Jiří Sádlo Petr Meduna Petr Pokorný Jan Daňhel

TAJGA BEZDĚZSKAЯ

Podtitulem publikace Studijní mapa chceme oživit zapadlý žánr fotografických spolků z přelomu XIX. a XX. století. Říkalo se tomu nejprve okružní, poté studijní mapa a byly to uzavřené tematické soubory fotografií, které spojovaly roli estetickou a odbornou: pro autory byly vzpomínkou na podniknutou cestu, pro ostatní zajímavým uměleckým objektem i praktickou instruktáží, co asi lze v daném území vidět, nač se zaměřit a čemu se spíše vyhnout. Podtitul napovídá, že publikace není výstavním katalogem; předložené fotografie se tedy nekryjí s obsahem obou stejnojmenných výstav. Jejich výběr je výsledkem okružního, zpětnovazebného mapování naší terénní práce, tak jako někdejší studijní mapy byly záznamem podniknutých cest. Podtitul však lze číst i doslovně, neboť tato publikace vznikla studiem, pro studium je určena a práce s mapami patřila k základním metodám zkoumání tajgy.

The subtitle of the publication – Study Map – is intended to revive a forgotten genre practised among the members of the photographic societies at the turn of 19th and 20th century. Called firstly the Tour and latter the Study Map, this genre consisted of thematically defined collections of photographs which combined aesthetic and scientific functions. For its creators it preserved a memory of the tour undertaken, for the others it provided at the sametime an interesting piece of art and also a source of practical instructions on what to see and what to avoid in the given region. The subtitle suggests that the publication is not an exhibition catalogue; hence, the presented photographs do not correspond to the content of either of the eponymous exhibitions. Rather, their selection is the result of feedback mapping of our field work, in the same way as the study maps of that time were records of trips undertaken. However, the subtitle may also be understood verbatim, since this publication is the outcome of the studies and intended for them. In addition, the work with maps was among the fundamental methods of taiga exploration.

TAJGA BEZDĚZSKAЯ STUDIJNÍ MAPA

Publikace vznikla v rámci projektu „Vegetační kontinuita a dynamika krajiny – přítomnost a historické příčiny ohniska diverzity v regionu s kolísavou kolonizací“ (registrační číslo IAAX00050801) podporovaného Grantovou agenturou Akademie věd České republiky

The Project „Vegetation Continuity and Landscape Dynamics – The Present and the Historical Causes of the Diversity Focus in a Region of Fluctuating Colonization“ (registration number IAAX00050801) is supported by the Grantová agentura ČR (Grant Agency of the Czech Republic)

© autoři, 2011

AGJAT ЯAKSZĚDZEBJiří Sádlo Petr Meduna Petr Pokorný Jan Daňhel

Úvodní slovo ze zahájení výstavy

Výstavní projekt Tajga bezdězskaя vznikl jako vedlejší produkt současného dosti rozsáhlého i soustavného výzkumu, který na Dokesku (jak tomuto kraji říkají přírodovědci) neboli na Bezděz-sku (jak mu říkají badatelé humanitních oborů) provádí Bota-nický ústav AV ČR, Archeologický ústav AV ČR a Přírodově-decká fakulta UK.Ano, vedlejší produkt. Teď by to mohlo vypadat, že když má vědec po práci, tak se ve volném čase rád zabaví fotografováním. To by ale byl zásadní omyl. Jsme přesvědčeni, že k vědě nutně patří její poetická dimenze, kritérium estetiky je legitimní sou-částí bádání, jeho zásadním motivem a dokonce jeho neformální metodou. A že vědci, kteří si nalhávají, že bádají jen a jedině kvůli objektivnímu poznání Pravdy (nebo ještě hůř kvůli slávě, moci a penězům) patří do starého železa.Myslím, že i náš výzkum, odhlédneme-li na chvíli od nutného zla impaktového kšeftování, má sám o sobě dobrou poetickou hodnotu. Kdo by u nás hledal tajgu! Přicházíme z kraje skal, lesů, písčin a močálů. Tajga, to strašné zelené a chlupaté slovo se nám zahnízdila v duších. Ale nejlepší poezie je ta, kterou je nutno vzít vážně. Ano, mezi Doksy, Stráží pod Ralskem, Českou Lípou a Bakovem je tajga. To není poetická nadsázka, je to studená syrová realita. Tajga, která na samém počátku doby poledové pokrývala většinu Evropy, trvá dodnes nejen na evropském severu a severovýchodě, ale také na Dokesku, které je tak hra-ničním exklávním výskytem ekosystému nížinné hemiboreální tajgy v rámci našeho kontinentu.Obyčejný borový les, jinde většinou výsadba na pastvině, tady kontinuální tajga deset tisíc let stará, jak ukazuje svědectví pylo-vých zrn v rašelinách a uhlíků v lesním humusu. Je to jako zjištění, že zdánlivá bižuterie, kterou jste nevyhodili jen z úcty k nebožce pratetě, je ve skutečnosti diamantový náhrdelník. Stejným rojov-níkem a borůvčím stoupal od břehyňských mokřadů k Bezdězu mezolitický lovec, keltský prospektor železných rud, Mácha – ten buřič a snivec, a dnešní tramp, turista nebo badatel.

An Introduction from the Opening of the Exhibition

The exhibition project Tajga bezdězskaя – The Taiga of Bezděz came about as a side product of the extensive and systematic contemporary research in the region of Doksy (as termed by natural scientists), or the region of Bezděz (as representatives of the humanities call it) carried out jointly by the Institute of Botany of the Academy of Sciences of the Czech Republic, the Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, and the Faculty of Science of Charles University, Prague.Yes, it is a side product. It may even seem now that whenever a scientist comes back from work, he loves to take photographs in his leisure time. But such an assumption would be completely false. We believe that the poetic dimension is an essential part of science. The criterion of aesthetics is a legitimate part of any research, it represents a fundamental motive and even an informal method for research. Scientists who entertain false hopes that they do research only in order to find some objective Truth (or even worse: to do it for the sake of fame, power, and money) are ready for the scrap heap.I think that our research itself (if for a moment we ignore the necessary evil of the impact of profiteering) has strong poetic value. Who would go looking for taiga in this country? We come from a country of rocks, forests, sand, and marshes. Taiga: that terrifying, green, and hairy word, has sneaked into our souls. But poetry is best when it needs to be taken seriously. Yes, there is taiga in the area marked by Doksy, Stráž pod Ralskem, Česká Lípa, and Bakov. This is not poetic hyperbole, but a cold, hard reality. Taiga, which covered most of Europe at the very beginning of the post-glacial age, is still here today – not only in the North of Europe, but in the region of Doksy as well. This region represents a border exclave occurrence of a lowland hemiboreal taiga ecosystem on the European continent.An ordinary pinewood: which in other places is usually a plantation on a pasture, is here part of a taiga ten thousand years old, which can be proven by pollen grains found in peat and by carbons in forest humus. It is like discovering that an apparently cheap piece of jewelry that you have not thrown out only out of respect for your great-aunt turns out to be an actual diamond necklace. The Mesolithic hunter; the Celtic prospector looking for iron ore; Karel Hynek Mácha, the rebel and day-dreamer; the hiker of today; the tourist; or the scientist – on their way from the bogs of Břehyně and uphill towards Bezděz, they have all walked through the same wild rosemary and blueberry bushes.

Deset tisíc let v Máchově kraji znamená tedy deset tisíc let té největší ekologické stability, jakou středoevropská nížina zná, a zároveň lability, protože ona stabilita se udržovala periodic-kými požáry. Všechno vyhoří a na spáleništi povstane jako Fénix z vlastního popela mladá obnovená tajga.K takovým zjištěním se vztahuje i naše výstava. Místní krajina svou skladbou, svou unikátní strukturací vyzývá k zachycení a analýze, a to jde právě velmi dobře dohromady s naším úsilím o postižení a vědeckou interpretaci strukturálního vývoje tohoto území.

Jiří Sádlo

Úvodní panel výstavního projektu

Název výstavy není jen reminiscencí na dvacetiletý pobyt spřáte-lených vojsk severně od Bezdězu (i když azbukou psané vzkazy tam nalezneme na každém kroku) a zaslouží bližšího vysvět-lení: Tajga je zcela specifický typ krajiny, který souvisle pokrývá území od Skandinávie po Sibiř. V Česku byla tajga také, a to brzo po době ledové, ale už během několika dalších tisíciletí zmizela, ovšem s jednou výjimkou – a tou je relativně malé území mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem, kterému dominuje známá silueta Bezdězů.Tato „bezdězská tajga“ je urputná a houževnatá. Člověk do ní vstupoval vždy poněkud obezřetně, v pravěku se jí spíše vyhýbal. Středověké osídlení se zastavilo na její hranici a velkolepé zalo-žení královských měst Doksy, Bezděz a Kuřívody Přemyslem Otakarem II. vyznělo po několika desetiletích téměř do ztracena – chyběly vesnice a blatům se kolonisté i kupci vyhýbali. Zůstal jen vytrčený symbol moci, královský hrad Bezděz a pár vesnic s výmluvnými jmény Holany („hola“, vřesoviště), Heide (vřeso-viště či bor: Annaheid – Boreček, Kleinheide – Malý Bor) nebo Kummer („Bída, soužení, hoře“ – dnes Hradčany).

Thus, ten thousand years in Karel Hynek Mácha’s region means ten thousand years of the longest lasting ecological stability to be found in the lowlands of Central Europe – and, at the same time, ten thousand years of liability as well, because that stability has been maintained by means of periodic fires. Everything burns down – and a young, renewed taiga rises like the Phoenix from its own ashes on the site of the fire.Our exhibition, too, relates to such discoveries. The local landscape – because of its structure and unique pattern – calls for both portrayal and analysis, which also goes very well with our scientific effort to capture and interpret the structural development in this region.

Jiří Sádlo

The Introductory Display Panel of the Exhibition

The title of the exhibition is not only a reminiscence of the twenty-year long stay of Soviet troops in the area north of Bezděz (although messages written in Cyrillic can be found everywhere in the area) but deserves a more detailed explanation: Taiga is a wholly specific type of landscape, covering the entire area ranging from Scandinavia all the way to Siberia. On the territory of what is today the Czech Republic, there was taiga as well, soon after the Ice Age, but it disappeared during the several thousand years that followed. There is, of course, one exception: the relatively small area marked by Doksy, Česká Lípa, Stráž pod Ralskem, and Bakov, dominated by the well-known silhouette of the Bezděz castle with its two towers.This “taiga of Bezděz“ is persistent and tough. Humans have always been rather careful when entering it; in prehistoric times, they tended to avoid it. Medieval settlements stopped at its borders, and the grand royal towns of Doksy, Bezděz, and Kuřívody, founded by the King of Bohemia, Přemysl Otakar II, almost vanished and went to seed after few decades – there were no surrounding villages, and the marshes were avoided by both colonists and merchants. All that was left was the royal castle of Bezděz, a towering symbol of power – and a few villages with telling names: Holany (i.e. “Bare Village“), Heide (i. e. “Heathland“ or “Pinewood“) Annaheid – Boreček and Kleinheide – Malý Bor; both names mean something like “Little Heath“ or „Little Pinewood“) or Kummer (i.e. “Misery“ or „Sorrow“ – today known as „Hradčany“ or “Castle Area“).

Interventions into the landscape remained limited to alternative cultivation. More than two hundred fish ponds were founded in the area in the Middle Ages and also the Modern Era – and subsequently disappeared again. Everybody knows the “Velký rybník“ (the so-called “Great Pond“) of King Charles IV – the Máchovo jezero (Mácha Lake) of today. Břehyňský rybník (The Břehyně Pond), only a little younger and slightly smaller than Máchovo jezero, is a real reservoir of history for archaeology and botany. To this day, there are thousands of wooden pieces of pond constructions and thousands of tree stumps – remnants of a Medieval forest that was cut down and flooded when the pond was built – on its bottom...The region of Bezděz was a reservoir of wood and an area of forest handicrafts until the Modern Era. Although today it is difficult to find traces of the narrow-gauge railway that transported wood from Hradčany to Mladá Boleslav, or the famous Kittel glassworks in the village of Strážov, which does not exist anymore.The region became a favourite haunt for soldiers, and Bezděz was a favourite place from which manoeuvres could be watched through binoculars. After the potato war at the end of the eighteenth century, the fort of Bída (“Misery“), a huge fortification system near the village of Hradčany, was left behind here, as if a sentry gone missing in the woods. Some time later, soldiers came and stayed in the region for half a century – first Germans, then Czechoslovaks, then Russians. The town of Kuřívody was now called Ralsko, and it nearly disappeared as well. With the soldiers, the taiga came back – and paradoxically, the “decultivation“ of the landscape helped to preserve the taiga.Photographs of the “taiga of Bezděz“ are not and cannot be a systematic and detailed view through the eyes of a photographer, of an archaeologist, and of a biologist. The consolidating element was the effort to capture “the anatomy of a landscape“ by means of a certain graphic medium. For the most part, the photographs present solitary trees that the usual tourist would not get to see (or else they were taken in awful weather). Only when you add up these details, can one – or so we believe – get an idea of a landscape that cannot be found anywhere else in the Czech Republic.

Authors

Zásahy do krajiny se omezily na alternativní kultivaci, ve stře-dověku a novověku zde vznikly a zanikly více než dvě stovky rybníků – „Velký rybník“ Karla IV., dnešní Máchovo jezero, zná každý. Jen o málo mladší a menší Břehyňský rybník je archeolo-gickou a botanickou konzervou na historii, dodnes jsou na jeho dně tisíce dřev rybníkářských konstrukcí a tisíce pařezů středo-věkého lesa, který byl vykácen a zatopen při jeho založení…Zásobárnou dřeva a oblastí lesních řemesel zůstalo Bezdězsko do novověku, i když dnes už jen obtížně hledáme stopy úzkoko-lejky, svážející dřevo od Hradčan k Mladé Boleslavi, či proslulou Kittelovu sklárnu v zaniklém Strážově.Kraj se stal vojenským rejdištěm a Bezděz oblíbeným místem, odkud bylo možno manévry kukátkem pozorovat. Brambo-rová válka na sklonku 18. století tu zanechala olbřímí pevnostní systém u Hradčan, pevnost „Bídu“, v lesích ztracenou vartu. O něco později se v kraji vojáci zabydleli nepřetržitě na půlsto-letí – němečtí, českoslovenští, ruští. Z Kuřívod se stalo Ralsko a město téměř zmizelo. S vojáky se vrátila tajga, kterou zde jejich „dekultivace“ krajiny paradoxně pomáhala udržovat.Fotografie „bezdězské tajgy“ nemají a ani nemohou být syste-matickým a vyčerpávajícím pohledem fotografa, archeologa a biologa. Jejich sjednocujícím prvkem byla snaha o postižení „anatomie krajiny“ určitým výtvarným prostředkem. Představují většinou solitéry, které obvykle turista neuvidí (nebo vznikaly v počasí, že by ani psa nevyhnal). Teprve součtem těchto jednot-livostí lze, jak věříme, nabídnout představu krajiny, kterou jinde v Čechách nenajdeme.

Autoři

Studie barevné diverzity.Barevná diverzita přírodních pigmentů v typických ekosystémech, organismech a půdách Bezdězska.Vzorky byly pořízeny na cca 1,5 km dlouhém transektu v okolí Hradčan u Mimoně počátkem července 2010. Metodou bylo otírání vzorků o navlhčený papír, v některých případech také lízání (borůvka) nebo bičování papíru vzorkem.Vzorkování potvrdilo, že barevná diverzita boreálních ekosystémů je spíše nízká a jednotvárná. Řada materiálů, které jsou samy o sobě barevné (například mechy, konifery) má při použité metodě nízký až žádný barevný účin.Leucobryo-Pinetum – bory na křemitých pískovcích, Sileno-Festucetum brevipilae a Spergulo-Corynephoretum – nízké trávníky na pískách, Thely-pterido-Alnetum – rašelinná olšina.

Study of Colour DiversityColour diversity of natural pigments in typical ecosystems, organisms and soils of the Bezděz regionThe samples were acquired in the approximately 1.5 km long transect in the surroundings of Hradčany, near the town of Mimoň, at the beginning of June 2010. The method consisted of rubbing samples with moistened paper, and in some cases also sucking (blueberry) or beating the sample against a sheet of paper.The sampling confirms that the colour diversity of boreal ecosystems is rather low and uniform. Many naturally coloured materials (e.g. mosses, coni-fers) show, when using this method, only a low to absent chromatic impact.Leucobryo-Pinetum – pine forest on nutrient-poor sandstone, Sileno-Festucetum brevipilae and Spergulo-Corynephoretum – sandy grassland, The-lypterido-Alnetum – peaty alder carr.

Jiří Sádlo

Rekonstrukce floristické a barevné diverzity zkoumaného území jako zpětná kontrola objektivity

Rizikem interpretací v umění i vědě je abstrakce od předlohy. Snaha preparovat to obecné a metafyzické (vztah člověk/les, věčnost/pomíjivost, mole-kuly/ekosystém apod.) svádí k zanedbání důležitých vlastností výchozí reality, s níž pak už konstruovaný model žijící vlastním životem má pramálo společného a zhusta se tím neznaje studu chlubí. Vracet se k svým počátkům je proto důležitým hygienickým pravidlem.Testovali jsme, jak náš výběr terénních předloh pro artefakty deformoval původní realitu krajiny. Odpovídá četnost druhů a barevná škála fotogra-fií původní terénní zkušenosti? Výsledek pokládáme za uspokojivý, jediná zásadnější diskrepance byla podhodnocení četnosti borůvek a brusinek a podhodnocení zelených odstínů, což spolu může souviset.

Reconstruction of Floristic and Colour Diversity of the Surveyed Territory as a Form of Objectivity Feedback Control In the practice of the interpretation of art, as well as in the sciences, there is always a danger of undue abstraction. Through the endeavour to distil the objective and metaphysical (the relationships between human/forest, eternity/transience, molecules/ecosystem) one is tempted to neglect the impor-tant properties of the given reality. Thus a constructed model, having at the end very little in common with that reality, lives its own life and moreover considers this feature of its own rather shamelessly as something to be proud of. So there is an important “hygienic rule” of returns to its own origin.We have examined how the choice of terrain models for art works distorts the original reality of the landscape. Does the species diversity and colour spectrum of the photographs correspond to the original terrain-based experience? The result is rather satisfying: The only substantial discrepancy is the undervaluation of the occurrence of blueberries and cranberries, and, something which is possibly related to the former, the undervaluation of shades of green.

Jiří Sádlo

Jiří Sádlo

Vyobrazené rostliny / Reproduced plant species: Vyobrazené barvy a jejich četnosti / Colours featured and the frequency of their occurrence:

Černošedá, grafitová, Black-grey, Graphite grey. 8 Popelavá, tmavě betonová, Cinereous, Concrete gray 7 Tupě hnědá, Dull brown 7 Vesele hnědá, Bright brown 6 Rezavě béžová, skořicová, Rusty beige, cinnamon 6 Světle slámová, Pale straw 6 Bílá, White 5 Modravě bílá, světle modrožlutá, Bluish white, light blue-yellow 4 Šedohnědá, Grey-brown 4 Černohnědá, Black-brown 4 Světle černá, Pale black 4 Borovicová zeleň, Pine green 4 Šedozelená, Grey-green 4 Perlově šedá, Pearl grey 3 Modř naivní světlá, Pale dewy-eyed blue 3 Holubí modř, Dove blue 2 Modrošedá, kouřová, Blue grey, Smoky grey 2 Tmavočerná, Dark black 2 Rezedová zeleň, Reseda green 2 Mátová zeleň, Mint green 2 Sprostá zeleň, Gaudy/Nasty green 2 Měděná hněď Copper brown 2 Hnědavě žlutavá, zkažená žluť, Brownish yellow, rotten yellow 2 Burgundská fialová, Burgundy violet 2 Rezavě bělavá, Rusty whitish 1 Paví modř, Peacock blue 1 Noční modř, Night blue 1 Vánoční modř, Noel blue 1 Zelenavě bílá, Viridescentish white 1 Korálově červená, Coral red 1 Šedofialová, pavučincová, Grey-violet, Webcap violet 1 Modrofialová, Blue-violet 1

Pinus sylvestris, borovice lesní, Scots Pine 3065 ks Phragmites australis, rákos obecný, Common Reed 1200 ks Picea abies, smrk ztepilý, Norway Spruce 97 ks Alnus glutinosa, olše lepkavá, Black Alder 92 ks Betula pendula, bříza bílá, Silver Birch 82 ks Quercus/Carpinus, dub/habr, Oak / Hornbeam 74 ks Typha latifolia, orobinec širolistý, Common Bulrush 62 ks Calluna vulgaris, vřes obecný, Common Heather 53 ks Pleurozium schreberi, pokryvnatec Schreberův, Schreber‘s Feathermoss 42 ks Carex lasiocarpa, ostřice plstnatoplodá, Woollyfruit Sedge 37 ks Typha angustifolia, orobinec úzkolistý, Lesser Bulrush 26 ks Fagus sylvatica, buk lesní, European Beech, 32 ks Calamagrostis epigeios, třtina křovištní, Wood Small-reed 30 ks Tilia cordata, lípa srdčitá, Small-leaved Lime 30 ks Vaccinum myrtillus/vitis-idaea, brusnice borůvka/brusinka, Bilberry / Lingonberry 26 ks Sphagnum sp., rašeliník, Peat Moss 17 ks Schoenoplectus lacustris, skřípinec jezerní, Common Club-rush 17 ks Fraxinus excelsior, jasan ztepilý, European Ash 15 ks Rosa canina, růže šípková, Dog Rose 10 ks Sorbus sp., jeřáb, Rowan species 3 ks Molinia caerulea, bezkolenec modrý, Purple Moor Grass 2 ks Dactylis glomerata, srha říznačka, Cock‘s-foot, 2 ks Melampyrum pratense, černýš luční, Common Cow-wheat 1 ks Jasione montana, pavinec horský, Sheep’s bit Scabious 1 ks Euphorbia cyparissias, pryšec chvojka, Cypress Spurge 1 ks Hypericum perforatum, třezalka tečkovaná, Common St John’s Wort 1 ks Leontodon autumnalis, máchelka podzimní, Autumn Hawkbit 1 ks Corylus avellana, líska obecná, Common Hazel 1 ks Salix cf. cinerea, vrba popelavá, Grey Willow 1 ks Celkem 4903 rostlin

Ready-madeUtěrka na ruce při odběru vzorků z rašeliny. Plátno, rašelina (Pustý rybník u Břehyně, zima 2009/2010). Předmět z majetku Jiřího Sádla.Uprostřed dolní části plátna je zřetelně rozpoznatelný en face mužský obličej s nápadně primitivními rysy.Jako alternativní přístup ke klasické rekon-strukci podoby předků ze zachovalých lebečních kostí (metoda podle profe-sora Emanuela Vlčka) lze použít přímé vyhledávání podob v materiálu skvrn nale-zených nebo náhodně vytvořených na zkoumané lokalitě. Osvědčuje se zejména při absenci využitelného kostního materiálu (v přírodních biotopech Bezdězska jsou kosti rychle a zcela destruovány vlivem kyselého prostředí). Nevýhodou metody bývá obtížná identifikace portrétu, v našem případě je možné celé rozpětí například od mezolitického lovce po pytlačícího pod-nikatele ze současnosti.Zbylou část artefaktu lze interpretovat třeba jako přelet ptactva nad zimní kraji-nou, otisky umazaných rukou nebo značně zvětšené sněžení.

Ready-madeHand towel used in the taking of peat samples. Peat on canvas (Pustý rybník near Břehyně, winter 2009/2010). The item is the property of Jiří Sádlo.In the lower part of the canvas is visible an en face male visage, displaying apparently primitive features.As an alternative approach to the classic reconstruction of ascendant appearance from the bones of skulls (method according to Prof. Emanuel Vlček) one can use the direct search for faces in the material of maculation found or accidentally created in a locality under study. The method proves useful mainly where there is a lack of bone material (bones are completely destroyed in the natural habitats of Bezděz region due to soil acidity). The dis-advantage of the said method is the complicated identification of the portrait, in this case, the entire range from the Mesolithic hunter to present-day poaching entrepreneur is possible.The remaining part of the artefact can be interpreted, e.g. as birds flying over a winter landscape, impressions of blemished hands or a considerably enlarged snowfall.

Vojtěch Abrahám, Jiří Sádlo, Jan Novák

Jiří Sádlo

Holocénní stabilita tajgy / Časosběrná asambláž, lesní rostliny a karton z krámu v Hradčanech. Pokus vizualizovat velmi nízký stupeň dynamiky rost-linného krytu ve srovnání s chodem nebeských těles. Otázka je, jaké příběhy dokáže generovat systém založený ne na změně a vývoji, ale na trvání a cyklicitě.Holocene stability of boreal forest / Time-lapse assemblage, forest plants and cardboard from a shop in Hradčany. A visualisation of extremely low dynamics of plant cover in comparison to the motion of celestial bodies. This begs the question: what kind of stories can be generated by a system based not on change and evolution but instead on constancy and cyclical development?

Diagram obsahu uhlíků v lesních půdách a jeho datování. Jiná metoda zachycující stabilitu místního ekosystému na holocénní škále.

Diagram of charcoal content in forest soils and its dating. Another method showing the stability of the local ecosystem on the scale of the Holocene.

Jan Novák, Jiří Sádlo

Martin Kačmar, Jiří Sádlo

Vizualizace lesnických map (počítačová realizace: M. Kačmar) Visualiation of Forestry Maps (computer realisation: M. Kačmar)

Železářská huť u Hradčan (Kummer) / Setkání jinocha se smrtí – předmáchovské ohlasy v kartografii XVIII. stoletíPravděpododobná poloha huti přenesená ze starých map do současné letecké mapy. Čáry znázorňují polohu říčních ramen a cest na starších mapách. Šrafovaně je vyznačena oblast eutrofizovaného lesa jako důsledek antropogenních biotopů

Iron mill near Hradčany (Kummer)/ Jiří Sádlo: Meeting of the Youth with Death – pre-Romantic elements in 18th century cartography.Probable localisation of the mill transferred from old maps to a current aerial map. The lines show the place of river streams in older maps. The hatched plot represents eutropicated forest as a result of antropogeneous habitatsLeft – Iron mill near Hradčany on an old map (I. Military mapping), www.oldmaps.geolab.cz.Right – motive of Youth and Death in the same map turned bottom side up.

Jiří Sádlo

Vlevo – železářská huť u Hradčan, jak ji podává I. vojenské (josefské) mapování – Čechy, mapový list č. 29 na www.oldmaps.geolab.cz.Vpravo – motiv jinocha a smrti na téže mapě otočené o 180o.

Left – Iron mill near Hradčany on an old map (I. Military mapping), www.oldmaps.geolab.cz.Right – motive of Youth and Death in the same map turned bottom side up.

Jiří Sádlo

Novosibirské plátno, nalezený objekt Shroud of Novosibirsk, Found object

Jan Daňhel, Petr Pokorný

Mosquito Diptych

Found Asamblage, from the Cycle Committed Photography

Komáři – diptych

Nalezená asambláž z cyklu Angažovaná fotografie

Petr Pokorný

Petr Pokorný

M. C. Esherovi z cyklu PoctyTo M. C. Esher, from the Cycle Tributes

Bez názvu z cyklu Vojenské lesyUntitled, from the Cycle Military Woods

Petr Pokorný

Petr Pokorný

O všeobecném dobru včel (Bonum universale de apibus) z cyklu Angažovaná fotografieOn the Universal Goodness of Bees (Bonum universale de apibus), from the Cycle Committed Photography

Petr Pokorný

Anatomie srsti z cyklu Vojenské lesy Anatomy of Fur, from the Cycle Military Woods

Petr Meduna

Reduta/hvězda z bramborové války 1778-1779 Potato War Redoubt 1778-1779

Pocta Hokusaiovi Tribute to Hokusai

Petr Meduna

Petr Meduna

Středověký les ve vypuštěném Břehyňském rybníce Middle Age Forest in the Drained Břehyně Pond

Carex lasiocarpa, z cyklu Trávy Woollyfruit Sedge from the Cycle Grasses

Petr Meduna

Petr Meduna

„Iluze“ (Břehyňský rybník a Velká Buková) „Illusion“ (Břehyně Pond and Velká Buková)

Petr Meduna

Křížová cesta na Bezděz Stations of the Cross on the Way to Bezděz

Mlha v Hradčanských bučinách Mist in the Hradčany Beech

Jan Daňhel:

Hradčanský kocour I Hradčany Tomcat I

Řezy, Tajga Cuts out of Taiga

Sémiologie Máchova kraje Semiology of Mácha’s Region

Jan Daňhel

VousyBeard

Chmýří, Sádlo a hra v krajině IFluff, Sádlo and Game in the Landscape I

Jan Daňhel

Literatura

Meduna, P. – Sádlo, J. 2009: Bezdězsko – Dokesko. Krajina mezi odolností a stagnací. The region of Bezděz and Doksy.Landscape between resistance and stagnation, Historická geografie 35/1, 147-160.

Meduna, P. – Sádlo, J. – Novák, J. 2010: Archeologie (nejen) středověké krajiny, aneb o Bezdězském lese. Bezděz Forest: thearcheology (and more) of a medieval lanscape, Živá archeologie 11, 87-91.

Meduna P. – Sádlo J. 2010: Břehyňský rybník ukrýval prales, Akademický Bulletin 6/2010, http://abicko.avcr.cz/2010/06/05/

Novák J. – Sádlo J. – Svobodová-Svitavská H. 1012: Unusual vegetation stability in a lowland pine forest area (Doksy region, Czech Republic), The Holocene (in print)

Sádlo J. 2009: Jiný osud. Poznámky k jehličnatému obzoru severně Doks a k otázce tajgy, Analogon 57, 35-42.

Sádlo J. – Rychtařík P. 2009: Pyrola chlorantha Sw. In: Hadinec J., Lustyk P. (eds.), Additamenta ad floram ReipublicaeBohemicae. VIII. Zprávy České Botanické Společnosti 44, 185–319.

Sádlo J. – Petřík P. – Boublík K. – Rychtařík P. – Šímová I. 2011: Diverzita rostlinstva Hradčanských stěn (Dokesko) a její příčiny,Zprávy České botanické společnosti, 46/1, 17 – 38.

Autoři fotografií, obrazů a realizací / Authors of photographs, pictures, and realizations:

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (1958) – biolog, Botanický ústav AV ČR, v. v. i. / biologist, the Institute of Botany of the Academy of Scienceof the Czech RepublicMgr. Petr Pokorný, Ph.D. (1972) – biolog, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. / biologist, the Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic; Centrum pro teoretická studia (CTS), Společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, Praha / Center for Theoretical Study (CTS), the Institute for Advanced Studies, jointly established and run by Charles University in Prague and the Academy of Sciences of the Czech RepublicPhDr. Petr Meduna, Ph.D. (1963) – archeolog, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. / archaeologist, the Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech RepublicMgr. Jan Daňhel (1971) – fotograf, experimentální filmař a pedagog FAMU, Praha / photographer, experimental film maker, and teacher at FAMU (Film Academy), Prague

Výstava Tajga Bezdězskaja, Regionální muzeum Mělník, 3. 6. - 30. 6. 2010Výstava Tajga Bezdězskaja, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Praha, 12. 7. - 8. 8. 2010

Výstavní projekt by nevznikl bez intenzivní a obětavé spolupráce našich kolegů, kteří se podíleli na výzkumech.Jsou to zejména / This exhibition project could not be made without an intensive and dedicated cooperation of our colleagueswho helped us during the research:

Mgr. Vojtěch Abrahám; Mgr. Alex Bernardová; Ing. Karel Boublík; PhDr. Dagmar Dreslerová; Mgr. Martin Kačmar; RNDr. Jan Novák, CSc; Mgr. Libor Petr; RNDr. Petr Petřík, Ph.D.; PhDr. Helena Svitavská, Csc.

Zvláštní poděkování / Special thanks to: MgA. Dagmar Šubrtové a PhDr. Aleně Veselé

Tajga BezdězskajaJiří Sádlo, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jan Daňhel

Vydal/ Published by:

Botanický ústav AV ČR, Praha, v. v. i./ The Institute of Botany of the Academy of Science of the Czech Republic, v. v. i. Zámek 1, 252 43 Průhonice

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i./ Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague, v. v. i. Letenská 4, 11801 Praha 1

Redakce neperiodických tisků ARÚP / Edition of non-periodical prints: Petr MedunaGrafická úprava / Typographical design: Jaroslava JaníčkováSazba a zlom / Setting, and page break: Martin PavlíkRedakce svazku / Edition of volume: Radoslava SchmelzováPřeklad do angličtiny / Translation into English: Robert Novotný, Josef Ledvina, Jiří SádloKorektura anglického jazyka / Proofreading English language: Keith JonesTisk / Printed by: Helvetica & Tempora, s. r. o.,Pod kaštany 246/8, 16000 Praha 6

© autoři / authors, 2011ISBN 978-80-86188-38-6 (BÚ)ISBN 978-80-87365-44-1 (ARÚP)

Při rozevření útlé knihy Tajga Bezdězskaja se mi nejprve vybavilo několik osobních příběhů, které s tématem zde obsaženým možná souvisí:– Rojovník bahenní jsem poprvé viděl před několika lety ve Švédsku severně od Uppsaly, kde vzorově kvetl a bujel uprostřed vyvýšeného mokřadu borového lesa, plného mechu a komárů. Když jsem jej pak našel celkem nedávno na Konvalinkovém vršku, kde v severní stěně lišejníkově prožlutěných pískovcových hradeb vybíhají jednotlivé postavy rojovníků jako podivuhodné křivolaké keře, převisle se klátící do prostoru v jemných i kloubovitých, téměř vysušených prs-tových čárách, uvědomil jsem si – jaký rozdíl v úpornosti života a sytostí vůní.– Vojnu jsem strávil z podstatné části na bývalém vysokoškolském letišti Mladá u Milovic a často vzpomínám, jak úžasný je to proces, když špičkový raketový stroj naroluje na dráhu, přibrzdí a zhoupne se až k zemi, když na povel start vyrazí dlouhým plamenem forsáže a během sekundy mizí vertikálou mezi hvěz-dami noční oblohy. A v dalších sekundách, ač stále nad námi, já za mapou světelného planžetu vidím, že právě prolétá kdesi nad oblastí Hradčan a Zahrádek.– Do Zahrádek jsem si plánoval svou cestu dlouho nad starými mapami a odbornými články. Novozámecký rybník také představoval moji první dětskou výpravu hustými rákosinami a keři s hnízdy moudivláčka, komáry a deštivou nocí pod skalním převisem, blízko pod hřebeny Spící panny.Úplně rozumím autorům knihy jejich okouzlení touto krajinou. Je to krajina syrová i nádherná zároveň, hodně zkoušená, proputovaná i neproputova-telná, zakazovaná a dnes opět z části a z jiných důvodů zakázaná. Jsou relikty středověkého lesa a hrázdění cenné? Ano. Je rozfoukané chmýří příběh? Ano. Jedná hravý botanik či pedolog odpovědně v kotrmelcích svého skotačení, i když je třeba vnitřně nešťastný? Dvakrát ano! Je tabulková věda pouhým schématem života a je třeba si znovu vzpomenout na útrapy a vášně prvních cestovatelů, aby taková činnost byla opravdu plnohodnotnou prací toho slova? Třikrát ano! Klíčová je tu věta v knize obsažená: „Rizikem inter-pretací v umění i vědě je abstrakce od předlohy.“ A nutno dodat, riziková není jen interpretace, ale zejména už předem přinášené abstrahované vidění a konání.Lízání a bičování vzorků, čenichání v podzolu a putování tajgou nese silný příběh, který se už stal součástí této krajiny. Příběh do ní proniká osobně zabarvenými obrazy, osobně voňavými slovy a gesty, jež jsou utvářena neopakovatelnou konstelací v čase. Snění a číslo jsou nejsilnější pohromadě zejména tehdy, když neztrácejí k příběhu vztah. Pokud je skládán obraz diagramaticky prosátý nebo bere-li se interperetace jeho tvaru cestou řízené řečové imaginace, rodí se pasti, o nichž je nutné vědět, aby je bylo možné překročit a nebo jimi stoupat dál jako pastmi na sny.Autoři volně balancují na hraně obou možností a kráčejí tak dnes asi tou nejpravdivější cestou. Vnášejí do slov vědy a do množiny obrazů příběhy i zasta-vení k odpočinku, aby nám mohli připomenout, jak plodné a přirozené průniky mezi uměním a vědou vždy byly a jak je jich dnes zapotřebí, abychom neotu-pěli vůči celku i vůči sobě samým navzájem.

Miloš Šejn

Kombinace umění a vědy je okrajovou záležitostí a bude to tak pravděpodobně natrvalo, protože jen málo vědců je schopno reflektovat vlastní činnost umě-leckými prostředky. Pokud se tak děje, přináší produkt další informační rovinu, která nakonec může výzkumnou akci výrazně podtrhnout a podpořit. Autoři vyjadřují soudobými uměleckými prostředky realitu objevu vzácného „ostrovního“ biotopu nížinné tajgy na území Česka. Zvláště cenné je dodržení a aplikace základního principu krajinné archeologie, že totiž existuje propojení starých stavů krajiny s jejím stavem současným. Zajímavé je i vysvětlení výběru pobytu ruského okupačního živlu. Tento typ krajiny zřejmě působil jako atraktor: je to tu jako doma, řekli si soldáti. Jako zjevení však na mě působí bezdězský plátěný artefakt, jenž jako by měl předlohu ve starším turínském vzoru. Začne jistojistě žít vlastním životem nesa otisk tváře nositele pravdy.

Jaromír Beneš