . .131 Projektysukončenourealizacíaprojektyvrealizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131 Vládouschválenéskupinyprioritníchprojektůkřešeníodstraňování škodnaživotnímprostředípotěžběnerostůvMoravskoslezském aJihomoravskémkraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132 Projektysukončenourealizací–stavk31.12.2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . .132 Projektyvrealizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136 Řešenízmírněnídopadůukončenítěžbyuhlívkladenskémregionu . . . . . . . .138 Projektysukončenourealizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139 6.ZdrojeEU–Operačníprogramživotníprostředí(administrováno

Ministerstvemživotníhoprostředí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140 Projektyprogramovéhoobdobí2007až2013astavjejichrealizace k31.12.2016: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140

6Obsah

GEOLOGIE A NEROSTNÉ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142

Geologický vývoj území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142 Geologická pozice České republiky v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143 Geologie České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145 Geologické členění fundamentu Českého masivu na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145 Karbon a perm v Českém masivu a podloží Západních Karpat na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148 Svrchní křída v Českém masivu na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . .150 Terciér v Českém masivu a Západních Karpatech na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151 Členění kvartéru na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

Regionálně geologické jednotky a na ně vázané nerostné suroviny . . . . . . . . . . . . . . .153

Geodynamika vzniku Českého masivu pokrývajícího území České republiky . . . . . .158 Dnešní architektura Českého masivu a umístění paleozoických švů . . . . . . . . . . .158 Geodynamický vývoj Českého masivu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .164

NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI TĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

Černé uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169Hnědé uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .175Ropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181Uran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185Zemní plyn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .189

NERUDNÍ SUROVINY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .194

Bentonit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .194Diatomit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .199Dolomit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .202Drahé kameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .205Jíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .213Kaolin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .219Křemenné suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .225Průmyslové písky (sklářské a slévárenské) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .230Sádrovec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .235Vápence a cementářské suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .238Živec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .245

7Obsah

STAVEBNÍ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .250

Cihlářské suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .250Dekorační kámen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .254Stavební kámen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .262Štěrkopísky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .270

NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI NETĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274 ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

Lignit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

NERUDNÍ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .276

Baryt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .276Fluorit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .280Grafit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .284

RUDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289

Cín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289Germanium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .293Mangan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .296Měď . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .300Olovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .306Stříbro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .310Wolfram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314Zinek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .319Zlato . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .323

NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326

Antimon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326Arzen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .328Kobalt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .330Rtuť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .332Síra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .334Železo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .337

8Obsah

9Obsah

NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .339

Lithium, rubidium, cesium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .339Molybden . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .343Selen, telur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .345Tantal, niob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .348Vzácné zeminy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .351Zirkonium, hafnium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .355

NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .358

NERUDNÍ SUROVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .358

Andalusit, kyanit, sillimanit, mullit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .358Azbest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .359Magnezit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .360Mastek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .361Perlit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .362Sůl kamenná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .363Ostatní suroviny pro výrobu průmyslových hnojiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .364

RUDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .366

Berylium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .366Galium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .367Hliník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .368Hořčík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .370Chrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .371Indium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .372Kadmium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .373Nikl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .374Thalium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .375Thorium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .376Titan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .378Vanad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .379Vizmut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .380

10

VYSVĚTLIVKY

Přehled použitých zkratek a technických jednotek

AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republikya. s. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má

formu akciové společnostiBP British Petroleum, britská nadnárodní ropná a petrochemická společnostCFR Cost and Freight (named port of destination) – výlohy a dopravné placeny

(ujednaný přístav určení)CIF Cost, Insurance and Freight (named port of destination) – výlohy, pojistné

a dopravné placeny (ujednaný přístav určení)CZ NACE české osvojení Všeobecné průmyslové klasifikace ekonomických činností

Evropských společenství (General Industrial Classification of Economic Activities within the European Communities (Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes))

ČBÚ Český báňský úřadČGÚ Český geologický úřadČNR Česká národní rada – bývalý parlament České (socialistické) republikyČR Česká republikaČSÚ Český statistický úřadDERA Deutsche Rohstoffagentur (Německá surovinová agentura) je součástí

Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe (Spolkového úřadu pro geovědy a suroviny)

DPH Daň z přidané hodnotyEIA 1) Environmental Impact Assessment, studie působení posuzované (sta-

vební, průmyslové) aktivity na životní prostředí; 2) Energy Information Administration, sekce Department of Energy (Mini -

sterstva energetiky) USA poskytující energetické statistiky, údaje, analýzyEU Evropská unieEURATOM Euratom Supply Agency (ESA) – Evropská agentura pro společnou záso-

bovací politiku na principu řádného a spravedlivého zásobování uživatelů Evropského společenství nukleárními palivy

FNM Fond národního majetkuFOB Free on Board (port) – vyplaceně na palubu (lodi) v daném přístavuHDP Hrubý domácí produktHPH Hrubá přidaná hodnota (HPH) je široce používaný ukazatel celkového

ekonomického výkonu odvětví. Jde o ukazatel odpovídající HDP v celém národním hospodářství. Vypočte se odečtením mezispotřeby (spotřeba su-rovin, energie, materiálů) od celkové hodnoty produkce (účetně jde o rozdíl tržeb a dalších výkonů podniků a jejich spotřeby materiálu, energie a služeb, jde tedy o souhrn jejich účetních přidaných hodnot)

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vodIEA International Energy Agency, Mezinárodní energetická agentura

11Vysvětl ivky – Přehled použitých zkratek a technických jednotek

IM Industrial Minerals (časopis)IMF International Monetary Fund, Mezinárodní měnový fondk. s. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má

formu komanditní společnostikt kilotuna, 1 000 tMa milion let (zkratka)MB Metal Bulletin (časopis)MCS Mineral Commodity Summaries, nerostně-surovinová ročenka Geologické

služby USAMF Ministerstvo financí České republikyMH ČR Ministerstvo hospodářství České republikyMHPR ČR Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republikyMPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMY Minerals Yearbook, nerostně-surovinová ročenka Geologické služby USAMŽP Ministerstvo životního prostředí České republikyN nezjištěný nebo nevěrohodný údajOBÚ obvodní báňský úřadOPEC Organization of Petroleum Exporting Countries, Organizace zemí vyváže-

jících ropuo.p.s. zkratka za jménem organizace indikuje, že jde o obecně prospěšnou společnost q/q quarter over quarter – mezičtrtletněSb. Sbírka zákonů České republikySDD Staré důlní dílos. p. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost je

vlastněna státem (státní podnik)spol. s r. o. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má

formu společnosti s ručením omezeným (také s. r. o.)s. r. o. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má

formu společnosti s ručením omezeným (také spol. s r. o.)t metrická tuna, 1 000 kgtce tonne of coal equivalent – tuna měrného uhelného paliva, jednotka ener-

gie představující energii 7 milionů kcal (29,3067 GJ) uvolněnou spálením jedné metrické tuny uhlí; české energetické uhlí má 1 tce = 1,1–1,6 t, české koksovatelné uhlí 1,0 – 1,3 t/tce

UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development, Konference OSN o obchodu a rozvoji

UNSTAT United Nations Statistics Division – Statistický odbor OSN (http://unstats.un.org/unsd/default.htm)

USGS United States Geological Survey – Geologická služba USA v. o. s. zkratka za jménem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má

formu veřejné obchodní společnosti WNA World Nuclear Association, Světová nukleární asociaceWBD (World Mining Data) Welt Bergbau Daten, nerostně-surovinová ročenka

rakouského Federálního ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářstvíZCHÚ zvláště chráněné územíy/y year-on-year – meziročně

12Vysvětl ivky – Směnné kurzy a inflace měn

Směnné kurzy a inflace měn, v nichž se uvádějí ceny nerostných surovin

Průměrná roční míra inflace (v %) v USA (US), Velké Británii (UK), Eurozóně (EUR) a České republice (CZ)

US UK EUR CZ

1991 4,2 7,4 – 56,6

1992 3,0 4,3 – 11,1

1993 3,0 2,5 – 20,8

1994 2,6 2,1 – 10,0

1995 2,8 2,6 – 9,2

1996 2,9 2,4 – 8,8

1997 2,3 1,8 – 8,4

1998 1,5 1,6 – 10,6

1999 2,2 1,3 1,1 2,3

2000 3,4 0,9 2,1 3,8

2001 2,8 1,2 2,4 4,7

2002 1,6 1,3 2,3 1,8

2003 2,3 1,4 2,1 0,1

2004 2,7 1,3 2,1 2,8

2005 3,4 2,0 2,2 1,8

2006 3,2 2,3 2,2 2,5

2007 2,9 2,3 2,2 2,9

2008 3,8 3,6 3,3 6,3

2009 -0,3 2,2 0,3 1,0

2010 1,6 3,3 1,6 1,5

2011 3,1 4,5 2,7 1,9

2012 2,1 2,8 2,5 3,3

2013 1,5 2,6 1,3 1,4

2014 1,6 1,5 0,4 0,3

2015 0,1 0,0 0,0 0,3

2016 1,3 0,7 0,2 0,7

Poznámky:zdroj – IMF, World Economic Outlook Database, October 2017míra inflace vyjádřená průměrnou roční změnou indexů spotřebitelských cen

13Vysvětl ivky – Směnné kurzy a inflace měn

Průměrné roční devizové kurzy české koruny k euru, americkému dolaru a britské libře

EUR USD GBP

1991 – 29,5 52,0

1992 – 28,3 49,9

1993 – 29,2 43,8

1994 – 28,8 44,0

1995 – 26,5 41,9

1996 – 27,1 42,3

1997 – 31,7 51,9

1998 – 32,3 53,4

1999 36,9 34,6 56,0

2000 35,6 38,6 58,4

2001 34,1 38,0 54,8

2002 30,8 32,7 49,0

2003 31,8 28,2 46,0

2004 31,9 25,7 47,1

2005 29,8 23,9 43,6

2006 28,3 22,6 41,6

2007 27,8 20,3 40,6

2008 24,9 17,0 31,4

2009 26,4 19,1 29,7

2010 25,3 19,1 29,5

2011 24,6 17,7 28,3

2012 25,1 19,6 31,0

2013 26,0 19,6 30,6

2014 27,5 20,7 34,2

2015 27,3 24,6 37,6

2016 27,0 24,4 33,1

Zdroj: Česká národní banka

14Vysvětl ivky – Klasif ikace zásob a zdrojů ČR

Klasifikace zásob a zdrojů v České republice a její vývojové porovnání s mezinárodními klasifikacemi

V Československu, jehož součástí byla Česká republika, byla po roce 1948 postupně přijímána klasifikace zásob nerostných surovin SSSR. V roce 1952 byla zřízena Komise pro klasifikaci zásob (KKZ) jako nejvyšší státní orgán, který přezkoumává kategorizaci a výpočty zásob všech druhů nerostných surovin mimo radioaktivní suroviny.

Česká klasifikaceZpočátku se geologické zásoby (všechny zásoby ve svém původním stavu na ložisku bez odečtení ztrát těžby, úpravy a zpracování) klasifikovaly v členění na skupiny a kategorie (mírně zjednodušeno):Skupiny geologických zásob podle průmyslové využitelnosti:

nebilanční – nedobyvatelné v současné době pro nízký obsah užitkových složek, malou mocnost ložiska, zvlášť komplikované podmínky dobývání, nebo pro neznalost metody ekonomického zpracování daného typu suroviny, avšak mohou se považovat za využitelné v budoucnosti

bilanční – dobyvatelné, vyhovují průmyslovému využití a hornicko-technickým pod-mínkám pro těžbu

Kategorie geologických zásob podle stupně prozkoumanosti ložiska:A – podrobně prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, anebo jejich kombinací. Úložní poměry, rozložení jakostních druhů užitkových složek v ložisku a technologické vlastnosti nerostné suroviny jsou známy natolik, že umožňují vypraco-vat způsob úpravy a zpracování suroviny. Jsou určeny přírodní typy a průmyslové druhy nerostné suroviny. K zásobám A patří ty části ložiska, kde úložné poměry, hydrogeolo-gické a těžebné podmínky jsou známy natolik, že lze vypracovat způsob otvírky ložiska.

B – prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, nebo jejich kombinací v řidší síti než u kategorie A. Dále sem patří zásoby ložisek přiléhající k blokům ka-tegorie A, ověřené průzkumnými pracemi. Způsob uložení, přírodní typy a průmyslové druhy suroviny jsou stanoveny bez znalosti jejich detailního rozmístění v ložisku. Jakost a technologické vlastnosti suroviny jsou určeny v rozsahu, který dovoluje zásadní výběr způsobu zpracování. Hydrogeologické poměry a všeobecné zásady otevření ložiska jsou dostatečně objasněny.

C1 – zjištěny řídkou sítí vrtů nebo hornických prací, nebo jejich kombinací, dále zá-soby, které přiléhají k zásobám kategorie A, B, jsou-li z geologického hlediska odů-vodněné. Patří k nim také zásoby poměrně složitých ložisek s velmi nepravidelným rozložením užitkové složky, i když byla tato ložiska podrobně prozkoumána. Patří sem zásoby ložisek částečně vydobytých metodami o malé výrubnosti. Úložné poměry, ja-kost, průmyslové druhy a technologie zpracování suroviny jsou stanoveny na základě rozborů nebo laboratorních zkoušek vzorků, nebo na základě analogie s prozkoumanými ložisky podobného druhu. Hydrogeologické poměry a zásady otevření ložiska jsou sta-noveny zcela všeobecně.


C2 – jsou předpokládané na základě geologických a geofyzikálních údajů, potvrze-ných ovzorkováním ložiska nerostné suroviny z výchozů nebo z ojedinělých vrtů či hor-nických prací. Dále zásoby přiléhající k zásobám kategorií A, B, C1, kde jsou k tomu geologické předpoklady.

Dále se stanovuje, že vypracování projektů a investiční částky na výstavbu těžeb-ních závodů se povolují na podkladě bilančních zásob nerostných surovin v kategorii A+B+C1, což jsou tedy zásoby způsobilé k průmyslovému využití. Proto praxe bilanční zásoby kategorií A, B, C1, resp. jejich souhrn A+B+C1 označovala termínem průmyslové zásoby.

Další zpřesnění této kategorizace zavedlo Nařízení vlády ČSSR č.80 v roce 1988 [7].KKZ v roce 1963 zavedla kategorii prognózní zásoby v novele svých Zásad pro klasi-

fikaci zásob pevných nerostných surovin. Byly definovány jako neprozkoumané zásoby nerostných surovin, předpokládané na základě zákonitostí vzniku a rozmístění ložisek nerostných surovin a výzkumů, řešících geologickou stavbu a historii geologického vývoje zhodnocované oblasti. Parametry pro vyhodnocení prognózních zásob (směrná délka, mocnost, průměrný obsah užitkových složek apod.) se stanoví podle geologic-kých předpokladů nebo se odvozují. Prognózní zásoby, podle Zásad, se nevedou v ce-lostátní bilanci zásob. Slouží jen jako podklad pro výhledové plánování geologického průzkumu.

KKZ v roce 1968 inovovala definici prognózních zásob. V novelizovaných Zásadách pro klasifikaci zásob zavedla dělení geologických zásob na ověřené (průzkumem či těž-bou) a předpokládané, čili prognózní. Prognózní geologické zásoby jsou zásoby neo-věřené, ale předpokládané na základě geologických, geofyzikálních a jiných vědeckých poznatků a podkladů. Jde převážně o zásoby větších oblastí a útvarů, v ojedinělých pří-padech o zásoby neprozkoumaných částí velkých struktur nebo ložisek.

Zavedením kategorie prognózní zásoby se geologické zásoby dají obsahově přeložit do angličtiny jako total resources (celkové zdroje). Termín zdroje se ale až do roku 1989 v českých, resp. československých, klasifikacích neobjevil. Ale až dosud se za zásoby označují i akumulace nerostných surovin, které sice svou prozkoumaností splňují kriteria zásob, ale nesplňují je z technických a ekonomických důvodů (nebilanční zásoby), jsou tedy zdroji nerostných surovin.

V roce 1981 Český geologický úřad vydal Směrnici č.3 [3], ve které byly dosavadní prognózní zásoby rozděleny na kategorie D1, D2, D3. Jsou jí definovány takto:

D1 – navazují na ověřené zásoby ložisek nerostných surovin, s nimiž tvoří jeden ložis-kový celek. Stanoví se ve vymezených plochách a lze je kvantifikovat na základě pozi-tivního zjištění existence nerostné suroviny a její základní jakostní charakteristiky.

D2 – územně samostatné. Jsou stanoveny ve vymezené ploše na základě pozitivního zjištění existence nerostné suroviny a její základní jakostní charakteristiky. Při jejich sta-novení se uplatňuje i hledisko analogie.

D3 – stanoveny na základě regionálního výzkumu. Existence nerostné suroviny nebyla dosud prokázána tak, aby bylo možno vymezit plochu jejich výskytu a prognózu kvanti-fikovat.

Český geologický úřad vydal v říjnu 1989 vyhlášku č. 121/1989 Sb., ve které rede-finuje kategorie prognózních zásob, mění jejich označení a poprvé v České republice zavádí termín zdroje. Termín prognózní zdroje se od té doby používá místo termínu pro-gnózní zásoby. Kategorie P1, P2, P3 byly následující:


P1 – předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska za obrys zásob kategorie C2 nebo objevením nových ložiskových částí (těles). Podkladem pro tuto kategorii jsou vý-sledky geologického mapování, geofyzikálních, geochemických a jiných prací v prostoru možného výskytu prognózních zdrojů: geologická extrapolace údajů vychází ze zjištění, popřípadě ověření části ložiska. V odůvodněných případech se do této kategorie zařa-zují i plochy s ojedinělými technickými pracemi, které nesplňují náležitosti pro zařazení do zásob kategorie C2. Množství a kvalita prognózních zdrojů této kategorie se odhadne podle daného typu ložiska a jeho části se zjištěnými zásobami.

P2 – předpokládané v pánvích, revírech a geologických regionech, kde již byla zjištěna ložiska stejného formačního a generačního typu. Přitom se vychází z pozitivního hod-nocení ložiskových indicií a anomálií zjištěných při geologickém mapování a geofyzi-kálních, geochemických a jiných pracích, jejichž perspektivnost je v nezbytném případě potvrzena vrtem nebo povrchovými výkopovými pracemi. Odhad prognózních zdrojů předpokládaných ložisek a představa o tvaru a rozměrech těles, jejich složení a kvalitě vycházejí z analogie se známými ložisky stejného typu.

P3 – předpokládané toliko na základě závěrů o možnosti vzniku ložisek uvažovaného typu s ohledem na příznivé stratigrafické, litologické, tektonické a paleogeografické předpoklady zjištěné v hodnocení oblasti při geologickém mapování a analýzou geo-fyzikálních a geochemických údajů. Množství a kvalita prognózních zdrojů se odhadne podle předpokládaných parametrů vývoje ložiska z analogie s podrobněji prozkouma-nými oblastmi, kde byla zjištěna nebo ověřena ložiska stejného genetického typu. Pro-gnózní zdroje nerostů v kategorii P3 se mohou vyjádřit jen prognózní plochou.

Novela Horního zákona č. 541/1991 Sb. stanovila klasifikaci zásob (výhradního lo-žiska) podle prozkoumanosti na kategorie vyhledané zásoby a prozkoumané zásoby a podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční a zásoby nebilanční.

Bilanční – zásoby vyhovující stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám vy-užití výhradního ložiska.

Nebilanční – v současnosti nevyužitelné zásoby, protože nevyhovují stávajícím tech-nickým a ekonomickým podmínkám využití, ale podle předpokladu jsou využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj.

Tato novela ani žádný jiný předpis nedefinoval obsah termínů vyhledané a prozkou-mané zásoby. Praxe ztotožňuje tyto kategorie s kategoriemi prozkoumanosti zásob, jak byly v platnosti před novelou Horního zákona č. 541/1991 Sb. takto: prozkoumané zá-soby = součet zásob kategorií A + B + C1 (nazývaných také průmyslové), vyhledané zásoby = zásoby kategorie C2.

17

Uvedené definice jsou v souladu s definicemi UNFC (United Nations Framework Classi-fication) klasifikace OSN publikované UN-ECE v roce 1997 [4]. Tato klasifikace člení (tak jako např. klasifikace USA [5]) své kategorie podle ekonomické dosažitelnosti (množ-ství a kvality nerostné suroviny in situ) v jednom směru do 3 skupin, ale na členění podle stupně geologického poznání neužívá jeden směr, jedno kriterium (ověřenost podle množ-ství uskutečněných technických prací), jak je obvyklé, ale směry dva, dvě kriteria: 1) podle toho ve které ze 4 fází průzkumu (od geologického po těžební) a 2) jakou studií (od geo-logické po těžební) byla daná nerostná akumulace vyhledána nebo ověřena. Celkem tak v prostoru mezi osami E (ekonomické), F (feasibility – dosažitelnosti) a G (geologické) může být mechanicky stanoveno 36 kategorií, z nichž ale reálně existuje asi 10. Kategorie jsou označovány tříciferným kódem a apriori nemají názvy (ale doporučené názvy existují).

(Poznámka: Při nalézání a ověřování ložisek nerostných surovin a při odhadech jejich zdrojů a zásob nerostné suroviny na sebe navazují dvě principielní etapy: vyhledávání a průzkum.

Vyhledávání (prospekce) je soubor geologických aktivit směřujících k nalezení aku-mulace (akumulací), které by mohly být ložisky nerostných surovin, a vyčíslení jejích (jejich) zdrojů nerostných surovin.

Průzkum má rozhodnout, zda nějaká akumulace, která by mohla být ložiskem nerostné suroviny, ložiskem opravdu je, a vypočítat jeho zásoby.)

Vztahy mezi zásobami a zdroji nerostných surovin, jejich definiceSchéma vztahů [1]

Mezinárodní klasifikaceMezinárodní systémy klasifikující zásoby a zdroje se nejrychleji vyvíjely v poslední čtvr-tině dvacátého století. V roce 2001 Celoevropská komise pro vykazování výsledků prů-zkumu nerostných surovin, zdrojů a zásob nerostných surovin (Pan European Reserves and Resources Reporting Committee (PERC)) publikovala Evropské principy pro ozna-mování výsledků průzkumu nerostných surovin, zdrojů a zásob nerostných surovin (Euro-pean Code for Reporting of Mineral Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves [1]). Odpovídají oznamovacím standardům australské, kanadské, jihoafrické a dalších organizací seskupených v Combined Reserves International Reporting Standards Committee (nyní nazývaném Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards) – CRIRSCO, což je podvýbor CMMI (Council of Mining and Metallurgical Industries). Shrnutí je následující:

Vysvětl ivky – Klasif ikace zásob a zdrojů ČR


Důležitým aspektem evropského a podobných oznamovacích principů je koncept „kompetentní osoby“. Ta odpovídá za výpočet zásob a jeho kategorie, je členem uzná-vané profesní společnosti (která sankcemi dbá na odbornost a etiku svých členů), má odborné a morální kvality. Její výpočty jsou potom jako spolehlivé akceptovány bankami a burzami cenných papírů. Kompetentní osoby jsou členy Recognized Overseas Profes-sional Organizations (ROPO), seznam organizací je sestavován australskou Australasian Joint Ore Reserves Committee (JORC).

Jakkoliv jsou některé národní a mezinárodní klasifikace poměrně komplikované, báň-ský průmysl si stále namnoze vystačí pouze s kategoriemi proved a probable reserves. Pokud hledá finanční zdroje v bankách nebo emisemi akcií na burzách cenných papírů (IPO – Initial Public Offering – první veřejná nabídka akcií), musí respektovat regulace při reportování o zásobách svých nerostů. Burzy cenných papírů mají obzvláště striktní až zákony stanovené požadavky na reporting. Obecně požadují dodržování principů

19

Porovnání klasifikace zdrojů nerostných surovin platné v USA od roku 1980 [5] s klasifikacemi zásob a zdrojů platnými na území České republiky od roku 1956



oznamování mezinárodních organizací, jako jsou ty, jež kooperují v rámci Evropských principů (European Code) [1].

Porovnání českého a mezinárodních systémů klasifikacíNásledující schéma a tabulka porovnávají klasifikace zásob a zdrojů České republiky s výše diskutovanými mezinárodními klasifikacemi.

Je třeba poznamenat, že české klasifikace dosud jako zásoby označují nebilanční zá-soby, tedy zásoby, které nejsou v současnosti dobyvatelné, což je terminologicky v roz-poru s konceptem zásob jak jej chápou standardní mezinárodně užívané klasifikace. V nich se za zásoby označuje pouze okamžitě těžitelná nebo pro těžbu bezprostředně připravovaná část prozkoumaných zdrojů. Všechny ostatní evidované části různé pro-zkoumanosti jsou zdroje, nikoliv zásoby dané nerostné suroviny.

Porovnání UNFC s klasifikacemi zásob a zdrojů Council of Mining and Metallurgical Industries (CMMI) [4] a v České republice

Kód kategorie

UNFC

Navržený název

kategorie UNFC

Kategorie CMMI

České kategorie do roku

1981

České kategorie v letech

1981–1989

České kategorie v letech

1989–1991

České kategorie po roce

1991

111Proved Mineral

Reserve

Proved Mineral Reserve

část těžitelné části* A+B bilančních

zásob


zásob


zásob

část těžitelné části* prozkoumaných bilančních zásob

121 + 122Probable Mineral

Reserve

Probable Mineral Reserve

část těžitelné části* A+B+C1 bilančních

zásob


zásob


zásob

část těžitelné části* prozkoumaných bilančních zásob

123Inferred Mineral

Resource

C2 bilanční zásoby



vyhledané bilanční zásoby

211Feasibility Mineral

Resource

Measured Mineral

Resource

A+B nebilanční zásoby



část prozkoumaných nebilančních zásob

221 + 222Prefeasibility

Mineral Resource

Indicated Mineral

Resource

C1 nebilanční zásoby




223Inferred Mineral

Resource




vyhledané nebilanční zásoby

331Measured Mineral

Resource

Measured Mineral

Resource





332Indicated Mineral

Resource

Indicated Mineral

Resource





333Inferred Mineral

Resource

Inferred Mineral

Resource

C2 nebilanční zásoby + část

prognózních zásob

C2 nebilanční zásoby + část D1

C2 nebilanční zásoby + část P1

vyhledané nebilanční zásoby + část P1

334Reconnaissance Mineral Resource

neexistuječást prognózních

zásobčást D1 + D2+D3 část P1 + P2 + P3 část P1 + P2 + P3

* zásoby se započtením ztrát během těžby

21

ZávěryNárodním a mezinárodním klasifikacím nezbývá, mají-li být ke skutečné potřebě, než respektovat svůj informační základ daný výpočty zásob báňských podniků. Může být ne-účelné příliš rozšiřovat klasifikační požadavky či předpoklady za reálné možnosti tohoto základu. Spojování klasifikací se studií (projektem), který dané zdroje či zásoby klasifi-kuje, nebo s etapou vyhledávání a průzkumu, ve které byly zdroje a zásoby nerostů od-hadnuty, přináší problémy. Prospektor nebo těžař mohou být ekonomickými (získávání investičních prostředků, daně, tržní pozice) nebo politickými důvody vedeni k tomu, že např. posunou svou průzkumnou etapu výše nebo níže proti její skutečné pozici. V so-cialistickém (komunistickém) Československu, s kompletně zestátněným průmyslem, obchodem a službami, byly výsledky geologického vyhledávání a průzkumu posuzovány ne podle průzkumem vyhledaných nebo ověřených zásob nerostů, ale podle plnění plánu průzkumných prací. Podle toho, zda naplánované investice do průzkumu byly zcela spo-třebovány „vrtáním a kopáním“, či ne. Od plnění plánu byla odvislá mzda zaměstnanců průzkumných a těžebních organizací. Byl také proto zájem na všech úrovních, aby vyhle-dávání a průzkum stále pokračovaly. Proto vyhledávací průzkum a předběžný průzkum byly nejčastější typy průzkumu a ověřené zásoby zřídka byly kategorizovány jako A. Běžně byly zatřiďovány pouze do kategorií C1 a C2. To umožňovalo jejich stálé ověřo-vání. Na druhou stranu mnoho těžebních organizací těžilo ze zásob kategorie C2, které ale fakticky bylo možné zařadit výše, byly přeprozkoumané.

Literatura

[1] Code for reporting of mineral exploration results, mineral resources and mineral reserves (The Reporting Code). – http://geolsoc.org.uk/webdav/site/GSL/shared/pdfs/Fellowship/UK_Euro%20Reporting%20Code.pdf

[2] Schejbal, C. (2003): Problematika výpočtu a klasifikace zásob a zdrojů pevných nerostných surovin. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, ročník XLIX, řada hornicko-geologická, monografie 9, s. 139–161(Transactions of the VŠB – Technical University Ostrava, vol. XLIX, Mining and Geological Series, Monograph 9, pp. 139–161).

[3] Směrnice č. 3/1981 Českého geologického úřadu pro hodnocení a evidenci geologických prognóz a prognózních zásob nerostných surovin. – Geologický průzkum, 23, 10: Zpravodaj ČGÚ, 5: 1–2.

[4] United Nations international framework classification for reserves/resources – solid fuels and mineral commodities. – United Nations Economic and Social Council, Economic Commission for Europe, Committee on Sustainable Energy, 1997. Geneva.

[5] U. S. Bureau of Mines and U. S. Geological Survey. Principles of a resource/reserve classification for minerals. – U. S. Geological Survey Circular 831, 1980.

[6] Lhotský, P. – Morávek, P. (2002): Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek (návrh k analýze třetí části horního zákona). – Uhlí, rudy, geologický průzkum, 5: 8–15.

[7] Nařízení vlády Československé socialistické republiky č.80/1988 Sb. o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů.


22

ÚVOD

Letošní vydání publikace Surovinové zdroje České republiky – nerostné suroviny je již pětadvacáté ve své historii. Publikace byla do roku 1996 vydávána a distribuována pro Ministerstvo hospodářství, od roku 1997 dosud pro Ministerstvo životního prostředí

Po zániku organizační složky státu České geologické služby – Geofondu k 31. 12. 2011, přešlo zpracovávání publikace Surovinové zdroje České republiky – nerostné suroviny na státní příspěvkovou organizaci Česká geologická služba. S ojedinělým přerušením v roce 2011 Ministerstvo životního prostředí si vydávání publikace objednává, a to navý-šením rozpočtu České geologické služby, v jejímž rámci v Útvaru 600 Geofond je ročenka editována. To umožňuje pokračovat v unikátních šetřeních (a jejich publikování) o geo-logickém vývoji území České republiky a vývoji české a světové ekonomiky ve vazbě na nerostné suroviny, o ekonomické situaci domácích těžařů, o vztahu těžby a ochrany životního prostředí a o nákladech na odstraňování negativních následků hornické činnosti v České republice.

Publikace je vydána a distribuována převážně v elektronické podobě.Publikace nadále poskytuje informace pro zájemce o vyhledávání, průzkum a těžbu lo-

žisek nerostných surovin na území České republiky a o vztah těžebních aktivit k ochraně životního prostředí v České republice. Je samozřejmě nadále zpracována pro vybrané nej-důležitější nerostné suroviny České republiky, které mají nebo v nedávné minulosti měly průmyslový význam, ale také pro nerostné suroviny v minulosti na území České republiky netěžené, které mají zásoby nebo (schválené či neschválené) zdroje. Jsou zmíněny rovněž ty nerostné suroviny v minulosti a v současnosti netěžené, bez zdrojů a zásob, které jsou předmětem zahraničního obchodu České republiky, a tento obchod lze u nich sledovat pomocí položek celního sazebníku. Publikace obsahuje základní údaje o stavu a pohybu zásob nerostných surovin ČR z „Bilance zásob výhradních ložisek nerostů ČR“ (dále Bilance), která je vydávána pro úzce vymezený okruh orgánů státní správy. Publikace je doplněna informacemi o domácích cenách surovin, dovozech a vývozech, hlavních tě-žebních organizacích a o územním rozložení zdrojů. Umožňuje orientaci v problematice nerostného surovinového potenciálu České republiky a při úvahách o investičních zámě-rech na těžbu nerostů. Tomu napomáhají také uváděné prognózní zdroje, a to jak oficielně schválené Komisí pro projekty a závěrečné zprávy MŽP (KPZ) v kategoriích P1, P2, P3, tak KPZ neschválené (prezentované pouze v odborných zprávách).

Uvedené zásoby nerostů se udávají jako geologické zásoby, tj. zásoby v původním stavu na ložiskách, vyčíslené podle stanovené klasifikace a podmínek využitelnosti. Výchozími podklady jsou výpočty zásob v minulosti schválené nebo prověřené státní expertizou Ko-mise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, popř. výpočty schválené Komisí pro průzkum a dobývání vyhrazených nerostů bývalého MHPR ČR a MH ČR, nebo bývalými komisemi pro hospodaření se zásobami jednotlivých těžebních a zpracovatelských resortů. Zásoby a výpočty zásob uranu byly schvalovány Komisí pro klasifikaci zásob radioaktiv-ních surovin bývalého FMPE. V současnosti je schválení zásob v pravomoci toho subjektu, který financoval jejich výpočet. Je-li subjektem soukromá společnost, schvaluje si svůj

23ÚVOD

výpočet sama. Je-li subjektem stát, výpočet schvaluje KPZ. Podle § 14 odst. 3 horního zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, ale i soukromá společnost předkládá výpočet zásob výhradní nerostné suroviny KPZ prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. Ale pouze proto, aby KPZ zkontrolovala, zdá zpráva o výpočtu zásob svým obsahem vyhovuje ustanovením horního zákona.

Horní zákon č. 44/1988 Sb., v platném znění, definuje výhradní a nevýhradní nerostné suroviny a ložiska nerostných surovin. Výhradní nerostné suroviny vždy tvoří výhradní ložiska vlastněná Českou republikou. Nevýhradní ložiska vlastní majitelé pozemků. Nevý-hradní nerostné suroviny (stavební suroviny) mohou vytvářet jak výhradní, tak nevýhradní ložiska. Až do roku 1991 (významná) ložiska nevýhradní nerostné suroviny vhodné kva-lity a kvantity byla prohlášena za „vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství“, a tedy výhradní, jak určoval tehdy platný horní zákon. Od roku 1991 nově vyhledaná a prozkoumaná ložiska nevýhradních nerostných surovin vždy tvoří nevýhradní ložiska.

V letech 1993–2001 byl Ministerstvem životního prostředí v součinnosti s Minister-stvem průmyslu a obchodu zajišťován rozsáhlý program přehodnocování zásob výhradních ložisek nerostných surovin (Rebilance), na jehož základě došlo k zásadnímu přehodnocení surovinové základny České republiky. V menším rozsahu pak úkol pokračoval v letech 2003–2006. Proto také oproti předchozím létům došlo u řady surovin ke značným změnám v počtu ložisek a množství evidovaných zásob. K výrazné redukci počtu ložisek i množství zásob došlo především u rud.

Ročenka Surovinové zdroje České republiky zahrnuje vybrané nerostné suroviny podle toho, zda jsou nebo byly těženy na území České republiky. I u těžených nerostných su-rovin uvádí schválené prognózní zdroje, pokud existují. V současnosti netěžené suroviny dělí na ty, které v minulosti byly těženy a ty, které nikdy těženy nebyly. V obou případech rozlišuje, zda jsou známy jejich zdroje a zásoby, nebo nikoliv a vesměs i to, zda se jedná o rudy nebo nerudní nerostné suroviny. Každé surovině, nebo seskupením surovin obvyk-lým na jejich ložiskách, je věnována samostatná kapitola. Kapitoly mají shodnou stavbu. Uváděné v současnosti těžené suroviny – energetické nerostné suroviny, nerudní a stavební suroviny – s podstatnějším hospodářským významem a objemem zásob na území repub-liky – mají samostatné kapitoly rozdělené do šesti částí.

Část 1 – Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR – vychází z evidence ložisek nerost-ných surovin ČR a u většiny surovin zahrnuje seznam ložisek a jejich územní rozložení. Názvy těžených ložisek jsou označeny tučným písmem. U energetických nerostných su-rovin a některých nerudných surovin nejsou uváděna jednotlivá ložiska, ale jen ložiskové oblasti resp. pánve. V případě ložisek stavebních surovin, jejichž počet na území České republiky dosahuje řádově stovek a která jsou rozložena na celém území, jsou lokalizována jejich seskupení v členění ložiska výhradní, nevýhradní, těžená a netěžená.

Část 2 – Základní statistické údaje ČR k 31. 12. – vychází zejména z Bilance zásob výhradních ložisek nerostů. V ČR jsou bilancovány 3 skupiny nerostných surovin (rudy, energetické nerostné suroviny a výhradní ložiska nerudních a stavebních surovin). Od roku 1999 je nově sledována i těžba na nevýhradních ložiskách. Schválené prognózní zdroje jsou také uváděny, pokud existují.

Poznámka: Údaje o zásobách Bilance jsou uváděny v kategoriích prozkoumanosti (vy-hledané, prozkoumané) a skupinách ekonomické využitelnosti (bilanční, nebilanční) sta-novených příslušnými předpisy, počínaje horním zákonem. Jako zásoby se tak označují také nebilanční zásoby, tedy zásoby, které nejsou v současnosti dobyvatelné, což je termi-

24ÚVOD

nologicky v rozporu s konceptem zásob, jak jej chápou standardní mezinárodně užívané klasifikace. V nich se za zásoby označuje pouze okamžitě těžitelná část prozkoumaných zdrojů. Všechny ostatní evidované části různé prozkoumanosti jsou zdroje, nikoliv zá-soby dané nerostné suroviny. Vztah domácí klasifikace a zahraničních klasifikací zásob a zdrojů nerostných surovin je popsán v samostatné kapitole této ročenky „Klasifikace zásob a zdrojů nerostných surovin v České republice“.

Část 3 – Zahraniční obchod – obsahuje informace o dovozech, vývozech a o prů-měrných cenách dovozů a vývozů významných celních položek souvisejících s danou nerostnou surovinou (a uvádí mezinárodní číselné kódy celních položek). Údaje o zahra-ničním obchodu jsou poslední (průběžně upřesňované) údaje ČSÚ – bez diskuse jejich spolehlivosti.

Část 4 – Ceny domácího trhu – uvádí orientační ceny tuzemské produkce (bez DPH).Část 5 – Těžební organizace v ČR k 31. 12. 2016 – obsahuje seznam organizací tě-

žících na území České republiky příslušnou surovinu. Organizace jsou uváděny v pořadí podle výše těžby. Jejich adresy jsou k dispozici v České geologické službě.

Část 6 – Světová výroba a ceny světového trhu – uvádí těžbu suroviny nebo výrobu prodejných produktů za období posledních pěti let s tím, že jsou uváděny i země s vý-znamnějším podílem na světové těžbě (výrobě), tj. země zaujímající obvykle prvních deset míst ve světové produkci. Vývoj světových cen je uváděn za období posledních pěti let jako kotované nebo indikativní ceny obchodů.

Ke zpracování ročenky byla použita řada domácích a zahraničních podkladů jak z ča-sopisů a odborné literatury, tak z posledních dostupných vydání různých mezinárodních statistických přehledů.

25

NEROSTNÁ SUROVINOVÁ ZÁKLADNA ČESKÉ REPUBLIKY A JEJÍ VÝVOJ V ROCE 2016

Ing. Petr Uldrych a kol.Ministerstvo životního prostředí ČR

1. Právní rámec využívání nerostné surovinové základny1.1. Vyhrazené a nevyhrazené nerosty a jejich ložiska

Nerosty vymezené zákonem č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů se dělí na vyhrazené a nevyhrazené. Přírodní nahromadění vyhrazených nerostů tvoří výhradní ložiska, která představují nerostné bohat-ství státu a jsou jeho vlastnictvím. Ložiska nevyhrazených nerostů (zejména štěrkopísků, stavebního kamene a cihlářských hlín) jsou součástí pozemku – ve smyslu § 7 horního zákona. Novelou horního zákona z roku 1991 byla zrušena dřívější možnost rozhodnout o významných ložiskách nevyhrazených nerostů, že se jedná o ložiska výhradní. Rozhod-nutí ústředních orgánů státní správy v této věci, která byla vydána před účinností novely, zůstávají podle přechodných ustanovení § 43 a 43a horního zákona v platnosti. Předmětná ložiska jsou i nadále ložisky výhradními, tj. ve vlastnictví státu, oddělená od vlastního pozemku.

1.2. Projektování, schvalování a provádění vyhledávání a průzkumu ložisek

1.2.1. vyhrazených nerostůVyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů ve smyslu zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, může provádět fyzická nebo právnická osoba („organizace“) za předpokladu, že tyto práce řídí a za jejich výkon od-povídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti (odpovědný řešitel geologických prací). Organizace, která chce realizovat vyhledávání a průzkum ložisek těchto nerostů, ověřo-vání jejich zásob a zpracování geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, musí požádat Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. Řízení, které podléhá správnímu řádu, je zakončeno rozhodnutím o stanovení nebo nestanovení průzkumného území, které v kladném případě obsahuje vymezení průzkumného území, nerost, na jehož vyhledávání a průzkum se průzkumné území stanovuje, podmínky prová-dění prací a dobu platnosti průzkumného území. Průzkumné území nemá povahu územ-ního rozhodnutí, zakládá však výhradní právo podnikatele na vyhledávání daného nerostu v daném průzkumném území. Zákon stanoví povinnost úhrady za plochu vymezeného průzkumného území, a to v prvním roce 2 000 Kč za každý započatý km2, která se zvy-šuje každý rok o dalších 1 000 Kč za každý započatý km2 (na 3 000 Kč v druhém roce, 4 000 Kč ve třetím roce atd.). Tato úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrech je prů-zkumné území stanoveno. Leží-li průzkumné území na katastrech více obcí, rozděluje se úhrada podle poměru ploch průzkumných území na katastrech jednotlivých obcí.

V rámci projektování a provádění prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů musí příslušná organizace zohledňovat podmínky a respektovat zájmy chráněné podle zvláštních předpisů – § 22 zákona o geologických pracích. K nim patří především

26Nerostná surovinová základna ČR a její vývoj v roce 2016

zákony na ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělské a lesní půdy, vodní a horní zákon a pod. Poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené geologickým zákonem, může Ministerstvo životního prostředí stanovené průzkumné území zrušit.

1.2.2. nevyhrazených nerostů (a jejich dobývání)Na vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů se uvedená ustanovení vzta-hují pouze v případě, že jde ve smyslu přechodných ustanovení horního zákona o dříve deklarovaná výhradní ložiska. V ostatních případech může vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku. Ustanovení § 22 zákona o geologických pracích je platné i pro tyto případy. Dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, je činností prováděnou hor-nickým způsobem podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

1.3. Oprávnění k dobývání vyhledaného a prozkoumaného ložiska

Zjistí-li se vyhledáváním a průzkumem vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umož-ňují důvodně očekávat jeho nahromadění (což je doloženo alespoň u části ložiska výpoč-tem zásob v kategorii zásob vyhledaných), ohlásí organizace tuto skutečnost MŽP, které vydá osvědčení o výhradním ložisku, které je vlastnictvím státu. To je současně podkladem pro zajištění ochrany výhradního ložiska před ztížením nebo znemožněním jeho dobývání – stanovením chráněného ložiskového území podle § 17 horního zákona.

Oprávnění podnikatele k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí předcházet souhlas MŽP, který může být vázán na splnění omezujících podmínek zohledňujících zájmy surovinové politiky státu a na uhrazení prostředků již vynaložených ze státního rozpočtu na geologické práce na ložisku. Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro kterou byl průzkum proveden a pokud ji neuplatní, pak orga-nizace, která se na průzkumu finančně podílela. V případech, týkajících se ropy a zemního plynu platí poněkud odlišná pravidla vycházející z transponované směrnice EU.

Dobývací prostor se stanoví pouze podnikateli, který má od příslušného obvodního báňského úřadu vydáno oprávnění pro hornickou činnost. Řízení o stanovení probíhá v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního pro-středí, územního plánování a stavebním úřadem. Návrh na stanovení dobývacího prostoru musí podnikatel doložit zákonem stanovenou dokumentací. V řízení jsou řešeny vztahy k vlastníkům pozemků a vypořádání se střety zájmů chráněných zvláštními předpisy. Součástí podkladů je také vyhodnocení vlivu dobývání na životní prostředí (EIA). Roz-hodnutí o stanovení dobývacího prostoru je vedle báňského oprávnění též rozhodnutím o využití území.

Podnikatel, kterému byl stanoven dobývací prostor, může zahájit těžební práce až na zá-kladě povolení hornické činnosti, vydané obvodním báňským úřadem. Povolení hornické činnosti podléhá správnímu řízení, při kterém se posuzují plány otvírky, přípravy a dobý-vání ložiska, včetně plánů na sanace a rekultivace po ukončení těžby. V odůvodněných případech může obvodní báňský úřad stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti spojit do jediného správního řízení.


1.4. Úhrady za dobývání vyhrazených nerostů

Podnikatel je povinen platit úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů. Roční úhrada z dobývacího prostoru činí 300 Kč za každý i započatý hektar z do-

Sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady

Nerost, skupina nerostů JednotkaSazba v Kč za jednotku

Ropa m3 558,00

Hořlavý zemní plyn m3 0,27

Uran t 5 834,13

Cesium kg 160 782,00

Cín t 22 726,00

Lithium t 10 692,00

Mangan t 2 308,00

Měď t 7 115,00

Rubidium kg 114 103,00

Wolfram t 46 625,00

Zlato kg 40 919,00

Drahé kameny - vltavín kg 1 939,59

Drahé kameny - granáty kg 1 500,00

Drahé kameny - hmoty SiO2 kg 10,00

Diatomit t 4,95

Sklářský a slévárenský písek t 8,24

Bentonit t 3,32

Nerosty používané pro kamenickou výrobu,

včetně štěpných břidlicm3 17,55

Sádrovec t 21,84

Grafit t 30,00

Technicky využitelné krystaly nerostů t 15,00

Keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce t 34,74

Kaolin t 30,00

Křemen, křemenec, dolomit, slín, čedič, znělec,

trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-

technologickému zpracování nebo zpracování tavením

t 4,36

Živec t 13,73

Wollastonit t 5,00

Vysokoprocentní vápenec t 10,55

Ostatní vápence a cementářské suroviny t 3,25

Uhlí černé t 9,90

Uhlí hnědé dobývané povrchovým způsobem GJ 1,18

Uhlí hnědé dobývané hlubinně t 3,88

Stavební kámen m3 2,91

Štěrkopísky m3 3,39

Cihlářské suroviny m3 1,40

Ostatní nerosty t 50,37


2. Vybrané statistické údaje průzkumu a dobývání výhradních ložisek nerostných surovin na území ČR

Statistické údaje / Rok 2012 2013 2014 2015 2016

evidované

geologické práce a)

celkem 3 000 3 340 3 585 4 128 5 610

ložiskově-geologické 24 22 27 26 11

chráněná ložisková území 1 087 1 098 1 100 1 105 1 112

dobývací prostory – počet 967 969 973 974 967

počet těžených výhradních ložisek 495 502 504 505 507

počet těžených nevýhradních ložisek 209 203 209 208 221

těžba výhradních ložisek, mil. t b) 114 107 109 114 110

těžba nevýhradních ložisek, mil. t b) 11 11 10 12 12

organizace vykazující výhradní ložiska 320 321 318 319 322

organizace těžící výhradní ložiska 183 179 181 179 184

organizace těžící nevýhradní ložiska 151 170 152 165 166

Poznámky:Uvádí se počty sledovaných údajů není-li uvedeno jinaka) převažují inženýrsko-geologické a zejména hydrogeologické práceb) přepočet na tuny u zemního plynu 1 000 m3 = 1t, u dekoračního a stavebního kamene 1 000 m3 = 2,7 kt,

u štěrkopísků a cihlářských surovin 1 000 m3 = 1,8 kt.

bývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Jestliže je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska, činí roční sazba úhrady 1 000 Kč.Tuto úhradu převádí obvodní báňský úřad v celé výši obcím, na je-jichž území se dobývací prostor nachází, a to podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.

Roční úhrada z nerostů vydobytých v dobývacích prostorech je upravena Nařízením vlády 98/2016 Sb ze dne 16.3.2016 podle § 33k odst. 2 horního zákona, ve znění zákona č. 89/2016 Sb.

Úhrada se vypočte jako součin základu úhrady, tvořeného množstvím vydobytého ne-rostu vykazovaného jako čistá těžba v dobývacím prostoru a sazby, stanovené v příloze k nařízení vlády č. 98/2016 Sb. pro příslušný nerost.

Výnos úhrady z vydobytých nerostů převádí obvodní báňský úřad zčásti do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevýhradních ložisek, pro zajištění výkonu státní geologické služby spojeného s ochranou a evidencí nerostného bohatství a zčásti do rozpočtu dotčených obcí. Podíl státního rozpočtu a rozpočtů dotče-ných obcí je různý pro různé nerosty a je stanoven horním zákonem

1.5. Rezervy na důlní škody a sanace při dobývání vyhrazených nerostů

Při dobývání je podnikatel povinen vytvářet v potřebné výši finanční rezervy na důlní škody a na provedení sanace (včetně rekultivace) pozemků dotčených dobýváním lo-


4. Vývoj průmyslových zásob (bilančních prozkoumaných volných zásob) nerostných surovin celkem podle skupin tisíce kt (není-li uvedeno jinak)

Statistické údaje / Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Rudy a) 26 26 27 27 46

Energetické nerostné suroviny b) 2 891 2 847 2 807 2 769 2 850

z toho: uran (U) (kt) 1 1 1 1 1

ropa 20 21 21 21 21

zemní plyn b) 6 6 6 6 6

Nerudní suroviny 2 718 2 684 2 673 2 612 2 398

Stavební suroviny c) 5170 5 153 5 107 5 156 5 140

Poznámka:a) do roku 2013 jen rudy Au (25 642 kt), v letech 2014, 2015 rudy Au (25 642 kt) a rudy Li (860 kt), v roce 2016

rudy Au (25 642 kt), rudy Li (860 kt) a rudy Sn-W (19 703 kt)b) přepočet na kt u zemního plynu 1 mil. m3 = 1 ktc) na výhradních ložiscích včetně dekoračního kamene; přepočet na kt – u dekoračního a stavebního kamene

1 000 m3 = 2,7 kt, u štěrkopísků a cihlářských surovin 1 000 m3 = 1,8 kt

3. Postavení dobývání nerostných surovin v ekonomice ČR

Ukazatel / Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Meziroční růst HDP * –0,7 –0,5 2,7 5,4 2,5

Podíl dobývání na HDP, % běžných cen 1,1 0,8 0,9 0,8 0,8

Podíl HPH dobývání na HPH průmyslové výroby**,

% běžných cen3,9 2,9 3,2 2,9 2,0

Zdroj: ČSÚPoznámky: * HDP stanovené výrobní metodou, objemové indexy SOPR = 100 (SOPR – stálé období předchozího roku)** Průmyslová výroba = dobývání + zpracovatelský průmysl + výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

a klimatizovaného vzduchu

žiska. Vytváření rezerv schvaluje obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti k otvírce a dobývání ložiska. Čerpání z rezerv povoluje obvodní báňský úřad po dohodě s Ministerstvem životního prostředí a po vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s Ministerstvem prů-myslu a obchodu.


6. Geologické práce hrazené ze státního rozpočtu6.1. ložiskově-geologického charakteru

ÚÚstřední geologický orgán státní správy plní povinnost státní evidence zásob výhradních ložisek – vlastnictví státu (§ 29 horního zákona). K tomu vydává státní bilanci zásob jako jeden ze základních podkladů pro:• územní plánování,• surovinovou politiku,• energetickou politiku,• politiku životního prostředí,• strukturální politiku,• politiku zaměstnanosti.

V evidenci jsou vedena ložiska v posledním stavu dokumentovaném výpočtem zásob. Výpočet zásob je zpracován podle podmínek využitelnosti vyjadřujících• stav trhu, ceny, ekonomiku podnikání,

5. Přehled rozhodnutí o průzkumných územích (PÚ) platných v roce 2016 a z toho vydaných v roce 2016 podle nerostů – průzkumné práce hrazené organizacemi

Kód suroviny

Suroviny a podzemní úložištěPočet

platných PÚ (sur. 1)

Počet platných

PÚ (sur. 2)

Nová rozhodnutí

v r. 2016

Počátek platnosti v r. 2016

UC Černé uhlí 1 0 0 0

RP; ZP Ropa a zemní plyn 19 0 5 5

CW Rudy cín-wolframové a lithiové 9 0 1 1

LR Lithiová ruda 0 9 1 1

MR Měděná ruda 0 4 0 0

GT Grafit 2 0 0 0

PD Polodrahokamy 8 0 2 2

KN Kaolin 8 0 1 0

JL Jíly 4 0 2 2

BT Bentonit 9 0 1 1

ZS Živcové suroviny 12 0 2 0

KR Křemenné suroviny 0 0 0 0

CKCementářské korekční

sialitické suroviny0 0 0 0

KA Dekorační kámen 0 0 0 0

SK Stavební kámen 0 0 0 0

SP Štěrkopísky 6 0 0 0

PU; PZPodzemní úložiště,

podzemní zásobníky19 0 7 0

Celkem 97 13 22 12

PÚ – průzkumná územísur. 1 – v případě, že jde o surovinu hlavnísur. 2 – v případě, že jde o surovinu vedlejší


• báňsko-technické podmínky využití,• střety zájmů s využitím ložiska (především ochrana životního prostředí a další střety).

Jde tedy vesměs o zcela proměnlivé faktory reagující na politické, hospodářské a spo-lečenské změny (v nejširším slova smyslu).

V oblasti ložiskové geologie bylo provedeno vyhodnocení vápenců v Českém masivu z hlediska využití k výrobě plniv a byly realizovány práce posuzující nové možnosti vy-užití draselných živců v celé ČR. V rámci aktualizace informací o ložiskovém potenciálu a stavu zdrojů nerostných surovin (SurIS) pokračovalo upřesňování evidence a informací o aktuálním stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu formou dokumentu Hor (MPO) 1-01. Byly zpracovány datové podklady publikace Surovinové zdroje ČR a současně po-kračovala elektronizace pasportů ložisek a průzkumných území (Ložiskový informační systém – LIS).

Náklady na geologicko-průzkumné práce ložiskové geologie hrazené z prostředků státního rozpočtu (zaokrouhleno)

1993 248,7 mil. Kč

1994 249,8 mil. Kč

1995 242,3 mil. Kč

1996 163,0 mil. Kč

1997 113,2 mil. Kč

1998 114,2 mil. Kč

1999 110,8 mil. Kč

2000 26,3 mil. Kč

2001 21,5 mil. Kč

2002 17,0 mil. Kč

2003 7,0 mil. Kč

2004 26,2 mil. Kč

2005 12,0 mil. Kč

2006 1,7 mil. Kč

2007 3,0 mil. Kč

2008 9,9 mil. Kč

2009 10,1 mil. Kč

2010 4,2 mil. Kč

2011 4,0 mil. Kč

2012 1,0 mil. Kč

2013 1,5 mil. Kč

2014 0,7 mil. Kč

2015 0,7 mil. Kč

2016 1,7 mil. Kč

6.2. neložiskového charakteru

Z prostředků státního rozpočtu byly financovány převážně geologické práce s neložis-kovým zaměřením. Jednotlivé veřejné zakázky byly zadávány k realizaci následujících dílčích programů:• geologická informatika• geologické mapování• rizikové geofaktory životního prostředí• hydrogeologie


• inženýrská geologie• komplexní geologické studie

Na tyto práce bylo od roku 1998 vynaloženo:

1998 29,6 mil. Kč

1999 39,2 mil. Kč

2000 48,5 mil. Kč

2001 72,8 mil. Kč

2002 61,0 mil. Kč

2003 67,0 mil. Kč

2004 52,1 mil. Kč

2005 60,3 mil. Kč

2006 55,4 mil. Kč

2007 58,1 mil. Kč

2008 41,0 mil. Kč

2009 42,2 mil. Kč

2010 35,0 mil. Kč

2011 22,8 mil. Kč

2012 12,6 mil. Kč

2013 8,2 mil. Kč

2014 7,5 mil. Kč

2015 9,2 mil. Kč

2016 9,0 mil. Kč

7. Přehled vybraných obecně závazných právních předpisů pro průzkum a dobývání nerostů ke 30. 6. 2017

7.1. Zákony

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 168/1993 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 61/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 150/2003 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 313/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 157/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 85/2012 Sb., č. 350/2012 Sb., č. 498/2012 Sb., 257/2013 Sb., č. 89/2016 Sb., č. 264/2016 Sb., č. 183/2017 Sb. a č. 225/2017 Sb.

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákonů č. 425/1990 Sb., č. 542/1991 Sb., č. 169/1993 Sb., č. 128/1999 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 206/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 313/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 376/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 155/2010 Sb. a č.184/2011 Sb., č. 18/2012 Sb., č. 64/2014 Sb., č. 250/2014 Sb., č. 206/2015 Sb., č. 204/2015 Sb., č. 320/2015 Sb., č. 91/2016 Sb., č. 243/2016 Sb., č. 451/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákonů č. 543/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. a č. 85/2012 Sb., 64/2014 Sb.


Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zá-konů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., č. 183/2017 Sb. a č. 225/2017 Sb.

Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého dopřírodních horninových struk-tur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb. a č. 64/2014 Sb.

7.2. Další právní předpisy

7.2.1. Pro oblast využívání ložisekVyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o po-volování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem ve znění vyhlášek ČBÚ č. 242/1993 Sb., č. 434/2000 Sb. a č. 299/2005 Sb.

Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stano-vení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášek ČBÚ č. 340/1992 Sb. a č. 331/2002 Sb.

Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb.

Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb.

Vyhláška MŽP ČR č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky MŽP č. 368/2004 Sb.

Vyhláška MŽP ČR č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územíchVyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti

a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 382/2012 Sb.

Vyhláška MHPR ČR č. 497/1992 Sb., o evidenci zásob výhradních ložisek nerostůNařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady (z vytěžených nerostů)

7.2.2. Pro geologické práceVyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve znění vyhlášky MŽP č. 368/2004 Sb.

Vyhláška MŽP č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaciVyhláška MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geo-

logických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek ve znění vyhlášky MŽP č. 18/2009 Sb.

7.2.3. Pro oblast oprávnění k činnosti a k ověřování odborné způsobilostiVyhláška ČBÚ č. 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.

Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 380/2012 Sb.

Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, pro-vádět a vyhodnocovat geologické práce

34

EKONOMIKA A NEROSTNÉ SUROVINY

Vývoj české ekonomiky a význam nerostných surovin

Doc. Ing. Eva Zamrazilová, CSc. Vysoká škola ekonomická a Česká bankovní asociace

1. Makroekonomický vývoj české ekonomikyV posledních dvou letech se domácí ekonomice dařilo. Podle aktualizovaných dat vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) /1/ v roce 2015 o 5,4 %. Tato revize posunula původní výsledek ve výši 4,6 % výrazně směrem vzhůru. Růst v roce 2015 byl ovšem podpořen mi-mořádnou kombinací neočekávaných příznivých faktorů přechodného charakteru s různou intenzitou a dobou působnosti. Kromě opožděného dočerpávání prostředků z EU fondů byl silným prorůstovým impulzem pokles cen ropy, a dalších surovin. Po vyprchání mi-mořádných impulzů česká ekonomika v roce 2016 dle očekávání mírně zpomalila. Růst hrubého domácího produktu dosáhl dle revidovaných údajů 2,5 %. Silný výsledek roku 2015 nastavil pro rok 2016 extrémně vysokou srovnávací základnu a v tomto kontextu lze výkon domácí ekonomiky hodnotit příznivě.Dobrou kondici ekonomiky potvrdil i vý-sledek za první polovinu roku 2017, který naznačuje posílení hospodářského výkonu nad 3 %. V prvním čtvrtletí ekonomika meziročně stoupla o 3 %, předběžný odhad za druhé čtvrtletí posunul výkon hospodářství na 4,5 %. Mezičtvrtletní a meziroční tempa růstu hrubého domácího produktu /přináší Obrázek 1.

Při hodnocení vývoje hospodářství v posledních dvou letech je třeba zmínit dva základní momenty. Nízká cena ropy (viz Obrázek 2) byla jednou z hlavních příčin nízkého růstu cen a neplnění dvouprocentního inflačního cíle České národní banky, díky čemuž zůstala

Pramen: ČSÚ, Roční národní účty (červenec 2017)

Obrázek 1: Vývoj HDP, meziroční a mezičtvrtletní tempa růstu v %

35Ekonomika a nerostné suroviny – Vývoj české ekonomiky a význam nerostných surovin

měnová politika extrémně uvolněná a kurzový závazek byl prodlužován celkově o dva roky od původně očekávaného momentu ukončení v prvním čtvrtletí 2015. Pokles cen ropy na druhé straně znamenal silný pozitivní nabídkový šok pro ekonomiky, které jsou na do-vozech ropy a dalších komodit závislé. Malá, otevřená a surovinově nesoběstačná česká ekonomika byla jednou z těch, které na poklesu cen ropy výrazně profitovaly – snížily se ceny pohonných hmot nejen pro individuální zákazníky, kterým nižší ceny umožnily zvyšovat spotřebu pohonných hmot i dalších komodit a služeb, ale i pro výrobce. Nízká cena ropy vedla ke snižování výrobních nákladů, zvyšování ziskovosti a otevírání pro-storu pro investice a růst mezd. Ačkoli tedy nízká cena ropy byla jednou z příčin nízkého růstu cen, a potažmo i prodlužování kurzového závazku, její efekt pro hospodářský růst byl jednoznačně pozitivní. Pokles cen ropy byl doprovázen obdobným vývojem na trzích dalších komodit.

Cena ropy se na počátku roku 2017 pohybovala kolem 55 USD za barel, v polovině roku klem 50 USD za barel a celoroční průměr by měl být jen velmi mírně nad touto hodnotou. V příštím roce 2018 by se za předpokladu růstu produkce ropy v USA měla cena mírně zvýšit.

Jako podstatný impulz mimořádně silného výkonu ekonomiky v roce 2015 je všeo-becně označováno dočerpávání evropských fondů. Čerpání prostředků z EU fondů bylo v posledních letech velmi nerovnoměrné, což rozkolísává obrázek nejen investičního, ale i celkového hospodářského cyklu. Analýza výkonu české ekonomiky v jednotlivých čtvrtletích i letech je tímto faktorem částečně poznamenána.

Pokračující růst ekonomiky přinesl zesílené napětí na trhu práce. Nezaměstnanost po-kračovala v průběhu celého roku 2016 v poklesu, míra nezaměstnanosti /2/měřená dle domácí metodiky klesla z 6,6 na 5,6 %. Podle mezinárodně srovnatelné metodiky Eurostatu

Zdroj: ČNB, srpen 2017

Obrázek 2: Vývoj cen ropy (USD/barel)


dosáhla v prosinci 2016 česká míra nezaměstnanosti pouhých 3,5 %, což byla nejnižší hodnota v celé EU, kde průměrná nezaměstnanost v prosinci 2016 činila 8,2 %.

Ekonomický růst generoval nové pracovní příležitosti, pro které zaměstnavatelé stále obtížněji nalézali vhodné zaměstnance. Ke konci roku úřady práce zaznamenaly 133 tisíc volných pracovních míst. Tlak na růst mezd byl vyvolán nejen nedostatkem pracovních sil, ale i vládním zvyšováním minimální mzdy, jež zvyšovalo tlak na růst mezd v celém mzdovém spektru, především u profesí s nižšími mzdami. Průměrná nominální mzda v roce 2016 vzrostla o 3,7 %, což při průměrném zvýšení spotřebitelských cen o 0,7 % znamenalo růst reálné mzdy o rovná 3 %.Inflace /3/ zůstala pod 1 % po většinu roku 2016. Od listopadu nastal rychlý obrat k růstu cen tažený především pohonnými hmotami a potravinami. V prosinci 2016 byl nečekaně dosažen 2% inflační cíl, čímž byla splněna podmínka centrální banky k ukončení kurzového závazku.

Kurzový závazek centrální banky byl skutečně opuštěn v dubnu 2017. Koruna se po opuštění kurzového závazku pohybovala v očekávaném koridoru, za necelé čtyři měsíce posílila vůči euru o 3,7 %. První čtvrtletí přineslo meziroční růst HDP o 3 %, což byl proti původnímu očekávání citelně lepší výsledek, předběžný odhad růstu HDP ve výši 4,5 % znamenal další zrychlení. Solidní růst ekonomiky pro druhou polovinu roku naznačuje řada dalších dostupných ukazatelů, slibně vyhlíží vysoká důvěra domácností i podnika-telů. Výsledky i výhled je třeba hodnotit v kontextu revize roku dat 2015, která posunula celkový výkon ekonomiky směrem vzhůru.

Růst české ekonomiky byl v roce 2016 v rámci EU nadprůměrný výsledek (Obrázek 3). Obnovení růstu ekonomiky přineslo počínaje rokem 2014 rovněž obnovení hospodářské konvergence vyjádřená pozicí ekonomické úrovně měřené ukazatelem HDP na obyvatele v paritě kupní síly /4/ (standardu kupní síly) k průměru EU. V roce 2008 dosáhla hod-nota HDP na obyvatele ve standardu kupní síly 84 % průměru EU. V důsledku krizového poklesu a recese ekonomiky v letech 2012 a 2013 se pozice k průměru EU až do roku 2013 nepatrně zhoršovala. Růst v roce 2015 přinesl posun na 87 % a rok 2016 dále na 88 %

Pramen: ČSÚ, Mezinárodní údaje (červenec 2017)

Obrázek 3: EU a jednotlivé země, meziroční změna HDP, rok 2016, v %,

průměru EU. Je ale třeba upozornit, že pozice k nejvyspělejším evropským ekonomikám se v čase nezlepšuje. Česká republika dosáhla v roce 2016 71 % ekonomické úrovně sousedního Německa, což je stejná hodnota jako v roce 2008. Pozice k průměru EU se tedy dlouhodobě zlepšovala spíše rozšiřováním EU o země s nižší ekonomickou úrovní, než vykazuje česká ekonomika. Ke zlepšení pozice vzhledem k nejvyspělejším ekonomi-kám, například sousednímu Německu a Rakousku by se česká ekonomika musela začít posunovat směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Prozatím je tento posun nevý-razný.

2. Změny na straně poptávky Vývoj jednotlivých složek poptávky ovlivňuje dynamiku hrubého domácího produktu v míře, jíž se jednotlivé složky poptávky na HDP podílejí. Hlavní poptávkovou položkou je spotřeba domácností /5/, podílející se na domácím HDP přibližně polovinou. Tato položka je také relativně nejstabilnější s nejnižšími výkyvy a fluktuacemi v průběhu hos-podářského cyklu. Spotřeba domácností závisí zejména na vývoji trhu práce, tedy zaměst-naností (resp. nezaměstnaností), vývoji mezd, inflace a celkové kondici ekonomiky. Ta ovšem nemusí být spotřebiteli vnímána shodně s vývojem „tvrdých“ statistických dat, ale tzv. spotřebitelskou důvěru může ovlivňovat řada dalších faktorů, např. domácí politická situace a intenzita geopolitických rizik. Nejintenzivněji je spotřebitelská důvěra spojena s očekávaným vývojem nezaměstnanosti a očekáváními inflace.

Hrubá tvorba fixního kapitálu /6/, resp. investiční poptávka, je oproti tomu spojena především s výhledem poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů. Česká ekono-mika patří k nejotevřenějším v rámci EU, a proto je pro ni klíčovou oblastí zahraniční obchod. Proto jsou i veškeré investiční záměry spojeny především s očekáváním vývoje zahraniční poptávky.Solidní poptávka po exportu ale není postačující podmínkou pro růst domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Při mimořádně vysokém podílu nadnárodních firem ve struktuře ekonomiky, zejména domácím strojírenství je dobrá kondice evropských zemí a firem zásadní nejen pro export, ale i pro investiční rozhodnutí a vývoj mezd.

Hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2016 byla spotřeba domácností, která stoupla o 3,6 %. Naopak investiční poptávka propadla o 2,5 %, v důsledku extrémně silné srovnávací základny z předchozího roku. V roce 2016 se dařilo zahraničnímu obchodu, který podpořila silná zahraniční poptávka po produkci domácího zpracovatelského prů-myslu i stále uměle oslabovaná koruna, čistý vývoz /7/ proto významně přispěl k hospo-dářskému růstu. Vývoj jednotlivých složek poptávky ilustruje Obrázek 4, jejich příspěvek pro hospodářský růst Obrázek 5.

Spotřeba domácností byla na základě nově revidovaných dat ČSÚ posunuta směrem vzhůru pro roky 2015 i 2016. V roce 2015 byla spotřeba domácností po investiční poptávce druhým hlavním růstovým faktorem, v roce 2016 byla nejvýznamnějším zdrojem růstu. Při očekávaném růstu spotřeby domácností kolem 3 % bude růst spotřeby domácností v roce 2017 již třetím rokem v řadě, kdy spotřeba růst ekonomiky výrazně podpoří. Růst spotřeby domácností se opírá o velmi silný trh práce. Vybrané ukazatele trhu práce přináší Tabulka 1. Míra nezaměstnanosti klesá setrvale již od poloviny roku 2014, odkdy také začala rychle narůstat nabídka volných pracovních míst. Na konci první poloviny roku 2017 klesla míra nezaměstnanosti na 4 %, zatímco počet volných pracovních míst stoupl na historické maximum 183,5 tisíce.



Pramen: ČSÚ, roční národní účty (červenec 2017)

Obrázek 5: Vývoj HDP (stálé ceny, roční tempa v %), příspěvky jednotlivýchsložek v procentních bodech

Pramen: ČSÚ, roční národní účty (červenec 2017)

Obrázek 4: Vývoj HDP, spotřeby domácností, spotřeby vlády investic (stálé ceny, roční tempa v %)


Zaměstnavatelé stále obtížněji obsazují volné pracovní pozice vhodnými uchazeči, v roce 2015 byl tento problém koncentrován především do oblasti pracovních pozic s vyšší kvalifikací, v roce 2016 již byl nedostatek volné pracovní síly plošný a zasahoval kvalifi-kované i nekvalifikované pozice. Nedostatek pracovní síly tlačí na růst mezd, které v roce 2015 stouply o 3,2 %, v roce 2016 zrychlily na 3,7 % a v dalších dvou letech je očekáván růst mezd nad 5 %. Tato situace je komfortní z hlediska spotřebitelů, kteří se neobávají ztráty zaměstnání a věří v další růst mezd. Na straně druhé se jedná o bariéru hospodář-ského růstu, protože mzdové požadavky pracovníků postupně stále více ohrozí cenovou konkurenceschopnost podnikové sféry.

Podíl výdajů na veřejnou spotřebu /8/ na HDP se pohybuje kolem 20 % celkového užití HDP. V roce 2015 byl její vliv velmi výrazný, protože byl spojen s dočerpáváním evropských fondů, v roce 2016 přispěla fiskální politika k růstu mírně pozitivně, a to při dobrých parametrech veřejného hospodaření. Saldo veřejných financí vykázalo v roce 2016 přebytek ve výši 0,6 % HDP a vládní dluh klesl ze 40 % HDP v roce 2015na 36,8 % v roce 2016.

Vývoj investiční poptávky je silně rozkolísán čerpáním EU fondů. Pro rok 2016 byl růst hrubé tvorby fixního kapitálu revidován vzhůru na rekordně vysokých 10,4 %. Pokles investic o 2,5 % v roce 2016 je pouze reakcí na extrémně vysokou základnu předchozího roku. Výsledek pro první čtvrtletí roku 2017 přinesl ještě mírný meziroční pokles o 0,5 %, v mezičtvrtletním vyjádření ale již nastal obrat k růstu: oproti poslednímu čtvrtletí 2016 stouply investice na začátku roku 2017 téměř o 1 %. Oživení investiční bude pozvolné a spíše silnější až ve druhé polovině roku. Rok 2018 již bude ve znamení silnějšího čerpání EU fondů a investiční poptávka proto oživí výrazněji.

Investiční poptávka je intenzivně propojena s dovozem. V období utlumených investic je slabší i dovoz a naopak s vyšší investiční aktivitou dovozy zrychlují. V pohledu na po-ptávkovou strukturu růstu potom v obdobích slabé investiční poptávky vyniká příspěvek

Tabulka 1: Domácnosti: mzdy, spotřeba a nezaměstnanost

Nominální mzdy, %, y/y

Reálné mzdy, %, y/y

Míra registrované nezaměstna-

nosti, %

Spotřeba domácností,

%, y/y

2010 2,2 0,7 7,0 1,0

2011 2,5 0,6 6,7 0,3

2012 2,5 –0,8 6,8 –1,2

2013 –0,1 –1,5 7,7 0,5

2014 2,9 2,5 7,7 1,8

2015 3,2 2,9 6,6 3,8

2016 3,7 3,0 5,6 3,6

Zdroj: ČSÚ: Hlavní makroekonomické ukazatele, červenec 2017


čistého vývozu pro růst, naopak vyšší investice prostřednictvím vyšších dovozů příspěvek čistého exportu pro růst tlumí. Obecně ale platí, že exportní výkonnost je pro českou eko-nomiku zásadní a silný export je zázemím pro posílení poptávky domácí, prostřednictvím zaměstnanosti, mezd i investic.

Roky 2015 a 2016 jsou pro střídání významu čistého vývozu a investic pro růst učebni-covým příkladem. Vysoké investice v roce 2015 prostřednictvím dovozu zneutralizovaly příspěvek čistého vývozu pro růst na pouhé 0,1procentního bodu. Naopak propad inves-tiční poptávky v roce 2016 vedl prostřednictvím slabší dynamiky dovozu k vysokému pří-spěvku čistého vývozu pro růst HDP v rozsahu 1procentního bodu. Obdobná situace jako v roce 2016 přetrvává i v první polovině roku 2017. Relativně slabá investiční poptávka zpomaluje dovoz, takže vliv čistého exportu na růst je silný. Lze říci, že domácí poptávka, zejména složka hrubé tvorby fixního kapitálu a dovoz představují do značné míry spojené nádoby, a proto příspěvek čistého vývozu by měl slábnout společně s oživením investic ve druhé polovině roku 2017.

3. Strukturální změny české ekonomikyPři hodnocení odvětvové struktury české ekonomiky a jejího vývoje na makroúrovni, tedy z pohledu nabídkové strany ekonomiky, je hlavním makroekonomickým agregátem hrubá přidaná hodnota (HPH) /9/. Hrubý domácí produkt se od hrubé přidané hodnoty liší započtením daní na produkty a odečtením dotací. Struktura českého hospodářství sledovaná podílem jednotlivých odvětví a oborů na HPH nevykazuje v posledních letech výrazné změny. Charakteristický je vysoký podíl průmyslu a relativně nízký podíl služeb. Podíl služeb se v české ekonomice pohybuje kolem 60 %, zatímco ve vyspělých tržních ekonomikách (původní EU-15) dosahuje podíl služeb kolem 75 %.

Tento strukturální parametr je do značné míry determinován rozměrem a stupněm vy-spělosti ekonomiky. Malá a středně vyspělá ekonomika je při nízké surovinové soběstač-nosti nutně výrazně orientovaná na zpracovatelský vývoz, na němž její prosperita zásadně závisí. Hlavním vývozním artiklem ČR je dlouhodobě strojírenský průmysl, jehož vývoj je silně ovlivněn zahraniční poptávkou. Naopak vývoj ve službách je primárně determinován intenzitou poptávky domácí. Služby produkované v rámci domácí ekonomiky využívají především české domácnosti a domácí podnikatelé. Vývoz služeb je sice nezanedbatel-ným faktorem vývoje české ekonomiky, ale zatím je koncentrován především do služeb souvisejících s turistickým ruchem a dopravou, nejen proto, že prozatím nedošlo k plné liberalizaci služeb v rámci vnitřního trhu EU, ale i proto, že ČR zatím nedosáhla takového stupně vyspělosti, aby byla služby schopna masivněji vyvážet.

Vývoj v průmyslu proto patří ke klíčovým faktorům ovlivňujícím vývoj domácí eko-nomiky. Podíl průmyslu na tvorbě hrubé přidané hodnoty dosahuje téměř jedné třetiny celkové HPH v národním hospodářství. Nadprůměrně vysoký podíl průmyslu – zejména zpracovatelského – na hrubé přidané hodnotě vytvářené v ekonomice se perspektivně jeví jako spíše výhodný – bez nároku na hlubší analýzu zde působí příklad německé eko-nomiky. Na rozdíl od velkého a ekonomicky silného souseda si česká ekonomika není schopna dostatečnou poptávku sama o sobě vygenerovat. Proto je ekonomika životně závislá na exportní výkonnosti. Průmyslová exportní odvětví jsou ale silně koncentrována do procyklických oborů, které v časech dobrých pomáhají ekonomice k rychlému růstu, v časech špatných ji ale stejně intenzivně stahují do recese.Hlavní význam má zpracova-


telský průmysl, odvětví těžby a dobývání nerostných surovin se na tvorbě HPH podílejí již několik let přibližně 1 % (Tabulka 2).

Význam nerostných surovin posuzovaný podílem tohoto odvětví na hrubé přidané hod-notě v celém národním hospodářství ČR zůstává velmi nízký a má klesající tendenci. Podíl těžby nerostných surovin na celkové HPH činil v roce 2016 0,9 %. Důvodem níz-kého a klesajícího významu těžby nerostných surovin je to, že ČR je celkově surovinově chudá (s výjimkou uhlí a stavebních surovin) a je závislá na dovozu významných ener-getických a jiných surovin (zejména ropy a zemního plynu). K tomu přistupují neustále probíhající strukturální změny s klesajícím významem průmyslu závislého na nerostných surovinách.

Podle tabulek meziodvětvových vztahů /10/ byla rozhodující část zdrojů (domácí produkce a dovoz) odvětví dobývání nerostných surovin užita v mezispotřebě (téměř 70 %) a největšími odběrateli jsou dvě odvětví – výroba koksu a rafinérské zpracování ropy a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. U ostatních nerostných surovin jsou hlavními odběrateli tři odvětví – výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba základních kovů a stavebnictví. Nerosty používané zejména k výrobě stavebních materiálů jako kámen, písky, vápenec, kaolin tak odráží situaci ve stavební výrobě. Vý-znam domácích nerostných surovin je proto třeba posuzovat i váhou zpracovatelských oborů v národním hospodářství, které je využívají. I tyto obory jsou pro ČR relativně méně významné – výše zmíněné návazné obory produkují přibližně 6 % celkové hrubé přidané hodnoty národního hospodářství.

Z pohledu na vývoj hrubé přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích (Tabulka 3) plyne, že hospodářský růst byl v roce 2016 opět tažen zejména exportně orientovaným zpracova-telským průmyslem. Zpracovatelský průmysl zvýšil HPH o 7 % a jeho příspěvek k růstu (Obrázek 6) byl dominantní. Přibližně čtvrtinu průmyslu reprezentuje odvětví dopravních prostředků, které je typickým příkladem procyklického odvětví. Služby v roce 2016 nezo-pakovaly silný výkon roku 2015, nicméně jejich celkový příspěvek k růstu byl pozitivní. Stavebnictví snížilo výkon o 2,4 %, protože bylo velmi silně zasaženo oslabením inves-tiční poptávky. Poptávka po nemovitostech, která by výpadky v podnikových investicích z hlediska stavebnictví mohla alespoň částečně vyrovnat, je blokována složitostí a délkou

Tabulka 2: Struktura hrubé přidané hodnoty (běžné ceny v %)

Hrubá přidaná hodnota

2005 2010 2016

Zemědělství a lesnictví 2,4 1,7 2,5

Průmysl 31,0 29,9 32,1

Zpracovatelský 29,8 23,4 27,1

Těžba a dobývání 1,2 1,3 0,9

Výroba, rozvod elektřiny, plynu, vody 4,3 5,2 4,2

Stavebnictví 6,7 6,9 5,5

Služby 59,9 61,5 59,9



Tabulka 3: Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (meziroční změna v % ve srovnatelných cenách)

Odvětví 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

CELKEM 94,6 102,8 102 99,2 99,5 103,4 104,7 102,5

Zemědělství, lesnictví

a rybářství120,5 83,9 101,9 104,1 97,6 108,1 105,5 109,4

Těžba a dobývání 90,8 96,2 94,4 98,5 80,4 131,0 97,6 98,3

Zpracovatelský průmysl 88,0 111,3 110,1 96,8 97,3 106,2 105,2 107,0

Výroba a rozvod

elektřiny, plynu, tepla

a klimatizovaného vzduchu

85,4 93,1 91,8 100,6 91,8 94,0 98,1 90,9

Zásobování vodou; odpadní

vody, odpady, sanace108,7 77,3 99,7 92,6 85,8 102,7 103,4 106,5

Stavebnictví 96,5 104,0 93,3 96,9 101,3 102,0 103,9 97,6

Velkoobchod a maloobchod;

opravy a údržba motorových

vozidel

92,7 108,3 104,1 102,8 100,0 108,6 110,3 100,3

Doprava a skladování 90,1 100,3 93,5 96,7 98,7 96,3 102,4 99,9

Ubytování, stravování

a pohostinství88,9 95,1 104,8 94,3 98,8 96,9 108,6 101,4

Informační a komunikační

činnosti99,0 99,7 101,9 97,6 103,3 108,5 109,7 101,9

Peněžnictví a pojišťovnictví 109,3 100,3 102,7 100,5 109,2 98,6 105,3 106,8

Činnosti v oblasti

nemovitostí98,0 101,0 102,0 101,7 101,9 103,2 102,5 100,1

Profesní, vědecké

a technické činnosti94,8 100,8 99,6 101,6 101,3 101,8 107,5 102,8

Administrativní a podpůrné

činnosti87,5 95,4 108,6 99,5 108,0 99,8 106,6 104,7

Veřejná správa a obrana;

povinné sociální

zabezpečení

101,2 102,4 96,0 100,8 99,4 99,5 101,0 101,8

Vzdělávání 99,0 99,6 103,4 99,6 102,0 102,2 101,2 98,8

Zdravotní a sociální péče 99,9 100,7 96,1 100,2 100,5 101,2 99,6 102,2

Kulturní, zábavní a rekreační

činnosti93,1 94,1 105,0 97,0 100,8 103,6 113,6 102,7

Ostatní činnosti 96,1 102,4 104,4 100,4 96,6 99,4 101,9 95,7

Činnosti domácností

jako zaměstnavatelů

a producentů pro vlastní

potřebu

127,9 93,2 96,2 108,0 108,5 105,4 103,6 116,1



procesu vydávání stavebních povolení. Silná poptávka po nemovitostech se proto promítá do růstu jejich cen, a nikoli do vzestupu produkce stavebnictví.

Přetrvávající tendenci dlouhodobého útlumu odvětví těžby a dobývání dokládá podrob-něji Tabulka 4, z níž ovšem vyplývá i detailnější diferenciace odvětví. V uhelných odvět-vích byl růst v roce 2014 velmi razantní, nastavující velmi silný základ pro rok 2015, kdy došlo k poklesu. Těžba uhlí v ČR v posledních silně podléhá vlivu globálních faktorů. Jedná se především o celosvětovou nadprodukci uhlí, spojenou se snižováním cen a také se zpřísňující se legislativou v souvislosti s politickou preferencí obnovitelných zdrojů. V roce 2016 ale na celosvětovém trhu s černým uhlím nastala poměrně významná změna. Začátkem roku 2016 byla cena této suroviny na několikaletém minimum, ale v průběhu roku se zvýšila na dvouleté maximum. Důvodem růstu ceny uhlí bylo především omezení světové produkce, zejména v Číně, USA, Rusku i Austrálii. Tato skutečnost se v ČR odra-zila v roce 2016 zvýšením hrubé přidané hodnoty odvětví o 4,9 %.Výrazné oživení zazna-menala v roce 2016 těžba rud a navazující odvětví výroby základních kovů a hutnictví.

Celkově dynamika těchto odvětví podléhá silným výkyvům, které jsou podstatně vý-raznější než výkyvy ve zpracovatelských oborech. Budoucí vývoj těžby a úpravy černého a hnědého uhlí, která má největší podíl v produkci odvětví těžby nerostných surovin (více než dvě třetiny), bude záviset nejen na vývoji poptávky, ale především na dlouhodobé koncepci české energetiky. Aktuální preference obnovitelných zdrojů je jedním z faktorů, které produkci tohoto odvětví utlumují.

Perspektivou pro odvětví dobývání a těžby v ČR ale představuje ložisko lithia v Kruš-ných horách. Jde o největší ložisko v Evropě a současný odhad průzkumu ukazuje na to, že v tomto ložisku se nacházejí 4 % světových zásob této vzácné suroviny. S těžbou se počítá nejdříve od roku 2020. Na lithium by mohl být navázán celý výrobní řetězec, hlavními směry využití lithia jsou například výroba elektromobilů a skladování energie, což jsou průmyslová zpracovatelská odvětví s vysokým potenciálem pro budoucí rozvoj ekonomiky směrem k oborům s vyšší přidanou hodnotou.


Obrázek 6: Vývoj HPH (stálé ceny, roční tempa v %), příspěvky jednotlivých odvětví v procentních bodech


Rok 2017 započal pro většinu hospodářských odvětví slibně, k růstu HPH o 2,5 % při-spěl nejen stále silný výkon zpracovatelského průmyslu, ale i většina odvětví služeb.1 Jediným odvětvím, které brzdilo růst HPH bylo stavebnictví. Jeho hrubá přidaná hodnota v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 4,9 %, na čemž se ale částečně projevila srovnávací základna počátku roku 2016, v němž se ještě projevoval vliv evropských fondů.

Podle analýz ČSÚ2 k růstu průmyslu začátkem roku 2017 opět nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a nejbližší subdodavatelské obory, které dohromady přispěly k růstu více než z poloviny. Postupně se ale růst přelévá prakticky do všech průmyslových od-větví. Za dobrými výsledky stojí příznivá hospodářská situace v hlavních exportních te-ritoriích doplněná i sílící tuzemskou poptávkou. Odvětví hutnictví a slévárenství počíná těžit z vlny mírného celoevropského oživení.

Z jednotlivých odvětví služeb k růstu nejsilněji přispěly činnosti v oblasti nemovitostí (0,3 procentního bodu), jejichž meziroční růst počátkem roku 2017 zrychlil na 4,0 % a jsou třetím rokem významným přispěvatelem k růstu HPH. Souvislost s hypotečním boomem a zvýšeným zájmem domácností o nákup nemovitostí je evidentní. Rovněž firemní investice směřují stále častěji do sektoru nemovitostí. Po stagnaci ve druhé po-lovině roku 2016 oživil růst HPH informačních a komunikačních činností na téměř 5 %. Výkon v odvětvích informačních a komunikačních služeb je dán celkově silnou domácí poptávkou a také rostoucí globální tendenci k všeobecné digitalizaci. Silná spotřebitelská poptávka podporovala v roce 2016 i počátkem roku 2017 služby v pohostinství, uby-tování, kultuře a rekreaci. Poptávka domácností se od běžného spotřebitelského zboží

1 https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-ekonomiky-ceske-republiky-1-ctvrtleti-20172 https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-ekonomiky-ceske-republiky-1-ctvrtleti-2017

Tabulka č. 4:Vývoj HPH v odvětvích těžby a dobývání (meziroční změna v % ve srovnatelných cenách)

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Těžba a úprava černého

a hnědého uhlí–12,7 2,5 –6,3 –5,5 –28,3 40,9 –6,0 4,9

Těžba ropy a zemního plynu 32,5 –43,8 1,9 61,8 9,7 28,8 1,6 –40,2

Těžba a úprava rud 5,5 –16,9 –44,8 59,2 –4,1 86,1 2,4 84,8

Ostatní těžba a dobývání –13,6 –12,5 –4,5 –8,2 –5,0 2,0 7,4 –2,1

Podpůrné činnosti při těžbě 10,9 –7,2 23,6 –13,4 –1,5 –18,5 –1,8 –24,3

Výroba koksu a rafinovaných

ropných produktů178,2 –502,6 13,5 261,0 156,4 305,3 N 38,2

Výroba a rozvod elektřiny, plynu,

tepla 85,4 93,1 91,8 100,6 91,8 94,0 98,1 90,9

Výroba základních kovů, hutní

zpracování kovů; slévárenství92,6 101,7 117,1 93,8 112,7 102,8 103,3 106,5

Výroba ostatních nekovových

minerálních výrobků82,8 94,6 109,8 93,0 97,7 106,7 106,8 101,0

Pramen: ČSÚ, roční národní účty (červenec 2017).


Tabulka 5: Prognóza pro roky 2017 a 2018, hlavní makroekonomické ukazatele

Ministerstvo financí

Česká národní banka

Ukazatel 2017 2018 2017 2018

Hrubý domácí produkt (reálně, y/y, %) 3,1 2,9 3,6 3,2

Spotřeba domácností (reálně, y/y, %) 2,9 3,1 3,6 4,1

Spotřeba vlády (reálně, y/y, %) 1,9 1,7 2,6 1,9

Hrubá tvorba fixního kapitálu (reálně, y/y, %) 3,8 3,5 3,2 7,3

Export zboží a služeb 5,5 5,2 6,9 6,4

Import zboží a služeb 5,3 5,4 6,8 7,9

HDP v eurozóně (reálně, y/y, %) 1,8 1,8 1,9 1,7

Pramen: Ministerstvo financí, červenec 2017, Česká národní banka, srpen 2017

stále výrazněji posouvá do oblasti služeb. Pokračování pozitivních tendencí v těchto odvětvích lze na základě stále silné domácí spotřebitelské poptávky očekávat i ve zbytku roku 2017.

Tabulka 5 přináší prognózu hospodářského růstu pro roky 2017 a 2018 publikované Ministerstvem financí a Českou národní bankou. Tlak na růst mezd bude jedním z hlav-ních faktorů ovlivňujících ekonomiku. Inflace se v roce 2017 bude pohybovat nad 2% inflačním cílem, v horní hranici tolerančního pásma centrální banky, především vlivem domácích proinflačních tlaků. Vývoj od dubna do konce července 2017 svědčí o tom, že odchod z kurzového závazku nebude mít výraznější negativní dopad na celkový export v roce 2017, částečně i proto, že růst v eurozóně je nejsilnější za několik let.

Ministerstvo financí ve své makroekonomické prognóze z července 2017 počítá s růstem HDP v roce 2017 o 3,1 % a v roce 2018 o 2,9 %. Prognóza České národní banky ze srpna 2017 počítá s růstem ekonomiky v roce 2017 o 3,6 % a v roce 2018 o 3,2 %.

Prognózy vývoje české ekonomiky jsou zatíženy určitými riziky a nejistotami. Klíčo-vým faktorem bude kondice hlavních obchodních partnerů. V současné době je hospo-dářský růst v Eurozóně všeobecně očekáván těsně pod 2 % v roce 2017 i 2018. Podstatný je především vývoj hospodářství hlavního obchodního partnera – Německa. Německá ekonomika v obou letech poroste tempem obdobným jako celá eurozóna, růst se tedy těsně přiblíží 2 %.

Z domácího pohledu je nejistotou vývoj kurzu koruny a také intenzita i načasování oživení investiční poptávky. Zejména nerovnoměrné čerpání evropských fondů způso-bila významné výkyvy v růstu HDP v předchozích letech, což by se mohlo do jisté míry zopakovat v příštím roce. Splnění 2 % inflačního cíle v kombinaci s extrémně napjatým trhem práce vedlo v srpnu 2017 ke zvýšení hlavní úrokové sazby na 0,25 %. Otázkou je, zda dojde ještě k jednomu zvýšení hlavní úrokové sazby ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku, které by posunulo hlavní úrokovou sazbu domácí centrální banky v závěru roku 2017 až na 0,5 %. Česká ekonomika jeví v polovině roku 2017 zjevné známky „přehřívání“, které by mohly ohrozit makroekonomickou či finanční stabilitu v budoucnosti, pro výhled roku 2017 ale tento faktor není velkým rizikem.


4. Vysvětlivky k vybraným pojmům/1/ Hrubý domácí produkt (HDP) patří k základním makroekonomickým ukazatelům

charakterizujícím ekonomickou aktivitu a hospodářský růst domácí ekonomiky. Může být vymezen buď jako souhrn hrubé přidané hodnoty různých sektorů a odvětví ná-rodního hospodářství (hodnota vyprodukovaných výrobků a služeb po odečtení tzv. mezispotřeby, tj. hodnoty výrobků a služeb spotřebovaných při jejich výrobě) nebo jako hodnota domácího finálního užití produkce (konečná spotřeba a hrubá tvorba kapitálu) zvýšená o vývoz a snížená o dovoz.

/2/ Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Rozlišujeme obecnou míru nezaměstnanosti zjišťovanou ČSÚ v rámci výběro-vých šetření a podíl nezaměstnaných osob dle Ministerstva práce a sociálních věcí, tzv. „registrovaná míra nezaměstnanosti“ použitá v tomto textu.

/3/ Inflace je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spo-třebitel kupuje – je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na ná-kup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek indexu spotřebitelských cen – consumer price index ( CPI).

/4/ Parita kupní síly je fiktivní, uměle vypočtený kurz měny, který odpovídá její kupní síle. Je to kurz, při kterém bychom pořídili stejné množství zboží a služeb doma i v zemi se kterou se srovnáváme. Parita kupní síly se používá v mezinárodních srov-náních reálných veličin, jako je např. výše HDP na obyvatele, pro která se nehodí tržní směnné kurzy. Obvykle se pro srovnání používají ceny tzv. referenční země. Pro země Evropské unie se používají tzv. standarty kupní síly (PPS), které jsou odvozovány z průměrných cen zemí Evropské unie.

/5/ Spotřeba domácností je dána výdaji domácností na konečnou spotřebu a podmiňuje životní úroveň obyvatelstva. Obsahuje spotřebu výrobků a služeb domácností pro konečné užití hrazených z disponibilních důchodů obyvatelstva. Zpravidla platí pra-vidlo, že čím rychlejší je růst HDP, tím rychlejší je růst soukromé spotřeby. Poptáv-ková strana ekonomiky zkoumá základní složky poptávky na straně užití HDP, které vyjadřují uspokojování základních potřeb obyvatelstva a společnosti a determinují ekonomický růst. Patří mezi ně konečná spotřeba, která se dále člení na soukromou a veřejnou spotřebu, tvorba hrubého kapitálu (investice) a zahraniční obchod.

/6/ Tvorba hrubého fixního kapitálu je základní složkou investic a obsahuje pořízení fixních aktiv (především strojů, zařízení, budov a staveb) během určitého období. Celkové investice zahrnují tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu stavu zásob a čisté pořízení cenností.

/7/ Saldo zahraničního obchodu - tzv. čistý vývoz, který je dán rozdílem mezi hodnotou vývozu a dovozu zboží a služeb – ovlivňuje růst HDP i makroekonomickou rovnováhu země. Růst čistého vývozu urychluje ekonomický růst a zlepšuje makroekonomickou rovnováhu. Naproti tomu klesající přebytek či rostoucí schodek zahraničního obchodu se projeví opačně. Zahraniční obchod je v malých otevřených ekonomikách závislých na zahraničním vývoji klíčovým faktorem hospodářského růstu.

/8/ Veřejná spotřeba je součástí konečné spotřeby, která je hrazena z disponibilních dů-chodů vládních institucí. Může mít charakter individuální spotřeby (výdaje na zdra-


votnictví, školství, kulturu) nebo kolektivní spotřeby (výdaje na armádu, policii, státní správu).

/9/ Hrubá přidaná hodnota (HPH) je široce používaný ukazatel celkového ekonomic-kého výkonu odvětví. Jde o ukazatel odpovídající HDP v celém národním hospo-dářství. Vypočte se odečtením tzv. mezispotřeby (hodnota spotřebovaných surovin, energie, materiálů) od celkové hodnoty produkce.

/10/ Tabulky meziodvětvových vztahů jsou šachovnicové tabulky (v podobě matic), které ukazují toky produkce jednotlivých odvětví. Na řádcích je uvedeno, jak je produkce odvětví užita v mezispotřebě (podle jednotlivých odvětví) a ve finálním užití. Ve sloup-cích jsou pak náklady odvětví členěné podle dodavatelských odvětví.

48Ekonomika a nerostné suroviny – Vývoj světové ekonomiky a význam nerostných surovin

1. Vývoj světové ekonomikyZatímco vývoj světové ekonomiky v první dekádě nového století nejprve pokračoval ve stopách z konce posledního tisíciletí a byl jedním z nejlepších v poválečném období, v její druhé polovině se postupně obrátil a vyústil v nejhorší krizi od Velké hospodářské krize (deprese) z 30. let 20. století.1 Důsledky této krize jsou takového rázu, že i prosté dosažení předkrizových hodnot je pro řadu zemí i po více než devíti letech stále otáz-kou řady dalších let.2 Tato dramatická změna a vstup světové ekonomiky do velmi obtíž-ného období je spojen s několik vzájemně provázanými událostmi: (1) krizí hypotečního trhu v USA vedoucí ke kolapsu globálních finančních institucí (např. investiční banka Lehman Brothers, pojišťovna AIG).3 Jejím důsledkem byla: (2) hluboká ekonomická re-cese, (3) krize mezinárodního obchodu a investiční aktivity vedoucí (na začátku druhé dekády) a ke (4) krizi dlužnické v řadě zemí, zejména eurozóně (v soukromém, ale pře-devším vládním sektoru). Výsledkem byla nejhlubší recese od Velké hospodářské krize (Velké Deprese), tzv. Velká recese (2008–2009), které postihla většinu vyspělých ekono-mik a projevila se i rozvojových ekonomikách. I když došlo k oživení v roce 2010, to bylo v řadě ekonomik pouze „technické“ a relativně „nevýrazné“ oživení nesrovnatelné s předchozím vývojem. To bylo navíc vystřídáno novou recesí resp. poklesem tempa růstu v některých zemích v letech 2011–2013, spojenou s masivním růstem veřejného dluhu spojeného se snahou vlád vyspělých zemí stabilizovat ekonomiky postižené předchozími šoky, a to především v zemí EU (viz tabulka 1.1).4 S odstupem téměř jedné dekády lze proto hovořit o celkové krizi světové ekonomiky, která přinesla dlouhodobou hospodář-skou stagnaci se značnými ztrátami ve výrobě, spotřebě, investicích a zahraničním ob-chodě. Ty jsou a budou postupně kompenzovány. Mnohem obtížněji se budou ekonomiky vyrovnávat se zvýšenou nezaměstnaností, a to především mladých osob na trhu práce, výrazným zvýšením příjmové a majetkové nerovnosti a již zmíněným zhoršením hospo-daření vládního (veřejného) sektoru.5

1 Viz Eichengreen, B., O’Rourke, K.: What do the new data tellus? VOX EU, March 2010. URL: http://voxeu.org/article/tale-two-depressions-what-do-new-data-tell-us-february-2010-update#apr609, resp. ná-sledné aktualizace.2 Například v podobě HDP na obyvatele, úroveň spotřeby domácností, případně výše soukromého i vlád-ního dluhu.3 Zatímco krizí otřesená pojišťovna AIG byla zachráněna za cenu masivní investice (úvěr od newyorské pobočky centrální banky – NY FED – dosahující 85 mld. USD), fondy spravující půjčky na bydlení (Fannie Mae a Freddie Mac) byly uvedeny v nucenou správu nově ustavené Federální agentury pro financování bydlení (FHFA), resp. došlo k prodeji dalšího bankovního domu (Merrill Lynch) finanční skupině Bank of America, pádu tradičního bankovního domu – investiční banky LehmanBrothers – se (a to zřejmě i díky pří-stupu managementu) předejít nepodařilo. Ještě v průběhu druhé poloviny září následované dalšími vynuce-nými převzetími, změnami statutů finančních domů (Goldman Sachs a Morgan Stanley), resp. zestátněním jak v USA, tak v Evropě (Belgie, Irsko, Island, Německo a Velká Británie).4 Roční průměrné údaje částečně zkreslují tento obrázek, neboť rok 2011 mohl být spojen s růstem v prv-ních čtvrtletích (rovněž rok 2013 v druhém pololetí), technicky vylepšující celoroční tempo růstu.5 Bližší analýzu příčin, důsledků a nákladů Globální recese, resp. finanční krize (role finančního sektoru,

Vývoj světové ekonomiky a význam nerostných surovin

Ing. Václav Žďárek, MSc., Ph.D. Škoda Auto vysoká škola, o.p.s.


1.1 Hlavní problémy světové ekonomiky

Globalizace a intenzifikace obchodních a kapitálových toků mezi zeměmi podporovaly vznik značných vnějších nerovnováh/1/ projevujících se ve vysokých deficitech běžného účtu platební bilance velké skupiny zemí, ale ve velkých přebytcích jen v relativně nízkém počtu ekonomik. V období expanze světové ekonomiky v důsledku značné rozvinutosti fi-nančního sektoru, liberalizace kapitálových toků a existence dostatku volných finančních prostředků bylo možné pokrýt deficity běžného účtu jedné skupiny zemí z úspor druhé skupiny zemí. Paradoxně kapitál neplynul od vyspělých zemí k rozvíjejícím, jak by se dalo předpokládat, ale největším příjemcem zahraničních úspor byla americká ekonomi-ka.6 Největší přebytky běžného účtu vykazovala Čína, Japonsko a země vyvážející ropu a další komodity, jež však v souvislosti s poklesem cen ropy a dalších komodit, resp. sníže-ním temp růstu čínské a dalších ekonomik přešly v řadě ekonomik v deficity. To ale vedlo k výskytu problémů zemí neukládající alespoň část výnosů do speciálních fondů na „horší časy“, a to jak na straně běžných účtů (deficity, které musí být profinancovány), tak vlád-ních rozpočtů, které se dostávaly do deficitů (z důvodů nižších odvodů, resp. poklesu tempa růstu HDP) a řada sociálních a štědře dotovaných programů musí být omezována. To ale otevřelo prostor pro extrémní politické skupiny, dále jen prohlubující politickou, ekonomickou a sociální nestabilitu.7 Doprovodným problémem, kterému mnohé ekono-miky budou čelit, jsou vedlejší efekty spojené s „normalizací politik v případě řady cen-trálních bank, kdy může dojít opětovném nárůstu pohybu kapitálu z méně8- může přitom jít o rozvojové, transformující se nebo dohánějící ekonomiky – do více rozvinutých zemí s dopady jak na běžné účty platební bilance, na volatilitu měnových kurzů a další ukaza-tele zvyšující pravděpodobnost finanční krize. Prozatím byly toky kapitálu ovlivněny vý-razným poklesem 2009/2010, resp. pokračujícími nízkých tempy, avšak léta 2015–2016 již přinesla oživení. Poslední analýzy MMF rovněž ukazují, že ve srovnání s obdobnou situací z let 80. a 90. minulého století, ekonomiky nyní disponují vyššími kapitálovými rezervami a portfoliem aktiv, vyšší počet zemí používá flexibilnější měnové kurzy, tempa růstu cen jsou nižší a pod kontrolou a rovněž propojení národních ekonomik se světovou ekonomikou je výrazně vyšší. Ukazuje se, že flexibilní kursy umožňují se lépe vypořádat s externími šoky a menší výkyvy v tocích kapitálu existují v zemích s nižším vládním zadlužením, resp. existencí kapitálových kontrol a vyššími devizovými rezervami. MMF proto doporučuje udržovat zdravé vládní finance nevyžadující financování z externích (= zahraničních) zdrojů a využívat rezervy a flexibilní měnový kurz k aktivní politice a realizovat stabilizační (makro-opatrnostní) politiku omezující případné výrazné expo-zice domácích subjektů (v určité měně) vůči zahraničním.

Zhoršení ekonomického prostředí a snahy o realizaci aktivních politik ze strany vlád nebo centrálních bank bezprostředně souvisí s dopady finanční krize na odhady tempa růstu skutečného reálného i potenciálního produktu. Ty představují výrazné zhoršení

resp. vládních rozpočtů) v kontextu vývoje a minulých krizí od roku 1870, lze nalézt v textu Jordá, O., Schularick, M., Taylor, A. M.: Sovereigns Versus Banks: Credit, Crises, and Consequences. Journal of the European Economic Association, r. 14, 2016, č. 1, s. 45–79.6 Důvodem byly nedostatek kvalitních investičních instrumentů pro investory obávající se rizik (ztráty investice), což vedlo k růstu atraktivity amerických aktiv, i přes jejich nízké míry výnosnosti.7 Extrémními případy v poslední době jsou například Brazílie nebo s ekonomickou a politickou krizí potý-kající se Venezuela. 8 Obecně může jít o rozvojové, transformující se nebo dohánějící ekonomiky.


možného budoucího vývoje, na který je nutné reagovat. Prozatím však existují různá vy-světlení tohoto zpomalení, resp. jeho důsledků pro ekonomiku, a to v kombinaci s nízkou mírou inflace a úrokovými sazbami. To výrazně znesnadňuje hledání odpovídajících ná-strojů a politik. Relativně často se zmiňuje tzv. hypotéza stagnace (secular stagnation, Summers, 2014). Její podstatou (vychází se přitom z textu Hansena, 1939) je vize stagnu-jících ekonomik s vysokou mírou nezaměstnanosti z nabídkových anebo poptávkových příčin: (i) zpomalení technologického pokroku a (ii) negativní vlivu demografického fak-toru (ageing) na trendový (potenciální) produkt ve středním a dlouhém období, ovlivňu-jící investiční aktivitu a poptávku v období krátkém.9 Doplňkem vysvětlujícím stagnaci je hypotéza tzv. dluhového supercyklu zmíněná Rogoffem (2015),10 jež zdůrazňuje vysoce rizikové prostředí (finanční regulace omezující nabídku, pokrizová averze redukující po-ptávku), kde však rizikově averzní institucionální investoři (penzijní fondy apod.) a vlády zvýšily držbu bezpečných aktiv. Výsledkem bylo omezení využívání finančních pák (de-leveraging) and pokles tempa růstu HDP v USA a EU.

Problematická situace existuje především v evropském regionu, který se stal slabým článkem světové ekonomiky.11 Oživení, ke kterému došlo od roku 2014 je sice nadějné, avšak i nadále relativně křehké a značně prozatím i velmi nerovnoměrné. Nová rizika se objevila v souvislosti s pokračujícím zpomalováním dynamiky čínské ekonomiky od roku 2012 a narůstajících nerovnováhách tamější ekonomiky (trh nemovitostí, růst rizikových úvěrů, resp. míra zadlužení), jejichž důsledky na světovou ekonomiku jsou obtížně před-vídatelné. Ekonomickému růstu nepomáhají ani dílčí ochranářská opatření přijímaná v mezinárodním obchodu řadou zemí, snahy o omezení dopadů globalizačních procesů, resp. snahy o revize obchodních a dalších smluvních vztahů spojených s novou americ-kou administrativou od jara 2017.

V případě Evropy, pro pokračující oživení může být problém i rozhodnutí Velké Bri-tánie opustit EU od jara 2019 (tzv. Brexit) na základě marginálního výsledku referenda konaného v červnu 2016, které ani po více než roce nemá konkrétní podobu. Přitom se ukazuje, že tento krok může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro vzájemný obchod, in-vestice i konkurenční pozici obou celků, třebaže se původní predikce o dopadu tohoto kroku prozatím nenaplnily.12 To se však může rychle změnit, pokud nedojde k posunu

9 Alternativní vysvětlení naopak zdůrazňovalo rychlý růst technologií vedoucí k růstu (technologické) neza-městnanosti, protože trh práce by nebyl schopen sladit strukturální změnu v ekonomice. Crafts (2015) v této souvislosti upozorňuje, že toto vysvětlení je pravděpodobnější s ohledem na výsledky empirické studie ma-pujících pravděpodobnost nahrazení pracovní míst umělou inteligencí (AI) v následujících dvou dekádách v USA. Řešením je tedy pokračování ve zvyšování flexibility pracovního trhu a vzdělání zaměřené na schop-nosti, které AI jen obtížně zvládá; příkladem mohou být různé neautomatizované nebo nerutinní aktivity, viz Crafts, N.: TheThreat of Secular Stagnation in Europe: an Historical Perspective. In: OeNB (ed.): Long-Term Perspectives for Economic Growth, 43rd Economics Conferences, OeNB, Vienna 2015, s. 128–145.10 Summers, L.: U.S. Economic Prospects: Secular Stagnation, Hysteresis, and the Zero Lower Bound. Business Economics, r. 49, 2014, č. 2, s. 65–73.Hansen, A. H.: Economic Progress and Declining Popula-tion Growth. American Economic Review, r. 29, 1939, č. 1, s. 1–15.Rogoff, K.: Debt Supercycle, not secular stagnation (online). VOX EU, CEPR portal, April 2015.11 Šlo o problémy irské, portugalské, španělské a především řecké ekonomiky z přelomu první a druhé dekády. 12 Důvodů je celá řada – od vyčkávací pozice mezinárodních společností na výsledky dohody s EU, přes výraznou depreciaci britské libry podporující obchodní výměnu a turistický ruch, existenci zpoždění mezi počátečním impulzem a konečným dopadem, až po stále, byť se snižující se pravděpodobností existující možnost nerealizace Brexitu, resp. jeho soft verze, která by de facto změnila jen velmi málo na stávající podobě obchodních a dalších vazeb mezi EU a Velkou Británií.


ve vyjednáváních a tím zmenšení nejistoty pro podnikatelské subjekty s rychle ubíha-jícím časem a nutností realizovat záložní plány pro nejhorší možný scénář. Tento vývoj částečně neguje pozitivní signály ze stabilizace finančního sektoru, zlepšující se situace na trhu práce a oživení domácí poptávky, postupné stabilizace situace spojené s migrační vlnou (2015–2016). Prozatím se příliš neprojevují dopady teroristických útoků v řadě měst v EU, ochlazení vztahů s Tureckem, ani obavy o finanční zdraví italských a němec-kých bankovních domů.13Komplikovaná situace i nadále zůstává v oblasti vládních fi-nancí, kde na jedné straně některé země EU úspěšně snižují deficity i v krizi akumulovaný nárůst dluhu, na straně druhé řada zejména ekonomicky slabších zemí v podstatě neustále čelí obavám o zdraví vládních financí i přes výraznou podporu ze strany několik let reali-zované nestandardní měnové politiky ECB a řady dalších centrálních bank. Hospodářská politika tak stojí před složitými a vzájemně nekompatibilními problémy – zda pokračovat ve stabilizaci finančního systému, podporovat postupně na síle nabírající ekonomický růst nebo již uvažovat o stabilizaci vládních financí, resp. zmírnění makroekonomických ne-rovnováh členských zemí.

1.2 Vývoj hlavních center světové ekonomiky

Třebaže si v posledním trojletí (2014 až 2016) světová ekonomika udržela tempo eko-nomického růstu převyšující 3 % ročně (viz tabulka 1.1), vývoj v hlavních ekonomických centrech byl i nadále nerovnoměrný a dal by se charakterizovat písmenem „V“. Zatímco mezi roky 2014–2015 došlo k zrychlení temp růstu, to bylo následně vystřídáno zpomale-ním mezi 2015–2016. Ve vyspělých ekonomikách se průměrný roční růst HDP udržoval okolo 2 % ročně, v ekonomikách rozvojových pokračovalo postupné snižování temp růstu (růst HDP v průměru o 4,3 %) trvající již od roku 2010. Hlavními faktory ve skupině vy-spělých zemí podporující růst byly: nestandardní měnová politika předních centrálních bank, pokračující stabilizace finančního sektoru, oživení domácí poptávky a strukturální reformy.I přes pozitivní tendence a zdařilé první pololetí roku 2017, je i nadále oživení světové ekonomiky křehké a rizika související s budoucím růstem se spíše zvyšují, a to i díky opětovnému nárůstu nejistoty spojené s politickými faktory. Poslední předpověď MMF z dubna 2017, resp. její aktualizace z července 2017 (viz MMF, 2017, 2017a)14 tak předpokládá pro rok 2017 jak ve vyspělých, tak i v rozvíjejících se zemích mírné zrych-lení tempa růstu HDP oproti roku 2016 a téměř shodná tempa i pro rok 2018.

Pokud se podíváme na vývoj hlavních světových ekonomik, resp. ekonomických celků, tak americká ekonomika se dlouhodobě vyznačovala slušnou růstovou dynami-kou, která předstihovala růst ve většině evropských zemí. Nicméně tento růst byl založen převážně na růstu domácí spotřeby a doprovázen nízkou mírou investic a úspor. V de-kádě 1999–2008 se tempo růstu snížilo, protože koncem roku 2007 se americká ekono-

13 Zatímco v případě Itálie jde především o problémy menších (regionálních) bank, po vládních intervenci ve výši 17 mld. Euro ve prospěch Intesa Sanpaolo přebírající úpadkem postižených Veneto Banca a Banca Popolare di Vicenza a pokračujících problémech ve čtvrté největší bance Monte dei Paschi di Siena (usilu-jící o navýšení kapitálu z privátních zdrojů a s velmi diskutovanou státní podporou), nucené převzetí Banco Popular za 1 euro bankou Santander ve Španělsku, v Německu jde o pokračující problémy německých (globálně působících) finančních domů č. 1 a 2: Deutsche Bank a Commerzbank (částečně vlastněné státem po záchraně v roce 2009); podle TheFinancialTimes, různá vydání, červen a červenec 2017.14 IMF: World Economic Outlook. Gaining Momentum? IMF, Washington, D.C., April 2017. IMF: World Economic Outlook update: A Firming Recovery. IMF, Washington, D.C., July 2017 (a).


mika dostala do nejhlubší a nejdelší recese za posledních 60 let, která skončila až v roce 2010.15Počátek nové dekády byl poznamenán dopady krize a tempo růstu – nejen v ame-rické ekonomice – připomínalo automobil snažící se na zelenou projet sérií křižovatek vedoucí ke střídavému přidávání a ubírání plynu z celé řady faktorů doprovázející do-pravu. Teprve v letech 2014–2015 dosáhla americká ekonomika reálný růst převyšující 2 % ročně (odpovídající dlouhodobému průměru).16Ekonomický růstu těžil ze zlepšené situace domácností (díky výraznějšímu růstu reálných příjmů domácností s nižšími pří-jmy), normalizace úvěrových podmínek podporující oživení bytové výstavby a dalších investic profitujících z vysoké rentability firem a obnovené inovační aktivitě.

Problémovým stále zůstává region Evropské unie, resp. eurozóny (EA-19), který za-sáhla dluhová krize (2009) a některé země eurozóny (zejména její jižní křídlo), se stále ještě s jejími důsledky nevypořádaly. Zatímco předkrizový růst se blížil tomu americkému (2,1 % v letech 1999–2008), následované negativním růstem 3 z 5 let. Teprve po roce 2014 došlo k trvalejšímu oživení a většina zemí dosáhla pozitivní růst. Výjimkou byla Řecko, Finsko, Kypr, nebo Chorvatsko (první dvě jmenované i v roce 2015). Relativně rychlé tempo růstu HDP zaznamenalo Irsko, Malta, Polsko, Maďarsko, Velká Británie, Litva a Rumunsko. V roce 2015 se růst v EU-28 zvýšil na 2,2 %, v roce 2016 mírně zpomalil na 1,9 %. Hlavními tahouny růstu byla zvyšující se spotřeby domácností, nízké ceny ropy a některých dalších komodit, efekty plynoucí z uvolněné měnové politiky ECB a slab-šího kursu eura. Celkově však hospodářský růst zůstává slabý a přetrvává vysoká míra nezaměstnanosti (především mladých osob), vysoký vládní dluh, ale i zadlužení podniků a problematické úvěrů některých finančních skupin stále představují rizika. Vývoj v EU potvrzuje minulou zkušenost, že oživení po finanční krizi spojené s recesí je pomalé a ne-rovnoměrné a nelze vyloučit ani další oslabení ekonomické aktivity. I přes slibný růst i v roce 2017 dopady dluhové krize na finanční instituce v řadě zemí eurozóny představují značný problém (viz výše), naznačují poměrně dlouhé a pouze mírné oživení charakteri-zované růstem pod tempem růstu potenciálního produktu, a možná právě proto spojeným s nedostatečným růstem zaměstnanosti. K tomu přistupují vážná rizika budoucího vývoje plynoucí z pokračujícího zpomalování čínské ekonomiky a dalších rozvíjejících se zemí, přetrvávající migrační krize dopadající hlavně na se strukturálními problémy se potýka-

15 Pro stanovení počátku recese v USA se nepoužívá kritérium dvou po sobě následujících mezičtvrtletních poklesů HDP, ale celá řada dalších ukazatelů, na základě jejichž vývoje komise Národního výboru pro ekonomický výzkum (NBER) rozhodne, kdy recese začala (prosinec 2007) a rovněž kdy skončila (červen 2009); viz http://www.nber.org/cycles.html.16 Toto tempo odpovídá dlouhodobému průměru za ekonomiku USA. Někteří autoři však začali v této sou-vislosti hovořit o problému vyčerpávání potenciálu pro další růst (nižší tempo potenciálního produktu /2/vedoucí k nižšímu tempu skutečného reálného produktu, viz Helbling, T.: Perspectives on potential output after the Global Financial Crisis. In: OeNB (ed.): Long-Term Perspectives for Economic Growth, 43rd Eco-nomics Conferences, OeNB, Vienna 2015, s. 63–74 nebo OECD: The Future of Productivity. OECD, Paris, December 2015. V případě americké ekonomiky byly realizovány výpočty ukazující dopady zpomalení ekonomického růstu v následujících dekádách (viz Gordon, R. J.: The Demise of U. S. Economic Growth: Restatement, Rebuttal, and Reflections. Northwestern University, January 2014 mimeo) z důvodu ozna-čovaných jako „Headwinds“: (1) pokračujících (negativních) demografických změnách, (2) vyrovnávající se úroveň vzdělání populace, (3) narůstající nerovnosti ve společnosti a (4) nutností řešit naakumulované problémy z minulosti (zadlužení), doplněné o ne zcela jednoznačně působící jako je vliv globalizace a zpo-malování v dynamice vývoje a aplikace ICT a efekty spojené s energetikou a životním prostředím. Tyto závěry jsou sice primárně zaměřeny na největší světovou ekonomiku, ale zprostředkovaně jsou platné pro téměř všechny rozvinuté západní ekonomiky.

http://www.nber.org/cycles.html


jící středomořské ekonomiky, silný kurz eura, resp. růst nejistoty spojených s vyjednávání o budoucí pozici Velké Británie v rámci Evropských společenství.

Japonská ekonomika se dlouhodobě potýká se nízkými tempy ekonomického růstu (jen 1,0 % v letech 1999–2008), deflačními tendencemi a vysokým veřejným zadlužením. Bývá proto někdy chápána jako příklad tzv. stacionární ekonomiky. Negativní dopady měla kataklyzmata (silné zemětřesení v roce 2011) nebo relativně se zhoršující politická situace na korejském poloostrově a zpomalení v Číně.17 Pokrizový růst byl velmi nevy-rovnaný a ekonomika téměř upadla do recese v roce 2014 (spojené se změnami spotřeb-ních daní ve snaze stabilizovat vládní finance) a i následující dva roky byl růst jen okolo 1 %. Růst byl výrazně stimulován novými opatřeními ze strany měnové politiky, částeč-nou reformou trhu práce podporující, resp. odkladem daňových změn (zvýšení sazby pro-dejní daně z 8 na 10 %) a růstem soukromé spotřeby těžícím z obnoveného reálného růstu mezd a politik podporujících vyšší participaci žen na trhu práce.

Tahounem světové ekonomiky v pokrizovém období byly rozvíjející se a rozvojové země, jejich tempa růst postupně klesala a ani období 2014–2016 nepřineslo změnu tohoto trendu. Hlavní podíl na tom mělo zpomalení Číny a Indie. I tak v letech 2014–2016 do-sáhl jejich průměrný roční růst cca 4,2 %, zatímco ve vyspělých ekonomikách pouze 1,9 % a v roce 2016 se podílely ze 70 % na světovém produktu. Neoddiskutovaný je jejich vliv na zabránění vyššímu propadu světové ekonomické aktivity v krizovém období. Nicméně i v těchto zemích růstová dynamika klesá a přetrvávají značné rozdíly mezi zeměmi. Nej-rychleji rostoucím regionem se stala rozvíjející se Asie s dominantním postavením Číny, která je po USA druhou největší ekonomikou světa a její příspěvek ke světovému růstu je zhruba čtvrtinový. Nicméně čínská ekonomika, silně orientovaná na investice a export, pociťuje ochlazení světové ekonomiky, její tempa růstu se snižují a hospodářská politika vyžaduje změnu směrem k posílení domácí spotřeby. Dosahovaná téměř 10% tempa růstu jsou již minulostí a růstová dynamika se zřejmě stabilizuje mezi 6–7% ročně. Novým růsto-vým premiantem se tak stala Indie (2015–2016). Naproti tomu s ekonomickými problémy se potýká skupina latinsko-amerických zemí a Společenství nezávislých zemí bývalého Sovětského svazu, především sankcemi světového společenství postižené Rusko.

Pokles tempa růstu v rozvíjejících se ekonomikách je způsoben především značným snížením ekonomické výkonnosti ve velkých zemích jako je Čína, Rusko, Brazílie a v ze-mích vyvážejících ropu, jejíž ceny značně poklesly. Ekonomická výkonnost jednotlivých zemí se však značně liší a je ovlivňována řadou faktorů jako jsou: nízké ceny ropy, po-hyby kursů měn, snížení potencionálního růstu v důsledku předcházejícího snížení inves-tic, značné zadlužení vlád, podniků i domácností, hospodářská politika, resp. politická nestabilita. Celkově však vyšší výkonnost rozvíjejících se ekonomik (zejména Číny, In-die a zemí vyvážejících ropu) udržovala globální ekonomický růst na přijatelné úrovni. Jako celek (152 zemí) vytvářely v roce 2016 cca 60 % světového HDP (počítáno v paritě kupní síly) a od finanční krize v roce 2008 přispívaly více než 70 % ke globálnímu růstu světové ekonomiky. Významný byl příspěvek čínské ekonomiky, který byl tažen přede-vším investicemi, zatímco růst soukromé spotřeby nebyl až do posledním dvou let tak výrazný. Jednou z příčin byla vysoká míra úspor pramenící z chybějícího nebo nefun-gujícího sociálního systému spojeného se značnými riziky a vnitřními nerovnováhami.

17 Následované ekologickou katastrofou spojenou s nehodou v elektrárně ve Fukušimě a vlnou tsunami ve středním Japonsku.


Relativně vysokou dynamiku v pokrizovném období si udržovala i Indie a některé země Latinské Ameriky. Avšak po příznivých letech přišlo obtížné období s klesajícími tempy ekonomického růstu, odlivem kapitálu a zhoršenými vyhlídkami do budoucnosti. Sku-pina rozvíjejících se zemí je však značně různorodá a nepředstavuje homogenní skupinu. V ekonomické výkonnosti tak přetrvávají značné rozdíly mezi zeměmi či jejich skupi-nami. Kupříkladu Brazílie a Rusko se od roku 2014 potýkaly s výrazným zpomalením a recesí vyvolané politickými skandály a nízkými cenami ropy v Brazílii, resp. vlivem ob-chodních a finančních sankcí spojených se zahraniční politikou Ruska. Naopak regionál-ním centrem a tahounem růstu se stala Indie (i díky realizaci řady reforem umožňujícím centrální bance snížit úrokové sazby dále stimulující růst) a Mexiko (těžící z pokračují-cího příznivého vývoje v USA) dosáhly vysoký růst. Vyhlídky však nejsou příliš opti-mistické, neboť Indie se začíná potýkat s důsledky rychlého rozvoje a neodpovídajícími reakcemi vládních institucí, Mexiko čelí jednáním o změně dohody o volném obchodu NAFTA, resp. opatřením nové americké administrativy.18 Rovněž zpomalení Číny je spo-jeno s řadou otazníků v důsledku vysokého zadlužení podnikové sféry a regionů v reakci na změny v čínské ekonomice (přechod od průmyslu ke službám, od investic ke spotřebě, od vývozů k domácímu trhu, a omezením státních investic) a přehřátým trhem s nemo-vitostmi (působící problémy bankovním institucím). Poklesem cen ropy byly postiženy země vyvážející ropu, přičemž na Blízkém východě došlo ke zpomalení růst a odložení řady ambiciózních infrastrukturních projektů, ve střední a jižní Americe, kupř. ve Vene-zuele došlo ke zhoršení ekonomické situace (hyperinflace a výrazná recese) a nárůstu po-litické nestability. Vývoji neprospívá ani pokračující nestabilita v mezinárodních vztazích (nevyřešená krize na Krymu/východní Ukrajině, nestabilita na Blízkém východě, v řadě afrických zemí a nejnověji opětovné vyostření na korejském poloostrově, resp. pokraču-jící „normalizace“ po neúspěšném coup d´état v Turecku).

Nejhorší poválečná recese výrazně zhoršila vládní (veřejné) finance a vývoj vládních (ve-řejných) financí spojený s prudkým nárůstem vládního (veřejného) deficitu a dluhu se stal ri-zikovým faktorem vývoje většiny vyspělých zemí.19 Finanční krize a recese vedly na jedné straně ke snížení daňových příjmů a na druhé straně k růstu rozpočtových výdajů spojených s rostoucí nezaměstnaností, sanací bank a fiskální stimulací poptávky. Zhoršená fiskální situ-ace se odrazila na finančních trzích, ochotě soukromého sektoru financovat ohromné vládní deficity a na rostoucích nákladech tohoto financování. Zvýšení deficitů veřejných financí se dostalo nad hranici dlouhodobé udržitelnosti fiskální stability. Proto po odeznění prvních pří-

18 Příkladem může být oznámení o výstavbě vysokorychlostního spojení mezi Bombají a Ahmebadabem za finanční podpory (dlouhodobého nízkoúročeného úvěru) ze strany Japonska; viz Safi, M.: India starts work on bullet train line with £12bn loan from Japan. The Guardian (on-line), čtvrtek 19. 9. 2017. Naproti tomu prostá údržba rozsáhlé zaostalé sítě, často používající ještě vybavení z koloniální doby, výrazně zao-stává, jak dokládá nedávná série železničních neštěstí.19 Vládní sektor zachycuje hospodaření subjektů přímo spojených s vládou v pojetí metodologie MMF (Government Finance Statistics, GFS 2001/2014). Veřejný sektor naopak vychází z konceptu národních účtů (ESA 2010/SNA2008). Třebaže obě metodologie jsou nyní v zásadě harmonizovány, v pojetí ESA jsou do veřejného sektoru zařazeny i transformační instituce, instituce napojené na veřejné rozpočty jsou veřejné vysoké školy, SŽDC, s.r.o., apod., tj. zahrnuje i instituce vládou kontrolované, kdy rozhoduje nejen právní forma, ale kvalitativní (např. dispozice s majetkem) a kvantitativní kritéria (např. krytí nákladů tržbami z produkce pod 50 %). Blíže viz Spěváček, V., Žďárek, V. a kol.: Makroekonomická analýza: teorie a praxe (oddíl III), Grada 2016, resp. stručné shrnutí v Vébrová, L., Rybáček, V.: How to Read Government Deficit and Debt. Statistika, r. 94, 2014, č. 3, s. 32–46.


znaků Velké recese řada vyspělých zemí začala relativně brzy realizovat úsporná opatření, a to i pod vlivem doporučení mezinárodních organizací. To však křehký růst buď částečně, nebo zcela podkopalo.20 Na straně druhé, tato opatření pomohla snížit vládní deficity dosahující dvouciferných hodnot v letech 2009–2011 (viz tabulka 1.2).21 Vysoké deficity vládních financí však díky pomalému ekonomickému růstu přetrvávaly i v období 2014–2016 (v Evropě s vý-jimkou Německa a několika dalších států), v řadě zemí se v roce 2016 opět prohloubily.

Vysoké deficity vládních rozpočtů se samozřejmě odrazily v prudkém růstu vládního dluhu (de facto kumulované deficity), který se ve vyspělých zemích dostal úrovně srov-natelné s 40. léty minulého století.22 Vládní dluh se na konci roku 2016 v řadě zemí blížil

20 Příčinou byla v tehdejší době stále ještě nedostatečná informovanost o skutečných příčinách a problémech spojených s ekonomickou a finanční krizí a přetrvávající důvěra v soukromý sektor a jeho iniciativu při nastartování udržitelného růstu (což se však nastalo až o několik málo let později). Pohledem zpět je snadné kritizovat tehdejší opatření a jejich načasování, což si uvědomují i některé mezinárodní organizace při zpět-ném hodnoceních svých doporučení (např. zpráva institutu IEO v rámci MMF týkající se postupu v případě krizí zasažených zemí EU: Irska, Portugalska a Řecka, viz IEO: The IMF and the Crises in Greece, Ireland, and Portugal: An Evaluation by the Independent Evaluation Office. IEO, Washington, D.C., July 8, 2016).21 Vliv na výši deficitů měla i „vynucená“ podpora finančním institucím, která odčerpávala jinak na podpo-ru konjunktury využitelné prostředky 22 Do vládního dluhu často nejsou počítány tzv. podmíněné nebo implicitní závazky, které se během krize dostaly na enormní výše v zemích garantujících kupříkladu vklady u finančních institucí. Tyto implicitní

Tabulka 1.1: Reálný růst HDP a světového obchodu v letech 1999–2018 (v %)

Průměr 1999–2008

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017p 2018p

HDP – svět 4,2 –0,1 5,4 4,2 3,5 3,4 3,5 3,4 3,1 3,5 3,6

USA 2,6 –2,8 2,5 1,6 2,2 1,7 2,4 2,6 1,6 2,3 2,5

EU–28 2,0 –4,4 2,2 1,6 –0,5 0,2 1,6 2,1 1,8 N N

Eurozóna (19) 2,1 –4,5 2,1 1,5 –0,9 –0,3 1,2 2,0 1,7 1,7 1,6

Japonsko 1,0 –5,4 4,2 –0,1 1,5 2,0 0,3 1,2 1,0 1,2 0,6

BR

ICS

Brazílie 3,4 –0,1 7,5 4,0 1,9 3,0 0,5 –3,8 –3,6 0,2 1,7

Rusko 6,9 –7,8 4,5 4,0 3,5 1,3 0,7 –2,8 –0,2 1,4 1,4

Indie 6,9 8,5 10,3 6,6 5,5 6,5 7,2 7,9 6,8 7,2 7,7

Čína 10,1 9,2 10,6 9,5 7,9 7,8 7,3 6,9 6,7 6,6 6,2

Jižní Afrika 4,0 –1,5 3,0 3,3 2,2 2,5 1,7 1,3 0,3 0,8 1,6

Vyspělé země 2,5 –3,4 3,1 1,7 1,2 1,3 2,0 2,1 1,7 2,0 2,0

Rozvíjející se

země a rozvojové

země

6,2 2,9 7,4 6,3 5,4 5,1 4,7 4,2 4,1 4,5 4,8

Světový obchod 6,6 –10,5 12,5 7,1 2,7 3,7 3,7 2,7 2,2 3,8 3,9

Poznámka: údaje za rok 2016 jsou předběžné a údaje na léta 2017–2018 jsou prognózou MMF. Světový obchod je průměrem temp exportu a importu (zboží a služeb). .. údaj nebyl k dispozici. Pramen: MMF (2017), s. 198–199, 202–204, MMF (2017a), Eurostat (2017), vlastní výpočet.


nebo dokonce přesáhl úroveň ročního HDP (ve srovnání s rokem 2008 zvýšil o 36 pro-centních bodů v USA a téměř o 22 procentních bodů v eurozóně (viz tabulka 1.3). Díky obnovenému růstu se však relativní výše od roku 2014 začala snižovat (výjimkou byly USA či Velká Británie). I nadále nejvyšší relativní výši zadlužení ve skupině vyspělých zemí v roce 2016 vykázalo Japonsko (239 %), následované USA (107 %) a řadou zemí Eurozóny jako je Itálie, Portugalsko (přes 130 % HDP) nebo Řecko (okolo 180 % HDP). S růstem vládního dluhu automaticky roste i dluhová služba (placení úroků a jistiny), která značně zatěžuje veřejné rozpočty. Některé země se tak dostaly do situace, kdy ob-tížně a za cenu vysokých úroků získávaly zdroje na refinancování. Nestandardní opatření řady centrálních bank (americký FED nebo ECB) však objem placených úroků výrazně snížily a poskytly tak prostor pro realizaci nutných kroků vedoucích ke stabilizaci roz-počtů.23 Dluhová krize postihla především jižní křídlo Evropské unie a Řecko od bankrotu zachránily pouze půjčky od Evropské unie, ECB a MMF. Stávající třetí kolo finanční po-moci je vázáno na realizaci řady reformních kroků zaměřených na reformy podporující růst a efektivnost, reformu veřejné správy.

V důsledku recese výrazně vzrostla nezaměstnanost, která představuje vážný ekonomický a sociální problém. V době recese ztráta pracovních míst a celkových příjmů domácností vedla k nižší spotřebě domácností a přispívá k poklesu HDP. Doprovodným jevem je pokles nebo stagnace reálných mezd, jež se projevuje ve zhoršení schopnosti splácet dluhy a zvyšování pří-jmových a majetkových nerovností. Tím se však do problémů dostávají banky, které čelí nut-nosti vytvářet rezervy na nesplácené úvěry a mohou se dostat do ztrát, resp. vzhledem k růstu

závazky však ovlivňují ochotu půjčovat, resp. kupovat (a při jakém výnosu) vládní cenné papíry na mezi-národních trzích.23 I nadále existuje řada vládních dluhopisů a pokladničních poukázek vydávaných s negativním výnosem, jež představuje zcela bezprecedentní situaci, neboť investoři platili některým zadluženým vládám za mož-nost koupit si jejich cenné papíry (např. v Německu, Švýcarsku, ale i v ČR). OECD (2016) vyčísluje oče-kávané úspory vybraných zemí, jež dosahují i více než 1% HDP v období 2015–2017; viz OECD: OECD Science, Technology and Industry Scoreboard. OECD, Paris, 2016.

Tabulka 1.2: vládní deficity ve vybraných velkých rozvinutých ekonomikách (v % HDP)

Průměr

1999–20082009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Velké rozvinuté

ekonomiky–3,4 –10,2 –8,8 –7,3 –6,3 –4,3 –3,6 –3,0 –3,5

USA –3,5 –13,2 –10,9 –9,6 –7,9 –4,4 –4,0 –3,5 –4,4

Japonsko –5,5 –9,8 –9,1 –9,1 –8,3 –7,6 –5,4 –3,5 –4,2

EU (28) –2,3 –6,6 –6,4 –4,6 –4,3 –3,3 –3,0 –2,4 –1,7

Eurozóna (19) –2,0 –6,2 –6,2 –4,2 –3,7 –3,0 –2,6 –2,1 –1,7

Německo –2,1 –3,2 –4,2 –1,0 0,0 –0,2 0,3 0,7 0,8

Velká Británie –1,9 –10,2 –9,5 –7,5 –7,7 –5,6 –5,7 –4,4 –3,1

Poznámka: EU-28 průměr za období 2002–2008. Pramen: MMF (2017a),statistical annex, Eurostat (2017), vlastní výpočet.


nejistoty omezují úvěrové aktivity. Tento scénář se odehrál během Velké recese a přispěl tak k výraznému zhoršení situace na trhu nemovitostí24 a vedl k problémům malých a středních firem závislých na provozních úvěrech poskytovaných finančními institucemi. Rostoucí ne-zaměstnanost měla rovněž negativní dopady na vládní rozpočty (vyšší výdaje a nižší daňové příjmy). Výrazně vzrostla i dlouhodobá nezaměstnanost, která může mít negativní dopad na tempo růstu potenciálního produktu. Nezaměstnaností jsou výrazněji postiženy tradičně „problémové“ skupiny (mladí, handicapovaní, se zdravotními obtížemi, lidé s nedokončeným vzděláním), což však ohrožuje sociální soudržnost země. I když je situace na trhu práce v růz-ných zemích odlišná, nárůst nezaměstnanosti byl v posledních letech enormní a zkušenosti z minulých recesí ukazují, že trhy práce v EU se zotavují velmi pomalu (z řady příčin souvi-sejících např. s institucionálním prostředím včetně regulace). Míra nezaměstnanosti tak může zůstat i po relativně dlouhé období na vyšší úrovni. Tento scénář se opakoval i v případě Velké recese, resp. efektů spojených s dluhovou krizí zemí eurozóny (viz tabulka 1.4).

Dlouhodobě byla míra nezaměstnanosti v USA nižší než v Evropě (5 % vs. 9 % v období 1999–2008) kromě jejího rychlého nárůstu v době recese 2008–2009. Odlišný vývoj americké i evropské ekonomiky je dobře patrný i při porovnání vývoje v letech 2010–2013, kdy do-šlo k dočasnému oživení: postupný pokles v USA a růst v případě EA-19/EU-28 i díky vlivu dluhové krize. Od roku 2014 došlo k obratu i v Evropě a míra nezaměstnanosti se postupně snižovala i pod 9, resp. 8% hranici,v letech 2014–2016 v průměru 8,3/9,7 % (EA-19/EU-28). Ekonomika USA však již dosáhla téměř rovnováhy na trhu práce 4 % v roce 2016. V zemích Evropské unie nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo i přes pokles od roku 2014 Řecko (22,2 %) a Španělsko (17,9 %), naopak nejnižší míru zaznamenala Česká republika (3,5 %, nejnižší v EU), Německo (3,8 %) a Malta (3,7 %). Snížení míry nezaměstnanosti v Německu (ze 7,2 % v roce 2009 na 3,8 % v roce 2016) bylo ovlivněno nejen oživením ekonomické aktivity, ale i tím, že většina firem nepropouštěla své zaměstnance a snažila se je udržet na zkrácený úva-zek. Odlišnou dynamiku v EU vykázala i Velká Británie, kde přes výrazný vliv krize nedošlo ke skokovému růstu míry nezaměstnanosti(maximum 5,8 % dosažené v letech 2010 až 2011 a 3,6 % v roce 2016), zřejmě i díky nestandardním praktikám na trhu práce, např. tzv. nulové kontrakty a za cenu snížení reálných mezd.

24 V roce 2009 byl v řadě zemí dokonce zaznamenán pokles reálné soukromé spotřeby, jež nebyl pozorován od krizových let v polovině 70. let minulého století.

Tabulka 1.3: Hrubý vládní dluh vybraných vyspělých zemí (v % HDP)

Průměr

1999–20082009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

USA 62,8 86,9 95,7 99,9 103,4 105,4 105,2 105,6 107,4

Japonsko 165,8 210,2 215,9 230,6 236,6 240,5 242,1 238,0 239,2

EU-28 60,0 72,8 78,4 81,1 83,8 85,7 86,7 84,9 83,5

Eurozóna (19) 67,8 78,2 84,0 86,8 91,4 93,7 94,4 92,6 91,3

Německo 62,6 72,6 81,0 78,7 79,9 77,5 74,9 71,2 67,4

Velká Británie 39,5 64,5 76,0 81,6 85,1 86,2 88,1 89,0 89,2

Poznámka: EU-28 průměr za období 2002–2008. Pramen: MMF (2017a), statistical annex, Eurostat (2017), vlastní výpočet.


Vývoj tempa růstu cenové hladiny (míra inflace) byl ovlivněn jak stranou poptávky – vý-raznými výkyvy od rozšíření finanční krize, tak vývojem nabídky. Prudký růst cen komodit z první poloviny první dekády byl vystřídán jejich silným poklesem spojeným s útlumem poptávky (nekompenzované robustní poptávkou v asijském a jihoamerickém regionu) v dů-sledku rozšíření finanční krize; míra inflace proto ve vyspělých zemích výrazně klesla. Oži-vení ekonomické aktivity v letech 2010–2013 vedlo k opětovnému nárůstu inflace, zejména v důsledku vzestupu cen energie a komodit. Avšak pokračující zpomalování Činy, nevyužité kapacity, omezená úvěrové aktivita, stagnující spotřeba a investiční aktivita ze strany firem a umírněná inflační očekávání ve vyspělých ekonomikách i řadě emerging markets, vedlo k výraznému poklesu tempa růstu cen, a to i přes realizaci nestandardních politik ze strany předních světových centrálních bank. V důsledku toho se míra inflace v letech 2014–2016 pohyboval na historicky nízkých úrovních a v řadě ekonomik nastala i deflace (mírný po-kles všeobecné cenové hladiny). Průměrná míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen ve vyspělých zemích ještě přesáhla 1 % v roce 2014 (1,5 %), avšak v následujících dvou jen 0,3 % a 0,8 %. To však při existenci zkreslení měření cenové hladiny de facto znamenalo mírnou deflaci a vedlo ke snížení úrokových sazeb centrálními bankami nebo k dodatečnými nestandardním opatřením ve snaze vyhnout se deflační pasti (dluhové a deflační spirále).25 Odhad MMF na rok 2017 však ukazují na pokračování růst směrem k 2% hranici (předpověď MMF je 1,9 %). V EU byla mírná deflace v letech 2014–2016 zaznamenána v některých krizí postižených zemích eurozóny (Kypr, Irsko, Litva, Řecko nebo Španělsko), ale kupříkladu též v ekonomickou krizí výrazně nezasaženém Slovensku. Relativně umírněný růst cen byl vyká-zán i v rozvíjejících se zemích, z nichž většina neprošla recesí a dosáhla vysoký hospodářský růst. V dynamickém Asijském regionu se spotřebitelské ceny zvýšily o 3,5 %, 2,7 % a 2,9 % (v letech 2014–2016) a některé země vykázaly i deflaci, přičemž ještě v polovině první dekády 21. století cen rostly i dvoucifernými tempy. Čína vykázala umírněný růst spotřebitelských cen

25 Tzv. debt-deflation (zvyšující reálnou hodnotu zadlužení a vedoucí k efektům přerozdělování a odklá-dání spotřebních a investičních aktivit) z období Velké deprese let 30. je strašákem moderních nositelů stabilizačních politik. A kupříkladu Česká národní banka se dokonce v listopadu 2013 rozhodla použít kurz koruny jako další nástroj uvolňování měnových podmínek.

Tabulka 1.4: Míra nezaměstnanosti ve vybraných vyspělých ekonomikách (v procentech)

Průměr

1999–20082009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

USA 5,0 9,3 9,6 8,9 8,1 7,4 6,2 5,3 4,9

Japonsko 4,6 5,0 5,0 4,6 4,4 4,0 3,6 3,4 3,1

EU-28 8,5 9,0 9,6 9,7 10,5 10,9 10,2 9,4 8,6

Euro area (19) 8,5 9,6 10,2 10,2 11,4 12,0 11,6 10,9 10,0

Německo 8,9 7,6 6,9 5,8 5,4 5,2 5,0 4,6 4,2

Řecko 9,9 9,6 12,7 17,9 24,4 27,5 26,5 24,9 23,5

Španělsko 10,4 17,9 19,9 21,4 24,8 26,1 24,4 22,1 19,6

Poznámka: harmonizované míry nezaměstnanosti. Pramen: OECD (2017), Economic Outlook No. 101, Statistical Annex, Eurostat (2017), vlastní výpočet.


ve výši 2,0, 1,4 a 2,0 % (shodné období). Naproti tomu Indie v roce 2014–2016 měla míru in-flace ve výši 5,9, 4,9 a 4,9 %. S vysokou mírou inflace se potýká skupina zemí ve Společenství nezávislých států, kde míra inflace mezi léty 2014 a 2015 výrazně zrychlila a přesáhla 15 %, především díky extrémně vysokým mírám inflace na Ukrajině (48,7 %), ale též v Bělorusku (18,1 %) a Rusku (15,5 %), následovanou poklesem k 8% hranici (8,3%).

2. Vnější rovnováha ČR a role zahraničního obchodu26

Zatímco v prvních letech od propuknutí Velké recese (2009–2013) se česká ekonomika potýkala s několika výraznými vnějšími a vnitřními vlivy, které nejprve souvisely s do-pady světové finanční (ekonomické) krize, resp. evropské dluhové krize. I když česká eko-nomika nebyla přímo postižena finanční krizí, a to díky omezené angažovanosti domácích finančních institucí na mezinárodních trzích, nepříznivé dopady se projevily u hlavních obchodních partnerů v rámci EU i jinde a zprostředkovaně i v ČR. Důvodem byl výrazný vliv zahraniční poptávky a změn v zahraničním obchodě na vývoj českého hospodářství, které může být charakterizováno jako malá otevřená ekonomika.27 Období 2014 až 2016 je spojeno s výrazným oživením ekonomické aktivity, které je dáváno do vztahu s umě-lým podhodnocením kurzu koruny vůči euru, realizovaným ČNB od listopadu 2013 až do dubna 2017. I když skutečné efekty jsou obtížně vyčíslitelné, důvodů pro dynamický růst může být celá řada, včetně oživení u hlavních obchodních partnerů.

S postupně rostoucím zapojením české ekonomiky (především díky přílivu přímých zahraničních investic, PZI) do nadnárodních produkčních řetězců, docházelo k nárůstu podílu dovozu a vývozu na HDP (a tedy i tzv. dovozní náročnosti). Nicméně vzdělaná a relativně levná domácí pracovní síla umožnila dodavatelům hrát rozdílnou roli v jednot-livých formách produkční kooperace – jak s důrazem na cenu, tak v případě technicky ná-ročných produkcí na schopnosti a dovednosti (byť zprvu relativně omezeného rozsahu).28 Růst české ekonomiky je výrazně ovlivněn chováním zahraničního kapitálu, neboť vý-znam firem pod zahraniční kontrolou (spojených s PZI) v některých odvětvích již značně převyšuje 50 % a koncentruje se v případě produkčních firem do automobilového a elek-trotechnického odvětví. Výrazný podíl na této skutečnosti měl systém investičních po-bídek, který byl přijat po roce 2000. Dodatečným impulzem byl vstup ČR do EU v roce 2004, který znamenal jak rozšíření a usnadnění pronikání na evropské trhy (i když většina bariér byla odstraněna již před samotným vstupem), tak podnět pro mimoevropské firmy

26 I v této části jsou uváděny údaje publikované ČSÚ v metodice ESA 2010, resp. podle šestého vydání ma-nuálu platební bilance (BPM6) publikované ČNB v průběhu třetího čtvrtletí 2014 související s harmonizací statistického sledování transakcí v rámci platební bilance s metodikou ESA 2010. Dílčí údaje za minulá období se proto mohou odlišovat od těch publikovaných podle starší metodologie BMP5 a uvedené v před-chozích vydáních této Ročenky.27 V běžných cenách se podíl vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP zvýšil z cca 115 % při vstupu do EU na 151 % v roce 2016 (96 % a 129 % v případě zboží), jež patří k jedné z nejvyšších hodnot v celé EU. (Toto srovnání ale není zcela korektní, protože jsou poměřovány zahraniční a domácí ceny, přičemž ceny v do-mácí ekonomice v případě tranzitivních ekonomik jsou zpravidla podhodnoceny. Avšak i při použití tzv. paritních kurzů na bázi mezinárodně srovnatelných cen, je otevřenost české ekonomiky relativně vysoká.28 Poslední dostupný odhad MPO ČR ukazuje, že v roce 2013 bylo cca 50 % dovozu určeno pro výrobu, cca 29 % na investice a zbytek na soukromou spotřebu (struktura podle předpokládaného užití), viz MPO: Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2013. MPO, Praha, květen 2014, s. 83.


k otevření nových poboček na území ČR.29 Naopak v období ekonomické a dluhové krize zahraniční vlastníci odčerpávali vytvořený zisk, čím zhoršovali saldo běžného účtu pla-tební bilance a rovněž utlumená dynamika investic (nejen nových, ale i prosté obnovy) vedla k nižšímu ekonomickém růstu.

Výrobní a obchodní kooperace se odrazila i v údajích o vývoji zahraničního obchodu – vývozy rychle rostly, změnila se jejich struktura, technická úroveň i ceny a došlo k vý-razným změnám směnných relací (terms of trade, TT) /3/. Na druhou stranu představuje tato výrazná proexportní orientace problém, který se výrazně projevil v podobě vnějšího poptávkového šoku doprovázejícího finanční a dluhovou krizi. Tato relativně dlouho tr-vající krize, pomalé pokrizové zotavování a doprovodné efekty vedou k tomu, že je často přirovnávaná k Velké depresi z 30. let minulého století. Její důsledky se projevily v řadě velkých evropských ekonomik, včetně hlavního ekonomického centra EU i eurozóny – Německu, které je dlouhodobě hlavním obchodním partnerem ČR s přibližně třetinovým podílem na vývozu i dovozu.

Pokud se podíváme na obchod celkem (zboží a služby), zásadní význam obchodní vý-měny pro ČR lze doložit vysokými podíly hodnoty vývozu zboží a služeb na HDP před vypuknutí krize – 66 % a 64 % v běžných cenách v roce 2007 (průměr 1999–2008 činí jen 54 %). Po krátkodobém zakolísání došlo od roku 2011 k opětovnému růstu obchodu a prozatímním maximem je rok 2014 s 83 a 76 %. Obnovení silné růstové dynamiky vedlo k relativnímu snížení podílu obchodu na HDP v běžných cenách, i přes pokračování jeho růstu (viz obrázek 1.1). Ale i tak dosáhl průměr za období 2011–2016 78 a 72 % HDP pro export a import (v případě obchodu pouze se zbožím šlo o 72 a 64 %).

I přes dočasné zakolísání v prvních letech krize, které bylo mimořádné i v celosvěto-vém měřítku,30 v posledních letech byly dosaženy velmi dobré výsledky českého zahra-ničního obchodu, který ukazuje na schopnost prosadit se na náročných trzích (rychlejší růst vývozu než dovozu). Dokládá to i skutečnost, že i přes útlum ekonomické aktivity v letech 2008–2009 ve starých členských zemích EU a zejména pak v Německu, došlo k výraznému zlepšení salda zahraničního obchodu.31 To se přehouplo do černých čísel v roce 2004 a od roku 2009 přesahovalo 100 mld. Kč ročně a za rok 2016 se přiblížilo 360 mld. Kč, viz obrázek 4 (a to i při vyloučení vývoje cen dovážených prvotních surovin jako je ropa). Tento výsledek může být považován za důkaz přetrvávající konkurence-schopnosti českého exportu a pokračující přitažlivosti „českých“ produktů v turbulent-ním a silně nepříznivém ekonomickém prostředí, i když zde působil, prozatím obtížně vyčíslitelný, vliv umělého zásahu do kurzu koruny (viz níže).

29 S danou problematikou souvisí struktura PZI, která nebyla příliš příznivá, neboť dominovaly formy spolupráce založené na nákladové výhodě, resp. spojené s nízkou přidanou hodnotou vyvážené produkce. V současné době bude zajímavé sledovat, jaké bude chování zahraničních investorů, kterým pomalu končí období s vyjednanými podporami a hodinové náklady práce jsou na vyšší úrovni ve srovnání s ekonomikami zemí SVE (kromě Chorvatska) nepoužívající euro; viz Eurostat: Labourcosts in the EU. NewsRelease 56/2015, 30 March 2015.30 V roce 2009 došlo k největšímu celosvětovému propadu obchodní výměny v poválečném období, a to o 10,3 % doprovázející mírný pokles HDP a třetinový propad v případě toků PZI (viz UNCTAD: World Investment Report 2013. UN, Geneva& New York, 2013).31 V této souvislosti nelze zapomenout ani na skutečnost, že české exporty v minulých letech částečně profitovaly i z opatření zavedených na podporu konjunktury v některých zemích (tzv. „šrotovné“). Viz MPO: Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009. Praha, MPO, duben 2010, s. 53.


Jaké faktory se mohly na tomto vývoji podílet? Vývoj kurzu je významným fakto-rem v malých otevřených ekonomikách, kdy vývoz je do značné míry závislý na dovozu vstupních materiálů a surovin. Zavedení „podlahy“ pro kurz k euru ve výši 27 CZK/euro ČNB z počátku listopadu 2013 až do jeho uvolnění na počátku dubna 2017 jistý vliv mělo, stejně tak jako úroveň úrokových sazeb, resp. ekonomická situace u hlavních ob-chodních partnerů. Nejvíce diskutovaný byl a zřejmě i nějaký čas ještě bude, umělý zásah na měnovém trhu. Ten se však bezprostředně neodrazil v chování exportérů usilujícím o zákazníky (díky existenci kontraktů), ale vytvořil prostor pro možnost alespoň částečně reagovat na výkyvy poptávky pomocí cenových úprav.32 Jaké důsledky proto bude mít jeho uvolnění, se teprve ukáže. Obavy analytiků o rychlém zhodnocení až k 25 CZK/euro se prozatím nepotvrdily (kurz de facto osciloval mezi 26 a 27 Kč/euro, přičemž se pře-vážně držel silnější úrovně). Další vývoj bude záviset jak na politice ČNB zřejmě postupně zvyšující úrokové sazby reflektující silou konjunkturu v domácí ekonomice, resp. na situaci na měnových trzích a operacích hlavních světových centrálních bank (FED, ECB, Bank of England, Bank of Japan) postupně ukončující nestandardní měnové politiky.

Z dlouhodobého pohledu lze mezi faktory vedoucí k příznivým výsledkům zahranič-ního obchodu ČR zařadit nejen vstup ČR do EU, ale především výrazný příliv přímých zahraničních investic směřujících do odvětví s vysokým podílem exportu (např. výroba dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení, spotřební elektroniky a výpočetní

32 Je otázkou důkladného analytického rozboru tohoto opatření, jaké byly jeho skutečné efekty (vývoj cen a produkce, resp. zahraničního obchodu). Počáteční informace od exportérů spíše ukazovaly na vznik ztrát z nekrytých měnových pozic, nutnosti nakupovat dražší suroviny v zahraničí, resp. tlaku na poskytnutí slev, resp. neexistence prostoru pro přizpůsobení ceny produktů prodávaných na zahraničních trzích. V delším období se však zdá, že došlo k efektu tzv. J-křivky, tj. přizpůsobení (a substituci) exportérů na nové kurzové podmínky. Toto „učebnicové“ chování však bylo ovlivněno skutečností, že jde o umělou a dočasnou změnu kurzu částečně zvyšující již tak poměrně vysokou nejistotu a omezující tak případné pozitivní efekty (např. v důsledku úvah typu – na jak dlouho je kurz uměle „stlačen“, co nastane po odstranění této „podlahy“ apod.), tak změnami v chování měnových autorit v eurozóně a Číně, resp. očekávaných změnách v USA a ve Velké Británii. Rovněž vývoj cen komodit na světových trzích měl určité dopady na chování aktérů.

Poznámka: hodnoty (v běžných cenách) jsou v metodologii národních účtů. Pramen: ČSÚ, řady čtvrtletního HDP (září 2017), vlastní výpočet.

Obrázek 2.1: Bilance zahraničního obchodu, 2001–2016 (běžné ceny, mld. CZK)


techniky),33 postupná diverzifikace obchodních partnerů (a exportních trhů), jež umož-ňuje kompenzovat zpomalení konjunktury u hlavního českého obchodního partnera (Ně-mecko) exportem na trhy v dalších zemích EU, resp. ve světě. Z makroekonomického pohledu je významné i to, že zahraniční obchod se stal důležitým faktorem růstu HDP na straně poptávky, resp. svým pozitivními příspěvky částečně kompenzoval pokles do-mácí poptávky a tlumil tak jeho dopady na celkovou výkonnost ekonomiky (2009–2012). I když šlo především o obchod se zbožím, protože bilance služeb začala růst až od roku 2014 (po období stagnace, resp. poklesu trvajícího od roku 2008). Tuto tendenci je možné považovat za žádoucí, neboť by mohla ukazovat na diverzifikaci zahraničního obchodu a omezování přímého obchodu s fyzickými statky ve prospěch produktů s vyšší přidanou hodnotou (to by však vyžadovalo detailní analýzu struktury).

Jinou stránkou vysoké otevřenosti ekonomiky je silná vazba na mezinárodní pro-dukční řetězce a produkční (životní) cykly, vedoucí k ne vždy pozitivním dopadům na pla-tební bilanci (saldo prvotních důchodů na běžném účtu), resp. s tím spojené fluktuace měnového kurzu.34 Důsledkem je postupné rozevírání nůžek mezi domácí a národní pro-dukcí (tj. rezidenti vs. nerezidenti v dané ekonomice), resp. ekonomickou úrovní ekono-miky měřenou produkčním a spotřebním pohledem. Zatímco prvně jmenované se odráží ve výši HDP, resp. HNP (na obyvatele) – tradiční ukazatel typu HDP („domácí pohled“) ztrácí svou vypovídací schopnost, a je zapotřebí používat alternativní ukazatele typu HNP („vlastnický pohled“) /4/,35 druhé je měřeno pomocí tzv. ukazatelů reálného hrubého do-mácího důchodu (RHDD) /5/ publikovaných v současnosti i ČSÚ.

Pokud se zaměříme na vývoj „tradičních“ ukazatelů – HDP a HNP – produktu měřený jejich prostřednictvím byl v české ekonomice velmi podobný v devadesátých letech mi-nulého století, avšak s postupem privatizace se začaly zvětšovat rozdíly. Mnohem výraz-něji se však vývoj HDP a HNP začal odlišovat v druhé polovině první dekády nového století, a to i v souvislosti s přílivem přímých investic (PZI).36 Český HNP je přibližně o 7p.b. nižší než HDP (průměr za posledních 8 let), jež je již více než v případě srov-natelného Maďarska (které vykazovalo výrazné rozdíly již v 90. letech minulého století) nebo Polska. Naopak Slovensko díky vysokému podílu pracovníků v zahraničí dociluje vyššího HNP cca o 2 p.b. V rámci EU se tak Česká republika, spolu s některými dalšími zeměmi EU, dostává mezi země, jež ztrácejí významnou část vytvořené hodnoty, která ne-může být použita na spotřebu či investice; extrémním případem je např. Irsko (cca jedna

33 Jistou roli může hrát i změna struktury investic typu PZI, které směřovaly do technologicky náročnějších odvětví, které lépe odolávají nárazům poptávky než tradiční produkční podniky patřící do zpracovatelského průmyslu. Tomu odpovídá i struktura vývozu a dovozu podle stupně zpracování – poslední údaje za rok 2012 ukazují, že podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování činil cca 85 % na vývozech a 72 % na dovo-zech, viz MPO: Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2012. MPO, Praha, duben 2013, s. 81.34 Jedna z posledních studií sledujících vliv PZI a možnost zapojení domácích firem v Evropě (i s ČR) v le-tech 2001–2007 však ukazuje na omezená pozitiva díky konkurenci importérů a firem zapojených do vazeb investorem; viz Hanousek, J., Kočenka, E., Vozárová, P.: Vliv přímých zahraničních investic na dodavatel-ské vztahy a postavení domácích výrobců meziproduktů. Politická ekonomie, r. 65, 2017, č. 4, s. 391–409.35 Implikace pro země Višegrádské skupiny stručně zmiňuje např. Žďárský, V.: Vliv globalizace na zvýšení odchylek mezi HDP a HNP ve vybraných zemích v posledních dvou dekádách. GEV, ČNB, srpen 2013, s. 12–20.36 Viz analýza determinant přílivu PZI a jejich důsledků: Zamrazilová, E.: Přímé zahraniční investice v české ekonomice: rizika duality a role trhu práce. Politická ekonomie, r. 55, 2007, č. 5, s. 579–602, resp. regio nální pohled již s vlivem ekonomické krize: Babuněk, O.: Selected Factors Determining Inward of Foreign Direct Investment in the Czech Regions in Years 2002 to 2012. Statistika, r. 97, 2017, č. 3, s. 16–34.


pětina). Lze ale očekávat, že reinvestice a repatriace zisku budou i v nejbližším období hlavní příčinou schodku běžného účtu, a to i díky očekávanému omezení reinvestic zisků ve stávajících společnostech a pokračujícímu odlivu výnosů do mateřských společností v zahraniční.37

Vývoj ukazatelů reálného důchodu se odlišuje oproti vývoji HDP v důsledku zahrnutí zisků-ztrát ze směnných relací, tj. schopnosti ekonomiky vyvážet statky a služby s vyš-šími cenami než ty dovážené a tím možnost rozšířit spotřebovávaný koš statků a služeb.38 Zatímco krátkodobá (meziroční dynamika) obou agregátů v ČR může být velmi odlišná, kupříkladu negativní vliv směnných relací v letech 2005–2006 nebo 2010–2011, rozdíly v delším období se v české ekonomice kompenzují a nedochází proto k výraznému ro-zevírání mezery mezi oběma ukazateli při hodnocení ekonomické/životní úrovně (tempo růstu za uplynulých 20 let je velmi podobné), viz obrázek 2.2.

2.1 Struktura zahraničního obchodu

Zahraniční obchod může být analyzován z řady hledisek. Zde se z důvodu rozsahu za-měříme jen na dvě. Pokud se podíváme na komoditní strukturu zahraničního obchodu (zde již vycházíme z údajů podle metodiky zahraničního obchodu), největší schodek v případě české ekonomiky tradičně vytváří skupina SITC 3 (minerální paliva, maziva a příbuzné materiály), vzhledem omezeným nalezištím prvotních energetických surovin a dalších materiálů používaných v moderních ekonomikách. Strukturální změny v eko-nomice vedly k rozšíření výrobních kapacit spojených s dopravou, a proto je ČR schopna dovozní náročnost bez větších problémů (viz dále) úspěšně kompenzovat vysokými vý-vozy a přebytky skupiny SITC 7 (stroje a dopravní prostředky). Tento vývoj je výsled-

37 Česká republika byla společně s Ruskem, Kazachstánem a Kyrgyzstánem jedinými „evropskými“ a „eu-roasijskými“ zeměmi v pořadí zemí s nejvyšším výnosem PZI za rok 2011 (dvouciferné hodnoty), viz UNCTAD: Worl dInvestment Report 2013. UN, Geneva & New York, 2013. Kupříkladu za rok 2014 podle údajů ČNB činil objem dividend vyplacených mateřským společnostem do zahraničí 250 mld. Kč.38 Pro výpočet je používána formule: RHDD = HDP + vliv směnných relací. Vyšší nebo nižší spotřební možnosti souvisí s vývojem cen v zahraničním obchodě, tj. s cenami exportu a importu, které „očišťují“ no-minální hodnoty exportu a importu v daném roce; blíže viz Spěváček, V.: Ekonomický růst České republiky ve světle ukazatelů reálného důchodu. Statistika, r. 85, 2005, č. 3, s. 188–204.

Pozn.: průměrné tempo 1996–2016: 2,5 % (HDP) a 2,7 % (RHDD). Pramen: ČSÚ (2017), vlastní výpočet.

Obrázek 2.2: Vývoj HDP a RHDD v ČR (meziroční tempa růstu, stejné obdobípředchozího roku – SOPR = 100)


kem úspěšného transformačního procesu české ekonomiky započaté na konci minulého století spojeného se zapojením do mezinárodních produkčních řetězců a výrazné ino-vační kapacity předních firem. I proto je jedním z výsledků přebytek zahraničního ob-chodu, který se drží již několik let nad hranicí 100 mld. Kč.

Obrázek 2.3 ukazuje srovnání vývoje salda skupiny 3 a celkového salda obchodu od roku 2005, od kdy jsou k dispozici srovnatelné údaje, a to jen pro obchod se zbožím v tzv. národním pojetí.39 Patrný je jak vliv změn cen energetických surovin (viz níže), ekonomické krize, tak i postupné zlepšování postavení českých exportů. Především však to poslední nebylo zdaleka tak jednoznačné, jak by se zdálo na základě výše uvedeného obrázku 2.1 ukazující celkový pohled na zahraniční obchod. (Byly to právě služby, které více méně udržovaly salda zahraničního obchodu v černých číslech od počátku nového století.) Viditelné zlepšení salda SITC 3, které odpovídá absolutní výší roku 2005/2009, nastalo i díky výraznému poklesu cen energetických surovin během druhé poloviny roku 2014 přetrvávajícího až do roku 2016 (viz obrázek 2.4 níže).40

Rok 2016 je spojen s přebytkem zahraničního obchodu v národním pojetí, který se me-ziročně zvýšil cca o 33 mld. Kč a dosáhl 163,5 mld. Kč. Rok 2016 je tak čtvrtým v řadě s přebytkem nad 100 mld. Kč. Tento výsledek byl ovlivněn dalším meziročním zlepšením záporného salda skupiny SITC 3 (paliv a maziva, +14 mld. Kč). A to i přes skutečnost, že oproti minulosti, fixní kurz koruny nemohl alespoň částečně zesilovat pokles cen ně-

39 Národní pojetí zahraničního obchodu je založeno na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty a nikoliv jen na přechodu zboží přes hranice (celní statistika), který je používán v tradiční statistice zahra-ničního obchodu. Národní pojetí je kompatibilní s metodikou národních účtů a platební bilance. V textu v zásadě pracujeme s údaji v souladu s národním pojetím, které je přesnější, pouze na několika místech pro srovnatelnost za delší období uvádíme údaje v přeshraničním pojetí.40 Tento přebytek musí rovněž kompenzovat deficit v případě potravin a živých zvířat (SITC 0) pohybující se v průměru kolem 31 mld. Kč od roku 2005 (36,3 mld. Kč za rok 2016) a především výrazný deficit chemických výrobků (SITC 5) v průměru 116 mld. Kč (od roku 2011 pohybující se nad 120 mld. Kč ročně v celé periodě, přičemž v roce 2016 deficit dosáhl již 165 mld. Kč), resp. skupiny minerálních paliv a maziv (SITC 3) s průměrným deficitem téměř 144 mld. Kč (v roce 2016 poprvé od roku 2005 pod 100 mld. Kč).

Poznámka: SITC Rev. 4, Section 3 zahrnuje minerální paliva, maziva a související produkty. Hodnoty pro rok 2016 byly revidovány v září 2017. Hodnoty exportu (FOB) a importu (CIF) obsahují odhady ČSÚ. Pramen: ČSÚ, hlavní ukazatele obchodu v národním pojetí (princip změny vlastnictví, září 2017), vlastní výpočet.

Obrázek 2.3: Bilance zahraničního obchodu (národní pojetí, pouze zboží), 2005–2016 (mld. CZK)


kterých komodit, např. ropy. Naopak, jeho umělé oslabení vedlo k růstu cen dovážených komodit na konci roku 2013 a i proto byla výše deficitu v případě dovozu nerostných paliv a maziv nejvyšší od roku 2005 (téměř 196 mld. Kč). K výraznějšímu poklesu defi-citů došlo až během let 2015–2016, kdy ceny dosahovaly několikaletých minim. Naopak deficit chemických výrobků nepřestal růst ani v roce loňském (od roku 2009) a sedmý rok za sebou se zvýšil (z cca 153 mld. Kč na více než 165 mld. Kč). Dalším faktorem byl meziročním růst kladné bilance skupiny SITC 7 (dopravní prostředky, + 37 mld. Kč),41 kompenzující menší nárůsty deficitů ve většině ostatních skupin (kromě SITC 3, 6 a 8 viz níže). Kupříkladu skupina potraviny a živá zvířata vykázala meziroční horšení deficitu (z cca 34,5 mld. Kč na 36,3 mld. Kč), které se tak přiblížilo nejvyšší hodnotě z roku 2011 a ukazuje jak na neschopnost českého zemědělství pokrývat domácí potřeby, tak na do-voz levnějších a často méně kvalitních potravin ze zemí EU z důvodu preference ceny českými spotřebiteli.42 Druhý rok po sobě byl vykázán výrazný deficit ve skupině SITC 1 (nápoje a tabák) ve výši cca 9 mld. Kladná salda skupiny SITC 6 (polotovary a mate riály) a SITC 8 (průmyslové spotřební zboží) byla téměř nezměněna oproti roku 2015, kdy na-stal výrazný pokles v případě obou skupin. Mírné meziroční zhoršení nastalo v případě kladného salda SITC 3 (suroviny) při klesajícím objemu obchodní výměny.

Regionální a komoditní struktura obchoduZ hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu po vstupu ČR do EU došlo jen k malým změnám (hlavní změny nastaly již v průběhu transformace ekonomiky 90. let minulého století při přeorientaci z trhů bývalé RVHP) a dominantní zůstává podíl zemí EU. Z hlediska jednotlivých obchodních partnerů proto nepřekvapí přibližně třetinový podíl Německa, resp. asi desetinový v případě Slovenska. Ani průběh finanční a dluhové krize se výrazněji neprojevil, což dokládá stabilní orientaci české ekonomiky na delší ob-chodní vztahy a zprostředkovaně i strukturu vývozu a dovozu (viz tabulka 2.1). Domi-nantním v desetiletém průměru s cca 85 % je podíl vývozu směřujícího do zemí EU-28, resp. dvoutřetinový podíl zemí eurozóny (EA-19). Jejich podíly se sice v čase postupně snižují, cca o 4, resp. 6 p.b. během období 2005–2016, avšak výraznější pokles pod tyto úrovně vzhledem k orientaci českého exportu a importu nelze předpokládat. Podíl ostat-ních zemí je relativně malý a nedochází k výraznějším změnám; hlavními obchodními partnery zůstává Rusko a Čína.

Obdobné postavení jako v případě vývozu, má podíl zemí EU a eurozóny na dovozu (více než dvoutřetinový, resp. 50 % v dlouhodobém průměru). Změny, kterým došlo mezi léty 2005 a 2016 jsou minimální v případě EU-28, pokles o cca 3 p.b., 7 p.b. za EU-19. Po-díl ostatních zemí je cca třetinový v dlouhodobém průměru, především díky dovozu ener-getických surovin ze zemí mimo EU (Rusko nebo Norsko). Největší a postupně v čase rostoucí podíl připadá na Čínu (za rok 2016 cca 10 %), resp. Rusko (přibližně 5 %). Vývoj obchodní výměny s Ruskou federací odráží vliv uvalení obchodních sankcí ze strany EU, resp. protiopatření ruské strany platných od roku 2015 v souvislosti s vojensko-politic-

41 Zde se mohl projevit dopad skandálu ve skupině Volkswagen spojený se zkreslováním údajů o emisích dieselových motorů, které mohly po prvotním poklesu stimulovat prodeje automobilů značky Škoda v rám-ci koncernu VW.42 Tamma, P.: `No second class consumers’: Junckerslams double food quality in the EU. Euractiv, Thursday, 14/09/2017; URL:https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/no-second-class-consumers-juncker-slams-double-food-quality-in-the-eu/.

https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/no-second-class-consumers-juncker-slams-double-food-quality-in-the-eu/

https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/no-second-class-consumers-juncker-slams-double-food-quality-in-the-eu/


kými událostmi na území Ukrajiny a rovněž díky poklesu cen dovážených nerostných su-rovin (dobře patrný ze srovnání let 2013 a 2016 v tabulce 10). V případě Číny bude záležet na schopnosti ekonomiky reagovat na měnící se prostředí, změnu zdrojů růstu souvisejí-cích se zvyšováním průměrné životní úrovně a zpomalováním tempa růstu souvisejících i s přetrvávajícími výraznými regionálními, strukturálními a finančními nerovnováhami vynořivších se v posledních letech. Postupný pokles podílu zemí EU na českém vývozu lze považovat za pozitivní jev, neboť ukazuje na žádoucí proces diverzifikace a schopnost českých exportérů pronikat na další mimoevropské (a často náročnější) trhy.43

Pokud se podíváme na komoditní strukturu, je dobře patrný strukturální posun smě-rem ke komoditám s vyšší přidanou hodnotou (vyšší mírou zpracování), a proto v českých vývozech v posledních letech dominují dvě skupiny podle klasifikace produktů (SITC rev. 4) – tržní výrobky tříděné podle materiálu (skupina 6) a především pak skupina strojů a dopravních prostředků (skupina 7). Podíl skupiny 7 na celkových vývozech se mírně zvýšil z 52,1 % v roce 2005 (odpovídající i dlouhodobému průměru) na 53,9 % v roce 2016 (viz tabulka 2.2), přičemž v posledních letech její podíl spíše klesal díky postupné diversifikaci vývozů. Podíl ostatních skupin se za celé období téměř nezměnil (porov-náme-li rok 2005 a 2016, např. skupina 2 nebo 5).Výjimku přestavovala pouze skupina 6 (přes 3 p.b.) nebo sdružená skupina 8-9 (cca 2 p.b.). Podíl skupin 2 a 3 na vývozu, které mají nejblíže k odvětví dobývání nerostných surovin, se změnil jen minimálně – z 5,8 % v roce 2005 vzrostl na 4,7 % v roce 2016, avšak s variabilitou v čase, o čemž svědčí i prostý průměr obou skupin (6,4 %) za sledované období.

43 Což nelze považovat za samozřejmost vzhledem k výraznému podílu malých a středních podniků v čes-ké ekonomice, pro které náklady spojené s pronikáním na mimoevropské trhy mohou představovat velmi výraznou položku v rozpočtu. Jistý vliv mohla mít i obnovená proexportní politika českých vlád, kdy došlo k definování prioritních (12) a zájmových zemí (25) pro ČR; viz Exportní strategie ČR pro období 2012–2020. MPO, Praha, březen 2012. URL: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/exportni-strate-gie-cr-2012-2020?typ=struktura.

Tabulka 2.1: Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí, vybrané roky (podíly v %)

Export Import

2005 2007 2010 2013 2016Průměr

1)2005 2007 2010 2013 2016

Průměr 1)

EU-28 87,4 86,6 85,6 81,7 84,0 84,8 71,9 71,1 65,4 66,8 69,3 68,2

EA-19 70,9 68,2 68,1 64,0 65,4 67,0 59,4 57,1 51,5 51,8 52,8 53,9

Německo 35,1 32,0 33,0 31,4 32,1 32,5 31,5 29,0 26,4 26,3 27,4 27,7

Slovensko 9,0 9,1 9,5 9,9 9,7 9,5 5,7 5,5 5,9 6,0 5,6 5,8

Vně EU 12,5 13,4 14,3 18,2 16,0 15,1 28,0 28,8 34,3 32,7 29,9 31,4

Rusko 1,6 2,3 2,4 3,7 1,9 2,6 5,2 4,4 5,5 5,7 2,7 4,9

Čína 0,3 0,6 0,8 1,1 1,1 0,8 5,8 8,4 11,4 9,1 10,0 9,4

Poznámka: 1) prostý průměr ročních hodnot v období 2005–2016. z důvodu zaokrouhlení celková hodnota může být odlišná od 100. Pramen: ČSÚ, Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí (národní pojetí), září 2017, vlastní úprava.

http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/exportni-strategie-cr-2012-2020?typ=struktura

http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/exportni-strategie-cr-2012-2020?typ=struktura


V případě dovozu došlo k postupnému nárůstu podílu skupiny paliv, maziv a příbuz-ných materiálů (SITC 3) do roku 2013, a to až na dosavadní maximum 11,6 % celkových dovozů v roce 2012, následovaném poklesem k 5,6 % za rok 2016 (avšak v dlouhodobém průměru 9,3 %), resp. relativně stabilní podíl chemických a příbuzných výrobků (v prů-měru 11,4 %). Kolísání podílu skupiny 3, resp. 6 bylo ovlivněno především výraznými změnami cen ropy a zemního plynu a rovněž dlouhodobým posilováním kurzu české ko-runy v letech 2004–2008, resp. částečně kurzovou změnou na konci roku 2013, která bude patrná v datech až do počátku roku 2017, ale byla tlumena, resp. zesílena stagnací/pokle-sem cen komodit. Skupina 3 měla v průměru výrazně vyšší podíl na dovozu než na vývozu (9,3 % vs. 3,5 %), z čehož vyplývá i stále přetrvávající vysoké negativní saldo, resp. jen pomalý pokles (viz výše uvedené obrázky 2.1 a 2.3). Problémem české struktury obchodu je vysoký podíl cyklických (automobily a jejich součásti, elektrotechnika) exportovaných komodit a relativně vysoká surovinová náročnost produkce dokládaná podílem skupiny 3. Mezi dalšími strukturálními změnami je vidět růst podílu vyvážených i dovážených potra-vinářských statků (skupiny 0 a 1 v dlouhodobém průměru 4,3 % a 5,7 %) odrážející změny a specializaci českého zemědělství v rámci EU, resp. přetrvávající vyšší podíl vývozu než dovozu v dominantní skupině 7 v průměru cca o 11p.b. (52,1 % vs. 40,9 %).

Podívejme se však detailněji na vývoj obchodu s vybranými dovozními a vývoz-ními komoditami za českou ekonomiku, které shrnuje tabulka 2.3 (od roku 2000 s dů-razem na období od roku 2009). I zde lze velmi dobře odhalit vliv finanční a dluhové

Tabulka 2.2: zahraniční obchod – komoditní struktura, vybrané roky (SITC, Rev. 4, podíly v %)

Export Import

SITC Rev.4 oddíl (kód) 2005 2007 2010 2013 2016 Pr.1) 2005 2007 2010 2013 2016 Pr.1)

0, 1 – Potraviny, nápoje,

tabák, živá zvířata 3,8 3,8 4,0 4,1 4,6 4,3 5,1 5,1 5,4 6,2 6,3 5,7

2 – Suroviny 2,8 2,8 3,3 3,0 2,4 2,9 2,5 2,4 2,8 2,9 2,4 2,6

3 – Minerální paliva,

maziva 3,0 2,9 4,0 3,5 2,3 3,5 8,9 8,2 9,8 10,9 5,6 9,3

4 – Živočišné

a rostlinné oleje 0,1 0,1 0,2 0,3 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,2

5 – Chemikálie

a příbuzné výrobky 6,3 6,2 7,0 7,1 6,4 6,7 10,7 10,7 11,1 12,1 12,0 11,4

6 – Polotovary

a materiály 21,3 21,3 18,5 19,4 18,0 19,6 19,5 21,1 18,5 19,0 18,7 19,2

7 – Stroje a dopravní

prostředky 52,1 52,2 52,2 50,0 53,9 52,1 42,5 41,9 41,8 37,9 42,6 40,9

8,9 – Průmyslové

spotřební zboží

a nezatříděné komodity

10,7 10,6 10,7 11,8 11,9 10,9 10,6 10,4 10,4 10,7 12,0 10,7

Poznámka: 1) prostý průměr hodnot za období 2005–2016. Hodnoty pro rok 2016 jsou po revizi ze září 2017. Pramen: ČSÚ, zahraniční obchod se zbožím podle SITC (národní pojetí), září 2017, vlastní výpočet.


krize a strukturální změny, které se projevily jak na straně dovozů, tak vývozů (např. pro-pad v dovozu železné rudy 2009 vůči dlouhodobému průměru předchozích let – 2000 až 2008, tak relativní odolnost vývozu automobilů ve vývozech). Podíváme-li se detailněji na vývoj pro šest hlavních vývozních a čtyři hlavní dovozní komodity v pokrizovém ob-dobí (2009–2016), tak v případě vývozu nepřekvapí výrazný nárůst vývozu automobilů (o 41 %, jejichž produkce již několik let převyšuje 1 mil. kusů ročně), kaolinu (+48 %) nebo piva (představující výrazný 13% meziroční růst, celkově 27% nárůst), avšak rela-tivně výrazný pokles vývozu chmele výrazně ovlivněného chováním počasí v posledních letech ukazující jak na export produktů s vyšší přidanou hodnotou, tak prvotních (neob-novitelných) surovin, tak i změnu v preferencích spotřebitelů, resp. úspěšném pronikání tradičního českého produktu na zahraniční trhy.44 Diferencovaný vývoj a strukturální po-sun českého průmyslu dokládá i relativně stabilní vývoz v případě vybraných primárních komodit, naopak došlo například téměř k zastavení dovozu bavlny (pokles o více než dvě třetiny související minimální textilní produkcí v ĆR zaměřenou pouze na vysoce specia-lizované produkty díky konkurenci nákladově mnohem příznivějších lokalit v Asii), opě-tovný růst dovozu železné rudy (o 32 %) v souvislosti s restrukturalizací firem i obnovenou konjunkturou a poptávkou. Rovněž postupné snižování energetické náročnosti vedlo pouze ke kolísání v objemu dovozů ropy okolo 7 mil tun ročně (kde se projevuje i vliv re-exportů, resp. re-importů produktů při fluktuacích kurzu koruny). Obdobně jako v pří-padě vývozu i dovoz surovin podléhá cyklickému vývoji a vzhledem k nadbytku kapacit v Asii a tlaku na ceny dochází ke snižování kapacit (nižší investiční výstavba, útlumem výroby z důvodu nedostatečné poptávky dané stále ještě chabou světovou konjunkturou). V případě zemědělských komodit (obiloviny), může jít o vliv klimatických a dalších změn a nejen o dopad změn ve struktuře zemědělské produkce (rostlinná vs. živočišná výroba).

44 České zemědělství je tradičním a důležitým světovým producentem chmele (pátým na světě za Němec-kem, USA, Etiopií a Čínou podle dostupných údajů do roku 2014): viz FAOSTAT: Food and Agricultural commodities production. FAO, Rome, 2016, URL:http://faostat3.fao.org/browse/Q/*/E.

Tabulka 2.3: Zahraniční obchod – export a import vybraných komodit, 2000–2015

Export Import

Cement1 Kaolín 1 Vápenec 1 Osobní aut.2 Chmel 3 Pivo 4 Ropa 1 Žel. ruda1 Obiloviny 1 Bavlna 1

2000–2008 722 365 169 519 636 4 618 278 6 825 7 288 198 48

2009 676 380 100 860 247 4 145 346 7 452 4 810 160 10

2010 683 526 93 971 168 4 405 329 7 770 5 938 177 10

2011 862 542 176 1 059 296 4 100 323 6 969 7 366 197 7

2012 699 513 205 1 050 368 4 276 349 7 024 5 867 358 5

2013 620 516 176 1 023 329 3 573 374 6 631 6 273 330 5

2014 616 523 118 1 135 747 4 059 390 7 313 6 305 378 3

2015 578 561 93 1 211000 3 742 441 7 131 6 371 396 3

Index5 0,86 1,48 0,93 1,41 0,90 1,27 0,96 1,32 2,48 0,33

Poznámka:1 Tis.. tun, 2 ks, 3 tuny, 4 mil. l.; 5 Index 2009 = 1,00. Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka České republiky

2016 (listopad 2016), Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje České republiky (různá vydání), vlastní výpočet.

http://faostat3.fao.org/browse/Q/*/E


Jak jsme již uvedli a v předchozím textu graficky ilustrovali, vývoj obchodní bilance je do značné míry ovlivněn vývojem cen komodit, které jsou dováženy do České repub-liky relativně chudé na suroviny. Přibližme alespoň stručně na globální tendence v této oblasti. Zhruba v roce 2004 se objevil nový trend spočívající ve výrazném nárůstu světo-vých cen průmyslových a potravinářských komodit (viz obrázek 7), který již připomíná situaci z počátku 70. let a období druhého ropného šoku.45 Novým rysem byl až do roku 2014 fakt, že kromě propadu v roce 2009 nedošlo k výraznému poklesu cen komodit na-příč jejich spektrem, ale jen k jejich stabilizaci na více či méně „korigovaných“ hodno-tách, a ten se ani z důvodu vyšší poptávky rozvíjejících se zemí (afrických, asijských, blízkovýchodních nebo latinskoamerických) ani nedal očekávat. Pro českou ekonomiku bylo podstatné, že negativní dopad na saldo zahraničního obchodu bylo tlumeno pohybem měnového kurzu (apreciace/6/ koruny vůči dolaru).46 K poklesu stále rostoucích komo-ditních cen došlo až v druhé polovině roku 2008, a to v souvislosti s rozšířením globální finanční krize. Avšak i tento pokles byl dočasný díky silné poptávce některých ekonomik (tzv. BRICS) a tak se od druhé poloviny roku 2009 postupně obnovila tendence k růstu a výsledkem bylo dosažení nových maxim v roce 2011 (viz obrázek 2.4). Tehdy ale do-šlo ke změně dynamiky námi sledovaných cen – zatímco ceny ropy přibližně až do po-loviny roku 2014 oscilovaly kolem dosažených hodnot, v případě ostatních komodit (jako jsou kovy a potravinářské produkty), došlo k postupnému poklesu cen během let 2012–2013 a poté ke stabilizaci.47Období let 2014–2016 je spojeno s výrazným propa-

45 Vezmeme-li nejvyšší cenu za barel ropy typu Brent (kotované na burze v New Yorku) během druhé rop-né krize ve výši 39,5 USD z dubna roku 1980, po přepočtení na současnou hodnotu peněz (1 USD z roku 1980 odpovídá 2,9 USD – na bázi US indexu spotřebitelských cen) by barel ropy stál přibližně 115 USD. Během první ropné krize se sice cena zvýšila z ca. 3 USD až na 12 USD za barel (1974, v dnešních cenách přibližně 60 USD). Rekord z roku 1990 vyvolaný válkou v Perském zálivu (40,4 USD, v dnešních cenách cca 74 USD za barel). Dosavadní rekordní hodnota byla dosažena až v průběhu června 2008 – 139,9 USD za barel (měsíční průměr cen pro červen je 133,1 USD, resp. pro červenec 133,9 USD za barel). Poslední odhady ukazují, že na této úrovni by ceny mohly zůstat delší období, viz Areyki, R, Obstfeld, M.: ThePrice of Oil and the price of Carbon. IMF direct, December 2015. Vývoj cen ropy se stal (ne)předvidatelným a její chování již není jednoznačně určeno vyčerpávání světo-vých zásob, resp. geopolitickými vlivy jako jsou regionální konflikty, ale i existencí alternativních způsobů jejího získávání (viz níže), dynamikou několika hlavních odběratelů a především spekulativními obchody institucionálních investorů, resp. pokrokem v produkci automobilů s alternativními pohony (především elektrickým), podporovaným i vládními politikami v souvislosti s falšováním výsledků emisních testů řady automobilek. O tom, že nemusí jít o hudbu vzdálené budoucnosti, svědčí i aktuální předpovědi o ukončení výrazného využívání ropy ještě před výrazným vyčerpání existujících zásob tak, jak tomu bylo v případě dřeva či uhlí, viz Cherif, R., Hasanov, F., Pande, A.: Riding the Energy Transition: Oil Beyond 2040. IMF Working Paper No. 120, May 2017.46 Problematická je přetrvávající relativně vysoká energetická náročnost ČR v EU-28 vycházející z minu-losti (částečně odrážející vyšší podíl průmyslu oproti průměru zemí EU a rozvoj individuální dopravy), jež se projevuje kupříkladu v dovozu surovin. Pozitivem je postupné snižování, i když v posledních letech dochází ke stagnaci díky růstu průmyslové produkce.47 Existuje řada důvodů, například, že investiční cyklus v případě jednotlivých komodit je různé dlouhý, jednak z důvodu odlišné situace v případě nabídky, kdy z cenových důvodů zavřené lokality na těžbu ropy mohou být velmi rychle aktivovány, resp. vysokými investicemi ropných společností do hledání nových ložisek bez ohledu na aktuální vývoj cen díky vyčerpávání zásob a potenciálnímu růstu cen. K tomu je zapotřebí přidat i využívání alternativních zdrojů paliv (etanol), tak nových způsobů získávání ropy díky nových technologiím (tzv. hydraulic fracturing a horizontal drilling). Pokles cen z let 2014-2015 výrazně změnil kalkulace pro alternativní metody získávání ropy, vedoucí k omezování alternativních a dražších způsobů produkce. I přes omezení ze strany OPEC zůstává relativně vyšší nabídka ve srovnání s poptávkou na trhu ropy. Přispívá k tomu k chování některých producentů (i) nečlenů OPEC (např. Rusko produkovalo


dem cen (cca o 50 %, viz spodní panel obrázku 2.4) a jen částečným oživením během roku 2016 a na počátku roku 2017. A proto se komodity v současné době nacházejí na úrovni cen roku 2004 (ropa), resp. 2006/2007 pro ostatní komodity a kovy sledované v obrázku.48

Vývoj cen surovin se samozřejmě odráží i ve vývoji směnných relací ČR. Podíl surovin je vyšší v dovozních než ve vývozních cenách, a proto růst cen surovin vede k nepřízni-vému dopadu na směnné relace a naopak. Například v roce 2009 byl vývoj směnných

v roce 2016 největší objem ve své historii, cca 11 mil. barelů/den), viz OPEC: Monthly Oil Market Report. OPEC, Vienna, April 2017.48 Pro řadu institucionálních investorů jsou komodity atraktivním investičním instrumentem, který může přinést pozitivní výnos (výnos očištěný o inflaci) za existence velmi nízkých, resp. záporných výnosů tradičních instrumentů. Může tedy být preferován před tradičními investicemi (obligace, akcie). To mohlo být důvodem k omezení tradičního kolísání cen surovin, které v minulosti odráželo světovou konjunkturu.

Poznámka: oil = surová ropa (cenový index 2005 =100) je průměrem tří spotových cen ropy, Brent, West Texas a Dubai Fateh; CN-F = index (2005 = 100) obsahuje ceny potravin a nápojů a ceny průmyslových vstupů, dostupné od roku 1991; metals = index cen kovů (2005 = 100) zahrnuje cenové indexy mědi, hliníku, železné rudy, niklu, cínu, zinku, olova a uranu. Index meziročních změn obsahuje indexy (d_CN-F, d_oil, d_metals) vypočtené z ročních průměrů měsíčních hodnot. Pramen: MMF, komoditní databáze MMF (září 2017), vlastní výpočet.

Obrázek 2.4: MMF index základních komodit, leden 1990–červen 2017 (index, meziroční změny)


relací velmi příznivý (roční index 103,3) ve srovnání s rokem 2008 (index 99,5), avšak již v jeho průběhu docházelo ke zhoršování, následovaném výrazným propadem během roku 2010 a 2011 (až pod úroveň roku 2006). Od prvního kvartálu 2012 došlo k postupnému návratu k hodnotám indikujícím neutrální situaci (tj. indexu ve výši 100 během posled-ních čtvrtletí roku 2014) a zlepšením během roku 2016 (index nad 100,0), které postupně vymizelo.49 V obrázku 2.5 je rovněž zachycen dlouhodobý trend vývoje směnných relací za uplynulých více než 12 let, který je mírně negativní (hodnota pod úrovní 100). Dlouho-dobý průměr ukazuje na přetrvávající nepříznivý rys vysoce otevřené české ekonomiky, která není schopna generovat dostatečnou „přidanou hodnotu“ v podobě cenové marže exportovaných statků a služeb, která by poté umožňovala kompenzovat vyskytující se ce-nové šoky v případě vstupů.

3. Vnější rovnováhaVnější ekonomická rovnováha posuzovaná podle bilance běžného účtu (BÚ) platební bilance souhrnně zachycuje toky zboží, služeb, prvotních a druhotných důchodů mezi rezidenty a nerezidenty dané ekonomiky. V případě ČR došlo v letech 2004–2016 k re-lativně výrazným změnám nejen ve struktuře (složkách) BÚ, ale i ve vývoji celkové platební bilance zahrnující i kapitálový (KÚ) a finanční účet (FÚ) vyjádřeného pomocí čistých půjček/výpůjček (NL/NB), tj. potřeby, resp. zdrojů financování, viz obrázek 3.1. Před vstupem do EU docházelo k silnému čistému přílivu kapitálu (i více než 5 % HDP a minulé Ročenky),50 což se odrazilo jak na saldech FÚ, tak účtu běžného (díky podvoj-

49 Tento vývoj je částečně dán statistickým efektem, protože základem indexů je průměr roku 2005, který byl mimořádně příznivý. Pokud bychom za bázi použili rok 2000 nebo meziroční srovnání, hodnoty směn-ných relací by byly příznivé, tj. nad úrovní 100, již během roku 2013 a výrazně v roce 2014. ČSÚ rovněž publikuje TT částečně korigované o vliv směnných kurzů; jejich vývoj byl příznivý až do roku 2016, kdy nastalo jejich postupné zhoršení (vliv fixovaného kurzu koruny).50 Avšak toto srovnání trpí nekonzistencí spočívající v přechodu z páté na šestou verzi Manuálu platební bilance MMF, která změnila časové řady dílčích ukazatelů. Před rokem 2008 se jedná jen o aproximativní

Poznámka: průměr čtvrtletních hodnot (2005 = 100). TT=LR trend = dlouhodobý trend TT (nevážený průměr za dané období). Svislé osy mají odlišná měřítka z důvodu čitelnosti. Pramen: ČSÚ, Importní and Exportní cenové indexy (záři 2017), vlastní výpočet.

Obrázek 2.5: Indexy export a importu a směnné relace české ekonomiky,2004:1.Q.–2017:2.Q. (2005 = 100)


nosti zápisů a realizaci řady dovozně náročných akcí souvisejících např. s přímými in-vesticemi). Zatímco v letech 2005–2010, se čistý příliv kapitálu příliš neměnil (NL/NB saldo, odpovídající potřebě financování), v roce 2008 se výrazně propadl až k 1 % HDP. Naopak od roku 2012 dochází k čistému odlivu kapitálu, a to především díky odlivu di-vidend a snížení objemu investovaných prostředků zahraničními investory, resp. posílení českých PZI. Od roku 2014 rovněž existuje přebytek na BÚ platební bilance, který se výrazně zvýšil v roce 2016. Rok 2016 též dočasné přerušení trendu zlepšování salda PB započatého v roce 2010, resp. 2012, avšak údaje za rok 2015 byly ovlivněny výrazným přebytkem bilance kapitálového účtu díky dočerpávání prostředků z fondů EU.51

Z hlediska struktury běžného účtu zůstala i v letech 2013–2016 zdrojem deficitů bi-lance prvotních důchodů a s minimálními podíly i bilance druhotných důchodů (spojené především s daněmi a sociálním pojištěním, viz tabulka 3.1). Důvodem přetrvávajících deficitů je čistý odliv prvotních důchodů ve formě repatriovaných a reinvestovaných zisků a úroků, resp. mezd,od roku 2009 oscilujícím okolo 6 % HDP ovlivňujícím dynamiku HDP ve srovnání s HNP, viz výše.52 Deficit bilance prvotních důchodů začal být kom-penzován postupně se zvyšujícím přebytkem obchodní bilance se zbožím, a to od roku

výpočet, zcela korektní jsou jen údaje za období po roce 2008. Zatímco původní manuál (BMP5) pracoval se saldy platební bilance a změna rezerv centrální banky představovala celkovou změnu v daném roce/čtvrtletí, nový manuál (BMP6) je sladěn s národním účetnictvím a důraz je na aktiva a pasiva a vztah na in-vestiční pozici ekonomiky/7/. Blíže k novému manuálu platební bilance viz např. Spěváček, V., Žďárek, V. a kol.: Makroekonomická analýza: teorie a praxe. Grada, Praha 2016.51 Revize BMP, viz předchozí poznámka pod čarou, změnila i názvy dílčích sald PB: (1) stávající bilance prvotních důchodů se dříve nazývala bilance výnosů, (2) současná bilance druhotných důchodů byla bilancí běžných převodů. Součástí změn byly i harmonizace dílčí harmonizace bilance výkonů: tzv. zušlechtění merchantingu/8/, v BPM5 součástí obchodní bilance za zboží, ve stávající BMP6 součástí bilance služeb a tedy obchodní bilance.52 Tyto výrazné odlivy jsou analytiky dávány do souvislosti s repatriací zisku mateřskými společnostmi v průběhu evropské dluhové krize. Velký vliv ale bude mít i fáze životního cyklu investice a ukončení da-ňových zvýhodnění pro některé z prvních investičních projektů.

Poznámka: BÚ – běžný účet, FÚ – finanční účet včetně zahraničních rezerv, KÚ – kapitálový účet, OIN – čisté chyby a opomenutí, NL/NB – celková bilance platební bilance (čisté půjčky / výpůjčky). Časové řady ukazují čistá salda individuálních bilancí. Hodnoty za období 2004–2007 revidovány o nově zahrnuté údaje v prosinci 2016. Údaje za rok 2016 jsou předběžné. Pramen: ČNB (databáze ARAD, září 2017), ČSÚ,čtvrtletní řada HDP (září 2017), vlastní výpočet.

Obrázek 3.1: hlavní složky platební bilance, 2004–2016 (netto položky v % HDP)


2014 (v letech 2012–2016 dosáhl průměrné výše +6,3 % HDP, bilance prvotních důchodů činila –5,8 % HDP). Ke kladnému saldu BÚ přispívala i bilance služeb, třebaže v letech 2007–2014 docházelo k poklesu přebytku. V posledním dvouletí došlo ke změně trendu a mírnému růstu přebytku (ve shodném čtyřletém období +1,7 %), a proto společně s ob-chodní bilancí stačí kompenzovat relativně vysoké schodky bilance prvotních důchodů i druhotných důchodů (poslední pět let -0,2 %).Výsledkem dílčích tendencí na BÚ byl jak pokles výše deficitu (resp. vznik přebytku 2014–2016), který byl následně snadno kryt pře-bytkem na finančním, resp. kapitálovém účtu. Podle předběžných údajů za rok 2016 běžný účet vykázal prozatím nejlepší výsledek od roku 1993, a to přebytek ve výši 1,1 %.53

53 V teoretické literatuře se zpravidla indikuje nebezpečí vnější nerovnováhy prostřednictvím salda běžného účtu vyššího než 5 % HDP (jednostranný interval, neboť deficity jsou považovány za problém z hlediska jejich profinancování ve středním a dlouhém období). Naproti tomu MPO (2015): Analýza vývoje české ekonomiky za rok 2014. MPO, Praha, 2015, ale definuje nerovnováhu jako interval omezený z obou stran, tj. ± 5 %, tj. i nadměrné přebytky, které mohou negativně ovlivňovat vývoj pohyblivého měnového kurzu a vést k šokům dopadajícím na neexportující odvětví. Ty se však z hlediska četnosti vyskytovaly jen v ma-lém počtu ekonomik v poválečném období, a to především v souvislosti s rozvojem těžby určitých nerost-ných surovin (v Evropě kupříkladu Nizozemí nebo Norsko).

Tabulka 3.1: Struktura salda běžného účtu, 2004–2016 (v % HDP)

Běžný účet

Výkonová bilance

Z tohoBilance služeb

Bilance primárních důchodů

Bilance sekundárních

důchodů

2004 –3,7 0,5 2,7 –4,2 0,0

2005 –2,1 2,1 1,5 –3,7 –0,5

2006 –2,5 2,5 1,8 –4,4 –0,5

2007 –4,6 2,2 1,9 –6,2 –0,6

2008 –1,9 2,1 2,2 –3,7 –0,3

2009 –2,3 3,7 2,1 –5,5 –0,5

2010 –3,6 3,0 2,0 –6,3 –0,3

2011 –2,1 3,9 2,0 –5,5 –0,5

2012 –1,6 5,0 1,9 –5,9 –0,7

2013 –0,5 5,8 1,7 –6,1 –0,2

2014 0,2 6,4 1,3 –6,0 –0,2

2015 0,2 5,8 1,7 –5,5 0,0

2016 1,1 7,4 2,1 –5,7 –0,6

Pr. 2004–2007 1) –3,2 1,8 2,0 –4,6 –0,4

Pr. 2008–2011 1) –2,5 3,2 2,1 –5,3 –0,4

Pr. 2012–2016 1) 0,2 6,3 1,7 –5,8 –0,2

Pr. 2004–2016 1) –1,8 3,9 1,9 –5,3 –0,4

Poznámka: 1) prostý průměr hodnot za dané období. Hodnoty za období 2004–2007 byly revidovány o nově zahrnuté

údaje v prosinci 2016. Údaje za rok 2016 jsou předběžné. Pramen: ČNB (databáze ARAD, září 2017), ČSÚ, čtvrtletní

řada HDP (září 2017), vlastní výpočet.


Z hlediska ostatních komponent PB, podíl salda kapitálového účtu se měnil dynamicky v čase z důvodu čerpání fondů EU, které se výrazně podílely především na investicích do infrastruktury, vzdělávacího systému nebo zemědělství. Výsledkem byl cca 1,5% pře-bytek za rok 2016, po 2,2% přebytku v mimořádném roce 2015 spojeném s dočerpávání fondů v rámci rozpočtového období. I tak průměr za období 2012–2016 činil +1,5 % (de-ficit byl vykázán pouze v roce 2004). Naopak vývoj finančního účtu od roku 2012, kdy přešel do kladného salda, byl ovlivněn útlumem privatizační aktivity, faktory ovlivňují-cím příliv PZI do české ekonomiky a způsobem rozšiřování stávajících investic (převážně reinvestice), ale i pokračujícími investicemi českých firem v zahraničí. Od vstupu ČR do EU již nedosahoval rekordních hodnot zaznamenaných v letech předchozích, vyjma roku 2005 (přes 8 % HDP).

Z hlediska postavení v rámci vyspělých zemí EU, EU-15, deficit BÚ za rok 2016 vyká-zala pouze Velká Británie (4,4 %) a Francie (0,9), Finsko (1,1), Řecko (0,6) a Belgie (0,4), ostatní země měly přebytkové běžné účty. Vezmeme-li do úvahy, že ekonomika ČR je stále ještě na nižší ekonomické úrovni, která dohání úroveň důchodu ve vyspělých zemích a nebyla nucena realizovat výrazná opatření ve fiskální oblasti pro stabilizaci veřejných financí, jde o přijatelnou nerovnováhu. Důležitá je však struktura běžného účtu, která by mohla být problémem, pokud by se nepodařilo stabilizovat schodek bilance výnosů, ne-boť se nedá očekávat další výrazné zlepšování čistého exportu. Ze skupiny třinácti nových zemí EU měla ČR v roce 2016 osmý nejvyšší přebytek běžného účtu, v rámci V-5: vyká-zaly přebytky: Slovinsko +5,3 % a Maďarsko +4,8 %, naopak v deficitu bylo Polsko 0,3 % a Slovensko 0,7%.54

Z hlediska národní ekonomiky je deficit běžného účtu výsledkem nedostatečných ná-rodních úspor v jejich vztahu k investicím. Tato mezera musí být financována zahranič-ními zdroji. Zatímco podnikatelský sektor zvýšil svoji schopnost vytvářet úspory a zlepšil svoji rentabilitu, u domácností je míra úspor ve srovnání s vyspělými zeměmi EU na nízké úrovni. Záporná mezera mezi úsporami a investicemi je vytvářena především sektorem vládních institucí.

4. Hesla/1/ Vnější rovnováhaje dána vztahem celkových příjmů země ze zahraničí (příjmy

plynoucí z vývozu zboží a služeb, přílivu prvotních důchodů a transferů) a výdajů do zahraničí (dovozy zboží a služeb, odliv prvotních důchodů a transferů). Může být posuzována na základě běžného účtu platební bilance.

/2/ Potenciální produkt jde o takovou výši produktu (maximální hodnota), která je do-sažitelná při efektivním využití všech disponibilních faktorů produkce (práce, ka-pitál a případně další vstupy). Předpokládána je existence dokonalé konkurence na všech trzích v ekonomice a neexistence distorzí. Vzhledem k této definici jde zpra-vidla o teoretickou konstrukci.

/3/ Směnné relace (terms of trade) jsou poměrem vývozních cen a dovozních cen. Tyto ceny jsou určeny prostřednictvím výběrových indexů nominálních cen vývozu a do-

54 V rámci skupin V-5 byly průměrné hodnoty BÚ za období 2012–2016: 4,4 %, 3,2 %, –1,6 %, 0,7 % (shod-né pořadí zemí). Výrazné deficity v tomto pětiletém období vykázalo Lotyšsko –1,5 %, Rumunsko –2,0 % a Kypr –4,7 %, naopak přebytky Malta 5,5%, Chorvatsko 2,1 %, Bulharsko 0,9 %, Estonsko 0,7 % a Litva 0,1 %.


vozu (cca 2 350 vybraných reprezentantů za vývoz a 2 300 reprezentantů za dovoz zjišťovaných měsíčně u cca 590 vybraných zpravodajských jednotek pro vývoz a u stejného počtu pro dovoz, které se významně podílejí na objemu realizace jed-notlivých významnějších skupin zahraničního obchodu) a slouží rovněž k přepočtem obchodu z běžných do stálých cen. Při vývozu se sledují ceny franko hranice ČR, při dovozu ceny fakturované zahraničním dodavatelem. Hodnota TT > 100 představuje situaci, kdy ekonomika může dovézt shodný objem statků při menším objemu exportu, resp. dovézt více při shodném objemu exportu a vice versa pro TT < 100.

/4/ Hrubý národní důchod představuje celkový objem hrubé přidané hodnoty vyprodu-kované výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů dané ekonomiky; zpravidla počítán jako hrubý domácí produkt s připočtením salda prvotních důchodů běžného účtu pla-tební bilance.

/5/ Reálný hrubý domácí důchod je určen jako hrubý domácí produkt po zohlednění vlivu směnných relací.

/6/ Apreciace je zhodnocení měnového kurzu vůči měně/měnám zahraničním (je zapo-třebí vydat nižší počet jednotek domácí měny za jednu jednotku měny zahraniční).

/7/ Investiční pozice představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou aktiv nacházejících se v zahraničí vlastněných rezidenty dané ekonomiky a celkovou hodnotou závazků těchto rezidentů v zahraničí. Určována je vždy ke konci určitého období (čtvrtletí, rok) a je tedy tzv. stavovým ukazatelem.

/8/ Merchanting je podle Manuálu platební bilance (BMP6) nákupem zboží rezidentem dané ekonomiky (za níž je platební bilance sestavována) od nerezidenta a následný prodej jinému nerezidentovi, přičemž během tohoto procesu se zboží fyzicky nena-chází na území rezidenta.

76Ekonomika a nerostné suroviny – Přímé zahraniční investice do těžby v české ekonomice

Přímá zahraniční investice (PZI) je vložení peněz, nebo penězi ocenitelných práv a ji-ných majetkových hodnot ze strany firmy nebo jednotlivce v jedné zemi do podnikání (např. dohoda o podílu na rozdělení zisku, výkon účinného vlivu na řízení podniku, nej-méně 10% podílu na základním kapitálu, na hlasovacích právech společnosti) v jiné zemi za účelem získání podílu na tomto podnikání.

PZI = základní kapitál (vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, také zá-kladního kapitálu poboček, podílů v dceřinných a přidružených společnostech)

+ reinvestovaný zisk (= nerozdělený zisk minulých období + zisk po zdanění – divi-dendy)

+ ostatní kapitál (přijaté a poskytnuté úvěry a dluhové cenné papíry mezi přímými in-vestory a jejich pobočkami, dceřinnými a přidruženými společnostmi)

Sestaveno na základě textů:Foreign Direct Investment – FDI.-(I)INVESTOPEDIA, www.investopedia.com/terms/fdi.aspBolotov I. (2015): Diskuse na téma přímé zahraniční investice a a) jejich obecné dopady

na Českou ekonomiku b) jejich dopady na strukturu zapojení České republiky do me-zinárodního obchodu. 2M0301 „Mezinárodní obchod“, cvičení č.9.-Katedra meziná-rodního obchodu, Fakulta mezinárodních vztahů, VŠE, Praha.

Následující tabulky se zakládají na údajích ČNB, vlastních výpočtech, výpočtech prof.Vojtěcha Sedláčka a textech:

Přímé zahraniční investice za rok 2011. – ČNB, 2013.Přímé zahraniční investice za rok 2012. – ČNB, 2014.Přímé zahraniční investice za rok 2013. – ČNB, 2015.Přímé zahraniční investice za rok 2014. – ČNB, 2016.

Přímé zahraniční investice do těžby v české ekonomice


Zahraniční přímé investice v České republice – stav ke 31.12. daného roku (tisíce Kč)

PZI celkem

Do těžby a úpravy černého

a hnědého uhlí

Do těžby ropy

a zemního plynu

Do ostatní těžby

a dobývání

Do podpůrné

činnosti při těžbě

celkem

Do těžebních činností celkem

2012

Základní kapitál 1 304 237 872 16 185 657 1 118 914 2 592 788 53 829 19 951 188

Reinvestovaný zisk 1 038 388 081 16 423 431 6 284 626 4 436 723 1 076 965 28 221 745

Ostatní kapitál 258 251 075 12 806 584 –451 474 –212 508 –22 680 12 119 922

Celkem 2 600 877 029 45 415 672 6 952 066 6 817 003 1 108 114 60 292 855

2013

Základní kapitál 1 338 371 170 16 337 020 1 799 477 2 728 094 48 834 20 913 425

Reinvestovaný zisk 1 120 866 569 –3 440 124 6 338 148 4 008 953 1 047 482 7 954 459

Ostatní kapitál 209 503 325 15 549 418 29 206 361 020 –12 533 15 927 111

Celkem 2 668 741 063 28 446 314 8 166 831 7 098 067 1 083 783 44 794 995

2014

Základní kapitál 1 332 900 000 N N N N 21 506 000

Reinvestovaný zisk 1 189 900 000 N N N N 8 319 000

Ostatní kapitál 251 800 000 N N N N 9 305 000

Celkem 2 774 600 000 N N N N 52 374 000

2015


Reinvestovaný zisk 1 294 441 100 N N N N 7 194 000


Celkem 2 804 687 300 N N N N 38 403 900

2016


Reinvestovaný zisk 1 407 527 800 N N N N –2 352 600


Celkem 2 969 702 600 N N N N 23 862 600


Domácí zahraniční přímé investice do zahraničí – stav ke 31.12. daného roku (tisíce Kč)

PZI celkem

Do těžby a úpravy černého

a hnědého uhlí

Do těžby ropy

a zemního plynu

Do ostatní těžby

a dobývání

Do podpůrné činnosti při

těžbě celkem

Do těžebních činností celkem

2012

Základní kapitál 164 478 923 0 0 57 590 0 57 590

Reinvestovaný zisk 152 277 998 0 0 52 179 0 52 179

Ostatní kapitál 14 189 204 0 0 0 0 0

Celkem 330 946 125 0 0 109 769 0 109 769

2013

Základní kapitál 217 200 000 0 0 0 0 0

Reinvestovaný zisk 169 900 000 0 0 0 0 0

Ostatní kapitál 29 000 000 0 0 0 0 0

Celkem 411 600 000 0 0 0 0 0

2014

Základní kapitál 220 100 000 0 0 0 0 0

Reinvestovaný zisk 196 613 000 0 0 0 0 0

Ostatní kapitál –13 100 000 0 0 0 0 0

Celkem 400 613 000 0 0 0 0 0

2015

Základní kapitál 259 579 200 0 0 0 0 123 000

Reinvestovaný zisk 196 391 100 N N N N 107 300

Ostatní kapitál 17 131 700 N N N N –47 800

Celkem 473 105 000 N N N N 182 500

2016

Základní kapitál 24 241 200 N N N N 123 000

Reinvestovaný zisk 26 779 700 N N N N 86 300

Ostatní kapitál –26 962,9 N N N N –48 100

Celkem 24 058 100 N N N N 161 200

79Ekonomika a nerostné suroviny – Fakta o nerostných surovinách – Nespoléhejte na to

Fakta o nerostných surovinách. Nespoléhejte na to

Daniel Gleeson, vedoucí redaktor časopisu Mining Journal Přetištěno z Mining Journal (May 5–18, 2017, str. 21–23) s laskavým svolením Mining Journal

Investoři, průzkumné společnosti, konzultanti a analytici zvažují, jak je navrhovaný pro-jekt v každé své fázi realizovatelný. Na jedné straně porovnání vstupů a na druhé straně porovnání přínosů, již v rané fázi projektu systematické měření a srovnávání výsledků zkoušek a testů či pečlivá kontrola úrovně kvalifikace a renomé v rámci manažerského týmu, to vše může být označeno jako klíčový prvek, který zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobého úspěchu uvažovaného projektu.

Prvním krokem k poznání toho, zda se může projekt rozvinout v důlní aktivitu, je obvykle rámcová studie (scoping study) nebo předběžné ekonomické posouzení. Tento materiál obvykle zahrnuje několik možností způsobů dobývání, zpracování a úpravy su-roviny. Navrhované možnosti se zakládají na předpokládaných zdrojích a na existenci s nimi spojených ekonomických ukazatelů, kterými jsou například náklady a výnosy.

Společnost pak přechází k předběžné studii (prefeasibility study*). Možnosti, které byly obsahem zkoumání a hodnocení v předcházející studii, či náplní předběžného po-souzení, jsou podrobně prošetřeny a vyhodnoceny a společnost se díky předběžné studii následně opět přiblíží k přesnému zjištění relevantních hodnot a údajů.

Vypracováním studie proveditelnosti (feasibility study**) firma získává prostor k tomu, aby si mohla vše opětovně zvážit a zhodnotit, aby mohla ke zpracování dat zapojit in-ženýrskou firmu a získat tím reálnou představu o tom co, kdy a jaké množství se bude produkovat.

To je teorie, skutečnost je však jiná.Studii proveditelnosti obecně předchází termín „financovatelná“ nebo „definitivní“,

ale zkušení investoři vědí, že tato slova mají jen malou váhu. Použití takových slov neza-ručuje, že projekt vyjde podle předpokladu, nebo že banka poskytne finanční prostředky na vybudování důlního díla.

Existuje mnoho případů, ve kterých studie proveditelnosti realizaci projektu kladně nevyhodnocuje a projekt je následně oprávněně utlumen. Tyto studie problémem nejsou.

Některé studie proveditelnosti však investory uvádějí v omyl a v důsledku toho po-škozují důvěryhodnost těžebního průmyslu tím, že projekt se základními nedostatky zkrášlují takovým způsobem, aby tento projekt vypadal „na papíře“ atraktivně.

Co je těmito nedostatky, jaké tyto nedostatky jsou a jak škodlivé mohou být pro ko-nečný úspěch projektu, to vše závisí na tom, která část těžařské komunity se ptá.

Mike Armitage ze společnosti SRK Consulting, který tyto studie organizuje, podílí se na nich a hodnotí je, řekl: „Pokud se například podíváte na projekt zabývající se zla-tem, pak se jeho zdroj stává velmi důležitým, protože zlatonosná rudní tělesa jsou, jak je dobře známo, velice složitá.“

* poznámka překladatele


Chybné vyhodnocení průběhu, objemu a omezení podzemního ložiska zlata může vést k dalšímu vyhloubení metrů důlních chodeb, k chybnému výpočtu obsahů zlata a v dů-sledku toho nakonec i ke snížení ziskovosti. Viz problémy společnosti Goldcorp v que-beckém zlatém dolu Eleonore.

Studie proveditelnosti, která se zabývá železnorudným projektem, u kterého je zdroj suroviny geologicky jednotnější a stálejší, je podle Mika Armitage podstatně závislá na infrastruktuře.

Příkladem může být železnorudný projekt Minas-Rio firmy Anglo American v Brazí-lii***, u kterého získání povolení pro výstavbu úpravny a pro výstavbu 525 km dlouhého přepravního systému vedlo k dvouletému zpoždění realizace tohoto projektu. Tato sku-tečnost také přispěla ke skokovému navýšení odhadu kapitálových nákladů, které oproti studii proveditelnosti stouply o 300 %.

Společnost pro poradenství v oblasti kapitálových projektů Turner & Townsend, která se podílí na objednávání a na tvorbě mnoha studií proveditelnosti, uvedla, že k tomu, aby mohly být označeny za definitivní, často tyto studie postrádaly jasné vymezení svého rámce.

V případě, že nezohledňuje náklady části výrobního zařízení, vybavení nebo služby, může celý projekt selhat.

John Robertson, ředitel společnosti Portfolio Direct, která hodnotí kvalitu a rizika fi-rem v oblasti nerostných surovin, uvedl, že úrovně studií proveditelnosti často klesají z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků nezbytných pro realizaci plánované operace a dále pak z důvodu absence relevantní analýzy citlivosti. V případě Austral-ského kapitálového trhu je zveřejňován, na rozdíl od případů úplných zpráv, pouze sou-hrn výsledků zpracované studie.

Z pozice své ekonomické role John Robertson řekl, že v mnoha studiích není obsažen dostatek spolehlivých finančních analýz.

„Mohou trávit čas tím, že budou počítat náklady na to, co stojí pneumatika přívěsného vozu, ale neposkytují žádnou analýzu, která by například odůvodňovala výši diskontní sazby. Stále vidíte diskontní sazby čisté současné hodnoty ve výši 5 %, i když žádný in-vestor na světě není ochoten toto přijmout jako přijatelnou návratnost v poměru k ceně kapitálu“, řekl ředitel Robertson.

Mnoho společností se bude na tyto komentáře dívat jako na výlev emocí, jako na po-známky jedinců, kteří předtím pohořeli podporou neúspěšných společností v souladu se studií proveditelnosti.

„Majitelé společností často na inženýry vyvíjejí velký nátlak s tím, aby jim tito inže-nýři zajistili pozitivní výsledky.“

Studium studie proveditelnostiZpráva společnosti EY**** z roku 2015, která v říjnu 2014 sledovala celkem 108 „me-gaprojektů“ (projekty v hodnotě více než 1 miliardy amerických dolarů) zabývajících se těžbou rud, ukázala, že většina z těchto projektů byla realizována za vyšší náklady, než jaké byly v projektech plánovány.

U celých 69 % projektů byly náklady překročeny a polovina projektů vykazovala zpož-dění v harmonogramu své realizace i poté, co byla učiněna opatření k jejich urychlení.

V průběhu ekonomického supercyklu z toho mnohé firmy obviňovaly inflaci nákladů, která byla z velké části způsobena rostoucími mzdovými náklady.


Je ironické, že tytéž společnosti odsuzují analytiky a investory za posuzování jejich majetku v dnešních spotovaných cenách***** s tvrzením, že jejich důlní podniky jsou naplánovány k provozu v několika cyklech, ale přesto jejich studie nezohledňují inflaci vstupních nákladů, která je v těchto cyklech běžná.

Tato překročení kapitálu jsou patrná také u skromnějších projektů.Studie společnosti Export Development Canada z roku 2015 zdůraznila, že 25 pro-

jektů z oblasti těžby zlata (z celkového počtu 78 projektů) které byly v průběhu posled-ních 20 let rozpracovávány, s kalkulovanými náklady v objemu nejméně 50 milionů US dolarů, zaznamenaly průměrné překročení plánovaného kapitálu o 40 %.

Tento problém nastává i dnes – v době, kdy inflace klesla a kdy jsou na výstavbu pod-niků, na nákup vybavení a na zajištění služeb k dispozici výhodné úrokové sazby. Toto snížení inflace umožňuje, aby u nových projektů poklesly jejich náklady.

Výstavba hlubinného zlatého dolu společnosti Pretium Resources’ na lokalitě Bruce-jack v kanadské Britské Kolumbii je jedním z takových příkladů.

V červnu 2014 vypracovala společnost Pretium Resources’ studii proveditelnosti pro důl Brucejack, která určovala, že pro uvedení dolu do provozu budou zapotřebí kapitá-lové výdaje ve výši 746,9 milionů US dolarů. Přesně o 18 měsíců později společnost in-vestory překvapila a snížila tento odhad na 696,8 milionů dolarů poté, co byl důl ze 60 % detailně vyprojektován.

V únoru roku 2017 vzala společnost tento zveřejněný údaj zpět a prohlásila, že odhad na dokončení výstavby je nyní 811,1 milionu US dolarů, což je údaj o 16 % vyšší, než byla předchozí hodnota.

Společnost mohla na svoji studii získat lepší odezvy, pokud by původně stanovila od-had nákladů v souladu s přesností ± 15 %. S přesností, kterou uplatňují mnohé studie proveditelnosti.

Většina těchto studií sice předpokládá výstavbu a hloubení dolu ve více jak ročním časovém horizontu a návratnost projektu předpokládají mnohem déle, a přesto publikují hodnoty, které vypadají jako definitivní.

Studie uvádějí, že cena dolu je stanovena jednou částkou, poskytuje jednu čistou součas-nou hodnotu a vyrábí produkt s určitými průměrnými finančními náklady.

John Robertson řekl: „Následkem toho studie proveditelnosti obvykle neobsahují ana-lýzu investičních rizik. Používají „oslazenou“ preciznost jako předstírání správnosti“.

Naopak, když společnosti, které již vyrábějí, vytváří plán na příští rok, používají roz-mezí investičních výdajů a provozních nákladů v závislosti na různých vstupech.

Tato flexibilita je zapracována do zmíněných plánů, protože fungující společnost má mnohem hlubší znalosti o provozních podmínkách, než jaké je možné získat pouze ve fázi studie proveditelnosti projektu.

Proč se studie fušujíDůvodů, kvůli kterým se tyto problémy ve studiích proveditelnosti vyskytují, je mnoho a jsou různorodé.

Průzkumným společnostem, které zpracovávají libovolný druh ekonomické studie, je jedno, zda se jedná o rámcovou studii, předběžnou studii či o studii proveditelnost – společnosti jsou pod intenzivním tlakem investorů, aby zveřejnily zprávu, která výši ná-kladů odůvodňuje.


Jak časopisu Mining Journal řekl Tim Oliver, báňský inženýr, specialista na nerostné suroviny a konzultant: „V mé rané zkušenosti byla studie, která nekonstatovala ztráty, dobrou zprávou. Nyní, pokud nedosáhnete 15% návratnosti vyplývající z rámcové stu-die či z předběžného ekonomického posouzení, projekt se považuje za průkazně neživo-taschopný.“

Tlak na to, aby studie takto vyzněla, je podle Tima Olivera pravidelně vyvíjen na in-ženýrskou firmu nebo na konzultanta. „Majitelé často na inženýry vyvíjejí velký tlak s cílem získat pozitivní závěry,“ řekl.

Pokud se tento tlak projeví ve fázi PEA (preliminary economic appraisal – předběžné ekonomické hodnocení), pak bude tento tlak značně zesílen v době přípravy studie pro-veditelnosti. Společnost utratila miliony dolarů a potenciálně prošla dvěma překážkami ve formě rámcové studie a předběžné studie, aby se dostala do této fáze studie prove-ditelnosti. Zklamání z výsledků studie proveditelnosti by pak mělo za následek vážnou nespokojenost investora.

Zatímco více lidí, se kterými hovořil Mining Journal, řeklo, že se jednalo o vážnou zá-ležitost, Mika Armitage sdělil, že během doby, kdy tyto studie vedl a podílel se na nich, takový tlak nezažil.

„Zjevně existují určité tlaky na to, aby práce fungovaly, ale já si myslím, že způsob, jak toho dosáhnout, je vzít v potaz různé technické alternativy, než jít do krajností u dů-věryhodnosti výsledků studií“, řekl.

Také v souvislosti se založením nového těžebního záměru je možné odstoupit od pro-jektu, jakmile je studie zveřejněna, pokud neexistuje skupina vlastníků nebo nejsou k dispozici takové odborné znalosti, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné dohlížet na vybudování nebo na provozování dolu.

To by mohlo vysvětlovat fakt, proč se jen málo pozornosti věnuje tomu, aby byla spo-lečnost připravena na přechod od stádia projektu do procesu těžby.

Paul Miller z Nedbank řekl Mining Journalu následující: „Vždy jsem cítil, že se ne-dostatečně pracuje na definování toho, co je požadováno pro „provozní připravenost“. Jednoduché určení, které standardní provozní postupy a „pravidla chování“ musejí být důsledně před uvedením projektu do provozní fáze zavedena, v plánu až podivně často chybějí.“

Mark Wainwright k tomu dodal: „V těchto studiích není uveden dostatek informací o tom, jak dlouho bude trvat operační příprava a kolik bude stát.“

Tlak na výsledky je menší v rámci velkých společností.Velký těžař může mít kapacitu a schopnost samofinancovat projekty a z toho důvodu

nepředstavuje definitivní studie proveditelnosti stejný mezník, který znamená pro men-šího těžaře, který je pod tlakem toho, aby ospravedlnil další navyšování kapitálu.

Velké společnosti mají také vyzkoušené a prověřené způsoby a postupy výstavby tě-žebních závodů. Budou moci využívat pevné vazby s dodavateli, vazby, které tyto spo-lečnosti budovaly v průběhu mnoha let, ne-li desetiletí, a tak již budou mít k dispozici typizovaný stavební projekt. Developeři s kratší tradicí si teprve musejí najít vlastní cestu při získávání a zpracování vlastních dat.

Řídící postupy zavedené v rámci velkých společností by měly teoreticky vést k solid-nějším studiím, jak uvádí Mark Wainwright ze společnosti Turner & Townsend.

Navzdory nástrojům a odborným znalostem, které mají k dispozici velké těžební spo-lečnosti, tento fakt nevyústil ve snížení počtu selhání. Společnost Minas-Rio je jedním


z takových příkladů. Minas-Rio nechala sebe a své investory pracovat se zjevně chyb-nými odhady a úsudky a to se převládajícím způsobem projevuje v celém spektru půso-bení této společnosti.

Základní chybyStudie proveditelnosti zahrnují předpokládané ceny komodit po dobu životnosti plánova-ného dolu. Obvykle se uvádí průměrná cena komodit s tím, že společnost odvozuje svůj vývoj, těžbu, ziskovost a prognózy výnosů na základě této hodnoty.

Až doposud navrhovala americká Komise pro cenné papíry a burzu pro tyto studie tří-letý koncový průměr. Ten však neodráží skutečnou volatilitu cen komodit, kde se železná ruda může pohybovat od 37 do 65 US dolarů za tunu v intervalu pěti měsíců.

„Jak může být studie proveditelnosti přesvědčivá a spolehlivá, když podstatná část její ekonomické úvahy je založena na předpokládaných cenách komodit?“, zeptal se Mark Wainwright.

Relevantnost těchto studií je tím pádem ovlivňována i časovým prvkem.Studie proveditelnosti shrnou podmínky pro realizaci projektu v den, kdy byly pro-

vedeny propočty a finanční kalkulace. Bohužel je nepravděpodobné, že by to byl den, ve kterém bude studie zveřejněna, nebo dokonce den podpisu smlouvy. A jistě to nebude den, ve kterém bude stavba závodu započata.

Armitage řekl: „Když budete provádět testovací práce, uskutečníte objemové vzor-kování a testovací práce na počátku studie, protože to je dlouhodobá záležitost. Ale jak časem přicházíte k závěru studie, vaše těžební a úpravenské plány se možná změnily a ceny produktu se také změnily, takže to co právě plánujete těžit možná už neodpovídá tomu, co jste použili pro testovací práce“.

Dále se mohou měnit ceny komodit a vstupních nákladů a z toho pak následně vy-plývá, že odhady přestávají být nadále relevantní.

Dokud nebude provedena a publikována nějaká citlivostní analýza, do té doby by se to nemuselo prokázat jako fatální. Bohužel, společností, které to tak vidí, není mnoho.

Dalším aspektem, který mnohé studie proveditelnosti mylně považují za samozřej-most, je povolení.

Oliver řekl: „Měli byste označit každou studii, která říká, že povolování by nemělo být problémem. Firmy by to nikdy neměly říkat.“

Koncept „ekologicky neškodného“ projektu je pouze jen konceptem. Podle Tima Oli-vera taková věc ve skutečnosti neexistuje. Proto by společnosti neměly být přehlíživé, pokud jde o zveřejňování optimistických časových výhledů pro udělení povolení.

Čím déle společnost čeká na příslušná schválení k vybudování důlního závodu, tím stoupá i nutnost čerpání většího objemu provozního kapitálu. V důsledku toho pak tyto společnosti musejí více oslovovat banky či akciové trhy a tím zhoršují návratnost svých investic.

Existuje několik logických opravných řešení k nápravě těchto problémů.John Robertson doporučuje ty společnosti, které publikují ve svých zprávách odhady

nutného kapitálu, provozních nákladů a výsledných kapitálových návratností v souladu s přesností ± 15 %, z níž vycházejí mnohé studie. Jde o ty nejlepší na kapitálovém trhu (= burze cenných papírů).

To by dalo všem do projektu zainteresovaným mnohem lepší představu o možných nákladech a investičních návratnostech či výnosech, stejně tak jako odstranění chybné


představy o jistotě. Navrhované operace s delší životností – nad 20 let – by měly jít o krok dále a publikovat rozsáhlejší citlivost na cenu a náklady a na to pak navázat vý-sledným odhadem nákladů a výnosů.

Zajištění, aby všechny společnosti, bez ohledu na umístění na kapitálovém trhu, vyka-zovaly studie proveditelnosti ve stejném formátu, je rovněž klíčové.

Fakt, že společnosti v Austrálii musejí zveřejnit pouze stručný sumář zprávy, zatímco společnosti vedené na seznamech v Severní Americe musejí zveřejnit celou zprávu, není správný. To staví investory zaměřené na Austrálii do zřetelné nevýhody proti investorům zaměřeným na Kanadu.

Srovnávání délky časů potřebných pro realizaci výstavby projektů s obdobnými, již vybudovanými, těžebními závody, je také zřejmým pokrokem. Neexistuje lepší ukazatel výše nákladů a délky časů realizace než je srovnání s tím, co bylo v minulosti za obdob-ných podmínek navrženo a postaveno.

Z finančně náročnějších možností, které je třeba zvážit, by bylo vyhotovení detail-nějšího technického projektu ve studii proveditelnosti. Mark Wainwright řekl, že je již vyvíjen tlak na to, aby se pro zlepšení přesnosti odhadu nákladů a časového harmono-gramu zvýšil podíl technického projektování při přípravě nových studií na nejméně 70% úroveň.

Investorům by také usnadnilo posuzování studií, pokud by byly publikovány detaily o všech veřejných nabídkách, uvažovaných během studie proveditelnosti, pro posouzení, zda společnost realizovala či nerealizovala kvalifikovanou péči při stanovování nákladů.

A výčet by mohl dále a dále pokračovat.Na místě je nicméně říci, že, ačkoli jsou tyto studie s cílem ochrany zúčastněných stran

vylepšeny a zdokonaleny, je třeba si uvědomit, že těžební činnost není exaktní věda.Jak řekl Mika Armitage: „Nikdy neexistuje nic, o čem bychom mohli jednoznačně říci,

že je to dobré nebo špatné, prostě děláme odhady na základě informací, které máme.“Abychom byli vůči těžebním společnostem spravedliví, musíme říci, že přesně lze

odhadnout jen to, kolik finančních prostředků bude projekt stát, jakým způsobem se bude těžit rudní těleso a jaké množství dané komodity bude možné v jednom okamžiku získat.

Všechny tyto proměnné jsou stále více ovlivňovány zaváděnými novými technologi-emi, rudní tělesa jsou stále komplexnější a důlní podniky jsou zakládány ve stále vzdále-nějších oblastech. Bez ohledu na to, co předpokládá studie proveditelnosti, se těžba stává každým dnem nejistější.

To by se mělo odrazit ve studiích proveditelnosti, které budou řešeny v budoucnosti.

Poznámky překladatele* Předběžná studiePre-feasibility study – přípravná studie. Slouží především pro zodpovězení otázky, zda se vyplatí vypraco-vávat plnou studii proveditelnosti. Přípravná studie study zahrnuje hodnocení investičních možností a pří-ležitostí, provádí iniciální hodnocení nákladů vybraného investičního projektu a pro případnou realizaci projektu navrhuje možný způsob jeho řízení a financování. Běžným výstupem přípravné studie je tech-nické, finanční a sociální hodnocení a celkové hodnocení možností realizace. Výstupy jsou požadovány tak detailní, aby bylo možné je dále použít při zpracování studie proveditelnosti.** Feasibility Study – Studie proveditelnosti.


Studie proveditelnosti by měla být v zásadě co možná nejkomplexnějším a koherentním popisem projektu. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních informačních zdrojů pro hodnocení projektu, ať je struktura kritérií jakákoliv. *** Projekt Minas-Rio firmy Anglo American v Brazílii Ve východní Brazílii společnost Anglo American realizuje obří železnorudný projekt s názvem Minas Rio –

jednu z největších investic v historii hornictví. Výše investice dosahuje 8,8 miliard US dolarů. Projekt obnáší obří důl s kapacitou 4,6 miliard tun páskované železné rudy ve formě itabiritu, zpracovatelskou továrnu a 525 kilometrů přepravního systému. Do lokality firma investovala již v roce 2008 kolem čtyř miliard dolarů, licenci k těžbě obdržela o dva roky později. Od té doby se měl projekt několikrát rozjet, ale pro různé důvody se tak nestalo.****EYSpolečnost EY patří mezi světovou špičku v poskytování odborných poradenských služeb v oblasti auditu a daňového, transakčního a podnikového poradenství. *****Spotovaná cenaCena, za kterou je zboží prodáváno v daném čase a místě k okamžitému odebrání – platba na místě v hoto-vosti

86Ekonomika a nerostné suroviny – Ekonomická situace domácích těžařů

Ekonomická situace podniků těžících nerostné suroviny

Doc. Ing. Inka Neumaierová, CSc., Ing. Ivan Neumaier Vysoká škola ekonomická, Praha

Tab. 1: Těžba celkem

Zdroj: vlastní výpočty z dat MPO a ČSÚ

Zanalyzovat ekonomickou situaci podniků těžící suroviny znamená vyrovnat se s někte-rými skutečnostmi.

Podniky těžící suroviny mohou těžit více druhů surovin. Pak je nutno tyto podniky zařadit k jednotlivým surovinám a tudíž jsou v analýze vícekrát.

Nelze oddělit podnikové činnosti související s těžbou surovin od ostatních činností. Suroviny těží také mnoho podniků, které vedle těžby např. zpracovávají hlínu na cihly, keramické obkládačky nebo jejich hlavní zaměření je stavební výroba. U těchto podniků jsou data nejen za těžbu suroviny, ale také za ostatní činnosti.

Základní jednotkou pro analýzu jsou podniky. O velkých podnicích je k dispozici mnoho ekonomických dat. Problém je ovšem s malými podniky, kde data jsou v omezeném roz-sahu nebo úplně chybí. Z tohoto důvodu byl přizpůsoben výběr ukazatelů. Podniky těžící suroviny charakterizuje pomocí absolutních ukazatelů a to jejich počtem, přepočteným počtem zaměstnanců (např. když někdo pracuje na poloviční úvazek, je zde pouze jednou polovinou), tržbami a přidanou hodnotou. A také pomocí vybraných relativních ukazatelů jako tržby na pracovníka, produktivita práce z přidané hodnoty, hodinová produktivita práce, průměrná mzda a rozdíl přidané hodnoty a mzdy na pracovníka (viz Tab. 1).

Protože vycházíme ze statistických dat, ve kterých podléhají utajení individuální pod-niková data, není možné suroviny, kde jsou méně než tři podniky, uvádět jako zvláštní skupinu.

Časově se jedná o období 2012 až 2016. Časové řady ukazatelů jsou doplněny řetězovými indexy a průměrným růstem za dané období. Srovnatelné ukazatele u jednotlivých surovin jsou srovnány s hodnotami za Těžba celkem = 100%.

Specifika výběru podniků těžící suroviny (v Tab. 1) lze ilustrovat na tržbách (viz Tab. 2). Tržby za Těžbu celkem (vybrané podniky těžící zkoumané suroviny) v roce 2016 jsou ve výši 156 164 mil. Kč. V odvětvovém členění podniků podle CZ-NACE by teoreticky měly vybrané podniky patřit do CZ-NACE B Těžba a dobývání. Ovšem není tomu tak. V roce 2016 měl tento CZ-NACE tržby ve výši 77 524 mil. Kč a v našem výběrů je hodnota 115 091 mil. Kč. Některé podniky těží více surovin, a proto se jejich zařazení objevuje v každé surovině, kterou těží. Podniky těžící více surovin se v Těžbě celkem opakují. Podniky jednou zařazené do Těžba celkem mají tržby 75 762 mil. Kč. To je zcela srovnatelné s CZ-NACE B. Ovšem rozdíl 115 091 – 75 762 = 39 329 mil. Kč značí opakované zařazení podniků do výběru. Skoro 50% podniků, jejich tržeb, je opakovaně zařazeno. Vedle toho je ve výběru obsaženo mnoho podniků z jiných CZ-NACE a ty tvoří 41 073 mil. Kč tržeb. Jde převážně o podniky z CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a CZ-NACE F Stavebnictví. U některých surovin je podíl jiných CZ-NACE vysoký.

Tab. 2: Tržby v roce 2016 (mil. Kč)


Následující grafy a tabulky, i když samy o sobě jsou vypovídající, jsou opatřeny stručným komentářem.

Celkově lze říci, že Počet organizací (viz Tab. 1) prodělal v roce 2013 zlom daný za-řazením nových podniků do analýzy. V období 2012 až 2016 přibylo podniků v analýze o 25%. Nově zařazeny byly podnik především u surovin stavební kámen, dekorativní kámen, slévárenské písky a dalších surovin. Vypovídací schopnost analýzy se tím zlepšila.


Surovina Celkem CZ-NACE B Ostatní CZ-NACEČerné uhlí, hnědé uhlí a lignit 37 711 37 711 0Kaolin 7 740 3 584 4 156Jíly + betonit 6 520 5 214 1 306Živec 7 786 3 180 4 606Písky sklářské 2 879 2 450 429Písky slévárenské 5 837 3 846 1 991Vápence a cementářské suroviny + dolomit 9 325 3 975 5 350Dekorační kámen 3 017 2 920 97Stavební kámen 23 170 22 464 706Štěrkopísky 14 364 12 367 1 997Cihlářské suroviny 7 219 1 108 6 111Ostatní suroviny 30 595 16 272 14 324Celkem 156 164 115 091 41 073

Podnik zařazen jednou do zpracování 75 762CZ-NACE B 77 524

Opakované zařazení podniku do zpracování 39 329


Naopak počet organizací (podniků) v CZ-NACE B v daném období výrazně po-kles z 844 v roce 2012 na 389 v roce 2016. Příčinou byl výrazný pokles organizací v CZ-NACE 08 Ostatní těžba a dobývání.

Nejvyšší počty podniků mají, podle očekávání suroviny stavební kámen a štěrkopísky (viz Obr. 1). Ve skutečnosti bude pravděpodobně tento počet výrazně vyšší, protože v těchto surovinách existuje množství malých podniků, které nemáme podchyceny. Na-proti tomu v černém a hnědém uhlí máme podchyceny všechny podniky, protože se zde vyskytují pouze velké podniky. Nejmenší počet podniků je ve sklářských píscích.

Přepočtený počet pracovníků (jedná se o průměrný přepočtený stav) za Těžbu celkem (viz Tab. 1) v období 2012 až 2016 narostl o 3%. Hlavní příčinou bylo zařazení nových podniků do zpracování v roce 2013.

V sekci CZ-NACE B v období poklesl průměrný přepočtený počet pracovníků z 34 096 v roce 2012 na 27 193 v roce 2016, tj. o 20%.

Data za jednotlivé suroviny jsou na Obr. 2. Největší počet pracovníků je v černém uhlí, hnědém uhlí a lignitu a stavebním kameni. Nejmenší je u dekoračního kamene a sklář-ských písků. Vývoj počtu pracovníků byl v jednotlivých surovinách rozdílný. Ovšem u uhlí počet pracovníků neustále klesal. V důsledku zařazení nových podniků do zpra-cování u některých surovin zaznamenal skok v roce 2013, např. u slévárenských písků, sklářských písků a cihlářských surovin. Jinde vcelku stagnoval, např. u kaolinu a šterkopísků.

Pro lepší informaci o počtu pracovníků byl zařazen Obr. 3, kde je průměrný přepočtený počet pracovníků na podnik dané suroviny. Největší podniky jsou v dobývání černého,

Černé uhlí + hnědéuhlí + lignit Kaolin Jíly + betonit Živec Písky sklářské Písky slévárenské

Vápence acementářské suroviny

+ dolomitDekorační kámen Stavební kámen Štěrkopísky Cihlářské suroviny Ostatní

2012 11 6 9 4 3 3 14 12 61 51 7 10

2013 14 6 11 6 3 11 20 21 75 48 13 13

2014 12 6 11 7 3 11 21 22 75 48 13 13

2015 12 6 12 7 3 11 21 23 79 47 12 13

2016 11 7 12 7 3 10 20 24 74 48 11 13

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

2012 2013 2014 2015 2016


Obr. 1. Počet organizací





2012 22 369 2 996 3 751 1 940 142 725 2 294 565 8 228 4 134 803 5 350

2013 21 223 2 715 1 967 2 971 953 2 640 2 405 900 8 323 4 087 2 215 6 746

2014 19 707 2 722 1 939 2 978 943 2 748 2 399 1 015 8 441 4 017 2 158 6 827

2015 18 421 2 763 2 292 3 069 952 2 946 2 426 1 047 8 614 3 968 2 115 6 846

2016 17 089 2 903 2 678 3 145 958 2 166 2 723 1 032 9 154 4 217 2 130 6 764

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

2012 2013 2014 2015 2016


Obr. 2: Přepočtený počet pracovníků


Vápence acementářské

suroviny + dolomitDekorační kámen Stavební kámen Štěrkopísky Cihlářské suroviny Ostatní Celkem těžba

2012 2 034 499 417 485 47 242 164 47 135 81 115 535 279

2013 1 516 452 179 495 318 240 120 43 111 85 170 519 237

2014 1 642 454 176 425 314 250 114 46 112 85 166 525 231

2015 1 535 460 195 438 317 268 116 45 108 85 184 527 252

2016 1 554 415 223 449 319 217 136 43 124 88 194 520 229

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2012 2013 2014 2015 2016


Obr. 3: Průměrný přepočtený počet pracovníků na podnik



Obr. 4: Tržby (mil. Kč)




2012 61 946 7 034 8 240 4 275 660 1 638 8 936 517 19 542 11 937 3 097 13 199

2013 54 486 6 907 4 890 6 834 2 730 5 971 7 740 2 519 19 328 12 117 6 579 23 587

2014 44 296 7 592 5 147 7 536 2 793 6 357 7 875 2 903 19 541 13 220 6 660 23 568

2015 43 014 7 750 5 824 7 783 2 881 7 084 8 118 2 959 22 058 13 675 6 771 31 853

2016 37 711 7 740 6 520 7 786 2 879 5 837 9 325 3 017 23 170 14 364 7 219 30 595

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

2012 2013 2014 2015 2016

hnědého uhlí a lignitu. Menší podniky jsou v dobývání dekoračního kamene, štěrkopísků a stavebního kamene.

V roce 2013 v důsledku koncentrace a zařazení nových podniků, výrazně vzrostla ve-likost podniků u sklářských písků a u jílů + betonitu poklesla.

V sekci CZ-NACE B v datech ČSÚ je v roce 2016 průměrný počet pracovníků na pod-nik 70. V Těžbě celkem „chybí“ velká část malých a mikro podniků.

Tržby (tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) charakteri-zují celkový výkon podniků těžící suroviny. Pokud nejsou vyprodukovány tržby, nejsou ani potřebné peněžní toky, ze kterých jsou hrazeny výdaje.

Vývoj tržeb za Těžbu celkem (viz Tab. 1) má v období 2012 až 2016 tvar obráceného W. Nárůst v roce 2013 (dán především zařazením nových podniků) byl následován po-klesem v roce 2014 a opětovným růstem v roce 2015. V Těžbě celkem v období 2012 až 2016 tržby vzrostly o 11%, podle dat ČSÚ v sekci CZ-NACE B naopak klesly o 16%. Těžba celkem je kombinace výběru velkých a středních podniků z těžby a dobývání a velkých a středních podniků z jiných CZ-NACE.

Na Obr. 4 jsou Tržby za jednotlivé suroviny. Zdaleka největší tržby vykazuje uhlí, i když v důsledku poklesu cen uhlí a snížení těžby tržby klesají. Druhé největší tržby v roce 2016 vykázaly ostatní suroviny, jinak se na druhém místě držel stavební kámen. Nárůsty u písků, ostatních surovin jsou dány především zařazením nových podniků do zpracování.

Jako u počtu pracovníků, také u tržeb je zařazen vývoj průměrné hodnoty tržeb na podnik (Obr. 5). Jednoznačně největší podniky z hlediska tržeb jsou v dobývání uhlí. Naopak, jak by se dalo předpokládat, jsou nejmenší podniky v dobývání kamene, štěrku a písků. Opět ve srovnání s CZ-NACE B, kde průměrné tržby v roce 2016 činily 199 je patrné vyšší zastoupení velkých a středních podniků ve výběru Těžba celkem.


V daném období 2012 až 2016 uhlí zaznamenalo největší propad průměrných tržeb za podnik a nejvíce se zvýšila průměrná velikost podniků v tržbách v ostatních suro-vinách.

Přidaná hodnota (= tržby z prodeje výrobků a služeb + tržby za prodej zboží - výkonová spotřeba (spotřeba materiálu a surovin, energie a služeb anakupované zboží)- změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby - aktivace (výroba podniku pro vlastní spotřebu)) má vztah k hrubému domácímu produktu (HDP), respektive k hrubé přidané hodnotě (HPH), která je základem pro výpočet HDP. Výhodou přidané hodnoty oproti tržbám je, že při rozpadech podniků a fúzích se nemění.

Za Těžbu celkem (viz Tab. 1) v období 2012 až 2016 vytvořená přidaná hodnota po-klesla o 37% oproti růstu tržeb o 11%. Ve srovnání s CZ-NACE B, kde přidaná hodnota poklesla o 35% je výsledek výběru Těžba celkem s tím v relaci.

Pohled na tvorbu přidané hodnoty podle jednotlivých surovin ukazuje, že v 2012 až 2015 byl podíl dobývání uhlí na přidané hodnotě jednoznačně nejvyšší. Ovšem v roce 2016 se přidaná hodnota v dobývání uhlí propadla do záporné hodnoty. To je velmi ne-příznivý výsledek. Druhá surovina v přidané hodnotě byl stavební kámen, následován ostatními surovinami.

Pokud si přestavíme strukturu skupiny ostatních surovin, kde převládá těžba ropy, plynu a uranu, lze konstatovat, že podíl dobývání energetických surovin je rozhodující pro tvorbu HDP (či HPH) v dobývání a těžbě.

Sadu relativních ukazatelů je nutno začít nejdůležitějším z nich a to produktivitou práce. Produktivita práce, spočítaná jako přidaná hodnota vyprodukovaná jedním pra-covníkem, ukazuje, kolik zbývá pro pracovníka na jeho mzdu, odpisy, finanční a další náklady a na zisk pro majitele podniku. Z Tab. 1 je patrné, že v roce 2013 a v roce 2016


Obr. 5: Průměrné tržby na podnik (mil. Kč)




2012 5 631 1 172 916 1 069 220 546 638 43 320 234 442 1 320 738

2013 3 892 1 151 445 1 139 910 543 387 120 259 252 506 1 814 638

2014 3 691 1 265 468 1 077 931 578 375 132 260 278 512 1 813 610

2015 3 584 1 292 495 1 112 960 644 387 128 278 294 589 2 450 737

2016 3 428 1 106 543 1 112 960 584 466 126 314 299 656 2 353 652

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

2012 2013 2014 2015 2016



Obr. 6: Přidaná hodnota (mil. Kč)


Obr. 7: Produktivita práce z přidané hodnoty (Kč/pracovník)




2012 30 816 2 270 2 827 1 358 316 733 2 984 263 10 692 3 980 527 3 996

2013 23 752 2 179 1 652 2 082 1 034 2 195 1 972 944 8 704 3 885 1 835 6 821

2014 21 780 2 599 1 857 2 626 1 116 2 475 2 273 1 090 8 864 4 525 2 175 6 090

2015 20 748 2 734 2 158 2 731 1 200 2 804 2 356 1 158 11 285 4 740 2 374 6 042

2016 -271 2 914 2 468 2 942 1 241 2 223 2 494 1 094 11 590 4 868 2 606 3 937

-5 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2012 2013 2014 2015 2016




2012 1 377 607 757 576 753 580 700 403 2 220 664 1 011 319 1 300 964 465 932 1 299 436 962 880 656 684 746 998 1 140 089

2013 1 119 146 802 815 839 617 700 555 1 084 252 831 377 820 009 1 048 139 1 045 686 950 618 828 739 1 011 101 998 385

2014 1 105 194 954 939 958 072 881 904 1 183 454 900 554 947 555 1 073 352 1 050 153 1 126 505 1 007 901 892 056 1 028 222

2015 1 126 364 989 720 941 891 889 927 1 260 241 951 804 971 358 1 106 195 1 310 021 1 194 416 1 122 326 882 607 1 170 808

2016 -15 861 1 003 672 921 569 935 303 1 294 543 1 026 268 915 739 1 060 640 1 266 161 1 154 427 1 223 691 582 006 693 333

-500 000

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

2012 2013 2014 2015 2016

produktivita práce výrazně poklesla. Za celé období 2012 až 2016 poklesla o neuvěřitel-ných 39%. Pro srovnání v CZ-NACE B poklesla pouze o 18% v období 2012 až 2016. To znamená, že pokles byl dán především vývojem ve velkých a středních těžebních podnicích.



Obr. 8: Hodinová produktivita práce (Kč/odpracovaná hodina)




2012 837 437 440 402 1 290 610 740 266 735 548 376 448 672

2013 687 474 490 409 637 492 460 607 612 534 490 613 595

2014 677 555 557 508 691 528 529 610 614 629 588 537 609

2015 691 570 551 510 732 565 544 636 776 671 650 529 697

2016 -10 583 545 541 749 608 518 609 755 652 711 349 413

-200

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2012 2013 2014 2015 2016

Mezi jednotlivými surovinami (Obr. 7) jsou v produktivitě práce rozdíly. Excelentní jsou v roce 2012 sklářské písky a dobývání uhlí. V roce 2016 sklářské písky byly stále nejlepší, ale uhlí se propadlo na poslední místo.


Obr. 9: Tržby na pracovníka (tis. Kč/pracovník)




2012 2 769 2 348 2 197 2 204 4 632 2 258 3 896 915 2 375 2 888 3 856 2 467 2 646

2013 2 567 2 544 2 486 2 300 2 863 2 262 3 218 2 798 2 322 2 965 2 971 3 496 2 689

2014 2 248 2 789 2 655 2 531 2 961 2 313 3 282 2 860 2 315 3 291 3 086 3 452 2 639

2015 2 335 2 805 2 542 2 536 3 027 2 405 3 347 2 827 2 561 3 446 3 201 4 653 2 922

2016 2 207 2 666 2 435 2 475 3 004 2 695 3 424 2 924 2 531 3 406 3 390 4 523 2 841

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

2012 2013 2014 2015 2016



Obr. 10: Průměrná mzda (Kč/pracovník)




2012 34 659 25 630 25 365 25 496 36 028 27 922 30 437 23 710 26 426 28 169 29 673 29 273 30 388

2013 33 684 25 344 24 307 25 865 27 692 26 265 24 477 28 476 29 232 27 717 27 431 28 664 29 736

2014 33 026 25 958 24 522 26 762 28 350 28 202 25 843 28 149 29 216 28 322 29 043 29 543 29 847

2015 32 836 27 557 25 641 28 318 30 301 28 536 25 827 29 752 30 549 28 667 30 577 30 167 30 462

2016 32 294 28 777 27 576 29 665 31 546 30 068 27 521 30 419 32 913 30 885 31 852 30 700 31 137

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

2012 2013 2014 2015 2016

Produktivita práce z přidané hodnoty je relativní ukazatel, který je dobře srovnatelný bez ohledu na absolutní velikost přidané hodnoty. Výběr podniků Těžba celkem měl v roce 2012 produktivitu práce na úrovni 96% sekce CZ-NACE B. V roce 2016 byl tento poměr pouze 71%. Výběr Těžba celkem se v produktivitě práce výrazně zhoršil. Ve vý-běru Těžba celkem jsou také podniky z CZ-NACE 23 a F. V roce 2016 měly tyto odvětví produktivitu práce o 4 % respektive 17 % nižší než CZ-NACE B. Z logiky věci (V sekci CZ-NACE B se prakticky nic nevyrábí z nakupovaného materiálu a polotovarů) by měla být produktivita práce v sekci CZ-NACE B výrazně vyšší, ale propad cen uhlí a jeho těžby způsobil výrazný pokles produktivity práce.

Hodinová produktivita práce z přidané hodnoty, tj. přidaná hodnota na odpracovanou ho-dinu, (Obr. 8) vykazuje obdobné charakteristiky jako produktivita na pracovníka (Obr. 7). Na druhou stranu jde o přesnější vyjádření produktivity, protože ukazuje přidanou hod-notu na skutečně odpracované hodiny.

Ve srovnání s daty ČSÚ byla v roce 2012 hodinová produktivita práce výběru Těžba celkem nižší o 6% než za sekci CZ-NACE B a v roce 2016 dokonce o 30%.

Tržby na pracovníka obdobně jako tržby v absolutní hodnotě se vyvíjejí v období 2012 až 2016 jako obrácené W (viz Tab. 1). Ve srovnání s daty ČSÚ za sekci CZ-NACE B vyznívá výběr podniků Těžba celkem příznivě, kdy v roce 2012 byly tržby na pracov-níka výběru na úrovni 98% sekce a v roce 2016 byla hodnota za výběr a sekci shodná.Obecně platí, čím je vyšší propojení těžby suroviny s jejím zpracováním, tím jsou tržby na pracovníka vyšší. Je to patrné např. u cihlářských surovin, kdy těžbu provádí většinou podniky vyrábějící z ní cihly a střešní tašky. Ovšem vliv dalších CZ-NACE na tržby na pracovníka byl velmi malý.

Tržby na pracovníka (Obr. 9) ukazují, že premianty v období 2012 jsou sklářské písky, vápence a cementářské suroviny a dolomit a cihlářské suroviny. V roce 2013 nastal zlom,


kdy premiantem se staly ostatní suroviny, které svůj náskok v letech 2015 a 2016 vý-razně zvýšily.

Průměrná mzda za výběr podniků těžící suroviny dosáhla maxima v roce 2016 a změny v jednotlivých letech nebyly tak velké (viz Tab. 1) ve srovnání s produktivitou práce. Ve srovnání s agregací CZ-NACE B Těžba a dobývání (z dat ČSÚ) vykazuje výběr pod-niků Těžba celkem nižší průměrnou mzdu o 7% v roce 2012, ale v roce 2016 už pouze nižší o 1%. Je dáno především naším výběrem podniků.

I když produktivita práce vykazuje poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými surovi-nami, je průměrná mzda (Obr. 10) vcelku vyrovnaná. Nejvyšší průměrné mzdy většinou dosahuje surovina uhlí, což vzhledem k hlubinné těžbě černého uhlí je pochopitelné. Trochu překvapující je první pořadí v letech 2012 sklářských písků. Nejnižší průměrné mzdy jsou v surovině jíly a betonit, vápence a cementářské suroviny a u kaolinu.

Rozdíl produktivity práce z přidané hodnoty a průměrné mzdy vynásobený dvanácti (Obr. 11) je rozhodující ukazatel pro hodnocení výkonnosti podniků (v tomto výběru ukazatelů). Čím vyšší hodnota, tím lépe, tj. zbude více na úhradu dalších nákladů (od-pisy, sociální odvody, finanční náklady atd.) a tvorbu zisku. Vzhledem k tomu, že prů-měrné mzdy nevykazují tak velkou variabilitu, je výsledek dán rozdíly v produktivitě práce z přidané hodnoty. Z hlediska majitelů podniků jde v tomto výběru ukazatelů o nej-důležitější ukazatel. Čím více pracovník vytvoří, tím více zůstane majiteli na pokrytí ostatních nákladů a především na tvorbu zisku. Z tabulky 1 je patné, že hodnota tohoto ukazatele byla nejvyšší v roce 2012. Úroveň ukazatele v roce 2016 byla o 40% nižší.

Premiantem jsou v roce 2012 sklářské písky, následovány uhlím a vápencem, cemen-tářskými surovinami a dolomitem. V roce 2015 se premiantem stal stavební kámen a roce 2016 se na první místo probojovaly opět sklářské písky.

Následuje pohled na jednotlivé suroviny.


Obr. 11: Přidaná hodnota – mzdové náklady na pracovníka (Kč/pracovník)




2012 1 342 948 731 947 728 214 674 906 2 184 636 983 397 1 270 527 442 222 1 273 010 934 711 627 010 717 724 1 109 702

2013 1 085 461 777 471 815 310 674 689 1 056 560 805 112 795 532 1 019 663 1 016 454 922 901 801 308 982 437 968 649

2014 1 072 169 928 981 933 550 855 142 1 155 104 872 352 921 712 1 045 202 1 020 937 1 098 183 978 858 862 514 998 374

2015 1 093 529 962 163 916 251 861 609 1 229 940 923 267 945 532 1 076 443 1 279 472 1 165 749 1 091 749 852 441 1 140 346

2016 -48 155 974 895 893 993 905 639 1 262 997 996 200 888 218 1 030 221 1 233 248 1 123 542 1 191 839 551 306 662 197

-500 000

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

2012 2013 2014 2015 2016


V roce 2016 surovina černé uhlí, hnědé uhlí a lignit zaměstnává nejvíce lidí a má nej-větší tržby. Naopak přidanou hodnotu má nejhorší ze všech surovin. Jsou zde největší podniky z hlediska tržeb i počtu zaměstnanců. V roce 2016 je zde druhá nejvyšší prů-měrná mzda.

Protože v těžbě černého uhlí je reálně jeden podnik nelze uvádět data za černé uhlí samostatně. Všechny zařazené podniky do této suroviny patřily do sekce CZ-NACE B Dobývání a těžba surovin.

Podniky, tvořící surovinu těžba uhlí (Tab. 3) patřily v období 2012 až 2016 k málo až středně početným ve výběru. V počtu pracovníků, tržbách a přidané hodnotě těžba uhlí patří k velkým surovinám, ale až přidanou hodnotu v roce 2016, kdy její hodnota byla nejmenší ze všech surovin. V období 2012 až 2016 většina absolutních ukazatelů, až na počet organizací, zaznamenala propad a zejména přidaná hodnota.

V relativních ukazatelích nadprůměrnou úroveň oproti celku, Těžba celkem, vykazo-vala zejména průměrná mzda. V letech 2012 a 2013 i produktivity práce měly nadprů-měrnou úroveň. V období 2013 až 2015 se nad úrovní Těžby celkem pohybovala také hodnota ukazatele (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka.

V roce 2016 surovina kaolin vykazuje velmi dobré hodnoty efektivnosti (zde přesta-vované ukazatelem (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka) a produktivity práce, kdy jejich úroveň je skoro o 50 % vyšší než Těžba celkem.

Podíl podniků, které nejsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině více než 50%. Většinou se jedná o podniky z odvětví CZ-NACE 23 a to zejména keramickou výrobu.

Tab. 3: Černé uhlí, hnědé uhlí a lignit

Ukazatel měrná jedn. 2012 2013 2014 2015 2016

Počet organizací 11 14 12 12 11Přepočtený počet pracovníků 22 369 21 223 19 707 18 421 17 089Tržby mil. Kč 61 946 54 486 44 296 43 014 37 711Přidaná hodnota mil. Kč 30 816 23 752 21 780 20 748 -271

Tržby na pracovníka tis. Kč/prac 2 567 2 248 2 335 2 335 2 207Těžba celkem = 100% % 95% 85% 80% 79% 78%

Produktivita práce z PH Kč/prac 1 119 146 1 105 194 1 126 364 1 126 364 -15 861Těžba celkem = 100% % 112% 107% 96% 93% -2%

Hodinová produktivita práce Kč/hodina 645 630 645 691 -10Těžba celkem = 100% % 102% 105% 82% 94% -2%

Průměrná mzda Kč/prac 34 659 33 684 33 026 32 836 32 294Těžba celkem = 100% % 114% 113% 111% 108% 104%

(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 1 084 487 1 071 510 1 093 339 1 093 529 -48 155Těžba celkem = 100% % 98% 111% 110% 103% -7%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 0% 27% -14% 0% -8%Přepočtený počet pracovníků -24% -5% -7% -7% -7%Tržby -39% -12% -19% -3% -12%Přidaná hodnota -101% -23% -8% -5% -101%Tržby na pracovníka -14% -12% 4% 0% -5%Produktivita práce z PH -101% -1% 2% 0% -101%Hodinová produktivita práce -102% -2% 2% 7% -101%Průměrná mzda -7% -3% -2% -1% -2%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka -104% -1% 2% 0% -104%



Tab. 4: Kaolin



Počet organizací 6 6 6 6 7Přepočtený počet pracovníků 2 996 2 715 2 722 2 763 2 903Tržby mil. Kč 7 034 6 907 7 592 7 750 7 740Přidaná hodnota mil. Kč 2 270 2 179 2 599 2 734 2 914


Produktivita práce z PH Kč/prac 757 576 802 815 954 939 989 720 1 003 672Těžba celkem = 100% % 66% 80% 93% 85% 145%

Hodinová produktivita práce Kč/hodina 437 474 555 570 583Těžba celkem = 100% % 65% 80% 91% 82% 141%


(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 731 947 777 471 928 981 962 163 974 895Těžba celkem = 100% % 66% 80% 93% 84% 147%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 17% 0% 0% 0% 17%Přepočtený počet pracovníků -3% -9% 0% 1% 5%Tržby 10% -2% 10% 2% 0%Přidaná hodnota 28% -4% 19% 5% 7%Tržby na pracovníka 14% 8% 10% 1% -5%Produktivita práce z PH 32% 6% 19% 4% 1%Hodinová produktivita práce 33% 8% 17% 3% 2%Průměrná mzda 12% -1% 2% 6% 4%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 33% 6% 19% 4% 1%

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o málo významnou surovinu (Tab. 4). V období 2012 až 2016 většina absolutních ukazatelů, až na počet zaměstnanců, zaznamenala nárůst.

V relativních ukazatelích jde o podprůměrnou surovinu vzhledem k Těžba celkem, až do roku 2015. Zlom nastal v roce 2016 v produktivitách práce a hodnotě ukazatele (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka, což bylo způsobeno propadem přidané hod-noty v uhlí. Z hlediska dynamik jde o velmi dobře se rozvíjející hodnoty relativních ukazatelů.

Produktivita práce a efektivnost u jílů a bentonitu v roce 2016 je nad průměrem o více než 30 %.

Podíl podniků, které nejsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině okolo 20%.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o málo významnou surovinu (Tab. 5). V období 2012 až 2016 většina absolutních ukazatelů, až na počet organizací, zaznamenala velký pokles.

V relativních ukazatelích jde o podprůměrnou surovinu, až na rok 2016, v pro-duktivitách práce a hodnotě ukazatele (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka. Rok 2016 byl ovlivněn vývojem přidané hodnoty v uhlí. Z hlediska dynamik jde o dobře se rozvíjející hodnoty relativních ukazatelů.

V surovině živec jsou třetí největší podniky z hlediska tržeb připadajících na podnik i počtu zaměstnanců na podnik. Produktivita práce a efektivnost v roce 2016 je nad prů-měrem o více než 30 %.


Podíl podniků, které nejsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině okolo 60%. Jde o více zpracovatelské podniky než těžební.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o většinou málo významnou su-rovinu (Tab. 6). Středně významná je pouze v počtu pracovníků. V období 2012 až 2016 většina absolutních ukazatelů velmi výrazně zlepšila.

V relativních ukazatelích jde v období let 2012 až 2015 o podprůměrnou surovinu. V roce 2016 došlo k výraznému zlepšení v produktivitách práce a hodnotě ukazatele (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka, což bylo opět způsobeno propadem přidané hodnoty v uhlí. Z hlediska dynamik jde o velmi dobře se rozvíjející hodnoty relativních ukazatelů.

V roce 2016 u sklářských písků jde o surovinu s nejmenším počtem organizací, za-městnanců a tržbami. V přidané hodnotě jde o třetí nejméně významnou surovinu. V roce 2016 nejefektivnější surovina a také surovina s nejvyšší produktivitou práce. Tržby na pracovníka i průměrná mzda je nad průměrem Těžby celkem.

Podíl podniků, které jsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině okolo 85%, měřeno pomocí podílu na tržbách.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o většinou málo významnou su-rovinu (Tab. 7). V období 2012 až 2016 většina absolutních ukazatelů velmi výrazně zlepšila. Jde o důsledek spojení podniku těžícího suroviny s navazujícím zpracováním těchto surovin v roce 2013. Jakoby do roku 2012 šlo o jiné podniky, i když podle identi-fikačního čísla IČO jde o ty samé podniky.

V relativních ukazatelích jde o nadprůměrnou surovinu až na průměrnou mzdu. Z hle-diska dynamik jde v období 2012 až 2016 o velmi nedobře se vyvíjející hodnoty re-


Tab. 5: Jíly a bentonit




Produktivita práce z PH Kč/prac 753 580 839 617 958 072 941 891 921 569Těžba celkem = 100% % 66% 84% 93% 80% 133%




Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 33% 22% 0% 7% 2%Přepočtený počet pracovníků -29% -48% -1% 18% 17%Tržby -21% -41% 5% 13% 12%Přidaná hodnota -13% -42% 12% 16% 14%Tržby na pracovníka 11% 13% 7% -4% -4%Produktivita práce z PH 22% 11% 14% -2% -2%Hodinová produktivita práce 24% 12% 14% -1% -1%Průměrná mzda 9% -4% 1% 5% 8%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 23% 12% 15% -2% -2%


Tab. 6: Živec




Produktivita práce z PH Kč/prac 700 403 700 555 881 904 889 927 935 303Těžba celkem = 100% % 61% 70% 86% 76% 135%




Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 75% 50% 17% 0% 0%Přepočtený počet pracovníků 62% 53% 0% 3% 2%Tržby 82% 60% 10% 3% 0%Přidaná hodnota 117% 53% 26% 4% 8%Tržby na pracovníka 12% 4% 10% 0% -2%Produktivita práce z PH 34% 0% 26% 1% 5%Hodinová produktivita práce 34% 2% 24% 0% 6%Průměrná mzda 16% 1% 3% 6% 5%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 34% 0% 27% 1% 5%



Tab. 7: Sklářské písky


Počet organizací 3 3 3 3 3Přepočtený počet pracovníků 142 953 943 952 958Tržby mil. Kč 660 2 730 2 793 2 881 2 879Přidaná hodnota mil. Kč 316 1 034 1 116 1 200 1 241


Produktivita práce z PH Kč/prac 2 220 664 1 084 252 1 183 454 1 260 241 1 294 543Těžba celkem = 100% % 195% 109% 115% 108% 187%

Hodinová produktivita práce Kč/hodina 1 290 637 691 732 749Těžba celkem = 100% % 192% 107% 114% 105% 182%


(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 2 184 636 1 056 560 1 155 104 1 229 940 1 262 997Těžba celkem = 100% % 197% 109% 116% 108% 191%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 0% 0% 0% 0% 0%Přepočtený počet pracovníků 573% 570% -1% 1% 1%Tržby 337% 314% 2% 3% 0%Přidaná hodnota 292% 227% 8% 7% 3%Tržby na pracovníka -35% -38% 3% 2% -1%Produktivita práce z PH -42% -51% 9% 6% 3%Hodinová produktivita práce -42% -51% 9% 6% 2%Průměrná mzda -12% -23% 2% 7% 4%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka -42% -52% 9% 6% 3%



Tab. 8: Slévárenské písky


Počet organizací 3 11 11 11 10Přepočtený počet pracovníků 725 2 640 2 748 2 946 2 166Tržby mil. Kč 1 638 5 971 6 357 7 084 5 837Přidaná hodnota mil. Kč 733 2 195 2 475 2 804 2 223


Produktivita práce z PH Kč/prac 1 011 319 831 377 900 554 951 804 1 026 268Těžba celkem = 100% % 89% 83% 88% 81% 148%




Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 233% 267% 0% 0% -9%Přepočtený počet pracovníků 199% 264% 4% 7% -26%Tržby 256% 265% 6% 11% -18%Přidaná hodnota 203% 199% 13% 13% -21%Tržby na pracovníka 19% 0% 2% 4% 12%Produktivita práce z PH 1% -18% 8% 6% 8%Hodinová produktivita práce 0% -19% 7% 7% 8%Průměrná mzda 8% -6% 7% 1% 5%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 1% -18% 8% 6% 8%

lativních ukazatelů. Je to opět důsledek změny dané spojením těžby a navazujícího zpracování v konkrétním podniku v roce 2013.

Efektivnost i produktivita práce pro slévárenské písky je v roce 2016 o polovinu vyšší než v Těžbě celkem.

Podíl podniků, které jsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině okolo dvou třetin, měřeno pomocí podílu na tržbách.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o málo významnou surovinu (Tab. 8). V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů velmi výrazně zlepšila. Jde o důsledek zařazení více podniků od roku 2013.

V relativních ukazatelích jde o podprůměrnou surovinu. Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé prakticky stagnují. V roce 2013 nastal jejich pokles a pak mírně do konce období rostly.

Skupina (surovina) vápence, cementářské suroviny a dolomit dosáhla v roce 2016 druhou nejvyšší hodnotu Tržeb na pracovníka. Produktivita práce a efektivnost je o jednu třetinu vyšší než průměr za Těžbu celkem.

Podíl podniků, které jsou zařazeny do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin je v této surovině okolo 40%, měřeno pomocí podílu na tržbách. Tato surovina je více o odvětvích CZ-NACE 23 výroba cementu a CZ-NACE F stavební výroba.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o středně významnou surovinu (Tab. 9) v počtu organizací a tržbách. V ostatních absolutních ukazatelích jde o málo vý-znamnou surovinu. V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů zlepšila až na přidanou hodnotu.

Tab. 9: Vápence, cementářské suroviny a dolomit







(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 1 270 527 795 532 921 712 945 532 888 218Těžba celkem = 100% % 114% 82% 92% 83% 134%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 43% 43% 5% 0% -5%Přepočtený počet pracovníků 19% 5% 0% 1% 12%Tržby 4% -13% 2% 3% 15%Přidaná hodnota -16% -34% 15% 4% 6%Tržby na pracovníka -12% -17% 2% 2% 2%Produktivita práce z PH -30% -37% 16% 3% -6%Hodinová produktivita práce -30% -38% 15% 3% -5%Průměrná mzda -10% -20% 6% 0% 7%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka -30% -37% 16% 3% -6%



V relativních ukazatelích jde o spíše podprůměrnou surovinu. Ovšem hodnoty ukaza-tele Tržby na pracovníka, v důsledku spojením s netěžebními podniky je výrazně nadprů-měrná. Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé prakticky klesají. V roce 2013 nastal jejich výrazný pokles a pak v roce 2014 růst.

V roce 2016 surovina dekorační kámen má třetí největší počet organizací. V této surovině jsou nejmenší podniky. Efektivnost a produktivita práce je o více než 50% vyšší než v Těžbě celkem. Efektivnost i produktivita práce je v roce 2016 o polovinu vyšší než v Těžbě celkem.

Skoro ze sta procent jde o podniky patřící do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání su-rovin – měřeno podílem na tržbách. Ovšem v roce 2013 bylo zařazeno 9 nových podniků a to zejména podniky ze stavebnictví. Existuje zde jeden podnik, který těží, zpracovává kámen a provádí stavební činnost, každý rok je podle převažující činnosti zařazen v ji-ném CZ-NACE.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o středně významnou surovinu (Tab. 10) v počtu organizací. V ostatních absolutních ukazatelích jde o málo významnou surovinu. V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů velmi výrazně zvýšila v důsledku zařazení nových podniků do zpracování v roce 2013.

V relativních ukazatelích jde, mimo rok 2012, o nadprůměrnou surovinu. Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé výrazně rostou díky zařazení nových podniků v roce 2013.

Surovina stavební kámen je s největším počtem organizací a největší přidanou hodno-tou, druhým největším počtem zaměstnanců a třetími tržbami v roce 2016. Surovina má


Tab. 10: Dekorační kámen


Počet organizací 12 21 22 23 24Přepočtený počet pracovníků 565 900 1 015 1 047 1 032Tržby mil. Kč 517 2 519 2 903 2 959 3 017Přidaná hodnota mil. Kč 263 944 1 090 1 158 1 094

Tržby na pracovníka tis. Kč/prac 915 2 798 2 860 2 827 2 924Těžba celkem = 100% % 35% 104% 108% 97% 103%

Produktivita práce z PH Kč/prac 465 932 1 048 139 1 073 352 1 106 195 1 060 640Těžba celkem = 100% % 41% 105% 104% 94% 153%



(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 442 222 1 019 663 1 045 202 1 076 443 1 030 221Těžba celkem = 100% % 40% 105% 105% 94% 156%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 100% 75% 5% 5% 4%Přepočtený počet pracovníků 82% 59% 13% 3% -1%Tržby 483% 387% 15% 2% 2%Přidaná hodnota 315% 258% 15% 6% -6%Tržby na pracovníka 220% 206% 2% -1% 3%Produktivita práce z PH 128% 125% 2% 3% -4%Hodinová produktivita práce 129% 128% 1% 4% -4%Průměrná mzda 28% 20% -1% 6% 2%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 133% 131% 3% 3% -4%


nejvyšší průměrnou mzdu. Efektivnost i produktivita práce jsou v rámci surovin na dru-hém místě.

Skoro ze 100% jde o podniky patřící do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin – měřeno podílem na tržbách. Jde opět o surovinu mající velké množství malých pod-niků. V analýze jsou větší podniky. O malých a velmi malých podnicích nejsou dostupná data.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o velmi významnou surovinu (Tab. 11). V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů zlepšila.

V relativních ukazatelích jde o nadprůměrnou surovinu, až na ukazatel Tržby na pra-covníka. Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé rostou, mimo produktivitu práce a ukazatel (Přidaná hodnota – mzdy) na pracovníka.

V počtu organizací a přidané hodnotě jde u štěrkopísků o druhou surovinu v roce 2016. Surovina dosahuje třetí nejvyšší hodnotu Tržeb na pracovníka a produktivitu práce a efektivnost o dvě třetiny nad průměrem Těžba celkem.

Z 86% jde o podniky patřící do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin – mě-řeno podílem na tržbách. Opět jde o surovinu s vysokým počtem malých podniků (ne-máme k nim data).

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o středně významnou surovinu (Tab. 12), mimo počet organizací, kde jde o významnou surovinu. V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů výrazně zlepšila, až na počet organizací.

V relativních ukazatelích jde o spíše nadprůměrnou surovinu. Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé rostou.


Tab. 11: Stavební kámen




Produktivita práce z PH Kč/prac 1 299 436 1 045 686 1 050 153 1 310 021 1 266 161Těžba celkem = 100% % 114% 105% 102% 112% 183%



(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 1 273 010 1 016 454 1 020 937 1 279 472 1 233 248Těžba celkem = 100% % 115% 105% 102% 112% 186%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 21% 23% 1% 6% -7%Přepočtený počet pracovníků 11% 1% 1% 2% 6%Tržby 19% -1% 1% 13% 5%Přidaná hodnota 8% -19% 2% 27% 3%Tržby na pracovníka 7% -2% 0% 11% -1%Produktivita práce z PH -3% -20% 0% 25% -3%Hodinová produktivita práce 3% -17% 0% 27% -3%Průměrná mzda 25% 11% 0% 5% 8%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka -3% -20% 0% 25% -4%


Tab. 12: Štěrkopísky




Produktivita práce z PH Kč/prac 962 880 950 618 1 126 505 1 194 416 1 154 427Těžba celkem = 100% % 84% 95% 110% 102% 167%



(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 934 711 922 901 1 098 183 1 165 749 1 123 542Těžba celkem = 100% % 84% 95% 110% 102% 170%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací -6% -6% -1% -2% 3%Přepočtený počet pracovníků 2% -1% -2% -1% 6%Tržby 20% 2% 9% 3% 5%Přidaná hodnota 22% -2% 16% 5% 3%Tržby na pracovníka 18% 3% 11% 5% -1%Produktivita práce z PH 20% -1% 19% 6% -3%Hodinová produktivita práce 19% -2% 18% 7% -3%Průměrná mzda 10% -2% 2% 1% 8%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 20% -1% 19% 6% -4%



V relativních ukazatelích v roce 2016 surovina sihlářské suroviny zaujímá třetí místo mezi jednotlivými surovinami. V efektivnosti i produktivitě práce surovina dosahuje hodnot skoro o 80 % vyšších než Těžba celkem.

Z 85% jde o podniky nepatřící do sekce CZ-NACE B Těžba a dobývání surovin – mě-řeno podílem na tržbách. Finanční charakteristiky odpovídají odvětví CZ-NACE 23 a to podnikům z keramické výroby.

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o málo významnou surovinu (Tab. 13). V období 2012 až 2016 se většina absolutních ukazatelů velmi výrazně zlep-šila v důsledku zařazení nových podniků v roce 2013.

V relativních ukazatelích jde o spíše průměrnou surovinu až na podíl tržby na pracovníka (vliv navazující výroby keramiky). Z hlediska dynamik v období 2012 až 2016 relativní ukazatelé velmi rostou až na Tržby na pracovníka.

Skupina ostatní suroviny je v tržbách druhá a v počtu zaměstnanců a přidané hodnotě třetí surovina v roce 2016. Jsou zde druhé největší podniky z hlediska tržeb a počtu za-městnanců. V tržbách na pracovníka nejlepší surovina.

Protože v dalších surovinách bylo velmi málo podniků, nelze data zvlášť za jednot-livé suroviny publikovat. Proto jsme je shrnuli do balíku Ostatní suroviny (Tab. 14). Je zde těžba uranu, ropy, zemního plynu, grafitu, drahých kamenů, diatomitu, křemenných surovin a sádrovce. Asi polovina organizací patří do jiných sekcí než je CZ-NACE B dobývání a těžba.

Komentář k této velmi různorodé směsi je problematický. Jsou zde pravděpodobně velmi efektivní suroviny (ropa, zemní plyn) ale také, vzhledem k prakticky nulové či nárazové těžbě, problémové suroviny (uran).

Z hlediska hodnocení absolutních ukazatelů se jedná o významnou skupinu surovin.

Tab. 13: Cihlářské suroviny


Počet organizací 7 13 13 12 11Přepočtený počet pracovníků 803 2 215 2 158 2 115 2 130Tržby mil. Kč 3 097 6 579 6 660 6 771 7 219Přidaná hodnota mil. Kč 527 1 835 2 175 2 374 2 606


Produktivita práce z PH Kč/prac 656 684 828 739 1 007 901 1 122 326 1 223 691Těžba celkem = 100% % 58% 83% 98% 96% 176%



(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka Kč/prac 627 010 801 308 978 858 1 091 749 1 191 839Těžba celkem = 100% % 57% 83% 98% 96% 180%

Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 57% 86% 0% -12% -4%Přepočtený počet pracovníků 165% 176% -3% -2% 1%Tržby 133% 112% 1% 2% 7%Přidaná hodnota 394% 248% 19% 9% 10%Tržby na pracovníka -12% -23% 4% 4% 6%Produktivita práce z PH 86% 26% 22% 11% 9%Hodinová produktivita práce 89% 30% 20% 11% 9%Průměrná mzda 7% -8% 6% 5% 4%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka 90% 28% 22% 12% 9%


Tab. 14: Ostatní suroviny








Indexy 16/12 13/12 14/13 15/14 16/15Počet organizací 30% 30% 0% 0% 0%Přepočtený počet pracovníků 26% 26% 1% 0% -1%Tržby 132% 79% 0% 35% -4%Přidaná hodnota -1% 71% -11% -1% -35%Tržby na pracovníka 83% 42% -1% 35% -3%Produktivita práce z PH -22% 35% -12% -1% -34%Hodinová produktivita práce -22% 37% -12% -1% -34%Průměrná mzda 5% -2% 3% 2% 2%(Přídaná hodnota - mzdy) na pracovníka -23% 37% -12% -1% -35%



106Ekonomika a nerostné suroviny – Přehled domácí těžby nerostných surovin

Přehled domácí těžby nerostných surovin

2012 2013 2014 2015 2016

Energetické suroviny

Urant U 222 232 165 134 128Produkce koncentrátu, t U (1) 219 206 146 122 137

Černé uhlí kt 10 796 8 610 8 341 7 640 6 074Hnědé uhlí kt (2) 43 710 40 585 38 348 38 251 38 646Ropa kt 150 152 148 126 116Zemní plyn mil. m3 204 207 198 200 169Zemní plyn mil. m3 187 204 207 198 200

Nerudní surovinyPyroponosná hornina kt 12 16 18 17 8

Vltavínonosná horninatis. m3 41 41 45 67 71kt (m3 = 1,8 t) 74 74 81 120 128

KaolinSurový, kt (3) 3 318 3 108 3 281 3 454 3 540Plavený, kt 624 609 617 648 648

Jíly kt 485 465 518 569 538Bentonit (4) kt 221 226 301 369 374Diatomit kt 43 49 34 15 26Živec kt 445 411 422 433 454Náhrady živců kt 15 15 17 21 31Křemenné suroviny kt 17 15 16 14 18Písky sklářské kt 849 862 734 812 801Písky slévárenské kt 491 412 603 535 521Vápence a cementářské suroviny

kt 9 858 9 605 10 342 10 568 11 412

Dolomit kt 440 392 449 451 440Sádrovec kt 14 11 11 11 10

Stavební suroviny

Dekorační kámen

Těžba výhrad. lož., tis. m3 (5) 138 140 145 187 156Těžba výhrad. lož., kt (m3 = 2,7 t) (5) 374 378 392 505 421Těžba nevýhradních lož., tis. m3 (6) 44 31 58 55 48Těžba nevýhradních lož., kt (m3 = 2,7 t) (6) 130 84 157 149 130

Stavební kámen

Těžba výhrad. lož., tis. m3 (5) 10 950 11 420 12 341 13 740 12 385Těžba výhrad. lož., kt (m3 = 2,7 t) (5) 29 565 30 384 33 321 37 98 33 440Těžba nevýhradních lož., tis. m3 (6) 1 100 970 982 1 171 1 408Těžba nevýhradních lož., kt (m3 = 2,7 t) (6) 2 970 2 620 2 651 3 162 3 802

Štěrkopísky

Těžba výhrad. lož., tis. m3 (5) 6 136 5 346 5 753 6 063 6 143Těžba výhrad. lož., kt (m3 = 1,8 t) (5) 11 045 9 623 10 355 10 913 11 057Těžba nevýhradních lož., tis. m3 (6) 4 300 4 300 4 063 4 796 4 045Těžba nevýhradních lož., kt (m3 = 1,8 t) (6) 7 740 7 740 7 313 8 633 7 281

Cihlářské suroviny

Těžba výhrad. lož., tis. m3 (5) 852 743 677 736 877Těžba výhrad. lož., kt (m3 = 1,8 t) (5) 1 534 1 337 1 219 1 325 1 579Těžba nevýhradních lož., tis. m3 (6) 176 140 161 165 225

Těžba nevýhradních lož., kt (m3 = 1,8 t) (6) 317 252 290 297 405

Rudy (netěží se)

(1) odpovídá odbytové produkci (bez ztrát úpravou), (2) ČSÚ vykazuje tzv. odbytovou těžbu, která představuje výrobu prodejného hnědého uhlí a v průměru dosahuje, zhruba 95 % uváděné důlní těžby, (3) surový kaolin, celková těžba všech technologických typů, (4) od roku 2004 včetně těžby montmorillonitových jílů v nadloží kaolinů, (5) úbytek objemu zásob surovin těžbou, (6) přibližný údaj,

107Ekonomika a nerostné suroviny – Domácí podíl na světové těžbě

Domácí podíl na světové těžbě

2012 2013 2014 2015 2016

Energetické nerostné suroviny

Uran (U) svět (zdroj): WNA 0,38 % 0,39 % 0,29 % 0,22 % 0,26 %

Černé uhlí svět (zdroj): IEA, BP 0,16 % 0,12 % 0,12 % 0,11 % 0,09 %

Hnědé uhlí a lignit svět (zdroj): IEA, BP 4,83 % 4,83 % 4,73 % 4,75 % 4,91 %

Ropa svět (zdroj): BP 0,004 % 0,004 % 0,003 % 0,003 % 0,003 %

Zemní plyn svět (zdroj): BP 0,006 % 0,005 % 0,006 % 0,006 % 0,005 %

Nerudní suroviny

Drahé

kameny

Pyroponosná hornina

N N N N N

Vltavínonosná hornina

N N N N N

Kaolin svět (zdroj): MCS 9,76 % 8,40 % 8,00 % 9,65 % 9,58 %

Jíly N N N N N

Bentonit svět (zdroj): MCS 2,21 % 2,19 % 2,47 % 2,31 % 2,31 %

Diatomit svět (zdroj): MCS 2,05 % 2,28 % 1,44 % 0,66 % 0,97 %

Živec svět (zdroj): MCS 2,34 % 1,79 % 1,96 % 2,04 % 1,97 %

Náhrady živců N N N N N

Písky sklářské

a slévárenskésvět (zdroj): MCS 0,96 % 0,90 % 0,81 % 0,74 % 0,74 %

Vápence svět (zdroj): MCS * 0,23 % 0,20 % 0,21 % 0,23 % 0,22 %

Dolomit N N N N N

Sádrovec svět (zdroj): MCS 0,01 % 0,01 % 0,004 % 0,004 % 0,004 %

Stavební suroviny

N N N N N

Rudy (netěženy)

* výpočet založený na výrobě vápna a cementu, 2 t vápence = 1 t vápna, nebo 2 t cementu

108

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ SUROVINY

Těžba nerostných surovin a ochrana přírodního prostředí

V České republice bylo roku 2016 registrováno 1 504 výhradních a 875 nevýhradních ložisek nerostných surovin s evidovanými zásobami. Počet těžených ložisek byl výrazně nižší – 507 výhradních a 221 nevýhradních. Ve zvláště chráněných územích přírody Čes-ké republiky se dobývalo pouze 39 výhradních a 11 nevýhradních ložisek. Tedy 2,59 %, resp. 1,25 % z celkových počtů ložisek.

Činnost ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) přírody České republiky (národní parky – NP, chráněné krajinné oblasti – CHKO, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) upravuje zákon České národní rady č. 114/1992 Sb.ve znění zákona č. 123/2017 Sb, o ochraně přírody a krajiny, ve svém současném znění. Podle tohoto zákona je zakázaná těžba nerostných surovin (§ 16) v národ-ních parcích (s výjimkou těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku), v 1. zóně chráněných krajinných oblastí (§ 26) a v národních přírodních rezervacích (§ 29). I když v ostatních územích (2. až 4. zóně CHKO, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách) není těžba nerostných surovin jmenovitě zákonem zakázána, její povolení je velmi obtížné. Důvodem jsou ustanovení zákona, která zmiňují zákaz „nevratného poškození půdního povrchu“, a prakticky tak vylučují těžbu ne-rostných surovin. Podstatná je také občanská aktivita v oblasti ochrany životního prostředí.

Ložiska nerostných surovin se těží a v uplynulých letech těžila v CHKO, kde dobýva- cí prostory byly stanoveny ve většině případů ještě před zřízením CHKO. Vývoj těžby

Zvláště chráněná území (ZCHÚ) přírody České republiky

Počet/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

celkem 2 338 2 421 2 601 2 639 2 665

národní parky (NP) 4 4 4 4 4

chráněné krajinné oblasti 25 25 25 25 26

ostatní chráněná území 2 309 2 392 2 572 2 610 2 635

Národní parky v České republice

Národní park Rok vyhlášení

NP Rozloha P

(km2)Podíl NP na území ČR 78 864 km2 (%)

Krkonošský národní park 1963 363 0,46 %

Národní park Podyjí 1991 63 0,07 %

Národní park Šumava 1991 690 0,87 %

Národní park České Švýcarsko 2000 79 0,10 %

Pramen: AOPK ČR (2016)

109Životní prostředí a nerostné suroviny – Těžba nerostných surovin a ochrana př írody

Struktura ZCHÚ v roce 2016

Kategorie zvláště chráněných území PočetVýměra (km2)

Podíl na území ČR 78 864 km2 (%)

VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ:

národní parky (NP) – výslovný zákaz těžby 4 1 195 1,51

chráněné krajinné oblasti (CHKO) 26 11 352 14,39

– (z toho 1. zóny CHKO – výslovný zákaz těžby) 26 904 1,14

ZCHÚ s výslovným zákazem těžby ze z. č. 114/1992 Sb. 29* 2 066* 2,62*

MALOPLOŠNÁ ZCHÚ:

národní přírodní památky (NPP) 123 62 0,07

národní přírodní rezervace (NPR) 113 286 0,36

přírodní památky (PP) 1 566 386 0,48

přírodní rezervace (PR) 833 427 0,54

NPP, NPR, PP, PR 2 635 1 162 1,47

– (z toho NPP, NPR, PP, PR na území NP, CHKO) 753 472 0,59

VELKOPLOŠNÁ A MALOPLOŠNÁ ZCHÚ celkem 2 665 13 709 17,38

* údaje za rok 2013Pramen: AOPK ČR (2017)

Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v CHKO, kt

Surovinavýhradní ložiska nevýhradní ložiska

2012 2013 2014 2015 2016 2012 2013 2014 2015 2016

Drahé kameny* 12 16 18 17 8 – – – – –

Ropa 0 0 0 0 0 – – – – –

Zemní plyn** 2 0 1 1 2 – – – – –

Křemenné písky **** 0 0 225 176 598 – – – – –

Živcová surovina 286 279 265 293 312 – – – – –

Vápence 3 501 3 278 3 344 3 169 3 512 – – – – –

Dekorační kámen** 54 41 32 35 71 3 2 1 1 1

Stavební kámen*** 2 685 3 041 2 764 3 308 3 510 219 173 223 53 642

Štěrkopísky** 1 046 980 1 072 1 189 1 505 43 28 34 47 29

Cihlářské suroviny** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem 7 586 7 636 7 721 8 188 9 510 265 203 258 101 673

Index, 1990 = 100 47 48 48 51 59 – – – – –

Index, 2000 = 100 – – – – – 85 66 84 33 218

* pyroponosná hornina, ** přepočet na kt u zemního plynu (1 000 000 m3 = 1 kt), dekoračního a stavebního kamene (1000 m3 = 2,7 kt), štěrkopísků a cihlářských surovin (1000 m3 = 1,8 kt), *** nárůst těžeb nevýhradních ložisek stavebního kamene v roce 2016 je způsoben zvýšením podílu těžby v nevýhradní části ložiska Měrunice na úkor výhradní části, **** nárůst těžeb výkradních ložisek ložisek křemenných písků v roce 2016 je způsoben zvýšením podílu těžby na ložisku Srní Okřešice


Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO, kt

CHKO/rok 2012 2013 2014 2015 2016

Beskydy 63 30 38 10 53

Bílé Karpaty 220 170 208 181 206

Blaník 0 0 0 0 0

Blanský les 536 663 484 711 602

Brdy * * * * * 0

Broumovsko 104 149 117 96 122

České středohoří 1 231 1 439 1 341 1 505 2 145

Český kras 3 360 3 375 3 473 3 328 3 617

Český les 0 0 0 0 0

Český ráj 0 0 0 0 0

Jeseníky 136 94 70 102 156

Jizerské hory 0 0 0 0 3

Kokořínsko – Máchův kraj** 0 0 225 176 604

Křivoklátsko 250 234 226 254 327

Labské pískovce 0 0 0 0 0

Litovelské Pomoraví 0 0 0 0 0

Lužické hory 5 8 5 7 6

Moravský kras 289 31 0 0 0

Orlické hory 0 0 0 0 0

Pálava 0 0 0 0 0

Poodří 0 0 0 0 169

Slavkovský les 154 160 140 155 168

Šumava 54 63 82 61 81

Třeboňsko 1 196 1 130 1 263 1 327 1 540

Žďárské vrchy 130 131 131 112 191

191

Železné hory 123 162 176 170 153

Těžba celkem (zaokrouhleno) 7 851 7 839 7 979 8 195 10 143

* CHKO Brdy zřízena k 1.1.2016** v roce 2014 byla CHKO Kokořínsko rozšířeno o 140 km2 na CHKO Kokořínsko-Máchův kraj

v CHKO po roce 1989 byl celkově sestupný do roku 2002, poté spíše roste do roku 2008 a poté klesá, resp. stagnuje, zejména u výhradních ložisek, což je zřejmé z údajů v tabulce

„Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v CHKO“ a také ze skutečnosti, že v letech 2007 a 2008 probíhala těžba výhradních ložisek v 19 CHKO z 25 oproti 17 CHKO z 25 v roce 2006. V roce 2009 a 2010 však těžba probíhala pouze v 16 CHKO, v letech 2011 až 2014 ve 14 CHKO a v roce 2015 v 15 CHKO (viz tabulka „Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO“).


Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek, t/km2 za rok (rozlohy CHKO ke 31. 12.)

CHKO/rokrozloha km2

v r. 20162012 2013 2014 2015 2016

Beskydy 1 160 54 26 33 9 9

Bílé Karpaty 715 308 238 291 253 288

Blaník 40 0 0 0 0 0

Blanský les 212 2 528 3 122 2 283 3 354 2 840

Brdy * 345 * * * * 0

Broumovsko 410 254 363 285 234 290

České středohoří 1 070 1 150 1 345 1 253 1 407 1 537

Český kras 132 25 288 25 485 26 227 25 512 27 311

Český les 473 0 0 0 0 0

Český ráj 182 0 0 0 0 0

Jeseníky 740 184 127 95 138 211

Jizerské hory 350 0 0 0 0 0

Kokořínsko-Máchův kraj ** 410 0 0 0 176 1 459

Křivoklátsko 630 390 365 359 403 514

Labské pískovce 245 0 0 0 0 0

Litovelské Pomoraví 96 0 0 0 0 0

Lužické hory 270 0 0 0 0 0

Moravský kras 92 3 141 337 0 0 0

Orlické hory 200 0 0 0 0 0

Pálava 70 0 0 0 0 0

Poodří 82 0 0 0 0 2 061

Slavkovský les 640 241 250 219 242 263

Šumava (CHKO + NP) 1 684 32 37 49 95 48

Třeboňsko 700 1 708 1 614 1 804 1 895 2 114

Žďárské vrchy 715 182 182 183 157 266

Železné hory 380 323 426 463 447 403

CELKEMTěžba celkem/rozloha celkem

11 352 656 661 663 699 838

* CHKO Brdy zřízena k 1. 1. 2016** v roce 2014 byla CHKO Kokořínsko rozšířeno z 270 km2 na 410 km2 a vznikla CHKO Kokořínsko-Máchův kraj Poznámka: za kritické je považováno zatížení přesahující hodnotu 10 000 t/km2 za rok

V roce 2016 se počet chráněných krajinných oblastí v ČR zvýšil na 26 (k 1. 1. 2016 byla zřízena CHKO Brdy) a těžilo se v 15 z nich.Z hlediska zatížení plochy těžbou nerostných surovin přetrvává nepříznivý stav zejména

v CHKO Český kras (těžba vápenců), ale nedaří se snížit zatížení ani v některých dalších CHKO, obzvláště v CHKO Třeboňsko, České středohoří a Blanský les, jak dokládá tabul-


ka „Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek“. Těžba v CHKO Moravský kras byla v roce 2014 ukončena zastavením těžby na ložisku vápenců ostatních Ochoz-Skalka Po rozšíření CHKO Křivoklátsko v roce 2014 o 140 km2 na CHKO Kokořínsko-Máchův kraj je v rámci CHKO vykazována těžba na ložisku sklářských a slévárenských písků Srní--Okřešice. V roce 2016 byla zřízena CHKO Brdy, ve které těžba neprobíhá.

O zatíženosti území České republiky báňskými aktivitami je možné si udělat představu z přiložené mapy.

Kromě zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v současném znění, má na povolení průzkumu a těžby zásadní vliv zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 175/2006 Sb. (dříve č. 395/1992 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.

Horní zákon č. 44/1988 Sb., v současném znění, těžařům nařizuje svým § 31 rekulti- vovat území dotčená těžbou a vytvářet pro tuto rekultivaci finanční rezervy, které jsou z hlediska daně ze zisku posuzovány jako náklady těžby. Pokles ploch ovlivněných těž- bou a naopak nárůst rekultivovaných ploch dokládá za roky 2012–2016 tabulka „Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin“.

Způsob provedených rekultivací v roce 2016 uvádí tabulka „Rekultivace po těžbě vý- hradních ložisek nerostných surovin v roce 2016“.

bilancovaná ložiska

dobývací prostory

chráněná ložisková území

prognózní zdroje

Báňské aktivity na území České republiky

bilancovaná ložiska

dobývací prostory

chráněná ložisková území

prognózní zdroje


Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin

km2 2012 2013 2014 2015 2016

výhr

adní

loži

ska

Plocha s projevy těžby, dosud nerekultivovaná 521 529 481 536 523

Rozpracované rekultivace 95 93 89 79 71

Rekultivace ukončené od počátku těžby 222 230 235 258 254

Rekultivace ukončené v daném roce 5 5 2 12 3

nevý

hrad

ní

loži

ska

Plocha s projevy těžby, dosud nerekultivovaná 13 12 13 14 15

Rozpracované rekultivace 3 3 3 4 4

Rekultivace ukončené od počátku těžby 2 3 2 3 3

Rekultivace ukončené v daném roce 0,1 0,2 0,05 0,32 0,4

Rekultivace po těžbě výhradních ložisek nerostných surovin v roce 2016(řazeno dle krajů a dle způsobů rekultivace, DP = dobývací prostor, plochy v hektarech (1 km2 = 100 ha)

Kraj

Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené

zemědělské lesní vodní ostatní zemědělské lesní vodní ostatní

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

v DP

mim

o DP

Jihočeský 7 0 42 3 14 0 8 0 123 39 62 30 256 2 33 17

Jihomoravský 155 3 57 4 2 0 25 9 500 36 182 22 9 0 27 8

Karlovarský 108 131 244 1 046 1 6 24 17 377 1 095 1 272 1 876 564 26 137 33

Královéhradecký 31 0 23 5 2 0 12 0 61 6 134 4 60 0 21 4

Liberecký 38 0 106 22 0 0 21 0 69 51 233 14 4 0 16 4

Moravskoslezský 29 1 362 38 38 0 200 12 869 66 829 41 392 5 393 12

Olomoucký 20 3 61 66 112 2 2 0 23 121 13 3 48 0 7 5

Pardubický 15 0 5 6 0 0 5 0 23 0 10 9 36 0 10 2

Plzeňský 27 0 45 2 1 0 0 0 11 19 42 48 0 0 22 12

Hl. město Praha 1 0 0 0 0 0 7 0 2 5 0 0 0 0 3 1

Středočeský 151 0 130 4 9 0 23 2 355 103 72 17 138 1 87 26

Ústecký 523 70 1 248 394 38 13 963 358 1 798 2 310 2 309 2 767 521 171 915 1 301

Vysočina 0 0 1 0 0 0 3 2 0 0 29 5 0 0 3 12

Zlínský 7 0 1 0 0 0 3 0 92 54 46 0 255 5 3 3

ČR celkem 1 114 208 2 324 1 589 218 21 1 297 398 4 302 3 906 5 233 4 835 2 282 210 1 665 1 441

Těžba nerostných surovin ovlivňuje přírodní prostředí, mění krajinný ráz a podmínky existence organismů. Z hlediska délky lidského života je to zejména rozsáhlá těžba, existu- jící na jednom místě mnohdy po několik lidských generací. Těžba tak přetrvává a trvalejší nové uspořádání přírodních poměrů a vztahů v jejím prostoru není zdaleka ihned patrné. Toto nové uspořádání se může původnímu, samozřejmě na jiné úrovni, vyrovnat i jej


předčit. Svědčí o tom nejen umělá jezera vzniklá např. v jižních Čechách těžbou štěrko- písků, stavby a sportovní areály v bývalých lomech nebo zvláště chráněná území přírody vyhlášená paradoxně v areálech bývalých lomů, ale také například 35 ha nových vinic vysázených jako zemědělská rekultivace výsypky hnědouhelného lomu na severu Čech v Mostecké vinařské oblasti. Svou výměrou představují téměř 6,5 % výměry z celkem asi 550 ha rodících vinic Českého vinařského regionu.

V Bavorsku zkoumali biodiverzitu rostlin v tamějších lomech (S.Gilcher-U.Tränkle (2005): Steinbrüche und Gruben Bayerns und ihre Bedeutung für den Arten- und Biotop- schutz. – Bayerischen Industrieverband Steine und Erden e. V., München.). Ze 2 533 druhů rostlin (z toho 701 druh ohrožených) známých v Bavorsku v lomech o souhrnné rozloze ve výši 0,006 % rozlohy Bavorska napočítali 1 039 druhů (41 % celkového počtu), z toho 87 druhů bylo ze skupiny ohrožených (12,4 % všech ohrožených rostlinných druhů).

V Baden – Württembersku (lomy u Schelkingenu – na surovinu pro výrobu cementu) se uskutečnil originální výzkumný projekt (Brodkom E., Benett P., Jans D. (editoři) (2001): Good environmental practice in the European extractive industry. A reference guide--Environnement, hors-série no 1, p.35. Société de l’industrie minérale. Paris.). „Sestával z využití posečené trávy pro povzbuzení růstu rostlinstva, a to jejím rozmetáním po bázi vytěženého lomu. Posečená tráva působí proti vysokým teplotám půdy, a tak chrání klí- čení. Vlhkost půdy se zadržuje o mnoho déle a vzdušná vlhkost pod trávou je vyšší. ... V lomu byly provedeny příslušné testy na následujících substrátech: neupravený půdní substrát (nezměněný povrch lomu), smíšený substrát (odpad po třídění suroviny a vytěžený materiál), vytěžený materiál. ... S ohledem na efektivitu lze konstatovat, že 50 až 60 % druhů stanovených na místech, z nichž pocházela posečená tráva, se uchytilo a aklimati- zovalo během jednoho procesu posečení. Náklady vyvolané takovým procesem leží mezi


minimem 0,43–0,61 EUR/m2 (bez přípravy stanoviště) a maximem 1,36–1,87 EUR/ m2 (zahrnující distribuci substrátu a další opatření). Na rozdíl od toho náklady běžné u rekultivace pro zemědělské nebo lesní využití dosahují výše mezi 1,02 – 3,07 EUR/m2.“

V roce 2009 účastníci semináře „Obnova území narušených těžbou nerostných surovin“, pořádaného občanským sdružením Calla-Sdružení pro záchranu prostředí a katedrou bo- taniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, formulovali zásady přírodě blízké obnovy těžbou narušených území (J. Řehounek (2010): Přírodovědci formulovali zásady ekologické obnovy po těžbě (Minerální suroviny/Surowce mineralne, 1: 32–3. Těžební unie. Brno):1. Před zahájením těžby je nezbytný kvalifikovaný biologický průzkum nejen v těžebním

prostoru, ale i v jeho okolí. Vlastní těžbu by bylo žádoucí usměrňovat pokud možno tak, aby bylo v bezprostředním okolí těžebny či deponie zachováno (případně i udržováno a rozšířeno) co nejvíce (polo)přirozených stanovišť. Pro následnou kolonizaci těžbou narušeného území při spontánní sukcesi je klíčový zhruba stometrový pás v okolí, odkud se do něho dostává nejvíce druhů.

2. Podklady pro správní řízení a procesy posuzování vlivů na životní prostředí, biologická hodnocení a rekultivační plány, které se týkají obnovy těžbou narušených území a depo- nií, by měli připravovat odborníci, kteří jsou obeznámeni s aktuálním stavem poznání v oboru ekologie obnovy, ale i reálnými možnostmi a limity těžebních technologií. Tato problematika by se měla stát napříště součástí zkoušek pro osoby oprávněné ke zpraco- vání dokumentací a posudků v procesech posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. (EIA) a pro osoby autorizované ke zpracování biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a zpracování posouzení hodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality podle § 45i téhož zákona. Tyto osoby by měly být v problematice ekologie obnovy povinně průběžně vzdělávány.

3. Základní schéma obnovy (např. v podobě souhrnného plánu sanace a rekultivace) by mělo být známo již při stanovení dobývacího prostoru (u výhradních ložisek), respektive při vydání územního rozhodnutí, kterým se určuje území pro těžbu (u nevýhradních ložisek) a mělo by respektovat potenciální možnosti území. Musí však být zachována možnost jeho změny podle aktuálních podmínek v průběhu přípravy těžebního záměru (zpracování plánů přípravy, otvírky a dobývání /POPD/ včetně podrobných plánů sanace a rekultivace, vydání povolení k hornické činnosti atd.), v průběhu vlastní těžby i při jejím dokončování.

4. Již v průběhu těžby a i po jejím ukončení je nezbytný další průběžný průzkum lokality (stanovený režim monitorování), který může odhalit výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev, stejně jako významných geologických či geomorfologických fe- noménů. S ohledem na tento průzkum bude nutné plán obnovy upravit. Tento průzkum by měla zajišťovat těžební organizace prostřednictvím nebo pod dohledem kvalifikované osoby.

5. Před těžbou, během ní i po jejím ukončení je žádoucí provádět monitoring invazních druhů v těžebně i jejím okolí. Pokud znamená jejich výskyt možné ohrožení zamýšle- ného způsobu obnovy, je třeba využít pro jejich odstranění asanační management.

6. Velká většina těžbou narušených území má potenciál obnovit se samovolně – spontánní sukcesí, která může být v některých případech také cíleně řízena (usměrněna, bloko- vána či vrácena zpět). Ve větších těžebnách by mělo být ponecháno spontánní sukcesi zpravidla minimálně 20 % jejich rozlohy v biologicky nejcennějších částech. Menší


těžebny a deponie se obvykle do krajiny začlení bez problémů, ekologická sukcese by se tedy mohla uplatnit na celé jejich ploše.

7. V případě ohrožených a zvláště chráněných, na těžební prostory výrazně vázaných druhů nebo společenstev, bude nutné zajistit odpovídající management jejich popu- lací a biotopů. Ten by měl být hrazen z povinných odvodů těžebních firem určených na rekultivaci, po jejím ukončení z veřejných prostředků určených na krajinotvorné programy.

8. Nejhodnotnější těžebny či deponie by měly být vyhlášeny jako zvláště chráněná území (nejčastěji v kategorii přírodní památka) s odpovídajícím managementem, nebo jako přechodně chráněné plochy, pokud je nutná pouze jejich časově omezená ochrana. Méně hodnotné těžebny a deponie ponechané přírodě blízké obnově by měly být té- měř vždy alespoň registrovány jako významné krajinné prvky. Zvláštní pozornost je nutno věnovat těžebnám, které jsou nebo mohou být začleněny do územního systému ekologické stability.

9. Obnova těžebny nebo deponie by měla především zvýšit stanovištní rozmanitost krajiny. Nejpozději po ukončení těžby (lépe však ještě během ní) je třeba zvýrazňovat nebo vytvářet nepravidelnosti na rovných liniích (okrajích těžebny, pobřežní čáře apod.) a na rovných površích. V zatopených těžebnách jsou nezbytné mělké příbřežní zóny.

10. Po ukončení těžby by měly být odstraněny nevhodné technické prvky a odpady, pokud je cílem začlenit těžebnu či deponii opět do přírody.

11. Živinami bohaté svrchní půdní horizonty je nutné z části těžebny určené pro přírodě blízkou obnovu odvážet v co nejkratším termínu a na obnovované území je už nevra- cet. Na to je potřeba pamatovat již v okamžiku přípravy plánů rekultivací. Návratem skrývkové zeminy se vracejí i přebytečné živiny, které většinou podpoří rozvoj několika málo hojných, konkurenčně silných druhů, včetně invazních. Od počátku těžby je proto třeba kontrolovat ve spolupráci s orgány ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen OZPF), zda je skrývka z ploch určených pro přírodě blízkou obnovu důsledně a beze zbytku odvážena. Případně je nezbytné umožnit operativní změnu plánu rekultivace, a to opět ve spolupráci s OZPF a báňskými úřady.

12. V případě větších těžebních prostorů je z hlediska ochrany přírody nejvhodnější po-stupná těžba i obnova, nejlépe rozložená do delšího časového úseku, kdy jsou obnově postupně ponechávány opuštěné sektory těžebního prostoru. Tento postup umožňuje dosažení pestřejší a kvalitnější věkové i prostorové struktury společenstev na obno- vovaných plochách.

13. Ve všech typech těžebních prostorů je žádoucí umísťovat trvalé studijní plochy pro vědecký výzkum, testování přírodě blízkých podpůrných zásahů a monitoring. Tyto plochy by měly být těžebními firmami respektovány.

Závěr semináře: Přírodě blízká obnova těžbou narušených území určitě není jedinou možností, jak se vyrovnat s problémem začlenění těchto ploch do krajiny. Naše legislativa by však měla umožnit, aby se tento v řadě států běžný způsob obnovy stal rovnocennou alternativou k dosud převládajícím lesnickým a zemědělským rekultivacím.

V roce 2011 byla vydána závěrečná zpráva projektu VaV SP/2d1/141/07 „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice“ za celé období řešení projektu 2007–2011 Ústavem pro ekopolitiku, o.p.s., Geologickým ústavem AV ČR, v.v.i. a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Její závěry a doporučení konstatují mimo jiné:


„Těžbou nerostných surovin a některými dalšími antropogenními aktivitami narušená území jako např. lomy, pískovny, těžebny kaolinu a cihlářských hlín, haldy/odvaly a vý- sypky tedy zdaleka nejsou zdevastovanou, mrtvou „měsíční krajinou“. Naopak, ukazuje se, že jsou z hlediska ochrany biologické rozmanitosti druhů velmi významným útočištěm (refugiem), v němž nacházejí houby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové optimální podmínky k životu, které zcela postrádají v okolní urbanizované, industriální a zemědělsky intenzivně využívané krajině...

Je zcela nezbytné, aby dotčené ústřední orgány státní správy adekvátním způsobem zareagovaly na nové vědecké poznatky. Ve spolupráci s odbornou veřejností by měly v nej-bližším období legislativních prací připravit a do praxe uvést vhodné změny příslušných zákonů i prováděcích právních předpisů, které upravují problematiku těžby nerostných surovin i ostatní související antropogenní aktivity, zejména sanace a rekultivace. Noveli-zovány musí být následující právní předpisy:• zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

pozdějších předpisů;• vyhláška ČBÚ č. 351/2000 Sb., o dobývacích prostorech;• vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o po-

volování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozděj- ších předpisů;

• vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany země- dělského půdního fondu;

• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

• vyhláška MZe č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrob- nostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa;

• zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.Tyto nevyhnutelné změny by měly odstranit evidentní rozpory a nedostatky existující

právní úpravy předmětných oblastí a uvést právní předpisy do takového souladu, aby mohly být v podstatně větším rozsahu využívány ekologicky i ekonomicky velmi efek- tivní přírodě blízké způsoby obnovy založené na přirozené nebo usměrňované ekologické sukcesi“

Závěry a doporučení, která byla vyslovena v závěrečné zprávě projektu „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice“, byla z legislativního pohledu v převážné většině naplněna a uvedené zákony a vyhlášky byly v poslední době noveli-zovány. Uvádíme stav novelizací výše uvedených právních předpisů v roce 2017: • zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) – novlizací

je zákon č. 89/2016 Sb., s účinností od 1. 1. 2017;• vyhláška ČBÚ č. 351/2000 Sb., o dobývacích prostorech – vyhláška je beze změny; • vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o po-

volování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem – novelizací je vyhláška vyhláška ČBÚ č. 299/2005 Sb., s účinností od od 1. 8. 2005;


• zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, – novelizací je zákon č. 451/2016 Sb., s účinnsostí od 13. 1. 2017;

• zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu – novelizací je zákon č. 184/2016 Sb., s účinnsostí od 28. 6. 2016;

• vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany země- dělského půdního fondu – novelizací je vyhláška MŽP 153/2016 Sb., s účinností od 1. 6. 2016;

• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) – novelizací je zákon č. 62/2017 Sb., s účinností od 1. 5. 2017;

• vyhláška MZe č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrob- nostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa bez aktualizace – vyhláška je beze změny;

• zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – novelizací je zákon č. 123/2017 Sb, s účinností od 1. 6. 2017.

Ze závěrů semináře vychází publikace Řehounek J., Řehounková K., Prach K. (editoři) (2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. - Calla, České Budějovice.


* údaje od roku 2013 nejsou k dispozici

Rozsah zvláště chráněných území přírody České republiky (ZCHÚ) zřízených v místech bývalé těžby nerostných surovin („po těžbě“) (sestaveno z údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2017)

Kraj

Po

čet

ZC

HÚ

(b

ez C

HK

O)

Ro

zlo

ha

ZC

HÚ

(b

ez C

HK

O)

(h

a)

Po

čet

ZC

HÚ

(b

ez C

HK

O)

„p

o t

ěžb

ě“

Ro

zlo

ha

ZC

HÚ

(b

ez C

HK

O)

„p

o t

ěžb

ě“ (

ha)

Po

díl

rozl

oh

yZC

HÚ

„p

o t

ěžb

ě“

na

rozl

oze

všec

h Z

CH

Ú

Po

díl

po

čtu

ZC

HÚ

„po

těž

bě“

na

po

čtu

všec

h Z

CH

Ú

Po

díl

rozl

oh

y Z

CH

Ú

„po

těž

bě“

n

a ro

zlo

zevš

ech

ZC

HÚ

Po

díl

po

čtu

ZC

HÚ

„po

těž

bě“

n

a p

očt

uvš

ech

ZC

HÚ

údaje za rok 2016

údaje za rok2016

údaje za rok2013*

údaje za rok2013*

údaje za rok2013*

údaje za rok2013*

údaje za rok2013*

údaje za rok2013*

Středočeský 289 14 912 41 817,99 6,79 % 16,14 % 0,80 % 1,69 %

Praha 93 2 328 36 714,04 30,46 39,56 % 0,70 % 1,48 %

Karlovarský 76 4 623 6 33,03 0,81 % 8,70 % 0,03 % 0,25 %

Olomoucký 165 7 579 20 195,88 2,67 % 13,16 % 0,20 % 0,82 %

Jihomoravský 343 10 790 23 343,00 3,98 % 7,64 % 0,34 % 0,95 %

Pardubický 109 5 755 5 116,84 2,22 % 4,95 % 0,12 % 0,21 %

Plzeňský 195 11 997 17 148,09 1,35 % 8,76 % 0,15 % 0,70 %

Zlínský 216 2 551 6 23,72 1,11 % 3,39 % 0,02 % 0,25 %

Moravskoslezský 162 8 296 17 264,81 3,21 % 10,49 % 0,26 % 0,70 %

Liberecký 127 5 761 6 244,38 4,38 % 4,84 % 0,24 % 0,25 %

Vysočina 200 5 990 4 29,25 0,51 % 2,13 % 0,30 % 0,16 %

Ústecký 174 9 151 12 327,79 5,11 % 7,50 % 0,32 % 0,25 %

Královéhradecký 139 8 291 6 17,10 0,24 % 4,58 % 0,02 % 0,25 %

Jihočeský 347 19 160 18 247,24 1,62 % 5,50 % 0,24 % 0,75 %

Česká republika celkem

2 635 116 184 217 3 523,16 3,48 % 8,93 % 3,48 % 8,93 %

120Životní prostředí a nerostné suroviny – Odstraňování negativních následků hornické činnosti

Odstraňování negativních následků hornické činnosti v ČR – hlavní formy a finanční zdroje

Ing. Vít Kaštovský, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu

ÚvodProces restrukturalizace uhelného a rudného hornictví a odstraňování negativních následků hornické činnosti na krajině a životním prostředí a zahlazování těchto následků na dotče-ných územích v České republice je realizován několika způsoby a z různých finančních zdrojů. Jedná se zejména o:1. Uplatňování finančních prostředků z vytvořené finanční rezervy těžebních organizací

na sanace, rekultivace a důlní škody 2. Využívání finančních prostředků z ročních úhrad těžebních organizací za dobývací pro-

story a vydobyté vyhrazené nerosty dle horního zákona 3. Program útlumu těžebních aktivit a zahlazování následků hornické činnosti uhelného,

rudného a uranového sektoru financovaný z národních zdrojů prostřednictvím Minis-terstva průmyslu a obchodu

4. Využívání výnosů z privatizace národního majetku na odstranění starých ekologických zátěží po hornické činnosti vzniklých před privatizací těžebních společností

5. Program řešení ekologických škod způsobených před privatizací hnědouhelných těžeb-ních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, řešení ekologické revitalizace po hor-nické činnosti v Moravskoslezském kraji, k odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomoravského kraje a řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu založený usneseními vlády v roce 2002. Zdrojem financování jsou výnosy z privatizace národního majetku

6. Zdroje EU – Operační program životní prostředí (administrováno Ministerstvem život-ního prostředí)

1. Uplatňování finančních prostředků z vytvořené finanční rezervy těžebních organizací na sanace, rekultivace a důlní škody

Finanční rezerva na sanace a rekultivace

Nejvýznamnějším zdrojem financování procesu odstraňování následků hornické činnosti v České republice je finanční rezerva na sanace a rekultivace tvořená těžebními organiza-cemi v průběhu využívání ložisek výhradních nerostů.

Novelou horního zákona č. 541/1991 Sb. bylo v § 31 odst. 6 uloženo báňské organizaci vytvářet rezervu finančních prostředků ke splnění povinnosti dané § 31 odst. 5 horního zákona, tedy k zajištění sanací a rekultivací všech pozemků dotčených těžbou (dále jen „rezervy“). Rezervy jsou součástí nákladů organizace. Podle § 32 odst. 2 horního zákona je vyčíslení předpokládaných nákladů na sanace a rekultivace součástí plánu otvírky, pří-pravy a dobývání výhradních ložisek (dále jen „POPD“) a POPD musí obsahovat také

návrh na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy. Předpokládanou výši finanč-ních nákladů na sanace a rekultivace však již poprvé musí obsahovat podle ustanovení § 2 odst. 4 písm. k) bod 4 vyhlášky č. 172/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i žádost o stanovení dobývacího prostoru. Přechodné ustanovení k zákonu č. 541/1991 Sb. uložilo, aby u existujících dolů byla potřebná výše rezervy zajištěna do 10 let (tj. do 20. 12. 2001). V následující novele horního zákona zákonem č. 168/1993 Sb. byla lhůta na vytvoření rezervy změněna na dobu do konce životnosti dolu, lomu nebo jejich části. To se však nevztahovalo na organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu (rudy, uhlí).

Podle ustanovení § 37a odst. 2 horního zákona podléhá vytváření rezerv schválení ob-vodním báňským úřadům (OBÚ), ty také povolují na žádost organizace čerpání prostředků z vytvořené rezervy po dohodě s Ministerstvem životního prostředí a po vyjádření dotčené obce. U organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje OBÚ o čerpání rezervy po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Uvedenou problematiku dále upravuje Opatření FMF č. j. V/20 100/1992 (vyhlášeno ve Sbírce zákonů v částce 106/1992), účtová osnova a postupy účtovací, které stanovuje pravidla pro tvorbu a užití finančních rezerv v organizacích s povolenou hornickou čin-ností. Po ukončení každého účetního období organizace provádějí účetní uzávěrky a do-kladové inventury, které ověřují účetní uzávěrky (zák. č. 593/1992 Sb. a č. 563/1991 Sb.).

Právní úprava rezerv na sanace a rekultivace, stejně jako na důlní škody, byla naposledy aktualizována po nabytí účinnosti zákonů č. 223/2006 Sb. (novela zákona o rezervách) a č. 313/2006 Sb. (novela horního zákona).

Finanční rezerva na důlní škody

K zajištění vypořádání důlních škod je podle § 37a odst. 1 horního zákona těžební orga-nizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem.

Vytváření rezerv podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Ob-vodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje OBÚ v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Žádost organizace o čerpání z rezervy finančních prostředků na důlní škody musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průbě-hem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod.

2. Využívání finančních prostředků z ročních úhrad těžebních organizací za dobývací prostory a vydobyté vyhrazené nerosty dle horního zákona

Úhrady z dobývacích prostorů

Platby a sazby úhrad z dobývacích prostorů jsou od 1. ledna 2017 upraveny zákonem č. 89/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Držitelům dobývacích prostorů je stanovena povinnost zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu



Tvorba a čerpání rezervy na sanace a rekultivace (v tis. Kč)

rokčerné uhlí hnědé uhlí ropa a zem. plyn rudy nerudy radioakt. sur. cekem

tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání

1993 118 500 0 1 341 769 65 615 12 722 0 0 0 97 438 8 236 0 0 1 570 429 73 851

1994 123 750 18 600 573 242 259 929 6 836 0 0 0 255 155 30 335 0 0 958 983 308 864

1995 85 895 136 064 3 845 935 265 856 22 414 370 0 0 276 724 24 230 0 0 4 230 968 426 520

1996 143 500 97 993 1 436 957 831 817 25 811 113 0 0 270 432 31 829 0 0 1 876 700 961 752

1997 108 000 42 108 1 302 735 1 087 993 62 618 5 569 0 0 484 420 53 262 0 0 1 957 773 1 188 932

1998 51 594 48 033 1 226 036 994 133 22 112 9 541 0 0 466 649 59 913 0 0 1 766 391 1 111 620

1999 132 143 56 236 1 199 633 704 199 26 181 7 473 0 0 318 852 141 530 0 0 1 676 809 909 438

2000 42 747 52 029 1 119 474 683 179 23 487 600 0 0 307 433 140 225 0 0 1 493 141 876 033

2001 876 194 77 458 1 267 431 678 515 23 184 2 750 390 0 215 379 53 893 0 0 2 382 578 812 616

2002 887 250 129 600 1 007 561 653 557 100 250 0 0 157 721 50 604 0 0 2 052 632 834 011

2003 1 800 498 5 199 919 4 844 371 11 782 1 050 0 0 179 763 57 848 0 0 5 393 264 4 903 767

2004 65 002 54 162 1 031 828 720 168 4 770 0 0 0 160 102 73 177 0 0 1 261 702 847 507

2005 66 504 54 204 964 222 547 883 17 524 9 409 0 0 228 713 113 743 0 0 1 276 963 725 239

2006 74 178 113 691 845 008 663 055 17 893 3 300 0 0 144 665 92 489 0 0 1 081 744 872 535

2007 32 696 88 462 718 820 240 060 25 417 17 259 0 0 127 413 82 329 0 0 904 346 428 110

2008 17 660 66 941 626 649 330 397 24 828 16 372 0 0 233 615 99 610 0 0 1 008 637 513 320

2009 21 780 69 711 650 696 394 528 15 454 1 324 0 0 177 681 77 290 0 0 955 897 542 853

2010 22 800 147 848 298 205 133 171 16 302 461 0 0 96 207 94 517 0 0 433 515 375 997

2011 22 500 170 958 625 011 491 068 22 336 986 0 0 82 252 87 681 0 0 752 099 750 693

2012 22 500 141 432 632 601 364 264 9 871 1 693 0 0 96 263 91 721 0 0 761 235 599 110

2013 15 000 240 951 648 019 325 791 13 530 2 044 0 0 86 121 57 478 0 0 762 670 626 254

2014 15 000 204 020 612 459 470 297 11 566 1 341 0 0 84 084 40 704 0 0 723 109 716 362

2015 15 000 108 188 577 398 518 197 12 131 809 0 0 98 192 70 309 0 0 702 721 697 503

2016 13 000 163 255 602 096 381 520 12 676 1 562 0 0 83 754 62 752 0 0 711 526 609 089

z dobývacího prostoru. Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč na hektar nebo 1000 Kč na hektar, jestliže v dobývacím prostoru je povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska. Úhradovým obdobím je kalendářní rok.

Konečným příjemcem úhrad z dobývacích prostorů jsou obce, na jejichž území je do-bývací prostor lokalizován. Ve velké míře jsou tyto prostředky využívány ke kompenzaci negativních dopadů hornické činnosti na předmětné obce.

Jak vyplývá z následující tabulky, od zahájení plateb úhrad za dobývací prostory v roce 1993 do roku 2016 bylo vyplaceno obcím celkem cca 460,1 mil. Kč.

Úhrady z vydobytých vyhrazených nerostů

Platby a sazby úhrad z vydobytých nerostů jsou od 1. ledna 2017 upraveny zákonem č. 89/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bo-hatství, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízením vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.


Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady, stanovené uvedeným nařízením vlády, činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Úhradovým obdobím je kalendářní rok.

Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let.

Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výšia) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z

1. 33 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a 2. 67 % příjmem státního rozpočtu,

b) dílčích úhrad z hnědého uhlí dobývaného hlubinným způsobem nebo z černého uhlí je z1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání černého uhlí nebo hně-

dého uhlí hlubinně prováděno, a

Tvorba a čerpání rezervy na důlní škody (v tis. Kč)

rokčerné uhlí hnědé uhlí ropa a zem. plyn rudy nerudy radioakt. sur. cekem

tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání tvorba čerpání

1993 400 721 4 093 150 548 42 957 0 0 0 0 28 462 0 0 0 579 731 47 050

1994 105 650 38 813 50 000 32 223 0 0 0 0 9 328 28 852 0 0 164 978 99 888

1995 204 785 86 001 209 207 37 748 0 0 0 0 10 673 9 394 0 0 424 665 133 143

1996 151 643 74 952 259 779 84 258 0 0 0 0 13 100 3 407 0 0 424 522 162 617

1997 77 900 142 512 318 981 127 715 0 0 0 0 5 733 683 0 0 402 614 270 910

1998 185 723 174 640 252 920 112 852 0 0 0 0 16 043 3 638 0 0 457 686 291 130

1999 111 588 174 640 212 722 40 448 0 0 0 0 10 803 6 844 0 0 335 113 221 932

2000 110 088 107 852 240 655 188 685 0 0 0 0 11 414 1 020 0 0 362 157 297 557

2001 145 750 188 073 105 513 217 306 192 0 100 0 35 877 6 628 0 0 287 432 412 007

2002 102 750 168 531 102 700 510 200 0 0 0 0 2 327 2 338 0 0 207 777 681 069

2003 0 0 816 197 999 271 90 0 0 0 12 576 2 263 0 0 828 863 1 001 534

2004 187 700 139 714 164 700 315 321 0 0 0 0 3 007 4 560 0 0 355 407 459 595

2005 191 700 143 974 97 433 279 955 0 0 0 0 6 597 4 273 0 0 295 730 428 202

2006 285 780 251 941 522 908 1 334 150 0 0 0 4 517 6 846 0 0 813 355 260 121

2007 260 850 190 982 193 147 932 392 30 0 0 0 4 298 3 831 0 0 458 325 1 127 205

2008 304 700 308 593 64 601 155 924 0 0 0 0 3 739 2 788 0 0 373 040 467 305

2009 317 625 282 928 30 200 25 800 0 0 0 0 3 447 1 216 0 0 351 272 309 944

2010 283 008 173 686 25 034 15 730 100 0 0 0 2 644 1 514 0 0 310 786 190 930

2011 468 508 196 012 25 663 25 248 100 0 0 0 2 695 2 595 0 0 496 966 223 855

2012 811 202 741 987 30 000 5 818 100 0 0 0 6 157 3 325 0 0 847 459 751 130

2013 145 000 131963 30 000 0 0 0 0 0 3 378 2 724 0 0 178 378 134 686

2014 75 000 183 517 57 391 60 201 50 0 0 0 15 495 3 330 0 0 145 833 245 339

2015 75 000 148 989 35 000 67 096 50 0 0 0 5 076 13 212 0 0 115 126 229 297

2016 30 000 106 673 15 161 36 307 50 0 0 0 3 437 3 250 0 0 48 648 146 230


2. 25 % příjmem státního rozpočtuc) dílčí úhrady z radioaktivních nerostů je z

1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání radioaktivních nerostů prováděno, a2. 25 % příjmem státního rozpočtu,

d) dílčích úhrad z ropy nebo z hořlavého zemního plynu je z 1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ropy nebo zemního plynu prováděno2. 25 % příjmem státního rozpočtu, nebo

e) ostatní dílčí úhrady jsou z

Úhrady z ploch dobývacích prostorů podle § 32a odst. 1 horního zákona poskytnuté obcím (v tis. Kč)

rok počet obcí celkem

1993 1 327 25 929

1994 1 194 22 752

1995 1 168 24 114

1996 1 225 24 032

1997 1 191 23 446

1998 1 269 22 885

1999 1 208 23 629

2000 1 178 23 780

2001 1 171 23 728

2002 1 168 22 899

2003 1 158 21 740

2004 1 161 21 511

2005 1 138 21 077

2006 1 127 16 178

2007 1 118 15 512

2008 1 305 15 127

2009 1 239 14 925

2010 938 14 032

2011 885 13 888

2012 939 13 809

2013 918 13 800

2014 918 13 800

2015 919 13 800

2016 917 13 688

celkem 460 081


Rozdělení úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 4 horního zákona (v tis. Kč)

rok 50 % SR 50 % obce celkem

1993 230 400 230 526 460 926

1994 245 762 245 276 491 038

1995 221 909 221 566 443 475

1996 229 703 229 703 459 406

1997 228 874 228 874 457 748

1998 220 885 220 886 441 771

1999 219 938 219 938 439 876

2000 227 778 227 859 455 637

celkem 1 825 249 1 824 628 3 649 877

rok 12,5 % MPO 12,5 % MŽP 75 % obce celkem

2001 153 166 12 500 302 221 467 887

2002 55 000 59 500 356 724 471 224

2003 61 713 61 800 371 827 495 340

2004 70 000 69 500 393 695 533 195

2005 76 398 76 700 449 135 602 233

2006 76 305 76 400 455 947 608 652

2007 82 716 82 300 494 737 659 753

2008 84 367 84 250 505 782 674 399

2009 80 720 80 720 484 556 645 996

2010 73 023 73 023 435 103 581 149

2011 80 714 80 714 484 284 645 712

2012 78 711 78 711 472 266 629 688

2013 74 554 74 554 447 323 596 430

2014 73 146 73 146 438 875 585 167

2015 64 699 64 699 388 193 517 591

2016 54 290 54 290 325 740 434 319

celkem 2001–2015

1 185 232 1 048 517 6 480 668 8 177 629

celkem 1993–2013

3 064 771 1 102 807 7 631 036 12 798 612


3. Program útlumu těžebních aktivit a zahlazování následků hornické činnosti uhelného, rudného a uranového sektoru financovaný z národních zdrojů

Restrukturalizace průmyslu v ČR, zejména hutního a strojírenského, zahájená po roce 1989, měla bezprostřední dopady na těžební sektor. Neefektivní těžba rud, uhlí i uranu a nižší poptávka surovin byla rozhodujícím důvodem pro restrukturalizaci a následně pri-vatizaci těžebních společností. Součástí restrukturalizace těžebního průmyslu bylo vyhlá-šení útlumu těžebních aktivit na ekonomicky neefektivních hlubinných dolech a lomech.

Rozhodujícím způsobem financování restrukturalizace těžebního sektoru jsou v sou-ladu s příslušnými usneseními vlády dotace ze státního rozpočtu na útlum a zahlazování následků hornické činnosti.

V počáteční fázi probíhal útlum v jednotlivých odvětvích hornictví samostatně, zejména z důvodu podřízenosti těžebních podniků různým resortům.

O útlumu uranového hornictví bylo rozhodnuto již v roce 1989 materiálem zpracova-ným Federálním ministerstvem paliv a energetiky, který schválilo předsednictvo vlády ČSSR usnesením č. 94/1989 o koncepci snížení ztrátovosti těžby uranu v ČSSR v roce 1990, v 9. a 10. pětiletce cestou jejího útlumu. Následně toto usnesení předsednictva vlády v roce 1990 vláda ČSFR upravila novým usnesením vlády č. 894/1990 ke změně koncepce útlumu těžby uranu v ČSFR.

Rudné hornictví bylo organizačně začleněno v roce 1990 pod Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, které k řešení rudného hornictví a vyhlášení útlu-mového programu pro odvětví rudného hornictví k 1. 7. 1990 zpracovalo materiál pro jednání vlády a bylo přijato usnesení vlády č. 440/1990.

Útlum uhelného hornictví byl vyhlášen v závěru roku 1992 usnesením vlády č. 691/1992 k programu restrukturalizace uhelného průmyslu a materiál pro jednání vlády zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Přestože útlum rudného hornictví nebyl ukončen, došlo k 1. 1. 2001 ke sloučení státního podniku Rudné doly Příbram se státním podnikem DIAMO a tím bylo ukončeno sledování průběhu útlumu podle odvětví, tj. rudného a uranového hornictví.

Další zásah do metodiky vykazování čerpání finančních prostředků státního rozpočtu byl v roce 2003, kdy byl usnesením vlády č. 395/2003 k návrhu spoluúčasti státu na dokon-čení restrukturalizace uhelného hornictví schválen převod lokality Barbora ze společnosti OKD, a.s., na DIAMO, státní podnik, a lokalit Ležáky, Kohinoor a Kladenských dolů pod státní podnik Palivový kombinát Ústí.

Od zahájení útlumu hornictví v roce 1992 bylo ze státního rozpočtu uvolněno na útlum a zahlazování následků hornické činnosti celkem cca 96 312,6 mld. Kč. Jak vyplývá z ná-

1. 38 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů pro-váděno, a2. 62 % příjmem státního rozpočtu.Těžební organizace odvedly za 24 let celkem cca 12,8 mld. Kč, z toho obce obdržely cca

7,6 mld. Kč a k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených nerostů bylo obvodními báňskými úřady do státního rozpočtu odvedeno a následně ze státního rozpočtu uvolněno celkem cca 4,2 mld. Kč, z toho Ministerstvu průmyslu a obchodu cca 3,1 mld. Kč a Ministerstvu životního prostředí cca 1,1 mld. Kč.


Užití dotace z národních zdrojů na útlum hornictví a zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní sociálně zdravotní náklady (v mil. Kč)

rokHornictví celkem Uhelné hornictví Rudné hornictví Uranové hornictví

TÚ MSZN celkem TÚ MSZN celkem TÚ MSZN celkem TÚ MSZN celkem

1992 1 100,3 0 1 100,3 555,7 0 555,7 248,0 0 248,0 296,6 0 296,6

1993 2 555,1 1 436,3 3 991,4 1 816,1 949,7 2 765,8 43,2 189,0 232,2 695,8 297,6 993,4

1994 3 940,1 1 528,0 5 468,1 2 333,4 1 011,7 3 345,1 35,1 179,6 214,7 1 571,5 336,7 1 908,2

1995 3 861,1 1 678,1 5 539,2 1 956,8 1 329,9 3 286,7 198,8 36,4 235,2 1 759,3 346,4 2 105,7

1996 3 755,5 1 823,2 5 578,7 2 168,3 1 422,7 3,591,0 126,7 33,0 159,7 1 486,9 367,0 1 853,9

1997 2 305,9 1 811,1 4 117,0 1 364,6 1 362,8 2 727,4 100,1 34,9 135,0 836,6 413,4 1 250,0

1998 2 571,7 1 862,9 4 434,6 1 690,2 1 403,7 3 093,9 94,8 30,2 125,0 979,7 422,9 1 402,6

1999 2 073,5 1 955,8 4 029,3 1 206,1 1 475,9 2 682,0 79,2 37,6 116,8 787,9 442,2 1 230,1

2000 2 064,2 1 986,1 4 050,3 1 193,8 1 475,2 2 669,0 158,0 30,2 188,2 712,3 474,9 1 187,2

2001 2 296,2 1 955,6 4 251,8 1 118,4 1 451,0 2 569,4

součástí uranového hornictví

1 174,6 500,4 1 675,0

2002 1 729,9 1 913,8 3 643,7 574,9 1 359,2 1 934,1 1 154,8 553,3 1 708,1

2003 2 148,5 1 751,1 3 899,6 654,4 1 294,2 1 948,6 1 494,1 455,5 1 949,6

2004 2 576,1 1 713,2 4 289,3

Sloučením s. p. Rudné doly Příbram se s. p. DIAMO a převzetím utlumované části OKD, a. s.,

bylo sledování podle odvětví zrušeno.

2005 2 110,3 1 669,1 3 779,4

2006 2 069,8 1609,3 3 679,1

2007 1 917,9 1 574,1 3 492,0

2008 1 971,9 1 465,7 3 437,6

2009 2 027,4 1 383,5 3 410,9

2010 2 281,0 1 257,6 3 538,6

2011 2 557,1 1 149,6 3 706,7

2012 2 717,8 979,4 3 697,2

2013 2 428,0 855,9 3 283,9

2014 2 768,8 744,5 3 513,3

2015 2 672,0 641,6 3 313,6

2016 2 515,1 551,9 3 067,0

celkem 61 015,2 35 297,4 96 312,6 16 632,7 14 536,0 31 168,7 1 083,9 570,9 1 654,8 12 950,1 4 610,3 17 560,4

TÚ – technický útlum a zahlazování následků hornické činnostiMSZN – mandatorní sociálně zdravotní náklady


4. Využívání výnosů z privatizace národního majetku na odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací těžebních společností

Na základě rozhodnutí vlády ČR se bývalý Fond národního majetku České republiky (od 1. 1. 2006 na základě zákonů č. 178/2005 Sb. a č. 179/2005 Sb. Ministerstvo financí) zavázal ekologickými smlouvami vůči konkrétním nabyvatelům majetku z privatizace odstranit ze svých privatizačních příjmů staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací.

V souladu s usnesením vlády z 10. ledna 2001 č. 51 jsou stanoveny postupy a procesní zásady pro realizaci opatření vedoucích k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací.

Proces se řídí zejména následujícími zákony a usneseními vlády ČR:a) zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění

pozdějších předpisů; b) zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o pů-

sobnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů;

c) zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

d) usnesení vlády ze dne 10. ledna 2001 č. 51, které obsahuje přílohu s názvem „Zásady vypořádání ekologických závazků vzniklých při privatizaci“ (dále jen Zásady), ve znění pozdějších změn;

e) usnesení vlády č. 565/2006 o Zásadách postupu při dokončování privatizace podle zákonů č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

f) zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Procesování programu zajišťuje vždy Ministerstvo financí. Ministerstvo životního pro-středí je v procesu odborným garantem vydávajícím v souladu se „Směrnicí MF a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci č. 4/2017“ závazná stanoviska k jednotlivým procesním krokům realizace. Vzájemnou spolupráci obou orgánů v procesu realizace upravují „Pravidla pro vzájemnou spolupráci Minister-stva životního prostředí a Ministerstva financí při realizaci procesu zadávání ekologických zakázek v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží“.

Při odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací je zpravidla postupováno podle priorit, které navrhuje MŽP.

sledující tabulky, bylo na technické práce související s útlumem a zahlazováním následků hornické činnosti vynaloženo cca 61 015,2 mld. Kč a na sociálně zdravotní dávky horní-kům částka cca 35 297,4 mld. Kč.


5. Program řešení ekologických škod způsobených před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, řešení ekologické revitalizace po hornické činnosti v Moravskoslezském kraji, k odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomoravského kraje a řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu založený usneseními vlády v roce 2002 a 2008. Zdrojem financování jsou výnosy z prodeje privatizovaného majetku a zisku z účasti státu v obchodních společnostech.

Po privatizaci těžebních podniků nebylo v rámci privatizačních projektů odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. V rámci privati-zace však společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci, na něž nebyla vytvořena v minulosti potřebná finanční rezerva.

Finanční rezervu na sanaci a rekultivaci území dotčeného báňskou činností jsou si tě-žební společnosti povinny vytvářet až od roku 1994, a to na základě novely horního zákona (č. 168/1993 Sb.).

Vědoma si této skutečnosti, zahájila vláda ČR v roce 2002 finanční intervenci v oblasti ekologické a částečně hospodářské revitalizace regionů s aktivní nebo ukončenou těžební činností. Cílem bylo odstranit škody na životním prostředí způsobené hornickou činností před provedenou právní úpravou.

Vyčlenila k tomuto účelu z výnosů z prodeje majetku určenému k privatizaci a zisku z účasti státu v obchodních společnostech částky 15 mld. Kč k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovar-ském kraji, 20 mld. Kč na řešení ekologických škod po těžbě nerostů, především hlubinné těžby černého uhlí v Moravskoslezském kraji, 1 mld. Kč k řešení odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomorav-ského kraje a 1,177 mld. Kč k řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu.

V roce 2010 vláda schválila použití částky ve výši 1 mld. Kč z prostředků uvolněných na revitalizaci Moravskoslezského kraje na financování ekologických akcí realizovaných

Přehled subjektů, se kterými byly uzavřeny ekologické smlouvy včetně garantovaných finančních objemů a výše jejich dosavadního čerpání (v Kč) – stav k 31. 5. 2017

Název těžební společnosti Výše garance Čerpání z garance Zbývá k čerpání

DIAMO, státní podnik 4 200 000 000 2 800 226 445,92 1 399 773 554,08

DIAMO, státní podnik 3 797 000 000 3 787 286 690,79Dne 1. 12. 2014 ekologická

smlouva ukončená splněním

DIAMO, státní podnik 32 000 000 000 6 849 662 125,00 25 150 337 875,00

OKK Koksovny, a.s. 27 800 000 000 2 680 221 319,87 25 119 778 680,13

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 214 000 000 144 903 443,71 69 096 556,29

Severočeské doly, a.s. 172 265 000 6 021 309,20 166 243 690,80


státním podnikem DIAMO. V roce 2017 vláda schválila ze stejných prostředků použití částky 250 mil. Kč na realizaci opatření zamezujících rozšíření znečištění ze staré ekolo-gické zátěže způsobené předchozí hutní činností v areálu bývalých oceláren Poldi Kladno do důlních vod. Na program revitalizace Moravskoslezského kraje a likvidaci ropoply-nových sond na území Jihomoravského kraje tak není alokováno 21 mld. Kč, ale pouze 19,750 mld. Kč.

Finanční prostředky z výnosů privatizace jsou v souladu s rozhodnutími vlády uvolňo-vány k úhradě nákladů na odstraňování škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností těžebních podniků, k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na re-vitalizaci dotčených území a k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou.

Řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji

Více jak 150letou intenzivní lomovou a hlubinnou těžbou hnědého uhlí v podkrušnohorské oblasti severozápadních Čech došlo ke značnému ovlivnění charakteru krajiny. Hlubin-nou těžbou bylo postiženo zejména území s nejhlouběji uloženými slojemi (až 450 m pod povrchem) v centrální, mostecko-bílinské oblasti pánve, ale i území teplické oblasti severočeské hnědouhelné pánve. Lomové dobývání probíhalo zejména v oblastech při výchozech uhelné sloje jihozápadně od Chomutova, západně a východně od města Mostu, severně od města Bíliny, severozápadně od města Teplice, jihozápadně a severně od města Ústí nad Labem.

V roce 2002 byl tehdejší Fond národního majetku České republiky zavázán usneseními vlády České republiky odstranit ekologické škody vzniklé činností uhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a revitalizovat dotčená území a v tomtéž roce byl tento proces zahájen.

V souladu s příslušným usnesením vlády ČR řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji za-hrnuje obě podkrušnohorské hnědouhelné pánve, situované na území okresů Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem, tzn. sokolovskou pánev a severočeskou hně-douhelnou pánev, neboli dobývací prostory ve správě Sokolovské uhelné, a.s., Severo-českých dolů a.s., Mostecké uhelné společnosti, a.s. (v současnosti těžební společnosti Severní energetická a.s. a Vršanská uhelná a.s.), Kohinooru, a.s., a Palivového kombinátu Ústí, s.p.

Uvedený program stanovuje soubor prací směřujících zejména k tvorbě a obnově:– lesních porostů,– zemědělské půdy,– vodních složek,– krajinné zeleně,– biokoridorů a biocenter,– území pro účely využití volného času,– ekologických a přírodovědně orientovaných území,– stavebních pozemků.

Reálně vyčerpané finanční prostředky se stavem k 31. 12. 2016 u 209 projektů s ukonče-nou realizací činí 9,168 mld. Kč a u 40 projektů v realizaci je to 2,876 mld. Kč. Zbývající


finanční částka potřebná k dofinancování realizovaných projektů dle realizačních smluv činí 0,831 mld. Kč.

Členění dle báňských společností zahrnutých do koncepce programu:Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (SU)Severočeské doly a.s. (SD)Mostecká uhelná společnost, a.s. (MUS) v současnosti těžební společnosti Severní ener-

getická a.s. a Vršanská uhelná a.s.Palivový kombinát Ústí, s.p. (PKÚ) se sídlem v Hrbovicích

Členění dle krajů (projekty měst a obcí) zahrnutých do koncepce programu:Karlovarský kraj – KKÚstecký kraj – ÚK

Řešení revitalizace Moravskoslezského a Jihomoravského kraje

V současné době je revitalizace Moravskoslezského kraje zaměřena především na odstra-ňování důsledků ekologických zátěží vzniklých těžbou černého uhlí. V Jihomoravském kraji se jedná o odstranění ekologických zátěží vzniklých při průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu.

Reálně vyčerpané finanční prostředky se stavem k 31. 12. 2016 u 134 projektů s ukon-čenou realizací činí asi 5, 442 mld. Kč a u 46 projektů v realizaci je to k uvedenému datu asi 2, 275 mld. Kč.

Projekty s ukončenou realizací a projekty v realizaci (v mil. Kč)

Uhelné společnosti

Projekty s ukončenou realizací Projekty v realizaci

počet projektů

náklady na realizaci

počet projektů

realizační cena

čerpánok 31. 12. 2016

SU 16 1 753,5 10 1 457,3 1 363,5

SD 27 2 047 2 64,5 44,4

MUS 42 542,1 21 1 576,5 1 327,1

PKÚ 43 2 990,4 1 52,8 48

celkem 1 128 7 333 34 3 151,1 2 783

Obce

Projekty s ukončenou realizací Projekty v realizaci

počet projektů

náklady na realizaci

počet projektů

realizační cena

čerpánok 31. 12. 2016

KK 38 1073,9 1 149,7 69,2

ÚK 43 761,1 5 406,3 23,8

celkem 2 81 1 835 6 556 93

celkem 1–2 209 9 168 40 3 707,1 2 876


Vládou schválené skupiny prioritních projektů k řešení odstraňování škod na životním prostředí po těžbě nerostů v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji

1. Rekultivační práce2. Útlum termických procesů3. Komplexní řešení území4. Komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu5. Zahlazení starých zátěží v OKD, a.s.6. Příprava území po ukončené hornické činnosti7. Odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu

Projekty s ukončenou realizací (v Kč) – stav k 31. 12. 2016

Název projektu Náklady na realizaci

1. Rekultivační práce

7/02 Rekultivace území Rudná, 5. stavba (podél ulice Polanecké) 5 213 707

7/03 Rekultivace nádrží a území pod nádržemi Stachanov 40 634 358

7/03 Rekultivace nádrží a území pod nádržemi Stachanov – dodatečné stavební práce 8 824 451

7/04 Rekultivace odvalu Žofie 1 950 601

7/05 Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí 7 345 430

7/06 Odvodnění pozemků jižně od rybníka Kuboň – plocha A a B 2 377 507

7/10 Sanace odvalu Václav – oponentura AR 36 000

7/10 Sanace odvalu Václav 18 816 781

7/13 Sanace Salma 7 105 772

7/14 Rekultivace odvalu Oskar 6 091 629

7/15 Úpravy na Orlovské stružce 6 275 508

7/16 Úprava toku Sušanky 6 796 317

7/16 Úprava toku Sušanky – II. etapa 2 026 032

7/16 Úprava toku Sušanky – aktualizace rozpočtů projektové dokumentace 17 850

7/17 Sanace sesuvného území Urx 6 934 739

Závěrečné posouzení akce Rekultivace nádrží a území pod nádržemi Stachanov – dodatečné stavební práce

42 000

7/20 Odvodnění zamokřených pozemků v Paskově 6 974 421

Celkem 1 127 463 104

2. Útlum termických procesů

8/01 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Heřmanice 4 962 696

8/02 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Hedvika 6 506 627

8/04 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Heřmanice – plocha II 4 224 505

8/05 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Ema 1 487 696

8/10 Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lok. Trojice – fáze I: aktualizace analýz rizik kontaminovaného území

2 337 570

Oponentní posudek: Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lok. Trojice – fáze I: aktualizace analýz rizik kontaminovaného území

46 800


8/08 Dlouhodobý monitoring termické aktivity odvalu Hedvika 3 270 345

Celkem 2 22 836 239

3. Komplexní řešení území

9/01 Výšková měření v dotčeném území s utlumenou hornickou činností ve správě DIAMO (ODRA) – realizace

5 626 650

9/02 Měřické sledování a vyhodnocení území Slezskoostravského a Bartovického zlomu 533 520

Výškové měření v dotčeném území s utlumenou hornickou činností 1 094 800

Oponentní posudek Výškové měření v dotčeném území s utlumenou hornickou těžbou 44 140

Likvidace lokálního požáru na odvalu Ludvík v k. ú. Radvanice – projekt 513 600

Celkem 3 7 812 710

4. Komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu

Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla – studie 7 602 000

Oponentní posudek koncepčního řešení problematiky metanu 35 000

Opatření k odstranění havarijních výstupů metanu ve městě Orlová 62 873 211

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová – Projekt Orlová 2 – dodatečné stavební práce

6 933 219

35/1 Bezpečnostní zajištění likvidované jámy Jan Maria a sanace důlního areálu 32 103 924

35/2 Odstranění nekontrolovaných výstupů zemních plynů z hlubinných průzkumných vrtů v oblasti Trojanovice – průzkum

19 980 000

35/A „Zpracování jednotlivých metodických postupů základních činností“ 1 856 400

Bilance výstupů důlních plynů v oblastech s útlumem uhelné těžby a návazná zdravotní a environmentální rizika

2 344 300

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová – Projekt Orlová 2 34 503 154

Expertní posouzení 35/AKT Aktualizovaný projekt č. 35 – Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla

178 500

35/L1 „Ekonomika zakládání podzemních prostor „ 2 261 000

35/L2 Geofyzikální a vrtný průzkum 1 707 650

35/L3 „Vědecko-výzkumná podpora významného posunu bezpečnosti při neřízeném výstupu stařinné atmosféry vycházející z řešení zbytkové plynodajnosti a plynonosnosti utlumovaných a opuštěných dolových partií „

2 261 000

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová od 1. 2. do 31. 5. 2010 – zajištění bezpečnosti v nezbytném rozsahu

2 397 600

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová od 1. 6. do 30. 9. 2010 – zajištění bezpečnosti v nezbytném rozsahu

2 397 600

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová od 1. 10. 2010 do 31. 1.2011 – zajištění bezpečnosti v nezbytném rozsahu

2 397 600

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová od 1. 2. 2011 do 31. 5. 2011 – zajištění bezpečnosti v nezbytném rozsahu

2 397 600

Řešení ověřených výstupů metanu ve městě Orlová od 1. 6. 2011 do 30. 9. 2011 – zajištění bezpečnosti v nezbytném rozsahu

2 397 600

Výstupy metanu v lokalitách likvidovaných povrchových vrtů v k. ú. Trojanovice – projekt 780 000

35/5 – Odstranění nekontrolovaných výstupů zemních plynů z hlubinných průzkumných vrtů v oblasti Trojanovice – vrty NP 546 a NP 805

48 295 233

35/6 Odstranění nekontrolovaných výstupů zemních plynů z hlubinných průzkumných vrtů v oblasti Václavovice, Soběšovice, – Dolní Domaslavice, Fryčovice – Příbor východ – průzkumné práce

46 607 352

35/D3 Monitoring a údržba SDD po dobu realizace projektu, kontrolní metascreening 21 645 499

35/B Mapa kategorizace území OKR 2 264 500


35/D3 Monitoring a údržba SDD s kontinuálním přenosem dat (4 SDD) – projekt 2 192 121

35/J Rekonstrukce stávajícího el. monitorovacího systému – projekt 37 815 164

Relikvidace SDD Michálkovická jáma 9 389 164

35/7 Likvidace hlubinného průzkumného vrtu na ropu a zemní plyn Lm 1 Dolní Lomná 15 471 008

Celkem 4 371 087 399

5. Zahlazení starých zátěží v OKD, a. s.

Zpracování realizačního projektu „Sanace a rekultivace pozemků Kašpárkovice“ 809 200

Zpracování realizačního projektu „Sanace odkalovacích nádrží Solca“ 1 224 510

Zpracování realizačního projektu „Úprava pozemků včetně Karvinského potoka v prostoru Špluchov 3 .část“

1 860 565

Sanace a rekultivace území Křemenec 113 929 281

Odborný posudek k oprávněnosti žádosti OKD, a.s., o schválení Metodické změny č. 3 – Křemenec 39 668

Rekultivace odvalu D – rekultivace odvalu D1 a D2 57 387 914

Asanace a rekultivace území Dolina I 21 295 875

Rekultivace území Louky – 8. stavba 60 525 001

Příprava území v rámci revitalizace lokality František 379 154 077

Lokalita František – dodatečné stavební práce 63 260 118

Rekultivace Soleckého kopce, 2. stavba – dodatečné stavební práce 4 389 633

Rekultivace území Darkov, I. etapa, lokalita C2 386 637 496

Rekultivace území bývalého povrchu Dolu Paskov 14 020 975

Rekultivace odvalu Lazy 98 637 394

Celkem 5 1 203 179 751

6. Příprava území po ukončené hornické činnosti

Demolice KOBLOV 6 914 610

Demolice HRUŠOV 6 845 432

Projektová dokumentace příprav území v rámci odstraňování škod na životním prostředí po ukončení hornické činnosti – realizace oblastí č. 1 a 3 projektu č. 45

1 543 500

45/01 Areál František, 1. etapa 13 917 808

45/02 Areál František, 2. etapa – demolice 1 229 793

Jez Ostravice – Hrabová km 12,05, č. st. 237 63 580 471

Sanace poškozeného jezového tělesa Ostravice – dodatečné stavební práce 12 184 996

45/07 Areál Přívoz, demolice 10 835 872

45/08 Areál Pokrok, demolice 25 498 110

Stabilizace sesuvného území a úprava odtokových poměrů v oblasti Bučinského lesa v k. ú. Radvanice a Bartovice – projekt

1 591 030

Stabilizace sesuvného území a úprava odtokových poměrů v oblasti Bučinského lesa v k. ú. Radvanice a Bartovice – doplňkový inženýrsko-geologický průzkum

235 620

45/09 Areál Farma VKK 1 Rychvald 19 276 732

Areál VKK Rychvald – dodatečné stavební práce 3 321 357

45/11 Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě Dolu Petr Bezruč – projektová dokumentace

1 920 000

45/12 Příprava území po ukončené hornické činnosti DIAMO, s. p., o. z. ODRA – areál Hlubina 7 057 921

45/14 Příprava území po ukončené hornické činnosti DIAMO, s. p., o. z. ODRA – areál Barbora, 2. etapa

2 268 698


Humanizace centra města v Orlové – Lutyni – studie 2 257 430

Vybudování rekreační oblasti „Stříbrné jezero“- projekt 3 468 000

Regenerace území bývalého dolu František – Horní Suchá – dodatečné stavební práce 17 729 490

Zpracování biologického hodnocení podle zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, v rámci přípravy revitalizace území po těžbě štěrkopísku – Hlučín

237 600

Realizace sadu Míru ve Svinově – projektová dokumentace 201 600

45/15 Areál Dolu Petr Bezruč, 2. etapa 3 519 308

Revitalizace území po důlní činnosti v Malé Štáhli na lokalitu pro volnočasové aktivity a turistiku – projektová dokumentace

2 208 000

Dokumentace dle § 6 zák. č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí, hluková a rozptylová studie pro projektovou dokumentaci Humanizace centra města Orlové

228 000

Humanizace centra města Orlové – Lutyni – projektová dokumentyce 3 600 000

Revitalizace vodní plochy na území historického parku Boženy Němcové postiženého důlní činností na lokalitu pro volnočasové aktivity obyvatel Karviné – projektová dokumentace

2 352 000

Obnova území po těžební činnosti v lokalitě hřbitova v Ostravě – Nové Vsi 3 591 601

Revitalizace území bývalé pískovny a lesních pozemků v k.ú. Sedlnice pro využití volného času – projektová dokumentace

2 338 350

Revitalizace území po důlní činnosti v k.ú. Horní Benešov – projektová dokumentace 2 358 440

Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísků u Hlučína – projektová dokumentace

31 669 450

Revitalizace centra Městského obvodu Svinov u ZŠ Bílovecká 1 – projekt 270 810

Revitalizace území po hornické činnosti v k.ú. Bruntál – Lokalita „Za mlékárnou“ – dokumentace EIA

496 100

Sasnace a rekonstrukce kanalizační soustavy v důsledku dozvuku důlních vlivů po těžbě uhlí v Petřvaldě

356 308 426

Sasnace a rekonstrukce kanalizační soustavy v důsledku dozvuku důlních vlivů po těžbě uhlí v Petřvaldě – dodatečné stavební práce

13 661 058

Rekonstrukce mostu v Albrechticích – projekt 1 438 830

Příprava území po ukončené hornické činnosti – polyfunkční území areálu bývalého Dolu Dukla 250 685 969

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Revitalizace centra obce po těžební činnosti – zajištění starých dobývek

22 741 061

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Revitalizace centra obce po těžební činnosti – zajištění starých dobývek

1 977 021

Zpracování projektové dokumentace a inženýrská činnost pro akci Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísků u Hlučína – dodatečné služby

3 567 212

Odstraňování ekologických škod vlivem poddolování území – likvidace štěrbinové nádrže – projektová dokumentace

1 415 700

Oprava vozovky podél vodního přivaděče do Žermanické přehrady 2 699 264

Revitalizace (sanace) okolí Slezskoostravského hradu v souvislosti s odstraněním následků důlní činnosti z minulosti a příprava území pro volnočasové aktivity – DSP

5 838 272

45/20 Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování – projektová dokumentace

337 700

Revitalizace Sadu Míru ve Svinově 2 416 799

Revitalizace území po hornické činnosti v K. ú. Bruntál – Lokalita „Uhlířský vrch“ – I. etapa – projektová dokumentace

145 200

Ostravice, ochranná hráz v ř. km 0,0 – 3,0 stavba č. 5659 – projekt 2 328 040

Stabilizace území a úprava odtokových poměrů v lokalitě Šporovnice v k. ú. Radvanice – projekt 1 779 600

45/19 Komplexní řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování – projektová dokumentace

2 110 700


Revitalizace území negativně ovlivněného výstavbou vodních nádrží pro zásobování dolů a hutí – Revitalizace Žermanické přehrady – ochrana pravého břehu – I. a II. etapa – realizace

70 387 257

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Skály u Rýmařova – projektová dokumentace

1 172 490

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Cyklostezka Rešov – Rešovské vodopády – projektová dokumentace

965 580

Revitalizace území a sanace škod vzniklých důlní činností v oblasti terminálu Hranečník 70 808 037

Sanace svahu u rybníka Volný v Radvanicích 5 626 624

Revitalizace území negativně ovlivněného výstavbou vodních nádrží pro zásobování dolů a hutí – Revitalizace Žermanické přehrady – ochrana pravého břehu – I. a II. etapa – dodatečné stavební práce

6 819 611

Rekultivace nezpevněných ploch 5 759 645

Rekonstrukce sportovního areálu v Karviné – Ráji – odstranění negativních dopadů hornické činnosti

60 345 372

Rekonstrukce sportovního areálu v Karviné – Ráji – odstranění negativních dopadů hornické činnosti – dodatečné stavební práce

1 496 165

45/24 Likvidace hlavních důlních děl „Obránců míru“ a „Úklonné jámy“ – dodatečné stavební práce

896 930

Celkem 6 1 148 466 690

Celkem 1–6 2 980 845 893

7. Odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu – Likvidace havarijního stavu sondy HR 43

238 144 159

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu – Likvidace havarijního stavu sondy HR 44 – dodatečné stavební práce

6 580 424

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru I CHOPAV Kvartér řeky Moravy

750 927 090

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru II CHOPAV Kvartér řeky Moravy

639 187 165

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru III CHOPAV Kvartér řeky Moravy

461 068 789

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru IV CHOPAV Kvartér řeky Moravy

365 577 345

Celkem 7 2 461 484 972

Celkem 1 – 7 5 442 330 865

Projekty v realizaci (v Kč)

Název projektuRealizační

cena projektu

Dosud čerpané finanční náklady

na realizaci

1. Rekultivační práce

7/09 Rekultivace území NP 1 117 400 280 38 443 430

7/18 Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí – projektová dokumentace 2 371 600 1 365 300

7/21 Protierozní opatření Salma 877 212 821 087

7/23 Rekultivace plochy Lipina, plocha A 5 963 654 4 996 530

Celkem 1 126 612 746 45 626 347


2. Útlum termických procesů 0 0

3. Komplexní řešení území 0 0

4. Komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu

Zajištění řízeného odvádění metanu z podzemí ve městě Orlová (Projekt Orlová 3) 111 299 603 64 965 088

35/2 Odstranění nekontrolovaných výstupů zemních plynů z hlubinných průzkumných vrtů v oblasti Trojanovice 105 914 779 47 999 142

35/4 – Humanizace zajištěných nebo likvidovaných starých důlních děl a odplyňovacích vrtů v intravilánu města Ostravy 193 140 597 192 675 399

Aktualizovaný projekt č. 35 – Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla v Moravskoslezském kraji 1 279 790 558 886 396 081

Celkem 4 1 690 145 537 1 192 035 710

5. Zahlazení starých zátěží v OKD, a. s.

Asanace a rekultivace kalových nádrží – etapa III., IV. a V. 261 721 195 243 827 790

Asanace a rekultivace kalových nádrží Dolu Lazy I. a II. etapa 33 773 258 29 242 963

Rekultivace parku Zdeňka Nejedlého – I. etapa, sanace území jižně Karvinského potoka 47 697 096 41 384 661

Rekultivace u bývalé OKD Dopravy, plocha A - stavební práce 4 713 506 4 041 581

Rekultivace Soleckého kopce, II. stavba 22 569 081 10 191 540

Úprava řeky Stonávky v km 0,00 – 2,90 etapa A 177 037 484 165 579 361

Úprava řeky Stonávky v km 0,00 – 2,90 etapa A - dodatečné stavební práce 31 789 848 30 957 408

Rekultivace odvalu D1 – úprava svahů 11 443 632 11 432 245

Soudně-znalecké prověření správnosti stanovení poměru (podílu) státu a OKD při financování předložených dílčích projektů 30 252 0

Celkem 5 590 775 352 536 657 549

6. Příprava území po ukončené hornické činnosti

Regenerace území bývalého dolu František – Horní Suchá 95 200 679 93 765 102

Revitalizace centra obce Doubrava – náměstí – projekt 120 000 110 000

Revitalizace území rybníka Volný a lesních pozemků v k. ú. Radvanice pro využití volného času 4 912 661 4 399 019

Příprava území po ukončené hornické činnosti – Rekonstrukce komunikace ovlivněné hornickou činností č. III/472 Doubrava-Dědina – projektová dokumentace

2 403 790 1 636 690

Revitalizace území po důlní činnosti v k. ú. Horní Benešov – Cyklostezky – projekt 2 157 330 1 525 550

Revitalizace území po důlní činnosti v k. ú. Horní Benešov – Obnovení dopravní komunikace – projekt 1 136 406 535 260

Revitalizace území po hornické činnosti v k.ú. Bruntál – Lokalita „Za mlékárnou“ – projektová dokumentace 2 416 975 943500

Revitalizace území po hornické činnosti v k.ú. Bruntál – Lokalita „Laguny“ – projektová dokumentace 2 349 700 1 078 000

Revitalizace (sanace) okolí Slezskoostravského hradu v souvislosti s odstraněním následků důlní činnosti z minulosti a příprava území pro volnočasové aktivity

34 626 442 28 874 722

Revitalizace (sanace) řeky Ostravice v souvislosti s odstraněním následků důlní činnosti z minulosti 174 795 342 170 121 072

Lučina, revitalizace toku po důlní činnosti, ř.km 0, 000-3,262, stavba č. 5657 – projektová dokumentace 2 323 200 882 450

Ostravice, ochranná hráz v ř. km 0,0 – 3,0 stavba č. 5659 – projekt 2 328 040 2 328 040


Sanace důlních škod na Bohumínské Stružce, Rychvaldský jez – trať ČD, km 4,595-10,530, stavba č. 5660 – projektová dokumentace 2 318 360 0

Odstranění následků důlní činnosti a důlních poklesů – protipovodňová ochrana Žabník v Ostravě – Koblově 58 657 519 58 537 837

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Příprava průmyslové zóny – projektová dokumentace 1 076 900 477 300

Revitalizace a resocializace území postiženého těžební činností v Horním Městě – Cyklostezka Dobřečov – Ferdinadov – projektová dokumentace 851 840 653 790

Revitalizace po důlní činnosti v k. ú. Horní Benešov – Technická infrastruktura v lokalitě Šibeník 11 961 423 11 961 423

45/23 Likvidace důlního díla „Nová jáma, ZH-jih“ – realizace 9 808 875 9 143 982

45/24 Likvidace hlavních důlních děl „Obránců míru“ a „Úklonné jámy“ – realizace 43 415 284 41 782 215

45/25 Likvidace hlavního důlního díla „Nová jáma Josef“ – realizace 61 707 447 60 054 503

Revitalizace území negativně ovlivněného výstavbou vodních nádrží pro zásobování dolů a hutím- Revitalizace území Žermanické přehrady – ochrana pravého břehu – I. a II. etapa – DSD

6 838 156 5 520 747

Revitalizace území negativně ovlivněného výstavbou vodních nádrží pro zásobování dolů a hutím- Revitalizace území Těrlické vodní nádrže – cyklostezka I. etapa – projektová dokumentace

1 452 000 1 200 000

Likvidace hlavního důlního díla 735 – úpadnice Zálužné 2 a zajištění hlavního důlního díla 733 – Jáma Zálužné v k. ú. Nové Těchanovice – projektová dokumentace

332 750 296 450

Humanizace centra města v Orlové – Lutyni – realizace 109 518 338 0

Revitalizace centra městského obvodu Svinov u ZŠ Bílovecká 1 za účelem odstranění negativních vlivů důlní činnosti z minulosti – realizace 3 387 809 0

Výstavba mostu v Albrechticích – realizace 11 040 076 138 750

Revitalizace území po důlní činnosti v k.ú. Horní Benešov 8 519 024 2 906 125

Revitalizace území negativně ovlivněného výstavbou vodních nádrží pro zásobování dolů a hutí – Ochrana Těrlické přehrady před splaškovými vodami a rekonstrukce a rozšíření vodohospodářské infrastruktury v obci Třanovice – 1. stavba – vodovod

8 468 543 0

Celkem 6 661 796 868 496 742 537

7. Odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu

Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru IV CHOPAV Kvartér řeky Moravy 812 284 527 514 171 036

Celkem 1 – 7 7 085 998 321 2 275 128 685

Řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu

Z důvodu ekonomické neefektivnosti těžby rozhodla vláda ČR v polovině roku 2002 o útlumu hlubinné těžby černého uhlí v kladenském regionu. Toto urychlené uzavření dolů v této oblasti přineslo podobně jako v předchozích uhelných revírech potřebu ne-standardního řešení odstraňování škod na životním prostředí způsobených v minulosti těžební činností.

Vzhledem ke vzniklé situaci v kladenském regionu vláda ČR usnesením ze dne 4. června 2003 č. 552 k řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu vzala na vědomí řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu a sou-hlasila se záměrem postupně podle možností Fondu národního majetku České republiky uvolňovat od roku 2004 ze zdrojů FNM částku do výše 1,177 mld. Kč na řešení ekolo-gických zátěží vzniklých v souvislosti s těžbou uhlí v minulých obdobích a na revitalizaci území. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků na realizaci zakázky „Rekultivace


odvalu Dolu Tuchlovice“ vláda ČR svým usnesením ze dne 20. prosince 2006 č. 1467 provedla změnu výše uvedeného usnesení a souhlasila se záměrem postupně uvolňovat podle možností MF od roku 2004 ze zvláštního účtu vedeného MF podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, finanční prostředky do výše 1,427 mld. Kč na řešení ekologických zátěží z minulých období a revitalizaci území. Dále byla tato částka navýšena na 1,727 mld. Kč usnesením vlády č. 688 ze dne 9. června 2008.

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 19. dubna 2017 č. 296 souhlasila s reali-zací opatření k zamezení rozšíření znečištění ze staré ekologické zátěže po předchozí hutní činnosti v areálu bývalých oceláren Poldi Kladno do důlních vod s tím, že schvalovací a kontrolní procesy budou realizovány v rámci programu řešení zmírnění dopadů ukon-čení těžby uhlí v kladenském regionu, který byl vládou schválen usnesením vlády ze dne 4. června 2003 č. 552. Zároveň vláda uvedeným usnesením schválila navýšení alokované částky o 250 mil. Kč, a to z finančních prostředků alokovaných v programu revitalizace Moravskoslezského kraje.

Finanční prostředky budou použity na realizaci technických řešení k zamezení rozšíření znečištění ze SEZ způsobené předchozí hutní činností v areálu bývalých oceláren Poldi Kladno do důlních vod a případnou výstavbu úpravny důlních vod.

Jako zásadní lze označit projekty:• řešení havarijního stavu odvalu V Němcích Dolu Schoeller,• rekultivace odvalu Dolu Tuchlovice.

Reálně vyčerpané finanční prostředky se stavem k 31. 12. 2016 u 7 projektů s ukonče-nou realizací činí 1,713 mld. Kč.

Projekty s ukončenou realizací (v Kč)

Název projektuNáklady

na realizaci

Odval V Němcích Dolu Schoeller – řešení havarijního stavu 234 429 193

Odstranění havarijního stavu odvalu V Němcích Dolu Schoeller – 2. et., západní část 106 862 466

Odstranění havarijního stavu odvalu V Němcích Dolu Schoeller – dodat. stavební

práce46 608 677

Rekultivace odvalu Tuchlovice – Dodatek projektu č. 1 Protierozní opatření 20 274 715

Rekultivace odvalu Dolu Tuchlovice 1 024 249 827

Rekultivace odvalů Dolu Schoeller v Libušíně 271 192 891

Rekultivace odvalů Dolu Schoeller v Libušíně – dodat. stavební práce 9 625 428

Celkem 1 712 987 466


6. Zdroje EU – Operační program životní prostředí (administrováno Ministerstvem životního prostředí)

Od roku 2008 jsou dalším významným zdrojem financování odstraňování následků po hor-nické činnosti a starých ekologických zátěží finanční prostředky EU užité prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. V období let 2008 až 2016 byla z tohoto zdroje na 14 ukončených projektů vyčerpána částka cca 2 774 560 304 tis. Kč a na 1 projekt s probíhající realizací částka cca 833 121 tis. Kč.

Projekty programového období 2007 až 2013 a stav jejich realizace k 31. 12. 2016:

Název projektuTermín

realizace projektu

Výše dotace z EU (skutečně

vyčerpáno) 85 % (Kč)

Celkové výdaje

projektu (včetně

DPH) – dle zadávaných faktur (Kč)

Stav projektuk 31. 12. 2016

Sanace ekologických škod s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem

Analýza rizik území ve správě s. p. DIAMO – o.z. SUL Příbram, bývalého důlně – úpravárenského závodu Březové Hory – Příbram

2009 2 509 246 3 705 571Realizace projektu

ukončena, podklady k ZVA na SFŽP

Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO s. p., o.z. Odra

2009 – 2010 11 547 099 16 673 582Realizace projektu


Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště K IV/D



Analýza rizik území ve správě s.p. DIAMO – o.z. SUL Příbram, bývalého důlně – úpravárenského závodu Kaňk – Kutná Hora



Analýza rizik území ve správě DIAMO, státní podnik, o.z. TÚU Stráž pod Ralskem zasažených hlubinnou těžbou uranu



Analýza rizik areálu nakládky uranových rud a kameniva Milín



Komplexní analýza rizik areálu a odkališť s.p. DIAMO u Mydlovar včetně širšího rozpočtu



Analýza rizik areálu po hlubinné těžbě uranu – Bytíz



Doprůzkum znečištění horninového prostředí a podzemní vody území ve správě s. p. DIAMO – o.z. SUL Příbram, bývalého důlně-úpravárenského závodu Kaňk – Kutná Hora a blízkém okolí




Sanace území bývalého důlně–úpravárenského závodu a okolí – Příbram, Březové Hory – 1. Etapa



Likvidace CHÚ Stráž pod Ralskem

2014 – 2015 346 851 872 565 288 192

Realizace projektu ukončena, podklady

k ZVA na SFŽP, řeší se změna RoPD ohledně úpravy „vysanované“

plochy

Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu – DIAMO s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem


ukončena, podklady k ZVA na SFŽP.

Sanace území ohroženého skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách



Sanace ekologických škod s. p. Palivový kombinát Ústí

Analýza rizik ohrožení jímacího území nedostatečně zlikvidovanými sondami po těžbě ropy a zemního plynu v CHOPAV Kvartér řeky Moravy



„Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves – CHOPAV Kvartér řeky Moravy“

2010 – 2015 643 126 980 833 121 332 Projekt v realizaci

Poznámky:– ve sloupci „Výše dotace z EU 85%“ je uvedena dotace z evropských fondů (85%) poskytnutá do konce r. 2015– ve sloupci „Celkové výdaje projektu“ jsou uvedeny náklady způsobilé i nezpůsobilé vč. DPH za období 2010 – 2015– CHOPAV = Chráněná oblast přirozené akumulace vod – ZVA na SFŽP = Závěrečné vyhodnocení na Státní fond životního prostředí

142

GEOLOGIE A NEROSTNÉ SUROVINY

Geologický vývoj území České republiky

RNDr. Arnošt Dudek, DrSc.

Česká republika leží v samém středu Evropy u hranice hercynské mezoevropy s neoidní neoevropou (obr. 1) a je jen málo státních území, pokud vůbec nějaká taková existují, s tak pestrou geologickou stavbou na tak malé ploše a s tak složitým geologickým vývo-jem. Na území státu se vyskytují prakticky všechny známé horniny a je tam zastoupena naprostá většina geologických útvarů i velká většina známých typů rudních i nerudních ložisek. I když dnes jsou některá z nich, zejména ložiska rudní, zajímavá spíše z hlediska vědeckého a sběratelského, řada z nich měla ve středověku i ranném novověku význam celoevropský. Zajímavá a složitá historie této oblasti zaujala badatele již v dávné době a nemalou měrou se zapsala i do vývoje hornictví a geologických věd. Vždyť na tomto území vzniklo jedno z nejstarších horních práv, právo jihlavské (1260) a o málo pozdější horní právo krále Václava II – „Ius regale montanorum“ (1300), které se stalo základem mnoha horních práv v jiných státech světa, zejména v jižní Americe. S územím Českého masivu je spjat i vznik světoznámých děl Georgia Agricoly, zejména knihy „Bermannus sive de re metallica dialogus“ (1530).

Na stavbě území Českého státu se podílejí tři hlavní stavební komplexy. Nejstarší, konsolidovaný již během prekambrických orogenezí, je brunie (brunovistulikum), za-ujímající v podstatě území Moravy. Tento úsek zemské kůry je patrně výběžkem výcho-doevropské platformy, ač někteří badatelé jej považují spíše za okrajovou část africké desky. Během mladších orogenezí – paleozoických i alpinských – byl již jen velmi málo postižen a sloužil jako předpolí příkrovových staveb, které byly přes něj přesouvány. Nej-větší část území státu buduje hercynsky (varisky) konsolidovaný Český masiv, který na J, Z i S přesahuje na území sousedních států – Rakouska, Německa i Polska. Český masiv je součástí mezoevropy a byl v podstatě dotvořen hercynským vrásněním na konci karbonu, i když jsou v něm zabudovány i starší stavební prvky. Po hercynském vrásnění se choval již jako konsolidovaný blok, který byl jen někdy zaplavován epikontinentálním mořem a postižen již jen zlomovou tektonikou. Jako korový blok vystupující z mladých sedimentárních formací se individualizoval až během neoidních horotvorných pochodů, morfologicky až koncem neogenu a v kvartéru. Geologické pokračování hercynid k západu indikují další, též až neoidně individualizované korové bloky – Schwarzwald, Vogézy, francouzský Centrální masiv a Iberská meseta, v severnější větvi hercynid pak armorický masiv a masivy v jižní Anglii a Irsku. Východní okraj Českého masivu byl přesunut během hercynské orogeneze přes kadomskou jednotku brunovistulika. Východní částí českého státu probíhá hranice mezi hercynskou mezoevropou a alpidní neoevropou, alpidy jsou tam zastoupeny jednotkou Západních Karpat. Ta se skládá z vnitřní části – centrálních západních Karpat – budované předmesozoickými vulkanosedimentárními komplexy,

143Geologie a nerostné suroviny – Geologický vývoj území České republiky

Obr. 1: Geologická pozice České republiky v Evropě


většinou metamorfovanými a proniknutými pozdně hercynskými granitoidními plutony (tzv. jaderná pohoří) a jejich sedimentárním obalem mesozoických hornin (trias až spodní křída). Její stavba vznikla intenzivním vrásněním po spodní křídě. Tektonická zóna prvého řádu – bradlové pásmo, složené z mesozoických hornin – ji odděluje od externí zóny – fly-šových Karpat. Vnější flyšové Karpaty jsou tvořené (kromě silně podřízené nejsvrchnější jury a lokálních projevů vulkanismu) převážně sedimentárními komplexy křídového až paleogenního stáří. Ty byly formovány hlavně tercierními horotvornými pochody. Cha-rakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogenu přes podložní brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů, a čás-tečně i přes karpatskou předhlubeň.

Podobně jako při studiu historie lidstva, je i při sledování vývoje země na které ži-jeme, o nejstarších obdobích nejméně informací a naše poznatky jsou provázeny velkým množstvím nejistot. To se pochopitelně týká i území Česka, i když patří k oblastem, kde systematický geologický výzkum probíhal již od začátku 19. století.

Komplexy brunie (brunovistulika) vystupují na povrch jen na západní Moravě, ale pod přesunutými příkrovy flyšových Západních Karpat zasahují daleko na východ. Jsou tvořeny metamorfovanými horninami – většinou monotonními biotitickými pararulami, které byly přeměněny během proterozoických orogenezí, a na rozhraní proterozoika a pa-leozoika během kadomské orogeneze proniknuty ohromnými masivy hlubinných vyvřelin starých cca 550 Ma (z nichž vystupují na dnešní povrch brněnský a dyjský masiv). Plošně rozsáhlé granitoidní plutony i menší bazické masivy gaber a noritů zpevnily tuto jednotku a zabránily tak jejímu pozdějšímu přepracování mladšími horotvornými pochody, které Český masiv vytvářely. Západní části brunie (brunovistulika) jsou budovány pestrými vulkanosedimentárními komplexy (s vápenci, grafitickými horninami, kvarcity, amfibo-lity a ortorulami) a byly silněji ovlivněny hercynskými tektonometamorfními pochody. Nyní vystupují z podloží přesunutých hercynských komplexů moldanubika a lugika v podobě tektonických oken dyjské a svratecké klenby moravika a desenské „klenby“ silezika. Jejich příslušnost k brunovistuliku není zatím obecně přijímána a některými autory jsou řazeny až do spodního paleozoika a přičleňovány k hercynskému Českému masivu. Na kadomském fundamentu jsou usazeny již platformní sedimenty – v malém rozsahu kambrické slepence a pískovce, ojediněle mořské silurské břidlice a plošně roz-sáhlé a významné sedimenty devonu, mississippu (spodního karbonu) a pak kontinentální uloženiny uhlonosného pennsylvánu (svrchního karbonu). Mladší platformní pokryv je zastoupen sedimenty jury, křídy, paleogenu i neogenní karpatské předhlubně. Přes tento konsolidovaný fundament byly přesunuty od východu příkrovy vnějších flyšových Karpat (obr. 2).

Spodní patro (fundament) Českého masivu – epivariská platforma – je budováno meta-morfovanými horninami proniknutými četnými a velmi rozsáhlými granitoidními masivy, a jen slabě metamorfovaným nebo nemetamorfovaným, ale hercynsky zvrásněným spod-ním paleozoikem. Regionálně se člení (obr. 3) na jádro, tvořené vysoce metamorfovanou oblastí moldanubickou – moldanubikem a většinou jen slabě metamorfovanou oblastí středočeskou – bohemikem. Toto jádro je lemováno na SZ oblastí krušnohorskou – sa-xothuringikem (Krušné hory), na S oblastí lužickou – lugikem (Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník) a na V oblastí moravskoslezskou – moravosilezikem (Jeseníky, vý-chodní část Českomoravské vrchoviny), jehož součástí je i brunovistulikum. Tyto okrajové komplexy jsou přeměněny většinou méně intenzivně než centrální moldanubikum.


Obr. 2: Geologie České republiky

Obr. 3: Geologické členění fundamentu Českého masivu na území České republiky


Moldanubikum je tvořeno horninami metamorfovanými převážně v amfibolitové facii – sillimanitickými a cordieritickými rulami a migmatity s vložkami ortorul, mramorů, skarnů, kvarcitů, grafitických hornin a amfibolitů. Četná jsou i tělesa vysokoteplotních a vysokotlakých metamorfitů – granulitů a granátických peridotitů s eklogity, jejichž vý-skyty indikují průběh starých tektonických zón, podle nichž byly tyto horniny vysunuty z hloubky. Vystupují hlavně v jižních Čechách (granulitové masivy blanského lesa, pra-chatický, křišťanovský a lišovský) a na západní Moravě (granulitové masivy borský a ná-měšťský). Stáří protolitu moldanubických komplexů je nejspíše svrchnoproterozoické, jejich přeměna v amfibolitové, granulitové a eklogitové facii je spjata s hercynskou oroge-nezí. Prokázána byla však i regionálně rozšířená předpaleozoická metamorfóza kadomská, většinou překrytá hercynskými pochody. Ojedinělou výjimkou jsou drobná tělesa starých ortorul vyvlečených podél hlubinných zlomů v jižních Čechách, jejichž radiometrické stáří je až 2,1 miliardy let. Dokládají existenci spodního proterozoika v hlubší stavbě kůry Českého masivu. Některé horniny moldanubika (zejména ruly, granulity a amfibolity) jsou často zdroji stavebního kamene.

Metamorfní horninové komplexy středočeského bohemika i okrajových komplexů sa-xothuringika, lugika a moravosilezika vznikly regionální přeměnou protolitu převážně svrchnoproterozoického stáří (1000 až 545 milionů let). V tomto období bylo území dneš-ního Českého masivu překryto hlubokým mořem, ve kterém se usazovaly písčité a jílovité horniny. Zdrojem usazovaného materiálu byly okolní kontinenty, většinou zřejmě dosti vzdálené a budované velmi starými horninami. Některé klastické minerály z metamorfitů jižních Čech (staré až 2,7 miliardy let, v sousedním Bavorsku dokonce 3,8 miliardy let), pocházely aspoň z části z archaika afrického štítu, ovšem doba jejich usazování byla podstatně mladší.

Sedimentaci doprovázel podmořský vulkanismus tholeiitických bazaltů, který vytvářel lineární struktury dlouhé desítky km, snad někdy vyčnívající nad mořskou hladinu (ost-rovní oblouky), i podstatně méně rozšířený vulkanismus kyselý. Vulkanická činnost byla doprovázena usazováním černých břidlic s hojným pyritem a křemitých sedimentů – buliž-níků. V nich byly vzácně nalezeny jemně páskované struktury připomínající organogenní stromatolity, které by patřily k nejstarším organickým zbytkům na českém území. Soubor těchto sedimentů a vulkanitů byl koncem proterozoika intenzivně zvrásněn a většinou i metamorfován. Dnes vystupují slabě metamorfované proterozoické horniny na povrch jen ve středních Čechách mezi Prahou a Plzní (v tzv. Barrandienu), směrem do okrajových pohoří intenzita jejich přeměny stoupá a zejména k Z a JZ se vyvinul sled úzkých meta-morfních zón barrovienského typu až po ruly s kyanitem a sillimanitem. Též v Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách i v Hrubém Jeseníku jsou proterozoické horniny přeměněny na ruly a amfibolity. Do těchto komplexů pronikaly zejména v západních i se-verních Čechách v závěru tektonometamorfních pochodů četné masivy granitů (zejména masiv stodský, čistecko-jesenický a lužický) a gaber (masiv kdyňský a poběžovický). Předpaleozoické kadomské vrásnění je jedním z nejvýznamnějších tektonometamorfních a magmatogenních pochodů ve vývoji Českého masivu.

Po kadomském vrásnění nebyla ještě zemská kůra v prostoru Českých zemí zcela pevná a postupně se lámala v řadu menších ker, které se od sebe vzdalovaly a byly částečně opět zaplavovány mořem během spodního paleozoika (v kambriu, ordoviku, siluru, de-vonu až spodním karbonu). Nepřeměněné usazeniny se zachovaly zejména ve středních Čechách, v Barrandienu, v menším rozsahu i v jiných částech Českého masivu. V jeho


okrajových částech (kromě brunovistulika) byly paleozoické komplexy postiženy i silnou metamorfózou, takže jejich identifikace a datování je často spojeno se značnými potížemi. V Barrandienu sedimentace začala již ve spodním kambriu, které reprezentuje až několik set až několik tisíc metrů mocné souvrství slepenců a pískovců. Jsou v něm známé i oje-dinělé výskyty břidlic sladkovodního nebo brakického původu, ve kterých byly nalezeny nejstarší zkameněliny složitějších živočichů – členovců – na našem území. Ve středním kambriu proniklo do středních Čech moře a usadilo souvrství pískovců a zejména břidlic, které jsou světoznámými výskyty trilobitové fauny. Vývoj kambria byl ukončen rozsáhlým ryolitovým a andesitovým suchozemským vulkanismem.

Ordovik začíná opět nástupem moře do středních Čech a vznikem tzv. pražské pánve, je-jíž vývoj pokračoval až do středního devonu. Horniny ordoviku jsou zastoupeny převážně klastickými sedimenty, hlavně různými druhy břidlic s mocnými vložkami křemenců, jejichž usazování bylo doprovázeno intenzivním bazaltovým vulkanismem. V souvis-losti se sopečnou činností vznikala i ložiska sedimentárních železných rud (např. Nučice, Ejpovice atd.), která měla velký význam v 19. a začátkem 20. století. V ordoviku ležel Český masiv v blízkosti jižního polárního kruhu, a usazování hornin i vulkanická činnost probíhaly v subpolárním klimatu. Koncem ordoviku se tento úsek kůry přesouval značně rychle k severu, do teplejších vod blízko obratníku Kozoroha.

V siluru vedla změna klimatu a tím i podmínek rozvoje organizmů a sedimentace ke vzniku jemnozrnných černých břidlic s hojnou graptolitovou faunou, provázených též intenzivní vulkanickou činností a proniky četných ložních žil diabazů. V jeho svrchnějších částech se vzhledem ke stoupající teplotě masově rozvíjely organizmy s karbonátovými schránkami a vznikla mohutná souvrství vápenců.

V pražské pánvi pokračoval vývoj karbonátové sedimentace nepřerušeně do devonu, zatím co v okolních oblastech Evropy i oblastech vzdálenějších bylo usazování hornin přerušeno kaledonskou orogenezí. Ničím neovlivněný postupný vývoj sedimentů i orga-nizmů a jejich dlouholetý detailní výzkum několika generacemi českých paleontologů byl předpokladem pro stanovení prvního celosvětově platného stratotypu hranice mezi dvěma útvary (silurem a devonem) na Klonku u Suchomast jz. od Prahy. Usazování vápenců v pražské pánvi skončilo ve středním devonu a pískovce se suchozemskou flórou ukončily devonskou sedimentaci v této oblasti.

Sedimentace devonských hornin pokračovala ve svrchním devonu jen v oblasti Krkonoš (na Ještědu) a zejména na Moravě v Jeseníkách a Moravském krasu. Na Moravě byl vývoj devonu odchylný od území Čech. Již ve spodním devonu transgreduje na starý fundament brunovistulika v jeho západní, mobilnější části komplex siliciklastik a vulkanitů se stra-tiformními ložisky Fe, Cu, Au, Zn, Pb. Tato klastická sedimentace pokračuje i v missis-sippu (spodním karbonu). Na stabilnějším fundamentu brunovistulika na J a V začínají devonské horniny klastiky, které místy dosahují mocnosti přes 1 000 m. Ve svrchním devonu se tam objevují vápence, jejichž vývoj pokračuje až do mississippu (spodního karbonu). Na Moravě se tedy neprojevilo přerušení sedimentace v důsledku hercynského vrásnění, sedimentační prostory se pouze stěhovaly k východu na Ostravsko a do dnešního podloží Karpat. Vápence svrchního devonu tvoří významná ložiska, především na střední Moravě (např. Mokrá, Líšeň, Hranice atd.).

Změna charakteru sedimentace koncem devonu a v karbonu je projevem hercynské orogeneze, která postihla (před cca 340–310 Ma) většinu Českých zemí s velkou inten-zitou a projevila se vznikem příkrovové stavby a velmi silnou metamorfózou rozsáhlých


oblastí. I krystalinikum vzniklé v kadomské orogenezi bylo znovu metamorfováno. Prak-ticky současně vznikly ohromné masivy granitoidních vyvřelin o rozsahu několika tisíc km2, dosud ne zcela odkryté denudací; jejich intruze byly doprovázeny i rozsáhlou povr-chovou vulkanickou činností a vznikem velmi četných ložisek nejrůznějších genetických typů (např. v saxothuringiku krušnohorských masivů a mineralizací Sn, W, Ag, U, Co, Ni, v moldanubiku středočeského a moldanubického plutonu i mineralizací Au, Sb, Ag, Pb, Zn, U atd.). Granitoidní masivy jsou významným zdrojem stavebního kamene, kamene pro hrubou i ušlechtilou kamenickou výrobu i živcových surovin. Žuly krušnohorského plutonu byly matečnou horninou světově proslulých ložisek kaolinů na Karlovarsku, v menší míře i na Chebsku.

Karbon a jeho horniny mají v Českém masivu v důsledku hercynského vrásnění dvojí odlišný vývoj. V Čechách jsou mořské sedimenty mississippu (spodního karbonu) nepatr-ného rozsahu známy jen z vrtů do podloží české křídové pánve východně od Hradce Krá-lové, a slabě metamorfované na Ještědském hřbetu u Liberce. Sedimentace kontinentálního typu začíná ve vnitrohorských pánvích až v pennsylvanu (svrchním karbonu, westphalu) a pokračuje až do permu. Pánve s částečně samostatným vývojem se táhnou z okolí Plzně k S a SV až na Broumovsko v sv. výběžku Čech (obr. 4), kde mají největší stratigrafický rozsah a sedimentace končí až v nejspodnějším triasu. Z velké části jsou zakryty sedimenty české křídové pánve. Usazeniny řek a jezer – slepence, arkózy, prachovce a jílovce, s po-lohami tufů a tufitů i tělesy vulkanitů – jsou na mnoha místech doprovázeny i vznikem uhelných slojí, které měly a mají velký hospodářský význam. Některé sloje mají i zvýšený

Obr. 4: Karbon a perm v Českém masivu a podloží Západních Karpat na území České republiky


obsah U, jde až o potenciální ložiska. Z karbonských arkóz na Plzeňsku a Podbořansku vznikla významná ložiska kaolinu. Důležité jsou rovněž karbonské převážně žáruvzdorné jíly a jílovce. V karbonu dospěl Český masiv ve své pouti k S na rovník a tvorba uhlí je odrazem panujícího tropického klimatu.

V moravskoslezské oblasti, která byla díky pevnému podkladu brunovistulika ovliv-něna hercynským vrásněním jen slabě, pokračovala devonská sedimentace nepřerušeně i do mississippu (spodního karbonu), kdy vznik vápenců ustal a byl nahrazen flyšoidní se-dimentací slepenců, drob a břidlic v mnohonásobném střídání jednotlivých poloh (kulmský vývoj). Tamnější droby jsou zdrojem kvalitního stavebního kamene. Koncem mississippu se sedimentační prostor vyslazoval a v příbřežních bažinách vznikla významná ložiska čer-ného uhlí (česká část hornoslezské pánve – paralické pánve Ostravska a již pennsylvanské limnické pánve Karvinska – je nejdůležitějším černouhelným revírem v ČR). Karbonský útvar v Česku byl a zůstává nejen významnou energetickou základnou státu, ale je též světoznámou klasickou oblastí karbonské flóry a fauny.

V období permu bylo hercynské horstvo erozí a denudací rychle sníženo za vzniku mocných souvrství rudohnědých slepenců, pískovců, arkóz, prachovců a jílovců. Sedi-mentace byla doprovázena i vulkanismem vnitrodeskového typu (bazaltoidy, andezitoidy až ryolity) a sedimentací klastik se zvýšeným obsahem Cu. Podstatná změna klimatu, způ-sobená posunem litosférické desky s Českým masivem dále k S, do pásu mezi rovníkem a obratníkem Raka, vedla ke vzniku pouští, které pokrývaly většinu Evropy. Dnes jsou tyto sedimenty uchovány v Českém masivu jen v reliktech. Největší mocnost – až 3 km – dosa-hují v tektonických prolomech zhruba s-j. směru – tzv. brázdách (boskovické a blanické). V nich se místy vyskytují na bázi i uhelné sloje stáří nejsvrchnějšího stephanu (dnes již vytěžené), a ve vyšších horizontech též málo rozsáhlé jezerní a říční vápnité sedimenty. Jsou často přeplněny zbytky krytolebců a zejména permského hmyzu, které boskovickou brázdu proslavily.

Po hercynské konsolidaci byl Český masiv jako celistvý blok kůry zvolna zvedán a zů-stával až téměř do konce druhohor souší. Jen ve velmi malém rozsahu jsou v severo-východních Čechách v podkrkonošské a vnitrosudetské pánvi zastoupeny bílé jezerní pískovce triasu. V nejsvrchnější juře proniklo moře z karpatské oblasti do severního Německa úzkým průlivem přes severní Čechy (zhruba mezi Brnem a Drážďany), který propojil hluboké moře tethydní na JV s mělkým šelfovým mořem severně od Českého masivu. Vápence (oxford-kimeridž) vystupují jen v malých ostrůvcích podél lužického zlomu. V konsolidovaném českém masivu se alpinská orogeneze projevovala jen vzni-kem zlomů nebo remobilizací starších zlomových systémů. Podstatně větší význam měla transgrese svrchnokřídového moře, která v jejím důsledku zaplavila celou severní a čás-tečně i střední část Českého masivu. Vznikl tam několik set metrů mocný soubor svrch-nokřídových jílovců, slínovců, opuk a pískovců, pokrývající severní část masivu (česká křídová pánev – obr. 5). Podle charakteru sedimentace v jednotlivých částech pánve byla rozdělena na jednotlivé vývoje (faciální oblasti) uvedené na obr. 5. Horninové komplexy české křídové pánve jsou nejvýznamnějším rezervoárem podzemní vody u nás a též důle-žitým zdrojem nerostných surovin (keramických i žáruvzdorných jílů, sklářských, slévá-renských a maltářských písků, cementářských surovin, stavebního i sochařského kamene, ale i uranu). Součástí opolské křídové pánve v Polsku je nepatrný výskyt svrchnokřídových sedimentů u Osoblah. Menší, avšak sladkovodní svrchnokřídové pánve vznikly i v jižních Čechách; jde o západnější pánev českobudějovickou a východnější třeboňskou.


Vývoj na Moravě byl odchylný. Trias tam není zastoupen vůbec, zato v juře proniklo moře ze středozemní oblasti daleko k SZ a zaplavilo východní okraj Českého masivu. Dnes jsou jurské sedimenty většinou zakryty horninami neogenu nebo dalekosáhlými příkrovy vnějších Západních Karpat. Tektonické kry jurských vápenců, vynesené v čelech karpatských příkrovů z hloubky a tvořící izolovaná bradla u Štramberka a v Pavlovských kopcích, jsou význačným krajinotvorným prvkem a (žel) i významným zdrojem velmi čisté karbonátové suroviny.

V křídě se charakter sedimentace ve vnějších Karpatech výrazně změnil. Usazeniny vznikaly v hlubším moři jako výsledek podmořských skluzů a turbiditních proudů zaná-šejících usazeniny daleko od pevniny. Vyznačují se mnohonásobným střídáním písčitých a jílovitých poloh nevelké mocnosti (dm až m) a občas i lavic slepenců, které označujeme souborně jako flyš. Jejich mocnost dosahuje až mnoho tisíc metrů. Flyšová sedimentace pokračovala v této oblasti i v paleogénu (obr. 6).

Naproti tomu zůstával Český masiv souší, na kterou jen na východě občas proniklo mělké moře z karpatské oblasti. Avšak koncem paleogénu a v neogénu v něm vzniklo následkem silných tektonických pohybů v alpském a karpatském prostoru několik pokleso-vých oblastí, kde probíhala intenzivní sladkovodní sedimentace. Jde o území jihočeských pánví, českobudějovické a třeboňské, s ložisky hnědého uhlí a diatomitů, a pak o výrazný tektonický prolom (oherský rift) v severozápadních Čechách, kde vznikly podkrušnohor-ské pánve (chebská, sokolovská a severočeská a v jeho pokračování i žitavská – obr. 6). Sedimentovaly v nich pískovce a hlavně jíly a jílovce s mocnými (místy až 60 m) slojemi hnědého uhlí, které v severočeské a sokolovské pánvi tvoří nejvýznamnější ložiska hně-dého uhlí v ČR. Na sedimenty bohaté organickou hmotou jsou vázána i drobnější ložiska U.

Obr. 5: Svrchní křída v Českém masivu na území České republiky


Především pak v chebské pánvi jsou významná ložiska neogenních jílů. Vznik pánví byl doprovázen velmi intenzivní vulkanickou činností a velkým nahromaděním tufů a láv (Doupovské vrchy – stratovulkán, České středohoří). Jde převážně o různé druhy olivinických bazaltů a alkalických bazaltoidních hornin, v menší míře i acidnějších fono-litů. Vypreparované přívodní dráhy a sopouchy dávají dodnes krajině obdivuhodný ráz. Hlavní sopečná aktivita probíhala před 35–18 miliony let, mladší fáze před 8 miliony let a poslední drobné sopky jsou jen několik set tisíc let staré (Komorní a Železná hůrka). Území je klasickou oblastí alkalického vulkanismu a sehrálo důležitou úlohu při rozvoji geologických věd. Horniny jsou významné nejen jako stavební kámen, ale i jako suro-vina petrurgického průmyslu. Se sopečnou činností jsou spjata i ložiska českých granátů na jižním okraji Českého středohoří (pyropy byly vyneseny sopouchy z ultrabazik v krys-talinickém podloží). Rozkladem a zvětráním tufů Doupovských hor i Českého středohoří vznikla významná ložiska bentonitů.

V karpatské oblasti byly flyšové komplexy koncem paleogénu zvrásněny a nasunuty v podobě příkrovů (ověřených průzkumnými pracemi) na vzdálenost několika desítek km k Z a SZ na Český masiv. Před nasouvanými příkrovy se vytvořila v neogénu (miocénu) karpatská předhlubeň, částečně ještě dosouvanými příkrovy překrytá. Sedimenty vídeň-ské pánve (o mocnosti až 5 km) již nebyly významněji vrásněny. Jde hlavně o mořské jíly, slíny a písky, jen částečně diageneticky zpevněné, které obsahují menší ložiska ropy a plynu. Mladší souvrství jsou postupně více a více vyslazována a nejmladší obsahují ložiska lignitu.

Koncem třetihor a na začátku čtvrtohor proběhly v Českém masivu významné tektonické pochody, které se projevily výraznými vertikálními pohyby jednotlivých úseků kůry. Tak

Obr. 6: Terciér v Českém masivu a Západních Karpatech na území České republiky


byla vyzvednuta okrajová pohoří – Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory i Hrubý Jeseník a to až o 1 000 m, a vytvořila se česká kotlina. Někdy bývá považo-vána za astroblém vzniklý dopadem velkého meteoritu – to je však nesmysl pocházející z interpretace satelitních snímků, bez znalosti skutečné geologické stavby masivu. Během kvartéru byl Český masiv ovlivněn několika fázemi kontinentálního i horského zalednění. Panovalo tu periglaciální klima, které podmínilo vznik mohutných sutí a kamenných moří, terasového systému řek (obr. 7) i plošně rozšířených spraší. Především terasové sedimenty řek tvoří významná ložiska štěrkopísků a živcových surovin, a spraše cihlářských surovin. Kontinentální ledovec zasahoval až k s. okraji masivu a zanechal uloženiny čelních morén na Ostravsku, na severním úpatí Hrubého Jeseníku a ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. Horské ledovce pak ovlivnily morfologii okrajových pohoří, zejména Krkonoš, méně i Jeseníků a Šumavy, kde vznikla i drobná ledovcová jezera.

Obrázky v kapitole byly doplněny a upraveny autorem podle: Dudek, A., Svoboda, J. (1968): Geological position of Czechoslovakia in Europe. – IGC Praha; Cháb, J. (2009): Geologie České republiky, ČGÚ, pohlednice; Mísař, Z., Dudek, A., Havlena, V., Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR. I. Český masiv. – SPN Praha; Zpráva Československé stratigrafické komise (1992): Regionálně geologické dělení Čes-

kého masivu na území České republiky. – Časopis min.geol. 37, 257–276, Praha

Obr. 7: Členění kvartéru na území České republiky

153Geologie a nerostné suroviny – Regionálně geologické jednotky a na ně vázané nerostné suroviny

Regionálně geologické jednotky a na ně vázané nerostné suroviny

(s uvedením nerostných surovin, jejichž ložiska obsahují; čísla obrázků a jednotek se vztahují k předchozí kapitole „Geologický vývoj území České republiky“)

RNDr. Arnošt Dudek, DrSc.

bítešská ortorula – převážně muskovitická ortorula kadomského stáří, charakteristická součást moravika dyjské i svratecké klenby mezi rakouským Krems a českým Svoja-novem (opály, kaolin, kamenivo) – obr. 3 – jednotka 5a

blanická brázda – systém zlomů směru SSV–JJZ ve středních a jižních Čechách, vyzna-čený i zakleslými ostrůvky nejsvrchnějšího karbonu a permu se slojkami černého uhlí i antracitu. V Rakousku pokračuje jako zlomy rodelské linie (AuAg–rudy) – obr. 4 – jednotka 4b

boskovická brázda – tektonický příkop směru SSV–JJZ na západní Moravě vyplněný sedimenty nejsvrchnějšího karbonu a permu (černé uhlí) – obr. 4 – jednotka 4a

borský granulitový masiv – menší granulitové těleso v moldanubiku severně od Velkého Meziříčí na západní Moravě (živce, kamenivo) – obr. 2 – jednotka 13

brněnský masiv – rozsáhlý masiv na západní Moravě budovaný pestrou řadou kyselých i bazických plutonitů kadomského stáří (živce, kamenivo) – obr. 2 – jednotka 10

česká křídová pánev – sedimenty svrchní křídy (cenoman až santon) ležící zejména na krystaliniku a svrchním paleozoiku s. části Českého masivu. Podle litologického charakteru se dělí regionálně na faciální vývoje:

– lužický (U-Zr–rudy, sklářské a slévárenské písky) – obr. 5 – jednotka 1a– jizerský (sklářské a slévárenské písky, dekorační kámen) – obr. 5 – jednotka 1b– orlicko–žďárský (slévárenské písky) a jeho východočeská (jíly) a moravská část (jíly)

– obr. 5 – jednotka 1d– oherský – mostecko, teplicko (křemence, cementářské suroviny) a jeho lounská část

(jíly) – obr. 5 – jednotka 1e– vltavo–berounský včetně okolí Prahy (jíly, dekorační kámen) – obr. 5 – jednotka 1fČeské středohoří – klasická oblast tercierních alkalických vulkanitů (olivinických ba-

zaltů až fonolitů) vystupující v oherském riftu mezi Chomutovem a Novým Borem, s hlavním vulkanickým centrem u Roztok n. Labem (pyrop, diatomity, náhrady živců, kamenivo) – obr. 6 – jednotka 2b

českobudějovická pánev – menší, západní pánev ze souboru jihočeských pánví, vypl-něná sladkovodními sedimenty svrchní křídy a v menším rozsahu neogenu a kvartéru. Občasné ingrese moře z alpské předhlubně (lignit, tektity, diatomity, štěrkopísky) – obr. 6 – jednotka 3a

čistecko-jesenický masiv – menší granitoidní masiv v západních Čechách složený z pre-kambrických i hercynských těles. Z větší části je zakryt sedimenty permokarbonu (živce, dekorační a stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 4

domažlické krystalinikum – jihozápadní úsek svrchního proterozoika bohemika v pod-hůří Šumavy, kadomsky i hercynsky metamorfovaný, s drobnými masivky granitoidů i gabroidů a hojnými pegmatity (živce) – obr. 2 – jednotka 17

Doupovské hory – složitý stratovulkán tercierního stáří mezi Karlovy Vary a Kadaní,


na křížení oherského riftu s jáchymovským zlomem. Alkalické vulkanity zastoupeny hlavně olivinickými bazalty, „leucitickými“ tefrity a hojnými tufy. Fonolity tam chybějí (bentonit, kamenivo) – obr. 6 – jednotka 2a

dyjský masiv – masiv kadomských granitoidů v dyjské klenbě moravika na jz. Moravě, sahající ze severního okolí Znojma téměř až k Dunaji. Byl postižen silným tropickým větráním v juře i neogenu a z velké části zakryt sedimenty karpatské předhlubně (kaolin, živce, stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 11

hornoslezská pánev – karbonská pánev vyplněná sedimenty svrchního mississippu a pennsylvanu, ležící převážně na území Polska a zasahující jen svým jihozápadním cípem do ČR. Je tvořena vulkanoklastickými sedimenty s četnými slojemi černého uhlí. Na území ČR ji dále dělíme na i) západní, více mobilní paralickou část ostravskou, ii) východní, platformní limnickou část karvinskou a iii) jižní část podbeskydskou (černé uhlí, zemní plyn) – obr. 4 – jednotka 2

hroznětínská pánev – severní výběžek sokolovské pánve severně od Karlových Varů (bentonit) – obr. 6 – jednotka 1b

chebská pánev – nejzápadnější z podkrušnohorských tercierních pánví, na křížení oher-ského riftu a tachovské brázdy. Sedimentace pokračovala od eocénu až do pliocénu (hnědé uhlí, kaolin, jíly, diatomity, sklářské a slévárenské písky – četné střety zájmů) – obr. 6 – jednotka 1a

jihočeské pánve – sladkovodní sedimentační prostor svrchnokřídového a tercierního stáří, kde lišovský práh krystalinika odděluje menší západní pánev českobudějovickou od vý-chodní větší pánve třeboňské – obr. 6 – jednotka 3

jílovské pásmo – 120 km dlouhý pruh svrchnoproterozoických vulkanitů (bazaltů, an-dezitů, boninitů a ryolitů), subvulkanitů a acidních plutonitů směru SSV–JJZ jižně od Prahy, z největší části uzavřený v granitoidech středočeského plutonu (Au-rudy, stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 6

karpatská předhlubeň – externí část karpatského horstva na východní Moravě, která se vytvořila před čelem příkrovů vnějších Karpat a spočívá na jihovýchodním svahu Čes-kého masivu. Je vyplněna miocenními sedimenty egeru až badenu (ropa, zemní plyn, jíly, bentonit, sádrovec v opavské pánvi) – obr. 6 – jednotka 4a

karpatský flyš – část vnějších Karpat na východní Moravě tvořená jílovými a písčitými sedimenty křídy a paleogenu, s výraznou příkrovovou stavbou předmiocenního stáří. Buduje Chřiby a Ždánický les a horstva na hranici se Slovenskem – Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty (zemní plyn?) – obr. 6 – jednotka 4c

kdyňský masiv – komplex metabazitů a gabroidních a dioritických hornin v domažlickém krystaliniku na hranici Šumavy a Českého lesa (dekorační a stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 12

kladensko-rakovnická pánev – jedna z pánví středočeského limnického karbonu, částečně zakrytá křídovými sedimenty (černé uhlí, kaolin, jílovce) – obr. 4 – jednotka 3f

krkonošsko-jizerské krystalinikum – západní část lužické oblasti budovaná metamorfity proterozoického a spodnopaleozoického stáří (vápence, dolomity) a proniknutná plutony kadomského (lužický) a hercynského (krkonošsko–jizerský) stáří (živce, dekorační a sta-vební kámen). V exokontaktu plutonů Fe-skarny, Sn a W-rudy, fluorit, baryt – obr. 2 – jednotka 14

krkonošsko-jizerský masiv – hercynský granitoidní masiv budující hraniční hřbet s Pol-skem (vynikající dekorační kámen, živce) – obr. 2 – jednotka 2


krušnohorská soustava (krušnohorské krystalinikum) – část saxothuringika tvořená me-tamorfními komplexy převážně proterozoického, podřízeně i spodnopaleozoického stáří (U-Ag-Bi-Co-As-rudy, Cu-rudy, Sn-skarny, fluorit, baryt, kaolin) a proniknutá hercyn-skými granitoidy – obr. 3 – jednotka 3 (2 – jednotka 15)

krušnohorský pluton – rozsáhlý hercynský granitoidní pluton podestýlající metamorfity Krušných hor a Smrčin, odkrytý erozí jen v řadě dílčích masivů (Sn-W-rudy, Li-Rb-Cs rudy, kaolin, živce, křemen, stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 3

kvarterní říční náplavy – aluvia a terasy většiny větších toků (živce, štěrkopísky, v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě i tektity) – obr. 7 – jednotky B2a, B2b, B2f

kvarterní rozsypy – v podhůří Šumavy a Jeseníků (Au), Krušných hor (Sn), na jižním úpatí Českého středohoří (pyrop)

lužický masiv – rozsáhlý kadomský granitoidní masiv převážně na území SRN, zasahující do Jizerských hor (křemen, dekorační a stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 1

moldanubický pluton – největší hercynský granitoidní komplex v Českém masivu na Čes-komoravské vrchovině, Šumavě a ve Waldviertelu (dekorační a stavební kámen, v exo-kontaktu Au-W a U-rudy, Ag-Pb-Zn-rudy) – obr. 2 – jednotka 8

moldanubikum – fundament jižní části Českého masivu, tvořený vysoce metamorfova-nými komplexy proterozoického a snad i spodnopaleozoického stáří. Kadomské tekto-nometamorfní procesy byly následovány vysokoteplotní a nízkotlakou metamorfózou hercynskou a celý komplex byl proniknut četnými pozdně hercynskými granitoidními plutony – obr. 3 – jednotka 1

moravskoslezský devon – slabě metamorfované vulkanosedimentární jednotky v Jesení-kách – vrbenské vrstvy, šternbersko–benešovský pruh (Fe-rudy, Cu-rudy, PbZn-rudy, baryt, křemence, dolomity), nebo karbonátová souvrství v Moravském krasu a hranic-kém devonu (vápence, cementářské suroviny) – obr. 2 – jednotka 19

moravskoslezský karbon – marinní flyšoidní mississipp Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny (pokrývačské fylity/břidlice, křemen) a produktivní paralický mississipp až limnický pennsylvan Ostravska (hornoslezské pánve – černé uhlí, zemní plyn) – obr. 4 – jednotky 1,2

mšensko-roudnická pánev – dílčí pánev středočeského mladšího paleozoika (west-phalu. stephanu a permu) zcela zakrytá českou křídovou pánví (černé uhlí) – obr. 4 – jednotka 3g

nasavrcký masiv – menší, ale velmi složité hercynské granitoidní těleso vystupující v Že-lezných horách (pyrit, dekorační a stavební kámen, v exokontaktu fluorit, baryt) – obr. 2 – jednotka 7

oherský rift – význačná zlomová struktura na jv. úpatí Krušných hor vymezená krušno-horským a litoměřickým zlomem a jejich směrnými pokračováními. Na rift jsou vázány tercierní alkalické vulkanity, uhlonosné pánve a minerální i termální vody – obr. 3 – jednotka 3a

orlicko-kladské krystalinikum – metamorfní komplexy nejspíše proterozoického stáří zaujímající východní část lužické oblasti v Orlických a Rychlebských horách a v Klad-sku – obr. 2 – jednotka 18

ostrovní zóna středočeského plutonu – řada rozsáhlých i drobnějších ker kontaktně meta-morfovaných proterozoických a spodnopaleozoických hornin pláště plutonu, zakleslých do granitoidů (Au, stavební kámen, baryt, vápenec) – obr. 2 – jednotka 6

pestrá skupina moldanubika – metamorfní komplexy pararul a migmatitů s četnými vlož-


kami amfibolitů, mramorů, kvarcitů, grafitických hornin i skarnů (Fe-skarny, grafit, živce, vápenec, dolomit, fluorit, stavební kámen) – obr. 2, (3) – část jednotky molda-nubikum

plzeňská pánev – samostatná dílčí pánev na jz. okraji západočeského karbonu (černé uhlí, kaolin, jíly) – obr. 4 – jednotka 3a

podkrkonošská pánev – dílčí pánev sudetského (lugického) karbonu a permu zčásti za-krytá křídovými sedimenty. Souvrství zahrnují westphal C, stephan, celý perm a zasahují až do nejspodnějšího triasu (Cu-rudy, Au paleorozsypy, černé uhlí, pyrop) – obr. 4 – jednotka 3c

podkrušnohorské pánve – skupina limnických tercierních pánví vázaných na oherský rift jv. od Krušných hor. Od ZJZ k VSV to jsou pánve chebská, sokolovská, severočeská a žitavská – obr. 6 – jednotka 1

severočeská pánev – největší tercierní pánev v oherském riftu mezi Doupovskými horami a Českým středohořím (hnědé uhlí, jíly, bentonit, diatomity, křemence) – obr. 6 – jed-notka 1c

sokolovská pánev – nejmenší tercierní pánev v oherském riftu zjz. od Doupovských hor s významnými ložisky energetických surovin (hnědé uhlí, U, jíly, bentonit) – obr. 6 – jednotka 1b

středočeský pluton – rozsáhlý hercynský granitoidní pluton ve středních Čechách na hra-nici mezi bohemikem a moldanubikem, bazičtější než masivy v Krušných horách a na Českomoravské vrchovině (granodiority, tonality, diority). V exokontaktu vý-znamná ložiska (U, Au, Ag-Pb-Zn-rudy, živce, křemen, dekorační a stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 6

svratecká klenba moravika – severnější klenba metamorfitů moravika západně od Brna (grafit, živce, vápenec, stavební kámen) – obr. 3 – jednotka 5a

syrovicko-ivaňská terasa – výše položená kvarterní terasa mezi řekami Jihlavou a Svrat-kou jižně od Brna (živce) – obr. 7 – jednotka B2f

tepelské krystalinikum – sz. část proterozoika středočeské oblasti (bohemika) s rychlým sledem metamorfních zón od JV k SZ do Slavkovského lesa (živce) – obr. 2 – jed-notka 16

tercierní relikty na Plzensku – relikty původně rozsáhlejších tercierních sedimentů v mís-tech říčního paleotoku ústícího do severočeské pánve (jíly, bentonit) – nejsou znázor-něny v měřítku mapek

třebíčský masiv – rozsáhlý masiv hercynských melanokratních granitoidů a syenitoidů (durbachitů) na Českomoravské vrchovině (ametyst, záhněda, živce, dekorační kámen) – obr. 2 – jednotka 9

třeboňská pánev – větší východní pánev ze souboru jihočeských pánví s výplní kontinen-tálních křídových a terciérních sedimentů (kaolin, jíly, bentonit, diatomity) – obr. 6 – jednotka 3b

vídeňská pánev – rozsáhlá třetihorní neogenní pánev s mořskou a postupně vyslazovanou sedimentární výplní přes 5 000 m mocnou (lignit, ropa, zemní plyn) – obr. 6 – jed-notka 4b

vnější bradlové pásmo Západních Karpat – rozsáhlé útržky jurských a křídových sedi-mentů vynesené z hloubky v čele příkrovů flyšové zóny – Štramberk, Pavlovské vrchy (vápence) – obr. 2 a 6 – jednotka 4c

vnitrosudetská pánev – jižní výběžek dolnoslezské pánve v sv. cípu Čech se sedimentární


výplní mississippu (spodního karbonu) až svrchní křídy, asi 3 000 m mocnou, a penn-sylvanskými i permskými vulkanity (černé uhlí) – obr. 4 – jednotka 3a

železnohorská oblast – část Bohemika budovaná slabě metamorfovanou vulkanosedimen-tární sérií svrchního proterozoika a sedimenty spodního paleozoika (Mn-Fe-karbonáty, pyrit, fluorit, baryt, vápence) a hercynským nasavrckým granitoidním masivem – obr. 2 – jednotka 20

žitavská pánev – tercierní pánev v pokračování oherského riftu, na území Česka zasahuje jen nepatrným jihovýchodním výběžkem (hnědé uhlí, lignit, jíly) – obr. 6 – jednotka 1d

žulovský masiv – menší hercynský granitoidní masiv v severním cípu moravskoslezské oblasti (kaolin, křemen, dekorační a stavební kámen) – obr. 2 – jednotka 5

158Geologie a nerostné suroviny – Geodynamika vzniku Českého masivu

Geodynamika vzniku Českého masivu pokrývajícího území České republiky

Prof. RNDr. Karel Schulmann, CSc., doc. Mgr. Vojtěch Janoušek, Ph.D., Mgr. Ondrej Lexa, Ph.D.

Český masiv představuje jeden z největších odkryvů evropského variského pásu a nachází se na jeho východním výběžku (Obr. 1). Variská architektura Českého masivu může být definovaná čtyřmi hlavními tektonickými jednotkami: 1) saxothuringickým neoprotero-zickým kontinentálním podložím s jeho prvohorním pokryvem, 2) tepelsko-barrandien-ským neoproterozoickým podložím a jeho svrchněpaleozoickým pokryvem pražské pánve, 3) moldanubickou jednotkou velmi až středně intenzivní metamorfózy intrudovanou čet-nými karbonskými granitoidními plutony, což společně tvoří metamorfní jádro orogenu, 4) neoproterozoické podloží východní brunie s raně až pozdně paleozoickým pokryvem.

Gondwanská fauna spodnopaleozoických (kambrických a ordovických) sedimentů saxo-thuringické a tepelsko-barrandienské domény a četná izotopická a U – Pb zirkonová data dokládají blízký vztah k severnímu okraji Gondwany. Schulmann et al., (2009) představili názor, že variská struktura Českého masivu je důsledkem andského typu konvergence a vznikla jako typické pohoří vyvinuté na svrchní desce nad dlouhodobým devonsko--karbonským subdukčním systémem. Tito autoři ukázali, že všechna současná kritéria definující andský typ konvengertního okraje jsou přítomna a překvapivě dobře uchová-na. Zvláště to je: 1) metamorfóza facie modrých břidlic sledující okraj saxothuringika, 2) vápenato-alkalický až draslíkem bohatý (šošonitický) obloukový typ magmatismus ve vzdálenosti 150 – 200 km od zóny tektonického švu (Žák et al., 2005), 3) zaoblouková pánev vyvinutá na kontinentální kůře svrchní tektonické desky, která je následně nahrazena ztluštěnou kůrou orogenního kořene (Schulmann et al., 2005), 4) hlubinný metamorfizmus granulitové facie doprovázený předpokládaným podestláním Moho kořenové domény ma-fickým magmatem a 5) podsunutí kontinentální litosféry pod ztluštěný kořenový systém. Na těchto kritériích je založena interpretace architektury východního variského pásu jako výsledku dlouhobého subdukčního procesu značného rozsahu spojeného s tektonickým vývojem, metamorfózou, s přispěním magmatizmu a sedimentace, který se vyvíjel v šíři přinejmenším 500 km v současných souřadnicích a po dobu asi 80 miliónů let.

Dnešní architektura Českého masivu a umístění paleozoických švů Saxothuringikum je reprezentované neoproterozoickým parautochtonem reprezentovaným migmatity a pararulami datovanými na asi 580–550 mil. let. Tyto horniny jsou intrudovány kambro-ordovickými vápenato-alkalickými porfyritickými granodiority přeměněnými v průběhu variské orogeneze na mylonitické ortoruly. Podloží je diskordantně pokryté kambrickými a ordovickými sekvencemi překrytými svrchnoordovickými až famenskými pelagickými sedimenty a viséským flyšem. Na parautochton jsou nasunuté alochtonní jednotky zahrnující hlubokovodní ekvivalenty ordovických až devonských hornin parau-tochtonu a proximální turbidity flyše.


Alochtonní jednotky jsou reprezentovány imbrikací příkrovovývh těles vyznačujících se klesajícím tlakem a metamorfním stářím odshora dolů (Franke, 2000; Konopásek a Schul-mann, 2005). V nejvyšší strukturní pozici se vyskytují násunová tělesa s metabazity ordo-vických matečných hornin eklogitizovaných během devonu (asi 395 mil. let). Strukturně hlouběji se vyskytují šupiny se střednětlakými asociacemi svrchnodevonského stáří (asi 365 mil. let) stanoveného pomocí metody U/Pb na zirkonech a 40Ar/39Ar na amfibolu. Tato násunová stavba představuje svrchnoordovický až devonský pasivní okraj šupinovitě imbrikovaný během devonské konvergence. V sudetské části (Obr. 1, Obr. 2a-c) Českého masivu se ordovické riftové sekvence vyznačují přítomností hlubokomořských sedimentů a vulkanitů typu středooceánských hřbetů, které jsou překryty sérií silurských a devon-ských sedimentárních hornin. Ordovické oceánické horniny jsou metamorfovány ve facii modrých břidlic pravděpodobně ve svrchním devonu.

Oceánská subdukční etapa byla následovaná karbonskou kontinentální subdukcí saxo-thuringických hornin pod východněji ležící tepelsko-barrandienský blok, což bylo odpo-

Obr. 1. Mapa deskové tektoniky Českého masivu


Obr. 2b. Vývoj architektury Českého masivu – devonská etapa

Obr. 2a. Vývoj architektury Českého masivu – ordovická etapa


vědné za eklogitizaci kontinentální kůry asi před 350 – 340 mil. let (Schmädicke et al., 1995). Tato událost je zodpovědná za celkové přepracování saxothuringika ve vysokot-lakých podmínkách, nasunutí subdukované kontinentální kůry a exhumaci hlubinných hornin.

Rozhraní saxothuringika a tepelsko-barrandienského bloku se vyznačuje přítomností jednotek s vysokými podíly ultramafických a mafických vysokotlakých hornin (Obr. 1) reprezentovanými bazálními serpentinity a mocným tělesem amfibolitů, eklogitů a meta-gaber (Medaris et al., 1995). Matečné horniny gaber a eklogitů byly datovány jako kamb-rické a ordovické, kdežto devonské věky metamorfózy a zchlazení se vyskytují v rozmezí 410 až 370 mil. let. Metamorfní vývoj začínal s eklogitovou facií a byl ukončený retro-gresí v granulitové a amfibolitové facii. Tyto horniny jsou interpretovány jako oceánický fragment na pozici švu.

Tepelsko-barrandienský blok (bohemikum) sestává z neoproterozoického podloží se spodní, s vulkanickým obloukem související, vulkanosedimentární sekvencí, kterou následuje sekvence křemičitých černých břidlic a flyšoidní sekvence (břidlice, droby a slepence). Neoproterozoické podloží je diskordantně překryté mocnou sekvencí (1500–2000 m) spodnokambrických slepenců, drob a pískovců a svrchnokambrických vulkanitů. Spodněpaleozoická pražská pánev je charakterizovaná spodněordovickou (tre-madok) transgresí následovanou středněordovickým vulkanizmem riftového typu. Sedi-

Metamorfní zóny a facie: Ky – kyanitová zóna, St – staurolitová zóna, amfibolitová facie, Grt – granulitová facie, Bt – facie modrých břidlic

Obr. 2c. Vývoj architektury Českého masivu – karbonská etapa


mentace silurských graptolitových břidlic byla spojena s významnou vulkanickou činností doprovázenou bazaltoidními a ultramafickými intruzemi. Sedimentace pokračovala ze svrchního siluru do devonu sekvencí s převahou karbonátů, která byla zakončena ve střed-ním devonu givetskými vápnitými turbidity.

Celý sedimentární komplex je zvrásněný strmými vrásami patrně svrchnodevonského stáří, jak je patrné z facií kulmu diskordantně uložených na zvrásněných spodnopaleo-zoických vrstvách. Deformace ovlivnila také neoproterozoickou spodní stavbu v podloží s intenzitou a stářím progresivně rostoucí na západ (Zulauf, 2001). Ve stejném směru také roste metamorfní stupeň dosahující podmínky amfibolitové facie těsně u hranice tepelsko--barrandiensklého bloku a saxothuringika. V této oblasti je vyvinutá typická barrovien-ská metamorfní zonalita v rozsahu od biotitové zóny na východě až po kyanitovou zónu na západě datovaná do středního devonu metodou 40Ar/39Ar (Dallmeyer a Urban, 1988).

Hranice tepelsko-barrandienské a moldanubické oblasti je maskovaná středočeským plutonem. Jeho aktivita začala intruzemi vápenato-alkalických devonských (370 mil. let) tonalitů až granodioritů transformovaných na ortoruly. Prvními nemetamorfovanými hlu-binnými vyvřelinami byly svrchnodevonské (asi 354 mil let) vápenato-alkalické tona-lity, granodiority, trondhjemity, křemenné diority a gabra. Zdrojem bazických magmat byl slabě ochuzený plášť nad subdukční zónou. Dále k jihu až jihovýchodu se vyskytují svrchnokarbonká (asi 349 – 346 mil. let) draslíkem silně nabohacená vápenato-alkalická plutonická tělesa (hlavně granodiority podřízeně s křemennými monzonity a monzogabro-vými tělesy). Intermediální typy hornin vznikly z mísení slabě nabohacených plášťových magmat s korovými magmaty. Nakonec, dál na východ, se vyskytují syndeformační tělesa nebo posttektonické eliptické intruze hořečnato-draselných hornin středně karbonského stáří (asi 343–337 mil. let). Plutonická tělesa obsahují množství xenolitů, tabulárních těles paleozoických a neoproterozoických hornin barrandienského typu. Středočeský pluton je interpretován jako relativně mělký řez (< 10 km) přes devonsko-karbonský magmatický oblouk, jež se s časem rozšiřoval k východu (Žák et al., 2005).

Moldanubikum je rozděleno na dvě tektonické jednotky: Drosendorfskou jednotku složenou z „monotónní skupiny“ reprezentovanou svrchně proterozoickými až spodně-ordovickými metasedimenty, s četnými svrchnoproterozoickými až spodnopaleozoickými ortorulami, křemenci a leptynity a z „pestré skupiny“ složené z plagioklasových pararul, křemenců a mramorů proložených amfibolity a leptinity (Tollmann et al., 1982). Stáří matečných hornin pestrých metasedimentů je určeno pomocí geochronologické studie pestrých sedimentů jako spodně paleozoické s převahou ordovických zirkonů. Strukturně nejvýše se vyskytuje gföhlská jednotka sestávající z ortorul, jejichž matečné horniny jsou spodně ordovického stáří, amfibolitizovaných eklogitů, granulitů, granáto- a spinelonos-ných peridotitů obklopených felzickými migmatity.

Sledovatelné jsou dva pásy vysokotlakých hornin (granulitů, eklogitů a peridotitů) sz.-jv. směru: západní pás lokalizovaný blízko u hranice barrandienu s moldanubikem, a východní pás lemující východní okraj Českého masivu (Medaris et al., 1995). Tyto dva pásy se prostřídávají se širokými pásy reprezentovanými pestrou a monotónní skupinou orientovanými sz.-jv. směrem.

Metamorfóza amfibolitové facie drosenforfské jednotky odráží maximální tlaky 10 ki-lobarů při teplotě 650–700 °C. Nicméně byla také identifikována přítomnost eklogitových budin, obecně na hranici mezi pestrou a monotónní skupinou. Metamorfóza gföhlské jednotky se vyznačuje starší eklogitovou facií následovanou retrográdními granulitovou


a amfibolitovou facií (O‘Brien a Rötzler, 2003). Stáří starší vysokotlaké metamorfózy bylo pravděpodobně svrchnodevonské a naložená granulitová facie je viséského stáří, jak je prokázáno množstvím datování zirkonů metodou U/Pb.

Deformační historie moldanubika odhaluje rannou vertikální vnitřní stavbu ssv.-jjz. směru spojenou s krystalizací vysokotlakých minerálních asociací. Tyto strmé foliace jsou přepracované plochými deformačními stavbami, které jsou sdruženy se středotlakými až nízkotlakými a vysokoteplotními minerálním asociacemi. Subhorizontální foliace nesou intenzivní minerální lineaci směru SV-JZ, jež je obvykle spojená s duktilním tečením sv. směru. Ranná subvertikální stavba je datovaná na 350 až 340 mil. let, zatímco stáří sub-horizontální stavby se pohybuje kolem 335 mil. let. V jz. části moldanubické oblasti se vyskytuje mladší strmá metamorfní stavba sz.-jv. směru a je spojován s nízkotlakými me-tamorfními podmínkami existujícími asi okolo 325–315 mil. let (Schulmann et al., 2005).

Moldanubické metamorfní jednotky jsou obvykle proniknuty četnými variskými plutony zahrnující hořečnato-draselné syenity až melagranity (durbachity) a granitoidy S-typu. Hořečnato-draselné syenity až melagranity jsou prostorově, strukturě a časově asociovány s vysokotlakými granulity (Janoušek a Holub, 2007). Tyto horniny nesou izotopické znaky ukazující na metasomatizovaný litosférický plášťový zdroj, pravděpodobně kontamino-vaný subdukovaným zralým korovým materiálem.

Kontinentální přechodná zóna mezi moldanubikem a brunií byla definovaná jako zóna mesozonálního stupně metamorfózy nazývaná moravskoslezská zóna (Suess, 1926). Tato zóna intenzivní deformace je důsledkem násunu moldanubika přes kontinent brunie k vý-chodu. Kontakt mezi těmito jednotkami je vyznačený specifickou jednotkou, moravskou „svorovou zónou“, sestávající z kyanitových svorů. Tato tektonická hranice prvního řádu obsahuje eklogitové budiny, vysokotlaké granulity a peridotity vložené do metapelitů jak moravského, tak moldanubického i brunidního původu.

Podložní moravskoslezská zóna je tvořena dvěma příkrovy složenými z ortorul vespod a metapelitické sekvence nahoře. Tato příkrovová sekvence je překryta neoproterozoic-kým fundamentem, který je často šupinovitě uspořádaný s pokryvem stáří prag až givet. Ortoruly moravské zóny jsou odvozeny od podložního kontinentu brunie. Tato zóna in-tenzivní deformace, 50 km široká a 300 km dlouhá, se vyznačuje tektonicky obrácenou metamorfní sekvencí v rozsahu od chloritové po kyanit-sillimanitovou zónu. Metamorfóza je interpretovaná jako následek kontinentálního podsunutí spojeného s intenzivním SSV orientovaným orientovaným střihem. Následující deformace je spojená s ležatým vrás-něním a šupinovitým uspořádáním neoproterozoických rul a devonského pokryvu. Stáří této pozdější fáze je omezeno na 340 – 325 mil. let na základě 40Ar/39Ar věků na amfibolu a slídách (Fritz et al., 1996).

Kontinent brunie, původně, v roce 1980, nazvaný brunovistulikum (Dudek, 1980), se skládá z neoproterozoických migmatitů a krystalických břidlic datovaných na asi 680 mil. let a proniknutých 550 mil. let starými žulami. Tento fundament je diskordantně překryt vrstvami kambrického a ordovického stáří následovanými spodnodevonskými křemenci a slepenci a givetskou karbonátovou platformní sedimentací. Od staršího do mladšího karbonu (asi 350 – 300 mil. let) se v předpolí vyvinulo sedimentační prostředí, které vedlo k uložení 7,5 km mocného variského flyše (kulmská facie). Nízkometamorfované zdro-jové horniny postupně přecházejí do výše metamorfovaného zdrojového materiálu, což potvrzují pyropem bohaté minerální frakce a granulitové valouny datované na 340 – 330 mil. let (Hartley a Otava, 2001, Kotková et al., 2007). Od 310 mil. let začala deformace


flyšové pánve jež je na západě postižena metamorfózou a intenzivní deformací. Deformaci ukončilo vrásnění molasových sedimentů před asi 300 mil. let.

Geodynamický vývoj Českého masivu Posloupnost tektonických událostí (Obr. 3) může být interpretovaná v rámci jihovýchodní (v dnešních souřadnicích) oceánské subdukce rozsáhlého saxothuringického oceánu pod aktivní kontinentální kraj, obdukce pasivních okrajových jednotek, vytvoření předoblou-kové oblasti, růstem magmatického oblouku a vývojem zaobloukového systému velkého měřítka na kontinentální litosféře. Rannou saxothuringickou oceánskou subdukční událost následovalo podsunutí saxothuringického kontinentu vedoucí k postupnému zploštění sub-dukční zóny dokumentovanému stěhováním magmatických depocenter k východu a ná-sledujícím růstem mocnosti kůry. Posledně zmíněná událost stála za rozvojem ztluštěného orogenního kořene na úkor svrchní desky sestávající z tepelsko-barrandienské a moldanu-bické jednotky. Finální vývoj je dokumentovaný indentací na východě ležícího kontinentu brunia, obnažením moldanubické spodní kůry, kolapsem tepelsko-barrandienského plató a moldanubického nasouvání přes brunijskou platformu.

Spodnodevonskou oceánskou subdukci pod kontinentální okraj (Obr. 4) dokumentují relikty sérií saxothuringického pasivního kontinentálního okraje ordovického až spod-nodevonského stáří metamorfované v průběhu oceánické subdukce ve středním devonu ve faciích modrých břidlic a eklogitů. Tyto jednotky byly obdukovány na kontinentální

Obr. 3. Schéma chronologie tektonického vývoje Českého masivu


saxothuringickou desku. Metamorfní zonalita a deformace v nasunutém tepelsko-bar-randienském kontinentálním okraji se interpretují jako výsledek extruze barrandienské kůry během ranného stádia pozdnědevonského zkracování svrchní desky. Strmé vrásnění centrální části anchimetamorfních neoproterozoických sekvencí Barrandienu se interpre-tuje jako ta samá událost, která ale proběhla na mělčích korových úrovních. Subdukce saxothuringické oceánské kůry pod tepelsko-barrandienskou kůru je odpovědná za vznik magmatického oblouku reprezentovaného devonskými vápenato-alkalickými ortorulami a tonality středočeského plutonu, zatímco silurodevonský sedimentační vývoj pražské pánve odráží předobloukové pánevní prostředí jak dokládají devonské zirkony v sedi-mentech téhož stáří pražské pánve. Je obtížné odhadnout původní sedimentační prostředí moldanubických metasedimentů, metabazitů a jiných vysoce metamorfovaných hornin díky jejich rozsáhlému a polyfázovému přepracování.

Silurodevonské tholeiitické metabazalty v asociaci s mramory, typicky vyvinuté v Dol-ním Rakousku a jižních Čechách, jsou interpretovány jako vulkanické produkty rozsáh-lého zaobloukového sytému. Navíc felzické metavulkanity a amfibolitové polohy v pestré sérii se považují za pokračování zaobloukového bimodálního vulkanismu až do givetu. Navíc bimodální vulkanická aktivita v úzkých devonských pánvích, rozvinutá na seve-rovýchodním okraji kontinentu brunie, předpokládá pouze menší zeslabení kontinentální kůry na nejvýchodnějším zakončení zaobloukového systému.

Pozice vysokotlakých hornin, existence mariánskolázeňského komplexu v pozici švu (sutury) a umístění vápenato-alkalických magmatitů potvrzují polaritu oceánské subdukce pod východní předobloukovou oblast (pražská pánev) a magmatický obloukový systém (středočeský pluton) během mladšího devonu. Vzdálenost magmatického oblouku od švu ukazuje na mírný sklon zóny subdukce a stěhování a geochemický vývoj magmatických center na východě naznačují zploštění subdukční zóny během staršího karbonu.

Karbonské korové ztluštění je charakterizováno přisunutím saxothuringické kontinen-tální kůry a její subdukcí pod tepelsko-barrandienskou a moldanubickou kůru na východě. Hlavní násunová hranice se stěhovala dále na západ, takže kontinent byl sunut pod fo-silní devonský šev a bývalou předobloukovou oblast. Deformační režim se také změnil v zaobloukové oblasti, která zaznamenala silné ztluštění předtím zeslabované a tepelně měkčené kůry.

Ovšem přítok spodnokorového materiálu transportovaného k východu ukloněnou sa-xothuringickou subdukční zónou směrem k bývalé zaobloukové doméně je považováno za počátek budoucí gföhlské jednotky. Tuto hypotézu podporuje celohorninové geoche-mické a Sr-Nd geochemické isotopové složení právě tak jako studie reziduálních zirkonů moldanubických vysokotlakých-vysokoteplotních granulitů. Saxothuringický korový materiál byl podsunut a postupně přilepen k bázi kůry svrchní desky a vytvořil mocnou hluboce uloženou polohu granulitů naspodu moldanubické a tepelsko-barrandienské kůry. Celá doména byla současně ztluštěna a v oblasti moldanubika dosáhla dvojité korové mocnosti asi 70 km.

Ztluštění kůry není zaznamenané v tepelské oblasti, která se tehdy chovala jako supra-strukturání jednotka. Naproti tomu barrandienská část byla deformovaná v oblasti jílov-ského pásma společně s přilehlými syntektonickými vápenato-alkalickými intruzemi středočeského plutonu před asi 355-345 mil. lety. Na rozdíl od západu, východní sektor zaznamenává počátek zatěžování platformy brunie v tournai manifestované sedimentací hrubozrnných bazálních klastik a destrukcí givetské karbonátové platformy.


Pozdněvisézská exhumace variské spodní kůry během staršího karbonu je doložena ver-tikání extruzí granulitů, eklogitů a peridotitů spojenými s intruzemi hořečnato-draselných magmat (durbachitů). Západní granulitový pás byl exhumovaný podél k západu ukloněné poklesové střižné zóny, která také byla odpovědná za kolaps horní části magmatického obloukového systému a pokles celé barrandienské části. U-Pb stáří zirkonů a 40Ar/39Ar věky zchlazení exhumovaných granulitů a migmatitů potvrzují, že hlavní část exhumace nastala během staršího karbonu ve střední části moldanubické jednotky.

Východní spodně korový pás je také interpretovaný jako důsledek masivní vertikální výměny granulitizovaných hornin s orogenní střední kůrou. Tato zóna spodně korových hornin je interpretovaná jako enormní antiklinální extruze obklopená střední kůrou sou-

Obr. 4. Geodynamika Českého masivu


časně zasunutou do hloubky v podobě obrovských synform korového rozsahu. Nicméně nejdůležitější rys východní variské fronty je vývoj horizontální stavby v moldanubické kořenové zóně, rovnoběžné s kontinentálním okrajem brunie. Intenzivní deformace brunie vedoucí k vytvoření moravskoslezského šupinovitě uspořádaného příkrovového systé-mu, vznik korové melanže formující moravskou svorovou zónu a smíšené vysokotlaké horniny a migmatity překrývajícího moldanubického příkrovu jsou v současnosti inter-pretovány jako výsledek podsunutí kontinentu brunie a následného vytlačení horkých hornin kontinentálního kořene. Tato indentace spodní kůry a tok horkých hornin ze spodní kůry do svrchněkorových úrovní se shodují s modelem kontinentálního kanálového toku poháněného příchodem beranidla brunie. Následné zatížení platformy brunie vede k vý-voji a východnímu rozšíření předpolní pánve s výrazně zastoupenou rannou klastickou výplní. Podle modelu Schulmann et al. (2008) horké moldanubické horniny postupující přes platformu brunie, způsobují šupinovitou stavbu moravské zóny a následné nasunutí podložních příkrovových těles přes horniny předpolní pánve.

Použitá literatura

Dallmeyer, R.D. & Urban, M. 1998. Variscan vs Cadomian tectonothermal activity in northwestern sectors of the Teplá-Barrandian zone, Czech Republic: constraints from 40Ar/39Ar ages. Geologische Rundschau, 87, 94–106.

Dudek, A., 1980. The crystalline basement block of the Outer Carpathians in Moravia. Rozpravy Československé Akademie Věd, 90, 1–85.

Franke, W., 2000. The mid-European segment of the Variscides: Tectonostratigraphic units, terrane boundaries and plate tectonic evolution. In: Orogenic processes: Quantifica tion and modelling in the Variscan belt. (ed Franke, W., Haak, W. Oncken, O. and Tanner, D.) 179, pp. 35–63, Geological Society Special Publication, London.

Fritz, H., Dallmeyer, R. D. & Neubauer, F., 1996. Thick-skinned versus thin-skinned thrusting: Rheology controlled thrust propagation in the Variscan collisional belt (The southeastern Bohemian Massif, Czech Republic – Austria). Tectonics, 15, 1389–1413.

Hartley, A. J. & Otava, J., 2001. Sediment provenance and dispersal in a deep marine foreland basin: The Lower Carboniferous Culm Basin, Czech Republic. Journal of the Geological Society, 158, 137–150.

Janoušek, V. & Holub, F. V., 2007. The causal link between HP-HT metamorphism and ultrapotassic magmatism in collisional orogens: Case study from the Moldanubian Zone of the Bohemian Massif. Proceedings of the Geologists‘ Association, 118, 75–86.

Konopásek, J. & Schulmann, K., 2005. Contrasting Early Carboniferous field geotherms: Evidence for accretion of a thickened orogenic root and subducted Saxothuringian crust (Central European Variscides). Journal of the Geological Society, 162, 463–470.

Kotková, J., Gerdes, A., Parrish, R.R., & Novák, M., 2007. Clasts of Variscan high-grade rocks within Upper Viséan conglomerates – constraints on exhumation history from petrology and U-Pb chronology. Journal of Metamorphic Geology, 25, 781–801.

Medaris, G., Jelínek, E. & Mísař, Z., 1995. Czech eclogites: terrane settings and implications for Variscan tectonic evolution of the Bohemian Massif. European Journal of Mineralogy, 7, 7–28.

O‘Brien, P. J. & Rötzler, J., 2003. High-pressure granulites: formation, recovery of peak conditions and implications for tectonics. Journal of Metamorphic Geology, 21, 3–20.

Schmädicke, E., Metzyger, K., Cosca, M.A. & Okrusch, M. 1995. Variscan Sm–Nd and Ar-Ar


ages of eclogite-facies rocks from the Erzgebirge, Bohemian Massif. Journal of Metamorphic Geology, 13, 537–552.

Schulmann, K., Kröner, A., Hegner, E., Wendt, I., Konopásek, J., Lexa, O. & Štípská, P., 2005. Chronological constraints on the pre-orogenic history, burial and exhumation of deep-seated rocks along the eastern margin of the Variscan orogen, Bohemian Massif, Czech Republic. American Journal of Science, 305, 407–448.

Schulmann, K., Lexa, O., Štípská, P., Racek, M., Tajčmanová, L., Konopásek, J., Edel, J.-B., Peschler, A., Lehmann, J., 2008. Vertical extrusion and horizontal channel flow of orogenic lower crust: key exhumation mechanisms in large hot orogens? Journal of Metamorphic Geology 26, 273–297.

Schulmann, K., Konopásek, J., Janoušek, V., Lexa, O., Lardeaux, J.-M., Edel, J.-B., Štípská, P., Ulrich, S., 2009. An Andean type Palaeozoic convergence in the Bohemian Massif. Comptes Rendus Geoscience 341, 266–286.

Suess, F. E., 1926. Intrusionstektonik und Wandertektonik im variszichen Grundgebirge. Borntträger, Berlin.

Tollmann, A., 1982. Großräumiger variszischer Deckenbau im Moldanubikum und neue Gedanken zum Variszikum Europas. Geotektektonische Forschungen, 64, 1–91.

Zulauf, G. 2001. Structural style, deformational mechanisms and paleodifferential stress along an exposed crustal section: constraints on the rheology of quartzofeldspathic rocks at supra- and infrastructural levels (Bohemian Massif). Tectonophysics, 332, 211–237.

Žák, J., Holub, F.V. & Verner, K. 2005. Tectonic evolution of a continental magmatic arc from transpression in the upper crust to exhumation of mid-crustal orogenic root recorded by episodically emplaced plutons: the Central Bohemian Plutonic Complex (Bohemian Massif). International Journal of Earth Sciences, 94, 385–400.

169

NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI TĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE

ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY

Černé uhlí

1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky

Uhelné pánve:(názvy pánví s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem)

1 česká část hornoslezké pánve

4 středočeské pánve (zejména

kladensko-rakovnická pánev)

7 boskovická brázda

2 česká část

vnitrosudetské pánve

5 mšenská část mšensko-

-roudnické pánve

8 roudnická část mšensko-

-roudnické pánve

3 podkrkonošská pánev 6 plzeňská a radnická pánev 9 mnichovohradišťská pánev

výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje

Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Černé uhlí 170

2. Základní statistické údaje České republiky k 31. 12.

Počet ložisek; zásoby; těžba

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Počet ložisek celkem 62 62 62 62 62

z toho těžených 8 8 8 8 8

Zásoby celkem, kt 16 324 263 16 315 667 16 304 609 16 304 846 16 285 605

bilanční prozkoumané 1 496 792 1 487 287 1 475 446 1 475 464 1 465 793

bilanční vyhledané 5 995 983 5 993 801 5 993 812 5 746 510 5 991 317

nebilanční 8 831 488 8 834 579 8 835 351 8 839 345 8 828495

vytěžitelné 168 538 66 301 56 569 41 844 25 199

Těžba, kt 10 796 8 610 8 341 7 640 6 074

Schválené prognózní zdroje P1, P2, P3

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 590 300 590 300 590 300 590 300 590 300

P2 – – – – –

P3 – – – – –

3. Zahraniční obchod

2701 – Černé uhlí, brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 1 978 2 153 3 138 2 886 3 163

Vývoz kt 5 370 4 845 4 315 3 565 3 438

2701 – Černé uhlí, brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 147 2 472 2 161 2 058 1 763

Průměrné vývozní ceny Kč/t 3 012 2 377 2 303 2 255 2 059

Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Černé uhlí 171

2704 – Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny i aglomerované uhlí

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 472 438 787 413 487

Vývoz kt 431 450 518 523 583

2704 – Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny i aglomerované uhlí

2012 2013 2014 2015 2016



4. Ceny domácího trhu

Průměrné prodejní ceny černého uhlí z dolu (EUR/t) přepočtené na Kč/t průměrnými ročními kurzy Kč/EUR České národní banky

typ uhlí/rok 2012 2013 2014 2015 2016

koksovatelné uhlí EUR/t 125 98 85 90 N

energetické uhlí EUR/t 74 56 54 50 N

směnný kurz Kč/EUR 25,1 26,0 27,5 27,3 –

koksovatelné uhlí Kč/t 3 112 2 548 2 228 2 457 N

energetické uhlí Kč/t 1 857 1 456 1 540 1 365 N

Zdroje:Pro léta 2011–2013 – New World Resources Annual Report and Accounts 2013. New World Resources Plc, str. 45.Pro rok 2014 – New World Resources Annual Report and Accounts 2014. New World Resources Plc, str. 43.Pro rok 2015 – New World Resources Annual Report and Accounts 2015. New World Resources Plc, str. 34.

172Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Černé uhlí

Prodej uhlí OKD, a.s.

typ uhlí/rok 2012 2013 2014 2015 2016

koks

ovat

elné

uhlí

prodej* t 5 167 830 4 290 210 4 225 372 3 760 717 3 479 663

tržbytisíc

Kč16 574 935 11 147 387 10 806 786 9 573 614 7 515 000

průměrná

cenaKč/t 3 207 2 598 2 558 2 546 2 160

ener

getic

ké

uhlí

prodej* t 4 726 870 5 079 459 3 834 365 3 674 358 3 866 140

tržbytisíc

Kč8 738 661 7 371 043 7 141 678 6 894 975 5 238 000

průměrná

cenaKč/t 1 849 1 451 1 863 1 877 1 355

* odbytová těžbaPro léta 2012-2013 – OKD výroční zpráva 2013, OKD, a.s., str. 12.Pro rok 2014 – OKD výroční zpráva 2014, OKD, a.s., str. 11, 74.Pro rok 2015 – OKD výroční zpráva 2015, OKD, a.s., str. 7, 13, 54.Pro rok 2016 – OKD výroční zpráva konsolidovaná za období 9.5.–31.12.2016, OKD, a.s., str. 14, 15.

5. Těžební organizace v České republice k 31. 12. 2016

OKD, a.s., Ostrava

6. Světová výroba a ceny světového trhu

Světová těžba

Světová těžba černého uhlí se v letech 2012–2016 vyvíjela následovně:

2012 2013 2014 2015 2016

Energetické uhlí (WBD), mil. t 5 835 5 897 5 820 5 628 N

Koksovatelné uhlí (WBD), mil. t 1 025 1 085 1 115 1 100 N

Černé uhlí celkem (WBD), mil. t 6 860 6 981 6 935 6 728 N


Hlavní producenti dle WBD

Hlavní producenti dle Coal Information, IAE

e – předběžné údaje

2015 2015

Energetické uhlí Koksovatelné uhlí

země mil. tun % země mil. tun %

Čína 2 749 48,8 Čína 611 55,5

USA 690 12,3 Austrálie 191 17,4

Indie 678 12,1 Rusko 83 7,5

Indonésie 467 8,3 Indie 61 5,5

Austrálie 252 4,5 USA 57 5,2

JAR 249 4,4 Kanada 26 2,4

Rusko 216 3,8 Kazachstán 16 1,5

Kazachstán 85 1,5 Polsko 13 1,2

Kolumbie 81 1,4 Mongolsko 8 0,7

Polsko 59 1,0 Ukrajina 6 0,5

svět 5 628 100,0 svět 1 100 100,0

2016e 2016e

Energetické uhlí Koksovatelné uhlí

země mil. tun % země mil. tun %

Čína 2 651 49,0 Čína 592 55,1

Indie 608 11,2 Austrálie 189 17,6

USA 555 10,3 Rusko 84 7,8

Indonésie 460 8,5 Indie 55 5,1

JAR 254 4,7 USA 51 4,7

Austrálie 250 4,6 Kanada 26 2,4

Rusko 208 3,8 Polsko 13 1,2

Kolumbie 86 1,6 Kazachstán 11 1,0

Kazachstán 82 1,5 Ukrajina 6 0,6

Polsko 58 1,1 Mozambik 5 0,5

svět 5 407 100,0 svět 1 074 100,0


Ceny světového trhu

BP Statistical Review of World Energy (BP) a World Bank-The Pink Sheet (WB) uvádějí průměrné ceny některých druhů černého uhlí (USD/t):

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Tržní cena v sz. Evropě (BP) 92,50 81,69 75,38 56,79 59,87

Cena okamžitých nákupů uhlí US

Central Appalachian (BP) 72,06 71,39 69,00 53,59 53,56

Cena japonského dovozu

koksovatelného uhlí CIF (BP) 191,46 140,45 114,41 93,85 N

Cena japonského dovozu

energetického uhlí CIF (BP) 100,30 90,07 76,13 60,10 67,53

Asijská tržní cena (BP) 105,50 90,90 77,89 63,52 N

Australské energ.uhlí, 6300 kal CIF

Neawcastle (WB) 96,36 84,56 70,13 57,51 65,9

Kolumbijské uhlí (WB) 83,99 71,88 65,73 52,51 57,6

Jihoafrické uhlí (WB) 92,92 80,24 72,34 57,04 64,1

Čínské uhlí, Quinghuangdao (BP) 111,89 95,42 84,12 67,53 71,35

175Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Hnědé uhlí

Hnědé uhlí


Uhelné pánve(názvy pánví s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem)

1 chebská pánev 3 severočeská pánev

2 sokolovská pánev 4 česká část žitavské pánve

Ekologické územní limity

Josef Godány

Poměrně značné zásoby hnědého uhlí v severních Čechách (severočeské uhelné pánvi) jsou blokovány na základě vyhlášení tzv. územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách (dnes už pouze v severočeské uhelné pánvi). Ty byly stanoveny usneseními vlády České republiky č. 166, 443 a 490 z roku 1991 pro sokolovskou uhel-nou pánev a usnesením č. 444 z téhož roku pro severočeskou uhelnou pánev. Usnesení vlády definuje dobývací prostory a oblasti, které by měly zůstat nevytěženy. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Územní limity pro sokolovskou uhelnou pánev ale byly poměrně brzy zrušeny vládním usnesením č. 511 z roku 1993.


oblast územních limitů těžby (usnesení vlády č.444/1991)


S tenčícími se zásobami hně dého uhlí v těžených lokalitách dochází ke stupňování tlaku na přehodnocení či korekci původního rozhodnutí z roku 1991, tedy zachovaného vlád-ního usnesení č. 444/1991. K dílčí úpravě územních ekologických limitů těžby v před-polí velkolomu Bílina (ložisko Bílina) došlo vládním usnesením č. 1176/2008 a následně na základě vládního usnesení č. 827/2015, které zrušilo vládní usnesení č. 1176/2008 a výrazně prolomilo předešlou hranici územních ekologických limitů těžby jejím posu-nem do vzdálenosti 500 m od zastavěného území obce Mariánské Radčice. Tím se před-pokládaný konec těžby na tomto velkolomu posunul z roku 2038 do roku 2055. Těžební organizaci byla uložena povinnost přednostního využití vytěženého uhlí pro pokrytí potřeb teplárenství. Pro zbývající ložiskové území včetně velkolomu ČSA (ložisko Ervěnice – lom ČSA) nadále platí usnesení vlády č. 444/1991. Otázka prolomení územních ekolo-gických limitů na velkolomu ČSA je podmínečně otevřená do roku 2020 (za předpokladu neprolomení jeho územních ekologických limitů je konec těžby předpokládán již v roce 2024). Zásoby uhlí za územními ekologickými limity na velkolomu ČSA jsou jedny z nej-kvalitnějších (výhřevnost uhlí z tohoto ložiskového území činí minimálně 17 MJ/kg).

Celkově jsou ekologickými územními limity těžby vázány zásoby o objemu cca 954 mil. tun. Faktem zůstává, že pro českou energetiku je hnědé uhlí společně s jadernými elektrárnami dosud jediným relevantním surovinovým zdrojem. Hnědé uhlí je také nej-významnější surovinou pro české teplárenství. Hlavním produktem hnědouhelného prů-myslu je prachové hnědé uhlí pro elektrárny a teplárny, které se na celkové produkci dlouhodobě podílí přibližně 93 %. Produkce tříděného uhlí pro domácnosti představuje zbývajících 7 % produkce.

↑ SZ




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 8 936 157 8 859 890 8 826 333 8 775 056 8 729 236



nebilanční 4 525 445 4 488 796 4 489 937 4 473 282 4 465 466

vytěžitelné 862 202 825 322 796 277 749 075 714 356

Těžba, kt 43 710 40 585 38 348 38 351 38 646


2702 – Hnědé uhlí, též aglomerované, vyjma gagátu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 486 447 1 470 1 102 210

Vývoz kt 1 335 1 250 932 928 921

2702 – Hnědé uhlí, též aglomerované, vyjma gagátu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 203 1 263 606 653 2 136


Poznámka: Gagát je masivní černá odrůda hnědého uhlí používaná na výrobu (smutečních) šperků



Domácí ceny hnědého uhlí*

Specifikace produktu 2012 2013 2014 2015 2016

tříděné; kostka II; 17,6 MJ/kg;

Severočeské doly1 930–2 170 2 135–2 150 2 165–2 170 2 185–2 190 2 190

tříděné; ořech I; 17,6 MJ/kg;

Severočeské doly1 960–1 730 1 800–1 850 1 910–1 920 1 950–1 970 1 970

tříděné; ořech II; 17,6 MJ/kg;

Severočeské doly1 810–1 490 1 700–1 800 1 870–1 900 1 985 –2 020 2 020

hruboprach I, II; Severočeské doly;

16,9 MJ/kg1 095–1 250 N N N N

průmyslová směs; 10,5–15,6 MJ/kg;

Severočeské doly570–1 010 N N N N

* Ceny jsou uvedeny bez daně z pevných paliv

Sokolovská uhelná od roku 2009 tříděné uhlí nevyrábí, ceny svého uhlí nezveřejňuje. Mostecká uhelná od poloviny roku 2009 do února 2012 prodávala uhlí v aukcích, ceníky již nejsou vydávány.

Aukční ceny* (pro trh ČR) mosteckého tříděného hnědého uhlí kótované na energetické burze Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) (Kč/t)

Druh uhlí**Výhřevnost Qir (MJ/kg)

20122013 2014 2015 2016

1. 1.–1. 2.

kostka 19,90 1 786 – – – –

ořech 1 20,00 1 700 – – – –

ořech 2 19,80 1 310 – – – –

Zdroj: ČMKBK* Cena je uvedena bez DPH, daně z pevných paliv či jiných nepřímých daní a její součástí není cena za dopravu** Správná zrnitost (mm): kostka = 40 – 100, ořech 1 = 20 – 40, ořech 2 = 10 – 20

Českomoravská komoditní burza Kladno uzavřela k 31. prosinci 2012 trh s tříděným hnědým uhlím, který od roku 2009 organizovala v samostatné sekci Energetická burza. Účelem obchodování na tomto trhu bylo pokrytí okamžité poptávky po tříděném hnědém uhlí nad rámec dlouhodobých kontraktů velkoobchodních firem – uhelných velkoskladů. Fungování tohoto trhu bylo předem naplánováno na období let 2009 až 2012 a jeho ukon-


čení mělo řízený charakter.


Severočeské doly, a.s., ChomutovSokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., SokolovVršanská uhelná a.s., MostSeverní energetická a.s., Most


Světová těžba

Světová těžba hnědého uhlí se v pětiletí 2011–2015 vyvíjela takto:

2011 2012 2013 2014 2015

Hnědé uhlí a lignit (WBD), mil. t 896 898 860 822 816

Domácí ceny energetického uhlí pro domácnosti Kč/t podle IEA

Specifikace produktu

Složky ceny

2012 2013 2014 2015 2016

hnědé uhlí; ořech 1;

čistá výhřevnost

3 500–4 000 kcal/kg =

14,6–16,7 MJ/kg

základ před

zdaněním2 645 2 656 2 640 2 617 2 700

spotřební daň 133 133 133 133 133

DPH 556 586 583 578 595

daně celkem 689 719 716 711 728

prodejní cena 3 334 3 375 3 356 3 328 3 428

Zdroj: Energy prices and taxes 2017. Quarterly statistics. 2nd quarter 2017. OECD/IEA


Trh a ceny

Hnědé uhlí je pouze v omezeném rozsahu předmětem světového obchodu. Ve srovnání se situací v obchodu s černým uhlím nesnese hnědé uhlí z ekonomického hlediska dopravu na větší vzdálenosti. Obchod se proto uskutečňuje převážně mezi sousedními státy na zá-kladě smluvních cen, které nejsou v dostupných statistikách publikovány.

Hlavní producenti dle Key coal trends (IEA) 2017

2016e

země mil. tun %

Německo 172 21,9

Rusko 74 9,4

USA 66 8,4

Austrálie 63 8,0

Polsko 60 7,6

Turecko 57 7,2

Indie 45 5,7

Česká republika 39 5,0

Srbsko 38 4,8

Řecko 32 4,1

svět 787 100,0


181Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Ropa

Hlavní ložiskové oblasti:(hlavní ložiskové oblasti s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem)

1 vídeňská pánev 2 karpatská předhlubeň

Ropa



Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 30 781 28 811 27 094 28 953 28 959

bilanční prozkoumané 20 108 21 236 21 100 21 402 21 428

bilanční vyhledané 4 092 1 758 1 747 1 735 3 355

nebilanční 6 581 5 817 5 816 5 816 5 816

vytěžitelné 1 628 1 534 1 449 1 379 1 504

Těžba, kt 150 152 148 126 116




2709 – Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 7 024 6 631 7 313 7 239 5 325

Vývoz kt 21 25 27 28 28

2709 – Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové

2012 2013 2014 2015 2016



271011 – Benziny

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt N N N N N

Vývoz kt N N N N N

Poznámka: byl použit přepočet 1 000 l benzinu = 750 kg

271011 – Benziny

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t N N N N N

Průměrné vývozní ceny Kč/t N N N N N

Benzin

2012 2013 2014 2015 2016e

Dovoz kt 460 559 449 518 804

Vývoz kt 298 332 459 593 403 e – předběžné údajeZdroje: 2012–2013 – Oil information 2015. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 20152014–2016 – Oil information 2017. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2017




Ceny domácích těžařů nejsou publikovány.


MND a.s., HodonínLAMA GAS & OIL s.r.o., Hodonín


Světová těžba

Světová produkce ropy dosahovala v posledních letech této výše:

2012 2013 2014 2015 2016

Světová těžba ropy (WBD), mil. t 4 056 4 065 4 158 4 296 N

Světová těžba ropy (BP), mil. t 4 117 4 130 4 221 4 362 4 382

Poznámka: BP – BP Statistical Review of World Energy. 2017

2012 2013 2014 2015 2016

Kazachstán kt 518 620 817 702 305

Ruská federace kt 4 545 4 213 4 164 4 025 3 424

Polsko kt – – – – –

Itálie kt 11 – – – –

Maďarsko kt – – 6 22 28

Ostatní nečlenské země

OECD v Evropě/Eurasii

(zde Azerbajdžán)

kt 1 859 1 659 2 317 2 383 1 489

Írán kt – – – – –

Alžírsko kt 141 60 36 – –

Saúdská Arábie – – – – 79

Celkem kt 7 074 6 552 7 371 7 132 5 325

Dovozní ceny, průměrná

jednotková hodnota, CIF

USD/bbl 112,33 110,26 102,13 54,91 53,49

USD/t* 827,87 812,62 752,70 404,69 394,22

Poznámka: * 1 t = 7,37 bbl (průměrně)Zdroje: Oil information 2013. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2013. Oil information 2014. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2014. Oil information 2015. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2015. Oil information 2016. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2016. Oil information 2017. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2017. Oil information 2016. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2016.

Dovoz ropy do České republiky podle zemí a dovozní ceny


Hlavní producenti dle BP

2016e

země mil. tun %

Saúdská Arábie 586 13,4

Rusko 554 12,6

USA 543 12,4

Irák 219 5,0

Kanada 218 5,0

Írán 216 4,9

Čína 200 4,6

Spojené Emiráty 182 4,2

Kuvajt 153 3,5

Brazílie 137 3,1

svět 4 382 100,0


Ceny na světovém trhu

Průměrná kotace cen okamžitých nákupů surové ropy dle IEA a BP (USD/barel)

Komodita/Rok JednotkyPřevodní

faktor2012 2013 2014 2015 2016

Ropa Brent, CIF

Rotterdam

USD/bbl

1 t =

7,560 bbl

111.67 108.66 98,95 52,39 43,73

USD/t 844,23 821,47 748,06 396,07 330,60

Ropa Dubai, CIF

Rotterdam

USD/bbl 1 t =

7,596 bbl

109.08 105.47 97,07 51,20 41,19

USD/t 828,57 801,15 737,34 388,92 312,88

Ropa West Texas

Intermediate (WTI),

CIF Rotterdam

USD/bbl1 t =

7,400 bbl

94.13 97.99 93,28 48,71 43,34

USD/t 696,56 725,13 690,27 360,45 299,10

Ropa Nigerian

Forcados, CIF

Rotterdam

USD/bbl1 t =

7,500 bbl

114.21 111.95 101,35 54,41 44,54

USD/t 856,58 839,63 760,13 408,08 334,05

Ropa koš OPEC,

CIF Rotterdam

USD/bbl 1 t =

7,090 bbl

109.45 105.00 96,29 49,52 40,65

USD/t 776,00 744,45 682,70 351,10 321,14

Poznámka: bbl = zkratka názvu jednotky barel

185Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Uran

Výhradní evidovaná ložiska(tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek)

1 Rožná 3 Břevniště pod Ralskem 5 Jasenice-Pucov 7 Stráž pod Ralskem*

2 Brzkov 4 Hamr pod Ralskem 6 Osečná-Kotel

* uran je získáván jako vedlejší efekt čištění podzemních vod a technologických roztoků v rámci likvidačních prací a rekultivací po těžbě in situ loužením (in situ leaching – ISL nebo také in situ recovery - ISR) uranových rud

Vytěžená ložiska a ostatní zdroje

8 Příbram 13 Okrouhlá Radouň 18 Předbořice

9 Jáchymov 14 Dyleň 19 Hájek + Ruprechtov

10 Zadní Chodov + Vítkov 2 15 Javorník 20 Chotěboř

11 Olší 16 Licoměřice-Březinka 21 Slavkovice

12 Horní Slavkov 17 Radvanice + Rybníček

+ Svatoňovice

22 Mečichov-Nahošín

Uran





Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, t U 19 025 19 025 19 025 19 025 214 253

P2, t U 2 181 2 181 2 181 2 181 12 319

P3 – – – – –

Ostatní* prognózní zdroje P1, P2, P3

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, t U 202 827 – – – –

P2, t U 16 522 – – – –

P3 – – – – –

* V současnosti nevyužitelné prognózní zdroje pískovcového typu v české křídové pánvi


28441030 – Přírodní uran – zpracovaný

Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t U 135 214 135 144 135 071 135 037 135 015



nebilanční 114 433 114 391 114 287 114 259 114 230

vytěžitelné 312 284 314 308 313

Těžba, t U 222 232 165 134 128

Produkce koncentrátu, t U* 219 206 146 122 137

* odpovídá odbytové produkci (bez ztrát úpravou)



2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t U 0,001 N N N N

Vývoz t U 0,003 0,004 0,003 118 0,004



Vytěžený uran je exportován.


DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem


Světová těžba

V posledních letech výše světové těžby uranu v rudě dosahovala těchto čísel:

2012 2013 2014 2015 2016

Těžba uranu, t U3O8 (dle WBD) 70 212 70 653 68 314 72 561 N

Těžba uranu, t U (dle WNA*) 58 489 59 331 56 041 60 496 62 366

Poznámky:1) * Uranium production figures. World Nuclear Association. July 2017.2) 1 t U = 1,179 t U3O8

Podle Uranium Investing News.com (INN) byla primární produkce U v posledních letech:

Rok 2013 2014 2015 2016

tun U 59 331 56 041 60 514 62 012

28441030 – Přírodní uran – zpracovaný

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg U 96 000 N N N N

Průměrné vývozní ceny Kč/kg U 260 895 189 838 197 793 10 183 163 344


Prvních deset producentů uranu v roce 2016 podle INN:

2016

U3O8

země tun %

Kazachstán 24 575 39,6

Kanada 14 039 22,6

Austrálie 6 315 10,2

Niger 3 477 5,6

Namibie 3 315 5,3

Rusko 3 004 4,8

Uzbekistán 2 404 3,9

Čína 1 616 2,6

USA 1 125 1,8

Ukrajina 1 005 1,6

Svět 62 012 100

Ceny na světovém trhu

Průměrné roční ceny ESA za přírodní uran (EUR/kg U) podle EU Nuclear Observatory

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Dlouhodobé kontrakty 90,03 85,19 78,31 94,30 86,62

Okamžité nákupy (spot) 97,80 78,24 74,65 88,73 88,56

Poznámka: ESA – Euratom Supply Agency, Evropská agentura pro společnou zásobovací politikuna principu řádného a spravedlivého zásobování uživatelů Evropského společenství nukleárními palivy

189

Hlavní ložiskové oblasti a podzemní zásobník plynu Příbram:(názvy oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem)

1 oblast jižní Moravy 2 oblast severní Moravy 3 podzemní zásobník plynu Příbram

Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Zemní plyn

výhradní evidovaná ložiska zemního plynu

vytěžená ložiska a ostatní zdroje zemního plynu

výhradní ložiska sorbovaného zemního plynu

ostatní zdroje sorbovaného zemního plynu

podzemní zásobníky plynu

Zemní plyn


190Nerostné suroviny těžené v ČR – Energetické – Zemní plyn



Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, mil. m3 30 506 31 085 27 949 30 948 30 839



nebilanční 20 472 20 458 20 458 20 456 20 481

vytěžitelné 4 886 5 512 5 064 5 057 4 918

Těžba, mil. m3 204 207 198 200 169


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, mil. m3 16 767 16 767 16 767 16 767 16 767

P2 – – – – –

P3 – – – – –


271121 – Zemní plyn v plynném stavu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz tisíce m3 N N N N N

Vývoz tisíce m3 N N N N N

271121 – Zemní plyn v plynném stavu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/tisíc m3 N N N N N

Průměrné vývozní ceny Kč/tisíc m3 N N N N N


Dovoz zemního plynu do České republiky podle zemí a dovozní ceny

2012 2013 2014 2015 2016

Norsko milion m3 3 4 699 99 2

Ruská federace milion m3 7 468 8 475 6 550 7 375 8 121

Celkem milion m3 7 471 8 479 7 249 7 474 8 123

Průměrné ceny

dodávek plynovodem

USD/milion Btu 13,22 12,10 8,97 6,97 5,23

USD/MWh 45,12 41,30 30,61 23,79 17,83

USD/m3 0,49 0,45 0,33 0,26 0,19

Zdroje: Natural gas information 2013. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2013.Natural gas information 2014. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2014. Natural gas information 2015. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2015.Natural gas information 2016. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2016.Natural gas information 2017. International Energy Agency Statistics. OECD/IEA, 2017.

Poznámky:1) Vlastní přepočet cen z USD/milion Btu na USD/m3 podle vztahů 1 ft3 (cubic foot=kubická stopa) zemního plynu = 1 050 Btu (British thermal unit); 1m3 = 35,31ft3; 1m3 = 37 075,5 Btu2) 3 412 969 Btu = 1 MWh


Ceny domácích těžařů jsou publikovány neúplně.Unigeo a.s. ve svých výročních zprávách za roky 2012–2016 uvádí údaje, ze kterých lze

přibližně odvodit průměrné ceny zemního plynu dodávaného do regionální plynové sítě:

2012 2013 2014 2015 2016

cena Unigeo a.s. – Kč/m3 < 9 < 9 < 12 < 8 < 5,7


Obchodování se zemním plynem v rámci SSDP na Energetické burze Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) – průměry cen*) kótovaných na burzovních shromážděních vážené zobchodovaným množstvím

2012 2013 2014 2015 2016

Do 630 MWh/odběrné místo

(630 MWh = 59 684 m3)

Kč/MWh **) 705 715 660 442 442

Kč/tisíc m3 ***) 7 441 7 547 6 960 4 660 4 660

Nad 630 MWh/odběrné místo

(630 MWh = 59 684 m3)

Kč/MWh **) 690 703 681 561 440

Kč/tisíc m3 ***) 7 146 7 420 7 180 5 910 4 640

Zdroj: ČMKBKVysvětlivky:SSDP = zemní plyn v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu = zemní plyn, fyzicky dodávaný do odběrných míst oprávněného zákazníka (odběratele) na území České republiky, spolu s převzetím závazku odběratele odebrat plyn z distribuční soustavy a s přenesením odpovědnosti za odchylku na držitele licence na obchod se zemním plynem (dodavatele) podle energetického zákona a navazujících prováděcích předpisů v platném znění, včetně zajištění distribuce zemního plynu a systémových služeb. *) Cena při obchodování zemního plynu je uvedena v Kč bez daně z přidané hodnoty, bez daně z plynu či jakékoliv

jiné nepřímé daně nebo obdobné platby a neobsahuje cenu za dopravu plynu a související služby **) Formát kótovaných cen***) Kótované ceny přepočtené s použitím vztahu pro spalné teplo 1 MWh = 94,74 m3 zemního plynu


MND a.s., Hodonín Green Gas DPB, a.s., Paskov LAMA GAS & OIL s.r.o., Hodonín UNIMASTER spol. s r.o., PrahaUnigeo a.s., Ostrava - Hrabová


Světová těžba

V posledních letech se světová těžba zemního plynu pohybovala v těchto objemech:

2012 2013 2014 2015 2016

Světová těžba zemního plynu (WBD), mld. m³ 3 468 3 519 3 581 3 634 N

Světová těžba zemního plynu (BP), mld. m³ 3 311 3 348 3 461 3 539 3 552

Poznámky: BP – BP Statistical Review of World Energy 2016.


Hlavní producenti dle BP

2016e

země mil. m3 %

USA 749 21,1

Rusko 579 16,3

Írán 202 5,7

Katar 181 5,1

Kanada 152 4,3

Čína 138 3,9

Norsko 117 3,3

Saúdská Arábie 109 3,1

Alžír 91 2,6

Austrálie 91 2,6

svět 3 552 100,0


Ceny zemního plynu v různých zemích podle BP Statistical Review of World Energy 2016 (USD/milion Btu převedeno na USD/m3 a USD/MWh)

Země/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Německo, průměrná

dovozní cena

USD/mil. Btu 11,03 10,73 9,11 6,72 4,93

USD/MWh 37,65 36,59 31,09 22,93 16,83

USD/m3 0,41 0,4 0,33 0,23 0,18

Velká Británie,

Heren NBP Index

USD/mil. Btu 9,46 10,63 8,22 6,53 4,69

USD/MWh 32,29 36,28 28,05 22,29 16,01

USD/m3 0,35 0,39 0,30 0,25 0,17

USA, Henry Hub,

momentální obchod

USD/mil. Btu 2,76 3,71 4,35 2,60 2,45

USD/MWh 9,42 12,66 14,85 8,87 8,36

USD/m3 0,1 0,14 0,16 0,10 0,09

Kanada (Alberta)

USD/mil. Btu 2,27 2,93 3,87 2,01 1,55

USD/MWh 7,75 10,00 13,21 6,86 5,29

USD/m3 0,08 0,11 0,14 0,07 0,06

Poznámky:1) Vlastní přepočet cen z USD/milion Btu na USD/m3 podle vztahů 1 ft3 (cubic foot=kubická stopa) zemního plynu =

1 050 Btu (British thermal unit); 1m3 = 35,31ft3; 1m3 = 37 075,5 Btu2) 3 412 969 Btu = 1 MWh

194Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Bentonit

NERUDNÍ SUROVINY

Bentonit



Hlavní ložiskové oblasti a ložiska ležící mimo ně(Tučným písmem jsou uvedeny hlavní ložiskové oblasti a těžené ložisko mimo nich)

1 České středohoří

2 Doupovské hory

3 Sokolovská pánev

4 Maršov u Tábora

5 Dněšice – Plzeňsko jih

6 Ivančice – Réna

7 Poštorná

8 Rybova Lhota




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 302 946 294 885 306 992 306 793 306 911



nebilanční 102 749 105 151 105 151 105 151 105 386

Vytěžitelné 29 438 30 493 30 843 30 656 28 671

Těžba, kt * 221 226 301 369 374

* včetně montmorillonitických jílu z nadloží kaolinů


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 23 792 27 017 27 017 27 017 27 017

P2, kt 36 874 36 874 36 361 36 361 36 361

P3 – – – – –


250810 – Bentonit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 39 45 63 65 63

Vývoz kt 151 163 168 169 165

250810 – Bentonit

2012 2013 2014 2015 2016




250820 – Odbarvovací zeminy a fullerova (valchářská) hlinka

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kt 0 0 0 0 0

Vývoz kt 0 0 0 0 0

250820 – Odbarvovací zeminy a fullerova (valchářská) hlinka

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t – – – – –

Průměrné vývozní ceny Kč/t – – – – –


Ceny bentonitu nejsou uváděny.


KERAMOST a.s., Most Sedlecký kaolin a.s., Božičany KSB s.r.o., Božičany


Světová těžba

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba (dle MCS), kt 9 950 12 000 16 100 16 000 16 200

Světová těžba(dle WBD), kt 16 974,3 16 190,7 1 860,8 17 702,7 N



Hlavní producenti dle MCS Hlavní producenti dle WBD

2015 2016e

země kt % země kt %

USA 4 040 25,3 USA 4 040 22,8

Čína 3 650 22,8 Čína 3 650 20,6

Indie 1 100 6,9 Turecko 3 135 17,7

Turecko 1 090 6,8 Ŕecko 1 123 6,3

Řecko 1 010 6,3 Indie 1 100 6,2

Mexiko 470 2,9 Rusko 544 3,1

Írán 420 2,6 Japonsko 500 2,8

Brazílie 405 2,5 Írán 436 2,5

Německo 395 2,5 Německo 393 2,2

Česká republika 369 2,3 Česká republika 369 2,1

svět 16 000 100,0 svět 17 703 100,0


Hlavní producenti dle MCS

2016e

země kt %

USA 3 800 23,5

Čína 3 650 22,5

Řecko 1 200 7,4

Turecko 1 200 7,4

Indie 1 100 6,8

Írán 600 3,7

Mexiko 500 3,1

Brazílie 405 2,5


Německo 360 2,2

svět 16 200 100,0


Ceny obchodovaných komodit (podle IM)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Bentonit, stelivo, 1–5 mm, volně

ložený, FOB evropské přístavy EUR/t 42–60 42–60 42–60 42–60 40–62

Bentonit indický, stelivo, drcený,

sušený, volně ložený, FOB KandlaUSD/t 34–38 34–38 34–38 32–35 32–35

Bentonit API, pytlovaný

ve vagonech, FOB závod

Wyoming

USD/st 90–130 90–130 90–130 95–135 86–125

Bentonit slévárenský, pytlovaný

ve vagonech, FOB závod

Wyoming

USD/st 90–124 97–124 97–124 97–124 97–124

Bentonit IOP, surový, volně ložený,

FOB závod WyomingUSD/st 66–72 66–72 66–72 60–72 50–65

OCMA, slévárensky, surový,

sušený, volně ložený, FOB MilosEUR/t 50–80 60–80 60–80 60–80 60–80

Bentonit sušený, volně ložený,

FOB ŘeckoEUR/t 50–75 65–75 65–75 65–75 65–75

Bentonit, stelivo, FOB závod

WyomingUSD/st 50–60 50–60 50–65 47–65 47–59

Cenové rozpětí je dáno nejnižší a nejvyšší kotací měsíčních cen v daném roce Poznámka: st – short ton; 1 st = 0,9072 t

199Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Diatomit

Těžené ložisko:

1 Borovany-Ledenice

Diatomit





Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 2 573 2 520 2482 2 463 2 434

bilanční prozkoumané 1 859 1 808 1772 1 755 1 728

bilanční vyhledané 0 0 0 0 0

nebilanční 714 712 710 708 706

vytěžitelné 1 673 1 624 1 590 1 575 1 549

Těžba, kt 43 49 34 15 26



2512 – Moučky fosilní křemičité, zeminy křemičité

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 3 830 3 703 6 927 8 929 10 484

Vývoz t 6 773 7 031 8 438 12 401 16 127

2512 – Moučky fosilní křemičité, zeminy křemičité

2012 2013 2014 2015 2016



6901 – Cihly, dlaždice a jiné keramické výrobky z křemičitých fosilních mouček

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 15 014 12 425 13 715 24 918 27 302

Vývoz t 68 72 31 73 185

6901 – Cihly, dlaždice a jiné keramické výrobky z křemičitých fosilních mouček

2012 2013 2014 2015 2016




Diatomit byl na domácím trhu prodáván v cenovém rozmezí 9 800 – 16 500 Kč/t.


LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza



Světová těžba

Světová produkce diatomitu je uváděna v posledních pěti letech takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba (dle MCS), kt 2 120 2 270 2 360 2 670 2 690

Světová těžba (dle WBD), kt 2 100,0 2 161,5 2 341,0 2 150,0 N



2016e

země kt %

USA 832 30,9

Dánsko 440 16,4

Čína 420 15,6

Argentina 200 7,4

Peru 150 5,6

Japonsko 100 3,7

Mexiko 80 3,0

Francie 75 2,8

Korejská republika 70 2,6

Rusko 70 2,6

svět 2 690 100,0


Rozsah světových zdrojů je ve statistikách uváděn jako značný. USA má podle MCS k dispozici zdroje ve výši 250 000 kt, Čína 110 000 kt.

Ceny obchodovaných komodit (USD/t) podle IM

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

US kalcinovaný diatomit, filtrační,

FOB závod555–640 575–640 575–670 605–670 635–670

US diatomit, kalcinovaný, pálený,

filtrační, FOB závod580–825 580–825 580–865 610–880 640–880

Cenové rozpětí je dáno nejnižší a nejvyšší kotací měsíčních cen v daném roce.

202Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Dolomit

1 Bohdaneč 5 Hněvotín 9 Kryštofovo Údolí

2 Lánov 6 Horní Rokytnice 10 Křížlice

3 Bystročice 7 Jesenný-Skalka 11 Machnín-Karlov pod Ještědem

4 Čelechovice na Hané 8 Koberovy 12 Podmokly

(Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek)

Dolomit






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 527 219 526 826 526 376 525 936 524 464



nebilanční 93 222 93 222 93 222 93 222 93 222

vytěžitelné 12 615 12 212 11 770 11 320 10 879

Těžba, kt 440 392 449 451 440


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 23 946 23 946 23 946 23 946 23 946

P2 – – – – –

P3 – – – – –


2518 – Dolomit kalcinovaný; dolomit zhruba opracovaný nebo rozřezaný; aglomerovaný dolomit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 399 696 433 785 408 916 444 044 390 592

Vývoz t 30 77 39 86 176

2518 – Dolomit kalcinovaný; dolomit zhruba opracovaný nebo rozřezaný; aglomerovaný dolomit

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 202 299 254 260 251




Průměrné ceny dolomitu na domácím trhu


dolomitové kamenivo, Kč/t 190–364 200–371 205–380 185–357 265–435

mleté vápenité dolomity volně ložené, Kč/t 622–694 634–695 634–695 634–695 674–723

mleté vápenité dolomity balené, Kč/t 1 615 1 615 1 620 1 625 1625


Krkonošské vápenky Kunčice, a.s.UNIKOM, a.s., Kutná Hora


Světová těžba

Světová produkce dolomitu není ve statistikách uváděna. Jeho světové zásoby jako zdroje magnesia jsou vyhodnocovány na miliardy tun. I když je dolomit považován za hlavní potenciální zdroj Mg v litosféře, není v současné době pro výrobu Mg využíván. Jinak pro tento účel je vhodný kalcinovaný dolomit s minimálním obsahem 8 % Mg.

Světové ceny dolomitu nejsou v mezinárodních přehledech uváděny.

205Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Drahé kameny

Pyroponosná hornina: Vltavínonosná hornina: Ostatní drahé kameny:

1 Podsedice-Dřemčice 8 Hrbov u Lhenic 14 Bochovice *

3 Dolní Olešnice 9 Chlum nad Malší-východ 15 Rašov **

4 Horní Olešnice 1 10 Ločenice-Chlum 16 Velká Kraš***

5 Horní Olešnice 2 11 Besednice

6 Linhorka-Staré 12 Slavče-sever

7 Třebívlice 13 Vrábče-Nová Hospoda

2 Vestřev

* ametyst, ** opál, ***drahokamové odrůdy křemene(Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek)

výhradní evidovaná ložiska pyroponosné horniny

vytěžená ložiska a ostatní zdroje pyroponosné horniny

výhradní evidovaná ložiska vltavínonosné horniny

vytěžená ložiska a ostatní zdroje vltavínonosné horniny

výhradní evidovaná ložiska ostatních drahých kamenů

vytěžená ložiska a ostatní zdroje ostatních drahých kamenů

Drahé kameny



Rok 2012 2013 2014 2015 2016


z toho těžených b) 3 3 3 3 3

Zásoby celkem, kt a) 19 459 19 443 19 425 19 408 19 400

bilanční prozkoumané a) 3 276 3 260 3 242 3 225 3 217

bilanční vyhledané a) 13 002 13 002 13 002 13 002 13 002

nebilanční a) 3 181 3 181 3 181 3 181 3 181

vytěžitelné a) 1 164 1 148 1 066 3 960 2 982

Zásoby celkem, m3 c) 692 072 686 591 641 561 574 348 510 977

bilanční prozkoumané c) 154 596 141 638 130 310 114 511 95 605

bilanční vyhledané c) 534 377 541 854 508 152 456 738 415 372

nebilanční c) 3 099 3 099 3 099 3 099 3 099

vytěžitelné c) 642 270 636 789 591 759 524 546 464 274

Zásoby celkem, kt

(1 m3 = 1,8 t) c)1 246 1 236 1155 1 034 925

bilanční prozkoumané c) 278 255 235 206 96

bilanční vyhledané c) 962 975 915 822 415

nebilanční c) 6 6 3 6 3

vytěžitelné c) 1 156 1146 1 065 944 835

Těžba, kt a) 12 16 18 17 8

Těžba, tis. m3 c) 41 41 45 67 71

Těžba, kt (1 m3 = 1,8 t) c) 74 74 81 120 128

Poznámka:a) pyroponosná horninab) 1 ložisko pyropu a 2 ložiska vltavínůc) vltavínonosná hornina





Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1 – – – – –

P2, a) t 100 100 100 100 100

P2, b) kt 749 749 749 749 749

P2, c) tis. m3 66 000 66 000 66 000 66 000 66 000

P2, c) kt 119 119 118 118 118

P3 – – – – –

Poznámka:a) jaspisb) pyroponosná horninac) vltavínonosná hornina


7102 – Diamanty, též opracované, avšak nezamontované ani nezasazené

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 928 636 480 243 248

Vývoz kg 742 444 380 167 61

7102 – Diamanty, též opracované, avšak nezamontované ani nezasazené

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 835 775 543 657 952 238 825 524 904 798

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 468 977 339 054 868 734 645 772 965 033

7103 – Drahokamy (jiné než diamanty) a polodrahokamy, též opracované, tříděné, ale nenavlečené, nemontované, nezasazené

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 231 965 249 855 216 981 311 215 399 913

Vývoz kg 4 140 1 135 6 591 65 986 66 371

7103 – Drahokamy (jiné než diamanty) a polodrahokamy, též opracované, tříděné, ale nenavlečené, nemontované, nezasazené

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 226 282 1 300 244 283

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 3 132 9 980 3 570 813 965



V současné době je mezinárodní obchod s drahokamy natolik globalizovaný, že neexis-tují podstatnější rozdíly v jejich cenách kdekoli na světě včetně ČR. Jediný rozdíl je, že díky nižší koupěschopnosti i nižší znalosti klenotníků i zákazníků, se k nám vozí spíše méně kvalitní drahokamy, kameny vysoké kvality jsou na českém trhu výjimkou.

Firma Granát, družstvo umělecké výroby v Turnově, vykupovala v letech 2012–2016 české granáty za následujících podmínek:

Výkupní ceny suroviny českého granátu dle velikostních tříd:

Třída Sítová velikost (mm) Min. tloušťka (mm) Výkupní cena Kč/g

IV. 2,6 – 2,9 mm 2,6 mm 6 Kč/g

III. 3,0 – 3,9 mm 2,6 mm 18 Kč/g

II. 4,0 – 4,9 mm 3,0 mm 44 Kč/g

I. 5,0 – 5,9 mm 3,5 mm cena dohodou od 100 Kč/g

E0 a větší Od 6,0 mm a více 4,5 mm cena dohodou od 150 Kč/g

251320 – Smirek, přírodní korund, granát a ostatní brusiva přírodní

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 2 419 3 103 3 478 4 779 4 559

Vývoz t 121 339 184 149 133

251320 – Smirek, přírodní korund, granát a ostatní brusiva přírodní

2012 2013 2014 2015 2016




Internetový velkoobchod E-vltaviny nabízel vltavíny v následujících velikostních a ce-nových relacích (každý je individuelně zabalen v plastové krabičce s jeho specifikací):

Těžební lokalita Hmotnost (g) Počet kusů Cena (Kč)

Besednice *

1,40–1,90 1 630–860

1,92–2,22 1 865–1 000

2,36–2,83 1 1 065–1 275

3,05–3,57 1 1 375–1 610

6,26 1 2 295

Chlum nad Malší

1,89 1 265

5,31 1 785

6,73 1 1 010

10,75 1 1 720

13,04 1 2 086

13,81 1 2 210

14,60 1 2 336

16,8 1 2 688

17,8 1 2 741

5 10 350

10 10 700–900

Netolice3,4 1 399

8,0 1 999

Slavče 1,96–5,50 1 360–660

Poznámka: * vltavíny z této lokality jsou považovány za vzhledově nejlepší


Pyroponosná horninaGranát, družstvo umělecké výroby, Turnov

Vltavínonosná horninaMAWE CK s.r.o., Český KrumlovMonday Morning s.r.o., Praha



Světová těžba

Statistické údaje o produkci klenotnických granátů nejsou k dispozici. V přehledech MCS jeuváděna světová těžba průmyslových granátů v posledních letech takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba, t 670 000 1 660 000 1 660 000 1 690 000 1 7000 000

e – předběžný údaj

Světové statistiky evidují hlavně těžbu diamantů, a to jak klenotnických, tak i průmyslových.

Světová těžba klenotnických diamantů měla tento vývoj tis. ct (ct= karát= 0,2 g):

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba (dle WBD) 71 664,9 76 063,4 75 741,8 76 377,1 N

Světová těžba (dle MCS) 91 700 70 600 71 200 70 900 70 000



2015 2016e

Klenotnické diamanty Klenotnické diamanty

zemětisíc

karátů% země

tisíc karátů

%

Rusko 23 500 33,1 Rusko 23 500 33,6

Botswana 14 500 20,5 Botswana 15 000 21,4

Kanada 11 700 16,5 Kanada 13 000 18,6

JAR 5 770 8,1 D.R. Kongo 2 800 4,0

D.R. Kongo 3 200 4,5 JAR 2 800 4,0

Namibie 2 050 2,9 Namibie 2 050 2,9

Sierra Leone 400 0,6 Sierra Leone 400 0,6

Zimbabwe 349 0,5 Zimbabwe 350 0,5

Lesotho 304 0,4 Lesotho 304 0,4

Austrálie 271 0,4 Austrálie 270 0,4

svět 70 900 100,0 svět 70 000 100,0



Světová těžba průmyslových diamantů se vyvíjela takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba (dle WBD), tis.ct 56 613,1 56 115,2 50 608,8 51 403,6 N

Světová těžba (dle MCS), tis.ct 75 000 60 000 53 000 57 000 57 000



Ceny drahých kamenů jsou závislé na typu, velikosti a jakosti, a to ve značných ceno-vých rozpětích.

2015 2016e

Průmyslové diamanty Průmyslové diamanty

zemětisíc

karátů% země

tisíc karátů

%

Rusko 18 31,6 Rusko 18 31,6

Austrálie 13 22,8 Austrálie 13 22,8

D.R. Kongo 13 22,8 D.R. Kongo 11 19,3

Botswana 6 10,5 Botswana 6 10,5

Zimbabwe 3 5,3 JAR 4 7,0

JAR 1 1,8 Zimbabwe 2 3,5

svět 57 100,0 svět 57 100,0


212

Přibližná cena diamantů: Celosvětová průměrná cena USD za karát (plus pětiletá předpověď). Nezahrnuje syntetické diamanty

Rok Průměrná cena USD/karát

2004 64

2005 66

2006 68

2007 71

2008 78

2009 69

2010 89

2011 115

2012 99

2013 108

2014 103

2015 (předpověď Paula Zimnisky) 103






Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Drahé kameny

Zdroj: Zimnisky P. (2015): Global diamond output to rise in 2015. – Mining Journal special publication-PDAC 2015, str.17–18.

213Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Jíly

Jíly



Hlavní ložiskové oblasti:(Názvy hlavních ložiskových oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučně)

1 kladensko-rakovnický karbon 7 terciérní relikty středních Čech

2 moravská a východočeská křída 8 terciérní relikty západních Čech

3 křída v okolí Prahy 9 chebská a sokolovská pánev

4 lounská křída 10 severočeská pánev

5 jihočeské pánve 11 žitavská pánev

6 plzeňská pánev 12 terciér a kvartér na Moravě




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 920 624 923868 922 396 921 734 920 056



nebilanční 345 962 347 870 347 842 347 752 349 246

vytěžitelné 43 680 42 839 42 102 43 485 42 916

Těžba, kt 485 465 518 569 538


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 331 988 331 988 331 988 331 988 331 988

P2, kt 38 196 38 196 38 196 38 196 38 196

P3 – – – – –


2508 – Ostatní jíly (neexpandované), kyanit, sillimanit, též pálené, mullit, šamotové nebo dinasové zeminy

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 74 210 84 299 95 314 99 527 94 504

Vývoz t 286 309 295 808 324 716 307 902 282 328

2508 – Ostatní jíly (neexpandované), kyanit, sillimanit, též pálené, mullit, šamotové nebo dinasové zeminy

2012 2013 2014 2015 2016




250830 – Žáruvzdorný (šamotový) jíl

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 7 350 11 350 9 182 9 285 9 004

Vývoz t 22 068 10 869 21 211 17 547 18 206

250830 – Žáruvzdorný (šamotový) jíl

2012 2013 2014 2015 2016



250840 – Ostatní jíly

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 15 503 14 004 14 721 9 240 11 556

Vývoz t 73 481 62 632 71 729 82 239 57 504

250840 – Ostatní jíly

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 843 1 472 911 956 984

250870 – Šamotové nebo dinasové zeminy

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 9 123 6 812 8 505 7 555 4 946

Vývoz t 49 980 50 377 53 254 49 880 41 623

250870 – Šamotové nebo dinasové zeminy

2012 2013 2014 2015 2016





Různé kvality jílů na trhu se vyznačují cenovou pestrostí. Ceny jsou zveřejňovány jenom v omezeném rozsahu (někteří producenti je nezveřejňují vůbec). Pohybují se obvykle v rozmezí 70–4 400 Kč/t.


Jíly pórovinovéKERACLAY, a.s., BrníkLB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza

Jíly žáruvzdorné na ostřivoKERACLAY, a.s., BrníkČeské lupkové závody, a.s., Nové StrašecíP-D Refractories CZ a.s, Velké OpatoviceRAKO – LUPKY s.r.o., Lubná u Rakovníka

Jíly žáruvzdorné ostatníLB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza

Jíly keramické nežáruvzdornéLB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza Sedlecký kaolin, a.s., BožíčanyKaolin Hlubany, a.s.


Světová těžbaNeexistují žádná respektovaná čísla o světové produkci a světovém obchodu jílů (v naší terminologii označované jako žáruvzdorné jíly ostatní) kvůli potížím si klasifikováním těchto jílů na jednotné bázi a s jejich přímou srovnatelností založenou na kvalitě a vy-užívání.


Celosvětově jsou uváděny těžby valchářské hlinky (Fuller’s earth) ve statistice MCS:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba, kt 2 980 3 000 3 260 3 310 3 230


Světová těžba valchářské hlinky (MCS):

2015 2016e

kt % kt %

USA 1 930 58,3 USA 1 850 57,3

Španělsko 647 19,5 Španělsko 645 20,0

Mexiko 250 7,6 Mexiko 250 7,7

Senegal 190 5,7 Senegal 190 5,9

Turecko 10 0,3 Turecko 10 0,3

Indie 6 0,2 Indie 6 0,2

svět 3 310 100,0 svět 3 230 100,0


Ve statistikách se ve skupině jílů objevují i suroviny tvořené minerály a horninami slou-žícími k výrobě žáruvzdorných materiálů, které však nejsou jíly: kyanit, sillimanit, lupky, křemičité pískovce (křemence) – dinas.



Ceny jílů vesměs nejsou uváděny. V celém sledovaném období 2012–2016 Industrial Minerals kotoval indikativní ceny minerálů ze skupiny silimanitu:

Komodita/rok 2012 2013 2014 2015 2016

Andaluzit, 55%–59% Al2O3,

FOB evropský přístav, EUR/t345–425 350–425 350–425 355–425 240–299

Andaluzit, 57%–58% Al2O3,

po 2 000 t objemech, volně

ložený, FOB Transvaal, EUR/t

230–280 235–280 235–280 235–290 355–425

Kyanit, 54%–60% Al2O3,

po 18–22 st objemech, surový,

ex-works USA, USD/st

224–320 224–320 224–320 225–320 225–320

Kyanit, 54%–60% Al2O3, po

18–22 st objemech, kalcinovaný,

ex-works USA, USD/st

373–439 373–439 373–439 375–440 375–440

Mulcoa* výrobky, 47% Al2O3,

volně v pytlích, FOB USA, USD/t198 198 198 195–200 195–200

Poznámky:st – short ton; 1 st = 0,9072 t* – Mulcoa je registrovaná obchodní značka pro kalcinované alumosilikáty vyráběné v Georgii v USA. Jde o šamot s vysokým obsahem mullitu vyráběný kalcinací jílů s nízkým obsahem alkálií pro docílení stabilní kvality a chemického složení.Produkty Mulcoa mají obchodní čísla 45, 60, 70 a jsou využívány při výrobě vysoce kvalitních pálených a masivních žáruvzdorných výrobků.

219Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Kaolin


1 Karlovarsko 4 Plzeňsko 7 třeboňská pánev

2 Kadaňsko 5 Znojemsko 8 Vidnava

3 Podbořansko 6 chebská pánev

Kaolin






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 1 194 922 1 191 129 1 189 075 1 180 891 1 175 592



nebilanční 460 354 460 027 458 018 455 466 454 892

vytěžitelné 101 277 98 199 104 177 98 842 95 400

Těžba, kt a) 3 318 3 108 3 281 3 454 3 543

Výroba plaveného kaolinu, kt 624 609 617 644 648

Poznámka: a) surový kaolin, celková těžba všech technologických typů


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 29 708 25 115 25 115 25 115 17 197 *

P2, kt 4 998 – – – –

P3 – – – – –

Poznámka: * kailin pro keramický průmysl

Vzhledem k významu a ke značným rozdílům v technologickém využití i v ceně jednotli-vých surovinových typů kaolinu, uvádíme navíc samostatně údaje o kaolinech pro výrobu porcelánu a jemné keramiky a kaolinech pro papírenský průmysl:


Kaolin pro výrobu porcelánu 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 252 445 252 089 250 856 251 667 245 550



nebilanční 91 176 91 134 91 134 91 254 89 501

vytěžitelné 17 391 17 122 16 851 16 545 16 340

Těžba, kt a) 302 308 279 290 254

a) těžená ložiska: Božičany-Osmosa-jih, Jimlíkov, Krásný Dvůr-Podbořany, Mírová, Podlesí 2, Podlesí-Čapí hnízdo, Ruprechtov



Kaolin pro papírenský průmysl 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 295 572 294 576 292 385 290 775 230 781


bilanční vyhledané 183 929 183 929 179190 179 190 179 190

nebilanční 58 457 58 419 58 606 58 539 58 428

vytěžitelné 33 393 31 319 34 638 33 283 32 116

Těžba, kt a) 877 851 1 021 1 167 1 238

a) těžená ložiska: Horní Bříza-Trnová, Chlumčany-Dnešice, Kaznějov-jih, Lomnička-Kaznějov, Otovice-Katzenholz, Rokle


2507 – Kaolin a jiné kaolinitické jíly, též kalcinované

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 17 054 15 848 16 758 18 641 22 162

Vývoz t 507 704 504 180 504 709 539 738 541 051

2507 – Kaolin a jiné kaolinitické jíly, též kalcinované

2012 2013 2014 2015 2016



25070020 – Kaolin

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 12 872 11 777 12 165 13 259 16 871

Vývoz t 506 774 503 580 504 509 539 649 540 532

25070020 – Kaolin

2012 2013 2014 2015 2016





Průměrné ceny kaolinu na domácím trhu

Specifikace produktu

2012 2013 2014 2015 2016

kaolin keramický, Kč/t 2 000–3 000 2 200–3 000 2 200–3 000 2 200–3 000 2 200–3 000

kaolin papírenský, Kč/t 2 100–3 400 2 100–3 500 2 100–3 500 2 100–3 500 2 100–3 500

kaolin pro výrobu

jemného porcelánu

a glazur Kč/t

2 600–4 600 3 000–4 800 3 000–4 800 3 000–4 800 3 000–4 800


Kaolin pro výrobu porcelánuKaolin Hlubany, a.s.Sedlecký kaolin a.s., BožičanyKSB s.r.o., Božičany

Kaolin pro keramický průmyslLB MINERALS, s.r.o., Horní BřízaKSB s.r.o., BožičanySedlecký kaolin a.s., BožičanyKaolin pro papírenský průmysl

25070080 – Jiný kaolinický jíl

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 4 181 4 071 4 593 5 202 5 291

Vývoz t 929 600 201 89 519

25070080 – Jiný kaolinický jíl

2012 2013 2014 2015 2016




LB MINERALS, s.r.o., Horní BřízaKERAMOST, a.s., MostSedlecký kaolin a.s., BožičanyKaolin titaničitýSedlecký kaolin a.s., Božičany

Kaolin živcovýV roce 2016 nebyly na území ČR organizace těžící kaolin živcový


Světová těžba

Světová produkce kaolinu se pohybovala v posledních letech následovně:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba (dle MCS), kt 36 200 40 3 00 33 500e 36 400 37 000

Světová těžba (dle WBD), kt 33 682,7 35 171,4 34 913,8 35 334,5 N

e – předběžné hodnoty

Ceny obchodovaných komodit (dle IM)


Hlavní producenti dle WBD Hlavní producenti dle MCS

2015 2015 2016e

země kt % země kt % země kt %

USA 5 990 17,0 USA 5 990 16,5 USA 5 710 15,4

Indie 4 770 13,5 Indie 4 770 13,1 Indie 4 800 13,0

Čína 4 000 11,3 Německo 4 300 11,8 Německo 4,300 11,6

Německo 3 734 10,6Česká

republika3 450 9,5

Česká

republika3 450 9,3

Česká

republika3 454 9,8 Čína 3 200 8,8 Čína 3 200 8,6

Turecko 1 887 5,3 Turecko 2 030 5,6 Turecko 2 000 5,4

Ukrajina 1 815 5,1 Brazílie 1 800 4,9 Brazílie 1 800 4,9

Brazílie 1 654 4,7 Ukrajina 1 430 3,9 Írán 1 500 4,1

Velká Británie 1 014 2,9Velká

Británie1 090 30, Ukrajina 1 450 3,9

Írán 791 2,2 Írán 820 2,3 Velká Británie 1 100 3,0

svět 35 335 100 svět 36 400 100,0 svět 37 000 100,0


Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Papírenský kaolin № 1,

Ex-Georgia plantUSD/st 150–209 144–207 130–207 137–190 147–203

Papírenský kaolin

№ 2–4 Ex-Georgia plantUSD/st 100–167 112–173 112–185 118–185 126–198

Poznámky: st – short ton; 1 st = 0,9072 tCenové rozpětí je dáno nejnižší a nejvyšší kotací měsíčních cen v daném roce.

225Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Křemenné suroviny

Křemen – křemence:

1 Vrábče-Boršov 6 Kaliště 11 Sklená Huť

2 Černava-Tatrovice 7 Kbelnice 12 Stránce

3 Drahoňův Újezd-Bechlov 8 Kublov-Dlouhá Skála 13 Velká Kraš

4 Chomutov-Horní Ves 9 Kyšice-Pohodnice 14 Vikýřovice

5 Jeníkov-Lahošť 10 Litohlavy-Smrkový vrch 15 Železná

Křemenná surovina pro speciální skla:

16 Dětkovice 17 Krašovice


Křemenné suroviny






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 26 149 25 749 25 732 25 651 25 632

bilanční prozkoumané 907 763 763 763 763


nebilanční 4 752 4 689 4 689 4 622 4 622

vytěžitelné 498 528 511 497 394

Těžba, kt 17 15 16 14 18


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 4 533 4 533 4 533 4 533 4 533

P2 – – – – –

P3 – – – – –


2506 – Křemen vyjma přírodních písků, křemenec surový, též opracovaný

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 9 077 8 232 10 809 17 722 13 444

Vývoz t 15 15 11 39 11

2506 – Křemen vyjma přírodních písků, křemenec surový, též opracovaný

2012 2013 2014 2015 2016




720221 – Ferosilicium

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 26 441 26 029 26 872 27 463 26 755

Vývoz t 7 344 6 915 5 473 8 607 8 268

720221 – Ferosilicium

2012 2013 2014 2015 2016




Ceny křemenné suroviny nejsou zveřejňovány.


Budějovické štěrkopísky, spol. s r.o., Vrábče


Světová těžba

Světová produkce křemíku v posledních letech:

2012 2013 2014 2015 2016e

Výroba křemíku (dle MCS), kt 7 770 7 880 8 110 7 630 7 200



Hlavní producenti Si dle MCS

země2016e

kt %

Čína 4 600 63,9

Rusko 747 10,4

USA 396 5,5

Norsko 380 5,3

Francie 121 1,7

Brazílie 100 1,4

JAR 84 1,2

Španělsko 81 1,1

Bhutan 78 1,1

Island 75 1,0

svět 7 200 100,0


V produkci ferrosilicia po Číně následovaly Rusko a Norsko.

Ceny obchodovaných komodit –

– křemíku (EUR/t), volný trh, ve skladu, roční průměr 2015 podle DERA Preismonitor (2016) 2 319,04.

– karbidu křemíku (EUR/t) podle Industrial Minerals

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

FEPA 8-220, černý, 1. třída,

CIF Velká Británie1 900–2 100 1 900–2 100 1 900–2 100 1 900–2 100 1900–2 100

FEPA 8-220, černý, 2. třída,

CIF Velká Británie1 500–1 650 1 500–1 650 1 500– 1 650 1 500–1 650 1 500–1 650

Žáruvzdorný, min. 98% SiC,

CIF Velká Británie1 500–1 800 1 500–1 800 1 500–1 800 1 500– 1 800 1 500–1 800

Žáruvzdorný, min. 95% SiC,

CIF Velká Británie1 350–1 450 1 350–1 450 1 350–1 450 1 350–1 450 1 350–1 450


– ferosilicia (EUR/t) podle Metal Bulletinu

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Kusový základ, 75%

Si (proporcionelně

podle obsahu)

1 080–1 260 1 060–1 180 1 134,38*) 1 148,96*) 909,71–961,32

*) roční průměr dle D-R

Cenové rozpětí je dáno nejnižší a nejvyšší kotací měsíčních cen v daném roce

DERA uvádí průměrnou cenu kusového ferosilicia (dle MB), 75 % Si v letech 2010–2014 ve výši 1 196,83 EUR/t, zatímco ve stejném období samotné Si na volném trhu ze skladu dosáhlo průměrné ceny 2 144,99 EUR/t.

230Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Průmyslové písky

1 Nýrov** 9 Velký Luh* 17 Lomnička u Plesné**

2 Provodín* 10 Voděrady** 18 Mladějov v Čechách*

3 Rudice-Seč** 11 Babolky** 19 Načešice**

4 Spešov-Dolní Lhota** 12 Blansko 1-Jezírka** 20 Palhanec-Vávrovice**

5 Srní-Okřešice* 13 Blansko 2-Mošna** 21 Polanka nad Odrou**

6 Srní 2-Veselí* 14 Boskovice-Chrudichromy** 22 Rudka-Kunštát**

7 Střeleč* 15 Deštná-Dolní Smržov** 23 Velký Luh 1**

8 Svitavy-Vendolí** 16 Holany** 24 Zahrádky-Srní**

* ložiska sklářských a slévárenských písků** ložiska slévárenských písků


Průmyslové písky (sklářské a slévárenské)




2. Základní statistické údaje České republiky k 31. 12.Sklářské písky


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 254 007 254 872 254 063 253 186 252 337



nebilanční 144 480 145 040 145 015 144 939 144 939

vytěžitelné 79 183 78 429 77 789 76 914 76 093

Těžba, kt 849 862 734 812 801


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 0 0 0 0 0

P2, kt 14 927 14 927 14 927 14 927 14 927

P3 – – – – –

Písky slévárenské


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 409 079 408 726 408 071 407 488 406 935



nebilanční 147 189 147 412 147 307 147 227 147 227

vytěžitelné 78 535 78 250 77 778 77 303 76 774

Těžba, kt 491 412 603 535 521


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 15 157 15 157 15 157 15 157 15 157

P2, kt 14 723 14 723 14 723 14 723 14 723

P3 – – – – –



250510 – Křemičité písky a křemenné písky

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 235 830 267 037 263 025 254 669 259 316

Vývoz t 388 964 388 054 370 169 395 217 434 836

250510 – Křemičité písky a křemenné písky

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 548 561 497 592 467

7001 – Skleněné střepy a jiné skleněné odpady; masivní sklo v kusech

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 122 705 133 440 168 023 188 212 173 488

Vývoz t 13 568 8 864 11 469 17 120 39 182

7001 – Skleněné střepy a jiné skleněné odpady; masivní sklo v kusech

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 1 496 1 976 1 189 870 1 240


Ceny průmyslových písků nejsou publikovány.


Písky sklářskéSklopísek Střeleč, a.s., MladějovProvodínské písky a.s., ProvodínLB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza


Písky slévárenskéProvodínské písky a.s., Provodín Sklopísek Střeleč, a.s., Mladějov LB MINERALS, s.r.o., Horní BřízaSEDOS doprava a.s., Drnovice Kalcit s.r.o., Brno PEDOP s.r.o., Lipovec


Světová těžba

Publikované statistické údaje o produkci průmyslových písků nerozlišují mezi písky sklářskými a slévárenskými. Jejich celková těžba se v posledních letech vyvíjela takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Průmyslové písky (dle MCS), kt 139 000 141 000 196 000 189 000 179 000



země2016e

kt %

USA 91 700 51,2

Itálie 13 900 7,8

Francie 8 750 4,9

Turecko 8 000 4,5

Německo 7 500 4,2


Velká Británie 4 000 2,2

Moldavsko 3 800 2,1

Mexiko 3 600 2,0

Španělsko 3 400 1,9

svět 179 000 100,0



Ceny obchodovaných křemenných písků (podle IM)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

SiO2 písek, –20µ, pytlovaný,

průzračnost > 92, FOB DurbanUSD/t 295 295 295 300–375 300–375

Sklářský písek, kontejner,

ex–works USAGBP/t 20–26 20–26 20–26 27–30 30–35


235Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Sádrovec

Sádrovec


1 Kobeřice ve Slezsku-jih 3 Rohov-Strahovice 5 Třebom

2 Kobeřice ve Slezsku-sever 4 Sudice






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 504 240 504 227 504 205 504 205 504 183



nebilanční 82 137 82 137 82 137 82 137 82 137

vytěžitelné 2 272 2 259 2 247 2 247 2 215

Těžba, kt 14 11 11 11 10


252010 – Sádrovec, anhydrit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 49 245 42 413 48 453 48 106 78 937

Vývoz t 63 758 70 706 88 861 118 047 89 138

252010 – Sádrovec, anhydrit

2012 2013 2014 2015 2016




Průměrné ceny sádrovce a sádrového pojiva na domácím trhu


vytěžený sádrovec, Kč/t N N N N N

sádrové pojivo šedé, balené po 30 kg, palety, Kč/t 3 460 3 574 3 672 3 672 3 672

sádrové pojivo bílé, balené po 30 kg, palety, Kč/t 5 851 6 044 6 210 6 210 6 210



Světová těžba

Údaje o světové produkci primárního sádrovce v posledních letech:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba sádrovce

(dle MCS), kt152 000 245 000 244 000 261 000 263 000

Světová těžba sádrovce

(dle WBD), kt 157 891,1 163 428,3 164 400,1 163 791,4 N


Hlavní producenti dle WBD Hlavní producenti dle MCS

2015 2016e

země kt % země kt %

Čína 40 000 24,4 Čína 130 000 49,4

Írán 17 794 10,9 Írán 16 000 6,1

USA 15 200 9,3 USA 15 500 5,9

Thajsko 12 143 7,4 Turecko 13 000 4,9

Turecko 8 639 5,3 Thajsko 12 000 4,6

Španělsko 7 790 4,8 Itálie 8 600 3,3

Mexiko 7 102 4,3 Španělsko 7 000 2,7

Oman 6 181 3,8 Oman 6 500 2,5

Itálie 5 717 3,5 Mexiko 5 400 2,1

Rusko 4 400 2,7 Japonsko 4 700 1,8

svět 163 791 100,0 svět 263 000 100,0


Sádrovec nemá celosvětové indikativní ceny.


GYPSTREND s.r.o., Kobeřice

238Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Vápence a cementářské suroviny


1 devon Barrandienu

2 paleozoikum Železných hor

3 středočeská ostrovní zóna

4 krkonošsko-jizerské krystalinikum

5 moldanubikum jihočeské a moravské

6 moravský devon

7 silezikum (skupina Branné), orlicko-kladské krystalinikum a zábřežská skupina

8 česká křídová pánev

9 vnější bradlové pásmo Západních Karpat

Vápence a cementářské suroviny





Vápence celkem


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 4 242 250 4 232 061 4 053 524 4 757 736 4 105 042

bilanční prozkoumané 1 720 472 1 710 231 1 694 225 1 983 957 1916 799


nebilanční 744 762 744 752 758 367 879 423 755 003

vytěžitelné 1 342 133 1 335 540 1 326 321 1 514 091 1 342 816

Těžba, kt 9 549 9 269 10 041 10 568 10 995


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 114 292 82 489 82 489 82 489 82 489

P2, kt 427 057 350 957 350 957 350 957 350 957

P3 – – – – –

Vzhledem k významu a značným rozdílům cenovým a v technologickém využití, jsou navíc samostatně sledovány vápence vysokoprocentní, vápence ostatní a zvlášť cemen-tářské korekční sialitické suroviny.

Vápence vysokoprocentní


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 1 356 816 1 351 882 1 346 635 1 336 827 1 143 440



nebilanční 186 105 186 105 186 105 186 062 186 062

vytěžitelné 727 700 726 258 722 519 737 738 626 585

Těžba, kt 4 188 4 491 4 526 4 395 4 653



Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 5 400 5 400 5 400 5 400 5 400

P2, kt 26 345 26 345 26 345 26 345 26 345

P3 – – – – –

Vápence ostatní


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 2 263 378 2 259 004 2 257 213 2 231 936 2 231 936

bilanční prozkoumané 950 759 946 496 936 892 914 988 1 040 060


nebilanční 517 242 517 232 530 847 527 536 527 526

vytěžitelné 555 957 551 654 547 021 543 886 672 427

Těžba, kt 4 399 3 932 4 667 5 041 5 500


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 103 070 71 267 71 267 71 267 71 267

P2, kt 50 000 – – – –

P3 – – – – –

Cementářské a korekční sialické suroviny


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 618 267 617 930 617 622 583 223 524 464



nebilanční 124 410 124 410 124 410 124 410 126 358

vytěžitelné 183 745 183 408 183 101 176 527 152 999

Těžba, kt 310 336 302 291 417



Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 86 880 86 880 84 493 84 493 84 493

P2 – – – – –

P3 – – – – –

Na mnoha vápencových ložiskách jsou těženy vysokoprocentní vápence a ostatní vápen-ce současně. Ze 14 ložisek cementářských a korekčních sialitických surovin je 5 součástí ložisek ostatních vápenců (cementářských).


2521 – Vápenec (tavidlo), vápenec a jiné vápenaté kameny k výrobě vápna nebo cementu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 438 037 527 745 569 427 507 648 522 152

Vývoz t 187 780 147 783 86 094 60 136 70 000

2521 – Vápenec (tavidlo), vápenec a jiné vápenaté kameny k výrobě vápna nebo cementu

2012 2013 2014 2015 2016



2522 – Nehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 92 785 98 967 118 373 83 119 100 761

Vývoz t 133 902 167 085 198 211 168 993 233 910

2522 – Nehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno

2012 2013 2014 2015 2016




2523 – Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, superfosfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 760 857 757 746 720 643 624 051 526 193

Vývoz t 676 059 596 748 602 499 570 295 586 721

2523 – Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, superfosfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků

2012 2013 2014 2015 2016




Průměrné ceny cementu, vápna a vápence na domácím trhu


cement CEM I, 42,5 R,

paletováno, Kč/t2 640 2 640 2 640 2640 2 640

cement CEM I, 42,5 R,

paletováno, fóliováno, Kč/t2 700 2 700 2 700 2 700 2 700

cement CEM II/B-M (S-LL),

32,5 R, paletováno, Kč/t2 300 2 300 2 300 2 300 2 300

cement CEM II/B-M (S-LL),

32,5 R, paletováno, fóliováno, Kč/t2 360 2 360 2 360 2 360 2 360

vápenný hydrát dolomitický,

volně ložený, Kč/t 3 540 3 790 3 790 3 790 3 790

vápno pálené, mleté,

volně ložené, Kč/t1 722 1 773 1 773 1 773 1 773

mletý vápenec, volně ložený, Kč/t 592–643 592–643 570–650 570–650 570–650

drcený vápenec, Kč/t 185–1 408 157–1 408 157–1 408 157–1 408 157–1 408



Vápence vysokoprocentníVelkolom Čertovy schody a.s., TmaňCEMEX Cement, k. s.Vápenka Vitošov s.r.o.Českomoravský cement, a.s., Mokrá – HorákovLOMY MOŘINA spol. s r.o., MořinaOmya CZ s.r.o.Vápenka Vitoul s.r.o., MladečAgir spol. s r.o., Petrovice

Vápence ostatníČeskomoravský cement, a.s., Mokrá – Horákov CEMEX Cement, k.s.Cement Hranice, a.s. LOMY MOŘINA spol. s r.o., Mořina Omya CZ s.r.o.

HASIT Šumav. vápenice a omítkárny, s.r.o., V. HydčiceVelkolom Čertovy schody a.s., Tmaň Kalcit s.r.o., Brno Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. LB Cemix, s.r.o., Borovany

Vápence jílovitéLafarge Cement, a.s., Čížkovice

Karbonáty pro zemědělské účelyPRACTIC 99, s.r.o., Brno

Cementářské korekční sialitické surovinyČeskomoravský cement, a.s., Mokrá – HorákovCement Hranice, a.s.


Světová těžba

Světovou těžbu vápenců lze odhadovat na miliardy tun. Na její rozsah lze usuzovat z údajů o produkci vápna a cementu. Světová výroba těchto dvou komodit se v posledních letech vyvíjela podle údajů MCS takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016e

Světová produkce cementu, mil. t 3 800 4 080 4 180 4 100 4 200

Světová produkce vápna, mil. t 348 353 350 350 350


Stejná tabulka jako předcházející, převedená na vápenec; výpočet se zakládá na vztahu 2 t vápence = 1 t vápna nebo 2 t cementu (těžba vápence pro stavební účely se neuvažuje)


Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba vápence odvozená

ze světové výroby cementu, mil. t3 800 4 080e 4 180 4100 4 200


ze světové výroby vápna, mil. t696 706 700 700 700


ze světové výroby vápna

a cementu, celkem mil. t

4 496 4 786 4 880 4 800 4 900



2016e 2016e

Cement Vápno

země tisíc t % země tisíc t %

Čína 2 410 57,4 Čína 230 000 65,7

Indie 290 6,9 USA 17 000 4,9

USA 85 2,0 Indie 16 000 4,6

Turecko 77 1,8 Rusko 11 000 3,1

Vietnam 67 1,6 Brazílie 8 300 2,4

Indonésie 63 1,5 Japonsko 7 300 2,1

Saúdská Arábie 61 1,5 Německo 6 400 1,8

Brazílie 60 1,4 Korejská republika 5 100 1,5

Japonsko 56 1,3 Turecko 4 300 1,2

Rusko 56 1,3 Francie 3 700 1,1

svět 4 200 100,0 svět 350 000 100,0 e – předběžné údaje

Celkové světové zdroje vápenců jsou obrovské, avšak nejsou ve statistikách uváděny.

Ceny obchodovaných komodit uhličitanu vápenatého (podle IM)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

CaCO3, jemně mletý (GCC),

nátěrový, ex works UKGBP/t 80–103 80–103 80–110 90–110 95–115

CaCO3, srážený (PCC),

nátěrový, ex works UKGBP/t 370–550 370–550 370–575 388–575 407–603

CaCO3, srážený (PCC),

ex works UKGBP/t 340–550 340–550 357–575 357–575 375–603


245Nerostné suroviny těžené v ČR – Nerudní suroviny – Živec

Živec


výhradní evidovaná ložiska

vytěžená ložiska a ostatní zdroje

náhrady živců (výhradní evidované těžené ložisko a ostatní zdroje)

1 Sedimenty oblasti řeky

Lužnice:

1.1 Halámky

1.2 Dvory nad Lužnicí – Tušť

1.1 Krabonoš

1.2 Majdalena

1.1 Tušť – Halámky

2 Sedimenty řeky Jihlavy –

v oblasti syrovicko-ivaňské

terasy:

2 Bratčice

2 Hrušovany u Brna

2 Hrušovany u Brna –

Protlas

2 Ledce – Hrušovany u Brna

2 Medlov

2 Medlov – Smolín

2 Smolín – Žabčice

3 Sedimenty řeky Jihlavy

v ivančické oblasti:

3 Ivančice – Němčice

4 Pegmatity poběžovicko-

domažlické oblasti:

4 Luženičky

4 Ždánov

4 Bozdíš

4 Luženičky – severovýchod

4 Meclov 2

4 Meclov – letiště

4 Meclov – západ

4 Mutěnín

4 Ohnišťovice – Za Kulichem

5 Pegmatity tepelské oblasti:

5 Beroun – Tepelsko

5 Křepkovice – Nezdice

5 Zhořec 1

5 Zhořec 2 – Hanov zone

6 Pegmatity západomoravské

oblasti:

6.1 Bory – Olší

6.2 Smrček

7 Granitoidy:

7.1 Krásno – Vysoký kámen

7.2 Mračnice

7.3 Hanov u Lestkova

7.4 Štíhlice

7.5 Velké Meziříčí – Lavičky

8 Ostatní:

8.1 Chvalšiny

8.2 Malé (Velké) Tresné

8.3 Markvartice u Třebíče

Živcové suroviny:(Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek)



Živcové suroviny


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 70 191 70 184 69 729 69 271 76 476



nebilanční 13 996 13 480 13 480 13 171 15 698

vytěžitelné 24 444 24 299 23 887 28 041 22 981

Těžba, kt 445 411 412 433 454


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 48 530 48 530 48 530 48 530 48 530

P2 – – – – –

P3 – – – – –

Náhrady živců (nefelinický fonolit)


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 199 891 199 876 199 859 199 838 199 807



nebilanční 0 0 0 0 0

vytěžitelné 24 321 24 306 24 289 24 269 24 237

Těžba, kt 15 15 17 21 31

Náhrady živců (nefelinický fonolit):

9 Želenice 10 Tašov-Rovný 11 Valkeřice-Zaječí vrch



Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1 – – – – –

P2, kt 52 900 30 300 30 300 30 300 30 300

P3 – – – – –


252910 – Živec

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 4 800 5 946 5 575 5 325 6 341

Vývoz t 171 188 173 282 164 127 177 722 208 227

252910 – Živec

2012 2013 2014 2015 2016



252930 – Leucit, nefelin, nefelinický syenit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 325 2 338 3 250 3 192 2 986

Vývoz t 0 3 1 1 5

252930 – Leucit, nefelin, nefelinický syenit

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t – 12 830 13 844 11 024 10 977


Na domácím trhu jsou nabízeny živce v cenových relacích 97–4 800 Kč/t v závislosti na chemismu a účelu použití



Živcové surovinyLB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza KMK GRANIT, a.s., Krásno Družstvo DRUMAPO, Němčičky České štěrkopísky spol. s r.o., Praha Moravia Tech, a.s., Brno

Náhrady živcůKERAMOST, a.s., Most


Světová těžba

Údaje o světové produkci živců a podílu zemí z různých pramenů vykazují neobvykle vysoké rozdíly:

Rok 2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba živců (dle MCS), kt 22 700 21 200 20 000 22 700 23 000

Světová těžba živců (dle WBD), kt 29 969,5 35 107,8 29 510,1 30 685,8 N


Ze 48 producentů je ČR uváděna na 13. místě s podílem 1,5 %. V rakouských statistikách je vykazována tuzemská produkce živců ve výši 350 kt, což by odpovídalo podílu 1,2 %.



2016e

země kt %

Turecko 5 000 21,7

Itálie 4 700 20,4

Čína 2 500 0,9

Indie 1 500 6,5

Thajsko 1 500 5,7

Írán 1 300 2,6

USA 600 2,8

Venezuela 500 2,2


Jižní Korea 400 1,7

svět 23 000 100,0


Ceny obchodovaných komodit (USD/t) (podle IM)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Živec sodný, surový,

max. 10 mm, volně ložený,

OB Gulluk, Turecko

USD/t 22–23 22–23 22–23 22–23 22–23

Živec sodný, sklářský,

max. 500 mikronů, pytlovaný,

FOB Gulluk, Turecko

USD/t 70 70 70 70 70

Živec keramický, pytlovaný,

FOB Durban, Jižní AfrikaUSD/t 168 168 168–176 168–176 168–176

Keramický sodný živec,

170–200 mesh, pytlovaný,

FOB závod USA

USD/st 150–180 150–180 150–180 150–180 150–180

Živec sodný, flotovaný –

150 mikronů, pytlovaný,

FOB, Gulluk, Turecko

USD/t 53–55 53–55 53–55 53–55 53–55

Živec sodný, flotovaný –

500 mikronů, volně ložený,

Gulluk, Turecko

USD/t 38–40 38–40 38–40 38–40 38–40


Poznámka: st – short ton; 1 st = 0,9072 t

250Nerostné suroviny těžené v ČR – Stavební suroviny – Cihlářské suroviny

STAVEBNÍ SUROVINY

Cihlářské suroviny


Ložiska cihlářských surovin na území ČR jsou evidována v mimořádně velkém počtu, a proto nejsou v přehledu uváděna. Ložiska jsou rozmístěna nerovnoměrně a v některých oblastech jsou proto tyto suroviny nedostatkové (např. na Českomoravské vrchovině).

výhradní ložiska – těžená (18)

výhradní ložiska – netěžená (113)

nevýhradní ložiska – těžená (7)

nevýhradní ložiska – netěžená (118)



Výhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba

Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, tis. m3 540 964 538 997 535 415 535 810 531 151



nebilanční 104 669 104 667 101 098 102 913 102 913

vytěžitelné 61 798 64 385 58 893 58 835 56 841

Těžba výhrad. lož., tis. m3 852 743 677 736 877


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, tis. m3 27 122 25 691 25 691 25 691 –

P2, tis. m3 245 494 245 459 245 459 245 459 21 300

P3 – – – – –

Nevýhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba

Rok 2012 2013 2014 2015 2016






nebilanční 106 853 106 853 106 853 106 853 106 853

vytěžitelné 1 617 2 834 1 747 6 702 11 220

Těžba nevýhrad. lož., tis. m3 a) 176 140 161 165 225

Poznámka:a) přibližný údaj



690410 – Cihly

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz tis. ks 14 262 11 845 10 461 9 996 10 212

Vývoz tis. ks 11 307 12 375 9 931 10 971 13 287

690410 – Cihly

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/ks 14,3 14,7 14,0 13,4 14,4

Průměrné vývozní ceny Kč/ks 22,6 24,9 27,5 30,1 29,1

690510 – Krytina střešní keramická

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz tis. ks 8 614 7 311 7 737 7 331 7 621

Vývoz tis. ks 12 108 12 240 10 783 9 822 8 239

690510 – Krytina střešní keramická

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/ks 17,5 18,4 17,7 17,8 17,5

Průměrné vývozní ceny Kč/ks 16,9 18,1 19,2 19,0 20,9


Tuzemské ceny cihlářského jílu a cihlářských výrobků


cihlářský jíl; Kč/t 95–180 60–120 60–120 60–95 95

cihla plná; Kč/kus 6–7 6–7 6–7 4–12 4–15

cihla voštinová; Kč/kus 11–14 11–15 11–15 11–15 10,5–15

lícové cihly; Kč/kus 17–34 17–30 17–30 17–30 10,5–30

cihlové bloky Porotherm; Kč/kus 22–105 22–90 22–90 24–110 24–110

antuka; Kč/t 1 450–2 400 1 450–2 140 1 450–2 140 1 450–2 140 1 450

střešní tašky; Kč/kus 20–46 21–46 21–46 21–46 21–46

větrací, okrajové tašky; Kč/kus 86–205 86–205 86–205 86–205 86–205

taška střešní – bobrovka; Kč/kus 12–60 12–60 12–60 12–60 12–60



Cihlářské suroviny – výhradní ložiskaHELUZ cihlářský průmysl v.o.s., Dolní Bukovsko TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., Č. Budějovice Cihelna Kinský s.r.o., Kostelec n.Orl. Cihelna Hodonín, s.r.o. Zlínské cihelny s.r.o., ZlínCihelna Vysoké Mýto s.r.o. LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza Cihelna Polom, s.r.o.

Cihlářské suroviny – nevýhradní ložiskaWienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o. Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., Č. Budějovice HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., Dolní BukovskoSTAMP, s.r.o., NáchodIng. Jiří Hercl, cihelna Bratronice, Kyšice


Těžba cihlářských surovin není celosvětově sledována, mnoho států ji nesleduje. Cihlář-ské suroviny nejsou předmětem světového obchodu.

254Nerostné suroviny těžené v ČR – Stavební suroviny – Dekorační kámen

V České republice je bilancován velký počet ložisek dekoračního kamene, a proto jejich seznam není uveden.





Dekorační kámen



Výhradní ložiska: počet ložisek; zásoby; těžba

Rok 2012 2013 2014 2015 2016






nebilanční 39 590 39 589 39 556 38 885 38 885

vytěžitelné 79 153 79 985 89 801 90 148 90 0951

Těžba výhrad. lož., tis. m3 138 140 145 187 156



Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, tis. m3 5 043 5 043 5 043 5 043 3 026

P2, tis. m3 12 701 12 701 12 701 12 701 –

P3 – – – – –


Rok 2012 2013 2014 2015 2016






nebilanční 2 956 2 956 2 916 2 956 2 956

vytěžitelné 1 810 1 582 1 582 9 329 8 681

Těžba nevýhrad. lož., tis.m3 a) 44 31 58 55 48



2514 – Břidlice, též zhruba opracovaná nebo řezaná

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 39 445 28 344 31 190 19 364 16 200

Vývoz t 3 694 4 201 5 094 4 124 7 088

2514 – Břidlice, též zhruba opracovaná nebo řezaná

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 693 1 200 1 095 1 308 1 251



2515 – Mramor, travertin, ecausin a jiné vápenaté kameny

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 733 745 612 802 2 592

Vývoz t 35 47 10 2 1

2516 – Žula, porfyr, čedič, pískovec a jiné kameny

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 10 139 8 755 5 978 8 886 6 470

Vývoz t 6 652 7 468 8 126 5 847 6 234

6801 – Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky z přírodního kamene

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 8 731 12 705 15 202 16 480 14 607

Vývoz t 65 130 68 891 67 596 55 117 51 386

2515 – Mramor, travertin, ecausin a jiné vápenaté kameny

2012 2013 2014 2015 2016



2516 – Žula, porfyr, čedič, pískovec a jiné kameny

2012 2013 2014 2015 2016



6801 – Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky z přírodního kamene

2012 2013 2014 2015 2016




6802 – Opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely (ne břidlice) a výrobky z nich

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 34 322 27 220 22 653 23 849 24 110

Vývoz t 42 917 56 574 48 191 36 761 37 079

6803 – Opracovaná břidlice a výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 3 350 3 194 3 353 2 909 2 441

Vývoz t 132 80 59 77 40

6802 – Opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely (ne břidlice) a výrobky z nich

2012 2013 2014 2015 2016



6803 – Opracovaná břidlice a výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice

2012 2013 2014 2015 2016





Dekorační kámen – výhradní ložiskaGranit Lipnice s.r.o., Dolní MěstoHERLIN s.r.o., PříbramKAVEX – GRANIT HOLDING a. s.,

PlzeňMEDIGRAN s.r.o., PlzeňSlezské kamenolomy a.s.

Plzeňská žula, PlzeňPrůmysl kamene a.s., PříbramČeská žula s.r.o., StrakoniceBÖGL a KRÝSL, k.s., PrahaLigranit a.s., LiberecLOM DEŠTNO a.s., SedlčanyTěžba nerostů a.s., Plzeň


Specifikace produktu jednotky 2012 2013 2014 2015 2016

šedo

mod

rá h

linec

ká ž

ula

dlažební kostky CZK/t 2 100–3 250 2 100–3 250 2 100–3 550 2 100–2 550 2 100–2 550

krajníky CZK/bm 320–400 320–400 320–400 320–400 320–400

haklíky CZK/m2 2 100 2 100 2 100 2 100 2 100

obrubníky CZK/bm 1 000–1 200 1 000–1 200 1 000–1 200 1 000–1 200 1 000–1 200

desk

y

leštěné 2–8 cm tloušťky Kč/m2 1 800–3 800 1 800–3 800 2 050–4 530 1 800–3 800 1 800–3 800

smirkované 2–8 cm tloušťky Kč/m2 1 600–3 600 1 600–3 600 1 780–4 100 1 600–3 600 1 600–3 600

tryskané 2–8 cm tloušťky Kč/m2 1 400–3 100 1 400–3 100 1 565–3 600 1 400–1 200 1 400–1 200

formátované na dlažbu nebo obklady tloušťky 3 cm

Kč/m2 1 560–2 260 1 560–2 260 1 560–2 260 1 560–2 260 1 560–2 260

svět

lá

slez

ská

žula

dlažební kostky CZK/t N N 1 650–2 600 1 900–3 000 1 900–3 000

krajníky CZK/bm N N 320 300–330 300–330

haklíky CZK/m2 N N 1 500 1 650 1 650

žula

mrá

kotín

-sk

ého

typu

–

dla

žebn

í de

sky

tryskané 2–8 cm tloušťky CZK/m2 1 450–2 250 N 1 220–2 501 1 450–2 250 1 450–2 250

smikované 2–8 cm tloušťky CZK/m2 1 580–2 480 N 1 630–2 738 1 580–2 480 1 580–2 480

leštěné 2–8 cm tloušťky CZK/m2 1 900–2 700 N 1 640–2 786 1 900–2 700 1 900–2 700

žulové bloky Kč/m3 ≥ 5 500 ≥ 5 500< 1,5 m3 =

7 000 > 1,5 m3 = 9 000

< 1,5 m3 = 7 000 > 1,5 m3 =

9 000

< 1,5 m3 = 7 000 > 1,5 m3 = 9 000

písk

ovec

–

řeza

né

desk

y

tloušťky 5 cm CZK/m2 1 000–1 930 1 000–1 930 1 000–1 930 1 000–1 930 1 000–1 930

tloušťky 10 cm CZK/m2 2 770–3 410 2 770–3 410 2 770–3 410 2 770–3 410 2 770–3 410

tloušťky 15 cm CZK/m2 4 190–5 180 4 190–5 180 4 190–5 180 4 190–5 180 4 190–5 180

mra

mor

– d

lažb

a

řezaná

supíkovický mramor

CZK/m2 300–1 080 N N 280–1 100 280–1 100

lipovský mramor

CZK/m2 300–1 180 N N 280–1 190 280–1 190

broušená


CZK/m2 400–1 220 N N 360–1 240 360–1 240

lipovský mramor

CZK/m2 400–1 340 N N 360–1 350 360–1 350

leštěná


CZK/m2 440–1 500 N N 390–1 280 390–1 280

lipovský mramor

CZK/m2 440–1 630 N N 390–1 390 390–1 390

Poznámka: bm – běžný metr


SATES ČECHY, s.r.o., TelčSLEZSKÁ ŽULA spol. s r.o., BrnoObec StudenáCOMING PLUS, a.s., PrahaGranit Zedníček s.r.o., KamennáGRANITES, s.r.o., ŽulováJosef Máca, TřešťLom Matula Hlinsko, a.s.KÁMEN OSTROMĚŘ s.r.o.GRANIO s.r.o., PrahaCREDITFORFEIT, a.s., PrahaGRANIT-ZACH, spol. s r.o., PrahaRALUX s.r.o., UhelnáKámen Hudčice s.r.o.Kamenoprůmyslové závody s.r.o.,ŠluknovKrákorka a.s., Červený KostelecABAKRON, s.r.o.M. & H. Granit s.r.o., PlzeňDůl Radim a.s., OstravaLom Žernovka, s.r.o., MukařovTŘEBOCKÝ LOM CZ, s.r.o.JIHOKÁMEN, výrobní družstvo, PísekMramor Slivenec a.s., Dobřichovice

Mšenské pískovce s.r.o., Mšené – lázněREVLAN s.r.o., Horní Benešov

Dekorační kámen – nevýhradní ložiskaRENO Šumava a.s., Vlachovo BřezíHERLIN s.r.o., PříbramWÜHNANOFF s.r.o.KOKAM s.r.o., KocbeřeLom Horní Dvorce, s.r.o., StrmilovPROFISTAV Litomyšl, a.s.Alfonz Dovičovič, HořiceSPONGILIT PP, spol. s r.o., PrahaJosef Máca, TřešťKAVEX – GRANIT HOLDING a.s., PlzeňKrákorka a.s., Červený KostelecKamenolom Javorka s.r.o., Lázně

BělohradKamena výrobní družstvo BrnoŽula, spol. s r.o., HostiviceJIHOKÁMEN, výrobní družstvo, PísekLesostavby Frýdek-Místek, a.s.LOM DEŠTNO a.s., SedlčanyK – Granit s.r.o., Jeseník


Těžba dekoračního kamene není celosvětově sledována, mnoho států ji nesleduje. Nejvý-znamnějším výrobcem dekoračního kamene v Evropě je Itálie, ve světě USA, Brazílie a Čína.

Dekorační kámen je předmětem světového obchodu za ceny dle firemních ceníků. Ceny dekoračního kamene závisí na kvalitě a zbarvení horniny a na stupni opracování. Určitou představu si o nich lze udělat podle cenové úrovně na trhu USA (Zdroj: Minerals Yearbook 2015. Stone, Dimension, str. 72.1–72.13. – U.S. Geological Survey, U.S. De-partment of Interior, Washington, DC, August 2017.):

Dekorační kámen prodaný nebo použitý v USA v roce 2015 podle druhu

Množství, t

Hodnota, tisíc USD

Průměrná cena, USD/t

Žula 585 000 130 000 222

Vápenec 1 130 000 168 000 149

Mramor 56 300 17 000 302

Pískovec 473 000 58 400 123

Břidlice 42 900 19 100 445

Jiné druhy kamene 346 000 68 400 198


Vývoz dekoračního kamene z USA v roce 2015 podle druhů

Množství, tisíce tun

Hodnota, tisíce USD

Průměrná hodnota,

USD/t

Hlavní místo určení, podle

hodnoty

Mramor, travertin, alabastr, opracovaný

(více než jen jednoduše řezaný

s plochým povrchem)

86 10 600 123 Kanada, 50 %

Mramor, travertin, surový nebo nahrubo

řezaný11 13 100 1 191 Itálie, 87 %

Mramor, travertin, pouze řezaný pilou

nebo jinak (bloky nebo desky)5 4 460 892 Itálie, 20 %

Žula, surová nebo nahrubo řezaná 55 21 000 382 Čína, 63 %

Žula, pouze řezaná pilou nebo jinak

(bloky nebo desky)18 5 650 314 Kanada, 71 %

Břidlice, opracovaná a výrobky z břidlice N 3 400 N Kanada, 64 %

Břidlice, nahrubo řezaná, nebo nikoliv,

nebo pouze nařezaná (bloky nebo

desky)

N 650 N Austrálie, 51 %

Jiný vápnitý pomníkový nebo stavební

kámen; alabastr (jiný než mramor

a travertin. Surový, nahrubo řezaný,

nebo pouze nařezaný na bloky nebo

desky)

33 10 800 327 Kanada, 94 %

Jiný vápnitý pomníkový nebo stavební

kámen (jiný než vápnitý kámen

a alabastr, žula, pískovec, břidlice,

dolomit, křemenec a mastek. Surový,

nahrubo řezaný, nebo pouze nařezaný

na bloky nebo desky)

20 6 010 301 Kanada, 84 %


Dovoz upraveného dekoračního kamene do USA v roce 2015 podle druhů

MnožstvíHodnota,

tisíce USD

Průměrná hodnota,

USD/t, nebo USD/ft2

(USD/m2)

Hlavní zdroj, podle

hodnoty

Mramor a alabastr

(jednoduše řezaný

s plochým povrchem)

tuny 25 900 31 700 1 224 Itálie, 34 %

Břidlice, střešní krytinamiliony

ft211 10 500

0,95

(10,27)Španělsko, 37 %

Břidlice, nahrubo řezaná

nebo jednoduše nařezaná

(pravoúhlé bloky nebo

desky)

miliony

ft27 360 3 210

0,0004

(0,005)Čína, 49 %

Břidlice, opracovaná

a výrobky z břidlice a jiné

(jiné než střešní krytina,

včetně aglomerované

břidlice)

miliony

ft2N 58 900 N Čína, 57 %

Travertin, pomníkový nebo

stavební kámen a výrobky

z něj jednoduše nařezaný

s plochým povrchem, jiný

než tašky a granule

miliony

ft237 500 13 600

0,0004

(0,004)Mexiko, 29 %

Travertin, opracovaný

pomníkový nebo stavební

kámen (upravený

nebo leštěný ale dále

neopracovaný)

miliony

ft225 600 17 200

0,0007

(0,007)Čína, 27 %

Poznámka: ft2 – čtvereční stopa; 1 ft2 = 0,092903 m2

262Nerostné suroviny těžené v ČR – Stavební suroviny – Stavební kámen

Pro velký počet ložisek stavebního kamene nejsou jmenovitě uváděny







Rok 2012 2013 2014 2015 2016


z toho těžených 170 169 172 166 176

Zásoby celkem, tis. m3 2 391 958 2 383 849 2 373 413 2 416 382 2 400 765



nebilanční 144 173 144 419 144 419 143 330 142 908

vytěžitelné 715 299 704 187 649 252 665 434 1 257 960

Těžba výhrad. lož., tis. m3 10 950 11 420 12 341 13 740 12 385

Stavební kámen




Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, tis. m3 78 950 61 357 61 357 61 357 3 040

P2, tis. m3 399 314 408 807 408 807 408 807 –

P3 – – – – –


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, tis. m3 1 029 457 1 022 363 1 022 822 1 028 758 905 311



nebilanční 83 549 83 266 83 144 83 144 83 144

vytěžitelné 43 500 45 084 45 084 52 897 52 379

Těžba nevýhrad. lož., tis. m3 a) 1 100 969 982 1 171 1 408



251710 – Oblázky, štěrk, lámaný nebo drcený kámen

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 223 321 290 563 525 436 546 089 577 094

Vývoz t 384 132 432 645 573 767 465 801 386 445

251710 – Oblázky, štěrk, lámaný nebo drcený kámen

2012 2013 2014 2015 2016





Průměrné domácí ceny stavebního kamene – celostátní


drcené kamenivo, spility, frakce 4–8 mm, Kč/t 292 274 273 283 290

drcené kamenivo, amfibolity, frakce 4–8 mm, Kč/t 334 345 351 351 353

drcené kamenivo, žula, frakce 4–8 mm, Kč/t 309 332 325 324 331

drcené kamenivo, rula, frakce 4–8 mm, Kč/t 321 317 328 336 335

drcené kamenivo, porfyry, frakce 4–8 mm, Kč/t 307 290 281 298 307

drcené kamenivo, granodiority,

frakce 4–8 mm, Kč/t311 319 311 314 320

drcené kamenivo, droba, frakce 4–8 mm, Kč/t 309 315 307 326 328

drcené kamenivo, čedič, frakce 4–8 mm, Kč/t 298 299 318 310 305

drcené kamenivo, rohovec, frakce 4–8 mm, Kč/t 255 239 264 264 268

drcené kamenivo, vápenec, frakce 4–8 mm, Kč/t 261 259 300 285 302

drcené kamenivo, spility, frakce 8–16 mm, Kč/t 268 269 267 266 276

drcené kamenivo, amfibolity, frakce 8–16 mm, Kč/t 273 270 272 269 270

drcené kamenivo, žula, frakce 8–16 mm, Kč/t 242 248 250 256 256

drcené kamenivo, rula, frakce 8–16 mm, Kč/t 255 252 259 260 265

drcené kamenivo, porfyry, frakce 8–16 mm, Kč/t 245 – 268 292 294

drcené kamenivo, granodiority,

frakce 8–16 mm, Kč/t254 263 252 261 265

drcené kamenivo, droba, frakce 8–16 mm, Kč/t 267 263 257 265 275

drcené kamenivo, čedič, frakce 8–16 mm, Kč/t 271 269 278 282 271

drcené kamenivo, rohovec, frakce 8–16 mm, Kč/t 216 224 251 234 250

drcené kamenivo, vápenec, frakce 8–16 mm, Kč/t 230 232 237 252 249


Průměrné domácí ceny stavebního kamene v roce 2016 – členěny podle hornin a krajů, ve kterých jsou horniny těženy


Průměrné domácí ceny stavebního kamene v roce 2016 – členěny podle krajů a v nich těžených hornin


Průměrné domácí ceny stavebního kamene v roce 2016 – členěny podle krajů


Stavební kámen – výhradní ložiskaČeskomoravský štěrk, a.s., Mokrá EUROVIA Kamenolomy, a.s., Liberec KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava –

Svinov KÁMEN Zbraslav, a.s. COLAS CZ, a.s., Praha Kámen a písek s.r.o. Český Krumlov M – SILNICE a.s., Pardubice GRANITA s.r.o., Skuteč Berger Bohemia a.s., Plzeň CEMEX Sand, k.s., Napajedla BÖGL a KRÝSL, k.s., Praha BASALT CZ s.r.o, Všechlapy ZAPA beton a.s., Praha LOMY MOŘINA spol. s r.o., Mořina Kámen Brno s.r.o. Lom Klecany, s.r.o., Praha Žula Rácov, s.r.o., Batelov Rosa s.r.o., Drásov BES s.r.o., Benešov Skanska a.s., Praha RENO Šumava a.s., Vlachovo Březí SHB s.r.o., Bernartice C4SC78 s.r.o., Praha DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Silnice Čáslav – Holding, a.s. Ludvík Novák, Komňa Basalt s.r.o., Zabrušany BISA s.r.o., Hradec Králové PEDOP s.r.o., Lipovec LOM DEŠTNO a.s., Sedlčany KARETA s.r.o., Bruntál Stavební recyklace s.r.o., Sokolov Madest s.r.o., Pavlice Zemědělské družstvo Šonov

u Broumova Froněk s.r.o., Rakovník PETRA – lom Číměř, s.r.o. Moravské kamenolomy s.r.o. EKOZIS spol. s r. o., Zábřeh FORTEX – AGS, a.s., Šumperk Kozákov – družstvo, Záhoří

EKOSTAVBY Louny s.r.o. Kalivoda DC s.r.o., Děčín Českomoravský cement, a.s., Mokrá –

Horákov HUTIRA – OMICE, s.r.o., Omice František Matlák, Mochov Omnigon, s.r.o., Praha JHF Heřmanovice spol. s r.o. Thorssen s.r.o., Kamenolom Mladecko NATRIX, a.s., Bojkovice Kamenolom KUBO s.r.o., Malé

Žernoseky Weiss s.r.o., Děčín ERB invest s.r.o., Praha LB spol. s r.o., Nová Role Pavel Dragoun, Cheb Daosz, s.r.o., Jesenec

Stavební kámen – nevýhradní ložiska Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.,

Sokolov Kámen a písek s.r.o. Český Krumlov Basalt s.r.o., Zabrušany SILNICE MORAVA s.r.o., Krnov COLAS CZ, a.s., Praha Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá KÁMEN Zbraslav, a.s. ZAPA beton a.s., Praha ZETKA Strážník a.s., Studenec LOM Babí, a.s., Trutnov KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava –

Svinov EUROVIA Kamenolomy, a.s., Liberec Stavební recyklace s.r.o., Sokolov Moravské kamenolomy s.r.o. SENECO s.r.o., Polná DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Kamenolom Žlutava, s.r.o. Lesostavby Frýdek-Místek, a.s. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Praha Stavoka Kosice a.s. TS služby s.r.o., Nové Město na

Moravě



Kalcit s.r.o., Brno ZUD a.s., Zbůch Lesy České republiky, s.p., Hradec

Králové EKOZIS spol. s r. o., Zábřeh Obec Hošťálková

KAVEX – GRANIT HOLDING a.s., Plzeň

Petr Vaněk – Lomstav, Horní Maršov Lesní družstvo obcí, Přibyslav Kamena výrobní družstvo Brno Pískovec Bělov s.r.o.


Těžba stavebního kamene je často vykazována společně se štěrkopísky pod pojmem „aggregates“ (v angličtině) – kamenivo.

Cena stavebního kamene se netvoří na mezinárodním trhu. Kotovány nejsou ani indi-kativní regionální ceny.

270Nerostné suroviny těžené v ČR – Stavební suroviny – Štěrkopísky

Pro velký počet ložisek štěrkopísku nejsou jmenovitě uváděna

Štěrkopísky








Rok 2012 2013 2014 2015 2016






nebilanční 219 841 221 919 228 413 228 927 238 767

vytěžitelné 379 201 381 649 381 288 406 787 800 612

Těžba výhrad. lož., tis. m3 6 136 5 346 5 753 6 063 6 143



Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, tis. m3 146 177 149 027 149 027 149 027 146 188

P2, tis. m3 1 007 985 946 239 946 239 946 239 946 239

P3 – – – – –


Rok 2012 2013 2014 2015 2016






nebilanční 238 398 239 889 239 982 235 802 325 802

vytěžitelné 52 100 50 695 50 694 53 524 49 549

Těžba nevýhrad. lož., tis. m3 a) 4 300 4 297 4 063 4 796 4 042



250590 – Ostatní písky (přírodní písky všech druhů, též barevné, s výjimkou písků obsahujících kovy a s výjimkou křemičitých a křemenných písků)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 29 827 88 389 169 762 180 592 162 513

Vývoz t 362 2 979 1 968 2 423 62 154

250590 – Ostatní písky (přírodní písky všech druhů, též barevné, s výjimkou písků obsahujících kovy a s výjimkou křemičitých a křemenných písků)

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 336 486 287 337 386

Průměrné vývozní ceny Kč/t 8 330 767 1 689 1 805 158



Průměrné domácí ceny štěrkopísku v roce 2016 – podle územních celků

Štěrkopísky – výhradní ložiskaČeskomoravský štěrk, a.s., Mokrá CEMEX Cement, k.s. LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza KÁMEN Zbraslav, a.s. České štěrkopísky spol. s r.o., Praha CEMEX Sand, k.s., Napajedla Družstvo DRUMAPO, Němčičky TVARBET Moravia a.s., Hodonín Písky – J. Elsnic s.r.o., Postoloprty Písek – Beton a.s., Velký Osek ZAPA beton a.s., Praha KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava –

Svinov Štěrkovny Olomouc a.s. Kinský dal Borgo, a.s., Chlumec nad

Cidlinou realma-pískovna dolany s.r.o., Zlín Václav Maurer, Lužec nad Vltavou BS Cost, s.r.o., Praha Budějovické štěrkopísky spol. s r.o.,

Vrábče Městské lesy Hradec Králové a.s. Kaolin Hlubany, a.s. Pískovna Sojovice, s.r.o. EUROVIA Kamenolomy, a.s., Liberec Obec Kostomlátky Písník Lípa, s.r.o. Těžba štěrkopísku s.r.o., Brodek

Pískovna Černovice, s.r.o., Brno MIROS MAJETKOVÁ a.s., Pardubice Zechmeister, spol. s r.o., Praha Oldřich Psotka, Mikulovice u Jeseníka KM Beta Moravia s.r.o., Hodonín Ladislav Šeda, Turnov ZOD Zálabí, a.s. ZOD Brniště a.s. V.M.S. spol. s r.o., Louny UNIM s.r.o., Všestudy u Veltrus Lubomír Kruncl, Travčice NZPK s.r.o., Podbořany František Dvořák, Klentnice

Štěrkopísky – nevýhradní ložiskaFrantišek Jampílek, Lázně Toušeň České štěrkopísky spol. s r.o., Praha CEMEX Sand, k.s., Napajedla Vltavské štěrkopísky s.r.o., Chlumín Severočeské pískovny a štěrkovny s.r.o.,

Žatec Písek Žabčice, s.r.o. Lubomír Kruncl, Travčice ZEPIKO spol. s r.o., Brno Moravia Tech, a.s., Brno Plzeňské štěrkopísky s.r.o., Plzeň Písník Kinský, s.r.o., Kostelec nad Orlicí ZS Kratonohy a.s. Kobra Údlice s.r.o.



Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou Agropodnik Humburky, a.s. Pískovna Mistřín s.r.o. DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Sušárna a.s. Kratonohy Václav Maurer, Lužec nad Vltavou BEST a.s., Rybnice TAPAS Borek, s.r.o., Stará Boleslav ACHP, spol. s r.o. Hradec Králové Rovina Písek, a.s., Písek u Chlumce nad

Cidlinou FRISCHBETON s.r.o., Praha AG Skořenice, akciová společnost Obec Osek nad Bečvou Štěrkovny Olomouc a.s. ZEPOS a.s., Radovesice AZI spol. s r.o., Břeclav VRAMAT CZ s.r.o., Tusko SPONGILIT PP, spol. s r.o., Praha Martin Čermák, Jablonné v Podještědí Ing. Václav Luka, Český Brod Marie Beranová – Pískovna u Beranů,

Daleké Dušníky Pískovna Klíčany HBH s.r.o. Hradecký písek a.s., Brno SLOVÁCKÁ TĚŽEBNÍ, s.r.o., Uherské

Hradiště KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava –

Svinov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá STAVOKA Hradec Králové, a.s. LIKOD s.r.o., Brno INGEA realizace s.r.o., Ostrava – Svinov

M&M Dresler s.r.o., Medlov Písky – Skviřín, s.r.o., Tachov AZS 98, s.r.o., Praha Obecní lesy Bludov s.r.o.Václav Merhulík, Lety MORAS a.s., Moravany Technické služby města Strakonice s.r.o. Ing. Milan Tichý – Inženýrské stavby

VOKA, Zahrádky Kateřina Zachová, Markvartice META Servis s.r.o., Černošice Obec Rabštejnská Lhota Očenášek – Mikulka, spol. s r.o., Prostějov Unigeo a.s., Ostrava – Hrabová Ing. Josef Varhulík, Lány Jitka Mašková, Hýskov Recyklace-štěrkovna Frýdlant s.r.o. Městys Polešovice Ilona Seidlová, Jetřichov Obec Police MEASURER, s.r.o., Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Hradec

Králové SABIA s.r.o., Bohušovice nad OhříMěstské lesy Jaroměř s.r.o., Proruby Ing. František Klika, KladnoZemědělské družstvo Kokory Jiří Bartoš, Poříčí u Litomyšle Pražské vodovody a kanalizace a.s.STAKUS – písek s.r.o., Tachov Technické služby města Úpice AGROSPOL HRÁDEK, spol. s r.o.


Těžba štěrkopísku je často vykazována společně se stavebním kamenem pod pojmem „aggregates“ – kamenivo.

Ceny štěrkopísku se netvoří na mezinárodním trhu. Kotovány nejsou ani indikativní regionální ceny.

274

NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI

ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY

Lignit



Hlavní ložiskové oblasti:(žádná z oblastí nemá těžené ložisko)

1 vídeňská pánev 2 českobudějovická pánev 3 česká část žitavské pánve

NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI NETĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE

275Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Lignit



Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 997 229 997 229 997 229 997 229 997 229



nebilanční 147 645 147 645 147 645 147 645 147 645

vytěžitelné 1 903 1 903 1 903 1 903 1 903

Těžba, kt 0 0 0 0 0

Těžba lignitu skončila v roce 2009.


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1 kt 169 262 177 351 177 351 177 351 177 351

P2 kt – 37 531 37 531 37 531 37 531

P3 – – – – –


Pro lignit není stanovena samostatná celní položka.


Světová těžbaV celosvětovém měřítku je produkce lignitu zahrnována do produkce hnědého uhlí (anglicky „lignite“).

Ceny obchodovaných komoditPro lignitové komodity není vytvořen mezinárodní trh protože lignit generálně není ob-chodován mimo zemi svého původu.

276Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Baryt

Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy

1 Běstvina 2 Bohousová 3 Křižanovice

NERUDNÍ SUROVINY

Baryt






Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Počet ložisek celkem a) 3 3 3 3 3


Zásoby celkem, kt 569 569 569 569 1 015



nebilanční 569 569 569 569 1 015

Těžba, kt 0 0 0 0 0

a) Ložiska s bilancovanými zásobami barytu


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1 kt – – – – –

P2 kt – – – – 384

P3 – – – – –


251110 – Přírodní síran barnatý (těživec, baryt)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 7 083 6 964 7 915 10 630 8 313

Vývoz t 318 464 178 241 191

251110 – Přírodní síran barnatý (těživec, baryt)

2012 2013 2014 2015 2016





Světová těžba

Světová produkce barytu se v posledních letech pohybovala takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba barytu (dle MCS), kt 9 200 9 230 8 250 7 410 7 140

Světová těžba barytu (dle WBD), kt 10 657,5 9 959,9 9 679,0 9 258,0 N



země2016e

kt %

Čína 2 800 39,2

Indie 1 000 14,0

Maroko 700 9,8

Írán 400 5,6

USA 316 4,4

Kazachstán 300 4,2

Mexiko 250 3,5

Turecko 250 3,5

Rusko 210 2,9

Thajsko 170 2,4

svět 7 140 100,0


251120 – Přírodní uhličitan barnatý (witherit)

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 15 000 – – 10 000 21 730


251120 – Přírodní uhličitan barnatý (witherit)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 0,001 0 0 8 0,001

Vývoz t 0 0 0 0 0


Ceny obchodovaných komodit (podle IM)S barytem se obchoduje ve třech odlišných kvalitách: zatěžkávadlo do vrtných výplachů, bílý nátěrový a pro výrobu chemikálií.

Komodita /Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Zatěžkávadlo, kusový OCMA/API, volně ložený, sp.hm. 4,20

FOB Chennai USD/t 140–145 145–155 138–155 120–138 115–125

FOB Maroko USD/t 108–152 105–130 105–130 115–140 105–140

FOB Čína USD/t 127–148 120–140 115–140 115–140 90–118

C&F Severní moře

(marocký)USD/t 124–160 145–160 145–160 145–172 125–135

API,

CIF Gulf

Coast:

čínskýUSD/t

140–162 147–154 147–164 145–160 118–155

indický 157–171 157–171 157–171 158–171 120–171

Zatěžkávadlo mletý

OCMA, volně ložený

k dodání AberdeenGBP/t 95–105 95–105 95–105 95–130 110–130

OCMA, volně ložený

k dodání Gt YamouthGBP//t 110–120 110–120 110–125 112–150 110–150

OCMA/API, velké žoky

(15t): FOB J. TureckoUSD/t 130–155 150–155 150–168 152–168 120–157

Pytlovaný, sp. hmotnost

4,22, FOB MarokoUSD/t 135–147 110–170 110–170 110–172 100–170

Nátěrový, bílý 96–98 % BaSO4:

350 mesh, 1–5 zásilek,

k dodání UKGBP/t 195–220 195–220 195–220 195–220 190–220

Čínský, kusový CIF Gulf

CoastUSD/t 235–275 235–275 235–275 235–290 215–310

325–350 mesh, 1–5

zásilek, závody USAUSD/st 315–400 315–400 315–400 315–400 315–400

Chemický

Čínský, CIF Gulf Coast USD/t 135–180 161–180 161–180 161–180 145–180

Cenové rozpětí je dáno rozdíly mezi kotacemi měsíčních minim a maxim ve sledovaném roce.

280Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Fluor it


1 Běstvina 3 Kovářská 5 Proboštov –

odkaliště Přítkov2 Jílové u Děčína 4 Moldava

Fluorit






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 2 033 2 033 2 033 2 033 2 210



nebilanční 2 033 2 033 2 033 2 033 2 178

Těžba, kt 0 0 0 0 0

a) Ložiska s bilancovanými zásobami fluoritu


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1 kt – – – – –

P2 kt – – – – 1 389

P3 – – – – –


252921 – Kazivec obsahující 97 % hmotnostních nebo méně fluoridu vápenatého

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 5 796 6 199 4 858 4 841 3 536

Vývoz t 1 686 1 729 1 562 895 1 983

252921 – Kazivec obsahující 97 % hmotnostních nebo méně fluoridu vápenatého

2012 2013 2014 2015 2016



252922 – Kazivec obsahující více než 97 % hmotnostních fluoridu vápenatého

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 9 624 11 031 9 053 12 356 14 951

Vývoz t 7 948 8 993 8 133 8 082 9 636



Světová těžba

V posledních letech se světová produkce fluoritu vyvíjela takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba fluoritu (dle MCS), kt 7 070 6 770 6 390 6 670 6 400

Světová těžba fluoritu (dle Wbd), kt 6 814,6 6 418,3 6 819,0 6 438,1 N



země2016e

kt %

Čína 4 200 65,6

Mexiko 1 000 15,6

Mongolsko 230 3,6

JAR 180 2,8

Vvietnam 170 2,7

Kazachstán 110 1,7

Španělsko 95 1,5

Írán 80 1,3

Maroko 75 1,2

Německo 60 0,9

svět 6 400 100,0


Mezi přední producenty patří také USA, které však statistické údaje v případě fluoritu nepublikují.

252922 – Kazivec obsahující více než 97 % hmotnostních fluoridu vápenatého

2012 2013 2014 2015 2016




Ceny obchodovaných fluoritových komodit (USD/t) podle IMFluorit je na trhu kotován ve dvou kvalitách: filtrovaný pro výrobu fluorovodíkové kyse-liny a metalurgický.

Filtrační koláč, volně ložený, pro výrobu fluorovodíkové kyseliny

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Mexický, < 5 ppm As

FOB Tampico540–550 540–550 400–550 280–420 280–310

Mexický, FOB Tampico 400–450 350 310–350 260–330 260–280

Čínský, nesušený, CIF Rotterdam 500–650 310–330 350–420 270–360 250–300

Čínský, nesušený, FOB Čína 400–415 290–320 300–330 240–310 230–280

Jižní Afrika, suchý FOB Durban 380–450 380–450 310–450 250–330 200–270

Čínský, suchý, CIF US Gulf Port 480–650 480–530 340–530 270–370 260–300

Metalurgický fluorit

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Čínský 85% CaF2, CIF Rotterdam 310 N 290–310 290–310 230–310

Mexický, FOB Tampico 230–270 230–270 230–270 230–270 230–270

Čínský, min. 80% CaF2,

vlhký, volně ložený, FOB305–331 200–220 200–220 200+220 200–280

Čínský, min. 85 % CaF2

CIF Rotterdam310–375 290–310 230–250 230–260 240–290

Čínský, min. 90 % CaF2,

volně ložený FOB Čína359–385 250–275 250–275 250–290 270–300


284Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Grafit


Grafit amorfní: Grafit krystalický: Grafit smíšený:

1 Velké Vrbno-Konstantin 5 Český Krumlov-Městský vrch 8 Spolí

2 Bližná-Černá v Pošumaví 6 Lazec-Křenov

3 Český Krumlov-Rybářská ulice 7 Koloděje nad Lužnicí-Hosty

4 Velké Vrbno-Luční hora 2

Grafit






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt a) 14 159 14 159 14 159 14 159 13 701



nebilanční 8 797 8 797 10 447 10 447 5 785

Těžba, kt a) 0 0 0 0 0

Poznámka: a) zásoby i těžba jsou uváděny pro surový grafit (grafitová „ruda“), průměrné obsahy grafitu se v surovině pohybují mezi 15 až 20 % (krystalický grafit), resp 25 až 35 % (amorfní grafit).


Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 3 878 3 878 3 997 3 997 3 280

P2, kt 5 279 5 279 5 279 5 279 8 895

P3, kt 1 505 1 505 1 505 1 505 2 627


2504 – Přírodní tuha (grafit)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 4 762 5 644 4 964 4 967 4 374

Vývoz t 3 109 2 675 2 982 2 670 2 592

2504 – Přírodní tuha (grafit)

2012 2013 2014 2015 2016




3801 – Umělý grafit, koloidní nebo polokoloidní grafit, přípravky na bázi grafitu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 2 892 2 436 2 381 2 506 2 517

Vývoz t 1 428 1 483 1 806 1 487 1 399

6903 – Výrobky ostatní žáruvzdorné (například retorty, tavicí kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdra a tyče)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 5 418 1 053 9 817 19 665 4 458

Vývoz t 13 924 20 069 21 655 29 609 22 393

3801 – Umělý grafit, koloidní nebo polokoloidní grafit, přípravky na bázi grafitu

2012 2013 2014 2015 2016



6903 – Výrobky ostatní žáruvzdorné (například retorty, tavicí kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdra a tyče)

2012 2013 2014 2015 2016





Světová těžba

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba grafitu (dle MCS), kt 1 170 1 110 1 190 1 190 1 200

Světová těžba grafitu (dle WBD), kt 1 194,9 1 125,6 1 104,7 1 117,9 N



země2016e

kt %

Čína 780 65,0

Indie 170 14,2

Brazílie 80 6,7

Turecko 32 2,7

KLDR 30 2,5

Mexiko 22 1,8

Kanada 21 1,8

Rusko 15 1,3

Madagaskar 8 0,7

Norsko 8 0,7

svět 1 200 100,0


Čína, Kanada a Madagaskar byly největšími těžaři vločkového (krystalického) grafitu. V EU je grafit považován za strategickou surovinu.


Ceny obchodovaných komodit (USD/t) podle IM

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Grafit krystalický, velká

vločka, 94–97 % C,

+80 mesh, CIF hlavní

evropské přístavy

1 400–1 800 1 250–1 300 1 350–1 400 1 050–1500 750–850

Grafit krystalický, střední

vločka, 94–97 % C,

+100–80 mesh CIF hlavní


1 050–1 400 1 050–1 150 850–1 200 900–1 300 700–750

Grafit krystalický, malá

vločka, 94–97 % C

–100 mesh, CIF hlavní


1 200–1 600 850–950 850–1 050 900–1 050 620–680

Grafit krystalický, velká

vločka, 90 % C, +80 mesh,

CIF britské přístavy

1 200–1 600 1 100–1 150 1 100–1 200 750–1 200 600–650

Grafit krystalický,

střední vločka, 90 % C,

+100–80 mesh, CIF hlavní


950–1 200 900–1 000 900–1 000 700–1 050 550–620

Grafit krystalický, malá

vločka, 90 % C,

–100 mesh, CIF hlavní


850–1 050 750–850 750–850 600–800 500–550

Grafit krystalický, střední

vločka, 85–87 % C,

+100–80 mesh, CIF hlavní


900–1 150 700–800 700–800 550–800 400–500

Grafit amorfní, prachový,

80/85 % C, čínský, CIF

Evropa

600–800 500–550 430–550 400–480 400–450


289Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Cín


1 Cínovec-jih 3 Krásno 5 Krásno-Koník

2 Cínovec-východ 4 Krásno-Horní Slavkov

RUDY

Cín






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t Sn 163 809 164 299 187 224 187 224 187 224


bilanční vyhledané 0 0 6 887 6 887 6 887

nebilanční 163 809 163 809 180 337 180 337 180 337

Těžba, t Sn 0 0 0 0 0

Poznámka: a) ložiska Sn–W rud


Sn – W rudy

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 2 195 2 195 2 195 2 195 1 409

P2, – – – – –

P3, – – – – –


2609 – Cínové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 0,002 0 27 0,4 1,4

Vývoz t 0 0,002 0 0 0

2609 – Cínové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 500 000 – 28 261 464 674 467 890

Průměrné vývozní ceny Kč/t – < 1000 – – –


8001 – Surový (neopracovaný) cín

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 631 1 402 1 041 959 888

Vývoz t 868 1 991 1 076 172 32

8002 – Cínový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 0,4 1 0,1 92 27

Vývoz t 193 138 81 96 66

8001 – Surový (neopracovaný) cín

2012 2013 2014 2015 2016



8002 – Cínový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016




Světová těžba

Světová produkce primárního cínu byla v posledních letech tato:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová výroba cínu (dle MCS), kt 240 294 286 289 280

Světová výroba cínu (dle WBD), kt 311,1 332,9 342,2 320,6 N



Největším producentem byla podle MCS (2016) v roce 2015 Čína, zatímco největším exportérem byla Indonésie. Prvních deset těžařů (bez nepublikovaného údaje za USA) se podílelo na této produkci následovně:


země2016e

kt %

Čína 100 000 35,7

Indonésie 55 000 19,6

Myanmar 33 000 11,8

Brazílie 26 000 9,3

Bolívie 20 000 7,1

Peru 18 000 6,4


Vietnam 5 400 1,9

D. R. Kongo 5 200 1,9

Malajsie 4 000 1,4

svět 280 000 100,0


Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny cínu v USD/t se podle ročenek Deutshland-Rohstoffsituation 2011–2014 a DERA 2015 (DERA), World Bank (WB) a podle Metal Bulletinu (MB) pohybovaly takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Kov min. 99,85 %, LME sklad,

cash (dle DERA)21 104,01 22 308,91 21 908,47 16 066,52 17 972,63

High grade min.99,85%,

LME smluvní (WB)N 22 228 21 899 16 057 17 934

LME cash (dle MB)17 637,50–

25 625,00

19 262,50–

25 175,00

18 525,00–

23 902,50

13 892,50–

19 737,50

13 225,00–

21 942,50

LME 3–měsíční kontrakt

(dle MB)

17 675,00–

25 700,00

19 300,00–

25 750,00

18 487,50–

23 765,00

13 837,50–

13 737,50

13 212,50–

21 747,50

Cenové rozpětí dle MB je dáno nejvyšší a nejnižší měsíční kotací v daném roce

293Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Germanium

Evidované ložisko není těženo

1 Lomnice u Sokolova

Germanium





Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t Ge 479 479 476 473 473



nebilanční 479 479 476 473 473

Těžba, t Ge 0 0 0 0 0



81129295 – Germanium surové (neopracované), prášek, ne: odpad, šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 4 40 26 < 1 < 1

Vývoz kg < 1 1 0 1 1

81129295 – Germanium surové (neopracované), prášek, ne: odpad, šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 50 750 16 825 45 769 > 29 000 16 000

Průměrné vývozní ceny Kč/kg > 3 000 57 000 – 75 000 69 000


Světová těžba

Světová výroba germania je v minulých letech evidována takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová výroba germania (dle MCS), t 150 155 165 160 155

Světová výroba germania (dle WBD), t 111 117 124 80 N


V citovaných podkladech nenacházíme vysvětlení pro natolik rozdílná čísla. Není vylou-čeno, že jde o rozdíl mezi kovem a oxidem.


země2016e

kg %

Čína 110 000 71,0

Rusko 5 000 3,2

svět 155 000 100,0



Průměrné roční ceny oxidu germaničitého v USD/kg podle německých ročenek Deutschland-Rohstoffsituation (2011–2014), DERA (2015) a Metal Bulletinu

2012 2013 2014 2015 2016

GeO2 min. 99,99 %, MB volný trh,

sklad Rotterdam1 214,32 1 313,54 1 312,50 1 203,76 787,37

296Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Mangan


1 Chvaletice 2 Chvaletice-odkaliště 1, 2 3 Řečany-odkaliště 3

Mangan




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt 138 801 138 801 138 801 138 801 138 801



nebilanční 138 801 138 801 138 801 138 801 138 801

Těžba, kt 0 0 0 0 0




2602 – Manganové rudy a koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 287 14 189 18 671 25 003 7 053

Vývoz t 383 65 32 42 72

2602 – Manganové rudy a koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



720211; 720219 – Feromangan

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 24 857 22 846 26 496 23 005 30 176

Vývoz t 1 776 2 107 1 780 1 158 1 130

720230 – Ferosilikomangan

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 46 992 45 736 45 046 41 302 37 663

Vývoz t 3 711 4 676 2 187 1 135 1 094

720211; 720219 – Feromangan

2012 2013 2014 2015 2016



720230 – Ferosilikomangan

2012 2013 2014 2015 2016




8111 – Mangan a výrobky z něj; včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 524 678 734 718 949

Vývoz t 12 34 76 47 23

2820 – Oxidy manganu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 183 963 803 782 824

Vývoz t 142 24 23 14 65

8111 – Mangan a výrobky z něj; včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016



2820 – Oxidy manganu

2012 2013 2014 2015 2016




Světová těžba

Světová primární produkce manganu v těžených rudách se v posledních letech pohybo-vala následovně:

2012 2013 2014 2015 2016

Světová těžba manganu (dle MCS), kt 16 000 15 800 17 000 17 800 18 000e

Světová těžba manganu (dle WBD), kt 17 752,7 16 948,2 18 925,5 19 324,0 18 196,7




země2016e

kt %

JAR 4 700 29,4

Čína 3 000 18,8


Gabun 2 000 12,5

Brazílie 1 100 6,9

Indie 950 5,9

Ghana 480 3,0

Ukrajina 320 2,0

Mexiko 220 1,4

Malajsie 200 1,3

svět 16 000 100,0


Ceny obchodovaných komoditPrůměrné světové ceny Mn komodit se podle ročenek Deutschlend-Rohstoffsituation 2011–2014 a DERA Preismonitor 2016 vyvíjely v posledních letech takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Mn kov, MB volný trh, sklad USD/t 3 316,46 2 786,67 2 319,71 2 225,42 1 818,75

Feromangan , základ 78 % Mn,

Standard 7,5 % C, volnýEUR/t 970,83 909,38 769,88 746,25 725,21

Mangan (flake, vločka) byl na LME počátkem roku 2015 kotován ve výši 2090–2160 USD/t, do konce roku ceny poklesly na 1600–1650 USD/t. Nejnižší úroveň cen ve výši 1450–1525 USD/t byla v listopadu.

300Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Měď


Výhradní evidovaná ložiska:

1 Křižanovice 3 Zlaté Hory-Hornické Skály

2 Kutná Hora 4 Zlaté Hory-východ

Vytěžená ložiska a ostatní zdroje:

5 v Krušných horách a Tisová 7 v podkrkonošské a vnitrosudetské pánvi

6 Tři Sekery a okolí 8 Staré Ransko

Měď






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt Cu 49 49 49 49 49



nebilanční 49 49 49 49 49

Těžba, t Cu 0 0 0 0 0

Poznámka:a) ložiska s bilancovaným obsahem mědi


2603 – Měděné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 17 93 94 90 48

Vývoz t 7 4 0 0 4

2603 – Měděné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 20 152 22 864 – – 71 801

7402 – Nerafinovaná měď

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 55 112 287 23 427

Vývoz t 0 387 602 0,4 0,005

7402 – Nerafinovaná měď

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t – 149 727 145 518 2 015 766 400 000


7403 – Rafinovaná měď a slitiny mědi

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 21 767 35 174 16 450 6 772 5 984

Vývoz t 30 799 53 182 26 627 4 930 1 925

7404 – Měděný odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 19 367 14 164 9 449 5 706 5 451

Vývoz t 74 740 67 016 68 421 56 130 52 991

7403 – Rafinovaná měď a slitiny mědi

2012 2013 2014 2015 2016



7404 – Měděný odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016



740311 – Měděné katody

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 19 659 32 531 14 778 3 147 865

Vývoz t 29 517 51 532 25 037 3 103 200

740311 – Měděné katody

2012 2013 2014 2015 2016




740321 – Mosaz

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 531 2 244 2 442 3 109 4 529

Vývoz t 1 046 1 154 1 301 1 573 1 504

740322 – Bronz

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 192 53 57 45 74

Vývoz t 132 99 71 132 36

740321 – Mosaz

2012 2013 2014 2015 2016



740322 – Bronz

2012 2013 2014 2015 2016




Světová těžba

Světová výroba primární mědi v posledních letech neustále roste:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba mědi (dle MCS), kt 16 900 17 900 18 500 19 100 19 400

Světová těžba mědi (dle WBD), kt 16 818,0 18 327,6 18 650,53 19 368,2 N



Metal Bulletin (12.03.2012) publikoval přehled světových kapacit produkce mědi (kt)

Kapacita/Rok 2011 2012 2013 2014

Hydrometalurgie (SX-BW) 4 655 4 751 4 837 5 227

Koncentráty 15 649 16 123 16 978 18 378

Celkem důlní produkce 20 304 20 874 21 815 23 605

Celkem hutní produkce 18 528 19 113 19 823 20 353

Elektrolytická produkce 19 155 20 116 20 981 21 551

Celkem rafinerie 24 569 25 586 26 537 27 497


země2016e

kt %

Chile 5 500 28,4

Peru 2 300 11,9

Čína 1 740 9,0

USA 1 410 7,3

Austrálie 970 5,0

D. R. Kongo 910 4,7

Zambie 740 3,8

Kanada 720 3,7

Rusko 710 3,7

Mexiko 620 3,2

svět 19 400 100,0



Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny mědi (USD/t) se podle německých ročenek Deutschland–Rohstoffsituation 2011–2014 (D-R), DERA 2015 a Metal Bulletin (MB) vyvíjely takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Elektrolytická Cu, kvalita A,

min. 99,9 %, LME-sklad, cash

(dle D-R a DERA)

7 949,44 7 332,19 6 859,20 5 501,12 4 862,77

Elektrolytická Cu, kvalita A, min.

99,9935 %, smluvní cena (dle WB)7 96235 7 332,10 6 863,40 5 510,46 4 868

Měď, kvalita A, LME cash (dle MB)7 251,25–

8 656,50

6 637,25–

8 242,25

6 305,50–

7 439,25

4 515,25–

6 446,50

4 310,25–

5 935,25

Měď, kvalita A, 3-měsiční kontrakt,

LME (dle MB)

7 270,00–

8 647,00

6 676,00–

8 286,00

6 253,50–

7 421,50

4 499,50–

6 442,50

4 320,25–

5 675,36

Cenové rozpětí MB je dáno nejvyšší a nejnižší kotací měsíčních cen v daném roce

306Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Olovo



1 Horní Benešov 4 Křižanovice 7 Ruda u Rýmařova-sever

2 Horní Město 5 Kutná Hora 8 Zlaté Hory-východ

3 Horní Město-Šibenice 6 Oskava


9 Březové Hory + Příbram + Bohutín 12 Havlíčkův Brod (Dlouhá Ves + Bartoušov + Stříbrné Hory)

10 Oloví 13 Ratibořské Hory + Stará Vožice

11 Stříbro 14 Černovice

Olovo






Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt Pb 152 152 152 152 152



nebilanční 152 152 152 152 152

Těžba, kt 0 0 0 0 0

Poznámka:a) ložiska s bilancovaným obsahem olova


Polymetalické (Pb – Zn ± Cu ) rudy

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 786 – – – –

P2, kt 5 340 1 340 1 340 1 340 1 340

P3, – – – – –


2607 – Olovnaté rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 0,08 192 119 139 0

Vývoz t 0 0 0 0,5 0

2607 – Olovnaté rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 626 506 48 036 47 036 26 490 –

Průměrné vývozní ceny Kč/t – – – 22 000 –


7801 – Surové (neopracované) olovo

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 60 257 104 857 127 977 122 156 64 999

Vývoz t 23 623 28 444 35 363 53 585 47 700

7801 – Surové (neopracované) olovo

2012 2013 2014 2015 2016



7802 – Olověný odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016



7802 – Olověný odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 2 585 4 179 4 915 2 666 10 790

Vývoz t 1 185 1 139 1 476 973 975


Světová těžba

Podle MCS a WBD se globální produkce olova v posledních letech vyvíjela takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba olova (dle MCS), kt 5 170 5 400 4 870 4 950 4 820

Světová těžba olova (dle WBD), kt 5 104,3 5 311,3 5 355,9 5 020,8 N




země2016e

kt %

Čína 2 400 49,8

Austrálie 600 10,4

USA 335 7,0

Peru 310 6,4

Mexiko 250 5,2

Rusko 225 4,7

Indie 135 2,8

Bolivie 80 1,7

Švédsko 76 1,6

Turecko 75 1,6

svět 4 710 100,0


Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny olova (USD/t) podle německých ročenek Deutschland-Rohstoffsituation 2011–2014 (D-R), DERA 2015 World Bank (WB) a Metal Bulletin (MB)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

99,97 % Pb, LME

(dle D-R a DERA)2 067,29 2 141,83 2 096,78 1 786,08 1 870,33

Rafin. 99,97 %, LME,

smluvní cena (dle WB)2 064,64 2 139,39 2 095,46 1 787,82 1 867

Olovo, LME cash (dle MB)1 743,50–

2 339,,75

1 948,50–

2 447,50

1 813,75–

2 268,50

1 554,50–

2 139,50

1 596,50–

2 418,25

Olovo, LME 3-měsíční kontrakt,

(dle MB)

1 760,00–

2 342,00

1 961,00–

2 455,00

1 823,00–

2 286,,50

1 561,00–

2 140,00

1 597,00–

2 413,00

Cenové rozpětí MB je dáno nejvyšší a nejnižší kotací měsíčních cen v daném roce

310Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Stř íbro

Stříbro





1 Horní Benešov 4 Kutná Hora 7 Zlaté Hory-východ

2 Horní Město 5 Oskava

3 Horní Město-Šibenice 6 Ruda u Rýmařova-sever


8 Příbramsko 13 Rudolfov

9 Jáchymovsko 14 Stříbro

10 Havlíčkobrodsko 15 Hrob + Mikulov

11 Jihlavsko 16 Nalžovské hory

12 Ratibořské hory + Stará Vožice 17 Vejprty + Hora sv. Kateřiny




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t Ag 532 532 532 532 532



nebilanční 532 532 532 532 532

Těžba, kg Ag 0 0 0 0 0

Poznámka: a) ložiska s bilancovaným obsahem stříbra


Ag kov v rudě

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, t 33 33 33 33 33

P2, t 4 4 4 4 4

P3, – – – – –


261610 – Stříbrné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 2 0 0 2 4

Vývoz kg 2 0 3 644 2 660 4 243

261610 – Stříbrné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 4 500 – – 16 000 12 595



7106 – Stříbro surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 147 233 868 439 151 155 99 458 121 240

Vývoz kg 245 619 433 158 215 046 54 772 46 407

7106 – Stříbro surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/g 9,2 1,7 8,4 7,1 8,4

Průměrné vývozní ceny Kč/g 15,4 5,7 13,0 13,2 13,4


Světová těžba

Podle statistik se světová produkce primárního stříbra vyvíjela v posledních letech takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba stříbra (dle MCS), t 25 500 26 000 26 800 25 100 27 000

Světová těžba stříbra (dle WBD), t 25 089,3 25 951,9 27 094,4 27 688,7 N



země2016e

t %

Mexiko 5 500 20,4

Peru 4 100 15,2

Čína 3 600 13,3

Chile 1 500 5,6


Polsko 1 400 5,2

Rusko 1 400 5,2

Bolívie 1 300 4,8

USA 1 100 4,1

svět 27 000 100,0


Podle WBD (2016) byl v roce 2014 na 10. místě Kazachstán s podílem 3,6 % a Kanada


Ceny obchodovaných komoditSvětová cena stříbra v USD/tr oz (1 tr oz (troy ounce) = 31,1035 g) se podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation 2011–2014 a DERA 2015 a podle World Bank (WB) vy-víjela v poslední době takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Kov 99,5 %, LME-sklad

(dle D-R, DERA)31,15 23,83 19,08 15,70 17,11

Raf. 99,9 %, Handy&Harman,

New York (dle WB)31,14 23,85 19,07 15,72 17,10

Od počátku roku 2015 klesly ceny stříbra na LME z 15,71 USD/tr oz. na 14,65 USD/tr oz a do konce roku spadly na pouhých 13,82 USD/tr oz.

314Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Wolfram

Wolfram




1 Kašperské Hory 4 Krásno

2 Cínovec-jih 5 Krásno-Horní Slavkov

3 Cínovec-východ 6 Krásno-Koník




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t W 70 253 70 253 71 039 71 039 90 479

bilanční prozkoumané 0 0 0 0 8 994

bilanční vyhledané 0 0 865 865 10 640

nebilanční 70 253 70 253 71 039 71 039 70 845

Těžba, t W 0 0 0 0 0

Poznámka:a) ložiska Sn–W a W rud


W kov v rudě

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, t 3 252 3 252 3 252 3 252 2 020

P2, t 10 703 10 703 10 703 10 703 19 791

P3, – – – – –


2611 – Wolframové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 799 902 100 090 2 201 55 55

Vývoz kg 0 20 000 45 372 1 230 3 000

2611 – Wolframové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 11,8 12,3 215 1 091 1 800

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – 244,5 41 198 299


8101 – Wolfram a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 713,6 803,6 934,2 999,1 912,5

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 876,3 791,2 975,0 882,1 834,0

8101 – Wolfram a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 949 569 506 720 458 244 372 327 387 686

Vývoz kg 990 796 1 111 635 1 124 129 939 775 935 941

720280 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 35 867 14 701 66 760 77 536 9 166

Vývoz kg 5 214 6 592 60 199 35 008 12 109

810196 – Dráty z wolframu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 67 557 70 056 114 112 99 842 110 836

Vývoz kg 7 203 10 080 12 751 29 804 33 933

720280 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 596,0 697,7 932,8 503,3 477,1

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 836,4 796,9 966,7 593,9 460,6

810196 – Dráty z wolframu

2012 2013 2014 2015 2016





Světová těžba

Světová produkce primárního wolframu

2012 2013 2014 2015 2016e

Těžba, kt (dle MCS) 75,7 81,4 86,8 89,4 86,4

Těžba, kt (dle WBD) 81,2 86,1 84,3 88,8 N



země2016e

kt %

Čína 71 000 82,2

Vietnam 6 000 6,9

Rusko 2 600 3,0

Bolívie 1 400 1,6

Rakousko 840 1,0

Španělsko 800 0,9

Rwanda 770 0,9

Sojené království 700 0,8

Portugalsko 570 0,7

svět 86 400 100,0



Ceny obchodovaných komodit

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Wolframitový konc.,

min. 65 % WO3, CIF hl.


USD/

mtu WO3315,21 319,94 N N N

Koncentrát 65% WO3,

čínský sklad

CNY

(RMB)/t

104 000–

137 000

120 000–

145 000

85 000–

130 000

51 000–

87 000

62 000–

75 000

USD/

mtu WO3*

253,57–

334,02

300,19–

362,73

212,29–

324,68

124,94–

213,13

146,07–

176,70

Průměrný směnný kurzCNY(RMB)/

USD*6,31 6,15 6,16 6,28 6,53

Ferowolfram, základ

75 % W, sklad Rotterdam

(dle DERA)

USD/

kg W48,67 45,37 34,83 28,58 25,05

APT, evropský volný trh

(dle DERA)

USD/

mtu WO3381 372 380–283 169–314 191,29

Poznámky: mtu – metric ton unit; 1 mtu = 1% - 10 kg WO3 1 t koncentrátu* – vlastní výpočet s použitím údajů © X-Ratesuvedeny roční průměry cen nebo jejich roční rozpětíRMB – renminbi (= lidová měna) – oficielně CNY – čínský jüanZdroj: Deutschland-Rohstoffsituation 2010-2013, DERA Preismonitor 2014, Metal Bulletin

319Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Zinek

Zinek





1 Horní Benešov 4 Křižanovice 7 Ruda u Rýmařova-sever

2 Horní Město 5 Kutná Hora 8 Zlaté Hory-východ

3 Horní Město-Šibenice 6 Oskava


9 Březové Hory + Příbram + Bohutín 11 Havlíčkův Brod (Dlouhá Ves + Bartoušov + Stříbrné Hory)

10 Stříbro 12 Staré Ransko




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kt Zn 472 472 472 472 472



nebilanční 472 472 472 472 472

Těžba, t Zn 0 0 0 0 0

Poznámka:a) ložiska s bilancovaným obsahem zinku


2608 – Zinkové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 4 8 8 11

Vývoz t 0,3 3 1,4 1 0,2

2608 – Zinkové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



7901 – Surový (neopracovaný) zinek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 28 685 32 843 83 035 75 150 31 035

Vývoz t 7 413 13 723 70 719 51 000 3 583

7901 – Surový (neopracovaný) zinek

2012 2013 2014 2015 2016




7902 – Zinkový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 643 187 161 280 997

Vývoz t 4 498 3 375 3 277 2 579 3 583

7902 – Zinkový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016




Světová těžba

Světová produkce primárního zinku se vyvíjela v posledních letech takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Těžba Zn, kt (dle MCS) 13 500 13 400 13 300 12 800 11 900

Těžba Zn, kt (dle WBD) 13 406,7 13 600,9 13 633,4 13 296,5 N

e – předběžná hodnota


země2016e

kt %

Čína 4 500 37,8

Peru 1 300 10,9

Aaustrálie 850 7,1

USA 780 6,6

Mexiko 710 6,0

Indie 650 5,5

Bolívie 460 3,9

Kazachstán 340 2,9

Kanada 310 2,6

Švédsko 250 2,1

svět 11 900 100,0



Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny zinku v USD/t se podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation 2011–2014 (D-R), DERA (2015), World Bank (WB) a Metal Bulletin (MB) vyvíjely takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Vysokoprocentní speciál, min.

99,995 %, cash, LME-sklad

(dle D-R)

1 947,73 1 910,04 2 161,67 1 932,14 2 090,34

Vysoká kvalita min. 99,95 %,

LME, smluvní cena (dle WB)1 950,41 1 910,26 2 160,97 1 931,58 2 090

Zinek, LME cash (dle MB)1 759,25–

2 178,25

1 783,75–

2 187,25

1 941,75–

2 419,75

1 461,25–

2 402,50

1 453,26–

2 906,50

Zinek, LME 3-měsíční kontrakt

(dle MB)

1 756,50–

2 065,55

1 820,50–

2 214,00

1 947,75–

2 409,50

1 482,75–

2 376,50

1 466,50–

2 910,50

Cenové rozpětí MB je dáno nejvyšší a nejnižší měsíční kotací v daném roce

323Nerostné suroviny těžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Zlato

Zlato




1 Břevenec 6 Mokrsko 11 Suchá Rudná-střed

2 Jílové u Prahy 7 Mokrsko-východ 12 Vacíkov

3 Kašperské Hory 8 Podmoky 13 Voltýřov

4 Mikulovice u Jeseníka 9 Prostřední Lhota-Čelina 14 Zlaté Hory-východ

5 Modlešovice 10 Smolotely-Horní Líšnice 15 Zlaté Hory-Zlatý potok




Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, kg Au 238 900 238 900 238 900 238 900 238 900



nebilanční 161 516 161 516 161 516 161 516 161 516

Těžba, kg Au 0 0 0 0 0


Au kov v rudě

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kg 60 221 60 221 60 221 60 221 60 218

P2, kg 65 846 65 846 65 846 65 846 52 472

P3, – – – – –

Au ruda

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

P1, kt 16 700 16 700 16 700 16 700 16 726

P2, kt 20 341 20 341 23 191 23 191 27 331

P3, kt 2 850 2 850 – – –


7108 – Zlato surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 5 420 6 892 6 129 5 888 5 040

Vývoz kg 54 533 91 636 8 405 13 760 4 945

7108 – Zlato surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/g 796,3 839,0 788,4 878,3 929,0

Průměrné vývozní ceny Kč/g 54,3 48,9 453,7 280,6 593,0



Světová těžba

Vývoj světové primární produkce zlata

2012 2013 2014 2015 2016e

Těžba Au, t (dle MCS) 2 690 2 770 2 990 3 100 3 100

Těžba Au, t (dle WBD) 2 726,8 2 908,0 3 020,8 3 088,0 N



země2016e

t %

Čína 455 14,7

Austrálie 270 8,7

Rusko 250 8,1

USA 209 6,7

Kanada 170 5,5

Peru 150 4,8

JAR 140 4,5

Mexiko 125 4,0

Indonésie 100 3,2

Uzbekistán 100 3,2

svět 3 100 100,0


Ceny obchodovaných komoditPrůměrné roční ceny zlata USD/tr oz (1 tr oz (troy ounce) = 31,1035 g) podle německých ročenek Deutschland-Rohstoffsituation 2011–2014 a DERA (2015) a podle World Bank „Pink Sheet“ (WB)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Kov 99,9 % LME-sklad

(dle D-R, DERA)1 668,54 1 410,80 1 266,34 1 160,59 1 248,16

Au 99,5 % (UK), LME prům.

denní kotace (WB)1 669,52 1 411,46 1265,43 1 160,66 1 249,00

326

NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB

Antimon

Zahraniční obchod

261710 – Antimonové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 92 009 48 174 25 030 18 303 9 766

Vývoz kg 0 0 0 0 1

8110 – Antimon a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 31 42 103 21 56

Vývoz t 0,5 0 2 47 0,3

261710 – Antimonové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 190 119 109 158 134

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – – – – –

8110 – Antimon a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 339 623 – 274 331 62 422 239 057

327Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Antimon

Světová výroba a ceny světového trhu

Světová těžba

Vývoj světové primární produkce antimonu v letech 2012–2016

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba Sb, kt (dle MCS)) 174,0 163,0 160,0 142,0 130,0

Světová těžba Sb, kt (dle WBD) 174,8 163,2 162,5 163,3 N



země2016e

kt %

Čína 100 000 76,9

Rusko 9 000 6,9

Tádžikistán 8 000 6,2

Bolívie 4 000 3,1


Myanmar 3 000 2,3

Turecko 2 500 1,9

Vietnam 1 000 0,8

svět 130 000 100,0


Produkci antimonových rud v USA MCS neuvádějí.

Ceny obchodovaných komodit (USD/t) poodle IM

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Oxid antimonitý, 99,5 %, partie

po 5 t, CIF Antverpy/Rotterdam

8 750–

12 850

9 000–

1 000

7 900–

9 200

4 800–

7800

4 500–

6 800

Oxid antimonitý, 99,5 %, partie

po 20 t, FOB Čína

9 500–

12 800

9 000–

10 100

7 700–

9 200–

4700–

7 850

4 500–

6 700

Oxid antimonitý, min. 99,65 %,

ingot, CIF Rotterdam

10 000–

13 700

9 950–

12 500

9 100–

9 500

4 800–

9 000

4 750–

5 300

Oxid antimonitý, min. 99,65 %,

ingot, FOB Čína

11 200–

17 000

9 550–

10 800

9 100–

9 500

4 750–

9 100

4 650–

5 200

Cenové rozpětí je rozdílem mezi nejnižším a nejvyšším měsíčním průměrem příslušného roku.

328Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Arzen

Arzen

Zahraniční obchod

280480 – Arzen

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 27 6 032 8 636 13 560 10 372

Vývoz kg 0 0 0 0 0

280480 – Arzen

2012 2013 2014 2015 2016




Světová produkce primárního arzenu se vyvíjela v posledních letech takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba As, kt (dle MCS) 46,7 45,0 36,4 36,5 36,5

Světová těžba As, kt (dle WBD) 42,0 38,7 36,6 36,7 N



země2016e

t %

Čína 25 000 68,5

Maroko 7 000 19,2

Namibie 1 900 5,2

Rusko 1 500 4,1

Belgie 1 000 2,7

Bolívie 50 0,1

Japonsko 45 0,1

svět 36 500 100,0


329Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Arzen

Ceny obchodovaných komoditMetal Bulletin kotoval ceny takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Arzen, USD/lb 0,75 0,75 0,75 0,82 1,08

Poznámka: lb (pound) – libra; 1 lb = 0,4536 kg

330Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Kobalt

Kobalt

Zahraniční obchod

2605 – Kobaltové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 275 410 350 700 326

Vývoz kg 0 0 0 0 250

8105 – Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; kobalt a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 67 73 81 77 104

Vývoz t 14 24 30 26 38

2605 – Kobaltové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg – – – – 816

8105 – Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; kobalt a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 999 417 838 136 1 086 607 1 707 716 1 360 808



Světová těžba

Statistické údaje o světové produkci kobaltu.

2012 2013 2014 2015 2016e

Primární produkce Co (dle MCS), t 103 000 110 000 123 000 126 000 123 000

Primární produkce Co (dle WBD), t 135 235 132 781 131 245 140 713 N


331Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Kobalt

Ceny obchodovaných komoditRoční ceny podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation a DERA a podle MB

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

99,8 % Co, volný trh, sklad,

Rotterdam (USD/kg) 30,75 29,01 31,81 29,11 26,43

96,3 % Co, LME sklad, cash

(USD/t) N 27 021,91 30 704,30 28 441,68 25 501,98


země2016e

t %

D. R. Kongo 66 000 53,7

Čína 7 700 6,3

Kanada 7 300 5,9

Rusko 6 200 5,0


Zambie 4 600 3,7

Kuba 4 200 3,4

Filipiny 3 500 2,8

Madagaskar 3 300 2,7

Nová Kaledonie 3 300 2,7

svět 123 000 100,0


332Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Rtuť

Rtuť

Zahraniční obchod

280540 – Rtuť

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 2 513 3 259 19 601 6 418 2 304

Vývoz kg 141 128 128 116 113

280540 – Rtuť

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 830 1 102 1 031 1 440 1 168


Světová těžba

Světová důlní produkce rtuti (t)

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová produkce primární rtuti (dle MCS) 1 810 1 880 2 350 3 270 4 500

Světová produkce primární rtuti (dle WBD) 1 886 2 184 2 834 2 422 N



země2016e

t %

Čína 4 000 88,9

Mexio 300 6,7

Kirgizstán 40 0,9

Peru 40 0,9

Tadžikistán 30 0,7

svět 4 500 100,0


333Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Rtuť

Ceny obchodovaných komoditRoční ceny podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation (2011–2014) a DERA (2015)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Hg kov, min. 99,99 %,

MB volný trh, sklad

USD/

flask2 701,27 3 438,89 2 719,85 2 383,85 1 250,45

1 flask (láhev) rtuti je ekvivalent 34 kg

334Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Síra

Síra

Zahraniční obchod

2503 – Síra všech druhů, jiná než sublimovaná síra, srážená a koloidní síra

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 70 157 54 002 63 382 17 860 77 704

Vývoz t 1 852 9 195 7 083 8 066 2 270

2802 – Síra sublimovaná nebo srážená; koloidní síra

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 39 459 27 870 28 056 45 377 36 627

Vývoz t 253 142 172 169 0,1

2807 – Kyselina sírová

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 25 484 70 270 58 764 171 698 27 935

Vývoz t 45 131 29 465 55 006 51 326 63 987

2503 – Síra všech druhů, jiná než sublimovaná síra, srážená a koloidní síra

2012 2013 2014 2015 2016



2802 – Síra sublimovaná nebo srážená; koloidní síra

2012 2013 2014 2015 2016



2807 – Kyselina sírová

2012 2013 2014 2015 2016





Světová těžba

Světová produkce síry, jenž pochází převážně ze zpracování tekutých a plynných uhlo-vodíků, má již po léta mírně vzestupnou tendenci. V posledních letech se vyvíjela takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová produkce síry (dle MCS), kt 68 100 70 400 70 000 69 400 69 300

Světová produkce síry (dle WBD), kt 65 210,7 67 355,0 70 086,0 67 892,3 N



země2016e

kt %

USA 9 780 14,1

Čína 8 800 12,7

Rusko 6 700 9,7

Saúdská Arábie 4 900 7,1

Německo 3 800 5,5

Japonsko 3 300 4,8

Kazachstán 2 800 4,0

Indie 2 700 3,9

Spojené emiráty 2 400 3,5

Írán 2 200 3,2

svět 69 300 100,0



Ceny síry podle Industrial Minerals (IM) a MCS 2016 USD/t

2012 2013 2014 2015 2016

Kanadská, pevná, momentální

cena, FOB VancouverIM N N 170–200 140–155 140–155

Střední Východ, FOB IM N N 160–195 119–195 175–195

USA, FOB důl nebo závod MCS 123,54 68,71 80,07 100,00 65–110

Poznámky: Ceny IM jsou nejnižším a nejvyšším měsíčním průměrem příslušného roku.Ceny MCS jsou průměrnými cenami.

337Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Železo

Železo

Zahraniční obchod

2601 – Železné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 5 866 844 6 268 059 6 303 298 7 365 406 6 345 031

Vývoz t 1 098 1 797 12 210 25 387 10 519

7201 – Surové železo

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 68 380 65 307 71 395 63 499 61 026

Vývoz t 82 770 82 515 43 398 17 435 16 086

7204 – Železný a ocelový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 477 439 554 034 571 427 497 268 476 683

Vývoz t 2 052 360 1 911 717 2 064 792 1 764 945 1 808 519

2601 – Železné rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



7201 – Surové železo

2012 2013 2014 2015 2016



7204 – Železný a ocelový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016



338Nerostné suroviny těžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Železo


Světová těžba

Průběh světové těžby železných rud v posledním období podchycují publikované statistiky:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba Fe rud (dle MCS), mil. t 2 930 3 1100 3 420 2 280 2 230

Světová těžba Fe rud (dle WBD), mil. t 1 353,9 1 474,8 1 536,8 1 573,0 N



země

2016e

milionů tun %

Austrálie 491 36,1

Brazílie 254 18,7

Čína 219 16,1

Indie 98 7,2

Rusko 60 4,4

JAR 38 2,8

Ukrajina 75 5,5

Kanada 29 2,1

USA 26 1,9

Švédsko 15 1,1

svět 1 360 100,0


Ceny obchodovaných komoditPrůměrné roční ceny Fe-rud podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation a DERA Preis-monitor a dle WB

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

MB index Fe rud (62 %), CFR

hlavní čínský přístavUSD/t 128,50 135,58 97,10 55,72 58,31

Fe ruda libovolného původu,

momentální obchod, MBA

(dle World Bank) *)

USD/

dmt

99,47–

147,64

114,82–

154,6496,94**)

40,50–

60,5058,4

Poznámky: * ) Cenové rozpětí je rozdílem mezi nejnižším a nejvyšším měsíčním průměrem příslušného roku**) Průměrná roční cenadmt – dry metric ton = tuna suché rudy

339

Evidovaná ložiska nejsou těžena

1 Cínovec-jih* 4 Horní Slavkov-odkaliště

2 Cínovec odkaliště 5 Krásno-Koník

3 Cínovec-východ

Poznámka:* Ložisko také s nebilančními zásobami Sn-W rud a obsahy Ta a Nb v koncentrátu

NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI

Lithium, rubidium, cesium

Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky


340Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Lithium – rubidium – cesium

Základní statistické údaje ČR k 31. 12.


Rok 2012 2013 2014 2015 2016



Zásoby celkem, t Li 112 775 112 775 112 775 159 993 454 577

bilanční prozkoumané 0 0 0 2 331 52 283

bilanční vyhledané 0 0 0 15 685 72 490

nebilanční 112 775 112 775 112 775 141 977 329 804

Těžba, t Li 0 0 0 0 0

V České republice je možno celé Krušné hory považovat ze lithiovou provincii. V po-sledních dvou letech došlo k významnému nárůstu zásob. Tak jenom v prostoru Cínovce a okolí bylo bilancováno přes 78 mil. tun rud se zvýšenými obsahy Li. Na samotném bilancovaném ložisku Sn-W rud Cínovec-jih je v Bilanci zásob evidováno 106 757 t Li ve vyhledaných a prozkoumaných zásobách o průměrném obsahu 0,24% Li a 306 602 t Li v nebilančních zásobách o průměrném obsahu 1,75% Li. Kromě toho již dříve byla na tomto ložisku ještě vyhodnocena doprovodná množství 56 kt rubidia a 1,8 kt cesia.

V dobývacím prostoru ložiska černého uhlí Slaný byly vypočteny zásoby solanky s anomálními obsahy Br a Li v množství 453,6 mil. m³. Tyto zásoby podzemní vody ob-sahují 123 kt bromu, 15 kt lithia a více než 18 mil. t NaCl.

Zahraniční obchod

280519 – Lithium, draslík, rubidium, cesium

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 247 115 65 388 18 041 23 014 9 007

Vývoz kg 1 098 1 3 < 1 < 1

280519 – Lithium, draslík, rubidium, cesium

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 47 2000 42 000 > 30 000 1 000

341Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Lithium – rubidium – cesium

28369100 – Uhličitany lithia

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 88 801 75 096 87 693 88 728 103 858

Vývoz kg 2 284 2 095 502 1 411

28369100 – Uhličitany lithia

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 427 621 717 0 591


Světová těžba

Světová produkce lithia v posledních letech měla vzestupnou tendenci:

2012 2013 2014 2015 2016e

Globální těžba lithia (dle MCS), t 35 000 34 000 31 700 31 500 35 000

Globální těžba Li2O (dle WBD), t 72 446 63 633 69 050 68 349 N



země2016e

t %


Chile 12 000 34,3

Argentina 5 700 16,3

Čína 2 000 5,7

Zimbabwe 900 2,6

Brazílie 200 0,6

Portugalsko 200 0,6

svět 35 000 100,0


Údaje o světové produkci rubidia a cesia nebyly nalezeny.

342

Ceny komodit s obsahem lithia podle IM

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Petalit, 4,2 % Li 20, FOB

DurbanUSD/t 165–220 165–260 165–265 170–265 170–2651)

Spodumen konc., > 7.25

Li2O, FOB West VirginiaUSD/st 720–770 720–770 680–775 700–775 700–7752)

Spodumen, sklářský,

5 % Li2O, FBO West VirginiaUSD/st 460–510 460–510 400–510 400–450 420–4502)

Spodumen, konc. 7,5 %,

CIF EvropaUSD/t 750–800 750–800 740–800 740–790 730–7901)

Spodumen, konc. > 7,5 %

Li2O, volně ložený, CIF AsieUSD/t 720–770 720–770 720–775 725–775 725–7803)

Spodumen, konc.

5 % Li2O, CIF AsieUSD/t 300–400 460–510 300–400 310–410 350–4103)

Uhličitan lithný, k dodání

na kontinent, USA velké

kontrakty

USD/lb 2,5–3 3–3,5 2,7–3,5 2,7–3,2 2,8–7,33)

Hydroxid lithný, 56,5–57,5 %

LiOH, velké kontrakty, žoky

nebo pytle, CIF Evropa

nebo USA

USD/kg 6,5–7,5 5,5–7 5,5–8,5 7,5–9,0 8,2–203)

Hydroxid lithný, čínský

(56,5–57,5 % LiOH) žoky

nebo pytle, velké kontrakty,

CIF Evropa

USD/kg 6–6,6 7–8 7–8 7,2–9,0 8,3–203)

Poznámky: 1) – ceny pouze za leden, únor, září2) – ceny pouze za leden a únor3) – ceny pouze za leden, únor, září, říjen, listopad, prosinecst – short ton; 1 st = 0,9072 t

Cenové rozpětí je dáno rozdíly mezi kotacemi měsíčních minim a maxim ve sledovaném roce

Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Lithium – rubidium – cesium

343Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Molybden

Molybden

Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31. 12.

V České republice na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu jsou odhadnuty pro-gnózní zdroje (neschválené) Mo rud na 80 mil. t s průměrným obsahem 0,176 % Mo, tj. 14 037 t Mo (L. Kopecký 1983).

Zahraniční obchod

81029400 – Molybden surový (netvářený), včetně tyčí, prutů získaných prostým slinováním

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 4 649 3 359 20 1 462 24 889

Vývoz kg 213 936 232 5 792 27 825

81029400 – Molybden surový (netvářený), včetně tyčí, prutů získaných prostým slinováním

2012 2013 2014 2015 2016




Světová těžba

Podle statistik světová produkce primárního molybdenu se vyvíjela v letech 2012 až 2016 takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba molybdenu (dle MCS), kt 259 258 281 235 227

Světová těžba molybdenu (dle WBD), kt 271,6 278,7 297,1 264,3 N


344Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Molybden


země2016e

kt %

Čína 90 000 39,6

Chile 52 000 22,9

USA 31 600 13,9

Peru 20 000 8,8

Mexiko 12 300 5,4

Arménie 7 000 3,1

Rusko 4 500 2,0

Írán 3 500 1,5

Mongolsko 2 500 1,1

Kanada 1 700 0,7

svět 227 000 100,0


Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny Mo komodit (USD/kg Mo) se vyvíjely podle ročenek Deutschland-Rohs-toffsituation (2011–2014) a DERA (2016) a podle Metal Bulletin (MB) v posledních letech takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Feromolybden, základ 65–70 % Mo,

volný evropský trh (USD/kg)

(dle D-R, DERA)

31,41 25,87 23,14 17,09 16,26

Oxid, válce, volný trh v evropských

skladech (USD/kg) 28,16 22,80 19,81 14,65 14,38

Molybdén, LME, cash (dle MB),

(USD/t)N

19 500–

26 000

19 600–

32 500

9 000–

21 000

11 500,00–

16 750,00

Cenové rozpětí MB je dáno nejvyšší a nejnižší měsíční kotací v daném roce

345Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Selen, telur

Selen, telur


V České republice byly (neschválené) prognózní zdroje Se na ložisku Zn-Pb-Cu Zlaté Hory – západ orientačně vyhodnoceny na více než 13 t (K. Stuchlíková – I. Frolíková 1988).

Zahraniční obchod

280490 – Selen

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 4 769 6 007 56 118 6 440 9 007

Vývoz kg 1 510 < 1 1 2

28045090 – Telur

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 14 2 < 1 9 < 1

Vývoz kg – 1 – – –

280490 – Selen

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 2 376 1 568 141 798 395

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 11 000 1 682 > 17 000 28 000 13 500

28045090 – Telur

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 19 143 18 500 > 11 000 35 889 19 000

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – 48 000 – – –



Světová těžba

Statistické údaje o produkci selenu a teluru jsou velice kusé.

2012 2013 2014 2015 2016

Světová výroba selenu dle WBD, t 3 416 3 676 3 914 3 834 N

Světová výroba selenu dle MCS, t 2 000 N N 2 200 2 200 e

Světová výroba teluru dle WBD, t 140 170 169 165 N

Světová výroba teluru dle MCS, t N N N N N

e - předběžné údaje

Hlavní producenti selenu dle WBD Hlavní producenti selenu dle MCS

země2015

země2016e

t % t %

Čína 1 300 33,9 Japonsko 750 34,1

Japonsko 773 20,2 Německo 660 30,0

Německo 660 17,2 Belgie 200 9,1

Belgie 200 5,2 Kanada 150 6,8

Rusko 180 4,7 Rusko 135 6,1

Kanada 156 4,1 Finsko 94 4,3

Mexiko 107 2,8 Polsko 90 4,1

Švédsko 100 2,6 Peru 40 1,8

Finsko 93 2,4 svět 2 200 100,0

Polsko 87 2,3

svět 3 834 100,0



Ceny světových komoditPrůměrné světové ceny selenu (USD/kg) se podle ročenek Deutschland-Rohstoffsituation 2011–2014 a DERA (2015, 2016) vyvíjely takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Se kov, min. 99,5 %, volný trh 114,33 72,95 53,40 33,50 18,48

Te kov, min. 99,99 %, Evropa N 127,42 129,17 88,64 48,79

Hlavní producenti teluru dle WBD

země2015

t %

USA 50 30,3

Japonsko 37 22,4

Rusko 35 21,2

Švédsko 33 20,0

Kanada 10 6,1

svět 165 100,0

348Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Tantal, niob

Tantal, niob


V České republice byly prognózní zdroje (neschválené) Nb vyhodnoceny na 3 238 t na uranových ložiskách v uranonosných pískovcích Strážského bloku české křídové pánve (spolu s TR, Zr a Hf) a dalších 568 t na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu (spolu s Mo, TR, Zr a Hf), kde byly vyčísleny také prognózy tantalu na 57 t. Získatelné obsahy tantalu a niobu jsou známy rovněž z wolframových a cínových koncentrátů po-kusně získaných při průzkumu ložiska Sn-W rud Cínovec-jih (spolu s Li, Rb a Cs).

Zahraniční obchod

261590 – Tantalové a niobové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 20 122 2 604 2 371 4 953 19 775

Vývoz kg 19 878 75 1 200 19 878 5 471

810320 – Tantal surový

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 145 786 184 971 212 871 133 153 142 654

Vývoz kg 60 940 81 263 92 820 72 446 54 475

261590 – Tantalové a niobové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 421 67 205 421 1 112

810320 – Tantal surový

2012 2013 2014 2015 2016





Světová těžba

Světová produkce tantalu a niobu je v letech 2012 až 2016 uváděna takto:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová výroba tantalu (dle MCS), t 670 1 170 1 100 1 100 1 100

Světová výroba niobu (dle MCS), t 87 969 59 400 64 300 64 000 64 000

2011 2012 2013 2014 2015

Světová výroba tantalu (dle WBD), t 1 193 1 316 1 432 1 551 N

Světová výroba niobu (dle WBO), t 87 906 83 021 95 956 91 224 N


Hlavní producenti tantalu dle WBD Hlavní producenti tantalu dle MCS

země2015

země2016e

t % t %

D. R. Kongo 736 47,5 D. R. Kongo 450 40,9

Rwanda 380 24,5 Rwanda 300 27,3

Brazílie 120 7,7 Brazílie 115 10,5

Etiopie 75 4,8 Čína 60 5,5

Čína 60 3,9 svět 1 100 100,0

Nigerie 55 3,5

Rusko 32 2,1

Mozambik 28 1,8

Malajsie 25 1,6

Austrálie 20 1,3

svět 1 551 100,0 e – předběžné údaje

Hlavní producenti niobu dle WBD

země2015

t %

Brazílie 84 189 92,3

Kanada 5 385 5,9

D. R. Kongo 694 0,8

Rusko 628 0,7

Rwanda 248 0,3

Nigerie 22 0,0

Etiopie 20 0,0

Čína 20 0,0

Burundi 13 0,0

Mosambik 5 0,0

svět 91 224 100,0


2012 2013 2014 2015 2016

Ta konc. 30 % Ta2O5, CIF Čína,

USD/lb (dle D-R)N 107,38 84,94 156,48 * 124,49

Ta pentoxid, min.99,5 %, FOB Čína,

USD/kg (dle D-R)N 334,37 252,73 224,46 182,87

Nb konc. min.50 % Nb2O5, min. 5%

Ta2O5, CIF Čína, USD/kg(dle D-R)N 36,46 27,35 22,00 20,87

Nb pentoxid, 99,5 %, FOB Čína

USD/kg (dle D-R)N 52,37 45,33 30,39 26,75

Feroniob, celkové dovozy a vývozy

USA, USD/kg (dle MCS)27 27 25 24 20

Poznámka: * USD/kg Ta2O5 (dle DERA 2015)


351Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Vzácné zeminy

Vzácné zeminy


V České republice jsou popsány předpokládané zdroje (neschválené) oxidů vzácných ze-min z různých mineralizací a geologických formací. Tak např. byly vyhodnoceny obsahy ceru v uranových rudách uranonosných pískovců strážského bloku české křídové pánve na 4 750 t Ce. Anomální obsahy oxidů vzácných zemin jsou předpokládány rovněž na lokalitě Hůrky v čistecko-jesenickém masivu (tady spolu se zdroji Mo, Ta, Nb, Zr, Hf), v alkalických vulkanitech Českého Středohoří, ve vulkanitech šternbersko-hornobene-šovského pásma Nízkého Jeseníku, v grafitických fylitech železnohorského proterozoika, v argilitizovaných tufech hornoslezské pánve apod.

Zahraniční obchod

28461000 – Sloučeniny ceru

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 285 361 84 091 70 275 67 866 42 337

Vývoz kg 2 993 2 517 3 696 3 205 3 583

28053010 – Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium vzájemně smíšené nebo legované

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 2 037 150 60 975 851

Vývoz kg 1 890 20 2 471 1 720 25

28461000 – Sloučeniny ceru

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 1 260 1 249 1 059 579 604

28053010 – Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium vzájemně smíšené nebo legované

2012 2013 2014 2015 2016




28053090 – Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, ne: vzájemně smíšené nebo legované

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 139 375 714 40 0

Vývoz kg 3 2 0 0 0

28053090 – Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, ne: vzájemně smíšené nebo legované

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 5 871 3 667 1 804 16 900 –

Průměrné vývozní ceny Kč/kg 1 333 7 000 – – –


Světová těžba

Statistické údaje o světové těžbě vzácných zemin v posledních pěti letech:

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová těžba, t (dle MCS) 110 000 110 000 123 00 130 000 126 000

Světová výroba koncentrátů, t (dle WBD) 103 008 100 845 109 314 122 986 N


Hlavní producenti vzácných zemin Hlavní producenti vzácných zemin dledle WBD MCS

země2015

země2016e

t % t %

Čína 105 000 85,4 Čína 105 000 83,3

Austrálie 10 916 8,9 Austrálie 14 000 11,1

USA 3 678 3,0 Rusko 3 000 2,4

Rusko 2 312 1,9 Indie 1 700 1,3

Brezílie 880 0,7 Brazílie 1 100 0,9

Malajsie 200 0,2 Thajsko 800 0,6

svět 122 986 100,0 Malajsie 300 0,2

Vietnam 300 0,2

svět 126 000 100,0



MCS vedou zvlášť v evidenci produkci yttria. Jeho produkce je v posledních letech uvá-děna takto

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová produkce Y2O3, t 7 100 7 100 7 000 8 000–10 000 5 000–7 000

e – předběžná hodnota

V roce 2015 je světová produkce oxidu Y odhadována na 8 000 – 10 000 t.Podle MCS světové zásoby oxidu Y přesahují 50 000 t a vyskytují se na území Austrá-

lie, Brazílie, Číny, Indie a USA.

Ceny obchodovaných komoditSvětové ceny (USD/kg) komodit se vzácnými zeminami se podle ročenek Deutschlad--Rohstoffsituation 2011-2014 a DERA 2015, 2016 v posledních letech vyvíjely takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Oxid Ce, 99 %, volně ložený, FOB Čína 24,97 7,90 4,90 2,39 1,63

Pro ostatní prvky vzácných zemin publikuje DERA Preismonitor tyto průměrné ceny pro rok 2015 a 2016 (USD/kg):

2015 2016 2015 2016

Dysprosium (kov),

min. 99 %, FOB Čína360,65 271,95

Praseodym (oxid),

min. 99 %, FOB Evropa66,77 49,64

Dysprosium (oxid),

min. 99 %, FOB Čína270,73 192,17

Praseodym (oxid),

min. 99%, FOB Čína67,40 47,99

Erbium (oxid), min. 99 %,

FOB Čína42,92 26,49

Samarium (kov), min. 99 %,

FOB Čína17,41 14,25

Europium (oxid),

min. 99 %, FOB Čína269,31 68,08

Samarium (oxid),

min. 99 %, FOB Čína2,50 1,92

Lanthan (oxid) min. 99 %,

FOB Čína2,68 1,85

Skandium (oxid),

min. 99,5 %, FOB Čína1 807,73 1 467,24

Lanthan (oxid),

min. 99,999 %, FOB Čína5,83 3,86

Terbium (kov), min. 99 %,

FOB Čína718,81 536,59

Neodym (kov), min. 99 %,

FOB Čína63,30 50,20

Terbium (oxid),

min. 99,9 %, FOB Čína546,61 404,44

Neodym (oxid), min. 99 %,

FOB Čína47,33 39,33

Yttrium (kov), min. 99 %,

FOB Čína44,38 34,79

Praseodym/kov), min. 99 %,

FOB Čína101,73 73,95

Yttrium (oxid),

min. 99,999 %, FOB Čína6,81 3,67


Podle Industrial Minerals se ceny oxidů vzácných zemin (USD/kg) vyvíjely takto:

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Oxidy

vzácných

zemin,

min. 99 %,

velké nákupy,

FOB Čína

Ce 16–21 4–6 4–6 1,8–5 1,5–2,3

Dy 890–1000 310–350 310–400 215–400 215–267

Eu 2020–2300 700–900 700–950 120–750 95–210

La 15–21 4–6 4–6 1,9–5,2 1,7–2,4

Nd 95–105 40–60 40–70 39–68 39–42

Pr 95–105 75–90 75–120 43–120 48–60

Sm 60–80 5–7 5–7 1,9–6 1,9–2,9


355Nerostné suroviny netěžené v minulosti, se zdroji a zásobami – Zirkonium, hafnium

Zirkonium, hafnium


V České republice byly odhadnuty prognózní zdroje zirkonia a hafnia v uranových ru-dách na ložiskách uranonosných pískovců Strážského bloku české křídové pánve (spolu s TR, Ta, Nb) na 71 800 t Zr a 2 520 t Hf. Dalších 122 370 t Zr a 2 446 t Hf se předpokládá ve fenitech na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu (spolu s Mo, TR, Ta, Nb). Všechny zdroje jsou neschválené.

Zahraniční obchod

26151000 – Zirkonové rudy a koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 596 481 698 598 766 976 563 900 335 358

Vývoz kg 7 360 7 213 700 11 000 3 031

81129210 – Surové hafnium (netvářené), odpad, šrot, prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 0 0 0 142 11

Vývoz kg 0 0 14 140 122

26151000 – Zirkonové rudy a koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



81129210 – Surové hafnium (netvářené), odpad, šrot, prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg – – – 9 049 26 455

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – – 27 000 7 479 7 451



Světová těžba

Statistické údaje o výrobě zirkonia jsou uváděny

2012 2013 2014 2015 2016e

Světová výroba, t(dle MCS) 1 460 1 510 1 420 1 520 1 460

Světová výroba, t (dle WBD) 1 500,4 1 075,4 1 581,9 1 537,5 N



země2016e

t %

Austrálie 550 37,7

JAR 400 27,4

Čína 140 9,6

Indonésie 110 7,5

Mosambik 55 3,8

Senegal 50 3,4

Indie 40 2,7

svět 1 460 100,0



Průměrné roční ceny zirkonu v USD/t byly dle ročenky Deutschland-Rohstoffsituation (2011–2014) a DERA (2015, 2016):

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Zirkon, Standard, volně ložený,

FOB Austrálie2 393,75 1 375,00 1 087,92 977,52 981,30


Podle Industrial Minerals byly zaznamenány tyto ceny (USD/t)

Komodita/Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Zirkon, vonně ložený, Standard,

FOB Austrálie

2 000–

2 150

1 250–

1 550

1 080–

1 250

990–

1 050

950–

1 050

Zirkon, volně loženy, Premium,

FOB Austrálie

2 100–

2 300

1 350–

1 550

1 050–

1 350

1 030–

1 150

1 000–

1 150

Zirkon, volně ložený, Standard,

FOB USA

2 550–

2 750

2 550–

2 750

950–

1 150

910–

1 150

950–

1 100

Zirkon, volně ložený, Premium,

FOB USA

2 600–

3 000

2 600–

3 000

1 050–

1 450

950–

1 450

1 050–

1 350

Zirkon, keramický, volně ložený,

FOB Jižní Afrika

2 300–

2 650

2 300–

2 650

1 000–

1 170

1 000–

1 150

1 000–

1 110

Mikromletý zirkon, 99,5 % < 4µ, průměr.

rozměr částic < 0,95 µ, C&F Asie

2 750–

2 800

2 750–

2 800

1 500–

1 750

1 000–

1 750

1 500–

1 750

Tavené zirkonium, monoklinické,

žáruvzdorné/abrasivum, smluvní cena

CIF hlavní evropské přístavy

6 500–

7 800

6 500–

7 800

6 000–

7 800

6 000–

7 000

6 000–

7 200

Tav. zirkonium, monoklinické, keramický

pigment, smluvní cena, CIF hlavní


3 800–

4 800

3 800–

4 800

3 500–

4 800

3 600–

4 700

3 600–

4 800

Tav. zirkonium, monoklinické, keramické/

elektronika, smluvní cena, CIF

hl.evropské přístavy

4 600–

6 000

4 600–

6 000

4 600–

6 000

4 500–

5 900

4 300–

6 000

Tav. zirkonium, monoklinické, technická

keramika, smluvní cena, CIF hlavní


15 900–

21 000

15 900–

21 000

14 000–

21 000

14 000–

18 000

14 000–

19 000

Tav. zirkonium, stabilizované,

žáruvzdorné, smluvní cena, CIF hlavní


6 500–

7 800

6 500–

7 800

6 000–

7 800

6 000–

7 200

6 000–

7 200

Tav. zirkonium, stabilizované, pro

technickou keramiku, smluvní cena, CIF

hlav. evropské přístavy

5 000–

10 000

5 000–

10 000

4 500–

10 000

4 500–

9 500

4 500–

10 000

Kalidlový zirkon, mikromletý, 100 % < 6 µ,

v průměru 1-2 µ, pytlovaný, CFR Asie

2 845–

3 400

2 845–

3 400

1 500–

3 400

1 450–

2 100

1 500–

2 000

Kalidlový zirkon, mikromletý, 100 % < 6 µ,

v průměru 1-2µ, pytlovaný, ex-works

Evropa

2 770–

3 400

2 770–

3 400

1 500–

3 400

1 450–

2 100

1 500–

1 950

Baddeleyit, keramický (98% ZrO2+HfO2),

smluvní cena, CIF hl. evropské přístavy

3 000–

3 300

3 000–

3 300

2 500–

3 100

2 500–

3 000

2 500–

3 100

Baddeleyit, na žáruvzdorný/abrasivní

mat., smluvní cena, CIF hl.evr. přístavy

2 500–

3 100

2 500–

3 100

3 000–

3 300

2 500–

7 100

3 000–

3 300

Baddeleyit, keramický pigment, smluvní

cena, CIF hl.evr.přístavy

3 200–

3 500

3 200–

3 500

3 200–

3 500

3 000–

3 500

3 200–

3 500

μ – mikrometr, μm (mikron); 1 μm = 1/1 000 000 m


358

NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB

NERUDNÍ SUROVINY

Andalusit, kyanit, sillimanit, mullit

Zahraniční obchod

250850 – Andalusit, kyanit a sillimanit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 4 451 7 986 4 919 4 147 5 647

Vývoz t 16 3 7 33 12

250860 – Mullit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 612 1 152 713 2 212 616

Vývoz t 140 0,5 0,3 10 0,5

250850 – Andalusit, kyanit a sillimanit

2012 2013 2014 2015 2016



250860 – Mullit

2012 2013 2014 2015 2016



359

Azbest

Zahraniční obchod

2524 – Osinek (azbest)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 10 10 0,05 0

Vývoz t 0 0 0 0 0

2524 – Osinek (azbest)

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t 567 901 1 056 502 922 696 1 780 000 –


Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Azbest

360Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Magnezit

Magnezit

Zahraniční obchod

251910 – Přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 5 271 3 386 2 845 3 176 3 374

Vývoz t 0,03 0,06 41 0 6

251990 – Magnézie* tavená, slinutá, oxidy hořčíku ostatní

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 43 228 46 434 58 397 60 681 52 112

Vývoz t 5 999 4 691 3 662 3 267 3 846

Poznámka: * – MgO

251910 – Přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit)

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 192 300 607 140 34 780 – 8 167

251990 – Magnézie* tavená, slinutá, oxidy hořčíku ostatní

2012 2013 2014 2015 2016



Poznámka: * – MgO

361

Mastek

Zahraniční obchod

2526 – Přírodní steatit, mastek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 8 826 9 751 14 767 17 390 19 155

Vývoz t 213 269 376 437 388

2526 – Přírodní steatit, mastek

2012 2013 2014 2015 2016



Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Mastek

362Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Per l i t

Perlit

Zahraniční obchod

25301010 – Perlit

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 0 0 0 0 0

Vývoz t 0 0 0 0 0

25301010 – Perlit

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/t – – – – –


363Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Sůl kamenná

Sůl kamenná

Zahraniční obchod

2501 – Sůl (včetně soli stolní a denaturované) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 564 710 1 046 602 367 075 565 894 530 820

Vývoz t 25 840 79 401 24 915 37 282 21 444

2501 – Sůl (včetně soli stolní a denaturované) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku

2012 2013 2014 2015 2016



364Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Ostatní suroviny

Ostatní suroviny pro výrobu průmyslových hnojiv

Zahraniční obchod

3102 – Dusíkatá hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 651 474 764 539 881 875 906 174 900 693

Vývoz t 597 604 485 196 499 933 203 406 481 360

2510 – Přírodní fosfáty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 35 37 152 284

Vývoz t 0,1 1,2 1 1 1

2809 – Oxidy a kyseliny fosforu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 6 172 4 557 6 261 6 864 6 049

Vývoz t 51 482 55 215 56 692 49 616 41 646

3102 – Dusíkatá hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016



2510 – Přírodní fosfáty

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 9 615 18 723 2 000 – –

2809 – Oxidy a kyseliny fosforu

2012 2013 2014 2015 2016



365Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Ostatní suroviny

3103 – Fosforečná hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 23 087 16 377 27 652 23 718 21 814

Vývoz t 275 304 805 1 026 195

3104 – Draselná hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 79 046 75 755 94 918 90 194 87 743

Vývoz t 3 861 3 321 5 277 5 326 4 893

3105 – Hnojiva obsahující více prvků

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 134 909 146 855 164 005 171 233 173 787

Vývoz t 17 269 7 103 9 970 10 354 12 198

3103 – Fosforečná hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016



3104 – Draselná hnojiva

2012 2013 2014 2015 2016



3105 – Hnojiva obsahující více prvků

2012 2013 2014 2015 2016



366Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Beryl ium

RUDY

Berylium

Zahraniční obchod

811212 – Berylium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 0 3 0 < 1 3

Vývoz kg 0 0 0 0 0

811212 – Berylium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg N 49 000 N > 3 000 49 000


367Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Galium

81129289 – Galium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 5 3 < 1 < 1 1

Vývoz kg 0 0 0 0 0

81129289 – Galium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 38 400 17 667 > 9 000 > 57 000 116 000


Galium

Zahraniční obchod

368Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Hliník

Hliník

Zahraniční obchod

2606 – Hliníkové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 27 514 24 789 56 798 43 336 47 511

Vývoz t 1,5 5 8 55 Ë1

281820 – Oxid hlinitý jiný (ne korund syntetický)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 7 735 9 138 10 230 9 691 11 574

Vývoz t 4 069 5 389 6 723 7 142 Ë8 969

281830 – Hydroxid hlinitý

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 8 893 9 605 9 485 10 076 10 179

Vývoz t 29 26 39 121 59

2606 – Hliníkové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/t 616 758 37 960 75 752 1 645 < 4 000

281820 – Oxid hlinitý jiný (ne korund syntetický)

2012 2013 2014 2015 2016



281830 – Hydroxid hlinitý

2012 2013 2014 2015 2016



369Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Hliník

7601 – Surový (neopracovaný) hliník

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 218 551 239 519 267 522 289 587 295 863

Vývoz t 60 943 65 031 74 559 89 387 96 482

7602 – Hliníkový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 103 580 81 577 74 356 81 142 120 131

Vývoz t 86 004 56 084 69 546 79 101 75 176

7601 – Surový (neopracovaný) hliník

2012 2013 2014 2015 2016



7602 – Hliníkový odpad a šrot

2012 2013 2014 2015 2016



370Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Hořčík

Hořčík

Zahraniční obchod

810411 – Hořčík surový (neopracovaný), obsah 99,8 % a více hořčíku

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 246 2 057 2 688 1 833 1 263

Vývoz t 0,3 17 0,7 579 13

810419 – Hořčík surový (neopracovaný), obsah pod 99,8 % hořčíku

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 680 719 795 756 2 175

Vývoz t 7 147 8 118 9 121 9 330 7 842

810411 – Hořčík surový (neopracovaný), obsah 99,8 % a více hořčíku

2012 2013 2014 2015 2016



810419 – Hořčík surový (neopracovaný), obsah pod 99,8 % hořčíku

2012 2013 2014 2015 2016



371Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Chrom

Chrom

Zahraniční obchod

2610 – Chromové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 8 142 6 899 6 974 6 772 5 207

Vývoz t 1 061 839 548 268 339

811881 – Surový chrom

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 0 0 0 0 0

Vývoz kg 0 0 0 0 0

2610 – Chromové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



811881 – Surový chrom

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg – – – – –


372Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Indium

Indium

Zahraniční obchod

81129281 – Indium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 14 13 7 21 8

Vývoz kg 85 0 0 1 4

81129281 – Indium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg 7 659 – – 4 000 3 750

373Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Kadmium

Kadmium

Zahraniční obchod

810720 – Kadmium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 162 58 541 203 159

Vývoz kg 0 0 1 0 0

810720 – Kadmium surové (netvářené), prášek

2012 2013 2014 2015 2016


Průměrné vývozní ceny Kč/kg – – 1 000 – –

374Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Nikl

Nikl

Zahraniční obchod

2604 – Niklové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 6 129 860 9 2

Vývoz t 20 151 696 19 4

7502 – Nikl nezpracovaný

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 3 761 2 367 4 493 4 553 3 567

Vývoz t 1 686 1 667 1 152 1 176 95

2604 – Niklové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



7502 – Nikl nezpracovaný

2012 2013 2014 2015 2016



375Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Thalium

Thalium

Zahraniční obchod

811251 – Thalium surové (netvářené)

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 0 0 0 0 0

Vývoz kg 0 4 0 0 0

811251 – Thalium surové (netvářené)

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg – – – – –

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – 2 750 – – –

376Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Thor ium

Thorium

Zahraniční obchod

28443061 – Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg < 1 < 1 < 1 0 0

Vývoz kg < 1 0 < 1 0 0

28443069 – Thorium ostatní, nesurové, odpad, zbytky, tyč, úhelník, tvarovka, drát, deska

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg N < 1 < 1 0 0

Vývoz kg 0 0 0 0 0

28443061 – Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg > 1 280 > 82 000 > 29 000 – –

Průměrné vývozní ceny Kč/kg > 354 000 – > 93 000 – –

28443069 – Thorium ostatní, nesurové, odpad, zbytky, tyč, úhelník, tvarovka, drát, deska

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg N > 2 000 > 2 000 – –


377Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Thor ium

28443099 – Thoriové soli

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 1 1 172 0 0

Vývoz kg 0 0 0 0 0

28443099 – Thoriové soli

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 5 000 3 000 669 – –


378Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Titan

Titan

Zahraniční obchod

2614 – Titanové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 98 071 100 317 107 926 113 764 107 031

Vývoz t 684 758 813 867 759

8108 – Titan a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz t 1 702 1 888 1 959 1 985 1 926

Vývoz t 390 369 726 932 973

2614 – Titanové rudy a jejich koncentráty

2012 2013 2014 2015 2016



8108 – Titan a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu

2012 2013 2014 2015 2016



379Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Vanad

Vanad

Zahraniční obchod

81129291 – Vanad surový (netvářený), prášek, ne: odpad, šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 1 1 928 1 40 38

Vývoz kg 0 0 1 7 9

81129291 – Vanad surový (netvářený), prášek, ne: odpad, šrot

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 4 000 285 27 000 3 775 2 868

Průměrné vývozní ceny Kč/kg – – 20 000 13 143 13 000

380Nerostné suroviny netěžené v minulosti, bez zdrojů a zásob – Vizmut

Vizmut

Zahraniční obchod

81060010 – Vizmut surový (netvářený), včetně odpadu a šrotu, prášku

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 108 014 83 334 109 489 100 125 109 175

Vývoz kg 4 172 2 885 4 117 9 262 6 071

81060090 – Výrobky z vizmutu, ne: vizmut surový (netvářený), odpad, šrot, prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Dovoz kg 2 695 19 319 1 987 3 843 5 090

Vývoz kg 1 201 6 414 1 586 1 944 2 828

81060010 – Vizmut surový (netvářený), včetně odpadu a šrotu, prášku

2012 2013 2014 2015 2016



81060090 – Výrobky z vizmutu, ne: vizmut surový (netvářený), odpad, šrot, prášek

2012 2013 2014 2015 2016

Průměrné dovozní ceny Kč/kg 1 556 545 2 688 2 093 1 358


SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKYNEROSTNÉ SUROVINY

Ročenka 2017

Vydala Česká geologická služba Praha 2017Vytiskla Česká geologická služba, Klárov 3, Praha 1Vydání první, 382 stran03/9 446-402-18

ISSN 1801-6693ISBN 978-80-7075-932-5Kniha vyšla s finančním příspěvkem Ministerstva životního prostředí České republiky

Documents

SUROVINOVÉ ZDROJE...SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY NEROSTNÉ SUROVINY 2017 Statistické údaje do roku 2016 (Uzávěrka odborných podkladů 31. srpna 2017) 25. vydání