Upload
others
View
11
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
TEM - transmisní elektronová mikroskopie
Elektronová mikroskopie
http://www.lbl.gov/MicroWorlds/ALSTool/EMSpec/EMSpec2.html
paprsek elektronů
• komplexní vynález 20. století:– 1897 J.J. Thompson - objev elektronu– 1925 Luis de Broglie - rychle letící částice mají i vlnový charakter– 1926 H. Busch - analogie vychylování paprsku elektronů pomocí
magnetických polí solenoidů a světla skleněnou čočkou
• 1930 M. Knoll + E. Ruska - první elektronový mikroskop (první publikace s obrázky 1932)
• 1938 M. von Ardenne - první skenovací elektronový mikroskop• 1939 firma Siemens - první komerční transmisní elektronový
mikroskop (zaručená rozlišovací schopnost 10 nm)• 1964 firma Cambridge Instruments - první komerční SEM• 1986 Nobelova cena E. Ruska
Elektronová mikroskopie
Knoll a Ruska
cca 1989
3 MV transmisní elektronový mikroskop – poprvé „spatřen“ atom !
cca 2010 - Titan
Světelná vs. elektronová mikroskopie
fluorescentní stínítko,
fotografický film, kamera
lidské oko, fotografický
film, kameraDetektor
vakuumvzduchVnitřní prostředí
magnetyskleněnéČočky
vysokonapěťové
wolframové vlákno(100kV)
wolframová, halogenová
lampaZdroj
2 000 000x2 000xMaximální
zvětšení
0.2nmcca. 200nmMaximální
rozlišení
elektrony
cca. 4nm
viditelné světlo
760nm – 390nm
Použitá
vizualizace
ELEKTRONOVÝ
MIKROSKOPSVĚTELNÝ MIKROSKOPVlastnost
přístroje pro zobrazení struktur neviditelných prostým okem
měděná mřížkapodložní sklíčkoPodložka
těžké kovybarvy rozpustné ve voděBarvení
mikrotom/ultramikrotom
50nm
ruční či mikrotom
20 000nmŘezy
pryskyřicevoskZalévání
např. OsO4např. alkoholFixace
dehydrované vzorky -
mrtvéživé i fixované preparátyVzorek
ELEKTRONOVÝ
MIKROSKOPSVĚTELNÝ MIKROSKOPVlastnost
Světelná vs. elektronová mikroskopie
Nevýhody elektronových mikroskopů
• extrémně drahé + prostorově náročné + drahý provoz a údržba• příprava vzorku velmi náročná - vzorek nutno pokrýt tenkou vrstvou kovu (např. zlata),
aby odrážel a rozptyloval elektrony• vzorek musí být absolutně dehydrovaný - nelze pozorovat živé vzorky• nelze pozorovat barvu, elektronový paprsek je monochromatický• empiricky náročné pro odlišení artefaktů• vzorek nevydrží dlouho, protože je vystaven silné iradiaci (energie elektronového
paprsku je velká)
subatomární částice s elementárním záporným nábojem
lze je urychlit elektrickým napětím U (dodání kinetické energie)
e - náboj elektronu (1,602x10-19 C)
U - urychlovací napětí (V)
m - hmotnost elektronu (9,109x10-31kg)
v - rychlost elektronu
Do vztahu lze za rychlost dosadit z rovnice de Broglieho, která popisuje vztah
mezi vlnovou a korpuskulární povahou hmotných částic:
λ - vlnová délka
h - Planckova konstanta (6,626x10-34 Js)
elektron
e.U=1/2.m.v2
𝝀 =𝒉
𝒎.𝒗
vlnová délka urychleného elektronu je nepřímo
závislá na použitém urychlovacím napětí.
Vlnová délka elektronu v závislosti na
urychlovacím napětí
U [V] lambda[nm] v[m/s]
102 0.123 5.95x106
103 0.040 1.87x107
104 0.0123 5.85x107
105 0.00386 1.65x108
106 0.00122 2.83x108
𝑣 =ℎ
𝑚. 𝜆
𝑒. 𝑈 =ℎ2
2.𝑚. 𝜆2
𝜆 =ℎ
2.𝑚. 𝑒. 𝑈
𝝀 =𝟏, 𝟐𝟐𝟔
𝑼
už známeR = 0,61 x λ/NA
rozlišovací schopnost
zdravé lidské oko při dostatečném osvětlení je schopno ve vzdálenosti 25 cm rozlišit dva body vzdálené od sebe 0,2 mm
optický mikroskop - jeho rozlišovací schopnost se během jeho vývoje posunula až na hodnotu menší než 0,2 μm
vlnová délka elektronu urychleného napětím 100 kV už teoreticky stačí na zobrazení atomu, běžné laboratorní transmisní elektronové mikroskopy v současné době mají rozlišovací schopnost v řádu desetin nm, která postačuje k pozorování např. větších bílkovinných makromolekul
hodně zhruba je mezní rozlišovací schopnost polovinou vlnové délky použitého záření
cesta elektronového svazku
celý tubus mikroskopu je evakuováncca 10-5 mbar- prodloužení střední volné
dráhy elektronů- zvýšení životnosti emitoru- snížení prašnosti
• elektronové dělo emituje elektrony
• urychlení elektronů elektrickým polem
• magnetické a elektrické pole použito na kontrolu cesty elektronů
elektronová tryska
K – katoda – hrot emitující elektronyA – extrakční anoda s kruhovým otvoremW– Wehneltův válec - elektroda pro zaostření a kontrolu elektronového paprskuX – křižiště
termoemisní elektronová tryska• katoda emitující elektrony (zdroj, dělo)• anoda s kruhovým otvorem – přitahuje elektrony a urychluje je do tubusu
x
Křižiště v mikroskopu slouží jako technický zdroj elektronů a jeho poloha se mění centrováním katody. Vzhledem k tvaru katody v případě termoemisní trysky, která se do křižiště promítá, má křižiště elipsovitý tvar. Čím je průmět vlákna v křižišti kruhovější, tím je zdroj elektronů bodovější a koherentnější.
• přirozená energetická bariéra brání elektronům v úniku
z materiálu
• zahřátím dodáme dostatečnou energii
• např. pro wolfram je úniková rychlost 1,26 x 106 m/s
• k zahřátí a následné termoemisi dojde při průchodu
elektrického proudu vláknem
• pravděpodobnost úniku elektronů lze zvýšit
vytvarováním vlákna do tvaru písmene V
základní požadavek na zdroj:
• koherentní svazek elektronů
• elektrony ze stejného bodového zdroje
• elektrony se stejnou energií
Nejčastěji wolfram, nikl nebo borid lanthanový
(vysoký bod tání, vyžadováno relativně nízké vakuum)
nebo
autoemisní tryska - studené wolframové vlákno odleptané
do hrotu
elektronová tryska
W
LaB6
parametry jednotlivých elektronových zdrojů
vlastnosti
žhavená
wolframová
katoda
žhavená
LaB6
katoda
autoemisní
tryska
průměr hrotu 200 µm 20 µm 0,1 µm
provozní teplota 2859 K 1850 K okolí
proud svazku 5x10-12 A 8x10-11 A 10-8 A
průměr svazku 9 mm 5 mm <1-2 nm/td>
požadované
vakuum10-5 mm Hg 10-7 mm Hg 10-10 mm Hg
životnost 35 h 250 h 1-2 roky
zdroj elektronů
• elektronové čočky - obdoba optických čoček, zaostření rovnoběžných paprsků do jedné roviny
• mohou operovat elektrostaticky nebo magnetickyo elektrostatické - Wehneltův váleco elektromagnetické - změna směru elektronů, zvětšení, zmenšení -
kondenzorové, objektivové, intermediální, projekční čočky• požadavek na radiální symetrii (jinak produkce aberací)• kondenzorové čočky - přenos elektronového paprsku z křižiště na preparát,
většinou dvěo první vytváří obraz křižiště - změnou její ohniskové vzdálenosti měníme
velikost obrazuo druhá zaostřuje obraz křižiště do roviny preparátu
• objektiv - nejvýkonnější čočka mikroskopu, největší zvětšení, nejkratší ohnisková vzdálenost. Cívka objektivu má velký počet závitů, kterými protéká značný proud. Aby nedošlo k jeho přehřátí, bývá chlazený vodou.
• obraz vyprodukovaný objektivovou čočkou se dále zvětšuje na požadovanou velikost pomocí projektivů a intermediálních čoček
• čočky často sdružovány – quadrupole, hexapole, octapole (např. stigmatory)
elektronové čočky
vady elektromagnetických čoček
obdobné vady jako u optických čočekdůvod, proč není dosaženo teoretického rozlišení (0,02 nm)sférická vada - neschopnost čočky zaostřovat všechny paprsky vycházející z bodového zdroje opět do jednoho bodu - důsledkem této vady je, že zvětšení v krajích obrazu je jiné než v jeho středu (poduškovitost, soudkovitost)osový astigmatismus - způsobený nesymetrií magnetického pole, většinou kvůli nečistotámchromatická vada - vzniká v důsledku rozdílných energií elektronů ve svazkupomalejší elektrony s větší vlnovou délkou jsou v magnetickém poli cívek vychylovány jinak a protínají osu cívky v jiném bodě, než elektrony s vyšší rychlostí
interakce elektronu s hmotou
interakce při průchodu elektronového svazku hmotou preparátu:
Pružný (elastický) rozptyl - když urychlený elektron prolétá elektronovým oblakematomu preparátu, je vychýlen pod úhlem, který je tím větší, čím blíže míjí elektron jádroa čím větší je náboj jádra. Tento úhel může dosáhnout až 180° a elektron může býtzpětně odražen.Část elektronů rozptýlených s dostatečně velkým úhlem je zachycena objektivovouclonou a tím vyřazena z tvorby obrazu na stínítku. V důsledku toho se mění intenzitaelektronového svazku a vzniká kontrast obrazu. Kontrast, který vzniká nedopadnutímelektronu na stínítko, je velmi výrazný a označuje se jako amplitudový kontrast. Kromětoho se na tvorbě obrazu projevuje ještě fázový kontrast, tvořící různé stupně šedi, kterývzniká díky rozdílu drah elektronů, odchýlených pod různým úhlem.
Nepružný rozptyl - vedou k němu srážky primárních elektronů s elektrony na orbitalechatomů preparátu. Protože se jedná o srážku dvou částic o stejné hmotnosti, mohou při níurychlené primární elektrony utrpět relativně velkou ztrátu energie, ale nedojde k jejichodchýlení z původní dráhy. Projdou do zobrazovacího systému mikroskopu, a protožezměna energie a rychlosti přispěje ke změně jejich vlnové délky, mají vliv na ostrostobrazu tím, že zhoršují chromatickou vadu objektivu. Jejich nepříznivý vliv roste stloušťkou preparátu a s klesajícím urychlovacím napětím
Jana Nebesářová
interakce elektronu s hmotou
Vick Guo, http://www.phys.sinica.edu.tw/index.php?eng=T
interakce elektronu s hmotou
Vick Guo, http://www.phys.sinica.edu.tw/index.php?eng=T
• biologické preparáty jsou tvořeny lehkými prvky, které nedostatečně rozptylují
primární elektrony
• pryskyřice použitá při zalévání má přibližně stejné prvkové složení jako vlastní
preparát (a tedy i podobné rozptylové vlastnosti)
není tedy velký rozdíl v kontrastu mezi vzorkem a zalévacím médiem
nutné vzorek barvit – sole těžkých kovů - Os, Pb, U, W
kontrast se dá zvýšit objektivovou clonou malého průměru, snížením urychlovacího
napětí či zvětšením tloušťky řezů (za cenu snížení rozlišovací schopnosti)
interakce elektronu s hmotou
detekce – pozorování a záznam
praktickým výstupem z transmisního elektronového mikroskopu je trvalý záznam pozorovaného obrazu
fluorescenční stínítko, speciální fotografický materiál nebo elektroncitlivá kamera
stínítko pokryté nejčastěji ZnS – emituje světlo po dopadu elektronů (cca 450 nm, kvůli nečistotám často posunuté k zelené oblasti), rozlišení stínítka dáno velikostí zrn ZnS (cca 50 nm)
CCD kamera – přeměna elektronového signálu na světelný, má mnoho výhod, ale nižší rozlišení než fotografický záznam
• pro TEM jsou důležité elasticky rozptýlené elektrony - vzorky pro TEM musí být maximálně 100 nanometrů tlusté (ideální vzorky několik desítek nanometrů), dehydrované
• příprava vzorku může být značně komplexní procedura (záleží na povaze vzorku a požadovanou úroveň výsledků)
• nanotuby, jemný prášek - jen nanést na síťku• kovový materiál - tenká folie nebo zkusit okraj vzorku• biologické vzorky - nutná fixace pro zachování buněčné ultrastruktury (stabilizace)
o chemické nebo fyzikální metody (negativní barvení (např. uranyl acetátem) nebo zalitím do pryskyřice (a následné tenké řezy))
příprava vzorku
příprava ultratenkých řezů - ultramikrotom
příprava krájecího nože – skleněný nebo diamantový
pryskyřičný bloček se vzorkem
nůž
hladina vody
diamantový nůž
50 Ångstromů (5nm) tlustý - cca 30 uhlíkových atomů
ultratenký řez
barvení:
adheze vzorku – 2-5 min
1. oplach – 20 sec až 1 min
2. oplach – 20 sec až 1 min
3. barvení – 20 sec
barvení bakterií – negativní barvení, ředěné STA
Achromobater xylosoxidans
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Escherichia coli - conjugation
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Campylobacter
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
produkce PHA Pseudomonas
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Staphylococcus aureus
Rhodobacter capsulatus
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Escherichia coli
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
další projekty:
p12 M-PMV proteinfibrinová vlákna
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
polymery
ultratenký řez eukar. buňkou
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
artefakty
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
nanovlákna
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
SiO2
nanočástice
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
bakterie v silikagelu
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
kolagen
Pavel Ulbrich, VŠCHT Praha
Kryo-elektronová mikroskopie
Nobelova cena za chemii 2017
forma TEM- nativní stav vzorku (žádné barvení)- kryo-fixace (ultrarychlé zmrazení)automatizovaná 3D rekonstrukce obrazu
aplikace- nanočástice- farmaceutický průmysl- 3D visualizace biologických vzorků (ribosomy, viry, proteiny, lipidové částice apod.)
Kryo-elektronová mikroskopie